âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

Transkript

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU
âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU
ROâNÍK XIX. • ZÁ¤Í 2012 • âÍSLO 3
Z OBSAHU:
• Seriál: Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm
masného skotu – XVIII. díl
• 20 let chovu Blonde d’Aquitaine
„z Rochova“
• Sladká a Ïhavá Francie
aneb: Cesta za poznáním potfietí
• Aktuální situace v projektu Interbeef
a v˘hled do budoucnosti
Vážené chovatelky, vážení chovatelé,
podzim neodvratně přichází a pokud prodáváte zástavový skot, tak je to pro vás i jedno z nejdůležitějších období roku,
neboť dobré finanční zhodnocení celoročního chovatelského úsilí je základem každého podnikání. V této souvislosti
mi dovolte připomenout, že rozhodnutím výboru se i náš svaz aktivně zapojil do obchodování se s skotem s jediným
cílem: nabídnout chovatelům alternativu ke komerčním subjektům působícím na našem trhu. Rozhodně nemáme
ambice chovatele přetahovat a do obchodů s námi je nutit, ale chceme chovatelům nabídnout jinou cestu, pokud
z jakýchkoliv důvodů nejsou se svým současným obchodním partnerem spokojeni. Pokud máte zájem, jsme zde pro
vás! Razíme totiž jednoduché heslo: pokud budou spojeni chovatelé, bude prosperovat i náš svaz.
Kromě prodeje zástavového skotu je podzim rovněž časem mnoha výstav, přehlídek či chovatelských dnů. Z pohledu
masného skotu byla tou nejdůležitější beze sporu „1. jihočeská angus show“, která se konala v rámci veletrhu Země
živitelka v Českých Budějovicích. Vzhledem k tomu, že tento editorial píši ještě před touto akcí, nemohu ji nijak
hodnotit. Přípravy spojené s touto akcí byly však velice důkladné a svědomité, a tak nemám důvod nevěřit, že se
výstava nepovedla. Mezi další důležité prezentace chovatelských výsledků patří chovatelský den konaný na farmě
pana Šťastného (20. let chovu plemene blonde d’Aquitaine z Rochova), akce na farmě Bražec Vojenských lesů a statků
či prezentace chovu pana Kotajného v rámci Farmářských slavností. Všechny tyto a podobné akce jsou nesmírně
důležité, neboť dělají vynikající reklamu nejenom jednotlivým chovatelům, ale zejména chovu masného skotu jako
celku ve vztahu k odborné i laické veřejnosti.
Září je rovněž i termínem pořádání výroční členské schůze svazu, které předchází tradičně i konání semináře.
Letošní blok přednášek jsme se rozhodli věnovat otázce šlechtění masného skotu, výpočtu plemenných hodnot, a to
jak z pohledu teoretického, tak i praktického. Chybět nebudou ani informace o našem zapojení do projektu
mezinárodního hodnocení masného skotu – Interbeef. Jste srdečně vítáni: termín 25.–26. 9. 2012, hotel Skalský dvůr.
Přeji vám úspěšný prodej zástavu a na některé z chovatelských akcí se s Vámi těším na viděnou.
Kamil Malát
ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha
ãíslo 3/2012 – roãník XIX.
O B SAH
Aktuálnû................................................................................................................
Aktivity âSCHMS 2012 .........................................................................................
Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu .....................................................
Roman Îaloudek: Základem jsou vlastní pozemky ...............................................
Pavel Moulis: VyuÏít kaÏdé pfiíleÏitosti... ...............................................................
20 let chovu Blonde d’Aquitaine „z Rochova“ ......................................................
Ekologická farma KoÀákov pfiedstavuje novou pojízdnou prodejnu
masa a uzenin ...................................................................................................
Sladká a Ïhavá Francie aneb Cesta za poznáním potfietí ......................................
Skot, kter˘ se u nás nepase... Pincgavsk˘ skot (Pinzgauer) ....................................
Náv‰tûva litevsk˘ch farmáfiÛ..................................................................................
Fine Food Market aneb anglick˘ farmáfisk˘ trh ......................................................
Bradavice u skotu a jak s nimi bojovat ..................................................................
Aktuální situace v projektu Interbeef a v˘hled do budoucnosti .............................
V˘sledky základních v˘bûrÛ v roce 2012 ..............................................................
Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus .....................................................
V‰eobecné podmínky pro odchov plemenn˘ch b˘ãkÛ v sezonû 2012–2013 ........
Jak postupovat pfii nákupu a prodeji plemenn˘ch zvífiat ........................................
Recept – Silné hovûzí consommé..........................................................................
4
5
6
6
10
16
22
24
30
33
34
37
38
42
46
48
53
54
Adresa svazu
Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1
Tel.: 221 812 865 • e-mail: [email protected], www.cschms.cz
âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903
Kontakty na pracovníky svazu
• pfiedseda:
Ing. Miroslav Vráblík
Budovatelská 1096, 374 01 Trhové Sviny
email: [email protected], tel.: 724 007 863
• fieditel:
Kamil Malát
Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1
email: [email protected], [email protected],
tel.: 724 007 860
• tajemník:
Ing. Pavla Vydrová
Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1
email: [email protected], tel.: 724 229 094
• plemenná kniha, fakturace:
Anna Stará
Krátká 167, 410 02 Lovosice
email: [email protected], tel.: 724 073 641
inspektofii svazu:
• západní âechy – Karel Melger
Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda
email: [email protected], tel.: 602 445 453
• stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann
Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5
email: [email protected], tel.: 724 057 090
• jiÏní âechy – ing. Vít âepelák
Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov
email: [email protected], tel.: 724 007 861
• v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy
Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le
email: [email protected], tel.: 724 007 862
• Morava – Bc. Radek Dobe‰
Voskovcova 2, 779 00 Olomouc
email: [email protected], tel.: 724 073 640
Titulní strana – hlavní fotka: Limousinské stádo na chovu farmy Kaliště pana Josefa Papáčka
(foto: Karel Melger)
Titulní strana – malá fotka: Blonde d’Aquitaine z „Rochova“ na farmě pana Šťastného
(foto: Karel Melger)
Vnitřní obálka – Charolais na chovu společnosti Šumavský statek Dlouhá Ves s.r.o. (foto: Vít Čepelák)
Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ.
Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344.
Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz
Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.
3
Aktuálnû
,
MaSkot slaví 1. narozeniny
S blíÏícími se prodeji zástavu bych rád pfiipomenul, Ïe je to jiÏ rok, co jsme pro vás spustili novou
webovou aplikaci, kterou jsme pojmenovali MaSkot. Pro ty, ktefií ji neznají nebo je‰tû nepouÏívají,
uvedu, Ïe má tfii základní funkce – sledování cen zástavového skotu, administraci a editaci va‰ich
ãlensk˘ch záznamÛ a obchodní systém poptávek. Za dobu svého fungování se do aplikace zaregistrovalo jiÏ tfii sta uÏivatelÛ. Velk˘ dík patfií zejména tûm, ktefií se do systému zapojili aktivnû tím, Ïe se s ostatními chovateli podûlili o to, za jaké ceny se jim podafiilo zrealizovat prodej zástavového skotu. Pevnû vûfiíme, Ïe aktuální pfiehled
cen a moÏnost jejich filtrování dle nejrÛznûj‰ích kritérií mÛÏe b˘t dobr˘m vodítkem pro ty chovatele, ktefií svÛj prodej
teprve pfiipravují. Pokud jste zástav uÏ prodali a ceny je‰tû nenahlásili, buìte solidární a podûlte se s ostatními chovateli
i Vy – pomáháte tím vzájemnû sami sobû! Pfiipomínám, Ïe Vámi poskytnutá data jsou anonymní a vidíte je pouze Vy –
v‰ichni ostatní uÏivatelé mohou zobrazit pouze anonymní v˘sledky, které jsou zprÛmûrovány. Data, které takto sbíráme
povaÏujeme za vysoce dÛvûrná a nikdy nejsou zobrazena v konkrétní podobû, s konkrétním jménem spoleãnosti ãi chovatele. Cel˘ systém je zaloÏen na dobrovolné spolupráci, pokud údaje doplníte, naoplátku mÛÏete vidût i v˘sledky.
Registrace a uÏívání této aplikace je zcela zdarma a je otevfiena v‰em chovatelÛm masného skotu bez ohledu na to,
zda ãleny na‰eho svazu ãi nikoliv. S podrobnostmi tûchto v‰ech funkcí a vysvûtlením procesu registrace se mÛÏete seznámit na adrese www.cschms.cz/maskot.
NOP od IBR – formuláfi prodlouÏení Ïádosti
UpozorÀujeme chovatele, Ïe
pokud z dÛvodu vy‰‰ího poãtu
zb˘vajících IBR sérologicky pozitivních plemenic bude nezbytné tyto pfiipustit (inseminovat)
i po termínu 30. 9. 2012 (resp.
pokraãovat v ozdravování i po
termínu 31. 12. 2012), musí
chovatel pfiedat ve tfietím ãtvrtletí 2012 místnû pfiíslu‰né KVS Ïádost (formuláfi) o prodlouÏení
termínu pro dokonãení ozdravování – ke staÏení na na‰ich webov˘ch stránkách v sekci dotace, programy/formuláfie a pfiíruãky
(soubor doc). KVS Ïádost posoudí a pokud ji shledá jako odÛvodnûnou, postoupí ji se sv˘m stanoviskem k rozhodnutí ÚVS.
Posoudí-li Ïádost jako neodÛvodnûnou, vrátí ji chovateli a bude
s ním jednat o dal‰ím postupu.
Znovuaktivování programu
na kadávery
Ministerstvo
zemûdûlství na
sv˘ch internetov˘ch stránkách informovalo o tom, Ïe
do‰lo k úpravû
zásad, kter˘mi se stanovují podmínky pro
poskytování tzv. národních dotací. Zpfiesnûní
se t˘ká dotaãního titulu 8.B.a. na ãásteãnou
úhradu nákladÛ spojen˘ch s ne‰kodn˘m
odstraÀováním kadáverÛ, kdy pÛvodnû zru‰en˘ titul byl znovu obnoven.
âe‰tí chovatelé limousina pfiijati
za ãlena ILC
Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu
a plemenné knihy od 1. 6. 2012
Statek Suchdol, s.r.o., Suchdol u Prosenické Lhoty, Zájmov˘
·imáãek Ludûk, Liberec, PK BA
Kubata Zdenûk, âeské Budûjovice, PK AA
ZEA-PROBIO, s.r.o., Roudn˘, Turnov, PK HE a CH
Zemûdelské a obchodní druÏstvo Stra‰ice, Stra‰ice, Volenice, PK MS
Lannerová Jana, Lhotka, Spálené Pofiíãí, ¤ádné + PK BA
ULUS s.r.o., Praha, ¤ádn˘ + PK AA
TrÏická Romana, Nymburk, ¤ádné + PK PI
Kaletová Dana, Tfiinec-Karpentná, fiádné + PK MS
Loos Adolf, Hora Sv. Katefiiny, PK SA
Kuncl Petr, Brzina, Zájmov˘
Bílé Karpaty s.r.o., Uherské Hradi‰tû, ¤ádné + PK AA
Hodina Franti‰ek, Ing., Horní Záblatí, ¤ádné + PK LI
Kovafiíková Vûra, Hefimanov, ¤ádné + PK LI
Habûtín Jan, Karl‰tejn, ¤ádné + PK AA
Hrabánek Vít, PhDr., Ledeãko, ¤ádné + PK HI
Biofarma pod Hájkem s.r.o., Horní Branná, Zájmov˘
4
Zástupci
âeského
svazu chovatelÛ masného
skotu a chovatelé
plemene limousine se v poãátkem ãervence v Dánsku zúãastnili jednání mezinárodní organizace plemene
limousine, které se konalo pfii pfiíleÏitosti
20. svûtového kongresu. V rámci oficiálního
zasedání byli pfiijati za fiádného ãlena této
organizace s názvem ILC – International
Limousin Council. Souãástí kongresu byla rovnûÏ zemûdûlská v˘stava v Herningu se zvlá‰tním zamûfiením na plemeno limousine, kde
bylo k vidûní celkem 210 zástupcÛ tohoto
plemene.
Aktivity âSCHMS 2012
âerven
4. 6.
18.–29. 6.
21. 6.
26.–27. 6.
29. 6.
29. 6.
pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko)
II. turnus v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ na odchovnách i u chovatelÛ
jednání Unie chovatelÛ, V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby Praha-Uhfiínûves (Vráblík)
náv‰tûva zástupcÛ simentálské asociace z Jihoafrické republiky v chovech MS (Malát)
jednání Komise pro ‰lechtûní pfii âSCHMS (VÚÎV Praha Uhfiínûves) – dopoledne
schÛze v˘boru svazu – pfiedloÏení hospodafiení za uplynul˘ hospodáfisk˘ rok (VÚÎV Praha Uhfiínûves)
– odpoledne
Dal‰í ãervnové aktivity:
•
•
•
•
•
Zpracování a uvefiejnûní v˘sledkÛ druhého turnusu základních v˘bûrÛ
âinnosti servisní organizace pro obchod v rámci âSCHMS
Administrativa spojená s uzavfiením hospodáfiského roku 2011/2012
âinnost spojená se zaji‰tûním úãasti svazu a Asociace AA na v˘stavû Zemû Îivitelka
Organizace úãasti ãlenÛ Asociace AA na Angus-foru 2012 v Irsku
âervenec
2. 7.
3.–5. 7.
15.–20. 7.
16. 7.
25. 7.
pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko)
úãast na limousinském kongresu v Dánsku – pfiejetí âR za fiádného ãlena ILC
(International Limousin Council)
pracovní zahraniãní cesta do Francie – lineární hodnocení (inspektofii, Malát)
jednání odborné pracovní skupiny pro NOP od IBR, MZe (Vráblík)
pracovní schÛzka na téma zmûny vyhlá‰ky o oznaãování, âMSCH a.s., Hradi‰tko (Malát)
Dal‰í ãervencové aktivity:
• Zpracování plemenn˘ch hodnot a aktualizace DB
• âinnosti servisní organizace pro obchod v rámci âSCHMS
• âinnost spojená se zaji‰tûním úãasti na v˘stavû Zemû Îivitelka
Srpen
1. 8.
6. 8.
10. 8.
13.–16. 8.
22. 8.
22.–24. 8.
24. 8.
24.–25. 8.
28. 8.
31. 8.–4. 9.
pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko)
vypofiádání pfiipomínek k návrhu novely nafiízení vlády k v˘platû tzv. TOP-UP dotací, MZe (Malát)
jednání dozorãí rady âMSCH a.s., Hradi‰tko (Malát)
náv‰tûva litevsk˘ch chovatelÛ v chovech (Malát)
jednání se zástupci ruské firmy RAV AgroPro vãetnû náv‰tûvy chovÛ (Malát)
v˘stava Agrokomplex Nitra 2012, Slovensko (Kopeck˘)
schÛzka revizní komise âSCHMS, Brodce
úãast na farmáfisk˘ch slavnostech – farma KoÀákov rodiny Kotajn˘ch (Malát, Dobe‰)
chovatelsk˘ den „20. let chovu plemene blonde d’Aquitaine z Rochova“ (Malát, Vydrová, inspektofii)
úãast na v˘stavû „1. jihoãeská angus show“ konané v rámci veletrhu Zemû Îivitelka v âesk˘ch Budûjovicích
Dal‰í srpnové aktivity:
•
•
•
•
•
•
âinnosti spojené s mezinárodním hodnocením Interbeef
Pfiíprava publikace „Uzávûrky kontroly uÏitkovosti masn˘ch plemen skotu“
Pfiíprava a realizace svazového kalendáfie na rok 2013
âinnost spojená se zaji‰tûním VâS a semináfie na Skalském Dvofie
Pfiíprava materiálÛ pro tfietí ãíslo svazového zpravodaje 2012
Zvefiejnûní podmínek pro naskladnûní OPB 2012–2013 I. a II. turnus
5
Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu
Zdravím v‰echny chovatele a ostatní ãleny Svazu,
v dne‰ním ãísle vás seznámím se dvûma sedláky, ktefií hospodafií na PlzeÀsku (ve velmi obdobn˘ch podmínkách), oba jsou v podstatû na zaãátku své cesty (chovu masného skotu), ale obû dvû farmy na první pohled
pÛsobí dojmem, Ïe jejich majitelé pfiesnû vûdí, ãeho chtûjí dosáhnout, jdou si za sv˘m cílem a zdá se, Ïe cesta
kterou kráãí je smysluplná a pfiiná‰í radost a potû‰ení nejen hospodáfiovû rodinû, ale také ‰irokému okruhu
lidí, ze kter˘ch se velmi záhy stávají stálí zákazníci, ktefií se rádi vracení „na místo ãinu“. Ostatnû posuìte sami.
Pfiíjemné ãtení vám pfieje Pavla Vydrová
REPORTÁŽ Z CHOVU:
Roman Îaloudek:
Základem jsou vlastní pozemky
Jméno: Roman Žaloudek
Obec: Ptenín (Ptenínský mlýn)
Okres: Plzeň-jih
Nadmořská výška: 428 m nad m.
Chované plemeno: shorthorn (SH),
galloway (GA)
V plemenných knihách: shorthorn
Členem svazu: od konce roku 2010
Základní stádo: 30 ks + 1 býk
v přirozené plemenitbě
Zemědělská půda (trvalé travní
porosty – TTP): cca 105 ha
V systému ekologického zemědělství:
ANO
WEB: www.pteninskymlyn.cz
Chovatel masného skotu, majitel krásného ml˘na a hlava rodiny
Îaloudkov˘ch v jedné osobû, pan Roman, je bezesporu muÏem na svém
místû, kter˘ velmi dobfie ví co, proã a jak dûlá. I kdyÏ hospodafií teprve
od roku 2006, jeho farma a okolí pÛsobí na ãlovûka dojmem, Ïe to tu
takto bylo odnepamûti a Ïe je jedním z tûch chovatelÛ, ktefií pfievzali
hospodáfiství po pfiedcích, a v rodinné tradici „pouze“ pokraãují, ale
v jeho pfiípadû je v‰e zcela jinak.
Láska na první pohled
KdyÏ v osm hodin ráno pomalu
projíÏdíte Ptenínem, abyste se
nûkoho zeptali, kudy se dostanete k Ptenínskému ml˘nu,
pÛsobí na vás dojmem klasické
malé ãeské vesniãky, která ãítá
nûco kolem dvou stovek obyvatel. BohuÏel nikde ani Ïiváãka
a tak projedete aÏ na konec a pak
vám náhle navigace oznámí: „Po
sto metrech odboãte vlevo.“ No
jo, Ptenínsk˘ ml˘n tam vlevo dole
jistû je, to je na první pohled
❒ Letecký pohled na Ptetínský mlýn, rybníky a přilehlé pastviny
(foto: archiv rodiny Žaloudkových)
6
jasné, jen tam není ta pfiíjezdová
cesta, co hlásí navigace, pouze
pfiíkop, elektrick˘ ohradník a pastvina. S novou navigací, paní
Îaloudkovou na telefonu, to jde
uÏ velmi lehce. Pomalu sjíÏdíte
z kopce a uÏ se pfied vámi rozprostírá krásn˘ vesnick˘ dÛm
a pfiilehlá hospodáfiská stavení,
v‰e opravené, lahodící oku i du‰i.
Okolní pfiíroda, pastviny a terénní
úpravy, vãetnû soustavy tfií rybníãkÛ, v‰e je tak pfiirozenû krásné,
Ïe si to tu musí na první pohled
zamilovat kaÏd˘. UÏ se vÛbec
nedivím, kdyÏ o pár minut pozdûji
sedím u dubového stolu a majitelé se shodují v tom, Ïe nad
koupí tohoto místa dlouho neotáleli, Ïe to byla láska na první
pohled. Podle fotografií z rodinného alba je ale více neÏ zfiejmé,
Ïe toto romantické místo stálo
majitele hodnû potu, sil i finanãních prostfiedkÛ. Ale urãitû to
stálo za to, klobouk dolÛ.
Vznik vsi Ptenín, kterou na
mapû naleznete v PlzeÀském
kraji, okrese PlzeÀ-jih, se datuje
pravdûpodobnû do období konce
12. a poãátku 13. století. Od pradávna se zdej‰í obyvatelé vûnovali, kromû tradiãních fiemesel
a práci v okolních uheln˘ch
dolech, díky pfiízniv˘m podmín-
kám, pfiedev‰ím zemûdûlství.
Proã tedy tûchto pfiízniv˘ch podmínek nevyuÏít, fiekl si asi jednoho krásného dne pan Roman
Îaloudek a tak v‰e zaãalo, nebo to
bylo jinak?
Za v‰echno mohou Vacíkovi
Îaloudkovi pocházejí z Kamenného Újezdu u N˘fian, kde chovali
ovce, slepice, kachny, králíky i kozu a vyzkou‰eli si vãelafiení, kterému se vûnovali cel˘ch dvanáct
let. Také zde vychovali dvû dcery,
které mají díky prostfiedí, ve kterém vyrÛstaly, velmi kladn˘ vztah
ke zvífiatÛm. Pana Îaloudka to ale
stále táhlo nûkam na samotu. Dva
roky hledali to pravé „na samotû
u lesa“ a kdyÏ uÏ to zbytek rodiny
vzdával, pan Roman TO na‰el.
Byl to polorozbofien˘ zanedban˘
star˘ ml˘n a hospodáfiská stavení.
Na‰tûstí se podafiilo rodinû odkoupit pfiilehlé pozemky a tak je
v‰ude na dohled „Îaloudkovo“,
coÏ je také dÛvod, proã je toto
místo tak krásné, protoÏe pracovat na vlastním, to je motivace
sama o sobû. Pfiestavba byla ale
ãasovû tak nároãná, Ïe si s sebou
na ml˘n pfiivezli z N˘fian pouze
oveãky a psy. No a kdyÏ uÏ byly
pozemky a na nich se pásly ty
oveãky, staãil jen krÛãek k tomu,
pustit se také do chovu masného
skotu, ale v‰emu napomohla více
ménû náhoda. U Ptenínského
ml˘na byl sice náhon, ale nebyl
tam rybník, kter˘ si majitel tolik
pfiál a tak na doporuãení nav‰tívil
pana Vacíka, na‰eho fiádného ãle-
❒ Shorhornský plemenný býk TIGER (foto: Pavla Vydrová)
na, dlouholetého pfiedsedu klubu
plemene GA a HI (novû i SS) a také
vyhlá‰eného chovatele plemene
galloway, kter˘ má se zakládáním
rybníkÛ osobní zku‰enosti a bydlí
nedaleko. Pan Îaloudek si jel
k Vacíkov˘m pro radu ohlednû
rybníkáfiství, ale odvezl si novou
náplÀ svého Ïivota, v podstatû ze
dne na den se stal chovatelem
masného skotu, zamiloval se do
plemene galloway. O pár let
pozdûji, kdyÏ manÏelé Vacíkovi
pfiivezli do âR shorthorny, netrvalo dlouho a pan Îaloudek je jiÏ
choval také.
Bylo to v prosinci 2006, kdy si
pan Îaloudek pfiivezl od VacíkÛ tfii
vysokobfiezí gallowayské krávy,
ãímÏ zaloÏili ptenínsk˘ chov.
V listopadu 2010 dovezli manÏelé
❒ Stádo manželů Žaloudkových (v pozadí Ptenínský mlýn)
(foto: Pavla Vydrová)
z Nûmecka ‰est ãistokrevn˘ch
jalovic (z toho tfii vysokobfiezí)
plemene shorthorn a na zaãátku
roku 2011 se jim od nich narodila
jedna jaloviãka a dva b˘ãci.
V bfieznu stejného roku byl dovezen také plemenn˘ b˘k do pfiirozené plemenitby.
Shorthornsk˘ geneticky bezroh˘ b˘k TIGER (TIGER 21T VON
SCHÖNBERG P) pÛsobí v chovu
druh˘m rokem. Narodil se 12. 7.
2009 v Nûmecku a má zatím
v KUMP veden˘ch ‰est telat. V pfiípadû zájmu si mÛÏete podrobnûj‰í informace k tomuto plemeníkovi dohledat v databázi b˘kÛ
na webu âSCHMS. Po pfií‰tí sezónû
bude tento b˘k zcela logicky
nahrazen nov˘m, aby nedocházelo k pfiíbuzenské plemenitbû.
Nového b˘ãka si jiÏ majitelé
vyhlédli, jak jinak, neÏ z chovu
Ing. Václava Vacíka z Roupova.
7
PH pro rÛst v maternálním efektu
118.
Proã právû
shorthorn?
„No protoÏe si
ho dovezli Vacíkovi“, dodává s potuteln˘m
úsmûvem pan Roman,
a dodává, Ïe plemeno shorthorn je
velmi vhodné pro
kfiíÏení s plemenem galloway, telata
mají
lep‰í
❒ Letošní mladý býček SS (ušní číslo 721787932)
(foto: Pavla Vydrová)
rÛstovou schopV souãasné dobû máte moÏ- nost, ale ne na úkor zv˘‰eného
nost na pastvinách u Ptenínského poãtu obtíÏn˘ch porodÛ. „Leto‰ní
ml˘na vidût cca 50 ks dobytka, odchovaná telata jsou toho dÛkaz toho jsou tfii ãistokrevné krávy zem, ani v jednom pfiípadû nebylo
plemene galloway, ‰est (100 %) tfieba na‰eho zásahu“, dodává
krav plemene shorthorn a jeden majitel. Zvífiata mají velmi klidn˘
plemenn˘ b˘k. Dal‰ími zástupci temperament a dobré matefiské
jsou: jedna loÀská jaloviãka, le- vlastnosti, coÏ také potvrzují obû
to‰ní telata a kfiíÏenky. Do bu- dvû stáda (tak mají manÏelé své
doucna poãítá pan Roman s roz‰í- svûfience rozdûlené), která pÛsofiením chovu na cca stopadesáti- bí velmi klidn˘m a vyrovnan˘m
hlavé stádo (50 ks základního dojmem.
stáda).
ZmiÀovaná loÀská jaloviãka, Vlastní pÛda je základ
Je aÏ s podivem, Ïe se panu
která je na fotografii (s ãíslem
u‰ní známky 262406932) a narodila Îaloudkovi podafiilo v dne‰ní dose na zaãátku ledna loÀského bû odkoupit tak velkou plochu
roku po otci MALTON ZENIT 4 pozemkÛ (je vlastníkem cca 100
a matce TONKS F P, je nyní na prv- ha TTP), na tûch hospodafií a dal‰í
ním místû v „TOP shorthornsk˘ch hektary je‰tû pronajímá. Rodina
jalovic“ s nadprÛmûrnou plemen- nemá Ïádné zamûstnance ani
nou hodnotou 117 pro rÛst v pfií- nevyuÏívá sluÏeb jin˘ch firem,
mém efektu. Její matka, kterou si o v‰e se stará pan Roman se svou
jako vysokobfiezí dovezli manÏelé Ïenou sám, pouze v sezónû jim
z Nûmecka (*6. 5. 2008), je také na pfii nahrabování sena vypomáhá
prvním místû TOP krav s plemen- brigádník, kter˘ jezdí jejich traknou hodnotou pro rÛst v pfiímém torem Massey Ferguson. Z dal‰í
efektu (PH 113) a s nadprÛmûrnou mechanizace disponuje rodina
8
traktorem Zetorem (10541 Proxima), sekaãkou, obraceãkou, nahrabovaãkou, lisem a baliãkou.
Je-li potfieba, pfiiloÏí rády ruce
k dílu také dvû dospívající dcery,
které jiÏ s rodiãi nebydlí, ale pomoci se nijak nevyh˘bají. Mezi
jejich oblíbenou ãinnost patfiilo
napfiíklad zatloukání kÛlÛ na
ohradníky pfii zakládání pastvin.
Krmivová základna je zaji‰Èována plnû z vlastních zdrojÛ (kvalitní seno a senáÏ), jádrem nepfiikrmují, takÏe ho ani nedûlají. Zvífiata mají neomezen˘ pfiístup
k základnímu solnému lizu a rÛzn˘m lizÛm Solsel, urãen˘ch pro
skot v ekologickém systému hospodafiení.
O nedopasky na pastvinách se
stará stádo ovcí (pfiípadnû dopomÛÏe mechanizace), které ale
slouÏí zejména ke spásání travního porostu v okolí tÛní, protoÏe
k nim nemají krávy pfiístup, aby
neroz‰lapaly bfiehy. Soustava tfií
rybníkÛ, která umocÀuje pfiíjemné okolí farmy, byla vybudována aÏ v roce 2009.
Prodej masa ze dvora a pension
Bourárna je v provozu od
bfiezna leto‰ního roku. PoráÏky se
uskuteãÀují nepravidelnû, dle
mnoÏství objednávek, buì na jatkách v Roupovû ãi N˘fianech.
Odtud putuje maso ve ãtvrtích do
chladicího boxu, kde ho nechávají
majitelé dozrát 7–10 dní pfii teplotû 2 °C. âtvrtû bourají (porcují)
sami a dle poÏadavku zákazníka
kompletují objednávky.
V˘dej masa probíhá t˘Ï den,
❒ Stádo čistokrevných shorthornů (foto: Pavla Vydrová)
dek brání, pr˘ to nemá zapotfiebí,
ale kdo ví, chov je zatím na
zaãátku své cesty k úspûchu,
i kdyÏ dle v‰eho jistû nadûjné. Za
pár let tfieba bude mít chuÈ se
s v˘sledky své plemenáfiské práce
pochlubit a tfieba se s jeho shorthorny na nûkteré z národních
v˘stav setkáme.
❒ Mladá jalovička SS (ušní číslo 262406932), narozená 3. 1. 2011
(foto: Pavla Vydrová)
nejpozdûji den následující. Objekt
bourárny stavûla firma, která se
Îaloudkov˘m osvûdãila z pfiedchozí stavby. Chlazení dodala
firma Chladírensk˘ servis Jedliãka.
Bourací stoly mají dfievûné desky,
protoÏe manÏelé upfiednostÀují
dfievo pfied plastem a mycí vana je
z nerezu.
„Zákazníky máme z fiad znám˘ch a na jejich doporuãení pfiib˘vají dal‰í“, fiíká paní Jana
a dodává: „Reklama není tfieba,
i bez ní nestaãíme pro velk˘
zájem uspokojit poÏadavky v‰ech.
Balíãky nedûláme, snaÏíme se
vyjít vstfiíc zákazníkÛm a dodáváme maso dle objednávky (nebo
se alespoÀ snaÏíme objednávku
pokr˘t)“.
V leto‰ním roce se kromû vybudování bourárny pro zaji‰tûní
moÏnosti prodeje masa ze dvora,
která je umístûna v jedné z pfiilehl˘ch hospodáfisk˘ch budov, pustili
manÏelé také do v˘stavby pensionu, kter˘ vyuÏívá volné podkroví
nad bourárnou. Do budoucna
uvaÏují Îaloudkovi také o pofiádání rÛzn˘ch akcí, protoÏe místa
pro konání nev‰edních kulináfisk˘ch záÏitkÛ je zde více neÏ dost.
Ekologické zemûdûlství
Farma od prvopoãátku hospodafiila v souladu s pfiírodou a tak
bylo pouze otázkou ãasu a chuti,
kdy vstoupí do systému ekologického zemûdûlství oficiálnû, stalo
se tak v roce 2009 a neodradila je
ani nároãnûj‰í administrativa,
která do jisté míry vykompenzována vy‰‰ími dotacemi.
V˘stavy nás zatím nelákají
V˘stavnictví se zatím pan Îalou-
❒ Nová bourárna (v přízemí), pension (v podkroví)
(foto: archiv rodiny Žaloudkových)
Chovem masného skotu to
nekonãí
Tato rodinná farma je kromû
chovu plemene shorthorn a galloway zamûfiena také na chov
ovcí a ryb. Oveãky spásají nedopasky a pestrá skladba ryb potvrzuje funkãnost vybudované soustavy rybníkÛ. ManÏelé mají ale
