CÍLE PŘEDNÁŠKOVÉHO CYKLU

11.3.2013
ÚVOD
Petra Maříková Vlčková
Egypt a střední Evropa 2013
Plzeň, 7.-8.03.2013
CÍLE PŘEDNÁŠKOVÉHO CYKLU



poskytnout základní přehled o vývoji starověké
egyptské civilizace, její hmotné kultury a
duchovního odkazu
poskytnout základní přehled o vývoji soudobých
historických a archeologických pramenů ve
sledovaném období
na základě vybraných problémových otázek budou
nastíněny interpretační možnosti egyptologie a
jejich možné využití pro archeologii střední Evropy
a nastínit styčné body mezi egyptologií a tzv.
historickou archeologií
1
11.3.2013
OBSAH PŘEDNÁŠEK A POŽADAVKY NA
UDĚLENÍ ZÁPOČTU

Přednášky a jejich témata:





07.03.: úvod do problematiky, periodizace, terminologie, prehistorický
vývoj Egypta
08.03.: Raně dynastické období, formování státu a komplexní
společnosti, Stará říše, První přechodné období
21.03. Střední říše, Druhé přechodné období, Nová říše
22.03. Nová říše, urbanismus, socio-ekonomické rozvrstvení egyptské
společnosti
Požadavky na udělení zápočtu: POZOR – ZMĚNA OPROTI
STAGu!!!


odevzdání a odsouhlasení písemné práce v rozsahu do 2 normostran na
dané téma – VČETNĚ SEZNAMU POUŽITÉ LITERATURY
Projevení alespoň ELEMENTÁRNÍHO ZÁJMU – zapojení do přednášek

Materiály (sylaby, pdf přednášek z loňského roku, knihy v češtině):
http://www.kar.zcu.cz/studium/materialy/egy/

Kontakt: [email protected]
TÉMA ÚVODNÍ ČÁSTI





úvod do egyptologie – přehled základních
termínů a jejich specifika
úvod do egyptské archeologie – přehled
základních termínů a jejich specifika
přehled dějin historického zájmu o Egypt a
egyptologie jako vědy
přehled dějin české egyptologie
postavení egyptologie v rámci humanitních
věd
2
11.3.2013
ÚVOD DO EGYPTOLOGIE
DYNASTICKÉ ČLENĚNÍ DĚJIN EGYPTA



pravěké období
tzv. 0. dynastie
Raně dynastické/Archaické
období




3.-6. dynastie
První přechodné období
(PPO)


1.-2. dynastie
Stará říše
7.-1./2 11. dynastie
Střední říše

2./2 11.-13. dynastie





Druhé PO

14.-17. dynastie
Nová říše

18.-20. dynastie
Třetí PO

21.-25. dynastie
Pozdní doba

26.-30. dynastie
řecko-římské období

„31. dynastie“ –
Ptolemaiovci – 375 AD
3
11.3.2013
„EGYPT JE DAREM NILU“








Nil – nejdelší řeka světa – 6671 km
Pramen – v horách mezi jezery
Tanganjika, Kivu a Viktoriiným
jezerem
2. st. AD geograf Ptolemaios
lokalizoval prameny Nilu do Měsíčních
hor (Ruwenzori)
2 hlavní větve – Modrý a Bílý Nil
slévají se u Chartúmu
Rytmus toku Nilu – vliv na pravěké
osídlení oblasti
Napojení na srážko-odtokový systém
Habešských hor – pravidelné záplavy
(20 milionů tun ročně)
Katarakty – 6 – tzv. zlá voda
Přerušení záplav – 60. léta 20. st.
stavba tzv. Vysoké asuánské
přehrady
HISTORIE NILU

pozměněná podoba povodí:
tzv. prehistorická řečiště a
přítoky


vliv klimatu a jeho změn:



paleohistorické přítoky – tzv. Žlutý
Nil (Wádí Howár, Wádí
Milka/Malik)
C. 12500-12000, střední paleolit –
tzv. divoký Nil – vliv vyšších
srážkových úhrnů + Nil se
postupně zařezával do podloží
záplavy: srpen – říjen
umožnění 1 sklizně ročně X
Ptolemaiovci: více sklizní
4
11.3.2013
TOPOGRAFIE EGYPTA


