Odůvodnění

Transkript

Odůvodnění

Ú Z E M N Í
A L O
P L Á N
J Z O
II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
V
Akce:
ÚZEMNÍ PLÁN ALOJZOV
Zakázkové číslo:
25 - 2007
Objednavatel:
Obec Alojzov
Alojzov 43
798 04 Určice
Zhotovitel:
Architektonická kancelář
Ing. arch. Vanda Ciznerová
Labská 25, 625 00 Brno
tel. 547241407
e-mail: [email protected]
AUTORSKÝ KOLEKTIV
Urbanismus:
Ing. arch. Vanda Ciznerová
Vodní hospodářství, plyn:
HYDRO – EKO
Vodní hospodářství – eroze:
Energetika, spoje:
Ing. František Zábranský
Ivana Janková
Ing. Jiří Vysoudil
Ing. Pavel Janalík
Doprava:
Ing. Miloslava Škvarilová
Životní prostředí, ÚSES
Löw & spol.
Ing. E. Zimová, PaeDr. P. Hartl, CSc.
Digitální zpracování:
Místo a datum:
ALOJZOV
Roman Staněk
Brno, prosinec 2007
2
OBSAH
I.
5
ZÁKLADNÍ ÚDAJE ................................................…..........................….............….......……....
II.
VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ
Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ
V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU
KRAJEM………………………………………………………………………..…………………...…..
6
III.
ÚDAJE
O
SPLNĚNÍ
NÁVRHU………………….……………..…7
IV.
KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO
ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE
VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
A.
Vymezení řešeného území ...................................................................................................9
B.
Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany hodnot území .......................9
POKYNŮ
PRO
ZPRACOVÁNÍ
B. 1.
B. 2.
B. 3.
B. 4.
Přírodní podmínky ........................................................................................................9
Požadavky na tvorbu a ochranu životního prostředí ...................................................16
Ochrana přírody a krajiny ...........................................................................................17
Požadavky vyplývající ze základních demografických, sociálních a ekonomických
údajů obce a výhledů ..................................................................................................18
B. 5. Ochrana památek.......................................................................................................20
C.
Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území ..................................23
C. 1.
C. 2.
C. 3.
C. 4.
C. 5.
C. 6.
C. 7.
C. 8.
C. 9.
C.10.
D.
Návrh koncepce dopravní infrastruktury, technické infrastruktury ................................ 30
D. 1.
D. 2.
D. 3.
D. 4.
D. 5.
D. 6.
D. 7.
D. 8.
E.
Plochy bydlení............................................................................................................23
Plochy rekreace .........................................................................................................26
Plochy občanské vybavenosti ....................................................................................26
Plochy veřejných prostranství.....................................................................................27
Plochy dopravní infrastruktury ....................................................................................27
Plochy technické infrastruktury...................................................................................27
Plochy výroby a skladování........................................................................................28
Plochy vodní a vodohospodářské ...............................................................................28
Plochy zemědělské ....................................................................................................28
Plochy lesní................................................................................................................29
Dopravní infrastruktura............................................................................................... 30
Vodní hospodářství a vodohospodářská zařízení........................................................33
Protierozní ochrana ....................................................................................................44
Zásobování elektrickou energií...................................................................................44
Spoje .........................................................................................................................47
Plynofikace ................................................................................................................48
Zásobování teplem.....................................................................................................51
Nakládání s odpady....................................................................................................51
Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho
technické zajištění..............................................................................................................51
F.
Návrh místního územního systému ekologické stability .................................................51
ALOJZOV
3
G.
Zvláštní zájmy – obrana státu............................................................................................ 58
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na lesní půdní fond..............65
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí .............65
V.
INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ
ÚZEMÍ SPOLU S INFORMACÍ JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO
K VYHODNOCENÍ
VLIVŮ
NA
ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ…..………………………....……………..54
VI.
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA
ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ,
NA
PUPFL………………………………………………………...55
VII.
ČÁST………………………………………………………………….…………….….62
ZPF
A
DOKLADOVÁ
SEZNAM TABULEK V TEXTOVÉ ČÁSTI
tab. 1
tab. 2
tab. 3
tab. 4
tab. 5
tab. 6
tab. 7
tab. 8
tab. 9
tab. 10
tab. 11
tab. 12
tab. 13
tab. 14
tab. 15
tab. 16
tab. 17
tab. 18
tab. 19
tab. 20
tab. 21
tab. 22
tab. 23
Označení ploch změn .........................................................................................................7
Charakteristiky klimatických oblastí ................................................................................10
Počet obyvatel v obci k 1.3.2001 ....................................................................................18
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (2001) ........................................................................19
Obyvatelstvo podle věku k 1.3.2001 ...............................................................................19
Obyvatelstvo podle národnosti k 1.3.2001 ......................................................................19
Obyvatelstvo podle náboženského vyznání k 1.3.2001 ...................................................19
Seznam archeologických lokalit ......................................................................................22
Bytový a domovní fond k 1.3.2001 .................................................................................23
Domovní fond k 1.3.2001 ............................................................................................... 23
Přehled ploch a proluk navržených k zástavbě RD - návrhové období ......................................23
Orientační bilance navrženého řešení.............................................................................24
Struktura půdního fondu obce Alojsov (ha ......................................................................29
Struktura půdního fondu obce Alojsov (%)......................................................................29
Přehled stávajících studní .............................................................................................. 34
Transformační stanice 22/0,4 kV - označení dle výkresové dokumentace......................44
Odběr maloodběratelů - převzato z Generelu gazifikace 09/1996 + návrh ......................49
Roční potřeba zemního plynu .........................................................................................50
Přehled interakčních prvků ............................................................................................. 57
Struktura půdního fondu obce Aloisov (ha) .....................................................................60
Struktura půdního fondu obce Aloisov (%)......................................................................60
Přehled bonitovaných půdně ekologických jednotek .......................................................61
Označení ploch změn.....................................................................................................62
D. GRAFICKÁ ČÁST
I./1
I./2
I./3
I./4
Výkres základního členění území
Hlavní výkres
Hlavní výkres – koncepce technické infrastruktury
Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
II. Odůvodnění územního plánu
ALOJZOV
4
II./1
II./2
II./3
II./4
II./5
II./6
II./7
Koordinační výkres
Koordinační výkres - zastavěná část
Koordinační výkres – dopravní infrastruktura
Koordinační výkres – vodní hospodářství
Koordinační výkres – energetika, spoje
Širší vztahy
Záborů půdního fondu
1 : 5 000
1 : 2 000
1 : 2 000
1 : 2 000
1 : 2 000
1 : 25 000
1 : 5 000
I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE
Územní plán Alojzov se zpracovává na základě smlouvy o dílo č.16/2007 uzavřené mezi
objednavatelem - Obec Alojzov a zhotovitelem Ing.arch. Vandou Ciznerovou - autorizovaným
architektem ČKA 01013, Labská 25, 625 00 Brno.
Předmětem plnění této smlouvy je zpracování územního plánu Alojzov v souladu se zákonem
č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a vyhláškou č. 500/2006
Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence
územně plánovací činnosti a 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území.
Návrh pokynů pro zpracování návrhu územního plánu Alojzov byl schválen usnesením Zastupitelstva
obce Alojzov dne 2.7.2007 pod č. 6/2007.
MAPOVÉ PODKLADY
Územní plán obce Alojzov je zpracován nad digitální odvozeninou státního mapového podkladu.
Mapový podklad byl předán Katastrálním úřadem Prostějov. Výškopis byl vyhotoven účelově pro
potřeby zpracování díla.
Grafické zpracování zakázky bylo provedeno na počítači v prostředí grafického programu
MicroStation ve formátu DGN.
OSTATNÍ PODKLADY

Výřez mapy ÚPN VÚC OA v platném znění (předal MěU Prostějov, Stavební úřad).

Územní plán velkého územního celku Olomoucká aglomerace - Terplan Praha (01/1997), který
byl schválen usnesením vlády č. 422 ze dne 16. 7. 1997 a jeho závazná část byla vyhlášena
nařízením vlády č. 212 ze dne 16. 7. 1997 a 1. změna ÚPN VÚC Olomoucké aglomerace,
schválená usnesením Zastupitelstva Olomouckého kraje ze dne 28.11.2002.

"Program rozvoje územního obvodu
Olomouckého kraje 25.10.2001).

„ Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje“ ( Voding , Hranice 09/2004).

Územní technický podklad regionálních a nadregionálních územních systémů ekologické
stability ČR, MMR ČR, MŽP ČR 1996.

