Speciální sociologické teorie

Komentáře

Transkript

Speciální sociologické teorie
Speciální sociologické teorie
Akademie managementu a komunikace
PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D.
22. 10. 2014
Speciální sociologické teorie: anotace
Anotace
• Tento předmět nabízí studentům přehled speciálních sociologických
teorií s ohledem na otázky mediálních studií. Studenti získají
poznatky z historie a typologie masové komunikace, sociologických
přístupů k masové komunikaci, a přehled o hlavních představitelích
jednotlivých škol a koncepcí, tématech mediálních studií (např.
účinky, globalizace, sociální média, atd.) a také o etice médií a
mediálním vzdělávání. Studenti získají zápočet za seminární práci,
kterou tvoří písemné podklady příspěvku do společné diskuse,
blogu, kolokvia, na jedno z témat pro závěrečné práce (teze pro
kolokviální diskusi).
Více zde:
http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/specialni-sociologicketeorie/
Speciální sociologické teorie: přehled témat
Tematické okruhy:
1. Historie masové komunikace a předchůdci vědy o masové
komunikaci (hlavní vývojové trendy masové informace a komunikace,
politická a společenská komunikace, Max Weber, Walter Lippmann,
John Dewey, Harold Lasswell)
DEFLEUR, Melvin l. – BALLOVÁ-ROKEACHOVÁ, Sandra J. Teorie masové
komunikace. Praha: Univerzita Karlova, 1996.
KUNCZIK, Michael. Základy masové komunikace. Praha : Karolinum,
1995.
Speciální sociologické teorie: přehled témat
Tematické okruhy:
2. Matematická a systémová teorie komunikace (Claude Shannon,
Warren Weaver, Ferdinand de Saussure, Roman Jakobson, Niklas
Luhman a tři základní sociální systémy: archaický, městský,
technickoprůmyslový, Karl Deutsch a vliv kybernetiky na komunikaci)
ČERNÝ, Jiří – HOLEŠ, Jan. Semiotika. Praha: Portál, 2004.
LUHMANN, NIKLAS. Sociální systémy: nárys obecné teorie. Brno: CDK
Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2006. ISBN 80-7325100-0.
SHANNON, Claude E. – WEAVER, Warren. The Mathematical Theory of
Communication. USA: The University of Illinois Press, 1964. 125 s.
Speciální sociologické teorie: přehled témat
Tematické okruhy:
3. Kritický výzkum a Frankfurtská škola (Theodor Adorno, Max
Horkheimer, kultura, masová kultura, kulturní průmysl, komodifikace a
komercionalizace kultury)
MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál,
2007.
Speciální sociologické teorie: přehled témat
Tematické okruhy:
4. Příjemci a publikum, Birminghamská škola (Stuart Hall, Dennis
McQuail, Jürgen Habermas, zakódování a dekódování, recepce a
interpretace sdělení, preferované čtení mediálních obsahů, koncepce
veřejnosti, masového a mediálního publika, difuzní podoby publika)
HABERMAS, Jürgen. Strukturální přeměna veřejnosti: zkoumání jedné
kategorie občanské společnosti. Praha: Filosofia, 2000. ISBN 80-7007134-6.
HALL, Stuart. (ed.) Representation: Cultural representations and
signifying practices. London – California : Sage, 1997 (2003). ISBN 0
7619 5432 5.
MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál,
2007.
Speciální sociologické teorie: přehled témat
Tematické okruhy:
5. Funkcionalismus, symbolický interakcionizmus, sociální konstrukce
reality (Talcott Parsons, Robert K. Merton, Herbert Blumer, John B.
Thompson, George H. Mead, Charles H. Cooley, Peter Berger, Thomas
Luckmann)
BERGER, Peter Ludwig – LUCKMANN, Thomas. Sociální konstrukce
reality: pojednání o sociologii vědění. Brno: Centrum pro studium
demokracie a kultury, 1999. ISBN 80-85959-46-1.
MEAD, George Herbert. Mind, self and society: from the standpoint of
a social behaviorist. Chicago: University of Chicago Press, 1997. 401 s.
ISBN 0-226-51668-7.
MERTON, Robert K. Social Theory and Social Structure. Glencoe, IL:
Free Press, 1957.
VYMAZAL, Jiří. Koncepce masové komunikace v sociologii. Praha:
Univerzita Karlova, 1991. 120 s.
Speciální sociologické teorie: přehled témat
Tematické okruhy:
6. Postmoderní znaková situace – virtualita, mýtus; ideologie vs.
postindustriální společnost, globalizace, Torontská škola (Roland
Barthes, Jean Baudrillard, Daniel Bell, Marshall McLuhan)
BARTHES, Roland. Mytologie. Praha: Dokořán, 2004. 170 s. ISBN 8086569-73-X.
BAUDRILLARD, Jean – POSTER, Mark. (ed.) Selected Writings.
California: Stanford University Press, 2001. 304 s. ISBN 0-8047-4272-3.
McLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím. Praha: Odeon, 1991. 348 s.
Speciální sociologické teorie: přehled témat
Tematické okruhy:
7. Účinky médií, etické a vzdělávací aspekty působení médií na
společnost (PR aktivity, reklama a působení zadavatelů reklamy, skrytá
reklama, podprahová sdělení, společenská odpovědnost a právní
regulace médií, objektivita, mediální výchova)
MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál,
2007.
8. Mediace – medializace – sociální média (pojetí masové komunikace
ve 20. a ve 21. století, technologická a obsahová specifika digitální
komunikace, síťová komunikace, konvergence médií, internetová
žurnalistika, videožurnalistika, infotainment, seriózní a bulvární média)
MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál,
2007.
Speciální sociologické teorie: doporučená studijní literatura
BARTHES, Roland. Mytologie. Praha: Dokořán, 2004. 170 s. ISBN 80-86569-73-X.
BAUDRILLARD, Jean – POSTER, Mark. (ed.) Selected Writings. California: Stanford University Press, 2001. 304 s.
ISBN 0-8047-4272-3.
BERGER, Peter Ludwig – LUCKMANN, Thomas. Sociální konstrukce reality: pojednání o sociologii vědění. Brno:
Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999. ISBN 80-85959-46-1.
ČERNÝ, Jiří – HOLEŠ, Jan. Semiotika. Praha: Portál, 2004.
DEFLEUR, Melvin l. – BALLOVÁ-ROKEACHOVÁ, Sandra J. Teorie masové komunikace. Praha: Univerzita Karlova,
1996.
HABERMAS, Jürgen. Strukturální přeměna veřejnosti: zkoumání jedné kategorie občanské společnosti. Praha:
Filosofia, 2000. ISBN 80-7007-134-6.
HALL, Stuart. (ed.) Representation: Cultural representations and signifying practices. London – California : Sage,
1997 (2003). ISBN 0 7619 5432 5.
KUNCZIK, Michael. Základy masové komunikace. Praha : Karolinum, 1995.
LUHMANN, NIKLAS. Sociální systémy: nárys obecné teorie. Brno: CDK Centrum pro studium demokracie a kultury
(CDK), 2006. ISBN 80-7325-100-0.
MEAD, George Herbert. Mind, self and society: from the standpoint of a social behaviorist. Chicago: University of
Chicago Press, 1997. 401 s. ISBN 0-226-51668-7.
MERTON, Robert K. Social Theory and Social Structure. Glencoe, IL: Free Press, 1957.
McLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím. Praha: Odeon, 1991. 348 s.
MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 2007.
SHANNON, Claude E. – WEAVER, Warren. The Mathematical Theory of Communication. USA: The University of
Illinois Press, 1964. 125 s.
VYMAZAL, Jiří. Koncepce masové komunikace v sociologii. Praha: Univerzita Karlova, 1991. 120 s.
Speciální sociologické teorie: témata pro závěrečné práce
1. Vysvětlete pojem frankfurtská škola a pozice, ze kterých redefinovala pojmy
kultura, masová kultura, kulturní průmysl, proces komodifikace a
komercionalizace kultury. Jakou úlohu ve společnosti přisuzují masovým
médií? V čem je tento přístup dnes překonán?
2. Analyzujte historické kořeny vzniku teorií evolucionismu a
neoevolucionismu a příslušným modelům vývoje společnosti s akcentem na
