Flexicurity ve stavebnictví - Posilování bipartitního dialogu v odvětvích

Flexicurity ve stavebnictví - Posilování bipartitního dialogu v odvětvích

Flexicurity ve stavebnictví - uplatnění zaměstnanců, kteří ze
somatických důvodů nemohou dále vykonávat svoji profesi
Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013
Posilování bipartitního dialogu v odvětvích
Realizátor projektu:
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů
České republiky
Zpracovatelé:
Ing. Miloš Brachtl
PhDr. Eduard Justa
25. září. 2011
1
Obsah
1. Úvod do problematiky
2. Popis problému flexicurity u osob starších 50 se somatickými problémy ve stavebnictví
3. Analýza stavu v ČR
4. Průzkum
5. Analýza stavu ve státech EU
6. Dopady neřešení stavu ve vybraných oblastech
7. Návrhy na řešení
8. Závěry studie
9. Literární a další zdroje
Příloha č. 1 Doplňkové statistické údaje
Příloha č. 2 Výsledky průzkumu a komentáře
Příloha č. 3 Změna v zaměstnanosti v ČR v porovnání s ostatními zeměmi EU
2
1. Úvod do problematiky
Vývoj naší současné demokratické společnosti vyvolává řadu nových problémů, které
v minulosti nebyly nebo se nemusely řešit. Jedním z problémů posledního období je problém
zaměstnanosti – flexicurity. Tento problém mají všechny evropské státy v různé úrovni a
v různém stupni řešení.
V České republice jsme teprve na počátku řešení řady problémů v oblasti zaměstnanosti
v období, kdy společnost se začíná výrazně polarizovat a narůstají hlubší sociální problémy.
V současné době dochází k definování přístupů a modelování možných řešení. Jde o
multicentrický problém, který zasahuje do více oblastí a to způsobuje složitost jeho řešení i
z nichž mnohé jsou celospolečenské a jsou tudíž v kompetenci řešení vrcholných řídících
struktur, tj. vlády, odborných složek a také společenských organizací i neziskového sektoru.
Získání informací a jejich potřebnost vyplývá ze závěrů Závěrečné konference projektu
UNDER CONSTRUCTION II, která se konala 12. – 13. 11. 2009 v Londýně. Projekt „Ve
výstavbě II – Zlepšování ochrany zdraví a bezpečnosti v malých a středně velkých stavebních
podnicích“ je už druhý evropský projekt na podporu odvětvového sociálního dialogu, který
řídí konfederace EBC (European Builders Confederation).
Problematikou flexicurity ve stavebnictví se zabývají i jiné platformy a to z pohledu:
- Zajištění dostatku pracovních míst a jejich ochranou.
- Zajištěním bezpečnosti práce.
- Vedení sociálního dialogu.
Významnou roli v tomto jednání hraje Evropská federace pracovníků ve stavebnictví a
obrábění dřeva (EFBWW), která je iniciátorem řady aktivit v této oblasti.
3
2. Popis problému flexicurity u osob starších 50 se somatickými problémy ve
stavebnictví
2.1 Flexicurita a pracovní trh
Pojem flexicurity není u nás často frekventovaným pojmem a je nezbytné jej vymezit. Evropa
má stále přes 22,3 milionů nezaměstnaných, přetrvává dlouhodobá nezaměstnanost
(zejména mladých lidí, starších pracovníků a lidí se zdravotním postižením). Pracovní síla
stárne, dovednosti a kompetence uchazečů o zaměstnání neodpovídají požadavkům
zaměstnavatelů. Pracovní legislativa je příliš rigidní a ochranářská a sociální systémy příliš
benevolentní, resp. neefektivní. Evropa má nakročeno do století znalostí a služeb, ale její
pracovní trhy na to nejsou zdaleka připraveny. Pracovníci a firmy nejsou dostatečně
adaptovány na přicházející změny.
Evropská komise se proto v souladu s revidovanou Strategií růstu a zaměstnanosti rozhodla
udělat jakousi inventuru pracovního práva v Evropě a již v listopadu 2006 přišla se svou
Zelenou knihou o modernizaci pracovního práva. První reakce dle očekávání přinesly jeden
základní poznatek - Evropě chybí flexibilita a Evropa se flexibility bojí. Evropa však není
obrazem kapitalismu 19. století, má svůj evropský sociální model a má své hodnoty. Avšak
tváří v tvář všudypřítomné globalizaci se i zaběhnutý sociální styl Evropy musí nutně
modernizovat a přizpůsobit realitě. Zvýšená flexibilita na pracovních trzích musí mít novou
pojistku, která se však nesmí stát její brzdou. Prosazovaný koncept flexicurity, tedy jakési
symbiózy flexibility a jistoty v zaměstnání - není tak úplně nový. Jeho různé modifikace jsou
prověřeny severskými státy Evropy a analyzovány i v rámci členských zemí OECD. Nejčastěji
podsouvaným modelem je model dánský (viz. dále), ale ani ten není samojediný a volně
přenositelný. Navíc jeho křehká rovnováha nemusí dlouhodobě odolat jak vnitřnímu tlaku
národních reforem, tak tlaku evropské regulace a zejména finanční krizi, která dosud
neskočila. Expertní skupina Evropské komise proto dostala počátkem roku 2007 za úkol
prověřit situaci v EU-27 a při plném zachování respektu k diverzitě národních systémů a
praxe definovat společné principy flexicurity.
2.1.1 Co je flexicurita
Termín flexicurita jako vyváženého systému v sobě zahrnuje nejen prvek flexibility
pracovněprávních vztahů pro zaměstnavatele, ale také prvek jistoty (security) pro
zaměstnance. Tato jistota spočívá zejména v co nejmenším snížení životní úrovně
zaměstnance při ztrátě zaměstnání, a to dostatečnou podporou v nezaměstnanosti a dalších
prvcích sociálního zabezpečení, a dále v aktivní pomoci při hledání nového zaměstnání –
aktivní politikou zaměstnanosti. Jedna okřídlená definice flexicurity říká, že se jedná o
přechod ze systému chránícího pracovní místo zaměstnance, na systém chránící jeho
zaměstnanost či zaměstnatelnost, ale nepopisuje, jak problém řešit Proto je i více podhledů
na obsah těchto pojmů a způsoby řešení.
Flexibilita (flexibility) je o pružných "přechodech" (transitions) v průběhu celého životního a
pracovního cyklu, o mobilitě, o pokroku v získávání lepších pracovních míst a o rozvoji
talentu. Flexibilita je také o flexibilních formách práce, o znalostech a o sladění rodinného a
pracovního života.
Jistota (security) už není o ochraně jednoho konkrétního místa, ale o vybavenosti lidí
takovými odbornými znalostmi, které by jim umožnily dosáhnout pokroku v jejich pracovním
životě a pomohly jim najít nové zaměstnání, nové příležitosti k uplatnění. Je také o
přiměřených sociálních dávkách, usnadňujících přechody na trhu práce, a o přístupu k
4
dalšímu odbornému vzdělávání a o celoživotním učení. Jde o vytvoření společenského
prostředí ve své vyváženosti vůči všem věkovým skupinám, ale také jejich možnostem.
V obecné rovině jsou všichni si rovni a všichni mají stejné podmínky. Ve skutečnosti jsou zde
faktory, které zaměstnance rozdělují již ve výchozích podmínkách ať již sociální, ale také
intelektuální. Rozhodující je primární výchova a nastavení podmínek.
Velmi potěšitelné a nadějné je, že myšlení Evropanů prodělalo v tomto směru změnu. 76 %
evropských občanů souhlasí s tím, že mít za celý život jen jedno zaměstnání je již minulost.
76 % občanů si myslí, že připravenost přejít z jednoho místa na druhé je tím nejužitečnějším
přínosem pro hledání nového zaměstnání, 72 % občanů říká, že pracovní smlouvy by měly
být flexibilnější, aby podpořily tvorbu pracovních míst a 82 % občanů si myslí, že přístup k
pravidelné odborné přípravě zvyšuje šanci jednotlivce na novou pracovní příležitost. V našich
podmínkách jde ještě o silnou polarizaci, protože část generace byla vychovávaná v jiném
společenském systému a velmi obtížně prožívá tuto společenskou změnu. U některých
skupin mladé generace vlivem demokratizačních procesů a vysokého stupně sociálních záruk
došlo ke značně omezenému postoji ke vzdělání (jde zejména o žáky v učebních oborech).
Hlavními aktéry na trhu práce jsou zaměstnavatelé a zaměstnanci. Správné fungování
pracovních trhů a rovnováha nabídky a poptávky by tedy měly být ve společném zájmu obou
sociálních partnerů.
Diskuse o flexicuritě odhalily zásadní rozdíl v přístupu k tomuto konceptu. Zatímco
zaměstnavatelé a podnikatelé chápou flexicuritu jako cestu k větší otevřenosti a flexibilitě
pracovních trhů, k modernizaci pracovního práva a vytváření udržitelných pracovních míst,
odborové organizace vidí v novém konceptu Evropské komise cestu k degradaci či přímo
destrukci pracovního práva a flexicuritu chápou jako cestu k nejistým a nestabilním formám
zaměstnání.
V každém případě se flexicurita může stát účinným nástrojem při realizaci národních
reforem. Ten správný mix všech čtyř ingrediencí flexicurity:
- flexibilního pracovního práva,
- aktivní politiky zaměstnanosti,
- efektivního vzdělávacího systému,
- moderního systému sociálního zabezpečení,
by měl zůstat v rukou každého členského státu.
V rámci dalšího cyklu integrovaných směrů pro růst a zaměstnanost budou členské státy
vyzvány, aby prostřednictvím svých Národních reformních programů explicitně podaly
zprávu o svých politikách na podporu flexicurity (viz Flexicurity in Turkia).
2.2 Cíle dopadové studie v oblasti flexicurity ve stavebnictví
Podle zadání zadavatele studie je cílem popsat situaci v tomto vymezené segmentu, tj.
v problematice flexicurity ve stavebnictví a u skupiny zaměstnanců, kteří nemohou ze
somatických důvodů vykonávat svoji profesi ve věkové skupině nad 50 let a prokázání
skutečností dokazujících existenci této skupiny osob, vymezení jejich podmínek a naznačení
způsobů řešení pro oblast stavebnictví.
5
Hned v počátku zpracování studie bylo zjištěno, že pojem flexicurity se zpravidla používá
v oblasti zaměstnávání pro pracovní poměr, tj. závislou činnost. Některé státy však do této
oblasti zahrnují i osoby samostatně výdělečně činné - OSVČ (self-employment), protože jejich
sociální systém nerozlišuje výrazně osoby závislé a osoby samostatně výdělečně činné.
Z tohoto důvodu se do současné doby tímto problémem osob samostatně výdělečně
činných, tj. OSVČ nikdo nezabýval a to speciálně ve stavebnictví. Současný sociální systém
zcela nerozlišuje tuto problematiku a plně neřeší to, že OSVČ mají určitou potřebu sociální
bezpečnosti.
Z tohoto důvodu ve studii byl provedeno porovnání postavení mezi zaměstnancem a OSVČ.
K identifikaci problému byly využity oficiální statistiky a dílčí terénní průzkum. Výstupy ze
studie jsou formulovány pro obě skupiny jak pro OSVČ, tak i zaměstnance v rámci flexicurity.
Dopadová studie je zaměřena na OSVČ v manuálních, řemeslných činnostech ve stavebnictví.
Skupina OSVČ zaměstnavatelů, majitelů stavebních firem, projektantů a dalších inženýrských
profesí, jakož i výroby stavebních hmot, které tato studie nezahrnuje.
6
3. Analýza stavu v České republice
3.1
Somatické problémy osob starších 50 let ve stavebnictví
Somatické problémy mají jak zaměstnanci, tak i OSVČ. Ve skutečnosti jde o 2 dvě rozdílné
skupiny z hlediska ekonomického a právního.
Osoby v závislé činnosti se pracovně právní oblasti řídí zákoníkem práce a dalším předpisy
vztahující k zaměstnanci jako je zákon o kolektivním vyjednávání apod.
U OSVČ tomu tak není a mimo některých částí zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti
nemají svoji činnost nijak vymezenu. Přesto somatické problémy se jim nevyhýbají a dá se
předpokládat, že jde o skupinu, která je z tohoto hlediska daleko více ohrožena. Zejména
jsou ohroženy profese ve stavebnictví, kde se kombinuje několik základních faktorů
podporujících vznik somatických potíží. Při vymezení problematiky je třeba uvést tyto 2
základní premisy týkajících se definování somatických jevů a okruhu osob, které jsou
postiženy.
Rozdíly mezi těmito skupinami osob mimo výkonu vlastní činnosti.
Mimo společných charakteristik souvisejících s výkonem pracovní činnosti jsou ještě tyto
rozdíly v postavení mezi skupinou osob v zaměstnaneckém postavení a OSVČ lze
charakterizovat těmito silnými a slabými stránkami.
zaměstnanec
OSVČ
Slabé/Silné stránky postavení zaměstnanec/OSVČ
Vykonává práci pro zaměstnavatele na
základě pracovního poměru uzavřeného
podle Zákoníku práce. Za svoji činnost
pomírá mzdu. Jeho práva a povinnosti jsou
dány Zákoníkem práce, případně dalšími
předpisy. Má nadřízeného.
Volnost a svoboda v podnikání.
Ochrana při škodě způsobené
zaměstnancem. Neručí celým svým
majetkem pouze podle ZP max. třemi
měsíčními platy.
Ručí celým svým majetkem, případně je
pojištěn.
Zaměstnanec má nárok na minimální mzdu
OSVČ nemá nárok na minimální mzdu.
OSVČ nepobírá mzdu, ale podnikatelskou
odměnu. Nemůže tedy mít nárok na minimální
mzdu.
Nemusí si zajišťovat práci.
Musí si zajistit zakázkyStres při zajišťování a vyřizování zakázek.
OSVČ si musí zajistit vše pro splnění zakázky
– nářadí, popř. výrobní zařízení, materiál a
ochranné pracovní pomůcky
N/A - nárok u OSVČ nevzniká
Zaměstnavatel zajišťuje pracovní nástroje,
materiál a ochranné pracovní pomůcky
V případě výpovědi má nárok na smluvenou
výpovědní dobu.
V případě výpovědi z organizačních důvodů
má nárok na odstupné.
N/A
V případě pracovního úrazu má nárok na
V případě pracovního úrazu nemá nárok na
7
odškodnění
odškodnění
Veškeré změny v legislativě a normách mu
zajišťuje zaměstnavatel, které mají vliv na
pracovní činnost zaměstnance
Veškeré změny v legislativě a normách si
musí zajistit sám
Má stanovenou pevnou pracovní dobu,
zajištěné bezpečnostní přestávky
Pracuje bez omezení aby splnil zakázku a
dostal peníze. Nepravidelný pracovní režim,
přetěžování organizmu, někdy i špatná
organizace práce, neznalost nových
technologických postupů apod. Mnohdy
dochází k nedodržování bezpečnosti práce
Má nárok na přestávku na oddych a jídlo
Organizace přestávek na odpočinek a jídlo si
OSVČ stanovuje, musí dodržet podmínky
bezpečnosti práce
Má nárok na dovolenou
Nárok u OSVČ nevzniká
Má zajištěná školení nutná pro výkon
povolání
Nikdo mu nezajišťuje školení nutné pro výkon
podnikání
Nárok na minimální mzdu
Nemá nárok na minimální mzdu a tím je ho
možno vykořisťovat
Má ochranu v zákoníku práce
Při získávání zakázky je mnohdy
v nevýhodném postavení jako slabší proti
silnějšímu, musí strpět diktát jinak nezíská
zakázku, popř. práce v režimu Švarcsystém.
Stav nastává zejména při „přeprodávání
zakázek“
Má nárok na placenou nemocenskou kromě
prvních tří dní a tři týdny hradí
zaměstnavatel
Nemá nárok na placenou nemocenskou
prvních 17 -21 dní.
Zaměstnavatel má povinnost zajistit závodní
zdravotní péči – zajistit kontrolu pracovišť
pracovním lékařstvím, zajistit preventivní
zdravotní prohlídky, vstupní a výstupní
zdravotní prohlídky
V oblasti zdravotní péče a zejména
pracovního lékařství je vše v rukou OSVČ
Zaměstnavatel poskytuje technické normy.
Zaměstnavatel upozorňuje zaměstnance na
změny v normách a předpisech
Nezbytné technické normy si pořizuje jako
svůj výdaj a musí pravidelně sledovat jejich
platnost, vč. informací o nových normách a
předpisech
Připomínkování je omezené, pokud není
členem svazu či asociace
Má nárok na benefity, vyplývající z pracovní
Z toho vyplývá přecházení nemoci a
nedodržování léčebného režimu.
Nemá možnost připomínkovat jak zákony, tak
i technické normy, pokud není členem
živnostenského společenstva.
Nárok výhody vyplývající z benefitů jako u
8
smlouvy nebo kolektivní smlouvy, např.:
stravenky, poukázky na sportování atd.
zaměstnanců OSVČ nevzniká ani jako
odpočitatelná dávka. Nemá nárok na benefity
např.: stravenky, poukázky na sportování atd.
Nárok na odměnu za prostoj
N/A Nárok u OSVČ nevzniká.
Má nárok na minimální mzdu
N/A Nárok u OSVČ nevzniká
Má přímé zastoupení odbory v tripartitě
Má možnost být členem živnostenského
společenství a tím i členem Hospodářské
komory ČR, kde je prostor pro hájení zájmů
OSVČ -tripartita
Zdravotní a sociální pojištění, daňovou
povinnost (daň z příjmu fyzické osoby)
odvádí zaměstnavatel. Zaměstnanec si řeší
pouze pojištění ve vztahu k jeho osobě
Vedení agendy OSVČ, tj. účetnictví, daně,
pojištění apod. a s tím spojené povinnosti
daňové správě, zdravotnímu a sociálnímu
pojištění, případně dalšímu pojištění , např.
z provozu vozidel, úrazové pojištění, penzijní
pojištění, pojištění odpovědnosti, pojištění
domu, vozidla apod.)
Zaměstnanec má možnost v případě
zdravotních problémů přejít na jinou práci
(problematické je u malých podniků)
OSVČ při změně zdravotního stavu nemá
mnoho možností, jak stav řešit – změna
podnikatelského záměru je pro něj náročná.
Nestacionární pracoviště, tj. stavby,
zaměstnavatel zajišťuje i hygienická zařízení
Nestacionární pracoviště, tj. stavby, kde
nejsou zajištěny dostatečné hygienické a
stravovací podmínky.
Pravidelný dozor nad bezpečností práce
Závisí na přístupu OSVČ k BOZP a důslednosti
kontrol Státního úřadu inspekce práce a IBP.
V podnikání mnohdy vychází ze zkreslených
představ a neúplných informací, má nízké
právní povědomí (viz. Následující)
Společné pro práci ve stavebnictví
Fyzicky namáhavá práce
Střídání teplot, vlhkost (práce venku, v letních i zimních měsících).
Nepravidelná práce – sezónnost, nárazovost
Hrozby:
Z přehledu vyplývá, že postavení OSVČ má řadu výhod a současně nevýhod, které jsou jeho
hrozbami při podnikání mající přímou souvislost s i se zdravotní stavem v pozdějším věku,
plánovitosti preventivních a zajišťovacích kroků pro období, kdy se nebude tolik dařit, či
bude nutné podnikání ukončit, zhoršení zdravotního stavu apod.
Je zřejmé, že postavení OSVČ je v některých fázích nevýhodné vůči osobám, které jsou
v závislé činnosti a požívají vyšší ochrany za cenu snížení např. příjmů nebo jiných požitků.
