zde.

PTICKÉ
Číslo 1
Ročník 2010
LISTY
Středočeské Lípy
O informacích a pravidlech
Tak se nám opět rozběhla v obci informovanost. Téměř
smršť byla započata 16.12.09 předložením 34 otázek
obecnímu zastupitelstvu, obratem 17.1.10 následovaly
odpovědi zastupitelů. Do dvou týdnů - 29.1.10 přišla reakce
Sdružení stavebníků a následující týden - 6.2.10 odpověď
pana starosty.
Při tomto datu mne napadlo, že 6.2.2010 uplynul právě rok
od posledního vydání Ptického zpravodaje.
Je to škoda, s oblibou jsem si četl o životě v obci z období
první republiky. Články ze současnosti pak byly inspirující
pro oponentní vyjádření a pak již bylo na čtenářích, jaký si
vytvoří názor.
Otázky předložené na veřejné schůzi 16.12.2009 nebyly
komentovány ani diskutovány v Ptických listech proto, aby
pan Pošusta nebyl následně nařčen z podjatého přístupu.
Odpovědi zastupitelů jsou ale neméně inspirující.
Někdy bývá způsob myšlení toho „druhého“ a jím zvolený
postup nepochopitelný. Zpravidla pouze do té doby, pokud
danou situaci
sami nezažijeme.
„Zábava“ na čtyřkolkách
Kdysi jsem se se
Zajisté řada občanů již
svým tátou
zaregistrovala veselou jízdu
dohadoval, proč
s motorovými čtyřkolkami. Ať už
mi nechce
v obci nebo po polních cestách.
zapůjčit svůj vůz.
Přestože byla na začátek nového
Jednoduše mi
parku instalována tabule s nápisem,
řekl: „Až si na něj
že je v místě budován park
vyděláš, kup si
s dětským hřištěm, majitelé
svůj a jezdi si, jak
čtyřkolek si zřejmě řekli, že ve vlhké
chceš. “ Trvalo to
zemi vytvoří svými stroji v trávníku
zajímavé hluboké rýhy.
pár let, než jsem
Tímto si dovolujeme požádat
jeho odpověď
spoluobčany o spolupráci, pokud
pochopil.
vědí, kdo v parku jezdil, aby to
Když procházím
sdělili redakci Ptických listů.
kolem letitých
Vyrovnání povrchu na osetí trávy,
staveb v obci,
aby se následně dalo sekat
představuji si,
sekačkou
stálo více jak 6.000,- Kč.
kolik generací
vynaložilo
nesmírné úsilí, aby následující pokolení mělo onu podstatu a
jistotu. Kolik potu a slzí stálo budování usedlostí a gruntů.
Kolik odříkání bylo při nákupu dalších polí.
Pokud by bylo možné přenést i zkušenost spojenou
s vytvářením takové podstaty, pak by asi žádné noclehárny
pohled od horní kapličky
Strana 1 / 4
z Horních Ptic
v obci nevznikly. Každý, kdo by takovou zkušenost převzal, by
řekl: „Na tenhle pozemek můj děd šetřil tak dlouho“, nebo „Pro
tenhle les si musela vzít babička Frantu, který byl vdovec a o
tolik starší.“ A tolik měla ráda Josífka.
Teprve po úraze nebo nemoci si ceníme zdraví a teprve poté,
co musíme něco obětovat, si něčeho vážíme. Proto pro mne
nemůže být dubový psací stůl po dědovi starý a omšelý. Je
v něm ukryt jeho čas a jeho radost z výhodné koupě. Na něm
psal účty za dobytek, který kupoval i od zdejších sedláků, aby
maso z poražených zvířat prodával ve svém obchodě
v Unhošti.
Snad dovedu pochopit nedočkavost pro splnění přání
uspěchaného mládí. Dovedu pochopit rivalitu a rozdílnost
zvyků, mezi původními a nově příchozími.
Příčinou rozporu může být absence jasných pravidel. V rámci
hledání objektivních skutečností jsem se zeptal zdejších
občanů, jak postupovali při parcelaci svých pozemků a co bylo
předáno obci. Myslím, že se nemusím rozepisovat o tom, co
kdo obci předal. Ale pokud budou mít naši čtenáři zájem, pak
bude toto porovnání provedeno.
ANP.
Z dění v obci
27.1.10 – zastupitelstvo jednalo o možnosti odprodeji lesní cesty
Lesům ČR. Obec požaduje při odprodeji cesty účast na údržbě
obecní cesty vedoucí od lesa k Lesárně.
