ERC - CHOBOTIX

Transkript

ERC - CHOBOTIX

č. 3 Duben 2009
Evropská komise
FOCUS
L Příběh ERC 5
L Financování průkopnické vědy 8
L Rozhodují význační odborníci 12
L Výzvy a držitelé grantů ERC zblízka 16
L Otázky strategie ERC 25
L Výkonné agentury ERC 28
L ERC v kostce 30
Evropská
rada pro výzkum:
Úřad pro úřední tisky
© ShutterStock, 2009
uskutečňování
velkých myšlenek
L Kontakty a akce 31
EDITORIAL
FOCUS
Vydalo
oddělení CORDIS
Evropských společenství
2, rue Mercier
L-2985 Luxembourg
Fax +352 2929-44090
E-mail: research-eu-supplements@
publications.europa.eu
Redakční koordinace
Evi Ford-Alexandraki
Všechna čísla příloh research*eu focus
jsou dostupná on-line na:
http://cordis.europa.eu/news/research-eu
Přílohu research*eu focus vydává Úřad
pro úřední tisky Evropských společenství
jako součást výzkumných programů
financovaných EU.
Příloha research*eu je společnou publikací
oddělení CORDIS a generálního ředitelství
Evropské rady pro výzkum, ředitelství S,
v rámci programu Uskutečňování velkých
myšlenek. Na příloze se jmenovitě podíleli:
WIlliam Cannell (vedoucí jednotky
S1); Gianpietro van de Goor (náměstek
vedoucího jednotky S1); Madeleine Drielsma
(komunikační poradkyně S1).
Významnou měrou se na této přílohy také
podíleli: Monica Dietl (politická referentka
S1), Christian Krassnig (vědecký referent S2),
Alejandro Martin Hobdey (ERCEA, vedoucí
jednotky B2), Theodore Papazoglou (ERCEA,
analytik politiky A1).
Zvláštní poděkování patří představitelům ERC
a vědcům, kteří získali granty ERC, za jejich
laskavou účast na jednotlivých interview, a také
všem jiným zúčastněným osobám.
Objednávky
Přílohu si můžete objednat pomocí formuláře
na zadní straně obalu nebo on-line na:
http://ec.europa.eu/research/research-eu/
subscribe_en
ri, 2009
© Penelope Masou
Úvodní slovo
Po letech jednání a příprav
byla dne 2. února 2007
oficiálně založena Evropská
rada pro výzkum (ERC).
Jednalo se o historickou
událost pro evropský
výzkum. Nyní, po dvou
letech, jsme úspěšně dokončili
dvě vysoce konkurenční kola
financování ERC a další
právě probíhá. Nejen jménem
vědecké rady ERC, které mám
tu čest předsedat, ale jménem
celé ERC jsem na tento
výsledek velmi pyšný.
Vědecká rada usilovala
o založení vysoce inovačních,
Fotis Kafatos
jednoduchých, pružných
a transparentních programů grantů, které by se zabývaly hlavními nedostatky Evropy
v oblasti hraničního výzkumu: program pro mladé výzkumníky v rámci programu
zahajovacích grantů a soutěž pro vedoucí výzkumníky v rámci programu pokročilých grantů.
Tyto dva zdroje financování budou pevným základem pro činnosti ERC v nadcházejících
letech a vytvoří solidní a inspirující prostředí pro financování, nezbytné k podpoře nejlepších
světových výzkumníků, kteří pracují v Evropě nebo se do ní stěhují.
Naše vůbec první grantová soutěž přilákala obrovský počet žádostí, které byly jasným
důkazem podpory našich programů, ale zároveň tuto novou organizaci poněkud zatížily.
Díky oddanosti, talentu a velké píli všech zainteresovaných jsme si s tímto tlakem úspěšně
poradili. I nadále inovujeme a upravujeme činnosti a strategie ERC, abychom zlepšili
účinnost, efektivnost a uživatelskou příjemnost našich postupů. Máme před sebou mnoho
náročných úkolů, jedním z nich je převedení vysoce efektivní prováděcí struktury ERC
z ředitelství Evropské komise na nezávislou výkonnou agenturu.
Jak dokládá úplně první výzva, reakce výzkumné komunity na naše režimy financování
byly velmi nadšené. Toto nadšení chceme zachovat a zvýšit, rozhodně se proto spoléháme
na hodnotící strukturu ERC: na naše velmi vážené předsedy panelů, členy panelů a externí
hodnotitele. Díky jejich vynikajícím službám je ERC stále větší měrou vnímána jako instituce,
která stanovuje standardy kvality pro zjišťování největších talentů v celé Evropě.
Jsem velmi potěšen, že se s vámi v této příloze research*eu focus mohu podělit o letmý pohled
na průkopnickou a vzrušující cestu Evropské rady pro výzkum, na níž se setkáme s některými
prvními příjemci grantů a několika dalšími osobnostmi, které přispěly k této dlouho
očekávané iniciativě.
Přeji vám příjemné čtení.
Fotis Kafatos
předseda ERC
Informační služba Společenství
pro výzkum a vývoj
http://cordis.europa.eu
© Evropská společenství, 2009
Reprodukce je povolena, pokud je uveden zdroj. Úřad pro
úřední tisky ani žádná jiná osoba jednající jeho jménem není
zodpovědná za případné použití informací obsažených v této
publikaci nebo za chyby, které mohly zůstat v textech i přes
pečlivost při jejich přípravě.
2
research*eu focus — č. 3 — Duben 2009
nství, 2009
Nejprve mi dovolte vyjádřit hluboké uspokojení nad
inovační, odvážnou iniciativou, kterou představuje Evropská
rada pro výzkum, součást programu Myšlenky sedmého
rámcového programu (7RP).
© Evropská společe
Předmluva
Jsem potěšen, že se tato představa v tak krátké době poté, co
ji Komise zanesla do svých plánů na 7RP, stala skutečností
a úspěšným projektem.
Evropská rada pro výzkum, která byla za velkého nadšení
založena teprve před dvěma lety, se již stačila rozvinout v dobře
fungující subjekt pro financování výzkumu. Je mezinárodně
viditelná a představuje zdroj inspirace pro nejlepší evropský
hraniční výzkum.
Na základě celoevropské soutěže, která se opírá o jediné kritérium
excelence, jsou financovány ty nejoriginálnější myšlenky na
Janez Potočnik
hranicích vědění. Vědecká rada ERC poskytuje nezávislé vědecké
vedení a v úzké spolupráci s Evropskou komisí vytvořila strategii, která funguje. Zajišťuje správní a finanční prostředky prostřednictvím
prováděcí struktury, která se v současnosti přetváří na nezávislou výkonnou agenturu.
Nyní musíme zajistit, aby úspěch trval. Za současné ekonomické situace je podpora výzkumu ještě důležitější, což rozhodně platí pro činnosti
ERC spojené s financováním.
Proto má také hodnocení ERC, které se bude provádět letos, takový význam. Nezávislý panel hodnocení zváží všechny úspěchy a nedostatky
a bude se zabývat budoucností ERC.
Jsem přesvědčen, že ERC sehraje zásadní úlohu při posilování Evropského výzkumného prostoru (EVP) v budoucnu. Celá věc má ale také
mezinárodní rozměr. Zkratka ERC sice znamená Evropská rada pro výzkum, ale její výhody se rozšíří až za hranice Evropy, neboť nabízí
granty nejlepším výzkumníkům jakékoli národnosti. To znamená, že ERC může čerpat z excelence z celého světa.
Dnes mohu směle hovořit o významu, jaký ERC má pro evropský výzkum. Stejně tak věřím, že je důležitá pro budoucnost Evropy jako celku,
pro prosperitu Evropy a kvalitu života všech našich občanů.
Janez Potočnik
evropský komisař pro vědu a výzkum
Použité zkratky
ERC
EPSS
EVP
6/7RP
HVP
Evropská rada pro výzkum (European Research Council)
elektronický systém pro předkládání návrhů
Evropský výzkumný prostor
šestý/sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace
hlavní výzkumný pracovník/hlavní výzkumní pracovníci
3
OBSAH
PŘÍBĚH ERC
FINANCOVÁNÍ PRŮKOPNICKÉ VĚDY
ROZHODUJÍ VÝZNAČNÍ ODBORNÍCI
VÝZVY A DRŽITELÉ GRANTŮ ERC ZBLÍZKA
ERC: vidět víc než jen výzvy dneška
5
Základní kámen Evropského výzkumného prostoru
6
Zásady financování vědecké excelence ERC
8
Financování současných průkopnických myšlenek
v oblasti výzkumu
9
Postup pro podávání žádostí v programu grantů ERC
11
Systém vzájemného hodnocení ERC
12
První kolo zahajovacích grantů — zpráva o silné podpoře
16
Dr. Johan Elf: zkoumání genové regulace v bakteriálních buňkách
17
Profesorka Hélène Reyová: odhalení mechanismů směnných kurzů 18
OTÁZKY STRATEGIE ERC
VÝKONNÉ AGENTURY ERC
4
Dr. Rosalinda Rickabyová: pochopení reakce fytoplanktonu
na oxid uhličitý v minulosti a budoucnosti
19
Dr. František Štěpánek: vytváření mikroskopických
chemických robotů
20
Dr. Alexander Fidora: nové oblasti středověké filozofie
21
Dr. Armagan Koçerová: převratný způsob léčby nemocí
22
Pokročilé granty – rodící se síla v oblasti financování
pokročilého hraničního výzkumu
23
Profesor Svante Pääbo: hledání lidoopů v nás
24
Interdisciplinarita a hraniční výzkum
Rozhovor s profesorkou Helgou Nowotny, místopředsedkyně ERC
25
Vědecké kariéry a mobilita
research*eu focus hovořil s profesorem Ernstem-Ludwigem
Winnackerem, generálním tajemníkem ERC
26
Otevřený přístup
Profesor Mathias Dewatripont, člen vědecké rady ERC,
hovoří o tomto důležitém cíli ERC
27
Jaká je budoucnost ERC?
Dr. Jack Metthey, ředitel Výkonné agentury ERC, uvažuje o tom,
co ERC čeká a čeho bylo dosaženo
28
ERC V KOSTCE
30
KONTAKTY A AKCE
31
PŘÍBĚH ERC
ERC: vidět víc než jen výzvy dneška
V kterékoli oblasti výzkumu, rozvoje a inovací se za základní složku pokroku považuje
tvořivost. Mnohé technologie, produkty
a úspěchy, které vedly k ekonomickému
a komerčnímu úspěchu a/nebo ke konkrétním zlepšením kvality života, pramení
ze základního výzkumu. Hranice mezi
„základním“ a „aplikovaným“ výzkumem
je však nyní poněkud rozostřená, jelikož
nové oblasti vědy a techniky často zahrnují podstatné prvky obou typů výzkumu.
Nástup „hraničního výzkumu“, který odráží
tuto skutečnost, nyní vyžaduje soustředěnou snahu o zaujmutí vnímavějšího postoje
k nekonvenčnímu myšlení. Díky ERC je to
v současné době možné.
NOVÝ PŘÍSTUP
Cílem ERC, která je financována prostřednictvím specifického programu „Myšlenky“
sedmého rámcového programu EU (7RP),
je doplnit národní režimy financování na
podporu základního výzkumu.
za klíčovou pro podporu
a usnadnění výzkumu,
který přesahuje zavedené
hranice vědních oborů
nebo hranice států.
Granty ERC zcela podporují projekty hraničního
výzkumu řízené výzkumníky, neboli projekty zdola
nahoru. Mají z nich prospěch jak začínající nezávislí výzkumníci, tak i etablované
vedoucí osobnosti výzkumu pracující na
projektech, které provádějí jednotlivé týmy
v Evropě.
Evropská rada pro výzkum hraje ústřední
úlohu ve vývoji kreativního výzkumu. Ukazuje jasné pochopení potřeby rozvíjet tvořivost v nejranější možné fázi. Chce proto
využít rozmanitosti evropského výzkumného talentu a nasměrovat finanční prostředky tak, aby pomohly nejslibnějším nebo
nejvýznačnějším výzkumníkům a jejich
vědeckým nápadům.
Bez omezení nebo nátlaku zacílených
režimů financování výzkumu vytváří Evropa
prostřednictvím ERC prostředí, které vede
k nečekaným objevům. Nový přístup, který
se rozvinul v rámci prvního evropského
orgánu pro financování výzkumu, přispěje
ke zvýšení statutu a viditelnosti evropského
9
Účelem vědecké rady ERC, která vymezuje
strategii financování vědy a metodologie
ERC, je odměňovat inovační návrhy. Chce
toho docílit důrazem na kvalitu spíše než na
konkrétní oblasti výzkumu a podporou toho
nejlepšího vědeckého úsilí v Evropě v rámci
všech oblastí vědy, vzdělanosti a techniky
a napříč nimi. Otevřená a přímá soutěž
o přitažlivé, dlouhodobé granty se považuje
PŘÍBĚH ERC
Oficiální založení Evropské rady pro výzkum (ERC)
dne 2. února 2007 odráží značný pokrok ve způsobu,
jakým Evropa řídí svou vědeckou základnu, aby
dosáhla lisabonských cílů. Vytvoření prvního skutečného
evropského orgánu, který financuje výzkum, nejenže
dokládá zvýšené povědomí Evropy o významu základního
výzkumu a rizikových investic pro podněcování pokroku,
ale také potvrzuje snahu Evropy o to, aby se excelence stala
podstatou evropského výzkumu.
hraničního výzkumu a jeho současných
a budoucích elitních výzkumníků.
PODPORA ZÁKLADNÍHO VÝZKUMU
V EVROPĚ
Posláním ERC je razit cestu při zavádění
nového, na kvalitu orientovaného přístupu k hraničnímu výzkumu, který řídí
výzkumní pracovníci. Za účelem podpory
nových možností a směrů ve všech oblastech výzkumu je jediným kritériem soutěží
ERC vědecká excelence. Neuvažuje se o žádných jiných kritériích.
Evropa musí stavět na svých přednostech
a ERC k tomu přispívá. Evropa potřebuje
pracovat na posilování kvality základního
výzkumu, aby mohla reagovat na potřeby
společnosti založené na znalostech. Mimoto
musí také zlepšit svou výkonnost v novějších, rychle se vyvíjejících oborech hraničního výzkumu, aby mohla čelit globálním
výzvám.
Podporou nejlepších mozků Evropy chce
ERC docílit toho, aby její vzájemně posuzované granty přispěly k dosažení originálních
vědeckých poznatků, které mohou změnit směr lidského chápání, rozvíjet kvality
vědeckého vedení, tvořit základ nových průmyslových odvětví a trhů náročných na VaV
a přispět k širšímu společenskému pokroku
pro budoucnost.
5
Přínos výzkumu a technologického rozvoje pro hospodářský růst
a konkurenceschopnost je nepopiratelný. Kromě toho je nezbytný pro udržitelný
rozvoj Evropy. Vědci a politici proto museli zajistit Evropě nové mechanismy
financování na úrovni EU, aby podpořili základní výzkum nejvyšší kvality, který
řídí výzkumní pracovníci. Díky ERC se nyní nabízejí větší možnosti.
Vytvoření ERC je skutečně kolektivním
úspěchem, kterého bylo dosaženo zapojením mnoha vědeckých a politických aktérů
a zainteresovaných stran v Evropě. Evropská
komise, která tuto novou strukturu vytvořila za zhruba pět let, reagovala na poptávku
po nezávislém evropském orgánu, který by
financoval základní výzkum. Posláním ERC
je podporovat dlouhodobý hraniční výzkum
vedený zvídavostí, který je posuzován na
základě vědecké excelence.
PODNĚT Z VĚDECKÉ KOMUNITY
Nápad na vytvoření ERC poprvé zazněl při
všeobecných debatách mezi evropskými
vědci, badateli a organizacemi zastřešujícími
výzkum, a to v době, kdy v celé široké oblasti
neexistoval žádný jasný evropský mechanismus podpory základního výzkumu. Aby
se však Evropa s tímto problémem mohla
vypořádat, musela vzít na vědomí požadavek na změnu a vytvořit nezbytné institucionální struktury k jejímu dosažení.
ROZHODUJÍCÍ POLITICKÝ OBRAT
Během prvního pololetí roku 2004 proces
debat urychlily následující schůzky:
tv lednu Evropská komise analyzovala situaci v oblasti základního výzkumu v Evropě
a učinila několik návrhů na jednání ve sdělení EU Evropa a základní výzkum;
tv únoru účastníci z politického, vědeckého a průmyslového života diskutovali
o „evropském hledání excelence v základním výzkumu“ a zveřejnili řadu doporučení, která jasně podpořila nový mechanismus financování základního výzkumu
pro Evropu;
tv březnu Evropská rada na svém jarním
zasedání, kde se zabývala konkurenceschopností v Evropě, schválila a vyzdvihla
závěry Rady pro konkurenceschopnost
týkající se potřeby podněcování excelence
v základním výzkumu prostřednictvím
podpory větší konkurence ve výzkumu se
zaměřením na vědu;
tv červnu Evropská komise předložila sdělení o budoucnosti výzkumu v Evropě,
Během pouhých dvou let získala doporučení
ERCEG značnou podporu, a to jak v politických kruzích, tak i ve vědecké komunitě.
Kolegiální podpora vyvrcholila v dubnu
2005, kdy Evropská komise navrhla, že
založí a bude řídit nezávislou ERC na
základě programu „Myšlenky“ 7RP (2007–
2013). Jejím účelem a zároveň jedním z šesti
hlavních cílů mělo být podněcování tvořivosti v základním výzkumu prostřednictvím
soutěže mezi týmy na evropské úrovni tak,
aby se posílilo evropské výzkumné úsilí.
PŘÍPRAVNÉ PRÁCE PRO VZNIK ERC
Po poradě se zastupitelskými orgány vědecké
komunity v Evropě vybral nezávislý výbor
pro určení budoucích členů ERC (Identification Committee), jemuž předsedal lord Patten of Barnes, 22 renomovaných výzkumníků, kteří se měli stát zakládajícími členy
vědecké rady ERC. Evropský komisař pro
vědu a výzkum Janez Potočnik ohlásil jejich
jmenování na červenec 2005. Delegování
tohoto výběru, který byl proveden výlučně
na základě vědeckých a odborných kritérií,
je příkladem důvěry, spolupráce a celkového
závazku Evropské komise vůči nezávislosti
ERC.
Vědecká rada ERC se poprvé sešla v říjnu
2005. Zhruba o dva měsíce později, dne
12. prosince 2005, vědecká rada ohlásila volbu
svého předsedy, profesora Kotise Kafatose, a svých dvou místopředsedů, profesorky Helgy Nowotny a Dr. Daniela
Estève. Vědecká rada vzápětí zveřejnila předběžnou strategii pro zahájení činnosti ERC týkající se způsobu,
jakým měla v úmyslu podněcovat
hraniční výzkum řízený výzkumníky
ve všech oblastech vědy, vzdělanosti
a techniky.
nství, 2009
Na politické úrovni tato debata nabrala na
obrátkách v listopadu 2002. Evropští ministři pro výzkum vyzvaly členské státy EU
a Evropskou komisi, aby projednaly účel
a pole působnosti případné celoevropské
rady pro výzkum. Za dánského předsednictví v Radě EU byla v druhé polovině roku
2002 následně svolána skupina expertů, aby
prozkoumala realizovatelnost této struktury.
V roce 2003 byla ve zprávě expertní skupiny
ERC (ERCEG), které předsedal profesor
Federico Mayor, popsána možná podoba
ERC.
Věda a technika, klíč k budoucnosti Evropy
– směrnice pro budoucí evropskou politiku
na podporu výzkumu, které obsahovalo
šest hlavních cílů;
tv listopadu téhož roku Rada pro konkurenceschopnost přezkoumala různé části
tohoto sdělení.
© Evropská společe
PŘÍBĚH ERC
Základní kámen Evropského
výzkumného prostoru
Souběžně s tím v září 2006 Evropská
komise předložila upravený návrh
na zřízení ERC podle programu
„Myšlenky“ 7RP a o měsíc později
dosáhla Rada pro konkurenceschopnost obecné shody ohledně
struktury ERC v rámci 7RP.