9
Mezi OSVČ panují mylné představy o fungování a postavení OSVČ, které ve svém důsledku
mají negativní dopad na sociální postavení OSVČ v oblasti sociální, zejména pak v době
nemoci, úrazu, somatických potíží, které znemožňují výkon povolání a přitom se nedostávají
do pozice, kdy splňují podmínky pro přiznání invalidního důchodu, ale i ve výši přiznaného
starobního důchodu. Neplacením důchodového pojištění, prací na dohody o provedení
práce si snižují základ pro výpočet důchodu a také i počty odpracovaných let jako velmi
důležitého parametru při výpočtu výše starobního důchodu a to vše při minimálních další
finančních zdrojích. Řada mýtů a pochybení pramení nejen z nízkého právního povědomí,
které souvisí s mj. i s nízkou finanční negramotností.
Mezi hlavní mýty a mylné představy patří:
 důchodové pojištění není povinné,
 důchodové pojištění lze zaplatit jednorázově na konci roku,
 nemocenské pojištění mě finanční zajistí,
 nemocenské pojištění mohu doplatit zpětně,
 nemocenské pojištění mohu platit,
 při „vedlejšáku“ se pojistné neplatí,
 podnikám a pracuji, budu mít dva důchody,
 při studiu za mě platí důchodové pojištění stát,
 dohoda o splátkách nic neřeší,
 dohoda o provedení práce, nemusím platit pojistné (jako jediný zdroj příjmu),
 práce na „černo“ .
3.2 Hlavní somatické problémy
Vymezení somatických problémů (somatické problémy vyvolané onemocněním vč. nemocí
z povolán) a tím vymezení sledované skupiny takto postižených osob je složité z hlediska
původu vzniku somatických potíží. Jde o vznik somatických potíží přímým působením:
 fyzikálních podmínek, nebo
 psychickými důvody.
Všechny tyto somatické potíže se projevují, navenek jako poruchy:
 zraku, sluchu,
 oběhového systému, hypertenze, dýchání, mdloby, záchvaty,
 kožní problémy, alergie,
 mobility, tj. pohybové potíže (snížená pohyblivost končetin – ruce, nohy, páteř),
 onemocnění vnitřních orgánů, včetně stavů vyžadujících speciální péči v oblasti
stravování,
 psychosomatické poruchy - se projevují např. záchvatové přejídání, obezita (diabetes
mellitus, problémy se srdcem, s krevním oběhem, s tlakem,- náchylnost k infarktu
myokardu, náchylnost k mozkové mrtvici, nebezpečí vyústění choroby v další poruchy
příjmu potravy - v anorexii či v bulimii, úzkostné deprese. Psychické projevující se
v neschopnosti komunikace, souvislého vyjadřování. Podstatný je vliv alkoholu a
návykových látek na vznik somatických onemocnění.
Poznámka: Aktuální informace hodnotí duševní zdraví a vitalitu respondentů pomocí dvou
souhrnných indexů. Ty vypovídají o zhoršování duševního zdraví a vitality s věkem, vyjma
přechodného zlepšení ve věku 55-74 let. Ženy vykazují horší duševní zdraví i vitalitu ve
10
srovnání s muži. Orientační srovnání vybraných otázek s rokem 2002 a 1999 ukazuje na trend
zlepšování hodnocení duševního zdraví a vitality. Hodnoceny v šetření EHIS byly také
kognitivní schopnosti jedinců, přičemž potíže s pamětí uvedlo 28 % respondentů a potíže s
přemýšlením má 18 % dotázaných. Obě hodnocení se ve srovnání s rokem 2002 výrazně
zlepšila.
3.3
Statistické údaje o nemocnosti v diagnózách majících souvislost se somatickými
potížemi a jejich kvantifikace.
Kvantifikace osob (zaměstnanců a OSVČ) se somatickými problémy je poměrně složité,
protože v ČR se nevedou žádné statistiky, které by naznačovaly o jak velkou skupinu
obyvatelstva se jedná. Z osobního jednání zpracovatele s generálním ředitelstvím Úřadu
práce, bylo zjištěno, nejsou k dispozici žádné statistiky a ani v nepřímých údajích, které by
agregovaně bez osobních údajů měly nějakou vypovídací schopnost. Rovněž Ministerstvo
práce a sociálních věcí nemá takové údaje k dispozici. Pouze se vedou globální statistiky,
které jsou publikovány v denním tisku.
O tom, že tento problém existuje potvrzuje řada nepřímých důkazů. Zásadními problémy je
to, že oficiální statistiky se komplexně touto problematikou nezabývají a z tohoto důvodu ani
nejsou verifikované údaje. V zahraničí nejsou obdobná data, ale z jiných důvodů. Jejich
sociální síť staví OSVČ do stejné role jako zaměstnance a tím problematika vyčlenění osob
starších 50 let, kteří nemohou vykonávat svoje povolání je zahrnuta do statistik z celé
populace. Tuzemské řemeslné podniky jsou vesměs příliš malé na to, aby mohly zaměstnávat
osoby se sníženou pracovní schopností jako je například skladník, přípravář zakázek apod.
K tomu je třeba přiřadit OSVČ. Tento poznatek podporuje průzkum odborů, ve kterém se
konstatuje, že ve velkých firmách nebylo zjištěno propuštění ze somatických důvodů.
Problematické zdravotní dispozice zaměstnanců jsou řešeny v rámci firmy přeřazením na
odpovídající práci (skladník, ostraha apod. Negativním trendem je tendence posilovat počty
OSVČ.
Z tohoto důvodu bylo nutné zvolit metodiku, která by nám mohla aspoň zjistit okrajové počty
osob se somatickými potížemi. Základními zdroji informací byly statistiky Českého
statistického úřadu, Ústavu zdravotnických informací a statisticky a Státního zdravotnického
ústavu – Centrum pracovního lékařství.
Většinu potřebných informací mají k dispozici zdravotní pojišťovny, které je nezveřejňují.
Z celkového počtu nezaměstnaných k 30. 6. 2011 je sledovaný vzorek ve věkové skupině 50 64 let mužské populace v rozsahu 15,2%. Podíl mužské populace je 54%.
Vzhledem k tomu, že Úřad práce již nesleduje dále kvalifikační úroveň podle sledovaných
věkových kritérií nelze přesně kvantifikovat podíl nezaměstnaných např. s výučním listem.
Přičemž vede statistiku kvalifikačních údajů jako celek. Podrobnější analýzy by odhalila
kritické body, u všech věkových i podle kvalifikační úrovně regionů i důvody
nezaměstnanosti. To by mohlo vést k přesnějším závěrům v realizaci opatření týkajících
cílené podpory k odstranění nezaměstnanosti. Žádost k registraci a získání podpory
v nezaměstnanosti je natolik rozsáhlý, že lze tyto údaje sledovat a vyhodnocovat a zlepšení
funkce sociální sítě.
Pro další postup v kvantifikaci počtu osob se somatickými potížemi se dá předpokládat, že
většina OSVČ s těmito potížemi ukončila podnikání a je v evidenci Úřadu práce. Jen
11
minimální počet osob je mimo systém a nepřihlásili se nebo jsou již vyřazeni z evidence a
směřují k pobírání sociálních dávek.
3.4 Vývoj zaměstnanosti ve stavebnictví a odhad osob postižených somatickými potížemi
ve stavebnictví starších 50 let
Zaměstnanci (osoby)
Rok
1995
Stavebnictví
401007
Pramen: ČSÚ
2001
287055
2002
285428
2003
273139
2004
278906
2005
279725
2006
288720
2007
300647
2008
299643
2009
305870
OSVČ (osoby)
Rok
1995
Stavebnictví 104825
Pramen: ČSÚ
2001
128462
2002
138320
2003
150983
2004
152390
2005
151983
2006
151739
2007
158932
2008
172419
2009
175248
V oboru stavebnictví pracuje nyní (r. 2011) maximálně 420 -450 tisíc osob, přičemž tento
počet má stále sestupnou tendenci.
K vymezení intervalu byly použity dostupné statistické statistické údaje, které tvoří přílohu č.
2. Pro porovnání jiná statistika udává, že v kategorii kvalifikovaných dělníků při dobývání
surovin, stavebních dělníků a příbuzných oborů (bez obsluhy zařízení) je 320 tisíc osob
s alespoň jedním zdravotním omezením. Z toho ve stavebnictví 29,5 tisíc. Další údaj říká, že
podíl zaměstnaných vystavených riziku nehody je v kategorii řemeslníci a kvalifikovaní
výrobci cca 15%.
Tento rozptyl údajů silně zkresluje reálné počty osob, které nemohou ze somatických důvodů
vykonávat svoje povolání. Celkový počet osob, které mají nějaké somatické potíže bude
podle propočtů reálný, ale jde o počty osob, kterým sice tyto somatické potíže omezují
výkon, ale nikoli, aby jej znemožňovali. Limitní počet osob se somatickými potížemi, které
nemohou vykonávat svoje povolání je zpracováno v přírůstku počtu nemocí z povolání
uvedené ve statistice nemocí z povolání, kterou vede Ústav zdravotnických informací a
statistiky. Je pravdou, že odhadovaný počet až 40 tis. osob ze stavebnictví má určité trvalé
somatické potíže.
Zajímavým údajem je to, že ve skupině 50 - 64 let jde celkem o 92 120 vyplácených
invalidních důchodů (muži), přičemž ročně je přiznáno cca 1200 invalidních důchodů. Nelze
však zjistit. Oficiální statistiky neobsahují údaje o úbytcích, tj. úmrtí a počty odebraných
důchod a tak jediným absolutním údajem je počet vyplácených invalidních důchodů.
Kvalifikovaným odhadem lze dovodit, že cca 5 -10% těchto osob se blíží stavu, kdy lze
konstatovat, že u nich vznikne pravděpodobně nemoc z povolání na základě chronických
potíží a mohou být ve sledované skupině. Do celkového počtu je zahrnuta i skupina osob,
která se nepřihlásila do evidence nezaměstnaných. Vymezení skupiny osob, které jsou tak
postiženy je poměrně složité.
Zdravotnická ročenka vydaná za rok 2010 Ústavem zdravotnických informací konstatuje na
straně 49: „Výše uvedený souhrn informací o zdravotním stavu vychází ze všech pravidelně
dostupných zdrojů dat, přesto jej nelze považovat za zcela kompletní, např. vzhledem k
existenci tzv. skryté nemocnosti. Při hodnocení různých druhů nemocí je proto nutné zvažovat
jednotlivé zdroje dat s ohledem na jejich metodiku, kvalitu a rozsah pokrytí sledovaného jevu
12
v populaci“
Podrobnější analytické údaje jsou zřejmě k dispozici v Centru pracovního lékařství, Státního
zdravotního ústavu v Praze, který je schopen provést další placenou analýzu. Vzhledem
k tomu, že k dispozici jsou nepřímé údaje uvádíme v následujícím doplňkové údaje o
nemocnosti a invaliditě. Je třeba počítat i s plánovanými tendencemi zaměstnanosti v EU a
plněním kriterií ze strany ČR (viz. Příloha č. 3).
Zdravotní komplikace zaměstnaných (zaměstnanci plus OSVČ) - v ČR má 387 tisíc osob.
Z toho ve stavebnictví má zdravotní komplikace max. 40 tisíc osob.(stanoveno výpočtem).
Vliv zdravotních komplikací na omezení při provádění každodenních činností v práci i mimo
ni v tisících.
Celkem omezeno
387
Z toho stavebnictví
40
Z toho skupina 50+
20
Z toho ve skup. 50+
se somatic. potížemi
10
Zdravotně významné
68
Částečné
180
Žádné
140
8
18
14
4
8
8
min. 0,5 -1
Při zpracování odhadu byla zdrojem tabulka č. 16, kód: 3124-08, CSZO/Publikace 2008, práce
sociální statistiky, „Pracovní úrazy a zdravotní problémy související se zaměstnáním podle ad
hoc modulu 2007 výběrového šetření pracovních sil“ a provedený dopočet za pomoci údajů
z přílohy č. 1.
Výše uvedené údaje, byť nejsou plně srovnatelné, indikují, že potřeba vytvořit
nová pracovní místa pro osoby, které již nemohou pracovat ze somatických důvodů
nebo se k tomuto stavu přibližují. Aktuálně může se ve stavebnictví až 20 tisíc
zaměstnaných (zaměstnanců a OSVČ) v různém stupni somatických potíží. Z toho do
1 tisíce již není schopno pracovat.
Pokud bychom se zabývali problematikou osob po 50 letech věku, jejich počet by se
rozrostl na několikanásobek.
Poznámka: Zdravotní omezení se týká všech věkových skupin. Ve skupině 25-60 let je každý
rok zhruba stejné. V okrajových věkových skupinách je nižší.
Závěry:
Celkově lze konstatovat, že jde o nejsložitější část dopadové studie v důsledku neexistence
exaktního průzkumu ze strany státní správy a to zdravotnictví, přestože má světově velmi
vysokou úroveň výstupů ze statistických šetření. Poskytované výstupy však neumožňují
kvalitní prognózovaná vývoje v této specifické skupině obyvatelstva. Zavedením
podrobnějšího sledování ze strany MPSV, resp. Úřadu práce je zde příležitost prognózovat
některé negativní jevy, které mohou zvyšovat nezaměstnanost.
13
V současné době jediným místem, kde jsou aspoň dílčí informace o tomto problém jsou
Odborové organizace, které problém identifikují, ale jejich přehled je do jisté míry limitován
tím, že jejich činnost se omezuje na velké podniky. Ve velkých podnicích se přechod na méně
namáhavé pozice řeší v rámci organizace bez nutnosti celkové počty sledovat U malých
podniků nejsou odborové organizace a o OSVČ jsou mimo jejich sféru působení.
Živnostenská společenství nemají přehled a dosud problematiku nesledovaly.
Na tuto skutečnost reaguje i návrh možných nových pracovních pozic. Každá nová pozice má
omezenou absorpční kapacitu, kterou nyní zpracovatel nemá možnost odhadnout. Kapacita
technických a nižších řídících pozic se může pohybovat v řádu nanejvýš několika desítkách až
stovkách. Celková absorpční kapacita by v souhrnu měla alespoň zhruba korespondovat
s výše uvedenými celkovými údaji. Nelze předpokládat návrh nových, konkrétních pozic pro
všech 20 tisíc zaměstnaných. Některé navržené pozice (například získání dílčí kvalifikace)
bude jen navržením směru, protože vše bude souviset od legislativních změn a systémových
řešení
Z toho všeho pak vychází poněkud složitý a málo přehledný výstup. Jednoduchý výstup ve
smyslu zadání (cílové skupiny a kategorie A,B,C) s tím zřejmě neuvažoval, protože nemohl
dopředu předpokládat velikost problému. Pracovní forma výstupu pro několik pozic je, jako
informace, uvedena v příloze.
Při kvalitativním průzkumu jsme narazili na dva poměrně důležité problémy dalšího
zaměstnávání, jež potřebují odbornou diskuzi:
1.
Ve stavebních a příbuzných oborech není realizován systém zvyšování profesní
kvalifikace, není definovaná vyšší kvalifikace a postup jejího získávání. Pracovník tak
nemůže budovat svoji pracovní kariéru, která by mohla v kritickém věku přejít systémově na
technickou nebo nižší řídící pozici podepřenou získanými profesními certifikáty. Takže
například zedník nebo pokrývač nemá možnost získat formální vzdělání s potvrzením (třeba
dílčího, či specializovaného charakteru), aby se mohl stát například vedoucím pracovní
skupiny nebo přípravářem (na kterého jsou pochopitelně kladeny nižší nároky na tělesnou
způsobilost). Nemá tak možnost, v případě potřeby, nabídnout na trhu práce vyšší kvalifikaci
či speciální způsobilost. Několik výjimek (např. svářeč, řidič VZV. elektrikář, kominík a několik
dalších) situaci řeší jen omezeně a to jen za pomoci zákona č. 179/2006 Sb. formou dílčích
kvalifikací. Zde je nezbytný aktivní postoj zaměstnavatelů k systému dílčích kvalifikací a také
k zaměstnávání skupiny 50 +.
2.
To souvisí s tím, že některé nově navržené možnosti uplatnění mají striktně
předepsáno minimální vzdělání s maturitou, popř. ještě pedagogickou kvalifikaci. To se
bude týkat jen malé části somaticky postižených. Získání maturity se již nedá předpokládat
a tak jedinou cestou je určité zmírnění požadavků na formální kvalifikaci, což velmi málo
pravděpodobné, protože neodpovídá současnému kvalifikačnímu trendu. Případné prosezení
změny může trvat dlouho s nejistým výsledkem, protože do hry vstoupí zájmy jiných
profesních skupin. Z tohoto důvodu lze takové úvahy považovat za nereálné.
Další trendy vyplývající z oficiálních statistik
Sledované údaje jsou pod rozlišovací schopností centrální statistiky. O tom jaká je rozlišovací
schopnost a zda je jde o statisticky významné údaje o počtech osob, které jsou postiženy
somatickými problémy a nemohou vykonávat svoje povolání nasvědčuje srovnávací analýza
ČSÚ s požadavky EU na celkovou zaměstnanost – viz příloha č. 3. r. 2010 Česká republika plní
kritéria.
14
Míra zaměstnanosti starších osob (která se zaměřuje na tzv. celoživotní přístup k práci) ve
věku 55-64 let by měla splňovat alespoň 50 %. Nyní je 46,7 %. Od roku 2011 vstupuje v
platnost nová strategie Evropa 2020, která z pohledu trhu práce má v horizontu další
dekády za cíl zvýšení míry zaměstnanosti v kategorii 20-64 let na 75 %. Podrobněji je
uvedeno v příloze č. 3.
Nárůst počtu OSVČ
Velmi zajímavou tendencí je růst OSVČ posledních letech, počty OSVČ se zvyšují. Počty OSVČ
rostou i přes neutěšenou hospodářskou situaci. Jedná se o nezaměstnané, kteří se rozhodli
namísto marného hledání práce postavit na vlastní nohy, ale i o „zaměstnance“ pracující tzv.
na živnostenský list. Tím se výše uvedené statistiky zkreslují, protože ve statistikách
nebudou údaje o OSVČ a tím vzůstá skrytá nezaměstnanost.
Dle údajů České správy sociálního zabezpečení se k 31. srpnu 2009 zaregistrovalo o 24,5
tisíce více OSVČ než ve stejném období roku 2008. U osob vykonávajících samostatnou
výdělečnou činnost vedlejší došlo ve stejném období ke snížení o 2,8 %.
Proč počty OSVČ i v době recese rostou? Mnoho nových OSVČ by mohlo pocházet z jiných
zemí, zejména pak východních řada renomovaných velkých firem zaměstnává na IČO. ČSSZ
nesdělila, zda se skutečně jedná o cizince, protože ČSSZ evidují pouze počet OSVČ
vykonávajících činnost. Z tohoto počtu dále ty OSVČ, které mají povinnost platit zálohy na
důchodové pojištění, a ty, které si dobrovolně platí nemocenské pojištění. Žádná další
kritéria nesledují.
Takový zastřený zaměstnanecký vztah potvrzují i personální agentury. Zaměstnávání OSVČ
provádějí i velké firmy i v jiných oblastech, než jsou řemeslné práce (např. Česká pojišťovna,
a.s. a pracovníci na pobočkách sjednávající pojištění). U nezaměstnaných je relativně malá
ochota nastoupit na tento typ spolupráce. Úspěšnost vyhledání kandidátů na OSVČ je
samozřejmě podstatně nižší, než na pracovní smlouvu. Ačkoliv se dá očekávat, že firmy
budou tento typ spolupráce nabízet, bude náročné najít vhodné zaměstnance, kteří na ni
přistoupí. Většina uchazečů o zaměstnání upřednostní raději smlouvu na dobu určitou než
spolupráci na OSVČ.
