S cestovkou nebo BEZ?

Přátelé !
Když jsem se rozmýšlel, jestli napsat nebo nepsat tento článek, byl
jsem na vážkách.
„Vždyť si budu strašně protiřečit“, napadlo mne. „Před chvílí jsem
něco prohlašoval a teď budu říkat úplný opak“, znělo mi v uších.
Vzpomněl jsem si ale na svého oblíbeného mystika, který říká:
„Co dnes řeknu, zítra klidně popřu“ a dal jsem mu (opět) za pravdu.
Mé pocity by měly být ovlivněny přece a hlavně přítomným
okamžikem a tím, co se kolem mne děje v tomto přítomném čase.
Trochu jsem si tedy odfrknul a dal se do psaní. Úvodem snad malé
(vím, že se asi opakuji) tvrzení. Tyto řádky určitě nevznikly jako nějaký
návod JAK a KDE a s KÝM má člověk cestovat, ani JAKÝM způsobem má
dovolenou vybírat. Jsou to jen a jen naše zkušenosti a naše pocity a na světlo světa přišly hlavně
proto, abych vysvětlil ostatním, celkem častým tazatelům to, jak jsme si letošní dovolenou vybírali
my. Pojďme tedy od píky aneb od merita věci.
Jak je „vidno-zříti“, psal jsem tady před nedávnem článek o námi vybrané destinaci pro letošní
dovolenou – Portugalsku. Zamýšlel jsem se nad situací v Řecku a rozohněně na webu tvrdil, že „letos
moje Eura Řeci neuvidí“. Že je dám raději někomu, kdo blá a blá, prostě plácaniny.
Inu, člověk míní, veliký architekt mění (díky Carlos) a tak jak je asi trochu nastíněno, všechno je jinak.
Celý výběr naší letošní dovolené vlastně začal tím, že moje žena prohlásila, že se „letos nehodlá starat
a že chce konečně dovolenou – kde nebude MUSET NIC“. Prý jsme pořád někde běhali a jezdili a letos
si chce užít válečky u vody, sluníčka, pohody a klidu a neřešit to či ono. Tak trochu díky rodinné situaci
(promoci našeho mladého pána) jsme nevěděli termín. Ten se ale po jeho příjezdu ze zemí prolezlých
soby upřesnil. Mohli jsme začít.
KDY:
První šprušlí pomyslného žebříčku, který vede od „rachoty“ k vysněné dovolené, je samozřejmě její
termín. My jsme vždy cestovali, díky cenám a menšímu turistickému tlaku, mimo klasickou letní
sezónu, aneb jak říkají dovolenkové destinace – mimo „high season“. Pravdou je, že letošní dovolená
díky výše uvedeným faktům, bude naší první během klasických prázdnin. Bude to tedy pro nás tak
trochu „nóvum“. Termín nám tedy byl jasný – přelom července, srpna. Pro jistotu jsme si oba nechali
termín dovolené odsouhlasit v pracovním procesu, aby se naši nenahraditelní vedoucí nerozhodli
jinak, když už vyklopíme kapsy a vše zaplatíme. Termín jsme tedy měli vybrán, schválen, mohlo začít
rozhodování kam.
KAM:
Tato otázka byl celkem těžkým oříškem. Dopředu jsme si rozhodli, že počkáme na nějaký „poslední
moment“ a že opravdu a vážně, letos vše svěříme do rukou cestovní kanceláře. Nechtěli jsme se
starat. Běžný večer tedy u „Jelimáno-Surikatího“ páru vypadal tak, že jsme byli oba zalezlí ve svém
„výpočetním koutě“ a „checkovali“ aneb česky, projížděli nabídky cestovek. „Hele, tady je tohle“,
volám z ložnice a z jiného kouta se ozývá: „Já jsem našla tady to, posílám odkaz“. Koukali jsme, hledali
jsme, cestovali jsme „prstem po mapě“ večer co večer, takže paradoxně jsme se starali, a to dost.