Konference v Berlíně v únoru 2007, na které byla ERC ustanovena
Zleva doprava: německá kancléřka Angela Merkel, předseda ERC Fotis Kafatos, německá ministryně pro vědu
Annette Schavan, komisař Janez Potočnik a generální tajemník ERC Ernst-Ludwig Winnacker
6
BUDOVÁNÍ OJEDINĚLÉ
VÝZKUMNÉ INSTITUCE
Dne 18. prosince 2006, po schválení Evropským parlamentem
(EP), byla ERC definitivně
schválena Radou EU. Díky
svému rozpočtu, který na sedm
let činí 7,5 miliard EUR, může
ERC nyní nabízet dlouhodobé granty udělované na základě vědecké excelence prostřednictvím přímých soutěží o financování mezi
výzkumníky z celé Evropy.
NEZÁVISLÁ, AUTONOMNÍ STRUKTURA
SE ZAMĚŘENÍM NA VĚDU
Poměrně nová ERC je inovačním orgánem
pro financování výzkumu. Ačkoli podléhá
Evropské komisi, která ji ustavila, byla založena jako autonomní struktura pod nezávislým vědeckým vedením. Středem výzkumu
má být excelence, ERC se proto skládá ze
dvou hlavních struktur: vědecké rady a specializované prováděcí struktury, kterou je
Výkonná agentura ERC.
Předseda ERC je zároveň předsedou vědecké
rady. Je oficiálním zástupcem ERC a její
vědecké rady při jednáních s Evropskou
komisí a jinými orgány. Pomáhají mu dva
místopředsedové, kteří jsou zároveň místopředsedy vědecké rady.
Nezávislé vědecké vedení ERC zaručuje 22
vysoce uznávaných výzkumníků, kteří jsou
členy vědecké rady. Toto externí vědecké
vedení:
Specializovaná prováděcí struktura, která se
nyní přetváří ve Výkonnou agenturu ERC,
provádí a řídí činnosti ERC. V současné
době se také provádí velký nábor pracovníků. Mezi úkoly specializované prováděcí
struktury patří:
tprovádět roční pracovní program sestavený vědeckou radou;
tuskutečňovat výzvy k předkládání návrhů
a zajišťovat posuzování vzájemného hodnocení v souladu s metodologiemi, které
vytvořila vědecká rada;
tpřipravit a řídit grantové dohody;
tposkytovat informace a podporu žadatelům a nositelům grantů;
tinformovat o úspěších ERC a šířit
výsledky.
Vědecká rada jmenovala generálního tajemníka ERC, který je styčným bodem mezi
vědeckou radou a specializovanou prováděcí strukturou, aby zajistila jednotné uskutečňování strategie ERC. Generální tajemník
kromě toho sleduje uskutečňování strategie vědecké rady a je členem Výboru ERC.
Dalšími členy Výboru ERC jsou předseda
vědecké rady, její místopředsedové a ředitel
specializované prováděcí struktury. Výbor
monitoruje realizaci ERC a navrhuje kroky
do budoucna. Evropská unie poskytuje
finanční prostředky a právní základ pro-
střednictvím 7RP, zatímco Evropská komise
zajišťuje integritu a autonomii ERC.
Úplně první výzva ERC k předkládání
návrhů se zaměřovala na zahajovací granty
a byla uzavřena dne 25. dubna 2007 po obdržení 9 167 žádostí. Velmi široká odezva jasně
dokládá, jak velká očekávání má nová generace vedoucích osobností výzkumu Evropy.
Je zřetelným projevem potřeby těchto grantů
v Evropě. Poté, co bylo v rámci první výzvy
k podávání žádostí o zahajovací grant předloženo ohromné množství žádostí, se počet
žádostí snížil díky nápravným opatřením,
která učinila vědecká rada, a také vzhledem
ke skutečnosti, že se ve věci vědecké excelence požadovala větší jasnost. Druhá výzva
k podávání žádostí o zahajovací granty byla
uzavřena na konci roku 2008, předloženo
bylo přibližně 2 500 žádostí. A obdobně bylo
na počátku roku 2008 v rámci první výzvy
k podávání žádostí o pokročilé granty předloženo 2 167 žádostí. Je nutno poznamenat,
že kvalita žádostí zůstala velmi vysoká.
Více informací o náborové fázi v ERC naleznete na:
http://erc.europa.eu/index.cfm?fuseaction=page.display&topicID=48
vědecká rada
předseda – předseda ERC
2 místopředsedové – místopředsedové ERC
Řídicí výbor
Výbor ERC
generální
tajemník
Výkonná agentura
ředitel
Organigram ERC
7
PŘÍBĚH ERC
Evropská rada pro výzkum byla oficiálně
ustavena ve dnech 27. a 28. února 2007
na zahajovací konferenci v Berlíně, kterou
pořádalo německé předsednictví v Radě
EU společně s Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG, Německá výzkumná nadace)
a Evropskou komisí. Ustavení ERC se
zúčastnili výzkumní pracovníci a zainteresované strany z více než 30 zemí, aby oslavili
její vytvoření a projednali strategické cíle.
tvytváří celkovou strategii financování vědy
(pracovní programy, výzvy k předkládání
návrhů atd.);
tvymezuje pracovní metodologie a kontroluje kvalitu vědeckých činností (proces
posuzování vzájemného hodnocení);
t zajišťuje komunikaci s vědeckou komunitou.
Zásady financování vědecké excelence ERC
Na evropské výzkumné scéně zaujímá ERC jedinečnou pozici, jelikož
podporuje to nejlepší ve vědě a vzdělanosti. Evropská rada pro výzkum, kterou
vedou význační vědci a která využívá všech dostupných osvědčených postupů,
byla ustavena, aby připravila a řídila zcela nové programy grantů.
K docílení dnešní podoby programů grantů
ERC bylo mimo jiné zapotřebí větší nezávislosti, lákavějších grantů, většího přijetí
potřeby riskovat a vnímavějšího postoje
vůči nekonvenčnímu myšlení. Programy
grantů ERC, které jsou otevřeny začínajícím výzkumníkům i etablovaným vědcům
a badatelům bez ohledu na jejich národnost,
věk nebo současné sídlo, se zaměřují na
podněcování hraničního výzkumu řízeného
výzkumníky ve všech oblastech výzkumu,
a to na základě excelence.
HLAVNÍ VÝZKUMNÍ PRACOVNÍCI
Cílem grantů ERC je podporovat jednotlivé
výzkumníky, nazývané hlavní výzkumní
pracovníci (HVP), kteří vedou výzkumný
tým provádějící projekt hraničního výzkumu
pod podmínkou, že je zaměstnává hostitelská instituce zákonně ustavená v členském
státě EU nebo v přidružené zemi (1). HVP
může také pracovat sám, záleží to na dané
oblasti.
HVP nemusí v době podání návrhu nutně
pracovat v hostitelské instituci. Avšak
k tomu, aby byl návrh úspěšný, je nezbytná
vzájemná dohoda a závazek hostitelské instituce ohledně formy navázaného vztahu.
Zahajovací granty ERC jsou určeny pro
mladé slibné výzkumníky, jejichž nezávislá
kariéra se právě rozvíjí a/nebo z kterých se
zaslouženě stávají nezávislé vedoucí osobnosti výzkumu (viz s. 16). Pokročilé granty
ERC se na druhou stranu zaměřují na etablované špičkové výzkumníky a badatele,
kteří se chtějí věnovat hraničnímu výzkumu
podle své volby (viz s. 25).
VĚDECKÁ NEZÁVISLOST
HVP, kteří nesou vědeckou odpovědnost za
projekt, musejí mít pravomoc:
tžádat o financování nezávisle na starších
kolezích;
třídit projekt, spravovat financování
výzkumu a provádět příslušná rozhodnutí
o přidělení prostředků;
tpublikovat jako samostatní autoři a jako
spoluautory zvát pouze ty, kteří významně
přispěli k vykazované práci;
tdohlížet na členy týmu, včetně studentůvýzkumníků nebo jiných osob;
tmít přístup k náležitému prostoru a vybavení pro provádění výzkumu.
HRANIČNÍ VÝZKUM NAPŘÍČ
VÝZKUMNÝMI OBLASTMI
Cílem grantů ERC je podporovat hraniční
výzkum. Jinými slovy, podporují danou
snahu na hranicích vědění nebo až za nimi
bez ohledu na zavedené hranice disciplín.
Podporují se zejména ty návrhy interdisciplinární povahy, které překračují hranice mezi
různými oblastmi výzkumu, průkopnické
návrhy zabývající se novými a nově vznikajícími oblastmi výzkumu nebo návrhy, které
zavádějí nekonvenční, inovační přístupy.
Očekává se, že dopad na tvorbu nových
znalostí bude značný. Žádosti lze podávat
ve všech oblastech výzkumu.
PŘITAŽLIVÉ DLOUHODOBÉ
FINANCOVÁNÍ
Příslušné podmínky financování jsou
popsány v grantové dohodě ERC. Ta v podstatě sestává z „hlavní grantové dohody“
mezi ERC a hostitelskou institucí a „dodatkové dohody“ mezi HVP a hostitelskou institucí. Očekává se, že HVP vytvoří a dokončí
financovaný výzkumný projekt ve spolupráci
s původní hostitelskou institucí. V případě
potřeby mohou HVP, kteří obdrželi grant
na provádění hraničního výzkumu, převádět své projekty, jedná se o tzv. přenosnost
projektu, z jednoho hostitele na druhého
během doby trvání projektu.
Tím, že ERC vytváří pružný výzkumný systém, který rozvíjí zvídavost a aktivně podporuje hraniční výzkum:
tzvyšuje aspirace a úspěšnost;
tvyužívá rozmanitosti evropského výzkumného talentu; a
t dodává prestiž a viditelnost evropskému hraničnímu výzkumu a těm nejlepším výzkumníkům současné i budoucí generace.
ELEKTRONICKÉ PŘEDKLÁDÁNÍ NÁVRHŮ
Žádost o grant ERC může předložit pouze
HVP na základě otevřené výzvy k předkládání návrhů. Návrhy se musejí předkládat
prostřednictvím on-line elektronického
systému pro předkládání návrhů (EPSS,
https://www.epss-fp7.org/epss/welcome.
jsp). Je důležité poznamenat, že HVP by
neměli být spojování s více než jednou
žádostí o grant ERC během téhož roku,
přičemž mohou mít v jednu dobu aktivní
pouze jeden grant ERC.
VZÁJEMNÍ HODNOTITELÉ ERC
Hodnocení žádostí o grant ERC spočívá
v rukou nezávislých panelů vzájemného
hodnocení, které se skládají z renomovaných
vědců a badatelů vybraných vědeckou radou
ERC. Panely vzájemného hodnocení ERC
pečlivě vybírají vynikající vědecké projekty
s výzkumným profilem, který sice obnáší
velká rizika, ale může mít i velké dopady. Ve
své snaze o rozšíření vědeckých a technických znalostí zaručí transparentnost, poctivost a nestrannost při posuzování návrhů.
(1) Země přidružené k 7RP jsou: Albánie, Bosna a Hercegovina,
Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora, Chorvatsko,
Island, Israel, Lichtenštejnsko, Norsko, Srbsko, Švýcarsko a Turecko.
Další podrobné informace najdete na stránce týkající se výzev ERC,
v „pokynech pro žadatele o grant ERC“, „příručce ERC pro vzájemné
hodnotitele“ a v I. a II. části „příručky ERC pro nositele grantů“ na:
http://erc.europa.eu
8
Financování současných průkopnických
myšlenek v oblasti výzkumu
tím, že se zaměřuje na výzkumníky, kteří se
již zaslouženě etablovali jako nezávislé osobnosti výzkumu.
Evropská rada pro výzkum skutečně podporuje interdisciplinární výzkumné projekty,
které sice obnášejí velká rizika, ale mohou
mít i velké dopady. Významná úroveň financování a pružnost přispívají k velké přitažlivosti grantů ERC pro výzkumníky, protože
zajišťují příslušné prostředky a finanční stabilitu pro provádění hraničního výzkumu
po dobu pěti let.
Předpokládá se, že tyto dva programy grantů
budou stěžejní částí činností ERC po dobu
trvání 7RP.
POUZE PRO ŠPIČKOVÉ VÝZKUMNÍKY NA
ZAČÁTKU JEJICH KARIÉRY
Program zahajovacích grantů ERC byl
vytvořen na podporu nezávislé kariéry
špičkových výzkumníků bez ohledu na
jejich národnost, ovšem pod podmínkou, že
sídlí v členském státě EU či v přidružených
zemích, nebo se do nich stěhují. Tento druh
grantu je určen výzkumníkům, kteří zakládají nebo stabilizují svůj vlastní nezávislý
výzkumný tým nebo, podle dané oblasti,
vytvářejí svůj vlastní nezávislý výzkumný
program.
Kritéria výběru uplatňovaná v soutěži
o zahajovací grant se zakládají na schopnosti HVP provádět špičkový výzkum a na
kvalitě navrhovaného projektu v oblasti hraničního výzkumu.
HVP musí mít doktorský titul (Ph.D.), a to
déle než tři roky a méně než osm let v době
konečného termínu pro podávání žádostí.
Jedná se o pravidlo, které platí od svého
zavedení v rámci výzvy k podávání žádostí
o zahajovací grant v roce 2008 (2). Kromě
toho musí HVP doložit svou schopnost
etablovat se jako nezávislý výzkumník nebo
založit či stabilizovat výzkumný tým.
Je třeba vzít v úvahu, že žádosti o grant ERC
musí předkládat jeden HVP společně s hostitelskou institucí nebo jejím jménem.
POUZE PRO VÝJIMEČNÉ, ETABLOVANÉ
VEDOUCÍ OSOBNOSTI VÝZKUMU
Druhý program grantů ERC – pokročilý
grant – byl vytvořen za účelem podpory
vynikajících, inovačních výzkumných projektů, s nimiž přicházejí vedoucí etablované
osobnosti výzkumu ve všech členských státech EU a přidružených zemích. Tento zdroj
financování doplňuje zahajovací granty ERC
© CNRS, 2009
V závislosti na konkrétním projektu
a oblasti může grant dosahovat výše 2 milionů EUR, a to až na období pěti let, aby tak
pokryl 100 % přímých nákladů na projekt.
Dále zahrnuje příspěvek ve výši 20 % těchto
přímých nákladů na nepřímé náklady. První
soutěž o zahajovací granty ERC, která byla
vyhlášena na jaře roku 2007 a jejíž rozpočet
činil 335 milionů EUR, dosud financovala
299 projektů.
V závislosti na konkrétním projektu a oblasti
se může částka, kterou nabízí pokročilý
grant, vyšplhat až na 2,5 milionu EUR na
dobu pěti a ve výjimečných případech až na
3,5 milionu EUR u projektů, které obsahují
zvláštní prvky. Grant pak pokrývá 100 %
přímých nákladů na projekt a zahrnuje příspěvek ve výši 20 % těchto přímých nákladů
na nepřímé náklady. Postup pro udělování
pokročilých grantů je totožný s postupem
pro zahajovací granty: předložené žádosti
posuzuje panel posuzování vzájemného
hodnocení, který stanovuje hodnotu grantu
podle potřeb a významu projektu. Podle kritérií výběru se však po HVP vyžaduje, aby
nejenže prokázal kvalitu navrhovaného projektu v oblasti hraničního výzkumu, ale také
aby v posledních 10 letech dosáhl mimořádných vědeckých úspěchů a mohl se profilovat jako špičkový vědecký pracovník.
S ohledem na tato kritéria musí být HVP
etablován jako nezávislý výzkumník. Protože pro předkládání návrhů nebyla stanovena věková hranice, přijímají se žádosti
v jakékoli fázi kariéry.
První pokročilé granty ERC uzavřené v říjnu
2008 mohly počítat s rozpočtem přibližně
553 milionů EUR, z čehož bylo financováno
asi 280 projektů.
KDO JSOU ZPŮSOBILÍ HVP?
Granty ERC podporují projekty prováděné jednotlivými výzkumnými týmy, které
vede jeden HVP jakékoli národnosti a které
mohou zahrnovat další členy týmu. Tyto
týmy mohou mít národní i mezinárodní
povahu. U grantů ERC se pojetí jednotlivých
týmů zásadně liší od pojetí tradiční „sítě“
nebo „výzkumného konsorcia“. Návrhy
tohoto druhu se v rámci ERC nepřijímají.
HVP musejí předkládat průlomové projekty
v oblasti hraničního výzkumu prováděné se
samostatným výzkumným týmem, který
pracuje na jejich zodpovědnost. V závislosti
na dané oblasti může HVP také pracovat
sám. Každopádně se předpokládá, že v soutěžích ERC uspějí pouze špičkové projekty.
HVP, kteří soutěží o zahajovací grant ERC,
musí prokázat svou připravenost k provádění nezávislého výzkumu. Například se
běžně předpokládá, že žadatelé vydali sami,
bez účasti odborného poradce na doktorandském studiu, alespoň jednu významnou
publikaci. Kromě toho musejí být schopni
(2) Toto časové rozmezí od tří do osmi let po dosažení
titulu Ph.D. se může u budoucích výzev změnit.
pokračuje na straně 10
9
K dispozici jsou dva programy grantů ERC: zahajovací grant ERC
a pokročilý grant ERC. Oba fungují zdola nahoru a podporují hraniční
výzkum v každé oblasti výzkumu, která překračuje hranice současného
vědění, bez ohledu na zavedené hranice disciplín.
9
doložit své počáteční úspěchy, včetně publikací článků, pod nimiž jsou podepsáni jako
hlavní autoři, ve významných mezinárodních vzájemně hodnocených mnohaoborových vědeckých časopisech nebo v časopisech, které odpovídají dané oblasti jejich
zájmu a fázi jejich kariéry. HVP by nadto
měli uvést, na jaké mezinárodní konference
byli pozváni k přednášení, jaké jim byly uděleny patenty, ceny, vyznamenání atd. Panely
posuzování ohodnotí žadatele s přihlédnutím na konkrétní fázi jejich výzkumné kariéry v době podání žádosti.
Pokud jde o prestižní pokročilé granty ERC,
předpokládá se, že žadatelé jsou aktivními
výzkumníky s výjimečnými zkušenostmi
s vedením, jak to dokládá jejich schopnost posunovat hranice až za současný stav
vývoje. Jejich hlavní vědecké nebo badatelské příspěvky by již měly mít významný
dopad na jejich vlastní oblast výzkumu
a/nebo na vedlejší výzkumné oblasti a také
dopad z hlediska mezinárodního uznání
a šíření poznatků.
Vzhledem k tomu, že výjimečné vedoucí
osobnosti lze rozpoznat podle originality
a důležitosti jejich výzkumných příspěvků,
od HVP se očekává, že doloží své úspěchy za
posledních 10 let, které souvisejí se zvolenou
oblastí a splňují jedno nebo více z těchto
kritérií: 10 publikací ve významných mezinárodních vzájemně hodnocených mnohaoborových vědeckých časopisech a/nebo
ve významných mezinárodních vzájemně
hodnocených časopisech týkajících se jejich
příslušné oblasti, nebo tři větší výzkumné
9
pokračování ze strany 9 „Financování současných průkopnických myšlenek v oblasti výzkumu“
monografie, z nichž byla alespoň jedna přeložena do jiného jazyka, který je významný
v oblasti sociálních a humanitních věd.
Pokud nejsou splněna tato kritéria, lze uvažovat o jiných kritériích (individuálně nebo
v kombinaci), která by dosvědčila výjimečný výkon a uznání za posledních 10 let.
Obvykle se jedná o: 5 udělených patentů;
10 pozvání k přednáškám na zavedených
mezinárodně organizovaných konferencích
a odborných školách; 3 výzkumné expedice
vedené žadatelem; 3 zavedené mezinárodní
konference nebo kongresy, do jejichž organizace byl žadatel zapojen jako člen řídicího a/nebo organizačního výboru a mezinárodní uznání na základě vědeckých cen/
vyznamenání nebo členství v uznávaných
akademiích.
Očekává se, že HVP, kterého ERC vybere,
vytvoří a dokončí financovaný výzkumný
projekt společně s původní hostitelskou
institucí. Avšak ti HVP, kteří obdrželi grant
ERC, mohou přenášet své projekty z jedné
hostitelské instituce na druhou během doby
trvání projektu. Podávání zpráv o projektu
je vždy dvojí a je k němu zapotřebí jak
HVP, tak i hostitelskou instituci. Po HVP
se žádá, aby zasílal vědecké zprávy, v nichž
bude ERC informovat o pokroku a výsledcích projektu. Po hostitelské instituci se na
druhou stranu žádá, aby zasílala pravidelné
zprávy o finančním řízení zdůvodňující
všechny výdaje.