kulturní a sociální prvky. Přibližte základní teze těchto teorií. Vysvětlete
tvrzení, že prostředky mediální komunikace jsou dnes podstatným nositelem
evoluční změny.
3. Vysvětlete podstatu teorie strukturálního funkcionalismu a charakterizujte
základní myšlenky Talcotta Parsonse (koncepce AGIL) jako jejího výrazného
představitele. Jakou úlohu plní podle tohoto schématu masová média v
moderní společnosti?
Speciální sociologické teorie: témata pro závěrečné práce
4. Vymezte pozice, ze kterých byla kritizována teorie strukturního
funkcionalismu a její korekce ze strany Roberta King Mertona, včetně
vymezení pojmu teorie středního dosahu. Jakou úlohu v poznávání sociální
reality přisuzuje Merton empirickým šetřením? Diskutujte o tom, s jakým
možným efektem působí masová média na své publikum.
5. Charakterizujte transformační procesy proměny společnosti moderní ve
společnost postmoderní – postindustriální na základě základních tezí Daniela
Bella, včetně proměny sociální mentality a role masových médií v tomto
procesu.
6. Vysvětlete proměny sebepojetí v mediovaném světě, procesy
individualizace a institucionalizace ve spojení s problematikou zviditelňování
jako všudypřítomného fenoménu, úlohu masových a sítových médií v tomto
procesu.
Speciální sociologické teorie: témata pro závěrečné práce
7. Vysvětlete na příkladech pojem symbolická interakce a v souvislosti s ním
pojem mediovaná kvaziinterakce podle Thompsona, charakterizujte zejména
postavení televize v tomto procesu. Jaké typy interakce a jejich
charakteristické rysy obecně znáte?
8. Vymezte východiska teorie sociální konstrukce reality, význam jazyka a
jazykového kontextu jako nástroje konstruování světa. Jak problematická je
úloha médií v tomto procesu a posouvání hranic mezi realitou a virtualitou.
9. Objasněte systémovou teorii a její charakteristické znaky, mediální systém
jako subsystém sociálního systému. Klíčové otázky způsobu fungování
systému a jeho základní funkce. Niklas Luhman jako významný představitel
systémové teorie a jeho vymezení tří základních sociálních systémů (archaický,
městský, technicko-průmyslový) a jejich dominantních komunikačních
postupů.
Speciální sociologické teorie: témata pro závěrečné práce
10. Vymezte vztah mezi vědou a ideologií a problém ideologizace humanitních
a sociálních věd. Vysvětlete pojem ideologie v kontextu studia společnosti.
Diskutujte o médiích jako nositelích určitého souboru idejí a jako možných
nástrojích prosazování těchto idejí ve společnosti.
11. Co znamená a jaké podoby má konvergence médií?
12. Diskutujte o dnešním pojetí koncepce veřejnosti, masového a mediálního
publika, představte pojem difuzní podoby publika. Jak se tyto představy
proměňují v návaznosti na nástup internetových médií?
13. Objektivita a pravdivost v médiích v éře globalizace: sen, chiméra, nebo
prázdný pojem? Vysvětlete na příkladech.
Speciální sociologické teorie: témata pro závěrečné práce
14. Technologická a obsahová specifika digitální komunikace, internet jako
pracovní nástroj, zdroj a prostředník přenosu informací, webová stránka jako
efektivní a účinný komunikační nástroj, ekonomické aspekty internetového
vydávání, regulace internetu – ano-ne?
15. Specifika internetové žurnalistiky – příklady a srovnání s žurnalistikou v
tiskových médiích, etika internetové žurnalistiky, specifické internetové žánry,
hypertext, interaktivita, práce se čtenáři, Internet jako pracovní nástroj
novináře (zdroj informací, email jako komunikační nástroj, online konference
atd.)
16. Historické postavení médií ve společnosti, hlavní vývojové trendy masové
informace a komunikace a jejich vazba na vývojové trendy lidské společnosti,
politiky a ekonomiky.
Speciální sociologické teorie: témata pro závěrečné práce
17. Uveďte některé teorie o dopadu, možném vlivu a míře účinku médií na
společnost, společenské instituce a jednotlivce. Jak se tyto představy vyvíjely
v čase? Jak se konkrétně projevují snahy o řízení a kontrolu mediálního vlivu?
18. Představte základní myšlenky tzv. torontské školy a historické souvislosti
jejího vzniku, zejména úvahy McLuhana o vzájemné determinaci uspořádání
společnosti a dominantního komunikačního média. Jak rozumíte jeho
výrazům - ,,médium je poselstvím“ a ,,globální vesnice“.
19. Vysvětlete základní rysy a východiska tzv. birminghamské školy. Definujte
základní představy modelu zakódování a dekódování vzhledem k procesu
recepce a interpretace sdělení. Vysvětlete představu preferovaného čtení
mediálních obsahů.
Speciální sociologické teorie: témata pro závěrečné práce
20. Analýza mediálních obsahů - mediální obsah jako specifický druh
informace. Informace a dezinformace, realita a virtuální realita, společenské
instituce, které se podílejí na vytváření a transformaci komunikačního
kontextu v masové komunikaci. Komunikační kontext. Metafora v pojmovém a
audiovizuálním vyjádření.
21. Média tzv. seriózní a tzv. bulvární, jejich srovnání, rozdílné důvody vzniku a
metody fungování. Jak působí tatáž informace v seriózním a v bulvárním tisku,
kdo, jak a proč ji vybírá, priorizuje, umísťuje a prezentuje. Infotainment.
Příklady.
22. Sociální a ekonomické podmínky vzniku a rozvoje rozhlasového a
televizního vysílání, diferenciace rolí rozhlasu a televize. Role audiovizuálních
médií v modelování postmoderního světa. Vytváření umělých a virtuálních
kontextů, krize hodnot, mediální mytologie.
Speciální sociologické teorie: témata pro závěrečné práce
23. Základy dramaturgické skladby v auditivních a audiovizuálních médiích.
Cesta od nápadu k hotovému dílu. Část a celek v programové skladbě.
24. Politika, komunikace a ideologická kontrola – pojem, pojetí a modely
politické komunikace, liberální koncepce demokracie a mediální průmysl tvorba veřejného mínění. "Moc" médií - mýty a realita. Příklady z historie,
aktuální srovnání.
25. Význam masových médií v politické komunikaci – role médií v politické
komunikaci, metody, techniky a zásady manipulace a přesvědčování, politická
korektnost, newspeak
26. Etika ve sdělovacích prostředcích – Komparace etických kodexů českých
médií, dokumenty, normy, zákony ČR a EU
Speciální sociologické teorie: témata pro závěrečné práce
27. Zásady mediální výchovy – pojem, cíle, metody a prostředky, vliv médií na
osobnost člověka, funkce postojů a jejich změn
28. Jaký je vzájemný vliv politiky a médií z hlediska teorie masové
komunikace, svoboda projevu a svoboda médií z pohledu politických a
ekonomických institucí, PR aktivity a komerční sektor a jejich vliv na charakter
médií (vlivové a PR aktivity, reklama a působení zadavatelů reklamy, skrytá
reklama, podprahová sdělení)
29. Jaký je vliv technologického vývoje v médiích na jejich postavení a
fungování ve společenském systému; digitalizace, virtuální prvky a
interaktivita, regulace elektronických médií z pohledu českých zákonů a
evropských směrnic.
30. Vysvětlete základní pojmy Deutschovy sociologie: informace, její hodnoty,
systémy a struktury přijímání informací, informační kanál, vliv kybernetiky na
komunikaci.
Speciální sociologické teorie: témata pro závěrečné práce
31. Média jako účastník politického procesu z pohledu vývoje: vyložte ve
stručnosti hlavní zlomové body vztahu médií k politické komunikaci – z
hlediska historie, politiky, technologií atd.
Speciální sociologické teorie: úvod
Mýty o sociologii, americký sociolog Peter Ludwig Berger (spolu