Tak nějak se stalo, že se do zaměřovače našeho vysunutého, dovolenkového periskopu dostal hotel
Koralli na Santorini (už zase to „Santo“, o kterém jsem před pár lety prohlásil, že TAM NIKDY).
Nabídka od „Fira“ byla přesně v našem termínu a byla v ceně na hlavu 16.900,- korun
absurdistánkých.
Vzhledem k faktům, přes které letos u Surikaty „nejel vlak“, tedy to, že chce:
Klid, pohodu, žádné veliké cestování, flákačku, opalovačku, nestresovku, nehledačku, nevařičku,
neprudičku od Jelimána, že má pořád hlad a nemá auto nebo motorku a že musí jít hledat to či ono,
jsem si uvědomil podstatné věci, a to sice, že když pojedeme tam, kde to ZNÁM, nemusím:
-
Hledat hospodu, kde dobře vaří Boloňské špagety (protože vím, kde je)
Hledat půjčovnu, kde ukecám nejlepší cenu na čtyři kola (protože vím, kde je)
Hledat fajn tavernu, kde budou mít dobré kafe a kde uvidím na polonahé „tjůristky“
v bikinkách, jak se trousí kolem (protože vím, kde je)
Nemusím hledat fajn pláž, kde není hlava na prdeli (protože vím, kde je)
Pořád sledovat, kde jsem, tedy nezabloudím (protože já zabloudím všude)
Pořád něco hledat, protože je vše podstatné nalezeno
Pořád tahat milovaný stokilový foto-vercajk jako dromedár (protože vše podstatné bylo
nafoceno)
... zkrátka a jasně, že bych si taky mohl jednou jen tak hnípat a užívat :-)
Po uvědomění si těchto faktů jsem spolkl hořkou ego slinu, řekl si, že to, co jsem prohlašoval o Řecku,
byla stejně kravina, sklopil jsem ramínka a destinace byla vlastně vybrána.
Řecko, Santorini, Hotel Koralli (zpět na staré známo místo, kde se prý vracejí jen vrazi).
Nyní zbývalo dle nás poslední – zaplatit.
Výše jsem psal, že jsme chtěli počkat na nějaký
„last“ a tak jsme každý den koukali, jestli cena
zájezdu nespadne. Já jsem ve své podstatě
strašně hamižná identita, a když mám „pustit
chlup“, třepu se jako drahý pes. Koukal jsem na
web i 2x denně, ale cena seděla jako přibitá.
Surikata si často klepala na čelo, když mne
viděla, protože ví, že cestovka není burza, kde
se cena houpe jak trajekt na Egejském moři. To
já byl jen trochu nervózní a pořád tak nějak v duchu počítal. Na úvod - „Jak jsem přišel k mému
osvícení“ musím ještě dodat, že jsme měli (kdyby nám zájezd někdo koupil před nosem) vybrán ještě
jeden hotel nacházející se vlastně těsně vedle toho námi vybraného. Byl to hotel Levante Beach a
zájezd do něj nabízela cestovní kancelář Čedok. Hotel se mi zdál trochu větší, ne ale luxusnější,
nabídka byla ve stejném termínu včetně snídaně, ale za 27.000,-/osoba. Inu, „háj sízn“, myslel jsem si
nejdříve. Přesto mi cena vrtala hlavou. Buď tedy 34.000,- za Koralli, nebo 54.000,- za Levante, který je
přes cestu a dle obrázků vypadá skoro stejně. Červík začal hlodat. Otazník nad mou hlavou se
zvětšoval a zvětšoval. Kolik na mne asi cestovka vyrýžuje a vlastně CO mi za tyto moje „krupky“
věnuje. Zatím jsem mlčel jako hrob, protože když rozzlobíte malé chlupaté zvířátko stojící na zadních
nohách a vyhlížející dovolenou již v jasných obrysech – můžete dopadnout jako malinká ještěrka,
můžete být za chvíli drceni drobnými ostrými zoubky. „Jak dál, co kdybych tak nějak-jen pro svůj
dobrý pocit zkusil, kolik by to vyšlo BEZ cestovky“, řekl jsem si.