Více informací najde v „pokynech pro žadatele o grant ERC“
a v „pracovním programu ERC“ na:
10
9
Postup pro podávání žádostí
v programu grantů ERC
Hostitelskou institucí HVP a jeho týmu
může být jakýkoliv typ právního subjektu,
včetně vysokých škol, výzkumných středisek
a podniků. HVP může za členy svého týmu
navrhnout vědce, kteří žijí jinde a pracují
v jiném právním subjektu, je-li jejich účast
vědecky odůvodněná. Grant ERC se uděluje
právnímu subjektu, který zaměstnává a je
hostitelem HVP a který se dále zavázal, že
HVP poskytne náležité podmínky pro nezávislé řízení výzkumu a správu finančních
prostředků po dobu trvání projektu.
KDY MOHOU HVP PODÁVAT ŽÁDOSTI?
Žádosti o grant ERC lze podávat pouze
v odpovědi na výzvu k předkládání návrhů.
Tyto výzvy je možné najít na internetové stránce ERC na http://erc.europa.eu.
Konečné termíny pro podávání žádostí
o grant ERC jsou uvedeny v každé výzvě
k předkládání návrhů. Předpokládá se, že
se rozpočty na dané výzvy budou každým
rokem postupně zvyšovat.
JAK MOHOU HVP PODAT ŽÁDOST
O GRANT ERC?
U všech typů žádostí o grant je povinná
registrace prostřednictvím internetové
služby EPSS. HVP musejí obdržet přihlašovací jméno a heslo, aby získali přístup
k EPSS kvůli přípravě, přenosu a předložení návrhu. To je zapotřebí učinit co nejdříve, ještě před konečným termínem výzvy
k předkládání návrhů.
PŘÍPRAVA ŽÁDOSTI O GRANT ERC
Postup pro podávání žádostí o granty ERC
sestává z jediné fáze předložení s dvoustupňovým hodnocením. Úplná žádost o grant
ERC musí obsahovat úřední formuláře,
výzkumný návrh a doplňující dokumenty.
Její konkrétní obsah se však bude lišit podle
druhu grantu, o který se žádá. Podívejte se
prosím na poslední verzi pokynů pro žadatele o grant ERC.
PŘEDLOŽENÍ NÁVRHU NA GRANT ERC
Žadatelé s přihlašovacím jménem a heslem
EPSS, kteří vyplnili úřední formuláře v EPSS
a přenesli PDF soubor se svým výzkumným
návrhem do EPSS, musí výslovně potvrdit
toto předložení, aby mohlo být formálně
dokončeno. Je-li návrh úspěšně podán,
žadatel dostane zprávu o obdržení návrhu.
Až do uzávěrky výzvy může žadatel upravovat a předkládat libovolný počet upravených
verzí návrhu, které však vždy nahradí ty
předchozí. Dopadlo-li podání po technické
stránce úspěšně, žadatel obdrží automatické,
počítačem vytvořené potvrzení od EPSS. To
však neznamená, že návrh bude financován.
Až do doby uzávěrky výzvy je možné brát
návrhy zpět tak, že žadatel předloží opravenou verzi úředních formulářů. Po této uzávěrce lze návrh vzít zpět pouze na základě
zaslání podepsaného dopisu ERC.
OPĚTOVNÉ A VÍCENÁSOBNÉ ŽÁDOSTI
Aby se zajistilo, že žadatelé předkládají ERC
pouze vysoce kvalitní žádosti, u opětovných a vícenásobných žádostí v rámci téhož
nebo jiného druhu programu grantů ERC
se uplatňují přísná pravidla. Obecně platí,
že vždy může být aktivní pouze jeden grant
ERC řízený HVP. Tato pravidla se na základě
zkušeností postupně upravují. Je zapotřebí,
aby se žadatelé vždy podívali do poslední
verze pokynů pro žadatele o grant ERC.
POŘADÍ NÁVRHŮ A ROZPOČTOVÉ
LIMITY
Žádosti o grant hodnotí panely posuzování
vzájemného hodnocení ERC. Posuzování
a ohodnocení návrhů mají na starosti vzájemní hodnotitelé. Hodnotí se ty žádosti,
které dosáhnou prahové hodnoty pro kvalitu. Podle rozpočtu, který je k dispozici
k dané výzvě, se u seznamu podle pořadí
uplatňuje prahová hodnota rozpočtu, přičemž se grant ERC poskytuje pouze na
návrhy s nejvyšším ohodnocením, a to až
do výše rozpočtu na danou výzvu.
Evropská rada pro výzkum má v úmyslu
vyhlašovat každoroční výzvy k předkládání
návrhů pro oba zdroje financování, jak je
uvedeno v předběžných časových plánech.
Veškeré aktualizované informace o přesných termínech otevření a uzavření výzev
pro zahajovací grant ERC i pro pokročilý
grant ERC jsou uvedeny na internetových
stránkách ERC.
Další podrobné informace najdete v posledním vydání „pokynů pro
žadatele o grant ERC“, v „pracovním programu ERC“ a v „příručce pro
přípravu a předkládání návrhů EPSS“ na: http://erc.europa.eu
Předběžný časový plán výzev k předkládání žádostí
o zahajovací grant ERC
Akce ERC
Otevření výzvy
Uzávěrka výzvy
Hodnocení
StG2
Léto 2008
Podzim 2008
Zima 2008–Jaro 2009
StG3
Léto 2009
Podzim 2009
StG4
Léto 2010
Podzim 2010
Předběžný časový plán výzev k předkládání žádostí
o pokročilý grant ERC
Akce ERC
Otevření výzvy
Uzávěrka výzvy
Hodnocení
AdG2
Podzim 2008
Jaro 2009
Jaro 2009–Podzim 2009
AdG3
Podzim 2009
Jaro 2010
AdG4
Podzim 2010
Jaro 2011
11
Žádost o grant ERC musí prostřednictvím on-line elektronického systému
pro předkládání návrhů (EPSS) podat jeden HVP společně s hostitelskou
institucí nebo jejím jménem, která se nazývá právní subjekt žadatele.
Při výběru vědeckých a odborných návrhů na financování ze strany
ERC se důsledně uplatňuje mezinárodní vzájemné hodnocení.
Evropská rada pro výzkum používá typický panelový systém, v němž
panely vědců a/nebo badatelů na vysoké úrovni, kteří byli vybráni
z celého světa, doporučují projekty k financování. Doporučení panelu
se provádějí buď autonomně, nebo na základě zjištění dálkových
odborníků, tzv. rozhodců, kteří pro panel pracují externě.
ERC má mandát k tomu, aby u financování
uplatňovala přístup zdola nahoru řízený
výzkumníky. Hlavním cílem systému vzájemného hodnocení tudíž je výběr toho
nejlepšího z vědy, nezávisle na daném
oboru a na zvláštnostech struktury panelu
hodnocení. Struktura panelu je ve své
podstatě pouhým operačním nástrojem.
Návrhy ve dvou fázích vyhodnocují pracovníci pověření vzájemným hodnocením,
a to na základě jediného kritéria vědecké
excelence.
OBLASTI A PANELY
Na základě zkušeností získaných od roku
2007 došlo k novému rozdělení úkolů mezi
panely, které byly vytvořeny, aby se zabránilo
nadstavům a mohla se hlouběji zkoumat
témata jdoucí nejlépe dohromady. Panelová struktura ERC zahrnuje 25 panelů jak
pro zahajovací grant ERC, tak i pro pokročilý grant ERC. Panely každého grantu jsou
seskupeny do třech oblastí podle oborů,
které zahrnují celou škálu vědy, techniky
a vzdělanosti v kompetenci ERC:
tspolečenské a humanitní vědy (SH);
tbiologické vědy (LS); a
tfyzikální a technické vědy (PE).
Aby bylo možné vyhodnotit interdisciplinární návrhy, které vyžadují větší odborné
znalosti, než má daný panel zvolený žadatelem, byla vytvořena čtvrtá sféra nazvaná
interdisciplinární oblast. Tyto návrhy se
pak hodnotí na zvláštní plenární schůzi
předsedů panelů nebo jejich zástupců, která
následuje po schůzích panelů zaměřených
na tři ostatní oblasti.
V rámci pokročilého grantu ERC byly
zřízeny panely A a B. Zasedají v sudých
a lichých letech, aby se snížila pracovní
zátěž. Panel A, který poprvé zasedal v roce
2008, tvořilo dohromady téměř 325 členů.
Členové panelu B zasedají v roce 2009
poprvé. Někteří z nich působili jako rozhodci pro panel A.
9
Systém vzájemného hodnocení ERC
SLOŽENÍ PANELŮ
Vědecká rada ERC je subjektem, který má
konečnou odpovědnost za rozdělení panelů
podle odborností. Dvaadvacet členů vědeckého výboru vybralo koordinátory pro tři
vědecké oblasti, kteří pomáhají s ustavením
panelů. V současné době jimi jsou:
tprofesorka Helga Nowotny odpovědná za
společenské a humanitní vědy;
tprofesor Carl-Henrik Heldin odpovědný
za biologické vědy; a
tDr. Daniel Estève odpovědný za fyzikální
a technické vědy.
Předsedy panelů jmenuje vědecká rada na
základě jejich vynikající vědecké pověsti.
Jména aktivních renomovaných vědců, kteří
jsou ve svém oboru vysoce uznávaní, se
předkládají koordinátorům daných oblastí,
kteří ve spolupráci s předsedy panelů vybírají členy panelů.
Každý panel ERC sestává z předsedy a přibližně 10 až 12 členů. Jmenovaní členové
panelů vybírají a navrhují šest až sedm
dálkových rozhodců, kteří mohou být
požádáni o posouzení návrhů v průběhu
druhé fáze. Za přidělení návrhů rozhodcům odpovídají předsedové panelů ve spolupráci s pracovníky ERC, které zastupují
vědečtí referenti. Pro působení členů mezinárodní vědecké komunity ve funkci rozhodců neexistuje žádné omezení s výhradou ke schválení nebo uznání dané osoby
vědeckou radou.
Je důležité vzít na vědomí, že vztah mezi
ERC a hodnotiteli vždy vymezuje písemná
a podepsaná dohoda, tzv. jmenovací listina.
Podepíše-li hodnotitel tuto dohodu, vyjadřuje souhlas s podmínkami, které se týkají
důvěrnosti, střetu zájmů a používání osobních údajů ERC. Hodnotiteli, který nebyl
oficiálně jmenován, nemůže ERC předat
žádné návrhy.
Navíc, ačkoli je ERC ustavena jako autonomní struktura pod nezávislým vědeckým
vedením, je odpovědná Evropské komisi.
ERC musí být transparentní ve způsobu,
jakým provádí své činnosti. Vědecká rada
ERC se proto rozhodla zveřejňovat:
tjména předsedů jednotlivých panelů před
uzávěrkou každé výzvy;
tjména všech členů jednotlivých panelů,
a to po skončení první fáze procesu
hodnocení.
Kromě toho Evropská komise na konci každého roku zveřejňuje jména všech vzájemných hodnotitelů (členů panelů a dálkových
rozhodců).
STŘETY ZÁJMŮ A TRANSPARENTNOST
Vědečtí referenti ERC jsou odpovědní za
celkový proces vzájemného hodnocení. Na
základě informací, které má každý panel
k dispozici, ohlašují a evidují všechny prokázané střety zájmů, a to v písemné zprávě
12
9
podepsané předsedou příslušného panelu.
To však nebrání členům panelů v nahlášení
jakéhokoli střetu zájmů v případech, kdy
k němu dojde.
Vznikne-li podezření ze střetu zájmů, je na
vědeckém referentovi ERC, aby rozhodl, zda
je či není daná situace skutečným střetem
zájmů. V každém případě.
tSe střety zájmů musí ohlašovat všem
účastníkům před schůzí panelu nebo na
jejím začátku.
tSe členové panelu musí zdržet každého
pokusu o ovlivnění výsledku hodnocení
každého návrhu, s nímž jsou ve střetu
zájmů. Členové panelu se zejména nemohou účastnit diskuse nebo jakéhokoli hlasování, které se týká uvedeného návrhu.
tNesmí žádný člen panelu přispívat
k návrhu na grant ERC (ať už jako HVP,
nebo jako člen týmu) v roce, ve kterém
panel zasedá.
Vědecká rada ERC rovněž pověřuje renomované nezávislé pozorovatele účastí
na schůzích panelů a schůzích předsedů
panelů, aby ověřila hladké fungování
postupů výběru. Například v roce 2008
podával profesor Ian Halliday, vysoce uznávaný fyzik a předseda Evropské vědecké
nadace (ESF), zprávy jak vědecké radě, tak
i řediteli specializované prováděcí struktury Dr. Jacku Mettheyovi.
ČINNOSTI A ÚKOLY PANELŮ
Panely zasedají dvakrát, aby provedly dvoustupňové hodnocení návrhů. Předsedové
panelů mají při řízení schůzí vysoký stupeň
autonomie. Rozhodují o tom, které návrhy
se budou projednávat podrobně, v jakém
pořadí, kdy se přistoupí k hlasování a jak se
bude hlasovat atd. Na řízení schůzí má nutně
vliv počet návrhů, které panel posuzuje.
Jmenovací listina podepsaná ERC a hodnotiteli jasně poukazuje na to, že by se hodnotitelé neměli dostat do situace, kdy je možné
pochybovat o jejich nestrannosti, případně
kdy by mohlo vzniknout podezření, že na
doporučení měly vliv faktory spadající
mimo rámec hodnocení. Ke střetům zájmů
dochází v případech, kdy vzájemný hodnotitel a žadatel:
tmají významný vztah založený na spolupráci nebo vzájemně neslučitelný vztah
nebo trvající vztah jako učitel/žák;
tmají úzké rodinné vazby nebo osobní
vztah;
tjsou přímo finančně nebo úředně závislí
nebo;
tjsou blízkými kolegy v téže instituci.
Úkolem hodnotitelů je pomoci ERC vytvořit a řídit systém vzájemného hodnocení
vycházející z osvědčených postupů, v němž
nejlepší vědci světa hodnotí přední projekty, které zahrnují celou škálu výzkumných oborů.
Předsedové a členové panelů docházejí
a aktivně se účastní schůzí panelů. Aby tyto
schůze byly krátké a efektivní, probíhají ještě
před nimi přípravné práce za pomoci elektronických prostředků. Předsedové a členové panelů se seznamují se všemi návrhy
ve svém panelu, aby během schůzí mohli
dávat co nejlepší doporučení. Kromě toho
provádějí individuální posouzení dílčího
množství návrhů, aby:
tsestavili předběžné pořadí, které umožní,
aby se při jednáních panelů obracela pozornost na ty návrhy, které si zaslouží vážné
projednání, a dále umožní, aby se včas
vyřadily návrhy s nízkým ohodnocením;
tshromáždili informace pro zpětnou
vazbu žadatelům. Zejména u návrhů
s nízkým ohodnocením mohou připomínky plynoucí z jednotlivých posouzení dostatečným způsobem vystihovat
podstatné důvody zamítnutí a, pokud se
panel shodne, nejsou nutné žádné další
připomínky.
Předsedové panelů také provádějí tyto dodatečné úkoly:
tpředsedají schůzím panelů;
tpřidělují návrhy k individuálnímu posouzení členům panelů a vzdáleným rozhodcům v druhé fázi, a to v koordinaci s vědeckým referentem ERC pro daný panel;
túčastní se schůze předsedů panelů,
aby sjednotili výsledky různých panelů
a posoudili návrhy přiřazené do interdisciplinární oblasti. Předsedové panelů
mohou delegovat tento úkol na jednoho
z členů panelu.
Kromě toho se musejí zúčastnit zahajovací schůze předsedů panelů, aby zhodnotili reakci na výzvu k předkládání návrhů
a naplánovali podle toho práci panelu.
V první fázi procesu vzájemného hodnocení panely posuzují, klasifikují a sestavují
pořadí návrhů. Ve druhé fázi předkládají
seznam podle pořadí. K výsledkům všech
schůzí panelů patří:
tpotřebné seznamy návrhů podle dané
fáze;
tzpětná vazba pro žadatele;
tzpráva panelu, kterou připravuje předseda
panelu. Popisuje se v ní metodologie použitá panelem, obsahuje poznámky k otázkám, jako je kvalita návrhů ve vztahu
k rozpočtu, připomínky k interdisciplinárním návrhům a případná doporučení,
která má ERC vzít v úvahu při posuzování
návrhů v budoucnosti.
KRITÉRIA ZPŮSOBILOSTI
Je důležité poznamenat, že kritéria způsobilosti jsou jednoduchá, faktická a právně
závazná. Jejich výklad nevyžaduje vědecký
posudek. Způsobilost proto není součástí
procesu vzájemného hodnocení a souběžně
ji kontroluje ERC.
O většině nezpůsobilých návrhů se ví
ještě před vzájemným hodnocením. Neúplné návrhy se považují za nezpůsobilé
a nebudou hodnoceny. V některých (vzácných) případech mohou být návrhy staženy během vzájemného hodnocení, nebo
dokonce i po něm, jelikož jejich nezpůsobilost může být potvrzena až s určitým
zpožděním.
Pokud existují pochybnosti ohledně způsobilosti návrhu, hodnocení může pokračovat
až do doby, kdy rozhodne výbor pro přezkoumání způsobilosti. Pokud před posouzením vzájemného hodnocení, během něj,
pokračuje na straně 14
13
pokračování ze strany 13 „Systém vzájemného hodnocení ERC“
POSOUZENÍ A POSTUP VÝBĚRU
Jednotlivá posouzení jsou základem diskusí na schůzích panelů. Pro každý návrh
před schůzemi panelů je provádějí hodnotitelé na svém pracovišti. Každému členovi
panelu, který se stává „hlavním hodnotitelem“, je přidělena jedna žádost. Tato osoba
zahajuje jednání o žádosti a je odpovědná za
hodnotící zprávu, která se vrací žadateli jako
zpětná vazba. V první fázi posuzují každou
žádost nejméně tři členové panelu, ale lepší
by bylo, kdyby byli alespoň čtyři. Ve druhé
fázi žádost v ideálním případě hodnotí tři
členové panelu a dva až tři rozhodci.
Individuální posuzování spočívá v udělování známek kritériím pro posuzování
„Hlavní výzkumný pracovník“ a „Výzkumný
projekt“, včetně kladných/zamítavých doporučení pro kritéria „Výzkumné prostředí“
a předložení stručného, ale dostatečně
vysvětlujícího komentáře ke každé známce.
Známky i připomínky jsou zásadně důležité, protože tvoří základ zpětné vazby pro
žadatele.
Známky plynoucí z jednotlivých posouzení určují poměrné pořadí v seznamu,
který je výchozím bodem při jednáních
panelů. Během první fáze hodnotitelé
hodnotí a číselně označují návrhy podle
kritérií:
tčísla 1: Hlavní výzkumný pracovník, tj.
potenciál žadatele s přihlédnutím ke kvalitě jeho výsledků/výkonů ve výzkumném oboru a, u pokročilých grantů ERC,
k duševním schopnostem a kreativitě
žadatele.
tčísla 2: Výzkumný projekt, tj. průlomová
povaha výzkumu a jeho potenciální dopad
s přihlédnutím k navrhované metodologii
a vyvážení vysokého rizika a možných
dopadů.
Známky se udělují v celých číslech nebo
polovinách. Pohybují se v rozmezí od
1 do 4 pro každé ze dvou kritérií, a to
takto:
t1: nesoutěžní/nefinancovatelný;
t2: velmi dobrý;
t3: výborný;
t4: mimořádný.
Panely udělují nejvyšší známku 10 % nejlepších návrhů, známky 4 nebo 3,5 pouze nejlepším 20 % a známky 4; 3,5 a 3 pouze 30 % nejlepších návrhů. Hodnotitelé musí v každém
případě dodržovat kritéria pro posuzování.
9
nebo po něm vyjde jasně najevo, že nebylo
splněno jedno či více kritérií způsobilosti,
návrh je prohlášen za nezpůsobilý a již se
dále nebere v úvahu.
Průměrná známka
a první závěry jsou
v ýchozím b o dem
pro jednání panelů
v první fázi.
