âESKÉHO SVAZU CHOVATELŇ MASNÉHO SKOTU

Transkript

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU
ROâNÍK XVIII. • B¤EZEN 2011 • âÍSLO 1
Z OBSAHU:
• Exkurze do systému chovu masného
skotu ve Francii
• Seriál: Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm
masného skotu – XII. díl
• Brahman – posvátná kráva hinduismu
• V˘sledky prvních inseminací b˘ky
masného skotu v letech 2000–2009
• Plánujeme zimovi‰tû
Vážené chovatelky a chovatelé,
březen je nejenom měsícem knihy, ale rovněž i měsícem, kdy se vám do rukou dostává první číslo svazového
zpravodaje, a proto jsem rád, že ani rok 2011 v tomto ohledu není výjimkou.
Věřím, že zima je už téměř za námi a že období telení či jeho převážnou část, které je v chovech masného skotu se
zimními měsíci neodmyslitelně spjato, jste úspěšně zvládli a že stejně tak úspěšný bude i zbytek chovatelského roku.
Z hlediska finančního se však o přílišných pozitivech příliš hovořit nedá. Po loňském propadu ve výši podpor
chovatelů masného skotu způsobených změnou v rozložení jednotlivých obálek v rámci národních doplňkových
plateb, se zdá, že ani letošní rok nebude o mnoho lepší. Rýsuje se sice naděje, že ministerstvu zemědělství se podaří
získat určité prostředky alespoň na podporu citlivých sektorů, na platbu na půdu v rámci TOP-UP však zřejmě už
peníze nezbudou. Pozitivem, i když samozřejmě ne vše řešícím, je postupné zvyšování sazby v rámci jednotné platby
na plochu, tzv. SAPS. O to více úsilí se snažíme vynaložit na přípravu opatření na podporu masného skotu v rámci
tzv. článku 68. Tento článek, který umožňuje jednotlivým členským státům využít 3,5 % z přímých plateb na podporu
citlivých sektorů, je od loňského roku využíván pouze na podporu mléka a my bychom chtěli, aby od roku 2012 byl
využit i pro masný skot. Připravili jsme proto návrh opatření včetně finančního rozkladu, který jsme na Ministerstvo
zemědělství předložili. O podporu našeho návrhu jsme rovněž požádali některé nevládní organizace, který s tím
v zásadě vyjádřili souhlas a tak se zatím zdá, že máme poměrnou dobrou naději na úspěch.
Než se nadějeme, budou tu i tradiční výběry plemenných býků. V prvním kole na vás bude čekat celkem 668 býků,
kteří byli naskladněni do odchoven plemenných býků, dalších zhruba 260 je u chovatelů. Počet býků na jednotlivých
odchovnách oproti loňskému roku vzrost zhruba o 50 kusů, totéž se dá říci o odchovu u chovatelů. Věřím proto, že
bude z čeho vybírat. V dostatečném předstihu jsme zveřejnili kalendář základních výběrů a aukcí, který najdete na
jiném místě tohoto zpravodaje či na webových stránkách svazu. Všem, kteří mají zájem o koupi plemenného býka
proto doporučujeme, aby svazové stránky sledovali, průběžně zde budou doplňovány všechny důležité informace,
zejména pak katalogy býků.
Důležitou chovatelskou akcí bude druhý ročník národní výstavy hospodářských zvířat v Brně. Ta letošní se
uskuteční opět na konci června, konkrétně 23.–26. 6. Rozměr expozice masného skotu by měl zůstat zhruba na stejné
úrovni s tím, že přibude ukázka nových masných plemen. Na jiném místě tohoto Zpravodaje a také jako přílohu
najdete všechny podstatné organizační pokyny. Jedno je však jisté již nyní – soutěžit budou pouze zvířata, která budou
předvedena a kterých bude v rámci dané kategorie dostatečný počet. Je proto více než vhodné, abyste se v rámci
jednotlivých klubů domluvili, jaké kolekce jste schopni připravit tak, aby se nestalo, že nějaký chovatel bude své zvíře
připravovat a poté až na výstavišti zjistí, že nemá „do ringu“ soupeře. Toho jsme v minulosti byli bohužel svědky
a vězte, že nikdo z vás by nechtěl na podobném místě být... Pokud někdo bude potřebovat další doplňující informace,
neváhejte kontaktovat pracovníky svazu, kteří vám je ochotně sdělí.
Na výběrech býků, či v Brně na výstavě, se s vámi na viděnou těší
Kamil Malát
ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha
ãíslo 1/2011 – roãník XVIII.
O B SAH
Aktuálnû..........................................................................................................
Aktivity âSCHMS 2010/2011 ..........................................................................
Exkurze do systému chovu masného skotu ve Francii .....................................
Elektrické ohradníky ........................................................................................
Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu................................................
Eduard Kraml: Je potfieba to nûkam smûfiovat ..................................................
Ivan a Ivana Míchalovi, FARIM s.r.o.: U nás se krávy mají dobfie ...................
Skupina ãesk˘ch chovatelÛ na v˘pravû v Belgii .............................................
Plánujeme zimovi‰tû .......................................................................................
Kfiest zimovi‰tû na Farmû Ranãice ...................................................................
Skot, kter˘ se u nás nepase..............................................................................
Brahman – posvátná kráva hinduismu.............................................................
Národní v˘stava hospodáfisk˘ch zvífiat Brno 2011 ...........................................
Porovnání v˘krmnosti a jateãné hodnoty b˘kÛ plemen
ãeské strakaté a masn˘ simentál ..................................................................
Porovnání rÛstu a vlastností jateãnû upraveného tûla mezi b˘ky plemen
charolais a masn˘ simentál .........................................................................
PlísÀová a prionová onemocnûní ....................................................................
Velká pfiíleÏitost nebo velké riziko? .................................................................
V˘sledky I. inseminací b˘ky masného skotu v letech 2000 –2009 ...................
Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2011 ...........................................
Recept – SmaÏené b˘ãí Ïlázy ..........................................................................
4
5
6
13
14
14
18
20
22
25
26
26
29
30
32
34
39
42
48
50
Adresa svazu
Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1
Tel.: 221 812 865 • e-mail: [email protected], www.cschms.cz
âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903
Kontakty na pracovníky svazu
• pfiedseda:
Ing. Miroslav Vráblík
Akátová 1132, 374 01 Trhové Sviny
email: [email protected], tel.: 724 007 863
• fieditel:
Kamil Malát
email: [email protected], [email protected],
tel.: 724 007 860
• tajemník:
Ing. Jana ¤ehofiová
• plemenná kniha, fakturace:
Anna Stará
Krátká 167, 410 02 Lovosice
Titulní strana – hlavní fotka: Stádo plemene shorthorn chovatelů manželů Vacíkových v Roupově
(foto: Karel Melger)
Titulní strana – malá fotka: Plemenice aubrac z chovu pana Petersíka (foto: Karel Melger)
Vnitřní obálka – Herefordské stádo (foto: Jan Čepelák)
inspektofii svazu:
• západní âechy – Karel Melger
Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda
• stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann
Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5
• jiÏní âechy – ing. Vít âepelák
Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov
• v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy
Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le
• Morava – Bc. Radek Dobe‰
Voskovcova 2, 779 00 Olomouc
Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ.
Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344.
Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz
Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.
3
Aktuálnû
,
Do ukonãení NOP od IBR zb˘vají necelé dva roky
Dva roky zb˘vají do ukonãení národního ozdravovacího programu od IBR (NOP), kter˘
v âeské republice bûÏí od roku 2005. Za tuto dobu se podafiilo zv˘‰it poãet úfiednû prost˘ch hospodáfiství od IBR z 19,02 % na 62,71 %. I kdyÏ lze hovofiit zatím o úspû‰nosti celé akce, je nutné
upozornit i na problémy, které jsou s realizací NOP spojeny a také na finanãní stránku celé akce
pro ty chovatele, ktefií signalizují, Ïe nestihnou ozdravování dokonãit do konce NOP, tj. do
31. 12. 2012.
KaÏdému z tûchto chovatelÛ je nutné pfiipomenout finanãní nároãnost, která po uvedeném termínu zatíÏí v˘hradnû jeho rozpoãet:
• Vakcinování v‰eho skotu star‰ího 6 mûsícÛ. Cena vakcinaãní dávky cca 100 Kã.
• První a druhé závûreãné vy‰etfiení v‰eho skotu star‰ího 6 mûsícÛ. Cena jednoho vy‰etfiení gE
ELISA testem 100 Kã.
• Odbûry krve soukrom˘m veterinárním lékafiem pro závûreãná vy‰etfiení – pfiíspûvek státu na 1 odbûr (dotace) – 13 Kã.
Je potfiebné ve stanoveném termínu ujednotit nákazovou situaci na bázi prost˘ch a ozdraven˘ch (nákazovû nerizikov˘ch)
hospodáfiství. Nejednotná nákazová situace je pfiekáÏkou v obchodování, ale i pfii vyuÏitelnosti genofondu chovatelsky v˘znamn˘ch zvífiat.
Hranice pro testování BSE se zv˘‰í, ne v‰ak pro âR
Potû‰ující zpráva, ne v‰ak pro âeskou republiku, pfii‰la z posledního stálého v˘boru pro potraviny a zdraví zvífiat, kter˘ se
konal v Bruselu dne 15. února. Na nûm se odborníci z ãlensk˘ch státÛ dohodli, Ïe od 1. ãervence 2011 dojde ke zv˘‰ení vûkové
hranice pro testování na BSE u poraÏeného skotu na 72 mûsícÛ. Toto rozhodnutí v‰ak platí pouze pro 22 ãlensk˘ch státÛ s v˘jimkou Rumunska, Bulharska, âeské republiky, Slovenska a Polska.
Doposud byla hranice pro povinné testování 48 mûsícÛ pro ãlenské státy EU-15 plus Slovinsko a Kypr, a 30 mûsícÛ pro
EU-12.
âeské republice, Slovensku a Polsku doporuãil EFSA v posledním vûdeckém stanovisku, aby souãasn˘ systém sledování BSE
v tûchto zemích pokraãoval v nezmûnûné podobû aÏ do doby, neÏ bude plnû potvrzen klesající trend v poãtu pozitivních
pfiípadÛ BSE.
Nutno zmínit, Ïe koneãné schválení je‰tû podléhá Evropskému parlamentu, kter˘ má tfii mûsíce ãas vyjádfiit kladné ãi záporné
stanovisko t˘kající se tohoto rozhodnutí. V zásadû by s tím mûl b˘t Ïádn˘ problém.
A jak se k tomuto návrhu staví na‰e Státní veterinární správa?
PoÏádali jsme je o vyjádfiení tiskového mluvãího ing. Dubna a zde
Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu
je jeho reakce: „PoÏádali jsme o zv˘‰ení vûku na vy‰etfiování
taktéÏ, se souhlasem MZe, a rozporovali jsme stanovisko EFSA,
a plemenné knihy od 1. 12. 2010
které vycházelo s nesprávn˘ch údajÛ. Tuto záleÏitost sledujeme,
ZdeÀka Bûlohlávková, Lí‰nice
máme v˘hrady, nesouhlasíme. Co k tomu v souãasné dobû dodat?
Jan Meduna, Pístina, StráÏ nad NeÏárkou
KaÏdému je jasné, Ïe u nás je trend niÏ‰ího v˘skytu nabíledni, dva
Matûj Dudek, Bûlá, Velk˘ Hlavákov
roky nic, nicménû neodpovídající stanovisko EFSA vzala EK jako
Martin Nejdl, Kvaslice, Klatovy
v˘chodisko, a s tímto stanoviskem nesouhlasíme a podnikáme
DruÏstvo vlastníkÛ „LibeÀ-Vtelno“, Mûlnické Vtelno
kroky k nápravû.“
Ing. Martin Kouba, Îìár, Protivín
Vakcinace proti bluetongue uÏ jen dobrovolná
Letos se jiÏ ãtvrt˘m rokem vakcinují pfieÏv˘kavci, tj. zejména skot
a ovce proti katarální horeãce ovcí.
JelikoÏ se jiÏ nevyskytl dal‰í pfiípad
tohoto onemocnûní, nebude po
dokonãení jarní vakcinace v nafiízené
vakcinaci pokraãováno. Vzhledem
ale k moÏnému obchodování se
zemûmi, kde negativní „zku‰enost“
s katarální horeãkou nemûli a poÏadují, aby byla zvífiata vakcinována,
umoÏÀuje nyní SVS âR, aby takovíto
chovatelé mohli zvífiata vakcinovat, a k tomu je nezbytná
forma Nafiízení Státní veterinární správy – mimofiádná veterinární opatfiení, která si mÛÏete stáhnout na na‰ich webov˘ch
stránkách v sekci Dotace, programy/Formuláfie a pfiíruãky.
4
Roman Îaloudek, Ptenín
MEDITO s.r.o., Praha
Jana Klemensová, Dolní Bene‰ov – Zábfieh
Katefiina Grégrová, Topûlec
Farma Kozák s.r.o., Milevsko
Alena Streerová, Drslavice, Klatovy
Mgr. Miroslava Sedláková, Hrutov, Li‰ov
Miroslav Faflák, ml., Kyjov, Krásná Lípa
Jaroslav Tájek, Zvíkov, Li‰ov
VANES PROJEKT, s.r.o., Pfiimda
Václav Vacík, ml., Roupov, Pfie‰tice
Miroslav Faflák, ml., Kyjov, Krásná Lípa
Hana Nemleinová, âeská Kamenice
Du‰an Kubík, Tfiebãice, Nepomuk
CK STAVBY s.r.o., Îeleã u Tábora
Petr Bartonûk, Uniãov
ZD Krásná Hora nad Vltavou, a.s.,
Krásná Hora n.Vltavou
Milan Kotalík, Písek – Semice
Hana Svobodová, Sedli‰tû, LibáÀ
Ing. Pavel Vrba, Nûmãice – Úlíkov
Natalija Karpenková, PlzeÀ
Adriana Roithová, Dvory nad LuÏnicí
Aktivity âSCHMS 2010/2011
Prosinec
2.
6.
8.
13.
14.
14.
16.
20.
12.
12.
12.
12.
12.
12.
12.
12.
21.12.
fieditel svazu se v Chrudimi zúãastnil v˘roãní ãlenské schÛze Svazu marginálních oblastí
pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko)
jednání pracovní skupiny pro ozdravovací program IBR (Karel ·eba)
schÛze ãlenÛ klubu plemene charolais (Sokolov)
pfiedseda se zúãastnil jednání pracovní skupiny pro hovûzí maso v rámci uskupení Copa Cogeca v Bruselu
fieditel se zúãastnil jednání rady SEUROP pfii Ministerstvu zemûdûlství
vánoãní v˘bor v restauraci Aston (Praha)
fieditel svazu jednal s pracovníky Ministerstva zemûdûlství na téma harémového pfiipu‰tûní v chovech BTPM
a evidence v ÚE
fieditel se zúãastnil spoleãného jednání pfiedstavenstva a dozorãí rady âMSCH a.s.
Dal‰í prosincové aktivity
• Tisk a rozeslání 4. ãísla svazového zpravodaje spoleãnû s PF 2011
• Administrace a vyplácení dotací na kontrolu uÏitkovosti
• Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu
Leden
3. 1.
6. 1.
7. 1.
11. 1.
17.–18. 1.
20.
20.
26.
27.
1.
1.
1.
1.
pfiedseda se zúãastnil jednání pracovní skupiny (PS) pro pfieÏv˘kavce
schÛze salernské sekce klubu francouzsk˘ch rustikálních plemen (Stachy)
probûhlo dal‰í jednání t˘kající se problematiky harémového pfiipu‰tûní v chovech BTPM
a evidence tohoto systému v ÚE (Malát, Kopeck˘)
pfiedseda a fieditel se zúãastnili mezinárodního setkání k problematice spoleãné zemûdûlské politiky
pro rok 2013 ve Var‰avû
schÛze ãlenÛ klubu plemene Limousine (Kunín u Nového Jiãína)
pfiedseda a fieditel se v Praze-Uhfiínûvsi zúãastnili jednání Unie chovatelÛ
pfiedseda se zúãastnil jednání kulatého stolu (MZe Praha)
semináfi „Aktuální problémy v chovech masného skotu“ (StfiíteÏ u Jihlavy)
Dal‰í lednové aktivity
• Zpracování podkladÛ pro vytvofiení V˘roãní zprávy âSCHMS za rok 2010
• Kontrola BOZP
• Aktualizace plemenn˘ch hodnot a databáze sluÏby webKUMP
Únor
1. 2.
3. 2.
9. 2.
10. 2.
14. 2.
15. 2.
schÛze klubu chovatelÛ francouzsk˘ch rustikálních plemen (Buãick˘ Ml˘n)
schÛze klubu chovatelÛ plemene Piemontese (ZD Skály Bene‰ov)
schÛze v˘boru a grémia rad PK âSCHMS (Hradi‰Èko)
v Brnû probûhlo jednání t˘kající se organizace národní v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat (Malát, Kopeck˘)
pfiedseda se zúãastnil jednání kulatého stolu (MZe Praha)
Dal‰í únorové aktivity
• Pfiíprava materiálÛ pro první ãíslo svazového zpravodaje 2011
• Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2010
• Podání návrhu na zmûnu metodiky odchovu na OPB
• âinnosti spojené s pfiípravou v˘stavu NVHZ v Brnû (23.–26. 6. 2011)
5
Exkurze do systému chovu masného skotu ve Francii
Jana ¤ehofiová, âSCHMS
KdyÏ mi byla nabídnuta stáÏ ve
Francii, kde budu mít moÏnost
poznat tamûj‰í systém odchovu
masného skotu, neváhala jsem ani
minutu. Seznámit se se zemí, z níÏ
pochází polovina registrovan˘ch
masn˘ch plemen chovan˘ch na
na‰em území, byla jedineãná pfiíleÏitost.
Základní pfiehled
Zaãnu v˘ãtem pár ãísel. Francie
se dûlí do 100 krajÛ (departementÛ) a 22 regionÛ (plus 4 zámofisk˘ch). Odchovává se zde
kolem 20ti masn˘ch plemen skotu
v celkovém poãtu více neÏ 4 miliony kusÛ. Témûfi kaÏd˘ region má
své specifické plemeno, které se
v nûm koncentruje, a po kterém je
téÏ v nûkter˘ch pfiípadech pojmenován (Aquitaine, Limousin
apod.).
Dal‰ím specifikem Francie je, Ïe
v‰echna zde chovaná masná plemena jsou pÛvodní. Kromû ne pfiíli‰ roz‰ífieného belgického modrého, do této zemû nebylo Ïádné
plemeno importováno.
Jako exportní zemû v‰ak Francie
zaujímá na mezinárodním trhu
v˘znamné postavení. Zvífiata urãená pro plemenitbu jsou vyváÏena
do celého svûta, napfi. do Velké
Británie, Polska, ·panûlska ãi
Nûmecka, a to v prÛmûrném
poãtu 50 tisíc kusÛ za rok.
Jako jedna z mála zemí se Francie mÛÏe pochlubit vût‰ím procentuálním zastoupením ãistokrevn˘ch zvífiat neÏli kfiíÏencÛ.
V ãistokrevné formû vyváÏí i zásta-
vové kusy (800 tisíc aÏ 1 milion
roãnû), které odtud, stejnû jako
od nás, putují nejvíce do Itálie
a ·panûlska.
Francouzská plemena se dûlí na
intenzivní (specializovaná masná),
z nichÏ nejpoãetnûj‰í je charolais
(1,5 mil. kusÛ), druhé místo zaujímá limousine (cca milion kusÛ)
a tfietí blonde d’Aquitaine (pÛl
milionu kusÛ), extenzivní (rustikální) – salers, aubrac, gasconne,
parthenaise, bazadaise a udrÏitelná (tzv. „genové rezervy“) –
pÛvodní plemena, která nebyla
konkurenceschopná a vyskytují se
tedy jen v poãtech nûkolika set
kusÛ, ale které by si Francie chtûla
uchovat, napfi. armoricaine, béarnaise, bretonne pie noir, casta,
ferrandaise, lourdaise, maraîchine,
mirandaise aj. Existují téÏ syntetické linie vy‰lechtûné speciálnû
na koneãné kfiíÏení jako je INRA 95
nebo Charolais Excelence.
Díky velké rozmanitosti produkãních systémÛ vlastní Francie
nejvût‰í celosvûtové rezervy
tûchto plemen, co se t˘ká poãtu
a zároveÀ rÛznosti druhÛ zvífiat.
Jak jsem zmínila, Francie produkuje pfieváÏnû ãistokrevná zvífiata.
Pokud se kfiíÏí, tak v pozici matky
je rustikální nebo mléãné plemeno a v pozici otce intenzivní
masná plemena. Specializovaná
masná plemena jsou pfiizpÛsobená na vyuÏití pfii kfiíÏení samic,
které mají sníÏenou zmasilost
s cílem zv˘‰it uÏitkov˘ potenciál
produktu. Rustikální plemena
jsou zase velmi dobfie pfiizpÛso-
bená na nároãné podmínky (teploty, nadmofiská v˘‰ka atd.) a na
skromné moÏnosti zásobování
krmivem. KfiíÏením s uÏitkov˘mi
plemeny jsou velmi dobfie zhodnocena.
Systém chovu masn˘ch plemen
Chov masn˘ch plemen má ve
Francii dlouholetou tradici, proto
i systém, kter˘ je organizován je
velmi propracovan˘, to v‰ak nebrání tomu, aby se dále vyvíjel.
Do roku 1966 se záleÏitosti jednotliv˘ch plemen fie‰ily v rámci
plemenn˘ch knih. V roce 1966 byl
schválen revoluãní zákon o ‰lechtûní hospodáfisk˘ch zvífiat (Loi sur
l’Élevage), kter˘ umoÏnil zavedení
kontroly uÏitkovosti, inseminace,
selekce, propagace aj. Po jeho zavedení vznikly pro kaÏdé plemeno
tzv. UPRy (UPRA neboli Unite
Promotion de la RAce – Plemenná
podpÛrná organizace), tvofiené
chovateli, plemenáfisk˘mi spoleãnostmi a sdruÏeními obchodníkÛ
s Ïiv˘m skotem. Ty mûly za úkol
fiídit ‰lechtitelskou práci a propagovat plemeno a jeho produkty
doma a v zahraniãí. V roce 2006 se
UPRy po schválení Zákona o zemûdûlském smûfiování (Loi d’Orientation Agricole) zmûnily na selekãní
podniky a organizace (Organisme
et entreprise de sélection, O.E.S.),
které mají stejné zamûfiení, jako
UPRy, ale sdruÏují kromû jejich
pÛvodních ãlenÛ i obchodníky
s masem (jatka, obchodní organizace), odbûratele (fiezníky, super-
❒ Gaskoňské stádo patřící Groupe Gasconne (foto: Jana Řehořová)
6
markety) a spotfiebitele. Ti v‰ichni
se nyní podílí na smûru ‰lechtûní
toho kterého plemene. Smyslem
je, aby se do ‰lechtitelské práce
zapojily v‰echny subjekty, které se
zab˘vají uplatnûním plemene na
trhu. Jednou za ãas se zástupci
ãlenÛ setkávají na schÛzích, kde si
sdûlují názory a poznatky ze sv˘ch
praxí a snaÏí se dohodnout, kam
by za dané trÏní situace mûl v˘voj
plemene spût, aby bylo konkurenceschopné.
Velké mnoÏství v˘bûrov˘ch
kritérií je odpovûdí na potfieby
chovatelÛ, zpracovatelÛ a spotfiebitelÛ. Cíle v˘bûrÛ francouzsk˘ch
programÛ na genetické zlep‰ení
zahrnují tfii základní pohledy:
✔ ulehãení porodÛ (hodnocené
prostfiednictvím kontroly hmotnosti pfii narození a prÛbûhu
porodu),
✔ uÏitkové vlastnosti (ty zahrnují
kontrolu v˘vinu a morfologii,
kontrolu efektivity vyuÏití Ïivin
a kontrolu finálního produktu –
hmotnost, zmasilost, stupeÀ
vykrmení a kvalita masa),
✔ matefiské vlastnosti (hodnocené prostfiednictvím kontroly
morfologie rÛstu jalovic, plodnosti, schopnosti telení a produkce matefiského mléka).
Souhrn tûchto vlastností je poãítan˘ pfies INRA (Národní agentura pro zemûdûlsk˘ v˘zkum)
a volnû pfiístupn˘ v‰em uÏivatelÛm. V kaÏdé etapû v˘bûru jsou
syntetické indexy poãítané na
základû hodnoty ekonomické
váhy jednotliv˘ch vlastností v rÛzn˘ch francouzsk˘ch systémech
produkce. KaÏdému plemeni tak
dovoluje zhodnotit jeho silné
stránky a v˘bûr orientovat v souladu s jeho vyuÏitím a potfiebami
vyuÏití na trhu. Kvalifikovan˘
systém hodnocení zvífiat pomáhá
rozli‰it nejlep‰í jedince a orientovat se na jejich roz‰ífiení. KaÏd˘
kupující se ale mÛÏe rozhodnout
na základû vlastní kombinace
vypoãítan˘ch indexÛ a pro kaÏdé
kritérium podle dÛleÏitosti, které
jim pfiikládá, berouc do úvahy
místní podmínky chovu ve Francii
nebo v zahraniãí.
JiÏ ãtyfiicet let pokraãují programy v˘bûru v neustálém zlep‰ování s cílem dosáhnout co nejvût‰í
pfiesnosti genetick˘ch vyhodno-
cení a kvality chovn˘ch zvífiat, a co
nejlépe tak pomoci chovatelÛm.
V souãasné dobû se pozornost
soustfiedí na:
✔ nárÛst kontrol po odstavu,
✔ kritéria reprodukce, dlouhovûkosti a temperamentu, které
jsou zaznamenané v chovech.
✔ zhodnocení v˘sledkÛ poráÏky
(hmotnost, zmasilost, stupeÀ
vykrmenosti) v kalkulaci genetick˘ch indexÛ díky efektivnosti
a letit˘m zku‰enostem v systému identifikace a sledování
i díky rozvoji registrování pfiíbuzenstva,
✔ pokrok genomiky (Sélection
Assistée par Marqueurs, SAM)
pro lep‰í kvalitu masa,
✔ rozvoj mezinárodních hodnocení v rámci systému Interbeef.
Jak se vyuÏívají genetické informace. Národní program sbûru
a zpracování informací od farmy
aÏ po národní banku údajÛ umoÏÀuje zabezpeãit pfiehled o zvífiatech a produktech, ale také získat
uÏiteãné technické a ekonomické
informace pro programy genetického zlep‰ování kaÏdého plemene a zabezpeãit pfiístup kaÏdého
uÏivatele anebo kupce k tûmto
informacím.
Aktualizované informace o genetick˘ch hodnotách b˘kÛ podle
v˘sledkÛ inseminace jsou získávané prostfiednictvím katalogu
inseminaãních b˘kÛ nebo na
webov˘ch stránkách Chovatelského institutu (Institut de l’Elevage) www.inst-elevage.asso.fr,
jehoÏ úlohou je publikovat oficiální genetické informace.
Dále chovatel dostává v˘sledky,
které mu pomáhají pfii jeho
v˘bûru a pfii obchodovaní s plemenn˘mi zvífiaty:
➢ Samostatné dokumenty (FIVA
pro krávy a FIT pro b˘ky) umoÏÀují posoudit genetické hodnoty rodiãÛ budoucích chovn˘ch
plemen. Systém kvalifikace
urãen˘ kaÏdou asociací pro jednotlivá plemena umoÏÀuje rozpoznat nejlep‰í chovné jedince
v daném plemeni.
➢ âistokrevná plemena zaruãují
zápis zvífiat do plemenné knihy.
Pfii exportu kaÏdého chovného
zvífiete je vydan˘ rodokmen, kter˘ je v souladu s legislativou EU.
❒ Maso značky Label Rouge plemene
gasconne (tmavý kus nahoře je z krávy,
oblíbené pochoutky Francouzů)
(foto: Jana Řehořová)
➢ BGTA (Bilan génétique du troupeau allaitant – Genetická
bilance masného stáda) udává
pro kaÏd˘ kontrolovan˘ chov
index IBOVAL, zji‰tûn˘ na
základû hodnot sebran˘ch na
farmû v rámci kontroly uÏitkovosti. Pfiedstavuje obraz genetické úrovnû chovu a nástroj
umoÏÀující analyzovat v˘voj
genetické úrovnû, analyzovat
dopad v˘bûru na zootechnické v˘sledky a fiídit pfiipafiování. Tento uÏiteãn˘ nástroj
slouÏí téÏ kupcÛm, kter˘m
ulehãuje rozhodnutí, jak˘m
smûrem mají orientovat v˘bûr
v stádû.
Tento dokument vzniká ve spolupráci nûkolika organizací, které
fungují v systému identifikace
a genetického zlep‰ení francouzsk˘ch chovÛ ve smyslu definovaném ministerstvem zemûdûlství.
Jejich vyjmenováním lze demonstrovat propracovanost francouzského systému chovu masného
skotu.
✔ Chovatelsk˘ ústav (Etablissement de l’Elevage, zkr. EdE) –
zaji‰Èuje registraci a potvrzení
pfiíbuznosti skotu
✔ Bovin Croissance – provádí kontrolu uÏitkovosti na farmách
(váÏení zvífiat)
✔ Krajské informaãní centrum
(Centre Régional Informatique,
zkr. CRI) – správa a uloÏení vloÏen˘ch údajÛ
✔ Národní agentura pro zemûdûlsk˘ v˘zkum (Institute National
de la Rechrche Agronomique,
zkr. INRA) – poãítá indexy
✔ Chovatelsk˘ institut (Institut de
l’Elevage) – ovûfiuje, ‰ífií a zvefiejÀuje indexy
✔ Selekãní organizace (Organisme
de selection, zkr. OS) – stanovuje
smûr selekce, bodové (vizuální)
hodnocení dospûl˘ch kusÛ
7
a hodnocení plnûní plemenného standardu
✔ Organizace zab˘vající se selekcí
a umûlou inseminací (Entreprise
de sélection (ES) a entreprise de
mise en place (CEIA) d’insémination animale) – selekce plemeníkÛ a jejich roz‰ífiení prostfiednictvím inseminaãních dávek.
Jak to chodí v praxi
Groupe Gasconne. Má cesta
zaãala na jihu ve mûstû Foix, necel˘ch 100 km od hranic s Andorou.
Jean-Pierre Gajan, fieditel Asociace
plemene gasconne (Groupe Gasconne) kter˘ se stal m˘m prvním
prÛvodcem, mi, kromû tohoto,
u nás známého plemene, ve Francii
chovaného specifick˘m zpÛsobem,
pfiedstavil i systém chovu masn˘ch
plemen skotu obecnû, o nûmÏ
jsem se zmínila jiÏ v textu v˘‰e.
V místním zemûdûlském centru
mi bylo vysvûtleno, jak probíhá
váÏení a bonitování zvífiat v rámci
kontroly uÏitkovosti. Zemûdûlské
centrum je v kaÏdém departementu (kraji) a zamûstnává, mimo
jiné, techniky, ktefií jezdí váÏit do
chovÛ zvífiata ve 120ti a 210ti
dnech. Pfii druhém váÏení, tj.
v dobû odstavu, provedou vizuální
hodnocení, kde se hodnotí více
parametrÛ neÏli u nás. Po jeho
provedení se rozhodne, zda mÛÏe
b˘t tele zapsáno do plemenné
knihy (musí b˘t zároveÀ splnûna
podmínka dvou pfiedchozích
generací zapsan˘ch v PK; u zvífiat
urãen˘ch na export se vyÏaduje
zápis 3 pfiedchozích generací).
Chovatel sám zaznamenává hmotnost pfii narození. MÛÏe provádût
i dal‰í váÏení, ale technik podle
denních pfiírÛstkÛ zpûtnû kontroluje, zda jsou udané hodnoty
pravdivé. Sebrané údaje se posílají
do Chovatelského institutu (Institut de l’élevage) v PafiíÏi, v nûmÏ
se poãítají plemenné hodnoty. Ty
jsou pak poslány zpût technikÛm,
ktefií je pfietlumoãí chovatelÛm.
Zamûstnanci selekãních organizací (asociací) provádí hodnocení
jalovic ve dvou letech, hodnocení
krav a v˘bûr b˘ãkÛ na odchovny.
Plemenní b˘ci jsou odchováváni
na odchovnách, kde je systém
odchovu stejn˘ jako u nás, nebo
u chovatelÛ – zde jsou jedinci
pouze bonitováni a je zkontrolo-
8
ván pÛvod rodiãÛ. Pokud si chce
chovatel ponechat jalovice na
obnovu stáda, je povinné váÏení
v 1,5 a ve 2 letech – z tûchto hodnot se pak poãítá index pro kfiíÏení. Pro zápis do PK musí b˘t
jalovice obonitovány ve 2 letech,
krávy v 5ti letech a b˘ci na stanici
nebo u chovatelÛ.
Chovatelsk˘ institut poãítá téÏ
údaje, dle nichÏ lze posoudit ekonomiku chovu. Jako podklady mu
slouÏí hmotnosti zvífiat, ceny prodejÛ, mnoÏství spotfiebovaného
krmiva aj. Institut z tohoto spoãítá, jak si chov stojí. Údaje jsou
posílány opût zpátky technikÛm,
ktefií chovatelÛm pak majitelÛm
radí, co a jak zlep‰it. VyuÏití této
sluÏby je dobrovolné, ale bezplatné, je souãástí kontroly uÏitkovosti.