„splendid isolation“ – základ pro pocit
kulturní nadřazenosti starých Egypťanů
toponymum:








Kemet (černá)
okolní oblasti: Dešret (červená)
2 základní geografické části:

Horní Egypt

Dolní Egypt
problematika „středního Egypta“ –
Káhira - Asiút
další oblasti: oázy, pouště, Sinaj –
nejsou zahrnuty
oblast Memfidy: „rovnováha Obou zemí“
politické členění:

Obě země = sjednocený Egypt

nomy (kraje, eg. sepat)

HE: 22 nomy

DE: 20 nomů
symbolické vyjádření
SYMBOLIKA V UMĚNÍ
5
11.3.2013
DUALISMUS
 označení:


Černá země – Kemet – údolí Nilu
Rudá země – Dešret – pouště a
oázy
 heraldické rostliny:
 papyrus (cufej) – Horní
Egypt
 lotos (sešen) – Dolní Egypt
 ochranné bohyně
 Nechbet – Horní Egypt
 Vadžet – Dolní Egypt
 královské symboly
 bílá koruna hedžet – HE
 červená koruna dešret - DE
VNÍMÁNÍ SVĚTA EGYPŤANY
Egypt = chrám lidstva
3 roviny:
pozemská
nebeská
podsvětní
počátek světa: „Poprvé“
náboženská a historickotradiční koncepce
Čas
lineární
cyklický
rok a doby:
záplava (achet)
rozpuk/setí (peret)
léto/horko/sklizeň (šemu)
6
11.3.2013
MAAT
etický systém, kterým se řídila egyptská společnost
a stát – jeho ztělesněním byla bohyně Maat
dcera Reova
epitet králů „miláček Maat“
hlavní moment při stvoření světa
„splníš své závazky k faraonovi a společnosti; a
systém se o tebe postará“
POSMRTNÁ EXISTENCE

Onen svět odpovídá tomuto




Poslední soud – i do křesťanské věrouky – katedrála Panny Marie v Chartres
„negativní zpověď“ – morální apel – 42 výroků


pozemská geografie
několik vrstev nad sebou
„Nezhřešil jsem, nedopustil jsem se násilné krádeže, nekradl jsem, … neklel jsem, …, nikomu
jsem tajně nenaslouchal, … nezastavil jsem tok vody, …, neporazil jsem dobytek patřící
bohům.“ (tzv. Aniho papyrus)
několik konceptů pojetí posmrtného života
7
11.3.2013
KATEDRÁLA PANNY MARIE
V CHARTRES
STÁTNÍ IDEOLOGIE
KRÁL – ústřední postava
egyptského státu – 2 podstaty
bytosti: lidská a božská
ochránce a udržovatel řádu
maat
bojovník – proti nepřátelům
velekněz všech božských
kultů
božská podstata panovníka: Hor
X Usir
kontakt mezi lidmi a bohy
8
11.3.2013
PANOVNÍK


Královská titulatura:

Horovo jméno

Jméno Obou paní (Nebty)

Zlatý Hor

Syn Reův – rodné jméno

Král Horního a Dolního Egypta – trůnní jméno
Ideologický/politický manifest panovníka
NOMY
Kraj či provincie, řecky nomos, egyptsky sepat
42 provincií:
20 v Dolním Egyptě
22 v Horním Egyptě
několik seznamů
nejznámější: tzv. Bílá/Alabastrová kaple Senusreta I. V
Karnaku
9
11.3.2013
PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ



„Egypt je stát z kamene“ = zviditelnění státní ideologie
= “státní stavby“ z kamene X soukromá architektura ze
sušených cihel X NEPLATÍ OBECNĚ – NAPŘ.
PEVNOSTNÍ SYSTÉM V NÚBII
nerovnoměrně distribuováno:
 Export
 Import
Inspirace přírodním prostředím v umění i architektuře
10
11.3.2013
KÁMEN



přírodní hranice: Esna
 severně od ní: vápenec
 jižně od ní: „núbijský“
pískovec
symbolické významy:
 travertin/egyptský alabastr
– rituální čistota
 bazalt – egyptská země
 kvarcit – slunce a sluneční
božstva
Výskyt polodrahokamů:
Západní a Východní poušť
SUŠENÁ CIHLA


