Ohlédnutí za Cenou Floccus Nadace České spořitelny pro Proximu

Ohlédnutí za Cenou Floccus Nadace České spořitelny pro Proximu Sociale
Cenu Floccus Nadace České spořitelny v kategorii cena pro organizace v oblasti
Prevence a léčba závislostí získala letos v lednu na slavnostním večeru k vyhlášení
cen v pražské La Fabrice společnost Proxima Sociale.
„Cenu jsme dostali za dlouhodobou prevenci v oblasti drog a práci s ohroženou
skupinou dětí a mladistvých v městské části Prahy 9, 11, 12, 13, 16, v Dobříši a
Mladé Boleslavi. Je to úspěch nás všech. Blahopřeji celému týmu Proximy Sociale
k dosaženému úspěchu. Děkujeme Nadaci České spořitelny za toto ocenění, kterého
si velmi vážíme,“ komentoval udělení Ceny Floccus ředitel Proximy Sociale Ivo
Kačaba.
Nedávno jsem se sešla v zastoupení Proximy Sociale k rozhovoru nad Cenou Floccus
s tajemnicí Nadace České spořitelny Dagmar Sladkou.
Cenu Floccus jste letos předávali podruhé. Nějakou dobu jste ji připravovali a máte jistě
také plány do budoucna. Jak to vlastně s cenou začalo a co od ní očekáváte?
Velkým impulsem i inspirací pro nás byla cena Via Bona, kterou jsme získali za dlouholetou
podporu v oblasti prevence a léčby drogové závislosti. Za to, že podporujete nepopulární
témata, vás běžně nikdo nechválí, takže jsme z ocenění měli opravdu velkou radost. A
protože naše nadace podporuje právě činnosti těch, kteří se dlouhodobě věnují jiným než
krásně „navoněným“ atraktivním tématům, chtěli jsme, aby tuhle radost mohli zažít i oni.
Proto jsme přišli s Cenou Floccus a věříme, že se z ní stane tradiční ocenění organizací a
jednotlivců, kteří mají odvahu nejen pustit se do okrajových témat, ale i dlouhodobě u nich
setrvat.
A co se dělo dál? Jak jste to konkrétně vymysleli? Přiblížíte nám proces nominací a
hodnocení? Podle čeho jste vlastně nastavovali principy ocenění?
Nápad vyhlašovat vlastní cenu jsme konzultovali s externími odborníky, naší ambicí od
počátku bylo přijít s cenou smysluplnou a prestižní. Na odbornících ostatně máme postavenu
i porotu ceny. Každá z oblastí, které podporujeme (péče o seniory, lidi s mentálním
postižením, prevence drogové závislosti), je tak v porotě – vedle kolegů z nadace a banky zastoupena experty, ať už z neziskového nebo veřejného sektoru.
Nominaci může zaslat kdokoli, o výsledku pak kromě poroty – ta určuje vítěze kategorií Cena
pro jednotlivce a Cena pro organizaci – rozhoduje také veřejnost a zaměstnanci České
spořitelny. Myslíme si totiž, že je důležité, aby se veřejnost o tato témata opravdu zajímala a
taky aby měla šanci výběr těch nejlepších ovlivnit. To stejné platí pro zaměstnance
Spořitelny, těch je úctyhodných 10 tisíc.
Pro každý ročník navíc vyhlašujeme specifické téma, aby v hodnocení organizací bylo možné
poměřit činnost velkých a zkušených organizací s nově vzniklými. Na letním setkání s porotci
se tak dohodneme na tématu a také na škále bodů, které může organizace za jednotlivé části
formuláře získat. (U jednotlivců porota navrhuje pořadí, neboduje.) V dalším kole tedy
porotci individuálně ohodnotí každou nominaci, součtem bodů získáme pořadí nominací a
známe tak finalisty pro hlasování veřejnosti a zaměstnanců České spořitelny. Na lednové
setkání poroty jsme si pozvali všech devět finalistů. Tohoto defilé se zúčastnila i desátá
organizace, která od poroty získala divokou kartu.
Jak vypadá taková prezentace organizací? Co Vás při tom zajímá?
Na defilé organizací si porota nechala znova vyložit činnost, za kterou byla organizace
nominována. Chtěli jsme, aby „naživo“ prezentovali to, co oni považují za důležité.
Rozhodování o laureátech pak nebylo vůbec jednoduché, každý z finalistů by si cenu
skutečně zasloužil, navíc jsme vyslechli opravdu silné příběhy. Zajímalo nás i to, proč si
organizace myslí, že by cenu získat měla právě ona, co považuje za svůj největší úspěch, jak
se jí daří financovat svou činnost. A tak jsme se třeba právě od vás, Proximy Sociale,
dozvěděli, že jste většinově financovaní krajem, což nás trochu překvapilo. Musí to být
opravdu těžké řešit pořád při té těžké práci za pochodu nejisté financování organizace.