také své „opravdové“ koníãky,
mezi které patfií sbírka star˘ch
traktorÛ (zejména ZetorÛ – „patnáctky“, „pûtadvacítky“,…), které
❒ Chladicí box (odvěšovna), ve kterém
maso dozrává, než putuje k zákazníkovi
(foto: archiv rodiny Žaloudkových)
si pan Roman dovezl snad ze
v‰ech koutÛ na‰í vlasti. Zásluhu
na renovaci veteránÛ má dle slov
paní Jany pan Chval z Ptenína:
„Dûlal manÏelovi velkou ãást
rekonstrukãních prací na traktÛrcích, je to ãlovûk se zlat˘ma
rukama, dokáÏe v‰echno rozebrat, opravit a zase sloÏit a ono to
pak bûhá a funguje jako by to
právû sjelo z v˘robního pásu.
A taky je to tak trochu na‰e
„pojízdná dílna“, kdyÏ je na technice závada, dokáÏe poradit
i opravit.“
Paní Jana je zase vá‰nivou
cukráfikou a její úÏasné marcipánové dorty udûlali radost jiÏ
desítkám oslavencÛ. A teì uÏ mi
nezb˘vá, neÏ udûlat teãku za
touto pfiíjemnou náv‰tûvou
a popfiát celé rodinû Îaloudkov˘ch mnoho – nejen chovatelsk˘ch – úspûchÛ!
9
REPORTÁŽ Z CHOVU:
Pavel Moulis:
VyuÏít kaÏdé pfiíleÏitosti
Jméno: Ing. Pavel Moulis, Ph.D.
Obec: Milínov (farma Moulisových)
Okres: Plzeň-Jih
Nadmořská výška: 438 m nad m.
Chované plemeno: masný simentál (MS),
kříženci MS a ČESTR
V plemenných knihách: masný simentál
Členem svazu: od února 2008
Základní stádo: 50 ks + 2 býci v přirozené plemenitbě
Zemědělská půda (z toho trvalé travní
porosty – TTP): cca 100 ha
V systému ekologického zemědělství:
ANO
WEB: http://www.farmamoulisovych.cz/
Pfiíbûh, kter˘ napsal sám Ïivot
Historie rodu Moulisov˘ch zaãíná Josefem Proke‰em, rodákem
z Milínova, kter˘ se v roce 1877
narodil na malém hospodáfiství na
kraji vsi. Josefovo pÛsobení na
statku pfieru‰ila I. svûtová válka
a jeho Ïivot se od základu zmûnil.
âím si tento sedlák musel projít,
neÏ se mu podafiilo vrátit na rodnou hroudu a pokraãovat v zapoãaté práci, se mÛÏete doãíst na
internetov˘ch stránkách rodiny
Moulisov˘ch, kde je historie rodu
popsána podrobnûji. Je to ãtení
vskutku velmi zajímavé. Franti‰ek
Proke‰ (*1903 – †1985), prostfiední
syn Josefa, se dle tehdej‰ích oby-
❒ Stádo čistokrevných simentálů
(foto: Pavla Vydrová)
10
Mlad˘ chovatel masného skotu, pan Pavel Moulis, je jedním z tûch
sedlákÛ, ktefií pfievzali hospodáfiství po pfiedcích, drÏí opratû pevnû ve
sv˘ch rukou a farma se pod jeho vedením ubírá smûrem moderního
zemûdûlství. Nutno ale fiíci, Ïe tak koná s velk˘m dÛrazem na kofieny
a návrat k pfiírodû v pravém slova smyslu. Rodinná tradice tedy pokraãuje, pfiedkové by mûli z pana Pavla jistû velikou radost, ale urãitû by
byli také ohromeni, jaké moÏnosti sk˘tá mladému zemûdûlci a celé jeho
rodinû dne‰ní doba a zejména otevfiená mysl, která nevidí hospodafiení
jako uzavfien˘ kruh, ale naopak jako obor, kter˘ mÛÏe b˘t pfiínosem
nejen jeho vlastní rodinû, ale i dal‰ím lidem, ktefií v dne‰ním konzumním svûtû utíkají z reality v‰edního dne a hledají oázu klidu a pohody,
kterou jim sv˘mi aktivitami farma rodiny Moulisov˘ch z Milínova mÛÏe
bezesporu nabídnout. A tak to má b˘t.
ãejÛ stal pokraãovatelem rodinné
selské tradice, protoÏe jeho star‰í
bratr zemfiel bûhem války na ãern˘ ka‰el. Josef pfiedal Ïivnost synovi Franti‰kovi oficiálnû v roce
1931, ale jeho vliv na Ïivot na
statku tím je‰tû neskonãil. V roce
1931 se mlad˘ sedlák Franti‰ek
oÏenil s Bohumilou Moulisovou,
a tak se vlastnû rod MoulisÛ
dostává na statek. Jeho Ïivotním
údûlem paradoxnû bylo, Ïe vût‰inu svého umu nakonec vûnoval
tolik nenávidûnému socialistickému zemûdûlství, i to, Ïe mu nebylo dáno vychovat následovníka
vlastní krve. Snad mu na sklonku
Ïivota bylo útûchou, Ïe zaÏil je‰tû
spoustu radostí se syny Jaroslava
a BoÏeny.
Jaroslav (*1941 – †2001) byl jeho
synovec, kter˘ pfii‰el v roce 1976
na statek se svou Ïenou a dûtmi,
aby pokraãoval v rodinné tradici.
JiÏ jako mal˘ kluk jezdil Jaroslav
Moulis (otec Pavla Moulise) na
statek na prázdniny a toto místo
mu pfiirostlo k srdci. Îít na statek
na trvalo pfii‰el aÏ o mnoho let
pozdûji, v roce 1976, tedy v dobû
hlubokého socialismu, i kdyÏ i tehdy zde chovali pár kusÛ dobytka.
Opravdové hospodafiení obnovil
Jaroslav na statku, ãi jak se v té
dobû zaãíná fiíkat na farmû, velmi
brzy po revoluci, uÏ v roce 1991.
PfiestoÏe pochází ze zemûdûlské
rodiny, má vystudovanou zemûdûlskou ‰kolu a nûjak˘ ãas v zemûdûlství pracoval, nejde o rozhodnutí promy‰lené, ale spí‰e
emotivní, vedené závazkem k selské rodinné tradici. Z druÏstva si
vzal zpût pÛvodních 20 hektarÛ
pozemkÛ a 13 dojnic. Postupnû se
zab˘val v˘krmem b˘kÛ i odchovem vlastních jalovic. V prÛbûhu
nûkolika let farmu roz‰ifiil o 10
hektarÛ a vybavil ji potfiebnou zemûdûlskou technikou. Jeho snaÏení brzy pfiineslo ovoce, nadprÛmûrn˘ch v˘sledkÛ dosahuje jak ve
v˘nosech polních plodin, tak pfiedev‰ím v uÏitkovosti krav.
Vrozené selství v sobû nezapfie,
a tak se stal zakládajícím ãlenem
sdruÏení Soukromû hospodafiících zemûdûlcÛ na jiÏním PlzeÀsku. Návrat demokracie pro nûj
byla velkou v˘zvu a pfiíleÏitost pro
slu‰n˘ Ïivot, postaven˘ na existenci uznání základních lidsk˘ch
svobod, ale také odpovûdnosti
kaÏdého jednotlivce. K zásadním
zmûnám na farmû pfiistoupil aÏ
v roce 2001. Hlavnû kvÛli problémÛm s odbytem, skonãil s chovem dojn˘ch krav. I kdyÏ jednu
kraviãku si Ïena BoÏenka nechala
je‰tû dal‰ích pár let. MoÏná trochu z nostalgie, ale hlavnû proto,
Ïe si k ní sousedé zvykli chodit
pro ãerstvé mléko.
Novû se Jaroslav zamûfiil na extenzivní pastevní zpÛsob chovu
krav bez trÏní produkce mléka. Na
podzim roku 2001 vyhnal krávy
trvale na pastviny opatfiené jen
lehk˘m pfiístfie‰kem. Zmûny jsou
v‰ak mnohem rozsáhlej‰í, neÏ plánoval. Stejnû jako jiÏ nûkolikrát
v minulosti, do Ïivota na farmû
opût zasahuje osud. Necel˘ t˘den
po vyhnání krav na pastviny, Jaroslav náhle podlehl infarktu. Tím se
uzavírá kapitola sedláka, kter˘ mûl
nejvût‰í zásluhu na tom, Ïe se na
Moulisovic statku opût zaãalo hospodafiit, navíc po novém. Osud
Jaroslavovi nedovolil, aby své dílo
na farmû dokonãil, ale syn Pavel se
jeho vize drÏí dodnes. Kráãí v jeho
‰lépûjích se vztyãenou hlavou. Jak
se se Ïivotní situací dokázali v rodinû vypofiádat, si mÛÏete pfieãíst
na následujících fiádcích, ze kter˘ch je patrné, Ïe opravdu dokáÏou vyuÏít kaÏdé pfiíleÏitosti.
Ani jsme se nenadáli
Hospodafiení na farmû se tedy
v roce 2001 ujímá nejmlad‰í syn
Pavel Moulis s rodinou. Nejen
nutnost vyrovnat se s tûÏkou Ïivotní situací, pfiineslo rychl˘ spád
dal‰ích zmûn. Pavel totiÏ souãasnû pracuje na âeské zemûdûlské univerzitû v Praze jako odborn˘ asistent a pro hezkou fiádku následujících let nepoãítal
s tím, Ïe by se mûl o farmu plnû
starat právû on. JiÏ v roce 2002
ru‰í ãasovû nároãné hospodafiení
na orné pÛdû, kterou pfievádí na
trvalé travní porosty. V té dobû jiÏ
k farmû náleÏí cca 30 hektarÛ.
❒ Letošní telata krásně rostou (foto: Pavla Vydrová)
Pokraãuje v otcovû cestû chovu
krav bez trÏní produkce mléka
s vyuÏitím pfievodného kfiíÏení
a postupnû pfiikupuje pozemky
do osobního vlastnictví.
V roce 2001 zaãali s manÏelkou
hospodafiit na 35 ha a postupnû
se jim podafiilo nav˘‰it pozemky
aÏ na souãasn˘ch 100 ha zemûdûlské pÛdy a 5 ha lesa. Na zaãátku byli majiteli dvanácti krav,
které byly ustájené „v jídelnû“. Tedy dfiíve to byla stáj (kravín), ale
nyní v této místnosti sedíme
v pfiíjemném prostfiedí u krásného stolu z masivu a popíjíme
kávu. Zaãali pfievodn˘m kfiíÏením
krav plemene ãeské strakaté
s masn˘m plemenem charolais,
ale kfiíÏenky (50–75% podílem
krve), byly velmi agresivní, hlavnû
kdyÏ pod sebou mûly tele, coÏ
stûÏovalo manipulaci a také zcela
neuspokojovalo potfieby majitelÛ,
ktefií chtûli mít klidná a hodná zvífiata. ProtoÏe Ïijí v oblasti, kde má
chov ãeské straky své kofieny, dali
pfiednost masnému simentálovi
(kter˘ má samozfiejmû geneticky
ke strace velmi blízko) pfied francouzsk˘m charolais. Koupili tfii
ãistokrevné simentálské krávy
a se svou volbou jsou spokojeni
dodnes. V souãasnosti mají 50
krav a základní stádo je rozdûleno
na dvû ãásti – v jedné jsou ãistokrevné krávy a ve druhé kfiíÏenky.
Ekologie, to je zodpovûdné
chování k pfiírodû
Extenzivní zpÛsob hospodafiení
se blíÏil ekologickému od zaãátku,
nicménû je‰tû nûjak˘ rok certifikovanou ekologickou farmou
nebyli. Jak pan Pavel fiíká: „V té
dobû vlastnû nebyl pro certifikaci
dÛvod. Navíc obavy z administrativní nároãnosti ekologického
hospodafiení nás od toho odrazovaly“. AÏ pozdûji, kdy úvahy
o zpracovávání vlastní produkce,
a její prodej pfiímo zákazníkÛm
dostaly konkrétní podobu, se pan
Pavel rozhodl poprat se v‰emi
nástrahami. V roce 2004 vstupuje
farma do systému ekologického
hospodafiení oficiálnû.
Jak manÏelé fiíkají, ekologické
„zemûdûlãení“ je ale hlavnû o Ïivotním stylu, o harmonickém souÏití s pfiírodou, zodpovûdném chováním k pfiírodû poãínaje, aÏ po
uváÏliv˘ pfiístup ke stravování. Ne,
Ïe by se to Moulisov˘m vÏdy
dafiilo, ale rozhodnû je to ale cesta,
kterou se snaÏí jít a hodnû je to
baví. „Díky ekologickému zemûdûlství jsme se nauãili poznávat pravou chuÈ potravin a zaãali pfiem˘‰let o tom, co jíme,“ dodává paní
Hanka. I proto se rodina snaÏí prodávat ve‰kerou produkci farmy
pfiímo zákazníkÛm a zprostfiedkovat jim vlastní zku‰enosti. „Navíc
kontakt s lidmi pfiedstavuje nejen
ekonomicky v˘hodnûj‰í zpÛsob
odbytu, ale vytváfií sociální síÈ lidí
naladûn˘ch na stejnou notu a pfiiná‰í vnitfiní uspokojení z dobfie
konané práce. To se dostavuje
s kaÏdou pochvalou a uznáním od
lidí, ktefií nás posilují v pfiesvûdãení, Ïe to, co dûláme, má skuteãn˘ smysl,“ vysvûtluje paní Hanka.
11
❒ plemenný býk VINGEGAARD EXCELSIOR P (foto: Pavla Vydrová)
Prodej zástavu
Z poãátku mûli problém s nedostateãnou kapacitou pÛvodní
stáje, a tak musel vÏdy na podzim
ve‰ker˘ zástav z domu. Nevyhovovaly jim ale podmínky v˘kupu zvífiat, protoÏe nedokázali v daném
termínu zajistit kolekci 10–2 ks
s omezením hmotnosti (napfi.
200 kg/ks). Problémem bylo telení,
které v té dobû neprobíhalo
v krat‰ím ãasovém údobí, a také
jim nevyhovoval pfiedãasn˘ odstav
v dobû, kdy mûly matky (zejména
kfiíÏenky) je‰tû velké mnoÏství
mléka a stále byla k dispozici kvalitní pastva.
Vzniklou situaci, se kterou nebyli manÏelé spokojeni, vyfie‰ili tím,
Ïe odkoupili areál druÏstva, pfiesunuli chov krav do nové stáje (starého kravína) a zaãali dûlat v˘krm
b˘kÛ. Mûli dostateãnou a kvalitní
krmivovou základnu, prostor i novou vizi, kterou byl prodej masa ze
dvora a pozdûji i pofiízení vlastní
bourárny s odvû‰ovnou.
Prodej ze dvora
Z poãátku vyuÏívali sluÏeb jatek,
ve kter˘ch nechávali zvífiata poráÏet a odvû‰ovali maso v jejich
chladicích boxech. Tento zpÛsob
se ale velmi brzy neosvûdãil,
neboÈ pfii neustálém naskladÀování a vyskladÀování masa z chladicích boxÛ dochází k v˘kyvÛm
teploty a maso tak nemá „klid“ na
to, by do‰lo k fermentaãním procesÛm tak, jak má a dozrálo
k naprosté spokojenosti majitelÛ
i zákazníkÛ.
I s tímto problémem si Moulisovi velmi rychle poradili, pfied
12
dvûma lety si pronajali b˘valé fieznictví v sousední vesnici, upravili
prostor na provoz bourárny, zde
maso dozrává pfii konstantní teplotû a následnû je porcováno,
vakuovû baleno a poté putuje
k nad‰en˘m (stál˘m) zákazníkÛm,
kter˘ch je v souãasné dobû uÏ
nûkolik stovek. ManÏelé nestíhají
uspokojovat poptávku po mase,
a tak budou letos na podzim
poprvé nakupovat zástav (i star‰í
zvífiata), aby si sami vykrmili b˘ãky
a mohli tak vyhovût sv˘m zákazníkÛm. PoráÏky se uskuteãÀují na
jatkách v N˘fianech a odtud jsou
jateãnû upravená tûla ve ãtvrtích
pfiepravována do chladicího boxu
v rourárnû Moulisov˘ch.
Kurzy vafiení aneb mizí
i ménûcenné partie
Maso od MoulisÛ je z mlad˘ch
zvífiat a s certifikátem BIO. Z poãátku balili naporcované maso do
flexi-fólií po 0,5 aÏ 1 kg, ale nyní se
pfiistoupilo k vakuování a prodávají se zejména „rodinné balíãky“,
které obsahují maso z rÛzn˘ch
partií. Z poãátku totiÏ témûfi
v‰ichni zákazníci poÏadovali pouze zadní (minutkové) maso na
rychlou úpravu.
Tak se zrodila dal‰í my‰lenka,
která byla dotaÏena do naprosto
úÏasného konce. Jak tedy nauãit
zákazníky pouÏívat i ménûcenné
partie? Celkem jednodu‰e: Roãnû
se pofiádá u Moulisov˘ch na pensionu cca 6 kurzÛ vafiení z hovûzího
masa. Jeden kurz pojme 10–12
nad‰encÛ, ze kter˘ch se pod vedením ‰ikovného mistra kuchafie (za
4–6 hodin vafiení) stanou doslova
umûlci, ktefií dokáÏou vyãarovat
lahÛdky i z ofiezÛ, ohánûk, pupkÛ
apod. Paradoxnû, se teì pfii prodeji ze dvora doslova zaprá‰í po
tûchto levnûj‰ích partiích, neÏ tomu bylo v prvopoãátcích této aktivity. V souãasné dobû se kurzy
roz‰ifiují také o vafiení z ryb, jehnûãího, nebo tfieba i „holé“ ãerstvé
zeleniny. Z poãátku se kurzy konaly ve spolupráci s plzeÀskou firmou Janák Bros (majitelé CrossCafe = originální síÈ ãesk˘ch kaváren
v Praze a Plzni), v jejich plzeÀské
restauraci Bohemia, kdyÏ se ale
dokonãila v˘stavba pensionu, tak
se kurzy pfiesunuly domÛ na MoulisÛv statek.
Není tedy divu, Ïe se maso od
MoulisÛ tû‰í takové oblibû, navíc
kdyÏ je s pfiíchutí záÏitku proÏitého na farmû a okofienûno setkáním s pfiíjemn˘mi lidmi. Staãí prk˘nko, nÛÏ, dobré vínko, kus kvalitního masa a nev‰ední, nejen
kulinární, záÏitek se dostaví záhy.
âistokrevná plemenitba
V roce 2008 odkoupili Moulisovi
kolekci jedenácti vysokobfiezích
krav ze ZD Podlesí Roãov. Jednalo
se o ãistokrevné masné simentálky a v leto‰ním roce uÏ jsou na pátém teleti. Tento „kup“ povaÏují
manÏelé za velmi dobrou investici
a základ svého stáda, díky kterému
se také dostavil úspûch v podobû
odchovu kvalitních b˘ãkÛ vhodn˘ch do plemenitby.
V roce 2009 (pfied pfiedloni)
poprvé zkusili zafiadit mladé
b˘ãky do testu na OPB (odchovnu
plemenn˘ch b˘kÛ). V‰ichni tfii
❒ Pan Moulis s jednou ze svých
svěřenkyň (foto: Pavla Vydrová)
b˘ãci pro‰li. V loÀském roce mûli
na OPB sedm b˘ãkÛ a v‰ech sedm
se stalo plemenn˘mi b˘ky, coÏ
manÏelé povaÏují, zcela logicky,
za svÛj velik˘ úspûch. V jednom
roce si vyzkou‰eli i odchov doma
(u chovatele), ale ten nebyl
úspû‰n˘, a tak volí prozatím radûji
variantu odchovu na OPB.
V prvopoãátcích zkou‰eli plemenice inseminovat, ale tato metoda reprodukce se jim neosvûdãila, protoÏe k tak organizaãnû
nároãnému úkonu je tfieba dobré
technické zázemí a prostor, kter˘
v té dobû na farmû nebyl. Vydali
se tedy cestou pfiirozené plemenitby a odkoupili z Roãova star‰ího b˘ka, aby zvládl celou pfiipou‰tûcí sezónu. Tento b˘k byl
rohat˘, ale od té doby jiÏ pouÏívají, dle souãasného trendu, pouze b˘ky bezrohé.
Druh˘m rokem pÛsobí u stáda
kfiíÏenek jejich vlastní odchovan˘
plemenn˘ b˘k (po inseminaci)
SULKO V (po otci IROC ROCKET 57K)
narozen˘ 19. 4. 2009. V kontrole
uÏitkovosti má veden˘ch 16 telat
a v souãasné dobû je na 24. místû
v TOP b˘kÛ pro rÛst v pfiímém
efektu s nadprÛmûrnou PH 121.
Druh˘ b˘k, kter˘ je u stáda ãistokrevn˘ch plemenic, byl koupen
pfies spoleãnost Jihoãesk˘ chovatel, a.s. a jedná se o geneticky
bezrohého plemenného b˘ka
VINGEGAARD EXCELSIOR P, kter˘ se
narodil 23. 12. 2009 v Dánsku. V leto‰ním roce jsou po nûm v chovu
první telata. K 30. 6. mûl v plemenné knize vedeno 12 telat a mÛÏeme zmínit nadprÛmûrnou PH
pro rÛst v pfiímém efektu (112).
Podíváme-li se na seznamy TOP
zvífiat v kontrole uÏitkovosti, tak
kromû zmiÀovaného plemenného
b˘ka SULKO V, kter˘ je v „TOP b˘kÛ
v pfiímém efektu“ na 24. místû,
mÛÏeme také vyzdvihnout napfi.
krávu ã. 111640942CZ, kterou si
Moulisovi pfiivezli ze ZD Podlesí
Roãov, narodila se 24. 2. 2006 a je
na 17. místû v „TOP krav v maternálním efektu“ pro rÛst s PH 127
a také její dceru, loÀskou jaloviãku
s ãíslem 304864932CZ (po otci
Vingegaard Santos PP), která je
v TOP jalovic v maternálním efektu
pro rÛst na 5. místû s PH 120
a její sestra (dvojãe) ã. 304863932CZ
je na 22. místû s PH 116.
❒ Kráva s letošní jalovičkou (foto: Pavla Vydrová)
V˘stavy? Jsme nohama na zemi.
A kdyÏ uÏ jsme probrali tu plemenafiinu, tak se ptám, co aktivní
úãast na v˘stavách. „V˘stavnictví,
to je o ãase. Teì musíme nejdfiíve
zrekonstruovat tu stáj, aby bylo
moÏno se zvífiaty lépe manipulovat a tfieba si je oddûlit a vûnovat
se jejich pfiípravû na v˘stavu.
Zatím stojíme ale nohama na zemi, jsme na zaãátku, pokud se
nám bude dafiit a budeme mít
kvalitní plemenná zvífiata, ãasem
se tfieba nûkde rádi pochlubíme,“
fiíká pan Moulis.
Stádo a ustájení
Moulisovi mají tedy krávy rozdûleny na dvû stáda, 24 ks plemenic
je zafiazeno v kontrole uÏitkovosti
a druhé stádo, 25 ks, jsou kfiíÏenky.
Základem stáda bylo 17 nakoupen˘ch jalovic ze ZD Podlesí Roãov,
nyní uÏ je obrat stáda uzavfien˘
a v‰echny dal‰í krávy jsou z vlastního odchovu. Nav˘‰it stádo by
mohli aÏ na 150 ks, kapacitu ustájení na to (po odkoupení kravína)
mají, ale je tfieba nejdfiíve nav˘‰it
v˘mûru TTP, protoÏe kromû krav
chovají také 30 koní a stádo ovcí.
Rekonstrukci klasického dvoufiadého kravína (K-174), mají manÏelé
pfied sebou, je tfieba ho upravit
tak, aby vyhovoval modernímu
zpÛsobu ustájení a umoÏÀoval
manipulaci se zvífiaty nejen v období zimního ustájení a telení, ale
napfi. i pro zmiÀovanou inseminaci
a dal‰í veterinární úkony.
Vedle kravína stojí seník, kter˘
se uÏ své rekonstrukce doãkal,
a nutno fiíci, Ïe velmi zdafiilé.
Z klasické betonové stavby se pfii
pouÏití dfievûn˘ch doplÀkÛ stala
stavba, která pÛsobí odlehãen˘m
dojmem a pfiíjemnû zapadá do
okolí. Vedle stojící zmiÀovan˘ kravín zatím na svou obnovu ãeká, je
tfieba na‰etfiit finanãní prostfiedky
a pokusit se získat dotaci. Náklady
budou vysoké, ale bude to jistû
dobrá a potfiebná investice.
PÛvodní zimovi‰tû se v souãasné dobû pouÏívá pro ustájení
30 koní (vlastních i jin˘ch majitelÛ). Jedná se o zdafiilou rekonstrukci klasické stodoly, s minimálním zásahem do pÛvodního
rázu stavby, ale velice funkãním
vybavením (zábranami).
Vyfiazování zvífiat ze stáda
Zatím jsou stále ve fázi roz‰ifiování základního stáda, a tak k brakaci pfiistupují pouze v nutn˘ch
pfiípadech, jako napfi. u krávy s poranûn˘m vemenem bez moÏnosti
léãby apod. Dfiíve, kdyÏ mûli v dobû telení matky na oãích ve stáji
u statku, byl úhyn telat do 4 %.
V leto‰ním roce se ale zv˘‰il poãet
pfiípadÛ, kdy telata do nûkolika
hodin po porodu uhynula. Od
nové stáje s lep‰ím zootechnick˘m zázemím si slibují zlep‰ení
i tohoto ukazatele. Samotné porody probíhaly lehce, pouze komplikované porody (jako dvojãata ãi
abnormální poloha plodu) vyÏadovaly zásah o‰etfiovatele. Bezproblémov˘ prÛbûh porodu samozfiejmû úzce souvisí s v˘Ïivou bfiezích plemenic. Velk˘ prostor
kravína umoÏÀuje rozdûlení krav
(ãi jalovic) do skupin, a tak jim jednodu‰e upravovat krmnou dávku,
dle potfieb konkrétní skupiny.
13
Problém s velk˘mi telaty ale nemûli, dle slov pana Moulise, nikdy.
Ve dvou lidech se to nedá
S rozvojem aktivit, se také logicky zvy‰uje potfieba spolupracovat s dal‰ími lidmi. První „personální“ zmûny se odehrály pfied
dvûma a pÛl lety, kdy zamûstnali
na Moulisovû statku prvního
zamûstnance. Nyní mají jednoho
stálého zamûstnance na práci
v Ïivoãi‰né a rostlinné v˘robû,
jednu paní na administrativu,
jednu trenérku u jezdecké ‰koly
na pln˘ úvazek (t˘dnû probíhá
deset kurzÛ) a paní pro poradenství v zemûdûlství, která také
vypomáhá pfii zpracování masa.
Poradenství v zemûdûlství (investiãní a provozní dotace), to je
parketa a obor, kterému se vûnuje pan Moulis od studií na V·.
„K ruce“ má jednu zamûstnankyni
a v souãasné dobû mají za sebou
pfies sto realizovan˘ch projektÛ
obcí i zemûdûlsk˘ch podnikatelÛ.
Nabízejí kompletní servis (po zplnomocnûní Ïadatelem) od vyfiízení Ïádosti aÏ po proplacení dotace. Jak jiÏ bylo zmínûno, pan
Moulis také pracuje na âeské zemûdûlské univerzitû i jeho Ïena je
doposud zamûstnána na ãásteãn˘
úvazek v Praze. Také se manÏelé
starají o dva malé ‰koláky a chod
farmy pomáhá udrÏovat i maminka pana Pavla.
Kvalitní krmivo a minerální
v˘Ïiva
„Základem jsou kvalitní porosty“,
14
shodují se manÏelé: „Díky pfiísevkÛm, které nejsou v ekologii zrovna jednoduché, máme kvalitní
pastvu i seno a nemusíme tak pfiíli‰ pouÏívat jádro“. Orné pÛdy má
farma 5 ha, jeãmen si pûstují sami,
ale s roz‰ífiením stáda bude do
budoucna nutné nav˘‰it i plochu
polí. Pastviny pfiepásají ãtyfiikrát za
sezónu, ãímÏ docílí kvalitní mladé
píce a to se pozitivnû odráÏí na
kondici zvífiat. Poseãené nedopasky su‰í a pouÏívají k podest˘lání. Zaji‰tûním dobré minerální
úrovnû luk se zaãínají vûnovat
velmi intenzivnû (napfi. plánují rozmetat kompost a vápnit).
Oblast, na které jsou také pozemky Moulisov˘ch, je známá nedostatkem selenu v pÛdû, coÏ se
samozfiejmû negativnû odráÏí na
obsahu Se v píci a tím také na
koncentraci v krevní plazmû zvífiat. Z tohoto dÛvodu vyuÏívají
ekologické lizy (Mikrop âebín), ve
kter˘ch je tento prvek ve vy‰‰í
koncentraci. „Minerální v˘Ïiva je
velice drahá, ale opravdu se vyplatí investovat do kvalitních lizÛ,
které zajistí dostateãn˘ pfiísun
potfiebn˘ch minerálních látek“,
shodují se opût manÏelé. „To potvrzují také rozbory krve, které
v minulosti odhalovaly nedostatek selenu u na‰ich zvífiat, ale
v souãasné dobû je selen v normû“, fiíká paní Moulisová.
„KdyÏ to shrneme, tak na‰e
krmivová základna je dostateãná,
jsme sobûstaãní, pouze slámu
musíme dokupovat“, dodává
statkáfi.
VyuÏíváme sluÏeb ‰ikovného
souseda
Z vlastní techniky mají jeden
traktor John Deer, jeden ãelní
nakladaã a obraceãku. Balíkování
(seno, senáÏ, slámu) jim zaji‰Èuje
dobr˘ soused, na kterého je spolehnutí. V loÀském roce vyuÏili
sluÏeb jedné firmy a zkou‰eli
senáÏovat do Ïlabu, ale to bylo
pouze na zkou‰ku.
Sláma, kterou jim poskytnou
jejich pole, samozfiejmû zdaleka
nepokryje potfiebu, a proto ji
musí dokupovat. Dfiíve nebyl problém stelivo sehnat, ale sousední
druÏstvo postavilo bioplynovou
stanici a tím vyuÏívají slámu
k vlastním potfiebám. Na‰tûstí
mají ale Moulisovi s podnikem
dobré vztahy, ti jim vycházejí
vstfiíc, a tak si mohou zaplatit
(a sami „nabalíkovat“) kolik potfiebují. „Slámy zaãíná b˘t v okolí
nedostatek a zájem o ní neustále
stoupá“, doplÀuje pan Pavel.
Pension a dal‰í ãinnosti
Na farmû dnes Moulisovi provozují také penzion, organizují
nauãnû záÏitkové aktivity a kulturní akce, zaloÏili zmiÀovan˘ jezdeck˘ klub a pofiádají kurzy vafiení.
O tûchto aktivitách se mÛÏete více
dozvûdût na jejich internetov˘ch
stránkách. „Jezdecká ‰koliãka je
velmi oblíbená, máme velmi mnoho stál˘ch zájemcÛ o jeÏdûní i o
vyjíÏìky. Konû jsou ve volném
ustájení, jedno velké stádo, nejsou
v boxech a funguje mezi nimi
pfiísná hierarchie a povahovû jsou
❒ Simentálské krávy na pastvině (foto: Pavla Vydrová)
ta zvífiata mnohem více v pohodû“,
fiíká s potû‰ením paní Hanka.
Rodina se prostû snaÏí, aby
farma nebyla jen produkãní jednotkou, ale pfiíjemn˘m místem
pro setkávání lidí. Tak jako za
pfiedkÛ z rodu Proke‰ov˘ch, ktefií
se vÏdy snaÏili statek otevírat
sousedÛm. Pfii poutích a slavnostech pofiádali vefiejné koncerty,
divadelní vystoupení ãi jiné akce
pro povznesení nálady i ducha.
Volnoãasové aktivity nejen pro
dûti
Pfied sedmi lety zaãali stodolu
pouÏívat pro dûtské akce. Po vyhnání krav na pastvu se stáj
vydezinfikuje, vyãistí a pofiádají
exkurze, dûtské tábory, ‰koliãky
v pfiírodû. Jen v leto‰ním roce
nav‰tívilo farmu pfies 1000 dûtí.
K tomu pfiibyl pfiedloni, ve spolupráci s dûtsk˘m klubem, dûtsk˘
den a v leto‰ním roce „Slavnosti
sena“. Ze v‰ech aktivity se stávají,
pomalu ale jistû, velmi oblíbené
tradice. Jen Slavností sena se
zúãastnilo odhadem 300–400 lidí,
ktefií si maximálnû uÏili pfiipraven˘ sportovnû-fiemesln˘ kulturní program. Na webov˘ch stránkách mÛÏe Va‰í pozornost upoutat také pofiádání Pfiímûstsk˘ch
táborÛ, pfii kter˘ch se dûtem vafií
z domácích surovin a masa, vajíãek od sousedÛ, apod. Nejvût‰í
leto‰ním hitem jsou jednoznaãnû
hamburgery z vlastního mletého
masa, ty si dûti opravdu hodnû
oblíbily.
Statek Moulisov˘ch v podstatû
vÛbec nepotfiebuje reklamu, lidé si
ho najdou sami, vût‰inou na doporuãení znám˘ch coÏ je bezesporu
ta nejlep‰í reklama. Aktivity doslova nabalují nové zákazníky, v‰e
do sebe zapadá. Pfies dûti, které
❒ Stylové vybavení penzionu na farmě
Moulisových (foto: Pavla Vydrová)
❒ Originální a funkční pec na chleba (foto: Pavla Vydrová)
nav‰tíví farmu napfi. se ‰kolkou, se
rodiãe stanou stál˘mi zákazníky
a jezdí si pro maso. Pfiímûstsk˘
tábor mûl v leto‰ním roce dva
bûhy, za rok moÏná pfiibudou dal‰í.
Vloni se otevfiel pension a byl obsazen˘ jen díky lidem, ktefií byli ubytovaní dlouhodobû, protoÏe pracovali v okolí. Letos uÏ je pension
obsazen˘ zejména rodinami s dûtmi. Ubytování vyuÏívají také rÛzné
skupiny lidí jako maminky s dûtmi,
kurz jógy, svatebãané (ze svatby
v Moulisov˘ch stodole), apod.
Dal‰í aktivitou jsou „Návraty“,
které manÏelé realizují ve spolupráci se dvûma firmami pro své
známé. Nápad vychází z kroniky,
protoÏe pan Moulis se rád vûnuje
historii. Za jeho pfiedkÛ bylo zvykem (jak jiÏ bylo naznaãeno), Ïe se
pfii posvícení ãi pouti se‰li místní
sedláci i lidé z okolí a na statku se
uspofiádal napfi. houslov˘ koncert
ãi jiné kulturní povyraÏení. Tak se
manÏelé rozhodli, Ïe i tuto tradici
obnoví, Ïe jako místní sedláci
udûlají kulturní akci „Návraty“
(návraty k historii a znovuobnovená tradice). Z uskuteãnûn˘ch
akcí mÛÏeme uvést napfi. v˘stavu
fotografií Jindfiicha ·trajta, soch
Kurta Gebauera, divadelní pfiedstavení divadelního sdruÏení Minotaurus a Ester Koãiãková s vystoupením Îena stokrát jinak.
Snad uÏ poslední zajímavostí,
kterou zmíním, je originální pec na
peãení chleba, postavená dle pÛvodní technologie, kterou se man-
ÏelÛm podafiila vybudovat ve spolupráci s pecafiem, kter˘ toto staré
fiemeslo je‰tû ovládá. Odvést si
domÛ ãerstvû upeãen˘ bochník
chleba, kter˘ vám vydrÏí – zabalen˘ v utûrce – je‰tû t˘den po tom,