Změna a doplněk ÚPNSÚ Určice Ing.arch. Malý 11/1997
ALOJZOV
Olomouckého
kraje“
(schválen
zastupitelstvem
5
II.
VYHODNOCENÍ
KOORDINACE
VYUŽÍVÁNÍ
ÚZEMÍ
Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ
V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ
PLÁNOVACÍ
DOKUMENTACÍ
VYDANOU
KRAJEM
Řešené území je součástí Olomoucké kraje. Jedná se o obec v jižní části kraje v blízkosti hranic
s Jihomoravským krajem. Sousedí s katastry Seloutky, Určice, Dětkovice, Myslejovice, Křenůvky,
Krumsín.
Spádovost za občanskou vybaveností je do obce Určice a Myslejovice. Spádovost za vyšší
občanskou vybaveností a pracovními příležitostmi je do Prostějova. Sídlo stavebního úřadu pro obec
Alojzov je v Prostějově. Na katastru hospodaří Hospodářské družstvo Určice. Spádovost za vyšší
občanskou vybaveností a pracovními příležitostmi je do Prostějova a Brodku u Prostějova.
ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VYDANÁ KRAJEM
Byl zpracován územně plánovací podklad "Politika územního rozvoje ČR", který byl vládou ČR dne
17. 5. 2006 schválen usnesením č. 561. Materiál byl připravován ve spolupráci s ostatními ústředními
orgány státní správy a s kraji. Z tohoto programu nevyplývají konkrétní požadavky, mající vliv na
územně plánovací dokumentaci.
Byl zpracován „Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje“. Pro obec Alojzov z tohoto
programu nevyplývají konkrétní požadavky, mající vliv na územně plánovací dokumentaci, mimo
obecnou část, dopravní a technickou infrastrukturu a oblast rozvoje kulturní krajiny, zemědělství
a venkova a zlepšení stavu životního prostředí, které budou řešeny územním plánem v jednotlivých
oddílech odpovídajícím způsobem.
Řešené území je z hlediska širších vztahů součástí území, řešeného Územním plánem velkého
územního celku Olomoucké aglomerace (Terplan Praha 01/1997), který byl schválen usnesením
vlády č. 422 ze dne 16.7.1997 a jeho závazná část byla vyhlášena nařízením vlády č. 212 ze dne
16.7.1997 a 1. změnou ÚPN VÚC Olomoucká aglomerace (T-plan Praha, 12/2001), která byla
schválena Zastupitelstvem Olomouckého kraje dne 28.11.2002 usnesením č. UZ/12/25/2002.
Ze závazné části ÚPN VÚC Olomoucká aglomerace a 1. změny ÚPN VÚC Olomoucká aglomerace
nevyplývají žádné záměry.
Řešené území je z hlediska širších vztahů součástí území řešeného Návrhem Zásad územního
rozvoje Olomouckého kraje. Pro území obce nevyplývají žádné záměry.
Je respektován Plán rozvoje vodovodů a kanalizace Olomouckého kraje v patném znění.
ÚZEMNÍ PLÁNY SOUSEDNÍCH OBCÍ
ÚPNO Alojzov je podle možností daných vývojem záměrů v území koordinován s platnými územními
plány sousedních obcí zejména v trasách ÚSES a technické infrastruktury. V širších vztazích
je koordinována návaznost cykloturistických tras i lokálního významu.
ALOJZOV
6
III. ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ
NÁVRHU
Požadavky Návrhu pokynů pro zpracování návrhu územního plánu obce Alojzov lze obecně
považovat za splněné s následujícími připomínkami resp. vysvětlením.
Byl aktualizován stav území, doplněny nové lokality a vyhotoveno nové označení lokalit:
tab. 1
Označení ploch změn
označ.
konceptu
v označ. v návrhu
poznámka
B1
0
Již realizováno.
B2
Z1
Upraven rozsah plochy.
B3
0
Nezařazuje se na základě Návrhu pokynů pro zpracování
návrhu územního plánu obce Alojzov.
B4
0
Již realizováno.
B5
Z5
B6
Z2
B7
Z3
B8
0
B9
Z4
T1
Z9
Jiná poloha ČOV.
R1
0
Již realizováno.
R2
Z10
Vpa1
0
Vpa2
Z7
Vpa3
Z8
0
Z6
Rozšířeno o pozemky p.č. 529/5, 545, 546, 547, 554 na
základě Návrhu pokynů pro zpracování návrhu územního
plánu obce Alojzov.
0
R1
Část původní lokality B2, která je dána do rezervy na
0
Z11
Doplněno na základě vydaného ÚR (s nabytím právní moci
a zahájením stavby do 2 let).
Nezařazuje se na základě přílohy č.2 Návrhu pokynů pro
zpracování návrhu územního plánu obce Alojzov.
Částečně realizováno. Zrušeno na základě uplatněných
připomínek k návrhu územního plánu.
Návrhová lokalita lokalita Z6 pozemky p.č. 529/5 a 546 – byla rozšířena z důvodu koncepce řešení
území i o pozemky p.č.547 a 554.
Realizace zděné trafostanice místo stávající nadzemní TRST1 a přeložka vedení VN 22kV do země
není řešena. Technicky je rekonstrukce realizovatelná, trasy kabelového vedení v zemi budou
kopírovat stávající nadzemní vedení VN 22 kV. Jedná se pouze o ekonomickou otázku.
ALOJZOV
7
Na základě uplatněných připomínek k návrhu územního plánu byla zrušena lokalita Z7.
ALOJZOV
8
IV. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO
ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH
DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE
VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO
ROZVOJE ÚZEMÍ
A.
Vymezení řešeného území
Řešené území je vymezeno správním územím obce Alojzov, které je vymezeno katastrálním
územím Alojzov u Prostějova. Plocha řešeného území v souhrnu činí 463,92 ha.
B.
Základní předpoklady a podmínky vývoje obce
a ochrany hodnot území
B. 1. Přírodní podmínky
HORNINY A RELIÉF
Řešené území k. ú. obce Alojzov leží na východním okraji Drahanské vrchoviny, na temeni a svazích
Myslejovického hřbetu. Podloží celého území budují paleozoické sedimenty. Plošně převažují
karbonské droby a karbonské laminované břidlice a prachovce myslejovického souvrství. Méně jsou
zastoupeny petromiktní slepence. Podložní horniny jsou na úpatí výraznějších svahů a v menších
údolích překryty pleistocenními deluviálními kamenitohlinitými (hlinitokamenitými) sedimenty, na
mírných svazích deluvioeolickými sedimenty. Nivy vodních toků jsou vyplněny holocenními
fluviálními převážně písčitými hlínami.
(Růžička M. (1995): Geologická mapa ČR 1:50 000, list 24-24 Prostějov. ČGÚ Praha.)
Regionálně geomorfologické jednotky (Demek J. a kol., 1987):
provincie: Česká vysočina
subprovincie: II Česko-moravská soustava
oblast: II D Brněnská vrchovina
celek: II D – 3 Drahanská vrchovina
podcelek: II D – 3 C Konická vrchovina
okrsek: II D – 3 C – e Myslejovický hřbet
Nejvyšším bodem řešeného území je vyvýšenina Spáleného kopce 433 m n.m. severně od obce.
Temeno hřbetu odtud postupně klesá k jihu do výšky 397 m n.m. Nejníže zasahuje k.ú. na východní
hranici v nivě Žešovského potoka – 289 m n.m..
ALOJZOV
9
Řešené území k.ú. Alojzov náleží k Myslejovickému hřbetu – je to plochá vrchovina budovaná
spodnokarbonskými drobami a břidlicemi. Pro reliéf je typický hřbet protažený ve směru S-J, který
leží při východním okraji Drahanské vrchoviny. Hřbet je rozčleněn příčnými údolími a sedly, v nichž
se místy uchovaly miocenní sedimenty, na rozvodí jsou plošiny.
KLIMATICKÉ POMĚRY
Podle mapy Klimatické oblasti ČSR 1:500 000 (Quitt E. 1975) západní část řešeného území náleží do
klimatické oblasti MT 10, východní část řešeného náleží do klimatické oblasti MT 11. Klimatická
oblast MT 10 má dlouhé léto, teplé a mírně suché, krátké přechodné období s mírně teplým jarem a
mírně teplým podzimem, zima je krátká mírně teplá a velmi suchá, s krátkým trváním sněhové
pokrývky. Klimatická oblast MT11 má dlouhé léto, teplé a suché, přechodné období krátké s mírně
teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním
sněhové pokrývky.
tab. 2
Charakteristiky klimatických oblastí
Charakteristika
MT 10
MT 11
Průměrná teplota v lednu:
-2 až -3 stupně C
-2 až -3 stupně C
Průměrná teplota v červenci:
17 až 18 stupňů C
17 až 18 stupňů C
Průměrná teplota v dubnu:
7 až 8 stupňů C
7 až 8 stupňů C
Průměrná teplota v říjnu:
7 až 8 stupňů C
7 až 8 stupňů C
100 – 120
90 – 100
50 – 60
50 – 60
Počet letních dnů:
40 – 50
40 – 50
Počet dnů jasných:
40 – 50
40 – 50
Počet dnů zamračených:
120 – 150
120 – 150
Počet dnů s teplotou vyšší než 10 st. C:
140 – 160
140 – 160
Počet mrazových dnů:
110 – 130
110 – 130
30 – 40
30 – 40
Srážkový úhrn ve vegetačním období:
400 - 450 mm
350 - 400 mm
Srážkový úhrn v zimním období:
200 - 250 mm
200 - 250 mm
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm
a více:
Průměrný počet
pokrývkou:
dnů
se
sněhovou
Počet ledových dnů:
HYDROGRAFICKÉ PODMÍNKY
Katastrální území obce Alojzov leží na rozvodí několika menších vodních toků. Severní a západní
okraj je odvodňován Křenůvským potokem do Hloučely. Východní část území je odvodňována
vodním tokem Hranečnice a Žešovským potokem do Valové. Jižní a jihozápadní okraj je odvodňován
Drahanským potokem (Brodečkou) do Hané.
Podle mapy Regiony povrchových vod ČSR 1:500 000 (V. Vlček, 1971) celé řešené území náleží
-1
-2
k oblasti nejméně vodné, specifický odtok je 0-3 l.s .km , nejvodnější měsíce jsou únor a březen,
retenční schopnost je velmi malá, odtok je silně rozkolísaný, koeficient odtoku je nízký.
Podle mapy Regiony mělkých podzemních vod v ČSR 1:500 000 (H. Kříž, 1971) náleží řešené území
do oblasti se sezónním doplňováním zásob, nejvyšší stavy hladin podzemních vod a vydatnosti
pramenů jsou v březnu a dubnu, nejnižší v září až listopadu, průměrný specifický odtok podzemních
2
vod je menší než 0,30 l/s km .
ALOJZOV
10
PŮDNÍ POKRYV
Půdní pokryv řešeného území odráží geologickou stavbu území, jeho sedimentární pokryv a reliéfové
poměry. Geologické podloží budují paleozoické sedimenty, překryté zvětralinovým pláštěm.
Pleistocenní sedimenty se vyskytují pouze v úzkých akumulacích na úpatí svahů a v údolích. Plošně
proto převažují hnědé půdy a hnědé půdy kyselé, na výraznějších svazích a místy i temenech mělké
hnědé půdy. Na příkrých svazích jsou to pak koluviální půdy. Na výraznějších akumulacích
svahových sedimentů jsou vyvinuty hnědozemě, hnědé půdy nasycené a hnědé půdy illimerizované.
Na sedimentech vyplňujících údolní dna, převážně fluviálních holocenních sedimentech, jsou
vyvinuty nivní glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí.
HPJ 12 – hnědozemě, případně hnědé půdy nasycené a hnědé půdy illimerizované, včetně slabě
oglejených forem na svahových hlínách, středně těžké s těžší spodinou, vláhové poměry jsou
příznivé, ve spodině se projevuje místy převlhčení.
HPJ 26 – hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na různých břidlicích a jim
podobných horninách, středně těžké, výjimečně těžší, obvykle štěrkovité, s dobrými vláhovými
poměry až stálým převlhčením.
HPJ 37 – mělké hnědé půdy na všech horninách, lehké, v ornici většinou středně štěrkovité
až kamenité, v hloubce 30 cm silně kamenité až pevná hornina, mimo vlhkých oblastí výsušné půdy.
HPJ 38 – mělké hnědé půdy na všech horninách, středně těžké až těžší, v ornici většinou středně
štěrkovité až kamenité, v hloubce 30 cm silně kamenité až pevná hornina, méně výsušné půdy.
HPJ 41 – svažité půdy (nad 12o) na všech horninách, středně těžké až těžké s různou štěrkovitostí
a kamenitostí nebo bez nich, vláhové poměry jsou závislé na srážkách.
HPJ 68 – glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí včetně svahů, obvykle lemující malé
vodní toky, středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pouze pro louky.
BIOGEOGRAFICKÉ POMĚRY
Podle Biogeografického členění ČR (M. Culek a kol., 1996) řešené území náleží k bioreginu
1.52 Drahanskému, k jeho přechodné a nereprezentativní zóně na východním okraji.
1.52 DRAHANSKÝ BIOREGION
Bioregion je tvořen vrchovinou na monotónním kulmu, u okrajů se sítí údolí. Biota náleží 3., dubovobukovému až 5. jedlovo-bukovému vegetačnímu stupni, pouze na okrajích (zejména na jihovýchodě
a východě) se více uplatňují teplomilné prvky. Potenciální vegetace je řazena do bikových bučin,
v členitějším reliéfu do květnatých bučin. Biodiversitu zvyšuje poloha bioregionu v kontaktu
s podprovincií severopanonskou i karpatskou, snižuje ji naopak jednotvárný horninný podklad.
Netypická část je tvořena okraji na sedimentech permu, křídových pískovcích a na plošším reliéfu se
sprašemi, s vegetací acidofilních doubrav a dubohabrových hájů. Na strmých okrajových svazích jsou
přítomny i ostrůvky teplomilných doubrav.
Na plošinách převažují pole se zbytky vlhkých luk s upolínem, na svazích jsou velké zbytky bučin
a kulturní smrčiny.
Biota
Bioregion se rozkládá převážně v mezofytiku ve fytogeografickém okrese 71. Drahanská vrchovina
(s výjimkou severovýchodního cípu fytogeografického podokresu 71a. Bouzovská pahorkatina), dále
zabírá východní okraj fytogeografického okresu 68. Moravské podhůří Vysočiny a západní okraj
fytogeografického podokresu 21a. Hanácká pahorkatina, který již náleží termofytiku.
Vegetační stupně (Skalický): (kolinní-) suprakolinní až submontánní.
ALOJZOV
11
Vegetační stupňovitosti odpovídá mozaika potenciálních společenstev. Na teplejších úpatních
svazích jsou potenciálně dubohabrové háje (Melampyro nemorosi-Carpinetum, při jihovýchodním
okraji i Carici pilose-Carpinetum) a acidofilní doubravy (Luzulo albidae-Quercetum). V drobných
ostrůvcích, zejména při jižním a východním úpatí, se vyskytují i teplomilné doubravy (Sorbo
torminalis-Quercetum). Ve vyšších polohách se velkoplošně střídají bikové bučiny (Luzulo-Fagetum) a
květnaté bučiny (Melico-Fagetum, snad i další typy, v jižní a jihovýchodní části i Carici pilosaeFagetum). Na devonských vápencích inklinují bučiny k asociaci Cephalanthero-Fagetum. Zejména na
svazích údolních zářezů jsou zastoupena společenstva suťových lesů (Aceri-Carpinetum, ve vyšších
polohách snad vzácně i Lunario-Aceretum). Mozaiku potenciálních společenstev doplňuje lineární
síť mokřadních biocenóz luhů a olšin (Stellario-Alnetum glutinosae a Carici remotae-Fraxinetum).
Primární bezlesí je velmi ojedinělé, vázané na velmi vzácné skalní útvary.
V přirozené náhradní vegetaci hrají významnou roli vlhké louky svazu Calthion, typická je zejména
asociace Trollio-Cirsietum salisburgensis. V nejvyšších polohách se vyskytovala vegetace rašelinných
luk svazu Caricion fuscae a snad i dalších jednotek vegetace rašelinišť. Na sušších místech
přecházejí vlhké louky ve vegetaci svazů Cynosurion a Violion caninae, na teplých východních
okrajích jsou přítomny i zbytky vegetace svazu Koelerio-Phleion phleoidis. Lemy náležejí převážně
vegetaci svazu Trifolion medii, v okolí Kosíře se dá předpokládat i přítomnost ochuzených lemů svazu
Geranion sanguinei. Křoviny převážně náležejí k vegetaci svazu Prunion spinosae. Recentní flóra je
středně bohatá, tvořená rozmanitými fytochorotypy. Převládají druhy středoevropských listnatých
lesů. Z Praebohemika, resp. z Karpat sem přesahuje chrastavec doubravní (Knautia drymeia),
strdivka jednokvětá (Melica uniflora), ostřice chlupatá (Carex pilosa) a kakost hnědočervený
(Geranium phaeum), které zde mají mezní výskyt. V nejvyšších polohách a v inverzích údolních
zářezů jsou však zastoupeny i submontánní druhy. V lesních společenstvech je to např. udatna lesní
(Aruncus vulgaris), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva),
devětsil bílý (Petasites albus), věsenka nachová (Prenanthes purpurea) a růže alpská (Rosa