Technici provádûjící vizuální
hodnocení musí bûhem prvních
tfií let absolvovat jednou za rok
pfiezkou‰ení pro ovûfiení odbornosti, poté se interval testÛ
prodluÏuje na jednou za pût let.
Po obecn˘ch informacích jsme
pfie‰li k plemeni Gasconne. Jeho
zástupci se vyskytují témûfi po
celé Francii (v 72 regionech), nejvíce (85 % populace) se chová
v pûti jiÏních regionech. Z více neÏ
22 tisíc krav chovan˘ch na francouzském území je do kontroly
uÏitkovosti zapojena polovina.
Asociace chovatelÛ plemene
gasconne má 10 zamûstnancÛ.
U svého administrativního zázemí
ve vesnici Villneuve du Paréage
má asociace vlastní odchovnu,
kde je odchováno 150 b˘kÛ roãnû.
Nabíráni jsou b˘ãci narozeni
❒ Tržiště zvířat ve městě Laissac,
kde je týdně zobchodováno 1500 kusů
masného skotu (foto: Jana Řehořová)
v únoru, ktefií se prodávají na
jediné aukci v dubnu, aby ‰li do
stád v prÛbûhu dubna a kvûtna.
60 % gasconnÛ tráví léto v horách, 40 % zÛstává v níÏinách.
Stáda se pfiehánûjí z níÏin do hor,
jakmile je tepleji a je co spásat,
tzn. bûhem kvûtna a ãervna. Pfiehánûní stád do hor se naz˘vá
transhumance a úãastní se jej
chovatel, kterému pomáhají dobrovolníci z vesnice a okolí. Aãkoli
se stádo Ïene po cestû, zvífiata se
ãasto rozutíkají do pfiilehl˘ch lesÛ
ãi luk a nûkdy je i dvacet nahánûãÛ málo. Pfievod stáda trvá,
vzhledem k pfiev˘‰ení, které je
nutné pfiekonat, ãasto i tfii dny.
Dobrovolníci jsou bûhem nich
odmûÀováni formou obãerstvení. BûÏné je, Ïe v horách jsou spojena aÏ tfii rÛzná stáda, u kter˘ch
se v hlídání stfiídají jejich majitelé
a profesionální honáci. Krávy
daného stáda jsou odli‰eny barvou popruhu a tvarem zvonce,
kter˘ mají kolem krku. B˘ci se ve
stádech stfiídají po pár t˘dnech
tak, aby byl pfiítomen vÏdy pouze
jeden. Podle data narození lze
pak urãit, po kterém jaké tele je.
U gasconnÛ jsem se setkala se
znaãkou Label Rouge, která je
❒ Testovaní býci plemene Blonde d’Aquitaine na stanici Midatest v Soualu
udûlována i masu z jin˘ch plemen
(nejen plemen masného skotu).
O této znaãce v˘jimeãné kvality je
zmínka ve Zpravodaji 4/2009.
Proto se podmínkami pro její udílení nebudu zab˘vat podrobnû.
Producentovi jej udílí vÏdy asociace toho kterého plemene
a administrativní procedury pro
její získání trvají ãtyfii mûsíce,
bûhem nichÏ se zji‰Èuje, zda je
zázemí chovu správnû uzpÛsobeno. Tím to v‰ak nekonãí. Pro získání oznaãení Label Rouge musí
projít kontrolou technikem asociace je‰tû kaÏd˘ kus individuálnû.
Nelehkost procedur dosvûdãuje
fakt, Ïe za plemeno gasconne
získá tuto znaãku v prÛmûru jen
200 zvífiat roãnû. Maso z gasconnÛ
je prodáváno i pod jin˘mi znaãkami, které téÏ udûluje asociace.
Jsou to „Race Gasconne“ pro maso
stfiední kvality, urãené do supermarketÛ a „Cadet Gascon“, kterou
je oznaãováno maso prodávané
pfiímo od chovatelÛ.
MIDATEST. Dal‰í zastávkou mé
cesty byla inseminaãní stanice ve
mûstû Soual, jenÏ je jednou ze stanic patfiících uskupení MIDATEST,
regionálního sdruÏení chovÛ pro
genetické zlep‰ení a zlep‰ení
úrovnû umûlé inseminace na jihozápadû Francie (v regionech
Aquitaine a Midi-Pyrenées). Jedná
se o centra produkující semeno,
která se pfiímo nebo ãásteãnû
podílí na selekãních programech
masn˘ch a mléãn˘ch plemen
skotu a taktéÏ na zachování (konzervaci) mizících plemen. Na cel-
kem ãtyfiech chovn˘ch stanicích je
roãnû sledováno 1600 zvífiat prostfiednictvím 61 zamûstnancÛ.
Roãnû tyto stanice produkují
4 miliony inseminaãních dávek,
které jsou prodávány do Francie
a po celém svûtû.
V Soualu funguje zároveÀ kontrolní i odbûrová stanice pro b˘ky
plemen Gasconne, Aubrac a
Blonde d’Aquitaine. V ãásti, kde
probíhá individuální kontrola
a kontrola plodnosti, stojí 250
b˘kÛ. (V ostatních kontrolních
stanicích se kontrolují jateãní,
odstavové ãi maternální vlastnosti b˘ãkÛ a jaloviãek). Dále se
zde produkují testovací dávky
a dávky b˘kÛ urãen˘ch pro
inseminaci. Kapacita této ãásti je
80 b˘kÛ. V ostatních produkãních
poboãkách b˘ky vybírají a pfiipravují nebo ãekají na jejich v˘sledky.
Testování potomkÛ se provádí
jen u poãetnûj‰ích a intenzivních
plemen.
Francie reprezentuje jedny
z nejv˘znamnûj‰ích programÛ
v˘bûru masn˘ch plemen skotu na
svûtû. Tato snaha genetického
zlep‰ování zaãala v 70t˘ch letech
minulého století a umoÏnila rozvoj
skuteãn˘ch strukturovan˘ch programÛ v˘bûrÛ b˘kÛ, které tvofií:
✔ V˘bûr pfiedkÛ a individuální pfiipafiování
✔ Individuální kontroly na farmách pfied odstavením a kontroly chovn˘ch stfiedisek po
odstavení
✔ Kontroly potomstva, matefiské
kvality a uÏitkov˘ch vlastností
v˘bûru b˘kÛ na základû jejich
genetické hodnoty (ne pouze
na základû jejich fenotypu),
s cílem jejich rozsáhlého roz‰ífiení umûlou inseminací.
Roz‰ífiení tohoto genetického
procesu se dûje díky umûlé inseminaci (kaÏdoroãnû je inseminováno 600 tisíc masn˘ch krav a 450
tisíc krav-kfiíÏenek). Polovina umûl˘ch inseminací je realizována
v chovech, kde se míra inseminace
blíÏí 40 %.
V˘bûrové programy spoãívají na
velmi dÛleÏitém základû: na více
neÏ 800 000 kravách, jejichÏ
potomci jsou kaÏd˘ rok oficiálnû
kontrolovány na farmách, a z nichÏ
je 430 000 zapsan˘ch v plemenné
knize.
Nejlep‰í b˘ci, narození po cíleném pfiipafiování nebo oznaãení
na farmû jsou vybíráni, vyuÏívajíc:
✔ Kontrolu uÏitkovosti na farmû
od narození do odstavu: v˘voj
a zmasilost (800 000 telat
roãnû)
✔ Individuální kontrolu na stanicích po odstavení (pfies 2000
b˘kÛ roãnû)
✔ Kontrolu potomstva budoucích
inseminaãních b˘kÛ (pfiibliÏnû
110 b˘kÛ roãnû), která se zamûfiuje na uÏitkové vlastnosti
(napfi. kostra potomka) a matefisk˘ch kvalit potomka (snadnost
telení a mléãnost)
Aubrac a salers. Má cesta pokraãovala v oblasti s chovem plemen
aubrac a salers, kde se m˘m prÛvodcem stal Francois Nolorgues,
sám chovatel ãistokrevného 110ti
❒ Mladí býci plemene aubrac (foto: Jana Řehořová)
9
❒ Salerská kráva s den starým teletem (foto: Jana Řehořová)
hlavého stáda plemene aubrac,
s jehoÏ vybran˘mi zástupci získal
ãetná ocenûní, a zamûstnanec
selekãní organizace (asociace)
tohoto plemene, kde se stará, mj.
o odbyt.
První kroky vedly na trÏi‰tû zvífiat ve mûstû Laissac, kam jsou sváÏena zvífiata z oblasti Centrálního
masivu, aby byla kaÏdé úter˘
exportována na francouzská jatka
nebo do zahraniãí. T˘dnû je zde
zobchodováno 1500 zvífiat.
Následovala náv‰tûva vybran˘ch chovÛ s plemenem aubrac,
na kter˘ch mi pan Nolorgues
demonstroval typické zástupce
a podmínky, v kter˘ch je toto
plemeno chováno. Poãty jeho
zástupcÛ se od roku 1988 zdvojnásobily. Momentálnû je ve Francii chováno 144 tisíc krav, z nichÏ
je 36 000 zapsáno v plemenné
knize. Jeho pfiednostmi je snadné
telení (98 % snadn˘ch porodÛ,
88 % bez pomoci) a prokázané zji‰tûní, Ïe u 75 % krav je délka mezidobí krat‰í neÏ 385 dní. Plemeno
pochází z horské oblasti, proto
má v˘borné adaptaãní schopnosti, mezi které se fiadí kvalitní
konãetiny a dobrá konverze (i na
ne pfiíli‰ v˘Ïivné pastvû, není
tfieba dokrmovat). Osobnû jsem
se mohla pfiesvûdãit i o v˘sledcích
kfiíÏení aubraca s intenzivními
masn˘mi plemeny, jmenovitû
s charolais, kdy b˘ãci mûli prÛmûrnû 43 kg pfii narození, 168 kg
ve 120ti a 278 kg ve 210ti dnech
(jaloviãky 40 kg, 155 kg a 246 kg).
Díky své adaptabilitû na‰el aubrac
domov kromû zemí Evropy
10
i na Novém Zélandu, v Litvû ãi
na Sibifii, kde pfiekonal teploty
– 40 °C.
Ze zástupcÛ plemene salers,
které se ve Francii téÏ tû‰í popularitû, jsem díky ‰patnému poãasí,
shlédla pouze jeden chov, kde byly
mj. pfiítomny dvû krávy, které se
loni úãastnily v˘stavy Sommet de
l’Elevage v Clermont Ferrand. Na
vemeni jedné z nich, která byla
ãerstvû otelená, byla dobfie patrná
mléãnost, charakteristická vlastnost tohoto téÏ velmi odolného
plemene s rozvinutou kostrou.
Za nevlídného poãasí se naskytlo
více ãasu na zkoumání chuÈov˘ch
vlastností salerského masa, které
není tak libové, jako maso
z aubraca, ale zato je ‰Èavnatûj‰í
a je nositelem v˘borné chuti.
Limousine. Po dobrém jídle
a dobrém spánku na francouzském venkovû jsem se vlakem pfiesunula severozápadnû do mûsta
Limoges, kde mne ãekal zástupce
spoleãnostu KBS Genetics. Jak uÏ
správnû tu‰íte, ãekala mû exkurze
v kraji plemene limousine. I zde,
jako zatím v‰ude, sly‰ím, Ïe toto
plemeno je nejlep‰í. Vzhledem
k necelému milionu ve Francii
chovan˘ch krav je to moÏná uvûfiitelnûj‰í neÏ u Gasconne, Aubraca
ãi Salerse, ale vnímám to tak, Ïe
kaÏdé plemeno má svá specifika,
pro která si jej ten kter˘ chovatel
vybral sobû na míru, tedy aby mu
nejlépe vyhovovalo.
Vzhledem k tomu, Ïe u nás je
toto plemeno známé, soustfiedila
jsem se spí‰e na systém zpracování
a odbytu. Exkurzi v pár chovech
jsem si ale nemohla nechat ujít.
U dvou chovatelÛ se ve stádû
pohybovali zástupci typu limousina MIX, kter˘ je kompromisem
mezi zmasilostí a rámcem, má
dobré osvalení a dostatek mléka.
I pfies dlouholet˘ a rozsáhl˘ systém
odchovu nejsou chovatelé a ‰lechtitelské organizace zajedno
v tom, jak˘ typ zvífiat ‰lechtit – zda
spíãe men‰í a více osvalen˘ typ
VIANDE nebo rámcovûj‰í ELEVAGE,
typ MIX je tedy dobr˘m kompromisem. Jasné jsou v‰ak tendence
‰lechtûní na snadnost telení, ovladatelnost a ranost. Dal‰í pfiednosti,
které o plemeni limousine sly‰ím,
je odolnost a dobrá chodivost.
❒ Plemeno limousine stoupá ve Francii na popularitě (foto: Jana Řehořová)
❒ Prodej velice světlého masa
z čtyřměsíčních limousinských telat
pod značkou Label Rouge
Je pozitivní dozvûdût se o soustfiedûní se na ovladatelnost
zvífiat, neboÈ povûsti o povaze
limousina mluví o opaku. Aãkoli
Francouzi nemají na tuto vlastnost index, vyfiazují z chovu zvífiata, která jsou Ïivûj‰í a v chovech,
které jsem mûla moÏnost vidût,
byla v‰echna opravdu jako
beránci. Jako nûkteré na‰e chovy,
i zde se snaÏí ‰lechtit na bezrohost. Zaãali pfied 6ti lety importem
embryí z Kanady. Z celkového
poãtu stád má v‰ak status „bezrohé“ jen jedno procento, coÏ je
ale v místních pomûrech 100
chovÛ.
Majitelé jednoho z nav‰tíven˘ch
chovÛ Gaec Lagrafeui Puech jsou
mi povûdomí a za krátko si vzpomenu, Ïe je bylo moÏné vidût na
loÀském Sommet de l’Elevage.
MnoÏství získan˘ch ocenûní na
stûnách stáje dává tu‰it, Ïe jsou na
v˘stavách pravideln˘mi hosty.
Chlubí se, Ïe v loÀském roce
vyhrála jejich zvífiata – kráva a b˘k
– i ‰ampionát ve Velké Británii.
Bylo to poprvé, kdy zvítûzila 2 zvífiata ze stejného chovu. Preferují
také typ limousina ELEVAGE, kter˘
je vût‰ího rámce. V‰ímám si evidentnû nové fotovoltaické elektrárny, které je nyní moÏné spatfiit
témûfi po celé Evropû. Chovatelé
si povzdechnou, Ïe jen vyfiizování
papírÛ zabralo rok, pfiitom stavba
samotné elektrárny jen 6 mûsícÛ.
A cena? 1,3 milionÛ eur. V‰echna
zvífiata, která si prohlíÏím, jsou ve
stájích. Chvíli si pfiipadám jako
dÛleÏitá náv‰tûva, neÏ se dozvím,
Ïe je to proto, Ïe druh˘ den se
budou zvífiata váÏit a ãím krat‰í
dobu to potrvá, tím ménû budou
chovatelé spoleãnosti, která tuto
suÏbu vykonává, platit. Na závûr
se dozvídám, Ïe v tomto chovu
témûfi neinseminují, sází na kvalitní plemeníky (na 170 krav mají
10 –15 b˘kÛ). Jak jste moÏná sly‰eli,
ve Francii je populární maso
z krav. Z tohoto chovu prodávají
25 vyfiazen˘ch krav roãnû na maso
za 3,05 – 3,30 eur/kg v mrtvém.
V limousinské oblasti se mi
naskytla moÏnost seznámit se
blíÏe se zpracováním a prodejem
masa, oblastí, v níÏ máme hodnû
co dohánût. Vzhledem k tomu, Ïe
je limousine povaÏováno za
plemeno produkující maso vysoké
kvality v jakémkoli vûku, je
v oblasti, kde se odchovává nabízeno nûkolik jeho kategorií. 96 %
populace plemene limousine je
nositelem specifického genu F94L
(ostatní plemena mají pouze
5 – 8 %). Tento gen zpÛsobuje ukládání tuku mezi svaly a ne pod kÛÏí,
tzv. mramorování, maso je jemné,
kfiehké, ‰Èavnaté a má v˘razné
chuÈové vlastnosti.
Telecí – maso svûtlé barvy z telat
poráÏen˘ch ve stáfií 4 mûsíce
o Ïivé hmotnosti 170 – 200 kg.
Telata konzumují pouze matefiské
mléko. Cena za kus se pohybuje
kolem 1700 eur.
Telecí ze Saint Etienne – maso
rÛÏové barvy z telat star˘ch 8 –10
mûsícÛ a váÏících 350 – 450 kg
v Ïivém prodávan˘ch vût‰inou
je‰tû pfied odstavením. Tato telata
jsou zároveÀ intenzivnû pfiikrmována.
Telecí z Lyonu – maso z telat
poráÏen˘ch ve vûku 10 –15 mûsícÛ
pfii Ïivé hmotnosti 400 – 500 kg.
Podobnû jako u pfiedchozí kategorie jsou telata do vûku 7– 8
mûsícÛ na matefiském mléce, ale
jsou ménû pfiikrmována, vût‰inou
pouze trávou z pastvy. Po odstavení pfiichází intenzivní v˘krm
smûsí sena, koncentrátÛ anebo
kukufiiãnou siláÏí.
Mladí b˘ci – kusy staré 15 – 20
mûsícÛ s jateãnou hmotností
320 – 420 kg.
Vyfiazené krávy a jalovice –
nûkteré z nich jsou poraÏeny
mladé, pouze po jednom ãi dvou
teleních (z rÛzn˘ch dÛvodÛ, závisejících na daném chovateli).
Maso z nich je odborníky povaÏováno za vysoce kvalitní. Nicménû
obvykle se vyfiazená kráva otelí
7 aÏ 8 krát, ale pfiesto díky vypracovanému systému dokrmu pfiiná‰í na jatkách velmi uspokojiv˘
v˘sledek.
Zástavov˘ skot – více neÏ 280 000
tisíc kusÛ (41 % kaÏdoroãnû vyprodukovan˘ch limousinsk˘ch telat)
je prodáváno na dokrmení do
zahraniãí ve formû zástavového
skotu.
Hodnû siln˘m záÏitkem pro
mne byla exkurze na jatka fungující ve mûstû Limoges, která patfií
spoleãnosti La Groupe Beauvallet, která má poboãky po celé
Francii a v Polsku. Limogeská
jatka fungují jiÏ 10 let. T˘dnû je
zde zabíjeno 100 telat první jmenované kategorie (tj. ve vûku 4
mûsícÛ), 300 jalovic a krav a 5 –10
b˘kÛ (mlad˘ch, dospûl˘ch a poráÏí se i volci). Z masn˘ch plemen
skotu je poráÏeno pouze plemeno limousine, dále ovce a prasata. V dobû, kdy jsem jatka
nav‰tívila, byla zpracovávána nejmlad‰í kategorie telat. Zabití,
opracování, odvû‰ení a porcování, to v‰e jsem mohla spatfiit na
automaticky fungující lince, kde
místo robotÛ s mechanickou
pfiesností v‰e vykonávali lidé.
Pfiední ãást jateãného trupu se
nechává zrát 4 dny, zadní 8 dní,
poté následuje pfieprava k fiezníkovi, kter˘ maso nechává zrát
dal‰ích 8 dní. KaÏd˘ jateãnû opracovan˘ trup visící v chladicím
boxu má na sobû etiketu s cca
20ti údaji. Mimo místa a ãísla
poráÏky, údajích o zvífieti (datum
a zemû narození, zemû odchovu,
plemeno, kategorie aj.) a hmotnosti odvû‰eného kusu se dozvíme do jaké tfiídy zmasilosti
a protuãnûlosti jateãnû upraven˘
trup spadá podle systému
SEUROP.
Zpracování je vyladûno do
detailÛ. A jak je to s odbytem?
Vyrazili jsme se podívat do
místních supermarketÛ, trÏnice
a k fiezníkÛm. K dostání jsou tfií
❒ Jatka ve městě Limoges
11
hlavní druhy hovûzího – obyãejné,
nesoucí znaãku kvality Label
Rouge (Blason Prestige) a ekologicky vyprodukované. V‰ichni
fiezníci tvrdili, Ïe s odbytem není
problém, a Ïe udají v‰echny
zmínûné druhy. Maso znaãky prestiÏní znaãky Label Rouge vychází
v prÛmûru o 15 % dráÏ neÏ „neznaãkové“. Ekologicky vyprodukované maso je nejdraÏ‰í. Jednotlivé
ceny masa vychází vzhledem
k platÛm, jaké Francouzi mají,
podobnû, jako u nás.
Charolais. Poslední zastávka
vedla do jednoho z nejlep‰ích
padesáti chovÛ plemene charolais, nejvíce poãetnû zastoupeného plemene ve Francii, kterého
se zde pohybuje pfies 1,8 miliónu
kusÛ. Nav‰tívenou farmu obhospodafiuje pan Albert Merlet,
zástupce francouzsk˘ch chovatelÛ masn˘ch plemen v zahraniãí
a b˘val˘ fieditel francouzské charolaiské asociace. Pan Merlet pfiestavil typick˘ ‰lechtitelsk˘ chov se
120 matkami základního stáda,
kde produkuje plemenná, ale i jateãná zvífiata (b˘ci, ktefií nejsou
uznáni do plemenitby vykrmuje
do 18 mûsícÛ a hmotnosti 560 kg).
PouÏívá se inseminace a 4 b˘ci na
doskok, 25 % jalovic se ponechává
na obnovu, pfiírÛstky telat ãiní
1,5 kg (ale i 1,8 ãi 1,9 kg). I on,
stejnû jako v‰ichni chovatelé,
s kter˘mi jsem dosud hovofiila,
pfiiznávají závislost na dotacích,
bez nichÏ by nemohli fungovat.
I plemeno charolais produkuje
bezrohé zástupce, ale pan Merlet
pfiiznává, Ïe „to nejde tak rychle,
12
jak by bylo potfieba“. Bezroh˘ch
charolaisk˘ch stád je ménû neÏ
1 % z jejich celkového poãtu.
Setkání jsme zakonãili, stejnû jako
na vût‰inû dfiíve nav‰tíven˘ch farmách, rozhovorem o francouzském a ãeském systému chovu
masn˘ch plemen.
V‰echno jednou konãí
Setkání s panem Merletem bylo
vzácn˘m a pfiíjemn˘m zakonãením mého putování po Francii,
cestû, která pro mne byla po profesní stránce velice obohacující.
Podûkování patfií v‰em, ktefií mi
tuto exkurzi umoÏnili a tûm, ktefií
mi v jejím prÛbûhu vûnovali svÛj
ãas. Doufám, Ïe se mi v ãlánku
podafiilo pfiedat Vám nûco
z poznatkÛ a dojmÛ nabyt˘ch
v zemi, která je v chovu krav
BTPM vyhlá‰enou chovatelskou
velmocí.
Pár ãísel z chovu krav BTPM
ve Francii
➢ Cena pÛdy se ve Francii pohybuje mezi 2500 – 3000 eur/ha.
V Ïádan˘ch oblastech aÏ 7800
eur/ha.
➢ Míra dotací chovu majícího
100 masn˘ch krav ãiní v prÛmûru 40 000 eur/rok.
➢ Míra zdanûní je 60 –70 %
➢ PrÛmûrná velikost francouzské
farmy s chovem masného skotu
je 50 hektarÛ.
➢ Ceny zástavu se v roce 2010
pohybovaly v prÛmûru kolem
2,7 euro/kg u b˘kÛ (220 kg)
a 2,3 euro/kg u jalovic.
➢ Plemeníci ve vûku 2 aÏ 4 roky
❒ Albert Merlet, zástupce francouzských
masných plemen pro zahraničí, se svým
stádem (foto: Jana Řehořová)
se prodávají v prÛmûru za
2500 – 3000 eur (v závislosti na
plemeni), kvalitní plemeník
stojí 12 000 – 15 000 eur a známé jsou i kusy prodané za
35 000 eur. Cenu plemeníka
vytváfií pfiedev‰ím linie, z níÏ
pochází.
➢ Francie byla první zemí, která
v roce 1970 zavedla povinné
a individuální znaãení hovûzího
dobytka. Za 40 let bylo zaregistrováno pfies 110 milionÛ
hovûzího skotu a individuální
údaje o nûm jsou archivované
a k dispozici. Je moÏné téÏ
konzultovat 28 milionÛ údajÛ
o Ïivé hmotnosti skotu.
➢ Francie dodává na svûtov˘
trh kaÏd˘ rok kolem 50 tisíc
plemenného masného skotu,
více neÏ 2 miliony inseminaãních dávek testovan˘ch b˘kÛ
a nûkolik tisíc embryí. Tato
genetika pfiispívá ke zvy‰ování
produkce hovûzího dobytka
ve více neÏ 80 zemích svûta.
❒ Jalovice ze stáda Alberta Merleta (foto: Jana Řehořová)
Elektrické ohradníky
– aktualizace legislativních zmûn pro rok 2011
V záfií 2010 do‰lo ke zmûnû normy EN 60335-2-76 upravující technické poÏadavky na konstrukci a provoz zdrojÛ impulsÛ pro elektrické oplocení. Zásadní
zmûnou bylo sníÏení maximální energie impulsu na 5 J pfii odporu 50 W – 500 W.
Prakticky ve stejné dobû byla pfiijata dal‰í zmûna této normy, která za splnûní urãit˘ch podmínek, umoÏÀuje nûkolikanásobné zv˘‰ení maximální energie pulsu.
Do‰lo tak k paradoxní situaci, kdy jedna zmûna je nahrazena dal‰í zmûnou, která
pr˘ pfiiná‰í dal‰í zv˘‰ení bezpeãnosti elektrického ohradníku, nicménû se vrací
k parametrÛm star‰í normy. Jestli se jedná o podstatnou zmûnu, posuìte sami.
PÛvodní norma, oznaãená jako verze A1, byla postavená na faktu, Ïe minimální
odpor elektrického oplocení je 500 Ω. Tato hodnota byla stanovena na základû dlouhodob˘ch sledování funkãnosti elektrického oplocení pfii rÛzné zátûÏi zpÛsobené
vegetací a konstrukcí oplocení. V˘sledkem tohoto ovûfiování je fakt, Ïe odpor oplocení pfii ideálních podmínkách (v˘kon zdroje, kvality uzemnûní, kontakt nohou se
zemí) je vÏdy vy‰‰í neÏ 500 Ω. V praxi to znamená, Ïe v oblasti, kde jsou nejvût‰í
ztráty zpÛsobené vegetací, má zdroj impulsÛ dostatek energie k jejich vyrovnání.
V˘‰e uvedenou verzi normy A1 nahradila po 09/2011 verze A11, která jako nejzásadnûj‰í zmûnu sníÏila maximální energii na 5 J v rozmezí 50 Ω – 500 Ω. Toto
omezení postihuje bohuÏel oblast ztrát energie na oplocení zpÛsobenou vegetací,
kde je obvykle potfieba naopak co nejvy‰‰í energie ke kompenzaci této ztráty.
V termínu 09/2011 vstoupí oficiálnû v platnost modifikovaná verze normy
s oznaãením A12, která vznikla jako kompromisní fie‰ení, které má do urãité míry
„opravit“ omezení hodnoty maximální energie pulsu. Vzájemné porovnání v‰ech
verzí je naznaãeno ve druhém grafu.
Nová verze normy A12 splÀuje v‰echny poÏadavky verze A11, ale navíc umoÏÀuje v kategorii „inteligentních“ ohradníkÛ zv˘‰it v˘stupní energii aÏ na 15 J za
pfiedem stanoven˘ch podmínek.
• zv˘‰ení energie pulsu mÛÏe nastat aÏ po minimálnû 15 sekundách ãasové
prodlevy po zji‰tûní poklesu energie na elektrickém oplocení
• ohradníky s v˘konem pfievy‰ujícím 5 J energie, musí b˘t na v˘stupu vybaveny
kontrolními funkcemi a signalizaãním zafiízením
Zdroje impulsÛ pro elektrické oplocení splÀující verzi A12 normy EN 60335-2-76
musí b˘t oznaãeny následujícím symbolem:
Závûr:
Nová norma neuãiní elektrické oplocení bezpeãnûj‰í, neÏ bylo v minulosti!
Stávající zdroje impulsÛ pro elektrické oplocení vyrobené podle staré normy
A1 a instalované na farmách lze dále pouÏívat bez ãasového omezení.
Bez omezení je lze i opravovat.
Ing. Pavel Îìársk˘, AGROTRANS s.r.o.
Pfiímé linky ukazují poÏadavky
normy ve verzi A1 a modrá
linka skuteãnou v˘konovou
kfiivku jednoho silného zdroje
impulsÛ jako pfiíklad.
Na svislé ose je uvedena energie pulsu v J a na vodorovné ose
odpor na oplocení v ohmech.
Zelenû je vyznaãena oblast
zatíÏení vegetací a ãervenû
zatíÏení zpÛsobeno zvífiaty,
osobami + ostatní ztráty.
Pfiímé linky ukazují poÏadavky
normy ve verzi A1, A11 a A12,
modrá a ãervená ãárkovaná
skuteãnou v˘konovou kfiivku
siln˘ch zdrojÛ impulsÛ jako
pfiíklad, kter˘ nevyhovuje
poÏadavkÛm verze A11 i A12.
Na svislé ose je uvedena
hodnota energie pulsu v Joulech
a na vodorovné ose odpor na
oplocení v ohmech.
Zelenû je vyznaãena oblast
zatíÏení vegetací a ãervenû
zatíÏení zpÛsobeno zvífiaty,
osobami + ostatní ztráty.
13
Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu
Zdravím v‰echny chovatele a ostatní ãleny Svazu,
bfieznové ãíslo by mûlo vycházet v jarním období, ale letos to vypadá, Ïe se zima své vlády jen tak nevzdá.
Teploty hluboko pod nulou nás aÏ na svûtlé v˘jimky provází bezmála ãtvrt roku.
Do rubriky o chovatelích masného skotu jsem tedy vybrala majitele plemen, která jsou svou odolností vÛãi
nepfiízni poãasí charakteristická. Oba v ekologii pÛsobící farmáfii mají zázemí na ·umavû u obce Stachy, jen pár
kilometrÛ od sebe. Pfiesto je zpÛsob jak˘m chovají svá plemena jin˘. Více se dozvíte na následujících fiádcích.
Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ¤ehofiová
Eduard Kraml: Je potfieba to nûkam smûfiovat
Farmu manÏelÛ Kramlov˘ch
najdeme v ãásti obce Stachy zvané
Jirkalov. Vût‰ina obhospodafiované plochy je umístûna v Chránûné krajinné oblasti ·umava.
V zimû zde teploty sahají hluboko
pod nulu a i v dal‰ích roãních
obdobích odpovídá poãasí horskému prostfiedí. Z masn˘ch plemen skotu bylo proto zvoleno
odolné a nenároãné plemeno
pÛvodem z v˘‰e poloÏen˘ch
oblastí centrální Francie, salers.
Historie
Eduard a RÛÏena Kramlovi mají
zázemí ve 400 let staré chalupû,
kterou ob˘valo nûkolik v zemûdûlství
pÛsobících
generací
pfiedkÛ pana Kramla. Ten pfievzal
hospodáfiství po svém otci, kterému se dafiilo pÛsobit soukromû
i za dob socialismu. Rodina mohla
b˘t hrdá na to, Ïe si nezadala se
systémem. Nebylo to ale ãasto
jednoduché, napfiíklad s vy‰‰ím
stupnûm vzdûlání se dûti mohly
rozlouãit. Pan Eduard se vyuãil se
automechanikem, coÏ vyuÏil pfii
údrÏbû zemûdûlsk˘ch strojÛ na
statku, kde se v poãtu nûkolika
kusÛ chovaly dojné krávy. Pûtiãlenná rodina Ïila z prodeje mléka
a jateãních b˘kÛ. Paní RÛÏena
pochází také z vesnice, ale z níÏe
poloÏeného kraje, kterému se
fiíkalo zahrada JiÏních âech, kde
byla specializace hlavnû na ovocnáfiství – pûstování tfie‰ní a jablek.
Na prav˘ provoz na statku zvyklá
nebyla. Rodiãe pracovali v JZD
a doma mûli jen pár domácích zvífiat. Pfiíchod do pravého hospodáfiství pro ni byl trochu ‰ok, ale
zorientovala se a, i kdyÏ si vyzkou‰ela i Ïivot ve mûstû, nyní by uÏ
nemûnila.
Vlastní zemûdûlské ãinnosti se
pan Kraml zaãal vûnovat v roce
1994. Prostfiedky vydûlané v rámci
pobytu v zahraniãí investoval do
nákupu strojÛ a 12ti salersk˘ch
jalovic z Francie. Ty daly základ
zdej‰ímu masnému stádu, které
se od té doby jiÏ rozrÛstalo samo.
AÏ v roce 2009 byl z dÛvodu
obmûny krve z Francie dovezen
dvoulet˘ b˘k. S budováním masného stáda se redukovalo dojné
stádo po rodiãích.
