Informační entity, jejich identifikace a popis

Elektronické publikování
Petra Jedličková
1
Úvod do e-publishing a charakteristika el. dokumentů
1.1 Stručný obsah této kapitoly
Vymezení pojmů
Historické paralely vývoje produkce informací a jejich zaznamenávání
Širší rámec elektronického publikování (síťová ekonomika, informační společnost)
Charakteristika a typologie elektronických dokumentů
Zpracování a formy prezentace elektronických dokumentů
Vliv elektronického publikování na ekonomiku, společnost, politiku i umění
1.2 Co se rozumí pod pojmem elektronické publikování
Stav vývoje společnosti kopírují metody, jakými je dosažené poznání fixováno a uchováváno
pro příští generace. Dnešní svět charakterizuje proces vrůstání informačních a komunikačních
technologií do všech složek společnosti a tak není divu, že i naše poznání je stále častěji a ve
větší míře fixováno v elektronické podobě. Vzhledem k tomu, že většina informací je i během
"klasického" publikačního procesu v nějaké z jeho fází v elektronické podobě, není se čemu
divit, když nové technické prostředky umožňující příjem těchto produktů v elektronické
podobě nastartovaly takovou explozi elektronického publikování. V širším pohledu je tedy
publikováním informací míněna příprava, tvorba, zachycení, transformace, ukládání a
diseminace dokumentů a hovoříme-li o elektronickém publikování, pak je výsledkem
této činnosti zpřístupnění dokumentů v digitální podobě. Z této definice by vyplynulo, že
za elektronickou publikaci můžeme považovat v podstatě jakýkoli dokument zpřístupňovaný
v elektronické podobě určitému okruhu uživatelů. Pokud však chceme pojednat o
elektronických dokumentech, jejich klasifikaci, třídění, identifikaci, zpřístupňování a
archivaci z hlediska informační vědy, musíme tuto velmi široce vymezenou skupinu
dokumentů dále zúžit.
Z definice mimo jiné vyplývá také to, že elektronické publikování začíná jako činnost, kterou
mnozí z nás považují již za zcela samozřejmou součást své práce: tvorba dokumentů s
využitím kancelářské výpočetní techniky. Pokud jsou výsledky této činnosti zpřístupněny
určité skupině uživatelů, například v rámci výzkumných týmů v podnikovém intranetu,
lokální síti nebo i síti globální, pak se skutečně jedná o jistou formu elektronického
publikování. Výzkumné nebo pracovní týmy totiž mohou zveřejnit/publikovat výsledky své
práce (report, odborná stať, tabulky statistických dat, databáze) tak, aby tyto byly přístupné
pouze určité skupině uživatelů v rámci dané sítě.
Elektronické publikace, které jsou zpřístupněny určitým skupinám uživatelů v rámci lokálních
nebo globálních sítí, jsou dokumenty, ke kterým mají jejich čtenáři přístup on-line.Zpravidla
totiž chápeme elektronické publikace právě jako tento typ dokumentů. S elektronickým
publikováním se však setkáme velmi často i v off-line formě a to například v podobě
dokumentů uložených na CD-ROM, videodiscích a dalších nosičích. Setkat se však můžeme i
s jejich kombinacemi a to nejen s kombinací on-line a off-line formy (například u většiny
systémů elektronického vzdělávání), ale také s kombinací tištěné a elektronické formy
dokumentu (oblíbené jsou například archívy konkrétního periodika na CD-ROM, vložené do
tištěného časopisu a nebo různé učebnice či encyklopedie, vydané v tištěné i CD-ROM
formě). Pokusíme se proto určitým způsobem definovat, o jakých elektronických
dokumentech budeme v tomto textu dále mluvit.
1.3 Formy on-line elektronických dokumentů
Nejstarší formou jsou elektronické mutace tištěných dokumentů, které vznikaly jako přesné
kopie svých papírových předloh. Později využily více možností multimediality a
hypertextuality a staly se tak rozšířením nebo speciálním doplňkem k papírovému
dokumentu. Ještě dokonalejší formou jsou pak elektronické časopisy, které žijí již svým
vlastním životem. Pokud pocházejí z papírové předlohy, publikují veškerou produkci, která
vychází v tištěné podobě, ale zároveň publikují další příspěvky, které se do tištěného
periodika nedostaly. Tento posun můžeme dobře sledovat na příkladu internetových časopisů.
Některá vydavatelství zprovoznila nejdříve pouze prezentaci titulů, které vycházejí v tištěné
podobě, tedy informace o redakci, periodicitě, ukázky z obsahu, fotografie obálek a informace
pro inzerenty. Některé deníky u nás začaly provozovat své internetové kopie, tj. zveřejňovaly
vše, co vycházelo i v podobě tištěné, nic navíc. Jediné, co bylo u této formy výhodou, byl
časový předstih, v jakém vyšla elektronická podoba deníku. Velmi rychle se však ukázalo, že
Internet nabízí daleko více možností. Dnešní portály daleko přesahují možnosti, obsah a
aktivity tištěných periodik. Mají nejen archívy tištěné produkce, ale přinášejí novinky téměř v
reálném čase (přestaly se vázat na periodicitu „mateřského“ periodika), nabízejí možnost
diskusí, hlasování, soutěží a také kombinují textový obsah s fotografiemi, videem, zvuky nebo
on-line přenosy v reálném čase. Kromě toho existuje řada portálů nebo vortálů, které kromě
článků, diskusí apod. nabízejí různé katalogy a vyhledávání v nich.
Někteří velcí vydavatelé nabízejí ještě sofistikovanější formu elektronického publikování a
obchodu s informacemi. Nadále vydávají periodika v tištěné formě, na Internetu však nabízejí
virtuální knihovnu, která zpřístupňuje oprávněným uživatelům všechny tyto dokumenty
(například formou předplatného). Velkou předností je především možnost vyhledávání ve
všech článcích a několika časopisech současně, prohledávání bibliografických záznamů a
případné objednání plných textů. Tyto formy elektronického "předplatného" bývají dále
rozšířeny o návazné informační služby. Moderním trendem v provozování takových
virtuálních vydavatelství je jejich vzájemné propojování a vytváření tak „startovacích míst“
pro čtenáře, kteří tak mají k dispozici větší množství informací z více zdrojů. V českém
prostředí můžeme tuto tendenci pozorovat například u projektů jako Trafika, Zmije, Živě
apod.
Produkce informací a kultury obecně tedy stále více srůstá s elektronickou formou. Velcí
producenti (Bertelsmann, Warner aj.), kteří produkují časopisy, knihy, CD-ROM, hudbu a
filmy, mají díky elektronickým formám této produkce možnost ji stále více propojovat a
integrovat do „balíčků“. Je to jedna z forem konvergence médií, kdy dochází k tomu, že tyto
firmy propojují svoji produkci na jednom médiu a kdy tradiční média jsou ovlivněna
elektronickou formou.
1.4
Rozdělení elektronických dokumentů
Klasifikace
Typ
Příklad
Podle oborů
vzdělávání, věda a výzkum
veřejná správa
firemní oblast
kultura a umění
soukromá sféra
on-line / off-line formy
off-line
CD-ROM, DVD
videodisk, laserdisk
kazeta pro herní systém
zálohovací média a
servery
on-line
instranet
extranet
Internet
kombinace on-line a off-line
papír a el. podoba
prezentace titulu
on-line kopie
el. mutace
elektronická podoba
e-zine, CD-ROM
portál
digitální knihovna
1.5
Rozdíly mezi elektronickým a klasickým publikováním
1.5.1 Hypertextualita, multimedialita a hypermedialita
Elektronické publikace nebo jejich části lze logicky provázat se souvisejícími dokumenty
nebo částmi dokumentů a podstatně tak rozšířit možnosti čerpání informací pro čtenáře, kdy
je možno pružně přecházet z jednoho dokumentu do druhého, zatímco u tištěného dokumentu
by autor musel informace buď opsat a tím je dublovat a nebo na ně čtenáře odkázat, aby si je
vyhledal sám. Hypertextualita v podstatě simuluje to, co se běžně odehrává v lidském
mozku při řešení nějakého problému: logické spojování a asociace odvíjející se od základního
tématu. Každou prací s elektronickým dokumentem (čtením) tak zákonitě vzniká ojedinělý
dokument. Jedna elektronická publikace má tedy teoreticky tolik podob, kolik má čtenářů.
Klasický lineární text je překonán nejen možnostmi hypertextu, ale také spojením
obrazových, textových a zvukových informací: multimedialitou. V prostředí Internetu je
navíc možné propojovat různá média a vytvářet tak hypermediální dokumenty.
1.5.2 Vyhledávání a navigace
Pro vyhledávání informací v tištěných dokumentech v podstatě neexistuje rychlejší nástroj
než lidské oko. Elektronické dokumenty však využívají možností výpočetní techniky k
prohledávání velkých množství dat, které na Internetu navíc znamená vyhledávání a získání
dokumentů fyzicky umístěných na různých místech v síti. S exponenciálně stoupajícím
množstvím informací je toto jedna z největších předností elektronických publikací, která
slibuje sofistikovanější metody indexace, analýzy, vyhledávání a získávání dokumentů na
zadané téma. Nový prvek vnášejí do vyhledávání a navigace v elektronických zdrojích tzv.
push technologie, aktivní kanály a virtuální agenti, moderní obdoba osobních profilů,
přinášejících uživateli pouze informace vybrané specifikovaným filtrem. Elektronická
publikace dále nabízí dokonalejší způsoby navigace mezi články, kapitolami nebo dalšími
částmi publikace. Rychlé přecházení mezi částmi dokumentu usnadňuje práci a šetří čas.
1.5.3 Interaktivita
Pro komunikaci je významná také možnost okamžité interakce, kdy formy zpětné vazby pro
vydavatele elektronických dokumentů Internet výrazně rozšiřuje. Díky tomuto dynamickému
propojení mezi autorem a čtenářem může vzniknout spolupráce, pružnější zkvalitňování
služeb vydavatele, možnosti diskuse a (sebe)vzdělávání. Moderním trendem je snaha o
aktivní zapojení uživatelů Internetu formou hlasování, anket nebo pořádáním
elektronických referend na aktuální otázky. Tato skutečnost může do jisté míry změnit
podobu internetové žurnalistiky a psaní vůbec. Většina autorů – především těch, kteří
publikují na vysoce navštěvovaných e-zinech a portálech – totiž píše své články s
předpokladem, že vyvolají (nebo měly by vyvolat) ohlasy čtenářů. K takovým článkům pak
existuje řada navazujících příspěvků, které leckdy mohou rozšířit, pozměnit či dokonce
vyvrátit původní text. Na článek a diskusi k němu pak můžeme pohlížet jako na celek.
1.5.4 Neomezenost prostoru a času
Mnozí vydavatelé tištěných periodik jistě zápasí s omezeným prostorem, který je tištěnému
dokumentu vymezen. Naplnění stránky, krácení článků a hledání obrazového aparátu vhodné
velikosti jsou činnosti, které jsou elektronickému vydavateli zcela cizí, neubírají mu čas,
nemají podstatný vliv na náklady a tak jediné, co je třeba v tomto směru při elektronickém
publikování zvážit, je únosná velikost obrázků, délka textu a vhodná grafická úprava.
