Untitled - ADAM.cz

Valašský soubor písní a tancù Beskyd
VALAŠSKÝ SOUBOR PÍSNÍ A TANCÙ
VALAŠSKÝ KRَEK JAVORNÍK, BESKYD
60. výroèí
Budeme vyprávìt o historii i souèasnosti našeho národopisného souboru Beskyd, který v letošním roce
oslaví 60 let své existence. Soubor udržuje tradice, zvyky, obyèeje našich pøedkù a dá se proto tvrdit,
že svou èinností sahá do hlubší minulosti našeho regionu.
1
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
1. ÚVODNÍ SLOVO
Vážení spoluobèané,
v letošním roce slaví národopisný soubor Beskyd 60 let svého trvání. Tento soubor patøí mezi nejstarší a zároveò mezi nejúspìšnìjší spolky v Zubøí. Svìdèí o tom pozvání tohoto souboru na rùzná
folklorní setkání a festivaly, nejenom v naší republice, ale i do zahranièí.
Je velmi dobøe, že èlenové souboru Beskyd nemyslí pouze na pøítomnost, ale mají na mysli i budoucnost tohoto souboru. Proto systematicky vychovávají své nástupce, aby soubor mohl i v budoucnu
bez problému fungovat.
Na závìr bych rád, jménem zastupitelstva našeho mìsta i jménem svým, poblahopøál souboru Beskyd k tomuto krásnému výroèí a zároveò Beskydu pøeji do dalších let hodnì úspìchù, pohody a aby
i nadále udržoval tradice, zvyky a obyèeje našich pøedkù.
Jiøí Randus
starosta mìsta
60 let souboru BESKYD – ZUBØÍ
Bìh èasu je neúprosný, ale spravedlivý. Pøesto se zdá neuvìøitelné, že Beskyïáci – cérky a ogaøi vìtšinou z mìsta Zubøí již 60 let nesou prapor folklorních tradic. Tradic vytvoøených dìlným valašským
lidem, který si svùj život po práci na chudých kamenných políèkách zpestøoval zábavou – písní, tancem èi hrou.
K souboru Beskyd mám osobní vztah, mám zde øadu osobních pøátel již ze 60-tých let minulého století. Cením si na souboru nejen jejich standardní folklorní úrovnì bez viditelných výkyvù, ale i jeho
nezištný pøístup k ostatním. V Zubøí za úzké spolupráce s místním souborem se konaly pøehlídky
dìtských i dospìlých souborù, svou tradici tu mají i místní slavnosti konané vždy koncem kvìtna (kácení máje a metláøský jarmark). Vyhlášený je tradièní valašský bál, poøádaný a organizovaný Beskyïáky za úèasti místních obyvatel, hostujících folklorních skupin z domova, ale i ze zahranièí. Vážím si toho, že soubor udržuje pøátelské a živé kontakty napø.
s Polskem èi Rakouskem. Spolupráce není formální, obì strany se mohou pochlubit osobními pøátelstvími a výmìnami.
Za 60 let prošly Beskydem stovky cérek a ogarù, z nichž mnozí zastávali a zastávají vysoké posty v lidosprávì a státní
správì, mnozí z nich jsou dnes úspìšnými manažery èi podnikateli.
Blahopøeji Beskyïákùm k 60. výroèí souboru , k výsledkùm kterých dosáhli. Dìkuji Beskyïákùm za odvedenou práci,
kterou vyorali hlubokou brázdu ve folklorním hnutí, kterou vychovali desítky a stovky úspìšných lidí. Lidí, kteøí zátìží ve
folkloru získali ostruhy, energii a smysl života pro svùj osobní život, pro své rodiny a své okolí.
Pøeji Vám, milý jubilante, pevné zázemí do dalších let. Pøeji Vám pøízeò vedení mìsta, sponzorù. Pøeji Vám širokou základnu nastupující mladé generace a nadále schopné vedení vychované ve vlastních øadách. Pøeji Vám pohodu a úspìchy
v Beskydu i ve Vašem soukromém životì.
Ladislav Michálek
I. místopøedseda FoS ÈR
2
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Vážení pøátelé folkloru,
jsem rád, že mohu popøát národopisnému souboru „Beskyd“ k 60. výroèí jeho založení dostatek elánu a inspirace pro další umìleckou èinnost.
Velmi si cením toho, že v okolí Zubøí žije skupina lidí, zapálených pro folklor, schopných udržovat
kulturní odkaz našich pøedkù a navíc ještì získávat pro lásku k tradicím dìti a mládež.
Uvìdomuji si, kolik èasu a mnohdy i vypìtí vyžaduje úsilí, na jehož konci bývá vøelý potlesk. Chtìl
bych proto touto formou podìkovat všem, kdo pracují v národopisném kroužku „Beskyd“ a šíøí tak
dobré jméno moravského lidového umìní doma i v cizinì.
Všem èlenùm, spolupracovníkùm i patronùm souboru pøeji hodnì nadšení a energie pro jejich krásnou èinnost a pøedevším mnoho spokojených divákù a posluchaèù, pro nìž bude každé vystoupení zážitkem, jaký dlouho zùstává v srdci!
Libor Lukáš
hejtman Zlínského kraje
Vážení pøátelé,
tak jako patøí k Valašsku hory, tak k nìmu patøí lidové zvyky a kultura. Zatímco hory valašskému
kraji nadìlila pøíroda, o lidové zvyky a kulturu je potøeba se po celé generace starat, aby nezanikly.
Obzvláštì v dnešní dobì moderních informaèních technologií, kdy jsou naše dìti zavalované televizními seriály a poèítaèové hry mají své místo v každém dìtském pokoji, je potøeba jim pøipomínat, že
existuje nìco jako svébytná valašská kultura se svými zpìvy a tanci. Tyto písnì a tance je potøeba se
nauèit milovat již od samého dìtství a nejlepší formou splynutí s touto kulturou je aktivnì je provozovat. V tomto mají nezastupitelnou funkci národopisné soubory vznikající pøímo v obcích.
Historie národopisného souboru Beskyd ukazuje, že se tato tradice daøí udržet po desítky let a pøedává se z generace na generaci. Díky mnoha nadšencùm se tato tradice daøí nejen udržet, ale i rozvíjet a pøedávat ji mladší
generaci. Udržování tradic, zvykù a obyèejù našich pøedkù pøispívá k pocitu národní svébytnosti a identity v dnešní sjednocené Evropì.
Chtìl bych na tomto místì podìkovat všem, kteøí se o zachování našich národních tradic zasloužili a popøát, aby se jejich
dílo daøilo i v budoucnosti a jejich øady se rozrùstaly.
Jaroslav Kubín
senátor za volební obvod 77
Díky Vám Beskyïáci!
Posláním nás, folkloristù, je šíøení a udržování našich zvykù a tradic pro pøíští generace. V Zubøí se
nemusí obávat, že za sto let nebudou dìti vìdìt, že tato obec proslula krajkou a metláøstvím, že nebudou znát øemeslnické a jiné valašské tance a písnièky … Všichni, kteøí známe Valašský soubor Beskyd
víme, že právì tento soubor udìlal za dobu své existence vše, co bylo v jeho silách, aby naše písnièky,
tance a zvyky nevyhynuly.
Patøí mu proto velký dík! Nejen, že vzdìlávají dìti ve svém mìsteèku, ale i pro další Valachy poøádají valašské bály, školení, pøehlídky a také i akce pro obveselení a stmelení „valašského lidu“.
3
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Èastokrát mám na mysli jejich obvyklé heslo „Beskyd je nejlepší“, a musím øíct, že v nìkterých smìrech opravdu je.
Takže milí Beskyïáci, díky Vám za šíøení a udržování naší lidové kultury a do dalších let èinnosti hodnì elánu, dobrých
nápadù, šikovné dìti a trpìlivé vedoucí pøeje za všechny Valachy.
Jana Šamánková
pøedsedkynì ValFos
„Kulatiny slaví každý z nás, a už malé, pùlkulaté nebo velké. V každém pøípadì ne však tolik pøímých úèastníkù, jako 60 let folklorního souboru. Není možné ani spoèítat kolik zuberských obèanù
se za tìchto dlouhých let podílelo na èinnosti souboru.
Ani název souboru nepøežil jeden a dostal hned nìkolik názvù – Valašský krúžek, Javorník, Beskyd.
Co všechno se za tìmito názvy ukrývá, se snažili autoøi tohoto bulletinu zveøejnit. Pøes veškerou
snahu se jistì nepodaøilo všechno. Nelze zmapovat veškerých šedesát let èinnosti souborového života,
tvorby, bolesti, radosti, cestování, úspìchù, zklamání apod.
Autoøi se snažili, obraceli se na zakladatele prvních zaèátkù, nesmìlých krùèkù, ale pamì vždy spolehlivá není. V bìhu soukromého života, starostí se zkrátka zapomene. Vždy i kroniky souboru se zaèaly psát mnohem
pozdìji. Zpoèátku nebylo co zapisovat, tak si to vìtšina také myslela. Teprve èas ukázal jaké hodnoty tato zajímavá èinnost
nabývá. Není to jen vìtšinou veselý druhý život v kolektivu mladých lidí naladìných na stejnou strunu lidových písnièek
a tancù, ale také význam zachování lidové kultury v obci pro budoucí generace, smysluplného zamìstnání mladých lidí,
obohacení jejich volného èasu ……
Z drobných støepù jsme tak poskládali mozaiku zuberského folkloru. Nápad pøišel v pravý èas, dokud žije vìtšina pamìtníkù-nadšencù, kteøí pøed 60 lety zaèali v obci toto významné spoleèenské dìní.
Díky nìkolika, stále nadšeným lidem, jsme se snažili alespoò nahlédnout do minulosti souboru.
Svými vzpomínkami pøispìli: p. Václav Šimurda, Jaroslav Malík, Zdenìk Koláèek, Vlasta a Josef Hrachovcovi, zpracoval
pan uè. Jan Koláèek.
Na pøípravì tisku se podíleli: materiálnì Pavel Maceèek. Zpracovali: Kristýna Janíèková, Zuzana Závorková.
Omlouváme se všem tìm, na které se možná zapomnìlo.
Nech souèasná mladá generace pokraèuje v námi naèatém díle.“
Josef Gajdoš
vedoucí souboru
4
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
2. HISTORICKÝ POHLED
2.1 Jak to vlastnì bylo a zaèalo …
Naše obec patøila mezi nejvìtší obce rožnovského panství a mìla svùj životní rytmus, který byl spojen s církevním a hospodáøským rokem.
Zvl᚝ po vystavìní kostela sv. Kateøiny a vznikem farnosti, rovnìž postavením školy (uèírny) pro obce Zubøí a Vidèe, se
zintenzívnil i spoleèenský život zásluhou prvých uèitelù èi správcù škol a duchovních. Jeden z významných knìží P. Alois
Pozbyl, který se v Zubøí zasloužil o výstavbu tehdejší „Naší Domoviny“ (dnešní mìstský úøad), vydal v roce 1904 drobnou
knížeèku „Dožínkové slavnosti” s poznámkou, že hudbu k uvedenému pásmu dodá zájemcùm za 5 korun, které budou vìnovány na fond pro výstavbu Domoviny.
Pravidelné týdenní mše s dodržováním církevních svátkù (Vánoce, Velikonoce, svatý Duch, Boží tìlo, svátek sv. Kateøiny),
spojené se starodávnými pohanskými zvyky (vítání jara, vynášení Morany, podìkování za bohatou úrodu – dožínky), obohacovaly spolu s lidovou písní, povìstmi, bájemi a tancem obecní spoleèenství.
Úryvek z vánoèní lidové hry, publikované ve Sborníku musejní spoleènosti ve Valašském Meziøíèí, èíslo
13, 1907. Obsáhlou vánoèní kolední hru s texty i nápìvy zapsali Al. Pozbyl a uèitel Josef Dubský.
Valašští pastuchové v Zubøí z vánoèních lidových zvykù na Valašsku. Tøi hoši,
obyèejnì školáci z horní školy, obleèeni v košili, kterou mají pøepásanou pøes ramena do køíže, s ozdobnými pásy (na zpùsob knìžské štoly), v èapkách s peøím
– rozliènì olepených, dva s obušky v rukou, jeden s èakanem, chodí od Božího
narození do Tøí králù po dìdinì, aby si vyptali nìjaké dárky.
5
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Mnohé zvyky a obyèeje se udržely i po vzniku samostatné obce v roce 1850 a ještì i v dobì po I. svìtové
válce ve 20. a 30. letech mìly v životì obce své místo.
Novì vzniklé spoleèenské organizace ve své èinnosti
udržovaly tyto tradice a k nim ještì pøidávaly ochotnické divadlo s pestrou tématikou svých her.
A tak naši prarodièe pamatovali vynášení Morany, které konèilo zimu, bujarý šmigrust, kterému ještì pøedcházelo vyvláèení toho, co si nedbalí hospodáøi po
zimì vèas neuklidili, církevní sv. Duch se spojoval se
smažením vajec, Boží tìlo bylo kvìtinovou slavností,
sklizní obilí vrcholila práce na polích a dožínkové slavnosti byly podìkováním za bohatou úrodu, kateøinské
hody ukonèovaly rok hospodáøský a adventem zaèínaly pøípravy na Vánoce a konec obèanského roku.
A do toho ještì pøicházely životní události obèanù
- narození, svatba, odvody na vojnu, smrt. Ke všem
tìmto událostem patøily zpìvy, obøady, tradièní zvyky, tance.
Vynášení Morany a vítání jara v Zubøí.
Ještì v 30. letech minulého století se v Zubøí vítalo
jaro vynášením Morany, dožínkové slavnosti se konaly jak u Naší Domoviny (Orelská jednota), tak u Sokolovny (Sokoli).
S rozvojem hospodáøských pomìrù, se zaèaly mìnit
i pomìry spoleèenské. Svou roli zde mìl i rozhlas,
který se po zavedení elektøiny v roce 1930 zaèal pomalu šíøit i v naší obci a pøinášel nové zprávy ze svìta
a dával podnìty ke spoleèenské èinnosti.
