Občasník - zima 2013 - Domov pro seniory Burešov

BUREŠOVSKÝ
OBČASNÍK
ZIMA 2013
,,Každý den má svoje dary"
Marcus Valerius Martialis
Sněží
Sněží, sněží
na špičky věží
na domy i na stromy
na pole i na louky
na čepice, klobouky.
Kdo si chvíli počká
spadne na něj vločka,
spadne na něj celý mrak.
Bude z něho sněhulák.
-2-
Standard kvality sociálních služeb č. 8
Návaznost poskytované sociální služby na další dostupné zdroje
Pracovníci DS Burešov, p.o. se snaží uživatele podporovat k využívání
dostupných veřejných služeb (kadeřnice, pedikérka, návštěva kostela, nákup ve
městě, aj.) a napomáhají uživatelům v udržení kontaktu s rodinou a přáteli.
Seznam nejbližších dostupných veřejných služeb je vyvěšen na nástěnce na
každém oddělení - „ Seznam služeb v nejbližším okolí Domova pro seniory
Burešov, p.o. “
Informace o kulturních a společenských akcích konané mimo organizaci jsou
k dispozici na nástěnce u jídelny, v magazínu Okno do kraje nebo Magazínu
Zlín. K dopravě na tyto akce mohou uživatelé využít služební auto (fakultativní
služba - 9 Kč/km). Bližší informace předá uživateli instruktorka sociální péče
nebo sociální pracovnice.
O společenských a volnočasových aktivitách organizované pracovníky DS
Burešov, p.o. jsou uživatelé informování pomocí rozhlasu, na nástěnkách na
etážích nebo je o dané aktivitě informují pracovníci, především instruktorky
sociální péče.
V případě, že se uživatel dostane do konfliktu s rodinou nebo přáteli, pracovníci
organizace musí zachovávat neutrální postoj.
Pokud bude uživatel chtít změnit sociální službu, může se obrátit na sociální
pracovnici, která mu pomůže s vypsáním žádosti. Seznam sociálních služeb ve
Zlínském kraji je k dispozici na nástěnce na etáži – „Informace o dalších
službách ve Zlínském kraji.“
-3-
JUBILANTI
V průběhu podzimu prvního pololetí proběhne na našem domově Burešov
oslava jubilantů. Uživatelům přijdou opět blahopřát zástupci magistrátu města
Zlína. Všem gratulantům blahopřejeme.
Naši jubilanti:
Zemanová Ludmila
Kluzová Božena
Grossmannová Miroslava
Pilíková Libuše
Urbanová Ludmila
Sedláková Marie
Zápalová Růžena
Šimáčková Vítězslava
Podepřelová Věra
Masaříková Božena
Šimáček Josef
Malotová Ludmila
Raková Štěpánka
Wintrová Ludmila
Štefek Jindřich
Hradilová Božena
Krčmářová Ludmila
Janková Vlasta
Horecká Marie
Vrbková Viktoria
Cholastová Jaroslava
Hluštíková Anna
-4-
Petanque
V areálu zlínského Domova pro seniory Burešov se v srpnu uskutečnil již 4. ročník turnaje ve
hře pétanque pod názvem Morava cup 2013. Tradiční akci pořádanou Zlínským krajem pro
klienty domovů pro seniory Moravy a Slezska zaštítila Asociace poskytovatelů sociálních
služeb České republiky.
Zahájení turnaje se ujal hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák, který účastníky srdečně
přivítal, popřál všem soutěžícím úspěch v soutěži a pozdravil vzácné hosty z celé republiky.
Seniory v jejich aktivitě přišli podpořit kromě jiných také náměstek hejtmana Iva Mařák, člen
rady Jaroslav Kučera a krajská zastupitelka Milena Kovaříková.
Tradičně se akcí pořádaných na Burešově účastní radní pro sociální oblast Taťána Nersesjan,
jejíž pozvání přijal hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček, který je zároveň předsedou
sociální komise Asociace krajů České republiky. Úvodního slova se ujal také prezident
Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký, který označil turnaj jako akci sezóny.
Na přípravě turnaje se podílí velká část zaměstnanců domova od vedení, až po pracovníky
přímé péče. Klienti, z nichž někteří žijí na Burešově již několik let, se zajímají o průběh
příprav a jsou jeho součástí především při tréninku, kterého se účastní buď aktivně, nebo jako
fandové svých spolubydlících. Někteří z nich byli součástí soutěžních týmů i v uplynulých
letech a těšili se na setkání se svými sportovními přáteli. Do turnaje se probojovalo celkem
deset soutěžních družstev z krajských kol Jihomoravského, Olomouckého,
Moravskoslezského, Zlínského a Vysočiny, jedno družstvo zastupovalo pořádající Domov pro
seniory Burešov a dvanácté družstvo z Domova pro seniory Podpěrova z Brna nominovala
Asociace poskyovatelů sociálních služeb České republiky.
Počasí nám přálo více, až při krajském kole, kdy jsme se potýkali s tropickým vedrem. Hráči
soutěžili souběžně na dvou pétanquových hřištích za podpory pracovníků i ostatních seniorů.