❒ Plemeno salers snáší dobře zimu a pobyt na sněhu, hodí se do podhorských a horských oblastí (foto: Růžena Kramlová)
14
Volba plemene
Vzhledem k poloze farmy
v podhorské oblasti ve v˘‰ce
750–850 m n. m., kde se prÛmûrné
roãní teploty pohybují kolem
6,4 °C hledali Kramlovi odolné
rámcové plemeno, s dobrou uÏitkovosti , které se bude snadno
telit a bude chovatelsky a v˘Ïivovû nenároãné. V˘bûr konzultovali s ing. Goldou a profesorem
Ÿíhou z V˘zkumného ústavu
v Rapotínû. Ti po osobní náv‰tûvû
doporuãili plemeno salers, které
tenkrát v âeské republice je‰tû
nebylo. Kramlovi a jejich soused,
pan Josef Sova z Bláhova byli prvními, u kter˘ch bylo moÏné jej
spatfiit. Rapotínsk˘ v˘zkumn˘
ústav stál o import salersÛ,
pasoucích se ve Francii v nadmofiské v˘‰ce 1000–1200 m n. m.,
aby bylo moÏné ovûfiit, jak se jim
bude dafiit v na‰ich horsk˘ch
podmínkách. Kramlovi museli
postavit zimovi‰tû, testaãní stáj
a zajistit v˘Ïivovou základnu, aby
mohlo b˘t toto plemeno na jejich
farmû kontrolované v konkurenci
ostatních plemen. První rok byly
pracovníky Rapotína u Kramlov˘ch a pana Sovy provedeny
v˘plachy a pfienosy embryí pro
rychlé roz‰ífiení chovu. Úspû‰nost pfienosu byla necel˘ch 50 %.
Skot byl ihned zapojen do kontroly uÏitkovosti.
Ekologie
V rámci farmy Jirkalov je
obhospodafiováno 103 hektarÛ,
z nichÏ vlastní Kramlovi tfietinu.
Ke zdûdûn˘m pozemkÛm se
dokoupilo, co se dalo, ale v rekreaãní oblasti, kde je pÛda pfieváÏnû v soukromém vlastnictví se
pro zemûdûlské úãely pfiíli‰ nakupovat nedá.
Od roku 1999 se chov zapojil do
ekologického systému hospodafiení. Produkce od té doby
podléhá kontrole ekologického
zemûdûlství a produkty jsou certifikovány jako biopotraviny. DÛvodem zmûny byly dotace a fakt,
Ïe pÛvodní hospodafiení nemûlo
k ekologickému daleko, takÏe pfiechod byl v podstatû formální. Dobytek, pasoucí se celoroãnû venku,
je krmen trávou, senem a senáÏí.
B˘ci ve v˘krmu dostávají navíc na
farmû vyprodukované obilí.
❒ Manželé Kramlovi se stádem jalovic (foto: Jana Řehořová)
Odchov plemeníkÛ
Selekce b˘kÛ probíhá tak, Ïe
z 15ti aÏ 17ti roãnû narozen˘ch
kusÛ se v 7mi mûsících vûku na
základû v˘sledkÛ váÏení a hodnocení matek vybírají ti nejlep‰í,
ktefií jdou do testu a zbytek se
dokrmí. Z leto‰ních 15ti b˘ãkÛ si
chovatel do srovnávacího testu
doma ponechal 5 ks a 2 b˘ãci byli
posláni na OPB Maleã. Na odchov
se vybírají jen ti nejlep‰í. B˘ky
odchovával pan Kraml nejprve
pouze doma, ale posledních pár
let posílá vÏdy dva kusy na odchovnu – letos zkou‰í jiÏ ãtvrtou.
DÛvodem je, aby ostatním chovatelÛm a i v˘bûrové komisi ukázal,
Ïe se salersk˘mi b˘ky je tfieba
poãítat. A jedním dechem dodává,
Ïe jeden z jeho b˘ãkÛ patfií nyní
na OPB Maleã mezi nejlépe pfiirÛstající kusy. „Nechtûl bych, aby to
vyznûlo, Ïe se chlubím, ale salers
opravdu ve srovnání s ostatními
plemeny nevychází na odchovnách vÛbec ‰patnû,“ nezapomíná
na pokoru pan Kraml. Aãkoli ekologick˘ systém odchovu nedovoluje krmit tak, jako systém normální, mohou se b˘ãci pochlubit
prÛmûrn˘m pfiírÛstkem od narození 1200–1400 gramÛ „jen“ z ovsa
a ze sena. Jejich vrstevník na OPB
pfiirÛstá pfies 2 kg/den.
Za dobu svého pÛsobení putovalo z farmy, jak do ãistokrevn˘ch,
tak do komerãních chovÛ, pfies 30
plemenn˘ch b˘kÛ.
Stádo
PÛvodnû mûli Kramlovi kfiíÏenky, které se postupnû vyfiazovaly, takÏe nyní jsou témûfi
v‰echna zvífiata ãistokrevná.
Základní stádo se udrÏuje na
poãtu 35–40 kusÛ. „Dále zatím jít
nechceme,“ fiíká pan Kraml.
DÛvodÛ je nûkolik – pfies udrÏení
pfiehledu o kvalitû zvífiat, schopnosti b˘ka „uskákat to“, po moÏnost obhospodafiování v minimálním poãtu lidí. Zatím na hospodáfiské práce staãí pan Kraml
s manÏelkou a v létû si najímá brigádníka. Paní RÛÏena navíc
zastane nemalou administrativní
agendu od evidence a úãetnictví
po vyfiizování dotací, chod penzionu a nedávno otevfiené bourárny. âásteãné nadûje v pokraãovateli mají Kramlovi v synovi,
kter˘ studuje stfiední zemûdûlskou ‰kolu v Písku. „Uvidíme, zda
k tomu bude, zda ho to bude
bavit. Kdyby ano, dalo by se uvaÏovat o roz‰ífiení,“ uzávírá toto
téma chovatel.
Nejlep‰í krávy a jalovice jsou
kaÏdoroãnû inseminovány semenem francouzsk˘ch b˘kÛ. Inseminátor dojíÏdí z daleka, ale Kramlovi to komentují tak, Ïe „na takovou ãinnost je potfieba dÛvûra“.
Jeden b˘k se v inseminaci pouÏívá
maximálnû dva roky. Francouzská
genetika je pro pana Kramla vzorem. Pfii v˘bûrÛ b˘kÛ pro inseminaci studuje nabídkové katalogy,
neboÈ jak fiíká: „Nad plemenafiinou je potfieba pfiem˘‰let. V‰ímat
si, jak se to dûlá a nûkdy i kopírovat. Kvalitní inseminace je znát.
VÏdy jsme se snaÏili, abychom ná‰
chov nûkam smûfiovali. Zvy‰ovali
kvalitu zvífiat i podmínky, v kter˘ch jsou odchovávána,“ dodává.
Kusy nezabfiezlé po inseminaci
15
pro jistotu do stáje. Na samostatnost pfii porodech poukazuje pan
Kraml tím, Ïe letos poprvé za 16
let, co je chovatelem salersÛ,
pomáhal otelit se jalovici. Úhyny
pfii porodech jsou témûfi mizivé,
dochází k nim spí‰e v období po
otelení, a to pfieváÏnû ne‰Èastnou náhodou. Telata jsou velmi
Ïivotaschopná. Krávy mají siln˘
matefisk˘ pud, patrn˘ obzvlá‰È
první dny po porodu, ale jinak
jsou salerská zvífiata mírná a za
kyblíkem ‰rotu jdou kam je
tfieba.
❒ Roční jalovice (foto: Jana Řehořová)
putují k b˘kovi na pastvinu. Na
doskok fungoval vÏdy ‰piãkov˘
b˘k z vlastního stáda. V roce 2009
se poprvé dovezl plemeník
z Francie a letos si pan Kraml udûlal radost koupí dal‰ího plemeníka
na v˘stavû SIMAGENA v PafiíÏi.
PÛvodnû hledal v nûmeck˘ch
chovech, ale tam jej Ïádn˘ nezaujal. V ãesk˘ch chovech nakupovat
nechtûl, neboÈ by nerad místní
chovy pfiíbuzensky propojoval.
(V rámci salerského klubu se chovatelé domluvili, Ïe bude kaÏd˘
z nich pfiipou‰tût jinou linii, aby
nevznikala pfiíbuzná zvífiata.) A tak
zvítûzila zemû pÛvodu, která ‰irokou chovatelskou základnou dává
pfiedpoklad kvalitní genetiky.
Zajímavostí je, Ïe na doskok
byl dva roky pouÏíván b˘k ple-
16
mene charolais. Pan Kraml tak
chtûl dokázat, jak se salerské
krávy dobfie telí. I tûÏ‰í telata
s podílem charolaiské krve se
otelila bez asistence, ale oproti
salersk˘m telatÛm nebyla tak
Ïivotaschopná.
Jalovice má pan Kraml zvlá‰È od
stáda krav s telaty. V souãasné
dobû je jich 13. Z nich si vybírá
„pokraãovatelky rodu“, které
nahradí brakované krávy. Zbylé
kusy jsou prodány jako plemenné
do jin˘ch chovÛ. Zimu tráví na
pastvinû bez pfiístfie‰ku. Krmeny
jsou senáÏí a pfiikrmovány jádrem.
Období telení vrcholí v lednu
a únoru. Rámcové krávy se telí
bez pomoci a vût‰inou venku.
KdyÏ jsou ale velké mrazy, zahánûjí Kramlovi kusy pfied porodem
Stavím, staví‰, stavíme
U Kramlov˘ch se neustále nûco
buduje. Po pfiedcích pfievzali statek, ale farmu jako takovou vybudovali o pár set metrÛ dále, tzv.
na zelené louce. Aãkoli pan Kraml
vûdûl, Ïe plemenn˘ dobytek vyÏaduje více práce, neÏ ten produkovan˘ „jen“ na maso, jeho chov byl
v plánu od zaãátku. Pfiedstavu
a inspiraci o tom, jak to má ve ‰lechtitelském chovu vypadat, získal
na zaãátku 90t˘ch let v Nûmecku.
B˘ci ve v˘krmu jsou ustájeni ve
stáji na volném ustájení, dále
zázemí farmy ãítá zimovi‰tû s pfiístfie‰kem, kde jsou krmelce,
‰kolka pro telata a voln˘ pfiístup
na pastvinu, dal‰í budovou je
porodna. Pastviny byly nedávno
upraveny dle nov˘ch pfiedpisÛ
t˘kajících se hrazení, napájení
a manipulaãních ploch.
Pfii farmû druh˘m rokem funguje penzion „U Dovu sluncí“.
Novinkou je nedávno zkolaudo-
❒ Telata se vyznačují velkou životaschopností (foto: Růžena Kramlová)
vaná bourárna, díky které mohou
provozovat prodej ze dvora.
Mít vlastní bourárnu bylo snem
pana Kramla odjakÏiva, jeho Ïena
si zase pfiála mal˘ penzion. KdyÏ
do‰lo ke zmírnûní veterinárních
podmínek a zjistilo se, Ïe by bylo
moÏné získat na obû stavby
dotace, sen se zaãal stávat realitou. Projekt byl nakonec ãásteãnû
zafinancován pouze z pfiíspûvku
na penzion, kter˘ se spolu s bourárnou nachází ve stejném
objektu (b˘valé ma‰tali pro dojn˘
dobytek). Vybavení bourárny získal pan Kraml v˘hodnû pfii likvidaci jatek v Klatovech. Stavbu
prÛbûÏnû konzultovali s veterináfii a hygieniky, takÏe kolaudace
v polovinû loÀského roku probûhla bez problémÛ. Penzion byl
zprovoznûn o rok dfiíve.
Penzion má na starosti paní
Kramlová s dcerou. Je koncipovan˘ jako tfii apartmány s kompletním vybavením, neboÈ strava
je prozatím v reÏii hostÛ. Mimo
apartmánÛ mohou hosté zajít
i do herny, kde je moÏné si zahrát
ping pong, dûti se mohou vyfiádit
na Ïínûnkách atd. Souãástí zafiízení je i sauna. KdyÏ mají hosté
zájem, bere pan Kraml jejich dûti
na exkurzi ke kravám, kde se
mohou podívat na krmení a dozví
se o chovu skotu. Zájemci si
z dovolené mohou nyní odvézt
i maso.
VraÈme se ale k prodeji ze
dvora, kter˘ si pan Kraml vÏdy
pfiál: „Je to finalizace nûãeho, co
je málokdy k mání.“ Na certifikovan˘ch jatkách v HoraÏìovicích
jsou poráÏeny vyfiazené jalovice
(kfiíÏenky) ve stáfií 13–14 mûsícÛ
a b˘ci, ktefií jsou po odstavu v 7mi
mûsících do vûku 10–14 mûsícÛ na
senû a ovsu. Na jatkách maso visí
2 dny, poté je ve ãtvrtích pfievezeno do bourárny, kde v chladícím boxu pfii 1–3 °C zraje dal‰ích
7–8 dní. Poté následuje rozporcování profesionálním fiezníkem na
ãásti, které paní Kramlová pfiipravuje pro zákazníky do 10 a více
kilogramov˘ch balíãkÛ, obsahující
„od kaÏdého nûco“. „Ze dvora jde
jednorázovû i 800–900 kg masa,“
fiíká hrdû chovatel. Hovofií o uceleném poráÏkovém cyklu, kdy
putují na jatka 3 kusy, které jsou
najednou rozprodány. O maso je
❒ Na podzim jsou ve věku 7mi měsíců vybíráni do testu ti nejlepší býčci
(foto: Růžena Kramlová)
velk˘ zájem. KaÏd˘, kdo jej
ochutná, jej chce znovu. Lidé oceÀují chuÈ, strukturu a kvalitu ãeského masa, o nûmÏ ãasto netu‰ili,
Ïe u nás existuje.
Specifikem a tahounem je maso
z mlad˘ch zvífiat, které Kramlovi
nabízí. „To není bûÏnû k dostání,
neboÈ zvífiata se obvykle vykrmují
do vy‰‰ích poráÏkov˘ch hmotností,“ poodkr˘vají tajemství
svého úspûchu. Vypadá to, Ïe za
chvíli nebudou stíhat pokr˘vat
objednávky. (Pokud to tedy pÛjde
tak, jak jsem byla svûdkem, Ïe si
pán pfii‰el osobnû objednat 50 kg.
A to mají za sebou teprve tfii
poráÏkové cykly.)
Maso je zatím v plánu prodávat
pfieváÏnû pfies zimu. „Prodejem
v sezónû se zatím nechceme
zatûÏovat, i kdyÏ technologicky
na to uzpÛsobení jsme,“ vysvûtluje strategii chovatel.
Pak se rozpovídá o zvy‰ujícím
se zájmu farmáfiÛ o prodej ze
dvora, kter˘ zapfiíãiÀují nízké
v˘kupní ceny zástavu. U Kramlov˘ch se tak od zprovoznûní jejich
bourárny dvefie témûfi netrhnou,
jak se v nich ãasto stfiídají chovatelé hledající inspiraci a návod na
podobnou stavbu.
Àanech v roce 2005), ale rovnou
s osmi zvífiaty (jalovicemi, krávami
s telaty a b˘kem), která získala
témûfi v‰echna udûlovaná ocenûní. Pan Kraml fiíká, Ïe v˘stavy
jsou dÛleÏité pro prezentaci
chovu, ale dobrá pfiíprava na nû je
ãasovû a finanãnû nároãná. Letos
se ale na národní v˘stavu do Brna
i s ostatními chovateli tohoto plemene chystá. Salers se pfiedstaví
ve vlastním stánku a k vidûní
budou i jeho zástupci.
V˘stavy
KdyÏ je fieã o ‰lechtitelském
chovu, ptám se, zda se jeho
zástupci objevují na v˘stavách.
Úãast byla zatím jen jedna (v Let-
Informace o farmû a penzionu
manÏelÛ Kramlov˘ch najdete na
tûchto internetov˘ch adresách
www.biosalers.cz
www.penzion-biofarma.cz
Budoucnost
Do budoucna má Eduard Kraml
nespoãet plánÛ. Nyní se potfiebuje finanãnû zotavit po nedávn˘ch stavebních investicích, ale
poté by rád roz‰ífiil jednu ze stájí,
kde probíhá v˘krm.
Pokud bude mít syn nebo
nûkdo, kdo farmu Kramlov˘ch
jednou pfievezme, zájem, je
moÏné nav˘‰it poãty ve stádû na
celkov˘ch sto kusÛ. Zázemí je pro
tomu odpovídající roz‰ífiení jiÏ
pfiipravené neboÈ ‰tûstí pfieje pfiipraven˘m a pan Kraml si jeho pfiízeÀ zajisté za svou chovatelskou
pÛsobnost zaslouÏí. Pfiejeme mu
i jeho rodinû do dal‰ích let
jen to nejlep‰í!
17
Ivan a Ivana Míchalovi, FARIM s.r.o.:
U nás se krávy mají dobfie
Farmu manÏelÛ Míchalov˘ch
najdeme v osadû Tejmlov na úpatí
‰umavské hory Javorník.
V nadmofiské v˘‰ce kolem
900 m n. m. se zde pase skot, kter˘
se v zemi svého pÛvodu jiÏ pfies
200 let zámûrnû uchovává v pÛvodní formû. Stejnû jej udrÏují
i jeho ãe‰tí chovatelé, o nichÏ
bude fieã. VáÏí si a obdivují jeho
pfiírodní instinkty a pfiirozenou
houÏevnatost.
Byla to láska na první pohled.
Plemeno highland neboli skotsk˘
náhorní skot Míchalovi poprvé
spatfiili poãátkem osmdesát˘ch
let na dovolené ve Skotsku.
O vlastním chovu v té dobû ale
nemohla b˘t fieã, neboÈ pob˘vali
v emigraci v Nûmecku. Po roce ‘89
se vrátili zpût do âeské republiky,
ale namísto do hlavního mûsta,
odkud pocházeli, putovali rovnou
na vysnûnou ·umavu. Zde si pofiídili statek, i kdyÏ v té dobû by se
dalo hovofiit spí‰e o ruinû statku.
Zde zaãal b˘t chov highlandÛ
aktuální, neboÈ pfiilehlé svaÏité
pozemky bylo tfieba udrÏovat.
A vhodné bylo plemeno dobfie
sná‰ející tuhé zimy, ne pfiíli‰
tûÏké, kvÛli v‰udypfiítomnému
riziku eroze. Pfiipravit zázemí
a nav˘‰it rozsah okolních pozemkÛ ale trvalo dlouh˘ch ‰est
let. Vzhledem k vybudování farmy
od nuly se poãáteãní investice
dosud nevrátily a manÏelé stále
zároveÀ pracují i v jin˘ch oborech, neÏ je zemûdûlství.
Zakládáme stádo
S chovem masného skotu
highland zaãali v roce 1997.
Základní stádo bylo vystavûno na
importech z Bavorska a JiÏního
Hesenska, kde zaãínající chovatelé na‰li zvífiata odpovídající
pÛvodní charakteristice plemene.
Vybrané kusy mûly velk˘ podíl
krve ze zemû pÛvodu, Skotska. Po
‰esti letech následoval dal‰í
a zatím poslední dovoz nûkolika
krav a jalovic. Importy z Nûmecka
probûhly, dalo by se fiíci, za pût
minut dvanáct, neboÈ trh s plemenn˘mi
zvífiaty
skotského
náhorního skotu se zde jiÏ nasytil
a chovatelé je jiÏ témûfi nenabízejí. Podíl ãistokrevn˘ch chovÛ
rapidnû poklesl. Highlandi se vyuÏívají pro masnou produkci kfiíÏením s plemenem limousine.
Pfii v˘bûru zvífiat na farmu
v Tejmlovû byla kromû pÛvodÛ
a kondice zvífiat zohledÀována
téÏ jejich barva. Toto plemeno má
totiÏ nûkolik barevn˘ch rázÛ,
které chtûli mít Míchalovi ve svém
stádû zastoupeny. A podafiilo se.
K vidûní jsou zbarvení od blond
pfies ãervenou (zrzavou), brindle
(Ïíhanou ãervenohnûdou) ãernou
aÏ po dun (‰edobéÏovou). Jejich
rozmanitost se hezky vyjímá
v pfiírodním prostfiedí pfiirozen˘ch pastvin a pÛsobí, jakoby se
zde pásly odjakÏiva.
Od zaãátku pÛsobení patfií
farma do ekologického systému
hospodafiení. DÛvodem této volby nebyly dotace, ale Ïivotní styl,
kter˘ vyznávají.
Souãasnost
Míchalovi obhospodafiují kolem
40ti hektarÛ, z nichÏ ve vlastnictví
mají pfiibliÏnû polovinu. Poãet
15 matek základního stáda je ko-
neãn˘. „Na rozsah pastvin v horské oblasti je z hlediska v˘Ïivy odpovídající. Trh s plemenn˘mi zvífiaty se v âeské republice jiÏ zaãíná
nasycovat, ale nemám obavu
o budoucnosti plemene highland
vzhledem k vysoké kvalitû jejich
masa, která je oceÀována zejména
i gurmány,“ fiíká pan Míchal. Rostoucí potenciál obchodu s plemenn˘mi zvífiaty mají v tomto
ohledu v˘chodní zemû a poptávka
z tûchto zemí je ãím dále ãastûj‰í.
O tom svûdãí i skuteãnost, Ïe
Míchalovi svoje zvífiata jiÏ nûkolikrát exportovali na Slovensko.
Do masné produkce ve vût‰ím
mûfiítku se zatím pou‰tût nechtûjí, na to mají ke v‰em sv˘m
chovancÛm pfiíli‰ osobní vztah.
Stádo mají spí‰e jako rodinu.
KaÏd˘ kus má své jméno a je
pfiesnû znám˘ svou povahou,
pÛvodem i potomky. Brakace se
neprovádí. Ve stádû se pohybují
i 14 aÏ 15ti leté kusy, ale jin˘ zpÛsob odchodu neÏ pfiirozenou cestou, nehrozí.
Z farmy FARIM se kaÏd˘ rok prodávají jalovice a plemenní b˘ãci.
Poptávka z ãesk˘ch chovÛ zatím
pfievy‰uje nabídku. Ve stádû,
které je rozdûlené na dvû men‰í,
pÛsobí v pfiirozené plemenitbû
dva b˘ci. Ty téÏ není tfieba obmûÀovat, neboÈ jejich potomci jsou
z vût‰í ãásti prodáváni do jin˘ch
chovÛ. KdyÏ si Míchalovi ponechají vlastní jalovice, dají je do
stáda k druhému b˘kovi, aby nedocházelo k pfiíbuzenské plemenitbû. KdyÏ prodávají jaloviãky
a b˘ãky, mohou je nabízet díky
pÛvodÛm po dvou rÛzn˘ch b˘cích ve smí‰en˘ch kolekcích.
❒ Ve stádě jsou zastoupeny všechny barevné rázy
(foto: Ivana Míchalová)
18
Poãty chovatelÛ tohoto plemene v âR rostou. „Ti, kdo si jej
vybírají upfiednostÀují jejich
extenzivní vlastnosti (nenároãnost a sobûstaãnost), vyuÏití
k spásání chud‰ích pastvin, svahÛ
a v podhorsk˘ch oblastech,“ fiíká
pan Míchal, a pokraãuje: „Vût‰ina
se na první pohled do tohoto
atraktivního plemene zamiluje,
jako my kdysi, mnozí si od nich slibují zatraktivnûní okolí penzionu
ãi jiné provozovny.“ Potenciál
zákazníkÛ farmy je tedy roz‰ífien
o tuto, pro jiná plemena atypickou poptávající skupinu.
Systém chovu
Nenároãnost plemene nevyÏaduje Ïádné zvlá‰tní vybavení ani
v˘Ïivu. V zimû se zvífiata zdrÏují
v prostoru zimovi‰tû, kde jsou
umístûna pfienosná krmi‰tû na
senáÏ a seno, mají zde i pfiístup
k napajedlÛm s vodou která protéká, tudíÏ nezamrzá. Díky velmi
dobré toleranci k mrazivému
poãasí a snûhu není v tomto
období pfiístfie‰ek potfieba. Ten
by se hodil spí‰e na léto, kdy se
zvífiata potfiebují skr˘t pfied sluncem, coÏ je zatím fie‰eno v˘sadbou jednotliv˘ch stromÛ (solitérÛ) a aleje. A tím se dostáváme
k problémÛm, které mají chovatelé s místním obecním zastupitelstvem. To jim od poãátku
odmítá vyjít vstfiíc pfii Ïádostech
o stavbu pfiístfie‰ku pro zvífiata,
pfiiãemÏ v˘stavbu tzv. rodinn˘ch
domÛ ve stejné lokalitû „na zelené louce“ podporuje. K dobru
dávají historku o udûleném
povolení na v˘stavbu stodoly
o rozmûru 4x4x6 metry (tedy
❒ Mladší ze dvou chovných býků
❒ Mladí býčci – 18 a 20 měsíců (foto: Ivana Míchalová)
velikosti garáÏe pro jedno auto),
jejíÏ rozmûr byl ovûfien „expertem“. Obec je naklonûna v˘stavbû domÛ, ale ne zázemí pro
zemûdûlství. „Aãkoli je Javorník
pÛvodní zemûdûlskou oblastí,“
podot˘ká paní Míchalová. Pastviny pro mnohé pfiedstavují
nevyuÏité
stavební
parcely.
V takto nehostinné atmosféfie
Míchalovi hospodafií. V místû se
jim ale líbí natolik, Ïe my‰lenka
na zmûnu nikdy nepadla.
Nití celého rozhovoru je
nad‰ení a vfiel˘ vztah k odchovávanému plemeni. Pan Míchal
vypráví o tom, jak je pro nûj neustál˘m pfiínosem pozorování pfiírodních instinktÛ, kter˘mi tato
zámûrnû ne‰lechtûná zvífiata
opl˘vají. Od hierarchick˘ch struktur, pfies obranné reflexy po chování pfii ‰patném poãasí… Paní
Míchalová s úsmûvem dodává, Ïe
„jedinou prací
chovatele higlandÛ je chodit
a poãítat narozená
telata.“
âímÏ dokresluje
jeho sobûstaãnost. U porodÛ
se neasistuje,
maximálnû se
vypomÛÏe,
kdyÏ má tele
problémy s pitím.
V˘stav
se
Míchalovi ne(foto: Ivana Míchalová)
úãastní. Zvífiata
jsou schopni prodat i bez prezentování se na nich a navíc zastávají
názor, Ïe pro toto velmi pfiírodní
plemeno je pfievoz na takovou
akci více stresující záleÏitostí neÏ
pro ostatní plemena.
Plány do budoucna
„Rádi bychom vybudovali pfiístfie‰ek, aby se krávy mûly v létû
kam schovat,“ pfiipomíná chovatel. Na otázku ohlednû agroturistiky se mi dostává záporné odpovûdi. Aãkoli komplex, kter˘ ob˘vají, by poskytoval moÏnost pro
stavbu penzionu, nechtûjí jej.
„Turistika uÏ není, co b˘vala,“ fiíká
pan Míchal, kterému se souãasn˘
zpÛsob pohodlného cestování
nezamlouvá.
ManÏelé by rádi pÛsobili tak,
jako doposud a tak dlouho, co to
pÛjde. A nemyslí jen na sebe.
V chovu higlandÛ navázali pfii
nedávné náv‰tûvû kontakt s asociací chovatelÛ ve Skotsku a sami
se aktivnû podílí na ãinnosti klubu
chovatelÛ tohoto plemene u nás.
Aãkoli se Vám mohou zdát
z chovatelského hlediska, na
které jste v tûchto reportáÏích
zvyklí, ne zcela typiãtí, vûzte, Ïe
i oni patfií do ‰kály ãesk˘ch chovatelÛ.
Pfiejeme jim v jejich ãinnosti hodnû ‰tûstí!
O skotském náhorním skotu
a dûní na farmû FARIM
se více dozvíte na
www. highland-cattle.eu
19
Skupina ãesk˘ch chovatelÛ na v˘pravû v Belgii
Pokud by se podobn˘ ãlánek
o nákupu zvífiat v zahraniãí vûnoval jinému neÏ belgickému modrobílému plemeni, bylo by jej
v dne‰ní dobû zbyteãné vÛbec
sepisovat. V pfiípadû tak málo
poãetného plemene jak˘m belgické modré u nás je, je to v‰ak
témûfi raritní záleÏitost a pozornost si tato událost, myslím,
zaslouÏí. Proto dovolte, abychom
se i s ostatními ãtenáfii podûlili
o tom, jak se skupina ãesk˘ch chovatelÛ vypravila do Belgie, aby zde
poprvé v novodobé historii nakoupila plemenná zvífiata do sv˘ch
chovÛ.
Plemeno belgické modré získává i v na‰í republice na oblibû,
a proto se nûkolik na‰ich chovatelÛ rozhodlo vypravit se do zemû
pÛvodu plemene, aby zde vybrali
nûkolik plemenn˘ch jalovic. Po
první „seznamovací“ náv‰tûvû,
která byla zrealizována loni na
podzim (reportáÏ z této cesty
jsme pfiinesli ve zpravodaji 4/2010),
jsme se koncem ledna do Belgie
vypravili znovu, tentokráte v‰ak jiÏ
ryze obchodnû. Bûhem dvou
nároãn˘ch dní jsme nav‰tívili celkem sedm chovÛ, které se mohou
„chlubit“ statutem I4, coÏ pfieloÏeno do ãeské terminologie znamená IBR prost˘ chov. V na‰ich
podmínkách, kde probíhá národní
ozdravovací program od IBR a kdy
máme prost˘ch cca 60 % chovÛ by
se mohlo zdát, Ïe obdobnû by
tomu mohlo b˘t i v zemích
západní Evropy a Ïe poÏadavek na
v˘bûr zvífiat z I4 farem nebude
problémem. V pfiípadû Belgie je
v‰ak opak pravdou. Zde je takto
certifikovan˘ch pouze asi 10 %
chovÛ, takÏe vybrat z nich farmy,
jeÏ nabízí plemenn˘ materiál, není
zase tak jednoduché.
Jako první jsme nav‰tívili znám˘
chov „Elevage de la Bocheroule“,
odkud pochází mnoho vynikajících
plemeníkÛ, ktefií se nesmazatelnû
zapsali do historie plemene. Za
v‰echny jmenujme napfi. b˘ky Lascar de la Boucheroule, Nomade de
la Boucheroule ãi u nás známého
Milana 3645 Boucheroule (ZBM224). Na této farmû bylo k vidûní
zhruba 250 kusÛ skotu, pfiiãemÏ
o kvalitû zvífiat jsme se pfiesvûdãili
ihned po vstupu na farmu, kde
náv‰tûvníky „vítala“ velká tabule
s fotkou vítûzky nûkolika národních v˘stav (Brusel, Tournai) – krávy
Merveille de la Bocheroule. Kvalita
je v‰ak drahá, a tak finanãní poÏadavky chovatele byly pro nás neakceptovatelná (8000 EUR za jednu
z bfiezích jalovic je opravdu pfiíli‰
mnoho), a proto jsme se posunuli
o nûkolik desítek kilometrÛ na
farmu „Elevage de Tohogne“. Tuto
farmu ve stejnojmenné vesnici
Tohogne vede se sv˘m otcem pan
Guy Gaillard. RovnûÏ i tento chov
patfií ke ‰piãce mezi belgick˘mi
farmami, a tak zde rozhodnû bylo
❒ Skupina českých chovatelů v Belgii
(foto: Kamil Malát)
z ãeho vybírat. Pro toho, komu zní
jméno farmy aspoÀ trochu povûdomû pfiipomeÀme, Ïe z této
farmy pochází napfi. i u nás vyuÏívan˘ b˘k Artic de Tohogne (ZBM200), jehoÏ dávky byly v minulosti
do na‰í republiky dovezeny pro
úãely komerãního kfiíÏení. Nejprve
jsme si prohlédli kolekci mlad˘ch
jalovic a poté i star‰ích, bfiezích
jalovic. PfiestoÏe nabízená zvífiata
byla velmi kvalitní, tak i ceny za nû
byly na pfiijatelné úrovni. Proto se
pro nás stal tento chov favoritem
a ve finále jsme zde vybrali nejvût‰í
poãet zvífiat.
Dal‰ím nav‰tíven˘m chovem
byla farma „Elevage du Ronchy“
chovatele pana Edouarda Materne.
Tento chov nám byl sympatick˘
pfiedev‰ím z dÛvodu, Ïe praktikuje
pro nás standardní chov masného
skotu, kter˘ v Belgii není zase aÏ
tak bûÏn˘ – tzn. sezónní telení
a následn˘ pastevní odchov telat
spoleãnû pod matkami. Na rozdíl
od mnoha jin˘ch chovatelÛ v celé
❒ Skupina plemeníků společnosti Genetique Avenir Belgimex
(foto: archiv autora)
20
Belgii, ktefií se soustfiedí pfiedev‰ím na kvalitu oslavení, tento farmáfi vûnoval velkou pozornost
pfiedev‰ím funkãním znakÛm jako
je kvalita konãetin ãi utváfiení
vemen matek. Zejména z tûchto
dÛvodÛ jsme na této farmû vybrali
dvû bfiezí jalovice.
Posledním chovem, kter˘ jsem
ve stfiedu nav‰tívili, aby farma
„Elevage de la Faussie“. JelikoÏ
majitel chovu pan Marc Wittry,
dnes jiÏ osmdesátilet˘ chovatel na
odpoãinku, stavy zvífiat postupnû
sniÏuje, neboÈ nemá komu farmu
pfiedat dál, tajnû jsme doufali, Ïe
se nûjak˘ch kusÛ rád „zbaví“ za
rozumné peníze – opak byl pravdou. Chovatel své stavy zredukoval jiÏ na 60 kusÛ a nastaven˘mi
cenami za které nám svá zvífiata
k prodeji nabízel se evidentnû dal‰ích zbavovat nechtûl...