Stavby všech funkcí a velikostí
univerzální dostupnost
11
11.3.2013
KOVY




nevyvážené zastoupení – hojně
dováženy:
 cín (bronz)
 stříbro a elektrum – Núbie, Punt
měď
zlato
náboženský význam kovů
DŘEVINY



domácí – měkké dřevo –
výroba nábytku
 sykomora
 fíkovník
import – stavební dřevo a
materiál na výrobu lodí
náboženský význam
jednotlivých druhů
12
11.3.2013
IMPORTOVANÉ DRUHY DŘEV
cedr – Libanon, přes
Byblos
cedrový olej
stavby lodí
stavebnictví
eben
z Núbie
nábytek
DEMOGRAFIE
starší názory na národnostní příslušnost starých
Egypťanů:
difusionismus
tzv. teorie „dynastické rasy“ – antropolog Darry
demografické odhady:
nejsou žádné informace
období Staré říše: 1 milion; kolem 1250 BC – 3-5 milionů
max. rozrod obyvatelstva – počátek řecko-římského období –
max. 5-7 miliony
soudobý Egypt: 50-80 milionů obyvatel
Káhira cca 20-30 milionů
Alexandrie cca 6-7 milionů
způsob výpočtu:
plocha obdělávané půdy
Odhad hustoty osídlení
13
11.3.2013
HISTORICKÉ PRAMENY
královské seznamy
anály (genut) – Palermská deska
texty administrativního charakteru:
hospodářské záznamy
vojenské záznamy
stavební nápisy
texty chrámových, královských a
administrativních archivů – královské dekrety
biografické nápisy
náhrobní stély býků Apidů ze Serapea
Královské seznamy


zástupci:

autor – centrální správa – propaganda

nekrálovští hodnostáři – osobní preference
účel: ne zaznamenat historickou skutečnost X kultovní a rituální
důvody
14
11.3.2013
Turínský královský papyrus
ramessovské období, hieratické písmo, 1.7
x 0.4 m
„sekundární, tj. neoficiální charakter textu“ –
napsán na versu (zadní straně)
administrativního dokumentu z doby
Ramesse II.
nalezen na západním břehu Théb v roce
1820
velmi zlomkovitý charakter – více než 300
úlomků
seznam eg. panovníků (od Meniho po
konec SIP) a délek jejich vlád
součty délek po určitých úsecích – snad
„dynastie“
X jiný způsob dělení než jaké užíváme
my – spíše hledisko zachování určitého
hlavního města
12 sloupců
vláda tzv. achu
První přechodné
období
15
11.3.2013
Palermská deska
nalezena v Sakkáře
½ 5. dynastie
původně: součást
chrámové architektury –
OBOUSTRANNÉ
ZÁZNAMY –
pravděpodobně z Ptahova
chrámu v Memfidě
jasná struktura záznamů
obdobných písemných
památek muselo být více
problematika
rekonstruování původní
podoby
jméno vládnoucího panovníka
záznamy o jednotlivých letech
výška nilské záplavy
16
11.3.2013
TEXTY HOSPODÁŘSKÉHO CHARAKTERU
DESTIČKY Z UMM EL-KÁBU
Umm el-Káb v Abydu
nejstarší doklad
hieroglyfického písma
hospodářské záznamy
počet součástí
pohřební výbavy
provenience těchto
komodit
doklad již vyspělého
písemného systému v
Egyptě kolem 3100 BC
TEXTY HOSPODÁŘSKÉHO CHARAKTERU
CHRÁMOVÉ ARCHIVY Z ABÚSÍRU



Nálezy:

Neferirkare

Chentkaus II.