U těchto kritérií
pro posuzování se
uplatňuje prahová
ho dnot a úsp ěšnosti ≥ 2 p oužívaná k vytvoře n í „ s e z n amu
p o n e c h a n ý c h“
návrhů, které
budou seřazeny
po dle priority
pro financování.
Všechny návrhy,
které dostanou
známku horší,
než je uvedená
prahová hodnota úspěšnosti u kteréhokoli ze dvou
kritérií pro
p o s u z ov á n í ,
se zamítají.
Na konci první
fáze učiní
každý panel
tři druhy
doporučení:
14
tseznam návrhů, které by měly postoupit do druhé fáze, tj. které ve výsledném
ohodnocení překročily prahovou hodnotu
úspěšnosti;
tseznam zamítnutých návrhů se známkou
vyhovující prahové hodnotě úspěšnosti,
které však nedosáhly rozpočtové prahové
hodnoty;
tseznam návrhů k zamítnutí, jelikož jejich
výsledné ohodnocení nedosahuje prahové
hodnoty úspěšnosti.
Během druhé fáze se návrhy rovněž hodnotí
a připomínkují na základě toho, zda splňují/
nesplňují kritérium číslo 3 „Výzkumné prostředí“, tj. podle příspěvku výzkumného prostředí k projektu a účasti ostatních právních
subjektů. HVP žádající o zahajovací grant,
jejichž návrhy byly předány k hodnocení ve
druhé fázi, mohou být pozváni k rozhovoru,
aby představili svůj projekt na schůzi panelu
hodnocení v Bruselu.
Na konci druhé fáze vzejdou ze schůzí
panelů čtyři výsledky:
tŘada návrhů s nejlepším ohodnocením,
které překročily prahovou hodnotu úspěšnosti a které se vejdou do rozpočtu panelu.
Těmto návrhům je grant udělován přímo
a označují se jako návrhy na „hlavním
seznamu“.
tŘada návrhů „čekajících na projednání,
rezervních“, které tvoří v pořadí hned
druhou skupinu nejlépe ohodnocených
návrhů a které se postupují předsedovi při
konečné panelové diskusi k dalšímu projednání. Obvykle se jedná přibližně o 50 %
rozpočtu návrhů na „hlavním seznamu“.
tŘada návrhů splňujících všechny prahové
hodnoty, byť s nižším ohodnocením, které
však nemohou být financovány z rozpočtových důvodů.
tŘada návrhů, které nesplňují jedno nebo
více kritérií hodnocení ve druhé fázi.
Poslední dvě jmenované skupiny návrhů se
zamítají. Druhá jmenovaná skupina návrhů
se projednává při konečné panelové diskusi, pokud jde o financování z rozpočtu na
interdisciplinární oblast (je-li to na místě)
a zařazení na společný rezervní seznam
podle oblasti.
Na konci první a druhé fáze panely seřadí
návrhy podle priority na základě průměru
známek, které získaly nejméně od třech
členů panelů, a na základě celkového zhodnocení jejich předností a nedostatků.
METODOLOGIE PRO SESTAVOVÁNÍ
POŘADÍ
Panely nejprve začínají předběžným sestavením pořadí, poté následuje proces postupného vyřazování, při němž se diskuse prohlubuje s tím, jak se počet posuzovaných
návrhů snižuje. U každého vyřazeného
návrhu se panely buď rozhodnou pro při-
9
jetí průměrné známky vycházející z jednotlivých posouzení, nebo pro udělení jiné
známky. Kromě toho panely daný návrh
náležitě připomínkují.
PANELY POSUZOVÁNÍ,
INTERDISCIPLINARITA A SPRAVEDLIVÉ
ZACHÁZENÍ
Autoři překládaných výzkumných projektů
jsou vyzýváni k překračování vědních oborů
tak, aby projekty mohly být posuzovány buď
několika panely, nebo aby zahrnovaly několik oblastí. Obecná definice panelů umožňuje, aby se mnohými interdisciplinárními
návrhy zabýval jeden panel. Standardizaci
interdisciplinarity dále optimalizuje skutečnost, že členové panelů pocházejí z různých
vědeckých kruhů. Hlavní otázkou týkající
se projektů hodnocených několika panely
tudíž není ani tolik to, zda je daný návrh
interdisciplinární, ale zda mají členové jednoho panelu úplné odborné znalosti nutné
k jeho posouzení.
Žadatel musí předložit návrh příslušnému
primárnímu panelu posuzování, tj. panelu,
který se zabývá hlavními vědeckými oblastmi
navrhovaného výzkumu, a to ještě před
konečným termínem pro předložení návrhu
tomuto panelu. Volba žadatele je rozhodující
pro určení panelu, který bude návrh hodnotit. Na základě rozhodnutí panelů posuzování
se návrhy přidělují vzájemným hodnotitelům.
Každý návrh posuzuje jeden ze 25 panelů ve
třech oblastech podle oborů.
Návrhy lze považovat za interdisciplinární
v případech, že žadatel omylem neuvedl primární panel posuzování nebo uvedl sekundární panel posuzování. V tomto druhém
případě primární panel posuzování určuje,
zda má návrh opravdu posuzovat několik
panelů, nebo zda zahrnuje několik oblastí
a může požádat o dodatečné posouzení příslušnými členy jiného(ých) panelu(ů) nebo
dalšími rozhodci. Poté nastává dvojí situace.
Pokud primární panel rozhodne, že návrh
spadá do působnosti tohoto panelu, potom
jej hodnotí pouze tento panel. V případě,
že je pro panel nemožné zpracovat náležitý
odborný posudek, návrhy jsou označeny
jako kandidáti pro interdisciplinární oblast.
V pozdějších fázích tohoto procesu mohou
panely urychlit sestavování pořadí tak,
že využijí systému hlasování, jako je např.
upravené Bordovo hlasování. V tomto systému rozdělí každý člen panelu několik jednotlivých hlasů mezi své preferované návrhy,
s výjimkou případů střetu zájmů. Návrhy se
pak seřadí podle hlasů. Hlasování je sice
tajné, aby se zabránilo taktizování, po jeho
skončení je však pro panel transparentní.
Výsledky takového hlasování nemusejí být
závazné. Hlasování se především považuje
za efektivní způsob vytvoření pořadí na
základě souboru individuálních preferencí.
Další analýza výzkumného projektu přispívá ke konečnému ohodnocení v průběhu
druhé fáze, v níž se provádí hodnocení
projektů z interdisciplinární oblasti. Předsedové panelů nebo jejich zástupci jednají
z interdisciplinárního hlediska o návrzích,
které překročily prahovou hodnotu úspěšnosti a které byly označeny jednotlivými
panely jako interdisciplinární (tj. spadají
mimo odborné znalosti panelu nebo zahrnují několik oblastí, a musí je tudíž posoudit
několik panelů), aby vytvořili seznam podle
pořadí interdisciplinárních projektů.
Hlavním úkolem je zajistit, aby interdisciplinární návrhy byly posuzovány rovnocenně a spravedlivě v porovnání s návrhy,
které zcela spadají do působnosti jednoho
panelu. Jedná se především o úkol panelů,
k nimž byly na počátku přiděleny. Proto si
také panely návrhy nevyměňují.
ROZPOČTY PANELŮ A POSOUZENÍ VÝŠE
GRANTŮ
Ve druhé fázi panely rovněž posuzují výši
požadovaného grantu a v případě potřeby
navrhují úpravy.
Celková výše poskytovaného grantu se
určuje podle posouzení vzájemného hodnocení na základě potřeb projektu. Požadovaný grant by měl odrážet odhad skutečných nákladů na projekt provedený HVP,
s přihlédnutím k povaze projektu a týmu
a k tomu, zda je v plánu vytvoření nového týmu,
nebo se jen dále podpoří vytvořený tým.
Panely doporučují snížení částky grantu
pouze v případech, kdy byla učiněna specifická doporučení pro konkrétní návrh.
Nepřistoupí k paušálnímu snížení vzhledem
k tomu, že významné snížení může být ve
skutečnosti odrazem slabého návrhu. Doporučení týkající se změn v udělené částce se
musí zapisovat do připomínek panelu pro
každý dotčený návrh. Příslušná výše rozpočtu se hodnotí v rámci kritéria číslo
2 „Výzkumný projekt“ pod nadpisem „Metodologie“, která se týká zdrojů.
Panely posuzování přezkoumávají ve všech
případech požadovaný grant a doporučují
celkovou částku, která se má udělit, přičemž
zaokrouhlují čísla na 10 000 EUR. Kromě
toho mohou panely navrhovat úpravy,
pokud jde o modelovou specifikaci rozpočtu
v žádosti, HVP nicméně může v průběhu
projektu sestavit nový rozpočet.
Jakmile vzájemní hodnotitelé ERC dokončili seznam doporučených návrhů, každý
žadatel dostane hodnotící zprávu, v níž jsou
popsány výsledky posouzení. Každá zpráva
obsahuje závěrečné doporučení panelu, související připomínky panelu a připomínky
jednotlivých hodnotitelů (dálkových rozhodců a členů panelu). Připomínky mohou
obsahovat poznámky, které se podstatně liší
od názoru jednotlivých hodnotitelů a které
se nutně nemusejí sbližovat. Rozdíly v názorech na hodnotu návrhu jsou legitimní a pro
uživatele je možná užitečné, když bude
informován o různých pohledech. Zejména
v případě zamítnutí musí hodnotící zpráva
obsahovat přesvědčivé vysvětlení negativního rozhodnutí o návrhu. Platí zásada, že
zpráva zahrnuje všechny zdokumentované
poznámky k návrhu, a to jak jednotlivých
hodnotitelů, tak i panelů.
Další informace získáte na:
Svůj návrh můžete zaregistrovat a předložit prostřednictvím EPSS na:
https://www.epss-fp7.org/epss/welcome.jsp
15
První kolo zahajovacích grantů — zpráva
o silné podpoře
V prosinci 2007 byly uděleny první zahajovací granty talentovaným vědcům
a badatelům na počátku jejich kariéry. Panely vzájemného hodnocení ERC
označily jejich výzkum za nejslibnější.
Zahajovací granty ERC poskytují podporu
slibným nezávislým výzkumníkům, aby
se z nich mohli zaslouženě stát nezávislé
vedoucí osobnosti výzkumu. Nezávislá
vědecká rada ERC vytvořila tento program
grantů jako první iniciativu ERC vzhledem
ke stávajícím omezeným možnostem získání
finančních prostředků na tuto klíčovou fázi
v kariéře mladých výzkumníků.
První granty byly výsledkem dlouhých a vášnivých diskusí v rámci různých panelů posuzování, kterých se zúčastnili odborní výzkumníci z celého světa, aby zaručili vysokou úroveň
postupů výběru. Práci panelů neusnadnila ani
skutečnost, že žádostí o granty přišlo mnoho
a mnohé byly mimořádně zajímavé. Do
25. března 2007, což byl konečný termín pro
předkládání žádostí v rámci první výzvy týkající se zahajovacích grantů, bylo podáno neuvěřitelných 9 167 žádostí.
V té době uvítal předseda ERC profesor
Fotis Kafatos úspěšný začátek první výzvy
s nadšením: „Jsme velmi potěšeni touto
zprávou o silné podpoře ERC a její strategie. Tak velká reakce je jasným projevem
očekávání a zájmu mladých vědců Evropy
o ERC a důkazem potřeby grantů tohoto
druhu v Evropě.“
Průměrný věk úspěšných žadatelů v první
soutěži o zahajovací grant je 35 let. Zastupují 32 národností a jejich hostitelské instituce sídlí ve 21 členských státech nebo
přidružených zemích. Tato skutečnost je
dokladem rozmanité podoby evropského
a vlastně i světového výzkumu. Třináct žadatelů pochází ze zámoří a jedenáct z nich jsou
vracející se Evropané.
rozpočet není vůbec malý, je omezený.
Některé evropské země (dosud sedm) proto
vytvořily národní iniciativy, aby finančně
podpořily návrhy výzkumníků, kteří pracují v uvedené zemi nebo se do ní za
prací stěhují. Jednalo se právě o některé ze
131 návrhů, které dosáhly prahové hodnoty
pro kvalitu ERC, ale ERC je nemohla financovat kvůli svým rozpočtovým limitům.
V současné době probíhá druhá výzva
k podávání žádostí o zahajovací grant ERC,
která přilákala 2 503 návrhů.
research*eu focus se setkal s některými prvními úspěšnými žadateli o zahajovací grant
několik měsíců po získání grantu a zeptal se
na to, jaký dopad má financování na jejich
výzkum a jaký předpokládají vývoj ve své
výzkumné oblasti v nadcházejících letech.
Na následujících několika stránkách si
můžete tyto rozhovory přečíst.
Rozpočet na první výzvu, 335 milionů EUR,
byl rozdělen mezi 299 grantů. Třebaže tento
ZAHAJOVACÍ GRANT ERC (VÝZVA 2007)
Úspěšné návrhy podle země hostitelské instituce
a podle oblasti
Úspěšní kandidáti podle státní příslušnosti
a podle pohlaví
Tabulka s informacemi o zahajovacích grantech ERC
HLAVNÍ ÚDAJE
t Výzkumný projekt: vynikající, průlomový nápad v oblasti hraničního výzkumu
t Hlavní výzkumný pracovník: osoba, která dokončila doktorát (Ph.D) před 3–8 lety (může se v budoucnu změnit), s doloženou
schopností etablovat se jako nezávislý výzkumník
t Hostitelská instituce: zákonem uznaná veřejná nebo soukromá výzkumná organizace se sídlem v členském státě EU, přidružené zemi nebo mezinárodní evropská zájmová organizace
PODROBNÉ ÚDAJE
t Objem grantu: až do 2 000 000 EUR na grant na dobu pěti let
t Kritérium hodnocení: vědecká excelence
t Výzvy k předkládání návrhů: zveřejňované každoročně v létě s uzávěrkami na podzim
ZAJÍMAVÉ ÚDAJE O PRVNÍ VÝZVĚ TÝKAJÍCÍ SE ZAHAJOVACÍCH GRANTŮ
t Průměrný věk žadatelů o granty: 35 let
t Počet národností žadatelů: 32
t Hostitelské instituce sídlí ve 21 zemích
t 26 % žadatelů jsou ženy
16
Dr. Johan Elf: zkoumání genové
regulace v bakteriálních buňkách
research*eu focus: Jaké jsou oblasti výzkumu
vašeho projektu?
Johan Elf: Projekt zkoumá systémovou
biologii genové regulace v bakteriálních
buňkách.
research*eu focus: V čem tento projekt
spočívá?
Johan Elf: Zkoumáme, jak fungují bílkoviny
transkripčních faktorů na úrovni jednotlivých molekul v individuálních bakteriálních buňkách. Například se snažíme odpovědět na to, jak tyto bílkoviny mohou rychle
a přesně najít svá chromozómová vazebná
místa, třebaže nespecifických vazebných
míst DNA je milionkrát více.
research*eu focus: Čím je tento projekt originální, špičkový a unikátní?
Johan Elf: To, co projekt činí jedinečným,
je kombinace nejmodernějšího zobrazování
jednotlivých molekul in vivo, biofyzikální
teorie a průkopnických metod pro simulaci stochastické reakční difúze. Je to vysoce
rizikové v tom smyslu, že mnohé metody,
které budeme používat, nebyly dosud
vyzkoušeny.
research*eu focus: Kdy očekáváte první
výsledky?
Johan Elf: Do konce roku 2009 bychom měli
zkonstruovat mikroskopy pro zobrazování
jednoduchých molekul in vivo, vytvořit
několik zajímavých kmenů bakterií a dát
dohromady nové výsledky týkající se skutečného dění uvnitř buněk. V té době bychom
už také měli mít dokončeny některé matematické modely a počítačové nástroje, které
jsou zapotřebí k pokusům.
research*eu focus:
Co projektu umožní
tento grant? Jaké
možnosti vám
financování z ERC
poskytne?
Johan Elf: Grant ERC
umožní nezbytné
nejmodernější vybavení přístroji a dosažení kritické velikosti
skupiny, která je nutná
pro stimulaci prostředí
pro interdisciplinární
výzkum. Dlouhodobé
financování rovněž umožní řešení náročných otázek, na které nelze najít odpověď
v kratším projektu.
research*eu focus: Proč je projekt „Dynamika TF in vivo“ vědecky důležitý a jaký
vědecký dopad může mít?
Johan Elf
research*eu focus: Jaký další dopad může
mít váš projekt?
Johan Elf: Pochopení základních zásad,
jimiž se řídí genová regulace, povede ve
svých důsledcích k lepším možnostem porozumění, prevence a léčby nemocí v živých
organismech včetně lidí.
Johan Elf: Pokrok v oblasti bioinženýrství a biomedicíny omezuje naše chabé
porozumění systémům genetické kontroly v živých buňkách. Nedostatek metod
pro zkoumání kinetiky a genové regulace
při rozlišení v reálném čase v jednotlivých
buňkách vážně zhoršuje naše vyhlídky na
získání hlubšího porozumění a na rozvoj
lepších kvantitativních modelů těchto
systémů kontroly. Nové metody rozvíjené v projektu by měly umožnit výzkum
biologických procesů až po to, jak jednotlivé makromolekuly fungují v živých
buňkách.
Na základě zkoumání jednotlivých molekul je, přinejmenším obecně, možné měřit
reakční kinetiku také uvnitř živých buněk,
ve kterých je synchronizace různých molekul obvykle nemožná.
Kromě toho jsou nezbytné techniky s rozlišovací schopností jedné molekuly, protože
do mnohých procesů v baktériích je zapojeno pouze pár molekul na jednu buňku.
Název projektu
Dynamika transkripčních faktorů
v živých buňkách na úrovni
jednotlivých molekul
(Transcription factor dynamics in living
cells at the single molecule level)
Akronym projektu
TF dynamics in vivo
research*eu focus: Čím je tento projekt
interdisciplinární?
Vysoce citlivé metody dále umožňují
vyzkoušet kvantitativní modely nitrobuněčných regulačních obvodů, které byly dříve
pro pokusy nedosažitelné.
Johan Elf: Projekt je interdisciplinární
v tom, že pro jeho úspěch je nutná kombinace pokusných, teoretických a počítačových metod. Zároveň je zapotřebí, aby vědci
a studenti, kteří na projektu pracují, měli
velmi komplexní vzdělání zahrnující chemii, mikrobiologii, počítačovou vědu, inženýrství a teoretickou fyziku.
Vědecký dopad projektu je dvojí: zaprvé nám
poskytne mnohem hlubší porozumění způsobu, jakým funguje transkripční regulace
na molekulární úrovni v buněčném kontextu a zadruhé povede k několika novým
experimentálním technikám pro zkoumání
nitrobuněčných procesů na úrovni jednoduchých molekul.
Hostitelská instituce
Uppsala Universitet, Švédsko
Financování ERC – zahajovací grant
1 335 000 EUR
Doba trvání projektu
60 měsíců (zahájení 1. 7. 2008)
Webové stránky projektu
http://www.icm.uu.se/molbio/elflab
17
Johan Elf, Ph.D., působí na Univerzitě
v Uppsale, Švédsko. Mezi jeho hlavní oblasti
zájmu patří zobrazování jednotlivých molekul in vivo, transkripční regulace a matematické modelování. Opustil Spojené státy
a vrátil se do Evropy, aby pokračoval ve
svém výzkumu za finanční podpory ERC.
Profesorka Hélène Reyová: odhalení
mechanismů směnných kurzů
Hélène Reyová je mladá francouzská
výzkumnice, která pracuje ve Spojeném
království a má za sebou obdivuhodné úspěchy. Její práce v oblasti mezinárodní makroekonomiky a financí již přilákala mezinárodní pozornost. Odmítla profesuru,
kterou jí nabídly jedny z nejprestižnějších
amerických univerzit, aby mohla působit na
London Business School a využít možností,
které jí poskytuje Evropa a ERC.
research*eu focus: Jaké oblasti pokrývá váš
projekt?
Hélène Reyová: Projekt „IFA dynamics“ se
zabývá jak mezinárodní makroekonomikou,
tak financemi. Přesněji, přispívá k pochopení ekonomiky směnných kurzů. Směnné
kurzy jsou jedním z nejobtížněji pochopitelných ekonomických parametrů. Tento projekt také přispívá k širšímu výzkumu, který
si klade za cíl porozumět vzájemné ekonomické závislosti zemí, reálné i finanční.
research*eu focus: V čem tento projekt spočívá?
