laboratorní listy laboratorní

LABORATORNÍ
LISTY č.17/2013
Duben 2013
Vážené kolegyně a kolegové,
v tomto čísle našich Laboratorních listů Vám přinášíme podrobnější informace o mykotických infekcích kůže.
Příjemné čtení.
Vaše Sang Lab - klinická laboratoř, s.r.o.
MYKOTICKÉ INFEKCE KŮŽE A KOŽNÍCH ADNEX
Houby patří mezi heterotrofní organismy, které neprodukují chlorofyl. Jsou tvořeny pravým buněčným jádrem
a buněčnou stěnou z chitinu. Mykotické infekce kůže a nehtů patří mezi nejčastější kožní nemoci a jejich
incidence má stále stoupající trend.
Nejčastějšími vyvolavateli kožních mykóz jsou dermatofyta. Vyvolávají patologické změny na keratinových
strukturách – v epidermis, vlasech a nehtech. Původce onemocnění nejčastěji náleží do rodů Trichophyton,
Epidermophyton a Microsporum. K dalším původcům dermatomykóz patří kvasinkové houby a u imunologicky oslabených osob se vyskytují infekce vyvolané saprofytickými houbami.
Dermatomykózy vyvolané dermatofyty
Onemocnění vyvolaná dermatofyty se označují jako dermatofytózy, v angloamerickém a postupně i v našem
názvosloví se pro dermatofytózy prosadil pojem tinea. Na základě lokalizace rozlišujeme: tinea pedum, tinea
unguium, tinea manuum, tinea inguinalis, tinea corporis, tinea faciei, tinea barbae, tinea capitis.
Tinea pedis (athlete’s foot)
Tinea pedis je nejčastější kožní mykózou. V patogenezi se uplatňuje především vlhké a teplé mikroklima v
obuvi, mezi podpůrné faktory patří hyperhidróza a akrocyanóza. Vyvolavatelem je nejčastěji Trichophyton
rubrum, event. Trichophyton mentagrophytes, spóry těchto dermatofytů se vyskytují téměř ubikviterně a
zůstávají virulentní několik měsíců především na podlahách společných sprch. Nejčastější formy tinea pedum
se vyskytují mezi 3. a 4. prstem, později postihují i ostatní interdigitální prostory. Neléčená tinea může vést k
hyperergické kožní reakci na antigeny hub, jejímž projevem jsou nejčastěji dyshidroziformní výsevy na rukou.
Bývá vyvolána nejčastěji dermatofyty (Trichophyton rubrum, Trichophyton mentagrophytes aj.) nebo méně
často kvasinkami (Candida albicans, Candida tropicalis aj.), vzácně saprofytickými houbami, např.
Scopulariopsis brevicaulis. Vyvolavatelé infekce pronikají z hyponychia do nehtového lůžka. Nehet je
deformovaný, většinou žlutě zbarvený, drobivý, v okraji nehtu a později v celém rozsahu bývá subunguální
hyperkeratóza.
Tinea faciei, tinea corporis
Vyvolavatelem bývají většinou zoofilní dermatofyty, např. Microsporum canis. Infekce se šíří zvláště u dětí
po kontaktu s domácími zvířaty. Vznikají ostře ohraničená erytematózní, šupící se ložiska s vyvýšeným
okrajem tvořeným drobnými papulami, pustulami nebo puchýřky. Ložiska se většinou hojí v centru a šíří se
do periferie, tím vznikají typické prstencovité formy.
Sang Lab - klinická laboratoř, s.r.o.
diagnostické centrum
Bezručova 10
360 01 Karlovy Vary
INFOLINKA ZDARMA
800 183 675, 800 100 590
e-mail: [email protected]
www.sanglab.cz
Sang Lab - klinická laboratoř s.r.o. je:
zakládajícím členem
České laboratoře, z.s.p.o.
a členem Privalab
zdroj: www.topnews.in
Tinea unguium (onychomycosis)
Povrchové mykózy
Pityriasis versicolor
Vyvolavatelem je kvasinkovitý mikroorganismus Malassezia furfur (Pityrosporum orbiculare). Je to povrchové
kožní onemocnění, které není doprovázené téměř žádnou zánětlivou reakcí. Projevy bývají lokalizovány
většinou v oblastech s vyšší hustotou mazových žláz, predilekční lokalizací je střed hrudníku a zad. Jedná
se o makuly a ploché papuly o průměru 5–10 mm, ostře ohraničené, v létě jsou při opalování světlejší
a v zimě naopak tmavší než okolní kůže.