pendulina). Na loukách jsou typické upolín evropský (Trollius altissimus), zvonečník hlavatý
(Phyteuma orbiculare), hadí kořen větší (Bistorta major), stařinec potoční (Tephroseris crispa), kuklík
potočný (Geum rivale) aj., dříve i rozchodník pýřitý (Sedum villosum) a rosnatka okrouhlolistá
(Drosera rotundifolia). Exklávní lokalitu zde mají některé rašeliništní druhy, např. borekontinentální
suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) a klikva bahenní (Oxycoccus palustris). Podél teplejšího
východního úpatí se táhne pruh lokalit xerofilní flóry. Zde najdeme druhy ponticko-panonské až
ponticko-jihosibiřské, např. ostřici nízkou (Carex humilis), o. Micheliovu (C. michelii), len žlutý (Linum
flavum), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), růži
galskou (Rosa gallica) aj. Pro ostrůvky devonských vápenců je typický dealpidský skalník obecný
(Cotoneaster integerrima), a dále strdivka brvitá (Melica ciliata).
V bioregionu je relativně zachovaná fauna přirozených bučin, ojediněle jsou zachovány rašelinné
louky s fragmenty rašeliništní fauny. Na východních okrajích proniká do nižších poloh teplomilný
prvek (myšice malooká, ježek východní), v chladné části regionu bylo naproti tomu zjištěno
rozmnožování netopýra severního. Výchozy vápenců hostí z měkkýšů např. ovsenku žebernatou,
sudovku skalní, z hmyzu hnědáska Melitaea didyma nebo specifická společenstva sarančí. Potoky a
říčky patří převážně do pstruhového pásma, na Třebůvce je vyvinuto pásmo lipanové.
Významné druhy - Savci: ježek východní (Erinaceus concolor), myšice malooká (Apodemus microps),
vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr brvitý (Myotis emarginatus), netopýr severní
(Eptesicus nilssoni). Ptáci: sýc rousný (Aegolius funereus), strakapoud prostřední (Dendrocopos
medius), lejsek malý (Ficedula parva). Obojživelníci: mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), čolek
horský (Triturus alpestris). Měkkýši: zuboústka sametová (Causa holosericea), ovsenka žebernatá
(Chondrina clienta), sudovka skalní (Orcula dolium), zdobenka tečkovaná (Itala ornata). Hmyz:
hnědásek Melitaea didyma, nesytka jedlová (Synanthedon cephiformis).
Biochory
Celé řešené území náleží k biochoře Pahorkatiny s plošinami na drobách - 3BM (M. Culek a kol.,
2004).
3BM Pahorkatiny s plošinami na drobách 3. v.s.
ALOJZOV
12
Základním typem potenciální přirozené vegetace jsou hercynské dubohabřiny (Melampyro nemorosiCarpinetum), které na konvexních tvarech jižního kvadrantu mohou ojediněle doplňovat i teplomilné
doubravy ze svazu Quercion petraeae. Podél větších toků je vyvinuta vegetace luhů StellarioAlnetum glutinosae, na lesních prameništích a podél malých potůčků Carici remotae-Fraxinetum.
Na odlesněných místech jsou mezofilní louky svazu Arrhenatherion, na vlhkých stanovištích svazu
Calthion.
Skupiny typů geobiocénů v řešeném území
2 AB 3 Fagi-querceta (bukové doubravy)
V dřevinném patře výrazně převažuje dub zimní (Quercus petraea agg.), pravidelnou příměs tvoří
habr (Carpinus betulus) a buk (Fagus sylvatica), který může dosahovat hlavní porostní úrovně.
Keřové patro není vyvinuto.
Cílový stav biocenóz ve skladebných prvcích ÚSES:
Cílovými společenstvy biocenter by měly být doubravy s habrem a bukem. Borovice lesní může tvořit
pouze jednotlivou příměs obdobně jako bříza bělokorá. Keřový lem lesních biokoridorů v polní krajině
může tvořit trnka obecná, hlohy, vrba jíva, růže šípková, řešetlák počistivý a líska obecná.
2 B 3 Fagi-querceta typica (typické bukové doubravy)
Hlavní dřevinou přirozených biocenóz je dub zimní (Quercus petraea agg.), významnou stálou příměs
tvoří habr (Carpinus betulus) a buk (Fagus sylvatica), který zde roste na hranici své ekologické
amplitudy. Buk se zde nikdy nestává hlavní dřevinou, obvykle tvoří jednotlivou příměs, někdy se
vyznačuje spádným kuželovitým kmenem. Nepravidelně mohou být přimíšeny lípa srdčitá (Tilia
cordata) a jeřáb břek (Sorbus torminalis). Keřové patro není souvisle vytvořeno, pouze ojediněle se
vyskytují svída krvavá (Swida sanguinea), hloh jednoblizný (Crataegus monogyna), ptačí zob obecný
(Ligustrum vulgare), zimolez pýřitý (Lonicera xylosteum), líska obecná (Corylus avellana), brslen
bradavičnatý (Euonymus verrucosa). V korunách dubů bývá častý ochmet evropský (Loranthus
europaeus).
Cílovými společenstvy biocenter jsou dubové porosty s příměsí habru a buku. V nově zakládaných
biocentrech je třeba používat sazenice ze semen místních populací, aby byla zachována specifická
lokální genetická variabilita dubu zimního a nově vyčleňovaných příbuzných druhů. V lokálních
biocentrech je možno zachovat i výmladkový způsob hospodaření, neboť v prosvětlených pařezinách
je zpravidla vyšší druhová diverzita xerotermofilních druhů rostlin i živočichů. Hlavními dřevinami
nově zakládaných biokoridorů by měly být dub zimní a habr s příměsí lípy srdčité, javoru babyky,
jeřábu břeku s keři přirozené dřevinné skladby na okrajích (svída krvavá, hlohy, líska obecná aj.).
2 BC (4)5a Fraxini-alneta inferiora (jasanové olšiny nižšího stupně)
Stromové patro tvoří olše lepkavá (Alnus glutinosa) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), přimíseny
jsou vrby (Salix fragilis, S. alba a jejich kříženci), vzácněji i topoly (Populus nigra, P. tremula). V
podúrovni často roste střemcha hroznovitá (Padus avium). Především v inverzních polohách s
trvaleji vyšší vzdušnou vlhkostí se může přirozeně ojediněle vyskytovat i tzv. nížinný smrk (Picea
abies). V keřovém patře zde rosou vrby (Salix caprea, na březích S. purpurea, S. triandra, S.
viminalis), hojně se vyskytuje bez černý (Sambucus nigra), brslen evropský (Euonymus europaea),
dále krušina olšová (Frangula alnus) a kalina obecná (Viburnum opulus). Typický je hojný výskyt liány
chmele otáčivého (Humulus lupus).
ALOJZOV
13
Všechny přirozené segmenty prameništních společenstev je třeba zařadit do kostry ekologické
stability a ponechat bez zásahu přirozenému vývoji. Potoční jasanové olšiny tvoří přirozenou
soustavu biokoridorů vodní, mokřadní a mezofilní bioty. Hlavními kosterními dřevinami biocenter i
biokoridorů jsou olše lepkavá a jasan ztepilý, v biokoridorech je vhodná vyšší účast stromových i
keřových vrb (vrba bílá, v. křehká, v. trojmužná, v. košíkářská, v. nachová), vhodná je příměs
střemchy hroznovité a alespoň některých keřů z přirozené dřevinné skladby. V biocentrech i
biokoridorech je přípustné výmladkové hospodaření. Nikdy by nemělo docházet k úplnému smýcení
porostů, nejvhodnější je jednotlivý výběr s ponecháním určitého počtu doupných stromů. Funkci
biokoridorů a biocenter plní i nivní louky s převahou přirozeně rostoucích druhů, vyžadující pravidelné
kosení.
3 AB 3 Querci-fageta (dubové bučiny)
V druhově chudém dřevinném patře dominují buk (Fagus sylvatica) a dub zimní (Quercus petraea),
nepravidelnou příměs tvoří habr (Carpinus betulus), méně často jednotlivě i další dřeviny - jedle
bělokorá (Abies alba), lípa srdčitá (Tilia cordata). Keře se obvykle nevyskytují.
V reprezentativních lesních biocentrech jsou cílovými společenstvy bučiny s příměsí dubu zimního
s jednoduchou porostní strukturou. Vzhledem k tomu, že v současné době převažují i ve vymezených
biocentrech této skupiny jehličnaté porosty, je nezbytné uskutečnit přeměnu umělou výsadbou
původních listnáčů vhodné provenience. Listnaté výsadby je nezbytné chránit oplocenkami před
zničením okusem zvěří. V listnatých porostech biocenter je možné ponechávat jednotlivé výstavky
starých borovic. I v trasách biokoridorů je třeba postupně zvyšovat zastoupení buku a dubu.
3 B 3 Querci-fageta typica (typické dubové bučiny)
V synusii dřevin převažuje dobře vzrůstný buk (Fagus sylvatica). Vždy se vyskytuje nejméně jako
ojedinělá příměs v hlavní úrovni dub zimní (Quercus petraea). Zastoupení dalších dřevin je nízké.
V podúrovni je někdy hojnější habr (Carpinus betulus), do hlavní úrovně mohou jednotlivě zasahovat
lípy (Tilia cordata, T. platyphyllos) a javory (Acer platanoides, A. pseudoplatanus). Na kontaktu
s biocenózami 4. vegetačního stupně se místy uplatňovala i jedle (Abies alba). Keřové patro nebývá
vyvinuto, ve stádiu zralosti se častěji uplatňuje pouze zimolez pýřitý (Lonicera xylosteum) a lýkovec
jedovatý (Daphne mezereum).
V biocentrech ve stádiu zralosti jsou vhodné různé porostní směsi buku a dubu zimního s jednotlivou
příměsí dalších dřevin přirozené skladby. S výjimkou jedle bělokoré nelze připustit příměs jehličnanů
a to ani v případech, kdy dochází k jejich přirozené obnově.
V nově zakládaných biokoridorech a interakčních prvcích lze připustit podstatně vyšší podíl dubu
zimního (zvláště na zemědělské půdě), habru, javorů a lip. V okrajových keřových lemech se uplatní
především líska, trnka, hlohy a růže šípková.
3 BC 3 Querci-fageta aceris (javorové dubové bučiny)
Dřevinné patro je druhově pestré. K hlavním dřevinám buku (Fagus sylvatica) a dubu zimnímu
(Quercus petraea) se pravidelně přidružují habr (Carpinus betulus), javory (Acer platanoides,
A. pseudoplatanus), lípy (Tilia cordata, T. platyphyllos), místy i jilmy ( Ulmus minor, U. glabra),
nepravidelně i jedle (Abies alba), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a třešeň ptačí (Cerasus avium).
Z keřů se roztroušeně vyskytují srstka angrešt (Grossularia uva-crispa), zimolez pýřitý (Lonicera
xylosteum), bez černý (Sambucus nigra) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum).
ALOJZOV
14
Zbytky smíšených listnatých porostů patří do kostry ekologické stability. Na území lesních biocenter je
třeba vhodnými opatřeními podpořit vznik druhově bohatého dřevinného patra s využitím přirozené
obnovy. Při výchovných zásazích v mladých porostech je třeba zachovat a podpořit zastoupení všech
listnatých dřevin přirozené skladby. Druhově bohatší dřevinnou skladbu je třeba podpořit i v trasách
lesních biokoridorů, především je nutno zajistit zastoupení javorů a lip. V biokoridorech a interakčních
prvcích na zemědělské půdě je vhodné využít i teplomilnějších stromů a keřů např. babyky a
řešetláku počistivého.
3 BC 4(5) Fraxini-alneta aceris inferiora et superiora (javorové jasanové olšiny nižšího a vyššího
stupně)
Stromové patro je druhově velmi pestré, neboť kromě dřevin mokré hydrické řady se vždy vyskytují
i dřeviny hydricky normální řady, především náročné druhy s nitrofilní tendencí. Základní druhovou
kombinaci tvoří olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a javor klen (Acer
pseudoplatanus), místy i lípa srdčitá (Tilia cordata). V javorových jasanových olšinách n. st. přistupují
babyka (Acer campestre), javor mléč (Acer platanoides) a habr (Carpinus betulus), ve vyšším stupni
se může vyskytovat olše šedá (Alnus incana), z keřů růže alpská (Rosa pendulina) a zimolez černý
(Lonicera nigra). Z dalších dřevin se v nižším i vyšším stupni vyskytují lípy, především lípa velkolistá
(Tilia platyphyllos), jilmy, především jilm horský (Ulmus glabra), střemcha hroznovitá (Padus avium),
jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), vrba křehká (Salix fragilis), ojediněle i dub letní (Quercus robur), buk
(Fagus sylvatica), smrk (Picea abies) a především v úžlabinách i jedle (Abies alba). Z keřů
se nejčastěji vyskytují bezy (Sambucus nigra, S. racemosa), zimolez pýřitý (Lonicera xylosteum),
kalina obecná (Viburnum opulus), srstka angrešt (Grossularia uva-crispa) a jíva (Salix caprea).
Složení dřevinného patra je významně ovlivněno druhovým složením okolních porostů a proto je
značně proměnlivé.
Biocentra i biokoridory této skupiny by se měly vyznačovat pestrou dřevinnou skladbou, ve které
se uplatňují jak dřeviny vlhkomilné, tak i mezofilní. Základními dřevinami při nových výsadbách jsou
jasan ztepilý, javor klen a ve vlhkých částech olše lepkavá. Ostatní dřeviny, odpovídající přirozené
skladbě lze doplňovat podle místních podmínek. Jedle je vhodná pouze do stinných úžlabin. Smrk
může tvořit pouze jednotlivou příměs, vzniklou přirozeným zmlazením a neměl by být vysazován.
Cílovým stavem biocenter je vertikálně zapojený jednotlivě výběrný les.
Při navrhování lokálních ÚSES je třeba javorové jasanové olšiny v úžlabinách buď využít pro vedení
lokálních biokoridorů vlhkomilné a mezofilní bioty, nebo je alespoň zařadit do sítě interakčních prvků.
3 BC (4)5 Fraxini-alneta inferiora (jasanové olšiny nižšího stupně)
Stromové patro tvoří olše lepkavá (Alnus glutinosa) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), přimíseny
jsou vrby (Salix fragilis, S. alba a jejich kříženci), vzácněji i topoly (Populus nigra, P. tremula). V
podúrovni často roste střemcha hroznovitá (Padus avium). Především v inverzních polohách s
trvaleji vyšší vzdušnou vlhkostí se může přirozeně ojediněle vyskytovat i tzv. nížinný smrk (Picea
abies). V keřovém patře zde rosou vrby (Salix caprea, na březích S. purpurea, S. triandra, S.
viminalis), hojně se vyskytuje bez černý (Sambucus nigra), brslen evropský (Euonymus europaea),
dále krušina olšová (Frangula alnus) a kalina obecná (Viburnum opulus). Typický je hojný výskyt liány
chmele otáčivého (Humulus lupus).
ALOJZOV
15
Všechny přirozené segmenty prameništních společenstev je třeba zařadit do kostry ekologické
stability a ponechat bez zásahu přirozenému vývoji. Potoční jasanové olšiny tvoří přirozenou
soustavu biokoridorů vodní, mokřadní a mezofilní bioty. Hlavními kosterními dřevinami biocenter i
biokoridorů jsou olše lepkavá a jasan ztepilý, v biokoridorech je vhodná vyšší účast stromových i
keřových vrb (vrba bílá, v. křehká, v. trojmužná, v. košíkářská, v. nachová), vhodná je příměs
střemchy hroznovité a alespoň některých keřů z přirozené dřevinné skladby. V biocentrech i
biokoridorech je přípustné výmladkové hospodaření. Nikdy by nemělo docházet k úplnému smýcení
porostů, nejvhodnější je jednotlivý výběr s ponecháním určitého počtu doupných stromů. Funkci
biokoridorů a biocenter plní i nivní louky s převahou přirozeně rostoucích druhů, vyžadující pravidelné
kosení.
(Buček A., Lacina J. : Geobiocenologie II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně,
1999.)
SESUVNÁ ÚZEMÍ
V zájmovém území podle podkladu ÚPN VÚC Olomoucká aglomerace není registrováno sesuvné
území.
B. 2. Požadavky na tvorbu a ochranu životního prostředí
OVZDUŠÍ
Velký význam pro kvalitu ovzduší v zastavěných částech má provětrávání území, ovlivňující rozptyl
emisí z místních zdrojů. Provětrávání v Aloizově je vlivem příznivé polohy na okraji temene hřbetu
dobré. Charakteristiky proudění vzduchu jsou nejblíže měřeny na stanicích v Prostějově a Olomouci.
Jejich údaje však nelze jednoznačně použít pro k. ú. Aloizov. Obě stanice leží v Hornomoravském
úvalu a směry větrů jsou zde částečně ovlivněny reliéfem. Myslejovický hřbet s obcí Alojzov