co se vrátíte z Moulisovic oázy
klidu a pohody, to je paneãku tfie‰niãka na dortu (Nebo na chlebu?).
Budoucnost statku Moulisov˘ch
Pfii mé otázce na hospodáfiovu
vizi budoucnosti farmy, vypoãítává pan Pavel na prstech: „Nav˘‰it poãet zvífiat, investovat do
opravy kravína a vybudovat hezké
prostfiedí i v okolí novû odkoupen˘ch zemûdûlsk˘ch staveb... Stále
je co zlep‰ovat, máme pfied sebou neuvûfiitelné mnoÏství práce“, dodává na závûr.
Ve‰keré aktivity, které se u Moulisov˘ch odehrávají, by bylo moÏné, dle slov obou partnerÛ, roz‰ifiovat, protoÏe poptávka je obrovská. Snad jedinou negativní
pfiipomínkou, kterou jsem za
celou dobu povídání s tímto sympatick˘m párem odtu‰ila, je to, Ïe
pfiicházejí o soukromí. I kdyÏ si oba
plnû uvûdomují, Ïe to je obûÈ za
tento otevfien˘ zpÛsob Ïivota.
Popfiejme jim tedy, aby jim vydrÏelo nad‰ení z práce, pfiiná‰elo jim
radost i uspokojení, dafiilo se jim
ve v‰ech jejich aktivitách a aby si
alespoÀ ãásteãnû uchránili rodinné soukromí. V budoucnu se
budeme tû‰it na jejich aktivní
úãast na národní v˘stavû!
15
20 let chovu Blonde d’Aquitaine „z Rochova“
Dlouho dopfiedu avízovan˘,
28. srpen 2012, chovatelsk˘ den
na Julãínû, je jiÏ minulostí. Oslava
dvaceti let chovu blonde d’Aquitaine „z Rochova“ byla pfiipravena a zorganizována velice preciznû, coÏ bylo patrné jiÏ pfii pfiíjezdu. Hosté zanechali své vozy
na parkovi‰ti, kter˘m byla louka
naproti areálu, a poté je ãekala
cesta „julãínsk˘m“ areálem aÏ
k místu konání celé akce. Pfii
prÛchodu branou je na první
pohled zaujal obfií komplex
v podobû bioplynové stanice po pravé ruce a tfii
zrekonstruované stáje po
levé. Oãividná byla také
v‰udypfiítomná ãistota celého prostoru. Rovnou za
nosem a jiÏ se pfied nimi otevfiel prostor urãen˘ k oslavû chovatelského svátku, kter˘m takové v˘roãí bezesporu je. Pohled
pfiicházejících upoutalo kruhové
pfiedvadi‰tû, tribuna s transparentem, kryté stany s obãerstvením „all you can eat and drink“
a pfiíjemn˘m posezením v chládku. Pomalu se trousí první skupinky, na první pohled se mÛÏe
zdát, Ïe úãast nebude nijak velká,
16
protoÏe na tribunû sedí pár lidí,
ale staãí se podívat za tribunu, do
prostoru obãerstvení (a do stínu)
a jeden pohled staãí k odhalení
pravdy. Úãast rozhodnû není
‰patná. V˘znamnost celé akce
potvrzuje také pfiíjezd nûmec-
k˘ch, slovensk˘ch a holandsk˘ch
chovatelÛ, vãetnû pana Base
Boumana, tajemníka FIERBY
(Evropské sdruÏení chovatelÛ
blonde d’Aquitaine), ãímÏ nab˘vá
chovatelsk˘ den i mezinárodního
rozmûru. Pestr˘ program tedy
mÛÏe zaãít.
Oficiální zahájení
Pfii oficiálním zahájení si vzal
nejprve slovo majitel farmy, pan
·Èastn˘, kter˘ krátce pfiivítal
v‰echny úãastníky a pohovofiil
o historii i souãasnosti farmy. Po
nûm pfievzal mikrofon pan Karel
·eba, hlavní zootechnik pana
·Èastného, b˘val˘ dlouholet˘
zamûstnanec svazu, expfiedseda
a ãlovûk, kter˘ stál u zrodu
âSCHMS a plemenáfiské práci
se vûnuje cel˘ svÛj Ïivot.
Jeho proslov byl o nûco
del‰í, seznámil pfii nûm pfiítomné s dvaceti lety ‰lechtitelské práce, kterou
má tento chov za sebou
a seznámil dav s plánovan˘m programem celého dne.
Nakonec fiekl pár slov také
souãasn˘ pfiedseda âSCHMS pan
Ing. Miroslav Vráblík, kter˘ podûkoval obûma pánÛm za obûtavou práci a pfiedal jim za cel˘
svaz pamûtní list, jako upomínku
na tento chovatelsk˘ den.
Po úvodních proslovech se ujal
mikrofonu znovu Karel ·eba,
kter˘ bûhem pár hodin seznámil
pfiítomné s v˘sledky své plemenáfiské práce v podobnû pfiedvedení tûch nejlep‰ích zvífiat,
jak˘mi se pan ·Èastn˘ mÛÏe
❒ Stádo blondů z „Rochova“ (foto: Karel Melger)
v souãasnosti na své farmû pochlubit.
Pfiehlídka zvífiat
Pfiehlídku otevfiely jaloviãky
narozené v loÀském roce: Uganda, Úhlava, Ulice a Unie z Rochova, po otcích Opelso, Reveur,
Naresco a Vivaldi. Následovaly
jaloviãky roãník 2010: Tara, Tonka
a Tombola z Rochova po otcích
Reveur, Richelie a Ambitieux.
Pokud vás zajímají podrobnosti,
vãetnû plemenn˘ch hodnot, na
konci ãlánku bude uvedena
internetová adresa, ze které si
mÛÏete katalog stáhnout a uloÏit pro vlastní potfieby. Zajímavou podívanou byla i kolekce
krav s telaty, kde mÛÏeme zmínit
otce leto‰ních telat – Aurelien,
Aaron a Vidocq, i krávy bez telat
po otcích Infant, Oulou, Tempo,
Ouragan a Richelieu (více viz
zmiÀovan˘ katalog). Své místo
mûly na kolbi‰ti také jalovice
z bezrohého programu. Roãník
2011 zastupovala bezrohá Upa
a Urgence z Rochova po otcích
Bellevue’s Kenworth 15K P a Relief Polled z Rochova ET P. První
b˘k, Bellevue’s Kenworth, je také
otcem bezrohé jaloviãky narozené v roce 2010 – Tonãa Polled
z Rochova ET P a v této kategorii
se je‰tû pfiedstavila její vrstevnice Teniska Polled z Rochova P
po jiÏ zmiÀovaném Reliefovi.
Bezrohá pfiehlídka pokraãovala
❒ Na chovatelský den přijeli i mezinárodní hosté (foto: Karel Melger)
jednou zástupkyní bez telete
a pokraãovala kravami s telaty,
pfiiãemÏ leto‰ní telata jsou po
otcích Aurelien a Sammy.
Aukce embryí a plemenn˘ch
b˘kÛ
Nároãn˘ program vyvrcholil
aukcí embryí, se kterou se pfiítomní setkali mnohdy poprvé
v Ïivotû, protoÏe tento postup
prodeje není v na‰ich podmínkách zcela standardní. DraÏily se
ãtyfii sady po pûti embryích po
otci ZBA 582 Ulfila od dárkynû
Biquette (francouzského pÛvodu, narozené v bfieznu 2006),
❒ Tribuna byla slušně zaplněná byla nejenom při úvodním slovu majitele
pana Šťastného (foto: Karel Melger)
chovatele EARL Leveillard, po
otci Poeme a matce Miss. Druhou dárkyní byla také francouzska, Biscoutte, narozená v lednu
2006 u chovatele Lafitte Serge,
po otci Timbre a matce Trasat.
Jednalo se o jednu sadu pûti
embryí po otci ZBA 642 Vidocq.
Na závûr celé show byli draÏeni dva plemenní b˘ãci, z toho
rohat˘ byl prodán na Slovensko
a bezroh˘ zÛstává zatím doma,
na Julãínû. Prvním draÏen˘m
b˘kem byl Ulman z Rochova (ZBA
809), narozen˘ v dubnu 2011, po
matce OranÏáda z Rochova a otci
Vivaldi (ZBA 641) a tento b˘k tedy
putuje na Slovensko. Druh˘m
pfiedveden˘m b˘kem byl Universal z Rochova P (ZBA 813), také
dubnov˘ b˘ãek z roku 2011, ale
bezroh˘, po matce Bataille a otci
VBQ Unit P. Podrobnûj‰í informace si mÛÏete dohledat ve svazové databázi b˘kÛ na webov˘ch
stránkách.
Komentovaná exkurze ve stájích
Poté se skupinka zájemcÛ,
v ãele s panem ·ebou, odebrala
k exkurzi tfií stájí, ve kter˘ch byly
pfiipraveny tabulky s údaji vystaven˘ch zvífiat, aby se pfiítomní
mohli seznámit s pÛvodem.
Ukázka byla doplnûna odborn˘m, a mnohdy podrobn˘m,
v˘kladem zootechnika. Bylo zde
k vidûní pfies padesát zvífiat,
s nûkter˘mi se mohli úãastníci
seznámit jiÏ venku v pfiedvadi‰ti,
17
❒ Hlavním programem chovatelského dne byla prezentace plemenných zvířat
(foto: Karel Melger)
jiná byla k vidûní pouze ve stájích. KaÏdopádnû to byla ukázka
toho nejlep‰ího, ãím se mÛÏe
chov pana ·Èastného pochlubit.
Kromû kolekcí jalovic a krav s telaty i bez telat, tu byla k vidûní
také napfi. rodina krávy CZ
107011406 Kapela z Rochova ET,
a dal‰í kolekce krav s telaty
(oddûlenû s b˘ãky, s jaloviãkami),
b˘ci v Ïíru atd. Nemûli bychom
zapomenout zmínit také dva
plemeníky, ktefií zde byli k vidûní
a ktefií je‰tû pfied ãtrnácti dny
pÛsobili ve stádû: Galimatias PRJ
(ZBA 794), pÛvodem z Francie,
narozen˘ v lednu roku 2010 po
matce Cardamone a otci Vidocq
a jeho kolega Gintonic (ZBA 795),
narozen˘ v únoru loÀského roku
po matce Cola a otci Aaron. Oba
b˘ky majitel zakoupil leto‰ní rok
ve Francii.
Na úpln˘ závûr programu byla
pro zájemce pfiipravena, u stáda
v Rochovû, ukázka práce ovãáck˘ch psÛ, kterou uÏasl˘m pfiihlíÏejícím pfiedvedl pan Kry‰tof se
sv˘mi border koliemi. Pak uÏ
byla na programu jen volná
zábava a zaslouÏen˘ odpoãinek
v‰ech aktivních úãastníkÛ, ktefií
byli cel˘ den na nohou.
Historie a souãasnost rodinné
farmy
Rodinná farma Antonína ·Èastného z Vûdlic nedaleko Ú‰tûka
(v Ústeckém kraji) byla zaloÏena
jiÏ v roce 1991. V první fázi se
jednalo o pronájem hospodáfi-
18
ství b˘valého Státního statku
Snûdovice. Postupnû bylo toto
hospodáfiství privatizováno a dal‰í pozemky majitel nakupoval od
restituentÛ. V souãasné dobû
farma hospodafií na v˘mûfie 1990
ha (z toho 1800 ha je ve vlastnictví majitele). 1820 ha pfiipadá na
ornou pÛdu a 170 ha tvofií pastviny. Ve v˘robû pfievaÏuje tradiãní rostlinná v˘roba obilovin,
olejnin a krmn˘ch plodin. Pro
potfieby bioplynové stanice o v˘konu 1MW, která je v provozu od
roku 2009, je pûstována i kukufiice na siláÏ. Pan Antonín ·Èastn˘
je samozfiejmû také fiádn˘m ãlenem âeského svazu chovatelÛ
masného skotu.
Jak to v‰echno zaãalo
Dne 28. srpna 1992 importoval
Antonín ·Èastn˘ z Francie 15 krav
a 8 telat (5 jalovic a 3 b˘ky), 4
dvouleté jalovice a jednu jalovici
ve vûku 15 mûsícÛ na chov v Rochovû. Zvífiata pocházela z chovu
Bernarda Lafargue (dep. 46).
ZároveÀ byli importováni dva
plemenní b˘ci. ZBA 178 Furax
z chovu Clouda Duc a ZBA 180
Guepard z chovu GAEC Des
Colibris. Furax v chovu pÛsobil
v pfiirozené plemenitbû aÏ do
roku 1996. V tomto roce byl
vymûnûn za tfii francouzské jalovice a je‰tû dal‰í tfii roky pÛsobil
v chovech Kobasu Bûlá nad Radbuzou. Jalovice z Kobasu se jiÏ
nestaãily v˘raznûji prosadit
v chovu. Guepard byl vyuÏíván
v inseminaci a dost v˘raznû se
v této populaci blonda prosadil.
V záfií 1998 bylo z ekonomick˘ch
dÛvodÛ 25 krav, 8 bfiezích jalovic
a b˘k Eda prodány do ·panûlska.
K 31. 12. 1998 zÛstalo v chovu jen
6 krav a 11 jalovic ve vûku do 20
mûsícÛ. Tato zvífiata se stala
základem dal‰ího chovu po roce
2000. K roz‰ífiení stavÛ byl vyuÏíván embryotrasfér.
Zatím co se v roce 2000
v chovu narodilo 9 telat, v roce
2001 to bylo jiÏ 27 ks. K nav˘‰ení
poãtu ãistokrevn˘ch krav do‰lo
aÏ po roce 2007. Tehdy byl chov
roz‰ífien dal‰ím nákupem jalovic
ve Francii. Bylo jich nakoupeno
celkem 100, ale v chovu jich
❒ Bezrohý Universal z Rochova (ZBA 813) (foto: Karel Melger)
❒ Občerstvení na akci bylo skutečně
královské (foto: Karel Melger)
nakonec bylo pouÏito jen 89.
Jalovice pocházely z 33 chovÛ
v dep. 47 a 64. Tyto jalovice se
zaãaly po prvé telit roce 2009.
Souãasnû s jalovicemi byli importováni i dva mladí plemenní
b˘ci z chovu GAEC Michicourt.
Jeden byl synem Orvila (ZBA 479
Ambitieux) a druh˘ Lea (Aurelien). Tomuto nákupu ale pfiedcházel jiÏ v roce 2006 import
mladého b˘ka z Francie. Jednalo
se o ZBA 433 Aspro (po otci Prosper). V leto‰ním roce byli z Francie importováni dal‰í 3 plemenní
b˘ci. Na stanici v Casteljaloux
byli vydraÏeni ZBA 793 Fleuron
RRJ (Barbes) a ZBA 794 Galimatias
RRJ (po ZBA 642 Vidocq). Z chovu
EARL De Lucuspin pochází ZBA
795 Gintonic (po ZBA 697 Aaron).
První bezrohá zvífiata
V roce 2004 byl do chovu na
Rochovû z Nûmecka importován bezroh˘ b˘k ZBA 388
VBQ Unit P (po Kildegaárd
Pelle P a matce VBQ Pandora). Unit se narodil v roce
2003 na dánském chovu
Thorkilda Hvilda. Tento
chovatel je jedním
ze
zakladatelÛ
sdruÏení
BABS,
která se v Dánsku
specializuje na
‰lechtûní bezrohosti u blondÛ.
Základem ‰lechtûní se u tohoto
sdruÏení
staly
dvû
jalovice
z chovu pana Hvilda. Jsou to VBQ
Thiamin P a VBQ
Trikot P (po Kildegaárd Pelle P a matce
VBQ
Regina).
Mimo
Unita
byli
v chovu „z Rochova“
vyuÏíváni je‰tû inseminaãní bezrozí b˘ci ZBA 434 BAQ Poll Rembrand PP a ZBA 474 Bellevue’s
Kenworth 15K P. Navíc zde
pÛsobí jiÏ ãtvrt˘m rokem b˘k
z vlastního chovu ZBA 612 Polled
Relief z Rochova P (po ZBA 434
BAQ Poll Rembrand PP a matce
115146 942 Polled Ofelie z Rochova V). K 30. 6. 2012 je v chovu
30 bezroh˘ch krav a bfiezích jalovic a 13 jalovic z roãníku 2011. Do
plemenitby bylo zatím vybráno
11 geneticky bezroh˘ch b˘kÛ.
V inseminaci dnes pÛsobí jeden
z tûchto b˘kÛ. Jedná se o b˘ka
ZBA 621 Polled Rex z Rochova
(viz fotografie).
Dvacet let v ãíslech
Za cel˘ch dvacet let existence
chovu „z Rochova“ se zde narodilo 936 ks telat z toho bylo 77
telat narozen˘ch po embryotransféru. Za toto celé období se
narodilo 89,5 % procenta telat
Ïivû, ale pokud hodnotíme
období let 2008 aÏ 2012 je podíl
Ïivû narozen˘ch telat 92,1 %. Od
roku 1995 se v chovu velice
intenzivnû pouÏívá inseminace.
Za celé toto hodnocené období
se 35,3 % z narozen˘ch telat rodí
po inseminaci. Vesmûs se v chovu pouÏívali v inseminaci provûfiení b˘ci z Francie z produkce
MIDATESTu, pouze pro roz‰ífiení bezrohosti
❒ Ukázka práce ovčáckých psů
na Rochově (foto: Karel Melger)
byl pouÏit Rembrant z Dánska
a Kenworth z Kanady. Z 28 pouÏívan˘ch b˘kÛ v tomto období má
nejvíc narozen˘ch telat v chovu
Richelieu 31 a Tinko 30.
Z grafÛ a tabulek
V grafu 1 je uveden v˘voj
poãetních stavÛ ãistokrevn˘
krav. Je zde zfiejm˘ vliv prodeje
plemenic v roce 1998 i nákup
jalovic v roce 2007. V letech 2000
aÏ 2008 bylo na Rochovû chováno je‰tû cca 60 kusÛ krav plemene âeské strakaté a pozdûji
i kfiíÏenky BAxC pro potfieby
embryotransféru a uÏitkového
kfiíÏení. Ty byly po roce 2008
postupnû vyfiazeny. V souãasné
dobû je uvaÏováno s koneãn˘m
stavem ãistokrevn˘ch krav na
úrovni 160 aÏ 170 kusÛ.
V grafu 2 je v˘voj poãtu narozen˘ch ãistokrevn˘ch telat. Ten
kopíruje v˘voj poãetních stavÛ
krav. Hor‰í natalita v letech 2010
a 2011 jde patrnû na vrub tehdy
povinné vakcinaci proti bluetang.
Tabulka 3 dokumentuje podrobnûj‰í rozbor telení v jednotliv˘ch letech. Je zde uveden podíl Ïivû narozen˘ch
telat (do podílu Ïivû narozen˘ch telat nejsou
zapoãteny úhyny
telat do 48 hodin
po rození), dále
jsou zde uvedeny poãty Ïivû narozen˘ch
telat po ET
a poãty narozen˘ch kfiíÏencÛ.
❒ Pamětní list v rukách
majitele farmy Antonína
Šťastného (vpravo)
a spokojený chovatel
Karel Šeba s kolekcí
roudnických vín (vpravo)
(foto: Karel Melger)
19
Graf č. 1 – Vývoj početních stavů čistokrevných krav
Graf č. 2 – Vývoj početních stavů čistokrevných telat
Tabulka č. 3 – Rozbor telení u čistokrevných telat a samostatně počet narozených telat
rok
narozeno
telat
býků
z toho živě
jalovic
podíl %
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
celkem
5
15
15
15
18
32
5
10
29
29
33
26
39
42
55
59
130
120
119
140
936
3
5
6
6
9
13
1
5
12
8
18
12
14
15
22
20
69
44
57
65
404
2
8
8
7
8
14
3
4
11
17
14
13
13
21
23
35
55
60
54
64
434
100,0%
86,7%
93,3%
86,7%
94,4%
84,4%
80,0%
90,0%
79,3%
86,2%
97,0%
96,2%
69,2%
85,7%
81,8%
93,2%
95,4%
86,7%
93,3%
92,1%
89,5%
V posledních ãtyfiech letech se
podafiil v˘raznû zv˘‰it podíl snadn˘ch porodÛ, pfiitom poslední
dva roky se pohybuje pfies 98 %
(pfies 60 % bez pomoci). Tyto
v˘sledky jsou ovlivnûny jak v˘Ïivou bfiezích plemenic pfied porodem, ale i skladbou pouÏívan˘ch
plemenn˘ch b˘kÛ. Podrobnûj‰í
v˘sledky podle let jsou uvedeny
v tabulce 4.
20
narozeno
po ET
počet telat
kříženců
5
9
7
11
13
4
7
15
6
77
4
3
13
11
8
42
40
41
22
30
2
216
Plemenáfiská práce
Chov „z Rochova“ se pochopitelnû snaÏí podílet na plemenáfiské práci v chovu BA v rámci âR.
Jednak je realizován prodej
embryí, ale také produkce plemenn˘ch b˘kÛ. V˘voj poãtu
b˘kÛ vybran˘ch do plemenitby
z chovu „z Rochova“ je patrn˘
z grafu ãíslo 5. Snahou chovu je
produkce b˘kÛ vhodn˘ch do ãistokrevné plemenitby, ale pfiede-
v‰ím pro uÏitkové kfiíÏení. Tomu
odpovídá i skladba pouÏívan˘ch
b˘kÛ. To, Ïe se pomocí b˘kÛ dá
podíl snadn˘ch porodÛ ovlivnit,
dokumentuje tabulka 4. DÛleÏitá
je pochopitelnû i úroveÀ tûlesn˘ch rozmûrÛ matek. V tabulce 6
je uvedena prÛmûrná v˘‰ka
v kfiíÏi krav a hmotnost. Pochopitelnû by hmotnost mohla b˘t
je‰tû vy‰‰í, ale bonitace jsou zde
provádûny vût‰inou v listopadu
a prosinci. V tomto období jsou
krávy pfiipravovány na telení
(nûkteré se jiÏ telí) a jejich v˘Ïiva
tomu v tomto období jiÏ odpovídá. NeumoÏÀuje u dosahovan˘ch hmotností plné vyuÏívání
genetického potenciálu plemene. Dá se pfiedpokládat, a je
to i cílem, Ïe po dosaÏení plánovan˘ch stavÛ krav zaãne chov
„z Rochova“ ve vût‰í mífie nabízet k prodeji i plemenné jalovice.
Pokud Vás povídání o farmû
rodinného typu pana Antonína
·Èastného zaujalo a rádi byste se
dozvûdûli více, mÛÏete nahlédnout do svazového Zpravodaje
ã. 2/2011, kde naleznete reportáÏ
z tohoto chovu s názvem „Zemûdûlství v malém dûlat nejde“.
Katalog zvífiat, která byla pfiedvedena ãi na prodej, je k dispozici
v elektronické podobû na stránkách klubu blonde d’Aquitaine,
http: //www.blonde-d-aquitaine.cz/.
Nezb˘vá mi, neÏ podûkovat
panu ·Èastnému a jeho rodinû,
panu ·ebovi a jeho spolupracovníkÛm, za skvûle odvedenou
práci. Mohu jistû hovofiit za
v‰echny pfiítomné, Ïe to byl
vskutku pfiíjemnû stráven˘ den,
nejen díky objednanému poãasí
a hojnosti potravy, ale zejména
díky dobfie organizaãnû zvládnut˘m aktivitám souvisejícím s pfiípravou a prÛbûhem tak nároãného dne, jak˘m v˘roãí „20 let
chovu blonde d’Aquitaine“ bezesporu bylo. Drobné technické
problémy,
které
provázení
v‰echny podobné akce, jsou
zapomenuty a nahrazeny pfiíjemn˘mi vzpomínkami. Sv˘m
zpÛsobem je to i návod pro dal‰í
chovatele, jak „zúroãit“ roky své
‰lechtitelské práce, jak se pochlubit a pfiitom dobfie pobavit.
Tabulka č. 4 – Telení čistokrevných telat podle průběhu porodu
rok
celkem
1
podíl
porodu 1
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
5
15
15
15
18
32
5
10
29
29
33
26
39
42
55
59
130
120
119
140
5
11
11
9
16
17
4
7
19
18
17
16
18
21
7
23
42
49
73
89
100,0%
73,3%
73,3%
60,0%
88,9%
53,1%
80,0%
70,0%
65,5%
62,1%
51,5%
61,5%
46,2%
50,0%
12,7%
39,0%
32,3%
40,8%
61,3%
63,6%
2
1
1
4
2
1
1
2
6
12
8
11
7
29
28
74
60
44
49
snadné
porody %
100,0%
80,0%
80,0%
86,7%
88,9%
59,4%
100,0%
80,0%
72,4%
82,8%
87,9%
92,3%
74,4%
66,7%
65,5%
86,4%
89,2%
90,8%
98,3%
98,6%
Graf č. 5 – Počty plemenných býků vybraných do plemenitby
Tabulka č. 6 – Výška v kříži a hmotnost krav
podle věku při hodnocení
3
4
3
3
2
2
13
2
8
5
4
2
9
13
17
7
14
10
2
2
1
1
2
1
1
věk měs.
podíl
ze stavu
výška
hmotnost
40 až 47
50 až 65
66 až 72
73 a víc
43,5%
12,0%
33,3%
11,1%
149
150
152
150
731
816
822
859
Bezesporu tento typ zábavy stojí
mnoho potu a sil i finanãních
prostfiedkÛ, ale proã se „nepochlubit“ ostatním, kdyÏ máte co
ukázat a za svou práci se rozhodnû nemusíte stydût. Jde
pfieci o velice zajímav˘, a snad
i pfiínosn˘, druh reklamy dobrého chovu.
Na závûr mi tedy dovolte, za nás
za v‰echny, popfiát panu ·Èastnému a jeho rodinû, aby se jim
dafiilo v pracovním i osobním
Ïivotû a aby jim jejich farma pfiiná‰ela radost a uspokojení z dobfie
vykonané práce. A samozfiejmû je
také na místû popfiát panu ·ebovi,
mnoho úspûchÛ v jeho plemenáfiské práci, v oboru, kterému zasvûtil cel˘ svÛj Ïivot a ve kterém, jak
bylo z jeho svûfiencÛ zfiejmé, se
mu dafií a je opravdov˘m odborníkem, bezesporu jedním z nejlep‰ích, jaké v âeské republice
máme.
S pouÏitím informací Karla ·eby
sepsala Pavla Vydrová, âSCHMS
Novinky na OPB Cunkov
VáÏení chovatelé, vûfiíme, Ïe odchovnu plemenn˘ch b˘kÛ v Cunkovû u Jistebnice není
nutné pfiedstavovat, jelikoÏ se zde testují a draÏí plemenní b˘ci masn˘ch plemen jiÏ od
roku 2000.
Za celou dobu existence odchovny se neustále snaÏíme o zkvalitÀování a zlep‰ování
na‰ich sluÏeb. Od leto‰ního roku zaãínáme testovat b˘ky ve ãtyfiech turnusech, to znamená, Ïe b˘ci z I. turnusu se budou draÏit jiÏ v únoru pfií‰tího roku. Abychom poskytli
v‰em náv‰tûvníkÛm na‰ich aukcí co nejvût‰í komfort pfii sledování základních v˘bûrÛ
b˘kÛ nebo pfii samotné draÏbû a samozfiejmû pfiedvádûn˘m b˘kÛm pfiijatelné klimatické podmínky, rozhodli jsme se zastfie‰it stávající pfiedvadi‰tû a tribunu zajistit proti vûtru a chladu.
Zastfie‰ení bude poprvé uvedeno do provozu 19. fiíjna 2012 u pfiíleÏitosti konání aukce plemenn˘ch
b˘kÛ III. turnusu a aukce plemenn˘ch jalovic masn˘ch plemen. Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ zaãnou od 9.00 hod. a draÏba od 11.00 hod. V nabídce budou b˘ci plemen Masn˘ Simentál, Limousine,
Blonde d’Aquitaine, Charolais, Gasconne a jako novinka se pfiedstaví b˘k plemene Andorrské hnûdé.
Jalovice plemen Masn˘ Simentál, Limousine a Aberdeen Angus (Red) budou pfiedvedeny a draÏeny od
13.00 hod. Více informací naleznete na na‰ich webov˘ch stránkách www.opbcunkov.cz. Tû‰íme se na
va‰i náv‰tûvu!
21
Ekologická farma KoÀákov pfiedstavuje
novou pojízdnou prodejnu masa a uzenin
Pfiíznivci masa a ostatních
potravin z místní produkce se
koneãnû doãkali a v sobotu 26.
srpna mohli nav‰tívit první Farmáfiské slavnosti v regionu
severní Moravy, nedaleko od
âeského Tû‰ína. Pfiipravila je
ekofarma v KoÀákovû, kde hospodafií rodina pana Gustava
Kotajného.
V‰ichni, kdo pfii‰li, mohli
ochutnat spousty dobrot od
farmáfiÛ z okolí a ocenûné
v˘robky
Moravskoslezského
kraje. V˘bûr lahÛdek ale nabídla
i samotná farma, která chová
ovce plemene Romney March
Kent a dvû plemena masného
skotu: Highland a Aberdeen
Angus.
Ve snaze pfiiblíÏit
se potfiebám zákazníkÛ, pfii‰el
majitel s my‰lenkou na realizaci pojízdné
prodejny, která
si
právû
v rámci Farmáfisk˘ch slavností
odbyla svojí premiéru.
Po nûkolika t˘dnech od
my‰lenky se zrodila nová moderní prodejna masa a uzenin,
provedená jako vestavba do
vozidla CITROËN Jumper s objemem nákladního prostoru 15m3.
Tfiímístná kabina vozidla je vybavena Paketem profesional plus,
kter˘ zahrnuje klimatizaci, originální rádio, elektropaket a dal‰í...
Izotermická vestavba rozdûluje nákladní prostor na chladící
❒ Majitel farmy pan Gustav Kotajny se
v chovu masného skotu soustředí
zejména na plemeno aberdeen angus
(foto: archiv majitele)
22
❒ Na Farmářských slavnostech se prezentoval rovněž ČSCHMS (foto: Kamil Malát)
box o objemu necelé 4 m3, kter˘
je vybaven dopravní
„dráÏkou“ pro dopravu a manipulaci s pÛlen˘m
dobytkem. Nakládka je moÏná po dráÏce
pfies boãní posuvné dvefie
nebo po dráÏce pfies zadní
dvoukfiídlé dvefie
a dále dvefimi mezi
chladicím boxem a prodejnou.
Prodejna o rozmûru cca 11 m3
je vybavena dvûma prosklen˘mi
chladícími vitrínami pro prodej
masa a uzenin, skfiíÀkami se zásuvkou 230 V, um˘vadlem se zásobní-
❒ Zahájení akce v podání majitele
farmy pana Kotajného a starosty obce
(foto: archiv majitele)
kem 45 litrÛ vody a ohfievem teplé
vody a vestavûn˘m robusním
‰palkem pro dûlení masa.
❒ Pojízdná prodejna masa a uzenin (foto: archiv majitele)
POJÍZDNÁ PRODEJNA MASA A UZENIN
CITROËN JUMPER 2,2HDi 130 koní L3H3
VYBAVENÍ:
• IZOTERMICKÁ IZOLACE
• CHLADICÍ ZA¤ÍZENÍ ALEX
• 2 ks CHLADICÍ PRODEJNÍ VITRÍNY
PROSKLENÉ
• V¯KLOPNÉ V¯DEJNÍ OKNO
• UM¯VADLO S TEPLOU VODOU
+ zásobník 40 l
• D¤EVùN¯ ·PALEK NA DùLENÍ MASA
• SK¤Í≈KY
• DOPRAVNÍ DRÁÎKA
s háky na zavû‰ení kusÛ masa
• SAMOSTATN¯ CHLADICÍ BOX
– SKLAD MASA
• KLIMATIZACE V KABINù POSÁDKY
• KOMFORTNÍ V¯BAVA
• NÍZKÉ PROVOZNÍ NÁKLADY
• STUPÍNEK PRO ZÁKAZNÍKY
• P¤ÍPOJKY 230 V
Dále je vozidlo vybaveno zásobníkem 80 litrÛ pro odpadní
vodu, klimatizaãní jednotkou,
která je za jízdy napájena agre-
gáty vozidla a v místû parkování
vnûj‰í pfiípojkou 230 V. Prodej
a v˘dej potravin je realizován
obsluhou pfies v˘dejní vyjíma-
❒ Farmářské slavnosti si užily hlavně děti (foto: archiv majitele)
telné okno na levém boku
vozidla. K lep‰í komunikaci se
zákazníky slouÏí stupínek
pod v˘dejní okno.
23
Sladká a Ïhavá Francie
aneb: Cesta za poznáním potfietí
Hubert Herrmann, âSCHMS
Certifikace ICAR je ocenûní prestiÏní, ale i zavazující. Zavazuje nás
provádût kontrolu uÏitkovosti objektivnû a se znalostí vûci. K tomu je
nutné sledovat evropské trendy
a prakticky celoÏivotnû se v oboru
vzdûlávat, protoÏe nelze usnout na
vavfiínech s tím, Ïe to dûláme, alespoÀ v nûkter˘ch aspektech, objektivnûji neÏ v zemích s dlouhou historií chovu masného skotu. Proto
jsme letos, jako kaÏdé dva roky,
podstoupili pro‰kolení, tentokrát
zamûfiené pfiedev‰ím na plemeno
Gasconne a ãásteãnû rovnûÏ i Blondee d’Aquitaine. A kde jinde, neÏ
v domovinû zmínûného plemene,
tedy v podhÛfií a na vrcholcích
Pyrenejí.
Po zku‰enostech z minula (vzpomínáte – „Cesta za poznáním podruhé“ ve 3. ãísle Zpravodaje
z roku 2010?) volíme tentokrát
dopravu levnûj‰í a podstatnû rychlej‰í. Letíme do Toulouse. Dopoledne z Ruzynû, pfied polednem
v Toulouse. Na leti‰ti si pÛjãujeme
dvû auta. Ponûkud komplikovanû,
protoÏe usmûvavá Francouzka za
pfiepáÏkou nedokáÏe pochopit, Ïe
platba bude realizována z jednoho
úãtu za obû auta a Ïe majitel úãtu
nemÛÏe fiídit dvû auta souãasnû.
Proto u jednoho auta jsou registrováni dva fiidiãi. Ov‰em za pfiíplatek.
24
Pfiedpis je pfiedpis. Po hodinû vyráÏíme do víru velkomûsta, abychom
nalezli hotel, kter˘ se stane na‰ím
útoãi‰tûm pro první noc. PfiestoÏe
máme dost ãasu, blíÏe k místu
na‰eho dal‰ího pÛsobení se pfiesunout nemÛÏeme, protoÏe tam jsou
v‰echny ubytovací kapacity pfieplnûné. Jede se Tour de France a celá
Francie je podle trasy, která momentálnû vede Pyrenejemi. Tak máme nûkolik hodin na prohlídku
pamûtihodností mûsta. Tou nejv˘znamnûj‰í je nejvût‰í románská
katedrála v Evropû. Aã nedûle, pfied
katedrálou konãí trh, stánkafii balí.
Celé námûstí je pokryté pouÏit˘m
obalov˘m materiálem v‰eho druhu
do v˘‰e kotníkÛ a vypadá jako
skládka komunálního odpadu. Prohlédneme si katedrálu. Zadarmo,
nikdo nevybírá vstupné, pfiestoÏe
v˘znamem mÛÏe b˘t srovnávána
napfi. s katedrálou Svatého Víta, kde
se vybírá. A ne málo. Z katedrály
vstupujeme do jiného svûta. Námûstí je vzornû uklizené a umyté.
Ráno vstáváme pomûrnû brzy,
abychom se pfiesunuli do Villeneuve du Pareage, kde sídlí Groupe
Gascon. Organizace, která nás bude ‰kolit. ZároveÀ jediná odchovna
plemenn˘ch b˘kÛ plemene Gasconne. Na‰ím prÛvodcem a ‰kolitelem bude Jean-Pierre Gajan, sám
dlouholet˘ fieditel. Stál v ãele organizace jiÏ dobû prvního importu
jalovic do VÚÎV Uhfiínûves, mimochodem prvního exportu Ïiv˘ch
zvífiat plemene Gasconne ze zemû
pÛvodu.
Po milém pfiivítání a nezbytné
kávû jsme seznámeni se ‰lechtitelsk˘m programem. Je propracován
a prÛbûÏnû aktualizován dle potfieb