Elektronický vydavatel se tak může plně soustředit na kvalitu obsahu a do elektronických
dokumentů může v podstatě zahrnout neomezené množství souborů. Problém prostoru pak
řeší vhodným strukturováním dokumentů, jejich rozdělením na více částí a hyperlinky.
Také nejnovější vývojové nástroje umožňují mj. tvorbu dynamických HTML dokumentů,
které se svou kvalitou blíží klasickému DTP. Elektronické publikování má však svá specifika,
která je třeba respektovat při přípravě WWW stránky, CD-ROMu či podnikového intranetu.
Tato specifika jsou podrobněji rozebrána v kapitole věnované webdesignu, shrnout je lze do
pravidla, že vše, co je publikováno v elektronické formě musí odpovídat standardům,
charakteristice a zvyklostem daného prostředí.
Ačkoli se většina seriózních vydavatelů elektronických periodik snaží dodržet pravidelnou
periodicitu, i pro ně platí, že nejsou tolik omezeni časem, jako klasičtí vydavatelé. Odpadá
termín stanovený tiskárnou a také čas potřebný k vytištění a kompletaci materiálů.
Elektronický dokument lze publikovat v podstatě okamžitě, protože proces převodu materiálů
do HTML podoby zpravidla netrvá tak dlouho. Jedině v elektronické podobě tedy mohou
existovat časopisy a informační servery, jejichž obsah je obměňován kontinuálně. Toto je
pravděpodobně budoucí trend provozování elektronických periodik na Internetu. U
elektronických vydavatelství v podstatě odpadá celá řada institucí, které v tradičním
"papírovém řetězci" hrály významnou úlohu: tiskárna, distribuce. Redakce, čtenáři i autoři na
Internetu jednou jsou, všichni jsou virtuálně spojeni, což významně urychluje, zlevňuje a
jinak zvýhodňuje celý proces elektronického publikování. Na druhou stranu přibývají nové
role a profese, jejichž vznik je spjat s rozvojem elektronického publikování: webdesignéři,
manažeři obsahu, HTML editoři apod.
1.6 Otázky do diskuse
Jak bychom z hlediska informační vědy vymezili pojem „elektronická publikace“?
Pokuste se uvést různé příklady elektronických publikací a uveďte, jak byste je rozlišili a
klasifikovali.
Jak se může lišit elektronická publikace od tištěné?
1.7 Úkol
Vyhledejte nějaký vhodný příklad elektronické publikace (například portál, vortál, digitální
knihovna) a na něm ukažte vývojové stupně (například na základě vlastního vývoje vybrané
publikace) a typy elektronických publikací (jakých může nabývat forem) a pokuste se nastínit
možný budoucí vývoj.
2
2.1
Projektová příprava a řízení
Stručný obsah této kapitoly
Než se pustíme do tvorby elektronické publikace
Příprava, realizace a administrace projektu
Scénář, SW a HW platforma, SW a HW nástroje, realizační tým, způsob prezentace,
know-how, legislativní rámec, širší okolí a souvislosti projektu
2.2 Než se pustíme do tvorby elektronické publikace
Domnívám se, že kapitola věnovaná přípravě projektu, projektovému řízení a správě projektu
po jeho dokončení, do učebního textu o elektronickém publikování právem patří. Napsání
jednoduchého textu v textovém editoru se může jevit jako činnost jednoduchá a byť je de
facto také aktem elektronického publikování, nikdo ji nepotřebuje složitě plánovat a fázovat.
Pokud ale uvažujeme o projektu multimediálního CD-ROM určeného pro výuku studentů
ÚISK, pak musíme řešit nejen samotný obsah, ale také jeho strukturu, zpracování,
návaznost jednotlivých činností a koordinaci pracovního týmu. Následující tabulky jsou
zobecněním procesu plánování, řízení a správy projektu přípravy, realizace a
administrace elektronické publikace. Zároveň však vycházejí z konkrétních zkušeností.
Co potřebujeme pro vytvoření, realizaci a budoucí rozvoj projektu
I. fáze - příprava
scénář
marketingová studie, mapování problému,
zpětné vazby, výsledky výzkumu
základní představa co, proč, pro koho a jak
vytvořím
vývojový diagram, logická struktura produktu
časová osa s přidělenými činnostmi
rozdělení úkolů na menší úseky
SW a HW platforma
HW platforma (Intel, Motorola aj.)
SW platforma (typ a verze OS)
web server, podporované prohlížeče
SW a HW nástroje
HW: pracovní stanice vč. potřebných zařízení,
server/y
SW: OS, SW pro autorskou práci, SW pro
ovládání zařízení
realizační tým
vedoucí, koordinátor projektu
producent, šéfredaktor
výtvarník, grafik, designér, hudebník
manažer obsahu
editoři, autoři
programátor, správce sítě
marketing, obchod, PR
způsob zveřejnění
odvíjí se od náročnosti, povahy a cílové skupiny
projektu:
TK, reklamní kampaň, obhajoba, PR
nebo speciální forma
uživatelská (cílová)
skupina
cílová skupina může být různě definovaná: z
pohledu věkové kategorie, regionu, pohlaví,
zájmové oblasti nebo vztahu (zaměstnanec,
student), je třeba dbát na specifika
diskriminovaných nebo jinak znevýhodněných
skupin (zrakově postižení, lidé bez znalostí IT
apod.)
rozpočet
odvíjí se od náročnosti a rozsahu projektu,
nároků na lidské zdroje, ošetření autorských
práv, získání licencí, nákupu know-how apod.
know-how
bez patřičné znalosti řízení projektů, metod,
technických postupů a také znalosti prostředí
(konkurence, specifika elektronické produkce,
legislativa apod.) by nebylo vůbec možné
projekt realizovat
legislativní rámec
etická a jiná pravidla, copyright a autorská
práva, licenční dohody, registrace domény nebo
značky, standardy
II. fáze - Realizace
kontrola dílčích úkolů
koordinace
výstup jednoho úkolu se stává vstupem do
jiného úkolu, proto na sebe musí jednotlivé
úkoly nejen navazovat časově, ale musí být
ohlídána jejich kompatibilita
beta verze
u větších projektů se zpravidla spouští tzv. beta
verze, která je testována ve vybraném okruhu
uživatelů
testování
testování provází nejen výsledek projektu, ale
také jeho dílčí výstupy
zapracování změn, oprav
na základě zpětné vazby od uživatelů beta verze
nebo v průběhu testování jsou dělány opravy a
změny
zveřejnění, distribuce
marketing, PR
málokterý produkt nepotřebuje reklamu; i malé
nekomerční projekty si zaslouží propagaci
například pomocí záznamu ve vyhledávačích a
různých internetových katalozích (většina je
zadarmo), vzájemné výměny linků se
spřátelenými servery, u velkých projektů
můžeme plánovat internetovou (i jinou)
reklamní kampaň a její pravidelné obměny či
soustavný kontakt s klienty
III. fáze – Další pokračování projektu
zpětná vazba
soustavný monitoring využívání projektu
rozdílnosti zájmu o jeho konkrétní části
administrace
správa technická i obsahová
komunikace s uživateli
vývoj nové verze
některé projekty lze vyvíjet a zdokonalovat
postupně, povaha většiny větších a náročnějších
projektů však vyžaduje spíše skokový vývoj
2.3 Otázky do diskuse
Popište nejdůležitější fáze procesu přípravy projektu na příkladu multimediálního CD.
Víte kolik například stojí měsíční reklamní kampaň na Internetu nebo provoz středně velkého
elektronického obchodu?
Co je podle vás nejdůležitější pro úspěšné zvládnutí přípravy a realizace takového projektu?
2.4
Úkol
Popište, jak byste postupovali při přípravě a realizaci projektu a) rozjezd nového
knihovnického portálu s katalogem knihoven ČR a novinkami, b) realizace elektronické
prezentace některé z oborových konferencí nebo c) výroba multimediálního CD určeného k
výuce elektronického publikování.
3
Digitalizace textu a obrazu
3.1 Stručný obsah této kapitoly
co je to digitalizace
digitalizace textu, principy OCR
digitalizace obrazu, obrazové formáty (rozdělení, charakteristika)
barevná hloubka, rozlišení a komprese
příklady obrazových formátů a jejich využití v praxi
3.2 Co je to digitalizace?
Digitalizace je důležitý proces, který provází téměř každou tvorbu elektronických dokumentů.
Ať již se jedná o skenování fotografií či převod zvuku do digitální podoby, je potřeba
pochopit základní principy, jak digitalizace probíhá a jak vypadají výsledné produkty.
Podotýkám, že pro knihovníky a informační pracovníky je digitalizace důležitým prostředkem
při ochraně historických fondů, zpřístupňování a archivaci dokumentů. Tomu se
podrobněji věnují práce odborníků z příslušných oblastí (viz odkazy).
Digitalizace je konverze trojrozměrného dokumentu, na němž je uložen analogový
záznam, do jeho elektronické reprezentace. Tento proces slouží zpravidla účelům dalšího
zpracování textových, obrazových či zvukových dokumentů, může však být použit také pro
účely zpřístupnění, diseminace či archivace. Pro percepci je třeba převést na výstupním
zařízení digitalizovaný dokument zpět na analogový.
3.3 Digitalizace textu
Příprava elektronické publikace často vyžaduje také práci s textem. Pokud text nemáme již v
elektronické podobě a nebo jej nenapíšeme na počítači, můžeme se setkat s problémem, jak
převést – zejména větší množství textu – do podoby elektronické. K tomu slouží metody
optického rozlišení textu, OCR (Optical Character Recognition nebo ICR Intelligent
Character Recognition), které naskenovaný text převedou z jeho „obrazové podoby“ do
binární. Software, který může být buď součástí balíku programů připojených ke skenovacímu
zařízení a nebo jsou dokoupeny samostatně, může být například: Recognita Plus (verze 5.0),
Fine Reader (verze 5.0), OmniPage, XeroxTextBridge aj.
OCR zkoumá tvary znaků a rozhoduje, jaký znak každý jednotlivý tvar představuje. Starší
techniky OCR porovnávaly tvary na vstupu se vzorky písmen z knihoven (znakových
sad), novější metoda pracuje na základě obrysové analýzy, kdy každý znak je reprezentován
urč. typickými velikostmi částí tvarů znaku a nebo jejich poměry. Tato metoda tedy
překonává úskalí a nejčastější příčinu chyb starších systémů, kdy si lépe poradí s různými
fonty písma. Dříve než začne vlastní rozlišování znaků, rozdělí OCR program naskenovanou
stranu s textem na oblasti, které přibližně kopírují layout strany, tj. nadpisy, sloupce textu,
obrázky, popisy k obrázkům, tabulky apod. OCR programy také používají další nástroje, které
zvyšují jejich účinnost a eliminují chyby: jazykovou analýzu (porovnání se slovníkem),
matematické metody porovnávání podoby slova s předchozími úspěšnými výskyty,
metody učení se (eliminace opakovaných chyb), expertní funkce, korekturní nástroje,
nastavení přesnost/rychlost, rozpoznání a zachování rozvržení stránky (separace textu od
grafiky a tabulek, určení čtecích zón) a speciální práci s čísly a grafikou (vyladění pozadí,
šablony). OCR je efektivní a účinné především v případě převádění rozsáhlých tištěných textů
do digitální podoby, načítání dat z formulářů (např. sčítání lidu) nebo při načítaní
katalogových lístků.