Panovala dobrá soutěžní nálada, slyšeli jsme mnohé vtipné komentáře soutěžících a byli jsme
svědky napětí, zda zrovna to či ono družstvo postoupí do užšího kola.
Vítězem turnaje se na sklonku dopoledního souboje stalo družstvo z Domova pro seniory
Nýdek, druhé skončilo družstvo z Domova U Moravy z Kroměříže a na třetím místě se
umístil Domov pro seniory Věstonická z Brna. Ocenění získala také nejstarší hráčka turnaje
Marie Hovoříková (98 let), nejstarší hráč Jiří Šíma (89 let) a nejstarší družstvo z Domova pro
seniory Vychodilova Brno. Domácí Miroslav Raška z Domova pro seniory Burešov obdržel
cenu fair play a cenu sympatie Blažena Jochmanová z Domova pro seniory Podpěrova v Brně.
Po vyhlášení vítězů zbyl čas na posezení u občerstvení, poslech hudby a hlavně konverzaci,
která probíhala mezi seniory v příjemné atmosféře. Nás, jako pořádající domov pro seniory,
těší, že se každoroční akce opět vydařila. Získali jsme inspiraci od kolegů k další činnosti a
naši senioři načerpali elán od svých vrstevníků.
Mgr. Martina Pacáková
Vedoucí přímé obslužné péče
-5-
Burešovský podzim aktivit
Od 16. září 2013 proběhl v našem domově Burešovský podzim aktivit plný překvapení a
soutěží. Uživatelé soutěžili v mnoha různých disciplínách od psaní humorných povídek až po
sportovní klání v několika disciplínách.
Aktivity byly určeny jak pro uživatele domova pro seniory, tak pro uživatele domova se
zvláštním režimem. Razíme heslo, že neexistuje žádné omezení, pokud jej nehledáme. Proto
se scházeli společně všichni, kteří měli zájem. Ten je rozhodující.
Program:
16.9. - 26.9. Vtipnější vyhrává - soutěž v humorných povídkách
23.9. Burešovský bramborák - v klání o nejvypečenější bramborák soutěžily jednotlivé
etáže mezi sebou
24.9. - 26.9. Burešovský víceboj - kombinovaný sportovní blok, mobilní uživatelé soutěžili v
hodu míčkem na koš, šipkách a čáře. Pro imobilní uživatele a ostatní zájemce jbyla určena
soutěžní disciplína jízda na rehabilitační pomůcce "motomed" pomocí rukou
27.9. Závěrečné vyhodnocení - společné setkání při vyhodnocení jednotlivých soutěží
spojené se sladkou odměnou pro vítěze všech kategorií
Vyhodnocení
Žertovník (soutěž o nejlepší vtip či humornou povídku): Božena Masaříková
Největší aktivita v soutěži Burešovský podzim aktivit
1. místo: 1. etáž
2. místo: 5. etáž
3. místo: 3. etáž
Šlapání na motomedu
1.
2.
3.
4.
5.
místo: 2. etáž 35.542 otáček
místo: 1. etáž 16.094 otáček
místo: 3. etáž 7.627 otáček
místo: 4. etáž 4.749 otáček
místo: 5. etáž 2.574 otáček
Nejlepší výkon ve hře „ČÁRA“:
Anna Hluštíková
Nejlepší výkon ve hře „ŠIPKY“:
Miroslav Raška
Nejlepší výkon vehře „ HOD DO KOŠE“:
Anežka Geržová
Nejvšestrannější účastník:
Miroslav Raška
-6-
Soutěž o „Mlsný jazyk“ nejlepší burešovský bramborák
1. místo: 3. etáž
2. místo: 2. etáž
3. místo: 1. etáž
Den seniorů
1.10. 2013 jsme v našem domově oslavili svátek seniorů.
Oslavou dne seniorů vyvrcholil náš předchozí týden Burešovských aktivit. V připraveném
hodinovém pásmu zazněly melodie 70. let doplněné vtipnými citáty a verši. Nechybělo
pohoštění, ani dobrá nálada. Podařilo se nám vykouzlit spoustu úsměvů na tvářích našich
uživatelů, a proto tímto prvním ročníkem u nás na Burešově zahajujeme tradici tohoto svátku.
Zároveň děkujeme sponzorské firmě Kabourek, která nám dodala poháry pro vítěze a těšíme
se v příštím roce opět nashledanou.
Ilona Vichtorová
Instruktorka sociální péče
-7-
VÁNOCE
Vánoce (z něm. Weihnachten svaté noci) svátky, které v křesťanské tradici představují oslavu
narození Ježíše Krista.
Spolu sVelikonocemi a Letnicemi patří k nejvýznamnějším křesťanským svátkům. Slaví se
od 25. prosince do slavnosti Křtu Páně (první neděle po 6. lednu, resp. 13. leden). Již ve 3.
století někteří křesťanští teologové uvádějí 25. prosinec jako datum Kristova narození, oslava
tohoto narození je dosvědčena poprvé v Římě kolem roku 336.[1] Všeobecně se Vánoce v
církvi slaví od 7. století.