trhu. Zachovává v‰ak základní principy k zachování rustikálnosti
a v˘konnosti zvífiat a prosperity
chovu. Mimochodem, pfied nûkolika
lety byl vyhodnocen jako nejlep‰í
‰lechtitelsk˘ program ve Francii.
·lechtitelskou základnu tvofií
nûco kolem 25 tisíc krav, tedy pfiibliÏnû tolik, kolik je v‰ech krav
v‰ech plemen v kontrole uÏitkovosti
u nás. Do dal‰ího ‰lechtûní je
vybráno 11 tisíc krav. V plemenné
knize mÛÏe b˘t zapsána kráva, která
má zapsány rodiãe a odpovídá standardu plemene. NemÛÏe b˘t zapsána kráva, která má napfiíklad
zbytky juvenilního zbarvení v meziroÏí (zrzavá k‰tice). KaÏdá zapsaná
kráva má spoãítány plemenné hodnoty standardnû dle IBOVALu,
stejnû jako krávy ostatních plemen
ve Francii. Poãítají se jednou roãnû
k 31. 12. Jakkoliv vysoké, respektive
nízké plemenné hodnoty ãi hodnoty
lineárního popisu exteriéru krávu
nijak nediskriminují, mÛÏe b˘t matkou plemenného b˘ãka.
Lineární popis exteriéru je hlavní
náplní sedmi inspektorÛ. Co se hodnotí? V‰imnûme si pfiedev‰ím rozdílÛ
od toho, co známe. Na rozdíl od na‰eho hodnocení je obodována ‰ífika
mulce charakterizující schopnost
maximálního pfiíjmu pastevního
porostu. Dále velmi dÛleÏit˘ ukazatel pro pohyb na horsk˘ch pastvinách, tedy konãetiny. Nejen sklon
spûnky a zaúhlení hlezna, ale i postoj a hrubost ãi jemnost kostry konãetin. V celkovém utváfiení se vedle
velikosti (subjektivní hodnocení
bonitéra) hodnotí i hfibetní linie (její
délka a utváfiení). Hodnotí se i kondice, tedy uloÏení
podkoÏního tuku. Osvalení
plece a k˘ty
pfiibliÏnû jako
u nás, osvalení hfibetu
se hodnotí
podle v˘‰ky
a ‰ífiky ro‰tûnce. Body za kvalitu plemene lze
pfiirovnat k u nás pouÏívan˘m bodÛm za celkové utváfiení. PfiihlíÏí se v‰ak také ke
zbarvení. Pfiíli‰né vybûlení není
Ïádoucí, zvlá‰tû pak kolem oãí.
Jak se hodnotí? Pfiedev‰ím
v‰echno subjektivním posouzením
‰koleného pracovníka pfiímo ve stádech na pastvinách. Mnohdy
s vûdomím, ale bez pfiítomnosti
chovatele. Co by na pastvinû dûlal,
kdyÏ musí sváÏet seno. Bonitér si
vystaãí. Zpracované v˘sledky obdrÏí chovatel spolu s dal‰ími údaji
o jednotliv˘ch zvífiatech a stádû celkovû, vãetnû grafického zpracování
a porovnání s prÛmûrem populace.
Pfii hodnocení telete se obãas pfiihlíÏí k plemenn˘m hodnotám matky, protoÏe tele je‰tû tyto vypoãtené
nemá. Napfi. váhá-li bonitér mezi
pûtkou a ‰estkou za rámec, pfiihlédne k plemenné hodnotû matky
pro tento znak. Má-li matka vysokou plemennou hodnotu pro rámec,
zapí‰e ‰estku, protoÏe lze pfiedpokládat dal‰í rÛst
telete.
V dobû na‰í náv‰tûvy fini‰uje lineární popis exteriéru telat, protoÏe je
nutné vytipovat b˘ãky do odchovny. Bonitér vstupuje do stáda
s pfiipravenou tabulkou, kde má
vypsána telata na daném chovu.
Postupnû vyhledává jednotlivá
telata, která hodnotí. Prvních pût
není problém, ale pak se jiÏ hodnocená pletou s je‰tû nehodnocen˘mi.
NeÏ tele obûhneme, abychom pfieãetli visaãku, tele mizí mezi ostatními, pfiípadnû je zakryto matkou.
Francouzsk˘ binitér to má v oku.
Tele neobíhá, protoÏe si pamatuje,
Ïe tuto záì uÏ vidûl a soustfiedí se
na jiné tele. NeÏ jsme se ‰kolitelem
popsali pût telat, druh˘ jich popsal
asi 40 a odjel na jin˘ chov. Prostû,
chce to cvik.
VraÈme se k v˘bûru b˘ãkÛ na
odchovnu. Bonitéfii mimo jiné
zhodnotí v‰echny dostupné b˘ãky
a vytipují ty, o nichÏ pfiedpokládají,
Ïe na to mají. Své typy pfiedloÏí
komisi sloÏené z profesionálních
pracovníkÛ a nejlep‰ích chovatelÛ.
Komise pak vybere 80 b˘ãkÛ do
odchovny. Není v˘jimkou, Ïe chovatel hlasuje proti svému b˘ãkovi,
kter˘ se pak na odchovnu nedostane. Inu, chovatelská objektivita,
etika a ãest. B˘ãci jsou naskladnûni
v záfií ve stafií 6–9 mûsícÛ a minimálnû 60 % Ïivota musí strávit
s matkou na pastvû. V˘bûr je v bfieznu. Bûhem pobytu na odchovnû
projdou navykací fází, fází intenzivního v˘krmu a fází v˘Ïivy objemn˘mi krmivy. Z toho je vyvozena
schopnost konverze Ïivin z koncentrovan˘ch, respektive objemn˘ch krmiv. Mimo jiné míry jsou
pelvimetrem zji‰tûny vnitfiní rozmûry pánve – vertikální a horizontální. Na základû tûchto údajÛ
je vypoãtena plocha pánevního otvoru jako indikátoru snadnosti ãi obtíÏnosti
telení u dcer.
V˘sledkem odchovu je
b˘k provûfien˘ v jedenácti
ukazatelích, které mají
25
pfiím˘ vztah k uÏitkovosti potomstva. Individuální ukazatele jsou
porovnány s prÛmûrem a graficky
pfiehlednû zpracovány, takÏe na
první pohled je patrné, jak si jedinec v tom ãi onom ukazateli stojí
vzhledem k prÛmûru. KaÏdému
b˘ãkovi jsou vypoãteny plemenné
hodnoty pro snadnost porodÛ, rÛst,
osvalení, rozvoj kostry, kvalitu plemene, funkãní schopnosti a index
morfologického rÛstu. Jednodu‰e,
komplexnû provûfien˘ jedinec
vãetnû kvality spermatu. Na konci
testu se opût sejde komise, která
vyfiadí polovinu, tedy 40 b˘kÛ. Tito
b˘ci pro‰li odchovnou, ale nebyli
vybráni do dal‰ího ‰lechtûní. Nic
a nikdo jim v‰ak nebrání, aby pÛsobili v komerãních stádech, stejnû
tak jako v‰ichni b˘ci, ktefií se narodili rodiãÛm zapsan˘ch v plemenné
knize a odchovnou nepro‰li.
Ze zbyl˘ch 40ti b˘kÛ komise
vybere tfii b˘ky, ktefií dostanou hodnocení IA a jsou zafiazeni do inseminace. Ostatní b˘ci se buì vrací
k chovatelÛm, nebo jsou v aukci
prodáni.
Dfiív se na stanice provádûla
kontrola dûdiãnosti. Naskladnilo se
80 b˘kÛ po otcích vybran˘ch do
inseminace a dal‰ích 80 po ostatních otcích (kontrolní skupina) a na
stanici byli vykrmováni do jateãné
hmotnosti. V souãasné dobû se
kontrola dûdiãnosti provádí pomocí
terénního testu, protoÏe je to
levnûj‰í. TakÏe v souãasné dobû
je stanice od dubna do fiíjna
prázdná, Ïádné tfii ãi ãtyfii turnusy.
Jeden se 40ti vybran˘mi b˘ky staãí.
26
A to na populaci, na kterou u nás
nestaãí hodnû pfies tisíc naskladnûn˘ch b˘kÛ dosud ve tfiech turnusech. Je‰tû se dováÏí ze zahraniãí
a to v mnoÏství, které pfiibliÏnû dvakrát pfiesahuje mnoÏství b˘kÛ
naskladnûn˘ch do Villenneuve du
Pareage.
Náv‰tûva v sídle Midatestu zaãala
opût nezbytnou káviãkou se su‰enkami. Pracovníci této i u nás známé
firmy nám objasnili strategii ‰lechtûní pfiedev‰ím plemene Blonde
d’Aquitaine. Mimo jiné pfiiznali, Ïe
pfiíli‰ nevûfií hodnotám vypoãten˘m
IBOVALem. DÛvodem je nedÛvûra
k objektivnû zji‰Èovan˘m hodnotám, tedy k hodnotám váÏení. Pro
pracovníky Midatestu jsou objektivní pouze ty údaje, které zji‰Èují
a na základû nich pak dal‰í vypoãítávají sami.
Velmi zajímav˘ je program INRA
95. Oã kráãí? Snad nejv˘stiÏnûj‰ím
vysvûtlením je tvorba hybridÛ
s velice nadprÛmûrnou plemennou
hodnotou pro osvalení, rÛst, rámec,
utváfiení jateãnû upraveného tûla
a jateãnou v˘tûÏnost. B˘ci z tohoto
programu jsou více plemenní kfiíÏenci, ktefií jsou vyuÏíváni k dal‰ímu kfiíÏení v komerãních stádech
dojného i masného skotu. Ve‰keré
jejich potomstvo je vykrmeno
a jateãnû vytûÏeno, protoÏe v dal‰í
generaci by docházelo k vy‰tûpování pÛvodních plemen. Uveìme si
nûkolik pfiíkladÛ b˘kÛ, jejichÏ inseminaãní dávky jsou ve Francii k dispozici:
CARMAUX – ãernostrakat˘ b˘k –
25 % Charolais, 9,4 % Blonde
d’Aquitaine, 46,9 % Belgické
modré, 9,4 % Rouge des pres,
9,4 % Limousine. Plemenná hodnota pro osvalení 143.
CAMPO – ãervenostrakat˘ b˘k –
53,7 % Charolais, 32,2 % Blonde
d’Aquitaine, 1,6 % Belgické modré,
6,3 % Rouge des pres, 6,3 %
Limousine. Plemenná hodnota pro
osvalení 156.
CASMIR – plá‰Èovû plav˘ b˘k –
43 % Charolais, 27,3 % Blonde
d’Aquitaine, 23,4 % Belgické
modré, 3,1 % Rouge des pres,
3,1 % Limousine. Plemenná hodnota pro osvalení 135.
Prostû zoologická zahrada s v˘razn˘m znakem – obrovská hora
masa. I kfiíÏenec INRA x Hol‰t˘n
musí vypadat jako masné plemeno.
Celkem je v nabídce 18 b˘kÛ
s plemennou hodnotou pro osvalení
od 120 do 156, pro utváfiení tûla od
112 do 153, pro jateãné zhodnocení od 113 do 135.
Inseminaãní b˘ci momentálnû
ustájeni v Midastestu nám zÛstali
utajeni. Náv‰tûvy mohou jen k plotu znaãnû vzdáleného od ustájovacích prostor. A protoÏe bylo nesnesitelné vedro – témûfi 40 stupÀÛ Celsiov˘ch, b˘ci byli ve stínu sv˘ch
boxÛ. Pfiesto vûfiíme, Ïe b˘ci jsou
kvalitní, mluví za nû dosahované
v˘sledky.
A vzhÛru do chovÛ k nûkolika
chovatelÛm na prohlídku jejich
stád. Prvním je chovatel, kter˘ je
opakovanû vyhodnocován jako nejlep‰í v dosahovan˘ch pfiírÛstcích
telat. Farma je v podhÛfií, takfika na
rovinû. Pastva prakticky Ïádná,
spí‰e se jedná o pastevní v˘bûh.
Zvífiata jsou celoroãnû krmena
kukufiiãnou siláÏí a zfiejmû nestrádají. Kukufiice za plotem dosahuje
více neÏ tfií metrÛ. Sousedova asi
tak metrová. Farmáfi kukufiici umí.
A umí také vysok˘ dobytek. Vyrovnané stádo znaãnû vysok˘ch krav
s pevnou a rovnou hfibetní linii. Jen
to maso na tom chybí a gaskoÀce to
pfiipomíná jen vzdálenû. Chovatel,
a pfiedev‰ím jeho syn, jsou si toho
vûdomi. Dosáhli prvního kroku ve
‰lechtûní svého stáda a tím je rámcové zvífie. Dal‰ím postupn˘m krokem je vyuÏívání b˘kÛ s v˘razn˘m
osvalením, aby na ty kostry navûsili
maso. Urãitû to nebude pfií‰tí rok,
ale mají cíl a flexibilita plemene jim
to umoÏÀuje. Je nasnadû, Ïe nikdy
nepfiipojí své stádo k jin˘m na vysokohorsk˘ch pastvinách, kam se
chystáme.
Stoupáme do hor. Úzká asfaltová
silniãka s perfektním povrchem bez
v˘tlukÛ a s bezpoãtem zatáãek zvan˘ch vraceãky. Dvojkou na pln˘
plyn takovou vraceãku nedáme, je
to rychlé. Na pÛl plynu to nedá
auto. TakÏe za jedna a kroutit volantem nad srázem. Za zatáãku není
vidût, protoÏe úsek za zatáãkou je
nad vámi. A za zatáãkou dva cyklisté v pokroãilém vûku v barevn˘ch
cyklistick˘ch dresech. Jedou vedle
sebe a klidnû si povídají. Nebo osamocen˘ b˘k uprostfied silniãky na
jedno auto. Pfii cestû nahoru pfiekáÏka na silnici není problém. Sundáte nohu z plynu a stojíte, aniÏ
byste museli ‰lápnout na brzdu. Ale
co dolÛ? Zatím nefie‰íme.
PfiijíÏdíme k horské chatû ve v˘‰ce asi 1350 m nad mofiem, ve které
pfies léto Ïije pastevec se sv˘m
pomocníkem. Idylické místo s pfiekrásn˘m v˘hledem na jedné stranû
do údolí, na druhé stranû na hory.
Jsme nad hranicí lesa. Jasné nebe,
slunce, teplota se blíÏí ke ãtyfiicítce.
K nevydrÏení. Jean-Pierre nám
vysvûtluje, jaké máme ‰tûstí. Minul˘
t˘den tam bylo stupÀÛ jen osm,
mlha, Ïe nebylo vidût na krok
a vytrval˘ dé‰È. Jsme vdûãni za ty
v˘hledy, které u nás nenajdete. Ale
chudák pastevec, kterému jsou
v˘hledy v‰ední. Musí b˘t znaãnû
otrl˘ a pfiizpÛsoben˘ extrémním
v˘kyvÛm poãasí stejnû jako jeho
svûfienci. Gaskonûc.
Pastevec nás vítá pevn˘m stiskem
mozolnaté ruky. Ubalí si cigaretu,
zapíchne ji do levého koutku úst,
zapálí a seznamuje nás s historií
a fungováním celého systému vypásání horsk˘ch pastvin. V Pyrenejích
je nûkolik desítek druÏstev, nebo
lépe sdruÏení chovatelÛ, které mají
horské pastviny pronajaty bezplatnû od státu na sto let s moÏností
opce na dal‰í léta. Farmáfii na jafie
vyvezou ãi po kopytû vyÏenou
dobytek na nedozírné, niãím neohraniãené pastviny a vytvofií obrovská stáda. Nበpastevec se stará
o témûfi 600 krav s telaty. Za kaÏdou krávu ve stádû má 40 euro,
které platí chovatel. Ve stádû je ale
témûfi stovka jeho vlastních, za
které asi sám sobû neplatí. Musí
v‰ak platit pomocníka. Na chatû
kroutí jiÏ ‰estou sezónu a vûfií, Ïe
pfiekoná svého pfiedchÛdce z minu-
27
lého století, kter˘ to vydrÏel sezón
18. Za ‰est let mûl ztrátu dvou krav,
které v ãlenitém terénu spadly do
strÏe. Ze zdravotních dÛvodÛ ke
ztrátám nedochází.
Povídáme ve stínu chaty,
kocháme se v˘hledem a zaãínáme
se dûsit toho, Ïe za kravami
budeme muset v poledním Ïáru
kamsi do kopcÛ pû‰ky. Krávy nikde
a silniãka konãí kousek nad chatou.
Pfiedstava pro stfiedoevropana
hrozná.
Do hovoru se zaãíná pfiimíchávat
jak˘si nezvykl˘ zvuk. Zprvu ani
netu‰íme odkud. Zvuk polehouãku
sílí a nám dochází, Ïe je to zvonûní
nûkolika set kravsk˘ch zvoncÛ.
Stádo se stahuje k napájeãkám. Pod
horizontem rozeznáváme ‰edé
pohybující se teãky. Pfies horizont se
pomalu pfiesunuje celé stádo, které
je roztaÏeno asi tak na tfii kilometry.
I s dalekohledem je obtíÏné rozli‰it
krávu od b˘ka. Ale zvuk zvoncÛ
zní, jako by vám nad hlavou rozhoupali kostelní zvony. Zvífiata
z toho musí brnût hlava, ale je to
praktické. I v neprostupné mlze je
pohybující se stádo sly‰et na mnoho
kilometrÛ.
Krávy pfii‰ly, u‰etfiily nás v˘‰lapu
do kopcÛ. Je se na co dívat. Z kaÏdého zvífiete pfiímo ãi‰í kompaktnost, tvrdost, odolnost a skromnost.
I z mal˘ch telátek, která se narodila
aÏ na horské pastvinû. Îe nejsou
oznaãena? To nikdo nefie‰í. Oznaãí
si je majitel, aÏ stádo seÏene do
zimovi‰tû. Do ‰lechtitelského programu nezapadá, protoÏe se narodilo mimo sezónu. B˘ãek bude
28
vykrmen, jaloviãka pravdûpodobnû také. MÛÏe v‰ak b˘t pouÏita
napfiíklad k produkci kfiíÏencÛ.
Paternitu proto nikdo nefie‰í. Matka
je vût‰inou daná, protoÏe matefiské
chování krav je silnû vyvinuté
a kaÏdá kráva se o své tele stará.
Toto chování se projevuje i tím,
Ïe se kráva postaví vÏdy mezi vás
a své tele, aby ho chránila.
Chcete-li si prohlédnout tele, tancujete s krávou kolokoloml˘nsk˘
v jehoÏ stfiedu je tele. Zamûfiíte-li
v‰ak pozornost na krávu, mÛÏete
se k ní pfiiblíÏit na dosah ruky. Skot
mírné povahy.
V‰eho do ãasu. Louãíme se
a spou‰tíme se klikatou silniãkou
do údolí. Se zafiazenou dvojkou
a s brzdou na podlaze. A co kdyÏ
pfies silniãku v zatáãce pfie‰lo stádo
a bude nad srázem kluzko? Spolu-
cestující z toho nemají dobr˘ pocit,
fiidiã se pfiímo bojí. Rejd plnej
doprava a hned plnej doleva.
Nedej BoÏe, aby nûco jelo proti.
Couvat nûkam, kde bychom se
minuli? Nemyslitelné. ProjíÏdíme
údolím, abychom vzápûtí ‰plhali
do dal‰ích kopcÛ. Tentokrát se
dostáváme na pastviny, nad nimiÏ
jsou jen skály a na hfiebenech leÏí
sníh. Mûli by tu b˘t jalovice, ale
nejsou. Pfied horkem se‰ly dolÛ do
ro‰tí, kde zÛstaly ukryté. ProhlíÏíme tedy jen malé stádo, které
zÛstalo u napájeãky. A také impozantní horské ‰títy. Poslední stádo,
které jsme nav‰tívili se páslo pod
lyÏafisk˘m vlekem.
Poslední den pfii slavnostním
obûdû nám pfiedali certifikát
o úspû‰ném absolvování kurzu
a stvrdili, Ïe jsme pro provádûní
bonitace plnû kvalifikováni.
Naposledy pfiespíme, v Toulouse
vracíme auta a fiadíme se do dlouhé
fronty na odbavení za asistence
ozbrojencÛ s prstem na spou‰ti
samopalu. Kdesi kdosi vyhodil do
povûtfií obsazen˘ autobus, takÏe
zv˘‰ená bezpeãnostní opatfiení
musíme chápat. Po dvou hodinách
ãekání a dvou hodinách letu pfiistáváme v Praze do snesitelného
klimatu.
Co stojí za zamy‰lení a z ãeho se
pouãit? Systém odchovu plemenn˘ch b˘kÛ. V˘sledkem na‰eho
systému odchovu je jen korigovan˘
pfiírÛstek v testu, ukazatel, kter˘
nemá vztah k celoÏivotní uÏitkovosti, neprojeví se v zatfiídûní
JUT, v celoÏivotním nettopfiírÛstku,
v hmotnosti JUT, prostû nikde. Pro
tento pfiírÛstek je vypoãtena plemenná hodnota. Je nutná? Pouze
pro predikci rÛstu synÛ v testu. Ale
jak porostou synové, ktefií do
odchovny nepÛjdou a jak porostou
dcery, které rovnûÏ testem neprojdou? O tom vypovídají hodnoty
pfiírÛstku od narození, které mají
návaznost na dÛleÏité ukazatele
celoÏivotní uÏitkovosti a tím i ekonomiku chovu – a plemenné hodnoty pro rÛst, které jsou vypoãteny
pro v‰echna zvífiata v KU bez nutnosti pro chovatele drahého testu.
K tomu, aby mûl b˘k legální právo
plodit potomky, musí projít testem
na OPB ãi odchovem u chovatele.
KaÏdoroãnû se to t˘ká zhruba tisícovky b˘kÛ.
V˘sledkem systému, kter˘ jsme
poznali ve Francii, je b˘k kompletnû provûfien˘ na v‰echny ukazatele mající vztah k uÏitkovosti
potomstva. Pouze genetická ‰piãka
je déle pouÏívána ke ‰lechtûní,
které je fiízeno profesionálními pracovníky a nejlep‰ími chovateli. Plemenitba v komerãních stádech je
plnû v rukou chovatele a je pouze
na nûm, jakého b˘ka vyuÏívá. Jedinou podmínkou je, Ïe b˘k je
plodn˘. V tomto systému staãí otestovat 80 b˘kÛ na 25ti tisíc krav
zapsan˘ch v plemenné knize
a pravdûpodobnû stejn˘ poãet krav,
které v plemenné knize nejsou.
Ve Francii je k produkci masa
moÏné vyuÏívat i kfiíÏence.
Je pravdou, Ïe kfiíÏení do finální
podoby otcovsk˘ch linií INRA
je pfiedem vypo-
ãtené a následnû ovûfiené. MÛÏeme
to pfiirovnat k u nás známé a vyuÏívané hybridizaci prasat. Av‰ak, je-li
chovatel pfiesvûdãen, Ïe mu maso
do stáda vnese kfiíÏenec od souseda, nikdo mu to nezakáÏe.
Horské pastviny. Jejich hranice
jsou pfiirozené, nejsou oploceny.
Krávy se zdrÏují tam, kde se mohou
naÏrat. Do údolí sami nesestoupí,
protoÏe by musely projít pásem
kapradin a lesa, kde není co pást.
Pastviny jsou chudé, ale opl˘vají
obrovskou biologickou diverzitou.
Od tvrd˘ch trav po kfiehké orchideje. Kupodivu i ta malá fialová
kvítka tam rostou a kvetou, aã je
nikdo nechrání vyhlá‰kami, pfiikázáními a zákazem pasení na dané
lokalitû. Pase se právû proto, aby
diverzita byla zachována a uchoval
se vyváÏen˘ biotop horsk˘ch luk.
Pokud by se kvÛli orchideji pfiestalo
pást, louky zarostou napfied tvrdou
trávou, pozdûji náletov˘m kfiovím
a ta fialová kráska
by prostû vymizela. Známe to
z mnoha na‰ich chránûn˘ch lokalit.
Ve Francii nejsou asi ochránci pfiírody tak militantní. Nebo, a to spí‰,
jsou pouãenûj‰í a prosazují ochranu
pfiírody na základû ovûfien˘ch
poznatkÛ, nikoliv na základû svatého pfiesvûdãení o své nepostradatelnosti.
Mnoho krav je na horské pastviny
na jafie vyhánûno po kopytû.
Stejn˘m zpÛsobem se na zimu
vrací. VÏdy je to sláva. Jdou krávy,
v‰ichni ostatní musí poãkat. Projdou
krávy, ve vsi se silnice spláchne
prvním de‰tûm, za vsí také. Na horsk˘ch silniãkách jsou v˘kaly neustále, protoÏe na nich krávy nocují.
Asfalt je tepl˘ a noci jsou tam
chladné. Îe by si nûkdo stûÏoval
na zneãi‰tûnou silnici? Prostû i kravské (ale i koÀské) v˘kaly jsou souãástí krajiny. Dovedete si pfiedstavit,
Ïe by Pecí pod SnûÏkou pro‰lo
stádo krav a pfies léto by se na na‰í
nejvy‰‰í hofie páslo, fieknûme, tfii sta
krav chovatelÛ z podhÛfií?
29
Skot, kter˘ se u nás nepase
Toto pÛvodní kombinované plemeno pocházející z údolí Pinz (pincgavské oblasti), které se rozkládá nedaleko Salzburgu v Rakousku, je v Evropû chováno pfieváÏnû jako dojné, ale dokáÏe se velmi dobfie pfiizpÛsobit
i su‰‰ím oblastem USA, JiÏní Afriky, Austrálie i JiÏní Ameriky, kde jsou tato zvífiata vyuÏívána pro masnou, pfiípadnû kombinovanou (maso – mléãnou) uÏitkovost.
Plemeno upoutává pozornost zejména velmi typick˘m a originálním zabarvením. Jedinci jsou plá‰Èovû ãervené (ka‰tanovû hnûdé) barvy s velmi v˘razn˘m bíl˘m pruhem táhnoucím se po celé délce hfibetní linie, od
kohoutku pfies záì aÏ ke kofieni ocasu (vã. ocasu), pfies zrcadlo (zadní ãást vemene) se pruh stáãí mezi zadní
nohy a táhne se po celé délce spodní strany bfiicha aÏ mezi pfiední nohy, kde konãí na laloku a u vût‰iny
jedincÛ pfietíná i v‰echny ãtyfii konãetiny.
Pincgavsk˘ skot (Pinzgauer)
Historie a souãasnost
Pohofií Hohe Tauern (Vysoké
Taury), známé svou velkolepostí,
krásou i drsnou povahou, hrálo pfii
utváfiení typick˘ch vlastností pincgavského skotu svou klíãovou roli.
Pfiedkové pincgavského dobytka
byli dovezeni do taursk˘ch údolí
Kelty, ktefií táhli Evropou uÏ 800 let
pfied na‰ím letopoãtem. Z pÛvodního skotu se vlivem prostfiedí
vyvinulo pfiirozen˘m v˘bûrem
robustní i odolné, plodné a pfiizpÛsobivé plemeno, které se roz‰ifiovalo nejen po údolích v okolí
Salcburku a v Tyrolsku, ale také po
Korutanech, Bavorsku a ·t˘rsku.
30
Kolem roku 1820, byla tato zvífiata vyváÏena do Rumunska, Jugoslávie i na území âeské a Slovenské republiky. V souãasné
dobû se toto plemeno chová ve
více jak 25 zemích po celém svûtû.
I na územích, která jsou známá
sv˘mi nehostinn˘mi podmínkami
(napfi. JiÏní Afrika, Kanada, USA
a Austrálie), si pincgavské plemeno na‰lo své místo, protoÏe
jeho vlastnosti ho do tûchto oblastí pfiedurãují. Jedná se zejména
o pevné paznehty, chodivost
(schopnost ujít za pastvou velké
vzdálenosti), vysokou konverzi
i nekvalitního pastevního porostu, ale i typickou rezavou srst,
která chrání jedince pfied vlivem
UV záfiení a pevnou kÛÏi, která
ochraÀuje pfied bodav˘m hmyzem. Toto je v˘ãet vlastností, pro
které pincgavské plemeno oceÀují chovatelé po celém svûtû.
V roce 1820 byla kolekce pincgavského skotu k vidûní na svûtové v˘stavû v PafiíÏi a je‰tû vût‰í
vûhlas získalo plemeno po úãastni
na svûtové v˘stavû ve Vídni v roce
1873. V prÛbûhu dûjin byly rÛzné
typy (variety) známi pod rÛzn˘mi
jmény – napfi. Pinzgauer, Pongauer, Salzburger Schecken, Mölltaler, Brixentaler, Tiroler Rückenschecken, Traunsteiner nebo
Berchtesgadner. První oficiální
zmínka o tomto skotu, jako
o pincgavském plemeni, pochází
z roku 1846, kdy se vytvofiilo sdruÏení chovatelÛ a pro oznaãení se
uÏívaly názvy jako „Pinzgauer
Fasel“ nebo „Pinzgauer Schlag“.
PÛvodnû byla tato zvífiata chována s trojstrannou uÏitkovostí
(maso, mléko a k tahu). V 19. století bylo toto plemeno pro svou
sílu hojnû vyuÏíváno pfii práci na
farmách, v pivovarech a v oblastech, kde se pûstovala cukrovka.
V dobû jeho nejvût‰í „slávy“ (roz-
kvûtu), se stal Pinzgauer nejpopulárnûj‰ím plemenem skotu v Rakousku-Uhersku, coÏ pfiispûlo
k roz‰ífiení do dal‰ích státÛ
v˘chodní Evropy. Bavorská asociace pro chov pincgavského plemene byla zaloÏena aÏ v roce
1896, ale uÏ na konci roku 1890
ãítala populace pincgavského plemene v Bavorsku 101 808 ks. BohuÏel, díky nástupu prÛmyslu po
1. svûtové válce, do‰lo k velmi
rychlému úpadku chovu tohoto
víceúãelového skotu, kter˘ byl
postupnû nahrazován plemeny
s vy‰‰í mléãnou uÏitkovostí, napfi.
typick˘m Fleckvieh (ãervenostrakaté plemeno). V roce 1930 mûlo
Bavorsko pouze 85 000 pincgavsk˘ch jedincÛ a poãty se velmi
rychle sniÏovaly dál.
V roce 1950 chovatelé s vizí
záchrany tohoto plemene vytvofiili sdruÏení, jehoÏ cílem bylo odchovávat zdravé jedince, odolné,
robustní, dlouhovûké, rychle rostoucí, s dobrou konverzí krmiva,
pfiizpÛsobivé hor‰ím podmínkám,
s dobrou kapacitou tûla, mléãností a vysokou uÏitkovostí
obecnû. Vize to byla hezká, ale
s pfiíchodem nov˘ch technologií
a nároky na zvy‰ování dojivosti,
bylo toto plemeno dále potlaãováno a jeho místo nahrazováno
dojn˘mi plemeny s vy‰‰í produkcí
mléka a také lep‰ím genetick˘m
pfiedpokladem pro neustálé navy‰ování této produkce. Pinzgavské
plemeno stálo ve stínu moderních plemen a neodvratnû spûlo
ke svému konci.
Dnes je pincgavské plemeno
zafiazeno mezi ohroÏená plemena
skotu a pro zachování genofondu
jsou napfi. v Itálii tato plemena
sdruÏována pod znaãkou „Anagraphic“ (registr domorod˘ch
populací skotu a etnick˘ch skupin
s omezen˘m roz‰ífiením), která
usiluje o zachování tohoto zajímavého plemene.
Charakteristika plemene
Jedinci tohoto kombinovaného
rustikálního plemene mají stfiední
aÏ velk˘ tûlesn˘ rámec, vynikají
svou odolností (schopností pfiizpÛsobit se nepfiízniv˘m vysokohorsk˘m podmínkám), silou, pevnou konstitucí, dlouhovûkostí,
dobr˘mi matefisk˘mi vlastnostmi,
mléãností, plodností i pastevní
schopností. Podle genetick˘ch
a morfologick˘ch studií má tento
skot pfiíbuzensky nejblíÏe k níÏinn˘m plemenÛm ze severního
Nûmecka.
Zvífiata mají atraktivní ka‰tanové zbarvení a udrÏení této
barvy je jedním z chovn˘ch cílÛ
plemene. âerná barva se vyskytovala ojedinûle a byla v minulosti
povaÏována za prokletí, pfievaha
bílé naopak
znamenala
‰tûstí („‰Èastné krávy“). Po
roce 1900 byli
ãerní b˘ci vyfiazováni z chovu,
a tak byla barva
zcela potlaãena
a v souãasnosti je velmi
vzácná. Typick˘m znakem
pro v‰echna
zvífiata pincgavského plemene je (a musí b˘t) bíl˘ vzor,
kter˘ byl jiÏ také popisován na
zaãátku: ‰irok˘ bíl˘ pruh, kter˘ se
táhne podélnû po celé délce
hfibetu a bfiicha, vãetnû vemene
a ocasu, vytváfií velmi specifick˘
vzhled tûchto zvífiat.
Hmotnost krav se pohybuje
v rozmezí od 600 do 700 kg a krávy
mají v prÛmûru 137 cm na v˘‰ku.
Hmotnost b˘kÛ se pohybuje kolem 1000 do 1100 kg s prÛmûrnou
v˘‰kou 147 cm.
·lechtitelsk˘ch cílem je zachovat nejen charakteristické zbarvení a velikost tûlesného rámce, ale
také dal‰í dÛleÏité vlastnosti,
mezi které patfií: ranost, plodnost, konverze Ïivin, vitalita,
mléãnost (a vy‰‰í obsah tuku a bílkovin v mléce), ale i udrÏení masné uÏitkovosti.
Jak jiÏ bylo zmínûno v úvodu,
pincgavsk˘ skot mÛÏe b˘t i geneticky bezroh˘. Taková zvífiata byla
v minulosti oznaãována jako
„Jochbergsk˘ dobytek“ (Jochberg
Cattle, Jochberg Hummeln). Tento gen se dle dostupn˘ch zdrojÛ
‰ífiil z jednoho témûfi úplnû bílého
telete, které se narodilo
v roce 1834 v Tyrolsku.
Vzhledem k hlavnímu vyuÏívání pincgavsk˘ch zvífiat v té dobû,
31
byli bezrozí jedinci povaÏováni za
mrzáky, které nelze vyuÏít k tahu,
protoÏe je nebylo za co zapfiáhnout, kdyÏ nemûli rohy. Dnes uÏ
se zvífiata k tahu nevyuÏívají a jejich bezrohost je vítaná, stejnû
jako u dal‰ích plemen, u kter˘ch
se tento gen vyskytuje ãi se cílenû
tímto smûrem ‰lechtí. V souãasné
dobû je na svûtû do 50 ks bezroh˘ch pincgavsk˘ch zvífiat, takÏe
jim hrozí vyhynutí. Zcela v˘mluvn˘ je také fakt, Ïe od roku
1988 byly na inseminaãní stanici
poblíÏ Salcburku pouze dva bezrozí b˘ci tohoto plemene.
Souãasná populace a uÏitkovost
Vzhledem k tomu, Ïe se plemeno Pinzgauer fiadí mezi málopoãetná plemena a jeho poãty se
kaÏdoroãnû sniÏují zhruba o 10 %,
je obecnû povaÏováno za ohroÏen˘ druh. V roce 2001 bylo v Nûmecku cca 36 000 zvífiat a po celém svûtû zhruba kolem 1,3 milionu kusÛ. V Rakousku bylo
v plemenné knize v roce 1995
registrováno necel˘ch 10 tisíc
zvífiat (9883 ks) z celkového poãtu
53 874 ks zvífiat tohoto plemene.
Dva protichÛdné smûry ‰lechtûní zpÛsobily souãasn˘ neutû‰en˘ stav ãistokrevn˘ch zvífiat,
u kter˘ch by mûla b˘t snaha
zachovat vysokou, ale kombinovanou, uÏitkovost. V souãasné
dobû je Pinzgauer ve svûtû chován pfieváÏnû v systému krav bez
trÏní produkce mléka, takÏe se
zvífiata (zcela logicky) neselektují
na vy‰‰í mléãnou uÏitkovost.
V nûkter˘ch oblastech dochází