âtvrteãní ráno pak patfiilo
náv‰tûvû chovu „de Bray“ jeÏ patfií
rodinû pana Michela Cauchieho.
I pfiesto, Ïe tento chov má dlouholetou historii, teprve poslední
dobou se dostává do ‰ir‰ího povûdomí
belgick˘ch
chovatelÛ.
O vûhlas a dobré jméno této farmy
se zaslouÏil jeden z nejlep‰ích
a také nevyuÏívanûj‰í b˘kÛ souãasnosti, kter˘ z tohoto chovu
pochází – Adajio de Bray (Empire
d’Ochain x Emigre de St Fontaine).
Tento ãernû zbarven˘ b˘k si získal
oblibu mezi belgick˘mi chovateli
zejména pro jeho excelentní osvalení podpofiené dobrou v˘‰kou
a délkou tûla a korektním utváfiením konãetin. Nûkolik málo dávek
tohoto b˘ka, kter˘ je ustájen na
inseminaãní stanici spoleãnosti
Belgian Blue Group (BBG) v Ciney,
jsme pro úãely ‰lechtûní nakoupili
také do na‰í republiky. Spoleãnost
BBG vlastní také jeho bratra, b˘ka
jménem Kubitus de Bray. I pfiesto,
Ïe se jedná o plného bratra Adajia,
tak jeho exteriérové kvality jiÏ
nejsou tak cenûny jako u jeho bratra. Nicménû i tak se stal dosud
nejdraÏ‰ím b˘kem, kter˘ kdy byl
v historii prodán na odchovnû
mlad˘ch b˘kÛ. Jeho cena ãinila
neuvûfiiteln˘ch 33 000 EUR! Spoleãnost BBG je za tuto cenou koupila zejména z dÛvodu, aby konkurenãní inseminaãní spoleãnosti
nemûli pfiístup ke stejné genetické
kombinaci a neubrali tak podíl na
trhu firmû BBG. My jsme si na této
farmû vybrali jednu bfiezí jalovici
pfiipu‰tûnou jak jinak neÏ b˘kem
Adajio.
I pfiesto, Ïe jsme mûli vybráno,
co jsme chtûli, nav‰tívili jsme je‰tû
dal‰í dva chovy – „Elevage de la
Roquette“ a „Elevage du Stordeur“. Kvalita na obou chovech
byla sice dobrá, nicménû ani na
jedné z farem nám nebyly nabídnuty bfiezí jalovice, které na‰i chovatelé upfiednostÀovali.
Pfii závûreãné rekapitulaci v‰ech
nabídek jsme proto uÏ „jen“ potvrdili rozhodnutí, ke kterému jsme
dospûli bûhem náv‰tûv v‰ech
chovÛ. Díky této náv‰tûvû tak do
❒ Adajio de Bray (foto: Veeteeltvlees)
âeské republiky poputuje 7 plemenn˘ch jalovic – 6 bfiezích a
1 mladá roãní jalovice (pÛvodnû
bylo vybráno osm jalovic, bohuÏel
v‰ak jedna z nich si pfied transportem zpÛsobila váÏné zranûní,
a proto se poãet musel sníÏit).
Do âeské republiky se tak
dostává ‰piãková genetika, která
je v˘znamnû cenûna i v zemi
pÛvodu plemene. Vûfime, Ïe tento
genetick˘ potenciál se v na‰í
skromné populaci pozitivnû fenotypovû projeví a posune chov belgického modrého plemene u nás
zase o krÛãek dál.
Velk˘ díky za organizování na‰eho pobytu v Belgii patfií firmû Belgimex, jmenovitû Dominiqueovi
Malicemu a presidentovi této
organizace Michalovi Lamarchovi.
Podûkování smûfiuje i k pracovníkÛm plemenné knihy, ktefií svojí
aktivní úãastí pfii v˘bûrech zvífiat
dodali celé akci patfiiãnou prestiÏ
a váÏnost a potvrdili tak, Ïe si nás
váÏí a berou nás jako seriozního
partnera s dobr˘m potenciálem do
budoucna, a to i pfiesto, Ïe poãet
nakoupen˘ch zvífiat v porovnání
s exporty do Francie ãi Irska nedosahuje ani zlomku vyvezen˘ch zvífiat do tûchto zemí. Právû Pierre
Mallieu, ‰éf belgické plemenné knihy a jeho mladá
kolegynû Aline Thibaut nám
byli svou nezaujatou radou
pfii v˘bûru velmi nápomocni.
Díky v‰em! To, Ïe âeská republika
patfií do hledáãku zajímav˘ch zemí
svûdãí i fakt, Ïe se jiÏ podruhé
chtûjí zúãastnit na‰í národní v˘stavy, která se bude konat
letos v ãervnu v Brnû.
Za klub chovatelÛ plemene
belgické modré Kamil Malát,
www.belgianblue.cz
❒ Ilustrační foto Veeteeltvlees
21
Plánujeme zimovi‰tû
Ing. Miloslav Kosobud,
CK STAVBY s.r.o.
AÏ pfiíli‰ ãasto se setkávám
s názorem, Ïe jak˘koli pfiístfie‰ek
nebo v˘krmna jsou plnohodnotn˘m zimovi‰tûm masného skotu.
Nemohu s tímto názorem souhlasit. Kvalitní chov masného skotu
má svá specifika, která je potfieba
zvaÏovat pfii plánování investic do
stájov˘ch technologií a staveb.
TakÏe, pokud plánujete investici
do modernizace stávající stavby
nebo novostavby stáje pro masn˘
skot, bylo by dobré pfiedem si rozmyslet následující body a pfiipravené informace potom pfiedloÏit
svému projektantovi ãi poradci
jako zadání:
1. Budu pracovat v uÏitkovém
X plemenném chovu
UÏitkov˘ chov masného skotu
obecnû klade men‰í poÏadavky na
kvalitu zvífiat, nejsou nutné speciální prostory pro telata, je velmi
nutn˘ bezpeãn˘ prostor pro
manipulaci se zvífiaty, které vût‰inou nejsou na pravideln˘ kontakt
s chovatelem zvyklá, a proto
kaÏdá manipulace je o to nebezpeãnûj‰í.
❒ Jedním z projektů CK STAVBY
je zimoviště Angus
farmy Rančice
22
Plemenné chovy vyÏadují jako
naprost˘ standard klidové zóny
pro telata, porodní a sanitární
kotce, bezpeãnou manipulaãní
uliãku nebo jin˘ zpÛsob fixace
(klece, fixaãní zábrany, fixaãní
ãela…). Samozfiejmû, Ïe v‰e co
vyuÏívá plemenn˘ chov, je vhodné
i pro chovy uÏitkové, ale nejsou
podmínkou v plném rozsahu.
2. Jsem konvenãní X ekologick˘
chovatel
Konvenãní chovatel je ménû
svázán pfiedpisy a nafiízeními, neÏ
chovatel ekologick˘. Ovûfite si, Ïe
Vámi vybran˘ projektant ãi
poradce tyto poÏadavky zná nebo
jej s nimi sami seznamte.
3. Pracuji s plemenem...
Informace o plemeni by mûla
technologovi ãi projektantovi
prozradit pfiedev‰ím poÏadavky
na správnou volbu prostoru, na
potfiebnou v˘‰ku hrazení (zvlá‰tû
v manipulaãních uliãkách) a na
dal‰í specifika, která nejlépe
znáte u sv˘ch zvífiat právû Vy
a proto si je nenechávejte sami
pro sebe. I zdánlivá maliãkost, ãi
z Va‰eho pohledu moÏná dokonce „hloupost“ , mÛÏe pomoci
vylep‰it nejen Va‰e chovatelské
zázemí, ale i posunout znalosti
o poÏadavcích na stavby pro
masn˘ skot. Nejlep‰í informace
a zlep‰ení technologií získáváme
zpûtnou vazbou právû od Vás,
chovatelÛ.
4. Skot mám rohat˘ X bezroh˘
(odrohovan˘)
Informace o rohatosti nebo
bezrohosti je urãena pfiedev‰ím
technologovi pro volbu vhodného hrazení krmného stolu
a také fixaci.
5. Potfiebuji ustájit (v kusech) –
matky s telaty, krávy bez telat,
plemenné b˘ky, jalovice, b˘ky
v kategoriích...
Zadání stavÛ jednotliv˘ch kategorií je základní informace pro
dimenzaci stavby, ale i potfiebu
zaji‰tûní odpovídajícího mnoÏství
finanãních zdrojÛ. Toto zadání je
ryze v moci a povinnosti investora.
6. Preferuji krmení na krmném
stole X do pfiíkrmi‰tû X jin˘ zpÛsob
Investor by mûl mít promy‰len
zpÛsob zakládání krmení s ohledem na své technické vybavení
a také pracnost této kaÏdodenní
ãinnosti. Bude to rozhodující
prvek pohodlnosti v obsluze
stáje.
7. Mám nebo plánuji v˘stavbu
hnoji‰tû X jsem závisl˘ na polních
hnoji‰tích
❒ Pan Šebelka z farmy v Rančicích chtěl u zimoviště naháněcí uličku s fixační klecí (foto: Jana Řehořová)
Hnoji‰tû jako souãást v˘stavby
nového zimovi‰tû je elegantní
zpÛsob jak provoznû i dotaãnû
skloubit fie‰ení obou palãiv˘ch
úkolÛ vût‰iny farmáfiÛ.
8. Mám dostateãn˘ zdroj slámy
X slámy mám málo
Zdroj slámy je v mnoha pfiípadech velmi omezen˘ nebo velmi
nákladn˘ prvek, kter˘ musí b˘t
zvaÏován nejen s ohledem na
zvolen˘ zpÛsob ustájení, ale
i skladování. Projektant by mûl
vzít tuto skuteãnost na vûdomí
a minimálnû v organizaci ustájovacích ploch by mûl zvolit fie‰ení,
které zohledÀuje moÏnost pfiist˘lání. Základním opatfiením pfii
nedostatku slámy je oddûlit plochy krmi‰È a leháren a umístit
napájeãky a drbadla mimo prostor leháren. Volba vhodn˘ch
napájeãek je souãasnû dÛleÏitá
pro ãetnost pfiist˘lání a také zaji‰tûní zdroje vody v odpovídající
kvalitû. S ohledem na uvedené
skuteãnosti není vÛbec ‰patn˘m
a drah˘m fie‰ením odkanalizování
v˘pustí z napájeãek nebo volba
napájeãek s mal˘m mnoÏstvím
vody pro pravidelné ãi‰tûní.
9. Souãástí stáje bude manipulaãní uliãka ANO X NE
Manipulaãní uliãky jsou v dobû
ãast˘ch veterinárních kontrol,
oãkování, kontrolních váÏení, tfiídûní a oddûlování zvífiat bezpeãnostnû nejdÛleÏitûj‰ím ãlánkem
chovu masného skotu. Pokud plánujete svÛj chov udrÏet a rozvíjet
bez souãasného v˘razného nárÛ-
stu zamûstnancÛ, je pro Vás
investice do bezpeãné manipulaãní uliãky existenãní záleÏitostí.
Pro volbu délky, ãlenûní a vyuÏití uliãky je tfieba sám sobû rozhodnout a zadat si následující kriteria:
a) chci uliãku mobilní nebo pevnou v areálu farmy
b) v uliãce chci zvífiata pouze
zastavovat a tfiídit
c) v uliãce chci zvífiata zastavovat,
tfiídit a fixovat za krk
d) v uliãce chci zvífiata zastavovat,
tfiídit a fixovat celkovû, abych
mohl o‰etfiovat i paznehty, pfiípadnû provádût nûkteré veterinární zákroky
Uliãky lze vybavit rÛznû, takÏe
cenové rozpûtí je velmi ‰iroké
a mûlo by b˘t korigováno dan˘m
poÏadavkem a zku‰eností technologa nebo projektanta, kter˘
uliãku navrhuje. Ze své praxe
mohu pouze doporuãit, abyste na
investici do uliãky za kaÏdou cenu
ne‰etfiili, protoÏe chráníte nejen
zdraví své, o‰etfiujícího personálu, ale také Va‰ich zvífiat, a jak
b˘vá ‰kodolib˘m pravidlem, zranûní si nejãastûji vybírá daÀ
u tûch nejcennûj‰ích jedincÛ.
Vûfite, Ïe Va‰e vztahy s inseminaãním technikem nebo veterináfiem
dobrá manipulaãní uliãka jen
vylep‰í, a pro Va‰í ekonomiku
bude sice tich˘m, ale neoceniteln˘m spolupracovníkem.
10. Vlastním vhodn˘ objekt
k rekonstrukci X postavím novostavbu
Rozhodnutí o vhodnosti stávajícího objektu k rekonstrukci je
mnohdy konfliktním bodem jednání mezi investorem a jeho projektantem. Nûkdy stojí hodnû úsilí
spoleãnû se shodnout, zda je
objekt vhodn˘ k rekonstrukci
nebo je v˘hodnûj‰í najít jin˘
vhodn˘ pozemek ãi stavbu vhodnou pro demolici a v˘stavbu nové
stáje s parametry, které si sami
urãíte. KaÏdá rekonstrukce je více
ãi ménû zdafiil˘ kompilát kompromisÛ, kter˘ v fiadû pfiípadÛ konãí
logick˘m rozhodnutím „radûji
pÛjdem do nového“.
Pokud v tomto bodû jednání
Vá‰ projektant neprojeví dostatek invence, manaÏerské zku‰enosti i dÛrazu, velmi peãlivû
zvaÏte, zda jste zvolili spolupráci
s tím prav˘m partnerem. Osobnû
radûji z nesmyslné spolupráce
vycouvám hned na zaãátku, neÏ
bych z vlastní pohodlnosti
a nerozhodnosti ponechal investora prosadit si mnohdy provoznû i ekonomicky nesmysln˘
projekt, kter˘ je sice zaplacen,
ale v˘sledek je neuspokojiv˘.
Na‰i spoleãnost neÏiví pouze
projekty, ale pfiedev‰ím v˘stavba
stájí, které jsou následnû podrobovány
tvrdému
provûfiení
v praxi a dal‰í spolupráce s farmáfii je pfiímo závislá na na‰í
úspû‰nosti v této konfrontaci.
Projekty na‰ím partnerÛm zaji‰Èujeme samozfiejmû také, ale
pouze jako doplnûk celkové péãe
o na‰e zákazníky.
23
❒ Rančické zimoviště v provozu (foto: Milan Šebelka)
11. Pozemek pro novostavbu je
v mém vlastnictví a není v kolizi
se schválen˘m ãi pfiipravovan˘m
územním plánem
Vyjasnûní majetkov˘ch pomûrÛ
a informace o moÏnosti realizovat
své plány na zvolen˘ch pozemcích
je zdánlivû jasnou povinností investora, ale bohuÏel velmi ãasto opomíjenou. V dne‰ní dobû je v platnosti nebo vstupují v platnost nové
územní plány, které mohou Va‰e
zámûry nejen zkomplikovat, ale
dokonce i zcela zastavit. Zajistûte si
proto tyto informace nejen pfii plánování v˘stavby a roz‰ifiování
va‰ich farem, ale také pfii nákupech
nemovitostí. Aktivnû se informujte
o pfiipravovan˘ch územních plánech, úãastnûte se vefiejn˘ch projednávání a prosazujte své budoucí
zájmy jako souãást tûchto územních plánÛ. Pokud územní plán ve
Va‰í obci jiÏ existuje, pak je nejjednodu‰‰ím krokem podání „Îádosti
o územnû plánovací informaci“ na
Vám pfiíslu‰ném stavebním úfiadû
(v kopii katastrální mapy vyznaãte
zájmov˘ pozemek ãi pozemky
a upfiesnûte, o jak˘ druh stavby
máte v dané lokalitû zájem – stáj,
seník, hnoji‰tû, pfiístfie‰ek, atd.) Získání této informace je dÛleÏité
nejen pro Va‰e plánování, ale do
jisté míry je i zavazující pro pfiíslu‰n˘ stavební úfiad, kter˘ se
tímto dokumentem v podstatû
zavazuje k tomu, Ïe pfii splnûní
zákonn˘ch povinností nebude bránit realizaci Va‰eho zámûru.
24
Samostatnou a neménû dÛleÏitou ãinností by mûla b˘t snaha
vyjasnit majetkové pomûry na Va‰í
farmû, zvlá‰tû pfii vykupování
pozemkÛ pod stavbami od soukrom˘ch osob ãi Pozemkového
fondu. AÏ pfiíli‰ ãasto se setkáváme se situací, kdy ani katastrální
úfiady nedokáÏou pfiesnû urãit
hranice a majitele pozemkÛ.
Mnohdy pak následují vleklá fiízení,
která mohou zhatit v‰echny Va‰e
plány a zvlá‰tû moÏnost vstupovat do dotaãních programÛ.
12. Dostateãn˘ zdroj vody,
dostupnost sítí, limitace chránûn˘m územím, nitrátovû zranitelnou oblastí... ãi jin˘m omezením
KaÏd˘ projektant se Vás v pfiípravn˘ch fiízeních bude vyptávat
na zdroj vody, dostupnost sítí
a v‰echna omezení vypl˘vající
z hospodafiení v daném místû.
Zdroje vody musí b˘t v projektu
nejen popsány, ale i doloÏeny
v˘poãtem jako dostateãné. Napojení na sítû musí b˘t souãástí
pfiedkládané dokumentace, která
podléhá vyjádfiení organizací jako
je EON, VAK, Telefonika, Povodí,
apod. a jejich souhlas bude podmínkou získání stavebního povolení. Díky na‰í mnohdy nesladûné
legislativû dochází ke kolizním
situacím, na které by Vás mûl projektant upozornit – napfi. nesladûné vyhlá‰ky posouzení technologického fie‰ení veterinární správou a poÏadavky nafiízení komise
(ES) na ekologické hospodafiení,
dále napfi. stavebnímu zákonu
investiãní zámûr vyhoví v˘stavbou jímky s kapacitou na 3 mûsíce, ale provoznû to mÛÏe b˘t
nedostateãné s ohledem na pfiítomnost stavby v nitrátovû zranitelné oblasti, apod.
13. Provûfiením sv˘ch finanãních moÏností dokáÏu profinancovat cca ... Kã
Jakmile se ve svém zámûru dopracujete k prvním pfiedbûÏn˘m
informacím o finanãní nároãnosti
Va‰eho zámûru, neváhejte nav‰tívit své finanãní poradce a provûfite, jak˘ rozsah investic dokáÏete profinancovat. Stává se nám,
Ïe investofii zapomínají na skuteãnost, Ïe i projekt podpofien˘
schválenou dotací musí zrealizovat a profinancovat v celém rozsahu a teprve potom mohou
Ïádat o proplacení schválené
dotace.
14. Na zvaÏovanou investici
chci vyuÏít dotace z EU X investice neplánuji dotovat
Jsme v podstatû na konci.
Pokud jste uãinili v‰echny pfiedchozí kroky, zb˘vá Vám uãinit
pouze rozhodnutí, zda pro realizaci Va‰eho zámûru skuteãnû vyuÏijete podporu z nûjakého vhodného
dotaãního
programu.
Pokud od zaãátku víte, Ïe ano,
pak by samozfiejmû jiÏ pfii pfiípravû celé investice mûl projektant pracovat s touto informací
a k tomu ve‰kerou dokumentaci
pfiizpÛsobovat.
Závûr
VáÏení chovatelé, velice by mne
mrzelo, kdyby tento ãlánek pro
Vás vyznûl uãitelsky nebo dokonce direktivnû, protoÏe k jeho
sepsání mne pfiemlouvala fiada
pfiátel i obchodních partnerÛ,
ktefií po vût‰inou nûkolikahodinovém úvodním rozhovoru se
mnou litovali, Ïe nemûli k dispozici jednoduch˘ návod, jak se na
zadání investice do modernizace
svého chovu pfiipravit, a umoÏnit
tak jednodu‰‰í nalezení fie‰ení
„u‰itého na míru“. Vûfiím, Ïe Vám
tento ãlánek pomÛÏe ve Va‰em
nesnadném rozhodování. Pfieji
Vám mnoho chovatelsk˘ch úspûchÛ a v pfiípadû Va‰eho zájmu se
tû‰ím na setkání a spolupráci.
Kfiest zimovi‰tû na Farmû Ranãice
Jana ¤ehofiová, âSCHMS
Jedním z lidí, ktefií ing. Kosobuda se spoleãnosti CK STAVBY
s.r.o. poÏádal o sepsání „návodu“
pro chovatele, ktefií plánují
stavbu zimovi‰tû jsem byla i já.
Známe se jiÏ nûkolik let a vím, Ïe
ve svém oboru patfií mezi pfiední
odborníky. Spokojenost zákazníkÛ jej nekonej‰í, ale motivuje
k dal‰ím zlep‰ením, na kter˘ch
neustále pracuje. Mít kvalitní
zázemí je velmi dÛleÏité pro kaÏdou farmu, a tak vûfiím, Ïe jeho
rady pro Vás budou pfiínosem.
Pokud jste zvûdaví na pfiíklad
z praxe, tak jednu mnoha staveb
realizovan˘ch jeho spoleãností je
moÏné spatfiit na Angus farmû
Ranãice na Jihu âech.
O farmû rodiny ·ebelkov˘ch se
ve Zpravodaji psalo jiÏ nûkolikrát.
Detailnû jsme Vám ji pfiedstavili
v úplnû první reportáÏi o ãesk˘ch
chovatelích masného skotu, dále
se prezentovala na první Angus
tour, v˘stavách a naposledy zde
probíhalo ‰kolení juniorÛ v pfiípravû zvífiat na v˘stavy. ·lechtitelÛm, pfiedev‰ím plemene Aberdeena angus, které se zde chová,
netfieba pfiipomínat vÛbec. Mezi
nimi si chov dávno na‰el své
místo. Stádo, v nûmÏ se na sto
❒ Spokojené krávy s letošními přírůstky (foto: Milan Šebelka)
hekatrech pohybuje v sezónû aÏ
80 kusÛ, vyprodukovalo od roku
2002 jiÏ 47 plemenn˘ch b˘kÛ,
o plemenn˘ch jalovicích nemluvû.
My se k této farmû v na‰em
ãasopise vracíme díky zimovi‰ti,
které zde bylo dokonãeno a slavnostnû pokfitûno na podzim loÀského roku. KdyÏ jsem s Milanem
·ebelkou hovofiila v rámci reportáÏe v kvûtnu 2008, pfiipravovala
se dokumentace. Aãkoli jsou
angusové odoln˘m plemenem,
díky místním ãasto de‰tiv˘m
zimám je i pro nû lep‰í telení
❒ Pohled do nitra stavby – vpravo speciálně navržené krmiště
„pod stfiechou“. Staré zimovi‰tû
svou koncepcí pfiestalo vyhovovat a ·ebelkovi se rozhodli
nechat si udûlat novostavbu na
míru. I jejich chov má svá specifika, a tak muselo b˘t v‰e náleÏitû prodiskutováno. Byli napfiíklad zvyklí krmit do kruhového
pfiíkrmi‰tû, a tak se dle francouzského vzoru zfiídil zkrmovací box
na celé balíky. Podest˘lka se
poãítala na hloubku 30 cm, coÏ je
pfiechod mezi vyhrnovanou
mrvou a hlubokou podest˘lkou.
Zimovi‰tû má dvû ãásti, z nichÏ
jedna slouÏí pro odpoãinek.
Stavba je naprojektována tak, Ïe
je moÏné ji do budoucna roz‰ífiit.
A mnoho dal‰ích tzv. „vychytávek“.
Na kfitu v‰e záfiilo novotou
a vládlo velké nad‰ení. Otázka ale
znûla, zda bude v‰e funkãní.
Tento text vznikl v dobû, kdy uÏ je
sezóna telení pomalu u konce,
takÏe zimovi‰tû má za sebou
kfiest opravdov˘, kter˘ dopadl
také na jedniãku. V‰ech prozatím
18 otelen˘ch krav má po bezproblémov˘ch porodech zdravá
telata. Pan ·ebelka si pochvaluje
variabilní hrazení, dobr˘ pfiístup
ke zvífiatÛm a systém krmení.
„I na kravách a telatech je znát, Ïe
se jim zde líbí,“ dodává spokojenû.
Nezb˘vá tedy neÏ gratulovat
a popfiát úspûchy do dal‰ích
let!
25
Skot, kter˘ se u nás nepase
V tomto ãísle bychom Vám rádi pfiedstavili indické plemeno masného skotu Brahman. Jeho v˘razn˘mi
a hlavnû nepfiehlédnuteln˘mi znaky jsou dlouhé u‰i, hrb za krkem a mezi lopatkami a nápadnû velk˘ lalok
z vytahané kÛÏe. Jak˘ vlastnû tento dobytek je a jakou roli sehrál na poli masné uÏitkovosti, se pokusíme
odpovûdût v tomto ãlánku.
Maria Slezáková
Brahman – posvátná kráva hinduismu
PÛvod a historie
Brahman, neboli Brahma, je plemeno skotu zebu (Bos primigenius indicus) pÛvodem z Indie,
které bylo pozdûji vyváÏené do
zbytku svûta. V tomto plemeni se
v prÛbûhu nûkolika desetiletí propojila ãtyfii plemena zebu: Kankrej
(Guzerat), Nellore (Ongole), Gir
(Gyr) a Krishna Valley. Tato v˘chozí
plemena byla pÛvodnû taÏn˘m
skotem.
Po staletí mûly na v˘voj Brahmana vliv nedostateãná zásoba
potravin, hmyzí ‰kÛdci, paraziti,
nemoci a extrémní v˘kyvy poãastí
tropické Indie. A tak se z domorodého skotu vyvinul skot s pozoruhodn˘mi adaptacemi pro pfieÏití.
Brahman je v Indii „posvátn˘ dobytek“, a proto mnoho lidí, ktefií
se fiadí k hindské vífie, nikdy nebudou jíst maso z tohoto plemene
a nedovolí, aby jedinci brahmanského skotu byli poraÏeni a aby se
prodávali. Tato skuteãnost spoleãnû s pfiedpisy karantény Spojen˘ch státÛ americk˘ch dovoz
skotu z Indie vÛbec neulehãuje.
První a formální pfiijetí slova
a názvu plemene Brahman vzniklo na poãátku chovu amerického
26
Brahmana v roce 1924. Po zaloÏení svazu chovatelÛ v roce 1924
se dÛslednû selektovalo na masnou uÏitkovost. Plemeno Brahman pfiispûlo k vytvofiení ãetn˘ch
dal‰ích plemen, jako je Santa
Gertrudis, Beefmaster, Brangus
a Bradfor. Od roku 1980 se
v Nûmecku k pfievodnému kfiíÏení
plemen ãernostrakaté, níÏinné
ãervenostrakaté a belgické modrobílé vyuÏívá semeno plemene
Brahman z Afriky. V roce 1985 byl
zaloÏen svaz nûmeck˘ch chovatelÛ plemene Brahman.
Brahman ve svûtû
USA. První chov amerického
Brahmana vznikl vy‰lechtûním ve
Spojen˘ch státech kolem roku
1900 ze ãtyfi jiÏ v˘‰e zmiÀovan˘ch
plemen. PÛvodní americk˘ Brahman pocházel ze stáda pfiibliÏnû
266 b˘kÛ a 22 krav nûkolika typÛ
Bos indicus dováÏen˘ch do Spojen˘ch státÛ mezi roky 1854 a 1926.
Ale i zde panují nepfiesné informace, jak se to vlastnû v‰echno
událo a jak toto plemeno ve Spojen˘ch státech vzniklo. Nakonec
se dalo na Dr. Hiltona Briggse,
autora moderních chovÛ hospo-
dáfisk˘ch zvífiat, kter˘ nakonec
v‰echny dovozy shrnul.
První indick˘ dobytek, o kterém
je záznam, byl dovezen v roce
1849 Dr. Jamsem Boltnem Davisem na Fairfield Country, v JiÏní
Karolínû. Potomci tûchto jedincÛ
byli rozmístûni skoro po celém
jihu USA. Ale bohuÏel jejich kompletní identita byla ztracena
bûhem obãanské války. Dva indiãtí
b˘ci byli dáni Richardu Barrowovi,
plantáÏníkovi s bavlnou a cukrem,
v Los Angeles. Potomstvo tohoto
skotu je známé jako skot „Barrow
Grade“ a stalo se známé v celém
regionu pobfieÏí Mexického zálivu. Úspûch tûchto dvou zvífiat
vedl k dovozu dvou b˘kÛ v roce
1885 J. M. Frostem a A. Montogomerym z Texasu. Páfiení tûchto
dvou b˘kÛ s potomstvem b˘kÛ
Barrow se oznaãuje jako první
pokus o soustfiedûní krve skotu
Bos indicus ve Spojen˘ch státech.
A to bylo zdárnû provedeno.
Poté bylo ãas od ãasu pfiivezeno nûkolik zvífiat do cirkusu,
odkud si nûkteré kusy kupovali
farmáfii. Jeden ze slavn˘ch
nákupÛ byl uskuteãnûn A. M.
McFaddinem z Texasu roku 1904,
kter˘ koupil b˘ka ãerveného zbarvení jménem „Prince“.
V letech 1905–1906 bylo na
Peirce Ranch v Texasu dovezeno
30 b˘kÛ a 3 krávy z nûkolika indick˘ch typÛ. Nûkolik kusÛ zvífiat
bylo dovezeno ve dvou vlnách
z Brazílie pfies Mexiko do USA.
V letech 1923–1924 to bylo 90
b˘kÛ typÛ Guzerat, Gir a Nellore,
a druhou vlnou pfii‰lo do USA
v roce 1925 stádo ãítající 12O b˘kÛ
a 18 krav. Mezi mlad‰í vlny dovozu
mÛÏeme zafiadit tu z roku 1946,
kdy bylo dovozeno 18 b˘kÛ z Brazílie pfies Mexiko do Texasu.
JiÏní Afrika. Plemeno Brahman
se do jiÏní Afriky dostalo v roce
1954, kdy bylo dovezeno 8 b˘kÛ
a 10 krav z Texasu do pfiístavu
v Kapském Mûstû. PrÛkopníkem,
kter˘ poloÏil základy nejv˘znamnûj‰ího chovu k produkci tmavého masa v jiÏní Africe, byl pan
Jurgen Crantz z Namibie. Dal‰í
dováÏení vût‰ího poãtu zvífiat se
uskuteãnily v roce 1954 a 1971.
PÛsobení Brahmana v Jihoafrickém komerãním prÛmyslu byl
pozoruhodn˘, zvlá‰tû bûhem prvních tfií dekád, které zaãaly v roce
1960. Objevení Brahmana pro jiÏní
Afriku znamenalo zmûnu pohledu
na tradiãní chov hovûzího skotu.
Jeho dominantní hrb, nacházející
se mezi krkem a lopatkami, velké
visící u‰i, hojné záhyby na kÛÏi
a zfietelná barva pfiispûly po roce
1960 k fenomenálnímu rÛstu
poãtÛ kusÛ. Po deseti letech se
v tisku mluvilo o Brahmanovi jako
o chameleonovi, protoÏe se adaptuje v‰ude. PouÏití Brahmana
v pozici matefiského plemene pfiineslo dramatick˘ zmûny na
úrovni národní produkce hovûzího masa v jiÏní Africe. V souãasné dobû je v jiÏní Africe
zapsáno 572 chovatelÛ brahmanského skotu s celkov˘m poãtem
více jak 60 000 ks.
Austrálie. Do Austrálie bylo toto
plemeno dovezeno poprvé ve
30t˘ch letech 20. století. Prosazovat se zaãalo od poloviny minulého století, kdy se plemena afrického a indického typu (Bos indicus) ukázala b˘t pro severní ãást
kontinentu vhodnûj‰í. Tento typ
dobytka hrál v rozvoji chovu masného skotu severní ãásti Austrálie
v˘znamnou roli a umoÏnil nárÛst
obchodu s Ïiv˘m skotem do jihov˘chodní Asie. Intenzifikace jeho
chovu je naz˘vána nejvût‰í revolucí v historii chovu hospodáfisk˘ch zvífiat. Hovûzí prÛmysl
severní ãásti zemû, kter˘ byl na
pokraji bankrotu, zmûnila v efektivní a vysoce ziskov˘ podnik,
kter˘ se miliony dolarÛ roãnû
podílí na domácích i exportních
pfiíjmech. Rozsáhlé plochy dfiíve
neproduktivní pÛdy se s pomocí
tohoto plemene zmûnily na zlaté
doly.
Dnes se v Austrálii chová více
neÏ 50 masn˘ch plemen skotu,
mezi kter˘mi dominují plemena
Brahman,
Santa
Gertrudis,
Droughtmaster a dále kfiíÏenci
Brahmana s evropsk˘mi plemeny
(Brangus, Bradford, Simbrah,
Charbray apod.). Brahman a jeho
kfiíÏenci tvofií 95 % v‰echno skotu
chovaného v oblasti Queenslandu. Evropská, resp. americká
plemena v ãistokrevné formû,
která známe z na‰ich podmínek,
jsou zde chována také, av‰ak jsou
ve v˘razné men‰inû.
