Specifika analgezie u plazů

Tento seminář je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
SPECIFIKA ANALGEZIE U PLAZŮ
Prof. MVDr. Zdeněk Knotek, CSc. Dipl ECZM (herpetology)
O tom, že jsou plazi schopni vnímat bolest není možné pochybovat. Vnímání bolestivých
podnětů je součástí jejich přirozené biologie. Přesto bývala schopnost plazů vnímat bolestivé
podněty a reagovat na ně po dlouhou dobu zpochybňována. Do určité míry to vychází
z nálezů silně deformovaných jedinců, u kterých lze předpokládat předchozí působení
traumatických faktorů. Při terénní herpetologické práci se zoologové mohou setkat
s krokodýly, u kterých předtím došlo k poranění nebo částečnému odlomení čelistí (fraktury
mandibuly nebo maxily), s ještěry bez části ocasu nebo s chyběním článků prstů, se želvami
s výrazně deformovaným krunýřem a podobně. Podobné nálezy naznačují, že jsou plazi ve
volné přírodě občas vystaveni silně bolestivým podnětům, které zvládají. Nijak to však
nevylučuje jejich schopnost bolestivým podnětům se vyhýbat.
V podmínkách zájmových chovů je situace obdobná, ačkoliv je značně specifická. U plazů
chovaných v zájmových chovech může rovněž dojít k vážným poraněním při soubojích
jedinců umístěných do společných nádrží, zejména při nerespektování jejich zásadních
stereotypů a forem chování. Navíc však přistupují i rizika daná selháním nebo špatnou
instalací technologií (světla, topné kabely, vyhřívací zařízení, umělé kmeny a úkryty, lepené
stěny). Vyhodnocení dotazníkových akcí a průzkum potvrdily, že i v řadách veterinárních
lékařů dochází k podceňování bolesti u plazů a dalších exotických zvířat (Read 2004).
Čtvrtina dotazovaných veterinářů přiznala, že jejich schopnost posoudit bolestivé stavy u
exotických zvířat je zřejmě nedostatečná.
Hawkins (2006) ze ve své studii zamýšlí nad hlavními problémy, kterým je veterinární lékař
v souvislosti s bolestivými stavy u plazů vystaven. Klade si otázky: jak můžeme rozpoznat
bolest u exotických zvířat, jak můžeme vyhodnotit efektivitu analgetik u plazů, je použití
analgetik zcela bezpečné – nepřináší vedlejší efekty léků neúměrná rizika poškození
organizmu? Ačkoliv někteří autoři používají jako bolestivý podnět podráždění teplem
1
(kontakt s drobnou tepelnou podložkou), jiní sledují chování plazů nebo vyhodnocují
mechanické stimuly (tzv. toe-pinch reflex). V omezeném počtu sledování byly hodnoceny i
další ukazatele, jako tělesná teplota, krevní tlak, SpO2, TCO2, srdeční frekvence, dechová
frekvence.
Obr. 1 Hodnocení vnímání bolestivého podnětu (toe-pinch reflex) u leguána zeleného.
Obr. 2 Snímání základních hodnot k posouzení analgetického účinku vybraného preparátu
u želvy nádherné (VitalScan, Vetronic UK)
2
Obr. 3 Fraktura krunýře. Stav vyžadující bezodkladný chirurgický zákrok a maximální využití
analgetik.
Obr. 3 Popálení o topný kámen. Stav vyžadující dlouhodobou hospitalizaci a použití
analgetik.
3
K eliminaci bolestivých stavů u plazů lze v současnosti použít tradiční i nová analgetika,
sedativa, anestetika s analgetickým účinkem a jejich kombinace.
PRAKTICKÉ POUŽITÍ ANALGETIK U PLAZŮ
OPIOIDY
Opioidní analgetika působí tlumivě na centrální úrovni (CNS) i na periferii. K analgetickému
efektu dochází prostřednictvím vazby na specifické opioidní receptory. U plazů jsou
používány při závažných bolestivých stavech (fraktury a rozsáhlá traumata měkkých tkání) a
jsou součástí analgezie před zahájením operativních zákroků. U ptáků (především u holubů)
bylo prokázáno, že mají v předním a středním mozku více receptorů typu κ (kappa) než μ.