V Česku je však za vrchol Vánoc považován především nevěřícími omylem Štědrý den, 24.
prosinec, coby předvečer samotné slavnosti, do Vánoc je někdy zahrnována i doba adventní,
která Vánocům předchází. K Vánocům se pojí nejrůznější tradice, k nimž se řadí vánoční
stromek, jesličky (betlém), vánoční dárky, které nosí Ježíšek, či vánoční cukroví; některé z
těchto tradic pocházejí již z předkřesťanských dob a souvisí s oslavou slunovratu, který na
tyto dny též připadá. V současné době se však původní,náboženský význam Vánoc vytrácí a
Vánoce se považují i za jeden z nejvýznamnějších občanských svátků. Většina českých rodin
si na Vánoce pořídí vánoční stromeček, který ozdobí skleněnými koulemi, třpytivými řetězy,
vločkami, nebo slaměnými a jinými ozdobami. Na Štědrý den lidé podle tradice nesmí celý
den nic jíst, aby viděli zlaté prasátko. Ke štědrovečerní večeři se většinou podává smažený
kapr nebo řízek s bramborovým salátem. Po večeři zazvoní zvoneček, a pokud jsme byli celý
rok hodní, pod stromečkem najdeme dárky od Ježíška.
-8-
Co je to ADVENT
Slovo advent latinsky znamená "příchod" - v křesťanství se užívá specielně pro příchod
Ježíše Krista, přesněji přípravy na církevní svátky - Vánoce. Tyto přípravy se ustálily na čtyři
týdny před Štědrým dnem.
V tomto období se pradávné obyčeje proplétají s církevními - křesťanskýmitradicemi.
Zmíníme se o některých zvycích, které toto období provází.
Na svatého Ondřeje - 30. listopadu se svobodné dívky táží, jestli se do roka provdají. O
půlnoci dívka šla na dvůr, jestli se z kurníku ozval kohout, děvče se vdá, když se ozvala
slepice, musí ještě se svatbou počkat.
Na sv. Barboru (4.12) se trhají "barborky"- větvičky ze stromů a keřů. Když před
vánocemi pěkně vykvetou, je to dobré znamení, že dívka se provdá do roka.
Den svatého Mikuláše (6.12.) je vám všem dětem známý i dnes.
Kdo byl svatý Mikuláš, znáte asi už méně.
Sv. Mikuláš byl skutečný člověk, který se narodil v roce 250 v rodině zámožných křesťanů.
Pomáhal potřebným a rozdal svůj majetek. Nechtěl za to od lidí ani vděčnost. Vydal se jako
poutník na cestu do Palestiny. Byl taky ve vězení, protože za římského císaře Diokleciána byli
křesťané pronásledováni. Mikuláš se stal biskupem. Je uctíván od 13. století. Pověsti mu
přisuzují různé vlastnosti. Původně chránil rybáře a námořníky, pak jako ochránce dětí před
nemocemi, symbol štědrosti a víry v bohatství.
V tento den bývaly průvody a Mikulášské trhy.
Svatá Lucie, která má svátek 13. prosince je provázena mnoha pověstmi a zvyky.
Říká se "Svatá Lucie, noci upije a dne nepřidá"- toto pořekadlo se zachovalo ještě z dob,
kdy platil Juliánský kalendář a slunovrat podle něho připadl na tento den
(Od roku 1582 platí Gregoriánský kalendář, který zavedl papež Řehoř.)
Představa Lucie je žena bíle oděná s bílým obličejem jako symbol čistoty a ochránkyně
přadlen. Na její svátek se nesmělo příst, každou přadlenu, která v tento den předla, Lucie
přísně potrestala.
"Lucky" dívky oděné v bílém, s pomoučeným obličejem a maskou s čapím nosem, chodily po
domácnostech, bílily stěny, zametaly v koutech místností a obdarovávaly děti.
Štědrý den (24.12) Provází také množství pověstí, zvyků a pověr. Je to den půstu.
Rodiče slibují dětem že uvidí zlaté prasátko za to, když nebudou jíst . Taky Perchta - bílá paní
trestala děti za nestřídmost.
Večer však všechny čekala bohatá večeře, která se měla skládat z devatera jídel. Nesměly
chybět houby v polévce, nebo v černém Kubovi (jídlo z hub modráků a krup), ryby a ovoce.
Boží Hod (25.12) -1. svátek vánoční je svátkem klidu a pohody. Nesmělo se pracovat,
dokonce ani stlát postel!
Následuje 2. svátek vánoční - Sv. Štěpán (26.12) .
"Říká se: "Na Štěpána, není pána", znamená to - každý sám svým pánem. Konají se zábavy,
chodí se na koledy.
Silvestr 31.12. pro nás představuje konec starého a začátek nového.
V řeči vánoc zamení, že třeba děkovat za staré a prosit o nové. Přejeme si štěstí a zdraví.
(Svatý Silvestr se narodil v Římě ve třetím století. Roku 311 byl zvolen papežem. Císař
Konstantin už povolil křesťanství.)