Charakteristika plemene
Stavba tûla. Brahman je plemeno velkého tûlesného rámce
s hlubok˘m a ‰irok˘m trupem, siln˘mi konãetinami a pevn˘mi paznehty. Osvalení by mûlo b˘t
dobré, zejména na hrudi, ale téÏ
na pfiedloktí, ramenech. Oãní sval
sahá aÏ pod kohoutek. Osvalení
krávy je ménû v˘razné neÏ u b˘ka.
Hlava je dlouhá. Temeno dostateãnû ‰iroké s mírn˘m zakfiivením. Tváfi stfiední délky s oválnou
formou nosní kosti, ‰irok˘m nose
i nosními otvory, které jsou umístûné nad tmav˘mi pysky. Mulec
siln˘ a ‰irok˘. Oãi jsou mûkké
a plné, umístûny daleko od sebe.
Oboãí je v˘razné, u samic ne tolik.
Charakteristické jsou pfievislé
a hluboko nasazené velké u‰i,
které jsou protkány mnoÏstvím
kapilár, slouÏících jako jak˘si chladiã. Dávají Brahmanovi v˘hodu,
protoÏe díky nim je schopen sná‰et vysoké teploty a je odoln˘
proti
tropick˘m
chorobám.
U dlouhého a visícího laloku je
v˘razná
pfiedkoÏka.
Velk˘
a okrouhl˘ hrb se ve vy‰‰ím vûku
se pfieklápí dozadu.
Ramena a hrudní ko‰: Lopatky
by mûly b˘t pfiimûfienû ‰ikmé
a dobfie zaoblené („plné tûlo“)
s dostateãnou ‰ífikou mezi hfibetními obratli a kohoutkem. Hrudník by nemûl b˘t pfiíli‰ v˘razn˘.
Bedra jsou u tohoto plemene
‰iroká a silná, rovnomûrnû pfiipojená k hfibetu a zádi.
Pfiední konãetiny jsou stfiednû
dlouhé, rovné a vzájemnû rovnobûÏné s robustními koleny.
K˘ta by mûla b˘t dostateãnû
dlouhá a poÏadované ‰ífie. Mírnû
zakfiivená a pevnû pfiipojená
k bedrÛm. Zádové svaly dobfie
vyvinuté. Boky musí b˘t mírnû
pod úrovní hfibetu, ale pfiimûfienû
daleko od sebe. Stehna jsou
‰iroká, silná, plná a hluboká,
prodluÏující se aÏ
k podkolenní
‰la‰e.
27
a pfii odstavu dosahují hmotnosti
srovnatelné s jin˘mi plemeny.
Krávy plemene Brahman jsou
vynikající matky, které nabízí
ochranu a mléko pro svá mláìata.
Brahmaní telata se mohou díky
vynikající kvalitû matefiského
mléka pochlubit vysok˘mi odstavov˘mi hmotnostmi.
Zadní konãetiny by mûly b˘t pfii
pohledu zezadu kolmé. Pfii
pohledu z boku je tfieba vidût
mírné zakfiivení pod hlezny.
Kolenní klouby stfiední velikosti
a nesmí vypadat ochable. Paznehty rovné, jednotné a pomûrnû
velké. Pohyb by mûl b˘t rovn˘,
pevn˘ a energick˘.
Rohy jsou krátké, silné, smûfiující dozadu. V urãité pokrevní pfiíbuznosti existuje bezrohá forma
Brahmana.
Srst BrahmanÛ je krátká, hustá,
lesklá, dokáÏe odráÏet sluneãní
paprsky, které jim nevadí. Proto je
mÛÏeme vidût na pastvû za pravého poledne.
Zbarvení je stfiíbfiitû aÏ ocelovû
‰edé. Krk, hrudník a hrbol jsou
tmav‰í, zejména u b˘kÛ. Zbarvení
mÛÏe b˘t také silnû ãervené. Ocas
je ãern˘. âernou pigmentaci
mÛÏeme nalézt téÏ na nose, ‰piãkách u‰í a kopytech. Star‰í b˘ci
jsou obvykle tmav‰í neÏ krávy
a mají tmavé oblasti na krku,
ramenech a stehnech.
B˘ci musí vykazovat viditelné
samãí rysy, tj. v˘raznû rozvinuté
osvalení krku a kohoutku, rovnomûrnû visící varlata. Srst na krku,
28
ramenech a k˘tû je tmav‰í. Mûli
by b˘t symbolem síly a vitality.
Krávy. Plnû samiãí rysy mají b˘t
viditelné a na první pohled odli‰it
samici od samce. KÛÏe je kvalitní,
srst a nohy také. Nadmûrné hromadûní tuku na bocích zádû je
neÏádoucí. Pohlavní orgány musí
b˘t dobfie vyvinuté, s prostorn˘m
vemenem, které musí b˘t dobfie
nasazené s ne pfiíli‰ masit˘mi
struky pfiimûfiené velikosti. Brahmani se vyznaãují dlouhovûkostí.
Krávy jsou schopny produkovat
telata do 15ti let vûku.
Povaha. Brahmani jsou známí
jako poslu‰né a inteligentní plemeno skotu. Jsou zvídaví, pla‰í,
neobvykle ‰etrní, vytrvalí a adaptabilní pro ‰irokou ‰kálu krmiv
a klimatu.
Teplotní tolerance. V˘zkum na
univerzitû v Missouri prokázal, Ïe
Brahman, stejnû jako evropsk˘
dobytek, sná‰í dobfie teploty do –
9 °C. A naopak? Evropská plemena
skotu zaãínají trpût, kdyÏ rtuÈ teplomûru vystoupá nad 21 °C. To se
projevuje poklesem apetitu a sníÏením produkce mléka. Brahmani
oproti tomu nevykazují skoro Ïádnou reakci na teploty do 40,5 °C.
Zástupci tohoto plemene mají
vût‰í schopnost odolávat teplu
díky vût‰ímu poãtu potních Ïláz,
mastné kÛÏi, která v kombinaci
s hladkou srstí pomáhá odpuzovat hmyzí ‰kÛdce, a dûlá tak zvífiata zároveÀ odolnûj‰í vÛãi parazitÛm a chorobám.
Hmotnost. B˘k se pohybuje
v rozmezí 800–1100 kg, kráva
500–700 kg.
V˘‰ka
v
kohoutku.
B˘k
140–150 cm, kráva 130–140 cm
Hmotnost po narození se pohybuje mezi 30 a 33 kg. Porody jsou
lehké. Telata velmi rychle rostou
Zajímavost
V roce 2005 se na Suranaree University of Technology v severov˘chodním Thajsku vedoucímu
v˘zkumného t˘mu Dr. Rangsunu
Pampaiovi podafiilo bûhem 15ti
mûsícÛ naklonoval 14 telat. Sedmi
b˘ãkÛm daly vznik kmenové
buÀky získané z tkánû odebrané
z ucha b˘ka ãerveného Brahmana.
Klony donosila náhradní matka.
VyuÏití
Brahmani byli hojnû kfiíÏeni
s evropsk˘mi masn˘mi plemeny
ve Spojen˘ch státech, Stfiední
Americe a v nûkter˘ch tropick˘ch
oblastech svûta, aby se vyuÏila
adaptabilita tohoto plemene
v horkém podnebí. KfiíÏenci první
generace se díky velmi dobrému
pfiizpÛsobení se subtropickému
klimatu tû‰í popularitû v jiÏní tfietinû Spojen˘ch státÛ, JiÏní Americe, Asii a Austrálii. První generace potomkÛ mÛÏe b˘t kfiíÏena
se rÛzn˘mi plemeny, av‰ak nejpouÏívanûj‰í jsou plemena Hereford a Aberdeen Angus.
Brahman je jedním z nejoblíbenûj‰ích plemen skotu urãen˘ch
pro zpracování masa a je ‰iroce
vyuÏíván v Argentinû, Brazílii,
USA, Kolumbii, severní Austrálii
(zejména v Queenslandu, Komberley a na severních územích)
a na mnoha jin˘ch místech. Pozoruhodná je i jeho mléãná uÏitkovost. Zejména v zemích JiÏní
Ameriky jsou Brahmani vyuÏíváni
i pro produkci mléka.
Díky své masné uÏitkovosti, nenároãnosti na systém odchovu,
toleranci k vysok˘m teplotám
a odolnosti vÛãi nemocem je toto
plemeno roz‰ífiené v mnoha svûtov˘ch oblastech, a proto by povûdomí o nûm mûlo patfiit do v‰eobecného pfiehledu kaÏdého
chovatele masného skotu.
Text a foto: internetové zdroje
Národní v˘stava hospodáfisk˘ch zvífiat Brno 2011
NÁVRH PROGRAMU V¯STAVY MASN¯CH PLEMEN
âtvrtek 23. 6. 2011 11,00 – 17,00 Národní ‰ampionát masn˘ch plemen skotu (pavilon F)
11,00 – 12,00 soutûÏní pfiehlídka plemenn˘ch b˘kÛ
12,00 – 17,00 soutûÏní pfiehlídka dle jednotliv˘ch plemen a kategorií
Pátek 24. 6. 2011
dle moÏností pfiehlídka ocenûn˘ch zvífiat
Sobota 25. 6. 2011 soutûÏ Junior teamu âSCHMS
dle moÏností pfiehlídka ocenûn˘ch zvífiat
Nedûle 26. 6. 2011 dle moÏností pfiehlídka ocenûn˘ch zvífiat
PODMÍNKY ÚâASTI NA NVHZ BRNO 2011
1. Zvífiata budou naskladnûna: 22. 6. 2011 v dobû od 10.00 do 21.00 hod
Odvoz zvífiat z v˘stavy:
26. 6. 2011 v dobû od 17.00 do 20.00 hod
2. Pfiípravu a v˘bûr zvífiat zabezpeãí chovatel ve spolupráci s pracovníkem âSCHMS pfiípadnû Genoservisu, a.s. (zvífiata musí b˘t fiádnû
oãi‰tûná, o‰etfiené paznehty, pokud není dohodnuto jinak, musí b˘t vychozená a navyklá na pfiedvádûní).
3. ChovatelÛm bude hrazena doprava zvífiat (tam a zpût), dále zdravotní zkou‰ky pouze na zvífie, které se skuteãnû v˘stavy zúãastnilo.
Chovatel zajistí na svoje náklady pfiíslu‰né zdravotní a veterinární zkou‰ky na základû stanoven˘ch veterinárních podmínek pro tuto v˘stavu.
Stanovené náhrady za zdravotní zkou‰ky: skot – 550 Kã/kus
4. Dopravu zvífiat na v˘stavu tam a zpût zabezpeãí chovatel, popfiípadû po vzájemné, pfiedchozí dohodû s Genoservis, a. s. a âSCHMS.
ChovatelÛm bude hrazena doprava zvífiat (tam a zpût), dále zdravotní zkou‰ky pouze na zvífie, které se skuteãnû v˘stavy zúãastnilo.
Stanovené náhrady za dopravu zvífiat: Avie 17 Kã/km, Liaz 27 Kã/km, Patrov˘ kamion, návûs 32 Kã/km.
Sazba na 1 km (bez pfiíslu‰né sazby DPH). Pfii pfiesunu je tfieba dbát na hospodárnost a plné vytíÏení dopravního prostfiedku.
5. Chovatel zajistí pracovníky k pfiedvádûn˘m zvífiatÛm v odpovídajícím poãtu (dle poãtu zvífiat).
6. Chovatel pfiiveze se zvífiaty: jadrná krmiva a mléãné smûsi na celou dobu v˘stavy, kbelíky, lopaty, metly, vidle, koleãka, ãistící prostfiedky
a ve‰keré náfiadí a náãiní dle upfiesnûn˘ch poÏadavkÛ organizátorÛ; dále ohlávky, vodítka, desinfekãní prostfiedky a veterinární doklad.
7. Steliva, objemná krmiva, odvoz v˘kalÛ zabezpeãuje pofiadatel v˘stavy.
8. Organizátofii na základû objednávky v Závazné pfiihlá‰ce k úãasti, zajistí o‰etfiovatelÛm zvífiat:
snídani – formou bufetu v pavilonu / ubytovaní na kolejích Vinafiská – snídanû bude zaji‰tûna tam
obûd – na stravenku v restauraci pavilonu A3 (nevztahuje se na nápoje)
veãefii – formou bufetu v pavilonu
Dal‰í stravovaní a pitn˘ reÏim fie‰í kaÏd˘ samostatnû na svoje náklady.
9. Ubytování o‰etfiovatelÛ zabezpeãí na základû objednávky v Závazné pfiihlá‰ce k úãasti.
10. Pfiípadné léãení zvífiat v prÛbûhu v˘stavy zabezpeãuje veterinární sluÏba na náklady organizátorÛ.
11. Poji‰tûní zvífiat a odpovûdnosti, zajistí a hradí hromadnû organizátor. Poji‰tûní se bude vztahovat pouze na prÛbûh konání v˘stavy.
To znamená na dobu od ustájení zvífiete na v˘stavi‰ti v Brnû, po jeho vystájení po skonãení v˘stavy.
Poji‰tûní se nebude vztahovat na pfiepravu zvífiat tam i zpût, nutno poÏadovat po pfiepravci zvífiat.
12. Pro pfiedvádûní zvífiat si vystavovatel na základû dohody Svazu zajistí jednotn˘ odûv.
13. âíslo hospodáfiství v˘stavi‰tû v Brnû: 6208549400
Ve‰keré doklady t˘kající se nárokÛ na v˘‰e uvedené náhrady musí b˘t dodány nejpozdûji do 14 dnÛ po skonãení v˘stavy. Na doklady
dodané po tomto termínu nebude brán zfietel! Adresa pro zasílání dokladÛ: Genoservis, a. s., Grygov 367, 783 73 Grygov.
SOUTùÎNÍ KATEGORIE MASN¯CH PLEMEN
Podmínkou pro hodnocení zvífiat je pfiedvedení zvífiete na ohlávce. Zvífiata, která nebudou vodûna nebudou zahrnuta do soutûÏe.
Pro zadání titulu je tfieba minimální poãet zvífiat: 5 ks v kategorií jalovic a krav – 3 ks v kategorií plemenn˘ch b˘kÛ
I. JALOVICE
a) Mladé jalovice 12–24 mûsícÛ (narozené 1. 6. 2009 – 30. 6. 2010)
b) Star‰í jalovice ve vûku 25 – 36 mûsícÛ (narozené 1. 6. 2008 – 30. 6. 2009)
Kategorie II. b. je pouze pro plemena francouzsk˘ch masn˘ch plemen highland, belgické modré a galloway.
II. KRÁVY – otelení v kontrolním roce 2011 (tj. po 1. 10. 2010) není podmínkou
Tele je pouze jako doprovod, ale není podmínkou pfiihlá‰ení krávy na v˘stavu.
a) prvotelky a krávy na II. teleti
b) krávy na III. a dal‰ím teleti
III. PLEMENNÍ B¯CI – podmínkou pro hodnocení plemenného b˘ka je pfiedvedení b˘ka na ohlávce nebo tyãi
a) mladí plemení b˘ci zafiazení do plemenitby v roce 2011
b) plemenní b˘ci do 3 let vûku
c) plemenní b˘ci nad 3 roky vûku
IV. CHOVATELSKÁ SKUPINA – Skupina zvífiat jednoho plemene pocházející z jednoho chovu spoleãnû pfiedvedená.
Minimálním poãet zvífiat ve skupinû jsou 3 ks .
V. SoutûÏ „JUNIOR TEAMU“ – Jedná se o soutûÏ ãlenÛ „Junior teamu âSCHMS“ v pfiípravû a pfiedvedení zvífiete na v˘stavû. Pfiedvádûné
zvífie nemusí b˘t v majetku soutûÏícího, ale musí b˘t od nûho pfiipravené a pfiedvedené. Kategorie pfiedvádûného zvífiete není rozhodující.
Veterinární podmínky a pfiihlá‰ka zvífiat na v˘stavu jsou souãástí tohoto Zpravodaje. Uzávûrka pfiihlá‰ek
zvífiat je 13. kvûtna 2011. Pfiihlá‰ky se posílají na adresu: Jan Kopeck˘, Osík 201, 569 67 Osík.
Ve‰keré dokumenty jsou také ke staÏení na internetov˘ch stránkách svazu.
29
Porovnání v˘krmnosti a jateãné hodnoty b˘kÛ
plemen ãeské strakaté a masn˘ simentál
Daniel Bure‰,
Ludûk BartoÀ,
Mojmír Vacek,
V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby
Praha-Uhfiínûves
Souhrn
Cílem práce bylo porovnat
intenzitu rÛstu a sloÏení jateãného tûla u 36 b˘kÛ plemen
ãeské strakaté a masn˘ simentál.
Zatímco u intenzity rÛstu nebyly
pozorovány signifikantní rozdíly,
plemeno masn˘ simentál vykázalo pfiíznivûj‰í zafiazení do tfiídy
zmasilosti i protuãnûlosti SEUROP,
vy‰‰í jateãnou v˘tûÏnost, niÏ‰í
mnoÏství jateãn˘ch lojÛ, vy‰‰í
podíl masa celkem i masa z k˘ty.
❒ Skupina testovaných býků (foto: Daniel Bureš)
Úvod
Plemeno ãeské strakaté je na‰ím domácím plemenem s kombinovanou uÏitkovostí mléko-maso, zatímco plemeno masn˘
simentál náleÏí mezi plemena se
specializovanou masnou uÏitkovostí. Obû plemena mají spoleãn˘
pÛvod odvozen˘ od simentálského skotu. V uplynul˘ch desetiletích v‰ak byla ‰lechtûna odli‰n˘m zpÛsobem. Cílem práce
proto bylo na základû v˘krmu
b˘kÛ provedeného ve shodn˘ch
podmínkách zjistit odli‰nosti
obou plemen v intenzitû rÛstu
a sloÏení jateãného tûla.
Do experimentální stáje VÚÎV
bylo zastaveno celkem 24 b˘kÛ
plemene ãeské strakaté a 12
b˘kÛ plemene masn˘ simentál.
Polovina b˘kÛ plemene ãeské
strakaté pocházela po otcích,
ktefií se vyznaãovali prÛmûrnou
plemennou hodnotou (PH) pro
korigovan˘ netto pfiírÛstek (KNP)
a mírnû nadprÛmûrnou PH pro
jateãnou v˘tûÏnost (skupina C1),
zatímco zb˘vající polovina byla
potomky otcÛ s nadprÛmûrnou
PH KNP a prÛmûrnou PH pro
jateãnou v˘tûÏnost (sk. C2). B˘ci
plemene ãeské strakaté byli
odchováni ve venkovních individuálních boxech a následnû
v odchovnû mladého skotu,
zatímco b˘ci plemene masn˘
simentál (sk. MS) byli odchováni
30
do doby odstavu spoleãnû s matkami na pastvinû. Pfii naskladnûní
do stáje byli b˘ci ustájeni volnû
v kotcích se slámou pfiist˘lan˘mi
loÏi po 12 kusech ve skupinû.
Krmná dávka zaloÏená na kukufiiãné siláÏi a jadrném krmivu
byla b˘kÛm pfiedkládána do
sytosti. B˘ci byly pravidelnû
váÏeni ve ãtrnáctidenních intervalech a v prÛmûrném vûku 16
mûsícÛ byli po cca 18ti hodinovém vylaãnûní poraÏeni na experimentálních jatkách VÚÎV. Pro
stanovení ukazatelÛ v˘krmnosti
byli b˘ci zváÏeni tfii dny pfied
poráÏkou (hmotnost na konci
v˘krmu), pro v˘poãet jateãné
v˘tûÏnosti byla vyuÏita hmotnost zji‰Èovaná po vylaãnûní zvífiat bezprostfiednû pfied jejich
poráÏkou (hmotnost pfied poráÏkou). Po poráÏce byly váÏeny
jateãné pÛlky a jateãné loje
a jateãnû upravená tûla (JUT)
byla vy‰kolen˘m klasifikátorem
zafiazena do tfiídy jakosti SEUROP.
Po vychlazení (24 h po poráÏce)
Tabulka ã. 1: Základní ukazatele v˘krmu
Věk na počátku výkrmu
(dny)
Hmotnost na počátku
výkrmu (kg)
Věk na konci výkrmu
(dny)
Hmotnost na konci výkrmu
(kg)
Porážková hmotnost
(kg)
Průměrný denní přír.
ve výkrmu (kg/den)
Průměrný denní přír.
za život (kg/den)
Netto přírůstek
(kg/den)
A, B, C
C1
(n=12)
LSM
C2
(n=12)
LSM
MS
(n=12)
LSM
SEM
Významnost
P-value
244,4
240,0
251,9
4,54
0,1885
A
A
B
261,4
263,8
311,9
9,68
0,0010
475,9
471,5
483,4
4,81
0,2245
593,8
593,5
624,5
12,57
0,1505
574,1
575,8
611,6
11,68
0,0064
1,345
1,343
1,296
0,0417
0,6412
1,131
1,145
1,194
0,0273
0,2526
0,676
0,682
0,730
0,0164
0,0530
Hodnoty označené rozdílnými symboly se navzájem statisticky významně liší (P< 0,05)
Tabulka ã. 2: V˘sledky jateãného rozboru
C1
(n=12)
LSM
Hmotnost JUT
(kg)
Zmasilost SEUROP
(body*)
Protučnělost SEUROP
(body**)
Jatečná výtěžnost
(%)
Ledvinový lůj
(% z por. hmotnosti)
Obžaludkový lůj
Šourkový lůj
Jatečné loje celkem
A, B, C
*
**
A
321,8
7,9
A
C2
(n=12)
LSM
A
322,1
7,8
5,6
A
A
A
SEM
Významnost
P-value
7,18
0,0055
0,14
0,0009
0,25
0,0692
57,61
0,393
0,0103
B
B
352,8
8,6
5,5
56,13
MS
(n=12)
LSM
B
4,9
A
55,97
A
B
v˘sledkÛ,
zatímco b˘ci MS
zaznamenali
pfiírÛstek o 49,
respektive 47
gramÛ za den
niÏ‰í. Srovnatelnou intenzitu rÛstu b˘kÛ
C ve srovnání
s b˘ky plemene
charolais a kfiíÏenci plemen
ãeské strakaté
a charolais uvádûjí BartoÀ et al.,
1,61
1,78
1,13
0,103
0,0003
0,85
0,93
0,67
0,085
0,1134
0,76
0,77
0,67
0,046
0,2529
❒ JUT (foto: Daniel Bureš)
0,206
0,0048
(2007). Naopak vysokou schopnost rÛstu b˘kÛ MS ve srovnání
s plemeny charolais, aberdeen
angus a hereford uvádûjí BartoÀ
et al., (2006). Díky vy‰‰í intenzitû
rÛstu v období pfied odstavem byl
u b˘kÛ MS zji‰tûn nejvy‰‰í prÛmûrn˘ denní pfiírÛstek za Ïivot
i nejvy‰‰í netto pfiírÛstek, pfiesto
zji‰tûné rozdíly nebyly signifikantní. Z tabulky 2, která nabízí
srovnání v˘sledkÛ jateãného rozboru vidíme, Ïe b˘ci plemene MS
zaznamenali prÛkaznû nejvy‰‰í
A
3,23
A
3,47
B
2,48
(1–18, S+ = 18, P – = 1)
(1–15, 5+ = 15, 1– = 1)
byl proveden technologick˘ rozbor prav˘ch pÛlek, bûhem kterého byla zji‰Èována hmotnost
jednotliv˘ch partií a také hmotnost masa, kostí a ‰lach, oddûlitelného tuku a ofiezu. Z takto
získan˘ch údajÛ byl vypoãten
procentick˘ podíl masa v jednotliv˘ch partiích a stanoven
pomûr mezi masem I. jakosti
(zahrnující maso z plece, k˘ty,
ro‰tûné a svíãkové) a masem
II. jakosti (maso ze zb˘vajících partií + ofiez) a pomûr maso : kosti.
Získaná data byla analyzována
prostfiednictvím procedury GLM
statistického programu SAS
s pouÏitím modelu s plemennou
skupinou jako pevn˘m efektem.
Statistická v˘znamnost mezi jednotliv˘mi skupinami byla testována Tukeyho testem.
V˘sledky a diskuze
Základní charakteristiky jednotliv˘ch skupin vykrmovan˘ch zvífiat jsou uvedeny v tabulce 1.
PfiestoÏe byl u v‰ech skupin b˘kÛ
velmi podobn˘ vûk pfii zafiazení
do v˘krmu, b˘ci MS vykazovali
v˘raznû vy‰‰í (P < 0,01) hmotnost.
Tento rozdíl byl zpÛsoben˘ vy‰‰í
intenzitou rÛstu v období pfied
odstavem, která ov‰em mohla b˘t
ovlivnûna kromû plemenné pfiíslu‰nosti také rozdíln˘m zpÛsobem odchovu telat. B˘ci MS
zaznamenali rovnûÏ nejvy‰‰í
hmotnost na konci v˘krmu, pfiesto byly zji‰tûné diference niÏ‰í
a neprÛkazné. NeprÛkazné rozdíly byly zji‰tûny i v pfiírÛstcích
Ïivé hmotnosti ve v˘krmu, kde
obû skupiny b˘kÛ plemene ãeské
strakaté dosáhly velmi podobn˘ch
Tabulka ã. 3: V˘sledky technologického rozboru pravé jateãné pÛlky
C1
(n=12)
LSM
Maso celkem
(% z hmotnosti půlky)
Maso I. jakosti
Maso II. jakosti
AB
77,03
C2
(n=12)
LSM
A
76,50
MS
(n=12)
LSM
SEM
Významnost
P-value
78,10
0,422
0,0346
B
37,64
37,29
38,29
0,350
0,1381
39,39
39,21
39,81
0,318
0,4039
Maso I : Maso II
0,956
0,952
0,964
0,0130
0,8064
Maso : Kosti
4,326
4,115
4,371
0,0781
0,0608
8,35
8,37
8,61
0,134
0,3266
Maso z plece
Maso z kýty
Maso z roštěné
Maso ze svíčkové
Oddělitelný tuk
Kosti a šlachy
A, B, C
AB
A
B
22,63
22,30
23,25
0,210
0,0089
4,81
4,77
4,52
0,116
0,1757
1,87
1,89
1,94
0,038
0,4393
5,10
4,87
3,94
0,393
0,1010
17,87
18,63
17,96
0,276
0,1209
31
❒ Skupina testovaných býků
(foto: Daniel Bureš)
hmotnost JUT, stupeÀ zmasilosti
SEUROP, jateãnou v˘tûÏnost
a naopak nejniÏ‰í mnoÏství ledvinového loje i jateãn˘ch lojÛ celkem. Také díky nejniÏ‰ímu stupni
protuãnûlosti byl 1 kg jateãného
tûla u této skupiny v na‰ich podmínkách realizován za nejpfiíznivûj‰í cenu. Polách et al., (2000) zji-
stili u kfiíÏencÛ masn˘ simentál x
ãeské strakaté oproti ãistokrevn˘m b˘kÛm plemene ãeské strakaté vy‰‰í hmotnost JUT a jateãnou v˘tûÏnost. V tabulce 3 jsou
uvedeny v˘sledky technologického rozboru pravé jateãné
pÛlky. S v˘jimkou podílu masa
z ro‰tûné a podílu kostí a ‰lach
dosáhli nejlep‰ích hodnot opût
b˘ci MS, pfiesto prÛkazné rozdíly
byly zji‰tûny pouze u masa celkem (P < 0,05) a u masa z k˘ty
(P < 0,01). B˘ci MS mûli v tomto
experimentu oproti b˘kÛm C
hrub‰í kostru a ménû oddûlitelného tuku.
Závûr
Intenzita rÛstu vyjádfiená prÛmûrn˘m denním pfiírÛstkem ve
v˘krmu byla u obou plemen
srovnatelná, zatímco zafiazení
do tfiídy jakosti SEUROP, jateãná
v˘tûÏnost, mnoÏství jateãn˘ch
lojÛ i podíl masa celkem a podíl
masa z k˘ty byly prokazatelnû
pfiíznivûj‰í u b˘kÛ plemene
masn˘ simentál. Vliv úrovnû plemenné hodnoty otcÛ b˘kÛ plemene C pro rÛst a osvalení na
uÏitkovost potomstva v tomto
experimentu byl pouze mal˘
a statisticky nev˘znamn˘.
Statisticky v˘znamné niÏ‰í ukládání tuku u b˘kÛ plemene masn˘
simentál je zárukou moÏnosti
vykrmovat tyto b˘ky do vy‰‰ích
poráÏkov˘ch hmotností bez
rizika zafiazení JUT do niÏ‰ích
tfiíd jakosti pro protuãnûní.
Literatura je k dispozici u autorÛ
ãlánku. Práce byla zpracována
v rámci fie‰ení v˘zkumného
zámûru MZE 0002701404.
Porovnání rÛstu a vlastností jateãnû upraveného
tûla mezi b˘ky plemen charolais a masn˘ simentál
Ludûk BartoÀ, Milan Marounek,
Václav Kudrna, Daniel Bure‰,
Radka Zahrádková
Je velice pravdûpodobné, Ïe
tento vûdeck˘ ãlánek unikl pozornosti chovatelÛ, i kdyÏ v dne‰ní
dobû internetu je Journal of the
Science of Food and Agriculture
pomûrnû dobfie dostupn˘ vûdecké i laické vefiejnosti. Sv˘m pojetím je urãen vefiejnosti vûdecké.
Hlavním zadáním tohoto badatelského v˘zkumu bylo zjistit rozdíly
obsahu mastn˘ch kyselin C14:0 aÏ
C18:3n-3 v mase b˘kÛ krmen˘ch
krmn˘mi dávkami s rozdíln˘m
obsahem zmínûn˘ch kyselin.
Témûfi s urãitostí lze tvrdit, Ïe
Ïádn˘ chovatel pfii stanovování
obsahÛ Ïivin v krmné dávce nezachází do takov˘ch detailÛ, jako
jsou obsahy mastn˘ch kyselin.
Pfiiznejme, Ïe pro chovatele jsou
zji‰tûné obsahy mastn˘ch kyselin
v mase jen málo zajímavé. Asi
málokdo si vzpomene na hodiny
organické chemie, aby je správnû
pojmenoval. Badatelsk˘ v˘zkum
je badatelsk˘ v˘zkum. Pro souãasnou chovatelskou praxi nic moc.
Nicménû je velmi pravdûpodobné, Ïe do budoucna lze pfiedpo-
32
kládat zv˘hodnûní v˘kupní ceny
vykrmovan˘ch zvífiat krmen˘ch
fiízenou v˘Ïivou s ohledem na
chemické sloÏení masa.
Podstatnû zajímavûj‰í urãitû je
porovnání rÛstu a vlastností
jateãnû upraveného tûla (JUT)
v závislosti na plemeni. V tomto
pfiípadû mezi b˘ky plemene charolais a masn˘ simentál. Tedy
v˘sledky, které lze zafiadit mezi
v˘sledky v˘zkumu aplikovaného
ãi pfiímo do chovatelské praxe
aplikovatelného. Vyberme z obsáhlé vûdecké studie údaje o rÛstu
a sloÏení JUT, pfieveìme je na jednotky v ãeské odborné literatufie
obvyklé a porovnejme je ve smyslu první vûty tohoto odstavce.
❒ Skupina testovaných býků
Metodika:
Do pokusu bylo zastaveno 24
b˘kÛ plemene charolais a stejn˘
poãet b˘kÛ plemene masn˘
simentál. PrÛmûrná hmotnost
b˘kÛ v obou skupinách byla vyrovnaná. B˘ci obou skupin byli
Tabulka ã. 1: Parametry rÛstu a jateãn˘ch vlastností
Plemeno
Počáteční hmotnost (kg)
Konečná hm. před vylačněním (kg)
Denní přírůstek (kg/den)
Příjem sušiny (kg/den)
Hmotnost JUT za tepla (kg)
Jatečná výtěžnost (%)
Hmotnost vnitřního loje celkem (kg)
Hmotnost ledvinového loje (kg)
Hmotnost obžaludkového loje (kg)
Hmotnost šourkového loje (kg)
Hmotnost zažívacího traktu (kg)
CH
356,6
661,3
1,49
9,09
389,5
60,8
29,2
15,7
7,9
5,5
71,3
MS
356,1
651,2
1,44
9,61
372,0
58,1
36,5
19,1
9,9
7,4
81,1
průkaznost
*
*
*
*
*
*
*
*
po celou dobu pokusu krmeni do
sytosti shodnou krmnou dávkou
s vyrovnan˘m obsahem základních Ïivin. Její spotfieba byla individuálnû sledována a zaznamenávána pomocí tenzometrick˘ch
ÏlabÛ. Na konci pokusu byli b˘ci
zváÏeni – zji‰tûna koneãná hmotnost. Pfii znalosti délky v˘krmu
byl vypoãten prÛmûrn˘ denní
pfiírÛstek hmotnosti. Ze záznamÛ
tenzometrick˘ch ÏlabÛ se znalostí obsahu su‰iny v krmné
dávce byla vypoãtena prÛmûrná
individuální spotfieba su‰iny na
den. Po pfiepravû na jatka a urãité
dobû vylaãnûní byla zji‰tûna
poráÏková hmotnost. Po poráÏce
byla zji‰tûna hmotnost JUT za
tepla, jateãná v˘tûÏnost, hmotnost ledvinového, obÏaludkového a ‰ourkového loje, hmotnost
vnitfiního loje celkem a hmotnost
zaÏívacího traktu dle zabûhnuté
metodiky. Po vychlazení byl proveden technologick˘ rozbor pravé jateãné pÛlky. Pfii tom byla stanovena hmotnost masa celkem,
hmotnost masa 1. kvality celkem,
z toho hmotnost masa z k˘ty
a plece, hmotnost ro‰tûnce
a hmotnost svíãkové, dále hmotnost masa 2. kvality celkem,
hmotnost oddûlitelného loje
a koneãnû zmûfiena v˘‰ka loje na
ro‰tûnci. Pro v˘poãet v˘sledkÛ
v˘krmnosti byla data pomocí
lineární regrese upravena na
shodn˘ prÛmûrn˘ vûk v‰ech zvífiat pfii zahájení experimentu
(335 dnÛ). Pro v˘poãet znakÛ
jateãného rozboru a sloÏení
jateãného tûla byla data upravena na shodnou prÛmûrnou
poráÏkovou hmotnost v‰ech
zvífiat 640 kg.