Hélène Reyová: Můj výzkum si klade za cíl
vytvořit soubory dat o tržní hodnotě vnějšího majetku a závazků zemí a využít je
k otestování různých modelů procesu mezinárodních úprav mezi zeměmi.
Je zajímavé, že dlouhodobé studie vnějšího
majetku a závazků nelze nikde nalézt, neboť
vyžadují detailní informace o platebních
bilancích rozlišených podle druhu majetku
a složité oceňovací postupy. Dostupnost přesného odhadu externích bilancí je však klíčová
k tomu, abychom porozuměli makroekonomickému vývoji v mezinárodních vztazích.
Tyto údaje mi umožní analyzovat vztahy
mezi mezinárodními toky kapitálu a pohyby cen, ať už majetku,
úrokových sazeb, nebo směnných
kurzů, a otestovat různé modely
otevřených ekonomik.
Tento soubor dat doplním dalšími
údaji, v podstatě více mikroekonomickými, o chování institucionálních investorů při mezinárodních investicích.
Tento druhotný soubor dat obsahující několik milionů bodů mi umožní zkontrolovat
soudržnost mých modelů. Dohromady mi
pak tyto dva soubory dat umožní empiricky
popsat, jak obchodní deficity a důsledky
cenových změn řídí dynamiku zahraničního
majetku, tedy čisté zadlužení zemí vůči ostatnímu světu. Má data mi také umožní najít
důsledky pro makroekonomickou stabilitu
a budoucí fluktuace směnných kurzů a cen.
research*eu focus: Čím je tento projekt originální a špičkový a unikátní?
Hélène Reyová: Mezinárodní finanční propojení zemí je nedostatečně prostudované,
částečně kvůli nedostatku údajů o přeshraničních investicích. Je zřejmé, že finanční
vztahy se staly klíčem k pochopení makroekonomických událostí. V současnosti
nemáme k dispozici žádné dobré makroekonomické modely, které by zahrnovaly
finanční stránku ekonomik. Například
i čerstvý nositel Nobelovy ceny za ekonomii
Paul Krugman hovoří o klíčové roli „mezinárodního finančního součinitele“ v současné krizi. My prostě zatím nemáme žádný
dobrý model tohoto součinitele. Tento projekt bude vytvářet nové soubory dat a teorie,
které by měly odstranit tyto nedostatky.
výsledky?
Název projektu
Vnější bilance, dynamika mezinárodních
oprav a kapitálových toků zemí
(Countries external balance sheets,
dynamics of international adjustment
and capital flows)
Hélène Reyová: První výsledky očekáváme
v létě 2009. Do té doby už bychom měli mít
nové zpracované údaje o mezinárodních
investicích a měli bychom začít testovat různé
teorie.
Akronym projektu
IFA dynamics
London Business School, Spojené
království
1 340 000 EUR
18
Hélène Reyová: Tento projekt je interdisciplinární v tom, že k tomu, aby byl úspěšně
dokončen, musí zahrnout různé oblasti
finančních odborností, včetně makroekonomie, financí a ekonometrie. Analýza dat
vyžaduje komplikované statistické metody
na získání informací z milionů bodů. Část
projektu zabývající se budováním modelů
vyžaduje použití matematiky, přibližných
metod a numerických postupů.
Hélène Reyová
research*eu focus: Co v rámci tohoto projektu tento grant umožní? Jaké možnosti
vám financování z ERC přinese?
Hélène Reyová: Můj výzkum závisí na
dostupnosti mnoha různých souborů dat,
jejichž shromáždění stojí mnoho času a úsilí.
Financování z ERC je proto zcela klíčové pro
shromáždění těchto dat a pro využití synergií mezi mou prací a prací dalších výzkumníků v USA a v Evropě. Množství a kvalita
informací, které budu mít k dispozici, rozhodne o výsledcích mého výzkumu.
research*eu focus: Proč je váš projekt vědecky
důležitý a jaký vědecký dopad může mít?
Hélène Reyová: Pokud bude úspěšný, tento
projekt možná změní typy modelů, které
jsou používány k porozumění makroekonomickému vývoji, mezinárodním finančním
tokům a směnným kurzům. Tyto modely
jsou důležité pro stanovení optimální monetární a fiskální politiky. Navíc tento projekt
poskytne dalším pracovníkům zabývajícím
se výzkumem i politikou kvalitní soubory
dat o mezinárodních finančních pozicích,
které budou využitelné i pro jiné výzkumné
projekty. Například pomůže zlepšit kvalitu
a vzájemnou srovnatelnost dat o platebních
bilancích sestavovaných národními statistickými úřady, centrálními bankami a MMF
[Mezinárodním měnovým fondem]. Tato
data jsou pak běžně užívána politickými
činiteli a centrálními bankami při rozhodování o jejich postupech.
váš projekt mít?
Hélène Reyová: Tento projekt může pomoci
finančním expertům z oblasti výzkumu,
politiky a obchodu přehodnotit způsob,
jakým uvažují o optimální monetární
a fiskální politice. Zejména by jim měl
pomoci porozumět tomu, jak by měl mezinárodní finanční systém fungovat tak, aby
zajistil lepší makroekonomickou stabilitu.
V tomto smyslu je zaměřen na podporu
vytvoření „nového brettonwoodského systému“, nebo alespoň na poskytnutí lepších
informací při diskusích o fungování mezinárodního finančního systému.
Dr. Rosalinda Rickabyová: pochopení
reakce fytoplanktonu na oxid uhličitý
v minulosti a budoucnosti
research*eu focus: Jaké jsou oblasti zahrnuté
do vašeho projektu?
Rosalinda Rickabyová: Projekt GRACE
(„Genetic record of atmospheric carbon
dioxide“, Genetický záznam atmosférického
oxidu uhličitého) zahrnuje obory mořské
biologie, chemie a geologie.
research*eu focus: V čem tento projekt
spočívá?
Rosalinda Rickabyová: Dvě klíčové proměnné, teplota a atmosférická koncentrace oxidu uhličitého (pCO2), určují citlivost zemského klimatického systému,
což je základní parametr predikce toho,
jak Země odpoví na antropogenní přibývání oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře.
Geologická data poskytují naše jediné
svědectví o minulé citlivosti zemského
klimatu, ale nemáme žádný přímý kvantitativní záznam o pCO2 a teplotě starší,
než je rozsah antarktických ledových vrtů
(650 000 let).
Záměrem projektu GRACE je prozkoumat
„živý geologický záznam“ a zaplnit tuto velkou mezeru ve výzkumu klimatu. Předpokládám, že přímé klimatické signály jsou
uloženy v genetickém složení a adaptacích
současných organismů, a principálně je lze
rozluštit. GRACE si klade za cíl nalézt otisk
adaptace fotosyntetických mechanismů
u fytoplanktonu na měnící se koncentrace
CO2, abychom mohli zrekonstruovat průběh
poklesu pCO2 při minulé proměně světa ze
skleníku na chladírnu.
Rosalinda Rickabyová: Techniky biologických věd pokročily na takovou úroveň rychlosti zpracování, že je čas na to,
aby byly použity v širším měřítku a také
u otázky uhlíkové adaptace. Je to právě
interdisciplinarita tohoto projektu, která
ho činí špičkovým, a také myšlenka,
že genomy současných druhů obsahují
tajemství jejich evoluční historie – pokud
je dokážeme rozluštit – spíše než neúplné
geologické záznamy.
research*eu focus: Kdy očekáváte
první výsledky?
Rosalinda Rickabyová: Určité
první výsledky očekáváme na
podzim 2009. Doufáme, že je
budeme moci prezentovat na
mezinárodní konferenci v prosinci 2009.
Rosalinda Rickabyová: GRACE spojuje
statistickou analýzu genetických sekvencí
(molekulární biologii a bioinformatiku)
s biochemií a fyziologií za účelem zodpovězení otázky plynoucí z vědy o Zemi.
research*eu focus: Co projektu umožní
tento grant? Jaké možnosti vám financování
z ERC poskytne?
Rosalinda Rickabyová: Měla jsem velké
štěstí, že mi tento grant ERC byl udělen
už v mé pozici na Oxfordské univerzitě.
Měla jsem z grantu velkou radost, neboť
mi ulehčí zátěž spojenou s mou univerzitní
pozicí a umožní znovu objevit mé vědecké
dovednosti ve zcela novém oboru zahrnujícím molekulární biologii a biochemii. Také
mi dá možnost vytvořit zcela nový a interdisciplinární tým, který přistoupí k otázkám
změny klimatu z nezvyklého a biologického
pohledu.
Doufám, že vybuduji základnu pro zcela
nový, genetický a kvazipřímý přístup
k vymezením minulých klimatických změn,
např. pCO2, teploty, pH a pO2 na základě
pozitivního výběru adaptací v genetických
sekvencích kritických enzymů u druhů
s robustním fosilním záznamem. ERC mi
umožnilo vybudovat tým pracující na jednotlivých, navzájem se doplňujících projektech se společným cílem. Tento duch týmové
práce se jen obtížně vytváří při financování
z běžných zdrojů.
Rosalinda Rickabyová
luce fotosyntetických mechanismů posune
naše pochopení mechanismu kontroly druhového složení fytoplanktonu a minulého
a budoucího rozložení uhlíku v oceánu.
Navržený projekt poskytne nové náhledy
na interpretaci stávajících geologických
záznamů uhlíku-13 (13C) jako vymezení
pCO2. Naše data také odhalí klíčové pozitivně selektované části molekuly enzymu
RuBisCO a jejich roli v selektivitě tohoto
enzymu, jenž je objektem studií u mnoha
hospodářsky významných plodin.
projekt mít?
Rosalinda Rickabyová: Jedna z hlavních
obav ze zvyšujícího se pCO2 v důsledku spalování fosilních paliv je možnost okyselení
oceánu a zpětných vazeb na uhlíkový cyklus
způsobených narušením mořských ekosystémů. Fyziologické pochopení toho, jak se
fytoplankton vyvíjí v souvislosti s klesajícími
úrovněmi pCO2, umožní mechanistické predikce pravděpodobné reakce fytoplanktonu
na budoucí změny.
Název projektu
Genetický záznam atmosférického
oxidu uhličitého (Genetic record of
atmospheric carbon dioxide)
Akronym projektu
GRACE
research*eu focus: Proč je váš projekt
vědecky důležitý a jaký vědecký dopad může
mít?
Masters and Scholars of the University
of Oxford, Spojené království
Rosalinda Rickabyová: Porozumění vztahu
mezi pCO2 a klimatem v minulosti je klíčové pro naše předpovědi budoucích změn
klimatu. Výsledky budou mít dopad na
porozumění citlivosti klimatu, modelování
budoucích antropogenních změn a role
zpětných vazeb prostřednictvím fytoplanktonu na rozložení uhlíku mezi atmosféru
a oceány. Historie náhody a adaptivní evo-
1 652 907 EUR
http://oceanbug.earth.ox.ac.uk/
projects/grace
19
Rosalinda Rickabyová je mladá badatelka
působící na Oxfordské univerzitě a také
jako odborná asistentka na Wolfson College.
V minulosti získala titul PhD na Cambridžské univerzitě a postgraduální stipendium
na Harvardské univerzitě ve Spojených státech amerických.
Dr. František Štěpánek: vytváření
mikroskopických chemických robotů
František Štěpánek, badatel z České republiky, specializující se na technologii částic,
dříve pracoval na Imperial College London
a nyní se vrátil do své vlasti, aby zde díky
zahajovacímu grantu ERC vedl výzkum
na Vysoké škole chemicko-technologické
v Praze.
research*eu focus: Jaké jsou oblasti zahrnuté
do projektu?
František Štěpánek: Tento výzkum spadá
především do oblasti chemického inženýrství. Přesto je projekt Chobotix interdisciplinární a zahrnuje části z fyzikální chemie, syntetické biologie, kybernetiky a vědy
o materiálech.
research*eu focus: V čem projekt spočívá?
František Štěpánek: Cílem projektu je
navrhnout a vytvořit mikroskopické chemické roboty. Tyto roboty mohou být definovány jako porézní, vnitřně strukturované částice o průměru několika mikronů,
pokryté porézní membránou schopnou
regulovat molekulární transport do robota
a z jeho vnitřku, který obsahuje oddělené
části s různými molekulami. Tato oddělení
umožní předem definovaný soubor chemických reakcí – např. „neutralizaci“ absorbovaných molekul nebo produkci a uvolňování aktivní složky v okamžiku, kdy se robot
dostane na určené místo. Povrch robota
bude navržen tak, aby rozpoznal specifické
substráty, jež mohou být biologické. Mnoho
aspektů struktury a funkce chemických
robotů je inspirováno jednobuněčnými
organismy.
research*eu focus: Čím je tento
projekt originální, špičkový
a unikátní?
František Štěpánek: Miniaturizace robotů založených na
mechanických principech je
praktická jenom do určitého
stupně. Mikronové a submikronové jednotky pracují v prostředí
(tzv. „koloidní doméně“), kde převažují povrchové síly a objekty
se pohybují náhodným Brownovým pohybem. Domníváme se, že
roboty úspěšně fungující v těchto
velikostech by měly být založeny
spíše na chemických než na mechanických základech. Takové roboty v současnosti neexistují a jejich vývoj bude unikátní
a velmi náročný. Pokud se je podaří vytvořit, naskytne se mnoho potenciálních aplikací včetně:
tcílené dodávky aktivních složek (např.
léků);
tdistribuované detekce;
tdistribuovaného chemického zpracování
(např. neutralizace vylitých jedů v obtížně
přístupném prostředí);
ttěžby cenných materiálů (např. drahých
kovů) ze zředěných či nezvyklých zdrojů.
František Štěpánek
tivně riskantního projektu po dobu pěti let,
čehož by bylo obtížné dosáhnout při získávání finanční podpory po troškách, z více
menších grantů. Spolu s dalšími výhodami,
jako třeba možnosti nakoupit nejmodernější
přístroje, pomohl grant ERC přilákat talentované studenty a postgraduální studenty,
ale i navázat nové druhy spolupráce.
vědecky důležitý a jaký může mít vědecký
dopad?
František Štěpánek: Projekt je navržen na
pět let. Doufáme, že první prototypy chemických robotů se základními funkcemi
budeme mít přibližně za tři roky. Pak se
zaměříme na jejich vylepšování pro potřeby
několika vybraných aplikací.
František Štěpánek: Ačkoliv chemičté
roboty jsou neživé umělé předměty, tento
výzkum se dotýká několika základních otázek spojených s vývojem života. Je možné
vytvořit umělé struktury, které jsou obdobným způsobem složité jako živé buňky, ale
založené na jiné chemii (tj. nepoužívající
proteiny jako stavební kameny)? Za jakých
podmínek mohou původně identické jednotlivé objekty diferencovat a přejít na mnohobuněčné struktury?
research*eu focus: V čem je tento projekt
projekt mít?
František Štěpánek: Složitost tohoto projektu vyžaduje zapojení různých disciplín
a také náš výzkumný tým je multidisciplinární. Kromě chemického inženýrství jsou
při výrobě těl robotů (při syntéze koloidních
částic a jejich samo-sestavení) nutné vstupy
z fyzikální chemie. Znalosti vědy o materiálech jsou potřeba pro výběr a úpravy materiálů, ze kterých budou roboty složeny. Koncepty z biologie a kybernetiky pak budou
využity při návrhu komunikačních, signalizačních a jiných systémů robotů atd.
František Štěpánek: Tak jako průmyslové
roboty umožnily automatizaci mechanických výrobních procesů, chemické roboty
mohou přinést výrazné změny procesů,
které zahrnují přeměnu nebo organizaci
hmoty na molekulární a mikroskopické
úrovni. Je možné, že výsledkem budou
například zcela nové druhy výrobků pro
domácnost a osobní potřebu, léky, diagnostické přístroje atd.
výsledky?
Název projektu
Chemické zpracování robotickými roji
(Chemical processing by swarm robotics)
Akronym projektu
Chobotix
Vysoká škola chemicko-technologická
v Praze, Česká republika
1 644 000 EUR
60 měsíců (1. 6. 2008)
research*eu focus: Co tento grant projektu
umožní? Jaké možnosti vám financování
z ERC poskytne?
http://www.vscht.cz/chobotix
20
František Štěpánek: Grant ERC umožní
vložení významných prostředků do rela-
Další informace o projektu Chobotix
se dočtete na straně 22, č. 4, publikace
research*eu focus s nadpisem „Měření
výkonu - Česká republika v ERA“
Dr. Alexander Fidora: nové oblasti
středověké filozofie
v židovské tradici ve 13. a 14. století, a načrtneme topografii mezikulturálních a mezináboženských
sítí, které existovaly napříč Evropou. Tím bychom chtěli zdůraznit,
jak mohou být tyto intelektuální sítě,
existující mezi různými komunitami
ve Středozemí, chápány jako pokus
o vytvoření společné evropské filozofické tradice.
research*eu focus: Co odstartovalo projekt
„Latinská filozofie do hebrejštiny“ (Latin
philosophy into Hebrew) a jak jste se rozhodl přijmout roli vedoucího výzkumného
pracovníka? Jak jste se stal účastníkem hraničního výzkumu?
Alexander Fidora: Vědecký výzkum se doposud soustředil téměř výhradně na převod
arabské filozofie a vědy do latiny (např. na
přijetí lékařských, astronomických a dalších
textů ve středověké Evropě). Vliv latinských
textů na židovské myšlení je vesměs zanedbáván. My jsme tudíž navrhli zmapovat zcela
neznámou oblast, a to i se všemi příležitostmi
a riziky, které takové zkoumání přináší.
Alexander Fidora: Myslím, že pro inovativní
výzkum středověké filozofie je v dnešní době
nutné překročit umělé hranice vytvořené
rozdělením disciplín. Pouze tímto způsobem, který předpokládá spolupráci badatelů
z různých oblastí filologie, historie a teologie
(ale i historie umění, judaistiky, arabistiky
a byzantistiky), se můžeme přiblížit k realitě
středověkých mezikulturálních přenosů.
Grant ERC mi nabízí jedinečnou příležitost
založit ve spolupráci s Harveym Hamesem
a Yossefem Schwartzem, dvěma špičkovými
odborníky na židovskou středověkou filozofii a historii, infrastrukturu pro opravdový
interdisciplinární výzkum, zkoumající interkulturální sítě mezi středověkými židovskými a křesťanskými společenstvími.
research*eu focus: Jaká je vaše zkušenost
s podáváním žádosti o grant ERC a s postupem výběru?
Alexander Fidora: Má zkušenost, pokud jde
o podání žádosti a hodnocení, byla velmi
pozitivní: všechny postupy byly velmi transparentní a organizace i časový rozvrh byly
velmi efektivní.
Obecně se mi ale zdálo (a i nadále zdá), že
výzva ERC je navržena více s ohledem na
přírodovědecké než humanitní obory, takže
pro humanitní projekty je obtížné prezentovat se tak, jak to odpovídá jejich specifickým
potřebám.
research*eu focus: Jaké jsou vaše sny, ambice
a výzvy?
Alexander Fidora: Spolu s Harveym Hamesem a Yossefem Schwartzem budeme studovat, jak byly latinsko-křesťanské texty přijaty
research*eu focus: Čím je váš projekt originální, špičkový a unikátní?
mít?
Alexander Fidora: Mezikulturální sítě mezi
křesťanskými a židovskými učenými komunitami ve středověku hrály rozhodující
roli při vývoji západního myšlení a pomáhaly vytvářet evropskou identitu. Tím, že
prozkoumáme tyto sítě, nejenže zaplníme
zející díru v současném výzkumu, ale také
poskytneme paradigmatický příklad, jak by
měl vypadat historický výzkum, tedy nikoli
pouze prostřednictvím analytického popisu
pojmů a myšlenek, ale skrze pečlivé studium
společensko-intelektuálních sítí.
Alexander Fidora
(13. století), které připravil Yossef Schwartz.
Jedná se o jeden z prvních textů ukazujících kreativní interakci rabínské moudrosti
s latinskou učeností.
research*eu focus: Jaké je vaše celkové profesní očekávání? Jaké možnosti vám financování z ERC poskytne?