s Thomasem Luckmannem napsali dílo Sociální konstrukce reality)
z knihy Pozvání do sociologie pochází 6 mytů o sociologovi:
1) Sociolog jako člověk – profesionál, který se
zabývá osvětovou činností mezi jednotlivci
i ve prospěch společnosti jako celku.
Auguste Comte [oɡyst kɔ̃ t]
Zdroj obrázku: heslo Sociologie. [online] Internetová encyklopedie Wiki,
dostupné elektronicky na:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b3/August
e_Comte.jpg/220px-Auguste_Comte.jpg (cit. 09/2012),
původní zdroj: http://www.bolender.com/Sociological Theory/Comte,
Auguste/Another Picture of Auguste Comte.jpg
Speciální sociologické teorie: úvod
2) Sociolog jako teoretik sociální práce
„Sociální práce podporuje sociální změnu, řešení problémů
v mezilidských vztazích a posílení a osvobození lidí za účelem
naplnění jejich osobního blaha.
Užívaje teorií lidského chování a sociálních systémů, sociální práce
zasahuje tam, kde se lidé dostávají do kontaktu se svým prostředím.
Pro sociální práci jsou klíčové principy lidských práv a společenské
spravedlnosti.“
Český překlad definice sociální práce schválené Mezinárodní federací sociálních
pracovníků. [online] Mezinárodní federace sociálních pracovníků v Montréalu, Kanada,
2000. Dostupné elektronicky na: http://socialnirevue.cz/item/definice-socialni-prace
(cit. 09/2012)
Speciální sociologické teorie: úvod
3) Sociolog jako sociální reformátor
Josef II.
Habsbursko-Lotrinský
Jan Amos Komenský
Zdroj obrázku: heslo Jozef II.
[online] Internetová encyklopedie
Wiki, dostupné elektronicky na:
http://upload.wikimedia.org/wiki
pedia/commons/thumb/a/aa/Jose
ph_II.jpg/200px-Joseph_II.jpg (cit.
09/2012), původní zdroj z:
http://www.uniregensburg.de/Fakultaeten/phil_Fa
k_III/Geschichte/josephii.jpg
Zdroj obrázku: heslo Jan Amos Komenský. [online] Internetová
encyklopedie Wiki, dostupné elektronicky na:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/ce/Johan
_amos_comenius_1592-1671.jpg (cit. 09/2012)
Speciální sociologické teorie: úvod
4) Sociolog jako shromažďovatel
statistických údajů o lidském chování
– pomocník počítače.
5) Sociolog jako statistik a člověk,
který se zabývá rozvojemZdroj obrázku: http://pctuning.tyden.cz
(cit. 09/2012)
vědecké metodologie
a užívá „barbarský jazyk“
srozumitelný pro hrstku vědců
a kterým se tudíž měří
odbornost díla.
Zdroj obrázku: http://media0.mypage.cz/images/media0:4f6afdc5123d0.jpg/Vedec-nevie1.jpg (cit. 09/2012)
Speciální sociologické teorie: úvod
6) Sociolog jako cynický pozorovatel, chladný manipulátor
a samozvaný nadřazenec.
(In BERGER, L. Peter. Pozvání do sociologie. Humanistická perspektiva. Brno: Barrister
& Principal, 2003. s. 10 – 23. ISBN 80-85947-90-0)
Armand Jean du Plessis de Richelieu
zdroj obrázku:
http://veda.sme.sk/c/4984627/kardinalrichelieu-intrigan-v-sutane-alebo-velkystatnik.html (cit. 09/2012)
Grigori Yefimovich Rasputin
zdroj obrázku:
http://en.wikipedia.org/wiki
/Grigori_Rasputin (09/2012)
Zdroj obrázku:
http://www.susanne.estranky.sk/cl
anky/zaujalo-ma/maniplacia.html
(cit. 09/2012)
Speciální sociologické teorie: úvod
Peter L. Berger: „sociologie směřuje k aktu čistého vnímání – tak
čistého, jak to jen dovolí omezené lidské prostředky“
(In BERGER, L. Peter. Pozvání do sociologie. Humanistická perspektiva. Brno: Barrister
& Principal, 2003. s. 13.)
„Sociolog je tedy někdo, kdo se soustavně snaží porozumět společnosti.
Povaha tohoto oboru je vědecká, což znamená, že to, co sociolog zjišťuje
a říká o sociálních jevech, které studuje, je vsazeno do jistého, dosti
přísně definovaného rámce.“
(In BERGER, L. Peter. Pozvání do sociologie. Humanistická perspektiva. Brno: Barrister
& Principal, 2003. s. 23.)
Zygmunt Bauman: „Může nám být kompasem, který udává správný
směr v houštině nespočetných možností. Zároveň nám pomáhá vyznat se
v různorodých a zdánlivě zcela odlišných jevech, které nás obklopují. “
(In BAUMAN, Zygmunt. Sociologie pro každý den. Praha: Mladá fronta, 1966. s. 17.)
Speciální sociologické teorie: úvod
• Předmět(y) zkoumání sociologie: sociální struktura (strukturní
pojetí), sociální chování a jednání (behaviorismus), sociální vztahy a
skupiny (formalistické pojetí), společenský systém, sociální změny a
sociální interakce (interakcionismus), sociokulturní chování atd.
• 2 základní teoreticko-empirické funkce:
1. společenské jevy popsat podle vlastních metodologických
nástrojů (empirická funkce)
2. a tyto jevy vysvětlit (teoretická funkce)
(In Petrusek, M. a kol. Sociologie. Praha: SPN, 1992. s. 12.)
Speciální sociologické teorie: základní pojmy
Harold Lasswell:1927, Hypodermic Needle (Podkožní jehla)
Psychologie politiky, Mediální determinismus
zdroj:
http://en.wikipedia.org/wiki/Harold_Lasswell
Speciální sociologické teorie: základní pojmy
Harold Lasswell pojmenoval 3 funkce médií:
1) pozorování společenského prostředí (informování)
2) vysvětlení vzájemných vztahů mezi jednotlivými částmi společnosti
3) odevzdání kulturneho dědictví
Charles WRIGHT (1960) přidal 4. funkci – zábavu
Pátá funkce je mobilizace
To je funkcionalistické pojetí médií.
Laswell, H. (1948). The structure and function of communication and society: The
communication of ideas. New York: Institute for Religious and Social Studies, 203243.
Wright, W. R. (1960). Functional analysis and mass communication. In Public Opinion
Quarterly,(24), 610-613.
Speciální sociologické teorie: základní pojmy
Z toho pak základní funkce médií:
1) Informační
Napomáha publiku utvářet si představy o světě a jeho geografické,
společenské a politické existenci
2) Kulturní
- mediální produkty odrážejí kulturu a stávají se její součástí
- materiály se udržují a odevzdávají dále a tak zajišťují kontinuitu
- udržují v kultúře daný stav, ale také podporují zmeny a růst
3) Zábavná
- odvádí pozornost publika od vážných sociálních problémů
4) Sociální
- socializace příjemců
5) Politická
- politické témata, mobilizace veřejného mínění, formování názorů
Speciální sociologické teorie: základní pojmy
Harold Lasswell definoval politiku jako systém, kde „kdo
dostane co, kdy a jako“
mediokratická perspektiva výzkumu médií: v centru zájmu je
tvořba události v médiu/médiem
- kulturální studia: účinky médií, publikum, obsahová analýza
- mediocentrická teorie: mediální technologie určují změny
společnosti (technologický determinizmus)
sociokratická perspektiva výzkumu médií: v centru zájmu je teorie
masové komunikace a sociologická tradice výzkumu médií
- změny společnosti mění i její komunikace (která je obrazem
společenského a politického dění)
- např. kritická politická ekonomie, (neo)marxistické teorie, teorie
masové komunikace
Speciální sociologické teorie: základní pojmy
Základní metódy výzkumu médií:
a) Obsahová analýza
- výzkumník vymezí reprezentativní vzorek nějakého typu mediálních
obsahů (např. tisku, násilných scén...), pojmenuje jeho jednotlivé části
a prvky a pak sečte, kolik položek našel pod jednotlivými kategoriemi
b) Obrazová analýza
- rozbor jednotlivých prvků zkoumaného obrazu a zjišťuje se ní, jak jsou
do obrazu vloženy významy, z kterých je konstruovaný.
Studium médií zohledňuje 5 oblastí:
1. instituce
2. systém výroby produktu
3. podmínky vzniku produktu
4. produkt
5. publikum
Speciální sociologické teorie: základní pojmy
MEDIALIZACE
„Pojem medializace vyjadřuje, jak se věci a bytosti zobrazují v mediální
realitě.“