3.4 Obrazové formáty
Přejdeme-li k práci s obrazovými předlohami, měli bychom o nich vědět alespoň několik
základních věcí. Obrazové formáty můžeme rozdělit na rastrové (bitmapové) a vektorové,
existují však také formáty, které kombinují obě techniky (např. PDF). Fyzicky je v podstatě
rastrový každý obrázek, teprve jeho interpretací pomocí patřičného SW dochází k “nalezení”
matematických zákonitostí, které lze převést na vektory (kromě obr. pořízených digitizérem a
naopak flashe, kde je rastr pouze na obrazovce).
3.5 Rozlišení
Rastrový obraz, který se našemu oku jeví jako souvislá plocha, je ve skutečnosti tvořen na
výstupním zařízení maticí obrazových elementů, uspořádaných do řádek a sloupců, které
vyzařují světlo (monitor) nebo jsou body (tisk) - tyto elementy naýváme pixel (picture
element) neboli bod, Rozlišení tedy udává hustotu pixelů (bodů) na jednotku délky
(zpravidla palec, tj. 2,54 cm). Z toho pochází jednotka rozlišení dpi (dot per inch), tedy se
vzrůstající hodnotou dpi roste počet pixelů a tím i datový objem souboru. Dpi roste jako
násobky, tj. 100 dpi ku 200 dpi není dvojnásobně velký soubor, ale čtyřnásobně (bez
komprese; pro představu 1bod=3B v RGB). U monitoru také hovoříme o rozlišení, avšak
neměli bychom tyto dvě charakteristiky zaměňovat. Pro představu: rozlišení monitoru v dpi se
může pohybovat v intervalu 53-105 dpi, častěji se však udává jako 640x480, 800x600,
1024x768 pixelů apod. Podobná jednotka existuje u tisku: lpi (lines per inch) a její hodnota
určuje kvalitu tisku, například 180-200 lpi (velmi kvalitní), 133-150 lpi (běžný barevný tisk),
75-120 lpi novinový. Jedná se o autotypický rastr, ve kterém jsou body slité do teček v
řádcích.
3.6 Barevná hloubka
Barevná hloubka reprezentuje množství barev, které slouží ke specifikaci hodnoty pixelů
(tedy reprezentace analog. předlohy). Jednotlivé obrazové formáty používají buď paletu barev
(např. GIF) nebo přímé barvy (např. TIFF, JPEG). Paleta barev je index barev, kde každý bod
obrazu má přiřazenu hodnotu z pevně stanoveného množství barev (např. 256 barev neboli 8bitová barevná hloubka – 256=28; bitonální mód, kde 1pixel= 1 bit, černá nebo bílá; 256
odstínů šedi, grayscale, 1pixel = 8 bitů (1B) na úrovni jedné barvy (černé) v rozsahu 0-255).
U přímých barev se každý bod skládá kombinací barev: RGB (aditivní,Red-Green-Blue,
pracuje podobně jako lidské oko), CMYK (cyan-magenta-yelow-key, subtraktivní, odečítá od
bílé, používá se pro tisk).
3.7 Komprese
Komprese je stručně řečeno účelová redukce fyzické velikosti (datového objemu) souboru s
cílem ušetřit paměťovou kapacitu nosiče nebo usnadnit jeho distribuci (zejm. v on-line
režimu). Cílem komprese je vytvořit soubor s co nejmenší velikostí při zachování
akceptovatelné (potřebné) kvality. U komprese rozlišujeme kompresní koeficient, který
stanovuje poměr mezi velikostmi výchozího a výsledného souboru a kompresní algoritmus,
který může být buď bezztrátový (po dekompresi data zachována) a nebo ztrátový (některá
data nenávratně ztracena). Kompresní algoritmus se zpravidla váže ke konkrétním formátům.
3.8
Příklady obrazových formátů
Zkratka
formátu
charakteristika a využití
typ komprese
JPEG
ztrátová komprese
vhodný zejm. pro předlohy s pozvolnými
barevnými přechody mezi sousedními pixely založená na diskrétní
kosinové transformaci
(žádné ostré hrany), spojité tónování
(fotografie, scany)
GIF
velké plochy souvislé barvy, ostré přechody,
čáry, ilustrace, komiksy
bezztrátový kompresní
algoritmus LZW
TIFF
univerzálně využitelný, scany
bezztrátová komprese
CCITT G3 a G4
PNG
nástupce GIF
bezztrátová komprese
PNG
BMP
počítačová grafika
bezztrátová komprese
RLE
MrSID
využití pro digitalizaci předloh s extrémním
rozlišením (kartografické dokumenty,
družicové snímky)
založená na technologii
wavelet
DjVU
podobný jako JPEG, distribuce obrazu v
prostředí Internetu
obraz segmentován do
dvou vrstev, které jsou
ztrátově komprimovány
odlišnými algoritmy:
popředí: bitonální
komprese; pozadí:
technologie wavelet
3.9 Otázky do diskuse
Jak získáme text v digitální podobě?
Jak byste postupovali při přípravě malé galerie fotografií (např. z dovolené), kterou chcete
vystavit na Internetu?
Jaký obrazový formát byste volili pro distribuci komiksových obrázků?
V jakém vzájemném vztahu jsou následující charakteristiky obrazových souborů? Kompresní
poměr, rozlišení a velikost souboru.
3.10 Úkol
Prohlédněte si příklady formátů a komprese, rozlišení a barevné hloubky uvedené v odkazech
u této kapitoly a případně vyhledejte další takové příklady (například na Internetu).
Prohlédněte si především výstupy z projektu Memoriae Mundi Series Bohemica, který
realizovala Národní knihovna ČR s podporou programu UNESCO Paměť světa.
4
4.1
Počítačová animace 2D a 3D, digitální audio a video
Stručný obsah této kapitoly
V této kapitole se nachází pouze několik poznámek týkajících se animace a digitálního videa.
Podrobný výklad principů vektorové grafiky, animací, tvorby a přenosu videa či digitalizace
zvuku by vydal na velmi tlustou knihu. Podrobnější informace jsou k dispozici pod
jednotlivými odkazy.
co je to vektorová grafika
princip počítačové animace
2D animace
3D animace
užití animací v praxi
video, digitalizace a komprese videa
4.2 Co je to vektorová grafika?
Objekty, které tvoří obrázek či animaci na vektorovém základě mají matematicky vyjádřené
vlastnosti a vztahy mezi sebou. Každý bod, křivka nebo plocha jsou vyjádřené matematicky,
křivka je definována souřadnicemi počátečního bodu, vektorem určujícím směr a zakřivení a
koncovým bodem. Vektorová grafika může být kombinována s bitmapovou grafikou, ale
vektorová grafika představuje výhodu oproti bitmapové grafice především v možnosti objekty
plně editovat bez ztráty jejich kvality a v menším datovém objemu. Vektorový objekt tvoří
obrys, ohraničení a výplň a dále je možné pracovat s textem, zakomponovat interaktivní
tlačítka, zvuky apod.
4.3 3D animace
3D model objektu je tvořen pomocí os x,y,z. Složité modely, například modely osob nebo
zvířat mohou vzniknout snímáním pomocí 3D scanneru nebo jiného zařízení. Objekt je
definován svojí polohou na osách, rozměry a úhlem světla. Objekt může mít nějaké pozadí
(prostor) a také bývá doplněn o zdroj světla, který určuje polohu a intenzitu stínů. Toho je
dosaženo právě pomocí renderingu, tedy vytvoření strukturní mapy a plynulého výpočtu
světla, polohy, vlastností povrchu od jednoho klíčového snímku k dalšímu během pohybu
objektu.
4.4 Využití animace
Animace má široké uplatnění, najdeme ji u webovských reklamních bannerů, počítačových
her, výukových programů či filmů.
4.5 Digitální video
Digitální záznam získáme buď pomocí digitální kamery, která již přímo zaznamenává
snímaný pohyblivý obraz v digitální podobě nebo pomocí zařízení, které převádí původně
analogové obrazové (a zvukové) signály do digitální podoby. Tomuto procesu se někdy
říká vzorkování, sampling, kdy je počet snímků určený veličinou fps (frame per second).
Pro distribuci digitálního filmu je často nutné jej komprimovat. Jedním z nejužívanějších
formátů pro distribuci videa je MPEG (Moving Pictures Expert Group), formát, který
používá tzv. nesouměrnou vnitrosnímkovou kompresi. MPEG komprimuje klíčové snímky
(každý 15.) a dále zaznamenává pouze změny mezi nimi.
4.6 Streaming
Jednou z technologií přenosu a prezentace digitálního videa, zejm. v internetovém prostředí,
je tzv. streaming. Jedná se o přenos souvislého datového toku oproti tradičnímu přehrávání
videa, které vyžaduje nejdříve načtení souboru a pak jej teprve přehrává. Jedná se tedy o
odklon od dávkového zpracování dat k datům průběžně vznikajícím. Streaming je vhodný
zejména pro přenosy v reálném čase a videokonferencing.
4.7 Otázky do diskuse
Jaký je základní rozdíl mezi 2D a 3D grafikou?
Najděte nějaký příklad využití animace v praxi.
Na jaké problémy může narazit šíření videa a hudby po Internetu? Zkuste tyto problémy
demonstrovat na konkrétním příkladu.
4.8 Úkol
Podívejte se na výše uvedené adresy a zkuste najít nějaký videopřenos v reálném čase.
Zamyslete se nad současnými překážkami i budoucími možnostmi streamingu a přenosu videa
obecně.
5
5.1
Metadata a identifikace
Stručný obsah této kapitoly
Metadatům se zcela jistě podrobněji věnují jiné kapitoly této publikace, proto zde
uvádím jen výčet „faktů“.
Metadata – definice
Metadatové schéma
Značkovací jazyky
Způsob a účel použití metadat
SGML, XML
5.2 Co jsou metadata?
Metadata jsou strukturovaná data, která popisují dokument (zdroj), ke kterému se váží.
Jak již z jejich názvu vyplývá, META znamená vyšší řád nebo fundament a metadata jsou tak
informace o informacích.