(mí). Z toho důvodu je dávána přednost butorfanolu. U plazů je situace složitější, neboť
někteří autoři potvrzují příznivý analgetický efekt butorfanolu u plazů, jiní jej vylučují. Do
určité míry to může být dáno odlišnostmi jednotlivých skupin plazů, které byly
v experimentech sledovány (například želvy versus ještěři). Významně se na popisovaných
rozdílech mohou podílet i odlišné metodiky hodnocení bolesti.
Morfin je ceněn jako velmi dobré analgetikum pro plazy.
Manipulace s ním vyžaduje
respektování zvláštních bezpečnostních nařízení.
Butorphanol je v dávce 2 mg/kg IM, aplikován přibližně 30 minut před zahájením anestézie.
Je s často používán před provedením anestézie při chirurgických zákrocích u ještěrů.
V zahraničí jsou s tímto analgetikem dobré zkušenosti u ještěrů, u želv bývá efekt
zpochybňován.
Buprenorfin je podáván plazům v dávkách 0,02 – 0,2 mg/kg hmotnosti v intervalech 1 – 2
dnů.
Tramadol je syntetický opioid, který je používán k analgezii ptáků (dávce 30 mg/kg PO).
Zkušenosti s jeho použitím u plazů jsou zatím minimální. Tramadol jako μ-agonista je velmi
efektivní a bezpečný při anestézii akvatických druhů želv.
NESTEROIDNÍ ANALGETIKA
K analgezii dochází prostřednictvím inhibice syntézy prostaglandinů.
4
Meloxikam je nejčastěji používané analgetikum u plazů. Je podáván před operací i následně
v pooperační péči (v intervalu 24 hod) po dobu tří až pěti dnů. Meloxikam je též vhodný ke
tlumení chronických bolestivých stavů u plazů. Negativní dopad použití meloxikamu na
funkci ledvin nebo trávicího traktu plazů nebyl potvrzen.
Flunixin megluminát je doporučován v dávce 0,5 – 2,0 mg/kg IM.
Karprofen lze u plazů použít ke tlumení dlouhodobých bolestivých stavů.
Ketoprofen
inhibice pouze COX 1, v dávce 2 mg/kg p.o., i.m., i.v. Používán spíše
výjimečně, rozdílná toxicita vázaná na pohlaví, u samečků stejná dávka toxická.
Tab. 1 Běžně doporučovaná analgetika pro plazy (a jejich dávky)
Analgetika *
Buprenorfin
Butorfanol
Morfin
Karprofen
Flunixin
Ketoprofen
Meloxikam
Dávka (mg/kg)
0,02 – 0,2
0,4 – 2,0
0,4 – 2,0
1–4
0,5 – 2,0
2
0,1 – 0,4
Aplikace
SC, IM
SC, IM, IV
SC, IM
PO, SC, IM, IV
IM
SC, IM
PO, IM, SC
Účinek (h)
12 - 24
12 - 24
12
24
12 - 24
24
24
* buprenorfin (Temgesic), butorfanol (Torbugesic, Butomidor), karprofen (Rimadyl), flunixin
(Finadyne), meloxikam (Metacam)
V klinické praxi se osvědčila především následující analgetika a jejich dávky.
Tab. 2 Doporučené dávky analgetik pro plazy
Analgetika
Butorfanol
Morfin
Meloxikam
Dávka (mg/kg)
2,0
1,0
1,0
Podání
SC, IM, IV
SC, IM
PO, IM, SC
Účinek (h)
12 - 24
12
24
Poznámka
- 30 min
- 30 min
ALFA – 2 ADRENERGNÍ AGONISTÉ
U plazů jsou používány xylazin nebo medetomidin, většinou v kombinaci s disociativním
anestetikem (ketamin). Navozují svalovou relaxaci a viscerální analgezii. Výhodou je
5
dostupnost specifického antagonisty atipamezolu (aplikuje se v pětinásobné koncentraci, která
odpovídá stejnému objemu léku jako v případě medetomidinu).
BENZODIAZEPINY
Zolazepam je součástí směsi Tiletamin-zolazepam, která má široké uplatnění jako univerzální
anestetikum u plazů. Vykazuje též dobré analgetické vlastnosti. Vhodné dávky se výrazně liší
mezi jednotlivými skupinami plazů (krokodýlové, želvy, šupinatí plazi).
LOKÁLNÍ ZNECITLIVĚNÍ
Je postačující při drobných chirurgických zákrocích. Nejčastěji se uplatňuje infiltrace
lidokainem nebo prokainem. Letální dávka při subkutánním vpravení prokainu je 250 mg/kg.
