Co bychom měli vědět o vitaminu D?

Co bychom měli vědět o vitaminu D?
Klíčovým účinkem vitaminu D je podpora vstřebávání vápníku a fosforu ve střevě,
regulace stálosti těchto prvků v organismu a kontrola kostní mineralizace. Této molekule
však patří bez jakýchkoliv pochybností budoucnost. V poslední době přibývá vědecky
podložených důkazů o jeho pozitivních účincích na imunitu a svalovou sílu, zlepšuje také
narušený metabolismus krevního cukru a inzulinu u diabetiků. Rovněž léčba některých
nádorů tlustého střeva a prsu při dostatečném zásobení tímto vitaminem probíhá
výrazně lépe. Každý člověk starší 60 let by si měl podle doporučení prof. MUDr. Petra
Broulíka, DrSc., ze III. interní kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze,
preventivně doplňovat jeho hladinu každý týden. Proč je to tak důležité?
Vápník (kalcium) je jedním z klíčových prvků pro správné fungování organismu.
V případě, že nemáme normální hladinu vitaminu D, nemůžeme v adekvátním
množství odebírat vápník ze střeva a musíme jej získávat náhradní cestou z kostí,
což má velmi neblahé účinky na jejich strukturu a pevnost. Snadněji se lámou, kvalita
života (hlavně u seniorů) díky tomu prudce klesá, a opakované fraktury, především
krčku stehenní kosti, vedou k protrahovaným hospitalizacím a ke zkrácení doby
dožití.
Odkud se bere?
Asi 90 % vitaminu D získáváme ze slunečního záření a potravy. Je obsažen
především v mořských rybách, jejichž adekvátní konzumace bývá ve zdejších
podmínkách (a na základě místních potravních zvyklostí) problematická, a dále v
mléčných výrobcích, kterých bychom však, kvůli dodržení doporučené denní dávky
vitaminu D (u nás 800 mezinárodních jednotek – IU), měli zkonzumovat opravdu
nemalé množství. Dostačující by byl asi 1 litr polotučného mléka denně, což je jen
velmi obtížně splnitelné.
Mladší jedinci, přibližně do 60 let věku, jejichž přirozený enzymatický aparát v kůži je
plně funkční, nemusejí nad svými stravovacími zvyklostmi až tak přemýšlet, důležitý
je pro ně přiměřený pobyt na slunci. Právě zdravé opalování je druhou cestou
získávání vitaminu D, v našich podmínkách klíčovou. Jak to vlastně funguje?
„Vitamin D má dvě formy – ergokalciferol (vitamin D2) a cholekalciferol (vitamin D3).
Oba se vyskytují vcelku vzácně v přírodě (forma D2 je v těle 4× méně účinná), ale
jejich provitaminy jsou velmi běžné – jak v rostlinné, tak živočišné říši. Vitamin D2 se
vyskytuje v houbách a některých plísních, nenalézá se ale přirozeně u vyšších
obratlovců. Vitamin D vzniká u živočichů působením slunečního ultrafialového (UV)
záření na 7-dehydrocholesterol v kůži. Přeměna vitaminu D na aktivní formu 25hydroxy D3 (kalcidiol) probíhá v játrech. V ledvinách se potom kalcidiol mění na
kalcitriol (1,25-dihydroxyvitamin D3), což je biologicky nejdůležitější a konečný
metabolit vitaminu D – tato ve vodě rozpustná forma umožňuje transport vitaminu D
do cílových tkání,“ vysvětluje P. Broulík.
Chronicky poddávkovaní senioři
Starší populace má už většinou méně funkční zmiňovaný kožní enzymatický aparát
(opalování v tomto případě bohužel není příliš účinné) a je tedy logicky chronicky
poddávkována vitaminem D: „K zajištění jeho optimálních hladin je třeba
suplementovat (cíleně doplňovat) vitamin D3 v kapkách. Já osobně všem lidem
starším 60 let doporučuji 1× týdně 20 kapek cholekalciferolu. Asi za 4 týdny je tímto
postupem dosaženo požadovaných hodnot.“
Žádnou výjimkou ale není ani nebezpečně nízká hladina vitaminu D u mladších osob,
už kolem 50. roku věku. Výborným ukazatelem je laboratorní měření kalcidiolu –
získáván je tím údaj o tom, kolik vitaminu D bylo vlastně přeměněno v kůži a kolik
přijato potravou, dle toho pak lékaři volí další léčebný postup.