Raneferef
skladba textů v chrámových
archivech:

rozpisy kněžských povinností v
chrámech

seznamy chrámového inventáře

seznamy dodávek do chrámů –
co, kolik, odkud

záznamy týkající se
architektonických prvků
důležitý pramen poznání
hospodářství a administrativy v době
Staré říše
17
11.3.2013
AUTOBIOGRAFICKÉ NÁPISY




hrobky nekrálovských hodnostářů
od počátku Staré říše až do konce
existence staroegyptské civilizace
historické události – výběr a
informovanost o nich jsou závislé na
funkci textu = zajistit nárok na
posmrtnou existenci jedince =
nutnost kritiky pramenů
narativní charakter: od Střední říše
– Sinuhet
výjimečně – královská autobiografie
– Ramesse II. – propagandistické
účely
ÚVOD DO EGYPTSKÉ
ARCHEOLOGIE
18
11.3.2013
ARCHEOLOGICKÁ TERMINOLOGIE


Evropa: ovlivněna
základním trojčlenným
dělením lidských dějin:
doba kamenná – bronzová
– železná
Termíny pre-, proto- a
historie jsou až druhotné a
do značné míry původní
dělení respektují

Egyptologie, asyrologie:
prvotní impulz: rozluštění
písma a zájem o památky =
> termíny prehistorie X
historie jsou primární a stojí
do značné míry v apozici

Protohistorie jako termín
se nepoužívá
ZÁSADNÍ PUBLIKACE – STARŠÍ DĚJINY






Butzer, Karl W., Early Hydraulic Civilisation in Egypt. A Study of
Cultural Ecology. Chicago – London: The University of Chicago Press
1976 (http://oi.uchicago.edu/pdf/early_hydraulic.pdf )
Hoffman, Michael A., Egypt before pharaohs. The Prehistoruc
Foundation of Egyptian Civilization. University of Texas Press 1991
Midant-Reynes, Beatrix, The Prehistory of Egypt. From the First
Egyptians to the First Pharaohs. Wiley-Blackwell 2000
Wengrow, David, The Archaeology of Early Egypt. Social
Transformations in North-East Africa, 10 000 – 2650 BC. Cambridge
World Archaeology. Cambridge University Press 2006
Wenke, Robert J. The Ancient Egyptian State. The Origins of Egyptian
Culture (c. 8000-2000 BC). Case Studies in Early Societies. Cambridge
University Press 2009
internetové zdroje: http://www.predynastic.co.uk/html/palaeolithic.html
19
11.3.2013
PYRAMIDA

typ královské
hrobky
Stará, Střední říše
Núbijští králové



stavba označující
důležité místo
počátek Staré říše


typ nekrálovské
hrobky
Nová říše
sušené cihly


MASTABA


typ královské/nekrálovské hrobky
existující téměř po celé období
staroegyptské civilizace
termín:




= arabština = lavice
dělníci pracující s Petriem – podoba
cihlové lavice, která se nachází před
arabskými domy
stavební podoba: obdélný půdorys,
ukloněné strany, plochý strop,
vnitřní prostory pro vykonávání
zádušního kultu, pohřební komory
přístupné šachtami
počet pohřbů: od jednoho po několik
desítek
20
11.3.2013
SERDAB





uzavřený prostor v hrobce, do
něhož byly uložené sochy
majitele hrobky a jeho rodiny –
snaha o zachování podoby –
jeden z požadavků pro dosažení
zásvětní existence
královská i nekrálovská sféra
termín:

z arabštiny, sklep
od Raně dynastického období
dále
staroegyptský termín = per-tewet
= dům sochy
Dějiny egyptologie
21
11.3.2013
STAROVĚKÝ EGYPT V EVROPSKÉ
KULTUŘE


Stálá popularita v historické vědě i v obecném
historickém vědomí a povědomí

Egypt v evropské kultuře, historii, imaginaci
…
Dlouhá tradice

Egypt, země Bible

Svědectví antických autorů

Egypt jako součást orientálního světa
STAROVĚKÝ EGYPT V EVROPSKÉ
KULTUŘE
22
11.3.2013
STAROVĚKÝ EGYPT V EVROPSKÉ
KULTUŘE
SVĚDECTVÍ ANTICKÝCH AUTORŮ

dlouhou dobu jediný zdroj informací
o starověkém Egyptě





Hérodotos z Halikarnássu - * v 80.
letech 5. st. př. n. l. – „Dějiny, aneb
9 knih zvaných Músy“
Diodóros Sicilský – 1 st. př. n. l. –
„Knihovna dějin“
Strabo – 64 BC-22 AD
Plinius Starší – 23-79 AD –
„Historia naturalis“
Plútarchos – 50-120 AD – „De Iside
et Osiride“
23
11.3.2013
MANETHÓ