20.2.10 – v obci Mezzolago byla pojmenována ulice po obci Ptice
25.2.10 – Lipový čaj – sdružení Středočeská lípa uspořádalo setkání
sponzorů a svých příznivců, kteří byli seznámeni s hospodařením
a záměry pro rok 2010. Bylo přítomno více občanů než na
veřejných schůzích.
1.3.2010 – Pracovní schůzka zastupitelů.
Podána žádost o řešení situace pozemku, na kterém po jarním
tání vzniká jezero a voda ohrožuje okolní domy.
Zastupitelé byli seznámeni se skutečností, že na stavbu
kanalizace nebude poskytnuta žádná dotace.
Čistička odpadních vod by měla být připojena na elektřinu
v průběhu dubna.
Na základě odborného posudku rozhodlo zastupitelstvo
pokácet 4 stromy v parku, poškozených při stavbě kanalizace. OÚ
nabízí za pokácení a likvidaci zájemci 20 tis. Kč.
11.3.10 – díky aktivitě pana Ondřeje Krygela poskytla firma Henkel
grant ve výši 500,- EUR na nově budované hřiště pro různé
věkové kategorie v Pticích, na obecním pozemku, pronajatém
občanskému sdružení Středočeská Lípa .
Uzávěrka 17/3/2010
PTICKÉ
LISTY
Středočeské Lípy
Číslo 1
Ročník 2010
Pamatuje si neskutečné detaily. Domy, místnosti, cesty, česká
slova. Když u nás žil bylo mu 6- 10 let. Postupně se znovu
Chtěla bych připomenout tři období, která se dotkla života
vrací s dalšími pamětníky vysídlení. On sám je z údolí Gresta,
obce jako takové. Z hlediska historie jde o celkem krátký
ale přivádí s sebou lidi z dalších oblastí. Také z údolí Ledro:
časový úsek (byť nabitý událostmi), z hlediska lidského
Giuliano
Gnuffi, Anselmo Benedetti, Mazzuchi Bruno,
života o období poměrně dlouhé.
Carolina
a
další. Podnikáme pátrání a jízdy po celých Čechách
1915 – 1919 se na území Čech a Moravy objevují vysídlenci
a
hledáme
ztracené
kontakty v blízkém i vzdáleném okolí.
z frontové linie Itálie Rakousko Uherska, vytvoření po vstupu
Samozřejmě
ve
Pticích
a pak v Úhonicích, Chyňavě, Litni,
Itálie do 1.světové války v místě dnešní oblasti Tridentska.
Železné, v Karlštejně a dalších místech.
Daří se nalézat ztracená dětská přátelství i pamětníky. To už
jsou ale hranice pro nás znovu uzavřeny a každý kontakt
s cizinou je podezřelý. Pro mne to znamená zákaz výjezdu
z republiky, výslechy na StB, kontrola korespondence. Je
lepší nemít žádné poznámky. Nikoho historie 1.světové války
nezajímá.
Během let zůstávám v kontaktu s italskými přáteli, ti však
postupně umírají. Zůstávají jejich děti, moji vrstevníci, ale
nikoli pamětníci.
2009-2010.
A pak do Ptic příjíždí Claudio Collotta a ptá se mne na rodinu
Giuliana Gnuffi z Valle di Ledro. Odstartuje se další etapa
historie.
Představitelé
údolí Ledro
Odhalení názvu Ptic na úrovni EU
chtějí tuto část
života jejich
Vysídlenci ztrácejí během několika
předků
hodin veškerý svůj majetek, zázemí a
připomenout.
jistotu – své domovy. Přijíždějí
Do Čech se
dobytčími vagony, zoufalí, vyděšení,
vypravuje
hladoví, bezmocní. Jsou rozptýleni po
obrovská
celých Čechách a Moravě – od jihu
skupina
k severu, od západu k východu.
potomků
Dnes jsou Ptice daleko větší obec než
vysídlenců, aby
tenkrát, s vytápěnými domy, teplou
se zúčastnila
vodou a veškerým komfortem moderní
odhalení
doby. Přesto si netroufám odhadnout,
památníku na
zda bychom dnes dokázali poskytnout
Svaté Hoře a
U
názvu
ulice
Spřátelená
česká
obec
Česká
republika.
přístřeší 50 zbídačeným lidem.