vystupuje nad Hornomoravský úval, leží však částečně v závětří Drahanské vrchoviny. Proto
předpokládáme, že se podmínkám ve volné atmosféře (tj. s převládajícími směry větrů ze
severozápadního a v zimě též z jihovýchodního kvadrantu) blíží zejména hřbetní partie
Myslejovického hřbetu. Část katastrálního území sklánějící se do Hornomoravského úvalu bude
pravděpodobně ovlivněna prouděním modifikovaným jeho polohou a reliéfem.
Kvalitu ovzduší v obci Alojzov lze charakterizovat jako dobrou. Po provedené plynofikaci nedochází
ani k výraznému sezónnímu znečistění ovzduší spalováním fosilních paliv. Poloha obce na okraji
temene hřbetu neumožňuje tvorbu výraznějších inverzí. Znečištění ovzduší pachem se po redukci
zemědělské výroby (zejména živočišné) v obci nevyskytuje. Další významnější zdroje znečištění
ovzduší v území nejsou.
Ochrana ovzduší se provádí zákonem č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších
předpisů.
Vyhl.č.117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních
zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší, byla zrušena vyhláškou č.356/2002 Sb., kterou se stanoví
seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování
množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem
a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů
znečištění ovzduší a podmínky jejich uplatňování.
Řešené území se dle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP "o zveřejnění vymezení oblastí
se zhoršenou kvalitou ovzduší" (věstník MŽP, ročník XIII, částka 2), nenachází v oblasti se zhoršenou
kvalitou ovzduší.
VODA
Hlavním zdrojem znečištění povrchových a podzemních vod na k.ú. Alojzov jsou především splachy
ze zemědělských ploch a komunální odpadní vody. Vodní tok Hranečnice s bývalou nádrží na kejdu
odvádí převážnou část splaškových vod z obce. Je zde patrný vysoký stupeň eutrofizace.
ALOJZOV
16
Zemědělství se v současnosti na znečištění vod podílí výrazným smyvem z polí zejména východně
od obce. Eroze půdy v této lokalitě byla částečně omezena svodnými příkopy. Její kvalitní řešení je
však stále aktuální.
Základní řešení problematiky znečistění povrchových a podzemních vod jsou následující:
 vybudovat místní kanalizační síť s návazností na ČOV,
 řešit v návaznosti na ÚPD protierozní úpravy v nejohroženější části území, které navazuje na k.ú.
Určice (viz. výpočet vodní eroze).
 při pozemkových úpravách řešit komplexně protierozní opatření, zabraňujících smyvu
nežádoucích látek do vodotečí Součástí ochrany povrchových vod je rovněž zachování či obnova
přirozených ekologických a krajinotvorných funkcí vodních toků a menších nádrží. S výjimkou
nově zastavovaných ploch neprovádět odvodnění pozemků.
PŮDA
Viz přírodní podmínky ÚSES.
SKLÁDKY A DEVASTOVANÉ PLOCHY
V řešeném území se nenachází v současné době žádná využívaná skládka odpadu.
HLUK
V obci se v současné době nenachází významnější zdroj nadměrného hluku.
B. 3. Ochrana přírody a krajiny
ANALÝZA TRVALÝCH VEGETAČNÍCH FORMACÍ
Trvalé vegetační formace jsou v katastrálním území Alojzov zastoupeny především lesními porosty
v západní části, severní části a jižní části katastrálního území. Plochy určené pro plnění funkcí lesa
zaujímají plochu 305,6 ha (zhruba 66 % rozlohy k.ú.), na celém katastru jde o kategorii lesa
hospodářského . Lesy náleží k LHC Alojzov – Zlechov, převažujícím vlastníkem je Středomoravské
lesní družstvo Niva. Zanedbatelnou plochu vlastní LČR – 0,2129 ha lesních ploch a 0,0054 ha
stavební plochu. Pozemkový fond vlastní 0,0428 lesních ploch. Jejich druhová skladba je
pozměněná ve prospěch jehličnanů. Největší zastoupení má borovice lesní, smrk ztepilý a buk lesní.
Jako příměs se vyskytují autochtonní listnaté dřeviny – dub zimní, jasan ztepilý, olše lepkavá, javor
klen, javor mléč, habr obecný, lípa malolistá. Keřové patro je řídké. Na lesních okrajích se vyskytují
bez černý, hloh obecný, líska obecná, svída krvavá, růže šípková, ptačí zob obecný. Ve věkové
skladbě převažuje asi ze 65 % 6, 8, 10 a 11 věkový stupeň. Imisní zatížení lesních porostů je
minimální, škody působí zvěř okusem a vytloukáním na mladých kulturách v 1. věkovém stupni.
Další trvalé formace jsou zastoupeny doprovodnými a břehovými porosty vodních toků, doprovodnou
vegetací komunikací, zahradami a sady. Celkový podíl těchto ploch je však v rámci katastru malý.
Louky a pastviny zaujímají zhruba 2 % řešeného území a vyskytují se především jihovýchodně
od obce na příkřejších svazích údolí Hranečnice. Druhové složení těchto porostů je poměrně chudé,
v místech, kde nejsou pravidelně koseny začínají dominovat ruderální druhy.
Břehové porosty podél vodních toků jsou zejména v zemědělsky využívané krajině narušené, tvoří je
zmlazené porosty vrb, olší a keřů. Vodní toky v lesních porostech a na jejich okrajích jsou částečně
upraveny, přesto jsou jejich břehové porosty zapojené.
Doprovodná vegetace silnic a cest mimo zastavěné území je tvořena travinobylinnými pásy v různém
stupni ruderalizace, s ovocnými alejemi s dominancí třešně. Mladé výsadby jsou především při silnici
z Alojzova do Myslejovic – javor klen.
ALOJZOV
17
Zahrady a sady jsou dominantním vegetačním prvkem především v intravilánu obce a plochách na
něj bezprostředně navazujících, tvoří přirozený přechod mezi zastavěným územím a přilehlými poli.
V řešeném území jsou v zahradách ještě hojně zastoupeny vysokokmenné ovocné dřeviny
nejčastější třešně, jabloně, hrušně a ořešáky.
Na severním okraji obce na zahrady navazuje lokalita rekreačních zahrádek a chat. Menší chatové
kolonie jsou i v severovýchodním cípu k.ú a jižně od obce na okraji lesních porostů.
KOSTRA EKOLOGICKÉ STABILITY
Prvky kostry ekologické stability krajiny (tzv. EVSK- ekologicky významné segmenty krajiny) nebyly
na katastrálním území obce Alojzov vymezeny při tvorbě generelu ÚSES (Jiří Lazebníček, Radomil
Klíma, 1994). Při podrobnějším průzkumu katastrálního území byly do ekologicky cenných segmentů
krajiny zařazen následující lokality.
EKOLOGICKY VÝZNAMNÉ SEGMENTY KRAJINY
EVSK 1 – Olšina - Je to podmáčený okraj lesního porostu s převahou listnatých dřevin – zejména
olše lepkavé, na okraji dub zimní, v keřovém patře převládá bez černý.
EVSK 2 – Údolí pod Alojzovem - Břehové porosty podél pramenného úseku Hranečnice v zářezu
údolí. Podél malého toku jsou porosty olše lepkavé, vrb, a topolů. Na svazích jsou zarůstající
a zarostlá bylinná lada se starými ovocnými dřevinami a meze s nálety dřevin. Bylinná lada jsou
značně ruderalizovaná.
V části, kde bude umístěna ČOV je třeba doplnit autochtonní dřevinné porosty jako náhradu za
odstraňované, bude součástí projektové dokumentace ČOV.
EVSK 3 – Rybník – širší část údolí Hranečnice s vodní nádrží, navazujícími břehovými porosty,
vlhkými a podmáčenými bylinnými lady, kulturními a polokulturními loukami, břehovým porostem
podél Hranečnice.
EVSK 4 – Sady – výrazné údolí malého pravostranného přítoku Hranečnice s vlhkým dnem.
Na svazích údolí jsou sady a zarůstající meze se starými ovocnými dřevinami, bylinná lada
a nevyužívané louky. Část výrazného svahu je zalesněna. Na vlhkém dně porost lužního charakteru
s převahou olše lepkavé a topolu.
EVSK 5 – Kluče – výrazná strž v mělkém údolí na východním okraji katastru. Strž je stabilizována
porostem dřevin s dubem, břízou, osikou, třešní, na okrajích ovocné dřeviny. V keřovém patře bez
černý, růže šípková, ostružiník, ptačí zob. Na horním okraji je kulturní louka.
B. 4. Požadavky vyplývající ze základních demografických,
sociálních a ekonomických údajů obce a výhledů
Nárůst obyvatel lze předpokládat pouze na základě možnosti výstavby nových bytových jednotek,
rozvoj bytové výstavby bude silně ovlivněn majetkoprávními vztahy a ekonomickou situací.
Stanovení prognostických údajů pro vývoj počtu obyvatel a s tím související výstavbou a přestavbou
bytového fondu je v současné době vývoje našeho hospodářství značně obtížné, migrační zájem
je nepředvídatelný spolu s odhadem míry potřebné rezervy.
Aktuální počet obyvatel v obci Alojzov je 200 obyvatel. Výhledový počet obyvatel do roku 2020
se předpokládá maximálně 278 obyvatel při realizaci všech 26 rodinných domů.
tab. 3
Počet obyvatel v obci k 1.3.2001
obyvatelstvo
celkem
v tom s pobytem
trvalým
ALOJZOV
dlouhodobým
Obyvatelstvo
muži
ženy
18
207
tab. 4
207
0
100
abs.
%
107
51,69
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (2001)
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo
Celkem
z toho
z toho v odvětví
ženy
102
tab. 5
zemědělství a
lesnictví
průmysl
služby
vyjížďka
za
zaměstnáním
%
abs.
%
abs.
%
abs.
%
abs.
%
abs.
%
45
44,1
12
11,8
30
29,4
13
12,7
10
9,8
55
53,9
Obyvatelstvo podle věku k 1.3.2001
v tom v přibližném věku
0 - 14
207
15 – 59
22
60+
nezjištěno
muži
ženy
celkem
muži
ženy
celkem
71
67
138
18
29
47
0
Obyvatelstvo podle národnosti k 1.3.2001
obyvatelstvo
celkem
207
tab. 7
stavebnictví
abs.
obyvatelstvo
celkem
tab. 6
z toho
v tom národnost
česká
moravská
slezská
slovenská
německá
polská
romská
ostatní a
nezjištěno
167
37
0
0
1
0
0
2
Obyvatelstvo podle náboženského vyznání k 1.3.2001
obyvatelstvo
celkem
v tom
bez vyznání
abs.
207
86
%
41,5
věřící celkem
abs.
87
%
42
v tom
církev
římskokatolická
82
Českobratr.
církev
evangelická
0
Církev čsl. ostatní
husitská
5
0
nezjištěno
34
ZÁVĚR
Potřeba nové výstavby je dána snahou o vytvoření podmínek pro mladé rodiny a získání nových
obyvatel.
ALOJZOV
19
B. 5. Ochrana památek
V území souvisí jednak s respektováním evidovaných a neevidovaných stavebních památek
a s respektováním charakteru dosavadní zástavby obce a to jak z hlediska architektonických forem,
tak z hlediska urbanistického vývoje obce.
Řešené území je územím s předpokladem výskytu archeologických nálezů. Ve smyslu zákona
č.20/1987 Sb. o státní památkové péči, v platném znění, je nutno zajistit podmínky jeho ochrany.
V řešeném katastru se nachází níže uvedené lokality, které se jsou zakreslené ve výkresu č.2:
SOUPIS ARCHEOLOGICKÝCH NÁLEZŮ A LOKALIT NA KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ OBCE ALOJZOV
PROSTĚJOV), STAV K 1. 1. 2004
Lokalita č. 1
Trať, pomístní název, lokalizace
Eneologické mohylové pohřebiště je umístěno západně obce na k východu exponovaném svahu
nevýrazného návrší v nadmořské výšce 417 – 425 m.
Kultury
Kultura nálevkovitých pohárů.
Nálezy
Pohřebiště objevil profesor Jan Šrot počátkem 70. let 20. století, který si všiml „Hnízda“ mohyl v lese
západně alojzovských chat. Další mohyly, včetně skupin 4 náspů na SV okraji pohřebiště, dohledali
v roce 1983 pracovníci Muzea Prostějovska v Prostějově.
Mohyly jsou seskupeny v širokém pruhu, který se táhne napříč svahem od J k Z. Poněkud stranou, na
SV okraji nekropole se nachází samostatná skupina čtyř mohyl. Na pohřebišti se zřetelně rýsují dvě
skupiny mohyl, a to západní s 18 a východní s 15 mohylami. Mezi oběma skupinami prochází stará
lesní cesta a nelze proto vyloučit, že rozdělení je jen optické, způsobené terénními úpravami při její
výstavbě. Násypy mohyl jsou široce oválné a jejich delší osa sleduje přirozený sklon terénu, tedy od
Z k V.
Výzkumem mohyl byl získán obsah 16 žárových hrobů, jejíchž výbavu tvořily nádoby, broušená
a štípaná industrie a výjimečně i měděný šperk.
Lokalita č. 2
Spálený kopec, eneolitické pohřebiště se nachází 0,7 km SSZ obce na k východu a jihovýchodu
exponovaném temeni Spaleného kopce (kóta 433 m) v nadmořské výšce 426 – 430 m. Mohyly jsou
seskupeny na ploše oválu (130 x 100 m), který je orientován od vrcholu směrem JVV, tedy ve směru
přirozeného klesání terénu a nevytváří v rámci pohřebiště žádné výraznější skupiny.
Kultury
Kultura nálevkovitých pohárů, KNP IIB.
Nálezy
Pohřebiště objevil profesor Jan Šrot počátkem 70. let 20. století.
Násypy jsou široce oválné až oválné, v případě dvou mohyl se jejich tvar blíží kruhu, a vykazují délku
od 7 do 19 m a šířku od 7 do 10 m. Okolní terén převyšují maximálně o 0,4 – 0,7 m. Orientace
mohylových násypů vykazuje drobné odchylky oběma směry od základní osy Z – V. Výzkumem dvou
mohyl byl získán obsah 8 žárových hrobů, vybavených keramikou a kamennými sekeromlaty.
ALOJZOV
20
Lokalita č. 3
Horní Golštýn, severovýchodně obce, temeno a k V exponovaný svah návrší s nadmořskou výškou
380 – 392 m.
Kultury
Kultura nálevkovitých pohárů..
Nálezy
Lokalitu objevil Antonín Gottwald, který z ní získal vedle četných kamenných nástrojů i keramiku,
přesleny a válcovitá závaží s podélným provrtem. R. Žák vyoral na SZ svahu Golštýna zhruba
opracovanou křemencovou sekeru a jemně vybroušeným ostřím.
Lokalita č. 4
Intravilán obce, západně stávající zástavby, mezi silnicí vedoucí obcí od J k S a lesem. JV svahy
návrší signovaného kótou 327 m.
Kultury
Eneolit, pravděpodobně kultura nálevkovitých pohárů.
Nálezy
Z trati Na vrchu za humny pochází štípaná a broušená industrie. Při stavbě rekreačního střediska a
při obdělávání pozemků jsou sporadicky nacházeny archeologické artefakty včetně keramiky.
Sekyrku a přeražený sekeromlat vykopali při stavbě v domě č.31.
Lokalita č. 5
Klementky, 0,8 km V obce, v horní části určické tratě Kluče. K východu exponovaný svah masivu
Spaleného kopce.
Kultury
Paleolit, eneolit.
Nálezy
Štípaná a broušená industrie.
Lokalita č. 6
Malý Mitrov, 1 km jižně až jihovýchodně obce, nevýrazné návrší a jeho k SV exponovaný svah.
Kultury
Paleolit, kultura s moravskou malovanou keramikou, platěnická.
Nálezy
Broušená a štípaná industrie, keramika.
Lokalita č. 7
Křenovský kopec, pahorek v JZ části katastru signovaný kótou 411 m.
ALOJZOV
21
Kultury
Neolit, eneolit.
Nálezy
Při budování plynovodního řadu mezi Alojzovem a Myslejovicemi, trasa vede podél silnice mezi
oběma obcemi, porušila rýha zásyp pravěkého objektu. Jeho výzkum provedl Z. Čižmár z ÚAPP
Brno a zjistil, že se jedná o sídlištní jámu závěrečného stupně kultury s lineární keramikou. Profesor
Šrot uvádí z Křenovského kopce kamenné nástroje a mohyly.
Lokalita č. 8
Markovec, zalesněný pahorek vzdálený 1 km jižním směrem od středu obce, kóta 398 m..
Kultury
Paleolit, eneolit.
Nálezy
Toto domnělé eneolitické hradisko, podle J.Šrota i se zbytky opevnění poskytlo jen několik
kamenných nástrojů.
tab. 8
Seznam archeologických lokalit
Označení
v grafické
části
Trať, pomístní název, lokalita
Kultura
1
západně obce na k východu exponovaném svahu nevýrazného
návrší v nadmořské výšce 417 – 425 m.
kultura nálevkovitých pohárů
2
Spálený kopec
3
Horní Golštýn
4
Intravilán obce, západně stávající zástavby, mezi silnicí vedoucí
obcí od J k S a lesem.
5
Klementky, 0,8 km V obce, v horní části určické tratě Kluče.
6
Malý Mitrov, 1 km jižně až jihovýchodně obce, nevýrazné návrší
a jeho k SV exponovaný svah.
paleolit, kultura s moravskou
malovanou keramikou,
platěnická
7
Křenovský kopec, pahorek v JZ části katastru signovaný kótou
411,0 m.
neolit, eneolit
8