5.3
Metadatový záznam
Metadatový záznam obsahuje určitý počet předem definovaných elementů, které specifikují
dané charakteristiky zdroje, kdy každý element může nabývat více hodnot a může zároveň být
součástí skupiny elementů. Těmito elementy mohou být například:
obsah (title, subject, description, source, language, relation, coverage)
intelektuální vlastnictví (creator, publisher, contributor, rights)
forma (date, type, identifier, format)
způsob práce s dokumentem (kódování, robots, refresh)
5.4 Příklady metadatových schémat
Dublin Core (Dublin Metadata Core Element)
EAD (Encoding Archival Description), zal. na SGML
TEI (Text Encoding Initiative), SGML, American Memory
DOBM (Description of Old Books and Manuscripts), HTML
AACR2 (Anglo-American Cataloguing Rules)
GILS (Government Information Locator Service)
ANZLIC (Australia New Zealand Land Information Council)
AGLS (Australian Government Locator Service)
EdNA (Education Network Australia)
5.5 Značkovací jazyky (markup languages)
HTML (verze 3.2 a výše)
SGML (Standard Generalized Markup Language)
XML (eXtensible Markup Language)
RDF (Resource Description Framework)
MARC (MAchine Readable Cataloguing)
MIME (Multipurpose Internet Mail Extensions)
Z39.50
LDAP (Lightweight Directory Application Protocol)
5.6 Připojení metadat k primárním informacím (dokumentu, zdroji)
Metadata můžeme k dokumentu (zdroji) připojit různým způsobem. META tagy můžeme
například zapsat přímo do hlavičky dokumentu v HTML kódu. Tato hlavička také může
být generována automaticky na základě skutečností uvedených nebo vypočítaných o daném
zdroji. META se také může vyskytovat v separátním HTML dokumentu, který je ke zdroji
(k primárním informacím) připojen a který na něj odkazuje.
5.7 Využití metadat
Obecně lze říci, že metadata slouží k dekódování obsahu a významu primárních dat.
Mohou tak primární data nejen rozšířit o další informace, ale také přispívají k lepší orientaci
v nich a v internetovském prostředí pak významně přispívají k jejich nalezení. Metadata tak
slouží k vyhledávání relevantních informací na Internetu a tím vylepšují stávající
možnosti vyhledávačů a katalogů.
5.8 SGML a XML
SGML je zkratka výrazu Standard Generalized Markup Language. SGML je definovaný
normou ISO 8879 z roku 1979. Je to matajazyk nezávislý na SW a HW, který slouží ke
specifikaci sytanxe konkrétních aplikací (značkovacích jazyků, např. HTML). Deklarace je
obsažena v DTD (Document Type Definition), což je textový ASCII soubor obsahující tagy,
které definují jednotlivé objekty (elementy).
XML, Extensible Markup Language, je podmnožinou SGML. Jeho první verze pochází z
roku 1998. Jde o popisný markup, který způsob prezentace jednotlivých elementů vyjadřuje
pomocí stylů (XSL - eXtensible Stylesheet Language, CSS - Cascading Style Sheets). Ve
snaze překonat nekompatibilitu existujících metadatových formátů je definován RDF
(Resource Decsription Framework), který vychází z XML. Definice DTD v XML obsahuje:
deklarace entit (jméno/hodnota) analyzované (obecné, parametrické), neanalyzované
&copy, &quot
a elementů (vlastní značky definované v DTD) <hr>, <br>, <li>, <ul>
obsah, gramatika značek jazyka (sekvence, volba, seskupení, opakování)
deklarace atributů značek definovaných v deklaraci elementů (jméno/hodnota)
chování a vzhled příslušné značky
komentáře (vysvětlivky deklarací) <!-- text -->
5.9 Jaké známe identifikátory?
ISBN, ISSN
OCLC, RLIN (on-line union katalogy)
URI (Uniform Resource Identifiers):
URL (Uniform Resource Locator, KDE se soubor nachází)
URN (Uniform Resource Name, JAK se jmenuje, nespecifikuje přístupovou službu k
dokumentu např. WWW, FTP nebo GOPHER)
URC (Uniform Resource Characteristics/Citation, o ČEM je soubor)
PURL (OCLC persistent URL)
SICI (Serial Item and Contribution Identifier)
DOI (Digital Object Identifier)
a další
5.10 Otázky do diskuse
Jaké jsou hlavní překážky široké podpory elementu META internetovskými vyhledávači?
Kolik % WWW stránek obsahuje metadata a která schémata jsou nejužívanější?
Které nevýhody vyhledávacích strojů kompenzují metadata?
5.11 Úkol
Najděte dokumenty, které jsou opatřeny metadaty a zjistěte, jak a podle kterého schématu tato
metadata vznikla.
6
6.1
Příprava, tvorba a správa WWW prezentací
Stručný obsah této kapitoly
Příprava webu
tvorba webu a její zásady
administrace a rozvoj webu
6.2 Příprava webu
Prostředí WWW má svá specifika, která je třeba znát a pracovat s nimi. Než však vůbec
začneme vytvářet web, je potřeba věnovat velkou pozornost přípravě. Co vše je potřeba zvážit
a zajistit je již uvedeno v kapitole č. II, kde se obecně pojednává o projektové přípravě a
řízení prací na elektronických publikacích. Stručně řečeno, je potřeba znát účel webu (tedy
mimo jiné i to, zda se bude jednat o veřejný web na Internetu nebo vnitropodnikovou
záležitost, intranet či extranet určený pro omezenou skupinu uživatelů), dále je nutné
uvažovat, jaký cíl má web splnit a pro jakou skupinu lidí. V souvislosti s tím je třeba vždy
zvážit specifika této skupiny, případné speciální požadavky (např. handicapy) a
předpokládané preference. V neposlední řadě je třeba vědět, s jakými finančními,
personálními a dalšími prostředky můžeme počítat, jaké jsou termíny a jaká pravidla pro naši
práci. Při přípravě však musíme také vždy myslet na to, co bude následovat po vytvoření
webu, tj. jak bude zajištěna jeho správa, aktualizace a případný další rozvoj. K tomu nám v
průběhu přípravy i samotného rozvoje webu slouží různá sledování a statistiky. Je důležité
věnovat pozornost celkovým průzkumům uživatelů Internetu, trendům v dané oblasti,
skutečnostem známým o dané cílové skupině uživatelů, dobrým příkladům a
zkušenostem a statistikám návštěvnosti webu, které ukazují, kdo, kdy, odkud a co na
našich stránkách dělal.
6.3 Tvorba webu
Pravidla projektové přípravy a řízení budou platná i pro kroky při tvorbě webu: je vždy
potřeba udělat analýzu situace, připravit koncepci, vytvořit logickou strukturu, připravit obsah
a přidělit práce a odpovědnosti v rámci realizačního týmu. Je těžké psát o tvorbě webů, neboť
mnoho konkrétních informací k tomu je k dispozici. Každý se snaží stanovit nějaká pravidla,
ale skoro vždy se může jednat o specifické situace. Moje pravidla tedy zní:
zadání musí být co nejpřesnější a všem zúčastněným jasné - pozdější “malé změny”
mohou znamenat předělání celé koncepce
možnosti všech zúčastněných musí být vyjasněny
vše, co web obsahuje, musí být pro dané prostředí vhodné
nevynalézejte kolo, ale zároveň neopisujte
6.4 Podpora uživatele
Podpora uživatele je klíčová pro úspěch celého produktu. Začíná již zmíněným dobrým
zacílením obsahu webu pro vybranou uživatelskou skupinu. Kromě obsahu je také důležitá
struktura, která vždy musí být přehledná, funkční a pro uživatele příjemná. Tím ovšem
podpora uživatelů zdaleka nekončí. Správce webu by měl průběžně vyhodnocovat zpětnou
vazbu a sledovat statistiky návštěvnosti webu, na jejichž základě dochází k úpravám
obsahu i navigace. Stále aktuální je také technická podpora, tedy nabídnutí alternativy v
případě nemožnosti otevřít daný grafický či jiný prvek, helpy, průvodci stránkami, co
nejmenší datový objem grafiky, možnost stažení potřebných plug-inů a především
optimalizace pro co největší počet typů a verzí prohlížečů. Skutečnost, že jste stránky
optimalizovali pro určitý prohlížeč, nepřinutí uživatele přizpůsobit svého klienta, ale spíše jej
přesvědčí o tom, že neumíte stránky optimalizovat pro více typů a verzí prohlížečů.
6.5 Správa webu a jeho budoucí rozvoj
Když je web vytvořen, otestován a případně schválen zadavatelem, putuje na web server. Tím
ovšem nekončí zajištění jeho přístupnosti a nalezitelnosti. Pokud je to v možnostech tvůrců, je
vhodné jej opatřit také metadaty a zaregistrovat web v co nejvíce vyhledávačích a
katalozích. Ani to však nemusí stačit pro maximální návštěvnost webu. Často je nutné web
také propagovat dostupnými prostředky: reklamou, články v médiích, veřejnou prezentací či
nezávislými audity.
Budoucí rozvoj webu závisí samozřejmě na jeho povaze (zda byl vůbec určen pro delší
působení) a na možnostech majitele. Pravidelná údržba (vyhodnocování zpětné vazby,
odstraňování chyb, aktualizace obsahu, zálohování, zajištění bezpečnosti dat a správa
přístupových práv) může být posílena o řadu dalších prací, například vývoj nových verzí,
rozdělení na více webů apod.
6.6 Otázky do diskuse
Otevřete vaše oblíbené WWW stránky a podívejte se, jaké grafické formáty obsahují a zda
(pomocí náhledu zdrojového kódu) obsahují alternativní texty a určení velikosti obrázku a
tabulek. Také se podívejte, zda obsahují element META.
Zkuste otevřít různé stránky s tím, že si ve svém prohlížeči nastavíte: a) barvu pozadí a textu,
b) nezobrazování grafiky. Podívejte se, jak se stránky budou zobrazovat po těchto úpravách.
6.7 Úkol
Nalezněte příklady vhodně vytvořených stránek a určete, které mají přednosti. Pak ukažte
příklady stránek, které obsahují nějaké prohřešky, chyby a určete, v čem jejich nevhodnost
spočívá a jak by bylo možné ji odstranit.