V praxi byl opakovaně ověřen 1% prokain a 2% trimekain při drobných ošetřeních u agam,
gekonů, zelených leguánů, černých leguánů a bazilišků. Většinou se jednalo o odstranění
nekrotické tkáně na distálních partiích končetin a na ocase, případně o kožní biopsie. U želv,
hadů a ještěrů je vhodné použít infiltrační lokální anestezii 1% prokainem nebo 2%
trimekainem při repozici výhřezu kloaky.
DOPORUČENÁ LITERATURA
1. Hawkins, M.G. The use of analgesics in birds, reptiles, and small exotic mammals.
Journal of Exotic Pet Medicine, 2006, 15:177-192.
2. Read M.R. Evaluation of the use of anaesthesia and analgesia in reptiles. JAVMA 2004,
224:547-552.
3. Hernandez-Divers SM, Schumacher J, Read MR, Stahl S, Hernandez-Divers SJ.
Comparison of isoflurane and sevoflurane anesthesia following premedication with
butorphanol in the green iguana (Iguana iguana). Proc AAZV, 2003:1.
4. Fleming GJ, Robertson SA. 2006. Use of thermal treshold test response to evaluate the
antinociceptive effects of butorphanol in juvenile green iguanas (Iguana iguana). Proc.
AAZV, 279-280.
5. Sladky KK, Miletic V, Paul-Murphy J, Kinney ME, Dallwig RK, Johnson SM. Analgesic
efficacy and respiratory effects of butorphanol and morphine in turtles. JAVMA, 2007;
230:1356-1362.
6. Sladky KK, Kinney ME, Klauer J, Paul-Murphy J, Miletic V, Johnson SM. 2007. Reptile
analgesia: efficacy and side effects of morphine and butorphanol in bearded dragons
(Pogona vitticeps), corn snakes (Elaphe guttata), and red-eared slide turtles (Trachemys
scripta). AAZV/AAWV/AZA/NAG joint conference, 32-33.
6
7. Cummings BB, Sladky KK, Johnson SM. Tramadol analgesic and respiratory effects in
red-eared slider turtles (Trachemys scripta). Proc. AAZV/AAWV joint conference, 2009:
115-116.
8. Knotek Z, Trnková Š, Knotková Z, Hrdá A. 2007. NSAIDs in the green iguana. Proc
BVZS November Meeting, 2007: 63-64.
9. Trnková Š, Knotková Z, Hrdá A, Knotek Z. Effect of non-steroidal anti-inflammatory
drugs on the blood profile in the green iguana (Iguana iguana). Vet. Med. – Czech, 2007;
52: 507–511.
10. Trnková Š, Knotková Z, Knotek Z. 2008. Effect of butorphanol on anaesthesia induction
by isoflurane in the green iguana (Iguana iguana). Acta Vet. Brno, 77: 245-249.
11. Longley LA. Reptile anaesthesia. In Longley LA. (ed.) Anaesthesia of exotic pets.
Saunders, Edinburgh, 2008; 185-241.
12. Heard DJ, Stetter M. Reptiles, amphibians, and fish. In Tranqulli WJ, Thurmon JC,
Grimm KA. (eds.) Veterinary anesthesia and analgesia. 4th ed. Blackwell, Ames, 2007;
869-887.
13. Bradley T. 2001. Pain management considerations and pain-associated behaviors in
reptiles and amphibians. Proc. AAZV/AAWV/ARAV/NAZW joint conference, 39-44.
14. Greenacre CB, Massi K, Scumacher JP, Harvey RC. 2008. Comparative antinociception of
various opioids abd non-steroidal anti-inflammatory medications versus saline in the
bearded dragon (Pogona vitticeps). Proc. 15th ARAV Conference, 87-88.
15. Knotek Z, Trnková Š, Knotková Z, Hrdá A. 2007. NSAIDs in the green iguana. Proc
BVZS November Meeting, 63-64.
16. Machin KL. 2001. Fish, amphibian and reptile analgesia. In Heard, D.J. Analgesia and
anesthesia. Vet Clinic North America, 4:19-33.
17. Mosley CAE. 2006. Pain, nociception and analgesia in reptiles: when your snake goes
“ouch”. Proc. North American Veterinary Conference, 1652-1653.
7