Kněz ze Sebennýtu v
deltě (3. století BC)
150 let po Hérodotovi –
Aigyptiaca; stejná
generace jako Berossos
nedochoval se originál

excerpta – Josephus
Flavius

výtah – Sextus Iulius
Africanus; Eusebius
MIZEJÍCÍ HIEROGLYFY





nejmladší hieroglyfický nápis – ostrov Fílé – 24.8. 394
nejmladší nápis v démotickém písmu – 2.12.452
Alexandrie – polovina 1. st. AD – Chairémón
Kléméns Alexandrijský – kolem 200 AD
Horapollón – 4./5. st. AD
24
11.3.2013
ARABŠTÍ VĚDCI O STAROVĚKÉM
EGYPTĚ

starověký Egypt:






zájem pohádkářů –
džinové, duchové
badatelé
chalífa Maamún – 9. st.
Abd el-Azíz el-Idrísí – 12.
a 13. st.
Abd el-Latíf Čelebi –
kolem 1200
Al-Maqrízí – 15. st.
ZÁJEM EVROPY O EGYPT = ZEMĚ
BIBLE






středověká Evropa: chápání Egypta jako země
Bible – potvrzení či vyvrácení jejího svědectví
cestovatelé:

Navštívili Egypt: Kryštof Harant z Polžic a
Bezdružic

Nenavštívili: Mandevilla – pyramidy jako
Josefovy sýpky
dědictví antiky zpřístupnila renesance, a
přinesla také nejen možnosti ale i nový zájem
o studium starého Egypta
vznikají první větší a systematičtější sbírky
egyptského umění
evropští historici se snaží Egypt umístit v
konceptech světových dějin
Egypt zajímá umělce
25
11.3.2013
ZROZENÍ EGYPTOLOGIE


zejména v dobách svého
vzniku souvisela v mnohém i s
evropskou expanzí do Orientu
– viz vliv Napoleonovy
expedice do Egypta
Napoleonská expedice: 17981801



politické aspirace Direktoria
– ohrožení Británie
tradiční kulturní i politické
vazby na tuto oblast
její kulturní dopad byl pro
znovuoživení zájmu o Egypt
a hlavně pro rozvoj jeho
systematického výzkumu
obrovský
ZROZENÍ EGYPTOLOGIE

1799 – objev Rosettské desky




2 zásadní práce:



Dekret vytvořen za vlády
Ptolemaia V. 196 BC
2 jazyky (egyptština, řečtina),
3 písma (hieroglyfy,
démotština, řečtina)
od 1802 v Britském muzeu
Dominique Vivant Denon –
Voyage dans la Basse et la
Haute Egypte. 1802.
Popis Egypta (Description
de l´Egypte), 1809-1829
1822 – rozluštění
hieroglyfického písma J. – F.
Champollionem
26
11.3.2013
ZROZENÍ EGYPTOLOGIE



první polovina 19. století – „věk konzulů“. V
Egyptě působí G. Belzoni, G. Caviglia, H. Salt, B.
Drovetti a další. Sběr, odvoz a získávání
starověkých památek jsou víceméně
nekontrolované.
1835 – místokrál Muhammad Alí ustavuje první
zákony o památkách, formálně vzniká egyptská
památková správa.
1842 - 1845 - expedice Karla Richarda Lepsia,
výsledkem prací pruských vědců, na které
navázali rovněž francouzští egypotologové, jsou
Denkmäler aus Aegypten und Aethiopien

1858– Auguste Mariette v čele Památkové
správy, začíná s důslednějšími výzkumy a
sledováním památek, je reorganizováno
muzeum v Káhiře
ZROZENÍ EGYPTOLOGIE