ãasto k uÏitkovému kfiíÏení
s „místními“ masn˘mi plemeny, coÏ bohuÏel pincgavskému skotu v souãasné dobû spí‰e ‰kodí.
Samozfiejmû záleÏí na
32
úhlu pohledu. V zemi pÛvodu,
Rakousku, se od roku 1969 pfiilévá
k pincgavské krvi krev dojného
plemene Red Holstein (ãervené
hol‰t˘nské), aby se dosáhlo zv˘‰ení mléãné produkce krav. Chovn˘m cílem je dosáhnout 6000 kg
mléka s obsahem 4 % mléãného
tuku a 3,5 % bílkovin. V roce 2005
byla prÛmûrná uÏitkovost v Rakousku 5.356 kg mléka s 3,89 %
mléãného tuku a 3,28 % bílkovin.
Zdaleka ne v‰ichni jsou ale tomuto zámûru naklonûni.
Naproti tomu, v JiÏní Africe je
selekce u tohoto plemene zamûfiena na zvy‰ování masné uÏitkovosti a dle v˘sledÛ se mÛÏe rovnat ostatním masn˘m plemenÛm,
dokonce je v nûkter˘ch pfiípadech
i pfiedãilo. Závûry posledních studií a testÛ fiadí „africké“ pincgavské plemeno na tfietí místo (ze
v‰ech plemen s vût‰ím tûlesn˘m
rámcem a masnou uÏitkovostí
chovan˘ch v Africe) pfii porovnávání prÛmûrného denního pfiírÛstku, jakého jsou tato zvífiata
schopna dosáhnut. Zdroje uvádûjí
1949 kg za den a tento v˘sledek
pokofiila pouze dvû plemena –
Charolais (CH) a Simmentaler (MS).
O „pfiirozenosti“ dosahování takov˘chto pfiírÛstkÛ by se jistû dalo
velmi dlouho diskutovat, to ponechám erudovanûj‰ím, ale jistou
vypovídací schopnost má urãitû
konverze Ïivin (FCR – Feed
Conversion
Ratio),
která je jistû
mnohem
zajíma-
vûj‰ím ukazatelem: dospûl˘ pinzgavsk˘ jedinec potfiebuje v prÛmûru pouze 5,63 kg krmiva (FCR),
coÏ spoleãnû s v˘teãnou kvalitou
a mramorováním masa staví jednoznaãnû Pinzgauera (SA Pinzgauer) na první místo „hovûzího“
prÛmyslu v JiÏní Africe.
Kvalitu masa tûchto zvífiat
potvrdil ve sv˘ch v˘zkumech také
profesor Franz Pirchner z Technické univerzity v Mnichovû, kter˘
vyzdvihoval jemnost, ‰Èavnatost
a mramorování, které nebylo pro
stfiedoevropská plemena typické.
Chov skotu v horsk˘ch oblastech je pfiirozen˘m zemûdûlsk˘m
odvûtvím, které zaji‰Èuje svou
ãinností udrÏiteln˘ rozvoj venkova a právû do tûchto oblastí je
pincgavsk˘ skot více neÏ vhodn˘,
coÏ dokládají nejen jeho typické
vlastnosti, ale také mnohé studie.
V dne‰ní dobû se pomalu, ale
snad jistû, navracíme ke kofienÛm
a k pfiírodû a tak si snad i toto plemeno najde po celém svûtû své
zastánce, obdivovatele i chovatele.
Pavla Vydrová, âSCHMS
Zdroje textÛ a fotek:
odborné internetové servery
Náv‰tûva litevsk˘ch farmáfiÛ
Kamil Malát, âSCHMS
V polovinû srpna k nám opût po
roce zavítala, pod vedením fieditele litevského svazu chovatelÛ
masného skotu Dariuse Dzekãioriuse, poãetná skupina litevsk˘ch
farmáfiÛ. Poprvé se litev‰tí chovatelé do âeské republiky vypravili v
loÀském roce, kdy nav‰tívili národní v˘stavu v Brnû a nûkolik
chovÛ. I tentokrát se chovatelé
❒ Další generace chovatelů z rodů
Farků (foto: Kamil Malát)
pfiijeli seznámit s principy chovu
a ‰lechtûní masného skotu u nás.
V rámci t˘denního programu
jsme pro nû pfiipravili zajímav˘
odborn˘ program spojen˘ s nezbytnou kulturní „vloÏkou“ v podobû náv‰tûvy Prahy, zámku Hluboká ãi jihoãesk˘ch Hola‰ovic.
Litevsk˘ svaz chovatelÛ masného skotu (Lietuvos mòsini˜ galvij˜ augintoj˜ ir gerintoj˜ asociacija) byl zaloÏen jiÏ v roce 1995
a ãítá zhruba 140 ãlenÛ. Celkovû
se v Litvû chová 10 masn˘ch plemen, pfiiãemÏ nejpoãetnûj‰í jsou
plemena limousine, charolais,
aubrac a masn˘
simentál. V Litvû se v‰ak neprovádí Ïádná
systematická
kontrola uÏitkovosti, a tak
zde neexistuje
Ïádná koordinovaná práce
spojené s rozvojem chovu
masného sko- ❒ Stádo red angusů z
tu. První chovy
byly sice zaloÏeny v období okolo
roku 1995, nicménû vût‰í nárÛst
zaznamenal segment chovu
masn˘ch plemen skotu aÏ v období let 2004–2007, kdy v Litvû
fungoval program podpory nákupu genetického materiálu ze
zahraniãní v obdobné formû
jako tomu bylo
v devadesát˘ch
letech u nás.
I v souãasné
dobû dochází
k dal‰ím dovozÛm, a jelikoÏ
je i za hranicemi na‰í malé
zemû známo,
Ïe je u nás
chov masného
skotu na vyso❒ Angusský chov ing.
ké úrovni, logicky se na nás chovatelé a jejich
zástupci obrací i se zájmem o dovoz na‰eho genetického materiálu. Také proto u podruhé
❒ Nezbytné skupinové foto na farmě bratrů Farkových (foto: Kamil Malát)
chovu ZD Brloh (foto: Kamil Malát)
v krátké dobû se k nám litev‰tí
farmáfii vypravili.
V rámci odborné ãásti jsme spoleãnû nav‰tívili inseminaãní stanici
spoleãnosti Natural v Hradi‰tku,
odchovnu plemenn˘ch b˘kÛ na
Cunkovû a tfii chovy. Vzhledem
k tomu, Ïe v Litvû je cílem zv˘‰it
Vráblíka (foto: Kamil Malát)
populaci chovu plemene aberdeen angus, byly v rámci náv‰tûv
chovÛ vybrány dvû farmy, které
se chovem tohoto plemene zab˘vají – ZD Brloh a chov ing. Miroslava Vráblíka. Poslední z nav‰tíven˘ch farem byl chov limousina
bratrÛ Farkov˘ch z Todnû. âetné
otázky zvídav˘ch litevsk˘ch farmáfiÛ jasnû hovofiily o tom, Ïe je
problematika zajímá a Ïe potenciál rozvoje masného skotu v Litvû
je skuteãnû vysok˘. Pfieji jim
hodnû ‰tûstí v jejich úsilí a pevnû
vûfiím, Ïe i potfiebná komerãní
koncovka v podobû konkrétního
zájmu o nበskot se brzy dostaví –
první zájem jiÏ rozhodnû existuje!
Nav‰tíven˘m chovatelÛm pak
dûkuji za jejich vstfiícnost, pohostinnost a ãas, kter˘ náv‰tûvû
vûnovali.
33
Fine Food Market aneb anglick˘ farmáfisk˘ trh
Pavla Vydrová, âSCHMS
Pfii na‰í leto‰ní jarní rodinné
dovolené u pfiíbuzn˘ch v anglickém Oakhamu, jsme si na sobotu
14. dubna naplánovali v˘let do
nedalekého Stamfordu a tû‰ili se
zejména na „vodní zahrady“
v parku u Burghley house, které
jsou velmi oblíbené jak dûtmi tak
i dospûl˘mi. Kromû oãekávan˘ch
moÏností, jak trávit voln˘ ãas na
tomto úÏasném místû, na nás ale
ãekalo je‰tû jedno pfiíjemné pfiekvapení, které bylo pastvou nejen
pro oãi.
Burghley house
Burghley house je jedním z nejvût‰ích a nejluxusnûj‰í domÛ, jak˘
byl v Anglii v druhé polovinû
16. století, za vlády královny Elizabeth I. (AlÏbûty I.), postaven.
Nachází se u starobylého mûsteãka Stamford, které je cca 2 h
jízdy autem severnû od Lond˘na,
nedaleko Peterborough. PfieváÏná ãást tohoto rozlehlého domu
byla navrÏena a vybudována lordem Williamem Cecilem, kter˘ byl
v˘znaãn˘m pokladníkem královny
AlÏbûty I. v letech 1555 aÏ 1587.
Hlavní budova domu má 35 velk˘ch pokojÛ v pfiízemí a v prvním
patfie. Dále je zde více neÏ 80
men‰ích pokojÛ, bezpoãet hal,
chodeb, koupelen a prostor urãen˘ch pro sluÏebnictvo. Stfiecha se
rozkládá na plo‰e cca tfii ãtvrtû
akru (1 akr = 4047 m2). S restaurováním a obnovou tohoto rozsáhlého komplexu se zapoãalo v roce
1983 a rekonstrukce trvala témûfi
deset let. Sídlo je rozdûleno na
ãást privátní, kde Ïijí majitelé
Miranda a Orland Rock se sv˘mi
ãtyfimi mal˘mi dûtmi a ãást pfiístupnou turistÛm. Mezi místa,
která jsou zpfiístupnûná náv‰tûvníkÛm, patfií restaurace, oranÏérie, obchod se suven˘ry, turistické informaãní centrum, „The
garden of surprises“ – úÏasná
vodní zahrada plná neuvûfiitelnû
nápadit˘ch „pfiekvapení“, rozlehl˘
historick˘ park s volnû Ïijícími
daÀky a také „Sculpture garden“ –
zahrada plná moderního umûní
(z pohledu laika zdafiilého i ménû
zdafiilého) citlivû zasazeného do
typického anglického parku.
Burghley house má skuteãnû
náv‰tûvníkÛm co nabídnout, na
své si zde pfiijdou jak dûti, tak
dospûlí i seniofii.
Burghley Fine Food Market
ZmiÀované vodní zahrady doslova okouzlily na‰e dûti, které –
i pfies chladné a typicky anglické
poãasí – v holínkách a euforii probíhaly mezi vodotrysky. Rodiãe
ale uchvátil je‰tû zcela jin˘ druh
„zábavy“. Na jedno z nádvofií nás
lákal nápis „Fine Food Market“,
coÏ byla pfiedzvûst nûãeho, co by
mohlo stát opravdu zato. Prostranství bylo kolem dokola obe-
hnáno asi tak dvaceti stánky. Na
první pohled to byla óda na farmáfiskou produkci. Jednalo se
o potraviny pocházející v˘luãnû
od místních zemûdûlcÛ. Kochali
jsme se pohledem na s˘ry, maso
vãetnû zvûfiiny a ryb, pekafiské
v˘robky – od chleba po sladké
ko‰íãky, zeleninu, ale i mo‰t, pivo
a ‰irokou nabídku dal‰ích organick˘ch produktÛ, na které si
Angliãané v souãasné dobû celkem potrpí.
Samozfiejmû jsem pokukovala
po hovûzí nabídce, která byla na
první pohled v pfievaze. Bylo zde
hned nûkolik stánkÛ, ve kter˘ch
poutalo na‰i pozornost vakuovû
balené maso v chladících boxech,
na grilech se povalovaly hamburgery, krásné kusy masa a klobásky
(které byly teda vût‰inou vepfiové) a lákaly náv‰tûvníky na
ochutnávku. No I. P. Pavlov by
z nás mûl radost. Jednotlivé
stánky, a tedy i farmy, se pfiedhánûly v nabídce a lákaly na nápisy
na poutacích tabulích typu: „No
bull we are the best!“ (maso
nepochází z b˘ka, jsme nejlep‰í!),
nebo „Grass fed + hung for 21
days“ (pastva + odvû‰eno 21 dní).
ÚÏasné! Je ale tfieba fiíci, Ïe tento
trh byl oproti klasick˘m anglick˘ch trhÛm pfieci jen lehce nadstandardní, ãemuÏ nasvûdãovalo
jak místo konání, tak ceny nûkter˘ch nabízen˘ch potravin.
Jak jsme tak procházeli a kocha-
❒ Foto: Pavla Vydrová
34
li se, vzpomnûla jsem si, Ïe nás
ãeká po návratu z Anglie první
farmáfisk˘ trh také u nás v Roudnici nad Labem. Pfiedstavovala
jsem si, jak by bylo fajn koupit si
kus dobrého a ãerstvého masa na
sobotním trhu i u nás a udûlat si
v˘born˘ obûd. Kdyby mûly tu
moÏnost i rodiny, které nemají
vazbu pfiímo na chovatele masného skotu, ale které si rády
koupí dobré maso a klidnû za nûj
zaplatí i vy‰‰í cenu. Pár takov˘ch,
které si za kvalitní potraviny od
pûstitele (ãi chovatele) rády pfiiplatí, uÏ ve svém okruhu znám.
Doufám, Ïe to nebude tak dlouho
trvat a od pfiehnanû konzumní
spoleãnosti, podporující v˘hradnû obchodní fietûzce, se rádi vrátíme ke kofienÛm a pravideln˘m
rodinn˘m v˘letem na farmáfisk˘
trh podpofiíme místní zemûdûlce.
Na mnoha místech na‰í vlasti uÏ
fungují farmáfiské trhy del‰í dobu
a najdou se i takové, kde se dá
kvalitní hovûzí maso sehnat, ale
tak daleko je‰tû v Roudnici rozhodnû nejsme. Jsme ale rádi za
první vla‰tovku, doufáme Ïe se
trhy uchytí a Ïe se ãasem doãkáme tfieba i toho masa.
KdyÏ jsem se z rozjímání nad
situací u nás vrátila zpût do reality, uÏ jsme tu oázu kvalitních
potravin opou‰tûli, bohuÏel byl
nejvy‰‰í ãas pom˘‰let na návrat.
·vagrová mi ale pfieci jen udûlala radost, podpofiila místní fietûzec Tesco a upekla rostbeef
a udûlala nám steaky. To jsem si
zase pfiedstavovala, jak bych asi
dopadla, kdybych si maso na
steaky jen tak zakoupila v jednom
z na‰ich roudnick˘ch supermarketÛ. Samozfiejmû uÏ mám tu
negativní zku‰enost za sebou,
naletûla jsem na lákavou nabídku
„maso pouze z ãesk˘ch chovÛ“.
Tak jsem pfii ãekání na anglick˘
steak studovala etiketu na
vaniãce od masa a zjistila jsem, Ïe
místní Tesco také deklaruje pÛvod
masa „z kvalitního místního
chovu“, takÏe to mÛÏe fungovat!
Kde je tedy zakopan˘ pes (nebo
spí‰ stará kráva, b˘k ãi ‰patná
technologie zpracování)? MÛj
první a poslední nákup hovûzího
v jednom z roudnick˘ch supermarketÛ dopadl katastrofálnû (aã
se mi na první pohled maso
❒ Foto: Pavla Vydrová
35
❒ Foto: Pavla Vydrová
opravdu líbilo!) a tak si takové
úlety na dlouho odpustím. Podle
kódu ne‰lo zvífie v databázi
dohledat, moÏná lépe pro mû.
Hák asi ani „nevidûlo“, na toÏ aby
na nûm pár dní viselo. Jaké kategorie zvífie bylo a ãím bylo krmené uÏ je celkem jedno. KaÏdopádnû o jeden nevydafien˘ obûd
více a o jednoho zákazníka kupujícího „kvalitní“ maso v supermarketech ménû. Mimochodem,
steaky z Tesca (toho anglického)
byly opravdu v˘borné, aã jsem
tomu do poslední chvíle nevûfiila!
Zbytek studeného roastbeefu
jsme si chodili zakrajovat v‰ichni,
vãetnû na‰eho pûtiletého syna.
Tak snad se i u nás ãasem v‰e
k dobrému obrátí, jsem optimista.
Abych tu Anglii ale jen nevychvalovala, tak tu mám je‰tû
jeden postfieh. Jsem totiÏ tak
tro‰ku posedlá vyhledáváním
„CZtek“ na potravinách, respektive mléãn˘ch v˘robcích. Dávám
si na to opravdu velk˘ pozor
a v˘robky, které se sice tváfií
podle názvu jako od ãesk˘ch
mlékáren, ale mají v „oválku“ PL
ãi DE apod. odkládám zpût do
regálu a mÛÏou b˘t v sebev˘hodnûj‰í akci. No a tak jsem se tak
tro‰ku vyÏívala v „odhalování
pravdy“ o anglick˘ch potravinách
v místním Tescu. Pfiekvapená
jsem byla velmi. Snad ve‰keré
jogurty byly FR ãi BE, stejnû tak
máslo i mléko. Hovûzí bylo sice
v˘hradnû anglické (alespoÀ co
jsem objevila), ale slaninka na
36
anglickou snídani byla belgická,
vajíãka BE ãi FR, o fazolích a loupan˘ch rajãatech nemluvû a tak
by se dalo pokraãovat. Anglická
snídanû byla tedy spí‰e snídaní
mezinárodní, alespoÀ Ïe ten toastov˘ chleba byl z místní pekárny. Pfieci jen patfií GB také do
Evropské unie, Ïe?
Nic to ale nemûní na tom, Ïe
budeme rádi vzpomínat na
Burghley Fine Food Market
a tû‰it se, Ïe i ten nበroudnick˘
ho bude pro zatím alespoÀ vzdálenû pfiipomínat. Vûfiím, Ïe si lidé
najdou cestu zpût na námûstíãka
mezi stánky a koupí si radûji
ãesk˘ ãesnek, brambory, voÀavá
a hlavnû ãervená rajãata a jablka,
bylinky, sadbu, vajíãka ãi uzeninu
a do budoucna snad i to hovûzí,
které se pfied tím páslo a pak
viselo na háku dokud z nûj
nespadlo. UÏ se moc tû‰ím na
pofiádn˘ roastbeef z na‰eho
trhu! A dle prvních dojmÛ, kter˘ch jsem nabyla po návratu po
pûti letech z rodiãovské dovolené na post tajemníka svazu,
bych fiekla, Ïe se opravdu bl˘ská
na lep‰í ãasy, protoÏe dobré
hovûzí má své „v˘robce“ i své
zákazníky, coÏ dokládá i stále
narÛstající poãet chovatelÛ, ktefií
prodávají maso ze dvora (ãi jin˘m
zpÛsobem) a nestíhají uspokojovat poptávku nad‰en˘ch konzumentÛ. A tak to má b˘t!
❒ Foto: Pavla Vydrová
Telemachus
A na závûr se je‰tû vrátím zpût
na Burghley house, respektive do
jeho zahrad se „sculpturami“, kde
na nás ãekalo dal‰í pfiekvapení.
Dûti objevily b˘ka, respektive jeho
„hrobeãek“, s nápisem: „Zde leÏí
Telemachus, nûkolikrát ocenûn˘
shorthornsk˘ b˘k, jehoÏ chovatelem byl William Allene, III. mark˘z
z Exeteru. Telemachus se narodil
v dubnu 1868 na Burghley a zemfiel v listopadu roku 1876. V prÛbûhu svého aktivního Ïivota získal
obrovské mnoÏství medailí a ocenûní, a byl otcem velkého poãtu
ãistokrevn˘ch telat. Jeho v˘hry
dosáhly celkovû hodnoty 652
liber“.
Tak to jen tak pro zajímavost,
jak se dá vzdát holt ‰ikovnému
plemeníkovi. Jestli je tam jeho
tûlo skuteãnû to nevím, ale je to
velmi pravdûpodobné, tenkrát si
asi mohl kaÏd˘ zahrabat co
(koho) chtûl a kde chtûl.
Bradavice u skotu a jak s nimi bojovat
KaÏd˘ chovatel ãi o‰etfiovatel skotu
se dfiíve ãi pozdûji setká ve své praxi
s „v˘sevem“ bradavic. Nejãastûji se
toto infekãní virové onemocnûní vyskytuje v okolí oãí, u‰í, vemene, genitálií, na krku, ale i dal‰ích ãástech tûla
postiÏen˘ch zvífiat. Tvorbu nepfiíjemn˘ch v˘rÛstkÛ má na svûdomí papillomavirus, kter˘ se pfiená‰í zejména krví
(málo pfienosn˘ pfiím˘m kontaktem).
První papillomavirus, CRPV (cottontail rabbit papillomavirus), byl
popsán jiÏ v roce 1933 u severoamerick˘ch králíkÛ Sylvilagus floridanus.
U papillomaviru hovûzího dobytka
(BPV), kter˘ mÛÏe vyvolávat epidemie
a zpÛsobovat tak chovatelÛm ekonomické ztráty, známe ‰est plnû charakterizovan˘ch typÛ (BPV 1–6) a byla
identifikována i fiada dal‰ích, potenciálnû nov˘ch, typÛ.
V˘skyt bradavic u skotu, stejnû jako
u ãlovûka a dal‰ích druhÛ zvífiat, se dává do souvislosti se sníÏenou imunitou
postiÏeného organismu ãasto v kombinaci s krátkodob˘m ãi dlouhodob˘m
stresem a ‰patnou v˘Ïivou. Velmi ãasto se bradavice zaãnou vysévat v zimním období, kdy jsou zvífiata pohromadû v zimovi‰ti, dochází k drobn˘m
poranûním (pfienos krví), krmivo ztrácí
ke konci zimy svou kvalitu (nebo je ho
nedostatek) a také kdyÏ nemají zvífiata
pfiístup ke vhodn˘m minerálním lizÛm
(ãi jiné podobû suplementace minerálními látkami). V˘skyt bradavic je spojován napfiíklad také s reorganizací
stáda, s odstavem a celou fiadou dal‰ích stresov˘ch situací.
PostiÏenému zvífieti zpravidla nepÛsobí toto onemocnûní Ïádné problémy (závisí samozfiejmû na masovosti v˘skytu). ZávaÏn˘m problém
jsou ale bradavice na strucích a v jejich okolí u matek i bfiezích jalovic.
Zdeformovan˘ struk znemoÏÀuje sání
(správné pfiisátí), coÏ mÛÏe vézt
k podv˘Ïivû telete a zánûtu mléãné
Ïlázy matky. Pravdûpodobn˘ je také
pfienos viru z matky na potomka.
V nûkter˘ch pfiípadech papilomatóza bûhem nûkolika mûsícÛ sama
odezní (pokud ov‰em nedojde k poranûní a druhotné infekci), ale jsou
i takové pfiípady, kdy je v˘skyt tak masivní a dostupné prostfiedky léãby neúãinné, Ïe je bohuÏel nutné pfiistoupit
k brakaci postiÏen˘ch zvífiat.
A jak tedy na bradavice?
Obecnû
Zajistit zvífiatÛm dostateãn˘ welfare
(pohodu) = v rámci moÏností omezit
stresové situace, zabezpeãit kvalitní
ustájení, kvalitní krmivo, dostatek vody a minerální doplÀky.
Pokud moÏno léãbu zahájit vãas
a pfiedejít tak masovému v˘skytu.
Je-li to technicky moÏné, postiÏená
zvífiata oddûlit od zbytku stáda.
V nûkter˘ch pfiípadech bradavice
sami vymizí po vyhnání zvífiat na
pastvinu a del‰ím pobytu na sluníãku
(slunûní nemocn˘ch zvífiat se pfiímo
doporuãuje).
Po poradû s veterináfiem
Podávat speciální antivirotika a posílit imunitu.
Vypalovat bradavice tekut˘m dusíkem (v pfiípadû drobného v˘skytu).
Bradavice chirurgicky odstranit, coÏ
mÛÏe vést k celkovému rychlej‰ímu
vymizení.
Dle dostupn˘ch informací lze zvífiata i vakcinovat.
U koní se v nûkter˘ch pfiípadech
osvûdãila i tzv. autohemoterapie, kdy
se odebere krev pfiímo z bradavice
a ta se následnû píchne zvífieti zpût do
svalu.
Alternativní moÏnosti
Lze také vyzkou‰et alternativní
medicínu napfi. v podobû homeopatick˘ch pfiípravkÛ. U koní se tato metoda vyuÏívá zcela bûÏnû (preparát
s v˘taÏkem z thuje). Dobr˘ch v˘sledkÛ je dosahováno i u skotu, napfi.
s homeopatikem Tarantula-logoplex
(od Franz Ziegler GmbH Germany),
kdy se dennû vpichuje 10 ml roztoku
pod kÛÏi (cca jeden t˘den), v˘sledky
se dostavují pozvolna, ale dochází
k v˘raznému zlep‰ení stavu. V pfiípadû zájmu naleznete více o alternativní medicínû napfi. na internetové
adrese (a celé fiadû dal‰ích):
http://www.homeopatieprozvirata.wbs.cz
Z pfiírodních zdrojÛ lze vyuÏít také
síly vla‰toviãníku (byliny která kvete
na jafie), jejíÏ Ïlutou ‰Èávou, kterou
roní po utrhnutí, se bradavice potírají.
Funguje to velmi dobfie u ãlovûka, ale
u skotu to zcela logicky pfiipadá
v úvahu pouze v pfiípadû, Ïe máte
doma pár kusÛ dobytka s ojedinûl˘m
v˘skytem bradavic.
Bradavice u jateãného zvífiete
Zjistí-li se bradavice a novotvary pfii
veterinární prohlídce na jatkách, je
nutné je odstranit a maso mÛÏe b˘t
poté posouzeno jako zpÛsobilé pro
lidskou spotfiebu, ale pouze v pfiípadû,
Ïe nevyvolalo dal‰í zmûny zdravotního stavu zvífiete.
âarodûjnick˘ recept
A na závûr jedna perliãka, ãarodûjnick˘ recept na bradavice (nejen ty
bovinní): rozfiíznete brambor, pfiiloÏíte
na bradavici a tfiikrát fieknete: „Bradavice do bramboru, brambor do zemû!“. Pak brambor zakopete a neÏ se
mûsíc znovu obrátí, jsou pryã. Zafiíkávání je nastavení mysli na urãit˘ proces, tak se tomu nesmûjte a vyzkou‰ejte to, tfieba na sobû. Pr˘ to zaruãenû funguje.
V‰em, ktefií se pot˘kají s bradavicemi (aÈ uÏ vlastními ãi tûmi bovinními) pfieji, aby byl boj úspû‰n˘
a k vymícení staãily sluneãní
paprsky a welfare.
PouÏitá literatura a foto:
odborné internetové servery
37
Aktuální situace v projektu Interbeef
a v˘hled do budoucnosti
Ing. Pavel Bucek, âeskomoravská
spoleãnost chovatelÛ, a. s.
V leto‰ním roce byl zaznamenán v˘znamn˘ pokrok v projektu
Interbeef (mezinárodní genetická
evaluace pro masná plemena).
Pfiíspûvek shrnuje závûry jednání
Interbeef na kongresu ICAR
v Irsku a uvádí stfiednûdob˘
v˘hled a pravdûpodobn˘ v˘voj
v nejbliωí budoucnosti.
Projekt Interbeef je organizován pod hlaviãkou ICAR (Mezinárodního v˘boru pro kontrolu
uÏitkovosti). Tato organizace sluãuje aktuálnû 99 organizací z celého svûta z 52 zemí ze v‰ech
kontinentÛ a své aktivity vyvíjí od
roku 1951. ICAR je zodpovûdn˘ za
standardy a pravidla pro identifikaci, kontrolu uÏitkovosti, odhad
plemenn˘ch hodnot a celou fiadu
dal‰ích souvisejících oblastí (laboratofie pro anal˘zy mléka, DNA,
mlékomûry a dal‰í) pro dojen˘
skot, masná plemena skotu, ovce,
kozy, alpaky a ve ‰lechtûní buvolÛ). Pro ãinnost ICAR jsou dÛleÏité jeho pracovní skupiny a subkomise, které zaji‰Èují praktickou
ãinnost. V souãasné dobû má
ICAR 4 subkomise a 12 pracovních
skupin, kde jednou z tûchto skupin je Interbeef. V˘hodou projektu Interbeef je tedy nezávislost, potencionální ‰irok˘ celosvûtov˘ dopad a kvalitní odborné
zázemí. Rozdílem v porovnání
s mléãn˘mi plemeny skotu, kde je
mezinárodní genetická evaluace
zaji‰tûna Interbull, je vyuÏívání
fenotypov˘ch dat v projektu
Interbeef pro masná plemena
skotu (u dojen˘ch plemen se vyuÏívají plemenné hodnoty).
Cílem projektu Interbeef je:
• b˘t fórem pro sdílení znalostí
o kontrole uÏitkovosti a odhadu
plemenn˘ch hodnot masn˘ch
plemen skotu;
• vytváfiet pravidla a standardy
pro masná plemena skotu;
• zaji‰Èovat mezinárodní pfiehledy o situaci v kontrole uÏitkovosti a odhadu plemenn˘ch
hodnot;
• v˘voj servisu pro mezinárodní
38
genetickou evaluaci masn˘ch
plemen skotu;
• ulehãit vyuÏívání genomické
selekce
masn˘ch
plemen
skotu.
Tok dat v projektu Interbeef je
uveden v tabulce (schématu) 1.
zaslání pÛvodÛ do Interbull
centra (dílãí organizaãní jednotka
ICAR – Mezinárodního v˘boru pro
kontrolu uÏitkovosti), které je
nezávislou organizací, která bude
zaji‰Èovat zpracování dat pro projekt Interbeef.
Tabulka č. 1 – Tok dat v projektu Interbeef
Servisní organizace, která využívá
služby Interbeef (plemeno, región,
vlastnosti a znaky) – Českomoravská
společnost chovatelů, a. s.
Chovatelé v jednotlivých
členských zemích
Kontrola
užitkovosti
Informace
Lokální databáze
(Český svaz chovatelů masného skotu)
Mezinárodní databáze
projektu Interbeef
v Interbull centru
ve Švédsku1)
• identifikace;
• původy;
• fenotypy (data z kontroly
užitkovosti);
• mezinárodní genetická
evaluace pro masná
plemena skotu.
Lokální odhad plemenných hodnot
1)
Interbull zajišťuje mezinárodní genetickou evaluaci pro dojená a kombinovaná plemena skotu a bude zodpovědný za správu databází a mezinárodní genetickou evaluaci i pro masná plemena skotu,
Interbull je dílčí organizační jednotka ICAR.
PÛvodové databáze a jejich
validace pro plemena charolais a
limousine
V leto‰ním roce byly zahájeny
první kroky praktické realizace
mezinárodní genetické evaluace
pro masná plemena skotu pilotním zpracováním pro odstavové
hmotnosti. Prvním krokem bylo
Soubor s pÛvody byl zkontrolován speciální softwarem. Dal‰ím
krokem bylo potvrzení existence
zvífiat a korekce moÏn˘ch chyb a
nesrovnalostí v pÛvodech a zaslání souvisejících souborÛ s opraven˘mi daty. Na základû tûchto
operací si pak zúãastnûné zemû
opravily své pÛvodové databáze.
DÛleÏitou ãinností byla verifikace pÛvodÛ kde hrají dÛleÏitou
roli autorizované organizace,
které byly urãeny podle zemû,
která je uvedená v u‰ním ãísle zvífiete. Tyto organizace pak korigují
údaje o pÛvodech a identifikaãní
ãísla zvífiat, která mají u‰ní ãíslo ze
zemû autorizované organizace
(pÛvodu zvífiete) a mají v této vûci
koneãné slovo. Verifikovaná zvífiata nesmûjí b˘t opravena a zmûnûna dal‰ími organizacemi, ze
kter˘ch
zvífiata
nepochází.
V‰echny zemû pak musí opravit
své databáze na základû verifikovan˘ch údajÛ, které obdrÏí z dal‰ích zemí. Tento krok je nezbytn˘
pro zahájení mezinárodní genetické evaluace. PÛvodová data
byla odeslána do Interbeef z Velké Británie, âeské republiky, Irska,
Dánska, ·panûlska a Francie. Kvalita pÛvodové databáze z âR byla
shledána na uspokojivé úrovni,
bez konfliktÛ v pÛvodech.
V budoucnu je oãekáván nárÛst
poãtu zúãastnûn˘ch zemí, vlastností, znakÛ a plemen. Pro zpracování a mezinárodní genetickou
evaluaci budou vyuÏita pouze
data o odstavov˘ch hmotnostech
u zvífiat, která byla zaslána do
Interbull a jsou tedy v databázi
Interbull. NavrÏen˘ a schválen˘
ãasov˘ plán pro nejbliωí období
je uveden v tabulce 2.
bude vyuÏiteln˘ pro dal‰í vlastnosti a znaky, pro které bude
zaji‰tûna mezinárodní genetická
evaluace v budoucnu.
Pro validaci fenotypov˘ch dat
(odstavov˘ch hmotností) bude
vyuÏit speciální kontrolní program, kter˘ bude kontrolovat
napfiíklad poãet korekãních faktorÛ, správnost formátu souboru,
správné uÏití identifikaãních ãísel,
soulad s pravidly a doporuãeními
v metodice Interbeef, prÛmûry,
smûrodatné odchylky a rozdûlení.
V souãasné dobû se pracuje
pouze s ãistokrevn˘mi zvífiaty
plemen charolais a limousine.
Tabulka č. 2 – Časový plán pro realizaci pilotního programu
Časový plán
30. 7. 2012
8. 8. 2012
17. 9. 2012
Operace
Nahrání (upload) a verifikace původů do
databáze Interbull.
Zaslání původů zvířat se změněným
identifikačním číslem a/nebo původy po
verifikaci účastníkům pilotního zpracování.
Předložení (zaslání) souborů pro test run
(jeden soubor za každé plemeno), který
obsahuje soubor s přepočtenými odstavovými
hmotnostmi, soubor s parametry, popis národní
politiky pro publikování výsledků odhadu
plemenných hodnot, popisnou statistiku
a další související údaje.
Pilotní zpracování Interbeef pro
odstavové hmotnosti pro
plemena charolais a limousine
Byl vyvinut nov˘ formát pro
fenotypová data, kter˘ by mûl
umoÏnit více flexibility v popisu
odhadu plemenn˘ch hodnot na
národní úrovni. Tento formát
Zodpovědnost
Národní účastníci
pilotního projektu
Interbull
Národní účastníci
pilotního projektu
Poté bude následovat pilotní
zpracování:
• Interbull centrum zajistí pilotní
zpracování pfiepoãten˘ch odstavov˘ch hmotností na základû metodiky, kterou vyvinul Eric Venot
z Francie pro odstavové hmotnosti plemen limousin a charolais;
• Federace chovatelÛ skotu v Irsku
zajistí anal˘zu moÏností vyuÏití
kfiíÏencÛ v Interbeef pro mezinárodní genetickou evaluaci pro
masná plemena.