-9-
Doba vánoční končí definitivně dnem Tří králů (6.12). V tento den chodí chlapci,převlečení
za tři krále koledovat po domech, a jsou obdarováváni pečivem, cukrovím i penězi. Příbytky
označovali a ještě označují křídou písmeny K+M+B a letopočtem. Písmena představují
latinská slova Christus mansionem benedicat (Kristus ať žehná tomuto příbytku).
SVATÝ MIKULÁŠ
Svatý Mikuláš z Myry byl biskup v Myře v Lykii. Už za svého života byl velmi oblíbený
mezi lidmi, proslul štědrostí k potřebným, jako obránce víry před pohanstvím a zachránce
nespravedlivě obviněných. Pro množství zázraků, které se udály na jeho přímluvu, je také
někdy zván Mikuláš Divotvůrce. Jde o jednoho z nejuctívanějších svatých v
celém křesťanství, ve východních církvích je druhým nejuctívanějším svatým vůbec
(po Panně Marii).
V západní liturgické tradici jeho svátek připadá na 6. prosinec a oslava tohoto svátku je
spojena s rozdáváním dárků dětem (obvykle v předvečer 5. prosince). Byl inspirací pro
vytvoření mýtické postavy Santa Clause, dodáním dalších atributů.
Svatý Mikuláš je uctíván jako patron námořníků, obchodníků, lukostřelců, dětí, lékárníků,
právníků, studentů a vězňů. Je též patronem států (Rusko, Lotrinsko) a měst
(Amsterdam, Bari, Barranquilla atd.).
Mikuláš se narodil ve městě Patara v římské provincii Asii do křesťanské řeckérodiny. Běžně
se počítá, že se tak stalo mezi lety 280/286, ale udávají se i dřívější termíny, z nichž nejzazší
mluví o roku 250. Z toho, že se stal patronem rybářů a námořníků, bývalo odvozováno, že by
mohl být původně povoláním rybář či námořník, pravděpodobnější ale je, že se jeho rodina
zabývala obchodem s rybami. Byl velmi zbožný a po smrti otce měl dědictví rozdat chudým.
Někteří z toho odvozují, že v té době byl už váženým knězem či biskupem. Obecně se
předpokládá, že se stal biskupem (či nejvýznamnějším knězem) v Myře kolem roku 300 a to
ve velmi mladém věku.
Během Galeriova a Maximinova pronásledování křesťanů byl patrně vězněn. Během rozkvětu
křesťanských komunit za Licinia již byl zcela jistě biskupem Myry a to patrně velmi
oblíbeným a rozsáhle činným v oblasti dobročinnosti. Byl též velmi zapáleným obhájcem víry
a bojovníkem proti ariánství a pohanství. Je mu připisováno zničení několika pohanských
chrámů.
Zároveň se též patrně zasazoval o spravedlivý přístup k cizincům a dohlížel na spravedlivý
chod soudů. Nejspíše moudře, neboť se stal známým též jako ochránce nespravedlivě
obviněných.
Zúčastnil se Prvního nikajského koncilu, kde se tvrdě postavil proti přívržencům ariánství.
Mikuláš z Myry zemřel patrně 6. prosince (podle některých historiků jde možná o fabulaci
mající podložit umístění jeho svátku na tento den, aby nahradil pohanský svátek
zrození Diany, římské bohyně lovu) v rozmezí let 345–352. Pohřben byl původně v Myře,
avšak v 11. století, když se Byzantská říše potácela pod útoky četných nájezdníků, stala se
Malá Asie součástí islámského světa. Pád Mikulášova hrobu do rukou muslimů vyburcoval
italské
námořníky,
kteří
v
roce 1087 Myru
přepadli
a
ostatky
odvezli
do Bari (prázdný sarkofág stojí v Demredodnes). Kryptu s Mikulášovými ostatky posvětil
roku 1089 papež Urban II.
-10-
Jako všichni světci z jeho doby nebyl sv. Mikuláš z Myry nikdy oficiálně prohlášen svatým,
jeho uctívání se prostě stalo součástí víry širokých vrstev a zvolna se šířila, k její největší
expanzi dochází od 8. století v Rusku, jehož je patronem. Postupně se jeho kult šířil i do
dalších slovanských zemí a od 10. století do Evropy, zvláště Německa, Francie a Anglie. Za
svatého ho uznávají všechny křesťanskécírkve, které úctu ke svatým praktikují, u
pravoslavných jde o nejuctívanějšího světce (pomineme-li Pannu Marii), velmi oblíben je též
vNizozemí, Německu a USA.
V celé Evropě nacházíme často cykly se scénami z Mikulášova života – např. v
německé Kostnici z 15. století nebo v kostele Panny Marie v Gdaňsku. Po světě jsou rozesety
desetitisíce kostelů zasvěcených svatému Mikuláši, mimo jiné např. Basilica di San
Nicola vBari, kde jsou uchovávány jeho ostatky, ze kterých už po několik staletí vytéká
tekutina - myro. V Česku je to například katedrála svatého Mikuláše v Českých Budějovicích,
v Praze stojí kostel na Staroměstském náměstí, na Malé Straně a barokní ve Vršovicích. V
Brně stál Kostel svatého Mikuláše na náměstí Svobody. Více o tématu viz článek Seznam
kostelů zasvěcených svatému Mikuláši.