Podobně to je i u jiných neziskových organizací. U tohoto tématu je to těžší v tom, že na něj
neslyší veřejnost.
Kdybychom se vrátili do historie, s podporu protidrogové problematiky jsme začali jako
Česká spořitelna před zhruba 16 lety, a to se SANANIMem. Tedy dříve než vznikla naše
nadace, která pak v roce 2002 podporu této oblasti převzala do svého portfolia. Dlouhodobě
tak tuto scénu pozorujeme, a vnímáme, že postoj dárců ani vnímání veřejnosti se nijak
zásadně nezlepšuje a dárce stále „netáhne“.
Proxima Sociale se hodně věnuje prevenci. Má preventivní programy pro děti a mládež ve
školách - základních a středních - nově i v mateřských. Tam je velmi obtížné prokazování
efektivity služeb. Kdo na tohle dá peníze? Jen ten, kdo je schopen nahlížet na tato témata
jako odborník, nikoliv ten, kdo to zahlédne „těkavým pohledem veřejnosti“ …
Pokud mohu odpovědět za naši nadaci, pro nás je důležité vědět, co s penězi, které
partnerům věnujeme, udělají. Na začátku se domluvíme na tom, jaké cíle má projekt splnit.
Pokud se v průběhu ukáže, že finance jsou potřeba jinde, vždy svým partnerům vycházíme
vstříc. Se všemi pracujeme dlouhodobě a vybudovali jsme si oboustrannou důvěru. Víme, že
jejich práce je smysluplná a nemusíme si nastavovat tvrdé kvantitativní ukazatele. Vzájemně
se na sebe můžeme spolehnout a každý rok se domluvíme, jak bude vypadat naše
spolupráce. Nebojí se za námi přijít, vysvětlit nám, proč a co potřebují změnit, my se
nebojíme rozhodnout o změně původního záměru.
Jenom dlouhodobá spolupráce může přinést prokazatelné výsledky…
To můžeme jenom podepsat. Nicméně, bavíme-li se o efektivitě vynaložených prostředků,
sledujeme ji i prostřednictvím zpráv a vyúčtování, které nám partneři dodávají. Velmi
oceňujeme i podrobné zprávy a analýzy z dané oblasti. Díky tomu víme, že jsme finance
věnovali správě a tušíme, kam by je bylo potřeba směřovat příště. A zprávu o tom, jak využijí
finanční dar spojený s Cenou Floccus, nám dávají i její laureáti. Jsme tak dobře informováni o
tom, k čemu jim finanční dar pomůže, a máme možnost vymýšlet, v čem je případně ještě
můžeme podpořit.
Když jsem se zeptala Iva Kačaby, ředitele Proximy Sociale, jak se dívá na Cenu Floccus a co
ho na ní zaujalo, řekl: „Cenu vnímám jako dlouhodobý projekt, vzniká jakési, společenství
nositelů Ceny Floccus´. Je to úžasná a inspirativní příležitost k setkávání – a to jak s těmi,
které znáte dlouho, tak s těmi, o nichž víte, ale potkáváte se s nimi poprvé. Myslím, že
s nositeli této ceny vzniká nová,rodina´, a být v této rodině je čest.“
O tom společenství, to je krásná myšlenka. Podobně zazněla již v prvním ročníku, kdy o ní
v natočeném medailonu mluvil Jan Lorman, oceněný zakladatel Života 90. Ti ocenění jsou
pro nás opravdu „přírůstkem do rodiny“. Nápad na společné akce jsme jako hozenou rukavici
zvedli a v květnu na přání letošních laureátů chystáme společný pétanque v Praze. Těšíme se,
že to bude energické setkání s vámi všemi, že vy sami se rádi uvidíte; řešíte ostatně podobné
problémy, žijete obdobné životy…
Dovolte mi na závěr parafrázovat to, co jste řekla o dlouhodobé spolupráci vaší nadace
s partnery. Vaším záměrem je, aby se Cena Floccus co nejvíce rozvíjela a byla inspirována
organizacemi i jednotlivci, kteří ji získali a v dalších letech získají. Za Proximu Sociale vám
v tom přeji hodně úspěchů a uspokojení ze spolupráce s těmi, jimž pomáháte.
Více o Nadaci České spořitelny, oblastech jejích dlouhodobých partnerství a o Ceně Floccus:
http://www.nadacecs.cz/
Rozhovor vedla: Blanka Šrámková, [email protected]