Svou roli zde sehrávala i škola, která se rozšíøila na
pìtitøídní a pozdìji došlo k rozšíøení na školu m욝anskou. S rozšiøováním škol pøicházeli do obce
i noví uèitelé, kteøí se starali o kulturnì-spoleèenský
rozvoj obce.
Slavnost dožínek – asi v roce 1930 pøipravil Orel na svém høišti
u Domoviny.
Všechno zmìnila okupace a válka. Zákaz spoleèenské èinnosti, ohrožení germanizací, znamenal i zánik pùtek a rozbrojù
mezi jednotlivými organizacemi. Aby se mladí mohli scházet i v dobì války, kdy byla omezována spolková èinnost, vytvoøili si
v letech 1938-39 „Valašský krùžek“. Zkoušelo se rùznì - u Lognerù, u Šimurdù v síni, u Cabákù i u Køenkù (dnes „Pod Lipùvkou“) a v Naší Domovinì.
6
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
2.2 Po válce – založení valašského národopisného souboru v Zubøí – Valašský krùžek JAVORNÍK
Po válce v roce 1945 nabyly pøevahu sjednocovací tendence Národní fronty a po Únoru 1948 se staly základní formou spoleèenského rozvoje. Do této situace po skonèené válce zapadá i založení valašského národopisného souboru v Zubøí.
Je dnes dost obtížné urèit nìjaký pøesný termín vzniku souboru. Písemnosti, kroniky èi záznamy o èinnosti nejsou k dispozici. Jsou tu jen osobní vzpomínky tìch, kteøí tvoøili základ pozdìjšího souboru. Jejich vzpomínky na události pøed 60 lety
mohou být i nepøesné. Brzo po válce byla v Naší Domovinì obnovena èinnost „Valašského krùžku“.
Na poèátky práce valašského kroužku vzpomínají Václav Šimurda, Jar. Malík a Zdenìk Koláèek. Z jejich vzpomínek mùžeme
poskládat pravdìpodobný prùbìh prvých rokù práce souboru.
O kulturní èinnost v tehdejší dobì se v obcích staraly tzv. Osvìtové besedy. Zuberskou Osvìtovou besedu tehdy vedl øídící
uèitel Dolní školy Oldøich Stromšík, nadšenec pro národopis a lidovou píseò.
Vypráví pan Václav Šimurda
Václav Šimurda prožil toto období jako vedoucí souboru a takto vzpomíná: „V roce 1945 byl v Zubøí založen pøi Osvìtové
besedì, kterou øídil pan uèitel Stromšík, Valašský krùžek s názvem JAVORNÍK. Pøedsedou byl zvolen Karel Hofer, pokladní
Olga Cabáková a vedoucím Václav Šimurda. Svým pøièinìním jsme si sami poøizovali kroje. Proto jsme poøádali rùzné
akce, na pøíklad: valašský bál, sehráli jsme divadelní hry - Selský práh, Baèovou ženu, Ondrᚠa Juráš, jakož i další akce
Svatojánskou noc èi v Lipùvce Zbojnický veèer a rùzné veèírky. Tak jsme si sbírali peníze na kroje, jak pro dìcka, tak pro
ogary. Boty pro dìvèata jsme poøídili u Bati ve Zlínì. Jezdili jsme také po zájezdech. Byli jsme tøeba v Kutné Hoøe, kde jsme
pøedvádìli Valašské dožínky od Miloše Kulišáka, v Havíøovì pak Valašskou svatbu.
Èlenové souboru Javorník uvedli v roce 1947 divadelní hru Selský práh.
Javorník na rožnovské Pálkovnì v roce 1948.
7
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
O muziku se nám staral hlavnì Jára Malík, který hrál
na cimbál a muziku øídil. Všechny tyto akce nám uvádìla paní uèitelka Nedomová. Museli jsme se scházet
po rùzných místech a nacvièovat v chalupách. Tanèili
jsme také jak Valašskou besedu, tak i Èeskou besedu.
Zúèastòovali jsme se státních i církevních akcí. Svým
pøièinìním jsme zajeli také na Slovensko do Vysokých
Tater a jiných míst. Celkem nᚠkroužek mìl okolo 60
èlenù.“
Soubor Javorník pøedstavil svùj program na okresních dožínkách v Kutné
Hoøe v roce 1956.
Nedomová Ema
Míèková Anna
Lognerová Františka
Divínová Františka
Hrachovcová Ludmila
Cabáková Olga
Pernicová Lidka
Trèková Anna
Petøeková Alena
Pernicová Blaža
Kreizlová Anežka
Krupová Lidka
Bortlová Anežka
Paprskáøová Františka
Adámková Alena
Randusová Marie
Holíšová Milena
Hrachovcová Andìla
Drápalová Frant.
Petružela Josef
Dobšová Jitka
Štìpánková Marie
Divínová Božena
Vlèková Broòa
Slováková Eva
Koleèková Vìra
Hrachovcová Vlasta
Køenková Pavla
Mikulenková Terezka
Pšenica Julius
Šimurda Václav
Hrachovec Jos.st.
Pernica Frant.
Petøek Vlad.
Míèek Josef
Gazda Alois
Zeman Antonín
Bena Kvìtoslav
Holíš Josef
Adámek Josef
Randus František
Nìmec Ladislav
Slovák Zdenìk
Koláèek Miloš
Bradáèová Františka
Hrachovec Josef ml.
Dobeš Ladislav
Koleèek František
Doøièák Stanislav
Krupa Bohuslav
Petružela Stanislav
Klimek František
Krpela Ludvík
Pernica Václav
Koleèek Jiøí
Hudba
Malík Jaroslav st.
Malík Jaroslav ml.
Petøek Josef
Mikulenka Ludvík
Mikulenka Vojtìch
Juøíèek Rudolf
Koleèek Jiøí
Poruba
Koláèek Zdenìk
Hrachovcová Marie
Prvním pøedsedou valašského kroužku Javorník byl Randus Josef, po nìm pak Václav Šimurda, posledním, do roku 1964
Petøek Josef z Machulek.
8
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Vzpomínky pana Jaroslava Malíka
Jaroslav Malík ve svých vzpomínkách uvádí, že „v pozdìjší dobì vznikl pøi ZK Gumáren Zubøí nový kroužek. Èlenùm stávajícího kroužku se doporuèovalo,
aby pøešli do nìj. Jsou nabízeny lepší podmínky.
Nìkteøí èlenové tam pøecházejí, ale pùvodní kroužek
trvá dál a vyvíjí èinnost.“ Zklamání zažili èlenové pùvodního kroužku pøi pøípravì „kácení máje“, když jim
bylo tehdy stavìní máje z úøední moci zakázáno. Jar.
Malík píše: „Nutno dodat, že mezi obìma kroužky
neexistovala žádná spolupráce.“
Povídání pana Zdeòka Koláèka
Na prvá léta také vzpomíná Zdenìk Koláèek, v té dobì
mladý muzikant. Mnohé vzpomínky pøedcházejících
První valašská muzika pøi Valašském krùžku v Zubøí v letech 1947 – 1949. pamìtníkù doplòuje a upøesòuje. Vzpomíná, že „øídící
uèitel Oldøich Stromšík v roce 1946 dal dohromady
tehdy 14 až 16-ti leté mladé lidi, pøevážnì navštìvující hudební školu a mìl snahu vytvoøit smyècový orchestr. Repertoárem byly pøevážnì lidové písnì. Mnoho zájmù a povinností k nastávajícímu zamìstnání
nemìly pro orchestr dlouhého trvání. Po necelém jednom roce z asi dvanácti muzikantù pøešli jsme tøi do
novì se rodící cimbálové muziky. A to už na poèátku
roku 1947 jsme vtahováni do valašského kroužku,
jehož pùsobištìm byla Naše Domovina. Vzpomínám
si na své prvé vystoupení na Valašském roku, uskuteènìném ve Valašském muzeu v Rožnovì v létì téhož
roku. Muziku tenkrát øídil zmínìný uèitel Stromšík,
housle hrál Zdenìk Koláèek a Ondra Zvolský, klarinet
Ludvík Mikulenka a cimbál vypùjèený Alois Fabián.
Zmínìný cimbalista hrál tehdy v Matalíkovì kapele,
která v èasných pováleèných letech koncertovala
o nedìlních dopolednech na námìstí ve Val. Meziøíèí.
Vzpomínám, že v popøedí dìní v tehdejším krùžku
Èást souboru Javorník - muži zleva: Hrachovec Josef, Adámek Jos., Kolepùsobili Julius Pšenica, uèitelka Ema Nedomová,
èek Jiøí, Klimek Frant., Šimurda Václav, Pernica Václav, Hofer Karel; ženy
zleva: Štìpánková Marie, Hrachovcová Vlasta, Hrachovcová Ludmila, Karel Hofer, Veronika Pšenicová, Josef Randus, Josef
Zuzaòáková Zdenka, Slováková Eva, Cabáková Olga, Paprskáøová Fran- Hrachovec a Václav Šimurda. Poslednì jmenovaný se
stal vedoucím.
tiška, Trèková Anièka, kleèící: Dobeš Vladimír.
9
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Dalším krokem ke zlepšení stavu bylo vytvoøení
vlastní krùžkové cimbálové muziky. Troufám si poznamenat, že to byla první samostatná cimbálová
muzika v Zubøí. Naskytla se možnost koupì malého
pøenosného cimbálu, který pocházel od výrobce
pana Cába z Vidèe. Spolu s Václavem Šimurdou
a Ondrou Zvolským byl pro nìj na Radhošti – Pustevnách, kde se jeho majitel nacházel, i Jára Malík,
který jako první na cimbál hrál. A tak od podzimu
roku 1947 do záøí roku 1949 hrála v Zubøí a okolí
s krùžkem cimbálovka ve složení: primᚠ- klarinetista Ondøej Zvolský - po vzoru Pelárovy muziky
z Rùžïky u Vsetína, tercᚠZdenìk Koláèek, kontráš
Jirka Zvolský a za tøístrunnou basou stál Jirka Koleèek. V záøí 1949 odchází Jarda Malík na studia. Zastupuje jej Jenda Mach. Malík se vrací v dubnu 1950,
avšak v øíjnu téhož roku spolu s Ondrou Zvolským
odcházejí na vojenskou službu. K cimbálu se vrací
Jenda Mach a v muzice se støídají další hráèi, pøedeJedny z prvních Klebetnic: Hrachovcová Ludmila, Štìpánková Marie a Log- vším uèitelé. Já jsem pøevzal øízení muziky. Setrval
nerová Františka.
jsem u ní do poloviny øíjna 1951, kdy jsem odešel za
prací do Ostravy. Tím také konèí mé prvé pùsobení
ve valašském krúžku v Zubøí. S vedoucím Václavem Šimurdou i s dalšími staršími èleny jsem byl v dobré shodì. Pamatuji se na krátkou scénku – Valašské klebetnice – v interpretaci Františky Lognerové, Anny Míèkové a Františky Divínové.
Samotné jejich zjevení na scénì vyvolávalo salvy smíchu a veselí. Mohu také potvrdit, že už tenkrát byla sólovou zpìvaèkou Olga Cabáková. V životì krùžku byly i divadelní hry. Dlužno dodat, že èinnost krùžku byla zajišována výhradnì
z vlastních zdrojù. Èisté výnosy z poøádaných akcí èi získané za úèinkování venku šly vesmìs na krojové vybavení. Byla
to èinnost plná zájmu, elánu a obìtavosti.“
2.3 Konec padesátých let
Koncem padesátých let ustává èinnost Valašského krùžku. V roce 1958 je otevøeno kulturní zaøízení Gumáren Zubøí, konèí
èinnost Osvìtové besedy, kterou nahrazuje Sdružený klub pracujících Zubøí.
Co øíci závìrem k èinnosti Valašského krùžku? Jeho program vycházel z pøedváleèných zkušeností kulturnì-tìlovýchovné èinnosti.
Vedle písní a tancù se uplatnily v programu i divadelní hry, spoleèenské veèery. Velkým úspìchem a základem další èinnosti bylo
založení cimbálové muziky a získání zkušeností s choreografickým ztvárnìním tance. Dobrovolná èinnost bez další podpory omezovala další rozvoj souboru. Pøíjmy z vystoupení nestaèily na krojové vybavení a náklady si hradili vìtšinou sami èlenové kroužku.
Zájem o národopis ve spoleènosti rostl, kvalitní soubory se objevovaly ve filmu, národní písnì bylo èasto slyšet v rozhlasu,
koncem padesátých let i v televizi.
10
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
V našem okolí byly kvalitní soubory v Rožnovì Javoøina a Radhošt, v Meziøíèí Baèa, ve Vsetínì Jasénka a Vsacan.
Situace v Zubøí nazrávala k tomu, aby byla èinnost národopisného souboru obnovena.
2.4 Poèátky èinnosti souboru Beskyd (1966 – 1980)
Bylo jen otázkou èasu, kdy se protkají cesty nìkolika nadšencù, aby navázali na místní tradice národopisu a tím dali vzniknout organizované folklorní èinnosti ve formì souboru.
Po ukonèení èinnosti Valašského krùžku se nìkolik èlenù zapojilo do èinnosti rožnovských souborù Radhoš a Javoøina.
Tam byly také sbírány první zkušenosti uplatòované pozdìji doma. Zásluhou Zdeòka Koláèka se podaøilo dát dohromady na
pøelomu 1966 a 1967 pìt nadšencù. Tak vznikla na dlouhou dobu (prakticky dodnes) zuberská cimbálovka v tomto složení:
primᚠZdenìk Koláèek, terci Radek Hubálek, kontrᚠPavel Krupa, cimbalista Jožka Gajdoš a basista Jarda Mikunda. Cimbál,
basu a místnost na zkoušení poskytl tehdejší Závodní klub. Zkoušky mohly zaèít. Témìø po dvouletém zkouškovém období se
dostává muzice možnost prvního vystoupení na veøejnosti, nikoliv však samostatnì, ale jako hudební doprovod k divadelní
høe: „Kámen z Radhoštì“ sehrané v Zubøí 26. 10. 1968 a pozdìji také v Rožnovì a na Hutisku (režie Aloisie Nìmcová). Pak
následoval další hudební doprovod k vánoèní divadelní høe o narození Ježíše Krista sehrané v Zubøí 19. 1. 1969.