Pro zpracování je dÛleÏité, Ïe
uÏivatelé sluÏeb Interbeef musí
dokonãit verifikaci pÛvodÛ. Interbull pfied zpracováním zmrazí tyto
pÛvody pro zpracování (po urãitou dobu nebude moÏné pfiidávat
pÛvody nov˘ch zvífiat) a provede
zpracování pilotní mezinárodní
genetické evaluace pro masná plemena limousine a charolais. Termín pro uzávûrku zaslání odstavov˘ch hmnotností se zvífiaty s opraven˘mi pÛvody je 17. záfií 2012
(tabulka
2).
Datum
dodání
v˘sledkÛ je‰tû nebylo v souãasné
dobû stanoveno. V‰eobecnû lze
konstatovat, Ïe kvalita pÛvodÛ
plemene charolais a limousine
z âR pfiipraven˘ch pro pilotní
zpracování byla na dobré úrovni
a nebyly zji‰tûny Ïádné zásadní
nedostatky. Po odeslání dat
o odstavov˘ch hmotnostech se âR
bude moci zúãastnit tohoto pilotního zpracování. Pro zasílání fenotypov˘ch dat (pfiepoãten˘ch
odstavov˘ch hmotností) je k dispozici ftp server. V porovnání
s rutinní mezinárodní genetickou
evaluací nebyl stanoven pfiesn˘
termín doruãení v˘sledkÛ tohoto
test runu, protoÏe vliv zmûn na
modely pro odhad plemenn˘ch
hodnot
bude
pfiedmûtem
v˘zkumu. V tomto souãasném
test runu bude hlavní zmûnou
39
zahrnutí nov˘ch populací ve srovnání s minulou mezinárodní genetickou evaluací pro masná plemena. PfiedbûÏnû je cílem Interbull centra doruãení v˘sledkÛ
tohoto test runu pfiibliÏnû do 30
dnÛ. V pfiípadû problémÛ, po
komunikaci s jednotliv˘mi reprezentanty v Interbeef by se tento
termín mohl i prodlouÏit.
V˘stupy
V prÛbûhu jednání bylo diskutováno, Ïe genetické korelace
mezi zemûmi nebudou v tomto
test runu odhadovány, ale budou
zkoumány paralelnû t˘mem Irské
federace chovatelÛ skotu. Mezinárodní genetická evaluace bude
zaji‰tûna vyuÏitím takzvan˘ch
arbitrary korelací na základû
pfiedchozích odhadÛ. Korelace
mezi jednotliv˘mi zemûmi budou
jedním z prvních bodÛ fie‰en˘ch
technickou komisí Interbeef.
DÛleÏitá bude také otázka propojenosti populací z jednotliv˘ch
zemí.
Efekt kfiíÏení nebude pfiedmûtem tohoto test runu, protoÏe
jeho v˘zkum stále probíhá a nebyl
je‰tû ukonãen. V souãasné dobû
není k dispozici metodologie pro
kfiíÏence.
Hlavními v˘stupy tohoto test
runu budou:
• odhad mezinárodních plemenn˘ch hodnot pro pfiepoãtené
odstavové hmotnosti na stupnici kaÏdé ze zúãastnûn˘ch zemí;
• spolehlivost odhadu;
• soubory pÛvodÛ vyuÏité v ana-
40
l˘ze (lze zpûtnû dohledat zvífiata
s fenotypov˘mi daty);
• statistika vyuÏit˘ch dat a statistická anal˘za v˘sledkÛ.
Tabulky s popisnou statistikou
národního odhadu plemenn˘ch
hodnot budou vyuÏity Interbull
centrem k verifikaci národních
modelÛ popsan˘ch národními
centry pro odhad plemenn˘ch
hodnot. PÛjde o to, jestli tyto
modely pro odhad plemenn˘ch
hodnot odstavov˘ch hmotností
poskytují podobné v˘sledky.
V˘zkumné aktivity v Interbeef
Federace
chovatelÛ
skotu
v Irsku testovala software MIX 99,
kter˘ bude vyuÏit pro v˘zkum
dal‰ích vlastností a znakÛ v projektu Interbeef.
Zástupci z âR pfiednesli a obhá-
ukazatelÛ spojen˘ch s obtíÏnosti
porodÛ. Tato prezentace byla
velice dobfie pfiijata. Pravdûpodobnû dojde k posílení ãeského
v˘zkumného t˘mu o nûkteré
vûdce z Francie a Irska. Aktuální
sloÏení v˘zkumného t˘mu je uvedeno v tabulce 3. Pfiedstavuje
kombinaci odborníkÛ s rÛzn˘mi
praktick˘mi a vûdeck˘mi zku‰enostmi z âeskomoravské spoleãnosti chovatelÛ, a. s., V˘zkumného ústavu Ïivoãi‰né v˘roby,
v. v. i. a âeského svazu chovatelÛ
masného skotu. Z diskuze vyplynulo, Ïe se v rámci technické
komise Interbeef budou muset
fie‰it dal‰í otázky spojené s touto
problematikou a najít kompromis
mezi ãlensk˘mi organizacemi.
Jedná se napfiíklad o to, jestli
bude moÏné zafiadit hmotnost
telat pfii porodu do této mezinárodní genetické evaluace, otázka
dostateãné kapacity hardware
pro vyuÏití pfiedpokládaného
modelu navrÏeného ãesk˘m
v˘zkumn˘m t˘mem a nûkteré
dal‰í otázky.
V˘zkumn˘ t˘m z Velké Británie
pfiednesl pouze struãnû nûkteré
poznámky k mezinárodní genetické evaluaci pro klasifiklaci jateãn˘ch tûl na jatkách. ·panûlsk˘
v˘zkumn˘ t˘m zodpovûdn˘ za
mezinárodní genetickou evaluaci
pro plodnost informoval, Ïe se
v souãasné dobû zamûfiuje na
definici a v˘bûr vhodn˘ch ukazatelÛ a pfiipravuje dotazník
a v˘zkum situace o samiãí plodnosti v jednotliv˘ch zemích.
Tabulka č. 3 – Aktuální složení výzkumného týmu z ČR
Pavel Bucek – reprezentace, zodpovědnost
za vedení, koordinaci a komunikaci
v projektu Interbeef v ČR
Emil Krupa
Michal Milerski
Josef Přibyl
Alena Svitáková
Zdeňka Veselá
Luboš Vostrý
Ludmila Zavadilová
Jan Kopecký
Kamil Malát
jili podrobn˘ a vyãerpávající plán
pro v˘zkum mezinárodní genetické evaluace pro obtíÏnost
porodÛ a moÏnosti vyuÏití dal‰ích
Českomoravská společnost chovatelů, a. s.
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v.
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v.
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v.
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v.
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v.
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v.
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v.
Český svaz chovatelů masného skotu
Český svaz chovatelů masného skotu
i.
i.
i.
i.
i.
i.
i.
Technická komise Interbeef
V prÛbûhu diskuse na jednání
Interbeef v Irsku byla nalezena
shoda, Ïe existuje potfieba odbor-
níkÛ, ktefií mají dlouhodobou vizi
a v˘hled ve ‰lechtûní masného
skotu a vlastnostech a znacích
vyuÏiteln˘ch pro odhad plemenn˘ch hodnot v mezinárodním
mûfiítku. Funkce této technické
komise bude poradenská, technická a jednou ze zodpovûdností
této komise bude i hodnocení
kvality práce vûdeck˘ch t˘mÛ
zodpovûdn˘ch za v˘zkum jednotliv˘ch vlastností a znakÛ pro
mezinárodní genetickou evaluaci
v rámci Interbeef. Definitivní sloÏení této komise nebylo k datu
uzávûrky zpravodaje uzavfieno.
Komise bude pracovat v rámci
speciálních pracovních jednání,
videokonferencí a emailové komunikace. V souãasné dobû se
pracuje s tímto seznamem moÏn˘ch ãlenÛ technické komise
Interbeef:
• âeská republika: Pavel Bucek,
ZdeÀka Veselá a Lubo‰ Vostr˘;
• Velká Británie: Raphael Mrode;
• Francie: Erik Venot nebo Marie
Noelle Fouilloux;
• Nûmecko: Friedrich Reinhardt;
• ·panûlsko: Clara Diaz nebo Maria
Jesus Carabaño;
• Irsko: Ross Evans, Thierry Pabiou;
• JiÏní Afrika: Norman Maiwashe,
Bobbie van der Westhuizen;
• ICAR: Andrea Rosati.
Koneãné sloÏení technické komise by mûlo b˘t známo pravdûpodobnû do konce roku.
Po setkání fiídících pracovníkÛ
z jednotliv˘ch ãlensk˘ch zemí se
uskuteãnil specializovan˘ workshop. Na tomto workshopu byla
âR reprezentována spoleãnou
prezentací o masném skotu
a masné uÏitkovosti ãeského strakatého skotu, která byla pfiipravena Pavlem Buckem a Josefem
Kuãerou. Po skonãení prezentací
byli úãastníci rozdûleni do pûti
skupin a kaÏdá skupina mûla definovat priority pro budoucí moÏnou mezinárodní spolupráci, a jak
by se mûla zlep‰it ãinnost Interbeef v budoucnosti. Z diskuse
vyplynuly tyto závûry:
• pro úspûch Interbeef je nejdÛleÏitûj‰í spolupráce mezi zainteresovan˘mi organizacemi;
• existuje potfieba standardizace
fenotypov˘ch dat v jednotliv˘ch
zemích, tyto poÏadavky by mûly
vést k aktualizaci pravidel ICAR
v této oblasti;
• mûlo by se identifikovat, které
vlastnosti a znaky jsou nejvíce
pfiínosné a jestli je nutné zaãít
sbírat data v kontrole uÏitkovosti pro dal‰í vlastnosti a znaky;
• potfieba vyzdvihnout dÛleÏitost
kontroly uÏitkovosti hmotnosti
ve v‰ech zemích;
• Interbeef musí zajistit servis,
kter˘ bude pro chovatele pfiínosn˘;
• Interbeef by mûl zajistit vedení
a b˘t zodpovûdn˘ za shromáÏdûní v‰ech fenotypÛ a genotypÛ
v jedné databázi;
• v poãátcích projektu by mûly b˘t
identifikovány nástroje, které by
zajistily kvalitu pÛvodov˘ch dat
vyuÏit˘ch pro zpracování a nástroje pro detekci moÏn˘ch chyb
v pÛvodech;
• soubor pravidel spojen˘ch s informacemi o pÛvodech by mûl
b˘t k dispozici pro v‰echny
zemû, které poskytují data do
Interbeef. Mûla by b˘t urãena
pravidla pro naãasování. Podle
nûkter˘ch
doporuãení
by
mohly b˘t k dispozici v˘sledky
mezinárodní genetické evaluace tfiikrát roãnû. DÛleÏité
jsou také pravidla pro publikování v˘sledkÛ;
• pracovní plán a strategie jsou
potfiebné;
• bylo by úãelné vytvofiit fondy
pro genotypování zvífiat s dobr˘m genetick˘m propojením
zejména v souãasné dobû, kdy
se potenciálnû pfiesuneme od
ãipu 54K k 777K ãipu pro genomickou selekci;
• revize jestli je pfiínosné zafiazení
kfiíÏencÛ do mezinárodní genetické evaluace;
• Interbeef by mûl sdílet genotypy napfiíã zemûmi tak aby byl
urychlen v˘voj v genomické selekci pro masná plemena;
• Interbeef by mûl redukovat
náklady na genotypování a v˘zkum pro novû vznikající populace;
• Interbeef by mûl nastínit benefit
pro plemena a zemû, která nejsou zapojena a nepodepsala
dohodu Interbeef;
• mûla by b˘t ustavena komise,
která bude dohlíÏet na v˘zkum
ve v‰ech zemích v Interbeef aby
do‰lo k optimalizaci vûdeck˘ch
zdrojÛ a vyhnutí se duplicitám
ve v˘zkumu;
• zemû, které nejsou v Interbeef
by mûly mít pfiístup k zahraniãním v˘sledkÛm odhadu plemenn˘ch hodnot;
• definice role národních center
pro odhad plemenn˘ch hodnot
a mezinárodní genetická evaluace v mezinárodním mûfiítku;
• revize jak je provádûna kontrola
uÏitkovosti v jednotliv˘ch zemích a jak je provádûn odhad
plemenn˘ch hodnot;
• vyuÏití zku‰eností z genomické
selekce dojen˘ch plemen skotu
pro masná plemena skotu;
• pohled na moÏnosti pfiijmout informace o pÛvodov˘ch datech
u zemí, které nechtûjí poskytnout fenotypová data.
41
V˘sledky základních v˘bûrÛ v roce 2012
V minulém ãísle zpravodaje jste mûli moÏnost seznámit se s v˘sledky v˘bûrÛ b˘kÛ z prvního turnusu. Nyní pfiiná‰íme v obdobné formû v˘sledky z druhého turnusu a rovnûÏ nápoãty za první i druh˘ krok. Tfietí turnus nás
sice teprve ãeká, nicménû vzhledem ke kaÏdoroãnû nízkému poãtu testovan˘ch b˘kÛ v tomto období,
mÛÏeme s vûdomím trocha nepfiesnosti povaÏovat v˘sledky z prvních dvou turnusÛ za v˘sledky daného roku.
Jak to tedy dopadlo? Do druhého kroku byli naskladnûni celkem 402 b˘ci. Z toho 222 na OPB a 80 jich bylo
odchováváno u chovatele. Nápoãtem za oba dosud probûhlé kroky docházíme k ãíslu 1498 b˘kÛ, ktefií vstoupili do testování. Opisovat strohá ãísla pfiehlednû fiazená do sloupcÛ a fiádkÛ tabulek je v‰ak nezáÏivné, stejnû
tak jako ãtení takového elaborátu. Popsat cel˘ rozsah v˘sledkÛ, které jsou publikovány, by pak zase rozsahem
pfiesáhlo moÏnosti zpravodaje. Pravdûpodobnû by bylo také zbyteãné, protoÏe kaÏdého zajímá nûco jiného
v závislosti na zamûfiení jeho chovu. V pfiehledn˘ch tabulkách si proto kaÏd˘ jistû najde to, co ho zajímá.
V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen za II. turnus 2012 – dle plemen
Plemeno
Aberdeen angus – OPB
Aberdeen angus – u chovatele
ABERDEEN ANGUS
Blonde d’Aquit. – OPB
Blonde d’Aquit. – u chovatele
BLONDE d’AQUITAINE
Belg. modrobílé – OPB
Belg. modrobílé – u chovatele
BELGICKÉ MODROBÍLÉ
GALLOWAY – u chovatatele
Gasconne – OPB
Gasconne – u chovatele
GASCONNE
Hereford – OPB
Hereford – u chovatele
HEREFORD
Charolais – OPB
Charolais – u chovatele
CHAROLAIS
Limousine – OPB
Limousine – u chovatele
LIMOUSINE
Masný simentál – OPB
Masný simentál – u chovatele
MASNÝ SIMENTÁL
Piemontese – OPB
Piemontese – u chovatele
PIEMONTESE
Salers – OPB
Salers – u chovatele
SALERS
SHORTHORN – u chovatele
Aubrac – OPB
Aubrac – u chovatele
AUBRAC
WAGYU – u chovattele
CELKEM
42
V
testu
Do
plem.
29
5
34
14
9
23
1
1
2
0
2
3
5
4
2
6
84
19
103
16
23
39
66
14
80
6
0
6
0
1
1
3
0
0
0
0
302
23
4
27
12
6
18
0
0
0
0
2
1
3
4
0
4
55
17
72
13
20
33
52
11
63
5
0
5
0
1
1
0
0
0
0
0
226
II.turnus 2012
Vyřazeno
Před
1
1
2
1
2
3
1
1
2
0
0
2
2
0
2
2
9
2
11
1
3
4
5
3
8
0
0
0
0
0
0
3
0
0
0
0
37
Při
5
0
5
1
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
19
0
19
2
0
2
9
0
9
1
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
37
Odročeno
0
0
0
0
1
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2
%
vyb.
79,3 %
80,0 %
79,4 %
85,7 %
75,0 %
81,8 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
100,0 %
33,3 %
60,0 %
100,0 %
0,0 %
66,7 %
66,3 %
89,5 %
70,6 %
81,3 %
87,0 %
84,6 %
78,8 %
78,6 %
78,8 %
83,3 %
0,0 %
83,3 %
0,0 %
100,0 %
100,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
75,3 %
V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen – nápoãet 2012 – dle plemen
Plemeno
Aberdeen angus – OPB
Aberdeen angus – u chovatele
ABERDEEN ANGUS
Blonde d’Aquit. – OPB
Blonde d’Aquit. – u chovatele
BLONDE d’AQUITAINE
Belg. modrobílé – OPB
Belg. modrobílé – u chovatele
BELGICKÉ MODROBÍLÉ
GALLOWAY – u chovatele
Gasconne – OPB
Gasconne – u chovatele
GASCONNE
Hereford – OPB
Hereford – u chovatele
HEREFORD
Charolais – OPB
Charolais – u chovatele
CHAROLAIS
Limousine – OPB
Limousine – u chovatele
LIMOUSINE
Masný simentál – OPB
Masný simentál – u chovatele
MASNÝ SIMENTÁL
Piemontese – OPB
Piemontese – u chovatele
PIEMONTESE
Salers – OPB
Salers – u chovatele
SALERS
SHORTHORN – u chovatele
Aubrac – OPB
Aubrac – u chovatele
AUBRAC
WAGYU – u chovatele
CELKEM
V
testu
Do
plem.
148
131
279
45
23
68
4
3
7
10
9
18
27
25
12
37
386
103
489
112
76
188
274
54
328
20
12
32
4
13
17
5
4
3
7
4
1498
117
96
213
36
16
52
2
2
4
9
9
12
21
23
8
31
268
71
339
95
62
157
213
38
251
14
6
20
4
7
11
2
3
2
5
0
1115
2012
Vyřazeno
Před
10
22
32
7
4
11
2
1
3
0
0
6
6
2
4
6
51
23
74
11
12
23
37
16
53
4
5
9
0
6
6
3
1
1
2
0
228
Při
21
13
34
2
2
4
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
66
9
75
6
2
8
24
0
24
2
1
3
0
0
0
0
0
0
0
0
149
Odročeno
%
vyb.
0
0
0
0
1
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
4
6
79,1 %
73,3 %
76,3 %
80,0 %
72,7 %
77,6 %
50,0 %
66,7 %
57,1 %
0,0 %
100,0 %
66,7 %
77,8 %
92,0 %
66,7 %
83,8 %
69,6 %
68,9 %
69,5 %
84,8 %
81,6 %
83,5 %
77,7 %
70,4 %
76,5 %
70,0 %
50,0 %
62,5 %
100,0 %
53,8 %
64,7 %
40,0 %
75,0 %
66,7 %
71,4 %
0,0 %
74,7 %
43
RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2012 dle plemen za II.turnus
Plemeno
Aberdeen angus – OPB
Aberdeen angus – u chovatele
ABERDEEN ANGUS
Blonde d’Aquit. – OPB
Blonde d’Aquit. – u chovatele
BLONDE d’AQOUITAINE
Belg. modrobílé – OPB
Belg. modrobílé – u chovatele
BELGICKÉ MMODROBÍLÉ
GALLOWAY – u chovatele
Gasconne – OPB
Gasconne – u chovatele
GASCONNE
Hereford – OPB
Hereford – u chovatele
HEREFORD
Charolais – OPB
Charolais – u chovatele
CHAROLAIS
Limousine – OPB
Limousine – u chovatele
LIMOUSINE
Masný simentál – OPB
Masný simentál – u chovatele
MASNÝ SIMENTÁL
Piemontese – OPB
Piemontese – u chovatele
PIEMONTESE
Salers – OPB
Salers – u chovatele
SALERS
SHORTHORN – u chovatele
Aubrac – OPB
Aubrac – u chovatele
AUBRAC
WAGYU – u chovatele
ks
29
5
34
14
9
23
1
1
2
0
2
3
5
4
2
6
84
19
103
16
23
39
66
14
80
6
0
6
0
1
1
3
0
0
0
0
Býci v odchovu II. turnus 2012
Hmotnost
Přírůstek Výška v kříži
120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV
207
327
535 1769 1407 133
137
195
296
533
0
1365 129
134
205
322
535 1769 1400 133
136
210
324
552 1807 1420 136
141
196
304
470
0
1197 131
136
204
316
520 1807 1333 134
139
153
258
380 1025 960
114
121
174
292
490
0
1265
0
124
164
275
435 1025 1113 114
123
0
0
0
0
0
0
0
222
314
539 1633 1369 133
134
199
316
440
0
1076 123
134
208
315
479 1633 1193 127
134
196
294
528 1733 1391 131
136
195
283
411
0
1039 124
124
196
290
489 1733 1274 129
132
217
329
573 1733 1461 134
137
210
328
571
0
1447 133
138
215
329
573 1733 1458 134
137
208
321
531 1572 1346 134
139
205
328
537
0
1371 133
135
206
326
535 1572 1361 133
137
215
341
577 1859 1497 138
140
217
345
568
0
1487 135
139
215
342
575 1859 1495 137
140
216
323
477 1498 1254 133
137
0
0
0
0
0
0
0
216
323
477 1498 1254 133
137
0
0
0
0
0
0
0
206
341
491
0
1280 139
141
206
341
491
0
1280 139
141
189
310
404
0
944
128
128
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
ks
22
4
26
12
6
18
0
0
0
0
1
1
2
4
0
4
54
17
71
13
20
33
49
11
60
5
0
5
0
1
1
0
0
0
0
0
Býci vybraní do plemenitby II. turnus 2012
Hmotnost
Přírůstek Výška v kříži
120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV
210
331
549 1808 1445 134
137
199
298
545
0
1401 131
135
208
326
548 1808 1438 133
137
209
323
546 1786 1406 136
141
189
308
470
0
1215 133
137
203
318
521 1786 1342 135
139
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
213
291
567 1833 1418 131
131
200
325
454
0
1161 122
133
207
308
511 1833 1290 127
132
196
294
528 1733 1391 131
136
0
0
0
0
0
0
0
196
294
528 1733 1391 131
136
216
329
575 1757 1467 134
137
212
329
578
0
1462 133
138
215
329
575 1757 1466 134
137
205
320
534 1566 1346 134
139
205
330
543
0
1382 133
135
205
326
539 1566 1368 134
137
216
345
586 1879 1517 138
140
222
354
592
0
1555 136
140
217
347
587 1879 1524 138
140
222
331
488 1520 1284 133
137
0
0
0
0
0
0
0
222
331
488 1520 1284 133
137
0
0
0
0
0
0
0
206
341
491
0
1280 139
141
206
341
491
0
1280 139
141
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
PrÛmûrné ceny dle plemen II. turnus 2012
Plemeno
Aberdeen angus
Blonde d’Aquitaine
Belgické modrobílé
Gasconne
Hereford
Charolais
Limousine
Masný simentál
Piemontese
Salers
Aubrac
Průměr II. turnus 2012
Do dražby
ks
19
11
0
0
3
48
11
42
5
0
0
139
Vyv. cena
Kč
72 895
73 091
0
0
75 333
70 104
73 545
73 429
73 600
0
0
72 237
Dražba a ceny
Prodáno
ks
6
2
0
0
2
6
3
10
0
0
0
29
Prodejní
Kč
81 167
78 000
0
0
79 000
76 500
75 000
81 000
0
0
0
79 138
%
prodaných
31,6 %
18,2 %
0,0 %
0,0 %
66,7 %
12,5 %
27,3 %
23,8 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
20,9 %
RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2012 dle plemen – nápoãet 2012
Plemeno
ks
Aberdeen angus – OPB
Aberdeen angus – u chovatele
ABERDEEN ANGUS
Blonde d’Aquit. – OPB
Blonde d’Aquit. – u chovatele
BLONDE d’AQUITAINE
Belg. modrobílé – OPB
Belg. modrobílé – u chovatele
BELGICKÉ MODROBÍLÉ
GALLOWAY – u chovatele
Gasconne – OPB
Gasconne – u chovatele
GASCONNE
Hereford – OPB
Hereford – u chovatele
HEREFORD
Charolais – OPB
Charolais – u chovatele
CHAROLAIS
Limousine – OPB
Limousine – u chovatele
LIMOUSINE
Masný simentál – OPB
Masný simentál – u chovatele
MASNÝ SIMENTÁL
Piemontese – OPB
Piemontese – u chovatele
PIEMONTESE
Salers – OPB
Salers – u chovatele
SALERS
SHORTHORN – u chovatele
Aubrac – OPB
Aubrac – u chovatele
AUBRAC
WAGYU – u chovatele
148
131
279
45
23
68
4
3
7
10
9
18
27
25
12
37
386
103
489
112
76
188
274
54
328
20
12
32
4
13
17
5
4
3
7
4
Býci v odchovu 2012
Hmotnost
Přírůstek Výška v kříži
120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV
206
321
536 1693 1396 133
136
197
311
521
0
1357 132
134
202
317
529 1693 1378 132
135
205
325
529 1630 1367 136
141
207
321
495
0
1253 134
138
205
324
518 1630 1329 135
140
162
277
424
783
985
120
126
171
289
470
0
1137
0
125
166
282
443
783 1050 120
125
0
250
355
0
898
117
121
211
315
526 1506 1354 134
136
203
318
478
0
1215 128
132
206
317
494 1506 1261 130
133
191
305
520 1531 1349 132
136
186
301
484
0
1282 130
132
189
303
509 1531 1327 131
134
211
329
556 1750 1447 134
137
206
330
540
0
1383 134
137
210
329
552 1750 1434 134
137
203
314
501 1482 1294 133
138
198
315
515
0
1335 133
135
201
314
507 1482 1311 133
137
212
340
569 1729 1474 137
140
212
347
549
0
1413 136
139
212
341
565 1729 1464 137
140
198
306
475 1397 1223 131
135
170
258
426
0
1064 126
130
187
288
457 1397 1163 130
133
199
304
531 1385 1358 138
142
188
306
498
0
1257 139
141
191
305
505 1385 1280 139
141
197
311
433
0
1057 129
131
183
298
484 1656 1286 127
132
186
296
487
0
1220 127
130
184
297
485 1656 1258 127
131
143
245
344
0
853
122
126
ks
116
96
212
36
16
52
2
2
4
9
8
12
20
23
8
31
267
71
338
95
62
157
210
38
248
14
6
20
4
7
11
2
3
2
5
0
Býci vybraní do plemenitby 2012
Hmotnost
Přírůstek Výška v kříži
120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV
208
327
547 1739 1429 133
136
199
316
534
0
1391 133
134
204
322
541 1739 1412 133
135
206
328
538 1665 1387 137
141
207
326
502
0
1276 135
138
206
328
527 1665 1353 136
140
166
287
468
741 1063 121
127
170
287
460
0
1074
0
126
168
287
464
741 1068 121
126
0
254
355
0
899
117
122
208
312
528 1515 1358 134
136
207
325
492
0
1270 129
132
208
320
506 1515 1305 131
134
192
304
519 1537 1350 132
136
188
309
512
0
1366 132
134
191
305
517 1537 1355 132
135
211
331
560 1789 1464 134
138
209
331
554
0
1425 134
138
210
331
558 1789 1456 134
138
204
315
507 1514 1311 133
138
199
320
524
0
1366 134
137
202
317
514 1514 1333 134
138
213
345
578 1786 1505 137
141
219
356
578
0
1485 138
140
214
346
578 1786 1502 137
141
201
310
478 1443 1244 131
135
172
263
443
0
1111 128
131
192
296
467 1443 1204 130
134
199
304
531 1385 1358 138
142
192
313
504
0
1285 140
142
195
310
514 1385 1311 139
142
208
313
475
0
1227 130
136
182
295
490 1705 1306 128
132
198
307
507
0
1284 131
130
188
300
497 1705 1297 129
131
0
0
0
0
0
0
0
PrÛmûrné ceny dle plemen – nápoãet 2012
Plemeno
Aberdeen angus
Blonde d’Aquitaine
Belgické modrobílé
Gasconne
Hereford
Charolais
Limousine
Masný simentál
Piemontese
Salers
Aubrac
Průměr I. a II. 2012
Do dražby
ks
127
39
2
5
19
234
90
178
12
1
1
708
Vyv. cena
Kč
72 331
72 718
95 000
68 000
69 105
70 940
72 267
71 365
73 167
70 000
80 000
71 610
Dražba a ceny
Prodáno
ks
57
22
2
1
12
94
35
75
3
0
0
301
Prodejní
Kč
86 035
81 000
96 000
72 000
78 500
81 883
77 886
77 333
71 000
0
0
80 824
%
prodaných
44,9 %
56,4 %
0,0 %
0,0 %
63,2 %
40,2 %
38,9 %
42,1 %
25,0 %
0,0 %
0,0 %
42,5 %
Kompletní v˘sledky v˘bûrÛ
plemenn˘ch b˘kÛ jsou
k dispozici na webov˘ch
stránkách svazu v sekci
„Odchovny/statistika“
45
Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus
UFON Z NOVÉ VODY PP – ZSI 914 – chovatel Reinold Manfred, Stará Červená Voda, 77 b., OPB Benešov, 18. 6. 2012
ULFUS – ZBA 808 – chovatel Hrtús Miroslav, Mírovka, 75 b., OPB Osík, 22. 6. 2012
ULIBA ZE DVORA – ZLM 044 – chovatel Šeda J., Helvíkovice, 80 b., 24. 6. 2012
ULMA Z DUBU – ZIT 083 – chovatel Agrokomplet 2000 spol.s r.o., J. Důl, 79 b., OPB Kundratice, 20. 6. 2012
ÚMA BOVET ET P – ZIT 088 – chovatel Bovet a.s., Sloupnice, 79 b., OPB Osík, 22. 6. 2012
UMARIN Z DUBSKÉHO MLÝNA – ZBA 802 – chovatel Karpenková N., Dubský Mlýn, 70 b., OPB Grygov, 21. 6. 2012
UNIKUM Z PĚČÍNA P – ZSI 937 – chovatel Lepša Vladimír, Pěčín, 84 b., 26. 6. 2012
Fota: Karel Melger
UCKER Z MALEŠIC P – ZSI 927 – chovatel Samohejlová Andrea, Malešice, 76 b., OPB Kundratice, 20. 6. 2012
46
Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus
URAN PAVAS – ZAA 927 – chovatel Šumavský angus spol.s r.o. Soběsuky, 80 b., OPB Osík, 22. 6. 2012
URIÁŠ Z TUNĚCHOD – ZAA 921 – chovatel Valenta Jiří, Ing., Tuněchody, 74 b., OPB Kundratice, 20. 6. 2012
URUK NEČTINSKÝ – LIP 805 – chovatel Nečtinská zemědělská a.s., 72 b., 28. 6. 2012
Fota: Karel Melger
URAL ZE SV. KATEŘINY – ZLM 038 – chovatel Loos Adolf, Hora Svaté Kateřiny, 73 b., OPB Cunkov, 19. 6. 2012
Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2012
III. turnus – B˘ci narození 1. 7. 2011 – 31. 10. 2011 na OPB a OCH
Den
Pondělí
Datum
15.10.2012
Úterý
16.10.2012
Středa
17.10.2012
Čtvrtek
18.10.2012
Pátek
19.10.2012
Sobota
20.10.2012
CELKEM
Začátek
9,00
12,00
9,00
12,00
13,00
16,00
9,00
12,00
9,00
12,00
9,00
14,00
15,00
16,00
12,00
15,00
OPB, chovatel
Bystrianká Jana, Melč
Reinold Manfred, Stará Červená Voda
Dolňácko a.s., Hluk
Agrochyt s.r.o., Mohelno
Habr František ml., SZ, Báňovice
Jaroš Zdeněk, Rosička
Pavelka Roman, Javorník
Šilhanová Marie, Nová Ves
OPB Osík
Farma Kaliště s.r.o., Č. Libchavy
OPB Cunkov (po skončení dražba jalovic)
Bouda Petr ing., Voděrádky
MV AGRO s.r.o., Počáply
Pražan Břetislav, Martinice
Farka Martin, Todně
Kubík Dušan, Třebčice
ks
4
5
1
2
2
1
1
1
8
1
18
1
1
1
3
1
51
Plemena
LI
MS
BA
MS
MS
PI
PI
MS
AA, BA, CH
LI
BA, DD, GS, CH, LI, MS
CH
LI
CH
AA, MS
HE
Dražba
x
x
x
x
x
x
x
x
po skončení ZV
x
po skončení ZV
x
x
x
x
x
Ve‰keré informace vztahující se k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ najdete na internetov˘ch stránkách svazu
www.cschms.cz (sekce odchovny PB)
47
V‰eobecné podmínky pro odchov plemenn˘ch b˘ãkÛ
v sezonû 2012 – 2013
Na základû podkladÛ rad plemenn˘ch knih jsou stanoveny níÏe uvedené v‰eobecné podmínky pro naskladÀování b˘ãkÛ
do odchoven plemenn˘ch b˘kÛ a odchovu u chovatele v sezonû 2012– 2013.
V‰eobecné podmínky pro naskladnûní b˘ãkÛ na OPB a pro odchov u chovatele
a) po odstavu, v níÏe stanoven˘ch termínech
Odchov na uznan˘ch odchovnách plemenn˘ch b˘kÛ
I. turnus – býčci narození 1. 10. 2011 – 31. 12. 2011
Začátek
přip. obd.
Datum
zač. testu
1.
2.
3.
4.
5.
1.
2.
3.
4.
5.
9.
9.
9.
9.
9.
2012
2012
2012
2012
2012
10.
10.
10.
10.
10.
2012
2012
2012
2012
2012
Den
OPB
Datum
konce testu
Den
Pondělí
Úterý
Středa
Čtvrtek
Pátek
Janovice
Osík
Cunkov
Měcholupy
Benešov
29. 1. 2013
30. 1. 2013
31. 1. 2013
1. 2. 2013
2. 2. 2013
Úterý
Středa
Čtvrtek
Pátek
Sobota
Datum
konce testu
Den
Datum ZV
po
18.
19.
20.
21.
22.
2.
2.
2.
2.
2.
2013
2013
2013
2013
2013
II. turnus – býčci narození 1. 1. 2012 – 31. 3. 2012
Začátek
přip. obd.
Datum
zač. testu
Den
OPB
27. 10. 2012
28. 10. 2012
29. 10. 2012
30. 10. 2012
31. 10. 2012
31. 10. 2012
31. 10. 2012
1. 11. 2012
26. 11. 2012
27. 11. 2012
28. 11. 2012
29. 11. 2012
30. 11. 2012
30. 11. 2012
30. 11. 2012
1. 12. 2012
Pondělí
Úterý
Středa
Čtrvrtek
Pátek
Pátek
Pátek
Sobota
Janovice
Benešov
Grygov
Osík
Cunkov
Kundratice
H. Jadruž
Měcholupy
26.
27.
28.
29.
30.
30.
30.
31.
3.
3.
3.
3.
3.
3.
3.
3.
2013
2013
2013
2013
2013
2013
2013
2013
Úterý
Středa
Čtvrtek
Pátek
Sobota
Sobota
Sobota
Neděle
Datum ZV
po
15.
16.
17.
18.
19.
19.
19.
20.
4.
4.
4.
4.
4.
4.
4.
4.
2013
2013
2013
2013
2013
2013
2013
2013
III. turnus – býčci narození 1. 4. 2012 – 30. 6. 2012
Začátek
