Povídám, povídám pohádku - E-shop

Komentáře

Transkript

Povídám, povídám pohádku - E-shop
Rozmnožování a kopírování bez souhlasu vydavatele je v rozporu s autorským zákonem.
ÈJ-197.20
1.-2.
roè.
3
VV
PÈ
OSV VDO EGS MKV ENV MED
Povídám, povídám pohádku
Využití:
Klíèové pojmy:
Pomùcky a potøeby:
V hodinách ÈJ k rozvoji ètenáøských dovedností, snadnìjšímu porozumìní
krátkým textùm, dramatizaci, v PÈ a VV k výrobì loutek a kulis.
Smìøujeme ke kompetencím - aktivnì naslouchat, rozvíjet fantazii a pøedstavivost
Uèivo - literatura, ètení s porozumìním
Papíry, špejle, lepidla, nùžky, návrhy loutek provedené akademickou malíøkou
Dagmar Ježkovou, padák (mùže se nahradit velkým kusem lehké látky kruhového
tvaru), Orffovy hudební nástroje, pracovní listy k pohádkám.
Popis:
Pohádek je deset, ke každé patøí samostatný PL. Jednotlivé texty na sebe nenavazují.
Ilustrace k pohádkám lze použít jako omalovánky, nebo mohou být inspirací k vytváøení vlastních
dìtských ilustrací a loutek.
Na pohádky mùžeme navázat øíkadly, písnièkami, hudebnì-pohybovými èinnostmi a hádankami
o zvíøátkách, která zde vystupují. Pro práci lze využít nìkteré námìty èinností, nebo se inspirovat
doporuèenou literaturou (velký zásobník písnièek o zvíøátkách).
Pracovní listy použijeme pro samostatnou práci, práci se slabšími ètenáøi nebo jako domácí úkoly.
Obsah:
O Veèerníèkovi
O ježkovi
O poštovním holubovi a výletnících
O netopýrovi
O motýlu Hedvábníèkovi
O èápovi
O tuèòákovi
O tom, kdo je nejvìtší
O vèelí královnì
O svatojánských brouècích
NÌKOLIK KONKRÉTNÍCH NÁMÌTÙ, JAK NAPØ. LZE NA PØÍBÌHY NAVÁZAT.
Pohádka první – O VEÈERNÍÈKOVI
Hádanka:
Vypráví mi, než jdu spát,
pohádky, které mám rád.
Z televize dìtem mává
a dobrou noc nám všem dává.
Kdo je to? (Veèerníèek)
!
Dìti zkusí jmenovat své oblíbené veèerníèky. Mùžeme si udìlat výstavku dìtských ilustrací k nim
a následnì hádat, který veèerníèek (pohádku) dìti nakreslily.
Pohádka druhá – O JEŽKOVI
Hádanka:
K pomazlení, k pohlazení
toto zvíøe zkrátka není.
Náš mròousek malinký
má na zádech bodlinky.
Kdo je to? (Ježek)
© INFRA, s.r.o.,KAFOMET Èeský jazyk, www.infracz.cz
Str. 1
Rozmnožování a kopírování bez souhlasu vydavatele je v rozporu s autorským zákonem.
ÈJ-197.20
O NETOPÝROVI
Možná, že i vy, dìti, jste již nìkdy veèer, nebo v jeskyni vidìly netopýra. Létá podobnì jako ptáci, ale
patøí mezi savce, tøeba jako myška nebo medvìd. Savci nesnášejí vajíèka, ale rodí živá mláïata, která
sají mléko. Proto se jim také øíká savci.
A teï už slíbená pohádka:
Kdysi, už je tomu velmi dávno, prý netopýøi nelétali ve vzduchu, ale bìhali po zemi jako myši.
Však také skoro jako myši vypadali. Spokojenì pobíhali sem a tam, až na jednoho. Ten se neustále
díval vzhùru a pozoroval, jak ptáci létají.
„Ach, kdybych se mohl vznášet ve vzduchu jako pták. To by byla krása!“ povzdechl si netopýr. „Možná,
že když se postavím jen na zadní nohy a pøedními zaènu mávat, tak poletím.“ Zkoušel to, ale marnì.
Netopýr vidìl, že nìkteøí ptáci ve vzduchu ani nemávají køídly, jen plachtí a vznášejí se ve vzdušných
proudech. A tak netopýra napadlo, že požádá o pomoc vítr.
„Vìtøe, vìtøíèku, pomoz mi prosím, chtìl bych létat jako ptáci.“
„Dobøe,“ øekl vítr, „já zafoukám a ty zkus zamávat pøedními tlapkami, tøeba poletíš.“ Ale a vítr foukal
sebevíc, netopýr neletìl ani malinký kousíèek.
„Co když se zeptám sluníèka? Tøeba mi poradí, co mám dìlat, abych mohl létat.“
Ale ani u sluníèka netopýr nepochodil:
„Ryby plavou ve vodì, ptáci létají ve vzduchu, ty bìháš po zemi. Buï spokojený s tím, jak je to na svìtì
zaøízeno.“
Netopýr však spokojený nebyl. „Co když se zeptám mìsíce? Slyšel jsem, že mìsíc má kouzelnou moc
a velkou sílu. Jeho pøitažlivostí prý stoupá a klesá voda v moøích a oceánech. Tøeba mi jeho kouzelná
moc pomùže a budu moci létat.“
Mìsíc, který už dlouho pozoroval, jak se netopýr trápí a jak moc by chtìl létat, povídá: „Když poèkáš do
úplòku, zkusím ti pomoci.“ A tak netopýr každý den pozoroval, jak mìsíc, který byl vidìt jen jako malý
srpeèek, dorùstá. Trvalo to skoro dva týdny, než byl úplnìk. A pak nastalo velké mìsíèní kouzlení.
Netopýr cítil, jak se mu pøední nožièky zvìtšují a mìní se v køídla, na kterých nebylo peøí, ale létací
blány.
„Tak, a teï zkus letìt,“ øekl mìsíc.
„Letím, já doopravdy letím!“ radoval se netopýr a v mìsíèní záøi létal sem a tam. „Mìsíèku, prosím, já
bych chtìl takhle létat navždycky.“
„Dobøe, ale pamatuj si, že budeš létat vždy jenom veèer a v noci.“ Od té doby už netopýøi nebìhají po
zemi, ale za noci létají.
O MOTÝLU HEDVÁBNÍÈKOVI
V jednom království žila v zámku princezna Kvìtuška. U zámku byla pìkná, veliká zámecká zahrada
a Kvìtuška, která mìla ráda kvìtiny, byla nejradìji od jara do podzimu v zahradì.
O zámeckou zahradu se staral mladý, hezký zahradník Jaroslav, kterému se krásná princezna líbila,
a zamiloval se do ní.
I Kvìtušce se Jaroslav líbil a mìla ho ráda.
Jednoho dne král rozhodl: „Kvìtuško, budeš se vdávat. Pozval jsem na zámek dva bohaté prince a ty
si jednoho z nich vybereš.“
Princ ze Zlatého království Kvìtušce sliboval: „U nás budeš, princezno, žít ve zlatém zámku, i zahrada je
celá ze zlata, tráva, kvìtiny, stromy, všechno je zlaté.“
Princ ze Støíbrného království také sliboval: „U nás je zase všechno ze støíbra a navíc ozdobené
drahokamy.“
Kvìtuška, která mìla ráda zahradníka Jaroslava, žádného z princù nechtìla. „Tatínku králi, já se za
žádného prince vdávat nechci, žádného si nevyberu.“
„Když nevybereš, tak si vezmeš za muže toho ženicha, který ti pøinese ty nejkrásnìjší šaty. A hotovo,“
øekl král rozzlobenì.
Princ ze Zlatého království nechal pøivézt zlatou látku a nitì a švadleny mnoho dní šily a vyšívaly: „My
šijeme zlaté šaty, zdobí je i závoj zlatý.“
Princ ze Støíbrného království nechal pøivézt støíbrnou látku a nitì a jiné švadleny mnoho dní šily a drahými
kameny zdobily šaty: „Tyto šaty záøí samy. Záøí støíbrem, drahokamy.“
Jaroslav byl nešastný. Vìdìl, že on, chudý zahradník nemùže nejkrásnìjší šaty Kvìtušce dát. Právì
ve chvíli, když zaléval v zahradì keøe rùží, uslyšel slabounký hlásek krásného motýla, který sedìl na
jednom z kvìtù.
„My, motýli, nejsme užiteèní jen tím, že pomáháme pøenášet pyl. Kukly jednoho druhu motýlù, bource
morušového, dávají lidem lehounké a pevné vlákno, ze kterého se dìlají hedvábné látky. Já tì k motýlu
Hedvábníèkovi a jeho kamarádùm dovedu.“
Str. 8
© INFRA, s.r.o.,KAFOMET Èeský jazyk, www.infracz.cz
Rozmnožování a kopírování bez souhlasu vydavatele je v rozporu s autorským zákonem.
ÈJ-197.20
Pracovní list: O NETOPÝROVI
Možná, že i vy, dìti, jste již nìkdy veèer, nebo v jeskyni vidìli netopýra.
Létá podobnì jako ptáci, ale patøí mezi savce, tøeba jako myška nebo
medvìd. Savci nesnášejí vajíèka, ale rodí živá mláïata, která sají mléko.
Proto se jim také øíká savci.
A teï už slíbená pohádka: Kdysi, už je tomu velmi dávno, prý netopýøi
nelétali ve vzduchu, ale bìhali po zemi jako myši. Však také skoro jako
myši vypadali. Spokojenì pobíhali sem a tam, až na jednoho. Ten se
neustále díval vzhùru a pozoroval, jak ptáci létají.
Úkol: Odpovìz na otázky a zakroužkuj správnou odpovìï!
1. Chtìl malý netopýr umìt létat?
ANO
NE
2. Líhnou se malí netopýøi z vajíèek?
ANO
NE
3. Rodí netopýøí maminka živá mláïata?
ANO
NE
4. Sají mláïata netopýrù mateøské mléko?
ANO
NE
5. Patøí netopýr mezi savce?
ANO
NE
6. Létá netopýr ve dne?
ANO
NE
7. Žije netopýr v noøe?
ANO
Str. 16
NE
© INFRA, s.r.o.,KAFOMET Èeský jazyk, www.infracz.cz
Rozmnožování a kopírování bez souhlasu vydavatele je v rozporu s autorským zákonem.
ÈJ-197.20
Pracovní list: O TUÈÒÁKOVI
Kdysi, ale to už je velmi dávno, umìli prý tuèòáci létat tak jako ostatní ptáci.
Jednoho dne jeden tuèòák poletoval u moøského pobøeží a pozoroval
potápìèe, který mìl na sobì tmavý neoprenový potápìèský oblek, masku
s brýlemi, rukavice, boty a ploutve.
Tuèòákovi se moc líbilo, jak potápìè plave ve vodì a potápí se. „Kdybych já
umìl také tak plavat a potápìt se.“
Sedl si na veliký kámen, který vyèníval z vody, a potápìèe pozoroval. Když
tuèòák vidìl, jak si potápìè, který vylezl z vody, svléká rukavice, odkládá
masku, boty, ploutve a svléká si oblek, povídá: „Vždy je to èlovìk! Když
mùže plavat a potápìt se èlovìk, tak proè bych nemohl i já, pták. Staèí, když
si poøídím potápìèskou výstroj. Musím se zeptat kraba, ten má klepeta
jako krejèí nùžky. Tøeba pro mne potápìèský oblek ušije.“
Tuèòák letìl dál, až zahlédl kraba. Byl to krab palmový s velmi silnými klepety.
ÚKOLY K TEXTU:
1) Z øady slov vyškrtej, která nejsou názvy ptákù:
tuèòák kos slon
ještìrka kapr
sýkora
orel
tuleò
vrána straka
vlaštovka
2) Slova v nìkterých vìtách se rozsypala, pokus se je správnì seøadit
a vìty napiš:
já také tak umìl potápìt se Kdybych a plavat .
______________________________________________________
je èlovìk to Vždy !
______________________________________________________
3) Zamysli se, co potøebuje èlovìk k potápìní, a na druhou stranu
nakresli obrázek potápìèe.
Str. 20
© INFRA, s.r.o.,KAFOMET Èeský jazyk, www.infracz.cz

Podobné dokumenty