Samostatné veøejné vystoupení se uskuteènilo ve spolupráci s cimbálovou muzikou Radhoš spolu se sólisty a vypravìèi.
Vystoupení se uskuteènilo 15. 11. 1969 pod názvem Javorové husle pìknì hrajù. Pod vlivem pøíznivého ohlasu na tuto akci
pøichází k muzice nìkolik dalších nadšencù s myšlenkou založení celého souboru. Organizaèním pøispìním manželù Josefa
a Vlasty Hrachovcových a Jirky Koleèka se podaøilo ustavit taneèní skupinu v poètu 10-15 párù. První vystoupení se podaøilo uskuteènit hned za ètyøi mìsíce pøi mírové slavnosti konané na høišti u Fojtství, v Zubøí dne 19. 4. 1970.
Po tomto vystoupení se ještì v dubnu sešli úèinkující na ustavující schùzi a položili základy ke vzniku souboru, který byl zpoèátku veden jako zájmový kroužek pøi Závodním klubu Gumáren Zubøí. Soubor byl také øádnì zaregistrován na Okresním kulturním støedisku ve Vsetínì. Do vedení souboru byli zvoleni: vedoucí Zdenìk Koláèek, èlenové Josef a Vlasta Hrachovcovi, Jarda
Mikunda, Jiøí Koleèek a za mladé taneèníky Tonda Mizera a Mirek Pšenica. Vedení souboru v tomto složení pracovalo, s malými
obmìnami, až do konce roku 1979. Vzniklé vedení vypracovalo pro nejbližší období dva stìžejní úkoly: krojové vybavení souboru a nastudování celoveèerního programu. Do poèátku bylo poøízeno nejnutnìjší vybavení 20 mužských a 10 ženských krojù.
Postupnì se soubor dovybavoval tak, že mohl úèinkovat i ve tøech krojových obmìnách. Neménì pozornosti si vyžádal nácvik
taneèních pásem. Byla navázána spolupráce s Jožkou Mikulenkou, který pro nás dìlal choreografické úpravy i sestavy. Do programu byly zapracovány sólové tance, sólové zpìvy. Naplno se souborová èinnost rozvíjí až v roce 1971. V dubnu posiluje muziku Jindra Doøièák st., pak Jaroslav Doøièák st. a klarinetista Jaroslav Míèek z Vidèe. Vedení muziky pøebírá Jindøich Doøièák.
Poèet vystoupení zaèíná narùstat: láznì Jeseník, pravidelnì láznì Teplice n. B., zotavovna Energetik, Výsluní, Rudý øíjen
v Rožnovì. Taneèníky vedli Josef a Vlasta Hrachovcovi, Jirka Koleèek, Tonda Mizera. V roce 1975 pøispìchali na pomoc ze
Vsetína manželé Mlèákovi, Zdenìk Placar. Dochází k dalšímu materiálnímu dovybavení: zakoupen druhý cimbál, basa v roce
1977. Budovala se vlastními silami klubovna (sklad, šatna, zkušebna dohromady), která slouží dodnes. Založena tradice valašských bálù v Zubøí. První se uskuteènil 29. 1. 1972. Vstupenky byly vždy beznadìjnì vyprodány, proto se pøešlo do sokolovny,
kde byla vìtší kapacita a hrály dvì muziky.
11
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Od roku 1971 jsme se scházeli k pravidelnému hodnocení, kde vznikl název Beskyd. Bìhem dlouhé èinnosti
souboru dochází vždy ke generaèním výmìnám. Mladí
lidé se vdávali, ženili. Pøesto nìkteøí zùstávali i nìkolik
let. Udržovaly se tradice šmigrustu, vánoèního koledování, zpívání,… S odstupem èasu vzpomíná Zdenìk Koláèek: „Jsem pøesvìdèen, že na èasy strávené v souboru
všichni úèastníci rádi vzpomínají jako na období radostného a èást i citového prožití.“ Bìhem této popisované
èinnosti prošlo souborem více než 100 osob. Tam také
vznikaly osobnosti, které se pak dále podílely na vedení
jednotlivých složek souboru. Je tìžké jmenovat všechny,
o nìkterých se zde zmiòujeme. Zde je velké riziko, že na
nìkoho nechtìnì (jak se èasto stává) zapomeneme. Je
nutno si pøitom uvìdomit, že práce souboru je pøedevším dílo celého kolektivu. Zpìvaèka Olga Cabáková se
vìnovala krùžkaøské souborové èinnosti od poèátku
pováleèných let. Byla sólovou zpìvaèkou velmi dobré
Muzika Javorníka: primáš: Hrachovcová Marie, cimbál: Mach Jan, klari- úrovnì, spolehlivá, obìtavá, pøátelská a pøívìtivá. Setrnet: Mikulenka Ludvík, kontry: Petøek Jos., tercáš: Malík Jar. a basa: Juøíèek vala v souboru témìø až do poèátku zákeøné nemoci.
Rudolf.
V této dobì se v sólovém zpìvu také støídaly Anna Trèková a Radka Køenková. Už na prvním bále se pøedstavil
sólový zpìvák Jan a pro nás všechny Honza Vynikal. Vypravìèi – mladièký Jirka Krpelík a Marie Štìpánková. Zuberské klebetnice
podle národopisce Miloše Kulišáka hrály Anna Koláèková-Pšenicová, Zdeòka Plandorová-Pšenicová a Rùžena Mikulenková.
Taneèní skupina od r. 1970:
Hrachovec Josef, Pšenica Mirek Pšenica Stanislav, Hofr Josef, Vlk Stanislav, Ondøej Jan, Mizera František, Mizera Ladislav,
Randus Josef, Randus Pavel, Koleèek Jiøí, Hrachovcová Vlasta, Randusová Ludmila, Randusová Františka, Mizerová Jarka,
Mikulenková Eva, Pšenicová Anna, Havrlantová Ludmila, Hofrová Hana, Mièkalová Jaroslava, Mikulenková Jaroslava, Holišová
Marie, Mizera Antonín.
První uvadìèkou byla Jarmila Krupová-Mièkalová, pak Bedøiška Mikundová, která s manželem Jardou odchází v roce 1979 do
Prahy. Právì jejich odchod byl pro soubor dosti citelný, protože jsme museli øešit dvì náhrady. Basu pøebírá Karel Janásek
v øíjnu 1978. V této dobì prochází muzikou také Janek Poruba z Veselé, Jindøich Malina, Josef Lejba a Pavel Èíp.
V záøí 1976 pøichází pøedchozí primᚠJavoøiny Jaroslav Wachtl, který také pøebírá øízení muziky po Jindøichu Doøièákovi.
Vedení souboru pøebírá Anna Mìrková-Machová, které pomáhá manžel Laïa Mach. Podmínky se zhoršují, opravuje se klub, zkouší se v sále MNV v Domovinì. Probíhá menší krize. Cimbálová muzika vystupuje až do roku 1989 na štacích: valašská hospoda
Rakov-Karolinka, restaurace u Tetky Fojtky (pátky), chata Na Bárání v Bílé, restaurace Horal a další pøíležitostná vystoupení.
Poslední vystoupení dohrává muzika ve složení Jaroslav Wachtl, Zdenìk Koláèek, Josef Gajdoš a Karel Janásek. Z pøedchozího základu zùstává Petr Struèovský a zaèíná další etapa souboru.
12
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
2.5 Osmdesátá léta v národopisném souboru Beskyd
Pøíprava programu pro dožínkové slavnosti ve Vítkovì aktivizovala èleny souboru. „V tomto mìstì jsme poprvé pøekonali
trému a strach z obecenstva. Tam jsme poznali a pocítili, že jsme schopni svou prací pøinášet i radost,“ tak hodnotí kronika
souboru vítkovské vystoupení.
Radost z úspìchu netrvala dlouho. Zaèátkem 80. let dochází v souboru ke zmìnám. Nìkteøí chlapci opouštìjí soubor. Znovu
je potøeba získat nové èleny a seznámit je s nacvièeným programem.
Intenzivní nácvik za vydatné pomoci pana Josefa Mikulenky pøivádí obnovený soubor znovu mezi vyspìlé soubory okresu.
V roce 1982 absolvují Beskyïáci 12 vystoupení na Energetiku, v Zubøí se pøedstavují v prvomájovém programu v nových
krojích.
Výbor pracoval v tomto složení:
pøedsedkynì – Machová Anna, místopøedsedové – Koláèek Zdenìk a Mizerová Radka. Taneèníky vedl Mizera Antonín, hudbu Wachtl Jaroslav, organizaèním pracovníkem byl Koleèek Jiøí, Josef a Vlasta Hrachovcovi byli hospodáøi souboru a èleny
výboru Ondøej Jiøí a Mach Ladislav.
Taneèní skupinu dìvèat tvoøily:
Nìmcová Liba, Nìmcová Jana, Hrachovcová Liba, Gazdová Bohuška, Balhárková Lenka, Pšenicová Helena, Pomklová Vìra,
Mièkalová Karla, Mizerová Radka, Mìrková Anna, Randusová Jarka, Sváková Jarka a Škrobáková Zdenka.
Taneèními partnery pak byli:
Ovèáèek Josef, Mach Miroslav, Mach Ladislav, Mièola Ivan, Raždík Zdenìk, Šudák Jan, Koleèek Jiøí, Ondøej Jiøí, Øíha Josef,
Poboøil Jan, Pšenica Zdenìk, Gazda Pavel, Ondøej Vlastimil, Fabián Zdenìk, Divín Pavel, Ulrych Josef, Ovèáèek Jiøí, Poboøil
Pavel.
Zpìváci a vypravìèi byli:
Køenková Radka, Mikulenková Rùžena, Sedláèková Jarka, Štìpánková Marie, Zdenka Vašková, Krpelík Jiøí a Vynikal Jan.
Muziku souboru tvoøili:
Koláèek Zdenìk, Gajdoš Josef, Janásek Karel, Wachtl Jaroslav, Malina Jindøich, Struèovský Petr a Èíp Pavel.
Se souborem pøi nácviku nového programu spolupracoval Josef Mikulenka.
Život souboru nebyl zamìøen jen na pøípravu k vystoupením, i když to byl hlavní úkol. Pro vytváøení dobrého pracovního
ovzduší mìly veliký význam akce, vycházející ze zvykù a tradic, které kdysi patøily v Zubøí k bìžnému životu. Vedle vánoèního koledování, velikonoèního šmigrustování, se pravidelnì o sv. Duchu smažila vajeèina, chodilo se na zpívání tìm, kteøí
vstupovali do manželství.
O tradicích a zvycích s èleny souboru besedoval v roce 1982 Dr. Kubeša. V roce 1985 pak besedovali Beskyïáci s paní Jiøinou Královou o zuberských krojích a výšivkách za úèasti vyšívaèek paní Zwilingerové, Žákové a Mièkalové.
13
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
2.5.1 Pøípravy, nacvièování, vystoupení … a naše další úspìchy
V roce 1982 se v hotelu Valaška pøi nìkolikadenním soustøedìní pod vedením Josefa Mikulenky nacvièovalo pásmo – Valašský starodávný a ogarské hry. V dalších letech se nacvièovala nová pásma jen doma. Až v roce 1986 se znovu soubor vrátil
k nácviku nového programu – Klobúcko – na soustøedìní, znovu na Valašce.
První zahranièní zájezd - NDR
První zahranièní zájezd se uskuteènil v roce 1983 do tehdejší NDR. Zápis v kronice øíká: “Nabaleni a vybaveni jsme odjeli ve
ètvrtek 13. záøí ve 21 hod. veèer do NDR. Do Altenburgu jsme dorazili v 9 hod. dopoledne, navštívili jsme závod na výrobu
šicích strojù, ubytovali jsme se a šli na první nákupy. V pátek veèer jsme mìli vystoupení, nám se povedlo a jim se líbilo.
V sobotu jsme jeli do Lipska. V nedìli opìt v Altenburgu. Zájezd byl opravdu hezký a byla to pro nás snad nejvìtší odmìna,
kterou jsme dostali. Bylo to krásné, ale krátké.“ Tolik kronika.
Valašský bál
Každoroènì se u nás poøádá již tradièní Valašský bál. Od léta 1983 si soubor pøipravoval nové pásmo „Valašský“ pro tento
ples. Pro jeho uskuteènìní se musely obstarat i sváteèní kroje. V sobotu 18. února 1984 vše vypuklo. Zajistilo se obèerstvení,
frgály, zabíjaèka, tombola a samozøejmì i výzdoba sálu.
Pásmem „Valašský“ byl ples zahájen. Odmìnou byl mohutný potlesk. Kronikáøka ukonèuje vzpomínku na tento ples slovy:
„Nakonec patøiènì unaveni, ale s pocitem, že se nám ples vydaøil, jsme odcházeli domù a dodnes na nìj vzpomínáme“.
60. Valašský rok v Rožnovì pod Radhoštìm
V roce 1985 se konal v Rožnovì jubilejní 60. Valašský rok, na kterém Beskyïáci
v Muzeu tøikrát vystupovali a v alegorickém prùvodu znázoròovali senoseè na Valašsku. K 60. výroèí Valašského roku pøipravil Josef Maléø libreto a scénáø alegorického prùvodu hlavních slavností. Výtvarnì jej zpracoval Karel Langer. Alegorický
prùvod pøedstavoval život, práci a zábavu po celý rok, v každém roèním období.
Vystoupení v Luhaèovicích
V tomto roce absolvoval soubor ètyøi vystoupení v Luhaèovicích s tìmito pásmy: Husar, Špaèek, Valašský, Mašinový, Fojtovský a Švec a manželé Hrachovcovi
pøedvedli Zatáèaný a Troják. Rekreanty pak nauèili tanèit Trnku, Kradenou polku a Židovský. Naše programy v Luhaèovicích našly dobrou odezvu a èlenové
souboru mìli dobrý pocit po každém vystoupení.