Už těhotné ženy by měly mít přísně kontrolovanou hladinu kalcidiolu, protože se
ukazuje, že tento, dnes už se nebojme říci „hormon“, zásadně ovlivňuje kalciumfosfátový metabolismus plodu a má velmi důležitý vliv na dozrávání jeho nervového
systému.
Jak se správně opalovat
Opalování dnes není příliš „v módě“, bez pobytu na slunci si ale žádný vitamin D
nevytvoříme. To je právě dilema lékařů, kteří se účinky této důležité molekuly
zabývají. Nebezpečných kožních melanomů rychle přibývá, na slunci bychom se tedy
měli pohybovat především racionálně, neměl bychom se v žádném případě spálit, o
kůži bychom měli pečovat a chránit si ji ochrannými faktory. Zároveň je ale třeba
vědět, že nanesením ochranného faktoru žádný vitamin D nevytvoříme (!) Jak by
tedy mělo podle P. Broulíka vypadat ideální opalování? „Už 15–20 minut na slunci
bez ochranného faktoru s mírným zarudnutím kůže postačuje k vytvoření denní
dávky vitaminu D, přičemž opalováním se jím nemůžeme 'předávkovat'. Pak už
můžeme s klidným svědomím na kůži nanášet ochranné faktory a vyhýbat se
nejprudšímu slunci, bezpečně se opálíme i pod slunečníkem,“ říká.
Určitě se vyplatí sledovat UV index, vitamin D se totiž vytváří od jeho hodnoty 3 a
více. Pod mrakem je ale tento index snížený, pobyt venku při jeho nižších hodnotách
a zároveň podmračené obloze tedy nemusí vést k úspěchu. Opačnou stranou mince
je potom kvalita ozonové vrstvy – její snížení pod dlouhodobý normál naopak
potencuje intenzitu UV záření, které kůže absorbuje, a svým způsobem vlastně
navyšuje UV index. Za těchto nepříliš bezpečných podmínek se jistě vyplatí „vyrážet
na lov“ vitaminu D již v časnějších dopoledních hodinách, třeba už kolem desáté, což
by mělo stačit. V jiných místech, např. u moře, vykazuje UV index hodnoty kolem 9 a
je potřeba se podle toho také chovat.
Prevence osteoporózy i rizika pádů
Biologický poločas kalcidiolu, tedy doba, za kterou jeho hladina v těle klesne na
polovinu, činí 15 dní. To je ovšem velmi důležité při dlouhých zimních měsících – už
v lednu či únoru, po vyčerpání zásob z letní a časně podzimní opalovací sezóny (tzv.
letní norma), je třeba myslet na to, že vlastní zásoby vitaminu D (ukládá se v
tělesných tucích) jsou už téměř pryč a že v tomto období (tzv. zimní norma) je třeba
suplementovat.
Ohromným problémem vyspělých zemí, jejichž populace stárne a díky kvalitní
zdravotní péči se dožívá stále vyššího věku, je také řídnutí kostí (osteoporóza), která
je výrazně urychlena především v období po přechodu (menopauze). Díky
hormonálním výkyvům dochází ke zrychlenému odbourávání kostní hmoty, kost
řídne. „Osteoporóza je nejčastěji léčena poměrně nákladnými léky – bisfosfonáty –
jejichž účinnost bez vitaminu D je ale výrazně snížená. Všechny starší ženy po
přechodu, které jsou nejvíce ohroženy osteoporózou, by tedy měly vitamin D a
kalcium užívat preventivně. Musíme si také uvědomit, že správná hladina vitaminu D
zároveň až čtyřnásobně zvyšuje svalovou sílu, což může hrát klíčovou roli při
prevenci pádů u seniorů. Právě ty jsou bezpochyby hlavní příčinou zlomenin krčku
stehenní kosti,“ doporučuje na závěr P. Broulík.
Autor článku: MUDr. Martin Vaněk