7
Prezentace e-dokumentů
7.1 Stručný obsah této kapitoly
V této kapitole se nachází velmi stručný přehled oblastí, kam elektronické publikování
významněji zasahuje.
o Firemní komunikace
o Kultura a umění
o Věda, výzkum a vzdělávání
o Státní správa
o Soukromá sféra
7.2
Sféra podnikání
o firemní prezentace
o intranety, extranety (posílení interní a externí komunikace v rámci firmy a jejího
okolí, tj. klienti, konkurence, potenciální klienti, veřejnost, stát)
o in-comapny training, HRD
o řízení (ProjectManagement), knowledge management (statistiky, datové sklady)
o marketing a PR
o mailing, klientské profily, prezentace na výstavách, infostánky
o Výroční zprávy, katalogy, support produktů, demo verze
o archívy produkce (vydavatelství), architektonické projekty
o elektronický obchod, WAP, internetové aukce
7.3
Věda, výzkum, vzdělávání
o vědecké práce a projekty, podpůrné knihovny
o diskusní skupiny a fóra, videokonference
o AI, expertní systémy (i ve firemní praxi)
o e-learning
o on-line: web based learning, videokonferencing
o off-line: CD-ROM, download z Internetu
o kombinované formy
o encyklopedie, atlasy, příručky, slovníky, učebnice a učební pomůcky (jazyky, vybrané
předměty, kreativní hry, edutainment)
o oborové portály a katalogy
o odborné knihovny a databázová centra
7.4
Soukromá sféra
o nakupování, hry a zábava
o hry: on-line a off-line (PC, Playstation) puzzles, střílečky, simulátory, adventury,
interaktivní filmy
o HDTV
o e-banking
o vzdělávání po Internetu
o teleworking
o WWW prezentace jednotlivců a zájmových skupin
7.5
Veřejná správa
o poskytování informací podle Zákona č. 106
o Elektronický podpis (1.10.2000, z.č. 227/2000 Sb.)
o Státní informační politika
o 1998 Rada vlády pro SIP
o 1999: Koncepce budování IS veřejné správy
o 2000: SIP ve vzdělávání
o registry, adresáře, evidence, agendy, statistiky
o legislativa, vyhlášky, sdělení
o veřejné infostánky (stanice s dotykovými monitory) - jízdní řády, info pro občany
o spolupráce s knihovnami a podniky
o služby veřejných knihoven
o elektronické publikace (knihy, e-ziny)
o portály, prohlížeče, vyhledávače
o on-line služby
o mail server, webhosting
o DDS, infoslužby
o diskusní skupiny, news
7.6
Kultura a umění
o rádio, televize, muzea, výstavy a galerie
o katalogy výstav, galerií a festivalů
o prezentace lokality, plány budov
o zpravodajství, rozhlas, film
o Interaktivní TV, HDTV
o Internetová telefonie
7.7 Otázky do diskuse
Vysvětlete vlastními slovy, co znamenají následující výrazy: e-banking, e-bussines, elearning, e-democracy.
7.8 Úkol
Popište různé příklady z vaší zkušenosti, ve kterých elektronické publikování významně
ovlivnilo (přetvořilo, zničilo, rozvinulo…) danou oblast.
8
8.1
Konvergence médií
Stručný obsah této kapitoly
Konvergence a její pojetí
Hybridní služby
Internetová telefonie
Webcasting
8.2 Pojetí konvergence
V této kapitole se budeme věnovat pojmu konvergence, pojmu, který má mnoho různých
vysvětlení a aplikací. V tomto textu budeme vycházet z pojetí konvergence jako výsledků
propojení různých zařízení do jedné sítě, v rámci níž probíhá výměna dat, kdy výstupní
data jednoho zařízení slouží jako vstupní pro zařízení jiné. U konvergence se totiž obecně
jedná o propojení historicky samostatně se vyvíjejících oborů: computing,
telecommunications a broadcasting. Pokud tuto jednoduchou definici rozvedeme do větších
podrobností, zjistíme, že můžeme na konvergenci pohlížet ze tří – dosti odlišných – úhlů:
Z pohledu sítí, kdy dochází především ke sdílení technologií: kabelů, satelitů, rádiových vln a
telekomunikačních spojů. Tyto technologie mohou být propojeny a využívány pro jeden typ
služby, například služby připojení k Internetu využívají a kombinují všechny zmíněné
technologie.
V našem textu budeme dále rozvíjet konvergenci z pohledu hybridních služeb, tedy služeb,
které vznikly propojením „historicky“ oddělených služeb nezávisle na použitých
technologiích. Příkladem mohou být například datacasting, videoconferencing, audio a
videotexové služby, tzv. zelená čísla, telesales, junk fax a junk mail (propojení reklamy s
telekomunikacemi).
Poslední možnou optikou je studium vzniku a dopadů konvergence ve vytváření
nadnárodních organizací, kde vznikají složitě propojené vlastnické vztahy v produkci
služeb (filmový a hudební průmysl, knižní produkce, poskytovatelé internetových služeb,
telekomunikační společnosti).
8.3 Hybridní služby
Velkým impulsem pro rozvoj hybridních služeb byl přechod od analogového k digitálnímu
obsahu a technologiím. Hovoříme-li o konveregenci z hlediska služeb, pak se jedná o
propojení ve formě produktu, ve funkci nebo médiu. V samotných konvergentních službách
vzniká nový typ konkurence, například televize může nyní existovat ve více formách:
pozemní, kabelová nebo satelitní.
8.4 Příklady hybridních služeb
data broadcasting (přenos dat do TV přijímače s použitím technologie prokládaného TV
signálu) - např. teletext
narrowcasting (vysílání šité na míru ohraničené skupině příjemců) - předchůdce “video-ondemand” a “interactive TV”
interaktivní služby (dvousměrný přenos)
Videotex (Minitel), audiotex (informace o tel. číslech, placené linky 0609 apod.)
videotelefony, videokonference
Interaktivní TV
Webcasting
On-line služby (America On-line, Compuserve, Prodigy...): zpřístupnění databází, zpráv,
informací a služeb
Poskytovatel připojení k Internetu (kromě služeb připojení k Internetu provozuje portály,
chaty, informační a poradenské služby apod.)
8.5 Internetová telefonie
Jedním z příkladů konvergence služeb je internetová telefonie nebo IP telephony. Jedná se
totiž o přenos telefonních hovorů přes Internet narozdíl od “klasického” telefonování přes
pevnou síť, mobilní sítě nebo satelit. V souvislosti s telefonováním přes internet se hovoří o
tzv. unified messaging, kdy je e-mailový server propojen s možnostmi telefonování a tzv.
instant messagingem (ICQ apod. tedy zasílání zpráv on-line).
Internetové telefonii se předvídal velký rozvoj, zatím však odhadem má do roku 2004 vzrůst
její využívání na 10% uživatelů Internetu, což ještě není mnoho. Úspěch totiž závisí
především na zájmu velkých firem tuto technologii využívat a také do ní investovat.
8.6
Odkazy na firmy nabízející možnost telefonování přes Internet, další informace a
potřebný software
o computer to computer
o (buddyPhone, Speak Freely)
o computer to phone
o http://www.dialpad.com/
o www.phonefree.com
o www.callrewards.com
o http://www.deltathree.com/
o http://www.hottelephone.com/
o Net2Phone
o Dialpad
o America Online (Instant Messanger)
České firmy mohou tuto službu nabízet oficiálně od léta r. 1999 díky generálnímu
povolení ČTÚ 22/99
o Czech OnLine (s Dattelem)
o Radiomobil (Paegas Internet Call)
o EuroTel, Aliatel, Contactel (Voice Direct) a další...
8.7 Webcasting
Druhým příkladem hybridních služeb je tzv. webcasting, tedy jednoduše řečeno vysílání
informací v prostředí WWW. Jde o skupinu služeb používajících Internetu jako
platformy pro přenos obsahu přičemž propojují tradiční formy komunikace (tisk,
audiovideo, telekomunikace). Aby se tyto služby mohly rozvíjet, je potřeba vytvořit
inteligentní architekturu sítí optimální pro streamingová data. Zatím je často kvalita těchto
služeb negativně ovlivněna přenosovými možnostmi sítí. Avšak to, co webcasting ztrácí na
kvalitě oproti např. TV, dohání šíří nabídky a interaktivitou.
Podrobnější informace o webcastingu jako takovém, konkrétní příklady a také více
podrobností o jeho typech naleznete na následujících stránkách:
o www.broadcast.com
o Yahoo: sekce News and Media, Internet Broadcasts
o www.threesquared.com (streaming, webcasting)
o www.webcasting.com (možnost stažení přehrávačů)
o www.webcasters.org (Mezinárodní Asociace webcasterů)
8.8 Modely webcastingu
1. digitální knihovny s obsahem audiovideo materiálů a on-demand služeb
video klipy, streaming služby nebo real-time zakomponované do statických WWW stránek
Příklady: CNN, Internet Television Network...
2. webcasting “live” událostí používající audiovizuální obsah, koncentrace na živé přenosy
Příklady: Audionet, itv.net, přenos on-line událostí pomocí textu, iDnes, the Age
4. Push/Pull služby
předplatitelské služby, které předplatitelé dostávají automaticky “na stůl”, channels
Příklady: Pointcast, Microsoft, Netscape
5. Push/Pull služby jako inteligentní agenti
technologie aktivních kanálů posílená o možnost inteligentního prohledávaní podle profilu
Příklady: netbot, agentware
6. webTV (příjem internetovského obsahu na TV přijímači)
7. Informační služby o obsahu a programech webcastingu aj.
Příklady: CNN (Magnifi search engine na videoklipy), Net Channel.net
8.9 Otázky do diskuse
Projděte si některé z uvedených odkazů. Uveďte příklady různých hybridních služeb a
popište, jak a kde dochází ke konvergenci.
8.10 Úkol
Vyberte si příklad webcastingu, například vysílání Českého rozhlasu na Internetu. Na tomto
příkladě demonstrujte projevy konvergence a zkuste nalézt všechna pro a proti takového typu
služeb.
9
9.1
Archivace
Stručný obsah této kapitoly
Typologie přístupů k archivaci elektronických dat
Virtuální knihovny
Technické zabezpečení
Povinný výtisk a tradiční knihovnické postupy
Archivace
Zatímco klasičtí vydavatelé chrlí nové a nové publikace a jen tiše doufají, že jsou někde
shromažďovány, elektronický vydavatel má veškerou svoji produkci „pod střechou“ a dává
svým čtenářům na jednom místě k dispozici nejen nejnovější vydání, ale také sofistikovaný
archív starší produkce s možnostmi prohledávání, objednání, stažení apod. Kromě této
nesporné výhody je archivace také velmi účinnou formou ochrany dokumentů (především
u historických fondů) a lepším nástrojem distribuce. V neposlední řadě existence
elektronických archívů působí jako dobrý propagační a osvětový prvek. Nároky na fyzický
prostor jsou v tomto případě daleko nižší než u tištěné produkce. V některých případech však
mohou vznikat vážné problémy s umístěním exponenciálně rostoucího datového objemu
produkce. Navíc s archivací dat v elektronické podobě vyvstávají kromě těchto technických
problémů také problémy finanční a nakonec i personální – roste poptávka po odbornících
na tyto technologie. Možnou budoucí nevýhodou tohoto způsobu archivace jsou problémy
spojené s citlivostí nosičů pro ukládání dat: délka jejich životnosti – a tím i čitelnosti dat –
není jistá stejně jako není vůbec jisté, že ještě po několika letech bude existovat funkční
zařízení pro přečtení záznamu na nosiči. Výhody archivace dat v elektronické podobě jsou
však nesporné, a tak i někteří klasičtí vydavatelé archivují svou produkci např. na CD ROM.
Moderní knihovny a informační centra proto kladou stále větší důraz na rozvoj elektronických
fondů a vznikají digitální knihovny.
9.2 Otázky do diskuse
Zkuste pojmenovat hlavní výhody a nevýhody elektronických archívů.
9.3 Úkol
Zkuste si představit, že máte na starosti velký zpravodajský portál, který obsahuje krátké
zprávy, články, reportáže, reakce čtenářů a odpovědi, galerie fotografií, audio záznamy
rozhovorů a krátké videozáznamy. Kromě toho provozujete také chat, diskuse na žhavá
témata a ankety. Jakou byste navrhovali strategii pro archivaci těchto dat? Jaké mohou
vyvstat problémy v budoucnu?