Ve‰kerá data byla podrobena
statistické anal˘ze metodou GLM
v programu SAS. Touto procedu-
rou bylo zji‰tûno, které rozdíly
mezi skupinami jsou statisticky
v˘znamné a které jsou nev˘znamné ãi náhodné.
V˘sledky:
PrÛmûrná poãáteãní hmotnost
b˘kÛ byla témûfi totoÏná. Rozdíl
mezi b˘ky skupiny CH a MS byl
0,6 kg a byl nev˘znamn˘, jak ukazuje tabulka ã. 1. RovnûÏ rozdíl
hmotností na konci pokusu je
nev˘znamn˘, i kdyÏ prÛmûrná
koneãná hmotnost b˘kÛ plemene
CH byla o 10 kg vy‰‰í. Rozdíl
0,05 kg/den v dosaÏeném prÛmûrném denním pfiírÛstku ve
prospûch b˘kÛ plemene CH je
statisticky neprÛkazn˘. Naopak
statisticky v˘znamn˘ je rozdíl
v pfiíjmu su‰iny na kus a den. B˘ci
plemene MS spotfiebovali dennû
o 0,52 kg su‰iny více neÏ b˘ci plemene CH. Tento údaj koresponduje se statisticky vy‰‰í prÛmûrnou hmotností zaÏívacího traktu
zji‰tûnou u b˘kÛ plemene MS
(33,1 kg) oproti b˘kÛm plemene
CH (29,8 kg) – údaje jsou uvedeny
v posledním fiádku tabulky ã. 1.
PrÛmûrné hmotnosti jednotliv˘ch tûÏen˘ch lojÛ i hmotnosti
vnitfiního loje celkem byly vy‰‰í
u b˘kÛ plemene MS. Tyto rozdíly
v neprospûch poslednû zmínûného plemene byly vÏdy statisticky v˘znamné.
V tabulce ã. 2 jsou uvedeny
v˘sledky technologického rozboru pravé jateãní pÛlky. PrÛmûrná hmotnost pravé jateãné
pÛlky byla o témûfi 10 kg vy‰‰í
u b˘kÛ plemene CH. Tento rozdíl
je prÛkazn˘. RovnûÏ hmotnost
celkem vytûÏeného masa z pravé
jateãné pÛlky byla o témûfi 10 kg
vy‰‰í u b˘kÛ plemene CH a i tento
rozdíl je prÛkazn˘. PrÛkaznû vy‰‰í
prÛmûrná hmotnost masa z k˘ty
Tabulka ã. 2: Technologick˘ rozbor pravé jateãné pÛlky
Plemeno
Hmotnost (kg)
Maso celkem (kg)
Maso 1. kvality (kg)
Maso z kýty (kg)
Hmotnost roštěnce (kg)
Hmotnost svíčkové (kg)
Maso 2. kvality (kg)
Hmotnost oddělitelného loje (kg)
Výška tuku na roštěnci (mm)
CH
191,9
153,3
76,8
47,8
9,1
3,5
76,8
5,7
3,5
MS
182,9
144,7
70,3
43,5
8,4
3,3
74,3
6,5
4,3
průkaznost
*
*
*
*
*
*
*
*
❒ Roštěnec – charolais
byla zaznamenána u b˘kÛ plemene CH (47,8 kg) oproti b˘kÛm
plemene MS (43,5 kg). I kdyÏ prÛmûrná hmotnost ro‰tûnce byla
vÏdy vy‰‰í u b˘kÛ plemene CH
jsou rozdíly neprÛkazné. Zajímavé
jsou zji‰tûné prÛmûrné hmotnosti masa 2. kvality. Zatímco
u b˘kÛ plemene CH byla tato hodnota shodná s prÛmûrnou hmotností masa 1. kvality, u b˘kÛ plemene MS byla o 4 kg vy‰‰í. Rozdíl
mezi plemeny ve v˘‰i 2,5 kg ve
prospûch plemene CH je prÛkazn˘. V prÛkazn˘ neprospûch
b˘kÛ plemene MS hovofií i hmotnost oddûlitelného loje, která
byla o 0,8 kg vy‰‰í neÏ u b˘kÛ plemene CH. O vy‰‰ím protuãnûní
jateãn˘ch pÛlek b˘kÛ plemene MS
svûdãí i prÛmûrná v˘‰ka loje na
ro‰tûnci, jak je uvedeno na posledním fiádku tabulky ã. 2.
Závûr
Z v˘sledkÛ je patrné, Ïe z hlediska masné uÏitkovosti lep‰ích
v˘sledkÛ dosáhli b˘ci plemene CH
neÏ b˘ci plemene MS. Z urãitou
mírou pravdûpodobnosti lze
odvodit, Ïe v˘krm b˘kÛ plemene
CH bude efektivnûj‰í, neÏ v˘krm
b˘kÛ plemene MS, protoÏe b˘ci
poslednû jmenovaného plemene
dosahují niÏ‰ích denních pfiírÛstkÛ pfies prÛkaznû vy‰‰í denní
pfiíjem krmiv. Vzhledem k v˘sledkÛm technologickému rozboru
pravé jateãné pÛlky, z kter˘ch je
patrné, Ïe u b˘kÛ plemene MS pfievaÏuje hmotnost masa 2. jakosti
nad hmotností masa 1. jakosti, by
bylo vhodné, zamûfiit se pfii ‰lechtûní populace MS na osvalení nejcennûj‰ích masn˘ch partií,
tedy hfibetu a k˘ty.
Z jazyka anglického vûdeckého
se svolením autorÛ do jazyka
lidsky srozumitelného volnû
pfievyprávûl Hubert Herrmann
33
PlísÀová a prionová onemocnûní
Ing. Pavla Vydrová, PhD.
V pfiedvánoãním vydání zpravodaje
(IV/2010) jsme se v této rubrice zaobírali
metabolick˘mi poruchami, které byly
z chovatelského pohledu jistû velmi
zajímavé. V prvním ãísle leto‰ního roku
si pfiipomeneme plísÀová a prionová
onemocnûní (respektive trichofytózu
a BSE) a v nûkterém z dal‰ích vydání pak
napfi. poruchy zdraví skotu v souvislosti
s vitaminy a nebo tfieba nemoci postihující nejmlad‰í kategorii skotu – telata.
Tímto se pomalu ale jistû pfiiblíÏíme
k neodvratnému konci, protoÏe toto rozsáhlé téma – t˘kající se chorob skotu –
bude zcela vyãerpáno.
Velmi nepfiíjemné a vysoce infekãní
plísÀové onemocnûní – trichofytóza,
stejnû jako v posledním desetiletí tolikrát
skloÀované prionové onemocnûní – BSE
jsou uvedena v seznamu nebezpeãn˘ch
nákaz, proto ze zákona podléhají hlá‰ení.
Trichofytóza (opar lysiv˘)
V dne‰ní dobû je nejnebezpeãnûj‰ím
a také nejúpornûj‰ím plísÀov˘m onemocnûním opar lysav˘ (ãasto lidovû
nesprávnû naz˘van˘ herpes), kter˘ zpÛsobují houby rodu Trychophyton
a z tohoto názvu je také odvozeno
správné oznaãení tohoto onemocnûní =
trichofytóza.
Jedná se o infekãní mykotické onemocnûní hospodáfisk˘ch, domácích
i volnû Ïijících zvífiat, které se vyskytuje
po celé Evropû a tedy i v âR. Nejvy‰‰í
v˘skyt b˘vá zaznamenán v podzimním
a zimním období. Nejvnímavûj‰í jsou
k nákaze telata a mlad˘ skot do 1 roku
(zejména ve stáfií 3–6 mûsícÛ), u napaden˘ch jedincÛ dochází k sníÏení uÏitkovost a znehodnocení kÛÏe. Je to velmi
kontagiózní plísÀové onemocnûní skotu
❒ Trichofytóza u skotu
34
pfienosné i na ãlovûka a velmi obtíÏnû se
léãí.
Opar lysiv˘ se pfiená‰í nejãastûji kontaktem mezi nemocn˘mi zvífiaty,
zejména u skotu, koní, ovcí i prasat.
PÛvodce
PÛvodcem onemocnûní jsou patogenní vláknité druhy plísní – houby rodu
Trychofyton a Microsporum (Trichophyton verrucosum, T. mentagrophytes,
T. equinum, Microsporum gypseum),
které parazitují na kÛÏi a koÏních derivátech.
Odolnost, zdroje a ‰ífiení
PÛvodce se vyznaãuje pomûrnû vysokou rezistencí ve vnûj‰ím prostfiedí,
která je dána zejména spórami ve v˘vojovém cyklu. Trichofytóza mÛÏe pfieÏívat
na rÛzn˘ch rostlinn˘ch substrátech
(sláma, seno, siláÏe, senáÏe, atd.), coÏ je
pfiíãinou
opakovan˘ch
vzplanutí
infekce. Ve stájovém prostfiedí a na zvífiatech (ve strupech a srsti) pfieÏívá nûkolik let, ve vnûj‰ím prostfiedí (mimo stáj)
zpravidla 10–12 mûsícÛ.
Nákaza se zavleãe do stáda buì pfiikoupením infikovan˘ch zvífiat, nebo
nepfiímou cestou pfies dal‰í druhy zvífiat
(psi, koãky, divoká zvífiata i hlodavce).
Zdrojem infekce b˘vají velmi ãasto infikované pfiedmûty se kter˘mi pfiicházejí
zvífiata do styku: náfiadí, drbadla i dfievûné ohrady.
Varem jsou tyto plísnû zniãeny témûfi
okamÏitû.
Patogeneze
Pro vypuknutí onemocnûní mají velk˘
v˘znam predispoziãní faktory jako je
vlhké mikroklima (stájí), nedostateãné
vûtrání, hluboká podest˘lka, drobná
poranûní, nekvalitní krmná dávka, napfi.
nedostatek nûkter˘ch minerálních látek
(Zn) a vitaminÛ, podv˘Ïiva a stres. V˘znamnou úlohu sehrává také nedostatek
sluneãního záfiení. Nemocní jedinci
zaostávají v rÛstu a jejich hmotnostní
pfiírÛstky klesají. Onemocnûní pfietrvává
nûkolik mûsícÛ.
PÛvodci
onemocnûní
napadají
zejména zrohovatûlou vrstvu pokoÏky
a chlupy obsahující kreatin, které sv˘mi
enzymy rozkládají. Srst v takto napadeném místû je slepena mírn˘m v˘potkem,
pozdûji ztrácí lesk a jednotlivé chlupy se
ulamují nízko nad povrchem kÛÏe.
Klinické pfiíznaky
Inkubaãní doba tohoto onemocnûní je
8–30 dnÛ. PrÛvodním jevem je siln˘
pruritus (svûdûní kÛÏe). Zpoãátku se
objeví na kÛÏi postiÏeného zvífiete
pupínky, které se pfiemûní v puch˘fiky, ty
praskají a zasychají ve Ïlutohnûdé
strupy. Srst postiÏen˘ch zvífiat je zjeÏená
a slepená. Mnohoãetná mokvavá
loÏiska, pozdûji pokrytá ‰upinami nebo
i souvislou silnou krustou, vykazují
známky zánûtlivé reakce kÛÏe (zarudnutí). Tyto lysé skvrny mají ováln˘ tvar
o prÛmûru 1–2 cm a vyskytují se zpoãátku pfiedev‰ím na hlavû, krku, lopatkách a bedrech. Ojedinûle mohou kruhová loÏiska spl˘vat a vytváfiet nepravidelná loÏiska vût‰ích rozmûrÛ. Pokud
mycelium vnikne do hlub‰ích vrstev
kÛÏe, vytvofií se zánût a serózní v˘potek
zasychá ve zmiÀované tlusté krusty. Po
jejich násilném odchlípení (sedfiení)
zÛstává mokvající spodina, která mÛÏe
b˘t druhotnû infikována bakteriemi.
Proto nûkdy pÛvodní mykóza nab˘vá
podoby hnisavé afekce sahající do hlub‰ích ãástí kÛÏe. V dal‰ím v˘voji krusty
odpadávají a zÛstávají lysá místa, která
se postupnû pokr˘vají novou srstí,
hojení také provází nepfiíjemné svûdûní.
U dospûl˘ch kusÛ se mÛÏou koÏní
zmûny objevit po celém tûle, ãastûji na
hrudníku, krku, nûkdy na vemeni, slabinách a zadních konãetinách. Tato lokalizace zvy‰uje riziko pfiímého pfienosu
na ãlovûka kontaktem pfii manipulaci se
zvífietem.
Cel˘ proces mÛÏe trvat aÏ nûkolik
mûsícÛ a má chronick˘ charakter. Trichofytická loÏiska obsahují velké mnoÏství spór, proto jsou postiÏená zvífiata
stál˘m zdrojem infekce pro své okolí.
Diagnóza
Diagnostika se provádí na základû
epizootologické situace, klinick˘ch pfiíznakÛ, nebo mikroskopického vy‰etfiení
se‰krabÛ neléãen˘ch míst ãi kultivací na
diagnostické tekuté pÛdû a speciálních
agarech.
Pro stanovení diagnózy jsou obvykle
dostateãné typické klinické projevy onemocnûní. Jako doplÀující vy‰etfiení lze
provést mikroskopické urãení pÛvodce
choroby, na které se pouÏívá srst odebraná z postiÏen˘ch míst. Na chlupech
se prokazují spóry a podle jejich velikosti a uspofiádání lze urãit i druh houby.
Terapie a prevence
Pfii léãbû trichofytózy lze pouÏít buì
léãiva pÛsobící celkovû, léãiva s lokálním úãinkem a léãiva k zevnímu o‰etfiení celého tûla.
Terapie je velmi zdlouhavá a málo
efektivní. Pfii zevním pouÏití antimykotik
se doporuãuje zmûkãit loÏiska minerálními oleji nebo vazelínou. PostiÏená
místa se o‰etfiují opakovanû pfiípravky
obsahující síru, naftu, kyselinu salicylovou. Dobré antimykotické vlastnosti má
hexachlorofen ve 2 aÏ 10% koncentraci.
Léãba celého povrchu tûla má urãité
v˘hody – pfii pouÏití sprejÛ jsou lep‰í
vyhlídky na ozdravení celého stáda i stájového prostfiedí. DÛleÏité je léãbu opakovat 2x, 3x, ve 2 aÏ 5denních intervalech. Z hlediska moÏné toxicity pfiípravkÛ se ale nedoporuãuje aplikovat na
více neÏ 50 % povrchu tûla.
Mezi dostupná antimykotika se fiadí
klotrimazol, enilkonazol, chlorimidazol,
akriflavin, 0,5% roztok chlornanu sodného, polykresolsulfonát (lotagen). Asanace objektu: chlorové preparáty, Lastanox (= fungicid na bázi mûdi).
Prognóza je pfiíznivá pouze pfii zapoãetí vãasné terapie. O‰etfiovatelé peãující o takto nemocná zvífiata musí dodrÏovat hygienické zásady – pouÏívat
rukavice a pravidelnû ãistit pomÛcky
pouÏívané k likvidaci patogena.
Prevencí je pravidelné pfiehlíÏení zvífiat a sledování rizikov˘ch oblastí mezi
které se u dobytka fiadí okolí oãí, tlamy,
u‰í, koÏních fias u koneãníku a okolí
pohlavních orgánÛ. Vãas zji‰tûné a rozpoznané zmûny lze snáze diagnostikovat a léãit, a to dfiíve, neÏ si je zvífie
rozedfie a neÏ se onemocnûní roz‰ífií na
dal‰í partie tûla a ostatní zvífiata. DÛleÏitá je také karanténa nakoupen˘ch zvífiat.
Preventivnû lze provádût desinfekce
stájí napfi. 2% formaldehydem + 1%
NaOH, 10% kresolsírovou smûsí, pfiesto
je ale jedinou opravdu úãinnou prevencí
vãasná vakcinace zvífiat.
Imunoprofylaxe
Hromadné pouÏití vakcíny proti trichofytóze pfiineslo fie‰ení tohoto problému. Chránûnost imunizovan˘ch zvífiat dosahuje 95–98 % a imunizace vede
k imunitû trvající nejménû 4 roky.
Doporuãuje se vakcinace telat do 3
mûsícÛ a dospûl˘ch zvífiat. PouÏívá se
napfi. Trichoben, podává se injekãnû
transmuskulárnû a imunitu zaji‰Èuje na
3–4 roky, ale mÛÏe b˘t i celoÏivotní.
Vakcinace proti trichofytóze se stala
hlavním opatfiením v boji s tímto onemocnûním. Vytlaãení pÛvodce tohoto
onemocnûní je moÏné pouze díky
vãasné vakcinaci a dezinfekci stáje.
Odborníci doporuãují chovatelÛm, aby
upfiednostnili vakcíny, které je moÏné
telatÛm aplikovat jiÏ velmi brzo. Bez
vûkového omezení je moÏné pouÏít vakcínu Bovilis (Intervet), Trichovac LTF 130
(IDT) a Trichoben (Bioveta).
Pfii eradikaci tohoto onemocnûní je
nutné zohlednit skuteãnost, Ïe i témûfi
vyléãené pfiípady mohou b˘t stále je‰tû
infekãní.
Jako pfiíklad pfiedkládám podrobnûj‰í
informace o vybrané vakcínû (Trichoben):
Imunita: Vzniká do 1 mûsíce po revakcinaci a trvá nûkolik let.
Ochranná lhÛta: 14 dní na maso.
Pfii vakcinaci zvífiat, která se nacházejí
v inkubaãním stádiu nemoci, mÛÏe dojít
k provokaci latentního onemocnûní.
Pfiechodnû se zhor‰í klinick˘ stav, ale
zvífiata se vût‰inou do jednoho mûsíce
zbaví trichofytick˘ch zmûn na kÛÏi bez
jin˘ch léãebn˘ch zákrokÛ. Jde o provokaci skrytého prÛbûhu nákazy, ne
o generalizaci inokulovaného vakcinaãního kmene. Vakcínu je nutno spotfiebovat do 2 hodin po nafiedûní.
Pfienos na ãlovûka
Poprvé byl pfienos ze skotu na ãlovûka
pozorován a popsán v r. 1820 jist˘m
veterinárním lékafiem. V˘skyt trichofytózy u ãlovûka je závaÏn˘, onemocnûní
má tûÏ‰í klinické projevy u ãlovûka neÏ
u skotu. Infekci jsou zcela logicky vystaveny zvlá‰tû osoby, které pfiicházejí do
kontaktu s postiÏen˘mi pfieÏv˘kavci.
Jako potenciální pramen nákazy pro ãlovûka pfiichází v úvahu je‰tû celá fiada
dal‰ích zvífiat. Infekce se projeví nejprve
„lézemi“ na rukách a pfiedloktí tam, kde
se pÛvodce zachytil pfii manipulaci se
zvífietem; pfii ‰krábání se ‰ífií na dal‰í
místa, v mnoha pfiípadech se objevuje
❒ Trichofytóza u člověka
kopfiivka na hlavû. MÛÏe dojít i k subkutánním destrukcím, které mohou b˘t
doprovázeny teplotou, bolestmi hlavy,
nevolností a zvracením. ProtoÏe jsou
tyto pfiípady ãasto k terapii rezistentní, je
potfieba zhruba tfietinu nemocn˘ch léãit
stacionárnû. Po léãbû zÛstávají na kÛÏi
zjizvené léze a alopecie. Tyto infekce
mohou b˘t uznány jako nemoc z povolání.
Na‰tûstí se dnes v chovech s trichofytózou setkáváme zfiídka, a pokud ano, je
to nejspí‰ znakem ‰patné péãe o zvífiata.
Je nicménû tfieba i s tímto onemocnûním
poãítat, zejména pfii nákupu zvífiat do
chovu je vhodné nové kusy pfied zafiazením do stáda alespoÀ 14 dnÛ drÏet
v karanténû a pozorovat.
Bovinní spongiformní encefalopatie
(BSE)
Bovinní spongiformní encefalopatie
(BSE, lidovû nemoc ‰ílen˘ch krav)
❒ BSE
je neurodegenerativní prionové onemocnûní skotu, které patfií do skupiny
tzv. transmisivních (pfienosn˘ch) spongiformních encephalopatií (TSE), projevující se zmûnami v chování a koordinaci
pohybu postiÏen˘ch zvífiat a konãící
vÏdy smrtí. Odborn˘ název vysvûtluje,
Ïe jde o onemocnûní skotu (bovinní =
kraví), které se projevuje pórovatûním
mozku, kter˘ pfiipomíná v pozdûj‰ích
stadiích houbu (spongiformní = houbovité; encefalopatie = nezánûtlivé onemocnûní mozku). Lidové oznaãení
„nemoc ‰ílen˘ch krav“ získalo toto onemocnûní proto, Ïe v pozdních stádiích
vyvolává u postiÏen˘ch zvífiat neobvyklé
chování.
Mezi TSE se zafiazují napfi. také: scrapie (klusavka) ovcí, encephalopatie
norkÛ, felinní spongiformní encephalopatie – FSE, chronické chfiadnutí jelenÛ,
Creutzfeldt-Jacobova choroba, nemoc
kuru u lidojedÛ, Gerstmann-Straussllerova choroba a Alzheimerova choroba –
její souvislost s priony ale nebyla doposud prokázána.
35
PÛvodce
Za pÛvodce onemocnûní jsou povaÏovány ‰kodlivé bílkoviny = priony
(extrémnû malé proteinové ãástice),
které hostitelsk˘ organizmus napadají
bez imunitní odezvy, hromadí se v centrálním nervovém systému a zpÛsobují
zde nezvratné patologické zmûny. Priony jsou tvofieny molekulou bílkoviny,
která je zakódována v genomu hostitelské buÀky. Oznaãuje se PrP (prionov˘
protein), kter˘ máme v‰ichni. U zdravého zvífiete je to bílkovina nepfietrÏitû
odbourávána proteázami. U infikovan˘ch jedincÛ dochází ke zmûnám struktury PrP a vzniká infekãní prion, kter˘ je
uÏ k úãinkÛm proteáz rezistentní (proteázami se neodbourává). Hromadí se
v nervov˘ch buÀkách a zpÛsobuje jejich
vakuolární degeneraci (mozek tak
vypadá jako rozpadající se houba).
Zdroje a ‰ífiení infekce
(pfienos, vnímavost)
U BSE je pravdûpodobnû hlavním
zdrojem nákazy krmivo kontaminované
BSE prionem, zejména se jedná o masokostní mouãky z utracen˘ch nebo uhynul˘ch zvífiat a jejich zkrmování u pfieÏv˘kavcÛ, prasat i drÛbeÏe. U telat to
mÛÏe b˘t kafilerní tuk v mléãn˘ch
náhraÏkách. Dal‰ím zdrojem pÛvodce
mÛÏe b˘t také nervová tkáÀ a nedostateãnû tepelnû opracované produkty z ní.
Nebyla vylouãena ani pfiítomnost ve slezinû a kostní dfieni nemocn˘ch zvífiat
(u scrapie ovcí jsou infekãní v‰echny
tkánû).
U BSE pravdûpodobnû nedochází
k pfienosu mezi zvífiaty (horizontální pfienos) a epidemiologicky nev˘znamn˘ je
zfiejmû i pfienos z matky na potomstvo
(vertikální pfienos). Naproti tomu u klasické klusavky ovcí se uplatÀuje jak
horizontální tak vertikální pfienos. Pfienos spongiformní encefalopatie ze skotu
(pfiípadnû jiného druhu zvífiete) na ãlovûka vyvolává tzv. variantní CreutzfeldtJakobovu nemoc (CJD).
Z hlediska bezpeãnosti potravin je na
místû je‰tû uvést, Ïe konzumace mléka
a masa je zcela bezpeãná, protoÏe
v mléce a ani v mase se pÛvodce BSE,
ãili priony, nenacházejí.
Epizootologie
K BSE je vnímav˘ skot v‰ech plemen,
ale pfieváÏná ãást pfiípadÛ byla zaznamenána u dojeného skotu (zejména hol‰t˘nského plemene), coÏ je zcela jistû
dáno intenzivním systémem chovu
tûchto zvífiat. Podrobná epizootologická
36
❒ BSE –
vyšetření
mozku
‰etfiení ukázala, Ïe hlavním zdrojem
infekce BSE u skotu bylo zkrmování
masokostních mouãek obsahujících
infekãní materiál z ovcí nemocn˘ch
scrapií. Zaãátek zkrmování tûchto koncentrátÛ Ïivoãi‰né bílkoviny skotu
(s cílem zv˘‰ení jeho produkce) spadá
do pfielomu let 1981 a 1982. Nástup
onemocnûní v letech 1985 a 1986
odpovídá pozdûji zji‰tûné inkubaãní
dobû.
Inkubaãní doba
Inkubaãní doba TSE je obecnû u v‰ech
vnímav˘ch zvífiat velmi dlouhá, u skotu
2 aÏ 10 let (s prÛmûrem 4–5 let). U ovcí
a koz 1 aÏ 5 let v závislosti na velikosti
infekãní dávky, vnímavosti k onemocnûní a stresov˘m vlivÛm. Délka u nové
varianty CJD u ãlovûka se odhaduje aÏ
na dobu del‰í neÏ deset let.
Patogeneze
Prionov˘ celulární protein (PrPC) je
pfiirozenû se vyskytující bílkovina membrán gangliov˘ch mozkov˘ch bunûk, jeÏ
je tûlu vlastní. Syntéza této bílkoviny je
geneticky kódována specifick˘m prionproteinov˘m genem (PrNP). Fyziologickou úlohou PrPC je pravdûpodobnû
úãast na regulaci procesÛ spánku
a bdûní a na udrÏování homeostatick˘ch
mechanismÛ organismu. Z dosud neobjasnûn˘ch pfiíãin mÛÏe PrPC prodûlat
konformaãní zmûnu v patologickou izoformu PrPSc. Molekulární mechanismy
patogeneze PrPSc nejsou známy, mají
v‰ak souvislost s obtíÏnou degradovatelností této molekuly. Primární struktura
PrPC a PrPSc je shodná, li‰í se v‰ak
sekundární strukturou (prostorov˘m
uspofiádáním molekuly). Tato zmûna
prostorového uspofiádání molekuly má
zásadní vliv na její vlastnosti. PrPSc díky
ní získává extrémní odolnost vÛãi chemick˘m a fyzikálním vlivÛm a úãinkÛm
proteáz.
Klinické pfiíznaky
Klinické pfiíznaky v‰ech TSE probíhají jako subakutní nebo chronická
nehoreãnatá onemocnûní spojená se
ztrátou kondice a symptomy typick˘mi
pro naru‰ení centrálního nervového
systému.
Poãáteãní pfiíznaky onemocnûní
b˘vají nev˘razné a projevují se zmûnami chování zvífiat (lekavost, neklid,
napadání jin˘ch zvífiat, pocity strachu
a podráÏdûnosti). Pak nastupuje tfies,
poruchy koordinace pohybÛ a slabost
zadních konãetin. Nemocná zvífiata ze
stáda jsou typická zv˘‰enou pohybovou
aktivitou, neustál˘m pfiebíháním z místa
na místo a naráÏením do pfiekáÏek.
U skotu a ovcí lze pfii pohybu také pozorovat vyhazování konãetinami na stranu,
vysoké na‰lapování (tzv. kohoutí krok),
nedostateãné oh˘bání pánevních konãetin a strnul˘ pohyb s obãasn˘m upadnutím. LeÏící zvífie má problémy vstát
a s postupujícím onemocnûním zÛstává
dlouhodobû leÏet. U ovcí doprovází
onemocnûní úporné svûdûní (pruritus)
na kÛÏi pánevních konãetin, beder
a hlavy, spojen˘ se ztrátou rouna na
postiÏen˘ch místech.
Charakteristické pro TSE je také
v˘razné hubnutí a ztráta kondice pfii
zachovalé chuti k pfiíjmu krmiva.
Nemocná zvífiata bûhem nûkolika t˘dnÛ
aÏ mûsícÛ hynou v kachexii za nervov˘ch pfiíznakÛ a na celkovou vyãerpanost, nebo musí b˘t utracena, protoÏe
klasická symptomatická léãba je pfii
tomto onemocnûní zcela neúãinná.
Diagnóza
Priony jsou laicky fieãeno „zvrhlé“
proteinové látky v nervov˘ch buÀkách,
které jsou tûlu vlastní, a proto si na nû
organismus
nevytváfií
protilátky.
Z tohoto dÛvodu se nedají sérologicky
odhalit. ObtíÏná diagnostika je také
v tom, Ïe typické klinické pfiíznaky se
projevují aÏ po velmi dlouhé inkubaãní
dobû.
PrÛkazná diagnostika je v histopatologickém vy‰etfiení mozku = nález vakuolární (spongiformní) degenerace neuronÛ. Pfiípadnû tzv. western-blottingextrakce a vyãi‰tûní prionového
proteinu a jeho imunobarvení. Tato speciální diagnostika se provádí post morten (po smrti).
Prevence a terapie
Prevence spoãívá v ochranû chovÛ
pfied zavleãením BSE – zákaz dovozu
zvífiat, produktÛ, krmiv Ïivoãi‰ného
pÛvodu ze zemí s v˘skytem BSE. Dostateãné tepelné opracování odpadÛ Ïivoãi‰ného pÛvodu, kadáverÛ (130–140 °C
pfii tlaku 3 atmosfér po dobu minimálnû
30 minut).
JiÏ zmiÀovan˘ zákaz zkrmování masokostních mouãek savcÛm, zákaz konzu-
o podobnosti pÛvodce BSE a pÛvodce
nové varianty CJD.
❒ BSE – napadená mozková tkáň
mace mozku, míchy, mízních uzlin
a ãásti stfiev (na jatkách se jedná o obligátní konfiskáty), povinné laboratorní
vy‰etfiení jateãného skotu star‰ího 30
mûsícÛ, povinné laboratorní vy‰etfiení
v‰ech nutnû poraÏen˘ch zvífiat s podezfiením na onemocnûní CNS, oddûlené
kafilerní zpracování tzv. specifického
rizikového materiálu (lebka skotu, oãi,
mandle, mízní uzliny,...), fiádná dezinfekce v zemûdûlsk˘ch a zpracovatelsk˘ch provozech (formalín, 3% formaldehyd, 12% chlornan sodn˘), dÛkladná
evidence zvífiat (centrální evidence
v Hradi‰tku pod Medníkem).
Îádná úãinná léãba BSE doposud neexistuje.
Historie a souãasnost BSE
Infekãní pfiíãina onemocnûní TSE byla
prokázána prof. Gajduskem, patologem
slovenského pÛvodu Ïijícím v USA,
kter˘ jiÏ v roce 1957 poukázal na pfienos
nemoci „kuru“ prostfiednictvím rituálního kanibalismu mozku zemfiel˘ch
domorodcÛ na Nové Guinei. V roce
1966 tuto svoji teorii prokázal úspû‰n˘m
pfienosem „kuru“ z mozku zemfielého
domorodce na ‰impanze. TSE byly od té
doby zahrnuty do skupiny infekãních
onemocnûní zpÛsobovan˘ch nekonvenãním agens s dlouhou inkubaãní
dobou (pomalé virové infekce – slow
virus infections). Vlastní prÛkaz infekãního agens v‰ak nebyl po dlouhou dobu
úspû‰n˘.
V roce 1982 byla Prusinerem a spol.
vytvofiena teorie prionÛ, infekãních,
vysoce rezistentních bílkovinn˘ch molekul, jakoÏto zcela nov˘ch pÛvodcÛ
infekãních onemocnûní. Za vytvofiení
prionové teorie získal Prusiner v roce
1997 Nobelovu cenu.
BSE byla u skotu poprvé zji‰tûna
v roce 1986 a v následujících letech byl
odhalen její v˘skyt i u jin˘ch druhÛ zvífiat. V roce 1996 byla popsána nová
varianta Creutzfeldt-Jakobovy nemoci
u ãlovûka. Stále stoupá poãet dÛkazÛ
Veterinární opatfiení obecnû
V souãasnosti je z hlediska ochrany
lidského zdraví zamûfien veterinární
dozor na skot, ovce a kozy. EU vydala
22. kvûtna 2001 Nafiízení Evropského
parlamentu a rady (ES) ã. 999/2001, kter˘m se stanovila pravidla pro prevenci,
tlumení a zdolávání nûkter˘ch transmisivních spongiformních encefalopatií
(„nafiízení o TSE“). Byl stanoven celoroãní systém monitoringu BSE a scrapie,
kter˘ se provádûl doposud ve v‰ech
ãlensk˘ch státech. Tento program zahrnoval odbûr vzorkÛ nervové tkánû za
úãelem preventivního vy‰etfiení pfii pouÏití rychl˘ch imunologick˘ch testÛ
u skotu star‰ího 24 mûsícÛ pfii nutné
poráÏce a ve‰kerého skotu star‰ího 30
mûsícÛ podléhajícího bûÏné poráÏce
k lidské spotfiebû. Pouze ·védsko mohlo
skot vy‰etfiovat namátkovû, ale roãnû
muselo vy‰etfiit nejménû 10 000 zvífiat.