Tady musím trochu ale prásknout, že prvotní očko na řetízku nazvaném na Santo bez cestovky
ovlivnilo ono výše zmiňované, dovolenou vyhlížející zvířátko. Jen tak (jako by se ale vůbec nic nedělo)
jsem v jednu sobotu večer prohodil: „Zkus kouknout, jestli v našem termínu neletí něco
EKONOMICKÉHO na Santo. To slovo ekonomického je velikým písmem schválně. Já moc dobrý
letenkový hledač nejsem, a když jsem hledal spoje, kterými bych se na Santorini dostal, vyšla mi cena
letenky třeba i (a to mi nebudete věřit – 113.000,-).
Surikata je ale daleko zdatnější hledačka a tak za chvíli na mne volala. Mám to, Čedok nabízí JEN
charterové letenky – v našem termínu – 8.000,- zpáteční letenka/jedna osoba. Chlupatce jsem tedy
tajemně poděkoval, promnul si ruce a tajný „ženiální“ plán Krále Jelimána mohl začít. Podstatné jsem
věděl:
-
Věděl jsem KDY
Věděl jsem KAM
Věděl jsem JAK SE TAM DOSTAT
Tyhle tři věci jsou pro mé hledání podstatné a jsou přesně ve správném pořadí. Nemohu hledat
ubytování, když nevím, jestli se do dané destinace ekonomicky dostanu, nemohu uvažovat o
návštěvě Kuby na tři týdny, když nevím, jestli mi dají v práci dovolenou tehdy – kdy tam budu chtít
vyrazit. Stačili si sednout k webu a spustit akci. Jdeme tedy hledat.
JAK jsem hledal
Prvotním cílem bylo, uvědomit si co chci a co nechci.
-
Chci oslovit co nejvíce hotelů v dané destinaci
Chci jejich nabídku lepší ceny a možnosti ubytování
Nechci psát každému hotelu zvlášť přes „bookovací“ stránku (je to zdlouhavé)
Dále jsem si uvědomil, že jako individuální turista si mohu VYBRAT. Abych mohl dostat „nabídku“
ušitou dle své představy, musel jsem vytvořit „poptávku“. Napsal jsem tedy do Wordu na jednu
stránku A4 svoje požadavky (zabralo mi to asi 15 minut).
Konkrétně jsem požádal o tyto jednoduché věci:
-
Nabídku ceny ubytování ve dvou-lůžkovém pokoji v uvedeném termínu naší dovolené (dle
příletu a odletu letadla od Čedoku)
Cenu, včetně klimatizace a všech poplatků (cenu včetně případné slevy - jsem Čech a hledání
slev je pro mne národním sportem)
Pokoj v nejvyšším patře (bez sousedů nad hlavami)
Pokoj v klidné části hotelu (ne u bazénu, baru, vchodu/východu z hotelu)
Cenu včetně snídaně (Jelimáne, já prostě NEBUDU každý den běhat někam pro housky)
Svoz z letiště a odvoz po ukončení pobytu na letiště (v ceně)
Poptávku jsem měl tedy hotovou, přeloženou do angličtiny (tady mi trochu pomohl „Google
Translator“, ale nikde to na mne neříkejte).
Mohl jsem postoupit k dalšímu kroku, a to - sehnání adres hotelů v uvedené destinaci, tedy:
Řecko, Santorini, Kamari.
(Tohle byl pro mne kdysi malý oříšek, protože zjistit, kde jsou jaké hotely, jak se jmenují a hlavně
zjistit jejich e-mailové adresy bylo pracné. Teď jsem ale věděl už jak na to.)