Legenda o šlechtici a jeho třech dcerách
Jde o jednu z nejstarších legend o sv. Mikulášovi, která se dochovala ve vícero podobách.
Podle nejextrémnější verze zchudlý šlechtic poslal své tři dcery do veřejného domu, aby si
vydělaly na věno. Mikuláš jim podle legendy hodil oknem po jednom sáčku se zlaťáky, takže
mohly ukončit svou činnost a vdát se. Umírněnější a poměrně rozšířenější verze podávají
celou záležitost tak, že zchudlá rodina uvízla v dluzích a vše směřovalo k tomu, že otec skončí
ve vězení pro dlužníky a dcery budou prodány a odvlečeny do veřejných domů (resp. tam bez
prostředků a věna nakonec stejně skončí). K čemuž však nedošlo díky zásahu sv. Mikuláše, v
jehož popisu se obě verze shodují. Rodina tak unikla z dluhů a zbylo i na věno.
-11-
SVATÝ ONDŘEJ
Svatý Ondřej, řecky Andreas, Mužný, v pravoslavné tradici zvaný Prótoklétos, První
povolaný byl apoštol, bratr sv. Petra.
Narodil se v Bedsaidě na břehu Galilejského jezera. Protože byl žid, Ondřej zcela jistě nebude
jeho vlastní jméno. Tradice však nám pro něho nedochovala žádné hebrejské nebo aramejské
pojmenování. Byl učedníkem Jana Křtitele Když poznal Ježíše, přivedl k němu i svého
mladšího bratra Šimona Petra a stal se jedním z prvních jeho učedníků. Žil v Kafarnaum.
Evangelia ho uvádějí jako jednoho z nejbližších Ježíšových učedníků, kteří směli být přítomni
některým výjimečným událostem. Ve Skutcích apoštolských je o něm jen drobná zmínka.
Podle Eusebia, jehož pramenem byl Órigenés, působil Ondřej jako apoštol křesťanství v Malé
Asiia Skýtii u Černého moře až k Volze. Podle legendy byl ukřižován ve
městě Patras (Patrae)v Acháji na kříži ve tvaru písmene X (crux decussata). Říká se proto
takovému kříži svatoondřejský kříž
Svatý Ondřej je patronem Rumunska a Ruska, na jejichž území prý působil, a také Skotska.
Tradice ho uvádí jako prvního biskupa Byzantia, a tedy jako prvního v pořadí patriarchů
konstantinopolských.
Jako rybář se stal se svým bratrem svatým Petrem patronem rybářů. Dále pak i horníků,
provazníků a nevěst.
Ondřej je hlavní postavou apokryfních Skutků sv. Ondřeje, napsaných zřejmě uprostřed
3. století.
-12-
SVATÁ BARBORA
Barbora z Nikomédie (též svatá Barbora), panna a mučednice, patří ke čtrnácti svatým
pomocníkům, vzývaným zvláště v těžkých chvílích, v minulosti například
při morových epidemiích. Jejich společná památka se slaví 4. prosince. Svaté Barboře je
zasvěceno několik kostelů, z nichž nejznámější je kutnohorský chrám svaté Barbory. Ačkoli
se o svaté Barboře zachovaly pouze kusé zprávy, katolická církev ji řadí mezi světce a
mučedníky. Martyrologium Romanum (2001) její památku uvádí 4. prosince.
Svatá Barbora byla pravděpodobně sťata mečem za vlády císaře Galeria († 311) během
pronásledování křesťanů kolem roku 305. Existují však i další legendární zpracování její
smrti. Podle nich měla být svatá Barbora krásná dívka, jež se narodila v druhé polovině 3.
století, nebo na začátku 4. století n. l. v Nikomédii v Malé Asii jako jediná dcera v rodině
bohatého kupce Dioskura. Její matka brzy zemřela, krutý otec vedl dceřinu výchovu v ryze
pohanském duchu, dle tehdejší helénistické kultury. Aby ji ubránil před zlými vlivy okolního
světa, zejména před tehdy stále zakázaným křesťanským učením, uvěznil dceru v kamenné
věži, kde ji obklopil vším přepychem. Jeden z přítomných sloužících byl však
tajným křesťanem a přivedl Barboru k víře. K úctě Svaté Trojice pak nechala ve věži prolomit
třetí okno. Jakmile se o tom otec dověděl, chtěl ji donutit zříci se křesťanství. Barboře se
podařilo utéci a skrýt se ve skalní puklině, ale skrýš otci prozradil pastýř. Barbora se však dále
bránila,byla mučena a nakonec ji otec vlastnoručně sťal hlavu.V tom okamžiku vyšlehl z
jasného nebe blesk a na místě krutého otce zabil.