Bylo zakázáno krmení pfieÏv˘kavcÛ bílkovinami pocházejícími ze savcÛ.
V tomto byl definován mimo jiné specifikovan˘ rizikov˘ materiál (SRM), kter˘
se pfii poráÏení skotu vÏdy úfiednû zabavuje a beze zbytku likviduje nejprve
v kafilériích a vznikl˘ produkt (masokostní mouãka) se likviduje spalováním
napfi. v cementárnách.
Je jistû na místû také zmínit, Ïe na‰e
Ministerstvo zemûdûlství finanãnû podporuje genotypizaci ovcí ve ‰lechtitelsk˘ch chovech. To znamená, Ïe se ovce
‰lechtí s cílem dosáhnout genetické
odolnosti vÛãi nervov˘m onemocnûním
– transmisivním encefalopatiím – napfi.
klusavce (scrapii), ze které se BSE vyvinula.
V˘skyt a v˘voj ve svûtû
BSE bylo dÛvodem hospodáfiského
sporu o dovoz a v˘voz hovûzího masa
mezi Velkou Británií a Francií. UÏ prÛbûhu 70. a 80. let 20. století docházelo
v Anglii k nedostateãnému zpracovávání
uhynul˘ch zvífiat (a ostatních Ïivoãi‰n˘ch odpadÛ v asanaãních zafiízeních)
a díky tomuto ‰patnému systému pak
k infekãnímu zatíÏení zvífiat BSE priony.
Postupnû bylo tomuto negativnímu procesu zabraÀováno celou fiadou opatfiení
zavádûn˘ch jak ve Spojeném království,
tak s urãit˘m zpoÏdûním i v dal‰ích
evropsk˘ch zemích. Na konci roku 2000
bylo v EU zahájeno vy‰etfiování pomocí
tzv. rychl˘ch imunologick˘ch testÛ
(Rapid tests) a aktivní monitoring, kter˘
poãítal i s vy‰etfiováním klinicky zdrav˘ch zvífiat. V první fázi bylo rozhodnuto vy‰etfiovat zvífiata, která pfiedstavují
vût‰í riziko (zvífiata poraÏená na sanitních jatkách a zvífiata uhynulá nebo
utracená).
Navzdory 14 let platnému zákazu zkrmování masokostních mouãek hospodáfisk˘m zvífiatÛm, se doposud ve Velké
Británii vyskytují pfiípady krav trpících
BSE. Poãet pfiípadÛ sice rok od roku
klesá, ale pfiesto se zde vyskytují pozitivní pfiípady u zvífiat, která se narodila
aÏ po pfiijetí úplného zákazu zkrmování
Ïivoãi‰n˘ch mouãek v‰em druhÛm hospodáfisk˘ch zvífiat (tj. po 1. srpnu 1996).
Dosud byl ve Velké Británii úfiednû
potvrzen v˘skyt pfiibliÏnû 170 pfiípadÛ
tzv. „BARB BSE krav“ (Born after the
Reinforced Ban). Dle dostupn˘ch zdrojÛ
(britského ministerstva zemûdûlství) byla
posledním hlá‰en˘m pfiípadem onemocnûní z fiíjna roku 2010 kráva narozená
v dubnu 1997. Pfiesvûdãivé vysvûtlení
skuteãnosti, Ïe se stále objevují nové
pfiípady onemocnûní BSE, i kdyÏ se jiÏ
Ïádné Ïivoãi‰né mouãky zvífiatÛm
nezkrmují, nebylo dosud podáno.
T˘my vûdcÛ po celém svûtû se problematice BSE intenzivnû vûnují a snaÏí se
objasnit nûkterá fakta o tomto nebezpeãném onemocnûní. Jeden t˘m je
moÏná zase o krÛãek blíÏe poznání,
protoÏe koncem minulého roku zvefiejnil „Bild der Wissenschaft“ zprávu, Ïe
nûkolik nûmeck˘ch a ‰v˘carsk˘ch vûdcÛ
odhalilo moÏnost pfienosu prionÛ vzduchem (u laboratorních my‰í). V rámci
laboratorního experimentu vûdci nastfiíkali my‰i sprejem obsahujícím priony
(pÛvodce BSE). Po urãité dobû byly
v‰echny my‰i infikovány a pozdûji onemocnûly chorobou podobnou BSE.
Dosud bylo známo nûkolik zpÛsobÛ
pfienosu bílkovinn˘ch pÛvodcÛ BSE do
organismu zvífiat, ale moÏnost pfienosu
vzduchem mezi nû nepatfiila.
Nad pfienosem a ‰ífiením BSE se tedy
stále vzná‰í nûkolik otazníkÛ a je tak
velmi pravdûpodobné, Ïe o této nebezpeãné nemoci je‰tû v médiích usly‰íme.
V˘skyt a v˘voj BSE v âR
Na základû vyhlá‰ky ã. 286/1999 Sb.,
kterou se provádûjí ustanovení zákona
ã. 166/1999 Sb., o veterinární péãi
a o zmûnû nûkter˘ch souvisejících
zákonÛ (veterinární zákon), se jiÏ od
1. 1. 2000 provádí odstraÀování SRM
z potravinového fietûzce. OdstraÀování
SRM se dûje na jatkách nebo bourárnách a následná likvidace se uskuteã-
37
Àuje v asanaãních podnicích (kafilériích). Jak jiÏ bylo nastínûno, v˘sledkem
zpracování v asanaãních podnicích je
masokostní mouãka a kafilerní tuk, které
jsou následnû úplnû zlikvidovány spálením v urãen˘ch podnicích.
Od vstupu âeské republiky do Evropské unie (od 1. 5. 2004) se pfii odstraÀování SRM postupuje v souladu s TSE
nafiízením a jeho následná likvidace se
fiídí nafiízením Evropského Parlamentu
a Rady (ES) ã. 1774/2002 o vedlej‰ích
Ïivoãi‰n˘ch produktech neurãen˘ch pro
lidskou spotfiebu („nafiízení o VÎP“).
Jako specifikovan˘ rizikov˘ materiál
(SRM) jsou u skotu v âeské republice
charakterizovány tyto Ïivoãi‰né tkánû:
a) lebka, kromû ãelisti vãetnû mozku,
oãí a míchy zvífiat star‰ích 12 mûsícÛ;
b) pátefi kromû ocasních obratlÛ, trnov˘ch a pfiíãn˘ch v˘bûÏkÛ krãních,
hrudních a bederních obratlÛ a stfiedového hfiebene kfiíÏové kosti a kfiídel
kfiíÏové kosti, av‰ak vãetnû mí‰ních
nervov˘ch uzlin zvífiat star‰ích 30
mûsícÛ; a
c) mandle, stfieva poãínaje dvanáctníkem po koneãník a mezenterium zvífiat v‰ech vûkov˘ch kategorií.
JiÏ od roku 1962 platily v na‰í zemi
(tehdej‰í âSSR) pfiísná kritéria pro zpracování kafilerní suroviny (uhynulá zvífiata a v‰echny vedlej‰í Ïivoãi‰né produkty z jatek) na masokostní mouãku.
Tyto parametry byly 130–140 °C pfii
tlaku 3 bary po dobu 30 minut (smûrnice
Mze k vyhlá‰ce ã. 154/1961 k zákonu
o veterinární péãi). Uveden˘ zpÛsob
zpracování byl v této dobû vyÏadován
za úãelem likvidace sporulujících bakterií, o BSE se samozfiejmû v této dobû
je‰tû nevûdûlo.
Dne 30. 9. 1996 rozhodla Ústfiední
nákazová komise âeské republiky
o sjednocení parametrÛ pfii zpracování
kafilerní suroviny v asanaãních podnicích s pfiedpisy Evropského spoleãenství
(rozhodnutí Komise 96/449/ES) a od
tohoto data byly parametry pfii zpracování následující: teplota >133 °C, ãas 20
minut, tlak 3 bary, maximální velikost
ãástic 50 mm. Brzy se ale ukázalo, Ïe
tyto parametry jsou pro likvidaci
pÛvodcÛ onemocnûní TSE (prionÛ) zcela
dostateãné. V˘‰e uvedené parametry pro
zpracování uhynul˘ch zvífiat a vedlej‰ích Ïivoãi‰ních produktÛ vãetnû SRM
jsou uvedené v nafiízení o VÎP.
Zákaz zkrmovat masokostní mouãky
pÛvodem z pfieÏv˘kavcÛ pfieÏv˘kavcÛm
byl v âeské republice vydán jiÏ v roce
1991, ale ani pfied tím nebyly u nás pro-
38
teiny Ïivoãi‰ného pÛvodu souãástí
receptur krmn˘ch smûsí pro dospûl˘
skot.
V souladu s evropskou legislativou
byla 1. záfií 2003 pfiijata vyhlá‰ka ã.
284/2003 Sb., kterou se mûní vyhlá‰ka
ã. 451/2000 Sb., kterou se provádí
zákon ã. 91/1996 Sb., o krmivech, ve
znûní zákona ã. 244/2000 Sb., ve znûní
pozdûj‰ích pfiedpisÛ a kterou byl od 1.
listopadu 2003 vydán úpln˘ zákaz zkrmování masokostních mouãek v‰em
hospodáfisk˘m zvífiatÛm. Zákaz zkrmování Ïivoãi‰n˘ch bílkovin u pfieÏv˘kavcÛ
je zakotven v ãlánku 7 nafiízení o TSE.
Na základû zákona ã. 91/1996 Sb.,
o krmivech, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, se provádûjí kontroly v‰ech v˘roben a mícháren krmiv se zamûfiením na
minimalizaci kfiíÏové kontaminace (bílkovinami suchozemsk˘ch zvífiat) pfii
v˘robû krmn˘ch smûsí urãen˘ch pro
rÛzné druhy zvífiat. V pfiíloze IV. nafiízení
o TSE jsou stanovené podmínky pro
v˘robu, distribuci a pouÏití krmiv
s obsahem zpracovan˘ch Ïivoãi‰ních
bílkovin. V rámci v˘roby, skladování
a pfiepravy krmn˘ch smûsí pro hospodáfiská zvífiata musí b˘t dodrÏen poÏadavek fyzického oddûlení krmn˘ch smûsí
pro pfieÏv˘kavce od ostatních krmn˘ch
smûsí obsahujících zpracované Ïivoãi‰né bílkoviny. Kontrolu krmiv ve
v˘robnách a míchárnách krmn˘ch smûsí
uskuteãÀují inspektofii Ústfiedního kontrolního a zku‰ebního ústavu zemûdûlského.
Preventivní monitoring byl zahájen uÏ
v roce 1991, kdy byla ustanovena
Národní referenãní laboratofi pro transmisivní spongiformní encefalopatie.
V první polovinû devadesát˘ch let byl
poãet vy‰etfiení omezen tím, Ïe se vy‰etfiovala pouze zvífiata s klinick˘mi pfiíznaky nervového onemocnûní, jejichÏ
léãení nebylo úãinné. Vy‰etfiování se
provádûlo histologicky.
Ve druhé polovinû 90. let do‰lo
k nav˘‰ení poãtu vy‰etfiení v souladu
s pfiedpisy Evropského spoleãenství (rozhodnutí Komise 98/272/ES o epidemiosurveillance* vzhledem k TSE). V tomto
období se ov‰em jednalo pouze o tzv.
pasivní monitoring, neboÈ vy‰etfiení bylo
moÏné provádût stále jen histologicky,
takÏe bylo moÏné vy‰etfiovat pouze indikované pfiípady.
*Surveillance = epidemiologické studium nemoci
jako dynamického procesu, vãetnû ekologie
pÛvodce nákazy, hostitele, rezervoárÛ a vektorÛ
nákazy, jakoÏ i studium zevních podmínek prostfiedí a v‰ech mechanismÛ, které se uplatÀují
v procesu ‰ífiení nákazy v rozsahu, ve kterém se
daná nákaza vyskytuje.
âeská republika zahájila vy‰etfiování
za pouÏití metody Western blot na konci
roku 2000. Rutinnû bylo vy‰etfiování
zahájeno 1. 2. 2001 ve Státních veterinárních ústavech (SVÚ) Jihlava a Praha.
Dne 5. 6. 2001 byl v âeské republice
zji‰tûn 1. pfiípad BSE. Na základû tohoto
pfiípadu bylo okamÏitû zahájeno vy‰etfiování v‰ech poraÏen˘ch zvífiat star‰ích
30 mûsícÛ. Od 10. 7. 2001 byla vûková
hranice pro vy‰etfiení sníÏena u zvífiat
nutnû poraÏen˘ch na sanitní poráÏce
a u uhynul˘ch zvífiat na 24 mûsícÛ. Od
1. 10. 2001 bylo zahájeno vy‰etfiování
na BSE i v SVÚ Olomouc.
V souãasné dobû vy‰etfiování TSE probíhá ve tfiech SVÚ (Praha, Olomouc
a Jihlava, která je zároveÀ i národní referenãní laboratofií pro TSE) za pouÏití
schválen˘ch testÛ a metod, které jsou
uvedené v pfiíloze X. nafiízení o TSE.
Monitoring TSE u skotu se fiídí pfiílohou III. nafiízení o TSE a to v tomto rozsahu:
a) na jatkách se vy‰etfiují v‰echna zvífiata
star‰í 30 mûsícÛ v pfiípadû normální
poráÏky, a v‰echna zvífiata star‰í 24
mûsícÛ v pfiípadû pfiefiazen˘ch zvífiat;
b) vy‰etfiují se v‰echna zvífiata poraÏena
mimo jatka star‰í 24 mûsícÛ;
c) vy‰etfiují se v‰echna uhynulá a utracená zvífiata star‰í 24 mûsícÛ;
d) vy‰etfiují se v‰echna zvífiata podezfielá
z nákazy BSE;
e) vy‰etfiují se v‰echna zvífiata utracená
v rámci eradikace nákazy star‰í 24
mûsícÛ.
Tabulka ã. 1: Pfiehled o poãtu vy‰etfien˘ch zvífiat
na TSE v âR
Rok
Skot
ks
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Celkem
114 146
175 435
210 456
200 873
170 857
174 470
160 420
157 270
156 472
146 455
1 666 854
Pozitivní
případy
BSE
2
2
4
7
8
3
2
0
2
0
30
K dne‰nímu dni poslední pfiípad zvífiete pozitivního na BSE byl u nás zaznamenán 4. 5. 2009 na Opavsku.
JelikoÏ byl poslední pfiípad BSE v âR
diagnostikován pfied více neÏ pÛldruh˘m rokem, poÏádala Státní veterinární
správa (SVS) âR Komisi o moÏnost, aby
i u nás bylo moÏné vy‰etfiovat skot aÏ od
48 mûsícÛ, jako je tomu ve star˘ch ãlensk˘ch zemích. PfiestoÏe je ná‰ systém
vy‰etfiování dÛvûryhodn˘ a funkãní,
nebylo na‰í Ïádosti vyhovûno. Sami pracovníci Komise pfiitom konstatovali na
základû loÀské mise v âR, Ïe systém
vy‰etfiování vãetnû dohledatelnosti je
u nás v˘born˘ a funkãní. Pro dal‰í jednání je také dÛleÏité stanovisko EFSA
(Evropského úfiadu pro potraviny). Státní
veterinární správa âR vyvíjí úsilí, abychom dosáhli zv˘‰ení vûkové hranice
skotu pro vy‰etfiování, coÏ zcela logicky
povede i k zlevnûní nákladÛ pro prvov˘robce.
Pfied pár t˘dny jste mûli moÏnost se
prostfiednictvím „info âSCHMS“ na
stránkách svazu ãi pfiímo ve va‰í e-mailové schránce doãíst ne pfiíli‰ potû‰ující
zprávu, která (cituji) pfii‰la z posledního
v˘boru pro potraviny a zdraví zvífiat,
kter˘ se konal v Bruselu v polovinû
února. Na nûm se odborníci z ãlensk˘ch
státÛ dohodli, Ïe od 1. ãervence 2011
dojde ke zv˘‰ení vûkové hranice pro testování na BSE u poraÏeného skotu
dokonce na 72 mûsícÛ. Toto rozhodnutí
bohuÏel platí pouze pro 22 ãlensk˘ch
státÛ s v˘jimkou Rumunska, Bulharska,
âeské republiky, Slovenska a Polska.
Jak jiÏ bylo uvedeno, doposud byla
hranice pro povinné testování 48 mûsícÛ
pro ãlenské státy EU-15 plus Slovinsko
a Kypr, a 30 mûsícÛ pro EU-12. Na‰e
SVS se snaÏila o moÏnost posunutí hranice z 30 na 48 mûsícÛ. âeské republice, Slovensku a Polsku ale doporuãil
EFSA v posledním vûdeckém stanovisku,
aby souãasn˘ systém sledování BSE
v tûchto zemích pokraãoval v nezmûnûné podobû aÏ do doby, neÏ bude plnû
potvrzen klesající trend v poãtu pozitivních pfiípadÛ BSE.
Koneãné schválení ale je‰tû podléhá
Evropskému parlamentu, kter˘ má tfii
mûsíce na vyjádfiení kladného ãi záporného stanoviska t˘kající se tohoto roz-
hodnutí, a proto je‰tû není nic zcela
ztraceno.
âSCHMS poÏádal o vyjádfiení k této
problematice Státní veterinární správu
a v dobû, kdy byl psán tento ãlánek,
nebylo vyjádfiení SVS je‰tû k dispozici.
S jeho obsahem ãi dal‰ím navrhovan˘m
fie‰ením (postupem) budete moÏná
seznámeni na jiném místû tohoto zpravodaje, nebo v dohledné dobû prostfiednictvím webov˘ch stránek svazu ãi pfies
„info âSCHMS“ ve va‰em e-mailu.
Tímto uzavírám dvû odli‰né kapitoly
(plísÀová a prionová onemocnûní) t˘kající se velmi nebezpeãn˘ch nemocí
skotu a v ãervnovém vydání se mÛÏeme
tû‰it na nemoci, které mají nûjakou souvislost s vitaminy (jejich nedostatkem ãi nadbytkem).
Zdroj (text i foto):
odborné internetové servery
PouÏitá literatura:
k dispozici u autora
Velká pfiíleÏitost nebo velké riziko?
Nanotechnologie je jedním
z hlavních smûrÛ v˘zkumu, v˘voje
a inovací nov˘ch technologií.
Nano znamená malé, a to
opravdu velmi malé. Slovo
„nano“ je odvozeno z fieckého
nanos, coÏ znamená trpaslík.
Nano je pfiedpona, která po pfiidání k jednotce urãuje na fiád
jejího zmen‰ení a je tfieba si uvûdomit, Ïe v pfiípadû, kdy si máme
pfiedstavit rozmûr nanometr, se
uÏ pohybujeme v mûfiítku molekul a atomÛ a tam uÏ platí docela
jiná pravidla neÏ v nám známém
makrosvûtû. Vznikla nová oblast
fyziky – nanovûda, která se
zab˘vá studiem procesÛ a vlastností materiálÛ na úrovni atomární, molekulární a makromolekulární velikosti.
Pojem nanotechnologie b˘vá
pouÏíván pro návrh, v˘robu
a pouÏití struktur, nástrojÛ
a systémÛ ve velikostech v fiádu
nanometrÛ. Hranice „velikosti“
pro to, abychom je‰tû mohli mluvit o nanotechnologiích, b˘vá
obvykle nastavena na 100 nano-
metrech. Nad touto hranicí se
hovofií o mikrotechnologiích.
Nanotechnologie tedy vyuÏívá
drobné ãástice v fiádové velikosti
miliardtin metru a v˘zkumníci ji
povaÏují za jednu z nejdÛleÏitûj‰ích souãástí technologického
rozvoje pro nadcházející desetiletí. Proto je v souãasnosti jedním
z hlavních smûrÛ v˘zkumu, v˘voje
a inovací a aplikací v mnoha rÛzn˘ch oborech. Setkáváme se s ní
i v potravináfiském prÛmyslu,
a aãkoliv pfiítomnost nanoãástic
v potravinách není nûãím zcela
nov˘m, její vyuÏití v potravináfiském prÛmyslu má nejen vá‰nivé
pfiíznivce, ale i zaryté odpÛrce.
Emulze, pûny a gely
Mnoho potravin obsahuje pfiirozené nanoãástice a bûhem rÛzn˘ch tradiãních v˘robních procesÛ se nanoãástice vytváfií.
Kaseinové ãástice v mléce jsou
jedním z pfiíkladÛ pfiírodních
nanoãástic. Proteiny, polysacharidy a tuky jsou v potravinách
také obvykle pfiítomny v podobû
nanoãástic. Napfiíklad pfii denatu-
raci bílkoviny zpÛsobené vafiením
vejce dochází ke zmûnû struktury, kterou je moÏno popsat
zmûnami v fiádu nanometrÛ. Pfii
v˘robû mnoha emulzí, pûn a gelÛ
dochází také k manipulaci na
úrovni nanostruktur, a tak jiÏ
dnes mnoho v˘robcÛ vlastnû
„nanotechnologie“ vyuÏívá. Jak se
tato technika v prÛbûhu desetiletí rozvíjela, se zjistilo se, Ïe její
základy byly v podstatû objeveny
jiÏ dávno, tak nûjak náhodou, aniÏ
by o tom lidé z tohoto úhlu
pohledu zvlá‰È uvaÏovali.
Na nanotechnologiích je nové
hlavnû to, Ïe vlastnosti hmoty
s velikostmi v fiádu nanometrÛ
byly teprve od poãátku 21. století
cílenû studovány a vyuÏívány.
Rozvoj nov˘ch, pfiesn˘ch pfiístrojÛ, jako napfiíklad skenovacího
tunelového mikroskopu, umoÏnil
nejen studovat strukturu potravin v fiádu nanometrÛ, ale i navrhovat budoucí stavbu konkrétních nanostruktur.
V˘zkumní pracovníci vidí velk˘
potenciál nanotechnologií pfii
fie‰ení aktuálních problémÛ tfieba
39
právû v oblastech, jak˘mi jsou
udrÏitelná produkce potravin
a redukce zneãi‰tûní Ïivotního
prostfiedí, rychlej‰í a pfiesnûj‰í
diagnostika, nové léãebné techniky a moÏnosti jejího vyuÏití lze
najít i v mnoh˘ch dal‰ích aplikacích. RÛzná národní a mezinárodní uskupení, firmy i vlády vûfií
v pozitivní pfiínos pfii vyuÏití
nanotechnologie a mají velk˘
zájem pfiispívat k financování
v˘zkumu právû v této oblasti
vûdy.
Nicménû, objevují se i hlasy
„z druhé strany barikády“. Kritici
tohoto nového vûdeckého smûru
varují pfied ukvapenou aplikací
nanotechnologií do praktického
Ïivota, zvlá‰tû v oborech spojen˘ch lidskou v˘Ïivou. Argumentují zejména tím, Ïe nanoãástice
mají natolik specifické vlastnosti,
Ïe mohou znamenat potenciální
riziko pro zdraví, tím spí‰e Ïe
jejich v˘zkum je mnohdy je‰tû
v poãátcích a moÏná nebezpeãí
tak nejsou je‰tû dostateãnû prozkoumána a popsána.
Speciální funkce
Nanomateriály mají zvlá‰tní
vlastnosti, které se li‰í od vlastností téhoÏ materiálu v makrosvûtû. To je na jedné stranû zpÛsobeno jejich relativnû velk˘m
povrchem ve srovnání s jejich
obsahem a na stranû druhé jsou
jejich vlastnosti ovlivnûny v˘skytem kvantov˘ch jevÛ.
âím jsou ãástice men‰í tím vût‰í
je nepomûr v mnoÏství atomÛ,
❒ Ilustrační foto Veeteeltvlees
40
které leÏí na povrchu (a mnohou
reagovat s prostfiedím), k mnoÏství atomÛ, které jsou skryty
uvnitfi nanoãástice. Napfiíklad
v ãástici o velikosti 30 nm je
5 procent z atomÛ na povrchu,
u 10 nanometrÛ je to 20 procent
a 50 procent u 3 nanometrÛ. Chemické reakce vÏdy probíhají na
povrchu materiálÛ. Nanoãástice
jsou proto mnohem reaktivnûj‰í
neÏ vût‰í ãástice stejného materiálu. Tato vlastnost mÛÏe b˘t
také markantnû ovlivnûna tvarem
nanoãástice.
Nanoãástice podléhají zákonÛm
kvantové mechaniky, které jsou
zcela odli‰né od zákonÛ klasické
newtonovské mechaniky. V klasické mechanice jsou fyzikální
veliãiny
spojitû
promûnné.
V kvantové fyzice se fyzikální veliãiny mûní skokovû (s kvanty)
a tedy nespojitû.
Tyto speciální vlastnosti umoÏÀují vyuÏití nanoãástic v rÛzn˘ch
„atraktivních“ oborech: od mikroelektroniky k medicínû, ale také
pfii docela „obyãejné“ v˘robû
potravin. I kdyÏ vût‰ina zam˘‰leného vyuÏití nanotechnologií
v potravináfiské v˘robû je stále
je‰tû v oblasti v˘zkumu. Ale na
zavedení
nûkter˘ch
aplikací
zfiejmû nebudeme muset dlouho
ãekat. Odborníci pfiedpovídají, Ïe
dojde k jejich vyuÏití ve v‰ech
fázích v˘roby potravin, a to od
primární produkce (v zemûdûlství
a zahradnictví), aÏ po aplikace
ve zpracovatelském (potravináfiském) prÛmyslu.
Zdravûj‰í a bezpeãnûj‰í
VyuÏití nanotechnologií mÛÏe
pfiispût k produkci bezpeãnûj‰ích
a zdravûj‰ích potravin a také
jejich v˘roba mÛÏe b˘t mnohem
‰etrnûj‰í k Ïivotnímu prostfiedí.
Pfiedstavte si tfieba agrochemické
látky, jako jsou napfi. hnojiva
anebo pesticidy, které by mohly
b˘t „zabaleny“ do nanoãástic, jeÏ
svÛj obsah uvolní pouze za urãit˘ch pfiedem stanoven˘ch podmínek, coÏ by vedlo k jejich efektivnûj‰ímu a cílenému vyuÏití jen
tam, kde je jich opravdu tfieba,
a tím znaãnû omezit zneãisÈování
prostfiedí nadmûrnou aplikací
tûchto chemick˘ch látek.
Jak by se vám líbila tfieba „nanoãidla“, která by mohla fungovat
jako indikátory chorob nebo
tfieba patogenÛ, které takové
choroby mohou zpÛsobit, tfieba
na zemûdûlsk˘ch plodinách.
Nemyslíte, Ïe tfieba balení veterinárních
léãiv˘ch
pfiípravkÛ
v takovém „inteligentním nanosystému“ by mohlo pfiispût k lep‰ímu dávkování a mnohem efektivnûj‰í a ‰etrnûj‰í léãbû zvífiat.
Dovedete si pfiedstavit, Ïe potravináfiské pfiísady zabalené do
vhodnû zvoleného nanoobalu by
mohly nejen zlep‰it chuÈ, strukturu a soudrÏnost potravin, ale
také zv˘‰it jejich stabilitu a tím
znaãnû prodlouÏit trvanlivost
potravin.
Nanomembrány mohou b˘t
v budoucnu pouÏity pro izolaci
a udrÏení vysoké kvality funkãních Ïivin, jako jsou vitamíny
a antioxidanty. Specifické sloÏky
potravy by se mohly balit do
nanokapslí, které projdou nepo‰kozené Ïaludkem a stfievní stûnou a zaãnou pÛsobit pouze na
vybrané cílové orgány. Úãinnost
„funkãních potravin" a zdraví prospû‰n˘ch doplÀkÛ stravy se díky
tomu mÛÏe je‰tû v˘raznû zv˘‰it.
Vzhledem k tomu, Ïe nanomateriály jsou pevnûj‰í, lehãí a odolnûj‰í vÛãi vy‰‰ím teplotám, jsou
vhodné i k v˘robû obalov˘ch
materiálÛ. Takzvané „inteligentní
obaly“ s biosenzory pro detekci
kaÏení, coÏ dokáÏí vizualizovat
pomocí barevné zmûny, pomáhají
pfiedcházet otravám jídlem. Ale
zatím jich je na trhu jen Ïalostnû
málo.
Odpady by nakonec mohly b˘t
za pomoci enzymatick˘ch procesÛ vyuÏity tfieba k v˘robû
energie nebo dal‰ích uÏiteãn˘ch
produktÛ.
JenÏe, jak se roz‰ifiují znalosti
vlastností nanoãástic, tak se zvût‰uje poznání, Ïe s jejich pouÏitím
mohou b˘t rovnûÏ spojena rizika.
Stejné vlastnosti, pro které je
pouÏití nanoãástic tak zajímavé –
vysoká reaktivita a schopnost
pronikat pfies pfiekáÏky – by také
mohly lidské zdraví a Ïivotní
prostfiedí ohrozit.
Malé ãástice, velké riziko
Nanoãástice jsou a vÏdy byly
v‰udypfiítomné v Ïivotním prostfiedí. Tvofií se pfiirozenû nebo se
také získávají bûhem spalovacích
procesÛ. V prÛbûhu posledních
nûkolika století se mnoÏství
nanoãástic v Ïivotním prostfiedí
(napfiíklad v ovzdu‰í) v˘raznû zv˘‰ilo, napfi. rostoucím vyuÏíváním
fosilních paliv. Po‰kození zdraví
zpÛsobená v dÛsledku vdechování jemn˘ch ãástic prachu, jsou
jiÏ dlouho známá, jelikoÏ nanoãástice pronikají hluboko do plic
a krevního obûhu. Existuje tudíÏ
obava, Ïe by prÛmyslovû vyuÏívané nanoãástice mohly obdobnû
pronikat do bunûk Ïiv˘ch organismÛ a naru‰it v nich normální
biochemické reakce.
V souãasné dobû je znalost
pfiesn˘ch vlastností nanoãástic
a jejich chování v biologick˘ch
systémech stále je‰tû velmi omezená, a proto nemohou b˘t
dostateãnû pfiesnû posouzena
rizika spojená s pouÏíváním nanotechnologií v potravinách.
Hodnocení rizika
Evropsk˘ úfiad pro bezpeãnost
potravin (EFSA) v roce 2009 navrhuje pro posuzování rizika pfii
pouÏívání nanomateriálÛ vyuÏívat
stejn˘ systém, jak˘ je pouÏíván
pro klasické potraviny. Vûdecké
posouzení rizika potenciálního
nebezpeãí probíhá ve ãtyfiech
krocích:
1. identifikace moÏného
nebezpeãí
2. charakterizace nebezpeãí
3. hodnocení expozice
4. charakterizace rizika
V souãasné dobû existuje jen
velmi málo údajÛ o expozici
nanomateriálÛ a s tím související
toxicitou. Nebylo by správné
vyvozovat závûry o toxicitû nanomateriálÛ z údajÛ o vlastnostech
materiálÛ v „ne-nano formû“.
Chování a reaktivita jsou v mnoh˘ch pfiípadech naprosto odli‰né.
EFSA doporuãuje zamûfiit se na
sbûr vût‰ího mnoÏství dat, na
vytvofiení vhodn˘ch testovacích
metod a zpracování specifick˘ch
studií za úãelem získání dal‰ích
znalostí pro lep‰í moÏnosti
posouzení rizika nanoãástic.
Dobré reference jsou pfii posuzování bezpeãnosti nanomateriálÛ
nezbytn˘m pfiedpokladem pro
schválení jejich vyuÏití v potravináfiském prÛmyslu.
Potfiebné právní podmínky
Diskuse o moÏn˘ch nebezpeãích nanoãástic vedou k otázkám,
zda jsou stávající pravidla a pfiedpisy dostaãující k zaji‰tûní bezpeãnosti na‰ich potravin.
PouÏití nanoãástic v potravinách je v souãasné dobû fiízeno
fiadou vnitrostátních a evropsk˘ch právních pfiedpisÛ, jak˘m je
napfiíklad nafiízení EU o nov˘ch
potravinách.
Experti pfiedpokládají, Ïe stávající právní pfiedpisy by mûly staãit
k zaji‰tûní bezpeãnosti potravin,
vãetnû pouÏití nanoãástic. Ale
ono to nejspí‰ nebude tak jednoduché, jak by se na první pohled
mohlo zdát. Nejde jen o to, Ïe se
tyto právní a technologické pfiedpisy musí dodrÏovat, ale bude
tfieba vyvinout odpovídající kontrolní mechanismy a testovací
metody pro monitorování uplatÀování jak právních pfiedpisÛ tak
i technologick˘ch norem.
Potfieba vefiejné diskuse
Zájem vûdcÛ o vyuÏití nanotechnologie v potravináfiském
prÛmyslu je v ostrém kontrastu
s nedostatkem znalostí a nízk˘m
zájmem ‰iroké vefiejnosti. To
mÛÏe velmi v˘raznû ovlivnit
budoucnost nanotechnologií.