Prvním krokem je kouknout na server Booking.com
http://www.booking.com
Toto je pro mne ověřený server, kde najdete hotely a
ubytování vůbec, na celém světě. Můžete si tady i velice
jednoduše pokoj v hotelu zarezervovat a dokonce přes
internet zaplatit, to jsem ale nechtěl. Ze zkušenosti vím, že CENY na serveru jsou dost nadsazené
(někdo tu reklamu zaplatit musí). Také už vím, že si nemám všímat neustálých výzev „pozor, poslední
šance – poslední pokoj“. Není to pravda a „nabídka poslední šance“ vás má jen nakopnout k uzavření
okamžité objednávky a hlavně, samozřejmě – platby. (Nene, bůkingu, já z tebe chci jen vycucat
informace.)
Po zadání destinace do vyhledavače serveru a samozřejmě „nějakého“ termínu (tramtadadá) vám
vyjedou skoro všechny hotely v zadaném místě. Na stránce se vám objeví mapka místa a šipky všech
hotelů pěkně přehledně. Pokud najedeme myšinou na šipku, máme jméno hotelu, třídu atd.
Víme Co a KDE je.
To je prvotní.
Na tomto serveru samozřejmě adresy hotelů nenajdete. Server by byl sám proti sobě, kdyby je tady
uveřejňoval. Takových chytráků jako jsem já je jistě hodně. Zatím jsem vůbec neřešil, kolik má který
hotel hvězdiček, kolik stojí a jak to tam vypadá. Potřeboval jsem vystřelit z „brokovnice“ a zasáhnout
co největší plochu. Prohlížet pokoje a další to, co hotel nabízí, samozřejmě mohu, až mi případně
odpoví na moji poptávku. Měl jsem ale to nejdůležitější, JMÉNA hotelů a jejich umístění. Další akce
byla na spadnutí.
Pro vyhledání adres vybraných hotelů jsem měl samozřejmě více možností. Mým prvním krokem
(abych nemusel „Googlit“ každý hotel zvlášť, což je zase zdlouhavé) bylo otevření stránky:
www.greeka.com
Takhle „sajtna“ je super-fajn a hlavně se na ní dá najít spousta užitečných informací o řeckých
ostrovech. Tady mi stačilo si vybrat v „roletce“ ostrov Santorini , potom napravo kliknout na hotely,
vybrat hotely v Kamari a šup, už tady máme nabídku cca 24 hotelů v destinaci, kde potřebujeme,
samozřejmě VČETNĚ VŠECH kontaktů.
Dále to už je jen „manuální facha“.
Otevřít poštu, „control cé a kontrol vé“ a jedeme z kopce. Vložíme předem připravený text z Wordu
a už to fičí. Během cca 15 minut rozesláno cca 20 poptávek snad po celém Kamari.
Celá akce včetně vyhledávání, psaní poptávky a dalších pitomin mi zabrala jedno necelé nedělní
dopoledne.
Mám hotovo. „Jelimáne, oběěěd, volá na mne moje „spoludovolka“. Zavírám tedy poštu a nyní mohu
již jen čekat, kdo se mi ozve a jakou nabídku mi pošle. Byl jsem hodně zvědavý, protože jsem tak
nějak cítil, že situace v Řecku, tedy - určitý odliv německých turistů a menší zájem obecně, by mohl
hrát v můj prospěch. O to více jsem čekal, CO mi přijde a hlavně, kolika z oslovených hotelů budu stát
za to, aby mi poslali nabídku. Napětí vrcholilo (tohle mne neskonale baví).
JAK jsem počítal a vyhodnocoval
K večeru začaly chodit první nabídky. V souhrnu:
Odpověděli všichni dotazovaní, což mne opravdu udivilo
a vlastně to svým způsobem potvrdilo moji hypotézu, že
se letos budou o turisty v Řecku prát. Napovídaly tomu i
nabídky. Opět si uvědomme, že jsem poptával ubytování
v PLNÉ sezóně.