od koncepce moci médií (mediokracie) ke koncepci zprostředkování

prvky mediálního systému: média, příjemci (veřejnost, publikum),
veřejní aktéři

Teorie zpravodajských hodnot
(Johann Galtung a Mari Rugeová, 1965)
„Zpravodajské hodnoty vyjadřují určité předpoklady, díky nimž má událost
šanci stát se předmětem medializace.
Jsou to hodnoty překročení prahu pozornosti.“
Speciální sociologické teorie: úvod

Teorie zpravodajských hodnot (Galtung – Rugeová, 1965)
průběh v krátkém časovém intervalu

velký rozsah,

kulturní blízkost (k médiu nebo publiku),

výskyt (frekvence)

novost („sólokapr“),

kontinuita (aktualizovatelnost)

překvapení,

nečekanost,

intenzita

jednoznačnost,

jasnost,

negativita
Zpravodajské hodnoty vyjadřují vlastnosti, které by měla mít událost, aby se
dostala do pole pozornosti médií.
gatekeeping – agenda setting – rámcování

Speciální sociologické teorie: základní pojmy

alternativní teorie „Tvoření zpráv“ (Fishman: Manufacturing the
news, 1980)
Proces tvorby zpráv ovlivňují zejména tři veličiny:

Lidé (fyzická vzdálenost od informátorů, zdrojů... vykonstruovaná
událost: pseudoevent)

Místo (blízkost od místa události... self-fulfilling prophecy: věštby jež
se naplní, protože byly vyřčeny)

Čas
víc v článku Scheufele, D. A. Framing as a Theory of Media Effects. In Journal of
Communication, 1999. dostupné na internetu:
http://www.asc.upenn.edu/usr/ogandy/C45405 resources/Scheufele framing as
effects.pdf
Speciální sociologické teorie: základní pojmy

uspořádání komunikace podle počtu účastníků a míry zobecnění
intrapersonální (zpracování informací)
interpersonální (dyadická)
skupinová (např. rodina)
meziskupinová (např. místní, firemní)
institucionální/organizační (např. politický systém)
celospolečenská – masová
podle aktivity účastníků: jednostranní, oboustranní
podle použitých prostředků: přímá (rozhovor), nepřímá
(zprostředkovaná technikou)
podle vzdálenosti: bezprostřední, na dálku
podle času: v daném čase, s odstupem času
Speciální sociologické teorie: základní pojmy
Uspořádání komunikace:
podle média: řečová, písemná, telefonická, rozhlasová, televizní,
počítačová, scénická, atd.
podle stupně důvernosti: soukromá, veřejná
podle záměru: informace, vzdělání, zábava, ovlivňování
podle profesní specializace: PR, reklama, propaganda, novinářství, film,
hudba, literatura, výtvarné umění, divadlo, atd.
KATEGORIZACE MÉDIÍ:
Primární (lidské, do r. 1500): signály, řeč, písmo, divadlo, orlní kultura
Sekundární (tiskové, 1500-1900): leták, sešit, dopis, kniha, noviny
Terciární (elektronické, 1900-2000): fotografie, film, telefon, gramofon,
rozhlas, televize
Kvartérní (substituční, multimédia, od roku 2000): chytrý mobilní
telefon, tablet, chytrá televize, internet, atd.
Speciální sociologické teorie: základní pojmy
jedna z definic komunikace: sociální interakce uskutečňována
prostřednictvím sdělení
odlišnost masové komunikace od mezilidské:

asymetrie, ztráta zpětné vazby

neosobnost, selektivita

rozsah, dosah, permanentnost

jednosměrný tok (názorový vůdce)

standardizovaný obsah, symboly (produkty)

profesionalita komunikátorů

technická závislost, komplexnost (kódování, dekódování)

společenské důsledky (média přetvářejí společnost)