Svatá Barbora je uctívána jako ochránkyně proti smrti bleskem, požáry a vůbec před rizikem
náhlé či násilné smrti, je proto patronka havířů, dělostřelců, pyrotechniků, architektů,
matematiků a dalších povolání, u nichž hrozí riziko a rovněž dětí.
V ikonografii je vyobrazována s křížem, pavím pérem (páv, symbol nesmrtelnosti)
, mečem (symbol jejího mučednictví) nebo jako držící kalich s hostií (symbol svátosti oltářní,
již jí kvůli očekávané smrti před popravou přinesl anděl). Také bývá představována s věží
obvykle s třemi okny či její miniaturou, kterou držívá v ruce.
Mezi známé ctitele svaté Barbory patřil papež sv. Řehoř I. Veliký či sv. Stanislav Kostka.
Od jména svaté Barbory je odvozen i název pro barbituráty,
barbiturové pojmenované podle objevu na svátek svaté Barbory.
-13-
podle kyseliny
SVATÁ LUCIE
Svatá Lucie (284(?), Syrakusy – 304) je jedna z katolických a pravoslavných svatých.
Uctívají ji (jako jediného svatého) i luteránští Švédi a Norové. Je patronkou slepých a
pomocnicí při očních nemocech. V katolické církvi je oslavovaná 13. prosince. Pocházela z
dobře situované rodiny, ale rozdala svůj majetek i plánované věno chudým. Byla udána jako
křesťanka, za což musela podstoupit mučednickou smrt. Úcty se jí prokazatelně dostává od
5. století. Její poselství shrnuje výrok „Ti kdo žijí cudný život, jsou chrámem Ducha svatého.“
Sv. Lucie je podle tradice připomínána od 5. století jako panna a mučednice. V době
velkého pronásledování křesťanů se nebála odmítnout ruku pohanského aristokrata. Místo
něho chtěla zachovat mravní čistotu po svém rozhodnutí pro Ducha svatého. Byla proto
pohnána před místní úřady v Syrakusách na Sicílii.
Od správce města se dozvěděla, že její nápadník na ní nejvíce miluje oči. Proto si je vyloupla
a podala je správci se žádostí, aby je tedy šlechtici předal. Do druhého dne se jí však
zázrakem opět vrátil zrak – Panna Maria ji obdařila ještě krásnějšíma očima.
Když pobouřený správce zjistil, že je prostoupena Duchem svatým, rozhodl se ji nechat
zneuctít. Rozkázal, aby byla poslána do nevěstince. Bláhově si totiž myslel, že ji tak Duch
svatý opustí. Přišli vojáci, aby Lucii odvedli. Nedokázali s ní však pohnout. Stejně tak
neúspěšný byl i pár volů. Zlomit její vůli nedokázala ani žhavá pryskyřice, kterou jí lili na
kůži. Než jí nakonec prokláli krk mečem předpověděla pád císaře Diokleciána a povolení
křesťanské víry. Dioklecián do roka padl a o devět let později císař Konstantin I.
Veliký povolil křesťanství.
Později byla sv. Lucie prohlášena patronkou města Syrakus. Přesně tak, jak jí ve snu pro
Luciinu velkou víru předpověděla sv. Agáta.
-14-
SVATÝ ŠTĚPÁN
Svatý Štěpán (kolem roku 1 – asi 36 až 40, Jeruzalém) byl křesťanský kazatel a diakon, první
mučedník křesťanství, ukamenovaný po procesu před židovskou radou jako údajný rouhač
proti judaismu.
Jeho
život
je
znám
pouze
z
jediného
dobového
pramene, novozákonního spisu Skutky apoštolů, který Štěpánovi věnuje 6., 7. a počátek 8.
kapitoly.
Štěpán je připomínán v prakticky všech křesťanských denominacích; ty církve, které
znají kult svatých, ho uctívají jako světce. Západní křesťané jeho svátek slaví 26. prosince v
těsné návaznosti na Vánoce. Štěpánovi jsou zasvěceny četné chrámy; šíření svatoštěpánského
kultu po Evropě dosvědčuje již roku 449 zasvěcení katedrály v Arles, jméno sv. Štěpána
nesou i katedrály v Litoměřicích, ve Vídni a na mnoha jiných místech. Štěpán se mimo jiné
uctívá jako patron Říma (kde je od roku 585 údajně pohřben v chrámu San Lorenzo fuori le
Mura), kameníků a zedníků (kvůli způsobu své popravy) nebo šťastnésmrti. Znázorňuje se s
jáhenskými a mučednickými atributy, jeho hlavním atributem jsou kameny.
O Štěpánově životě se dochoval pouze jediný dobový pramen, Skutky apoštolů, a ten si všímá
jen vrcholu Štěpánova života, kdy se stal diakonem, kázal křesťanství a byl pro své názory
souzen a popraven. Neví se tedy nic o Štěpánově mládí, povolání ani rodině. Samo jméno
Stefanos znamená řecky „koruna“.