Mezi prvními (uvádím jako perličku) přišla i nabídka
z Hotelu Levante, který jak víme, nabízel Čedok (pro
připomenutí 27.000,- / osoba). Přišla i nabídka z Hotelu
Koralli, který nabízela kancelář Firo Tours a kde jsme již
byli. (Je pravdou, že k adrese tohoto hotelu jsem se prokopával jako horník závalem a sehnal jsem ji
až přes mnou poplivaný server „fejsbůček“).
Mnou uváděné ceny jsou samozřejmě za dvoulůžkový POKOJ/DEN, ceny jsou po nabídnutých slevách
a jsou včetně služeb, které jsem poptával (viz výše). Co se průřezů cen týká, nabídka ceny byla od
38€/noc do 350€/noc (za nějaký „líbánkový pokoj“ v hyperluxusním hotelu). Pro příklad tedy uvádím
malou statistiku nabídek. Vezměme si do ruky kalkulačku a počítejme (tohle dělám taky rád).
Hotel Koralli ***
Oficiální cena na stránkách hotelu v našem termínu: Nezjištěna
Nabídka: 38 €/den
Cena Firo Tour: 17.000,-/osoba = 34.000,Moje cena : 38 € x 11 = 418€ x 26 (kurz cca) = 10.900,- + 16.000,- letenky = 26.900,Rozdíl: -7.100,- (k CK Firo Tour)
Moje hodnocení: Hotel Koralli je fajn rodinný malý hotel s příjemnou cenou. Je velmi čistý, trochu
zastaralý, ale útulný. Pokoje jsou sice velmi „prťavé“. Nabídku bych nazval „sňatek z rozumu“ a pokud
bych nechtěl z akce vytěžit víc, asi by nám stačil.
Hotel Levante Beach***
Oficiální cena na stránkách hotelu v našem termínu: 80 €
Nabídka: 55€/den !
Cena Čedok: 27.000,-/osoba = 54.000,Moje cena: 55€ x 11 = 605€ x 26 (kurz cca) = 15.730,- + 16.000,- letenky = 31.730,Rozdíl: -22.720, - !! ( k CK Čedok)
Moje hodnocení: Hotel Levante je od Koralli co by doplivnul. Vlastně hned vedle. Má i stejnou úroveň
(dle fotografií), jen je větší a rozlehlejší. Nabídka CK Čedok mi vyrazila trochu dech, protože opravdu
nevím, ZA CO si tihle předražení „Rathovci“ chtějí účtovat takovou „palbu“.
Inu, proč neostříhat ovce, když se nechají.
Začal jsem silně uvažovat, protože ceny mne opravdu překvapily. Vzhledem k tomu, že jsem měl
nastavenou hranici, kolik asi chci nebo mohu za dovolenou utratit, začínal jsem tušit, že se náš pobyt
stáčí do vysněného luxusu, tedy, že si za svoje peníze mohu dovolit podstatnější přepych, než je mi
schopná nabídnout jakákoliv česká cestovka. Pojďme ale dále.
Hotel Matina***
Oficiální cena na stránkách hotelu v našem termínu: 106 €
Nabídka: 90 €/den
Cena CK: Nenabízí
Moje cena: 90€ x 11 = 990€ x 26 (kurz cca) = 25.740,- + 16.000,- letenky = 41.740,Rozdíl: -12.260, - ( k CK Čedok - Levante)
Moje hodnocení:
Hotel Matina je krásný hotel v kykladském stylu. Žádné plastové židle ani stoly jako u hotelů od CK,
žádný nábytek z „Mébelixu“, kde kvalita je „nic moc“. Styl a úroveň za rozumnou cenu.
Od nabízených hotelů českých CK o několik úrovní jinde.