nízké nároky (nejnižší společný jmenovatel)
Speciální sociologické teorie: základní pojmy
Sociologie komunikace
• 1923: Max Weber, Sociologie tisku
• 1923: Edward Bernays, otec Public Relations
• 1922: Walter Lippmann, Stereotypy a
Pseudoprostředí, média jsou jako paprsek reflektoru:
„We do not first see, and then define, we define first
and then see.“
http://en.wikipedia.org/wiki/Walter_Lippmannn
• Gustave LeBon, autor Psychologie davu
• 1939: Herbert Blummer, rozdíl mezi masou a davem –
masová kultura, masové média, později teorie
symbolického interakcionismu
Speciální sociologické teorie: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Studium médií jako studium:
• institucí (mediální systémy)
• systému výroby produktu (mediální systém,
mediální komunikace)
• podmínek vzniku produktu (mediální studia)
• produktu (marketing, komunikace)
• publika (masová komunikace)
Speciální sociologické teorie: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Výzkum médií (McQuail):
• epocha všemocných médií (19. století-30. léta 20. století)
teorie zázračné střely, neuvažuje se o individuální recepci
vliv propagandy – zneužití médií v Německu a Rusku
• epocha slabých médií (30.-50. léta 20. století)
funkce médií na obnově společnosti, socializace po válce
• spirála mlčení (60. léta 20. století)
nástup televize, výzkum kontextu a společenských změn
• dohodnutý vliv médií (od 60. let 20. století)
sociálně konstruktivistický model, zkoumání mediálních textů,
konstrukce významu, vliv společenského kontextu
Speciální sociologické teorie: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Výzkum médií (McQuail):
• mediokracie (80.-90. léta 20. století)
vliv médií na politickou komunikaci, zájem o jazyk a výrazové
prostředky (moc médií je vepsaná do sdělení)
• moc zprostředkování (konec 90. let 20. století)
kulturní politika v závislosti na médiích
Teorie médií zkoumají vliv sociální struktury na kulturu a
naopak, média jsou součástí společnosti, kultury
• materialistické hledisko: kultura je závislá na ekonomické a
mocenské struktuře (vlastník médií ovládá)
• idealistické hledisko: média komunikují poselství, ideje,
hodnoty
Speciální sociologické teorie: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Média jako:
•
•
•
•
•
•
•
vztah – veřejný prostor ↔ osobní prostor=prostor médií
okno – zprostředkování událostí, rozhledu
zrcadlo – veřejný odraz/ zrcadlově obrácený obraz
filtr – gatekeeping, třídění, potláčení
ukazovatel, průvodce – dodávají smysl
fórum, platforma – názory veřejnosti, diskuse
plátno, bariéra – odříznou od skutečnosti, falešný obraz
světa
Speciální sociologické teorie: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Přístupy k médiím (McQuail):
mediocentrické
↔
vliv komunikace
význam média
nevyhnutelný vývoj technologií
(progresivní změny)
kulturální
↔
vliv na tvorbu kultury
sociocentrické
komunikace jako obraz
politických a ekon. sil
materialistické
materiální podmínky
Speciální sociologické teorie: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Přístupy k médiím a jejich zaměření (McQuail):
medio-kulturální: poznávání obsahu a příjem mediálních
sdělení, jež jsou ovlivňovány bezprostředním osobním
prostředím
medio-materialistické: politickoekonomické a technologické
aspekty médií
socio-kulturální: vliv společnských faktorů na mediální
produkci a její příjem (funkce médií ve společnosti)
socio-materialistické: média jsou odrazem politických a
ekonomických podmínek
Speciální sociologické teorie: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Typy mediálních teorií (McQuail):
• sociálněvědní: obecná tvrzení založené na výzkumech
• normativní: zkoumání a předepisování (preskripce)
zákonů...
• provozní: praktické/pragmatické, jak média fungují,
uspokojování publika, postřehy diváka
• každodenní: intuitivní (common sense), osobní zkušenosti,
jak média zasahují do života, recepce – příjem
Speciální sociologické teorie: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Vliv vědeckých disciplin:
• sociologie: věda o společnosti, mediální komunikace je
součást společnosti, techniky mediálního výzkumu pochází
ze sociologie, zkoumá postavení médií ve společnosti a
jejich sociální význam
Sociální konsenzus: Chicagská škola, pozitivní – integrační
funkce médií
Sociální patologie: rozpad primárních sociálních vztahů,
oslabení společenských hodnot a norem, izolace člověka
Sociologie politiky: média jako nástroj manipulace veřejné
mínky; jako prostředek demokratizace společsnoti; jako faktor
vlivu ve veřejných kampaních
Sociologie volného času: médiá = fenomény masové kultury
Speciální sociologické teorie: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Vliv vědeckých disciplin:
média jako zprostředkovatelé informací a novinek mají vliv na
rozvoj v zemích 3. světa (rozdělení z dob studené války: první
svět=kapitalistický, druhý svět=socialistický blok)
http://en.wikipedia.org/wiki/Alfred_Sauvy
• ekonomie a ekonomika:
a) ekonomika mediálního podniku (mikroekonomika –
výdaje, struktura, management, marketing, hospodáření)
b) ekonomika mediálního trhu (národohospodářský pohled,
mediální trh, konkurence, daně, monopoly, koncentrace)
c) publikum jako trh (mediální obsahy jsou zboží –
audiovizuální produkce; a služby – vysílání)
Publikum komerčních médií: souhrn potenciálních spotřebitelů kulturních
a informačních produktů; souhrn potenciálních konzumentů reklamy
Speciální sociologické teorie: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Vliv vědeckých disciplin:
• psychologie a sociální psychologie:
aspekty existence člověka a interakce s prostředím
sociální psychologie v USA:
- výzkum Střediska skupinové dynamiky v Ann Arbor (Kurt
Lewin)
- sociologický výzkum na Yale University (Carl Hovland)
- sociálněpsychologický výzkum (Paul Lazarsfeld)
• politika a politologie: média jako objekt i subjekt politiky,
analýzou médií se anal yzuje politika (účinky politické
přesvědčovací komunikace, účinky propagandy)
- média jako nástroje politických cílů
- médiá mají vlastní politiku
Speciální sociologické teorie: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Vliv vědeckých disciplin:
• právo: mediální právo a legislativa týkající se médií, tiskové