Štěpán byl členem prvokřesťanské jeruzalémské obce, nejspíše její řecky mluvící části, tedy
takzvaných helénistů. Ti se podle líčení Skutků apoštolů ve 30. letech prvního století dostali
do sporu s aramejsky mluvící většinou. Šestá kapitolaSkutků apoštolů jako bezprostřední
příčinu konfliktu uvádí horší hmotné zabezpečení helénistických vdov ze strany křesťanské
obce (Sk 6,1). Kromě toho ovšem existovaly zřejmě i důvody ideové: aramejsky
mluvící židokřesťané zachovávali judaistickou rituální praxi a splývali se svým židovským
okolím, zatímco „helénisté“ již tehdy židovské obyčeje odmítali. Toto napětí se odráží i v
tom, že první obětí náboženského pronásledování křesťanů byl právě helénista Štěpán,
zatímco hebrejsky mluvící Kristovi následovníci zřejmě byli židy ještě tolerováni. Konflikt
mezi helénisty a zbytkem jeruzalémské obce se vyřešil tím, že bylo vybráno sedm mužů „o
nichž se ví, že jsou plni Ducha a moudrosti,“ (Sk 6,3) kteří dostali péči o vdovy na starost,
takže záležitost pak neodváděla vedení obce od apoštolské práce (Sk 6,4). S tím je ovšem v
jistém rozporu to, že i Štěpán je v dalším líčení představen především jako zdatný apoštol a
divotvůrce (Sk 6,8) a jeho péče o vdovy již není zmiňována. Jako první diakony (jáhny)
křesťané vybrali Štěpána, Filipa, Prochora, Nikánora, Timóna, Parména a Mikuláše z
Antiochie (Sk 6,5); Štěpán je snad kvůli svému dalšímu osudu uveden v seznamu na prvním
místě a je ještě jednou zdůrazněno, že byl „plný víry a Ducha svatého“.
Skutků apoštolů po popsání volby a posvěcení diakonů líčí úspěšné Štěpánovo apoštolské
působení a jeho konflikt s některými vyznavači judaismu, patřícími „k synagóze, zvané
synagóga propuštěnců, a k synagóze Kyrénských a Alexandrijských“ „společně se židy z
Kilikie a z Asie,“ (Sk 6,9) tedy mimojeruzalémskými návštěvníky svatého města. Židé jej
podle Nového zákona křivě obvinili, že „mluví rouhavě proti Mojžíšovi a proti Bohu“ (Sk
6,11) a předvedli před sanhedrin, židovskou radu, která měla soudní pravomoc a jíž
předsedal velekněz. Štěpán s tváří „jako tvář anděla“ (Sk 6,15) poté před radou podle Skutků
apoštolů pronesl dlouhou řeč, v níž vylíčil křesťanské pojetí dějin spásy odAbrahama po
Ježíše (Sk 7,2–53). Řeč vrcholí nikoli jako obhajoba, ale naopak jako obžaloba Štěpánových
soudců a potažmojudaismu vůbec: „Jste tvrdošíjní a máte pohanské srdce i duši! Nepřestáváte
-15-
odporovat Duchu svatému, jako to dělali vaši otcové. Byl kdy nějaký prorok, aby ho vaši
otcové nepronásledovali? Zabili ty, kteří předpověděli příchod Spravedlivého, a toho vy jste
nyní zradili a zavraždili. Přijali jste Boží zákon z rukou andělů, ale sami jste jej nezachovali!“
Poté, co Štěpán ještě dodal „Hle, vidím nebesa otevřená a Syna člověka, stojícího po pravici
Boží,“ (Sk 7,56) se na něj přítomní vrhli (zřejmě bez formálního vynesení rozsudku) a
vyvlekli ho za město, kde ho ukamenovali.(Sk 7,57–60)
Štěpán podle Bible zemřel s Ježíšovými slovy „Pane, odpusť jim tento hřích!“ (Sk 7,60) na
rtech; celé líčení jeho procesu a smrti je však autorem Skutků apoštolů utvářeno
podlepašijového příběhu Ježíšovy smrti, a historická spolehlivost detailů je tudíž nejistá,
zejména Štěpánovu řeč před sanhedrinem nelze považovat za doslovný záznam výslechu, ale
spíše až za kompozici svatopisce. Štěpánovy likvidace se podle Skutků apoštolů účastnil
i Saul, později po obrácení na křesťanskou víru známý jako apoštol Pavel, který je právě v
této souvislosti uveden jako horlivý pronásledovatel křesťanů (Sk 7,58–8,3). Letopočet
události je nejistý, klade se do období mezi léta 36 a 40, za místo Štěpánovy smrti tradice
považuje okolí Damašské brány. Po Štěpánově smrti začalo první pronásledování křesťanů,
které ovšem vedlo i k rozšíření nového náboženství mimo Palestinu prostřednictvím uprchlíků
z Jeruzaléma, jak popisuje Sk 11,19.
-16-
TŘI KRÁLOVÉ
Tři králové je lidové označení pro mudrce, kteří podle novozákonních evangelií navštívili
krátce po narození Ježíše v Betlémě a přinesli muzlato, kadidlo a myrhu. Bible však vůbec
neříká, kolik jich bylo, i jména Kašpar, Melichar a Baltasar jim byla přisouzena až na
základěstředověké legendy. V západní liturgické tradici je svátek Tří králů ztotožněn se
slavností Zjevení Páně a církev jej na Západě i Východě slaví6. ledna.
