Bohrův model atomu vodíku

Transkript

Bohrův model atomu vodíku
rev. 30.4.2012
Bohrův model atomu vodíku
Pro vysvětlení nedostatků planetárního modelu (nestabilita díky vyzařování energie zrychleně
se pohybujícím elektronem) zavedl Niels Bohr v roce 1913 tři předpoklady, na kterých
vybudoval teorii atomu vodíku (a vodíkupodobných atomů), která úspěšně vysvětlila některé
jeho vlastnosti, především pak poskytla přesné hodnoty vlnových délek čar v emisním spektru.
Připomeňme, že planetární model atomu vychází z představy, že okolo (přibližně)
nepohyblivého „těžkého“ jádra obíhá „lehký“ elektron po kruhové dráze (podobně jako obíhá
Země po přibližně kruhové dráze okolo Slunce). Můžeme proto psát klasickou podmínku pro
kruhovou dráhu – dostředivá síla je dána coulombickou interakcí kladného protonu se
záporným elektronem
Fd = Fc
me
v2
e2
=
r
4 πε 0 r 2
K této podmínce nyní přidáme Bohrovy předpoklady (postuláty):
1. Atom se může nacházet jen v určitých energetických (kvantových) stavech
s energiemi E1 , E2 , K, En . Svoji energii může měnit pouze při přechodu z jednoho
stavu do druhého.
2. Při přechodu ze stavu s energií Em do stavu s energií En ( Em > En ) atom vyzáří foton
s energií danou jejich rozdílem Em − En = hν . V tomto vztahu h je Planckova
konstanta a ν je frekvence odpovídajícího záření. (Při opačném přechodu n → m pak
pochopitelně atomu musí být odpovídající energie dodána.)
3. V n-tém kvantovém stavu platí pro elektron podmínka
me vr = nh = n
h
2π
Výraz na levé straně představuje moment hybnosti elektronu a podmínka tedy říká, že
moment hybnosti elektronu je kvantován v násobcích redukované Planckovy
konstanty h (n je celé číslo, nazýváme ho kvantové číslo).
Spojením podmínky kruhové dráhy a třetího postulátu můžeme snadno odvodit vztah pro
rychlost elektronu v n-tém stavu (na n-té dráze)
me
v2
e2
=
r
4 πε 0 r 2
me v 2 r =
e2
4 πε 0
e2
me vr ⋅ v = nh ⋅ v =
4πε 0
⇒
vn =
e2
1
1
⋅
=α ⋅c⋅
n
4 πε 0 nh
rev. 30.4.2012
Nově zavedená konstanta α je nazývána konstantou jemné struktury a její velikost je často
přibližně zapisována jako (c je rychlost světla ve vakuu)
α=
e2
1
=&
4πε 0hc 137
Vidíme, že rychlost elektronu na první Bohrově dráze je přibližně c / 137 (na vyšších drahách
pak ještě menší), takže není nutný relativistický popis.
Dále pak snadno z třetího postulátu najdeme poloměr dráhy elektronu pomocí rychlosti
nh nh
1
h
rn =
=
⋅
=
⋅ n2
1
me v me αc ⋅
me cα
n
h
2
rn = aB ⋅ n
,kde konstanta aB = r1 =
=& 0,53 Å se nazývá Bohrův poloměr.
me cα
Energii najdeme jako součet kinetické energie elektronu (neuvažujeme pohyb jádra) a
potenciální energie, která odpovídá coulombické interakci elektronu a jádra.
E = Ek + E p =
1
e2
1 e2
e2
e2
1
me v 2 −
= ⋅
−
=−
= − me v 2
2
4 πε 0 r 2 4 πε 0 r 4 πε 0 r
8πε 0 r
2
Při úpravě jsme využili podmínku kruhové dráhy. Nyní dosazením za r (nebo za v) dostaneme
vyjádření energie v závislosti na kvantovém čísle n.
1
1
e2
e 2 me cα 1
En = −
=−
⋅
⋅ 2 = − me c 2α 2 ⋅ 2
2
8πε 0 rn
8πε 0
h
n
n
Energie základního stavu je E1 = −13,6 eV (připomeňme, že 1 eV = 1,6 × 10 −19 J) . Ionizační
energie (energie potřebná na uvolnění
elektronu
z atomu)
je
rovna
n =4
rozdílu Ein = E∞ − En . Ionizační energie
Paschenova série
základního stavu je tedy rovna 13,6 eV
n =2
a tuto energii nazýváme rydberg
(1 Ry = 13,6 eV = 13,6 × 1,6 × 10 −19 J) .
Balmerova série
Možné hodnoty energie znázorňujeme
obvykle v uvedeném diagramu. V něm
jsou vyznačeny tři série čar v emisním
spektru vodíku. Jako první byla
pochopitelně popsána série čar ve
Lymanova série
viditelné oblasti spektra. Již v roce
1885 našel Johann Jakob Balmer
n =1
empirický vztah pro vlnové délky čar,
který nyní zapisujeme ve tvaru
1
1 
 1
= R 2 − 2  . V tomto vztahu jsou
λ
m 
n
−1
m a n celá čísla (pro Balmerovu sérii n = 2) a R = 10973731,534 m je Rydbergova konstanta.
Ještě před formulací Bohrovy teorie byla v roce 1909 objevena série čar v infračervené oblasti,
rev. 30.4.2012
která vyhovovala stejnému vztahu pro n = 3 (Paschenova). Poslední z uvedených sérií
(Lymanova) byla objevena v roce 1914, přísluší číslu n = 1 a leží v ultrafialové oblasti.
Později pak byly objeveny další série v infračervené oblasti, Brackettova (1922) a Pfundova
(1924).
Nyní můžeme snadno pomocí druhého Bohrova postulátu vysvětlit Balmerův empirický vztah
c
h ν = h = Em − E n
λ
1
λ
=
2
1
(Em − En ) = 1 1 mec 2α 2  12 − 12  = mecα  12 − 12 
hc
hc 2
m 
2h  n
m 
n
Dostáváme stejný vztah, ve kterém Rydbergova konstanta je dána vztahem
m cα 2
R= e
= 10973731,534 m−1.
2h