Alexander Fidora: Projekt financovaný ze
zdrojů ERC mi pomohl etablovat se na UAB
jako starší výzkumný pracovník a založit
zcela novou linii výzkumu. V dlouhodobější
perspektivě by to mohlo vést k vytvoření
výzkumného centra zaměřeného výlučně
na studium středověké filozofie a náboženství na UAB.
research*eu focus: Provádíte nějaké další
souběžné projekty, a pokud ano, jaké?
Alexander Fidora: Jsem členem výzkumného týmu pod vedením profesora Josého
Martíneze Gázqueze na UAB, který pracuje
na vnímání islámu ve středověké křesťanské
Evropě. Projekt financuje španělské ministerstvo školství.
Název projektu
projekt mít?
Alexander Fidora: Náš projekt prošetřuje
jev, který je klíčový pro formování evropské
identity. Může tudíž pomoci vyjasnit některé
představy a postoje v současné politické
a kulturní debatě o kořenech a budoucnosti
Evropy. Tento postup dále ukáže, že evropská identita je, spíše než výhradně zeměpisná záležitost, výsledkem komplexního
procesu kulturních interakcí, který od svého
počátku zahrnoval různé kulturní a náboženské tradice.
Latinská filozofie do hebrejštiny:
mezikulturální sítě v Evropě
13. a 14. století (Latin philosophy into
Hebrew: intercultural networks in 13th
and 14th century Europe)
Akronym projektu
Latin into Hebrew
Universitat Autonoma de Barcelona,
Španělsko
511 574 EUR
výsledky?
Alexander Fidora: Předpokládáme, že
první významné výsledky budeme publikovat v roce 2009, např. dvojjazyčné vydání
Tagmule ha-nefeš od Hillela Veronského
http://latintohebrew.uab.es
21
Alexander Fidora studoval filozofii na
Frankfurtské univerzitě a na Barcelonské
autonomní univerzitě (UAB). Doktorát získal v roce 2003 ve Frankfurtu. V současné
době je profesorem pro výzkum na Institució Catalana de Recerca i Estudis Avançats
(ICREA) na katedře starověkých a středověkých studií UAB, kde se zabývá výzkumem
mezikulturálních a mezináboženských
aspektů středověké filozofie. Působil jako
hostující profesor na Saint Louis University
ve Spojených státech a na Universidad Panamericana v Mexiku.
Dr. Armagan Koçerová: převratný
způsob léčby nemocí
Armagan Koçerová, vědecká pracovnice turecké
národnosti narozená v Tunisku, vystudovala
s vyznamenáním na katedře biologie Středovýchodní technické univerzity (Middle East
Technical University) v turecké Ankaře, kde
rovněž získala doktorát. Její výzkumná práce
ji poté zavedla do Nizozemska na Groningenskou univerzitu (katedru biochemie). Pracovala
také v nizozemské nadaci Biomade Technology
Foundation, nejprve jako výzkumná pracovnice
v oblasti přívodu léčiv a poté v letech 2002 až
2007 jako vedoucí vědecká pracovnice. V roce
2007 obdržela dva granty na rozvoj kariéry: VIDI
„Program na podporu inovačního výzkumu“ od
Nizozemské organizace pro vědecký výzkum
(Netherlands Organisation for Scientific
Research, NWO) a zahajovací grant ERC.
research*eu focus: Co odstartovalo projekt
„Mechanosensation“ a jak jste se rozhodla přijmout roli vedoucího výzkumného pracovníka?
Jak jste se stala účastníkem hraničního výzkumu?
Armagan Koçerová: Pracovala jsem u Biomade Technology Foundation, což je výzkumný
ústav se zaměřením na překlenutí mezery mezi
základním výzkumem a průmyslovými aplikacemi. Ve své práci jsem vznesla mnoho základních otázek. Když ale musíte plnit lhůty při
vývoji praktické aplikace, nemůžete se všemi
těmito otázkami detailně zabývat. Proto jsem
se rozhodla získat vlastní financování, abych
měla nezávislost a svobodu, a přesunout se na
místo, kde bych na nich mohla pracovat a zároveň dělat výzkum orientovaný na aplikace.
Můj návrh na grant ERC sleduje nový, interdisciplinární přístup k zodpovězení dlouho známé
důležité otázky: jaký je molekulární mechanismus
vnímání dotyku? Viděla jsem, že pokud budu moci
využít mé předchozí výsledky a pozorování, jež
Název projektu
Jaký je mechanismus vnímání dotyku?
Mechanicko-citlivý kanál vysoké
vodivosti, MscL, jako model (What is
the molecular mechanism of mechanosensation? Mechano-sensitive channel of
large conductance, MscL, as a model)
Akronym projektu
Mechanosensation
Rijksuniversiteit Groningen, Nizozemsko
1 449 236 EUR
vyplynuly z interdisciplinární práce, měli bychom
být schopni dostat se dále, než jsme dnes.
Práce v laboratoři je pro mě velmi vzrušující,
nejen proto, že ráda nacházím praktické aplikace
znalostí, ale také protože je to pro mně příležitost
toho hodně vidět a přicházet s mnoha otázkami
– často s více otázkami než odpověďmi.
Armagan Koçerová
research*eu focus: Jaká je vaše zkušenost s podáváním žádosti o grant ERC a s postupem výběru?
Armagan Koçerová: Očekávala jsem, že obdržím připomínky panelu posuzování po prvním
kole postupu výběru. Tyto připomínky jsou ale
zasílány pouze kandidátům, kteří tímto sítem
neprojdou. Tudíž, když jsem byla pozvána
k pohovoru, nevěděla jsem, které části mé přihlášky budou kritizovány. Takže ten pohovor
byla taková obhajoba v reálném čase. Myslím,
že postup výběru byl spravedlivý.
research*eu focus: Čeho chcete ve svém
výzkumu dosáhnout?
Armagan Koçerová: Mým cílem v tomto projektu nazvaném „Jaký je molekulární mechanismus vnímání dotyku? Mechanicko-citlivý
kanál vysoké vodivosti, MscL, jako model“ je
najít odpověď na důležitou vědeckou otázku
prostřednictvím využití získaných zkušeností
a znalostí. Mým dlouhodobým cílem, mým
snem, je dotáhnout výzkum až do konce, po
celou dobu poznávat a aplikovat tyto znalosti,
aby došlo k vytvoření užitečných produktů.
Náročným úkolem pak je hledat pomoc
a skvělé studenty.
Armagan Koçerová: V mé oblasti výzkumu
bylo potřeba najít nové nástroje, abychom
se mohli dostat dál. Navrhla jsem využít mé
výsledky a použít interdisciplinární přístup.
Pokud vše půjde dobře, budeme schopni získat
informace, které dosud nejsou dostupné.
Kombinace technik a nových nástrojů činí tento
projekt unikátním. Máme několik důležitých
mezníků, ke kterým chceme dospět, a úspěch
u jednoho z nich nám dovolí jít za dalším. To
činí tento projekt riskantním. Zároveň ale každý
z nich sám o sobě je důležitým příspěvkem ke
kvalitě a bude mít velký dopad.
research*eu focus: Proč je tento projekt
tento projekt mít?
22
Armagan Koçerová: Tento projekt se pokouší
zodpovědět dlouhodobou základní otázku.
Odpověď nám řekne nejenom to, jak funguje
náš modelový systém, ale poskytne nástin toho,
jak fungují podobné, ale složitější systémy.
Výsledek bude využitelný k porozumění širokému spektru lidských nemocí a umožní návrh
nových léků. Bude užitečný i jako nový nástroj
pro mikro-/nano-detekční a přívodní systémy.
research*eu focus: Jaký další dopad může váš
projekt mít?
Armagan Koçerová: Objevy z tohoto projektu
nejenom zodpoví, jak mechanicko-citlivé
kanály detekují mechanické podněty a odpovídají na ně, ale budou i nedocenitelnou pomocí
při porozumění a vyřešení poruch spojených
s mechanicko-citlivými kanály, jako jsou
srdeční arytmie, polycystická porucha ledvin,
vysoký krevní tlak, rakovina gliových buněk,
glaukom, kornatění tepen a tumorogeneze.
research*eu focus: Kdy očekáváte první výsledky?
Armagan Koçerová: První výsledky očekáváme během roku 2009.
research*eu focus: Jaké je vaše celkové profesní
očekávání? Jaké možnosti vám financování od
ERC poskytne?
Armagan Koçerová: Očekávám kariéru na
univerzitě nebo ve výzkumném ústavu, kde
spolu se svou skupinou budu moci podle své
vůle pokračovat ve svém základním i aplikovaném výzkumu. ERC poskytuje dostatek
prostředků na vytvoření týmu a výzkum po
dobu pěti let. A protože jsem jedním z prvních odměněných, grant ERC také poskytuje
pozitivní motivaci k úspěchu.
research*eu focus: Provádíte nějaké souběžné
projekty, a pokud ano, jaké?
Armagan Koçerová: V současnosti jsem zodpovědná za části projektů 6RP „Cílený přívod
nanoléků“ (Targeted delivery of nanomedicine,
Meditrans), 7RP „Bio-inspirované samo-sestavované nano-umožněné povrchy“ (Bio-inspired
self-assembled nano-enabled surfaces, Bisnes)
a „Jak kanálové proteiny detekují sílu?“, což je
projekt NWO, v rámci VIDI „Programu na
podporu inovačního výzkumu“, jenž doplňuje
můj projekt ERC.
Pokročilé granty – rodící se síla v oblasti
financování pokročilého hraničního výzkumu
Po úspěšném ukončení soutěže o zahajovací granty ERC v prosinci 2007
následovala na jaře 2008 první soutěž o pokročilé granty.
Vzhledem k ohromnému počtu žádostí
o zahajovací grant (více než 9 000) se
vědecká rada ERC rozhodla, že omezí počet
předložených návrhů zavedením opatření,
jako jsou například modelová srovnávací
kritéria pro výzkumné úspěchy. Podle předsedy ERC Fotise Kafatose se tato opatření
osvědčila, přičemž celková kvalita předložených návrhů zůstala velmi vysoká.
ERC celkem obdržela 2 167 žádostí spadajících do tří oblastí financování „fyzikální
a technické vědy“, „biologické vědy“ a „společenské a humanitní vědy“. ERC vyhodnocovala všechny tyto návrhy v období mezi
červencem a listopadem 2008.
Jak se předpokládá u hodnotících postupů
pro udělování grantů ERC, hodnocení předložených návrhů proběhlo ve specializovaných panelech vzájemného hodnocení, kde
ho prováděli odborní výzkumníci pověření
objektivním splněním tohoto náročného
úkolu. Pokud jde o zahajovací granty, jediným kritériem hodnocení byla vědecká
excelence.
Na konci druhé a konečné fáze výběrového
řízení ERC vybrala 275 návrhů k financování. Výsledky pro všechny tři oblasti finan-
Žadatelé v první výzvě k podávání žádostí
o pokročilý grant zastupovali 26 národností.
Pracují/budou zaměstnáni v hostitelských
institucích ve 23 různých zemích. Pokud
jde o mobilitu výzkumníků, šest žadatelů
se ze zámoří stěhuje do členského státu
EU nebo přidružené země, aby se věnovali
grantovému projektu. Tři z nich jsou američtí státní příslušníci a tři jsou vracející se
Evropané.
research*eu focus udělal rozhovor s profesorem Svantem Pääbo, švédským biologem
a jedním z předních světových odborníků
na evoluční genetiku, jemuž byl nedávno
udělen pokročilý grant ERC. Požádali jsme
profesora Pääbo, aby nám přiblížil své dosavadní zkušenosti s ERC a s jeho revoluční
oblastí výzkumu. Tento rozhovor si můžete
přečíst na následující straně.
POKROČILÝ GRANT ERC: VÝZVA 2008
Úspěšné návrhy podle země hostitelské instituce a podle oblasti
Úspěšní kandidáti podle státní příslušnosti a pohlaví
Tabulka s informacemi o pokročilých grantech ERC
HLAVNÍ ÚDAJE
t Výzkumný projekt: průkopnický hraniční výzkum v kterékoli oblasti vědy, techniky a vzdělanosti
t Hlavní výzkumný pracovník: může být jakékoliv národnosti, musí být vědecky nezávislý, musel v poslední době dosáhnout
úspěchů ve výzkumu a musí mít profil dokládající to, že se jedná o vedoucí osobnost v příslušné(ých) oblasti(ech) výzkumu
t Hostitelská instituce: zákonem uznaná veřejná nebo soukromá výzkumná organizace se sídlem v členském státě EU nebo
přidružené zemi
PODROBNÉ ÚDAJE
t Objem grantu: až 3 500 000 EUR na grant na dobu pěti let
t Kritérium hodnocení: vědecká excelence
t Výzvy k předkládání návrhů: zveřejňované každoročně na podzim s uzávěrkami na jaře
ZAJÍMAVÉ ÚDAJE O PRVNÍ VÝZVĚ TÝKAJÍCÍ SE POKROČILÝCH GRANTŮ
t Průměrný věk žadatelů o granty: 51
t Počet národností žadatelů: 26
t Hostitelské instituce sídlí ve 23 zemích
t 12 % žadatelů jsou ženy
23
Program financování v rámci pokročilého
grantu doplňuje program zahajovacích
grantů tím, že se zaměřuje na výzkumníky,
kteří se již zaslouženě etablovali jako nezávislé vedoucí osobnosti výzkumu. Pokročilé
granty ERC umožňují výjimečným etablovaným vedoucím osobnostem výzkumu
v kterékoli oblasti vědy, techniky a vzdělanosti, aby prováděly hraniční výzkum podle
své volby.
cování výzkumu a pro interdisciplinární
oblast byly zveřejněny dne 7. listopadu 2008.
Průměrný věk žadatelů o grant byl 51 let,
což odráží náležité zkušenosti cílové skupiny tohoto programu grantů.
Jakožto biolog se specializací na evoluční
genetiku se profesor Pääbo nejdříve pokusil získat vzorek DNA ze starověké egyptské
mumie. Jeho mise za odhalením starodávné
DNA ho zavedla na Curyšskou univerzitu
ve Švýcarsku, do nadace Imperial Cancer
Research Fund v Londýně, a na Kalifornskou univerzitu v Berkeley ve Spojených
státech. V roce 1990 přijal místo profesora na Mnichovské univerzitě v Německu
a od roku 1997 je ředitelem Institutu Maxe
Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku,
Německo.
V roce 1997 se mu dostalo mezinárodního uznání poté, co se mu podařilo získat
první sekvence DNA z pozůstatků člověka
neandrtálského. Nedávno oznámil první
náčrt kompletní neandrtálské genomové
sekvence.
Byl oceněn nejvyšším německým vědeckým oceněním, Cenou Gottfrieda Wilhelma
Leibnize Německé výzkumné společnosti
(Deutsche Forschungsgemeinschaft, DFG).
V roce 2007 ho časopis Time označil za jednoho ze 100 nejvlivnějších lidí na světě.
jektem „Genomická a fenotypická evoluce
bonobů, šimpanzů a člověka“.
research*eu focus: Co odstartovalo tento
projekt?
Svante Pääbo: Ačkoliv genomová sekvence
šimpanze byla získána před pěti lety, pořád
toho víme překvapivě málo o tom, jak rozdíly v genomech vedou k rozdílům v chování a kultuře, které jsou nám tak zřejmé,
když se porovnáme s lidoopy. A o bonobech,
blízkých příbuzných šimpanzů, od nichž se
liší v mnoha zajímavých věcech, toho víme
ještě méně.
Doufáme, že studiem těchto tří druhů se
nám podaří objasnit, jak genetické rozdíly
vedou k biologickým rozdílům mezi lidmi
a lidoopy.
research*eu focus: Čím je váš projekt
unikátní?
Svante Pääbo: Volíme systémový a interdisciplinární přístup, při němž analyzujeme rozdíly v genomech, v genové aktivitě, proteinech, sérologických parametrech
a dokonce v poznávání.
Bonobové jsou vlastně pro šimpanzy víceméně to, co neandrtálci pro nás – velmi blízkými příbuznými, kteří se částečně překrývají s našimi variacemi. Takže doufáme, že
budeme moci na šimpanze a bonoby použít
mnohé z analytických nástrojů, které vyvíjíme pro porozumění nám a neandrtálcům.
výsledky?
Svante Pääbo: Doufáme, že představíme
genomovou sekvenci bonoba koncem roku
2009 nebo začátkem roku 2010. To bude
základ pro naše další zkoumání evoluce
bonobů, ale také šimpanzů a člověka.
research*eu focus: Jaká je vaše zkušenost
s podáváním žádosti o grant ERC a s postupem výběru?
Svante Pääbo: Bylo příjemné, že šlo o vědu
a ne o byrokratické záležitosti. Aby se
evropská věda stala konkurenceschopnější,
je třeba aby mechanismy financování byly
soustředěné na vědeckou kvalitu, nikoliv na
regionální nebo jiné politické priority. ERC
je v tomto směru velmi potřebný krok.
research*eu focus: Čeho chcete svým výzkumem dosáhnout?
Svante Pääbo: Doufáme, že lépe pochopíme,
jak vypadal společný předek člověka a těch
2009
Profesor Svante Pääbo, narozený roku 1955
ve Stockholmu, Švédsko, projevoval již od
dětství zájem o starověký Egypt a mumie. Po
vytoužené cestě do Egypta a k pyramidám
se, ve věku 13 let, zdál jeho osud zpečetěn.
Vystudoval egyptologii na Uppsalské univerzitě ve Švédsku, ale potom změnil směr,
vystudoval medicínu a dokončil svůj doktorát v oboru molekulární imunologie, taktéž
v Uppsale.
dvou lidoopů, abychom mohli porozumět
tomu, co se změnilo v naší biologii během
evoluce člověka.
© colellaphoto.com,
Profesor Svante Pääbo: hledání
lidoopů v nás
Profesor Pääbo získal v roce 2008 pokročilý
grant ERC se svým interdisciplinárním pro-
Název projektu
Genomová a fenotypová evoluce
bonobů, šimpanzů a člověka (Genomic
and phenotypic evolution of bonobos,
chimpanzees and humans)
Akronym projektu
Twopan
Max Planck Gesellschaft zur Förderung
der Wissenschaften e.V., Německo
Financování ERC – pokročilý grant
2 199 996 EUR
60 měsíců
24
Svante Pääbo přednáší na plenární schůzi Americké asociace
pro povznesení vědy (AAAS), 2009, Chicago, Spojené státy americké
Interdisciplinarita a hraniční výzkum
Rozhovor s profesorkou Helgou Nowotny,
místopředsedkyně ERC
Helga Nowotny: Fenomén konvergujících
disciplín je skutečný, ale obecně přijímané
definice inter-, trans- a multidisciplinarity
neexistují. Proto vědecká rada ERC raději
mluví o „čtvrté oblasti“, pro kterou vyhradila
13 % svého celkového rozpočtu. Hlavním
cílem je, aby některé z nejlepších návrhů
nepropadly sítem proto, že nezapadají do
příslušné panelové struktury.
Aby ERC potlačila vědecký egoismus panelů,
který je jim vlastní, naléhá na ně, aby do své
působnosti začlenily návrhy, jejichž obsah
je spojen i s jinými panely. Každý panel by
měl přijmout nejlepší návrhy, včetně těch,
které přesahují hranice disciplín. ERC ale
také chce poskytnout motivaci a vyslat jasný
signál těm vynikajícím návrhům, které spadají do kompetence více než jednoho panelu
a nebyly začleněny. Panelům je doporučováno je nevyřazovat, ale zařadit je do čtvrté
oblasti, v níž daný návrh posoudí příslušné
panely. Je důležité si uvědomit, že návrhy,
které spadají do této kategorie, jsou částečně
výsledkem struktury panelů.
Interdisciplinarita může tudíž být i věcí
lidského přiřazování panelů k vědeckému
obsahu návrhů, což jen dokládá, jak umělé
jsou současné hranice disciplín. V dnešní
době právě ten nejvíce inovativní hraniční
výzkum někdy zcela přesahuje zavedené
hranice disciplín. ERC se snaží tento trend
podchytit dvojí strategií: podporou panelů
v začlenění vynikajících návrhů a vytvořením nového hodnotícího postupu pro čtvrtou oblast. Tato strategie přímo vyčleňuje
místo pro návrhy, které překračují oblasti,
např. spojují neurobiologii s ekonomií nebo
fyziku s biologií.
panely, jejichž členové jsou nejen mezinárodně uznávaní vědci a badatelé, ale i jednotlivci s rozhledem širším, než je jejich
vlastní odbornost, schopny při posuzování
rozpoznat hraniční vědu a excelenci. Už
nyní na sebe ERC přitáhla mezinárodní
pozornost a během velmi krátké doby se
profilovala jako důležitá a inovativní světová
grantová agentura. Je to nejmezinárodnější
těleso otevřené celému světu, pokud jde
o žadatele a členství v panelech. V některých
případech ze zemí mimo Evropu pochází
více než 50 % členů.
research*eu focus: Silné programy v jednotlivých disciplínách jsou základem inovativních interdisciplinárních projektů. ERC
podporuje interdisciplinaritu v evropských
akademických kruzích, ale lze interdisciplinaritu učit?