Zleva
Juliano
Pellegrini
–starosta
obce
Valle
di
Ledro.
paní
Iole
navštívila
Ani tenkrát nebyla situace určitě
(98)
–
pův.vysídlená
do
Ptic,
pan
starosta
Václav
Jirotka
Trentini
některé obce.
růžová, ale po prvních rozpacích a po
Ptice jsou jediná
vzájemném poznávání se někteří vysídlenci pomalu
vesnice, kam přijíždí dosud žijící pamětnice, paní Iole Trentini,
přemísťují ze sálů hostinců do jednotlivých rodin. Specielně
ročník 1913. A protože bylo málo času, těší se, že se do Ptic
děti se rychle spřátelí mezi sebou a odstraňují postupně i
znovu brzy vrátí, aby si je v klidu prohlédla.
jazykovou bariéru.
Radnice Valle di Ledro, v zastoupení Giuliana Pellegrini
Ta pomoc musela být opravdu velká, protože ačkoli se
rozhoduje o uzavření oficiální přátelské smlouvy s několika
jednalo o tragedii v celém smyslu slova, nikdy na Čechy
vybranými
obcemi, Ptice nevyjímaje.
nezapomněli a převyprávěli ten příběh svým dětem i vnukům.
20.2.2010
dochází
k inauguraci nových ulic v údolí Ledro. Za
Na konci války je čekala stejná hrůza. Návrat do zničeného
přítomnosti starostů obcí se jména našich měst a vesnic
kraje, opět život ve společných místnostech a těžké znovu
dostávají do názvů ulic obcí Valle di Ledro.
vybudování domova.
Údolí Ledro je nádherný kus této planety. Až se tam třeba
1968 – 1969
vypravíte na dovolenou, přímo na břehu jezera Lago di Ledro
Uplynulo 50 let. Dospělí zestárli a děti dospěly. Přehnala se
je
obec Mezzolago. Na jejím konci, pojedete-li od jezera
další válka a politická situace u nás byla velmi složitá. Po
Garda,
je ulice, nesoucí jméno Ptice. A po celém údolí
Pražském jaru 1968 se na chvíli otevírá hranice a dochází
v
dalších
obcích najdete ulice Chyňava, Mšeň, Příbram, Milín.
k prvním pokusům navázat ztracené kontakty. Tehdy jsem se
Jen
Buštěhrad
a Doksy svůj název ulice nemohly dostat.
poprvé dozvěděla o předchozích událostech a po
Překážkou je jejich, pro Italy, složitá výslovnost. Jejich jméno
neuvěřitelném pokusu o nalezení rodiny mého dědečka,
ponese nějaký jiný objekt.
přijíždí do Ptic pan Luigi Genlili, jehož dětství je spojeno
Nechci, aby to vyznělo vychloubačně, ale jsem ráda, že se mi
právě s pobytem u nás.
Mezzolago - Via Ptice
Strana 2 / 4
Uzávěrka 17/3/2010
PTICKÉ
LISTY
Středočeské Lípy
Číslo 1
Ročník 2010
snad k této historické události podařilo přispět.
Už dávno nežijí pan Luigi a jeho bratři Ignio a Umberto,
Giuliano Gnuffi, Lino Sartori, Beppina Canepel, Quido
Baldo…. Ale pokud se na nás dívají, usmívají se.
prováděné kontrole v obci, tak schovali nepovolená zvířata,
aby jim nebyla odebrána nebo aby neplatili pokutu.
Přebytečnou drůbež pochytali do pytle a odnesli jej do pole
nebo jej jinak ukryli. Pokud někdo choval větší zvířata,
Marie Breníková
kupříkladu prasata, musel mít přesnou evidenci a černé
zabijačky se trestaly.
Dalším zdrojem masa bylo pytláctví. Známým pytlákem byl ve
Poznáváme Ptice a okolí
Pticích p.Klika. Pokud chytil větší zvíře, např. srnu, nemohl ji
Od 15.3.1939 již uběhlo dlouhých 71 let. Přesto v naší obci
rovnou odnést domů. Připravil ji a poslal pro ni matku. Ta
ještě žijí pamětníci, kteří mají co mladé generaci sdělit. Dnes
chodila do lesa pro dříví. Srnu ukryla uprostřed roští, které na
přinášíme vzpomínky paní Věry Špírkové.
zádech přinesla z lesa.