10 Legislativa a otázky etiky
10.1 Stručný obsah této kapitoly
Copyright, autorský zákon, elektronický podpis
Ochrana dat a svoboda slova
E-demokracie vs. ochrana soukromí a další otázky etiky
Otázky etiky a legislativy jsou klíčové nejen pro poskytovatele obsahu, ale také pro jeho
autory a uživatele. Těmto otázkám se podrobně věnuje řada odborníků a také k nim existují
celé servery a další veřejně dostupné informační zdroje. Proto v této kapitole nerozebírám
tuto problematiku podrobně, ale pouze odkazuji na tyto existující zdroje.
10.2 Otázky do diskuse
Jak by podle vás měla vypadat e-demokracie? Jaké jsou reálné možnosti uskutečnění této
představy demokratického otevřeného občanského dialogu versus otázky ochrany soukromí,
problémy s ochranou dat a nerovnosti přístupu k informačním technologiím?
10.3 Úkol
Vzpomínáte na případ Napster? Server, který umožňoval sdílení a šíření hudby ve formě MP3
záznamů, na které neexistovala licence nebo jiné povolení k takovému šíření, byl zažalován
hudebními producenty, kteří se cítili poškozováni činností Napsteru. Vyhledejte si k tomuto
případu více podrobností, internetové servery se zprávami o této kauze jen hemžily.
Rozeberte tento případ nejen z hlediska právních otázek, ale z hlediska etiky.
11 Ekonomické aspekty e-publikování
11.1 Stručný obsah této kapitoly
Co je to e-bussines
Modely elektronického obchodu
Elektronické peníze
Elektronické vydavatelství
11.2 E-bussines
Elektronický obchod se začal rychle rozvíjet ve chvíli, kdy uživatelská skupina Internetu
dosáhla uspokojivé velikosti, zlepšily se technické, právní (certifikace, elektronický podpis)
i ekonomické podmínky pro elektronickou komerci a kdy se i u nás otevřely možnosti pro
implementaci různých platebních systémů. V Čechách vznikla Asociace pro elektronickou
komerci (www.apek.cz) a řada informačních serverů na podporu elektronického
obchodování (například www.ebiz.cz). Elektronické obchodování je širší pojem, než jak jej
máme ve zvyku vnímat. Následující modely ukazují šíři, jakou e-bussines ve skutečnosti
nabízí.
Klasické schéma elektronické komerce ukazuje příklady, s jakými se můžeme setkat:
B2B
B2C
Rezervační systémy aerolinek a
cestovních kanceláří
e-shopy
Nejstarší model
C2C
C2B
Překladatelské služby, transakce
probíhá mezi dvěma fyzickými
osobami přímo
Osoba jako dodavatel pracovní
síly, teleworking, elektronické
časopisy
11.3 Příklady modelů
o tržiště (http://www.intelligo.cz/)
o transakční agenti (http://www.investice.cz/)
o poradenství pro obchodní komunitu (finance.cz, epravo.cz)
o nákupní kluby (http://www.powershop.cz/)
o vytváření a koncentrace trhu (výnosy z inzerce)
o sdružení prodejců
o virtuální nákupní centra (ecity, vltava2000, shop.cz)
o aukce a reverzní aukce (ricardo.de, aukce.cz)
o inzertní rubriky (annonce.cz)
o vyhledávací agenti (einfo.cz, shopfinder.cz)
o reklama, propagace (wordonline.cz)
o věrnostní schémata (fazole.cz)
o virtuální služba zdarma (atlas.cz, ICQ), zdarma s reklamou
o předplatné (economist.com, pbj.cz)
o diskont (zdroje z reklamy)
o mikroplatby (pay-as-you-go)
o registrace
o centra služeb
o informace, srovnání (srovnejte.cz)
o e-tailer (na míru)
o přímí výrobci (eta.cz, unipack.cz)
o prodejní koalice (amazon.com)
o poradenství pro komunity
o expertní služby (expert.cz)
o referenční a hodnotící fórum
11.4 Elektronické platební systémy (přímé bankovnictví)
Homebanking je vývojově starším modelem přímého bankovnictví. Počítač komunikuje
prostřednictvím Internetu s bankou, avšak za použití speciálního softwarového a
hardwarového zařízení. Komunikace je tedy vázána na jeden konkrétní počítač se
zabezpečeným přístupem k bance. (U nás poskytuje například ČSOB, ČS, GE Capital,
Hypovereinsbank).
E-banking je modernější metoda, kdy správa konta probíhá prostřednictvím mobilního
telefonu nebo internetového rozhraní odkudkoliv. Lze tak nakupovat přímo bez použití
kreditní karty. (U nás nabízí například Expandia, KB, Citibank, Union banka a další).
11.5 Jak lze realizovat platby za nákupy přes Internet?
o složenka, dobírka, převod z účtu
o platební karty pro platby v e-shopech (CCS Kontakt, CitiCard od Citibank …)
o kreditní karty (nejistota na straně plátce i příjemce)
o úvěrové karty (O.K. karta GE capital, Aura karta od Cetelem, YES karta od
Homecredit)
o věrnostní programy (eKreditiv v eCity, Dukáty na iDnes, Fazole)
o elektronické bankovnictví (eBanka (www.ebanka.cz), KB (www.mojebanka.cz), Juice
Pay (www.mobiljuice.cz) - Eurotel a Citibank (CityDirect), Austria (nonstopkonto.cz),
Živno (netbanka.cz), Union (union.cz)
o internetové peníze (I Like Q)
o placení pomocí mobilního telefonu (Paegas GMS Banking)
o platební portály (platby.cz)
11.6 Otázky do diskuse
Jaké má podle vás výhody a jaké nevýhody nakupování přes Internet?
11.7 Úkol
Zkuste si představit, že plánujete rozjezd elektronického obchodu, například placených
informačních služeb. Zvažte, co byste vše museli zajistit, aby se takový projekt úspěšně rozjel
a jak byste udržovali jeho konkurenceschopnost v průběhu dalších let.
12 Pro a proti v elektronickém publikování
12.1 Stručný obsah této kapitoly
Odlišnosti elektronického publikování od tradiční produkce
Srovnání pro a proti v elektronickém publikování
12.2 Ochrana dat
Každý producent informací může být nesolidní, ale investice do vydání papírového periodika
již signalizuje alespoň snahu o kontinuitu a cíl vydávání. Klasický vydavatel má navíc své
produkty někde uložené v papírové podobě a pokud zanikne, bude možné tyto dokumenty i
nadále použít. U elektronického vydavatelství vznikají složité otázky spojené s možnostmi
přesouvat dokumenty a tím i jejich URL nebo nebezpečí ztráty dat v důsledku jejich
záměrného či cizí osobou zaviněného poškození. Možná právě tato nejistota vede mnohé
uživatele Internetu k tomu, že si raději důležité dokumenty nebo články vytisknou. Jedině tak
můžeme vysvětlit fakt, že existuje přímá závislost mezi rostoucím využíváním výpočetní a
kancelářské techniky a spotřebou papíru.
12.3 Nadprodukce informací
Finanční náročnost a větší časo-prostorové omezení tištěných publikací paradoxně skýtá
jednu z výhod klasického publikování: částečná eliminace nadprodukce informací a
grafomanství. Omezovat autory na Internetu by však bylo v rozporu s jeho celkovým
zaměřením, a tak nezbývá než apelovat na etiku: všichni, kdo publikují na Internetu (a v el.
podobě obecně), by se měli vyvarovat duplikací, uveřejňování redundantních informací,
publikování zbytečně paměťově náročných dokumentů (fotografie, video, zvuk) a především
nepublikovat "za každou cenu". S tím souvisí i jisté návyky a počítačová gramotnost. Z
neznalosti například často dochází ke zbytečnému vytváření kopií dokumentů nebo
nadměrnému zatěžování paměťových prostorů.
12.4 Délka archivace
Možnost archivovat předchozí čísla/publikace je již zmíněnou nespornou výhodou
elektronických vydavatelství, na druhou stranu však nikdo přesně neví, jak dlouho budou
data na patřičném serveru přístupná a čitelná (s tím souvisí i otázka kvality záznamového
média). V souvislosti s elektronickými publikacemi vyvstává v oblasti archivace otázka
povinných výtisků, určení jednotlivých typů dokumentů a které soubory na síti za ně
považovat (monografie, periodika, mapy, fotografie…) a s tím spojená nutnost definovat, co
všechno je považováno za elektronický dokument.
12.5 Zpětné zásahy do textu
Elektronické publikace vystavené na síti se rovněž výrazně odlišují možností autora do nich
neustále zasahovat, opravovat chyby, zpřesňovat formulace nebo je jinak měnit.
Dokument fixovaný na papíře takto upravovat nelze. Na první pohled se zdá, že především ti,
kdo mají zkušenosti s vydáváním papírových dokumentů, by ocenili možnost, opravit
překlepy a drobné chyby, které přehlédla trojí korektura textu před tiskem. Tato nesporná
výhoda se však může lehce obrátit v nevýhodu nebo spíše nebezpečí zvyšování nedůvěry k
elektronickým publikacím. Jak vyřešit situaci, kdy někdo popíše nepřesnosti nebo
nekonzistence v textu nějakého autora, který zareaguje na kritiku tak, že tyto nedostatky ze
svého původního textu hbitě odstraní? Lze důvěřovat autorovi článku uvádějícím ekonomické
ukazatele, když po zveřejnění citací konkrétních údajů autor původní citované údaje přepíše
jinými?
12.6 Omezená skupina uživatelů Internetu
Internet je nazýván globální počítačovou sítí a málokomu tak dochází, že přístup k této
"celosvětové" studnici informací má pouze zlomek obyvatel planety Země. Obecnými
bariérami přístupu mohou být ekonomické podmínky, politická atmosféra, úroveň
vzdělanosti, stav telekomunikační sítě aj. Podle průzkumů uživatelské struktury Internetu
tvoří v České republice většinu mladí (v intervalu 15-33 let se pohybuje 80% všech uživatelů
Internetu v ČR), vzdělaní (absolventi SŠ a VŠ pokrývají 87,4%), muži (89,7%). České
publikační aktivity na Internetu jsou dále specifické používáním jazyka, kterým mluví jen
malý zlomek všech uživatelů Internetu a který navíc vyžaduje podporu kódování české
diakritiky.
K elektronickým publikacím na Internetu má tedy u nás zatím přístup jen omezená skupina
lidí. Na druhou stranu je však patrné, že právě akademická komunita je v internetovské
uživatelské skupině dosti výrazně zastoupena. Mnohé z odborných dokumentů nebo
publikace úzce vymezených zájmových či profesních skupin, které nemohly být kvůli
omezením tištěné produkce vydány, mají právě na Internetu šanci vzniknout a dostat se ke
svým čtenářům.