zákony, cenzura, autocenzura
vliv mezinárodní legislativy (Evropský dohovor o přeshraniční
televizi, Televize bez hranic, atd.)
• lingvistika: text jako jazykový komunikát, způsob
vyjádřování, sémiotika – věda o znacích a značení (média
jako znakové výpovědi), výzkum srozumitelnosti
mediálních obsahů, jazykové normy...
strukturalizmus a postrukturalizmus: mediální obrazy
(Barthes, Baudrillard, Virillio, atd.)
Speciální sociologické teorie: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Základní sociologický výzkum médií:
• Italský sociolingvista Giorgio Braga: evoluční vývojové
paradigma, 3 typy společností: primitivní, tradiční, moderní
• Harold Lasswell: infuzní jehla, komunikační formule,
funkce masové komunikace, vliv na politiku a naopak
• Émile Durkheim : anomie=bezvládí (sociálně patologický
stav nedostatečné sociální regulace), kritika sociálního
konfliktu
Základní hlediska sociologického zkoumání společnosti:
• teorie sociálního konsenzu (strukturně-funkcionalistické)
• teorie sociálního konfliktu
• alternativní teorie
Speciální sociologické teorie: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Další hlediska:
• psychologické (jednotlivec a společnost)
• deskriptivní
• kvantitativní
• kvalitativní (struktura společnosti)
• strukturní, funkční (zkupiny a jejich chování)
Speciální sociologické teorie: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Masová komunikace:
Pojem vznikal od 30. let 20. století a zahrnuje instituce, technické
prostředky, šíření symbolických obsahů směrem k rozsáhlému,
nesourodému (nehomogennímu), široce rozptýlenému publiku (podle
pojetí komunikace jako přenosu).
Masová média jsou společností legitimizované instituce a jsou
souborem mediálních organizací a aktivit (pravidla, procesy řízení,
požadavky – očekávání).
Rozvinuly se kolem svých klíčových činností: zveřejňování a šíření
(diseminace) informací a kultury. Jejich hlavnou činností je produkce a
distribuce znalostí jménem komunikátorů a jako reakce na poptávku.
Mediální instituce jsou umístěny ve veřejné sféře, jsou otevřeny všem
příjemcům i podavatelům, jsou dobrovolné a zabývají se i veřejnými
záležitostmi (veřejné mínění) – média odpovídají za svou činnost široké
veřejnosti (prostřednictvím zákonů, tlaků, ochrany příjemce státem,
atd.). Svou formou jsou podobné profesionálními a byrokratickými
institucemi.
Speciální sociologické teorie: historie masové komunikace
Kníhtisk: Johannes Gutenberg v r. 1456
První tištěné periodikum Mercurius Gallobelgicus; v latině v r. 1594 v
Cologne (Kolín), distribuce větší skupině příjemců
První periodika v Německu: Realtionen, Aviso
Anglie: newsbook, newspaper, courants
- první novinová sbírka Continuation of Our Weekly News vycházely
pravidelně v Londýně po r. 1623, první noviny Oxford Gazette (později
London Gazette, vychází dodnes), se objevily v r. 1665, první denní
noviny the Daily Courant v r. 1702 a vycházely kontinuálně přes 30 let.
Francie: gazettes – první noviny ve Francii, Gazette de France, z roku 1632
publikoval Theophrastus Renaudot (1586-1653) pod patronátem krále
Ludvíka XIII.
Speciální sociologické teorie: historie masové komunikace
Předpoklady vzniku masová komunikace:
- vědeckotechnický pokrok související s průmyslovou revolucí a
důsledky automatizace práce (tisk),
- reformace a související zrod nacionalizmu (národních hnutí a
národních států) v 19. století
- rozřešení otázky svobody tisku (prvním významným dílem byla v
roce 1644 Areopagitika J. Miltona – řeč o svobodě tisku; v roce
1695 v Anglii skončila preventivní cenzura, později došlo k
ustanovení tzv libelového práva: libel – osočování, v období
1853–1869 byli v Anglii zrušeny kolky, daň z papíru a kauce).
- nástup tzv. popular press (populárního, masového tisku) a
penny press (šestákový tisk, 16. 9. 1855 vychází Daily Telegraph
za 1 penny)
Speciální sociologické teorie: historie masové komunikace
Předpoklady vzniku masová komunikace:
V USA probíhalo v 19. století několik období: nejdříve to bylo
období tzv. osobnostního novinářství (penny press v USA), prvními
úspěšnými novinami typu penny press byl The New York Sun
vydáván Benjaminem Dayem. Nový typ tisku přinesl i nové pohledy
na čtenáře: šestákový tisk byl charakteristický prodejem na ulici
(kameloti) i lehčím, zábavnějším a bulvárnějším obsahem. Také se
formovalo pojetí čtenáře jako spotřebitele, konzumenta: tisk se
stával spotřebním zbožím, ale také se stavěl na stranu sociálně
slabší třídy pracujících, bojoval proti otroctví.
Speciální sociologické teorie: historie masové komunikace
Předpoklady vzniku masová komunikace:
Podstatné rozdělení tisku i jeho čtenářů se odehrálo v průběhu
občanské války v USA (1861–1865). V konkurenci periodik se rodilo
obrazové zpravodajství (specializované magazíny zaměstnávaly i
desítky ilustrátorů), mediální podniky a jejich majitelé (nebo editoři
novin) si uvědomovali možnosti válečného konfliktu pro
zpravodajství (covering – budovala se síť korespondentů, vyslaných
reportérů), profiloval se žánr zprávy.
Zpráva o vraždě A. Lincolna byla první zprávou napsanou postupem
obrázené pyramidy: nejdůležitější je v úvodu.
Nasledující období, období tzv. žluté žurnalistiky (podle kresleného
seriálu Yellow Kid, Žlutý fakan, v N. Y. Journal) bylo v USA obdobím
bulvárního tisku, honby za vyšším nákladem, laciné a vulgární
zábavy, dynamického zalamování a zrodu tzv. human interest
stories – příběhů o „obyčejných lidech“.
Speciální sociologické teorie: historie masové komunikace
Předpoklady vzniku masová komunikace:
Konkurence jednotlivých redakcí i celých mediálních podniků vedla
k profilování obsahu a forem, zvyšování nákladu, snižování ceny,
kupování redaktorů i celých redakcí. Nejvýraznějšími osobnostmi
tohoto konkurenčního boje na konci 19. století byli v USA J. Pulitzer
a W. R. Hearst. Jejich konkurenční boj vrcholil během španělskoamerického konfliktu vyvoláváním a udržováním válečné hysterie a
vytvářením překážek v mírových jednaních. Když se v roce 1896 na
Kubě schylovalo k válce, Hearst tam vyslal svého redaktora, a když
mu ten zvěstoval, že se nic neděje a že by se chtěl vrátit domů,
Hearst prý napsal „Zůstaňte. Zabezpečte obrázky, já zabezpečím