Období okupace prožila jako mladá občanka Ptic a má
Byly i další nepovolené činnosti, které občané přes zákaz
dodnes trvalé vzpomínky a zážitky na válečná léta. Po
prováděli. U rádií byly odebrány některé součástky, aby nebylo
okupaci v březnu 1939 se ztížil život občanů v Pticích a
možné poslouchat zahraniční vysílání. Po takové úpravě byl
v celém protektorátu. Byla zrušena běžná práva a omezena
přijímač zaplombován. Ale například obchodník pan Jelínek
osobní svoboda občanů. Začaly platit zákony a nařízení
měl druhý přijímač kompletní a pouštěl lidem z okna vysílání
ztěžující běžný život. Zhoršilo se zásobování potravinami a
ze zahraničí. Za to se zavíralo.
všemi dalšími výrobky. Lidé se museli spoléhat jen sami na
Ve Pticích na Průhoně byla za války cvičná střelnice pro
sebe nebo na pomoc sousedů.
shazování bomb z letadel. Bombardéry startující z Ruzyně
V té době byl ředitelem základní školy v Úhonicích pan
shazovaly na označené terče cvičné betonové bomby. Sledovali
František Klůc ze Ptic. Hodně pomáhal nejen dětem ve škole,
je němečtí vojáci schovaní v krytu a hlásili posádkám letadel
kam chodily všechny děti ze Ptic, ale pomáhal i většině
úspěchy zásahů. Naštěstí tito vojáci byli z našeho zabraného
obyvatel Ptic. Například o prázdninách celé dnya v září
pohraničí a Hitlera neměli rádi. Upozornili p.Jelínka, aby
odpoledne po škole svážel občanům z polí obilí k vymlácení
vysílání nepouštěl na veřejnosti a nic gestapu nehlásili.
do dvora čp.16, kde toto obilí mlátil na pevně zakotvené
Pozůstatky ze střelnice jsou na
mlátičce jeho thán p.Mráz.
Průhoně dosud vidět. Celý Průhon a
Mnozí občané Ptic si pronajímali
okolí Karabinského vrchu (který je
menší pole, aby měli obilí a získali
nejvyšším bodem Ptic – 440 m nad
pak mouku pro sebe. Nemohli si
mořem), kde byla střelnice, bylo
obilí oficiálně umlít ve mlýně a
rozryto mnoha velkými jámami. Po
mouka se získávala jak se dalo. Ve
válce se díry začaly zavážet
Pticích byly na Kačáku Fejmanův
odpadky a vzniklo zde velké
a Kapalínův vodní mlýn. V
smetiště. Aby se skládka
Úhonicích měl parní mlýn p.
zlikvidovala, Průhon se
Balák.
rozparceloval a pozemky byly
K mletí se po březnu 1939 muselo
prodány chatařům. V zadní části u
získat povolení s přesnými
lesa jsou parcely i po zastavění
předpisy. Mlynář mohl dovést jen
Výstavba 2.etapy kanalizace v obci
často hodně nerovné. Další
stanovené množství obilí. Prodej
památkou na střelnici jsou zbytky
mouky byl vázán na číslované a evidované potravinové
betonové bomby na kraji lesa za Blažkovic loukou.
lístky, které musel mlynář nebo obchod potravinami
V této době nasazovali svůj život i někteří občané Ptic.
dokladovat úřadům. Lidé dostávali jen omezené množství
Například zmíněný p.Fajman ukrýval ve svém mlýně
lístků na mouku, potraviny a další zboží. Všechno bylo na
partyzány. Paní Špírková ví o skupině tří výsadkářů – Čechů,
lístky a všeho bylo málo.
kteří byli vysláni z Anglie. Ukrývali se ve mlýně, než se spojili
Za této situace p.Kapalín mlýn uzavřel. O to častější byly
s určenými lidmi a dostali se dál.
kontroly ve Fajmanově mlýně. Přesto se zde pro lidi stále
Další čtyři partyzáni byli v roce 1941 asi měsíc v ptických
mlelo na černo.
lesích. Po výsadku si vybudovali úkryt v zarostlé strži,
Ze Ptic chodily ženy přes les s ukrytým obilím na těle a
navazující na Čížkovskou rokli a hledali pomoc mezi občany
nosily pod šaty v příkrých stráních až 25 kg obilí. Dostávaly
Ptic.
z přineseného obilí polovinu váhy dobré mouky. Tu opět
V té době byl dům Rusovic čp.56 na okraji obce a z lesa
nosily pod šaty zpátky.
k domu vedla málo používaná cesta. Večer po setmění jeden
Pokud přijela do mlýna kontrola, starý p.Fajman dával
partyzán oslovil pana Rudolfa Rusa, který pomoc neodmítl. Na
v kuchyni Němcům občerstvení a zdržoval je u jídla, aby jeho
partyzány v lese přišla také paní Emilie Bendová z domu čp.2.
syn František mohl dát mouku lidem co přišli a nevraceli se
Pak obě rodiny, hlavně ženy, donášely na určené místo jídlo.
s prázdnou.