Hotel AcquaVatos ***
SUPERIOR ROOM (luxusní pokoj)
Oficiální cena na stránkách v našem termínu: 130 €
Nabídka: 113 €/den
Cena CK: Nenabízí
Moje cena : 113 € x 11 = 1243€ x 26 (kurz cca) = 32.318,- + 16.000,- letenky = 48.318,Rozdíl: -5.682,- (pokud opět srovnávám s nabídkou Čedoku hotel Levante)
Hotel AcquaVatos nás okouzlil. Víte, mě osobně o hotelu napoví již úroveň jeho stránek. Po prohlídce
hotelu jsme byli opravdu očarování. Moc jsem nepochopil, proč má hotel jen ***, protože dle recenzí
i fotek byl od nabízených hotelů českými cestovkami asi tak o pět úrovní jinde, samozřejmě, výše.
Plazmové televize na pokojích, zdarma lehátka u velikého bazénu, čisté ručníky každý den u něj
zdarma. Zdarma káva, čaj, „nealko“ po celou dobu pobytu. Nádherné stylové prostředí. Snídaně
s perfektní nabídkou. Moderní nábytek. Opět styl/úroveň/luxus za v podstatě menší peníze než
„průměrka“ od české CK.
Jedna perlička z nabídky:
Hotel Tamarix del MAR *****
Honeymoon Superior Suite
Oficiální cena na stránkách v našem termínu: 394 €
Nabídka: 190 €/den (sleva 204 € - že by se letos nikdo nechtěl jet milovat na Santo? :)
Cena CK: Nenabízí
Tento dle stránek ultra luxusní hotel jsem vynechal, jen mne zarazila nabízená sleva.
Nabídek mi přišlo opravdu hodně, vlastně jak jsem uvedl, odpověděli všichni. Ty hotely, které se mi
cenově zdály dostupné, jsem potom zkoumal a prohlížel na „TripAdvisoru“.
JAK jsem ověřoval
http://www.tripadvisor.com/
Na této stránce jsem si vždy přečetl recenze na daný hotel. Víte, já to
beru tak - hotel si na stránky může napsat, co chce a toto samozřejmě
platí i o fotkách. Pokud jste tam nikdy nebyli, můžete jen věřit a pevně
doufat, že uvedené skutečnosti nejsou přitažené za „pačesy“ a že tedy
nekupujete „kočku v měchu“. Samozřejmě, jedete individuálně –
nemáte si komu potom poplakat na ramínku, můžete nadávat jen sobě, pokud se něco „vyoslí“.
„TripAdvisor“ se mi líbí hlavně proto, že jsou zde zkušenosti lidí, kteří tam opravdu byli, v hotelu
bydleli a „zažili“ a navíc jsou tady zkušenosti klientů z celého světa. Tohle pro mne JE objektivní
a proto jsem vybrané hotely „projel“ i tímto serverem.
Jak jsem se zmínil, tak nějak „srdcově“ jsme měli vybráno, protože hotel AcquaVatos se nám líbil
hned poté, co jsme si projeli jeho stránky. Na TripAdvisoru jsme si tuto skutečnost jen ověřili a také
prohlédli pár soukromých fotek z tohoto místa (což vám zase trochu poodhalí to, KAM případně
pojedete). Recenze většinou byly o „nadšení“, a to je pro mne dobrá barva lakmusového papírku
(když je úrovní služeb nadšen a je s ní spokojen švýcar, francouz, holanďan a dokonce i rozmazlený,
hamburgrem vykrmený „amík“, nemá ani jeho veličenstvo Král Jelimán co řešit).
Bylo tedy vybráno, ověřeno. Stačilo zaplatit.
JAK jsem platil
Tohle je snad nejdiskutovanější otázka na všech serverech, kde se to hemží odborníky snad na každou
kreditní kartu. Nebudu říkat opět jak se to má nebo nemá dělat, řeknu, jak jsem to udělal já. Jsem
Čech a tak jako každý Čech mám vrozenou nedůvěru k platbě pomocí karty přes internet.