válku.“ Příznačná byla také kauza angažování se N. Y. Journalu („jiní
diskutují, Journal koná“) za propuštění kubánské dívky – americké
„Johanky z Arku“.
Speciální sociologické teorie: historie masové komunikace
Předpoklady vzniku masová komunikace:
Opozici vůči žluté žurnalistice tvořilo tzv. seriózní novinářství,
příkladem je třeba N. Y. Times: finanční noviny vydávané A. S.
Ochsem („obchodníkova bible“), a revoluce desetcentových
časopisů (z nejznámějších Munsey´s Magazine, Argosy,
Cosmopolitan, McClure´s Magazine) a také jejich angažování se v
odhalování neduhů amerického kapitalizmu (v roce 1902 začalo
vycházet dílo Dějiny Standard Oil Company a v roce 1919 soud
rozhodl o rozpuštění společnosti), pod vlivem tohoto hnutí odmítali
některé noviny uveřejňovat neetickou inzerci, začalo se diskutovat o
společenské odpovědnosti novináře. Nástup tzv. tabloidů (podle
formátu novin) znamenal zaměření se na vizuální stránku novin, po
první světové válce se znechucení ze zabíjení, zločinů, katastrof
projevilo v USA v odlehčené, tzv. džezové žurnalistice (20. léta 20.
století).
Speciální sociologické teorie: historie masové komunikace
Předpoklady vzniku masová komunikace:
Opozici vůči žluté žurnalistice tvořilo tzv. seriózní novinářství,
příkladem je třeba N. Y. Times: finanční noviny vydávané A. S.
Ochsem („obchodníkova bible“), a revoluce desetcentových
časopisů (z nejznámějších Munsey´s Magazine, Argosy,
Cosmopolitan, McClure´s Magazine) a také jejich angažování se v
odhalování neduhů amerického kapitalizmu (v roce 1902 začalo
vycházet dílo Dějiny Standard Oil Company a v roce 1919 soud
rozhodl o rozpuštění společnosti), pod vlivem tohoto hnutí odmítali
některé noviny uveřejňovat neetickou inzerci, začalo se diskutovat o
společenské odpovědnosti novináře. Nástup tzv. tabloidů (podle
formátu novin) znamenal zaměření se na vizuální stránku novin, po
první světové válce se znechucení ze zabíjení, zločinů, katastrof
projevilo v USA v odlehčené, tzv. džezové žurnalistice (20. léta 20.
století).
Speciální sociologické teorie: historie masové komunikace
• Válka světů (The War of the Worlds, 1898): Herbert
George Wells a rozhlasové uvedení jeho hry Orsonem
Wellesem v roce 1938, při jejímž poslechu vypukla
panika, protože děj byl považován za skutečnost
http://cs.wikipedia.org/wiki/Herbert_George_Wells
http://cs.wikipedia.org/wiki/Orson_Welles
• Walter Lippmann, Stereotypy a Pseudoprostředí (1922),
média jsou jako paprsek reflektoru: „We do not first see,
and then define, we define first and then see.“
http://en.wikipedia.org/wiki/Walter_Lippmannn
Speciální sociologické teorie: historie masové komunikace
• Lippmann považoval masovou komunikaci a neschopnou
vzdělávat publikum, s čím nesouhlasil John Dewey (významný
americký filozof, zdůraznil potřebu didaktické koncepce
vybudované na teorii zkušenosti).
• Dewey věřil, že publikum (masové: zložené z mnoha publik) je
schopné sformovat Velkou komunitu (Great Community),
která se dokáže vzdělat a řešit věřejné problémy. Souhlasil
však s Lippmannem, že moderní svět se stal příliš komplexním
na to, aby jej každý občan uchopil v celé míře.
• podobně i H.G. Wells prosazoval ideu Světového státu a
navrhoval reprezentaci každého státu ve společné, světové
Společnosti národů
Speciální sociologické teorie: historie masové komunikace
• Lippmann považoval masovou komunikaci a neschopnou
vzdělávat publikum, s čím nesouhlasil John Dewey (významný
americký filozof, zdůraznil potřebu didaktické koncepce
vybudované na teorii zkušenosti).
• Dewey věřil, že publikum (masové: zložené z mnoha publik) je
schopné sformovat Velkou komunitu (Great Community),
která se dokáže vzdělat a řešit věřejné problémy. Souhlasil
však s Lippmannem, že moderní svět se stal příliš komplexním
na to, aby jej každý občan uchopil v celé míře.
• Podobně i H.G. Wells prosazoval ideu Světového státu a
navrhoval reprezentaci každého státu ve společné, světové
Společnosti národů.
Speciální sociologické teorie: historie masové komunikace
• Progresivismus: politická teorie a směr, který tvrdí, že
společenský pokrok souvisí s vědeckotechnickým pokrokem
(technologie a demokracie), nástrojem je sociálni změna
• Sociální integrace, osvěta – demokratická politika a sociální
reformy
• Diferenční kódování (strukturalistické pojetí): výklad médií se
řídí způsobem, jakým se přijímá jejich obsah
Speciální sociologické teorie: historie masové komunikace
• Harold Lasswell
americký sociolog, politolog a mediální teoretik (1902–1978),
zajímal se o účinky propagandy, kterou považoval za nástroj
demokracie, za nástroj řízení mínění vládou, za nástroj k získání
podpory mas; přispěl do základů politické psychologie (opis
politického člověka), jeho komunikační model vychází z
mediálního determinizmu. Lasswellův komunikační model je
charakteristický pro pojetí komunikace jako lineárního přenosu a
pro období přeceňování účinků masové komunikace (infuzní
jehla – hypodermic needle –média jednostranním lineárním
kauzálním efektem příčina – následek ovlivňují jedince, který, ač
ve své individuální sféře některé názory odmítá, jako součást
masového publika je přijímá.
Speciální sociologické teorie: historie masové komunikace
S jednotlivými veličinami Lasswellovy formule jsou spojeny
příslušné typy výzkumu, okruhy zkoumání médií:
• kontrolní výzkum: analýza vlastnictví, cílů média, politického,
ekonomického pozadí (propojení na instituce, komunikace
uvnitř mediální instituce, redakční proces a rozhodování, atd.)
• obsahový výzkum: analýza mediálních sdělení a různých
reprezentací v nich – kvantitativní technika
• výzkum média: analýza média jako technického prostředku,
vhodnosti a jeho možností
• výzkum publika: dotazníkové, anketové zkoumání publika,
masového čtenáře, diváka, posluchače
• výzkum působnosti, efektu: analýza aktuálního stavu a
možností zlepšení komunikace
Speciální sociologické teorie
Děkuji za pozornost!
Studijní podklady v elektronické formě:
http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/specialnisociologicke-teorie/
Akademie managementu a komunikace
PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D.
22. 10. 2014