přip. obd.
26.
30.
31.
1.
1.
1.
3.
12. 2012
12. 2012
12. 2012
1. 2013
1. 2013
1. 2013
1. 2013
Datum
zač. testu
Den
OPB
Datum
konce testu
Den
25. 1. 2013
29. 1. 2013
30. 1. 2013
31. 1. 2013
31. 1. 2013
31. 1. 2013
2. 2. 2013
Pátek
Úterý
Středa
Čtvrtek
Čtvrtek
Čtvrtek
Sobota
Grygov
Janovice
Osík
Cunkov
Kundratice
H. Jadruž
Benešov
25. 5. 2013
29. 5. 2013
30. 5. 2013
31. 5. 2013
31. 5. 2013
31. 5. 2013
2. 6. 2013
Sobota
Středa
Čtvrtek
Pátek
Pátek
Pátek
Neděle
Datum
konce testu
Den
Datum ZV
po
14.
18.
19.
20.
20.
20.
22.
6.
6.
6.
6.
6.
6.
6.
2013
2013
2013
2013
2013
2013
2013
IV. turnus – býčci narození 1. 7. 2012 – 31. 9. 2012
Začátek
přip. obd.
Datum
zač. testu
Den
OPB
25. 4. 2013
30. 4. 2013
1. 5. 2013
3. 5. 2013
25. 5. 2013
30. 5. 2013
31. 5. 2013
2. 6. 2013
Sobota
Čtvrtek
Pátek
Neděle
Grygov
Osík
Cunkov
Benešov
22.
27.
28.
30.
9.
9.
9.
9.
2013
2013
2013
2013
Neděle
Pátek
Sobota
Pondělí
Datum ZV
po
12.
17.
18.
20.
10.
10.
10.
10.
2013
2013
2013
2013
Odchov b˘ãkÛ u chovatele
3 turnusový
48
Turnus
odchovu
Datum narození býčků
Uzávěrka přihlášek
Datum vážení na konci
odchovu (+/– 7 dní)
Měsíc
zákl. výběrů
1. turnus
2. turnus
3. turnus
1. 11. 2011 – 31. 3. 2012
1. 4. 2012 – 30. 6. 2012
1. 7. 2012 – 31. 10. 2012
31. 12. 2012
28. 2. 2013
31. 5. 2013
31. 3. 2013
31. 5. 2013
30. 9. 2013
IV–V/2013
VI/2013
X/2013
4 turnusový
Turnus
odchovu
Datum narození býčků
1.
2.
3.
4.
1. 10.
1. 1.
1. 4.
1. 7.
turnus
turnus
turnus
turnus
2011–31.
2012–31.
2012–30.
2012–30.
12. 2011
3. 2012
6. 2012
9. 2012
Uzávěrka přihlášek
30. 9. 2012
31. 12. 2012
28. 2. 2013
31. 5. 2013
Datum vážení na konci
odchovu (+/– 7 dní)
31.
31.
31.
30.
1.
3.
5.
9.
2013
2013
2013
2013
Měsíc
zákl. výběrů
II–III/2013
IV–V/2013
VI/2013
X/2013
b) b˘ãek pochází z chovu zapojeného do KUMP stupnû „A“ a zapsaného do registru chovÛ PK
c) pochází od vybran˘ch rodiãÛ zapsan˘ch do oddílu „A“ plemenné knihy daného plemene a splÀuje kriteria pro dané
plemeno stanovené pfiíslu‰nou radou PK. Kriteria a podmínky pro naskladnûní b˘ãkÛ pro dan˘ turnus budou upfiesnûna pro jednotlivá plemena vÏdy po v˘poãtu RPH. Pro prÛmûr plemenn˘ch hodnot krav a plemenn˘ch b˘kÛ se
vychází vÏdy z aktuálních RPH pokud pfiíslu‰ná RPK nerozhodne jinak tj.
I. a II. turnus – k 30. 6. 2012
III. turnus – k 30. 9. 2012
IV. turnus – k 31. 3. 2013
PrÛmûry jsou zvefiejnûny na www.cschms.cz
d) má ovûfien pÛvod a stanoven genotyp mikrosatelitÛ (DNA) dle platné legislativy
Osvûdãení DNA (pfiípadnû matky novû testované ) je majitel b˘ka povinen zaslat do zahájení testu
na adresu plemenné knihy âSCHMS
Kopeck˘ Jan, ãp. 201, 569 67 OSÍK
B˘ãci bez osvûdãení o DNA se souhlasn˘m pÛvodem nebudou do testu pfiipu‰tûni.
e) u b˘kÛ na OPB – mají nasazen nosní krouÏek do zahájení pfiípravného období
u chovatele – mají nasazen nosní krouÏek ke dni základního v˘bûru.
Pfiípadné v˘jimky od stanoven˘ch podmínek mÛÏe udûlit pfiíslu‰ná Rada plemenné knihy na základû písemné Ïádosti
chovatele.
Pfiihlá‰ka k ZV ke staÏení na www.cschms.cz
Pravidla pro odchov b˘kÛ u chovatele v roce 2012–2013
V‰eobecnû
Odchov mlad˘ch plemenn˘ch b˘kÛ je kromû odchovu na uznaném testaãním zafiízení (OPB) realizován i formou
odchovu u chovatele. V˘sledky odchovu jsou podkladem pro selekci a v˘bûr b˘kÛ masn˘ch plemen do plemenitby.
Za odchov u chovatele je povaÏován i odchov b˘ka (b˘kÛ) u nového majitele b˘ka (b˘kÛ).
Zafiazení do odchovu
B˘ci pocházejí z chovÛ zapojen˘ch do KUMP – metoda „A“ a splÀují v‰echny poÏadavky stanovené radou PK pro dané
plemeno. PÛvod b˘ãka u nového majitele musí b˘t doloÏen Potvrzením o pÛvodu vãetnû Osvûdãení o DNA s v˘sledkem
„PÛvod b˘ãka souhlasí s uveden˘mi rodiãi“. Odchov b˘kÛ u chovatele probíhá turnusov˘m zpÛsobem mimo plemen HI
a GA. Termíny turnusÛ vyhla‰uje Grémium pfiedsedÛ rad PK. B˘ci se do odchovu u chovatele zafiazují po odstavu na
základû písemné pfiihlá‰ky zaslané na PK âSCHMS Praha v termínu jí urãeném, tato pfiihlá‰ka musí b˘t doloÏena
Zji‰Èování hmotnosti a tûlesn˘ch rozmûrÛ
Hmotnost
Hmotnost je zji‰Èována pracovníkem âSCHMS ve 365 dnech vûku dle platné metodiky KUMP na konci období odchovu
(datum váÏení je stanoveno dle jednotliv˘ch turnusÛ odchovu).
Tûlesné rozmûry
Z tûlesn˘ch rozmûrÛ je pracovníkem âSCHMS zji‰Èována v˘‰ka v kfiíÏi ve vûku 365 dnÛ +/– 15 dnÛ (v˘‰ka v kfiíÏí ve vûku
365 dnÛ v‰ak není podmínkou) na konci období odchovu (datum mûfiení je stanoveno dle jednotliv˘ch turnusÛ
odchovu).
Pfiíprava na základní v˘bûr
Spoãívá v zaji‰tûní spolehlivé a bezpeãné ovladatelnosti b˘ka. Nosní krouÏek musí b˘t nasazen ke dni základního
v˘bûru. Pfiedvedení b˘ka musí b˘t v souladu s pfiedpisy bezpeãnosti práce, tzn. je povoleno pouÏití pouze vodící tyãe,
která se zapíná do nosního krouÏku. Dojde-li k vytrÏení nosního krouÏku, musí b˘t b˘k pfiedveden dvûma o‰etfiovateli
na ohlávce o dvou lonÏích.
Hodnocení odchovu u chovatele
Je provádûno centrálnû âSCHMS. V˘sledky rÛstové schopnosti a hodnocení zevnûj‰ku jsou zpracovány matematicko-statistick˘mi metodami a slouÏí pro selekci b˘kÛ pfii základních v˘bûrech.
Selekãní kritéria
Jsou stanovena âSCHMS na základû ‰lechtitelsk˘ch programÛ.
Jedná se o: – b˘k musí splÀovat poÏadavky standardu plemene
– lineární hodnocení minimálnû 4 body ve v‰ech ukazatelích
– minimální index pfiírÛstku od narození do v˘‰e – 1 smûrodatné odchylky od prÛmûru vrstevníkÛ
(mimo b˘kÛ plemene HI a GA)
49
Po dokonãení ovûfiovacích v˘poãtÛ bude index pfiírÛstku od narození nahrazen RPH pro pfiírÛstek od narození. Limity
selekãních kritérií, jejich pfiípadné doplnûní nebo zmûnu stanovují jednotlivé rady plemenn˘ch knih a vyhla‰uje je
grémium pfiedsedÛ rad PK.
Základní v˘bûry
Základního v˘bûru b˘kÛ u chovatele se úãastní b˘ci pfiihlá‰ení k tomuto odchovu a splÀující podmínky pro pfiedvedení
k v˘bûrové komisi. V˘bûr b˘kÛ je realizován u majitele zvífiat, pfiípadnû formou svodu. Místo a datum v˘bûru nebo svodu
stanovuje âSCHMS Praha.
KaÏd˘ chovatel má moÏnost volby. Poãet turnusÛ nelze bûhem roku mûnit.
Kriteria dle jednotliv˘ch plemen I. a II. turnus 2012–2013
(b˘ãci narození 1. 10. 2011 – 31. 3. 2011)
Plemeno aberdeen angus
– hmotnost ve 120 dnech – 170 kg
hmotnosti ve 210 dnech – 280 kg
(je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû)
– plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu
tj. pro matky b˘ãkÛ v I. a II. turnusu 104 a více v PE a 98 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2012
– plemenné hodnoty otce nad prÛmûr populace plemenn˘ch b˘kÛ v pfiímém nebo maternálním efektu, ktefií mají
narozená telata v KUMP po 1. 10. 2009
tj. pro otce b˘ãkÛ v I. a II. turnusu 108 a více v PE a 99 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2012
– pokud matka nebo otec nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní
plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ AA narozen˘ch v daném období
dle v˘poãtu
k 30. 6. 2012 – I. turnus na OPB t.j. – 105/100
k 30. 9. 2012 – II. turnus OPB a I. turnus u OCH
– b˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezení
– lineární hodnocení matky – pfiípustné je jedenkrát „5“, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady
– je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generací pfiedkÛ b˘ãka
Plemeno belgické modrobílé
– hmotnost ve 120 dnech – 155 kg
hmotnosti ve 210 dnech – 260 kg
(je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû)
– lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady
Plemeno blonde d’aquitaine
– hmotnost ve 120 dnech – 180 kg
hmotnosti ve 210 dnech – 290 kg
(je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû)
– plemenné hodnoty matky pro pfiím˘ efekt 101 a více nebo pro maternální efekt 100 a více
Pokud matka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné
hodnoty pro pfiím˘ efekt jsou 105 a více nebo pro maternální efekt 100 a více
– lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady
– u krav po 1 aÏ 3 otelení je pfiípustné jedenkrát „5“, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ
– u ostatních krav (4 a vy‰‰í otelení) není bodové hodnocení limitující
– je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka
Plemeno gasconne
– hmotnost ve 120 dnech – 155 kg
hmotnosti ve 210 dnech – 245 kg
(je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû)
– lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady
– plemenné hodnoty b˘ãka pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ narozen˘ch v daném
období dle v˘poãtu
k 30. 6. 2012 – I. turnus na OPB t.j. – 99/97
k 30. 9. 2012 – II. turnus OPB a I. turnus u OCH
– b˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezen.
– b˘ãek musí b˘t testován na dvojí osvalení v laboratofii LAMGen v Brnû nebo âMSCH Hradi‰tko
– je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka
Plemeno hereford
– hmotnost ve 120 dnech – 150 kg
hmotnosti ve 210 dnech – 260 kg
(je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû)
– plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu
tj. pro matky b˘ãkÛ v I. a II. turnusu 104 a více v PE a 98 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2012
– pokud matka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné
hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ HE narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu
50
k 30. 6. 2012 – I. turnus na OPB t.j. – 110/98
k 30. 9. 2012 – II. turnus OPB a I. turnus u OCH
– lineární hodnocení matky nesmí vykazovat zjevné vady
– je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka
Plemeno salers
– hmotnost ve 120 dnech (160 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro
vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria
– hmotnosti ve 210 dnech – 280 kg
– lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady
– je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generací pfiedkÛ b˘ãka
Plemeno charolais
– hmotnost ve 120 dnech – 180 kg
hmotnosti ve 210 dnech – 290 kg
(je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû)
– plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu
tj. pro matky b˘ãkÛ v I.a II. turnusu 106 a více v PE a 97 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2012
– plemenné hodnoty otce nad prÛmûr populace plemenn˘ch b˘kÛ v pfiímém nebo maternálním efektu, ktefií mají
narozená telata v KUMP po 1. 10. 2009. U importovaného b˘ka narozeno minimálnû 5 potomkÛ
tj. pro otce b˘ãkÛ v I. a II. turnusu 105 a více v PE a 99 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2012
– pokud matka nebo otec nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní
plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ CH narozen˘ch v daném období
dle v˘poãtu
k 30. 6. 2012 – I. turnus na OPB t.j. – 104/100
k 30. 9. 2012 – II. turnus OPB a I. turnus u OCH
– b˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezen.
– lineární hodnocení matky – pfiípustné je jedenkrát „5“, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady
– je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka
Plemeno limousine
– hmotnost ve 120 dnech – 175 kg
hmotnosti ve 210 dnech – 275 kg
(je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû)
– plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu
tj. pro matky b˘ãkÛ v I. a II. turnusu 106 a více v PE a 97 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2012
– pokud matka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné
hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ LI narozen˘ch v daném období dle
v˘poãtu
k 30. 6. 2012 – I. turnus na OPB t.j. – 104/99
k 30. 9. 2012 – II. turnus OPB a I. turnus u OCH
– lineární hodnocení matky – minimálnû 5 a více, ale ne za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady
– je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka
Plemeno masn˘ simentál
– hmotnost ve 120 dnech – 180 kg
hmotnosti ve 210 dnech – 295 kg
(je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû)
– plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu
tj. pro matky b˘ãkÛ v I. a II. turnusu 108 a více v PE a 102 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2012
– pokud matka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné
hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ MS narozen˘ch v daném období dle
v˘poãtu
k 30. 6. 2012 – I. turnus na OPB t.j. – 105/98
k 30. 9. 2012 – II. turnus OPB a I. turnus u OCH
– plemenná pfiíslu‰nost otce S100
– lineární hodnocení matky ve v‰ech ukazatelích minimálnû 5 a více a nesmí vykazovat zjevné vady
– ovûfiení pÛvodu matky, alespoÀ ze strany otce doloÏené osvûdãením laboratofie imunogenetiky
– je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka
Plemeno piemontese
– hmotnost ve 120 dnech (155 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro
vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria
– hmotnosti ve 210 dnech – 260 kg (je povolená odchylka 5 kg)
– ovûfiení pÛvodu matky, alespoÀ ze strany otce doloÏené osvûdãením laboratofie imunogenetiky
– koeficient pfiíbuzenské plemenitby b˘ãka je men‰í neÏ 0,125 (12,5 %)
– lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady. V˘‰e bodového hodnocení není závazné. Doporuãeno
je minimální hodnocení 5 bodÛ ve v‰ech ukazatelích, u prvotelek je moÏno tolerovat 4 za hmotnost
– minimální v˘‰e plemenn˘ch hodnot matek není stanovena. Je doporuãena v˘‰e nad prÛmûr populace Ïijících krav
v pfiímém nebo maternálním efektu
tj. pro matky b˘ãkÛ v I. a II. turnusu 96 a více v PE a 100 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2012
51
Plemeno aubrac
– hmotnost ve 120 dnech (155 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro
vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria
– hmotnosti ve 210 dnech – 260 kg
– lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady
– je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generací pfiedkÛ b˘ãka
Plemeno parthenaise
– hmotnost ve 120 dnech (165 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro
vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria
– hmotnosti ve 210 dnech – 265 kg
– lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady
– je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generací pfiedkÛ b˘ãka
Plemeno shorthorn
– hmotnost ve 120 dnech (140 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro
vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria
– hmotnosti ve 210 dnech – 250 kg
– lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady
– je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generací pfiedkÛ b˘ãka
Plemeno texas longhorn
– hmotnost ve 120 dnech (130 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro
vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria
– hmotnosti ve 210 dnech (220 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro
vyfiazení b˘ãka
– lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady
– je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generací pfiedkÛ b˘ãka
Plemeno andorsk˘ hnûd˘ skot
– hmotnost ve 120 dnech (155 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro
vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria
– hmotnosti ve 210 dnech – 250 kg
– lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady
– je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generací pfiedkÛ b˘ãka
Plemeno bazadais
– hmotnost ve 120 dnech (155 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro
vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria
– hmotnosti ve 210 dnech – 260 kg
– lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady
– je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generací pfiedkÛ b˘ãka
Plemeno rouge des pres
– hmotnost ve 120 dnech (175 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro
vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria
– hmotnosti ve 210 dnech – 280 kg
– lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady
– je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generací pfiedkÛ b˘ãka
Plemeno vosgienne
– hmotnost ve 120 dnech (145 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro
vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria
– hmotnosti ve 210 dnech – 245 kg
– lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady
– je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generací pfiedkÛ b˘ãka
Plemeno wagyu
– hmotnost ve 120 dnech (135 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro
vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria
– hmotnosti ve 210 dnech – 225 kg
– lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady
– je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generací pfiedkÛ b˘ãka
Kopeck˘ Jan,
fieditel PK âSCHMS PRAHA
52
Jak postupovat pfii nákupu a prodeji
plemenn˘ch zvífiat
Na základû m˘ch zku‰eností pfii náv‰tûvách farem jsem se rozhodl pfiispût do na‰eho zpravodaje ãlánkem,
ve kterém chci zdÛraznit nûkteré kroky, které musí chovatel a pfiípadnû nov˘ majitel udûlat, aby nakoupil
opravdu plnohodnotné plemenné zvífie. Velice ãasto se setkávám se s tím, Ïe kupující (ve vût‰inû pfiípadÛ
zaãínající nov˘ chovatel) neví, Ïe by pfii nákupu plemenn˘ch zvífiat je nutné poÏadovat po chovateli Potvrzení o pÛvodu (POP) pfiíslu‰né plemenné knihy a Ïe nestaãí PrÛvodní list skotu z ústfiední evidence vystaven˘
âeskomoravskou spoleãností chovatelÛ a.s.. Z fiádÛ plemenn˘ch knih vypl˘vá, Ïe o vystavení POP v˘hradnû
Ïádá a hradí chovatel, pfiípadnû poslední majitel, kter˘ je evidován v PK.
I kdyÏ jistû vût‰ina chovatelÛ ví, co POP je, dovolím si to vysvûtlit. POP je oficiální doklad o zápisu daného
zvífiete do pfiíslu‰né plemenné knihy (PK), a potvrzuje, Ïe zvífie má deklarován pÛvod, kter˘ je na POP uveden. U v‰ech masn˘ch plemen je pfii prodeji pÛvod doloÏen Osvûdãením o DNA zvífiete, kde je dostaãují alespoÀ potvrzení pÛvodu ze strany otce. Pouze u plemene Aberdeen angus je DNA provedeno pouze na Ïádost
kupujícího.
Kdo je chovatel a kdo majitel zvífiete:
– chovatelem zvífiete je ten u koho se zvífie narodí. Aby bylo zvífie zapsané do PK musí b˘t narozené na
chovu, kter˘ je registrován v rejstfiíku chovÛ pfiíslu‰né PK.
Do rejstfiíku chovÛ je chovatel zapsán na základû pfiihlá‰ky do pfiíslu‰né PK a je mu vystaven certifikát
o zápisu do PK , vã. ãísla chovu v PK.
– majitelem zvífiete je ten chovatel, na kterého je vystaveno POP
âasto se totiÏ stává, Ïe je prodáno zvífie bez pfiíslu‰ného POP a nov˘ majitel je pfiesvûdãen, Ïe je v‰e tak jak
má b˘t a pak dochází ke zbyteãn˘m problémÛm a nedorozumûní.
Nejãastûj‰í problémy, se kter˘mi se setkávám
1. POP chybí pfii náv‰tûvû daného pracovníka âSCHMS, kter˘ provádí kontrolu uÏitkovosti (KUMP) a poÏaduje doloÏení pÛvodu zvífiete zapojovaného do KUMP.
¤e‰ení – obrátit se na chovatele a poÏádat zpûtnû o vystavení POP
2) po narození telete od matky, na které není POP, není toto tele moÏné zapsat do PK
¤e‰ení – obrátit se na chovatele a poÏádat zpûtnû o vystavení POP na matku
3) zvífie se narodí na chovu, kter˘ není zaspán do registru PK
¤e‰ení – poslat pfiihlá‰ku do PK
4) pfii druhém a dal‰ím prodeji, by mûlo b˘t POP vystaveno vÏdy na nového majitele
¤e‰ení – poÏádat posledního majitele zvífiete o vystavení POP.
A moje doporuãení na závûr
V pfiípadû prodeje novému zaãínajícímu chovateli by bylo vhodné se zmínit, Ïe existuje âSCHMS Praha
a pfiedat kontakt na pfiíslu‰ného pracovníka âSCHMS, kter˘ v pfiipraven v pfiípadû potfieby s tûmito problémy
pomoci a kaÏdé plemenné zvífie vÏdy automaticky prodávat s pfiíslu‰n˘m POP.
Radek Dobe‰, âSCHMS
❒ Vzor potvrzení o původu
53
Silné hovûzí consommé
Jak uvařit tento silný a průzračný vývar? Připravme se na rozsáhlejší kulinářskou akci, protože consommé se vaří z dvojitého vývaru. Tudíž si nejprve nachystáme klasický silný hovězí
vývar z kostí, předního hovězího masa, zeleniny a koření. Jakmile máme vývar hotový,
můžeme přistoupit k dalšímu obřadu:
Na deset porcí budeme potřebovat:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
2,5 l hovězího vývaru
2 cibule
panenský olivový olej
150 g mrkve a 150 g celeru
2 rajčata
5 bílků (žloutky použijeme do nudlí a knedlíčků)
500 g hovězího hrubě mletého předního masa
divoké koření (celý pepř, nové koření a bobkový list)
snítka tymiánu, svazek petrželky a sůl
Jednu cibuli i se slupkou podélně rozkrojíme a dotmava ji na řezu na troše oleje opečeme.
Druhou cibuli, mrkev a celer nakrájíme na drobné kostičky, rajčata na větší kousky.
Do hrnce vložíme mleté maso, přidáme bílky, krájenou zeleninou, bylinky, koření, pečenou
cibuli, zalijeme studeným vývarem a vše zamícháme. Pozvolna přivedeme k varu a už nemícháme!
Je důležité, aby maso vyplavalo na povrch. Poté ihned stáhneme plamen na minimum,
z kraje shrneme vrstvu surovin stranou, aby na hladině vzniklo „okénko“ a mohl tudy lehce
probublávat vývar. Bílky na sebe naváží sražené bílkoviny z masa a tak se vývar samočistí.
Vaříme ještě hodinu, poté ještě přes plátýnko nebo gázu a husté síto přecedíme, abychom
získali skutečně průzračné zlaté consommé.
Zavářku volíme podle chuti, dnes můžete zkusit celestýnské nudle a játrové knedlíčky.
Ze žloutků, mléka, mouky a sekaných bylinek vymícháme hladké lité těsto, ochutíme solí a přidáme trochu oleje. Těsto necháme chvilku odstát a pečeme
velmi tenké palačinky. Ty poté nakrájíme na pruhy cca
4 cm široké, z nichž krájíme nudličky o síle cca 5 mm.
Kdybychom nudle osmažili, tak získáme fritátové
nudle.
Celestýnské nudle
•
•
•
•
•
3 žloutky
200 ml mléka
100 g hladké mouky
čerstvé bylinky
sůl a panenský olivový olej
Játrové knedlíčky
•
•
•
•
•
•
200 g jater a 2 žloutky
půl cibule a 2 stroužky česneku
hrst petrželky kudrnky, hrst majoránky
panenský olivový olej
strouhanka na zahuštění
mletý pepř a sůl
Játra nameleme nebo nastrouháme (když strouháme,
je dobré je dát na chvíli do mrazáku, aby byly tužší),
smícháme se žloutky, najemno nakrájenou cibulí, utřeným česnekem, nasekanou petrželkou, majoránkou,
pár kapkami oleje. Podle potřeby zahustíme strouhankou, dochutíme pepřem a solí. Poté vlhkýma rukama
tvoříme malé kuličky, které vaříme v mírně vroucí osolené vodě. Když vyplavou na povrch, jsou hotové.
Přejeme vám dobrou chuť!
www.klucivakci.cz
Nabídka nov˘ch pracovních odûvÛ
Ve spolupráci s firmou HEMA, která v âR zastupuje renomovaného belgického
v˘robce profesionálního pracovního a ochranného obleãení, vám nabízíme nov˘
sortiment pracovních odûvÛ s logem âSCHMS (lze dodat i bez loga).
1500 Kã
Flísová bunda Sark
Bunda Bankok s kapucí
1100 Kã
Oboustranná flísová bunda = jemn˘ flísov˘ materiál / V˘borná ochrana
proti chladu / Vzdu‰n˘ / Anti-Ïmolkovací úprava / ·ité ‰vy
Vnûj‰í prvky: Rovn˘ límec / Zapínání na zip s ochranou brady /
1 v‰itá horní kapsa na zip / 2 v‰ité spodní kapsy na zip / V‰ité rukávy /
Elastické manÏety / Stahovací ‰ÀÛrka v dolním lemu
Vnitfiní prvky: V‰itá pod‰ívka v pfiedním a zadním díle s ochranou
proti vûtru
Materiál: 100% polyester – oboustrann˘ flísov˘ materiál: ± 285 g/m2
Lze pouÏít samostatnû nebo jako vloÏku do bundy Montreux.
3500 Kã
Nepromokavá bunda = 100% ochrana proti vodû a vûtru / Vysoce
prody‰ná / Vodu odpuzující vnûj‰í materiál / Vlhkost absorbující vnitfiní
povrch / Velmi pohodná / Poddajná / Velmi lehká / Zatavené ‰vy /
Vysoká odolnost proti roztrÏení
Vnûj‰í prvky: Rovn˘ límec / Odnímatelná kapuce s krytem na bradu
a k‰iltem / Zip je uschován pod dvojit˘m lemem se such˘m zipem /
2 horní v‰ité kapsy na zip / 2 boãní v‰ité kapsy na zip / 1 vnitfiní kapsa /
V‰ité rukávy / ZúÏení rukávÛ pomocí suchého zipu / Ventilaãní otvor
v podpaÏí / Stahovací ‰ÀÛrka v pase a spodním lemu / Délka 85 cm (L)
Vnitfiní prvky: V‰itá pod‰ívka – polyamid / 1 vnitfiní kapsa / Vnitfiní
prostor pro uloÏení kapuce
Materiál: SIOPOR® Extra: 100% polyesterov˘ materiál s dotekem
bavlny s povrchem z 100% polyuretanu; ± 205 g/m2
Lze doplnit o flísovou bundu Sark a pouÏít ji jako teplou vloÏku
(upevnûní na zip).
1900 Kã
Bunda Dover s kapucí
Bunda Montreux s kapucí
Nepromokavá bunda = 100% ochrana proti vodû a vûtru / Poddajná /
PruÏná / Pohodlná / Lehká / Ne‰ustiv˘ a prody‰n˘ materiál / Zatavené
‰vy
Vnûj‰í prvky: Kapuce / Zip je uschován pod ochrann˘m lemem s druky /
2 na‰ité kryté kapsy / Raglánové rukávy / ZúÏení rukávÛ pomocí
drukÛ / Délka 85 cm
Materiál: Flexothane® Essential: 100% polyesterová pletenina
s povrchem z 100% polyuretanu PU; ± 170 g/m2
Nepromokavá bunda s odnímatelnou teplou pod‰ívkou = 100%
ochrana proti vodû a vûtru / Poddajná / PruÏná / Pohodlná / Lehká /
Ne‰ustiv˘ a prody‰n˘ materiál / Zatavené ‰vy
Vnûj‰í prvky: Kapuce / Zip je uschován pod ochrann˘m lemem
s druky / 2 na‰ité kryté kapsy / Raglánové rukávy / ZúÏení rukávÛ
pomocí drukÛ / Délka 85 cm
Vnitfiní prvky: Vnitfiní odnímatelná pod‰ívka z ply‰ového flísu +
pro‰ívaná zateplená látka v rukávech / Elastické manÏety na rukávech
pod‰ívky / 1 vnitfiní kapsa
Materiál: Flexothane® Essential: 100% polyesterová pletenina
s povrchem z 100% polyuretanu PU; ± 170 g/m2
Kompletní nabídku v‰ech propagaãních pfiedmûtÛ, informativních materiálÛ a publikací najdete na internetov˘ch
stránkách svazu v sekci âSCHMS/reklamní pfiedmûty. Zde si je mÛÏete také rychle a jednodu‰e objednat
vyplnûním objednávkového formuláfie.
V pfiípadû dotazÛ neváhejte kontaktovat sekretariát svazu, kde vám rádi poskytneme dal‰í informace.
âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU
Tù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1
TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: [email protected]
WWW.CSCHMS.CZ