I když jsem si již několikrát ověřil, že se vlastně NIC neděje a že mne nikdo neokrade ani nezabije, že
mi nikdo nechce „vyluxovat“ konto, rozhodl jsem se, že se pokusím žádné údaje o kartě hotelu
tentokrát neposílat. Samozřejmě, většina hotelů po vás chce zaslat číslo karty včetně CVV kódu, což
samozřejmě není PIN, ale třímístné číslo na druhé straně karty. Odborné „lékařské pindy“ jak zaslání
těchto čísel je a není bezpečné, nechám jiným. Platil jsem takto hotel, auto a jiné služby v zahraničí již
několikrát a nic se nestalo. (Hotel a jiné organizace poskytující služby, si vlastně jen chtějí ověřit, že
karta existuje a že máte čím platit.) Přesto jak jsem uvedl, nechtěl jsem toto řešit, a proto jsem prostě
a jasně požádal hotel o číslo účtu a svolení platby převodem. Nebyl to problém. Ve své podstatě se
záloha, potřebná po potvrzení rezervace, lišila hotel od hotelu. Většinou ale byla vyžadována platba
dvou až tří dnů z celkového pobytu.
Náš hotel chtěl zálohu 50% z celkové částky, to zase nebyl problém pro nás. Peníze jsme zaslali
bankovním převodem. Měli jsme tedy zaplaceno.
Shrnutí
Pokud to tedy všechno shrnu na jednu „pevnou“ hromádku, tak:
-
Jsme si zajistili dovolenou za menší peníze, než bychom dali CK (o to ale v podstatě nešlo)
Mohli jsme si vybrat z cca 23 hotelů
HLAVNĚ za svoje peníze dostaneme úplně jinou úroveň služeb a luxusu, než bychom měli s CK
Přitom letíme stejným letadlem jako klienti CK
Vše nás časově stálo pár hodin hledání na internetu
Vše se dalo vyřídit ze židle domova
Budeme svobodnější
Pokud bych šel ale opravdu na holou dřeň celé věci, nejvíce co se mi na cestování bez CK líbí je, že si
opravdu – můžete vybrat. Je to jen a jen na vás. V úrovni ubytování a služeb je totiž tak obrovský
rozdíl, že je to až zarážející. Když budu hovořit konkrétně a vzpomenu na nabídku Čedoku, musím se
zeptat“ „Za co bych měl dát tolik peněz na víc?“. Za službu delegáta? Za to že mne dají třeba do
přízemního pokoje před bazén, kde mi bude každý courat a koukat na moje rachitické tělíčko? Za to
že budu moct jen „držet hubu a souhlasit, protože prostě a jasně jiný pokoj není“? Za to že mi
doporučí restauraci, kde dostanu předražené jídlo za „nižší cenu“? Za to že mne dopraví do destinace
levněji nebo že se o mne delegát bude starat?
Je samozřejmě každého věcí, jak toto cítí. Tento dokument vznikl hlavně proto, že se mne již spousta
lidí ptalo, PROČ a JAK to dělám. Většinou totiž lidé vidí problém tam, kde žádný není. Možná je jen
jediný – pro někoho podstatný. Je třeba se umět orientovat, znát alespoň trochu nějaký jazyk, kterým
se hovoří na západ od nás. Nejsem žádný rodilý mluvčí a moje angličtina je stylu „pán říct – massa
Bob udělat“, ale je pravda, že se trochu umím zorientovat a třeba si jen přečíst tabule na letišti a
objednat si taxíka. Tohle opravdu potřeba je (znát alespoň trochu jazyk), protože bez těchto znalostí
se v cizí zemi pobývá jen velice těžko.
Závěr
Z našeho letošního „last minitu“ tedy vlastně vyšlo úplně něco jiného, jsme ale rádi. Dost si vážím své
osobní svobody a individuální dovolená o svobodě a hlavně svobodném výběru je. To mi nikdo
nevysvětlí. Přeji Vám všem, ať se vám na té Vaší líbí a hlavně ať Vám přinese to, co jste od ní čekali.
Malá ochutnávka toho, co můžete dostat, pokud využijete plně své peníze a nedáte je jako „marži“
předražené české CK (obrázky z námi vybraného hotelu)