Za tmy chodili jednou za čas partyzáni do domu čp.56 a zde
V Úhonicích na černo mlít moc nešlo, protože mlýn byl
dostávali další nejnutnější potřeby nebo si vyměňovali prádlo.
přímo na očích v obci.
Znamením na vrátkách věděli, kdy mohou nebo nemají přijít.
Hospodářské kontroly chodily za okupace po celé vesnici.
Jednou domluvené znamení nebylo a u Rusů byla sousedka. Ta
V každém domě byl seznam nahlášených a povolených zvířat
to chtěla ohlásit policii, ale přemluvili ji, aby nic neříkala. Za
a ten nesměl být překročen. Když se lidé dozvěděli o
Strana 3 / 4
Uzávěrka 17/3/2010
PTICKÉ
LISTY
Středočeské Lípy
Číslo 1
Ročník 2010
stojí daňového jedince zastupitelstvo.
několik dní i tito partyzáni s pomocí p.Fajmana odešli.
752,90 Kč zaplatí každý školám za výuku našich nadějných ratolestí.
Nejhorší situaci zažili obyvatelé Ptic v červnu 1942 po
Platby daní a poplatků, které obec zaplatí, přijdou občana na 491,- Kč.
vypálení Lidic. Pět mužů z Lidic se dovědělo o vypálení
Kromě jízdenek poukážeme příspěvek na dopravu ve výši 360,- Kč.
jejich obce, když ráno 11.června vyfárali z dolu po noční
Abychom neklopýtali v noci ve tmě, zaplatíme 297,- Kč za energii pro
směně. Lidé nastupující na ranní směnu je informovali o této
veřejné osvětlení. 131,- Kč padne na opravu silnice a 101,50 Kč za
hrůze a varovali je, aby nejezdili domů.
ořezání stromů. Kultura v obci je ošetřena knihovnou a ostatními
Rozhodli se, že využijí tehdejší Kladensko-Nučickou dráhu.
záležitostmi kultury za 63,80 Kč/rok. Komunální služby a územní
Na této trati jezdily hytláky (nákladní vozy upravené pro
rozvoj vyjdou občana na 57,30 Kč.
přepravu lidí) a vozily dělníky do hutí a dolů na Kladně.
Údržba potoka a rybníků přijde na 41,- Kč. Sociální poradenství –
16,40 Kč. Finanční operace jsou za 32,70 Kč.
Vlak po průjezdu Kladnem měl první zastávku na nádraží
Příspěvek
na útulek pro psy platí každý z nás ve stejné výši jako na
v Unhošti Fialce a další zastávka byla na nádraží mezi
využití volného času dětí a mládeže, a to celých 19,- Kč/rok (cena
Červeným Újezdem a Pticemi. Zde vystoupili. Bylo to blízko
nepokryje cenu 1 hamburgera). Nevím, zda z důvodu, že dětí je málo
lesa, kde se ukryli.
nebo proto, že
Místní obyvatelé, kteří o nich věděli, jim
přeci jenom i
nosili jídlo a další nezbytné potřeby. Ve
zatoulaný pes,
ptických lesích se schovávali tři dny, ale to
který využije
už o nich gestapo vědělo. Není jasné, jak se
obcí placený
k tomu dopracovalo. Ale podle evidence
útulek je přítel
člověka.
obyvatel gestapo tyto lidi shánělo. Nebyli
Na činnost
přítomni při vypálení obce a nebyli mezi
k ochraně přírody
popravenými muži z Lidic. Ale jestli je
věnujeme 9,80
někdo udal, se neví. Mohl to být někdo, kdo
Kč. A kapsa je
jel s nimi vlakem, kdo je viděl vystupovat
prázdná.
nebo je zahlédl v lese.