Markovec, zalesněný pahorek vzdálený 1 km jižním směrem od
středu obce.
paleolit, eneolit
eneolit, pravděpodobně kultura
nálevkovitých pohárů
paleolit, eneolit
Na katastrálním území obce se nenachází nemovitá kulturní památka zapsaná v Ústředním seznamu
kulturních památek ČR ani památky místního významu.
ZÁVĚR
Žádné požadavky na ochranu těchto památek nejsou. Přehled a charakteristika vybraných ploch
zastavitelného území.
ALOJZOV
22
C.
Přehled a charakteristika vybraných ploch
zastavitelného území
C. 1. Plochy bydlení
STÁVAJÍCÍ STAV
Bytový fond v řešeném území je stabilizovaný. V období od roku 2001 byly postaveny 4 RD.
tab. 9
Bytový a domovní fond k 1.3.2001
Domy
úhrnem
byty
celkem
z toho
trvale obydlené
77
neobydlené
celkem
z toho RD
abs.
63
60
1
z toho
trvale obydlené
%
79
neobydlené
abs.
%
abs.
%
78
98,7
1
1,3
tab. 10 Domovní fond k 1.3.2001
z toho
Počet osob v domech
Trvale obydlené
domy celkem
rodinné domy
bytové domy
celkem
z toho v RD
63
60
0
207
203
Průměrný počet osob na jeden byt je 2,62 (v roce 2001).
Navrhovaný počet osob na 1 byt je 3,0 (v roce 2020).
KONCEPCE ŘEŠENÍ
V řešeném území se nachází velké množství potencionálních ploch bydlení. Návrhové lokality mají
spíše charakter námětů a úvah o možném urbanistickém dotváření obce. Je však nutné vytvořit
podmínky pro rozvoj bydlení v této obci. Velkou většinu lokalit ovlivňují majetkoprávní vztahy. Proto
je navrženo 6 lokalit, z toho se jedná o 2 proluky.
tab. 11 Přehled ploch a proluk navržených k zástavbě RD - návrhové období
ALOJZOV
23
ozn.
Lokality
Pozemek p.č.
Počet RD
Počet BJ
Poznámka - označení v konceptu ÚP
Z1
376, 378, 379/1, 381, 382, 383,
384, 386, 388, 390, 392, 393,
395, 396, 397, 398, 401, 402/1
Z2
424/4, možná i část 1083/1
Z3
1083/3, 1094/1, 1093/1, 1092,
1091, 1090,
max.5
Z4
1118 –1129
max.6
max.6
B9
Z5
1116
1
1
B5
Z6
529/5, 545, 546, 547, 554
max. 3
3
částečně B1
26
26
max.10
max. 10
B2
1
1
B6
celkem
max.5
B7
tab. 12 Orientační bilance navrženého řešení
Plochy bydlení
Návrhové období
Výchozí počet bytů
přírůstek bytů
úbytek bytů
celkem bytů
Maximální varianta
26
0
105
Reálná varianta
10
0
89
Současný stav
79
Při navrhování lokalit bydlení nebyl znám konkrétní investor. Z tohoto důvodu existuje více variant
řešení zejména co do počtu navrhovaných rodinných domů.
POPIS PLOCH
Lokalita Z1 - bydlení individuální
předpokládaný počet : max. 10 rodinných domů, předpoklad izolovaných RD
Výměra plochy:
2,01 ha
Lokalita byla navržena v konceptu pod označením B2. Rozsah výsledné plochy je v návrhu ÚP
vymezen na základě dohody s DOSS KÚ OK – OŽP + Z. Došlo ke zmenšení navrhované plochy,
která je umístěna na zemědělské půdě zařazené do II. třídy ochrany zemědělských půd, tj. půdy
s nadprůměrnou produkční schopností, půdy vysoce chráněné, jen podmíněně zastavitelné. Na
základě pokynů pro dokončení návrhu územního plánu ze dne 19.6.2007, které vyplývají z jednání
s majiteli pozemků, je navržena zástavba pouze podél stávající účelové komunikace, která bude
upravena na parametry místní komunikace. Změnu funkčního využití ověří územní studie.
Je navržen zábor do hloubky 60 m, který bude sloužit pro plochy bydlení i ploch veřejných
prostranství. Návrh vychází z předpokladu, že v dlouhodobém časovém výhledu by mohlo dojít
k vybudování místní komunikace středem plochy a realizaci zástavby.
Při této koncepci řešení výstavby v lokalitě za humny nemusí být překládáno vedení VN
v návrhovém období. Je nutné realizovat technickou infrastrukturu. Trasa navrhovaného interakčního
prvku zůstává zachována.
předpokládaný počet RD: 1 rodinný dům
Výměra plochy: 0,06 ha
ALOJZOV
24
Lokalita byla navržena, protože ji lze napojit na stávající místní komunikaci i inženýrské sítě. Jedná
se o proluku mezi stávající zástavbou a technickou plochou regulační stanice. Nachází se v jižní části
obce mimo zastavěné území. Pozemek je malé výměry, využití je limitováno ochranným pásmem
elektrického vedení.
předpokládaný počet RD: max. 5 rodinných domů
Lokalita byla navržena jako plocha, která spojuje stávající obec s výstavbou v lokalitě Suchov.
Z ekonomického hlediska je výhodná, protože ji lze napojit na stávající místní komunikaci a
inženýrské sítě. Z hlediska dálkových pohledů neovlivní stávající siluetu obce.
Lokalita Z4- bydlení individuální
předpokládaný počet RD: max. 6 rodinných domů
Lokalita byla navržena jako součást oboustranně obestavěné ulice, která využívá stávající místní
komunikaci i inženýrské sítě. Z ekonomického hlediska je výhodná, protože ji lze napojit na stávající
místní komunikaci a inženýrské sítě. Je pohledově exponovaná z příjezdové komunikace III/37772
a z rychlostní komunikace R 46 Vyškov – Prostějov - Olomouc. Změnu funkčního využití ověří
územní studie.
předpokládaný počet RD: 1 izolovaný rodinný dům
Lokalita je navržena, protože se jedná o proluku, kterou lze napojit ze stávající místní komunikace
a stávajících inženýrských sítí. Parcela je rovněž pohledově exponovaná z příjezdové komunikace
III/37772 a z rychlostní komunikace R 46 Vyškov – Prostějov – Olomouc.
Výměra plochy: 0,37
Lokalita je navržena z hlediska urbanistického dotváření a využití území v návaznosti na návrh
lokality Z1. Nachází se v severní části obce, mimo zastavěné území. Je zapotřebí dobudovat
technickou infrastrukturu.
Lokalita R 1- bydlení individuální
Lokalita je navržena jako rezerva. V současné době z důvodů majetkoprávních nelze realizovat
výstavbu, tak jak byla navržena v konceptu. Je zájem majitelů pozemků si ponechat stávající
zahrady za rodinnými domy pro zemědělskou funkci.
ZÁVĚR
Územní plán navrhuje velké množství lokalit, vzhledem k nepředvídatelnosti jejich realizace. Jsou
vytvořeny předpoklady pro územní rozvoj obce.
ALOJZOV
25
C. 2. Plochy rekreace
STÁVAJÍCÍ STAV
Obec slouží jako rekreační zázemí zejména pro obyvatele Prostějova. Na katastru se nachází
individuální rekreační objekty cca 100 chat. Jedná se o tři rekreační lokality. Od návsi na sever –
největší lokalita, která bezprostředně navazuje na stávající zástavbu rodinnými domy. Lokalita v jižní
části obce – navazující na les. Lokalita ve východní části – při hranici s Určicemi. V samotné obci
není nabídka atraktivit pro cestovní ruch zastoupena. Úroveň podmínek pro místní rekreaci je dobrá.
NÁVRH
Územní plán nenavrhuje plochy pro rekreaci a sport. Je navržena pouze jedna plocha pro individuální
rekreaci.
Lokalita Z10
Nachází se v severní části obce na pozemcích p.č. 552, 529/6 – jedná se o legalizaci skutečného
stavu, kdy plocha již plní funkci individuální rekreace.
C. 3. Plochy občanské vybavenosti
STÁVAJÍCÍ STAV
Obec Alojzov má základní občanskou vybavenost. Spádovost za vyšší občanskou vybaveností je
stabilizovaná na Prostějov.
A/ VZDĚLÁNÍ
Mateřská škola
Myslejovice (5 dětí)
ZŠ
Určice a Prostějov (20 dětí)
B/ ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE
zdravotní středisko
Určice
C/ ZÁJMOVÉ AKTIVITY
hřiště, hasičská zbrojnice
D/ MALOOBCHODNÍ SÍŤ
smíšené zboží
30 m2, 12 m2
E) STRAVOVÁNÍ
pohostinství
30 míst
F/ SPRÁVA A ŘÍZENÍ
pošta, farní úřad a hřbitov
Určice
matrika
Brodek u Prostějova
stavební úřad, katastrální úřad Prostějov
KONCEPCE ŘEŠENÍ
Nová občanská vybavenost může vznikat v objektech individuálního bydlení.
ZÁVĚR
Územní plán nenavrhuje nové rozvojové plochy.
ALOJZOV
26
C. 4. Plochy veřejných prostranství
STÁVAJÍCÍ STAV
V územním plánu byly plochy veřejných prostranství vymezeny v zastavěném území obce. Součástí
ploch veřejných prostranství jsou místní komunikace, parkoviště a odstavné plochy a plochy veřejné
zeleně.
1. Náves (veřejná zeleň)
Plocha dominující celé obci. Obdélníková náves s komunikací uprostřed na mírném svahu
s upravenými volně přístupnými plochami zeleně. Na volných plochách na obou stranách návsi jsou
vysazeny jak exotické jehličnaté keře, tak i ovocné dřeviny (hrušně, třešně) doplněné kvetoucími
letničkami a trvalkami. V horní části návsi dominují vzrostlé stromy smrků, lip a vrba bílá.
2. Požární nádrž (veřejná zeleň)
Prostor kolem nádrže nad návsí tvoří zajímavý komplex vodní plochy a vzrostlých dřevin.
V sadovnické úpravě jsou použity lípy, vrby (stromové i keřové), borovice, jalovce aj. Nádrž je
technicistně upravená s betonovými díly a opatřena zábradlím. V nádrži byli pozorováni obojživelníci
(skokani sp.).
KONCEPCE ŘEŠENÍ
Jsou navrženy nové plochy s touto funkcí jako bezprostřední součást nově navrhovaných lokalit Z1,
Z3 a Z9. Budou zejména sloužit pro místních komunikaci, zeleně a technické infrastruktury.
ZÁVĚR
Stávající plochy jsou vyhovující.
C. 5. Plochy dopravní infrastruktury
STÁVAJÍCÍ STAV
V řešeném území se nachází pouze liniové prvky – silnice III. třídy, místní komunikace a účelové
komunikace.
KONCEPCE ŘEŠENÍ
Nové plochy s touto funkcí nejsou navržené.
ZÁVĚR
Plochy dopravní struktury v území jsou vyhovující, prostupnost území a dostupnost jednotlivých
pozemků je zajištěna.
C. 6. Plochy technické infrastruktury
STÁVAJÍCÍ STAV
V řešeném území se nachází liniové prvky, plocha regulační stanice plynu, plocha televizního
převaděče a vodojemu.
KONCEPCE ŘEŠENÍ
V souvislosti s řešením technické infrastruktury v obci je navržena plocha technické infrastruktury –
kořenová čistírna odpadních vod.
ZÁVĚR
Stávající i navržené plochy technické infrastruktury jsou vyhovující. Potřeba dalších ploch není.
ALOJZOV
27
C. 7. Plochy výroby a skladování
STÁVAJÍCÍ STAV
Na katastru obce se nachází plocha pro průmyslovou výrobu a sklady. Jedná se o areál bývalého
zemědělského družstva, nyní firmu Elmoplast s.r.o. - 12 zaměstnanců. Dále se v obci nachází
plocha drobné výroby a služeb - firma Autolak Coufal – 6 zaměstnanců, autoopravna a bazar
v blízkosti návsi – 1 zaměstnanec. V obci jsou drobní podnikatelé.
KONCEPCE ŘEŠENÍ
Územní plán navrhuje nové plochy s touto funkcí:
Lokalita Z8– podnikatelské aktivity
dotčené parcely: 1115/2, 426/2
Nachází se v západní části obce, navazuje na stávající plochu podnikatelských aktivit – autolakovnu.
V lokalitě bude realizována zámečnická dílna, která je v současné době součástí autolakovny.
Lokalita Z11 – plocha pro průmyslovou výrobu a sklady
dotčené parcely: 165/5, 1203, 1204, 1205, 1206,1207,1217,1218
Lokalita se nachází v západní části obce a navazuje na stávající areál firmy ELMO-PLAST s.r.o..
Jedná se výstavbu zpevněných ploch firmy ELMO-PLAST. Plocha je do návrhu zařazena na základě
územního rozhodnutí s nabytím právní moci a zahájením stavby do 2 let.
ZÁVĚR
Stávající plochy nejsou dostačující, proto byly vymezeny nové plochy s touto funkcí.
C. 8. Plochy vodní a vodohospodářské
Na katastru jsou takto vymezeny pouze plochy vodotečí a rybníka. Nové plochy s touto funkcí nejsou
vymezeny.
ZÁVĚR
Stávající plochy jsou pro potřeby obce dostačující. Nové plochy s touto funkcí nejsou vymezeny.
C. 9. Plochy zemědělské
STÁVAJÍCÍ STAV
Jedná se o intenzívně zemědělsky využívanou půdní držbu.
V katastrálním území Alojzov hospodaří Zemědělské družstvo Určice.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZEM. VYUŽITÍ KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ
Struktura zemědělského půdního fondu je v řešeném území dlouhodobě stabilizovaná. V katastru
obce se nachází 138,43 ha zemědělské půdy. Žádný soukromý zemědělec na katastru neprovozuje
ve větším rozsahu zemědělskou činnost.
Z hlediska struktury půdního fondu je řešené katastrální území Alojzov členěno tak, jak uvádí
Katastrální úřad Prostějov:
ALOJZOV
28
tab. 13 Struktura půdního fondu obce Alojsov (ha
Výměra
k. ú.
Zemědělská půda
orná
463,9017 111,83
zahrady
Sady
TTP
celkem
17,5242
0,77
8,2989
138,428
Lesní
půda
Vodní
plochy
Zastav. Ost.
plochy plochy
310,4
0,8278
3,6367 10,600
Lesní
půda
Vodní
plochy
Zastav. Ost.
plochy Plochy
66,91
0,18
tab. 14 Struktura půdního fondu obce Alojsov (%)
Výměra
k. ú.
100
Zemědělská půda
orná
chmelnice
zahrady
sady
TTP
celkem
24,10
0,0
3,78
0,16
1,79
29,84
0,78
2,29
KONCEPCE ŘEŠENÍ
Nejsou navrženy nové plochy s touto funkcí.
ZÁVĚR
Plochy jsou stabilizované a bude docházet pouze ke změnám kultur.
C. 10. Plochy lesní
STÁVAJÍCÍ STAV
Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou tvořeny pozemky ve smyslu zákona č. 289/1995 Sb.,
o lesích a o změně a doplnění některých zákonů. Patří mezi ně především plochy s lesními porosty,
plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, nebo dočasně odstraněny
na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty bez vlastní
parcely.
Funkce lesů je dána zejména příslušností do jedné ze tří kategorií lesů dle zákona č. 289/1995 Sb.
(lesy hospodářské, ochranné a zvláštního určení).
V katastrálním území Alojzov u Prostějova nemají LČR, s.p. svěřeno právo hospodařit na žádném
významném pozemku, který by měl podstatný vliv na řešení územního plánu obce. Jedná se
o pozemky p.č. 506, 1275, 1276, 1277, 1278, 1280, 1281, 968, 1224, 1231. Celková výměra 0,261
ha. Lesní pozemky daného území jsou převážně ve vlastnictví Lesního družstva obcí – Niva a
fyzických osob.
Pozemky určené k plnění funkce lesa jsou na katastru Alojzov na výměře cca 310,4 ha tj. 66,91%
výměry katastru.
KONCEPCE ŘEŠENÍ
Územní plán nenavrhuje žádné pozemky k plnění funkce lesa.
ZÁVĚR
Plochy jsou stabilizované. Není navržena nová plocha s touto funkcí.
ALOJZOV
29
D.
Návrh koncepce dopravní infrastruktury,
technické infrastruktury
D. 1. Dopravní infrastruktura
ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VZTAHY
Katastrálním územím obce Alojzov prochází silnice:
III/37749 Alojzov - Prostějovičky
III/37772 Určice - Alojzov – Myslejovice
Silnice III/37772 je v Určicích připojena na silnici III. třídy č. 37762 Vranovice - Určice - Domamyslice.
Silnice III/37762 je ve Vranovicích mimoúrovňově připojena na rychlostní silnici R 46, která je v
úseku Brno - Olomouc - Český Těšín součástí mezinárodní evropské silniční sítě s označením E 462.
Obec je prostřednictvím R 46 kvalitně připojena město Prostějov a na dálniční síť na území Moravy.
Dopravní vazby obce jsou zásadně směrovány severním a východním směrem, neboť západně obce
je rozsáhlý komplex lesů Drahanské vrchoviny, který slouží Ministerstvu obrany jako vojenský
výcvikový prostor a původní dopravní vazby západním směrem do oblasti Moravského krasu byly
zpřetrhány.
Železniční tratě jsou vedeny zcela mimo zájmové území řešené obce.
KONCEPCE ROZVOJE DOPRAVY
SILNICE
Vzhledem k tomu, že silnice III. třídy jsou v katastru i zastavěném a zastavitelném území
stabilizovány, není mimo úprav do navržených funkčních skupin v průjezdním úseku a kategorie
mimo průjezdní úsek navržena žádná úprava. Je třeba dbát na to, aby v rozhledovém poli křižovatek
silnic a místních komunikací se silnicí nebyly umísťovány nové stavby, pokud již v rozhledu jsou, tak
aby nebyly rozšiřovány.
Řešeným katastrálním územím prochází a obec je dopravně obsloužena silnicemi:
III/37749 Alojzov - Prostějovičky
III/37772 Určice - Alojzov - Myslejovice
Mimo průjezdní úsek budou obě silnice upravovány v kategorii S 7,5/60 a v průjezdním úseku ve
funkční skupině B a typu MS2 10/8/50 a 14/8/50.
MÍSTNÍ KOMUNIKACE
Systém místních komunikací je jednoduchý, vychází z historického stavebního rozvoje a je navázán
zejména na silnici III/37772 a částečně na silnici III/37749. Nejdůležitější pro obec je místní
komunikace, která obsluhuje historickou náves obce, která je centrem osídlení obce.
Stávající místní komunikace jsou v zastavěném území stabilizovány. Jsou navrženy úpravy
některých místních komunikací a to jejich funkčního typu. Důvodem je rozvoj návrhových ploch.
Nově navržené místní komunikace řeší dopravní napojení nových navržených ploch; jsou navázány
na stávající místní komunikace a z toho vychází i jejich navržená funkční skupina a typ komunikace.
Stávající místní komunikace budou upravovány ve funkčních skupinách C a typu, který vyplývá z
jejich stávajícího stavu a je popsán ve výkrese dopravy.
Pro lokalitu Z 1 doporučujeme jako optimální řešení dopravní obsluhu zklidněnou obytnou ulicí ve
funkční skupině D1. Vytvoří se tak lokalita klidného bydlení.
ALOJZOV
30
Pro návrhovou plochu Z 6 je navržena úprava stávající panelové místní komunikace do funkční
skupiny C a typu MO2k -/6/30, vzhledem k tomu, že umožní propojení a zaokruhování navržené
komunikace D1. Návrh si vyžádá zábor části oploceného pozemku zahrady. Bude nutno upravit
i výškové řešení této komunikace.
Dále je navržena úprava místní komunikace pro návrhové plochy Z 2,3,4,5 ve funkční skupině C
a typu MO2k 8/7/30. Pro dopravní obsluhu čističky odpadních vod (Z 9) se navrhuje místní
komunikace ve funkční skupině C a typu -/5/30.
Je dále navrženo převedení účelových komunikací v severní části zastavěného území obce p.č. 282
a 490 mezi místní komunikace; obě budou upraveny ve funkční skupině C a typu MO2 6/5/30.
V jižní části zastavěného území obce bude převedena účelová komunikace na p.č. 427/1 do
kategorie místních komunikací pro obsluhu návrhové plochy Z 8. Bude upravena ve funkční skupině
C a typu MO2k -/6/30.
ÚČELOVÉ KOMUNIKACE
Zemědělská farma je v obci zrušena, plocha i objekty jsou přebudovány a slouží pro průmyslovou
výrobu. Pozemky jsou obdělávány z Určic. Zemědělská doprava je vedena po silnicích III. třídy a po
stávajících účelových komunikacích.
Na katastru obce jsou rovněž zahrádkářské oblasti s chatami, které jsou většinou dopravně přístupné
účelovými komunikacemi. Na severním okraji zahrádkářské kolonie je účelová komunikace, která
nemá v krátkém úseku svou parcelu a trasa je vyježděna lesem. Není v zájmu majitele lesa budovat,
či legalizovat komunikaci a proto bude zachován pokojný stav. Z této komunikace je obsloužena
i návrhová lokalita Z 10.
Vzhledem k tomu, že tyto rekreační lokality minimálně v letním období slouží pro dlouhodobý pobyt
jsou navrženy účelové komunikace v severní části obce k převedení do kategorie místních a úpravě
do funkční skupiny C..
Připojení účelové komunikace na silnici III/37749 přes parcelu č. 110 v soukromém vlastnictví je
zrušeno a záhumenní účelová komunikace je tedy slepá s možností otočení vozidel pouze na
vlastním pozemku.Šířka pozemku komunikace umožňuje pouze jeden jízdní pruh. Vyhýbání vozidel
je tedy možné pouze na přilehlém pozemku. Tato účelová komunikace bude sloužit výhradně pro
majitele přilehlých pozemků a tato skutečnost je nutno zajistit technickým opatřením. Účelová
komunikace je v kategorii veřejně nepřístupných.
Předpokládáme změnu dopravní obsluhy pozemků v území v souvislosti s řešením pozemkových
úprav, ke které jistě výhledově dojde a kde bude nutno zajistit dopravní obsluhu dle majitelů parcel.
Budou se vytvářet společná zařízení v katastru, kam náleží i polní cesty.
Je navrženo převedení účelových komunikací v severní části zastavěného území obce p.č. 282 a
490 mezi místní komunikace. V jižní části zastavěného území obce bude převedena účelová
komunikace na p.č. 427/1 rovněž do kategorie místních komunikací. Dále je navrženo převedení
účelové komunikace do kategorie místních u návrhové plochy Z 1.
Výhledově je možná změna ve vedení účelových komunikací v souvislosti s pozemkovými úpravami
v katastru.
HROMADNÁ DOPRAVA
AUTOBUSOVÁ DOPRAVA
Obec je dopravně obsloužena dopravní firmou František Konečný, Vrbátky 240, a to linkou 780 310
Prostějov - Určice - Myslejovice - Kobylničky, celkem 22 spoji v pracovní dny, z toho 6 spojů v neděli
a 7 v sobotu.
V obci je autobusová zastávka na jižním okraji návsi na silnici III/37772. Je vybavena čekárnou pro
cestující v dobrém stavebním stavu ve směru na Prostějov a chodníkem jako nástupištěm. Ve směru
na Myslejovice není čekárna, autobus zastavuje těsně za křižovatkou při chodníku. V obou směrech
autobusy zastavují v jízdním pruhu silnice, zastávkový pruh není vybudován. Tento stav bude
zachován, pro vybudování kompletní zastávky se zastávkovým pruhem a chodníkem není na
komunikaci v historické, centrální části obce prostor.
ALOJZOV
31
VLAKOVÁ DOPRAVA
Nejbližší vlaková zastávka je cca 9 km vzdálený Prostějov na trati Nezamyslice - Prostějov, pro
dopravu obyvatel má pouze omezenou doplňkovou funkci.
Je vyhovující, nenavrhujeme žádné úpravy.
DOPRAVA V KLIDU
V obci je zřízeno parkoviště s označením před hostincem, které má 8 stání. Další parkoviště v obci
nejsou. Vedle obchodu je větší zpevněná víceúčelová plocha, která může v případě mimořádné
potřeby sloužit i pro parkování. Na návsi jsou před vjezdy do usedlostí zpevněné komunikace, které
rovněž slouží pro parkování zejména obyvatel a návštěvníků domů.
Obec nemá potřebu budovat další parkovací plochy, současný stav je vyhovující i do výhledu.
V historické, centrální části obce ani nejsou další vhodné plochy pro budování parkovišť. V případě
mimořádné příležitosti velkých společenských akcí v obci je možno pro parkování jednorázově určit
travnaté plochy před usedlostmi.
Garážování osobních automobilů je v obci řešeno většinou individuálně v obytných domech
a výhledově bude tento stav zachován.
Nová výstavba je již navrhována s minimálně jedním garážovým stáním v objektu a parkováním na
vlastním pozemku pro minimálně jedno auto.
Nenavrhují se žádné dopravní plochy pro parkování a stání, ani skupinové garáže.
PĚŠÍ TRASY
Je navrženo doplnění chodníku pro pěší podél silnice směrem na Určice v rámci dopravního prostoru
silnice, vzhledem k tomu, že se tímto směrem plánuje stavební rozvoj.
Obcí je vedena zeleně turisticky značená pěší trasa, a to z Otaslavic přes Alojzov do Plumlova.
Nenavrhujeme žádné chodníky pro pěší a turisticky značené trasy.
CYKLOTRASY
V obci nejsou vedeny žádné cyklistické trasy, nejblíže prochází místní cyklotrasa č. 5040 a to
s průběhem Plumlov - Alojzov - Myslejovice - Brodek u P. - Kojetín. Připojuje se na cyklotrasy
vedené Drahanskou vrchovinou a Moravským krasem. Vzhledem ke snahám zvýšení diverzifikace
příjmů na venkově a rozvoji cestovního ruchu doporučujeme připojit obec na turistické cíle Drahanské
vrchoviny a Moravského krasu silnicí III/37749 a to na cyklotrasu č. 5040 západně obce.
DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ
Není navrženo žádné zařízení vzhledem k poloze obce mimo dopravní tahy. Základní motoristické
služby jsou nejblíže poskytovány v Prostějově; čerpací stanice pohonných hmot je nejblíže v
Kelčicích (8 km) a nebo v Prostějově (10 km) na R 46.
OCHRANNÁ PÁSMA A NEGATIVNÍ ÚČINKY HLUKU
SILNIČNÍ DOPRAVA
Ve výkresové části územního plánu jsou vykreslena ochranná silniční pásma pro silnici III. třídy 15 m
mimo zastavěnou část obce.
Paprsky rozhledových trojúhelníků jsou vykresleny v průjezdním úseku na silnicích pro rychlost
50 km/hod, t.j. 35 m od středu křižovatky a na místních komunikacích pro rychlost 30 km/hod, t.j. 20
m od středu křižovatky.
ALOJZOV
32
V obci nebylo provedeno sčítání dopravy, a proto nebyl proveden ani výpočet hluku. Předpokládáme,
že hluk nepřesáhne přípustné hladiny.
LETECKÁ DOPRAVA
Téměř celé katastrální území leží v ochranném pásmu Prostějovského letiště. Jihozápadní část
katastrálního území leží v ochranném pásmu dráhy nízkých letů. Celé katastrální území obce leží
rovněž v ochranném pásmu radiolokátorových prostředků.
Výstavba a jakékoliv aktivity v území jako např. výsadby stromů, stavby elektrického vedení, vysílače
a stavby vodních děl musí být projednány jednak s Vojenskou ubytovací a stavební správou a také
s Úřadem pro civilní letectví.
D. 2. Vodní hospodářství a vodohospodářská zařízení
ZÁSOBOVÁNÍ VODOU
STÁVAJÍCÍ STAV
Obec Alojzov je v současné době zásobována pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu, jejímž
vlastníkem je přímo obec. Vodovod byl vybudován v 90-tých letech (1993). Tento vodovod pro
veřejnou potřebu zásobuje obec Alojzov a přilehlou chatovou oblast. Účelem vodovodu je zásobovat
trvale bydlící obyvatelstvo a rekreanty dodávkami vody spotřební a protipožární, v příslušných
spotřebních hodnotách. Napájení vodovodu je z jímacího území Alojzov, umístěném v lesním porostu
západně od obce. První jímací studna je umístěná v areálu vodárenské čerpací stanice ČS1, druhá
jímací studna s ČS2 ve vzdálenosti cca 50 m. Studny jsou vrtané s dřevěnými lepenými pažnicemi
průměru 267 mm. Hloubka vrtu ode dna podzemní čerpací stanice u č.1 je 28,60m a vrtu č.2 je
26,30 m. Vrt je do hloubky 7,0 chráněn jílovým těsněním, přičemž dále je štěrkový filtr a štěrkový
podsyp. Nad trubními studnami je vybudována čerpací podzemní stanice, objekt tvořený
železobetonovou šachtou s prefabrikovaným stropem. Na dně objektu je umístěno ocelové zhlaví
vrtu D=530 mm. Na uzávěru je osazeno vodárenské čerpadlo NAUTILA. V objektu je umístěno
zařízení čerpací stanice, potrubí a armatury. Půdorysné vnitřní rozměry jsou 3,60 x 1,50 m a výška
1,90 m.
Výtlačný řad do vodojemu je DN 80. Průtok čerpací stanicí ČS1 je stanoven Provozním řádem
vodovodu na Q = 1,4 l/s a pro ČS2 Q= 1,3 l/s. Vyhodnocením geologickou službou byla stanovena
povolená těžba v množství celkem Qv = 2,7l/s.
Ochranné pásmo I.stupně 10x10m je chráněno oplocením o velikosti 30 x 30 m okolo čerpacích
stanic a stanice ČS 2 je oplocena pětiúhelníkem.
Ze zásobního gravitačního řadu PVC 150, vycházejícího z vodojemu o objemu 2 x 50m3, je
zásobena vlastní obec Alojzov, stejně jako přilehlá oblast rekreačních chat.
Vodojem je vybudován podzemní – dle typu HDP Praha, když vlastní konstrukce stěn a dna je
z vodostavebního betonu. Stropy jsou prefabrikované, kde vstupy mají prachotěsné dveře. Vodojem
je dvoukomorový s objemem 2x 50m3.
Pod vodojemem je vybudována armaturní šachta
s vystrojením, umožňujícím zastavení přívodu či odběr z vodojemu. V areálu se nachází dezinfekční
stanice umístěná pod vodojemem, kde je osazeno dávkovací čerpadlo dezinfekčního prostředku a
mísící nádrž roztoku. Objekt vodojemu je oplocen drátěným pletivem v rozsahu 30,0 x15,0 m.
Požární zabezpečení vodou je řešeno osazenými podzemními hydranty na vodovodní síti, možným
zdrojem je také odběr požární vody z obecní nádrže nebo místních studní S1 až S3, které jsou
umístěné na obecních pozemcích. Studny S1 a S3 jsou umístěny v obci na každém konci návsi,
studna S2 je dnes s uzamykatelným vstupem. Oplocení zároveň vymezuje ochranné pásmo
vodojemu.
Profil hlavních řadů v obci jimiž je obec gravitačně zásobena je PVC o DN150, DN100. Rozvod vody
je veden převážně v zatravněných plochách podél komunikací respektive v chodníku či přímo
v místních komunikacích. Rozvod je umístěn tedy na plochách veřejných prostranství.
ALOJZOV
33
tab. 15 Přehled stávajících studní
Označení studny
Popis lokality
S1
před hospodou „U Cásků“
S2
na konci ulice , kde sídlí OÚ
S3
u posledního domu po pravé straně nahoře na návsi (šikmo za nádrží)
Dle místního šetření lze konstatovat, že požadované ochranné pásmo nelze akceptovat. Dle ČSN 75
5115, 83 0611, 83 0612.
POTŘEBA VODY:
Výpočet potřeby vody dle směrnice č.9 ze dne 20. července 1973 s přihlédnutím ke stávajícímu
trendu snižování spotřeby vody.
Stávající potřeba vody
a/ obyvatelstvo Qp =227 x 120 = 27 240 l/den, což je 0,315 l/s
b/ občanská a technická vybavenost Qp = 227 x 20 = 4 540 l/den, což je 0,0525 l/s
c/ občanská vybavenost
firma ELMO (suchá prašná výroba)
Autoklempíř Bukáček
12 zam. á 80l/den Q= 12*80=960/den=0,0111 l/s
3 zaměstnanci á 120l/den Q= 3*120=360l/den=0,004 l/s
hospoda „U Cásků“ ( 1x výčepní
Q=2000+10*5=2050l/den=0,0237l/s
stolice
á
2000
OÚ
1 zam. (místní RD)
obchod
ALI autoopravna
l/1směna,
10
hostů/den
á 5l/den)
c
Celková potřeba Qp = 35 150 l/den = 0,407 l/s
Maximální denní potřeba Qm = Qcp x kd = 0,407 x 1,5 = 0,610 l/s
Maximální hodinová potřeba Qh = Qm x kh = 0,610 x 1,8 = 1,098 l/s
Roční potřeba vody QR = 35,15 m3/den x 365 = 12 830 m3/rok
d/spotřeba vody pro rekreanty cca 100 chat( cca 252 rekreantů-3 dny v týdnu tj. 156 dnů á 150l/dendle Výpočet potřeby vody –J. Herle – je vyšší spotřeba vody než u stále žijícího obyvatelstva))
QpR =252 x 150 = 37 800 l/den = 0,4375 l/s
Maximální denní potřeba Qm R = QcpR x kd = 0,4375 x 1,5 = 0,656 l/s
R
R
Maximální hodinová potřeba Qh = Qm x kh = 0,656 x 1,8 = 1,18 l/s
R
3
3
Roční potřeba vody QR = 37,80 m /den x 156 = 5 896,8 m /rok
CELKOVÁ SPOTŘEBA VODY
c
Celková potřeba Qp = 35 150 + 37 800 = 72 950 l/den
Maximální denní potřeba Qm = 0,610 + 0,656 = 1,266 l/s
Maximální hodinová potřeba Qh = 1,10 +1,18 = 2,28 l/s
Roční potřeba vody QR = 12 830 + 5 897 = 18 727 m3/rok
KONCEPCE ŘEŠENÍ
Lokalita Z1 bude zásobena z nově navrženého vodovodního řadu PE DN 100 délky 570,0 m, který je
navržen zokruhovaný, napojený z obou stran na stávající vodovod v ulicích na severní a jižní části
lokality. Nový vodovod bude veden v zeleném pruhu podél nově navržení komunikace.
ALOJZOV
34
Lokalita Z2, Z3, Z4, Z5 bude zásobena ze stávajícího vodovodního řadu PVC DN 100.
Lokalita Z6 bude zásobena z nového vodovodního řadu navrženého pro lokalitu Z1. Délka části
vodovodu podél této lokality je 155,0 m.
Lokalita Z8 – rozšíření na zámečnickou dílnu, bude zásobena nově navrženým řadem DN 80 délky
220,0 m.
Lokalita Z9 - KČOV – bez potřeby vodovodu.
Lokalita Z 10 plocha pro rekreaci – vodovod není řešen.
Lokalita Z11 - bez potřeby vodovodu .
POTŘEBA VODY - NÁVRH:
Výpočet potřeby vody dle směrnice č.9 ze dne 20. července 1973 s přihlédnutím ke stávajícímu
trendu snižování spotřeby vody.
Lokalita Z1
10rd (10 x 3)
Lokalita Z2
1 rd
30 osob
(1 x 3)
3 osoby
Lokalita Z3
max.5 rd (5 x 3)
15 osob
Lokalita Z4
max.6 rd (6 x 3)
18 osob
Lokalita Z5
1rd
(1 x 3)
3 osoby
Lokalita Z6
max.3rd
(3 x 3)
9 osob
Celkem RD
26 rd
78 osob
a/ obyvatelstvo -QpNPa = 78 x 120 = 9 360 l/den, což je 0,108 l/s
b/ občanská a technická vybavenost Qp = 78 x 20 = 1 560 l/den, což je 0,018 l/s