12.7 Autorská práva
Jedním z nejdiskutovanějších současných problémů elektronického publikování je ochrana
osobních dat a s tím spojené garance autorům, kteří publikují. Bez pružného, funkčního a
použitelného legislativního nástroje ochrany duševního vlastnictví na počítačových sítích se
jen těžko rozvine elektronické publikování, knihovny a archivace. Specifickou vlastností
elektronických publikací totiž mimo jiné je, že jejich kopie jsou naprosto identické s
originálem (pokud nejsou opatřeny elektronickým podpisem či jinak označeny), a proto lze
kupříkladu jen těžko dokázat, který ze dvou obsahově shodných digitálních dokumentů vznikl
dříve. Pro účely eliminace takových problémů vzniká celá řada iniciativ a také jsou vytvářeny
nástroje na ochranu dat a autorských práv. Dokumenty je například možné zajistit pomocí tzv.
elektronického podpisu, zakódováním, omezit k nim přístup pouze přes heslo či registraci
apod. Všechny tyto nástroje však vyžadují finanční, personální a další investice a také záleží
na jejich širokém využívání.
12.8 Knihovnické postupy
Elektronické publikování by mělo vyvolat jisté změny v tradičním nahlížení na metody
zpracování, ukládání a zpřístupňování zaznamenaného poznání. Není dosud jasná
definice a třídění elektronických dokumentů, neexistuje jednotný způsob jejich popisu,
indexace a archivace a tradiční registrace (ISBN a ISSN) respektuje specifika elektronických
publikací jen v konkrétních případech. Nové médium si pravděpodobně vynutí změny
v chápání dokumentu jako fyzického dokumentu a upřednostňování formy před
obsahem. Tento princip postulují všechny vyhledávací služby na Internetu, kdy prvotní je
indexace obsahu dokumentu, nikoli jeho forma.
12.9 Hodnocení kvality elektronických časopisů
Pro realizaci on-line titulu je technické zabezpečení jistě rozhodující, avšak o jeho skutečném
úspěchu na trhu elektronických publikací rozhoduje především jeho kvalita. Jakým způsobem
však přistupovat k hodnocení kvality elektronických publikací? Následující princip bude
pravděpodobně pouze jedním z návrhů, jak na tak komplexní pojem, jakým je kvalita,
můžeme pohlížet.
12.9.1 Obsah
Pravděpodobně nejdůležitějším kritériem při hodnocení kvality titulu musí být jeho obsah.
Kromě samotné relevance vzhledem k zaměření periodika je důležité hodnotit také to, zda má
čtenář přístup ke všemu, zda má možnost odkazování na archiv, jak často probíhá aktualizace
a zda se nabízejí alternativní formáty. Kritériem kvality bude jistě také to, zda vzájemně
provázené odkazy skutečně fungují, zda je obsah časopisu přehledně rozdělen (například do
rubrik) a zda cituje své zdroje.
12.9.2 Původci
Součástí našeho víceméně subjektivního hodnocení je jistě také to, kdo stojí za vydáváním
daného titulu a kdo konkrétně tvoří redakci. Objektivně můžeme tyto požadavky zjistit např. z
toho, zda projekt obsahuje informaci o copyrightu, informaci o vydavateli, redakci, koncepci,
záměrech a statusu, informaci o autorech a ISSN.
12.9.3 Navigace
Především u rozsáhlejších elektronických projektů je navigace naprosto nezbytná. Otázka
tedy spíše je, jak je tato navigace vymyšlena a zda vyhovuje logice čtenářů a jejich potřebám.
Do navigačního systému tedy především patří vzájemně provázané odkazy v příspěvcích,
odkazy na citované a zmiňované dokumenty, servery a instituce, e-mailové adresy autorů
nebo alespoň redakce, inteligentnost propojení jednotlivých hierarchických úrovní systému,
tematické členění a vyhledávací možnosti.
12.9.4 Design
Dynamika, barvy a především co nejvíce pohyblivých částí na stránce rozhodně nejsou tím,
co určuje kvalitu titulu. Aby periodikum působilo jako vyvážený a jednotný systém, mělo by
mít také jednotnou úpravu, kde grafika v podstatě hraje roli navigačního prvku. U textů je
nejdůležitější jejich “čitelnost”, tedy rozumná barva písma sladěná s pozadím, typ a velikost
písma a zarovnání. K posouzení slouží také to, jaké prvky a především jak efektivně byly
použity (multimediální prvky) a jaké nástroje (HTML, DHTML, skripty...). K celkovému
hodnocení ještě připočteme, zda je vyřešeno kódování a podpora různými prohlížeči a zda je
použito meta jazyka.
Kromě výše uvedených charakteristik je třeba uvážit také skutečnost, že elektronický projekt
se vyskytuje ve velmi proměnlivém, nevypočitatelném a dynamicky se rozvíjejícím prostředí.
Pro úspěch projektu je tedy také důležité neustále sledovat vývoj, trendy a novinky, hledat
poučení a inspiraci v dobrých příkladech a vlastních zkušenostech. Tato práce je náročná
nejen z hlediska stále nových požadavků na inovace technologické, ale také změnu myšlení
a schopnost neustále se vzdělávat.
Pro
Proti
neexistence časoprostorové bariéry
nerovnosti přístupu k ICT (vzdělání, region,
sociální skupina)
interaktivita, multimedialita
vyhledávací nástroje
distribuční možnosti
nadprodukce informací a zhoršená orientace v
jejich kvalitě
zkrácený proces přípravy
rychlý vývoj technologií nutící k neustálému
přizpůsobování a závislosti
konvergence, možnost propojování
problémy s archivací
decentralizovaná struktura
náročnost na přípravu a celoživotní rozvoj lidí
negativní dopady globalizace
nekompatibilita
12.10 Otázky do diskuse
Zkuste vyjmenovat nejdůležitější aspekty elektronického publikování a ukázat, jaké mají
kladné a záporné stránky.
12.11 Úkol
Představte si, že připravujete projekt nového elektronického oborového časopisu. Připravte si
projekt, koncepci a popište, co byste všechno měli vzít při přípravě a realizaci v úvahu.
13 Poznámka autora
Tento text byl napsán v říjnu roku 2001. Konkrétní nástroje pro tvorbu a správu
elektronických publikací se vyvíjejí stejně dynamicky, jako reálná podoba těchto publikací
jakož i prostředí, ve kterém se zveřejňují. Je proto obtížné napsat učební text o elektronickém
publikování tak, aby nezastaral během krátké doby a zároveň, aby nebyl na druhou stranu
příliš obecný. Konkrétní příklady jakož i aktualizovaná verze tohoto studijního materiálu je
proto přístupná na adrese http://www.ikaros.cz (sekce kurzy).
Druhý dovětek se týká samotného obsahu tohoto textu. Na elektronické publikování lze
nahlížet různě: z hlediska knihovnicko-informačního zpracování (tedy spíše uživatelského
pohledu), z hlediska produkce a správy elektronických publikací (tedy pohledu tvůrců,
techniků a obchodníků). V tomto textu jsem se snažila kombinovat oba pohledy. Vědoma si
strategické nutnosti knihoven a informačních center zapojit se aktivně do procesu
elektronického publikování, zařadila jsem nejen kapitoly o archivaci, klasifikaci nebo popisu
elektronických publikací, ale velkou váhu jsem dala na samotný proces tvorby elektronických
publikací. Domnívám se totiž, že tato průprava nejen napomůže zařadit knihovníky a
informační pracovníky na místo aktivních účastníků rozvoje elektronického publikování, ale
především jim dá lepší náhled na celou tuto problematiku.
14 Literatura
14.1 Použitá a doporučená literatura ke kapitole 1.
1. BAYER, Jan. Elektronické časopisy a systém ISSN. Ikaros [online], 1998, č. 3.
Dostupné z: http://ikaros.ff.cuni.cz/1998/c03/issn.htm.
2. JEDLIČKOVÁ, Petra. Elektronické publikování: Periodika na Internetu. Ikaros
[online],1999, č. 3 [cit. 1999-03-01].
Dostupný z: <URL: http://ikaros.ff.cuni.cz/ikaros/1999/c03/cis_pj.htm>.
3. JONÁKOVÁ, Karolína. Co je a co není elektronický časopis. Ikaros [online], 1998, č.
1. http://ikaros.ff.cuni.cz/1998/c01/elp.htm.
4. MEADOWS, Jack. Can we really see where electronic journals are going? Library
Management, Vol. 18, no. 3 (1997). s. 151-154. ISSN: 0143-5124.
5. Průzkum uživatelů Internetu. Výsledky pátého kola (červen – červenec 2000).
Dostupný z: http://www.park.cz
6. TKAČÍKOVÁ, Daniela. Odborné elektronické časopisy - proč ne? Ikaros
[online],1998, č. 2. http://ikaros.ff.cuni.cz/1998/c02/tka.htm.
7. VOJTÁŠEK, Filip. WWW otevřel elektronickému publikování cestu dokořán, ale
idyla nás nečeká. Ikaros [online]. 1998, č. 1..
http://ikaros.ff.cuni.cz/1998/c01/elpubl.htm.
8. VOJTÁŠEK, Filip. Ikaros na WWW: zkušenosti s vydáváním elektronického
odborného časopis. Ikaros [online]. 1999, č. 3 [cit. 1999-03-01].
Dostupný z: <URL: http://ikaros.ff.cuni.cz/ikaros/1999/c03/cis_fv.htm>.
9. WILLS, Gordon. Embracing electronic publishing. Internet Research, Vol. 6, No. 4
(1996). s. 77-90. ISSN 1066-2243.
10. WILLS, Mathew - WILLS, Gordon. The ins and outs of electronic publishing. Internet
Research, Vol. 6, No. 1 (1996). s. 10-21. ISSN 1066-2243.
11. WOODWARD, Hazel - ROWLAND, Fytton - McKNIGHT, Cliff - MEADOWS, Jack
- PRITCHETT, Carolyn. Electronic journals: Myth and realities. Library
Management, Vol. 18, no. 3 (1997). s. 155-162. ISSN: 0143-5124.
12. ŽBIRKA, Jan. Fulltextové aspekty elektronického publikování. Ikaros [online]. 1999,
č. 3 [cit. 1999-03-01].
Dostupný z: <URL: http://ikaros.ff.cuni.cz/ikaros/1999/c03/zbirka/index.htm>.
14.2 Použitá a doporučená literatura ke kapitole 2.
13. HOLSINGER, Erik. Jak pracují multimédia. Brno : UNIS, 1995. 198 s.
14. LEWIS, Chris. Multimédia. Z angl. orig. přel. Jiří Bartoň. Praha : Ikar, 1998. 71 s.
15. MILLER, David. Web multimedia development. Indianapolis : New Riders, 1996.
648 s.
14.3 Použitá a doporučená literatura a další zdroje ke kapitole 3.
16. FOTR, Jiří. Jak na počítač: Skenery a skenování. Praha, Computer Press: 2000. 72 s.
17. VOJTÁŠEK, Filip. Role digitalizace v systému ochrany historických fondů se
zvláštním zřetelem na projekt Národní knihovny ČR „Memoriae Mundi Series
Bohemica“ realizovaný v rámci programu UNESCO „Memory of the World“.