80. léta XIX. století – 30. léta XX.
století - William Matthew Flinders
Petrie, „otec egyptské
archeologie“, pracuje v Egyptě,
postupuje ještě důkladnějšími
archeologickými metodami.
90. léta XIX. století – v Egyptě
začíná působit Egypt Exploration
Fund (dnes Society) a zakládá
Archaeological Survey of Egypt.
27
11.3.2013
EGYPTOLOGIE DO WWII


období do 2. světové války – v
Egyptě se rozvíjí řada
archeologických výzkumů.
Systematické výzkumy se neomezují
jen na egyptské údolí Nilu,
předmětem zájmu se stává také
Núbie a oázy v Západní poušti.
20. léta XX. století – veřejnému
zájmu o Egypt dominuje objev
Tutanchamonovy hrobky =
ZAPOJENÍ CELOSVETOVE
VEREJNOSTI.



1922, prosinec: objev schodů
1923, únor: vstup do pohřební
komory
1926, březen: dokončení vynášení
předmětů
EGYPTOLOGIE PO WWII


vývoj po 2. světové válce – množství
expedic působících v Egyptě, jakož i
rozvoj studia jazyka a egyptské historie
činí obtížným vybrat jen několik
zásadních událostí. Za zmínku stojí velká
záchranná archeologická operace, ke
které došlo v 60. letech XX. století v
souvislosti se stavbou Velké asuánské
přehrady. V jejím rámci byly mj.
přemístěny oba známé skalní chrámy v
Abú Simbelu.
Do téže doby spadá také ustavení
Československého (dnes Českého)
egyptologického ústavu (1958) a jeho
koncese v Egyptě
28
11.3.2013
ČESKÝ EGYPTOLOGICKÝ
ÚSTAV
ČESKÝ EGYPTOLOGICKÝ ÚSTAV




založen 1958 v Praze,

1959 v Káhiře
zapojení do záchranné
akce UNESCO na ochranu
kulturního dědictví Núbie
1960 – archeologická
koncese v Abúsíru –
Ptahšepsesova mastaba –
dodnes
Další projekty:


ředitelé:



Prof. Miroslav Verner
(od roku 1974 - )
Prof. Břetislav Vachala
Prof. Ladislav Bareš
výzkum egyptské Západní
pouště
archeologické výzkumy v
Súdánu
29
11.3.2013
ČESKÁ EGYPTOLOGIE




Jan Kmínek Szedlo – po 1848 odešel do
Itálie, uspořádal sbírky Turínského
muzea
František Lexa

1919 – začátek přednášek
egyptologie na FF UK

1925 – založení samostatného
egyptologického semináře
Jaroslav Černý

žák Lexy, lingvista

práce v Egyptě – s Francouzským
institutem orientální archeologie na
lokalitě Dér el-Medína
Zbyněk Žába

žák Lexy, lingvista

1958 – založení Československého
egyptologického ústavu v Praze a
Káhiře (nominálně prvním
ředitelem Lexa)
ABÚSÍR
- geneze toponyma: perUsir, Busiris „Usirova
doména“
- geografické vymezení
- počátky: nejasné
královská nekropole 5.
dynastie Staré říše
šachtové hrobky z Pozdní
doby
nekrálovské hrobky z celé
Staré říše
30
11.3.2013
POSTAVENÍ EGYPTOLOGIE
V RÁMCI HUMANISTICKÝCH
OBORŮ
EGYPTOLOGIE



stojí na pomezí několika společensko-vědních oborů – prochází jimi napříč

archeologie – tzv. historická archeologie

historie starověku

jazykověda

dějiny umění – dějiny architektury apod.

filozofie

dějiny lékařství

orientalistika

sociologie a demografie

sociální geografie

muzeologie apod.
používá postupy mnoha přírodovědných oborů a jejich výsledky – např.
dálkový průzkum země, GIS apod.
vzhledem k obrovskému záběru oboru: dosud nemá stanovenu metodologii
X ale to má jen velmi mále společensko-vědních oborů
31