Lokalita Z9 KČOV - bez potřeby vodovodu
c/ plochy podnikatelských aktivit

Lokalita Z8 - rozšíření na zámečnickou dílnu předpoklad 4 zaměstnanci á 80l/den. Qp= 4 x
80 = 320 l/ den, což je 0,004 l/s

Lokalita Z11 - potřeba vody není zapracovaná
d/ Rekreace , sport, a zábava

Lokalita Z10 - individ. Rekreace - vodovod není řešen
Celková potřeba - návrh
QpNPv = 9 360 +1 560 +320 =11 240 l/den = 0,13 l/s
Maximální denní potřeba
QmNPa = QpNPv x kd = 0,13 x 1,5 = 0,195 l/s
Maximální hodinová potřeba
QhNPa = QmNPa x kh = 0,195 x 1,8 = 0,35 l/s
Roční potřeba vody
QRPa = 11,24 m3/den x 365 = 4 103 m3/rok
Potřeba vody - celkem:
Celková potřeba
QpNc = 72 950 + 11 240 = 84 190 l/den=0,974 l/s
Maximální denní potřeba
QmNc = QpNc x kd = 0,974 x 1,5 = 1,46 l/s
Maximální hodinová potřeba
QhN = QmN x kh = 1,46 x 1,8 = 2,63 l/s
Roční potřeba vody
QR = 18 727+ 4 103 = 22 830 m /rok
ALOJZOV
c
c
c
3
35
POŽÁRNÍ ZABEZPEČENÍ
Požární zabezpečení vodou je řešeno osazenými hydranty na vodovodní síti, dalším zdrojem je
odběr požární vody z obecní nádrže nebo veřejných studní S1a S3.
Potřeba požární vody Qpož = 24,12m3/h = 6,70 l/s
Roční potřeba vody QR = 25 550 m3/rok
Rezerva díla
Roční potřeba vody QR = 22 830 + 25 550 = 48 380 m3/rok
OCHRANNÁ PÁSMA
(zákon č.183/206 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění,
ČSN, Metodické pokyny), zákon 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu
a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
Ochranné pásmo vodovodu do průměru 500 mm včetně 1,50 m od vnějšího líce potrubí.
Na katastru obce se nachází dvě oblasti, kde se jímá podzemní voda pro vodárenské účely. V části
katastru obce leží ochranném pásmu I. a II. stupně Pásmo hygienické ochrany I.stupně je určeno
plochou 10,0 x 10,0 m a je chráněno oplocením a to velikosti 30,0 x 30,0 m.
ZÁVĚR
Vodní zdroj
2,70 l/s tj. 233,3 m3/den
--->
93,181 m3/den
Kapacita stávajícího vodojemu 100 m3 je dostačující
Pro danou spotřebu vodojem plně vyhovuje svým akumulačním objemem.
Vodní zdroj
2,70 l/s tj. 233,3 m3/den
--->
93,181 m3/den
Stávající způsob zásobování obyvatelstva pitnou vodou v obci je vyhovující a není třeba provádět
žádná technická opatření. Při provozování nedochází k poruchám na řadech.
Návrh zástavby rodinnými domy nebo objekty podnikatelských aktivit není s ohledem na umístění
obce v terénu omezen tlakovými poměry ve stávající vodovodní síti.
Podklady

existence sítí ve správě obce- projekt Vodovod - Alojzov

Provozní řád Alojzov – vodovod, vypracovaný ing. R. Lepařem

Místní šetření a projednání s DOOS

Platné ČSN, THP ukazatele, odborná literatura pro vodní hospodářství - zásobení vodou