Helga Nowotny: Členění našich univerzit
podle disciplín sahá zpátky do druhé poloviny 19. století. Od té doby se pochopitelně
muselo v mnohém přizpůsobit novému
vědeckému a technologickému pokroku.
Vznikly nové disciplíny a ty stávající se
rozšiřují a rozrůzňují. Ve srovnání s kontinentální Evropou, kde byly až donedávna
univerzity kontrolovány státem, univerzity
ve Spojeném království a ve Spojených státech vykazují větší pružnost při navrhování nových interdisciplinárních studijních
oborů. Touto pružností reagují na integraci
vědeckých myšlenek a míšení instrumentálních a metodických dovedností, které se
v současném výzkumu prosazují. Ve výuce
je však třeba najít rovnováhu mezi přenosem znalostí v daném oboru, tj. schopností
položit dobrou otázku a zvládnout základní
praktické dovednosti, a otevřeností znalostem a novým metodám pocházejícím mimo
rámec vlastní disciplíny.
research*eu focus: Jak lze interdisciplinární
výzkum spravedlivě a transparentně ohodnotit tak, aby ERC rozpoznala a podpořila ty
nejvíce inovativní a nejsolidnější nápady?
research*eu focus: V současné době se jeví
odbornost na úrovni systémů jako klíčová pro přinášení špičkových vědeckých
výsledků. Jaké prostředky si ERC vytváří
k tomu, aby mohla posuzovat nově vznikající hraniční výzkum a prosazovat se jako
vědecké těleso na vysoké světové úrovni?
Helga Nowotny: Žádná grantová agentura
ještě nenašla ideální řešení zapeklitého problému, jak hodnotit inter-, trans- nebo multidisciplinární projekty. ERC vzala v potaz
to, co se už ukázalo jako špatné, a doufám,
že se jí podařilo vytvořit skutečně inovativní
postup, který teď v duchu experimentální
vědy testujeme.
Helga Nowotny: ERC plně důvěřuje vědeckému úsudku vysoce renomovaných panelů,
které ustavila. Budoucnost ukáže, zda jsou
Zaprvé jsou všechny panely vzhledem
k jejich interdisciplinaritě podporovány
v začleňování nejlepších návrhů, včetně
Helga Nowotny
těch, které překračují hranice panelů. Zadruhé jsou návrhy, které z tohoto hodnocení
vyjdou jako velmi dobré, ale pro které je
potřeba posouzení jiným panelem, zařazeny
do čtvrté oblasti. Tam je pak také posuzují
další relevantní panely. Pokud se jejich kvalita potvrdí, jsou postoupeny schůzi předsedů všech panelů, kteří je porovnají s ostatními vynikajícími návrhy doporučenými
více panely. Jedná se o delikátní a náročný
úkol, jelikož se předsedové panelů scházejí
v podskupinách zastupujících tři jednotlivé
oblasti.
Zkušenosti z první schůze všech předsedů
panelů ukazují, že ohodnocení nejlepších
návrhů ze čtvrté oblasti je možné a že použitý postup funguje. Návrhy pod určitou
úrovní financování jsou zařazeny zpět do
rezervních seznamů podle tří jednotlivých
oblastí. Předsedové panelů je pak seřadí
v rámci každé oblasti (fyzikální a technické
vědy [PE], společenské a humanitní vědy
[SH] a biologické vědy [LS]).
research*eu focus: Systémy vzájemného
hodnocení mají sklon upřednostňovat nevýrazné, zavedené myšlenky a konvenční ideje,
ale interdisciplinární výzkum je často založen na nových, nekonvenčních nápadech
a přístupech obnášejících vysokou míru
vědecké nejistoty (rizika), ale slibujících
vysoký potenciální dopad na vědu obecně.
Jak ERC řeší toto dilema?
Helga Nowotny: Celá zmiňovaná strategie
hodnocení čtvrté oblasti byla sestavena jako
protiklad k tendenci panelů dávat přednost
zavedeným myšlenkám a konvenčním idejím na úkor riskantnějších a nekonvenčních
projektů. ERC proto vytvořila rozpočtový
stimul – 13 % se vyčleňuje na čtvrtou oblast
– a důkladně promyšlený hodnotící postup.
Pochopitelně, panely musí být pečlivě instruovány a přesvědčeny o duchu čtvrté oblasti.
Podle zkušenosti z první schůze předsedů
panelů pro pokročilý grant, které jsem se
zúčastnila ve dnech 23. a 24. září 2008, se to
podařilo nad očekávání. Vědecká rada teď
bude pozorně sledovat, jak se tento postup
osvědčí u zahajovacího grantu.
25
research*eu focus: Proč ERC podporuje
interdisciplinární výzkum spíše než transdisciplinární nebo multidisciplinární výzkum?
Jaký nový rozměr přináší vědě interdisciplinarita a hraniční výzkum? ERC podporuje
excelenci ve vědě prostřednictvím interdisciplinarity a hraničního výzkumu. Jaké zisky
od této strategie ERC a Evropa očekávají?
Vědecké kariéry a mobilita
research*eu focus: Jak se ERC doplňuje
v podpoře vědeckých kariér a mobility
s akcemi Marie Curie vytvořenými v programu Lidé 7RP?
Ernst-Ludwig Winnacker: Akce Marie
Curie (program Lidé) a ERC se od sebe
značně liší. Program Lidé se týká lidských
zdrojů, povzbuzování k vědecké kariéře,
rozvoje dovedností, zlepšování kariérních drah a usnadňování mobility. Naproti
tomu ERC podporuje talentované mladé
výzkumné pracovníky, aby se etablovali
jako nezávislé vedoucí osobnosti výzkumu.
ERC také sponzoruje již zavedené nezávislé
vědce provádějící hraniční výzkum v jakémkoliv vědeckém oboru, včetně humanitních
a sociálních věd. Oba programy se tak ideálně doplňují.
research*eu focus: Jednou z hlavních zásad
ERC je „udržet, vrátit, přijmout“ mladé
vědce. Kromě vyčlenění celého rozpočtu
pro vědce v raných fázích kariéry, jak granty
ERC dále podpoří jejich kariérní výhledy?
Ernst-Ludwig Winnacker: Jeden ze dvou
finančních nástrojů ERC jsou takzvané
zahajovací granty podporující nejlepší
mladé vědce, kteří mají tříletou až osmiletou zkušenost po získání titulu Ph.D. Jsme
si vědomi, že vědci v těchto fázích kariéry
potřebují také výhledy a nezávislost. Sama
o sobě jim to ERC nemůže poskytnout, ale
podporuje hostitelské instituce v otevírání
míst pro nositele grantů REC s perspektivou trvalého zaměstnání (tenure track) či
v obdobném kariérním zajištění. Postupem
času si nositelé grantů ERC zvolí instituce,
které jim nabídnou transparentní a spravedlivý budoucí kariérní postup.
research*eu focus: ERC uděluje granty
vysoce kvalifikovaným vědcům na základě
jediného kritéria vědecké excelence. Vede
z pohledu ERC svoboda v organizaci
vědecké kariéry, pokud jde o mobilitu, k přílivu mozků?
Ernst-Ludwig Winnacker: Mobilita není
kritériem při výběru našich žadatelů. Zároveň ale mobilita byla mezi nositeli grantů
ERC dosti častá. I když většina žadatelů
podala žádosti ze svých současných míst
a hostitelských institucí, na kterých už byli
zavedení, ukazuje se, že většina z nich byla
mobilní v dřívějších fázích kariéry (během
bakalářského, doktorandského či postgraduálního studia), často za podpory stipendií Marie Curie.
research*eu focus: Má ERC způsob, jak
omezit pokles mobility vědkyň na úrovni
doktorandů a postdoktorandů?
Ernst-Ludwig Winnacker: Uvědomujeme
si, že u žen v raných fázích vědecké kariéry
existují překážky v mobilitě. V postupech
výběru to však ERC nijak neznevýhodňuje.
Kvalita hostitelských institucí a jejich úspěšnost při lákání mladých vědců bude opět do
značné míry záležet na podmínkách, jaké
vědkyním nabídnou. Pokud existují omezení, která se týkají žen, nemá to vliv na
rozhodování našich panelů.
Ernst-Ludwig Winnacker: ERC bere v potaz
kariérní přestávky, například rodičovskou
dovolenou po dobu jednoho roku na každé
dítě narozené po získání Ph.D., ale nikoliv
částečné zaměstnání. ERC v současné době
vyhodnocuje výsledky prvních dvou výzev,
aby zjistila, zda by měly být podniknuty
kroky na podporu podávání žádostí vědců
s netradičními kariérami, ať už mužů či žen.
research*eu focus: Očekává se, že hraniční výzkum prováděný nositeli zahajovacích a pokročilých grantů ERC bude mít
pozitivní dopad na celkové investice do
výzkumu v Evropě. Jak se to může promítnout do vytváření nových pracovních míst
pro vědce?
Ernst-Ludwig Winnacker: Je pravděpodobně ještě brzy na to, abychom o tom mohli
diskutovat s patřičnou hloubkou a vyvozovat
závěry. Je však již zřejmé, že některé členské
země EU a hostitelské instituce pozorně sledují výsledky našich postupů výběru, aby
poskytly a v případě potřeby zlepšily svoji
infrastrukturu pro nositele grantů ERC.
Vidíme například, že Francie, Maďarsko,
Itálie, Norsko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko ze svých vlastních zdrojů podporují ty
žadatele, kteří splnili naše prahové hodnoty
pro kvalitu, ale nemohli být financováni
ERC.
research*eu focus: Do jaké míry bere ERC
v úvahu netradiční výzkumné kariéry,
© ERC, 2009
research*eu focus hovořil s profesorem Ernstem-Ludwigem
Winnackerem, generálním tajemníkem ERC
např. kariéry zahrnující přestávky, částečné zaměstnání z důvodů rodiny/dětí,
změny oblasti výzkumu, vysokou/nízkou
mobilitu?
Ernst-Ludwig Winnacker
26
Otevřený přístup
Profesor Mathias Dewatripont, člen vědecké rady ERC,
hovoří o tomto důležitém cíli ERC
Mathias Dewatripont: Především bych rád
zdůraznil, že vědecká rada je samozřejmě
velmi těsně spojena s dobře fungujícím systémem vzájemného hodnocení. Právě proto
prosazujeme otevřenější přístup. Myslíme si,
že způsob jakým to děláme, neohrozí kvalitu systému vzájemného hodnocení. Jsme si
vědomi toho, že systém vzájemného hodnocení je dobrý, ale také si uvědomujeme, že
s sebou nese nadměrné náklady.
Máme pocit, že kvůli nadměrné ceně
vědeckých časopisů v současnosti neexistuje dostatečná přístupnost a rozšiřování
informací. Je proto důležité, abychom my,
členové vědecké rady, podporovali lepší
způsoby šíření informací. V konečném
důsledku nám jde o umožnění lepšího přístupu, většího šíření informací, avšak bez
újmy na kvalitě vzájemného hodnocení.
Také nositele grantů žádáme, aby udělali
všechno pro to, aby byl jejich výzkum šest
měsíců po publikaci volně dostupný. Očekáváme, že většina vydavatelů s tím bude souhlasit; vydavatelé s těmito lhůtami dokonce
už začínají počítat. Je to tím, že my pochopitelně nejsme jediná organizace financující
výzkum, která tlačí na brzké publikování.
Pokud nositel grantu očekává problémy,
radíme, ať se obrátí na administrátory ERC,
aby zjistili, co se dá dělat. Naším cílem je
vyvinout maximální úsilí.
ERC financuje zahajovací i pokročilé granty,
takže se mohou hlásit jak mladí, tak starší
vědci. Nacházíme se v přechodném období,
kdy mladá generace vědců očekává volnou
dostupnost informací na internetu, proto
můžeme očekávat, že tito vědci budou věnovat obzvláštní pozornost dostupnosti a rozšiřování informací.
© ERC, 2009
research*eu focus: Jsou nositelé grantů ERC
povinni zpřístupnit své publikace v systémech s otevřeným přístupem? Pokud ano,
do jaké doby od schválení na základě vzájemného hodnocení?
Mathias Dewatripont: Vzhledem k tomu že
je jejich výzkum financován z peněz daňových poplatníků, skutečně nositele grantů
ERC žádáme, aby udělali všechno možné
pro zpřístupnění svých publikací v systémech s otevřeným přístupem. Dá se toho
dosáhnout ukládáním předběžných tisků do
otevřených úložišť, kde jsou široce dostupné,
což určitě není nic obtížného.
Je ale i mnoho starších vědců, kteří
velmi podporují otevřený přístup
z přesvědčení, že když je výzkum
financován veřejnými penězi, jak
tomu nejčastěji bývá, je normální
usilovat o maximální zpřístupnění, aniž by byl ohrožen proces
publikace. Poslední, co bychom
chtěli, je zruinovat vědecké časopisy. Některé z nich ale velmi
slušně vydělávají, takže myslím,
že tohle nebezpečí jim nehrozí.
research*eu focus: Jaká je politika otevřeného přístupu ERC,
pokud jde o nezpracované
zdroje a experimentální data
pocházející z výzkumu financovaného ERC?
Mathias Dewatripont
Mathias Dewatripont: ERC
podporuje myšlenku důsledné
snahy o volnou dostupnost
zdrojů a experimentálních
dat pro vědce. Tím budou
mít možnost pracovat se
stávajícími materiály, kontrolovat výsledky a přicházet
s novými nápady. Ve vět-
research*eu focus: Pokud změna zvyků
vědců je součástí plánu na dosažení efektivní přenositelnosti vědeckých dat, uvažuje ERC o sepsání a distribuci protokolu
pro zavedení dat s otevřeným přístupem,
aby se zvýšilo povědomí vědců o těchto
záležitostech?
Mathias Dewatripont: Myslím, že sepsání
a distribuce protokolu může být nákladná
záležitost. Na druhou stranu se domnívám,
že by bylo pro řadu organizací financujících
výzkum výhodné spojit síly a standardizovat
otevřený přístup. ERC je stále ještě mladá
a malá instituce a my určitě nemůžeme řídit
takovéto iniciativy. Uvítáme však diskuse
s dalšími účastníky o spojení sil a dosažení
standardizace.
V některých oborech však už k docela velké
standardizaci došlo. V biomedicíně a biologických vědách o ni například usilují americké NIH (Národní ústavy zdraví, National
Institutes of Health): velké portály, jako je
PubMed Central, shromažďují všechny publikace v oboru. Internetový archiv elektronických publikací arXiv poskytuje přístup
k tisícům publikací ve fyzice a matematice.
Takže řada snah už je realizována. Pochopitelně, ideální by bylo, kdyby někde na internetu bylo jedno místo, kde by byly shromážděny všechny vědecké publikace. Takže další
standardizace je velmi vítaná.
research*eu focus: Systémy s otevřeným
přístupem zatím usilují o přijetí většinovou
vědeckou komunitou. Bylo by dobré, kdyby
výzkumníci financovaní ERC museli publikovat své výsledky v systémech s otevřeným přístupem, a šli tak příkladem dalším
vědcům?
Mathias Dewatripont: My v ERC soudíme,
že nejlepší je povzbuzovat výzkumníky,
aby své výsledky ukládali na existující portály, kde se již vědecké komunity sdružují.
Záměrem je nechat vědce, aby se zapojovali do dění na portálech, které se zabývají
jejich oblastí. Je také velmi důležité, abychom měli přehled o tom, jaký výzkum se
za naše finanční prostředky provádí. Podle
nás je však nejlepším způsobem podpory
otevřeného přístupu doporučení vědcům,
aby umísťovali své výsledky na portály, které
jsou běžně užívány jejich komunitou.
27
research*eu focus: Jaký dopad očekává
vědecká rada od politiky otevřeného přístupu? Neohrozí tato politika zavedené publikace na bázi vzájemného hodnocení a celkovou kvalitu vědeckých publikací?
šině případů s tím vydavatelé nemají žádné
problémy. Očekáváme, že otevřený přístup
k nezpracovaným datům bude možný téměř
ve všech případech.
Jaká je budoucnost ERC?
© ERC, 2009
Dr. Jack Metthey, ředitel Výkonné
agentury ERC, uvažuje o tom,
co ERC čeká a čeho bylo dosaženo
research*eu focus: ERC je součástí 7RP. Co
podle vašeho názoru ERC představuje?
Jack Metthey: Stručně řečeno, zřejmou
potřebu, jasnou koncepci a významný politický akt. Celkovým cílem ERC je stimulace
kreativity a vědecké excelence v základním
výzkumu, tedy rozšiřování obzorů v tom, co
známe. ERC je nedílnou, ale i jasně vymezenou součástí rámcového programu navrženou tak, aby podporovala výzkum vytyčený
jednotlivými vědci „zdola nahoru“. Vysoce
konkurenční programy ERC, které poskytují
prostředky mladým i zkušeným vedoucím
osobnostem výzkumu pracujícím v jakémkoliv výzkumném oboru, podporují interdisciplinaritu a projekty obnášející vysoká
rizika, které však mohou mít velký dopad.
ERC představuje soutěž čistě na vědeckém
základě, na celoevropské úrovni. Má mezinárodní rozměr, jelikož programy ERC jsou
otevřené talentům jakékoliv národnosti pod
podmínkou, že výzkum probíhá v Evropě.
To je také způsob podpory přílivu mozků
do Evropy.
research*eu focus: ERC funguje teprve dva
roky. Přesto se již zdá, že je považována za
trvalou součást evropské výzkumné sféry.
Jak toho bylo dosaženo?
Jack Metthey: Diskuse a snahy vědecké
komunity a [Evropské] komise o vytvoření této nové instituce trvaly několik let.
Velkým posílením bylo vytvoření vědecké
rady ERC v roce 2005. Takže hodně pří-
pravné práce bylo
uděláno předem,
abychom zajistili
rychlý start. ERC
byla konečně ustavena v únoru 2007,
na začátku 7RP. Naše
první výzva k předkládání návrhů proběhla bezprostředně
poté. Od té doby se
snažíme zvládnout
rychlé rozšiřování našeho programu výzev
při současném budování nové organizace.
Očekávání byla veliká, ale my jsme se jich
nezalekli.
Klíčovou složkou úspěchu bylo a je obrovské
odhodlání a snaha všech zúčastněných, aby
se tento podnik zdařil, a také to, že máme
kvalitní, výkonné lidi. Vědecká rada ERC
úzce spolupracuje s realizačním týmem
a těšíme se soustavné podpoře Evropské
komise. Není třeba říkat, že významný rozpočet (7,5 miliardy EUR na léta 2007 až
2013) je také nutným předpokladem realizace programů ERC, které jsou díky značným finančním prostředkům pro vědce
velmi atraktivní.
research*eu focus: V jakém smyslu se již dá
ERC považovat za úspěch? Jaké jste museli
překonávat překážky a jak jste je překonali?
Jack Metthey: Naším prvním úkolem,
kromě samotného založení organizace, bylo
Jack Metthey
spustit a rozjet dva programy grantů. To
znamená, že jsme se museli učit za pochodu.
Přes určité porodní bolesti to ERC zvládla,
a včas.
Zájem o naši první soutěž o zahajovací
granty byl ohromující. Zaplavilo nás více než
9 000 žádostí. To číslo mluví samo za sebe:
granty ERC jsou vysoce potřebné a zaplňují
existující mezeru v oblasti evropského financování výzkumu. Nedostatek finančních
prostředků v základním výzkumu, obzvlášť
pro vědce na počátku kariéry, je do očí bijící.
Ačkoliv byl pro nás počet žádostí pozitivním
signálem, zvládnout takovou neočekávanou
poptávku byl tvrdý boj. Zvládli jsme ho díky
přizpůsobení našich postupů a podpoře velkého počtu externích vzájemných hodnotitelů. Do současné doby jsme uzavřeli první
dvě výzvy, třetí právě probíhá a čtvrtá proběhne v roce 2009.