Podobné dokumenty

Rutherfordův a Bohrův model atomu

Rutherfordův a Bohrův model atomu jednoelektronových útvarů byla triumfem Bohrovy teorie. Bohrův model se však nepodařilo rozpracovat pro útvary s více než jedním elektronem a nemá žádný význam pro teorii chemických vazeb.

Více

Elektrostatické pole ve vodičích a dielektriku

Elektrostatické pole ve vodičích a dielektriku látka, která neobsahuje volné elektrony látka se jeví jako prakticky elektricky nevodivá (izolant) elektricky nabité částice látky se nemohou pohybovat na velké vzdálenosti (pouze posunout) pod vli...

Více

Elektronový obal atomu

Elektronový obal atomu Elektron se může kolem jádra vyskytovat v různých kvantových stavech. Každý stav se vyznačuje určitou energií. Hodnoty energie se mění skokem, nikoliv spojitě. Pokud je elektron v kvantovém stavu u...

Více

BRNO - ZŠ Jasanová 2

BRNO - ZŠ Jasanová 2  --I/ 1*" #I15 ,/3 A! 1 I3  I/ A/ 8  *1  *5*!  ;*!  # 1* -  ,"-=," 8#-*1+," -I/ A!&  I! # A# 8#  -1...

Více

zde

zde Obr. 2: Spektrum hypotetického atomu, zastoupeny pouze barvy o určitých vlnových délkách. Jak taková situace nastává? Dle kvantové mechaniky může atom existovat pouze v určitých povol...

Více

34 ATOM - ELEKTRONOVÝ OBAL Bohrovy postuláty z hlediska

34 ATOM - ELEKTRONOVÝ OBAL Bohrovy postuláty z hlediska neboli spektrálních sérií vyhovujících podmínce (34.21). Největším úspěchem Bohrovy teorie bylo, že dokázala vysvětlit původ těchto sérií. Podle třetího postulátu emituje elektron záření o kmitočtu...

Více

Bohrův model atomu vodíku

Bohrův model atomu vodíku kvantové číslo l (někdy též zvané vedlejší) určuje velikost momentu hybnosti příslušného kvantového stavu. Magnetické kvantové číslo m (někdy pro zdůraznění zvané orbitální magnetické kvantové čísl...

Více

Charakterizace výboje v atmosféøe methanu a helia pomocí èasovì

Charakterizace výboje v atmosféøe methanu a helia pomocí èasovì data o maximální hustotě, tzn. z každého HeNe laserem definovaného optického dráhového rozdílu,

Více