Diplomová práce. UK FF ÚISK Praha, 2000. Vedoucí DP Mgr. Adolf Knoll, oponent
PhDr. Zdeněk Uhlíř.
18. WWW prezentace projektu Memoriae Mundi Series Bohemica na stránkách NK ČR:
http://digit.nkp.cz a http://www.nkp.cz/start/knihcin/projekty/Digit/DigitLib.html.
19. American Memory - Library of Congress
20. Digital Library - British Library J.S.Bach v digitální podobě
21. Gallica
22. VOJTÁŠEK, Filip. Využití grafických formátů JPEG a DjVu v digitalizaci. Inforum
2000
23. MILLER, David. Web multimedia development... s. 130-135
24. Digitální knihovna - projekt NK ČR Memoriae Mundi Series Bohemica
25. VOJTÁŠEK, Filip. Role digitalizace v systému ochrany historických fondů se
zvláštním zřetelem na projekt Národní knihovny ČR "Memoriae Mundi Series
Bohemica" realizovaný v rímci programu UNESCO "Memory of the World".
Diplomová práce. Praha, ÚISK FF UK: 2000. 154 s.
26. KNOLL, Adolf. Testing new image formats for document delivery.
27. KNOLL, Adolf. Efficiency of wavelet conversion.
28. BEAGRIE, Neil. Going digital: issues in digitisation for public libraries [online].
EARL Consortium, 2000-05-25 [cit. 2001-01-31].
29. PSOHLAVEC, Stanislav. Digitalizace - co tím myslíte? Ikaros [online]. 1999, roč. 3,
č. 11 [cit. 2000-12-12].
14.4 Použitá a doporučená literatura a další zdroje ke kapitole 4.
30. FOTR, Jiří- SCHNEIDER, Zdeněk. Flash 5, Průvodce uživatele: Pro grafiky a tvůrce
webů. Praha, Computer Press: 2000. 199 s. ISBN 80-7226-415-X.
31. PROKEŠ, Karel. Velká kniha: Macromedia Flash, Interaktivní animace. Brno, Unis:
2000. 311 s. ISBN 80-86097-51-X.
32. Macromedia Flash (www.flash.com): Dostupné z:
http://www.macromedia.com/software/flash/
33. Český server Flash Zone: Dostupné z http://www.flashzone.cz
34. Joe Cartoon:Dostupné z: http://www.joecartoon.com/
35. Projekt Pražský Golem: Dostupné z: http://www.prague-golem.cz/
36. MPx: Dostupné z: http://www.mpx.cz nebo htpp://www.mp3.cz (odkazy na řadu
dalších míst na WWW včetně archívů MP3)
37. DVD: Dostupné z:http://www.dvd.cz (technický popis DVD, slovníček pojmů, okazy
na DVD produkty)
38. HDTV:Dostupné z:http://www.hdtv.com a nebo http://www.digitaltelevision.com
39. Měsíčník Pixel: www.pixel.cz
40. Server DV o digitálním videu: www.dv.cz
41. Server DigitalTV: www.digitaltv.cz
42. Server o digitálním videu: www.digitalproducer.com
43. Rozsáhlý soubor serverů: www.digitalmedia.net
44. Stručnější přehled: www.desktopvideo.about.com
45. Streaming media world: smw.internet.com
46. Kodeky: www.mediacleaner.com/CodecCentral
47. Videostřižny: www.syntex.com, www.visual.cz, www.gio.cz a www.exac.cz
14.5 Použitá a doporučená literatura a další zdroje ke kapitole 5.
48. Tim BL. Metadata Architecture. January 1997.
49. TAYLOR, Chris. An Introduction to Metadata. April, 1999.
50. HILLMANN, Diane. Using Dublin Core. 2000-07-06.
51. A gentle introduction to SGML.
52. MUSCIANO, Chuck - KENNEDY, Bill. HTML a XHTML: Kompletní průvodce.
Praha, Computer Press: 2000. 633 s. ISBN 80-7226-407-9.
53. LYNCH, Clifford. Identifiers and their role in networked information applications.
1997.
14.6 Použitá a doporučená literatura a další zdrojeke kapitole 6.
54. SPAINHOUR, Stephen- ECKSTEIN, Robert. Webmaster v kostce. Praha, Computer
Press: 1999. 504 s. ISBN 80-7226-251-3.
55. MUSCIANO, Chuck - KENNEDY, Bill. HTML a XHTML: Kompletní průvodce.
Praha, Computer Press: 2000. 633 s. ISBN 80-7226-407-9.
56. SATRAPA, Pavel. Web Design. Praha, Neokortex: 1997. 414 s.
ISBN 80-902230-1-X.
57. Seriály o tvorbě HTML na různých e-zinech (Živě, NaModro, ...)
58. MIKLE, Pavel. Referenční příručka jazyka HTML. Unis, Praha: 1996. 55 s.
14.7 Použitá a doporučená literatura a další zdroje ke kapitole 7.
59. HAUSNER, Milan. Nový zdroj poznání. Přehled významných vzdělávacích portálů.
Computer, roč. 8, č. 13-14/01, s. 6-8. ISSN 1210-8790.
60. KASAL, Pavel, SVAČINA, Štěpán a kol. Internet a medicína. Grada, Praha: 2001.
224 s. ISBN 80-247-0119-7.
61. PAPÍK, Richard, MICHALÍK, Pavel, MICHALÍK, Petr, NOVÁČEK, Libor. Internet
– ekonomické, marketingové a finanční aplikace: strategie vyhledávání a prezentace.
Ekopress, Praha: 1998. ISBN 80-86119-03-3.
62. Vše o zákonu č. 106: www.ostosest.cz
63. Sdružení pro informační společnost: www.spis.cz
64. Březen měsíc Internetu: www.brezen.cz, www.bmi.cz
65. Internet ve státní správě a samostrávě: www.isss.cz
66. České fórum pro informační společnost: www.cfis.cz
14.8 Použitá a doporučená literatura a další zdroje ke kapitole 8
67. Webcasting and convergence: policy implications. Paris, OECD: 1997. 55 s.
68. Converegence between communications technologies: case studies from North
America and Western Europe. Paris, OECD: 1992. 147 s. ISBN 92-64-13633-9.
69. Telecommunications and broadcasting: covergence or collision? Paris, OECD: 1992.
287 s. ISBN 92-64-13764-5.
70. Zpravodajské portály:
i. www.czech-tv.cz
ii. www.idnes.cz
iii. www.cnn.com/videoselect
iv. www.abcnews.com
v. www.msnbc.com/m/lv/default.asp
vi. www.foreigntv.com/worldnews
vii. www.zdnet.com/zdtv/msvideo
viii. www.fasttv.com
71. Hudba
i. www.worldonline.cz
ii. www.launch.com
iii. www.vh1.com
72. Film
i. www.atomfilms.com
ii. www.movieflix.com
iii. www.ifilm.com
iv. www.film.com/watch
v. www.realguide.com/broadband
vi. www.windowsmedia.com/broadband/bbguide.asp
14.9 Použitá a doporučená literatura a další zdroje ke kapitole 9.
73. CELBOVÁ, Ludmila. Katalogizace elektronických zdrojů na Internetu: proč, co, jak?
Ikaros (online). 2001, č.2 (cit. 2001-02-01).
74. CELBOVÁ, Iva. Archivace elektronických publikací: Problémy spojené s fenoménem
elektronického publikování. Ikaros [online]. 1998, č. 2.
http://ikaros.ff.cuni.cz/1998/c02/elpubl1.htm.
75. ARMS, William Y. Digital libraries.Cambridge, MIT Press: 2000. 287 s. ISBN 0262-01880-8.
76. BORGMAN, Christine. From Guttenberg to the global information infrastructure:
Access to information in the networked world. Cambridge, MIT Press: 2000. 324 s.
ISBN 0-262-02473-X.
77. The Internet Archive: Building an "Internet Library". Dostupné z http://archive.org/
78. Preserving access to digital information [online]. Canberra : National Library of
Australia, http://www.nla.gov.au/padi/.
14.10 Použitá a doporučená literatura a další zdroje ke kapitole 10.
79. KŘÍŽ, Jan. Ochrana autorských práv v informační společnosti. Praha, Linde: 1999.
252 s. ISBN 80-7201-190-1.
80. HARTMANNOVÁ, Dagmar. Kolektivní správa autorských práv: historickoteoretická studie, výklad platné právní úpravy včetně porovnání s právní úpravou
vybraných evropských zemí, soutěžně-právní aspekty kolektivní správy. Praha, Linde:
2000. 143 s. ISBN 80-7201-218-5.
81. Sbírka předpisů České republiky: předpis 121/2000 Sb. Zákon o právu autorském, o
právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský
zákon). Dostupný také např. z http://www.sbirka.cz.
82. SMEJKAL, Ladislav. Právní ochrana databází v novém autorském zákoně. Ikaros
[online]. 2001, č. 3 [cit. 2001-03-01]. Dostupný na World Wide Web:
<http://ikaros.ff.cuni.cz/2001/c03/databaze.htm>. ISSN 1212-5075.
83. PŘIBYLOVÁ, Daniela. Nový autorský zákon. Ikaros (online). 2001, č.2 (cit 2001-0201). Dostupný z http://ikaros.ff.cuni.cz/2001/c02/pravo.htm
84. PŘIBYLOVÁ, Daniela. Nový autorský zákon s ohldem na díla vyjádřená v
elektronické podobě. Ikaros [online]. 2001, č. 3[cit. 2001-03-01].
85. Dostupný na World Wide Web: <http://ikaros.ff.cuni.cz/2001/c03/pravo.htm>. ISSN
1212-5075.
86. PUNČOCHÁŘ, Pavel. Nový autorský zákon a počítače. Computer 2/01, s.56
14.11 Použitá a doporučená literatura a další zdroje ke kapitole 11
87. RAFAJ, NIkola. (Ne)Platím, (ne)platíš, (ne)platíme. Lupa [online]. 2001, [cit. 200105-10]. Dostupný na World Wide Web:
http://www.lupa.cz/clanek.phtml?show=1538
88. Žebříček připravenosti jednotlivých zemí světa na e-business. EIU, 2001. Dostupné z:
http://www.ebusinessforum.com/index.asp?layout=rich_story&doc_id=367
89. Elektronický časopis o e-businessu www.ebiz.cz.
14.12 Použitá a doporučená literatura a další zdroje ke kapitole 12
90. WILLS, Mathew, WILLS, Gordon. The ins and the outs of electronic publishing.
Internet research: Electronic networking and Public. Vol. 6, No. 1 (1996). pp. 10-21.
MCB University press. ISSN 1066-2243.
91. Towards a global information society: Global information infrastructure, Global
Information society: policy requirements.OECD, Paris: 1997. 110 s. ISBN 92-6415696-8.
92. A new economy? The changing role of innovation and information technology in
growth. OECD, Paris: 2000. 92 s. ISBN 92-64-17694-2.
93. Literacy skills for knowledge society. Further results from the International Adult
Literacy Survey. OECD, Paris: 1997. 195 s. ISBN 92-64-15624-0.