Kožní kandidózy
Nejčastějším původcem je Candida albicans, k dalším vyvolavatelům patří C. parapsilosis, C. crusei aj. Mezi
faktory podporující vznik kandidózy patří endokrinopatie (diabetes mellitus, poruchy štítné žlázy), léčba
antibiotiky, kortikoidy, těhotenství a užívání hormonální antikoncepce.
Postihují místa vlhké zapářky, axily, třísla, intergluteální, submamární, umbilikální krajinu a meziprstní
prostory. Projevuji se jako mokvající, sytě červené plochy ohraničené límečkovitým lemem macerované epidermis, v okolí jsou pustuly nebo vezikuly, po jejich prasknutí zůstávají mokvající eroze.
Antimykotická léčba
Současné spektrum specifických i nespecifických antimykotik pro lokální i systémové použití je velmi široké.
Ke specifickým antimykotikům patří např. azoly (itrakonazol, ketokonazol, bifonazol, flukonazol, klotrimazol,
ekonazol, flutrimazol, mikonazol), allylaminy (terbinafin, naftifin), antibiotika (nystatin, natamycin, amfotericin
B, griseofulvin), flucytosin, cyklopiroxolamin. K nespecifickým antimykotikům řadíme např. jod a jeho
deriváty, organická barviva, hydroxychinoliny, síru a její sloučeniny, kvartérní amoniové sloučeniny.
Diagnostika
Odběr biologického materiálu:
K dosažení vyšší záchytnosti je nutné, aby před odběrem nebyly nehty nejméně měsíc ničím ošetřovány,
neměly by být nalakovány ani čerstvě odlakovány, není vhodné před odběrem nehty stříhat. Kůže by neměla
být ošetřována alespoň 10 dní před odběrem. Všechny tyto prostředky snižují životaschopnost dermatofytů
i kvasinek na živných půdách, tím se úspěšnost záchytu vyvolavatele zmenšuje.
U onychomykóz se do sterilní zkumavky odebírají skalpelem šupiny ze spodní část přerůstajícího nehtu.
Snahou musí být získat vzorek z vnitřních struktur, neboť na povrchu nemusí být již vyvolávající patogen
životaschopný. U ložisek na kůži odebíráme šupinky kůže z krajů eflorescence.
Mikroskopie:
Mikroskopické vyšetření louhového preparátu. Kožní šupiny, vlasy a úlomky nehtů necháme na podložním
sklíčku rozvolnit v 20% hydroxidu draselném. Při pozitivním mikroskopickém nálezu vidíme větvená,
septovaná vlákna typu dermatofytů, event. spóry nebo pseudomycelium kvasinek.
K výhodám mikroskopického vyšetření patří rychlost provedení i možnost téměř okamžitého odečtení nálezu.
Toto vyšetření má obvykle vyšší záchytnost než kultivace (zobrazí se i mrtvá mycelia), ale neumožňuje
přesné určení vyvolavatele. Laboratoř vydává předběžný výsledek, kde je popsán mikroskopický nález.
Kultivační vyšetření:
Biologický vzorek se kultivuje v laboratoři na selektivních i neselektivních kultivačních půdách tři týdny a každý
týden se zjišťuje růst. Rychlost růstu je u jednotlivých druhů odlišná a slouží i jako diagnostické kriterium. Při
pozitivním nálezu – růstu je kmen plísně identifikován. Citlivost k antimykotikům není obvykle zjišťována, protože
není k dispozici jednoduchý a standardizovaný test, který by nám umožnil získat věrohodné výsledky.
Sang Lab – klinická laboratoř provádí mikroskopická i kultivační vyšetření, která jsou potřebná k identifikaci
mykotických patogenů.
Použitá literatura:
Kolektiv autorů. Dermatovenerologie, dětská dermatologie a korektivní dermatologie Triton: Praha 2006
Murray et all: Manual of clinical microbiology, 9-th edition, Asm Press, 2007
Sang Lab - klinická laboratoř, s.r.o.
diagnostické centrum
Bezručova 10
360 01 Karlovy Vary
INFOLINKA ZDARMA
800 183 675, 800 100 590
e-mail: [email protected]
www.sanglab.cz
Sang Lab - klinická laboratoř s.r.o. je:
zakládajícím členem
České laboratoře, z.s.p.o.
a členem Privalab