Pfiíklady z minulosti ukázaly, Ïe
spotfiebitelé mají obecnû spí‰e
negativní postoj k pouÏívání
nov˘ch technologií, a to zejména
ve spojení s produkcí potravin.
❒ Ilustrační foto: zdroj internet
K dne‰nímu dni napfiíklad není
v mnoha zemích kodifikováno
ani pouÏívání geneticky modifikovan˘ch organismÛ (GMO) pfii
produkci potravin. Nûkteré organizace proto vehementnû bojují
za uplatnûní zásady pfiedbûÏné
opatrnosti a zákazu pouÏívání
nanotechnologií aÏ do té doby,
neÏ dal‰í vûdeck˘ v˘zkum pfiinese odpovûdi na mnohé nejasnosti.
Stejnû jako u GMO, tak i v pfiípadû vyuÏití nanotechnologií,
jdou po boku bezpeãnosti potravin také urãité etické faktory,
které hrají dÛleÏitou roli. Existují
obavy, Ïe v dÛsledku vyuÏívání
této nové technologie se bude
nadále roz‰ifiovat propast mezi
bohat˘mi a chud˘mi. A vyvstává
otázka, zda zemû v rozvojovém
svûtû budou mít pfiístup k vyuÏívání této technologie. Mnozí
argumentují tím, Ïe je nezbytné
pfiistoupit k zahájení ‰iroké
vefiejné diskuse zaloÏené na pfiesn˘ch a objektivních informacích,
které by mûly vycházet z vûdeck˘ch zji‰tûní a s ohledem na
v‰echny zúãastnûné strany i s pfiihlédnutím k etick˘m otázkám.
Vlak nanotechnologick˘ch aplikací se nezadrÏitelnû fiítí vpfied,
ale zatím nikdo neví, jak brzy pfiiveze první v˘sledky aplikace
nanotechnologií pfiímo na
talífie na na‰em stole.
Ze zahraniãních materiálÛ
pfiipravili Anna Marcinková
a Ota Beran
41
V˘sledky I. inseminací b˘ky masného skotu
v letech 2000 aÏ 2009
Karel ·eba
V uplynulém období, to znamená za léta 2000 aÏ 2009, doznal
rozsah provádûn˘ch inseminací
b˘ky masn˘ch plemen v˘razn˘ch
zmûn. I pfies pravideln˘ rÛst
poãetních stavÛ krav bez trÏní
produkce mléka (dále jen KBTPM),
klesá zároveÀ rozsah provádûn˘ch I. inseminací b˘ky masn˘ch
plemen. V˘voj poãetních stavÛ
KBTPM je uveden v grafu ã. 1.
Pfii pohledu do grafu ã. 2, ve
kterém je uveden v˘voj poãtu
I. inseminací b˘ky masn˘ch plemen, vidíme prÛbûh grafu pfiesnû
opaãn˘. Skuteãnost proveden˘ch
I. inseminací v roce 2009 pfiedstavuje jen 49,3 % roku 2000. Pfii zaji‰Èování reprodukce v chovech krav
bez trÏní produkce mléka se
postupnû zvy‰ovaly poãty b˘kÛ
v pfiirozené plemenitbû. SniÏování podílu inseminací v chovu je
ale patrn˘ i v jin˘ch zemích.
V letech 2005 aÏ 2009 pfiedstavuje
u nás pokles poãtu I. inseminací
17,6 %. Za stejné období klesl
v Dánsku poãet provádûn˘ch
Graf ã. 1: Poãetní stavy KBTPM
Graf ã. 2: V˘voj poãtu proveden˘ch I. inseminací
Graf ã. 3: Poãty pouÏívan˘ch b˘kÛ v inseminaci
Graf ã. 4: PrÛmûrn˘ poãet proveden˘ch I. inseminací na b˘ka podle let
42
prvních inseminací o 20,4 %.
Ponûkud divn˘ je fakt, Ïe pfii sniÏování poãtu provádûn˘ch inseminací se zároveÀ zvy‰uje poãet
pouÏívan˘ch b˘kÛ. Toto zv˘‰ení
pfiedstavuje proti v˘chozímu
roku 2000 nárÛst o 35 %. Poãty
pouÏívan˘ch b˘kÛ v jednotliv˘ch
letech, a to bez ohledu na plemeno, jsou uvedeny v grafu ã. 3.
V˘voj poãtu provádûn˘ch I. inseminací a v˘voj poãtu pouÏívan˘ch
b˘kÛ proto v˘raznû sniÏuje prÛmûrn˘ poãet inseminací na b˘ka.
To pochopitelnû musí negativnû
ovlivÀovat ekonomiku provádûn˘ch inseminací a vyuÏití b˘kÛ
z domácí produkce v inseminaci.
PrÛmûrné poãty jsou uvedeny
v grafu ã. 4.
V˘jimku tvofií b˘ci, o kter˘ch
mÛÏeme prohlásit Ïe jsou „do
‰lechtûní“. U této kategorie se
prÛmûrn˘ poãet proveden˘ch
inseminací vût‰inou pohybuje do
30. âasto je i v˘raznû niÏ‰í. Druhou skupinu tvofií jiÏ zmínûní
b˘ci, ktefií jsou cenovû v˘hodní
pro na‰e chovatele. Souãasnû
cenou konkurují b˘kÛm z domácí
produkce. âasto moÏná staãí jen
to, Ïe se jedná o zahraniãní
semeno. Na konci tohoto rozboru
se k této problematice je‰tû vrátím. V první tabulce ã. 1 jsou opût
uvedeny poãty prvních inseminací, ale tentokrát podle plemen.
Celkov˘ pokles I. inseminací je
za sledované období lehce pfies
50 %. Dále se v rámci hodnocení
nebudeme podrobnûji zab˘vat
plemeny Galloway a Highland,
protoÏe u tûchto plemen je podíl
inseminací tradiãnû velmi nízk˘.
Z ostatních plemen do‰lo k nejv˘raznûj‰ímu poklesu u Hereforda,
a to na 22,9 % roku 2000. Druhou
pfiíãku drÏí celkovû pfiekvapivû
plemeno Piemontese, a to 26,9 %
roku 2000. Tfietí pfiíãku v tomto
Ïebfiíãku zaujala plemena Blonde
d’Aquitaine se 43,2 % a Charolais
se 44,9 %. Naopak k nejniÏ‰ímu
poklesu do‰lo u Belgického modrého, a to na 71,4 % a u Salerse na
70,4 %. U druhého jmenovaného
plemene je ale rozsah inseminací
pomûrnû nízk˘.
Tabulka ã. 1: Poãty I. inseminací podle plemen
plemeno
BM
HI
AA
GS
PI
BA
MS
CH
HE
GA
LI
SA
Celkem
počet
I. insem.
2000
1869
234
6797
843
6047
4063
6119
30 226
1155
0
7720
115
65 188
počet
I. insem.
2001
1423
143
6631
918
5529
2794
5216
23 364
1054
75
6632
164
53 943
počet
I. insem.
2002
1512
146
5807
839
5072
2287
5160
20 697
739
99
5958
129
48 445
JiÏ jsem se zmínil o poklesu
poãtu inseminací v Dánsku. Proto
je‰tû uvedu poãty I. inseminací
podle plemen v roce 2009 v této
zemi:
Charolais – 1358, Limousine –
5832, Simentál – 6017, Hereford –
1348, Aberdeen Angus – 890,
Belgické modré – 1669, Blonde
d’Aquitaine – 706, Piemontese –
133, Salers – 75, Galloway – 70,
Highland – 6.
počet
I. insem.
2003
1924
133
5041
748
4885
2066
5279
19 149
572
144
5224
93
45 258
počet
I. insem.
2004
1879
93
4124
667
3880
1832
4485
16 575
383
140
4506
84
38 648
počet
I. insem.
2005
1910
122
4153
665
3898
1825
4506
16 730
377
141
4510
88
38 925
počet
I. insem.
2006
1693
99
4019
537
2853
2164
5232
15 995
290
74
5105
57
38 118
sine, Masn˘ simentál. Celkov˘
pfiehled je uveden v tabulce ã. 2.
V roce 2000 pfiipadalo v prÛmûru
na inseminaãního b˘ka 209 proveden˘ch I. inseminací. V roce 2005
to bylo jiÏ jen 124 inseminací
a v roce 2009 témûfi tfietina v˘chozího roku, a to 76 I. inseminací.
V letech 2000 aÏ 2009 se mimo
inseminaãních dávek z domácí
produkce pouÏívaly dávky z dvaceti zemí. Nejvíc ale bylo v tûchto
počet
I. insem.
2007
1563
71
3957
528
2154
2205
5181
16 097
331
96
5043
108
37 334
počet
I. insem.
2008
1181
57
3225
559
1883
1859
4576
13 465
233
55
4604
116
31 813
počet
I. insem.
2009
1335
86
3468
479
1626
1754
4440
13 561
265
106
4954
81
32 155
pÛvodem z Francie. Ale i zde je
pokles vût‰í neÏ 50 %. Dávky
z Nûmecka jsou v tomto Ïebfiíãku
tfietí, a to s 42 704 inseminacemi.
Prakticky se pfiestalo pouÏívat
semeno z USA. Na druhé stranû se
i pfies urãit˘ pokles v letech 2003
aÏ 2006 drÏí pouÏívání inseminaãních z Dánska. Na vzestupu je
pouÏíváni dávek ze ·panûlska.
Z tabulky ã. 4 je patrn˘ v˘voj
podle zemí pÛvodÛ a plemen.
Tabulka ã. 2: PrÛmûrn˘ poãet inseminací na b˘ka podle plemen
plemeno
BM
HI
AA
GS
PI
BA
MS
CH
HE
GA
LI
SA
Celkem
počet
I. insem.
2000
110
47
179
105
209
145
266
369
32
0
193
19
209
počet
I. insem.
2001
89
72
151
153
205
127
217
275
39
25
195
27
182
počet
I. insem.
2002
84
73
132
120
149
104
156
246
35
20
161
22
155
U nûkter˘ch plemen dûlají víc
inseminací v Dánsku a u nûkter˘ch jich dûláme (stejnû jako inseminací celkem) víc my. V˘voj prÛmûrného poãtu inseminací na
b˘ka podle plemen vykazuje
urãité rozdíly. Mimo plemena GA,
SA a HE je niÏ‰í proti roku 2000
dvakrát aÏ tfiikrát. Nejvy‰‰í prÛmûr inseminací na jednoho b˘ka
je dosahován u Charolais, Limou-
počet
I. insem.
2003
84
44
126
107
168
86
170
206
24
21
141
16
140
počet
I. insem.
2004
72
47
109
95
144
73
136
178
20
20
122
21
122
počet
I. insem.
2005
76
41
112
133
130
73
141
180
21
20
125
22
124
počet
I. insem.
2006
56
33
93
45
95
50
114
132
18
12
150
10
98
letech provedeno I. inseminací
b˘ky z domácí produkce, a to celkem 250 749. Pfii pohledu do
tabulky ã. 3 zjistíme, Ïe v roce
2000 bylo b˘ky z domácí produkce provedeno víc I. inseminací, neÏ se provedlo v roce 2009
prvních inseminací celkem, a to
bez ohledu na zemi pÛvodu.
Pokud se podíváme na zahraniãní
ID, tak nejvíc byly vyuÏívány dávky
počet
I. insem.
2007
52
18
90
59
74
50
98
129
17
14
123
15
91
počet
I. insem.
2008
45
14
72
37
61
43
85
101
17
11
96
19
75
počet
I. insem.
2009
56
22
74
32
63
43
85
102
19
21
87
27
76
❒ Ilustrační foto: zdroj internet
43
Tabulka ã. 3: Poãet I. inseminací podle zemí pÛvodu
země původu
Austrálie
Belgie
Bulharsko
ČR
Dánsko
Francie
Holandsko
Irsko
Itálie
Kanada
Lucembursko
Maďarsko
Německo
Nový Zéland
Polsko
Skotsko
Slovensko
Španělsko
Švédsko
USA
Velká Británie
Celkem
počet
I. insem.
2000
počet
I. insem.
2001
počet
I. insem.
2002
počet
I. insem.
2003
počet
I. insem.
2004
počet
I. insem.
2005
počet
I. insem.
2006
počet
I. insem.
2007
počet
I. insem.
2008
1084
35
33 795
2672
11 528
247
873
1195
1607
1520
1551
1024
1015
698
29 155
2534
9104
191
27 510
2102
7648
39
27 215
1292
6100
29
23 876
771
5264
7
24 130
773
5272
9
24 206
1725
5047
20
23 006
2387
5072
53
19 446
2071
4610
14
1297
830
300
877
6829
1470
845
260
783
4546
1408
602
358
671
3756
1216
276
206
510
3253
1242
273
198
515
3198
670
348
148
429
3289
668
485
180
345
3108
561
306
91
379
2758
18 957
2450
5038
8
5
283
330
106
534
2842
907
407
119
2
7
5
677
172
13
161
184
38 118
13
27
395
210
74
154
142
37 334
8
19
95
393
179
144
41
31 813
22
23
13
646
165
128
36
32 155
1237
925
572
1115
9411
29
836
176
959
40
1309
156
1149
155
1149
154
699
171
53 943
481
160
48 445
499
137
45 258
193
250
38 648
197
257
38 925
15
1503
184
65 188
počet
I. insem.
2009
30
539
Tabulka ã. 4: Poãet I. inseminací podle zemí pÛvodu a plemen v letech 2000 aÏ 2009
země původu
Austrálie
Belgie
Bulharsko
ČR
Dánsko
Francie
Holandsko
Irsko
Itálie
Kanada
Lucembursko
Maďarsko
Německo
Nový Zéland
Polsko
Skotsko
Slovensko
Španělsko
Švédsko
USA
Velká Británie
Celkem
BM
HI
AA
30
PI
BA
MS
CH
HE
GA
LI
SA
1825
17 842
13 492
254
5900
24 001
15 945
115 358
57
47760
1931
874
356
38 150
47
4264
162
434
407
2321
440
10 325
1597
392
32
4480
5319
250
739
176
11 110
2670
190
926
35
34 036
1556
4958
308
309
1047
9005
5
2049
66
535
105
258
415
6754
12
196
61
10 368
75
652
288
1515
17
7222
297
1171
10
1184
1693
224
47 061
511
913
1107
8
16 293
77
13
254
U plemen Gasconne, Galloway
a Salers nemají dominantní postavení dávky z âR. U plemene
Piemontese jsou pfiekvapivû víc
pouÏity dávky z Nûmecka, neÏ
semeno ze zemû pÛvodu. Jinak
má u vût‰iny plemen pouÏití
dávek z konkrétních zemí svoji
44
GS
6783
6
37 827
33
22 768
307
410
400
50 049
4815
806
107
1233
634
185 176
logiku. Pochopitelnû ale existují
i urãité v˘jimky.
âást z proveden˘ch I. inseminací pfiipadá na kfiíÏení a ãást na
ãistokrevnou plemenitbu. Podle
v˘sledkÛ kontroly uÏitkovosti pfiipadá na ãistokrevnou plemenitbu cca 15 % z celkového poãtu
509
7
810
62
5351
13
63
930
132
54 071
1035
Celkem
30
11 110
35
250 749
18923
63 316
617
5
10 052
5172
2419
6158
42 704
29
2321
74
5922
2740
431
4159
1562
428 528
proveden˘ch I. inseminací. Pochopitelnû se rozsah provádûn˘ch inseminací li‰í podle plemen. V tabulce 5 je v˘voj podílu
telat narozen˘ch po inseminaci
v KUMP. Nejvy‰‰í podíl narozen˘ch telat po inseminaci vykazuje
plemeno BM, ale tento podíl se
poãítá v KUMP z malého poãtu
telat. Velice vyrovnané v˘sledky
od roku 2007 vykazuje plemeno
BA. Relativnû vysok˘ podíl telat
po inseminaci vykazují i dal‰í
francouzská plemena CH, LI a také PI. Dá se také konstatovat, Ïe
vy‰‰í podíl telat narozen˘ch po
inseminaci vykazují intenzivní
plemena. Pokud se u francouzsk˘ch plemen podíváme do zemû
pÛvodu tak zjistíme, Ïe rozsah
inseminací je tam zhruba podobn˘. I ve Francii se dle kontroly
uÏitkovostí rodí od 15 do 35 %
telat po inseminaci. Li‰í se to
podle plemen: Aubrac – 15 %,
Belgické modré – 40 %, Blonde
d’Aquitaine – 30 %, Charolais –
34 %, Gasconne – 20 %, Limousine
– 20 %, Salers – 15 %.
Na závûr bych se chtûl je‰tû vrátit k problematice pouÏívan˘ch
b˘kÛ v inseminaci. Pfiehled bude
za plemeno Blonde d’Aquitaine,
protoÏe na ta dal‰í plemena jsem
si netroufl. Zahraniãní inseminaãní b˘ky jsem rozdûlil podle
pfiedpokládané kvality, kterou
vyjadfiují plemenné hodnoty
v zemi pÛvodu. B˘ky rozdûlíme
na „zahraniãní vhodné do ‰lechtûní“ a ty ostatní zahraniãní. Tfietí
skupinu tvofií b˘ci z domácí produkce ktefií jsou vyuÏívaní v inseminaci u nás.
❒ Umělá inseminace je zdrojem genetického pokroku (foto: Veeteeltvlees)
âtvrtou skupinu tvofií b˘ci vyuÏívaní v pfiirozené plemenitbû ve
stejném období v KUMP. V tabulce
ã. 6 máme porovnání tûchto b˘kÛ
podle na‰ich relativních plemenn˘ch hodnot. Do pfiehledu jsem
nezafiadil v‰echny b˘ky, ale pouze
ty, ktefií se pouÏívali v inseminaci
od roku 2005. Rozdûlení tûch
zahraniãních b˘kÛ na dvû skupiny
je pochopitelnû mÛj subjektivní
názor a nikomu ho nechci vnucovat. Nûkdo jin˘ by je asi rozdûlil
jinak.
Rozdíly u prÛbûhu porodu jsou
v neprospûch b˘kÛ s vy‰‰í rÛstovou schopností. To se ale projevuje u v‰ech na‰ich plemen.
V maternálních efektech jsou rozdíly zanedbatelné u snadnosti
telení. U b˘kÛ z domácí produkce
v inseminaci a b˘kÛ v pfiirozené
plemenitbû jsou hor‰í maternální
efekty pro rÛst. V˘razné jsou rozdíly u RPH pro exteriér ve prospûch zahraniãních b˘kÛ do
‰lechtûní a inseminaãních b˘kÛ
z domácí produkce. Tam dosahují
Tabulka ã. 5: Podíl telat narozen˘ch po inseminaci v KUMP
plemeno
AA
BA
BM
GA
GS
HE
HI
CH
LI
MS
PI
SA
2001
10,0 %
33,6 %
86,2 %
0,0 %
13,0 %
7,4 %
15,7 %
31,7 %
27,3 %
12,7 %
49,8 %
51,3 %
2002
8,2 %
27,6 %
57,6 %
0,9 %
7,2 %
4,8 %
1,0 %
24,6 %
16,8 %
13,4 %
36,1 %
13,5 %
2003
8,4 %
29,2 %
11,9 %
1,7 %
7,6 %
4,5 %
0,4 %
24,9 %
12,9 %
15,0 %
33,1 %
15,0 %
2004
6,7 %
26,5 %
70,6 %
0,2 %
6,0 %
8,6 %
4,6 %
23,1 %
14,1 %
14,1 %
29,7 %
23,3 %
2005
3,4 %
23,8 %
73,9 %
5,1 %
4,0 %
4,2 %
0,0 %
17,9 %
8,7 %
10,1 %
20,0 %
21,4 %
2006
4,8 %
18,0 %
53,2 %
1,5 %
11,8 %
3,3 %
0,0 %
21,9 %
6,4 %
10,9 %
17,9 %
25,4 %
2007
7,4 %
32,4 %
27,4 %
4,2 %
13,8 %
6,7 %
0,0 %
21,3 %
7,7 %
12,6 %
18,7 %
26,2 %
2008
7,7 %
32,5 %
41,4 %
6,4 %
38,2 %
8,4 %
1,6 %
22,8 %
12,2 %
13,3 %
15,2 %
38,0 %
2009
6,4 %
32,4 %
18,6 %
4,7 %
23,9 %
4,2 %
0,4 %
18,7 %
10,4 %
13,0 %
12,0 %
36,4 %
2010
8,6 %
32,4 %
87,5 %
0,9 %
18,6 %
5,3 %
0,0 %
27,1 %
27,3 %
19,3 %
27,5 %
10,3 %
Tabulka ã. 6: Porovnání RPH b˘kÛ podle zemû pÛvodu – plemeno blonde d’Aquitaine
počet býků
pePP
peRU
mePP
meRU
TR
KT
do šlechtění
34
96
103
101
103
104
106
ostatní
39
102
97
101
102
100
97
ČR
14
95
108
100
101
102
106
celkem
87
98
101
101
102
102
102
ČR Přir. pl.
50
95
108
100
99
102
103
Vysvětlivky: pePP – průběh porodu v přímém efektu, TR – tělesný rámec, peRU – růst v přímém efektu, KT – kapacita těla,
mePP – průběh porodu v maternálním efektu, OS – osvalení, meRU – růst v maternálním efektu, UT – užitkový typ
OS
106
97
108
103
103
UT
107
97
107
103
103
45
Tabulka ã. 7: Pfiehled o poãtu I. inseminací u hodnocen˘ch b˘kÛ BA
do šlechtění
ostatní
ČR
celkem
2005
2006
2007
2008
2009
celkem 05–09
počet v průměru počet v průměru počet v průměru počet v průměru počet v průměru počet v průměru
býků I. insem.
býků I. insem.
býků I. insem.
býků I. insem.
býků I. insem.
býků I. insem.
5
19
15
10
15
15
18
17
16
11
28
34
13
48
17
50
17
45
14
40
13
45
30
113
7
156
11
106
11
106
11
90
12
83
14
391
25
73
43
50
43
51
43
43
41
43
72
136
Tabulka ã. 8: Nejvíc vyuÏívaní b˘ci v inseminaci podle plemen
býk
jméno
plemeno
chovatel
narozen
země původu
ZAA262
ZBM188
ZBA281
ZGS006
HRF266
ZHG157
ZGA170
ZCH446
ZLI256
ZSI134
ZPI186
ZSA005
GAG
VAUCLUSE ET DE FOOZ
CHERRY
JERSEY
CHÁLIF
DALF ET
TRAMP
CHOBOT
HASAN VFU
CHULIO -P
LUIGI
IMPRESS VON SCHOENBERG
AA
BM
BA
GS
HE
HI
GA
CH
LI
MS
PI
SA
Dvořák Josef, ing., Telecí
Eric Coheur
Mrázek A., Slavkovice
Brunet Andre
ZD Podlesí Ročov
VÚCHS Rapotín s.r.o.
Müller Ingrid
VSP group a.s., Olešnice na M.
VFU Brno ŠZP, Nový Jičín
Holding ČMPU k.s.
Brunsiek Albrecht
E. F. Baumer
17. 2. 1997
14. 9. 1997
30. 7. 1999
5. 1. 1994
5. 4. 1999
29. 3. 1994
19. 8. 1994
1. 5. 1999
18. 3. 1998
9. 8. 1999
20. 12. 1993
20. 3. 1993
Česká republika
Belgie
Česká republika
Francie
Česká republika
Česká republika
Německo
Česká republika
Česká republika
Česká republika
Německo
Německo
u kapacity tûla a osvalení rozdíl
témûfi jedné standardní smûrodatné odchylky a u uÏitkového
typu jedné standardní smûrodatné odchylky. ÚroveÀ b˘kÛ
z domácí produkce je na úrovni
tûch vybran˘ch b˘kÛ do ‰lechtûní
a pfiímém rÛstu je i pfiedãí. Má to
opût svoji logiku. Tito b˘ci mají
podobné pÛvody a jsou vybírání
z tûch nejlep‰ích b˘kÛ na odchov-
nách. B˘ci v pfiirozené plemenitbû jsou v prÛmûru lep‰í neÏ
zahraniãní ostatní . Pochopitelnû
zde hovofiíme o prÛmûrn˘ch hodnotách s urãitou variabilitou konkrétních relativních plemenn˘ch
hodnot. Na druhé stranû ale na
prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnotách v urãitém ãasovém období
hodnotíme úspû‰nost ‰lechtitelského procesu.
❒ Kontejnery na tekutý dusík ke skladování inseminačních dávek (foto: internet)
46
celkem
I. insem.
8054
2805
3719
2569
700
623
278
14 136
7940
6994
8836
250
V tabulce ã. 7 je v˘voj poãtu
inseminací u tûchto hodnocen˘ch b˘kÛ v jednotliv˘ch letech
a poãty tûchto b˘kÛ. Je zde
patrné, Ïe b˘ci urãení do ‰lechtûní u „blonda“, jsou patrnû
vzhledem k jejich cenû inseminaãní dávky pouÏíváni jen v omezeném poãtu inseminací. U ostatních inseminaãních b˘kÛ ze
zahraniãí je jiÏ poãet prvních inseminací vy‰‰í. Naopak b˘ci z domácí produkce mají dobrou plemennou hodnotu, ale klesá jejich
vyuÏívání v chovu. To je patrné na
poklesu prÛmûrného poãtu prvních inseminací. V poslední tabulce ã. 8 je pfiehled nejvíc vyuÏívan˘ch b˘kÛ podle plemen. V tabulce je vÏdy za plemeno jeden
b˘k.
O jejich vyuÏívání v chovech
rozhoduje mimo jiné i to, kdo
je majitelem inseminaãních dávek. ProtoÏe o vyuÏití rozhoduje, jak velk˘ inseminaãní
obvod majitel obhospodafiuje.
Tím ale nechci sniÏovat i kvalitu
tûchto b˘kÛ. Z pohledu do tabulky je patrné také to, Ïe o vyuÏití b˘ka rozhoduje plemenná
pfiíslu‰nost a tím i zájem o konkrétní plemeno. Charolaisk˘ b˘k
Chobot (ZCH 446) je toho
jasn˘m dÛkazem.
NATURAL
Natural nabízí pro rok 2011 inseminaãní dávky b˘kÛ
masn˘ch plemen pro ãistokrevnou plemenitbu
CHAROLAIS
Program Charolais Optimal:
Novinka: Voimo ZTI 718 (Natur x Diego) – vhodn˘ na jalovice
Na jalovice: Nippur ZTI 555 (Ficus x Casoar), Pagnol ZTI 711
(Indice x Bastia), Snoopy ZTI 442 (Harrison x Cooper), Ulysse ZTI 246
(Nelson x Ciel)
Na krávy: Populair ZTI 240, Ritmo ZTI 243, Ressort ZTI 242,
Rancard ZTI 241, Magenta ZCH 516, Virgil P ZTI 85 a dal‰í
Voimo
NATURAL
Program Naturalu:
Janda ZCH 518 (ME 116), Jock Pp ZCH 556 (ME 114), Jeron˘m ZCH 539 (ME 120)
Testace: Romeo P ZTI 590 (hodnocen 90 body) – sleva 50 % na testaci
LIMOUSINE
Program Naturalu – geneticky bezrozí:
Vigny P ZLI 535 (Paycheck P x Jordy), Bolide P ZLI 551
(Ryde Uranos x Nenuphar), Zako P ZLI 320 (Ridges x Fakir)
Dovoz ID z Francie:
Ubu ZLI 740 (Ocean x Farceur) – ‰ampion 2006 z Clermont-Ferrand,
v˘jimeãn˘ b˘k bez nedostatkÛ – osvalení 122, ISEVR 112
Recif ZLI 739 (Otan x Echo) s IVMAT 128 patfií k absolutní ‰piãce v plemeni
Iceberg ZLI 214 (Bacchus x Champion) – provûfien v âR se skvûl˘m ME 120!
Jeremy ZLI 401 (Prince x Fleuron)
Ubu
MASN¯ SIMENTÁL
Dovoz ID z Dánska:
Hedetoft Columbus PP (Leon PP x Celebrity Chief) – stejná matka
jako u b˘ka United P ZSI 400, 2214 g/den v testu
Dovoz ID z Velké Británie:
Turbo Tommy PP ZSI 710 (Western x Celebrity Chief) – vhodn˘
na inseminaci jalovic
Dovoz ID z Nûmecka:
Tommy
Poldau PP ZSI 577 (Power Gold x Eisenherz) – vhodn˘ na jalovice, Tomba Pp ZSI 341 (Supersonic x Celebrity
Chief) – rÛst a osvalení, Samson PP ZSI 342 (Enforcer x Celebrity Chief) – v˘borná rÛstová schopnost,
Vilhelm PP ZSI 346 (Texas x Nikolaj) – exteriér, jateãné vlastnosti
Z programu Naturalu: Javanais P ZSI 204 (Hob 001 x Horzin), Oidipus P ZSI 451 (Sirius x Abudance),
Prima PP ZSI 507 (Ulrick x Trinidad), Oto P ZSI 478 (Lesan x Iglu) – o Otu a Primu mají zájem i dán‰tí chovatelé,
Rosenherz PP BCH 080 (Rosenberg x Eisenherz) – vysoká mléãnost, vyuÏíván i jako otec b˘kÛ v Nûmecku
a Dánsku
Blonde d’Aquitaine: Polled Rex P ZBA 621, Kartago ZBA 341 (ME 113), Ramo ZBA 166
Belgické modrobílé: Arctic ZBM 254 a Vesuvius ZBM 253 – bílí b˘ci dovoz ID z VB, Lorenc ZBM 223
Galloway: zbarvení white park, ãerné a dun belted, ãerné, ãervené, dun – moderní rámcov˘ typ, americk˘ pÛvod
Natural má v nabídce inseminaãní dávky 115 b˘kÛ 13 masn˘ch plemen, urãen˘ch pro
ãístokrevnou plemenitbu i kfiíÏení. Na poÏádání Vám rádi kompletní nabídky za‰leme.
NATURAL
Natural spol. s r.o.
www.naturalgen.cz • [email protected] • [email protected]
tel.: 257 740 348, fax: 257 740 550
Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2011
I. turnus – B˘ci narození 1. 11. 2009 – 31. 3. 2010 na OPB a OCH
48
Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2011
II. turnus – B˘ci narození 1. 4. 2010 – 30. 6. 2010 na OPB a OCH
Ve‰keré informace vztahujícíse k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ najdete na internetov˘ch stránkách svazu
www.cschms.cz (sekce odchovny PB)
AA – Aberdeen Angus
BA – Blonde d’Aquitaine
BM – Belgické modrobílé
GS – Gasconne
HE – Hereford
CH – Charolais
LI – Limousine
MS – Masn˘ simentál
PI – Piemontese
SA – Salers
SS – Shorthorn
UU – Aubrac
SmaÏené b˘ãí Ïlázy aneb B˘ãí láska po ãesku
Slavičí jazýčky a hřebčí vejce. Pokrmy přisuzované královským hostinám. Slavičí jazýčky jsou zřejmým
výplodem poněkud chorého mozku. Hřebčí vejce však nikoliv. Jen jsou vzácná, protože jich je málo.
Býčích je více a občas se seženou. Chuťově si s hřebčími nezadají.
Býčí žlázy jsou zásobárnou proteinů a napříč kontinenty získaly pověst silného afrodiziaka. Netradiční
a lehce dekadentní pochoutka se vrací na české stoly. Obecně mají žlázy velmi jemné maso, a je-li
správně upravené, stává se opravdovou delikatesou. Býčí žlázy nejsou vnitřnostmi v pravém slova
smyslu. Jsou to droby a na rozdíl odledvin nebo jater se v nich nehromadí žádné odpadní látky. Přesto
s nimi po nákupu zacházejte jako s vnitřnostmi, protože se rychle kazí. Nejdůležitější je žlázy pořádně
propláchnout. Neškodí, když to uděláte stejně jako v případě drštěk (žaludků) několikrát a v silném
proudu. Doporučuje se také spařit žlázy v horké vodě. Na Balkáně, kde je pojídání býčích nebo telecích
žláz běžné, je namáčejí do mléka. Nakonec se musí žlázy velmi ostrým nožem odblanit a nakrájet. Ze
žláz lze připravit několik desítek pokrmů. My Vám přinášíme jednoduchou úpravu, na kterou narazíte
i v českých restauracích – a sice žlázy připravované podobně jako řízek – v trojobalu. Na jídelních
lístcích se obvykle skrývají pod názvem Býčí láska.
Budeme potřebovat:
➣ 0,5 kg býčích žláz
➣ mléko
➣ olej
➣ hladkou mouku
➣ strouhanku
➣ vejce
➣ sůl
➣ citron
Jako příloha:
➣ vařené brambory
➣ pečivo
➣ dle vlastních chutí a možností
Postup:
Žlázy podélně rozpůlíme, a namočíme na 12 hodin do mléka. Poté je vyjmeme,
necháme okapat, lehce naklepeme, obalíme v klasickém trojobalu a pozvolna
smažíme na oleji. Na talíři posolíme, ozdobíme kolečkem citronu a podáváme teplé
s vařeným bramborem.
V textu použity informace z článku Vojtěcha Kratochvíla, www.lidovky.cz
âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU
Tù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1
TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: [email protected]
WWW.CSCHMS.CZ

âESKÉHO SVAZU CHOVATELŇ MASNÉHO SKOTU

Transkript

Podobné dokumenty

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU