Farní listy III/2007 - Římskokatolická farnost Domažlice

Transkript

Farní listy III/2007 - Římskokatolická farnost Domažlice
Farní listy III/2007
Týdeník farností Domažlice, Milav e a Klen í pod erchovem
1. dubna – Kv tná ned le
Náklady na toto íslo Farních list
iní 10,- K . D kujeme
Koncem
desátého
století
zp sobil
nemalou
nevoli
krucifix arcibiskupa Gera,
který se dodnes nachází
v katedrále
v Kolín
nad
Rýnem.
P í inou
onoho
skandálu bylo znázorn ní
uk ižovaného Krista se…
zav enýma o ima. Mnozí totiž
nevid li na k íži Spasitele
sv ta, Vít ze nad smrtí, ale jen
„homo mortuus“, ili „mrtvého
lov ka“.
Marc Chagall, židovský malí
a mystik studující Bibli,
namaloval v roce 1938 obraz
„Bílé uk ižování“. V dob , kdy
Evropa
p ihlížela
nar stajícímu antisemitismu,
Chagall maluje uk ižovaného
jako židovského mu edníka – jeho bedra zahaluje židovská modlitební šala.
Nad Kristem, v rohu obrazu, najdeme ho ící synagógu, dole dav utíkajících
Žid ; dole zni ené židovské m sto a skupinu revolucioná
s rudým
praporem. Úpln naho e lamentující Židé vznášející se ve vzduchu – možná
duše zem elých. Ale to nejpodstatn jší se nachází pod k ížem: je tam
židovský svícen menora a vedle n j op ený o k íž bílý žeb ík. Podle tradice
menora m la být vždy rozsvícena v jeruzalémském chrám – je tedy
symbolem Boží svatosti a na tomto obrazu poukazuje na Ježíšovu svatost.
V Jakubov snu (Gn 28,12) žeb ík spojoval nebi se zemí, a na jeho vrcholu
stál B h. U Chagalla žeb ík vede sm rem vzh ru k Ježíši, kterého umu ené
t lo je pono ené do bílého sv tla. Cesta do nebe vede skrze Ježíše Krista –
takové vyznání víry m žeme najít v obraze um lce, který p ece nebyl
k es an.
Mathias Grunewald zhotovil v XVI. st. oltá pro kapli p i nemocnici pro
nevylé iteln nemocné v Isenheimu. Na jedné oltá ní desce realisticky
namaloval umu eného Ježíše, z jehož ran te e krev a celé jeho t lo je plné
v ed . Nelze na n m najít nic krásného. Ale na druhé oltá ní desce,
odhalované každou ned li, vidíme Krista vzk íšeného, na jehož t le už není
stopa po ranách a v edech. Každý malomocný, jehož t lo u ostatních budilo
odpor, vid l nejd íve svého Spasitele, který je mu tak blízký a tak podobný.
Vid l Božího Syna opušt ného, zran ného, trpícího, umu eného a nakonec
mrtvého. V d l zárove , že až se otev e oltá , uvidí téhož Krista ve sláv ,
plného krásy, vít ze nade vší bolestí, nade vším ponížením – Vít ze nad
smrtí. A v tom mohl spat it i svou nad ji.
Za íná Svatý týden. Pár dn velice intenzivního prožívání tajemství naší
spásy. Setkání s Kristem radostn vítaným v Jeruzalém , následn
odsouzeným, bi ovaným, nesoucím k íž a na k íži umírajícím. eká nás
tiché bd ní u jeho hrobu a radost zjišt ní, že hrob je prázdný, protože On
vstal z mrtvých.
Jaký Krist v obraz bychom byli schopni za tyto dny nakreslit. Jak vypadá
naše vyznání víry?
P. Miroslaw Gierga
Milí tená i,
stojíme na prahu velikono ních
svátk , již za ty i dny si za neme
znovu p ipomínat poslední Ježíšovu
ve e i, následn
pak události
v Getsemanské zahrad , zat ení
Ježíše díky Jidášov zrad , soud
p ed
židovskou
veleradou,
p edvedení p ed Heroda, soud
u Piláta,
bi ování,
odsouzení
k uk ižování,
p ípravu
na
uk ižování, Ježíšovu smrt. Vše toto
je již dnes obsahem pašijí, s nimiž se
jako každý rok setkáváme p i
bohoslužbách Kv tné ned le. Letos
ale zazní pašije v kostele i mimo
bohoslužbu
–
dnes
ve er
v arcid kanském kostele od 19.30
hodin budeme mít díky erchovanu,
Musice Tust a sólist m možnost
zaposlouchat se do Janových pašijí
v díle G.F.Händela.
Novinkou letošních Velikonoc je, že
budeme moci poprvé sledovat
v eštin p ímé p enosy ob ad
Svatého týdne z Vatikánu a to
prost ednictvím TV Noe – nejd íve
ve tvrtek od 9.30 sv cení olej
a poté od 17.30 mši svatou.
Velkopáte ní ob ady za ínají ve
atikán v 17.00 hodin, od 21.15
bude následovat p enos k ížové
cesty. Sobotní velikono ní vigílie je
na programu od 22.00 hodin
a ned lní
bohoslužba
k oslav
Vzk íšení
Pán
za íná
na
Svatopetrském
nám stí
vp l
jedenácté.
To, co není novinkou, ale pomalu už
tradicí,
je
premiéra
dvou
jednoaktovek
domažlických
ochotník
s názvem Bitva na
Kozinovo poli o domažlický ležák
a Klárko, ukli ten svin ík, která
stejn jako loni i letos p ipadla na
Velký pátek, takže když p jdete
ve er do kaple na rozjímání
k Božímu hrobu, tak se nenechte
zasko it nám stím plným aut.
Požehnané Velikonoce
Petr Vondraš

Podobné dokumenty

FL číslo 39/2006 - Římskokatolická farnost Domažlice

FL číslo 39/2006 - Římskokatolická farnost Domažlice Dovoluji si již podruhé napsat do Farních list . K tomuto lánku m svým zp sobem podnítil (snad?) pouze jeden negativní ohlas na zp v pov žného. V Domažlickém deníku jsem letos zjara etl rozhovor s ...

Více

FL 07-04-05

FL 07-04-05 ministrantů a jejich otců (těch mladších) do Říma ve dnech od 7. do 11.7. Chtěl bych, aby návštěva těch posvátných a pro křesťany důležitých míst, byla pro naše ministranty nejen odměnou a poděková...

Více

Spolupráce mezi oblastmi Řádu

Spolupráce mezi oblastmi Řádu a badatelů, a přispěly k tomu, že se v srdcích obnovila láska a františkánsko-kapucínskému životu a charismatu”.

Více

Farní zpravodaj - Římskokatolická farnost Sezimovo Ústí

Farní zpravodaj - Římskokatolická farnost Sezimovo Ústí Stáním vyjad ujeme úctu, ale také radost, p ipravenost naslouchat a na slyšené reagovat. Pro rané k es anství to proto byl b žný postoj p i osobní modlitb i bohoslužb . Farizeus se postavil v chrám...

Více

Rozbory CHKO Český les - Regionální pracoviště Správa CHKO

Rozbory CHKO Český les - Regionální pracoviště Správa CHKO rozsáhlé komplexy (ž árský, p imdský a erchovský). Termínem „migmatity“ se ozna ují horniny složené ze dvou ástí: z p vodní taveniny (nej ast ji žuly) a pevné složky (nej ast ji ruly). Tavenina poc...

Více

Duben v domažlické farnosti - Římskokatolická farnost Domažlice

Duben v domažlické farnosti - Římskokatolická farnost Domažlice z Horšovského Týna a ostatní kn ží domažlického vikariátu, v pátek P. Pavel Petrašovský z Plzn a v sobotu otcové augustiniáni z Prahy. 25.4. – sobota: první zpov . V sobotu v 18.15 hod. p ijmou v a...

Více