Tento svátek je svou podstatou totožný se slavností Narození Páně, je dvanáctým
dnem Vánoc a fakticky jím Vánoce vrcholí a končí. Svátek Tří králů upomíná na okamžik,
kdy se Kristus zjevuje nejen izraelskému národu, ale všem; dává se rozpoznat jako král všech.
Podle legendy byli tři mudrci či mágové z bible pohané, hvězdopravci zřejmě z Persie,
babylonští kněží kultu Zarathursty. Jejich znalost pohybů hvězd a pozornost vůči nim je
spojována s proroctvím z knihy Numeri, kde Balaám předpovídá, že z rodu Jákobova vyjde
hvězda, nový král Izraele.
V evangelním příběhu samotném není řeč ani o králích, ani o jejich počtu. Poprvé se o třech
mudrcích zmiňujecírkevní spisovatel Órigenés na počátku 3. století, který počet tří zřejmě
vyvozuje z počtu darů, které Ježíši přinášejí. Označení králové se pak objevuje až v 6.
století u sv. Caesaria z Arles (pravděpodobně podle zmínky v 72. žalmu). Počet mudrců však
v jednotlivých výkladech kolísal od počtu dvou až čtyři v západní církvi po dvanáct ve
východní. Jmen Kašpar, Melichar a Baltazar se jim dostává zřejmě až v lidových vyprávěních
v 7. století, jsou napsána také na fresce v Raveně datované po roce 560 po Kristu. Prvním, u
koho se tato jména spolehlivě objevují, je kancléř pařížské Sorbonny ve 12. století, Petr
Comestor.
Středověk je také obdobím, kdy byly těmto jménům přiřazeny jednotlivé dary. Tyto tři dary
měly také představovat veškerou hmotu, neboť zastupují veškerá v té době známáskupenství.
Jednotliví králové pak podle různých výkladů představují všechna období lidského života; na
scénách klanění Tří králů je jeden z nich zobrazován jako mladík, druhý jako muž a poslední
jako stařec.
Tři
králové
nebyli
nikdy
oficiálně svatořečeni,
avšak
jsou
uctíváni
jako patroni poutníků a hříšníků. Ostatky svatých Tří králů podle legendy nalezla svatá
Helena, která je přivezla do Konstantinopole a později darovala milánskému biskupovi. Po
dobytí Milána roku 1158 císařem Fridrichem Barbarossou kolínský arcibiskup Rainald z
Dasselu převezl tyto ostatky do Kolína nad Rýnem, kde je uložil do chrámového pokladu
kostela sv. Petra. Ostatky Tří králů se staly místem úcty mnoha poutníků, jeden z významných
zlatotepců Mikuláš z Verdunu pro ně zhotovil relikviář ze vzácných materiálů. Od
roku 1948 je tento relikviář umístěn za hlavním oltářem kolínského dómu.
-17-
MALÝ KVÍZ
1. Co je fosilie ?
a./ je to něco , související s fosforem
b/ exotická květina
c/ zkamenělina
2. Parsek je :
a/ jiný výraz pro paprsek
b/ parková úprava ploch
c/ jednotka vzdálenosti
3. Autoři naší hymny :
a / Smetana a Sabina
b/ Škroup a Tyl
c/ Dvořák a Krásnohorská
4. Co je frgál ?
a/ valašský koláč
b/ hanácký koláč
c/ chodský koláč
5. Almanach, je :
a/ jiný název pro kalendář
b/ ročenka k výročí Školy
c/ název typu skříně
6. Naším nejvyšším bodem, je :
a/ Klínovec
b/ Sněžka
c/ Praděd
7. Nejdelší řeka u nás, je :
a/ Labe
b/ Sázava
c/ Vltava
8. Erbem rodu Vítkovců :
a/ byly lilie
b/ nebyla na nich květina
c/ byly růže
-18-
9. Brno obléhali :
a/ husité - dobyli je
b/ Švédové - nedobyli je
c/ kumáni - nedobyli je
10. Sídlem Moravských arcibiskupů, je :
a/ Ostrava
b/ Olomouc
c/ Brno
Odpověd:
1c, 2c, 3b, 4a, 5b, 6b, 7c, 8c, 9b, 10b
-19-
Uspávanka se sněhem a krásnou paní
Jiří Skácel
V ledové sluji
z jinovatky krajku
okolo hrdla krásná paní má.
a zpívá šeptem,
zpívá uspávanku,
a je to píseň celá stříbrná.
V zavátých úlech
včely střeží med,
ve sněhu zajíc
udělal si jamku,
a spi, můj hochu,
už i medvídek
celý se schoval
do zimního spánku.
V ledové sluji
z jinovatky krajku
okolo hrdla krásná paní má
a zpívá šeptem,
zpívá uspávanku
a celou zem tou písní uspává.
-20-