ERC je učící se organizací a naše vědecká
rada neustále průběžně dolaďuje programy
grantů. Jedním z výsledků je snížení počtu
žádostí, aniž by došlo ke snížení kvality.
Zároveň se velmi snažíme o zlepšení a zjednodušení postupů. I nadále budeme kriticky
vyhodnocovat naše činnosti za účelem jejich
optimalizace.
Hmatatelnějším dokladem výsledků uplynulých dvou let práce jsou stovky nadšených
výzkumníků financovaných ERC, kteří mají
nyní možnost, po dobu až pěti let, vážně
pracovat na svých průlomových nápadech.
Je uspokojivé vidět, že granty ERC již do
Evropy přilákaly talenty ze zámoří, a to jak
evropské emigranty, tak i Neevropany.
Schůzka ERC konaná 3. července 2007 v portugalském Lisabonu. Zleva doprava:
předseda ERC Fotis Kafatos, předseda Evropské komise José Manuel Barroso,
místopředsedkyně ERC Helga Nowotny a ředitel výkonné agentury ERC Jack Metthey
28
A konečně je velmi potěšující vidět, že
kvalita vzájemného hodnocení u ERC má
širokou podporu u vědecké komunity i na
národní úrovni. Pevně věřím v „aplikovanou
subsidiaritu“. Několik zemí dokonce spustilo národní iniciativy na finanční podporu
žadatelů, kteří dosáhli prahové hodnoty
ERC pro kvalitu, ale zůstali bez finanční
9
podpory kvůli omezenému rozpočtu ERC.
To ukazuje, že systém vzájemného hodnocení ERC je důvěryhodný a uznávaný a že
lze spojit síly na evropské, národní a regionální úrovni.
research*eu focus Jaké jsou vaše hlavní
obtíže v současnosti?
Jack Metthey: Delikátní záležitostí je zvládnout přechod z ředitelství komise na autonomní Výkonnou agenturu bez narušení
provozu, jedná se tak trochu o „přestup
za letu“. Současně s tím se naše organizace
výrazně rozšiřuje. V posledních několika
měsících jsme více než zdvojnásobili počet
zaměstnanců. Velké úsilí je věnováno výběru
správných lidí a jejich rychlému zapojení do
naší organizace.
Formálně začne ERC fungovat
jako plnohodnotná samostatná
výkonná agentura v polovině
tohoto roku. Bude pochopitelně
i nadále závislá na rozpočtu
Evropské komise pro 7RP.
Dalším napínavým krokem bude
zviditelnění prvních skutečných
vědeckých výsledků.
Budoucnost Evropy, v této době ekonomických těžkostí, závisí silně na schopnosti reagovat, vytvářet a uplatňovat znalosti. ERC
bude v tomto směru pro Evropu přínosem,
protože staví na našem vědeckém talentu
a posiluje Evropu jako inovativní a kupředu
hledící společnost.
Pokud to dokážeme, a my musíme, ERC
získá trvalé a stále významnější místo na
evropské výzkumné scéně, konkrétní příklad zdařilé evropské politiky.
Jack Metthey: Jedná se o jeden z nejnáročnějších úkolů mé kariéry u Komise a spolu
s mými kolegy jsme odhodláni dovést ERC
k úspěchu. Je výsadou být součástí této
budovatelské fáze. Nejlepší odměnou za
tuto práci je vidět, jak ERC začíná ovlivňovat výzkum v Evropě, a sledovat excelenci a nadšení první vlny nositelů grantů
a mých kolegů! A také, jak jsem již řekl, nás
velmi povzbuzuje trvalá podpora ze strany
vědecké komunity a politických aktérů.
S. Brison, 2009
Jack Metthey: Tento rok prochází ERC hodnocením, které zahrnuje kritické a nezávislé
prozkoumání dosavadní práce a funkce
ERC. Co se udělalo a jak? Co je ještě potřeba
udělat v blízké a vzdálenější budoucnosti? To
jsou otázky, které budou při tomto hodnocení, jenž se stalo součástí legislativního rozhodnutí o 7RP, zodpovězeny. Cílem je, aby
[Evropská] komise zajistila efektivní a řádné
fungování ERC a aby byly nalezeny oblasti,
kde jsou nutná zlepšení. Jedná se o důležitý
krok. Po provedení hodnocení budou iniciovány případné nutné legislativní změny.
research*eu focus: Od října 2006 řídíte ustavování Výkonné agentury a v červenci 2008
jste byl jmenován jejím dočasným ředitelem.
Co vás k tomuto povolání motivuje?
t, Montois Partners,
research*eu focus: Jaká bude další fáze
ERC?
ale také jako dynamické a inspirující pracovní místo a jako organizace, která snese
srovnání na světové úrovni.
© Art & Build architec
Spolu s těmito náborovými aktivitami řešíme
další praktické záležitosti, jako je získávání
vybavení a služeb, přechod na nové systémy
IT a v neposlední řadě i stěhování do zcela
nové budovy „Covent Garden“ v Bruselu,
která bude sídlem ERC.
research*eu focus: Jaké jsou dlouhodobé výzvy?
Jack Metthey: Jakožto nově vytvořená organizace potřebuje ERC
najít svou identitu a vytvořit si svůj
prostor v oblasti evropského financování výzkumu. Dlouhodobě je
také potřeba aby si ERC vybudovala
respekt, nejenom jako zdroj financování na nejvyšší úrovni excelence
a kvůli kvalitě vzájemného hodnocení,
budova Covent Garden
29
ERC V KOSTCE
ERC V KOSTCE
STRATEGIE FINANCOVÁNÍ ERC
Evropská rada pro výzkum (ERC) je prvním evropským financujícím orgánem vytvořeným na podporu hraničního výzkumu
řízeného výzkumníky prostřednictvím otevřené a přímé soutěže.
Jejím hlavním cílem je stimulovat vědeckou excelenci v Evropě
podporou a podněcováním těch nejlepších, skutečně kreativních
výzkumníků, aby našla a prozkoumala nové možnosti a směry
v každé oblasti výzkumu.
ERC nabízí dva druhy dlouhodobých grantů, které fungují „zdola
nahoru“, aniž by byly předem vymezeny výzkumné priority:
t Zahajovací granty ERC: Cílem je podpořit nezávislou kariéru vynikajících výzkumníků, kteří právě zakládají nebo stabilizují své
první výzkumné týmy, nebo vytvářejí své výzkumné programy.
t Pokročilé granty ERC: Cílem je podpořit průkopnické projekty
hraničního výzkumu, s nimiž přicházejí vedoucí etablované
osobnosti výzkumu.
Granty ERC podporují projekty hraničního výzkumu, které provádějí jednotlivé vedoucí osobnosti výzkumu (hlavní výzkumní
pracovníci) jakékoli národnosti a věku. Žádosti o grant by měl
předkládat hlavní výzkumný pracovník (HVP) podporovaný hostitelskou organizací, která zaměstnává nebo zaměstná HVP po
dobu trvání grantu.
Aby byl HVP způsobilý pro získání grantu, musí být vědecky nezávislý nebo, pokud jde o zahajovací grant ERC, musí se nacházet
ve fázi dosahování vědecké nezávislosti (tj. vytváří nebo stabilizuje výzkumný tým) nebo, v závislosti na daném oboru, vytváření
nezávislého výzkumného programu.
ZAHAJOVACÍ GRANTY ERC
Evropa v současné době nenabízí mladým výzkumníkům dostatečné příležitosti k tomu, aby mohli rozvíjet svou nezávislou kariéru a aby se z nich mohli zaslouženě stát nezávislí výzkumníci,
kteří už nepracují pod dohledem odborného poradce. Tento
strukturální problém vede ke ztrátě výzkumného talentu. Mimoto
omezuje vývoj nové generace vedoucích osobností výzkumu
v Evropě.
Zahajovací granty ERC mají podporovat slibné výzkumníky, kteří
se chystají vytvořit nebo stabilizovat svůj vlastní výzkumný tým
a zahájit nezávislý výzkum v Evropě. Program se zaměřuje na
výzkumníky, z kterých se velmi pravděpodobně stanou nezávislé
vedoucí osobnosti výzkumu. Podpoří vytváření nových výzkumných týmů provádějících vynikající projekty v oblasti hraničního
výzkumu.
POKROČILÉ GRANTY ERC
Program pokročilých grantů ERC doplňuje program zahajovacích
grantů ERC tím, že se zaměřuje na výzkumníky, kteří se již etablovali jako nezávislé vedoucí osobnosti výzkumu. Předpokládá
se, že žadatelé o pokročilý grant ERC jsou aktivními výzkumníky,
kteří v uplynulých deseti letech dosáhli významných úspěchů ve
své(ých) oblasti(ech) výzkumu.
HVP by měli být výjimečnými vedoucími osobnostmi, a to jak
z hlediska originality, tak i z hlediska významu jejich výzkumných
příspěvků. Měli by být zapojeni do průlomového výzkumu, který
s sebou nese veliká rizika, otevírá nové směry v příslušných oblastech výzkumu nebo v jiných sférách. Žádosti o grant by se měly
snažit o vypořádání se s průkopnickými a dalekosáhlými výzvami
na hranicích dotyčné(ých) oblasti(í). Dále by měly využívat nových,
průlomových nebo nekonvenčních metodologií, které jsou sice riskantní, ale zároveň mohou vést k zásadnímu průlomu, který bude
mít dopad až za hranice konkrétní výzkumné oblasti/disciplíny.
30
ELEKTRONICKÁ ŽÁDOST
Žádosti o grant ERC je možné podávat pouze v odpovědi na
„výzvu k předkládání návrhů“ prostřednictvím on-line elektronického systému pro předkládání návrhů (EPSS). Výzvy jsou zveřejňovány na internetových stránkách ERC, internetových stránkách
CORDIS a v Úředním věstníku Evropské unie. Konečné termíny
pro podávání žádostí o grant ERC jsou upřesněny v každé „výzvě
k předkládání návrhů“.
KAŽDOROČNÍ VÝZVY K PŘEDKLÁDÁNÍ NÁVRHŮ
Výzvy k předkládání návrhů jak pro program zahajovacích grantů
ERC, tak i program pokročilých grantů ERC se zveřejňují jednou za
rok. Celkový rozpočet vyčleněný na ERC na období let 2007–2013
činí 7,51 miliardy EUR. Rozpočty na výzvy se budou počínaje rokem
2010 postupně každoročně navyšovat, až ERC nakonec dosáhne
celkového ročního rozpočtu v hodnotě vyšší než 1 miliarda EUR.
MEZINÁRODNÍ POSUZOVÁNÍ VZÁJEMNÉHO HODNOCENÍ
Žádosti o grant ERC se hodnotí na základě jediného kritéria
vědecké excelence, která se zkoumá u třech různých aspektů
výzkumného návrhu:
t hlavní výzkumný pracovník;
t výzkumný projekt;
t výzkumné prostředí (splňuje/nesplňuje).
K zajištění transparentnosti, spravedlnosti a nestrannosti při
posuzování návrhů se žádosti o grant vybírají podle postupu pro
mezinárodní posuzování vzájemného hodnocení. Do tohoto procesu je zapojeno 25 panelů, které pokrývají všechny oblasti vědy,
techniky a vzdělanosti.
DALŠÍ INFORMACE A SLUŽBY
Pokyny ERC pro žadatele
Podrobné informace o programech grantů ERC a postupech
pro podávání žádostí najdete v „Pokynech pro žadatele o grant
ERC“, které jsou přístupné na internetových stránkách ERC na:
http://erc.europa.eu/pdf/ERC_Guide_for_applicants.pdf
Výzvy ERC k předkládání návrhů
Jsou uvedeny na internetových stránkách ERC na: http://erc.
europa.eu/callforproposals
Národní kontaktní místa ERC
Národní vlády po celé Evropě založily národní kontaktní místa
(NKM), která poskytují informace a osobní podporu žadatelům
v jejich rodném jazyce. Seznam NKM můžete najít na: http://erc.
europa.eu/ncp
Upozornění na novinky ERC
Prostřednictvím tohoto elektronického upozornění ERC informuje
a upozorňuje potenciální žadatele a další zainteresované strany
na poslední novinky a události oznámené na internetových stránkách ERC. Chcete-li dostávat „upozornění na novinky ERC“, zaregistrujte se prosím na: http://erc.europa.eu/newsalert
KONTAKTY A AKCE
Kontaktní údaje Výkonné
agentury ERC
t Internetové stránky ERC: http://erc.
europa.eu
t Národní kontaktní místa ERC: http://erc.
europa.eu/ncp
t Výzvy k předkládání návrhů ERC: http://
erc.europa.eu/callforproposals
t Pokyny pro žadatele o granty ERC:
http://erc.europa.eu/pdf/ERC_Guide_
for_Applicants.pdf
t Chcete-li dostávat upozornění na novinky
ERC: http://erc.europa.eu/newsalert
t Publikace ERC: http://erc.europa.eu,
zvolte možnost „Press & Public“ (tisk a
veřejnost), pak „Promotional Material“
(propagační materiál)
Účast ERC na významných
akcích
RESEARCH CONNECTION 2009
Generální ředitelství pro výzkum,
při Evropské komisi, pořádá v Praze
ve dnech 7. a 8. května 2009 konferenci
„Research connection 2009 — naše
cesta k budoucnosti výzkumu“.
Rozpočet Evropské komise na výzkum
a inovace se každoročně zvyšuje a tato akce
poskytne účastníkům příležitost poznat, jak
toho mohou využít. Získají informace z první
ruky o prioritách, cílech a pravidlech účasti.
Ve speciální sekci se účastníci dozví konkrétní
tipy. Zvláštní pozornost bude věnována slibným projektům nových členských států EU.
Tato akce je určena pro vědce, podnikatele a výzkumníky, kteří se chtějí dozvědět
více o úspěšném výzkumu financovaném
ze zdrojů EU a o možnostech financování
a kteří chtějí potkat spolehlivé partnery
pro nové projekty.
VÝROČNÍ ZASEDÁNÍ AAAS V ROCE 2010
Výroční zasedání Americké asociace pro
povznesení vědy (American Association
for the Advancement of Science, AAAS)
nazvané „Sbližování vědy a společnosti“
se uskuteční ve dnech 18. až 22. února
2010 v San Diegu ve Spojených státech.
Význam vědy, techniky a inženýrství
i vědecké gramotnosti pro prosperitu
společnosti je hlubší než kdykoli předtím.
Téma výročního zasedání AAAS v roce
2010 – „Sbližování vědy a společnosti“
– vyzývá všechny vědce a techniky, aby
jejich práce byla užitečná i pochopitelná
pro ostatní, a také vyzývá společnost, aby
znovuobjevila vzrušení a naději, které
výzkum a jeho objevy přinášejí.
V různých souběžných sekcích se bude
hovořit o 7RP a jeho tematických oblastech. Kromě toho zde budou vystaveny
vybrané projekty financované EU, aby
se podpořilo vytváření sítí a integrace
výzkumných činností v Evropě.
Na konferenci vystoupí řada vynikajících
osobností, které se budou zabývat nejklíčovějšími a aktuálními oblastmi vědy,
techniky, inženýrství, vzdělávání a politiky.
Výroční zasedání je jednou z obecně uznávaných a ohlašovaných interdisciplinárních vědeckých událostí. Je příznačné, že
se na této konferenci setká10 000 účastníků a stovky pracovníků vnitrostátních
a mezinárodních médií.
http://ec.europa.eu/research/conferences/2009/rtd-2009
http://www.aaas.org/meetings/2010
2010 EUROSCIENCE OPEN FORUM
V pořadí již čtvrtá konference Euroscience
Open Forum (ESOF) nazvaná „Vášeň
pro vědu“ se uskuteční ve dnech
2. až 7. července 2010 v italském Turíně.
ESOF je evropským setkáním, které každé
dva roky pořádá iniciativa Euroscience
a které se zaměřuje na vědecký výzkum
a inovace. Hovořit se bude o velkých
otázkách vědy a techniky, nových vědeckých a kulturních trendech, eticko-sociálních pochybnostech a obavách, které
se objevují ve společnosti i ve vědecké
komunitě.
Otevřené fórum je jedinečnou příležitostí
k setkání v Evropě a k představení a projednání hranic vědeckého a technologického výzkumu, vztahu mezi vědou a společností a ke stimulaci politik na podporu
vědeckého výzkumu.
Konference ESOF 2010 se bude zabývat
důležitými otázkami, ve kterých věda
a technika sehrávají ústřední úlohu.
Zvláštní důraz se bude klást na komunikaci ve vědě, mediální otázky a vztah mezi
vědou a společností.
http://www.esof2010.org
Internetová stránka ERC týkající se této akce:
http://erc.europa.eu/index.cfm?fuseaction=page.
display&topicID=163
Další informace o minulých a budoucích událostech s účastí ERC naleznete
na webové stránce ERC (http://erc.europa.eu), když zvolíte položku „Events“ (události)
31
KONTAKTY A AKCE
European Research Council
Executive Agency (Výkonná agentura
Evropské rady pro výzkum)
COV2
1049 Bruxelles
BELGIE
E-mail: [email protected]
Internetové odkazy
ZZ-AJ-08-002-CS-C
Informační služba Společenství
pro výzkum a vývoj
http://cordis.europa.eu
CORDIS – Informační služba Společenství pro výzkum a vývoj – je interaktivní informační
platformou, která aktuálně informuje o nejnovějších zprávách, pokroku a iniciativách
v oblasti evropského výzkumu a vývoje (VaV).
ISBN 978-92-78-40631-8
CORDIS je bezplatnou službou a nabízí přístup k programům EU pro financování VaV a také
k informacím o partnerstvích a zapojení se do činností VaV a o výzkumných projektech
a jejich výsledcích. CORDIS je oficiálním bodem vstupu do sedmého rámcového programu
(7RP), jeho zvláštních programů, činností, témat a posledních novinek.
Evropská rada pro výzkum
Na této webové stránce naleznete informace o financování prováděném Evropskou radou
pro výzkum (ERC) a také novinky o snahách a úspěších ERC. Účelem stránky je široce
informovat o strategii financování a stanoviscích Vědecké rady ERC a také o výzkumu
financovaném prostřednictvím ERC, přičemž jsou zdůrazňovány úspěchy a průlomové
vědecké pokroky, jakých dosáhli vědci, kteří obdrželi grant.
Objednací lístek
Můžete si bezplatně objednat odběr publikací research*eu
nebo upravit/zrušit svou objednávku na internetové stránce:
http://ec.europa.eu/research/research-eu/subscribe_en
Pokud si chcete objednat několik výtisků publikací v témže
jazyce nebo získat výtisky minulých čísel, použijte prosím objednací formulář on-line.
Chcete-li si objednat pouze jeden výtisk, můžete také vyplnit tento kupon hůlkovým písmem a zaslat jej zpět
na adresu: research*eu, BP 2201, L-1022 Luxembourg
Jméno
Organizace
Adresa
Poštovní směrovací číslo
Země
E-mail
Město
Publikace research*eu a požadovaná(é) jazyková(é) verze:
research*eu magazine
N Angličtina
N Francouzština
N Němčina
N Španělština
research*eu
results supplement
N Angličtina
Chcete-li upravit nebo zrušit stávající objednávku, prosím uveďte své registrační číslo 0:/-------(uvedené s vaší adresou na ústřižku) a zaškrtněte, co se hodí: N Upravit N Zrušit
CS
On-line služby Úřadu pro úřední tisky:
bookshop.europa.eu: publikace EU
cordis.europa.eu: výzkum a vývoj
eur-lex.europa.eu: právní předpisy EU
ted.europa.eu: veřejné zakázky
research*eu focus
N Angličtina
N Francouzština (1)
N Němčina (1)
(1) Obvykle pouze v angličtině.
Výjimečně může být k dispozici
ve francouzštině a/nebo
němčině. V těchto případech
obdržíte výtisk v jazyce(ích)
podle své volby.

ERC - CHOBOTIX

Transkript

Podobné dokumenty

Člověk a šimpanz

pdf Zprávy DILIA Podzim 20122896.79 KB

(c) Copyright

OAc optici

PDF ke stažení

Ekonomické znalosti pro tržní praxi 2009

Lenochod a vesmír Autor