A co tím chtěl
Gestapo dalo starostovi panu Knížákovi a
autor článku říci?
občanům Ptic ultimátum, že když se lidé
Kdepak, není
z Lidic do 24 hodin nepřihlásí, gestapo
záměrem
poškodit
vystřílí Ptice stejně jako Lidice.
většinové
S běženci byli v kontaktu hlavně bratři
zastupitele před
Opltové. Když se běženci o ultimatu
Jarní tání na severu obce, dle zastupitelů, je řešení odvedení vody volbami. Je to
dověděli, byla to pro ně hrozná situace.
pouze vysvětlení,
ohrožující domy mezi vlastníky nemovitostí. Na tuto stranu by
Možnost úniku nebyla žádná. Věděli, že je
proč na některé
mělo být svedeno odvodnění přeložky II/101.
čeká gestapo a jistá smrt. K tomu je tížila
záležitosti není.
odpovědnost za obyvatele Ptic. Čtyři
Pokud by dal každý z občanů kromě svých daní v jednom roce
nevinní lidé se vzdali a pátý se v lese sám oběsil.
70,- Kč, mohla by mít obec přechody. Pokud bychom chtěli mít v obci
Předtím museli oni a ti, co jim pomáhali zlikvidovat všechny
2 zpomalující semafory, pak by nezbývalo než přispět 3000,- Kč.
Nemuselo by to být nutné. Dnes víme, že kanalizace vyjde každého
věci, co měli od lidí ze Ptic. Oblečení, bandasku a misky na
trvale hlášeného občana na 81.833,- Kč (to je včetně úroku za úvěr).
jídlo, břitvu na holení atd., aby gestapo nepronásledovalo i
Přepočítáme-li cenu na 1 připojený dům v obci, pak je cena
občany Ptic.
připojeného domu cca 220 tis. Kč (cena je včetně ceny řadu, ceny
Německá okupace se tak projevila v celé své zrůdnosti
ČOV a úroku z úvěru). Občané tímto přispějí i těm, kteří dosud v obci
v samotné obci. K tomu nelze ani dnes cokoli dodat.
nebydlí. Za naše peníze jsou přiváděny sítě k těm pozemkům, jejichž
Jára Breník
O penězích, s penězi a bez peněz.
Všichni čekáme na jaro, abychom vyrazili za hřejivými paprsky
slunce. Ale nepřízeň počasí, chlad a sníh nás drží v teple domova.
Někdo si zapne rozhlas, jiný oblíbený seriál. Díky informačnímu
toku v obci jsem dal dohromady statistiku s obecním rozpočtem.
Obec má 611 trvale hlášených obyvatel. Rozpočet nakládá
s 7.462.000,- Kč příjmů. To znamená, že každý z ptičanů má
k dispozici 12.212,- Kč/rok. Výdělečně činní přispějí na tuto částku
z daní, které přerozdělí stát. Vlastníci nemovitostí pak z příslušné
daně, kterou v plné výši obdrží obec. Momentálně máme ale
k dispozici více o 1036,- Kč. Obec si půjčila 10 mil. Kč na 15 let.
Chvíli si můžeme pomyslet, co bychom se „svými“ penězi, se
kterými zastupitelé hospodaří, udělali.
Následně nahlédněme do rozpočtu a odečítejme.
7.583,40 Kč v tomto roce poskytneme na stavbu kanalizace.
V následujících 15 letech pak 1591,- Kč na splátku úvěru.
2487,70 Kč/rok stojí trvale hlášeného občana místní správa, 991,80
Kč je potřeba zaplatit za odvoz a likvidaci odpadu. 828,20 Kč/rok
Strana 4 / 4
někteří vlastníci neposkytli obci ani 1 Kč. Pokud by se tento stav řešil
způsobem, že pokud vlastník pozemku bude na pozemku stavět,
odvede obci poplatek za zhodnocení pozemku možností napojit se na
sítě vybudované obcí, ve výši podílu investované hodnoty, byla by
situace obecního rozpočtu o něco lepší. Výběr poplatku by postačilo
ošetřit způsobem, jak bylo naznačeno ve smlouvě Sdružení stavebníků
s obcí. Tj. obec nevydá souhlas se stavbou, pokud nebude na účet
obce uhrazen poplatek ze zhodnocení nemovitosti. V současnosti je
tento poplatek 8 tis. Kč + cena přípojky od hlavního řadu
ANP.
Vydává
Občanské sdružení Středočeská Lípa
Ptice 202
252 18 pošta Úhonice
J.Breník – 606 388 811, A.Pošusta 724 317 028
email: [email protected]
webové stránky: http://ptice.unas.cz/
Uzávěrka 17/3/2010