Krajská pøehlídka v Èeském Tìšínì
Koncem roku se Beskyïáci zúèastnili krajské pøehlídky v Èeském Tìšínì. Od
bøeznové okresní pøehlídky, která je nominovala na krajské klání, pøipravil soubor tento program: Metlový, Zatáèaný, Trojicové tance, Slavíèek a Švec.
V kronice je uveden seznam soutìžících souborù (Senice na Hané, Kojetín,
Nový Jièín, Krmelín, Jablunkov, Trojanovice, Štítina, Opava a Zubøí) a toto záZdenìk Pšenica a Jiøí Ondøej v rožnovském
vìreèné hodnocení:
Muzeu
14
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
„Každý soubor si domù odvážel diplom a vìcný dar. Protože vítìzné soubory už dále nepostupovaly, obdržely ještì dva nejlepší soubory èestné uznání a vázu, aby jim to pøipomínalo, že patøí mezi nejlepší. Neèekali jsme, že budeme patøit mezi
nejlepší, ale je to tak - máme èestné uznání i vázu. Nᚠdík patøí panu Mikulenkovi, který má zásluhu na našem úspìchu,
nebo on pøepracoval pásmo Metlový a nacvièoval s námi. Dík patøí i tìm, kteøí za oponou pomáhali zpívat, zaèínajícím,
kteøí sedìli v hledišti, drželi nám palce a povzbuzovali nás.“
V 1986. roce vedle pravidelných vystoupení v Luhaèovicích a na Energetiku, navštívil soubor se svým programem zmoklé
Tøanovice.
2.5.2 Co se dìlo mezi námi a jak to bylo dál?
Dùležité události se odehrály uvnitø souboru, který se rozšíøil o 6 taneèních párù, zaèínají vystupovat mladí taneèníci a hlavnì pod vedením manželù Machových se pravidelnì pøipravují mladí ogaøi a cérky, uèí se základní kroky a tance.
Malou krizi prožívá muzika. Odchází Zdenìk Koláèek a Josef Gajdoš. Vzniká nová muzika. Pan
Mikulenka znovu nacvièuje s Beskydem nové pásmo. Pro jeho nacvièení odjel soubor na tøídenní
soustøedìní na hornobeèvanskou Valašku. Trénovali taneèníci i hudebníci. Nové pásmo sestavil pan
Mikulenka z písní okolo Klobúk. Program byl temperamentnìjší, rychlejší, spíš èardášového typu.
Na tomto soustøedìní si rovnìž soubor pøipravil
koledy pro vánoèní vystoupení v Luhaèovicích,
kde se líbily a pøispìly ke sváteèní náladì našeho
vystoupení.
Jeden veèer se uskuteènila i výroèní schùze souboru, která doøešila závažné problémy souboru.
Soustøedìní na Zákopèí – primᚠJ. Wachtl a zpìváci Olga Cabáková
a Jan Vynikal.
S novým složením muziky i novými taneèníky
pøivítali Beskyïáci rok 1987 tradièním Valašským
bálem.
Toto je nové složení muziky:
Drah. Lešèinská, Jaroslav Wachtl, Dobr. Halamíková, Jos. Navrátil, Marie Holíšová, Jiøí Macháèek, Jar. Jindrová, Jar. Plachý, Petr
Struèovský, Karel Janásek, Pavel Èíp, Mich. Dvoøáková, Zdenka Køenková, Radka Køenková, Ivan Stejskal a Jan Vynikal.
Bál se vydaøil a množství pozvánek okolních souborù na jejich plesy i návštìva jejich zástupcù na zuberském bále dokumentovaly známost a popularitu souboru Beskyd.
15
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Pilnì se nacvièovalo, jednou týdnì ogaøi zkoušeli odzemek (v èervenci na
okresní soutìži odzemkáøù se dobøe umístil nᚠJosef Ovèáèek), páteèní
zkoušky navštìvují i mladí taneèníci z pøípravky a pravidelnì jednou za týden
se nacvièoval zpìv pod vedením paní Marie Šíchové.
Vedle již pravidelných vystoupení na Energetiku, v Teplicích a Luhaèovicích,
pøipravila nová muzika 3 výchovné koncerty pro žáky základních škol a veèerní posezení u cimbálu v Podlesí.
Do roku 1988 vstupoval soubor s novým vedením:
Vedoucím souboru se stal Jos. Gajdoš, další funkce si rozdìlili Zdenìk Pšenica, Jiøí Ondøej, Karel Janásek, Marie Mizerová, Jan Vynikal, Zdenka Køenková
a manželé Hrachovcovi. Umìlecké vedení souboru tvoøili Jos. Mikulenka, Jos.
Navrátil, Zdenka Pšenicová, Drah. Lešèinská a Marie Šíchová. Manželé Machovi si vzali na starost školáky ze 2. - 5. tøíd. V souboru pracovalo 63 dospìlých
a 25 dìtí.
Èinnost souboru byla zamìøena na pøípravu pro okresní a krajskou pøehlídku
a na festival ve východních Èechách. Pro okresní pøehlídku se nacvièovalo
kvalitní a originální pásmo Pastuši, za jehož choreografii získal Jos. Mikulenka
ocenìní. Pastuši se uplatnili i v dalších vystoupeních v Luhaèovicích nebo na
konci roku v Lukovì a v rožnovském Muzeu.
Odzemek v podání Josefa Ovèáèka
Na pozvání souboru Hoøeòák vystoupili Beskyïáci v Lázních Bìlohrad. Èást
našeho programu byla vysílána Èeskoslovenským rozhlasem. Hoøeòáky jsme na oplátku pøivítali u nás v záøí a dìkovný dopis
z východních Èech dokazuje, že se u nás cítili Hoøeòáci jako vítaní hosté.
2.5.3 Stále nabitý program
Soubor absolvoval 28 vystoupení, jeho èlenové soutìžili v odzemkáøské soutìži na Vsetínì, v Lužné mìøili své síly lidoví vypravìèi, nᚠJirka Krpelík získal v okresní soutìži pìkné druhé místo. Koncem listopadu se konalo tøídenní soustøedìní na
Zákopèí, kde svùj program secvièovali taneèníci, muzikanti sólový i sborový zpìv. Na soustøedìní pøivítali Beskyïáci zakládající èleny souboru a seznámili se s poèátky a historii zuberského národopisného souboru.
Do posledního roku devátého desetiletí vstupoval soubor s konsolidovaným vedením a s nároèným programem roku 1989. Mezi
programové vrcholy patøilo vystoupení souboru na Moravském plesu v pražském Paláci kultury a úèast na televizním vystoupení v ostravské televizi v programu F. Hanuse Valašský Slavín, který byl vìnován uèitelce zuberského vyšívání Marii Schobrové.
Po stránce spoleèenské vedle úèasti na okolních bálech národopisných souborù se chystala družba s polským souborem
Pszczyna, posezení u cimbálu s rodáky v Odrách, návštìva Hoøeòákù u nás a pravidelná vystoupení v Teplicích, Luhaèovicích a v Rožnovì.
16
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Plánovaný program byl s vypìtím sil splnìn. My si blíže všimneme Moravského plesu v Praze a televizního
vystoupení.
Scéna z pásma Pastuši, které pøipravil se souborem pan Mikulenka.
Moravský ples 1989 – jak to tenkrát bylo
25. února 1989 se konal v Paláci kultury Moravský
ples. Již v listopadu pøedešlého roku se potvrdilo, že
plesu se zúèastní Beskyd. Pozvané soubory obdržely
propozice a program bálu. Podmínkou úèasti byla
znalost Moravské besedy, kterou tanèily všechny
pozvané soubory a nᚠsoubor si mìl pøipravit ještì
Valašskou svatbu. Vedle pøípravy nového programu
musel soubor a jeho funkcionáøi pøipravit i tradièní
valašský bál. 14. ledna se konal úspìšný bál a v pátek
24. února odjel autobus se souborem, nástroji a krojovým vybavením do Prahy. O sobotì 25. února, kdy
se konal Moravský ples, vypráví kronika souboru:
„Tentokrát se na nikoho neèekalo, všichni pøišli
vèas. Pøesnì v poledne jsme byli všichni u Paláce kultury.
Z autobusu jsme si vzali krojové souèásti, nástroje a vybavení na veèerní vystoupení a vkroèili jsme do Paláce kultury,
kde byl pro nás vyhrazen èas až do pìti ráno pøíštího dne. Po vstupu do Paláce kultury a zároveò pøi prohlídce všech zákoutí a ulièek, se nám zdálo, že odtud nemùžeme nikdy najít východ. Poznali jsme zákulisí Paláce, kde se hosté nemohou
dostat, pouze úèinkující. Jakmile jsme zdárnì našli svou šatnu, odložili jsme si své vìci, zaèaly prostorové zkoušky v hlavním sjezdovém sálu. Zkoušky trvaly do 17.00 hod, pak byla veèeøe a pøíprava na hlavní vystoupení.
Jakmile odbila dvacátá hodina, v sále utichlo, rozzáøila se svìtla a po obou stranách hledištì zaèali pøicházet za zvuku
slavnostního pochodu všichni krojovaní na jevištì, povzbuzeni potleskem plnì obsazeného sjezdového sálu. S krásným
pocitem se nám scházelo po schùdkách. Po slavnostním nástupu a uvítání se zpívala tradièní slavnostní píseò Moravo,
Moravo.
Nezpívali jen úèinkující, ale všichni v hledišti. Tato píseò znìla jako hymna, nebo v hledišti všichni povstali, u nìkterých
se oèi zamlžily a po tváøích stékaly slzy, slzy radosti. Tato chvíle zanechala v každém z nás stálou vzpomínku. Jakmile doznìly poslední tóny, sál opìt utichl a program mohl zaèít. Nejdøíve byly divákùm pøedvedeny ukázky krojù všech souborù,
které se do Prahy sjely.
A potom zaèal hlavní program. Byli to právì Honza Vynikal a Jirka Krpelík - zuberští svatební družbové, kteøí vítali
návštìvníky sjezdového sálu. Ukázky ze svateb všech èástí Moravy mohly zaèít. Vystoupily soubory z Kralic na Hané,
z Lipové, Ratíškovic, Svatoboøic, Strážnice, Staré Vsi nad Ondøejnicí, Starého Hrozenkova, Prušánek a další. Po ukázkách
svatebního obøadu tanèily všechny soubory Moravskou besedu. Pak se rozproudila zábava ve všech prostorách Paláce
17
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
kultury. Naše cimbálovka hrála v pøedsálí a støídala
se s dechovou hudbou z Valašských Klobúk. V jednu
hodinu po pùlnoci jsme mìli pùlhodinové vystoupení v malém sálu. Nálada a svìžest nám vydržely
až do ètyø do rána - naše cimbálovka konèila jako
poslední. Pøevlékli jsme se, sbalili kroje a nástroje,
nasedli na autobus, který nás dovezl na ubytovnu.
Tam jsme si dvì hodiny pospali a v 8 hod. ráno vyrazili domù .“
Jožka Øíha vyzkoušel pevnost stropu v polské Pszczynì v èervnu 1989.
„Krásné zážitky nám pokazila jedna událost. Pøi odnášení a nakládání vìcí do autobusu se bìhem minuty ztratila basa, která byla pøipravena s ostatními
vìcmi k naložení. Policie nás nebrala vùbec vážnì.
Od té doby vždy pøi každém vystupování v Praze
hledáme naši ukradenou basu“ (tehdy za 3.500,- Kè
dnes 40.000,- Kè i více).
K plesu ještì jeden dodatek. Beskyïáci se zde setkali s hercem F. Hanusem, který do kroniky souboru napsal tento zápis:
„Drazí, moc na vás v poslední dobì myslím, ponìvadž pøipravuji poøad o Maryèce Schobrové. Proto jsem se s plným zaujetím díval na vaše pražské vystoupení. Moc se mnì líbilo. Rád bych se s vámi ještì setkal - VᚠF. Hanus.“
Pøichází programovì nabité léto – ostravská hala, návštìva polského souboru a naše vystoupení v Pszczynì, rožnovské slavnosti, návštìva souboru Hoøeòák v Zubøí – a 19. záøí pøijíždí F. Hanus spolu s režisérem P. Šamánkem do Zubøí, aby si vybrali
písnièky, tance a vyprávìní pro pøipravovaný program.
Z natáèení televizního Slavína s F. Hanusem a J. Šulákovou v ostravské
televizi 15. prosince 1989.
18
Jak jsme natáèeli Valašský Slavín
Jakmile soubor obdržel scénáø, zaèaly znovu zkoušky
a nácvik programu. 15. prosince se natáèel Valašský
Slavín spolu s Fr. Hanusem, Jarmilou Šulákovou a Jos.
Lažou. Zdánlivì krátký program, který trval 40 minut,
jsme natáèeli od 12 hod. do 21 hod. Vedle taneèníkù,
hudby a vypravìèù úèinkovaly v programu mladé
i starší zuberské vyšívaèky. Na otázku F. Hanuse,
jakou mají vzpomínku na sleènu Schobrovou odpovídala paní Opálková: „To byly krásné chvíle v mojem
životì. Chvilku jsme zpívaly, chvilku nám sleèna
èetla. Dyž bylo deset hodin, øekla – dìvèata, bìžte
se probìhnu ven a nadýcha èerstvého vzduchu
– tak sme se šúlaly po snìhu, lyže sme nemìly, tož po
nohách a po zadnici. Bylo nám patnáct rokù. Sleèinka nás vedla velice dobøe. Dycky øíkala – dìvèata,
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
nevdávajte sa, dokud neumíte všecko dìlat. Napøed
sa všecko musíte nauèit. Chleba upéc, udìlat máslo,
uvaøi, vyžehli. A nedopadnete jak Maøa, kerá si
doma nièeho nevšímala a mama ju též k nièemu
nevedla. Potem sa vdala a byla hlúpá.“
Poøad se vysílal 21. dubna 1990 na 1. programu Èeské
televize. Toto televizní vystoupení má skrytou symboliku, kterou soubor tenkrát ani nemohl vnímat.
Scénáø Slavína byl schválen 7. listopadu 1989, 17. listopadu byl poèátek „sametové“ revoluce, 15. prosince
se poøad natoèil a vysílal se 21. dubna 1990 v tomto
poøadovém sledu 1. programu… 10.45 – pøímý pøenos z pøíjezdu papeže Jana Pavla II. do Prahy, 14.45
– Písnièky s ozvìnou – Valašský Slavín a 15.30 pøímý
pøenos mše svaté z Letné.
Z natáèení televizního Slavína s F. Hanusem a J. Šulákovou v ostravské
televizi 15. prosince 1989.
Touto zajímavostí jsme vstoupili do roku 1990, kdy se
otevøely nové možnosti v èinnosti souboru.
3. A CO SE DÌLO V DALŠÍM „PØEVRATNÉM“ DESETILETÍ – PO ROCE 1989?
Rok 1989 nastartoval zmìny, které pøinesl „pád železné opony”. Ekonomické zmìny a nové politické klima se odrážely
i v kultuøe. Jednotné mládežnické organizace, centrální øízení spoleènosti a kultury pozbývaly úèinnosti, mnohé spolky
konèily svou èinnost.
Tento kvas se odrazil i v Beskydu. Dvacetiletá úspìšná a stále se rozšiøující èinnost potøebovala ekonomickou jistotu, kterou
souboru dosud dávala závodní organizace ROH Gumáren Zubøí. Protože se oèekávala privatizace závodu, bylo jisté, že spolupráce Beskydu s Gumárnami dozná zmìny.
3.1 Valašský soubor písní a tancù Beskyd a jeho organizace
Nejistý stav ukonèilo rozhodnutí vedení souboru, když požádalo Ministerstvo vnitra o zaregistrování souboru jako obèanského sdružení s názvem Valašský soubor písní a tancù Beskyd - VSPT Beskyd Zubøí. Tuto žádost potvrdilo Ministerstvo vnitra
11. února 1993.
Podle uzavøené dohody veškerý inventáø souboru pøešel do majetku VSPT Beskyd a obec Zubøí se zavázala hradit nájemné za
prostory v Klubu Zubøí, který se stal domovem souboru.
19
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Práce souboru nestagnovala, naopak, soubor se pøihlásil do vznikající nevládní neziskové organizace „Folklorní sdružení“
(FoS), která vznikla v roce 1990 a do dnešního dne v 17 regionálních organizacích má v 395 souborech víc než 13 500 èlenù.
Sdružení podporuje rozvoj domácí lidové kultury a stará se o domácí i mezinárodní festivaly. V èele této organizace stojí
pøedseda FoS - Zdenìk Pšenica, dlouholetý funkcionáø souboru Beskyd.
Soubor pokraèoval ve své èinnosti vedle tradièních akcí – valašské bály, kácení máje, pomlázky, zajišoval sjednaná vystoupení v Luhaèovicích, Teplicích èi v Rožnovì, pracoval s mládeží, zajišoval rozvoj cimbálové muziky. Pro secvièování a zdokonalení vystoupení se uskuteènilo nìkolik soustøedìní souboru.
Soubor bez muziky by nebyl schopen kvalitnì absolvovat to, co se od nìj žádá. Kvalitní muzika se stává samostatnou a nosnou souèástí programu. Je-li opravdu dobrá, nemá také nouzi o samostatné produkce. Což platilo vždy o cimbálové muzice
souboru Beskyd.
Je jistì na místì vzpomenout alespoò primáše všech muzik od roku 1967:
Zdenìk Koláèek, Jindøich Doøièák st., Jaroslav Wachtl, Drahomíra Klimková a dosud Josef Øíha.
Zpìváci uvedeného období:
Olga Cabáková, Jan Vynikal st., Marie Majerová, Hana a Milena Pavelkovy, Zdena Vašková, Magda Dobešová, Lidka Pavlíèková,
Ivan Stejskal, Zdenìk Petružela, Radka Køenková. Nìkolik let pøipravovala zpìváky a taneèníky p. uè. Marie Šíchová.
Lidovým vyprávìním obveselovali:
Marie Štìpánková, Jiøí Krpelík, Stanislav Vlk, Josef Krupa (hejtman), Jiøí Budinský.
Zvl᚝ je tøeba vyzvednout záslužnou, nezbytnou a obìtavou práci organizaèních vedoucích souboru. Organizaèní vedoucí
vždy na úkor své dovolené, volného èasu a pøedevším také vlastní rodiny, zajišují, organizují a koordinují veškeré akce souboru, které nekonèí jejich pøípravou, ale pokraèují likvidaèními pracemi po ukonèení akce.
Prvním velkým a úspìšným organizaèním pracovníkem byl Zdenìk Pšenica, dnešní pøedseda Folklorního sdružení Èeské
republiky v Praze, který má velkou zásluhu na rozjetí akcí na poèátku devadesátých let.
Po nìm pak nastupuje dosavadní organizaèní vedoucí pan Radomír Vašek, který obìtavì a úspìšnì zvládá a koordinuje celoroènì složitý systém veškerých akcí poèetného souboru.
V letech 1990 - 95 se pod vedením Jos. Gajdoše vystøídali ve výboru Zd. Pšenica, S. Mìchurová, J. Ondøej, P. Struèovský,
Zd. Petružela, Vl. Hrachovcová, M. Mizerová, L. Mach, J. Vynikal st., R. Vašek, A. Kramerová, J. Ovèáèek a další.
20
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
3.2 Roèní program Beskyïákù
Valašský bál
Jak vypadal roèní program Beskydu v tìch letech?
Rok zaèínal a stále tomu tak je, pøípravou lednového
Valašského bálu, na kterém se scházeli zástupci okolních folklorních skupin. Po celou plesovou sezonu
zástupci našeho Beskydu opláceli návštìvy okolním
souborùm. Desítky pozvání a výèet sobotních plesù
se každoroènì opakují a dokazují, že zuberský soubor se stával známým a vyhledávaným partnerem.
Valašský bál vyžadoval pro celý soubor – funkcionáøe,
taneèníky i muzikanty – znaèné vypìtí. Zajišovala
se organizace plesu (výzdoba, pohoštìní, obsluha),
sponzoøi pro bohatou tombolu, která patøí neodmyslitelnì k Valašskému bálu a také program pro zahájení plesu. Pro øadu pozvaných okolních souborù
bylo tøeba každoroènì nacvièit nový program. Tak
Valašský bál v roce 1998 s pásmem „Nový zatáèaný”.
tøeba v roce 1998 pod vedením pana Mikulenky, který se souborem již dlouhá léta spolupracoval, se nacvièilo pásmo „Nový zatáèaný“. V posledním období (2000 a 2001) velký
úspìch se svým programem na plese získal Malý Beskyd.
Valašský bál navštívili i zahranièní hosté. V roce 1999 a 2000 z rakouského Furthu, v roce 2000 a 2002 polská Holajnica.
Jaro
Každé jaro patøilo a i v souèasnosti stále patøí tradièní
pomlázce – šmigrustu. Ten každoroènì mìnil svou
podobu – ogaøi si pøipravovali pøekvapení pro své
partnerky ze souboru, které s napìtím oèekávaly, co
jim jejich kamarádi vyvedou.
Stejnì v pohodì a zábavì probíhalo svatodušní smažení vajec a kvìtnové kácení máje, dodržující se tradiènì od poèátku existence souboru.
Stavìní a kácení máje
Beskyd organizoval kácení máje v Bøezovci, u Horní
školy, na Starém Zubøí a od roku 1996 se kácení máje
pøeneslo ke Klubu, když se založila nová tradice „Metláøských jarmarkù“.
Ke kácení máje patøí jeho stavìní, což se neobejde
bez pomoci a rad nìžnìjší èásti souboru a pak hlavnì
Kácení máje v Bøezovci - rok 1992.
21
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
zdobení májky a to nejdùležitìjší, jeho hlídání, aby
nedošlo k jeho pøedèasnému shození, jak se stalo
u „Horní školy“. Od té doby byl máj peèlivì hlídán.
Jenom v roce 1998, když vybraný velikán ležel oloupaný pøipraven ke stavìní, byl pøes noc rozøezán. Ale
podle hesla „Valaši, nedajme sa“, byl pøivezen další
máj a v tom roce byly postaveny a skáceny máje dva
- malý i velký, prý podle toho, že úspìšnì existují Malý
i Velký Beskyd.
Veselé scénky, které se odbývají pøed kácením máje
se líbily a Beskyïáci se svým programem kácení máje
vystupovali v roce 1990 v Rožnovì, 1991 v Hustopeèích a Velkém Týnci, v roce 1992 káceli máj v Rožnovì s polským souborem ze Pszczyny, další rok byli
s májovým programem v Grygovì u Pøerova, v roce
1993 v Trojanovicích a v roce 1997 ve Støíteži.
Kácení máje, poprvé u Klubu v roce 1996.
Starodávné kácení máje bylo v devadesátých letech
obohaceno o nové tradice - májové pøehlídky dìtských národopisných souborù a metláøské jarmarky. K tìmto tradicím se
ještì v povídání vrátíme.
Od léta do konce roku
Letní èas byl naplnìn úèastí na rùzných setkáních, festivalech, jejichž poèet od poèátku devadesátých let stoupal a od roku
1995 témìø každoroènì byl realizován zahranièní zájezd souboru. Letní aktivitou vrcholila èinnost souboru.
Podzimem doznívaly družební zájezdy a s nástupem zimy se spøádaly plány èinnosti pøíštího roku.
Ke každoroèní èinnosti patøilo vystupování muziky s taneèní skupinou v rekreaèních støediscích a lázních. Poèet tìchto vystoupení je úctyhodný. Pro pøedstavu uvedu nìkolik èísel z let 1993 –1999.
Rok
Poèet vystoupení
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
36
66
40
90
74
74
65
Nejèastìji se vystupovalo v Rožnovì na Kordulce, Energetiku, Relaxu, Výsluní, Eroplánu, na Pustevnách, v Kopøivnici, Moravském Berounu, Horní Beèvì, Soláni, døíve ještì v Luhaèovicích a Teplicích. V kronice jsou zápisy èeských a hlavnì zahranièních hostù, kterým se program líbil a èasto se nauèili s našimi taneèníky i valašské tance.
Nesmíme zapomenout na pravidelné vnitøní akce souboru, jako jsou spoleèné výlety, veèery s cimbálem, sportovní klání
v kuželkách èi ve fotbalu, i házenou si chlapci zahráli, mikulášskou nadílku a vánoèní koledování. Kolektiv prožívá i radostné
události svých èlenù a èlenek, kteøí opouštìli svobodu a vstupovali do manželství, to se nikdy neobešlo bez louèení, zpívání
22
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
a legrácek. Nakonec si ponecháme tu vlastní èinnost,
proè soubor existuje a prosperuje. Ta vnìjší – reprezentaèní stránka – však potøebuje stovky hodin
pøíprav taneèníkù, muziky, secvièování programu, výchovu mladé generace od žáèkù po pøípravku, která
zkoušela se souborem nová pásma.
Ta pásma bylo tøeba vyhledat, zajistit, choreograficky
zpracovat. Uvedu jen pásma tohoto nového období,
která byla pøipravena po stránce hudební i taneèní
pro rùzné pøehlídky, festivaly èi zahranièní vystoupení: Dívèí metlový, Èardáše, Staré uherské, Mašinový, Metlový, Zatáèaný, Zahradnický, Valašský, Bièe,
Odzemky, Špaèek, Švec, Klebetnice, Karièky, Toèená,
Èerná vlna, Nový zatáèaný, Palicový, Cepový, Dívèí šáteèkový a øada sólových pìveckých vystoupení.
Zkoušky a soustøedìní
Dosud jsme si popisovali roèní obrázek života souMikulášská nadílka.
boru. Jak vypadal pracovní týden zkoušek? V úterý
a pátek zkoušeli taneèníci Beskydu a s nimi i pøípravka, muzikanti pak cvièili své skladby ve støedu. Malý Beskyd tanèí
v pondìlí a ve støedu, muzika Malého Beskydu hraje v nedìli. Na Zákopèí a ve Val. Bystøici se uskuteènilo nìkolik soustøedìní
k secvièování nových programù.
Tento roèní pøehled èinnosti nám pøedstavuje Beskyd jako pilný, pracovitý a ukáznìný kolektiv, který
má nejen kvalitní dobrovolné výkonné umìlce, ale
i zkušený funkcionáøský kádr, zajišující organizaci
a èinnost souboru.
3.3 CO PØIŠLO PO ROCE 1990
Po roce 1990 se zvìtšila i spoleèenská prestiž souboru. Otevøením hranic a zájmem o lidovou kulturu se
naskytla pøíležitost k navazování nových kontaktù.
A tak soubor Beskyd byl pøíèinou dnes již tradièní
spolupráce s rakouským Furthem, získal trvalou oblibu v nìmeckém Rosdorfu a významnì se podílí na
rozvoji pøátelství se slovenským Palárikovem, tato
spolupráce má již starší koøeny.
Vánoèní posezení souboru v klubovnì.
23
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Každé významnìjší spoleèenské události se soubor
úèastní svým programem èi vystoupením a tak vedle
obecnì známé zuberské výšivky, kvalitní zuberské
házené, se zuberský národopisný soubor øadí mezi
priority mladého mìsta Zubøí.
Malí Beskyïáci
Další èást povídání vìnujeme novým tradicím, které
se objevily v èinnosti Beskydu po roce 1990. Na prvém místì bych uvedl práci s mládeží, èinnost Malého
Beskydu. Potøeba práce s mladými zájemci o národopis se již ukázala v osmdesátých letech, když u souboru manželé Machovi, p. uè. Zdeòka Pšenicová a p. uè.
Rùžena Mikulenková zaèali pracovat se školáky.
Malý Beskyd na pøehlídce dìtských souborù v Bøezovci – kvìten 1995.
V roce 1990 Malý Beskyd odjíždìl do Lázní Bìlohrad,
kde nejmenší adepti pøedvedli ogarské hry, starší pak
pásmo Mašinový. V roce 1991 vystupoval Malý Beskyd
na Dìtském folklorním dni s vedoucí R. Zetkovou
a v øíjnu pøipravili program pro dùchodce v zuberském klubu.
16. kvìtna 1992 spolu s kácením máje byl uspoøádán
1. roèník pøehlídky dìtských souborù, který se
stal oblíbeným nesoutìžním setkáním souborù z Vidèe, Rožnova, Vsetína, Zlína, Valašské Bystøice, Liptálu,
ale pøivítali jsme i hosty ze Slovenska a Polska.
V roce 1993 Malý Beskyd s novou vedoucí A. Kramerovou se úèastnil pøehlídky dìtských souborù ve
Frenštátu, dále 1. postupového kola v Hovìzí, vystupoval ke Dni matek v Zubøí. Na pøehlídce dìtských
souborù v Bøezovci se spolu se soubory z regionu
jako host pøedstavily slovenské dìti souboru Železiar
z Košic. Byla navázána družba mezi obìma soubory
a v èervenci úspìšnì malí Beskyïáci tancovali v Košicích na mezinárodní folkloristické slavnosti.
Po soustøedìní na Soláni vystupoval Malý Beskyd
pøi návštìvì zástupcù SRN z Rosdorfu v roce 1994
na spoleèné besedì. Program mladých se líbil a tak
následovalo pozvání, jmenovitì pana starosty Wintra,
Malý Beskyd v Košicích na pozvání souboru Železiar.
24
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
do nìmeckého Rosdorfu. Tentokrát to byli nejmladší pøedstavitelé Beskydu, kteøí rozšíøili spolupráci
mezi Zubøím a Rosdorfem. Od 8. do 11. kvìtna 1995
absolvoval Malý Beskyd 6 vystoupení, poznával okolí,
navštívil Götingen a úèastníci úspìšného zájezdu se
projeli lodí po øece Vese.
Zájezd aktivizoval Malý Beskyd, v dalším roce na soustøedìní na Soláni si pøipravili nové pásmo, se kterým
otevírali výstavu dìtských prací ve Val. Meziøíèí, na
pozvání souboru Hoøeòák tanèili a zpívali v Lázních
Bìlohrad a silvestrovským pásmem ukonèili v Trojanovicích rok 1996. V domácím vystoupení s maïarským dìtským souborem pozdravili 50. výroèí ženského hnutí a spolu se starším souborem vystupovali
ve Fulneku.
Malý Beskyd na Liptálských slavnostech 2000.
Každoroèní májové pøehlídky dìtských souborù mají
stále bohatší zastoupení a naši mladí vystupují na dìtských festivalech. Pravidelnì navštìvují festival v Liptále (na zdejší soutìži zpìváèkù dvakrát zvítìzila naše Kristýnka Šudáková), ve Frenštátu. Malý Beskyd pøedvedl svá pásma v pražské ZOO, na
Polabské vonièce v Nymburku a v posledních letech se úspìšnì podílí i na zahajovacích programech valašských bálù.
18 dìvèat a 16 chlapcù se pilnì pøipravuje na svá další vystoupení.
V souèasné dobì vede Malý Beskyd: Helena Adámková a Radka Mièolová. Je tøeba se zmínit o práci manželù Poboøilových
– Bohušce a Janovi, kteøí vlastnì v roce 1985 založili a vedli Pøípravku Beskydu, která funguje do dneška. V souèasnosti vede
Pøípravku Jiøí Krèma a Radka Dvoøáková, kteøí s úspìchem plní i roli choreografù. Pod jejich umìleckým vedením sklízí
„pøípravka“ nejeden úspìch ve folklorních soutìžích. Jirka s Radkou rovnìž dobøe pøipravují mladé taneèníky na pøestup do
„velkého“ Beskydu.
V poslední dobì pøevzal funkci organizátora obou pøípravných složek Martin Dvoøák.
Akce, festivaly a folklorní slavnosti
K nové tradici patøí již 10 metláøských jarmarkù, které rozšíøily tradièní kácení máje. Od roku 1996 se stávají vítanou pøíležitostí lidové zábavy a odkazem na kdysi rozšíøenou výrobu metel. Bohužel, toto øemeslo již je jen historickou vzpomínkou
a poøádná bøezová metla se objeví na jarmarku jen krátkou dobu po jeho zahájení. Je jí jako šafránu.
Ve sledovaných letech se stával nᚠsoubor Beskyd stále známìjší a pro svou umìleckou úroveò èasto zvaným na rùzné festivaly a folklorní slavnosti. Od roku 1990 Beskyïáci navštívili nìkolikrát Láznì Bìlohrad, Jablonec n. Nisou, Hlinsko, Tuchlovice, Karlovy Vary, Pardubice, nìkolikrát Prahu - vinobraní na Vinohradech, u pøíležitosti 50. výroèí Valašského krùžku, na
vernisáži zuberské výšivky na Hradì a v programu Zubøí zdraví Prahu v lednu 1997. Na Moravì soubor hostoval ve Svatoboøicích, Pøerovì, Fulneku, na Šumperských festivalech, ve Frenštátu a nejèastìji pøi rùzných pøíležitostech v Rožnovì.
25
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Pro každé vystoupení se pøipravoval nebo obnovoval
nový program a každý zájezd na festival bylo malé dobrodružství plné oèekávání - jaké bude poèasí, kde budeme vystupovat, jaké bude publikum, jak nám to „sedne“.
Rakousko, Nìmecko, Slovensko
Zvláštní pozornost pøi pøehledu posledního údobí èinnosti našeho souboru musíme vìnovat rakouskému
Furthu, nìmeckému Rosdorfu a slovenskému Palárikovu. Beskyïáci se stali reprezentanty nejen národní
lidové kultury, ale i významnými èiniteli èi iniciátory
nových družebních vztahù mezi obcemi a mìsty.
Pøi prvém zahranièním zájezdu souboru do západní
Evropy odjíždìli Beskyïáci na pozvání rakouského
souboru Enzian do dolnorakouského Furthu na slavnostní znovuotevøení tamní návsi. Po dva dny zpívali
a tanèili, pøedvádìli výrobu metel a zuberskou výšivku. Svým vystupováním zaujali své hostitele natolik,
že Enzian navštívil Zubøí, nakonec došlo k setkání
pøedstavitelù obou obcí a spolupráce byla slavnostnì
stvrzena.
Èást souboru na vernisáži zuberské výšivky na Pražském hradì.
Také na spolupráci s nìmeckým Rosdorfem má Beskyd svou zásluhu. Prvé setkání Zubøí s Rosdorfem
zajistili zuberští házenkáøi pøi zpáteèní cestì ze zájezdu z tehdejší NSR. Navázané pøátelství se udržovalo
mezi házenkáøi po celých 20 let, až nové možnosti
po roce1990 promìnily toto pøátelství v trvalou spolupráci. Návštìvu delegace z Rosdorfu, mezi jejímiž
èleny byli i bývalí házenkáøi, pozdravili krátkým programem malí reprezentanti Beskydu. Jejich temperamentní vystoupení se líbilo a pøíští rok odjel Malý
Beskyd do Rosdorfu. Nikdo tehdy netušil, že spolupráce mezi Zubøím a Rosdorfem dosáhne tak širokého zábìru, že bude cenìna i nejvyššími pøedstaviteli
obou mìst. Soubor Beskyd je vždy v Rosdorfu vøele
vítán a jeho vystoupení sklízí pochvalu a uznání.
Staršího data je spolupráce se slovenským Palárikovem. Po rozdìlení Èeskoslovenska se vzájemný vztah
mezi obìma mìsty upevnil.Pøi každé návštìvì pøátel
V rakouském Furthu v roce 1999.
26
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
z Palárikova je svým programem vítá Beskyd a naopak
nejlepšími reprezentanty Zubøí v Palárikovu jsou naši
Valaši a Valašky se svými písnìmi a tancem.
Pou sv. Anny
Snad do tohoto výètu zásluh Beskydu patøí jeho podíl
na obnovení tradièních svatoanenských poutí v rožnovském skanzenu. Bylo to v roce 2000, kdy se velcí
i malí Beskyïáci úèastnili v Rožnovì procesí, které šlo
od rožnovského kostela pøes mìsto do Muzea v pøírodì ke kostelu sv. Anny. Døíve byly svatoanenské poutì
souèástí Valašských slavností.
3.4 Vzpomínky na nìkteré zahranièní
zájezdy z naší kroniky
V našem povídání se dostáváme k poslední a myslím,
že nejdùležitìjší kapitole novìjší historie VSPT Beskyd
Na návštìvì v Rosdorfu v kvìtnu 1999.
Zubøí – k zahranièním zájezdùm. Které státy navštívili
Beskyïáci? Rakousko, Itálii, Polsko, Francii, Nìmecko, Øecko, Maïarsko, Slovensko, Bulharsko a Španìlsko - tam všude, a to
nejedenkrát, reprezentovali nejen Zubøí, Valašsko, ale Èeskou republiku a významné postavení èeského lidového umìní.
Jestli je každý zájezd malým dobrodružstvím, pak
zahranièní výjezd je víc než dobrodružství. Zaèíná
to pøípravou a nácvikem programu, jeho organizací
a zabezpeèením a v neposlední øadì tolerancí a spoluprací mezi všemi úèastníky zájezdu.
O každém výjezdu Beskydu za hranice od roku 1990
informovaly Zubøany naše Zuberské noviny. Proto se
zastavíme jen u míst, kde a s kým Beskyïáci vystupovali a pøipojíme nìkolik okolností, které v novinách
nebyly.
3.4.1 Kde jsme také hráli, zpívali a tancovali
Rakousko, Itálie
O prvním výjezdu po otevøení hranic jsme již vyprávìli. A jak na nìj vzpomíná vedoucí souboru, pan
Gajdoš? „Naše poèáteèní výjezdy byly poznamenány
Slovenské Palárikovo, úèast na dožinkách v srpnu 1999.
27
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
novými okolnostmi – náhlá volnost, mùžete si vyjet
kam chcete a kdy chcete, vstøícní a pohostinní dosud
nám neznámí sousedé a tím novì vzniklý problém
komunikace. Pokud nìkdo umìl cizí jazyk, tak jen
scholasticky, z uèebnic.
Proto hned pøi prvním zájezdu v roce 1991 jsme byli
nuceni si sehnat tlumoèníka. Zdenìk Pšenica zajistil
tlumoèníka, který ovládal osm jazykù, co víc jsme si
mohli pøát. Byl to pan profesor, který pøednášel na
olomoucké univerzitì, starý mládenec, v letech, bylo
mu nìco pøes sedmdesát rokù. Naše cesta vedla pøes
Rakousko do Itálie, takže komunikace byla nutná.
Kdykoliv jsme však nìkam pøijeli, pan profesor se nestaèil ani zorientovat a my jsme již byli domluveni.
Znalost tolika øeèí byla jistì výjimeèná, ale takto vybavení lidé mohou být v praxi témìø nepoužitelní.
Soubor Beskyd v Benátkách v roce 1990.
Pøi dalším cestování jsme zjistili, že nejen pana profesora již nepotøebujeme, ale naopak on potøeboval nás. Mìli jsme obavu, aby se nám neztratil, aby se posadil kam má, aby dostal najíst apod. Mladším rozveseleným èlenùm souboru museli ti
starší vysvìtlovat, že všichni jednou budeme staøí a ne všichni se dožijeme takového vìku. Všichni pak peèovali o našeho
profesora.
Po pøíjezdu do Itálie se strhla prùtrž mraèen, velký liják a všude byly velké a hluboké kaluže. Všichni jsme rychle probìhli
deštìm k chatkám. Najednou slyšíme volání: „Co mám dìlat, prší.“ Pana profesora jsme pøivedli do chatky, zajistili mu
jídlo, osušili a uložili k odpoèinku.“
Kudy vedla prvá cesta? Z Furthu odjel soubor do Vídnì, dále do Itálie s návštìvou Benátek, Raveny, San Marina, Florencie,
Verony, koupání v Jaderském moøi a pøes Alpy zpìt domù.
V dalším roce pøijel soubor Enzian do Zubøí i s pøedstaviteli obce. Ještì téhož roku odjel soubor i s dechovkou do Furthu,
všude je provázela rakouská a ostravská televize.
Rakousko, Francie, Polsko a Nìmecko
V únoru 1992 vystupoval Beskyd v rakouském Badenu v Hale sportu na folklorním plesu.
V dubnu byl dva dny v polské Pszczynì a v srpnu „Beskyd nadchl Francii“, tak se psalo o úspìchu souboru ve francouzských novinách. Cesta vedla pøes Strasbourg (vystoupení v Královském paláci Palace Rohan), dále na „Opálové pobøeží“
Atlantiku, mìsto Abbevile, pak Paøíž a odjezd do mìsteèka Chateau – Chinon v Burbonském kraji.
28
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
V roce 1993 se odjíždìlo znovu do Polska na Dni Pszczyny. Jeden dávnìjší polský zájezd a hlavnì návrat
zachycuje toto „Pašování po Zubersku“. Soubor již za
minulého režimu vyjíždìl do spøátelené polské Pszczyny, se kterou udržujeme dodnes vzájemné folklorní
návštìvy. Pøi jednom takovém výjezdu ve zmínìném
období jsme byli svìdky pašování.
Nejzkušenìjší a nejostøílenìjší v zahranièních zájezdech byl tehdejší nᚠmuzikant Josef Lejba. Byl
vynikajícím klarinetistou, dobrý kamarád a pomáhal
snad všem muzikám v okolí. S námi také velmi èasto
vystupoval. V té dobì pùsobil v Zubøí také vynikající
muzikant a faráø Jaromír Plachý. S Josefem se znali
velmi dobøe z vojny. Pøi pobytu v Pszczynì Josef, jako
vždy, nezahálel a shromažïoval zboží. To byla pøi jeho
schopnostech hraèka.
Ménì zábavnìjší pak byl pøejezd pøes ostøe sledované
hranice. I tady však mìl Josef øešení. Vše poskládal kolem svého dobrého pøítele Jaromíra. Na jeho opatrné
protesty mu Josef vysvìtloval: „Jarku, øekneš jim, že jsi
faráø a nic se Ti nestane.“ Jaromír nedovedl zklamat
svého bližního a tak radìji trpìl. Naštìstí pouze u toho to také zùstalo. Za hranièní èarou pak Josef triumfoval: „Vidíš Jarku, že Tebe vždy Bùh ochrání“.
Zájezd do Francie v roce 1992 – mìsto Chateau – Chinon.
Jako by to bylo vèera – stále v živé pamìti
Zážitkù a veselých pøíhod by se našlo jistì dostatek.
Vzpomínka vedoucího souboru Jos. Gajdoše nám oživí
tehdejší událost: „Pøi cestì na dožínky do SvatoboøicMistøína, nás potkala malá pøíhoda. Hned za Bròovem se na nás pøilepilo osobní auto, které neustále blikalo a troubilo. Nikdo nechápal, co tím šofér osobního
auta myslí, snad se mu zalíbila nìkterá dcerka z našeho autobusu. Ubìhlo nìkolik kilometrù, když nás øidiè osobního auta drze pøedjel a snažil se nás zastavit.
Rozèileni jsme zastavili a nestaèili jsme se divit. „Drzý“
øidiè nám totiž dovezl naše kufry, které nám vypadly
ze špatnì zavøeného zavazadlového prostoru. S podìkováním a krásnými pocity, že nejsme v Èesku na tom
tak špatnì, jsme pokraèovali dál. Jak to dopadlo na
dožínkách, nechte si od nìkterých vyprávìt.“
Pøi návštìvì polské Pszczyny vystupoval soubor na dožínkách
v Bojšovì – 1993.
29
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Pozvání do Francie
Druhá vzpomínka vedoucího souboru pana Gajdoše
patøí zájezdu do Francie v roce 1995 a to události,
která se ještì odehrála na našem území. „Po roce
1989 soubor zaèal plnì využívat nových možností.
Podaøilo se mu navázat mnoho nových kontaktù,
které umožòovaly velkou øadu pøíležitostí. Poètem
roèních výjezdù patøí Beskyd mezi nejúspìšnìjší,
èímž pøedbìhl i mnohem vyspìlejší soubory.
Všichni víme, že z takových zájezdù si neodnášíme
jen nové poznatky o navštívené zemi, ale pøedevším
vlastní zážitky, které není možno nìkdy ani zveøejòovat. Pøesto se o nìkteré s Vámi rád podìlím.
V roce 1995 jsme dostali opìt pozvání, již po nìkolikáté, do francouzské Normandie, kde jsme vystupovali
v pøímoøských letoviscích a pøístavech. Právì v tomto
roce jsme si mìli pobyt ve Francii prodloužit o úèast
na dudáckém festivalu v Bretagni.
Z pøípravy na vystoupení v hotelu Pupp v Karlových Varech.
První problém tohoto zájezdu nastal hned pøi jeho pøípravì. Domácí zuberští dudáci, Èípovi, se nám omluvili. Museli jsme
sehnat náhradu, což se nám podaøilo v nedalekém Frenštátu. Pan Vlastik, dudák, byl ochoten s námi vyjet a obìtovat svoji dovolenou. Následovaly spoleèné zkoušky, generálka. Byli jsme pøipraveni k odjezdu.
Objevil se však další problém tohoto zájezdu. Z Francie pøišel telegram, který nám oznamoval, že z finanèních dùvodù se
dudácký festival ruší. A je to.
Autobus zajištìný, úèastníci èerpají nároènì sjednanou dovolenou, do Francie na týden nemá význam vyjíždìt.
Vedení souboru muselo operativnì reagovat a zajistit na týden náhradní výjezdní program. S nostalgickou vzpomínkou
nejstarších èlenù na rok 1972, kdy jsme absolvovali ètrnáctidenní turné v Mariánských Lázních, jsme se rozhodli, že mladým
èlenùm neuškodí seznámit se s krásami naší vlasti, vždy u nás je také co k vidìní, a to právì v západoèeském regionu.
Díky folklornímu souboru Radost z Ostrova n. Ohøí jsme nádhernì doplnili vzniklou èasovou mezeru. Bìhem pobytu jsme
vystupovali v lázních Jáchymov, v hotelu Pupp v Karlových Varech, v sále dnešních vyhlašovaných Miss ÈR. Ve volném èase
jsme si prohlédli západoèeské láznì.
Dosud všichni úèastníci zájezdu vzpomínají na stravování v Ostrovì n. Ohøí. Vedoucí souboru Radost pracovala ve vedení
tamìjší vìznice, takže nám zajistila i stravování pøímo ve vìznici. Komu se to podaøí? I když v dnešní dobì tìchto strávníkù pøibývá, našim dcerkám, tøeba jsou z tvrdého Valašska, tam nechtìlo chutnat. Nìkterá odmítla hned od poèátku, snad
ze strachu, že by tam mohla zùstat, jiné odpadly postupnì. Nejvíce na tom vydìlali ogaøi, kteøí jedli i za dcérky. Objektiv-
30
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
nì nutno pøiznat, že nebyly pøíjemné prohlídky pøi každém vstupu do vìznice v podivných místnostech na vrátnici, ani
procházka vìzeòským dvorem za dohledu a pokøikování našich „spolustrávníkù“, kteøí nás sledovali z dobøe zajištìných
oken a málo kulturní zaøízení jídelny vèetnì linoucí se nevábné vùnì. Strava však nebyla špatná, takže ogaøi si vyzkoušeli, že takové „závodní stravování“ není to nejhorší.“
Tento zájezd má však pokraèování – zážitek z francouzské èásti zájezdu prozradí opìt pan Gajdoš: „Ve Francii jsme již byli,
ovšem tato událost nás zaskoèila. Do Paøíže pøijíždíme vždy ráno v sedm hodin na námìstí Concorde. Tam nás øidièi vysadí, aby mohli podle pøedpisu odpoèívat. My si vezmeme proviant na celý den a vìnujeme se prohlídce Paøíže. V 17 hodin
byl na stejném námìstí sraz a my jsme již pøed stanovenou hodinou disciplinovanì oèekávali pøíjezd našeho autobusu,
abychom odjeli se ubytovat a provést tolik potøebnou hygienu. Chybìl pouze hostující dudák, Vlastík, který s námi pochopitelnì jel, i když se dudácký festival nekonal. Jeho nepøítomnost nás zatím nevzrušovala. Po pøíjezdu autobusu už to bylo
jinak. Kde je, kdo a kde ho vidìli naposled apod. Co teï? V cizím velkomìstì, kde èesky nikdo nechce mluvit, zùstává jeden
z nás. Opatøení bylo následující – na místì zùstanou dva muzikanti, Slávek a Petr, patøiènì vybaveni proviantem. Oba
vyèkají zpozdilého návratu našeho dudáka. Pozdní pøíchody nìkterých èlenù se èasto vyskytovaly, které jsme øešili i tím,
že jsme odjeli, ovšem ne tak daleko od domova. Zmínìní muzikanti zùstali èekat bez tolik oèekávané hygieny. My si je
vyzvedneme až ve 22 hodin, kdy se vrátíme na prohlídku noèní Paøíže.
V urèenou dobu pøijíždíme na námìstí Concorde, kde sedí Slávek a Petr sami, unavení a naštvaní na ztraceného kolegu.
Odjeli jsme k prohlídce Eiffelovky. Nìkteøí èlenové vedení místo prohlídky svìtoznámé vìže šli vyzkoušet pohotovost francouzské policie pøímo na stanici pod vìží. Nasmìrovali nás zpìt na stanici k Louvru, odtamtud na další. Tak jsme spolu se
zkušenou a Paøíže znalou tlumoènicí, paní uèitelkou Alenkou Petruželovou, probìhli nìkolik policejních stanic. Nìkteré
scénky byly jako z filmu (pùlnoèní støídání smìn, pøedávání pøípadù, èernošky, blondýny) a po vystøídání smìn jsme nahlásili a upøesnili vzhled našeho kolegy.
Druhý den jsme také navštívili naši ambasádu v Paøíži, kde jsme zanechali vše potøebné. Následující dny jsme byli v neustálém spojení. Pak jsme museli odjet plnit své závazky vùèi francouzské cestovní kanceláøi.
A do tøetice … i tam nás èekalo pøekvapení. Na urèeném místì jsme èekali hodinu a nikdo se s námi nekontaktoval. Mezitím staèila omdlít Vìrka. Vyplašení, co se jí stalo, nás uklidnila její kamarádka Jana: „To nic není, to je u ní normální, když
uvidí kapku krve, omdlí.“ Jeden ogar si pøi fotbale skopl palec, ze kterého kapala pravá valašská krev. Proto Vìrka nešla asi
studovat medicínu. Mezitím vedení øešilo opìt novì vzniklou situaci, volalo se šéfovi cestovky, který nám vysvìtlil, že nám
poslal telegram a divil se, co tam dìláme. V dobì, kdy nám poslal telegram, jsme byli již týden na cestách. Projevil se jako
vynikající organizátor. Za další hodinu jsme mìli ubytování a veèer vystoupení, abychom si na to vše vydìlali.
Po pìti dnech jsme odjíždìli domù se smíšenými pocity, unaveni, mnoho zážitkù, spokojeni, ale co Vlastík? Neznali jsme
ho dobøe, nebyl náhodou nemocen, co øekneme jeho rodinì, udìlali jsme opravdu všechno?
Po pøíjezdu se odebrali do Frenštátu na výzvìdy èlenové vedení. Ostatní byli zvìdaví na rozøešení záhady.
Po zazvonìní u rodinného domku nám pøišel otevøít tolik hledaný Vlastík. Pøijel teprve vèera, tvrdil nám, že jsme mu
ujeli. Šest dnù bloudil Paøíží a oslovoval èeské turisty, aby jej vzali domù. Podle jeho slov oslovil osmdesát autobusù. Vzali
jej nakonec do západních Èech. Pøes veškeré jeho vysvìtlování musel doplatit navýšené výdaje souboru. Ostatní dosud
zùstalo záhadou.“
31
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Pro doplnìní jen místa pobytu souboru – Norimberk, Paøíž, Versailles, cesta na sever Normandie – Abbeville, Compieque, Saint Michel.
V roce 1994 odjel soubor do Rosdorfu na oslavu 75 let jejich souboru
„Frisch Auf“ a v dalším roce spolu s dechovkou do Furthu, kde jejich soubor Enzian slavil 50 let svého trvání. Za úèasti 16 souborù vystupoval Beskyd v galaprogramu jako poslední a s velkým úspìchem.
Kde jsme ještì byli
V roce 1996 to byly návštìvy Slovenska na Festivalu v Kamience a Polska na
pozvání souboru Holajnica v Bielsko-Biale. Hlavní událostí roku byl zájezd
do Øecka pøes Slovensko, Maïarsko, Rumunsko a Bulharsko do Turecka
(den v Istanbulu) a pak 6 dnù v Øecku – Feres, Ticherov, stadion v Soufli,
Soluò a hlavnì pobyt u moøe.
V roce 1997 navštívili Valaši v Maïarsku Sarvár na Mezinárodním festivalu.
V jaké spoleènosti tam vystupovali? Byly tam soubory ze Španìlska, Kypru,
Rumunska, Izraele, Thajska, Finska, Jihoafrické republiky, Egypta, Jugoslávie a Maïarska. Festival trval od 15. do 23. srpna a dennì se zajíždìlo s programem do okolních mìsteèek a vesnic.
Nᚠodvážný Beskyïák na gumovém lanì
nad Štrbským plesem.
V roce 1998 hostovala cimbálovka a 4 taneèní páry v Bielsko-Biale. Cestou na další festival v Kamience navštívili Beskyïáci Vysoké Tatry a na
Štrbském plese 3 odvážní Valaši absolvovali na gumovém lanì – bungee
jumping – skok z výšky 63 metrù z vìže skokanského mùstku. Tìm, kteøí je
dole sledovali se tajil dech a dìlalo se jim špatnì. Písemné potvrzení skoku
je uloženo v kronice souboru.
Ve stejné kronice je popsán zájezd do Itálie na mezinárodní festival v Tagliaccoze v Apeninách a do Marotty, který soubor
absolvoval od 15. do 25. èervence. Otevøeme si již vzpomínanou kroniku a staneme se pomyslnými úèastníky zájezdu: „Pak
pøišel ten den úterý 14. èervence 1998. Sraz byl na desátou hodinu. Letos s námi jeli (pro nás noví) øidièi z ÈSAD Rožnov
- Josef Žamboch a Zdenìk Vojkùvka. V 10.30 jsme se louèili se Zubøím a uhánìli smìrem k hranicím - k Mikulovu. Spolu
s námi cestoval i pracovník FoSu a tlumoèník Viliam Dekan - nᚠVilda. Ve 14.45 jsme stáli na èesko-rakouské hranici
Mikulov-Drasenhofen. Tady nastaly problémy. Rakouští celníci nás nechtìli pustit, když vidìli, jak jsme nabaleni. Museli
jsme namátkovì otevøít kufry, aby se podívali, co vezeme. Nedokázali totiž pochopit, že jsme soubor a jedeme na festival
až na jih Itálie. Museli jsme se vrátit zpìt na naší stranu a vylít 120 litrù vody, což byly naše zásoby pitné vody. Nelíbilo se
jim, že vezeme tolik vody. Když jsme pøijeli zpìt na celnici, museli jsme vyložit celý autobus – kufry, tašky, spacáky – prostì
všechno muselo ven. Když prošli celý autobus, prohlédli kapsáøe a zjistili, že nic nepøevážíme, propustili nás. Jakmile se
celníci uklidnili a pochopili, kdo jsme a kam jedeme, mohli jsme všechny vìci opìt nakládat do autobusu. Po dvou hodinách strávených na celnici, jsme koneènì mohli odjet. Jediné, co jsme na celnici museli nechat, bylo 15 kg brambor, které
mìly být k obìdu. Ale celníkùm jsme je nenechali, darovali jsme je Èechùm, kteøí se vraceli domù. Jen jsme si povzdechli:
takto se nám otvírají dveøe na Západ.