Statistiky však ukazují, že spolu s nárůstem počtu podnikatelů, klesá i počet zaměstnanců.
Velkou část logicky tvoří nezaměstnaní. V ostatních případech se jedná o nově
zaregistrované osoby samostatně výdělečně činné, ať už jde o skutečné podnikatele či jen
„zaměstnance“ pracující na živnostenské oprávnění. Firmy samozřejmě mohou zadat práci
podnikatelům s živnostenským oprávněním. Problém je, když tito podnikatelé využívají
běžné firemní zařízení a pomůcky k práci. V tom případě se jedná o nelegální zastřený
zaměstnanecký vztah. „Zaměstnavatel“ tím samozřejmě šetří na povinných odvodech
sociálního a zdravotního pojistného. Často jsou lidé nuceni tuto formu přijmout, aby
zaměstnání získali. Zarážející jsou ale např. prosperující IT firmy, kde takřka každý
zaměstnanec je OSVČ.
O které živnosti je zájem? Podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu mezi zářím 2008 a
zářím 2009 je 60 930, z toho 41 919 fyzické osoby a 19 011 právnické osoby. Nejžádanější je
15
pak živnost volná, které je k 30.9.2009 1 719 183, meziroční nárůst o 13 680. Vývoj počtu
jednotlivých živností ukazuje následující tabulka.
Vývoj počtu OSVČ
Druh živnosti
Počet OSVČ
září 2008
Počet OSVČ
Nárůst
září 2009
Projektová činnost ve výstavbě
31044
32342
1298
Vodoinstalatérství, topenářství
37719
39002
1283
Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení
37933
40342
2409
Provádění staveb, jejich změn a odstraňování
42478
45200
2722
Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů,
elektronických a telekomunikačních zařízení
42730
46201
3471
Opravy silničních vozidel
44581
45719
1138
Truhlářství, podlahářství
52618
54812
2194
Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové
evidence
68604
70458
1854
Silniční motorová doprava
76343
88708
12365
Zámečnictví, nástrojářství
82586
84674
2088
Zednictví
109600
113788
4188
Hostinská činnost
161268
167837
6569
Zdroj: www.podnikatel.cz
Zásadní problém však spočívá ve struktuře podporovaných kurzů pro nezaměstnané. Jedná
se o kurzy: Holičské a kadeřnické služby, Manikúra a modeláž nehtů, Pedikúra a modeláž
nehtů, Kosmetické služby, Masérství pro sportovní a rekondiční masáže a Poradenská
činnost zaměřená na poradenství pro přípravu k podnikání. Kapacita pro takové typy služeb
je velmi omezená a takoví OSVČ nemají velkou perspektivu. Je nezbytná podpora dílčích
kvalikací ze strany úřadů práce, které však o nabídce nemají informace
Výstupy z těchto statistik vedou k celkovému uspokojení centrálních úřadů a tím i politiků,
kdy nemusí problém řešit. Jde však o skryté problémy jednotlivých sociálních skupin.
Problém nastává v okamžiku, kdy tyto problémy se začínají řetězit a projevují se v např.
v sociální nespokojenosti a agresivitě určitých skupin. To nasvědčují výstupy z osobních
rozhovorů.
16
4. Průzkum
Součástí dopadové studie byl proveden terénní průzkum zaměřený na ověření výstupů ze
statistik a zjištění reality, protože statistiky neposkytly natolik objektivní údaje, které by bylo
možné prezentovat vysoce relevantními údaji. Průzkum byl veden formou
standardizovaného rozhovoru s náhodně vybranými řemeslníky v oblasti stavebnictví.
Průzkum byl proveden u skupiny OSVČ a zaměstnanců malých podniků, kteří jsou nejvíce
ohroženi ztrátou zaměstnání v případě trvalých somatických potíží, které by neumožnili
výkon práce a z toho plynoucích důsledků. Struktura rozhovoru nebyla přísně formalizována
sadou předem formulovaných dotazů vzhledem podmínkám rozhovoru a respondenti byli
vyzvání, aby vypovídali o subjektivních potížích a podmínkách ve kterých se nachází a
rámcových představách o řešení své sociální situace v níž se nachází nebo jim hrozí.
Rozhovory byly vedeny volnou formou s cílem především získat poznatky o tom, jaké postoje
respondenti zaujímají ke svému problému. Současně byly zaznamenány i autentické výroky
těch, kteří nevyhovovali plně požadovaným kriteriím sledované skupiny, ale jejich výroky
byly natolik zajímavé nebo užitečné pro užití ve studii a tvoří přílohu č. 2 dopadové studie.
Provedený vyhledávací průzkum, až na stanovisko odborů, nepřinesl žádnou odpověď.
Bylo osloveno cca 25 osob z resortu stavebnictví nebo výroby stavebních hmot a materiálů
(viz. Příloha). Jen menší část vyhovovala požadovaným kriteriím: věk minimálně 50 let, ztráta
zaměstnání nebo kontraktu ze somatických důvodů nebo velké obtíže při udržení zaměstnání
nebo kontraktu plynoucí ze zdravotních problémů, působení v resortu stavebnictví. Přes
určitou nehomogenitu skupiny lze výstupy zobecnit.
Poznatky z řízených rozhovorů s OSVČ a zaměstnanci postiženými ztrátou zaměstnání ze
somatických nebo věkových důvodů v okrese Havlíčkův Brod ukazují:
Závěry z realizovaných rozhovorů s OSVČ a zaměstnanci postiženými ztrátou zaměstnání ze
somatických nebo věkových důvodů v okrese Havlíčkův Brod ukazují problematiku ve 2
situačních rovinách:
a) Subjektivní situace
 Postižení se za svoji nepříznivou situaci stydí.
 Často ji berou jako osobní selhání
 Mají obavu, že rozšíření informací o jejich somatických problémech by jim ztížilo možný
návrat do práce.
 Vyhýbají se odpovědi na otázku, zda nyní navštěvují lékaře
 Zdá se, že své somatické problémy nějakou dobu bagatelizovali nebo přecházeli.
 Nelze vyloučit, ale ani potvrdit, že stávající somatické problémy jsou transformací
nepříznivé životní situace do somatiky
 Sami těžko rozliší, zda jejich situace byla zaviněna somatickými problémy či věkem, a
nebo ekonomickou depresí stavebnictví
 Nepočítali s horšími časy. Domnívali se, že ve stavebnictví bude vždy dostatek zakázek
(konjunktura je trvalý stav)
 Schopnost jejich flexibility je z objektivních i subjektivních důvodů omezená, nikdo
neuvažuje o rekvalifikaci nebo o změně povolání (je to dáno nižší kvalifikační úrovní)
17

Někteří jen doufají, že se dobré časy rychle vrátí a čekají na ně


Ve většině případů nejsou schopni se sami vyrovnat s nastalou situací
V důsledku svého postavění spíše inklinují k práci „na černo“
 Podobné problémy jako OSVČ mají malé firmy a malá sdružení, která na rozdíl od
větších firem, kde je větší uplatnitelnost na jiných pracovních místech, která nejsou
tolik fyzicky náročná
 V neposledním jde o problematiku kvality práce, nejvíce jsou postiženi ti, kteří nemají
takové jméno, které jim dává výhodu na trhu s nabídkami
 Bezradnost, jak řešit svoji situaci. Neví, kam se obrátit o pomoc, poradit se.
b) Objektivní (společenská) situace
 Věková skupina osob obecně nazývaná 50+ je systematicky vyčleňována z okruhu
nabídek pracovního uplatnění, což je dlouhodobá tendence.
 Vzhledem ke statistické metodice a vysokému podílu zaměstnaných nebyly tyto
skupiny podrobně sledovány. Ke změně zřejmě dojde až od r. 2011, kdy se začíná
plnit Strategie Evropa 2020, kde se zvyšuje podíl zaměstnanosti na 75%
 Ze strany státních orgánů nebyla této skupině věnována dostatečná pozornost, není
sledována statisticky v detailech (jako jsou nejčastější profese, ve které jsou
postiženy, vliv zdravotních potíží na uplatnitelnost na trhu práce apod.) v důsledku
toho chybí objektivní informace pro živnostenská společenství v rámci Hospodářské
komory, nebo i pro Svaz průmyslu a dopravy u velkých zaměstnavatelů.
 Přestože nebyla zachycena tendence v potřebách skupiny 50+ tak, jak je tomu
v zahraničí je předpoklad změn ve sledování a i v podpoře.
Poznámka: Výsledky z rozhovorů v okrese Havlíčkův Brod sice nelze zobecnit na celou
republiku a zvláště na větší aglomerace a města, kde je větší kupní síla obyvatelstva jde o
o region, který bude zřejmě nejvíce postižený krizí stavebnictví. Podstatných prvkem je
zjištění, že tento problém existuje a při trvalém poklesu stavebnictví , které k době
zpracování studie pokračuje a přesahuje již více jak 20% k r. 2009.
Z obtížnosti získat podstatné informace při osobním rozhovoru lze dedukovat, že tradiční
dotazníkový průzkum by nepřinesl relevantní informace.
Výstupy ze závěrů jsou podkladem pro navrhovaná doporučení uvedená v kap. 7.
18
5. Analýza stavu ve státech EU
V úvodu je nezbytné uvést, že údaje problému uplatnitelnosti skupiny osob starších padesáti
let v řemeslných oborech ve stavebnictví ze somatických problémů jsou především ze států
bývalé EU 15. Získávání informací je poměrně problematické, přestože flexicuritou se
zabývají státy jako tématem, který by měl oživit a zpružnit pracovní trh. Nejvíce pokročilo,
Německá spolková republika, Holandsko, Španělsko, Dánsko a Finsko. Ukrajina v r. 2003
řešila také problematiku zaměstnanosti jako celku. Popisu stavu v jiných zemích EU je zde
věnována velká pozornost, protože přináší argumenty pro bipartitu.
5.1 Popis stavu ve vybraných státech EU
5.1.1 Finsko
Problematiku zdraví a pracovního zařazení řeší Finnish Institute of Occupational Health.
Mezi různými projekty, které řeší je projekt obecněji zaměřený řešení seniority skupin.
Cílem projektu bylo zvýšit připravenost pro řízení pracovní kariéry, udržení pracovního místa
a duševní pohody. V rámci projektu byla vyvinuta metoda ke zvýšení duševního zdraví a
udržení práce poskytováním služeb řízení kariéry k připravenosti zaměstnance školit se při
změně organizace práce. Tato metoda je prováděna na pracovištích ve spolupráci se závodní
zdravotní
službou (obdoba našeho závodního lékaře) a personalistikou.
Pomocí randomizované terénní studie zkoumají výsledky metody pro řízení pracovní
kariéry, udržení pracovního místa, pracovní schopnosti, syndrom vyhoření a pracovní
nasazení. Výsledky studie ukazují, že zvýšení připravenosti na řízení pracovní kariéry je
spojena s pozitivními výsledky z dlouhodobého hlediska. Intervence snížila symptomy
deprese
a
zvýšené
psychické
zdroje,
v
sedmi
měsících
sledování.
Dalším cílem bylo zvýšení připravenosti organizace pro udržení a podporu lidských zdrojů v
průběhu změn. Skupinová metoda je implementována jako 16-hodinový intenzivní výcvik v
organizacích.
Výstupy z projektu:
a. Vyvinuta metoda řešení seniority a studovala se její účinnost v randomizované
kontrolované terénní studie v 17 různých organizací veřejného i soukromého
sektoru.
b. V roce 2008 byl vydán manuál trenéra a pro účastníka pracovní sešit
c. Bylo provedeno školení lektorů na tuto metodu z organizací ze všech odvětví od roku
d. Byla provedena certifikace pro jednotlivé skupiny trenérů a společností, kteří by chtěli
poskytnout školení pro své zákazníky.
Finnisch Instutite šířil metodu seniority skupiny po celé zemi. Projekt byl zahájen jako
projekt výzkumu a vývoje v roce 2006 a skončí v roce 2011. Tento projekt může být jen
částečnou inspirací pro vzdělávací činnost i v malých a středních podnicích a u OSVČ je
nezbytné zvolit přístup pomocí osvěty a živnostenských společenství ve spolupráci
s neziskovým
sektorem
v působení
na
OSVČ.
V současné době se realizuje projekt, který předložila Asociace institucí vzdělávání
dospělých, o.s., s partnery s Masarykovou univerzitou v Brně, Univerzitou Palackého v
Olomouci a Úřadem práce Brno-město. Zahraničním partnerem projektu je Finnish Institute
19
of Occupational Health (FIOH), který je zřízen Ministerstvem sociálních věcí Finské republiky,
který sea problematikou stárnoucích zaměstnanců se dlouhodobě zabývá. V rámci aktivit
projektu budou do ČR přeneseny pro nekomerční využití následující produkty "Age
Management Training", koncept "Work Ability" a metoda "Work Ability Index" (WAI), které
jsou již používány ve 26 zemích. V České republice zatím tyto koncepty a ani metoda měření
pracovní schopnosti použity nebyly. Mezi hlavní aktivity navrhovaného projektu patří
zpracování komparativní analýzy podmínek a přístupů používaných v ČR a ve Finsku pro
cílovou skupinu 50+. První výstupy budou až v r. 2012. Výstupy budou mít nepřímý dopad na
skupinu řemeslníků.
5.1.2 Španělsko
V návaznosti na záměry EU v oblasti flexicurity byly vytvořeny řešeny problémy se
zaměstnávání věkové skupiny 50+ včetně problematiky somatických potíží u některý skupin
řemeslníků. Výstupem bylo vytvoření inspektorů práce ve stavebnictví. Celkem bylo
vytvořeno cca 1600 pracovních míst. To však popisuje situaci, kdy byla konjuktura ve
španělském stavebnictví. Nyní, kdy se stavebnictví ve Španělsku téměř zhroutilo v důsledku
finanční krize a kdy je 50 % mladých lidí do 30 let nezaměstnaných, zřejmě tento projekt
nepokračuje. V současné době nejsou k dispozici žádné relevantní informace. Možná až po
konferenci Under Construction 3 ve Španělsku.
5.1.3 Dánsko
Ve většině států EU, zejména pak v bývalé EU 15 jsou v sociálním systému samostatně
výdělečné osoby (OSVČ) rovnocenné vůči osobám v pracujících v závislé činnosti, tj.
zaměstnancům. Z toho vyplývá také přístup k řešení nezaměstnanosti a sociálnímu
zabezpečení.
Samostatná výdělečná činnost je často definována jako kategorie pracovníků mezi běžné
zaměstnance a pravidelných zaměstnavatelé vyznačuje tím, že dělá práci, aniž by sám
přijímání podřízených (Madsen / Petersen 2000, s. 66-67). V literatuře je samostatné
výdělečné činnosti často odkazoval se na jako typ o "nestandardní" pracovníky, ke které
nezaměstnaní se uchylují k vzhledem k nedostatku pracovních příležitostí na běžném trhu
práce. Výskyt samostatné výdělečné činnosti v Dánsku je poměrně nízký, a zůstal téměř
konstantní s mírným poklesem v posledních letech.
Následující graf ukazuje procentní podíl a tendencí osob samostatně výdělečně činných
v letech 1995 -2006 v Dánsku Figure 2. Incidence of “atypical” employment in Denmark,
1995-2006 (part-time and selfemployed as percentage of total employment, and fixed-term
contracts as percentage of total employees) Výskyt "atypických" Zaměstnanost v Dánsku,
1995-2006 (na částečný úvazek a selfemployed jako podíl na celkové zaměstnanosti, a smluv
na dobu určitou jako procento z celkových zaměstnanců.
20
Zdroj: European Commission (2007b): Employment in Europe 2007, Statistical Annex, p. 290.
Obecně platí, že samostatná výdělečná činnost není koncipována jako strategie pro osoby,
aby se zabránilo nezaměstnanosti, a nejsou už zvláštní programy na podporu
nezaměstnaných,
kteří
chtějí
začít
vlastní
business.
Osoby samostatně výdělečně činné mají nárok na stejný typ sociálního zabezpečení (dávky v
nezaměstnanosti, nemocenské dávky a nechat dávek) jako u běžných pracovníků. V
některých případech však může mít zvláštní pravidla v důsledku osobitého charakteru
postavení osoby samostatně výdělečně činné srovnání jako živitele rodiny. To také platí pro
dávky v nezaměstnanosti, kdy se osoby samostatně výdělečně činné a jejich vypomáhající
manželky se mohly dobrovolně přihlásit do založeného fondu pojištění v nezaměstnanosti
(v Dánsku jdou dva speciální fondy pro osoby samostatně výdělečně činné) a získat dávky v
nezaměstnanosti v případě, kdy bude muset ukončit své podnikání. Podobně je tomu i u
veřejného nemocenského pojištění. Selfemployed a jejich manželé mají v zásadě stejná
práva přijímat Finanční náhrady souvislosti s porodem, jak mzdou při splnění stanovených
podmínek.
V dánském pojednání o podnikání je často argumentováno, že vstup do samozaměstnávání
(selfemployment) brzdí rozšířený kultura země. Byly zahájeny iniciativy na podporu myšlenky
na zavedení samostatné výdělečné činnosti mezi žáků a studentů radou a pomocí
jednotlivcům, kteří mají ambice začít své vlastní podnikání. Nicméně, situace osob
samostatně výdělečně činných, pokud jde o sociální zabezpečení ustanovení není politická
záležitost. Opět je pravděpodobně odrazem současného stavu jejich sociální ochrany, kde
se osoby samostatně výdělečně činné, jsou zahrnuty jako součást obecné "záchranné síťě"
dánské sociální ochrany, a nikoli jako zvláštní cílovou skupinu.
První pokusy na podporu samostatné výdělečné činnosti jako pracovní příležitosti pro
dlouhodobě nezaměstnaných byl ukončen z důvodu nedostatek odpovídajících výsledků,
hlavním důvodem je, že velká většina nezaměstnaných osob podílejících se na schéma
neměla odpovídající kvalifikaci potřebné pro podnikání vlastní (Ploughmann / Buhl 1998).
Zdroj: CARMA, Centre for Labour Market Research, Aalborg University, Flexicurity and
atypical employment in Denmark, autoři Thomas Bredgaard, Flemming Larsen, Per Kongshøj
Madsen Stine Rasmussen.
Z těchto důvodů nevzniká v Dánsku sledovaný problém u OSVČ a v důslednu jednotné
zdravotní a sociální politiky jsou v postavení všichni pracující rovni a mají stejné podmínky
v sociální a zdravotní pomoci.
21
Stupeň sociálního zabezpečení, který je zakotven v dánském systému dávek v
nezaměstnanosti znamená, že Dánové jsou ochotni změnit zaměstnání více, než mnozí z jeho
evropských kolegů, kteří zůstávají na stejných pozicích po 25-30 let. To dává výhodu
dánskému pracovnímu trhu se vypořádat s výzvami budoucnosti.
V současné době je velký zájem o Dánský model, který pracuje s flexicuritou jako nástrojem
k vytváření pružného pracovního trhu. Materiál pod názvem „ A flexible labour market needs
strong social partners The European discussion on the Danish Labour Market je materiál
k předložený k diskuzi. Nové prognózy ukazují, že členské státy EU s nejvyšším relativními
investicemi do sociální péče jsou také země, které mají nejvyšší zaměstnanost a nejnižší
mírou nezaměstnanosti (www.lo.dk). U těchto zemí se také projevují menší problémy
s uplatněním osob, které mají somatické problémy, protože díky jejich mobilitě snadněji
hledají uplatnění v jiných oborech lidské činnosti.
Mnozí si kladou otázku, zda dánská politika zaměstnanosti je model pro EU? K tomu se nyní
vede široká diskuze Dánský pracovní trh je rostoucí zájem dalších evropských zemí. Dánsko
má vysokou zaměstnanost, nízká inflace a zdravé veřejné finance, zatímco ve stejnou dobu je
jednou ze zemí s nejmenším počtem osob žijících v chudobě. Ve studiích se objevuje ještě
jeden aspekt, který vyzdvihuje odpovědnost osob sebezaměstnávajících v tom, že vždy jde o
kvalifikované osoby s velkou odvahou pracovat na sebe. To je podstatný rozdíl mezi vnímáni,
které je u nás (viz. Nárůst počtu OSVČ).
5.1.4 Německá spolková republika
V Německu se intenzivně v pracuje na problematice flexicurity a k diskuzi byla předložena
studie „Flexicurity in Germany“, autor Kurt Vogler-Ludwig, Mnichov 2006. Hlavní přístupy
k řešení problematiky flexicurity. Obsahem studie jsou teze, které se zabývají otázkou
flexicurtou zaměstnanců, ale nikoli osob samostatně výdělečných. Studie konstatuje
odlišnosti od holandského a dánského modelu a řeší problém vysokých nákladů na projekty
flexicurity a sociálního zabezpečení vč. rekvalifikací. Zajímavé je však zapojení agentur práce
do problematiky flexicurity. Zde by se našel inspirativní nápad zapojení těchto agentur do
problému flexicurity OSVČ u nás– jako zprostředkovatele práce, rep. kontaktního místa –
burzy práce.
5.2 Celkově hodnocení přístupů k řešení flexicurity je následující:
1. Každá země EU si volí svůj přístup k řešení flexicurity.
2.
Ve zprávě za rok 2003 pro Evropskou komisi, ekonom André Sapir klasifikoval
evropského sociálního modelu do čtyř skupin:
- Středomořský model (Itálie, Španělsko, Řecko): Sociální výdaje se soustředily na starobní
důchody, a zaměřily se na ochranu zaměstnanosti a předčasného odchodu do důchodu - a to
jak v neefektivním vytváření pracovních míst a v boji proti chudobě.
- Kontinentální model (Francie, Německo, Lucembursko): Pojištění na bázi, bez pracovního
poměru a starobní důchody a vysokou mírou ochrany zaměstnanců - je charakterizován jako
dobrý na boj s chudobou, ale špatný na vytváření pracovních míst.
- Anglosaský model (Irsko, Velká Británie a Portugalsko): Mnoho málo placených pracovních
míst, platby spojené s pravidelným zaměstnáním, aktivace opatření a nízká míra jistoty
pracovního místa - poměrně efektivní při vytváření pracovních míst ale špatné na prevenci
chudoby.
22
- Severský model (Dánsko, Finsko a Švédsko, plus Nizozemsko a Rakousko): Vysoké výdaje
na sociální zabezpečení a vysoké daně, malá ochrana pracovních míst, ale vysoká jistoty
zaměstnání - úspěšný v obou vytváření pracovních míst a předcházení chudobě.
Žádná země v EU nesleduje problematiku flexicurity z pohledu řemeslníků či osob
samostatně výdělečně činných, protože jsou většinou postaveni na roveň zaměstnancům.
Problematikou somatických potíží se zabývají individuální projekty. Problematika je řešena
jako součást všech sociálních problémů.
Poznámka: V rámci projektu „INTEGRATED PROGRAMME OF THE EU SOCIAL DIALOGUE
2009-2011 JOINT STUDY OF THE EUROPEAN SOCIAL PARTNERS “THE IMPLEMENTATION OF
FLEXICURITY AND THE ROLE OF THE SOCIAL PARTNERS” NATIONAL FICHE: TURKEY“, květen
2011 je informace o tom, že v r. 2010 byli Národní sociální partneři i vyzváni k účasti na
dotazníkové šetření zaměřené na významu konceptu flexicurity v rámci národních trhů práce,
roli sociálních partnerů při provádění politiky a jejich názory na konceptu flexicurity. Pro
doplnění výzkumu, expertní tým navštívil řadu zemí a prováděl rozhovory s národními sociálními
partnery. Mezi nimi byla i Česká republika. Informace o takovém dotazníku nebyly nalezeny.
5.3 Evropský odvětvový sociální dialog European Social Dialogue Committee for
Construction
V rámci EBC probíhá proces nastavení evropského sociálního dialogu ve stavebnictví, kde
hlavní zaměření je na malé a střední podniky, protože se nemohu aktivně zúčastnit dialogu
vzhledem k tomu, že nemají zastoupení v sektorovém dialogu, nemají možnost se přihlásit
k dialogu.
EBC konstatuje, že změny struktury obyvatelstva Evropy - pracovní síla se zmenšuje a stále
více lidí odchází do důchodu. Tato skutečnost má mimořádný význam ve stavebnictví a
způsobuje významné dopady na zaměstnance, řemeslníky a mladých pracovníků:
Zaměstnanci: Vzhledem k vysoké poptávce fyzické práce, sektor obtížnější udržet si své
zaměstnance starší než ostatní. Zvláště menší firmy není snadné diverzifikaci kompetencí
mezi ostatními kolegy, přičemž má na paměti, že více než 92% všech stavebních podniků s
méně než 9 zaměstnanců. Řemeslníci: řemeslníci často nemohou prodávat své firmy při
vstupu do odchodu do důchodu, a proto musí likvidovat výnosný obchod. To způsobí, že
ztráty pracovních míst a nezaměstnanost pro pracovníky ve firmě.
Druhou tendencí je to, že mladí lidé méně vstupují do stavebnictví. Obraz fyzicky náročné
práce v tomto odvětví se jim nezdají být velmi atraktivní, zejména pokud jde o pracovní
příležitosti. Finanční instituce a vlády brání mladým potenciálním podnikatelům při
zajišťování kontinuity stát se řemeslníkem / řemeslnice malého stavebnictví přes vysoké
úvěrové sazby a malou důvěru v jejich úspěchu.
Aktivní stárnutí udržuje řemeslníků déle v zaměstnání a činí zisk ve své dlouholeté zkušenosti
ve svém oboru, které mohou projít, např. jako rádce, aby se mladší pracovníky a
zaměstnance. Mladí pracovníci mohou také těžit z této osobní vzdělávání, školení, jak se
dostat k zajištění kontinuity stát řemeslníka / řemeslnice v budoucnosti. To by mohlo přinést
win-win situace pro státní rozpočet, jehož na důchodový systém bude mít menší tlak, od
zaměstnavatelů a zaměstnanců.
23
Příprava konference „Under Costruction 3“
V roce 2012 bude věnován stavebnictví v rámci projektu „Evropský rok aktivního stárnutí“ a
bude pozornost zaměřena na účasti na aktivní stárnutí a zvýšení povědomí a podporovat
iniciativu ve stavebnictví. Dále pak na posílení odvětvového sociálního dialogu v sektoru
stavebnictví, a to prostřednictvím užší spolupráce mezi sdruženími MSP (malé a střední
podniky) ve stavebnictví a odbory při podpoře aktivního stárnutí a získávání mladých
pracovníků ve stavebnictví do malých a středních podniků.
Zdroj: EBC, European Newslette č. 4/2011
6. Dopady neřešení stavu ve vybraných oblastech
OSVČ, která má somatické potíže a je svojí profesí zaměřena na stavebnictví se v současné
době potýká s řadou problémů, které mají významný celospolečenský dopad a jejich
systémové neřešení, nebo oddalování řešení může být velmi negativní. Problémy lze rozdělit
do 2 hlavních částí dopadů v oblasti společensko sociální a zdravotní.
6.1 Zdravotní dopady nelze podceňovat vzhledem k věku OSVČ a to z hlediska vysokých
nákladů na léčení, kdy mnohdy OSVČ nepřispívá do zdravotního systému. Dále hrozba vzniku
dalších onemocnění, což prokazuje studie „SOMATICKÁ ONEMOCNĚNÍ A
NEZAMĚSTNANOST“ doc. MUDr. Zdeněk Boleloucký, CSc., Psychiatrická klinika LF MU a FNB
Brno – Bohunice. Stav nezaměstnanosti generuje podmínky pro vznik dalších somatických
potíží a to nejen psychických, ale ve spojení s dalšími potížemi např. trávícího systému,
oběhového nebo pohybového systému. To prodlužuje léčbu a zvyšuje její náročnost.
V důsledku toho se zhoršuje zdravotní stav populace ve věku 50+.
Celkově problematice věkové skupiny 50+ nevěnuje taková pozornost, jakou si zaslouží na
rozdíl od vyspělých západoevropských států. Přitom z komerčního hlediska jde o skupinu,
která má svoje specifické potřeby, mnohdy je ekonomicky silná, ale průmysl a služby pomalu
reagují na zvyšující se poptávku.
6.2 Společensko sociální dopady zvyšující se nezaměstnatelnosti OSVČ se somatickými
potížemi výrazným způsobem zatěžuje rozpočet se sociálními výdaji. Náš současný sociální
systém vyžaduje průběžnou úpravu a přizpůsobení aktuálním potřebám. Je nezbytné, aby
OSVČ nepropadly sociálním systémem a nebyli v něm evidování. Mnozí příležitostně pracují
v rámci „šedé ekonomiky“ a tím se vyhýbají placení daní vč. DPH nebo se nechávají
zaměstnat a vykonávají nelegální práci. Programy zaměřené na zvýšení počtu pracovních
příležitostí zcela nefungují z mnoha příčin – řemeslníci se nechtějí průběžně vzdělávat – tím
ztrácejí svoji konkurenceschopnost.
Sociálním problémem je psychická způsobilost k řešení tak složitých problémů do kterých se
dostávají. Dlouhodobější nezaměstnanost způsobuje, že člověk ztrácí řadu návyků, které měl
24
v pracovní činnosti – odvyká pracovat. K tomu přistupují některé negativní sociologické jevy,
které jsou charakteristické pro skupiny nepřizpůsobivých spoluobčanů.
Neřešením problémů, necitlivostí k přístupu ke specifickým skupinám obyvatelstva jako jsou
osoby, které ze somatických potíží nemohou vykonávat svoje povolání, odsouvání řešení
problémů vytváří nerovnováhu ve společnosti a tím dochází k narušování sociálního smíru a
radikalizaci. Pak je složité vyjednávání a hledání sociálního smíru. Vznik konfliktu začíná od
drobných až nenápadných skutečností. Je skutečností, že skupina osob starších 50 let již není
tak snadno radikalizovaná, ale tvoří velkou početnou skupinu obyvatelstva.
7. Návrhy řešení
Poznatky z analýz jednoznačně ukazují, že problém uplatnění osob – sebezaměstnávajících
(OSVČ) starších 50 let, které nemohou vykonávat svoje povolání nejsou statisticky
podchyceny, ale podle konkrétních zjištění jsou počínající hrozbou a problémem, který nelze
podceňovat vzhledem ke specifice této skupiny obyvatelstva a nelze ji řešit izolovaně od
ostatní problematiky, která souvisí se zaměstnaností. Ze statistického hlediska nejde o
významnou skupinu, ale již ten fakt, že existuje je s ní třeba počítat a nezbytné řešit.
Na problematiku lze nahlížet ze dvou rovin:
a) Obecné, jako na problém zaměstnanosti a trhu práce, které jsou platné i pro další
problematiky trhu práce a specifické skupiny obyvatelstva
b) Specifické, kdy je třeba individuálně pracovat s takto postiženými osobami a vytvářet
podmínky pro jejich začleňování
Obojí je nezbytně řešit vyváženým a vzájemně propojeným způsobem.
Některá navrhovaná opatření v rovině obecné lze nazvat opatřeními systémovými se
neobejdou bez legislativních úprav směřujících k vytváření podpůrných opatřeních, aby stát
měl aspoň základní informace a kde stát má svoji nezastupitelnou roli. Nelze řídit a
stanovovat politická rozhodnutí bez kvalitních informací. To přímo souvisí s efektivitou
výkonu státní správy a její vnitřní koordinaci. Především chybí systém výměny informaci mezi
státními orgány a jejich centrálním úložišti dat směřující k odstranění duplicity a současně
posílení kontrolní činnosti, kterou mají.
Velký vliv na řešení této problematiky je stále snižující se počet pracovních příležitostí
v nejen v důsledku ekonomické krize, ale také toho, že v současné době je v ČR stavebnictví
mimo priority programového prohlášení vlády. Právě stavebnictví je „motorem“
hospodářství, kde protínají výstupy z řady výrobních oborů a tím dochází k silné provázanosti
na další výrobní obory. Výrazné omezení financování dopravní infrastruktury je hlavní
příčinou zaostávání řady regionů. Bez vybudované infrastruktury nelze počítat s obnovou
růstu.
25
Dalším faktorem, který nelze obcházet je vzdělanostní úroveň OSVČ a politika neustále
zvyšujícího se počtu OSVČ.
7.1 Systémová opatření
7.1.1 Vyrovnání postavení OSVČ vůči ostatním zaměstnancům, zejména ve struktuře
- zdravotní pojištění tak, aby se postavení vyrovnalo
Závěrečná zpráva podskupin Národní ekonomické rady vlády pro konkurenceschopnost a
podporu podnikání, Kapitola 4: Trh práce a zboží – daňová struktura, části 4.6 Shrnutí, bod
5. Uvádí:
„ Zvážit separátní režim pro OSVČ – zavést komunitní prémii pro OSVČ v případě zdravotního
pojištění kalkulovanou pro kohortu OSVČ (uzavřený pool, mají například v DE), případně
kombinaci komunitní prémie s přirážkou pro vyšší příjmové skupiny OSVČ až do úrovně
ekvivalence se stejně honorovanými zaměstnanci (fakticky by se jednalo o příspěvek na
solidaritu, mají například v NL, PL, BE). Evidentní je potřeba precizního informování
poplatníka o jeho budoucích penzích v simulovaných scénářích celoživotního příspěvku, což
ovšem neplatí jen pro OSVČ, ale obecně.“
Opatření by měla směřovat do následujících oblastí:
Sociální a penzijní pojištění
Při řešení penzijní reformy je nezbytné počítat se skupinou OSVČ a nastavit podmínky, aby
mohli čerpat z penzijního pojištění v době, kdy již nemohou vykonávat zcela nebo jen z části
svoje povolání. Tzv. II. Pilíř schválené penzijní reformy by měl být garantován státem a také
zajišťoval větší variabilitu čerpání, např. na podporu rekvalifikace formou studia, nebo
možnosti přípravy na vykonání zkoušky podle z. 179/2006 Sb., dále možnost čerpání ve
vymezeném období, kdy OSVČ se bude léčit z dlouhodobého onemocnění a pobyty v lázních
a rehabilitačních zařízeních. Zásadním principem musí být obousměrnost, tj. možnost
vstoupení či ukončení v průběhu života řemeslníka.
Naprosto bazální je v přípravě penzijní reformy je její medializace, která být selektivně
zaměřena na skupiny obyvatelstva (zejména na dělnické profese, které se hůře orientují v
předpisech). Nastavení penzijní reformy musí být vysvětleno na příkladech tak, aby OSVČ
pochopili principy a možnosti, které jim systém bude poskytovat, protože jde o zcela nové
principy se kterými se nikdy nesetkali. Jde zejména o vysvětlení řady základních pojmů jako
je např. předčasné čerpání, souběhy výplat penzí ze všech pilířů penzí. Jak zpracovat
optimální penzijní plány. Jak se i postupně zapojovat do penzijního pojištění – co je povinné,
co je dobrovolné, kdy OSVČ může zcela vypadnout z penzijního pojištění a jaké důsledky to
bude mít pro OSVČ. Co znamená věkový limit pro odchod do starobního důchodu. Co
znamení II. Pilíř důchodové reformy a odstranění podmínky trvalého setrvání v něm (jde
proti ústavnímu právu o svobodné volbě).
U invalidních důchodů prosadit nové klasifikace tak, aby postihly nové nemoci z povolání. U
vybraných povolání se zvýšeným rizikem zařadit do důchodových kategorií. Na základě
objektivního posouzení vytipovat řemesla ve stavebnictví, která by měla být zařazena do
důchodových kategorií a tím by byl eliminován částečně problém zaměstnávání řemeslníků
starších 50 let se somatickými potížemi.
26
Ekonomické reformy – změny DPH, resp. její zvýšení na 19, resp. 20% může prohloubit
problémy, protože řada řemeslníků v zájmu získání drobných zakázek nebude příjmy
vykazovat a přesune se do tzv. šedé ekonomiky bez ohledu na následky, které z toho
vyplynou ve stáří.
Zákoník práce
Propracovat ustanovení zákoníku práce týkající se
a) Bezpečnosti práce tak, aby byly jasné i pro OSVČ. V zákoníku práce vyjasnit oblast
cestovních náhrad, bezpečnostních přestávek a přestávek na jídlo a odpočinek během
pracovní cesty. Vymezení pracovní doby pro OSVČ a další úpravy tak, aby OSVČ měly
jasný a přehledný předpis upravující jejich povinnosti a práva. Pokud je pro zaměstnance
limit týdenní pracovní doby, pak určitá regulace by měla být i pro OSVČ z hlediska
bezpečnosti práce a ochrany jeho zdraví ikdyž ze zákona a z principu podnikání působí
vlastním jménem, na vlastní účet a vlastní riziko.
b) Preventivní zdravotní péče, aby povinnosti zaměstnance, zaměstnavatele, ale i pro OSVČ
byly jasně definované a v prováděcím předpisu přesně vymezen rozsah preventivní
zdravotní péče, úkoly lékařů zajišťující závodní preventivní péči, vytvoření specialistů pro
řemeslné činnosti u OSVČ (viz. Oblast bezpečnosti práce a prevence zdraví)
Transparentost při zadávání veřejných zakázek
OSVČ jsou v nevýhodné postavení a je nezbytná nutnost na ně pamatovat při zadávání
zakázek, protože jsou v postavení, kdy zakázky jsou „přeprodávány“ dalším velkým
subjektům, kteří snižují cenové limity až na takovou úroveň, kdy řemeslník bere zakázku pod
výrobními cenami, nebo je zadána nekvalifikovanému zahraničnímu pracovníkovi. V zákonu
o veřejných zakázkách je nezbytná úprava, aby nedocházelo k postupování zakázek a vítěz
s dalšími dodavateli zakázku naplnil svými zaměstnanci nebo prokazatelně si objednal
kvalifikovaného subdovatele. Tato problematika úzce souvisí se Společenskou odpovědností
podniků.
Informační zdroje – navrhovaný zákon o zdravotních službách obsahuje ustanovení o
vytvoření registru shromažďující všechna data o pacientech (v současné době zamítnutý
Senátem). Všechny zdravotní pojišťovny mají podrobná data o všech svých pacientech.
Zákon předpokládá vytvoření centrálního registru, kdy na jednom místě budou
shromážděna veškeré osobní údaje, všechny prodělané nemoci (i v rodině), zdravotní
prognóza, momentální situace tedy, kde pacient pracuje, jaké jsou jeho rodinné poměry
apod. Správcem bude zřejmě Ministerstvo zdravotnictví. Z tohoto zdroje bude možné
získávat přesné informace. HK ČR by mohla získávat pro svoji práci a bipartivní dialog
relevantní informace. S současné době zdravotní pojišťovny tyto údaje velmi těžko
podávají.
Oblast bezpečnosti práce a prevence zdraví
Vytvořit systém tak, aby u OSVČ platil systém preventivních zdravotních prohlídek jako u
zaměstnanců. Zvýšil se dozor nad bezpečnosti práce a rizikovými způsoby práce v důsledku
nedodržování bezpečnosti práce. Základním preventivním prvkem řešení problémů je jejich
předcházení. Žádný z řemeslníků OSVČ není systematicky připravován na novou životní
situaci, kdy začne sebe zaměstnávat. Z počátku jde o podceňování zdravotních problémů,
odkládání zdravotní péče, či celkovou neznalost. Z tohoto důvodu je nezbytné přistoupit
k systémovému, řešení a propracovat systém vč. zajištění pravidelného proškolování
27
v bezpečností a ochraně zdraví vč. certifikací na k výkonu práce v určitých pracovních
postupech. Je to povinností státu, aby zajistil odpovídající nástroje. Nelze připustit, aby stát
se vyvinil ze stavu, kdy bude velký nárůst nemocnosti, protože pak rostou výdaje na
zdravotní péči. Cesta ke snížení nákladů je preventivní péče. Je zcela v pravomoci
zdravotních pojišťoven, aby tak konaly (stát je zde zastoupen ve správních radách). Vyhláška
Ministerstva zdravotnictví č. 3/2010 Sb., o stanovení obsahu a časového rozmezí
preventivních prohlídek, řeší preventivní prohlídky pouze ze strany zdravotních pojišťoven a
nikoli z potřeb pracovního lékařství (viz navrhované změny v zákoníku práce).
Zcela samostatnou oblastí je vytvoření úrazového pojištění OSVČ, které by ve vymezených
případech bylo finančním zdrojem pro zajištění OSVČ v době léčení nebo při rekvalifikaci,
případně doplňkovým zdrojem při invaliditě (plné i částečné). Urychleně dokončit
projednávání návrhu zákona jako nezbytnou součást sociálních opatření.
Zásadní roli, zde může sehrát tzv. bezpečnostní karta - pas BOZP, která by měla být
vystavena po registraci OSVČ. Obsah karty řeší jiný projekt, ale měla by obsahovat číslo
registrace, bezpečnostní školení, profesní vzdělání a případně i zdravotní údaje.
Nezbytnost provedení seriózního výzkumu ze strany MPSV a zdravotní služby (Ministerstvo
zdravotnictví, ÚZIS, SZÚ) ke zjištění skutečných počtů osob (OSVČ a zaměstnanců), kteří trpí
somatickými potížemi.
Registry OSVČ
Za jeden z hlavních problémů všech šetření je získávání relevantních informací. Zejména pro
oblast podnikání je vhodné vytvoření registrů OSVČ podle oboru podnikání. Dílčí legislativní
úpravou lze nastavit proces povinné registrace OSVČ. Tato registrace nemá vliv na členství
v živnostenských společenstvech, ale výrazně zpřesní přehledy o kapacitě OSVČ
v jednotlivých oborech lidské činnosti. Vzhledem k tomu, že zde budou veřejně dostupné
údaje tak, jako je tomu u registru právnických osob (obchodní rejstřík) nemůže dojít ke
zneužití osobních údajů. Základem by mohl být pas BOZP, která by byla vydávána na základě
registrace a může integrovat nezbytných evidenčních údajů. Nezastupitelnou roli zde má
Hospodářská komora ČR, která zde může být správcem dat registru a místem pro vydávání
karet. Tím by HK ČR získala významnou pozici. Zde by došlo k vytvoření dalších pracovních
míst i pro osoby se somatickými problémy a mohly by pracovat na pozicích správců databází
či koordinátorů.
Vytvoření registrů lze koordinovat i s databází ARES, kterou spravuje Ministerstvo financí. Dá
se předpokládat, že k tomuto návrhu bude řada připomínek ze strany OSVČ, ale i
odpovědných politických orgánů. Současné prostředky informačních technologií umožňují
poměrně snadné vytvoření kvalitního registru a lze využít řadu úložišť dat, která mají
centrální úřady. Současně jde o tolik žádanou racionalizaci výkonu státní správy vč. statistiky.
Komunikace OSVČ může být pouze přes Czechpoint.
Paritní fondy
Využití paritních fondů ve stavebnictví jednou z klíčových možností zdrojů financování aktivit
spojených s flexicuritou.
Základním problémem naší společnosti je akceptování vzniku paritních fondů, jejich
struktura a správa. Správa partiních fondů musí být transparentní tak, jak budou nastaveny
příspěvky do tohoto fondu. Paritní fondy jsou založeny, financovány a řízeny sociálními
partnery a často plní doplňkovou roli stávajících vládních struktur, zejména v oblasti
odborného vzdělávání, ochrany zdraví a bezpečnosti, odvětvových důchodů a systémů
28
placené dovolené. Z logiky věci hlavním správcem by měla být Hospodářská komora ČR jako
partner sociálního dialogu.
Evropští sociální partneři v odvětví stavebnictví, EFBWW (Evropská federace pracovníků ve
stavebnictví a dřevařství) a FIEC (Evropská federace stavebního průmyslu), ve spolupráci s
AEIP (Evropskou asociací paritních institucí) považují stavebnictví za motor evropské
zaměstnanosti. Stavebnictví je nejen jedním z největších průmyslových zaměstnavatelů v EU,
ale také motorem obecné politiky zaměstnanosti. Dopad tohoto odvětví na hospodářskou,
sociální a fiskální politika má značný význam pro vnitrostátní orgány. Silný multiplikační efekt
stavební činnosti na související odvětví má významný dopad na celkovou zaměstnanost.
Argumentují tím, že na jedno pracovní místo ve stavebnictví vytváří dvě nová pracovní místa
v dalších navazujících oborech. Silná politika zaměstnanosti ve stavebnictví proto přináší
pozitivní vliv na zaměstnanost obecně.
Tato sféra v současné době rovněž spotřebovává 42% spotřeby energie EU a produkuje asi
35% všech emisí skleníkových plynů. Zároveň při tom vytváří nové pracovní příležitosti.
Stavebnictví se některými specifiky liší od jiných odvětví ekonomiky.
Například:
 Nepředstavuje o „konečný produkt“, který se pohybuje v rámci jednotného trhu, ale
spíše na o podniky a jejich pracovníky, přesunující se podle potřeby z místa na místo.
 Vyšší nároky na zaměstnance.
 Vysoká mobilita pracovních sil.
 Vyšší riziko pracovních úrazů.
 Provázanost s místními tradicemi, klimatické a kulturní vlivy - velký počet zahraničních
pracovníků, většinou nekvalifikovaných provádějící vysoce kvalifikované práce.
Vzhledem k těmto specifickým vlastnostem, sociální partneři, tedy odbory a zaměstnavatelé,
hrají významnou roli při organizaci a regulaci vzájemných vztahů ve stavebnictví. Jejich úloha
se neomezuje jen na tradiční aspekty obvyklých pracovních vztahů, jako jsou například mzdy,
pracovní podmínky, bezpečnost a ochrana zdraví, sociální ochrany, ale zaměřují se též na
rozvoj dlouhodobě udržitelných vztahů ve stavebnictví.
Využití paritních fondů ve stavebnictví - prostřednictvím kolektivních smluv (vč. dohody
s Hospodářskou komorou ČR, resp, s živnostenskými společenstvy) a paritních sociálních
fondů partneři přispívají na odborné vzdělávání, zdraví a bezpečnost při práci a
zaměstnanecké penzijní pojištění, sociální zabezpečení. Sociální partneři jsou schopni
regulovat a podporovat udržitelný růst ve stavebnictví. Zároveň kolektivní smlouvy u malých
a středních firem a paritní instituce hrají důležitou roli ve vzájemném dialogu sociálních
partnerů, což pozitivně ovlivňuje pracovněprávní vztahy. Téměř všechny existující paritní
sociální fondy jsou stanoveny, financovány a řízeny sociálními partnery navzájem a často plní
doplňkovou roli na stávajících vládních strukturách. Ve většině západních členských států
Evropské unie, takové instituce existují, zatímco ve střední a východní Evropy jsou jen
ojedinělé.
Sociální fondy v oblasti zdraví a bezpečnosti mohou významně přispět ke snižování počtu
pracovních úrazů.
Stavebnictví trpí chronickým nedostatkem mladých, kvalifikovaných pracovníků a starší mají
mnohdy zdravotní potíže je nezbytné využívat potenciál všech práceschopných a to i těch,
kteří jsou starší 50 let a případně mají některé zdravotní potíže.
29
Vzhledem k tomu, že proces budování ve stavebním průmyslu do značné míry závisí na
vnějších faktorech, jako jsou povětrnostní podmínky, termíny, atd. mnoho stavebních
dělníků se cyklicky stává nezaměstnanými. Proto je cílem paritních fondů postavit stavební
dělníky na stejnou úroveň se srovnatelnými pracovníky v jiných průmyslových odvětvích. S
ohledem na sociální ochranu těchto zaměstnanců sociální fondy zřídily zvláštní programy k
řešení problémů sezónní nezaměstnanost. Jedná se například o penzijní připojištění či
připojištění pro případ nezaměstnanosti.
Paritní fondy a penzijní připojištění - vzhledem k velkému demografickému a
ekonomickému tlaku na penzijní fondy v některých členských státech EU se postupně nedaří
zajišťovat odpovídající penze. Proto byly v různých zemích spolu s dalšími sociálními partnery
z oblasti stavebnictví zřízeny paritní penzijní připojištění. To je nezbytná cesta i u nás.
Celoživotní vzdělávání a certifikace kvalifikace
Celoživotní vzdělávání musí být v zájmu všech práceschopných občanů. Individuálním
řešením je myšlena individuální aktivitou člověka, který se v této situaci nachází nebo je u něj
vyšší pravděpodobnost. Stále chybí zákon o celoživotním vzdělávání a vzhledem k pasivitě
státu je zřejmé, že sociální partneři musí nastolit při jednání požadavek dokončení
projednávání tohoto zákona.
7.2 Individuální řešení
Nelze všechny aktivizační kroky vyžadovat ze strany státních a dalších orgánů. Je nezbytné,
aby se zvýšila aktivita. Nelze připustit pasivitu a čekání na příležitost. Je nezbytné aktivně
vyhledávat pracovní příležitosti, které budou podpořeny legislativně.
7.2.1 Další vzdělávání – dílčí kvalifikace
Proces celoživotního vzdělávání se nemůže vyhýbat ani řemeslníkům - OSVČ. Jejich
postavení vytváří složitější situaci, než mají zaměstnanci. Vzdělávací systémy je nezbytné
nastavit vzhledem k jejich potřebám a OSVČ je musí ctít, protože jsou v jejich zájmu. Aby
mohly být naplněny aktuální výzvy ke splnění cílů EU v oblasti změny klimatu do roku 2020,
je třeba zvýšit úsilí v oblasti odborného a profesního vzdělávání mladých lidí. Je třeba je ještě
více školit v používání moderních technologií energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů
energie. Mnoho stávajících paritních sociálních fondů poskytuje proto odborné vzdělávání s
cílem zvyšovat vzdělání a odborné předpoklady nejen mladých stavařů, ale i skupiny 50+ s
cílem poskytnout tomuto sektoru potřebné moderní znalosti a dovednosti a s ohledem na
nepříznivý demografický vývoj.
Výraznou pomoc by měly poskytovat úřady práce ve formě finanční podpory dílčích
kvalifikací, kdy by hradily náklady spojené se získáním dílčí kvalifikace dle zákona č. 179/2006
Sb. (přípravný kurz i cenu zkoušky). Dle zkušenosti zpracovatele studie jsou některé náklady
na zkoušku až příliš vysoké a nezaměstnaní nebudou mít možnost ji uhradit. Tím ztratí
příležitost dalšího uplatnění na trhu práce.
Zde je nezastupitelné místo Hospodářské komory a živnostenských společenství ve sledování
odborného růstu svých členů, ale i mimo komoru nastavením odpovídajícího společenského
klimatu.
30
7.2.2 Individuální přístup k osobám se somatickými potížemi
Nelze somatické potíže začlenit do jedné homogenní skupiny, protože každý takto postižený
má jiný stupeň postižení. Nejsložitější případy jsou hraniční , kdy jsou klasifikovány jako
nemoc. U psychosomatických onemocnění se jeví možnosti začlenění metodami
používanými v Job klubu nebo Fokus, které popsala Pavlína Růtičková ve své bakalářské
diplomové práci „Potřebnost podpory poskytované lidem s duševním onemocněním v oblasti
zaměstnání. Příklad Job klubu a klubu Fokus v Jihlavě naunačuje cesty k začleňování do
pracovního procesu. Zde neziskové organizace hrají nezastupitelnou úlohu a je nezbytné, aby
stát vytvářel podmínky pro jejich existenci a uměl vyhodnotit jejich přínos.
7.2.3 Společensky prospěšná místa
Pro ekonomiku je prospěšné, kdy nestoupá zaměstnanost a zvyšuje počet pracovních míst.
Pro společnost je negativním jevem i dlouhodobá nezaměstnanost, kdy u mladých osob se
nevytvářejí odpovídající pracovní návyky a u starších se tyto návyky ztrácejí. To má za
následek řadu společensky negativních jevů (kriminalita, drogová závislost i zvyšující se
radikalizace nebo rasová nenávist). Zvyšování počtu pracovní míst je by mělo být v zájmu
tátu, protože se tím snižují výdaje na podporu v nezaměstnanosti a nebo podpůrné sociální
dávky. Je vhodné nastavit systém společensky prospěšný pracovní míst zejména v oblasti
sociální, ale i veřejných služeb formou asistentských či pomocných činnosti na které je
snadné řadu nezaměstnaných zaučit. Tyto asistentské služby mohou být využity při státním
dozoru – např. oblast stavebnictví vyžaduje vyšší stupeň kontroly od nelegálního
zaměstnávání, nedodržování bezpečnosti práce, kontroly správnosti dodržování čistoty
veřejných prostranství při stavebních pracích (příkladem může být tzv. stavební policie jako
nástroj státní moci, kde vybraní OSVČ, kteří mají somatické potíže schopní vykonávat terénní
práci jako asistent příslušného orgánu státní moci. To vše formou dohledu bez sankčních
pravomocí, ale ohlašovací povinností.
Nelze přijmout tezi, že jde o vytváření umělé zaměstnanosti. Jde o efektivní rozdělení
činnosti složitějších na méně složité, kde není třeba vyžadovat vysoký stupeň vzdělání. Stačí
provést analýzu, kolik administrativních úkonů v úřadech vykonávají vysokoškoláci a další
odborní pracovníci a nemohou se věnovat své odborné práci.
Zcela specifickou činností je vytvoření zprostředkovatelny drobných mintážních nebo
údržbových prací nazývaných službou „hodinového manžela“, která by však nebyla živelně a
nahodile organizována, ale např. pod patronací živnostenských společenstev na
internetových serverech nebo na callcentru, kde by formou poptávky byly přijímány
objednávky. Jde o zajištění serióznosti. Vytvořením internetového portálu může vzniknout i
místo pro nabídku zakázek pro řemeslníky, či vyhledávání dodavatelů prací.
U soukromých firem by model mohl fungovat formou úlev na zaměstnávání osob starších 50
let, diferencované i podle sektorů či činností. Princip spočívá ve vytvoření motivačního
modelu pro firmy. Velké příležitosti jsou v sektoru obchodu jako zaměstnanci obchodních
firem, či v promoakcích. Vytváření takových společensky prospěšných pracovní míst vytváří
i společensky příznivé společenské klima a měl by být součástí projektu Společenské
odpovědnosti firem. Problematiku ochrany zahrnout do programu CSR jako princip
bipartitního jednání
Pro zkušené řemeslníky se nabízí možnosti práce jako asistentů mistrů odborného výcviku
s možností další rekvalifikace a doplnění vzdělání až na pozice mistrů OV. Nebo specialistů
pro nábor žáků na základních školách, kdy jsou schopni podrobně popsat náročnost řemesla,
31
jeho přednosti a možnosti uplatnění. Mohli by trvale pracovat na všech základních školách
jako pomocníci při volbě povolání.
Úloha státu je zde nezastupitelná, protože by měla vytvářet takové investiční pobídky, které
umožňují zvýšení zaměstnanosti (viz. Šluknovsko, kde pod tíhou problémů začíná stát takto
uvažovat). Pokud se splní legislativní kroky, tak ten systém začne fungovat sám a vytvoří se
prostředí, kde lidé opravdu dostanou šance, kde budou určité pobídky a lidi se jich budou
chytat - to je postup, který byl ve Španělsku.
Velkou příležitostí jsou programy typu „Zelená úsporám“, nebo chystané programy v rámci
nové úpravy týkajících se výstavby pasivních domů, které vytváří řadu pracovních příležitostí
a jsou společensky významné. S tím souvisí programy zateplování nebo montování solárních
panelů či kotlů na biomasu, které dají práci malým českým firmám a desítkám tisíc
řemeslníků i inženýrů.
7.2.4 Speciální činnosti - výkon znaleckých činností, řešení mimosoudních sporů
Śpičkoví řemeslníci, kteří mají dlouhodobou praxi a nemohou ze somatických potíží
vykonávat svoje povolání by mohli najít uplatnění jako soudní znalci ve svých oborech.
Koordinaci při schvalování by prováděly živnostenská společenství, které by doporučovaly
k zařazení do seznamu znalců. Současné novela zákona o soudních znalcích nepředpokládá
jiné, než vysokoškolské vzdělání.
Otázka stavební policie je otevřená vzhledem k současné legislativě (stavební zákon a další).
Lze však takové některé řemeslníky využít v rámci společensky prospěšných míst jako
asistenty na stavebních úřadech, kteří by byli schopni poradit, či vyhledávat – dozorovat
některé aktivity souvisejících s dohledem na stavbách bez sankčního práva. Jde o činnosti
související se zaměstnávání zahraničních dělníků, evidence pracovní doby, evidence školení o
bezpečnosti práce, vč. dodržování bezpečnosti práce na stavbách, čistota, zábory apod. Na
tomto řešení se musí podílet i Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo spravedlnosti.
Vhodné uplatnění mohou najít osoby se somatickými potížemi při mimosoudním řešení
sporů ať již v pozici mediátora či odborníka, který poskytuje mediátorovi odborné
stanovisko.
7.2.5 Podpora mobility a koordinační činnost při zajištění drobných zakázek
Podmínkou pro snadnější získávání zakázek i zaměstnání je mobilita. Tomu brání
v současnosti nejen tradiční vnímání obyvatel, kteří lpí na možnosti bydlení v jenom místě po
celý život a nechuť ke stěhování za pracovní příležitostí. Problémy mobily jsou definovány
především těmito základními faktory:
 konzervatismus české společnosti při hledání pracovních příležitostí,
 nedokonalý trh s byty a jeho ceny, které jsou pro mnohé nedosažitelné,
 nedostatečná infrastruktura, zejména dopravní obslužnost.
Tyto faktory výrazným způsobem ovlivňují možnosti uplatnění a platí pro celou společnost.
Zajímavým prvkem je zprostředkování zakázek pomocí internetu – burzy práce. Je řada
serverů, které hodnotí práci řemeslníků a tak může být i server, který zprostředkovává
zakázky (viz. náměty z Německa k pracovním agenturám). HK ČR a její živnostenská
společenství by měly spolupracovat na vytvoření portálů jako jsou www.pomocnici.cz,
www.drobnedomaciprace.cz apod., kde by se nejen soustředily požadavky, ale rovněž by zde
byl přístup k takovým drobným zakázkám, které jsou podle aktuálního zdravotního stavu
somatici zvládnout. Otázkou bude kvalita, termíny, etika řemeslníků a další otázky. Je také
32
nezbytné, aby se takové servery rozdělily do krajů. Je to také jedna z cest k omezení tzv. šedé
ekonomiky, které hrozí nárůst vzhledem k nárůstu DPH.
Tato drobná činnost může být marketingově velmi prospěšná pro zviditelnění pozice HK ČR a
jejich živnostenských společenstev.
7.2.6 Podpora změny v pracovní orientaci – rekvalifikace v sociální oblasti
Nabídka spočívá nejprve v zařazení do kurzů tzv. sociální adaptace, kde by získali takové
osoby motivaci ke změně profesní orientace. Následně by mohly začít s rekvalifikací.
Rekvalifikace by především umožňovala uplatnění především takových činnostech
odpovídajících jejich zdravotnímu stavu. Většinou jde o osoby, které jsou ve zralém věku
s řadou životních zkušeností a tak by mohly se uplatnit v oblasti sociálních služeb, např.
v pěstounské péči apod. Nelze vyloučit i rekvalifikace na jiné řemeslné činnosti v méně
náročných pozicích.
33
8.Závěry
Studie prokázala existenci skupiny OSVČ starších 50 let, kteří trpí somatickými potížemi.
Obecně platí, že pro skupinu lidí starších 50 let je velmi problematické najít práci. Bylo
prokázáno, že v ČR nejsou statisticky podchyceni takové osoby a navíc je rozdíl v sociálním
zabezpečení mezi zaměstnancem a OSVČ. Byl učiněn pokus kvantifikovat počty na základě
dostupných statistik.
Prezentované závěry jsou formulovány i pro širší skupiny lidí tak, jak je tomu v ostatních
evropských státech, kde postavení mezi zaměstnancem a OSVČ je rovnocenné.
Problematiku flexicurity a specifického postavení osob starších 50 let se somatickými
potížemi je problémem, který řada vyspělých států EU řeší v širším kontextu. Tato
problematika na rozdíl od podmínek nastavených v ČR je snadněji uchopitelná, protože
postavení OSVČ je stejné jako ostatních zaměstnanců v sociální oblasti. To vyváří zcela jiné
podmínky pro záchyt osob mající somatické potíže. Soustava paritních fondů, vzdělávání,
systém sociálního a úrazového pojištění vytváří bohatou sociální síť umožňující podpořit
takové osoby. Nástroje na stimulaci zapojení starších pracovníků i se somatickými potížemi
lze rozdělit do základních skupin:
 legislativní, které jsou tvořeny zejména zákony, které zabraňují diskriminovat starší
pracovníky a s tím spojené úpravy legislativy – např. živnostenský zákon, zákoník práce –
vymezení zdravotní preventivní péče a prokazování zdravotní způsobilosti, zákon o
daních, zákony o zdravotním a sociálním pojištění, zákon o ochraně osobních údajů.
 ostatní - spočívající zejména v podobě tvorby dostatečné kapacity různých kurzů a
školení, a tvorby takových nástrojů, které by motivovaly starší nezaměstnané tyto kurzy
navštěvovat. Podpora neziskových organizací, které působí lokálně.
Klíčovými podmínkami pro podporu zaměstnanosti starších pracovníků jsou zejména
reforma institutu předčasného odchodu do důchodu, ale i celý důchodový a zdravotní
systém, flexibilní formy organizace práce a celoživotní vzdělávání, které může zajistit
přizpůsobení schopností a dovedností postupujícím potřebám trhu práce.
Další významnou potřebou je evidence všech řemeslníků s tím zvýšení jejich ochrany a
zjištění jejich názorové hladiny. Z toho vyplývá systém jejich registrace a bezpečnostních
karet.
Z těchto důvodů je nezbytné v rámci bipartitního jednání nastolit požadavek legislativního
vyrovnání OSVČ s ostatními zaměstnanci jako základ pro další dialog. Návrhy dalších
opatření jsou více směrována na státní správu a systémová opatření. Teprve na základě
vhodné legislativní úpravy, kdy budou vytvořeny podmínky lze přistoupit k individuálním
řešením.
Jako nezbytné se jeví vytvoření odpovědné státní politiky tak, aby byly podpořeny rozvojové
programy pro zvýšení počtu pracovních míst, sociální politika zahrnoval rovnocenné
postavení OSVČ. Byl nastaven koordinovaný postup všech členů tripartity. Individuální
postupy jednotlivých členů sociálního dialogu jsou vítány, ale efektivnost je pouze
v koordinovaném postupu. Je zřejmé, že je nutné vycházet ze zkušeností některých
evropských zemí, zejména bývalé EU15, které mají bohaté kladné i negativní zkušenosti, aby
byl nastaven odpovídající systém. V současné době MPSV situaci u somatiků OSVČ neřeší
systémově a nejsou vytvořeny nástroje pro koordinaci pomoci pro tuto skupinu občanů.
Máme řadu agentur na zprostředkování práce, avšak ani jedna není nastavena na pomoc
somatikům. Situaci by ulehčila specializovaná agentura specializovaná na tyto skupiny
občanů s případnou státní pomocí.
34
9. Literatura a informační zdroje
A report prepared for the Canadian Conference of the Arts By Mirjam Gollmitzer (Research
Associate, PhD Candidate) Dr. Catherine Murray, PhD, May 2009, Centre of Expertise on
Culture and Communites, Kanada
AKTUALIZOVÁNO
CARMA, Centre for Labour Market Research Aalborg University: „Flexicurity and atypical
employment in Denmark“, autoři Thomas Bredgaard,Flemming Larsen,Per Kongshøj
Madsen, Stine Rasmussen
doc. MUDr. Zdeněk Boleloucký, CSc., Psychiatrická klinika LF MU a FNB Brno – Bohunice:
Somatická onemocnění a nezaměstnanost
Employment Sector, INTERNATIONAL LABOUR OFFICE GENEVA, EMPLOYMENT PAPER
2003/50
European Builders Confederation : Annual Report 2010 - 2011
European Builders Confederation:, News Letters, No. 4/2010 a 1/2011,
EUROPEAN EMPLOYMENT OBSERVATORY, Kurt Vogler-Ludwig, „Flexicurity in Germany“,
Discussion paper, Mnichov 2006
Harald Brsting, LO-President: „The flexible labour market needs strong social partners“, The
European discussion on the Danish Labour Market: FLEXICURITY
INTEGRATED PROGRAMME OF THE EU SOCIAL DIALOGUE 2009-2011 JOINT STUDY OF THE
EUROPEAN SOCIAL PARTNERS “THE IMPLEMENTATION OF FLEXICURITY AND THE ROLE OF
THE SOCIAL PARTNERS” NATIONAL FICHE: TURKEY
Investice pro evropskou konkurenceschopnost: Příspěvek České republiky ke Strategii
Evropa 2020,Národní program reforem České republiky 2011
Mariangels Fortuny, Alena Nesporova, Natalia Popova, Employment promotion policies
for older workers in the EU accession countries, the Russian Federation and Ukraine
Ministerstvo práce, Dánské království: Working in Denmark - a guide to the Danish labour
market
Miroslav Linhart, Deloitte 2011: QUO VADIS STAVEBNICTVÍ? Jaké výzvy čekají na lídry oboru?
Pavlína Rutičková: Potřebnost specifické podpory poskytované lidem s duševním
onemocněním v oblasti zaměstnání, Bakalářská diplomová práce, Univerzita Palackého,
Filozofická fakulta, Katedra andragogiky, vedoucí práce Mgr. Pavel Říčan, Olomouc 201
Státní zdravotní ústav: Ročenka 2009
STEM – Středisko empirických výzkumů: Postavení zaměstnanců nad padesát let na trhu
práce
35
Svaz podnikatelů ve stavebnictví: Krize Učňovského školství ve stavebnictví a návrhy
jejího řešení
Ústav zdravotnických informací: Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a
úraz 2009 a 2010
Work Flows and Flexicurity:Canadian Cultural Labour in the Era of the Creative Economy
Zaměstnanecká schémata penzijního pojištění ve vybraných státech EU, Švýcarsku a USA,
Zdeňka Musilová, Milan Šlapák, Martin Holub (eds.), VÚPSV, v.v.i., Praha 2011
Závěrečná zpráva podskupin Národní ekonomické rady vlády (NERV) pro
konkurenceschopnost a podporu podnikání, část Marketing a vzdělání
Zpráva z workshopu, k dopadové studii“ Z APOJE NÍ ZAMĚ S T NANCŮ A ZAMĚ S T NAV AT E L Ů
Ř E ŠE NÍ OT ÁZE K S POL E ČE NSK É ODPOVĚ DNO S T I FI RMY V E ST AV E BN I CTV Í “, Ing.Lenka
Janáková a Ing. Lucie Plachá, 21.9.2011
DO
36
Příloha č. 1
Doplňkové statistické údaje
Příloha obsahuje další podkladové tabulky se statistickým údaji použité ve studii. Současně jsou
uvedeny krátké komentáře k použitým údajům. Rozsah přílohy dokazuje složitost zjišťování
skutečnosti.
Tabulka „Struktura zaměstnání“ vymezuje počty řemeslníků a logickou úvahou lze dojít k závěrům,
které skupiny řemeslníků jsou nejvíce postiženy. Jde zedníky, betonáři, tesaři, stavební montážníci a
ost. stavební dělníci HSV, protože pracují v nesrovnatelně horších klimatických podmínkách. Nejsou
však k dispozici dostatečně relevantní údaje.
Struktura zaměstnání
Kategorie
KZAM
Název řemesla
Počet osob pracujících na pozici
Celkem
pracuje na
pozici
řemeslníka
Vyučení ve
stavebním oboru
nebo mají maturitu
s OV
Tis. osob
Tis. osob
Procento
vyučených ve
stavebním oboru
včetně maturity
s OV%
Procento
maturantů
%
7121
Zedníci pracující
s tradičními materiály
3,3
1,9
58,0
7122
Zedníci, kameníci,
omítkáři
96,0
78,7
82,0
7123
Betonáři
3,2
1,3
42,0
7124
Tesaři a truhláři
18,3
12,8
70,0
7125
Stavební montážníci
19,3
4,8
25,0
7129
Ostatní stavební dělníci
HSV
8,1
2,8
25,0
7131
Stavební pokrývači
9,0
5,9
66,0
8,4
7132
Stavební podlaháři,
parketáři a obkladači
13,1
8,3
63,0
9,6
7134
Izolatéři
2,8
1,0
34,0
7136
Instalatéři, potrubáři,
stavební zámečníci,
klempíři
49,6
29,3
59,0
7137
Stavební a provozní
elektrikáři
25,0
1,0
4,0
3,4
14,0
6,5
37
7139
Ostatní dělníci zajišťující
dokončovací stavební
práce
5,9
1,7
28,0
7141
Malíři a tapetáři
8,6
5,1
59,0
7141
Lakýrníci
10,1
2,7
27,0
7212
Svářeči, řezači, páječi
31,0
3,1
10,0
3152
Bezpečnostní technici a
technici pro kontrolu
zdraví
21,2
0,6
3,0
7,8
Pramen: Shoda dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání, G. Doležalová, J. Vojtěch, NÚOV,
Praha 2011
Poznámka: Některé položky nejsou vyplněny, protože zde je počet ekonomicky aktivních osob je
menší než 2000.
Celkové tendence vývoje nemocnosti a invalidity v ČR s přihlédnutím k řemeslným oborům
Opět v úvodu je nezbytné uvést, že podrobněji se tyto údaje nesledují a podařilo se ve
spolupráci s ÚZIS připravit rámcovou statistiku.
Počet případů pracovní neschopnosti podle pohlaví a skupin diagnóz v roce 2010
Hlavní třída klasifikace zaměstnání KZAM:
Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení) - Osoby
ve věku 50 let a starší
Skupiny dg
Muži
Ženy
Celkem
010 Někt.infekč.a parazit.nemoci
1 383
677
2 060
020 Novotvary
1 671
760
2 431
030 N.krve,kr.org.a n.por.mech.im.
67
37
104
040 Nem.endokr.,výž.a přem.látek
585
282
867
050 Poruchy duš.a poruchy chování
864
852
1 716
1 403
785
2 188
070 Nemoci oka a očních adnex
591
226
817
080 Nem.ucha a bradavk.výběžku
340
169
509
090 Nemoci oběhové soustavy
5 869
1 517
7 386
100 Nemoci dýchací soustavy
12 325
7 086
19 411
110 Nemoci trávicí soustavy
4 261
1 595
5 856
120 Nem.kůže a podkožního vaziva
1 262
543
1 805
130 N.sval.a kost.sous.a poj.tkáně
21 045
9 779
30 824
1 664
1 315
2 979
0
4
4
14
6
20
1 540
622
2 162
060 Nemoci nervové soustavy
140 Nem.močové a pohlavní soustavy
150 Těhotenství, porod a šestined.
170 Vroz.vady, def.a chrom.abnorm.
180 Příz., zn.a abn.kl.a l.nál.NJ
38
190 Por.a otr.a n.j.násl.vněj.příč
10 286
3 085
13 371
210 Fakt.ovl.zdr.stav a k.se zdr.s
392
221
613
65 562
29 561
95 123
Celkem
Poznámka: Není rozlišeno, zda jde o řemeslníky v zaměstnaneckém nebo OSVČ. Ve statistice se
mohou nemocní opakovaně vyskytovat tzn. , že ve sledovaném období byli vícekrát nemocní.
Struktura počtu ukončených pracovních neschopností podle kapitol MKN -10 za r. 2009 za
celou ČR
Nově hlášené případy nemocí z povolání
39
SZÚ: Zdravotnická ročenka 2009
40
41
Počty nemocí s pravděpodobným výskytem chronických potíží.
Výběr počtu případů pracovní neschopnosti nemocensky pojištěných osob podle věkových
slupin a diagnóz vztahujících se k pravděpodobným somatickým potížím
Počet případů na 100 000 osob za r. 2009
skupiny diagnóz
věková skupina
50-54
55-59
III
Nemoci krve
314
402
IV
Nemoci endokrinní, výživy
947
872
V
Poruchy duševní
751
816
VI
Nemoci nervové
266
351
VII
Nemoci oka
168
192
VIII Nemoci ucha
266
351
IX
Nemoci oběhové soustavy
1980
2904
X
Nemoci dýchací soustavy
8733
8805
XI
Nemoci trávicí soustavy
2010
2050
XII
Nemoci kůže
544
569
XIII Nemoci svalové a kosterní soustavy
9109
10190
XIV Nemoci močové a pohlavní
1390
1332
XIX Poranění -úrazy
1150
1302
Zdroj: ÚZIS, Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz 2009
60-64
359
423
615
358
130
358
3564
7803
1607
496
8373
1017
1431
Počty vyplácených invalidních důchodců
Zdroj: SZÚ, Zdravotnická ročenka 2009
42
Příloha č. 2 Průzkum
Záznamy a komentáře z vyhledávací průzkum u odborů, živnostenských
společenstvech a rozhovorů s OSVČ trpícími somatickými potížemi
Úvodem prací na studii byl prostřednictvím SDMSZ rozeslán vyhledávací dotazník živnostenským
společenstvům a OS Stavba.
Cílem dotazníku bylo získat prvotní data k problematice.
Seznam rozeslaných otázek:
1.
2.
3.
4.
Víte o případech propuštění nebo ukončení kontraktu ze somatických důvodů?
Kolik takových případů bylo v minulém roce?
Kterých řemesel se týkalo nejvíce?
Byli na tuto skutečnost lidé připraveni? Měli: finanční rezervu, jinou, náhradní odbornosti,
pojištění, něco jiného?
5. Mohl byste doporučit někoho z postižených, aby absolvoval informační a anonymní rozhovor se
zpracovatelem studie?
Odezva se strany živnostenských společenstev byla bohužel nulová. Odpověděl jedině OS Stavba,
který uvedl, že počty somaticky postižených pracovníků nesleduje, ale je informován, že případné
somatické problémy se řeší v rámci podniků přeřazením na jinou, vhodnější práci. Odpověď OS
Stavba se týkala prakticky výlučně velkých stavebních podniků a výrobců stavebních hmot a
materiálů. V malých a středních stavebních podnicích nemají odbory zastoupení.
OS Stavba
Žádný z dotázaných mě nesdělil, že by u nich došlo k propuštění ze
somatických důvodů. Pro zaměstnance, kteří již vzhledem k věku nebo fyzickým
možnostem nemohou dále vykonávat svou profesi, zaměstnavatel vždy našel
vhodné uplatnění (např. ve skladu, v ostraze apod.).
Nejvíce se týkalo profesí pokrývač, zedník, stavební dělník, dělník v
kamenolomu.
Lidé v některých případech na tuto skutečnost připraveni byli a měli
finanční rezervu. Toto se ale liší dle výše vzdělání a inteligence
S ohledem na výše uvedené byl proveden kvalitativní průzkum se šesti živnostenskými společenstvy a
odbory.
Kvalitativní průzkum byl veden formou řízeného rozhovoru s cílem získat odpovědi na následující
okruhy otázek:
Údaje o pracovnících se somatickými problémy, jejich počtu, struktuře a způsobu řešení problémů.
Dále byly diskutovány náměty na obsahové zaměření kapitoly pozice pro cílové skupiny.
Náměty a poznatky z průzkumu byly zapracovány do studie. Součástí přílohy jsou záznamy
z jednotlivých rozhovorů .
43
Vyhledávací průzkum o osob starších 50 let ve stavebnictví
Druhým kvalitativním průzkumem byly rozhovory s bývalými pracovníky ve stavebnictví na okrese
Havlíčkův Brod, kteří byli propuštěni ze zaměstnání nebo s nimi byl ukončen kontrakt ze
somatických důvodů.
Bylo osloveno cca 25 osob z resortu stavebnictví nebo výroby stavebních hmot a materiálů. Jen
menší část vyhovovala požadovaným kriteriím:
 věk minimálně 50 let,
 ztráta zaměstnání nebo kontraktu ze somatických důvodů nebo velké obtíže při udržení
zaměstnání nebo kontraktu plynoucí ze zdravotních problémů,
 působení v resortu stavebnictví.
Metoda získávání informací:
Řízený rozhovorem a diskuzí s cílem především získat poznatky o tom, jaké postoje respondenti
zaujímají ke svému problému. Byly zaznamenány i autentické výroky těch, kteří nevyhovovali
plně požadovaným kriteriím, ale jejich výroky byly zajímavé nebo užitečné pro užití ve studii.
Základní poznatky z řízených rozhovorů s OSVČ a zaměstnanci postiženými ztrátou zaměstnání
ze somatických nebo věkových důvodů v okrese Havlíčkův Brod ukazují:
 Postižení se za svoji nepříznivou situaci stydí. Často ji berou jako osobní selhání
 Mají obavu, že rozšíření informací o jejich somatických problémech by jim ztížilo možný
návrat do práce. Vyhýbají se odpovědi na otázku, zda nyní navštěvují lékaře
 Zdá se, že své somatické problémy nějakou dobu bagatelizovali nebo přecházeli. Nelze
vyloučit, ale ani potvrdit, že stávající somatické problémy jsou transformací nepříznivé životní
situace do somatiky.
 Sami těžko rozliší, zda jejich situace byla zaviněna somatickými problémy či věkem, a nebo
ekonomickou depresí stavebnictví
 Nepočítali s horšími časy. Domnívali se, že ve stavebnictví bude vždy dostatek zakázek
(konjunktura je trvalý stav)
 Schopnost jejich flexibility je z objektivních i subjektivních důvodů omezená. Někteří jen
doufají, že se dobré časy rychle vrátí a čekají na ně
Poznámka: Výsledky z rozhovorů v okrese Havlíčkův Brod nelze zobecnit na celou republiku a
zvláště ne větší města. Zjištění je třeba posuzovat jako výmluvnou sondu.
Z obtížnosti získat podstatné informace při osobním rozhovoru lze dedukovat, že tradiční
dotazníkový průzkum by nepřinesl relevantní informace.
Celkovou situaci charakterizuje rozhovor s manažerém působícím ve stavebnictví.
44
Řízený rozhovor
Manažer organizace působící ve stavebnictví
Počet zaměstnanců: do 250
Respondent: Trvá na zachování anonymity
Datum: 23.3.2011 Praha
Souhrn rozhovoru:
Počty pracovníků se somatickými problémy, ani podrobnosti o nich se systematicky nesledují.
Problémy pracovníků se změněnou pracovní výkonností ze zdravotních důvodů se u kmenových
zaměstnanců řeší převodem na jinou práci.
Tytéž problémy u OSVČ se řeší neobnovením smlouvy. K takové situaci dochází zřídka.
Úrazovost na stavbách klesá.
Kvalita řemeslníků klesá.
Nic proti přechodu kvalitních pracovníků na nižší řídící pozice. (vedoucí party).Ve větších podnicích se
tak děje.
Větší podniky jako je náš si nemohou dovolit zaměstnávat tzv „černé duše“. Jak je to u soukromníků
nevím.
Je třeba rozlišovat paritní fondy a účelové fondy. Některé náměty na zřizování účelových sociálních
fondů po vzoru západní Evropy nekorespondují s jinou tradicí a koncepcí sociálního zabezpečení v ČR.
UIBP má asi široký záběr činnosti.
Závěry z rozhovorů:
 Postižení by potřebovali taktní a účinnou pomoc při řešení své životní situace
 Málokdo myslí na „zadní kolečka“, osobní sociální dopady mohou být velmi tíživé. Jakákoliv
forma prevence bude přínosem.
 Soukromí podnikatelé, ke své škodě, stojí mimo živnostenská společenstva, takže ta jim jen
těžko mohou pomoci, byť by to bylo jen radou.
 Životní postoj k nepříznivé situaci bude zřejmě důležitým faktorem řešení svízelné situace.
Zdá se, že u podnikatelů bude tento faktor významnější než u podnikatelů
45
Kvalitativní průzkum mezi somatiky z okresu Havlíčkův Brod
Respondent
Věk
Karel I
55 let
Původní povolání: Bílý zedník
Datum rozhovoru: 19.3.2011
Vyučen v Teplotechně, pracoval v nástupnických organizacích do 50 let. V padesáti letech odešel
po vzájemné dohodě. Od té doby staví kachlová kamna. Spolupracuje se stavitelem, který se
specializoval na dodávku kachlových kamen. Náplní jeho práce stavba kamen. Materiál a zakázky
obstarává stavitel. Nepravidelně pomáhá i s jinými zakázkami stavitele. Má živnostenský list. Jeho
práce má výrazně sezonní charakter.
Zajištění: finanční hotovost
Jako výhodu svého postavení udává, že nemusí shánět zakázky, nakupovat materiál a starat se o
zaplacení zakázek. Za nevýhodu považuje vysokou sezonnost a nepravidelnost příjmů
Autentické výroky:
Nechtěl jsem se nechat vyhodit. Už jsem nemohl pracovat ve skrčené poloze a tahat těžké
kameny.
Budoucnosti se moc nebojím. Topit se bude vždycky. Dřevo snad tolik nezdraží.
Respondent:
Václav
Věk asi 50 let - odhad (přesný věk neuvedl)
Původní povolání: Kameník
Datum rozhovoru:25.3.2011
Respondent pracuje od svého vyučení v lomu na kámen. V poslední době má stupňující se
problémy s rukama způsobené dlouholetou prací se sbíječkou a vrtačkou. Bojí se propuštění, ale
doufá, že jej zaměstnavatel přeřadí na lehčí práci. Zdravotní problémy spíše bagatelizuje. Situaci
ale moc neovlivní protože zaměstnavatel má odborného závodního lékaře. Neuvažuje o změně
kvalifikace nebo samostatném podnikání.
Zajištění: penzijní připojištění, stavební spoření, vlastní bydlení
Autentické výroky:
„Mám chromé ruce. Podobným kriplům jako jsem já dávají práci na dvoře. Víte, že máte nemoc
z povolání? Vím. Však to nějak doběhne. Nerad bych byl někomu na obtíž.“
46
Respondent:
Josef
Věk
56 let - odhad
Původní povolání: Zedník a obkladač (vyučený)
Datum rozhovoru: 2.4.2011
Před patnácti lety dobrovolně odešel od stavební firmy. Začal pracovat jako OSVČ. Pracoval
převážně u firem na krátkodobé až střednědobé kontrakty. Zakázky pro občany tvořily cca 30%.
Před dvěma lety začal mít problémy. Z rozhovoru nepřímo vyplynulo, že mu kontrakty nebyly
obnoveny pro sníženou výkonnost. Má zdravotní potíže, které nemají specifický charakter.
Má málo drobnějších zakázek. Některé zakázky musí odmítat protože je fyzicky nezvládá.
Celkově se z rozhovoru dá soudit, že neví jak dál. Konkrétní plán nemá.
Kdyby věděl o instituci na kterou by se mohl obrátit o radu nebo pomoc, tak by tak učinil.
Situaci se pokouší překonat spotřebou sníženou na minimum. (Manželka má pravidelný příjem,
ale nízký).
Zajištění: vlastní bydlení v rodinném domku, jinak žádné.
Autentické výroky:
„Cítím se jako ojeté auto. Doktoři mi nic nenašli. Cítím se pořád blbě. Teď už to není žádná
zedničina. Mladí toho moc neumí, ale jsou přizpůsobiví. Já už budu do smrti zedníkem. Je to
problém, buď sháním po firmách zakázky a nepracuju, nebo pracuju a za chvíli nemám zakázky.
Lidi přestali stavět.
Jsem na všechno sám. Pomocníka jako třeba Ukrajince nezaplatím. A i kdybych ho zaplatil, tak u
mě nevydrží, protože každou chvíli jsem bez práce.
Firmy neberou ani na živnostenský list, asi bych už nestačil. Stejně nejsou zakázky“.
Respondent:
Evžen
Věk
49let
Původní povolání: Zámečník
Datum rozhovoru: 8.4.2011
Do konce minulého roku pracoval jako zaměstnanec - stavební zámečník u menší stavební firmy.
Musí držet dietu, to bylo na stavbách obtížné. Proto od firmy odešel. O svých stravovacích
problémech firmu neinformoval, protože měl za to, že se s tím ve stavebním podniku nedá nic
dělat. V současné době je hlášen na úřadu práce. Je přihlášen do kurzu sváření nerezových
materiálů. Po absolvování kurzu má přislíbené místo ve strojírenském podniku, kde mají i dietní
stravování. O tom, že by začal podnikat nikdy neuvažoval. O tom, že by se ucházel o technické
nebo administrativní místo nechtěl ani slyšet. Má za to, že se rukama uživí lépe a že je to jistější
existence než v administrativě.
Nechce měnit obor, ale nemá nic proti zvýšení kvalifikace.
Ví jasně co chce a jak toho dosáhnout.
47
Autentické výroky
„Udělám si kurz sváření nerezu. Umím se železem, já se vždycky uživím. Budu sice brát míň, ale
dietu budu mít. Zdraví je víc než peníze.
Je to tady samý úředník. Kdo bude dělat něco praktického?“
Respondent:
Karel II
Věk
48 let
Původní povolání: opravář zemědělských strojů
Datum rozhovoru: 15.4.2011
Respondent přišel o zaměstnání ve 40 letech. Organizace ukončila činnost. Protože nenašel práci
v oboru, přesedlal na stavebnictví. V současné době je OSVČ. Pracuje výlučně pro drobné
zákazníky při svépomocné výstavbě nebo rekonstrukcích. Nebere velké zakázky. Nepředpokládá,
že by přišel o drobné zákazníky. Práci pro firmy se vyhýbá. Stručně by se to dalo charakterizovat
jako práce všeho druhu. Na otázku jak to, že se uživí, když tolik jiných nemá práci odpověděl:
„Jsem levnější a zákazníkovi nic neodmítnu. Loni jsem například opravoval fasádu ze žebříku, když
nechtěl lešení.“ Z doslechu je známo, že kvalita práce Karla II se někdy nevyrovná kvalitě práce
školených řemeslníků. Většině to prý vyhovuje. Za důležitější se pokládá to, že disponuje
potřebnými nástroji a přípravky, je ochotný, vyhoví (třeba chalupářům), bere i drobné práce a
není drahý.
Předpokládá, že u oboru již zůstane. Je připraven se učit nové věci (neformálně). Je mimořádně
flexibilní.
Autentické výroky
„Všechno se dá naučit.
Jak se to naučíte? Jsem manuálně dosti šikovný a hlavně umím číst návody. Umím si udělat různé
přípravky.
Taky se někdy radím
Se železem si vždycky poradím“.
48
Respondent:
Věk
Tomáš
49 let
Původní povolání (vyučen): opravář zemědělských strojů
Datum rozhovoru:15. 5. 2011a 28. 5. 2011
Svoji profesi nikdy nevykonával. Po vyučení nesehnal místo a nastoupil ke stavebnímu podniku
jako lešenář. Po několika letech praxe přestal shánět zaměstnání v původním oboru. Pracoval na
různých pozicích ve stavebnictví například jako stavební montážník nebo ohybač armatur. Do
loňského roku pracoval v nástupnické firmě, naposledy jako stavební zámečník. Nikdy na něm
zaměstnavatel nevyžadoval vyučení ve stavebním oboru. Možná, že je to tím, že je prý vyjímečně
pracovitý a umí všechny práce s kovem. V minulém roce firma zkrachovala a přišel o práci. Půl
roku byl nezaměstnaný.. Oficiálním důvodem pro odmítání byla ekonomická deprese. Podle jeho
vyjádření nemohl sehnat práci ve stavebnictví protože je mu skoro 50 let. Nyní si zařídil
v prostorách domu po otci univerzální zámečnickou dílnu.
Autentické výroky:
„Byl to těžký půl rok.
Ještě, že mám vlastní barák a vždycky jsem byl zvyklý šetřit.
Jak sháníte zakázky? Lidé si to řeknou. Vědí, že nejsem líný přijít třeba v neděli. Nejvíce zákazníků
mám mezi živnostníky, kterým hoří zakázka. Dost dělám pro živnostníky, co pracují na stavbách.
Budete pracovat pro větší firmy? Ani náhodou. Živnostník je pro ně nádeník. Viděl jsem, jak to s
ním skončí ze čtvrtka na pátek. Mimoto špatně platí.
Ale dají se u nich vydělat větší peníze. To si lidi jen tak namlouvají. Takhle nemám moc, ale mám
to jisté a každý měsíc.
Nevyučil jste se žádné stavební řemeslo. Nevadilo to? „
49
Vybrané postojové výroky respondentů, jež po rozhovoru nešly jednoznačně zařadit do
kategorie těch, kteří přišli o zaměstnání nebo kontrakt z věkových nebo somatických
důvodů. Výroky jsou autentické, nebyly nijak upravovány:

















Mladší vítězí na body
Nejtěžší je jít dělat z firmy na živnostenský list.
Za chvíli nebudou mít nikoho na práci, třeba budu dobrý.
Lepší je dělat pro firmu. Dřou z nás kůži, ale člověk nemusí shánět pasanty (míněno
drobné zákazníky).
Proč bych se ještě učil něco nového. Počkám na důchod a budu chodit na melouchy.
Úředník ze mě už nebude. Nemám maturitu a nemám na to hlavu
Rezervy? Nemám. Však zase nějak bude.
Když nebude tahle práce, tak se naučím něco jiného. Cokoliv .
Nechci být mistrem. Neumím poroučet.
Dělám občas pro firmu u které jsem skončil do důchodu. Dávají mi mladšího pomocníka.
On se něco přiučí a já se tolik nenadřu (elektrikář v důchodu).
Bolí mě rameno. Nikomu o tom neříkám. Bojím se, že by mě vyhodil. K doktorovi
nechodím.
Holt jsem už starej a lepší to nebude (asi 55 let).
Vyhodili mě rok před důchodem. Teď pro ně občas dělám. V důchodu jim jsem dobrý. Ale
já to beru. Alespoň nesedím doma.
Dobrý řemeslník se vždycky dobře uživí, špatný se uživí špatně.
Proč neberete velké zakázky od firem? Zkusil jsem to. Na ty dnešní podnikatele nemám
nervy. Já bych se z nich zbláznil.
Říkal jste, že jste předminulý rok vydělal 350 tisíc čistého na jedné zakázce. Dal jste si
něco stranou? Nebo do podniku? Za dva měsíce jsem to utratil. Taky jsem byl na
Kanárech. Co budete dělat teď, když nemáte zakázky od firem (instalatér, topenář)?
Nevím.
Dneska toho musí kominík umět jako inženýr. Pracujete s počítačem? Běžně.
50
Základní poznatky z řízených rozhovorů s OSVČ a zaměstnanci postiženými ztrátou
zaměstnání ze somatických nebo věkových důvodů v okrese Havlíčkův Brod ukazují:
 Postižení se za svoji nepříznivou situaci stydí. Často ji berou jako osobní selhání
 Mají obavu, že rozšíření informací o jejich somatických problémech by jim ztížilo možný
návrat do práce. Vyhýbají se odpovědi na otázku, zda nyní navštěvují lékaře
 Zdá se, že své somatické problémy nějakou dobu bagatelizovali nebo přecházeli. Nelze
vyloučit, ale ani potvrdit, že stávající somatické problémy jsou transformací nepříznivé
životní situace do somatiky.
 Sami těžko rozliší, zda jejich situace byla zaviněna somatickými problémy či věkem, a
nebo ekonomickou depresí stavebnictví
 Nepočítali s horšími časy. Domnívali se, že ve stavebnictví bude vždy dostatek zakázek
(konjunktura je trvalý stav)
 Schopnost jejich flexibility je z objektivních i subjektivních důvodů omezená. Někteří jen
doufají, že se dobré časy rychle vrátí a čekají na ně
Poznámka: Výsledky z rozhovorů v okrese Havlíčkův Brod nelze zobecnit na celou republiku a
zvláště ne větší města. Zjištění je třeba posuzovat jako výmluvnou sondu.
Z obtížnosti získat podstatné informace při osobním rozhovoru lze dedukovat, že tradiční
dotazníkový průzkum by nepřinesl relevantní informace.
Závěry z rozhovorů:
Postižení by potřebovali taktní a účinnou pomoc při řešení své životní situace
 Málokdo myslí na „zadní kolečka“, osobní sociální dopady mohou být velmi tíživé. Jakákoliv
forma prevence bude přínosem.
 Soukromí podnikatelé, ke své škodě, stojí mimo živnostenská společenstva, takže ta jim jen
těžko mohou pomoci, byť by to bylo jen radou.
 Životní postoj k nepříznivé situaci bude zřejmě důležitým faktorem řešení svízelné situace.
Zdá se, že u podnikatelů bude tento faktor významnější než u zaměstnanců
51
Průzkum mezi živnostenskými společenstvy a odbory
Řízený rozhovor
Profesní společenstvo CWS –Česká svářečská společnost, autorizovaný národní orgán
Ing. Alexandr Bareš, Uno Praha, Plzeňská 221, stanice Motol, areál ČVUT, tel. 603423527, mail:
bares @uno.cz
Datum: 9.3.2011 Praha
Činnost:
Ověřování odborné způsobilosti svářečů
Systémy řízení kvality ve svařování
Ověřování kvality personálu a svarů v rámci direktivy PED
Souhrn rozhovoru:
Svářeči jsou postupně, v průběhu profesní kariéry, doškolováni až na techniky
Do vyloženě technických pozic postoupí cca 5% školených
Na svářeče různých stupňů kvalifikace jsou školeni zámečníci, potrubáři, montéři apod.
Počet svářečů se pohybuje v řádu desítek tisíc, z toho cca polovina pracuje ve stavebnictví
Absorpční kapacita technických pozic v oblasti sváření se pohybuje v řádu stovek osob ročně(v
současné době je na trhu práce vyšší poptávka po technicích než je nabídka)
Zvyšování kvalifikace v oblasti sváření je celoživotním procesem, který může zakončit profesní kariéru
až na středních technických pozicích.
Společenstvo neeviduje ani nesleduje počty lidí propuštěných ze somatických důvodů nebo věku nad
50 let.
Klasická stavební řemesla:
V oborech není definovaná vyšší kvalifikace a postup jejího získávání. Pracovník tak nemůže budovat
svoji pracovní kariéru, která by mohla v kritickém věku přejít systémově na technickou nebo nižší
řídící pozici podepřenou získanými profesními certifikáty.Takže například zedník nemá možnost získat
formální vzdělání (třeba dílčího, či specializovaného charakteru), aby se mohl stát třeba vedoucím
pracovní skupiny (na kterého jsou pochopitelně kladeny nižší nároky na tělesnou způsobilost). Nemá
tak možnost nabídnout na trhu práce vyšší kvalifikaci či speciální způsobilost.
52
Řízený rozhovor
Cech topenářů a instalatérů, cca 400 členů, firmy i OSVČ
Ing. Jiří Rynda, tel 602373084, mail [email protected], Běhounkova 27, Praha, stanice metra
Hůrky
Datum: 2.2.2011 Praha
Souhrn rozhovoru:
Cech nemá přehled o zaměstnancích nebo OSVČ, kteří by ztratili práci ze somatických důvodů. Jistě
takové případy existují, ale cech je nesleduje. Ostatně je těžké je odlišit od ztráty zaměstnání
z důvodu snížení zakázek. Lze se oprávněně domnívat, že těchto případů přibude v souvislosti se
zvýšením DPH a následným omezením stavební výroby.
Je pravděpodobné, že lidé tají své somatické problémy z obavy nebo ze studu
Pro případné praktické využití návrhu nových pozic bude důležité vzdělání a celkově schopnost a
dispozice působit v technické nebo technicko - administrativní pozici. Počty budou zřejmě omezené
Doporučuje se rozšířit návrh nových pozic o:
- revizní technik pro elektrikáře
- asistent stavebního dozora nebo technického dozora investora
Jako perspektivnější se zdá, místo stavebního dozora, pozice technického dozora investora. Pro
soukromé stavebníky bude potřebnější z důvodu ochrany vlastních zájmů.TDI hájí výlučně zájmy
investora.
Bylo by vhodné získávat finanční příspěvky od velkých firem na technickou osvětu a podporu OSVČ.
Podobně jako je tomu u plynařů
Prevence vzniku somatických problémů má své místo ve studii
Studie by se měla zaměřit výlučně odborně. Problémové okruhy, které mají svým způsobem politický
charakter do studie nepatří.
Situaci somaticky postižených by pomohl vznik větších řemeslných firem s potřebnou dělbou práce
také podle potřeb postižených. Mimo jiné také pro možnost vzniku pozic mistr nebo vedoucí skupiny
(parťák), které kladou větší nároky na zkušenost a organizační schopnosti a menší na zdravotní
dispozici. Právní forma větší firmy není rozhodující. (klasická firma, družstvo, sdružení, volné
sdružení)
53
Řízený rozhovor
SDMSZS
Počet zaměstnavatelů
cca 500
Počet OSVČ
cca 400
Počet zaměstnanců
-
Počet sdružení
25
František Holec, president sdružení, Freyova 29, Praha, tel: 602307171, mail: [email protected]
Datum: 16.3.2011 Praha
Činnost: Zastřešovací organizace drobných, malých a středních zaměstnavatelů ve stavebnictví
Souhrn rozhovoru:
Počet a kategorie zaměstnaných se somatickými problémy – ve sdružení se nesleduje
Vyjasnění pojmu „stavební policie“, uvedeného v zadání studie jako námětu na zapojení
zaměstnaných se somatickými problémy. Rozumí se tím rozšíření stávajícího státního stavebního
dohledu v rozsahu asi tak jako je v Německu.
Tj.: - Dohled nad dodržováním podmínek stavebního povolení
- Dohled nad pořádkem na staveništi
- Dohled nad bezpečností práce a hygienou práce
- V ČR by bylo vhodné rozšířit její působnost o dohled nad tzv. „černou prací“ a dohled nad
osobami, jež nemají legitimní důvod přítomnosti na stavbě.
Porovnáním s jinými evropskými státy, kde podobné instituce působí se absorpční kapacita v ČR
odhaduje na stovky až tisíce osob
Navrhuje se nové pozice rozšířit o: Koordinátor drobné stavby (pracovní název). Předpokládá se nový
vzdělávací modul podle zákona 179/2008 o dílčích kvalifikacích. Pozice by se nemusela omezovat na
výstavbu a rekonstrukce, ale mohla by obsahovat i některé služby Například péči o zahrady a
podobně. Absorpční kapacita nové pozice se odhaduje na stovky až tisíce osob.
jedná se i o změnu organizace stavebních prací. Vytváří se prostor pro určitou formu vnitřní dělby
práce jež umožňuje vznik technických a nižších řídících pozic. Nemusí se jednat o formu podniku, ale
volné sdružení („hrozen“)
Měl by existovat zákon o povinném úrazovém pojištění zaměstnaných (OSVČ a zaměstnanců).
Profese plynař, tlakové a zdvihací zařízení mají systém zvyšování profesní kvalifikace
Doporučuje se pozici navrženou v zadání studie (učitel odborného výcviku) nahradit pozicí „instruktor
odborného výcviku“, který by měl jako podmínku vyučení v oboru a dodatečně získané pedagogické
minimum. SDMSZS tuto záležitost předběžně projednalo s MŠMT. Předpokládá se nový vzdělávací
modul podle zákona 179/2008 o dílčích kvalifikacích.
Jako námět na novou pozici se navrhuje: Mediátor řešení spotřebitelských sporů.
Původní název pozice „údržbář budov“ by se mohla lépe jmenovat „Specialista správy budov“. Bylo
by dobré zavést nový vzdělávací modul podle zákona 179/2006 o dílčích kvalifikacích.
54
Řízený rozhovor
Profesní společenstvo ESČ
Ing.
Ďoubalík
Datum: 21.4.2011 Praha
Činnost:
Počet členů – cca 2 500, 50 firem, odborné školy a OSVČ
Souhrn rozhovoru:
Společenstvo nesleduje počet somaticky postižených
Není známo, že by členové společenstva měli potíže s pracovním uplatněním ze somatických důvodů.
Není tomu tak nikoliv proto, že by elektrikáři neměli zdravotní problémy, ale proto, že systém řízení a
budování pracovní kariéry umožňuje uplatnění i somaticky postiženým. Elektrikáři se podle vyhlášky
50/1978 školí a nechávají vyzkoušet postupně na složitější a náročnější činnosti. To platí pro
zaměstnance i OSVČ.
Podle jednotlivých paragrafů výše uvedené vyhlášky se pracovní kariéra elektrikáře skládá (respektive
může skládat) z těchto kroků:
Pracuje pod dohledem
Samostatná činnost
Řízení činnosti (vedoucí party – zaměstnanec i OSVČ)
Řízení provozu – činnost prováděná dodavatelským způsobem (zaměstnanec i OSVČ)
A vedle toho je možno získat kvalifikaci pro pozici revizní technik
Dále se vyskytuje to, že samostatní pracovníci si vybírají zakázky i podle fyzické náročnosti
55
Řízený rozhovor
Profesní společenstvo Cech malířů a natěračů
Pavel Žatečka
Datum: 20.4.2011 Praha
Činnost:
Počet členů
Souhrn rozhovoru
Cech nesleduje počet lidí se somatickými problémy. Ví ale určitě, že takové případy existují a není jich
zanedbatelné množství. Somatické potíže se vyplývají z nemocí kloubů (ruce, nohy, kyčle), které jsou
způsobovány jednostrannou námahou a prací v chladu a průvanu.
Postižení řeší svoji situaci spíše nesystémově, dalo by se říci, jak sami dovedou:
Užívání prášků proti bolesti.
Rehabilitační cvičení.
Zvýšené používání nebolestivé ruky.
Práce ve skupinách (dělba práce).
Starší pracovníci se specializují na odborně náročné práce, které obvykle bývají méně namáhavé
Systém zvyšování odbornosti (cílené budování pracovní kariéry) v oboru není.
Neexistuje systémový postup ke vstupu do podnikání: učeň-tovaryš-podnikatel. Nyní je to tak, že
vyučenec se po relativně krátké praxi může stát podnikatelem.
Největším existenčním problémem podnikatelů v oboru je tzv. černá práce.
Druhým problémem je cenový tlak jež má za následek snižování kvality prací.
56
Rozhovor p. Švehla OS Stavba
Počet podniků
doplnit
Počet zaměstnanců (řemeslníků) v podnicích cca celkem
doplnit
Druh podniků: Velké stavební podniky a výrobci stavebních hmot a materiálů
Počty somaticky postižených: nesleduje se, případná potřeba přeřazení na méně náročnou pozici se
řeší v rámci podniků (jak jste mi již napsal)
Převažující druh řemesel v podnicích: (stačí označit v dále uvedené tabulce)
Běžná stavební řemesla HSV a PSV
Tzv. tovární řemesla (to jsme již odsouhlasili)
Jen pro pořádek uvádím ještě jednou:
7115 Dělníci pro opracování kamene
7121 Zedníci pracující s tradičními materiály
7122 Zedníci, kameníci, omítkáři
7123 Betonáři
7124 Tesaři a truhláři
7125 Stavební montážníci
7126 Asfaltéři, dlaždiči
7127 Lešenáři
7129 Ostatní stavební dělníci
7131 Stavební pokrývači
7132 Stavební podlaháři, parketáři a obkladači
7133 Stavební štukatéři
7134 Izolatéři
7135 Sklenáři
7136 Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci
7137 Stavební a provozní elektrikáři
7139 Ostatní dělníci zajišťující dokončovací stavební práce
7141 Malíři a tapetáři
7142 Lakýrníci a pracovníci v příbuzných
oborech
7143 – Kominíci, čističi budov
Návrh OS Stavba
- 7212 - svářeči, řezači plamenem
- 7213 - klempíř, strojírenský dělník
- 7221 - kováři, obsluha lisů
- 7222 - nástrojáři, zámečníci
- 7223 - obsluha obráběcích strojů
- 7231 - mechanici a opraváři motorových vozidel
- 7235 - elektromechanici, opraváři
- 8324 - řidiči nákladních automobilů a tahačů
- 8332 - obsluha zemních a příbuzných strojů
- 8333 - obsluha jeřábů a podobných zařízení
- 8334 - obsluha vysokozdvižných vozíků
57
Prosím doplnit u jednotlivých řemesel, zda pracovníci mají možnost si zvyšovat v rámci své profese
kvalifikaci tak, aby v závěru své dělnické kariéry měli možnost nastoupit do řídících nebo technických
pozic. (vedoucí skupiny, technolog svařování, instruktor).
Školení může být externí nebo podnikové, na tom nezáleží.
Jen prosím uvést, jak se případný kurz jmenuje a na co se lze vyškolit.
Příklad: Zámečník
svářeč
technolog svařování
Obsluha vysokozdvižných vozíků
instruktor
Dále bych v rozhovoru rád uvedl vaše stanovisko ke stavební policii, tak jak jste je formuloval na
prvním workshopu.
Uvítám jakékoliv vaše další stanoviska a názory
Pracovní kariéra
Svářeči
technolog
Elektrikáři
revizní technik
Kominíci
revizní technik
Řidiči vozíků
instruktor
Záznam mailové diskuze
Dobrý den pane inženýre.
Naprosto souhlasím s Vašimi názory. Je mě zcela jasné, že prosadit jakýkoliv stav, který by žádal
peníze ze státního rozpočtu, bude velmi těžký úkol. A zde si myslím, že vůbec nezáleží na tom, které
ze stran jsou právě u moci. Odbory se snaží již dlouhá léta (skoro 20 let) prosadit vznik neziskové
pojišťovny, která by zajišťovala zákonné pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy a nemoci z
povolání. Současný stav, který je platný již od 1. 1. 1993 (původně byl nastaven jako provizorní na 1
rok) značně znevýhodňuje všechny slušné zaměstnavatele, kteří do oblasti BOZP "pumpují" nemalé
prostředky a nečerpají za odškodnění úrazů a nemocí z povolání skoro nic (protože zkrátka
mají pracovních úrazů minimum). Naproti tomu těm neslušným to báječně vyhovuje, protože do
BOZP nedají nic a všechny úrazy jim zaplatí pojišťovna. Přitom ti slušní i ti neslušní platí stejně, neboť
v této oblasti prakticky nefunguje to, co u jiných druhů pojištění, tzn. systém bonusů a malusů.
Rovněž to vyhovuje pojišťovnám (ze zákona pouze Česká pojišťovna a Kooperativa), které nejsou
závislé na tom, kolik vyplatí na odškodnění, ale mají přesně dané provize z vybraného pojištění.
Přitom nemusí shánět klienta, ale každý zaměstnavatel má povinnost pojišťovnu navštívit a platit.
A také to vyhovuje státu, neboť systém zákonného pojištění je nastaven tak, že všechny přebytky
(zatím stále jsou dost velké) se odvádí do státního rozpočtu. V zahraničí neziskové pojišťovny fungují
a všechny peníze, které zbývají na účtech, se vrací zpět na prevenci a zlepšování pracovního prostředí
ve firmách. U nás toto bohužel nefunguje a nepodařilo se to prosadit ani za vlád, které se tvářily jako
sociální. V případě vzniku takovéto pojišťovny by rozhodně bylo možné zde zaměstnat rovněž některé
58
ze zaměstnanců, odcházejících ze zaměstnání ze somatických důvodů, protože pojišťovna by
nefungovala pouze jako plátce pojistných částek, ale měla by také za úkol provádět kontroly
dodržování BOZP ve firmách a na stavbách, prováděla by audity apod. Ale tohle jsem Vám napsal jen
pro ilustraci toho, jak to u nás také funguje. A nebo spíše nefunguje. Co se týče stavební policie, máte
napjatou pravdu v tom, že bychom se měli zaměřit zejména na to, co již funguje v okolních zemích
(nevím, jestli ještě někde kromě Německa, ale domnívám se, že ano). Proč složitě vymýšlet již
vymyšlené. Myslím, že po určité úpravě na naše podmínky, by to mohlo fungovat. Já o tom ale vím
pouze to, co Vy (nebo ještě méně). Proto by se ke stavební policii měl vyjádřit zejména p. Holec, který
o ní ví jistě mnohem více, než my. A co se týká kontrolní činnosti na malých stavbách (nejen BOZP), je
to opravdu pole neorané. Orgány SOD (státní odborný dozor) tam jdou vesměs až v době, kdy je tam
nějaký velký průšvih. Já jako odborový inspektor práce mám povolení vstupovat pouze do firem a na
pracoviště, kde působí Odborový svaz Stavba ČR. Jinam nesmím. A v malých firmách, jak jistě víte, až
na výjimky odbory nejsou. U velkých firem, které mají téměř všechny zahraniční majitele, odbory
pracují a zaměstnavatelé je přímo i vyžadují. Holt jsou zahraniční podnikatelé vychování jinak než ti
naši. Ale s tím nic neuděláme.
S pozdravem
Zdeněk Švehla
Dobrý den pane Švehlo.
Děkuji za zaslanou odpověď. Sem tam něčemu ještě nerozumím, ale to jsou maličkosti. Mohli
bychom to možná upřesnit na workshopu.
Ke stavební policii:
Nejsem odborník na stavební zákon, ale jistě se shodneme na tom, že český stavební zákon:
- větší částí se věnuje územnímu plánování
- stavební úřad kontroluje u vlastní výstavby hlavně soulad stavby se stavebním povolením
- kontrolní funkce technické stránky výstavby se odkazuje na nutnost používat pouze technicky
vyhovující výrobky
- vlastní kontrola stavby byla delegována na stavbyvedoucí a stavební dozory (soukromé osoby s
povinností upozorňovat stavební úřad v případě nedodržování stavebního povolení a jiných
nepravostí)
- bezpečnost práce a pracovně právní vztahy kontroluje (jiná otázka jak) ten Opavský úřad. To není ve
Stavebním zákoně.
Německy mluvící země mají zřejmě jinou filozofii. Tamní Baupolizei (překládá se stavební inspekce)
jedná na základě zákona (ten má historii už od konce 19. století. Je to státní nebo městská či
municipiální instituce. Obvykle se stará o:
- soulad stavby se stavebním povolením
- bezpečnost a hygienu práce na staveništi
- pořádek na stavbě a okolí
Pravděpodobně i pracovně právní poměry na stavbě. To bude někde zakuklené.
myslím i nově tepelně technické parametry stavby.
Jde o úplně jiné pojetí kontroly výstavby s jinou tradicí než je u nás.
Je tam patrný daleko větší podíl kontroly státu na stavbách než u nás.
Souhlasím s vámi, že kontrola bezpečnosti práce a pracovně právních vztahů je u nás asi
59
nedostatečná. Tristní to bude na malých stavbách.
Případná změna stavebního zákona bude mít řadu odpůrců (mnoha firmám ten zmatek vyhovuje,
platí na ruku, zaměstnávají na černo atd). Stavební dozoři by přišli o živobytí.Bylo by nutné zrušit
jeden úřad. A toto všechno změnit je i tehdy, když bude tzv. politická vůle, otázka na mnoho let.
Každé 4 roky jsou mimoto volby. A větší kontrola státu by něco stála. A to je další problém
Pro problém zaměstnávání somaticky postižených to znamená odložení řešení za deset let a ještě s
podmínkami.
Jako schůdnější vidím apel na nízkou kontrolní účinnost stávajících institucí zvláště v tom co dělá ten
Opavský úřad. A na to se zaměřit. Zvýšit počty kontrolorů, dát větší pravomoci odborům atd. Proti
tomu je jen argument další peníze ze státního rozpočtu a proti tomu stojí závažný protiargument, že
zdraví a životy jsou nad všechny peníze.
Tato koncepce naprosto nebrání tomu, aby se paralelně pracovalo na zřízení takové instituce jako je v
Německu.
S pozdravem
M. Brachtl
60
Příloha č. 3
Změny v zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice v porovnání s
ostatními zeměmi EU
Co se dá očekávat
Český statistický úřad ve své zprávě porovnává
a) Plnění kritérií zaměstnanosti podle lisabonské strategie do roku 2010
Na zasedáních Evropské rady v Lisabonu v roce 2000 a ve Stockholmu v roce 2001 byly
stanoveny konkrétní cíle a priority pro dosažení míry zaměstnanosti v zemích EU do roku
2010. Míra zaměstnanosti osob ve věku 15-64 let by měla dosáhnout alespoň 70 %, míra
zaměstnanosti žen nejméně 60 %. A míra zaměstnanosti starších osob (která se zaměřuje
na tzv. celoživotní přístup k práci) ve věku 55-64 let by měla splňovat alespoň 50 %.
Česká republika stále náleží mezi země s mírně nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti v
produktivním věku 15-64 let.
61
V ČR zaznamenáváme dokonce mírný meziroční přírůstek zaměstnanosti způsobený nárůstem
zaměstnanosti u mužů o 0,6 p. b. Meziroční pokles celkové zaměstnanosti se však neprojevil ve
všech skupinách produktivního věku. Míra zaměstnanosti starších pracovníků se celkově v
průměru za země EU 27 meziročně zvýšila o 0,5 %. Pokles zaměstnanosti mužů o 0,2 p. b. byl
vyvážen výraznějším nárůstem zaměstnanosti žen. V celé desetileté skupině 55-64letých
dosáhla míra zaměstnanosti 46,6 %. Naše republika však patří mezi země, ve kterých se podíl
pracujících ve věku 55-64 let zvýšil jak u mužů, tak u žen a to ve stejné proporci o 0,1 p. b.
b) Nezaměstnanost
Obecná míra nezaměstnanosti byla ve 3. čtvrtletí v ČR stále nižší než průměrná míra za
všechny země EU, když při relativně nízké míře nezaměstnanosti mužů je v ČR pod průměrem i
míra nezaměstnanosti žen. Nejnižší míra nezaměstnanosti byla v Nizozemsku a Lucembursku, ze
sousedních států byla nízká v Rakousku. Na druhé straně byla výrazně vyšší na Slovensku, vyšší
byla i v Polsku.
Kritická je situace zejména v baltských zemích a Španělsku, tedy v zemích, kde dlouhodobě
klesala úhrnná míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících na celkové populaci v produktivním
věku jednotlivých zemí).
Ve 3. čtvrtletí loňského roku dosáhla míra nezaměstnanosti v kategorii 15-64letých žen až 9,5
% a byla nepatrně vyšší než míra nezaměstnanosti 15-64letých mužů (9,3 %). Míru
nezaměstnanosti za jednotlivá pohlaví ovlivňuje počet ekonomicky neaktivních, kterých je
obvykle mezi ženami více. Meziročně míra nezaměstnanosti ve většině zemí EU vzrostla, Česká
republika však patří mezi 8 zemí, kde se míra nezaměstnanosti meziročně snížila.
Při všeobecném růstu nezaměstnanosti se zhoršil i další strukturální ukazatel Eurostatu podíl
dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti. Za úhrn členských
zemí se zvýšil meziročně až o 7,3 procentního bodu na 40,9 %. Česká republika patří mezi
země, ve kterých se podíl dlouhodobě nezaměstnaných ve všech sledovaných kategoriích
zvýšil více než průměr všech členských států EU.
Příčiny tohoto vývoje jsou zřejmé:
 v důsledku propouštění pracovníků v druhé polovině roku 2009 si určitá část
nezaměstnaných doposud nenašla práci a přešla z krátkodobé do dlouhodobé
nezaměstnanosti
 přetrvávající problém části mladých, kteří po ukončení vzdělávaní těžko hledají uplatnění na
trhu práce a délka jejich nezaměstnanosti přesáhla 1 rok.
Od roku 2011 vstupuje v platnost nová strategie Evropa 2020, která z pohledu trhu práce má v
horizontu další dekády za cíl zvýšení míry zaměstnanosti v kategorii 20-64 let na 75 %, zvýšení
počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 30-34 let nejméně na 40 % a snížení počtu žáků
předčasně opouštějících vzdělávací systém na úroveň pod 10 %. V důsledku toho se dá
předpokládat, že se vláda bude nucena provést opatření směřující ke zvýšení počtu pracovních
míst a tím se zvětší pravděpodobnost uplatnění osob, které ze somatických důvodů nemohou
vykonávat svoje povolání.
62