Podobné dokumenty

Sociologie masové komunikace

Sociologie masové komunikace http://veda.sme.sk/c/4984627/kardinalrichelieu-intrigan-v-sutane-alebo-velkystatnik.html (cit. 09/2012)

Více

Mediální komunikace Dejiny a predchudci masove komunikace

Mediální komunikace Dejiny a predchudci masove komunikace však s Lippmannem, že moderní svět se stal příliš komplexním na to, aby jej každý občan uchopil v celé míře. • podobně i H.G. Wells prosazoval ideu Světového státu a navrhoval reprezentaci každého ...

Více

Použité zkratky - Fakulta sociálních studií

Použité zkratky - Fakulta sociálních studií reprezentace já, vztahů mezi lidmi, sociálních skupin, společnosti a vůbec celé kultury. Příležitost hrát role svých alternativní já, jak to známe z psychodramatu, je na Internetu reprezentována ch...

Více

Prezentace aplikace PowerPoint

Prezentace aplikace PowerPoint Zahrnuje to jak základní vzdělání a dovednosti, jako jsou psaní, čtení a aritmetika, jako i vzdělání v jiných oblastech, např. v morálce, hodnotách a etice. Vzdělávání připravuje mladé lidi na vstu...

Více

Revue SKŽ 66

Revue SKŽ 66 reprezentuje tak zvaný křesťanský sionismus rozšířený zejména v evangelikálních a letničních proudech křesťanství. Uvádí biblické motivy pro podporu Židů žijících v Izraeli nebo připravujících se n...

Více

Obraz Romů v televizním zpravodajství

Obraz Romů v televizním zpravodajství Úvodní pasáže věnujeme problematice stereotypu včetně průkopnického konceptu W. Lippmanna. Představujeme několik vybraných pojetí stereotypu a propojujeme jej s konceptem Druhého, tak jak jej rozví...

Více