Podobné dokumenty

âESKÉHO SVAZU CHOVATELŇ MASNÉHO SKOTU

âESKÉHO SVAZU CHOVATELŇ MASNÉHO SKOTU • stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5 email: [email protected], tel.: 724 057 090 • jiÏní âechy – ing. Vít âepelák Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov email: ce...

Více

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU letech od posledního pfiípadu bluetongue a doloÏením údajÛ ze v‰ech ãástí monitoringu probíhajících na území âR. To znamená, Ïe po ukonãení vakcinace aÏ do dosaÏení stavu území prostého bluetongue b...

Více

âESKÉHO SVAZU CHOVATELŇ MASNÉHO SKOTU

âESKÉHO SVAZU CHOVATELŇ MASNÉHO SKOTU inspektor, Karel Melger. Prostřednictvím jeho snímků můžete alespoň přeneseně prožít atmosféru, která během kongresu panovala. Díky patří všem, kteří se na přípravě české části organizačně podíleli...

Více

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU je tu závěr roku a s ním přichází i poslední číslo svazového zpravodaje a tradiční bilancování uplynulého období. Jak bylo řečeno v říjnu na výroční schůzi, kde se práce za minulé období již hodnot...

Více

Seminář pro masňáky I., Zemědělský týdeník 49/2015

Seminář pro masňáky I., Zemědělský týdeník 49/2015 d´andorra, wagyu, dexter, pinzgauer),« jmenoval plemena ing. Malát. »Chov masného skotu v České republice nabývá na významu. Z 38 tisíc KBTPM v roce 1996 jich dnes chováme 200 tisíc. Přesto ve vzta...

Více

âESKÉHO SVAZU CHOVATELŇ MASNÉHO SKOTU

âESKÉHO SVAZU CHOVATELŇ MASNÉHO SKOTU se na jejich tvorbě nepodílejí. Sledujte naše webové stránky, všechny detaily zveřejníme v dohledné době. Za sebou máme výstavu v Brně. Na tomto místě se nechci pouštět do žádného rozsáhlého hodnoc...

Více