32
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Další den jsme navštívili Florencii, druhý pak Øím
a Vatikán. Z kroniky si pøeèteme zápis o prvém dnu
v Tagliaccozu. Byl pátek 17. èervence. Po snídani
jsme vyrazili smìrem k Tagliaccozu, mìsteèku, které
leží v Apeninách, asi 140 kilometrù od Øíma. Naposledy jsme projeli Øímem a tak se s ním i rozlouèili,
protože naše cesta nyní smìøovala do hor. Projíždìli
jsme krásnou hornatou pøírodou, kochali se jejími
krásami a obdivovali domeèky v horách. V 11.45
jsme dorazili do Tagliaccozy pøed hotel Miramonte,
kde jsme mìli být ubytováni. Byly nám pøidìleny dvì
hostesky - Ludvika a Franèeska. Po obìdì - tìstoviny,
kuøe, brambory a ovoce - jsme mìli až do veèeøe volno. Na veèeøi v 19.15 jsme my, dìvèata, šly už uèesané, protože po veèeøi se šlo do krojù a pøed námi bylo
první vystoupení v Tagliaccoze na námìstí. Mìsto je
dosti rozlehlé a veliké, domy jsou postaveny vysoko
v horách. Cestou do hor objevíme nìkolik pramenù
Èást souboru v San Marinu v èervenci 1998.
minerální vody. Už pøi vstupu na námìstí s kašnou
a obchùdky se mùžeme osvìžit pramenem pitné vody. Pøi vstupu na námìstí nás vítal nad pódiem veliký nápis. O pùl
desáté byl slavnostní veèer zahájen prezidentem folklorních slavností. Zcela zaplnìnému námìstí se pøedstavily soubory z Portugalska, Mexika, domácí Italové a my Beskyïáci. V programu jsme pøedvedli Metlový všichni, Špaèek, Èardáše
a zpìv Honzy a Marušky. Byli jsme dobøí, líbili jsme se. Byli jsme jiní, než ostatní soubory - stále v pohybu. O pùlnoci se
odjíždìlo na hotel.“
Pøeèetli jsme si spoleènì jen nìkolik stránek kroniky souboru Beskyd. Nejedná se o jeden svazek, tìch svazkù je již devìt
(mimo kroniky Malého Beskydu), jestli se nemýlím a jsou plné vzpomínek, fotografií, výstøižkù, propagaèních materiálù
z rùzných zemí, dìkovných zápisù a pøání. Listovat a proèítat tyto kroniky je zajímavé a pouèné. Jistì se najde pøíležitost pøi
60.výroèí èinnosti souboru tyto kroniky vystavit. Všechny kroniky souboru mají jednu autorku - Evu Slovákovou-Dostálovou.
Obdivuji její vytrvalost a peèlivost pøi zachycování všech událostí jimiž soubor žije. Na tìchto kronikách se ukazuje, že to, co
není zapsáno, bude zapomenuto a vlastnì jakoby ani nebylo.
Nìmecko, Slovensko, Rakousko a Španìlsko
V roce 1999 plnil soubor družební závazky a úkoly v Rosdorfu, Palárikovu i Furthu.
V srpnu roku 2001 jsme byli pozváni do Francie. Cesta smìøovala opìt nejprve do Paøíže – La Place de la Concorde, Les
Jardines des Tuileries, Le Louvre, Notre Dame, Sacre Coeur, ….. Pak jsme jeli do Normandie, kde se v tamním Brixu konal
mezinárodní festival a mimo nás tam byly také soubory z Jihoafrické republiky, Namibie, Jižní Korey, Polska a samozøejmì
Francie. Svým vystoupením jsme potìšili i vesnièku Tamerville. Další krásy Francie jsme obdivovali na jejím jihu a to v malebné oblasti sýrù a vína Sancere, kde jsme stejnì jako další soubory z Francie a Brazílie zazpívali a zatanèili.
33
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Mezi poslední velký zájezd patøí návštìva Španìlska v roce 2003 do mìsteèka Terrasy, na festival Festa Major 2003, což je
køesanská oslava svátku patronù mìsta, obdoba našich poutí. Tyto festivaly trvají tøi až pìt dní a Beskyïáci po tøi dny vystupovali na námìstích mìsteèka i v nedaleké vesnici La Llacuna. Také navštívili Barcelonu a olympijské mìsteèko, jakož
i chloubu tohoto kraje - klášter Monserrat ve stejnojmenném pohoøí.
V záøí oplatil španìlský soubor Esbart Terrassa našim Valachùm návštìvu a my jsme mohli na spoleèném vystoupení v Klubu
zatleskat jak našim Beskyïákùm, tak i španìlským tancùm s kastanìtami. Bylo to úspìšné spoleèné vystoupení a ukázalo
nám poslání a sílu lidového umìní pøi poznávání sjednocující se Evropy a také i poslání, které soubor Beskyd plní pøi svých
zahranièních vystoupeních.
V tomtéž roce ve dnech 29. 5. – 2. 6. jsme byli pozváni spoleènì s pøedstaviteli obce, házenkáøi a hasièi do nìmeckého Rosdorfu na oslavu 10. výroèí partnerství mezi našimi obcemi.
4. VZPOMÍNKY VE FOTOGRAFIÍCH
Svatoboøice – Mistøín 1990
34
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Rakousko – Furth 1990
Valašský bál 1992
35
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Polsko 1992
Francie – Abbevile 1992: První èlovìk byl Valach
36
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Chateau –Chinon 1992
Zastavování - Pavel Maceèek a Monika Káòová 1992
37
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Nìmecko 1994
Nìmecko 1994
38
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Francie 1995
Belgie 1995
39
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Cesta do Francie 1995
Øecko 1996 – Naše spoleèné stravování
40
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Turecko 1996
A tak všichni skonèíme 1996
41
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Bìlohrad 1996
Valašský bál 1997
42
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Itálie – 1998 (Rakouské hranice – Mikulov)
Itálie 1998
43
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Rakousko 1999
Rakousko 1999
44
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Francie 2001
Anenská pou 2001 - Rožnov
45
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Oslava mìsta 2002 - Zubøí
Masokombinát Krásno 2002
46
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Polsko 2002
Španìlsko 2003
47
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Španìlsko 2003
Setkání s režisérem Zdeòkem Troškou v Rožnovì na Kordulce 2003
48
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Praha 2004
Stavìní máje Valašské muzeum v pøírodì Rožnov p. R. 2005
49
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Stavìní máje Valašské muzeum v pøírodì Rožnov p. R. 2005
Stavìní máje Valašské muzeum v pøírodì Rožnov p. R. 2005
50
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Bìlohrad 2005
Bìlohrad 2005
51
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Strážnice 2005
Strážnice 2005
52
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Zastavování - Jana Vynikalová a TomᚠMikulenka
Zastavování - Vìrka Škrobáková
53
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
5. A CO ØÍCI NA ZÁVÌR?
Naši jubilanti
V roce 2003 slavil své šedesátiny pan Gajdoš, dlouholetý vedoucí souboru a myslím, že spojit 60. výroèí souboru s šedesátkou
pana Gajdoše je pøirozené a symbolické. Od roku 1967 je pan Gajdoš èlenem souboru, nejdøív jako cimbalista prvého obnovení muziky, pozdìji jako vedoucí souboru, který má lví podíl na úspìšné èinnosti tohoto kolektivu.
Závìrem
Závìr povídání pøenecháme Zdeòkovi Pšenicovi, pøedsedovi FoS Èeské republiky, který jako bývalý èlen a funkcionáø
Beskydu na svùj mateøský soubor vzpomínal pøi své návštìvì Zubøí. Na otázku, co mu dala prožitá léta a práce v souboru
odpovìdìl: „V souboru jsem pracoval od konce 70. let do roku 1991, kdy jsem pøešel do Prahy.
Rád vzpomínám na dobu prožitou v souboru jako na nejpìknìjší dobu mého života. Práce
v kolektivu souboru mi v té dobì dala náplò a smysl života, seberealizaci, poznal jsem spoustu
lidí a získal mnoho pøátel.
Èlenem souboru jsem byl od svých 16 let, zpoèátku mi to moc nešlo, ale vytrval jsem. Po vojnì
jsem se vrátil do souboru a pracoval jsem ve vedení. V té dobì se zaèal soubor dostávat do povìdomí regionu. A nebylo to jednoduché. Vždy Valašsko, vedle Slovácka a Slezska, patøí mezi
regiony s nejvìtším poètem souborù a tak konkurence byla veliká.
Výjimeèné postavení má soubor ve své organizaèní potenci, v jeho vlastním životì. V dobì, kdy
jsem se tìchto akcí zúèastòoval jsem ani nechápal jejich význam v upevòování vzájemných
vztahù. Rád vzpomínám – a pokud èas dovolí i navštìvuji – tradièní bály, kácení máje a další
pøíjemné chvilky s Beskyïáky. Dnes zvl᚝ oceòuji práci s mládeží, vzpomínám na manžele Machovy, Jaroslava Wachtla
s jeho vztahem k dìtským muzikantùm a Marii Šíchovou, která se starala o zpìváèky a na vydatnou choreografickou
pomoc pana Mikulenky.
Tyto zkušenosti a poznatky mi pomohly v poèátcích mé èinnosti ve FoS, kde jsem od roku 1991 pracoval jako výkonný tajemník a od roku 1997 jako jeho pøedseda. Tím, že jsem v souboru zaèínal „od píky“ a poznal jsem jak život souboru, tak
i organizaèní problémy folklorní práce, mohl jsem snadnìji objevovat i kvality jiných regionù a pochopit jejich potøeby.
Dnes má FoS pøes 400 souborù, z toho víc než 200 dìtských souborù a patøí mezi nejvìtší nevládní neziskové organizace.
Široká úèast mládeže posouvá FoS mezi tøi nejvìtší mládežnické organizace v republice.“
Na otázku, co pøeje Beskydu k jeho šedesátce, pan Pšenica podotkl, že to pøeje svému souboru, protože je stále èlenem
Beskydu a pøál: „Hodnì nadšených èlenù umìlecky i organizaènì schopných a trvalou a vyváženou syntézu mládí a zkušeností.“
Zdenìk Pšenica
pøedseda FoS ÈR
Toto pøání je teèkou za šedesátiletou èinností souboru a programem dalšího a vìøíme, že úspìšného období Beskyïákù.
Tož Valaši, nedajme sa.
54
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Seznam èlenù souboru Beskyd Zubøí v roce 2005
V souèasné dobì eviduje soubor 92 èlenù – dospìlí i dìti.
Muzika:
Primᚠa vedoucí muziky Josef Øíha, terci Svatoslava Konrádová a Václav Dostál, kontry Petr Struèovský, klarinet František
Baláš, cimbál Ladislav Gužík, basa Zdenìk Konrád
Výbor:
Vedoucí Josef Gajdoš, zástupce vedoucího Jan Vynikal st., organizaèní vedoucí Radek Vašek, ekonom Petr Struèovský, pokladní Zdenìk Petružela, vedoucí taneèní složky Jana Mikulenková, primᚠJosef Øíha, organizaèní vedoucí Malého Beskydu
Martin Dvoøák, èlenové Helena Adámková, Pavel Jaroò, Jan Vynikal ml.
Vedoucí taneèních složek:
Jana Mikulenková – dospìlá složka, Jiøí Krèma a Radka Dvoøáková – Pøípravka, Helena Adámková a Radka Mièolová – Malý
Beskyd.
Èlenové taneèních složek:
Dostálová Eva, Mikulenková Jana, Vynikal Jan ml., Krèma Jiøí, Mikulenka Tomáš, Køenek Jaromír, Adámková Ema, Jaroòová
Jana, Staòová Vìra, Jaroò Pavel, Billová Veronika, Janíèková Kristýna, Janíèková Martina, Závorková Zuzana, Petøvalská Pavlína, Prorok Lukáš, Volf David, Beèaj Václav, Maòák Petr, Machová Veronika, Staòková Marie, Staòková Eva, Janošek Martin,
Proroková Zuzana, Kamencová Aneta, Koláèková Veronika, Proroková Kateøina, Ondøej Martin, Šustáèek Jakub, Šustáèek Matìj, Chudáèková Patricie, Ovèáèková Dominika, Skýpalová Markéta, Šturmová Tereza, Šrámková Tereza, Žárská Kristýna, Hoferová Karolína, Barglová Karolína, Pavlíèková Tereza, Holèáková Karolína, Vašková Barbora, Adámková Helena ml., Krupová
Marie, Valová Gabriela, Holišová Kateøina, Ondøej Filip, Fischer Patrik, Havel Kryštof, Koneèný Lukáš, Zeman Štìpán, Tichý
Daniel, Korger Dan, Svak Tomáš, Letovancová Denisa, Maceèková Silvie, Hoferová Kristýna, Hanskutová Tereza, Šrámková
Michaela, Fryšarová Michaela, Nováková Monika, Petøeková Dominika, Petøeková Romana, Jurková Tereza, Valová Veronika,
Nìmcová Lenka, Šudáková Kristýna, Smoèková Vendula, Krupová Anna, Koleèková Zuzana, Petružela Tomáš, Svak Jakub, Koneèný Tomáš, Kutìj Daniel, Vašut Jan, Pavlíèek Ondøej, Krupa Václav, Janošek David, Maceèek Pavel, Dvoøák Honzík.
55
Valašský soubor písní a tancù Beskyd
Dìkujeme, že jste pøeèetli naše povídání až do samého konce a strávili tak pìknou chvilku ve vzpomínkách, které
píší historii našeho valašského kroužku. Nìkterým z Vás, se po pøeètení jistì vybaví ještì další akce a momentky,
které jste s Javorníkem èi Beskydem zažili, a už jako divákùm, pøátelùm, èi samotným èlenùm. Dìkujeme Vám za
Vaši podporu, pøízeò a sympatie.
Doufáme, že to, co dìláme a co pøedáváme z jedné generace Beskyïákù na další, bude stále u srdíèka høát a tìšit nás
všechny i Vás.
Je jen na nás všech, jak se budeme chovat k naší pokladnici plné valašských písnièek, tancù, lidové slovesnosti,
zvykù, tradic ……. To vše má svou krásu a my všichni bychom se mìli snažit, aby se ta krása nevytratila, ba naopak
peèovat o ni, a je stále krásnìjší a je jí na tom našem svìtì více.
Ogaøi a cérky z celého Beskydu
56