Vyjádření DOSS zákony 254/2001 Sb., 130/74 Sb. ve znění pozdějších úprav , 274/2001 Sb.,
17/92 Sb. 244/92 Sb.
ALOJZOV
06/1989
05/1993
06-07/2004
36
ODVÁDĚNÍ A LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD
STÁVAJÍCÍ STAV
V obci Alojzov je v současné době vybudována jednotná kanalizační síť (kanalizace pro veřejnou
potřebu), na kterou jsou napojeni obyvatelé obce a další producenti. Kanalizační síť v obci tvoří
jeden hlavní systém odvodnění se samostatným vyústěním do recipientu – potoka Hranečnice.
Prakticky celá kanalizace pro veřejnou potřebu je vybudována z betonového potrubí DN 300,400,500,
600 a 800, za použití typových i atypických šachet či objektů. Napojení obyvatel na kanalizaci je
provedeno jednotlivými kanalizačními přípojkami o DN 150 až 200, případně dešťovými svody,
průměrná hloubka kanalizace je cca 2,50 m. Kmenová stoka kanalizace byla vybudována po roce
1947, což navazovalo na projekt celkového odkanalizování obce.
Hlavní stoka „A „ takto začíná v horní části obce u posledního domu nad vodní plochou (obecní
nádrž), odkud po pravé straně návsi vede po návsi dolů ke křižovatce na hlavní silnici (směr UrčiceKřenůvky), křižuje ji a pokračuje dolní ulicí kolem budovy OÚ až za poslední levostranný dům, kde se
trasa stoky lomí a vede přes soukromou parcelu č. 125 (oplocená zahrada) dále do recipientu.
Výústní objekt „VO“ o DN 800 je proveden z betonu a pohledového lomového kamene, s přelivem
a vyústěním do původně upraveného a zpevněného dna. Do hlavní stoky se v prostoru křižovatky
napojuje od Křenůvek vedlejší stoka“B“ o DN 500, spolu s kanalizačním připojením z druhé strany
cesty. Další napojená stoka „C“ je vedena z uličního směru od Určic, s dvojím kanalizačním
připojením z druhé strany cesty. Hlavní stoka „D“ o DN 400 vede po druhé straně návsi – souběžně
se stokou „A“. V horní části obce je do hlavní stoky napojeno výpustné potrubí stoky „E“ DN 150,
stejně jako kanalizační stoka „F“ o DN 300, do které se napojuje bezpečnostní přepad z obecní
nádrže (DN 50). Do hlavní stoky „A“ je za posledním lomem napojena stoka odvádějící vody od
posledních rodinných domků z jižní části obce. Zaústění do kanalizační sítě je provedeno
z otevřených příkopů přes objekty zaústění (vtok překrytý vodorovnou mříží), či přímým napojením
z příkopů, anebo přímo z přípojek uličních vpustí. Do sítě jsou průběžně napojeny uliční dešťové
vpusti kryté mřížemi.
Před vyústěním stoky A do recipientu je zřízen odlehčovací objekt, z něhož je možné pokračovat
nátokem na připravovanou ČOV pro obec ALOJZOV.
Veškerá odpadní voda tj. splašková (převážně po mechanickém předčištění), dešťová i balastní
či meliorační – se kanalizací dostává se recipientu, kterým pokračuje do vodní nádrže „Kejda“
(původně závlahová funkce, v současnosti funkce spíše retenční). Přepadem z této nádrže vody
pokračují neupraveným korytem potoka Hranečnice do potoka Vřesůvka, který se dále vlévá do říčky
Valová.
Stávající způsob likvidace odpadních vod v obci Alojzov je takto prakticky v nevyhovujícím stavu,
a neodpovídá podmínkám platné legislativy.
V obci byla provedena rekognoskace a zaměření stávající kanalizace (18.10.2003), jakožto podklad
pro zpracování pasportu této kanalizace, čehož se v kombinaci s projektovou dokumentací z roku
1947 (zpracovatel ing.F.Hrbata) využilo k zákresu současného rozsahu kanalizace pro veřejnou
potřebu, stejně jako celkovému zhodnocení této kanalizace. Všeobecně však lze prohlásit, že
současný kanalizační systém není v požadovaném stavu, když již nevyhovuje novým platným
normám a předpisům. Trubní vedení zřejmě nevykazuje požadovanou vodotěsnost, a dochází
k nátoku balastních vod. Kanalizační šachty jsou taktéž v nevyhovujícím technickém stavu (stupadla,
poklopy, absence kynet). Stoková sít je částečně zatížena nánosy, ale pouze v několika úsecích
s malým podélným sklonem nivelety dna potrubí. Kanalizační šachty někde neodpovídají ČSN 75
6101 - Stokové sítě a kanalizační přípojky. Je třeba věnovat pozornost samotnému nátoku
srážkových vod do zatrubněných částí kanalizace, a dále absenci záchytných příčných žlabů ve
svažitých úsecích komunikací. V době intenzivních přívalových dešťů jsou splachy z extravilánu obce
(zemědělsky obdělávaná půda) unášeny v určitém množství do obecní nádrže, kde se usazují. Část
řešených stok je vybavena lapači splavenin včetně atypických mříží. Všechny kanalizační objekty
musí mít pravidelnou kontrolu a údržbu, což se týká především úseků s malými spády, neboť jinak
dochází k zanášení těchto stávajících zařízení.
ALOJZOV
37
Do veřejné kanalizace je napojena většina obyvatel, když před vypouštěním je zde převážně
provedeno předčištění v septicích. Likvidace odpadních vod v obci je tedy v nevyhovujícím stavu,
a dochází k znečišťování recipientu – Hranečnice, s dopadem na další vodoteče. S ohledem na stav
stávající kanalizační sítě by bylo vhodné ponechat stávající kanalizaci jako jednotnou, provést její
opravu a doplnění, spolu s rozšířením pro novou zástavbu.
V obci již byla rekonstruována část závěrečného úseku stoky A, v prostoru před vyústěním do
otevřeného toku Hranečnice. Úsek byl vybudován v 11/2004, v náhradní trase v místní komunikaci,
v délce 97,0 m z potrubí UPOROL DN 800.
Návrhy konkrétního typu čistírny byly navrženy v technicko – ekonomické studii vhodné pro daný
typ kanalizace a umístění. Studie „Čistírna odpadních vod Alojzov“ (zpracovatel Ing. František
Zábranský – Hydro - Eko, 05/2004 ) byla vodítkem pro typ a koncepci čištění odpadních vod v obci.
Umístění kořenové čistírny odpadních vod k likvidace odpadních vod obce Alojzov je navrženo na
Základě návrhu pokynů pro zpracování návrhu územního plánu obce Alojzov. Jedná se
o přírodního čištění tj. kořenovou čistírnou odpadních vod, která je pro tuto lokalitu resp. obec vhodná
a zastupitelé obce pro ní mají již vybrán technicky, výškově a prostorově vyhovující pozemek.
KONCEPCE ŘEŠENÍ STOKOVÉ SÍTĚ
Lokalita Z1 - odpadní vody budou odvedeny novou stokou DN 300 délky cca 362,0 m napojenou na
konec stávající stoky AC při hlavní průtahové silnici Určice –Alojzov – Myslejovice.
Lokalita Z2, Z3, Z4, Z5 - odpadní vody budou odvedeny novou stokou DN 300 délky cca 307,0 m,
která bude napojena do lomové šachty rekonstruované stoky A DN 800 .
Na základě rozmístění jednotlivých RD ( především výšku kóty odkanalizování RD) v lokalitě Z3, je
logické zvážit uložení stoky i v nižších prostorách lokality s napojením na potrubí splaškového
přivaděče. Je navržena stoka DN 300 umístěná v navržené místní cestě směrem ke kořenové
čistírně.
Lokalita Z6 - odpadní vody budou odvedeny stokou DN 300-délky 65,0 m napojenou na konec stoky
pro lokalitu Z1.
Lokalita Z8 – rozšíření na zámečnickou dílnu - odpadní vody budou odváděny nově navrženou
stokou DN 300 dl.132m vedenou po hranici parcel a napojenou na navrženou stoku pro lokalitu Z2,
Z3, Z4, Z5.
Lokalita Z9 - KČOV .
Lokalita Z 10 - plocha pro rekreaci – kanalizace není řešena.
Lokalita Z11- plocha pro skladování – odvodnění skladové plochy je zaručeno příčným sklonem
max.1-2% a podélným sklonem 1,5% do uličních vpustí, které budou napojeny potrubím PVC DN 200
na kanalizační řád DN 400. Voda potom bude svedena přes odlučovač ropných látek do retenční
podzemní nádrže o objemu 245,32 m2.
Veškeré nově navržené stoky budou součástí stávající jednotné kanalizace v obci, ale pro novou
výstavbu by mělo platit, že dešťová vody nebude svedena do kanalizace, ale akumulována a použita
k zálivce.
Výpočet množství odpadních vod (splaškové vody)
Celková produkce odpadních vod z obce Alojzov je vztažena sumárně ke všem evidovaným
kanalizačním systémům, když vyvážení odpadních vod z bezodtokových jímek se zde neuvažuje.
Výpočet EO: 35 150 l/den + 11 240 l/den = 46 390 / 140 = 331 EO
Celkovou hodnotu 331 EO bereme jako populační ekvivalent, a jsou zde započítány i produkce
v rámci občanské vybavenosti obce.
Specifická produkce odpadní vody na obyvatele:
q = 140 l/ob. den
Výpočet množství odpadních vod (splaškové vody)
ALOJZOV
38
Počet obyvatel EO
331
Produkce splaškových vod
Produkce odpadních vod mimo zemědělství
CELKEM
ALOJZOV
140 l / obyv. / den
0m
3
46,39 m3 / den = 0,537 l/s
39
Množství balastních vod
Qs
Koeficient
l/den
0,15
6 959
15%(m3/den)
6,959
Qp(l/s)
m3/hod
0,0805
0,290
Qp=0,537+ 0,0805 = 0,618 l/s, což je 53,35 m3/den
CELKEM
Výpočet znečištění
Ve smyslu ČSN 75 6402 (čl.5.8) lze hodnoty maximální specifického znečištění producentů snížit až
o 50% maximální normové hodnoty (bereme zde cca 20%)
BSK 5
0,8 x 60 g / obyv. / den x 331 obyv.
15,88 kg / den
CHSK
0,8 x 120 g / obyv. / den x 331 obyv.
31,78 kg / den
Nerozpustné látky
0,8 x 55 g / obyv. / den x 331 obyv.
14,56 kg / den
Koncentrace
BSK5
CHSK
NL
15,88
3
kg / den / 53,35 m / den =
297 mg / l
3
31,78 kg / den / 53,35 m / den =
14,56
595 mg / l
3
kg / den / 53,35 m /den =
273 mg / l
Výpočet množství dešťových vod
Rozloha zastavěného území+návrh
5,50 ha
Koeficient odtoku
0,5 dle ČSN 7561 01
Intenzita 15 min. deště
110,5 l / s / ha
Celkový odtok dešťových vod
304 l / s
NÁVRH ČOV
Kořenová ČOV
Při posuzování typu čistírny odpadních vod pro obec Alojzov byla vodítkem technicko-ekonomická
studie, kdy byly navrženy tři typy likvidace odpadních vod
*typ klasické mechanicko-biologické ČOV
EKOPROGRES, ASIO a mnoho dalších,
(např.
OMS
WALTER,
FORTEX,
MINICLAR,
*typ – klasické viz výše, kdy se navrhuje ještě dočišťovací nádrž (dočišťovací biologický rybník)
o výměře cca 500m2. Teprve pak jsou vyčištěné odpadní vody vypouštěny do recipientu. Tento
způsob byl navržen pro malou vodnost toku .
* typ přírodní – kořenová čistírna .
Kritérium největší váhy při vyhodnocení mělo to, že k provozu přírodní kořenové čistírny není potřeba
žádná energie. Navržený vybraný typ čistírny odpadních vod byl proveden na základě Návrhů
pokynů pro zpracování návrhu územního plánu obce Alojzov a stejně tak i umístění ve vhodné
lokalitě pod obcí, které bylo dále konzultováno s odborníkem vodohospodářských staveb.
Recipientem na vypouštění vyčištěných vod je místní vodní tok – potok Hranečnice, který vzápětí
vtéká do vodní nádrže „Kejda“, v hydrologickém pořadí číslo 4-12-01-063, a dále se vlévá do
Kelčického potoka resp. Vřesůvky, a tato se pod Čehovicemi vlévá do říčky Valová (povodí řeky
Morava).
ALOJZOV
40
Vlastní umístění KČOV je výškově navrženo z dostupných map , kdy podkladem byla katastrální
mapa s vrstevnicemi vzdálenými 2m. Vlastní konkrétní výškové umístění bude předmětem dalšího
stupně projektové dokumentace, kdy po výškopisném zaměření lokality bude možné podrobně osadit
jednotlivé objekty a přesně osadit hladinu jednotlivých kořenových nádrží a hladiny biologického
rybníka. Dle předběžných odhadů území kořenových nádrží nebudou zatíženy nadnormativními
zemními pracemi. Nádrž biologického rybníka je nutno citlivě osadit a přizpůsobit tvar, tak aby bylo
dosaženo vyrovnané bilance zemních prací výkopu i násypu tělesa hráze.
Tento způsob řešení čištění odpadních vod v obci Alojzov má stejné požadavky na řešení úprav
kanalizace a zřízení kanalizačního přivaděče k přírodní čistírně odpadních vod na bázi kořenové
čistírny.
V tomto případě mohou zůstat v provozu stávající domovní septiky, přičemž v prostoru ČOV se ještě
osadí doplňkové mechanické předčištění (kombinovaná mělká nádrž resp. atypická usazovací nádrž,
s předřazeným lapákem písku) , a následuje hlavní jednotka - kořenová čistírna. Tato ČOV pracuje
na základě horizontální filtrace odpadních vod zemním ložem, za spoluúčasti mokřadních rostlin.
Vzhledem k látkovému zatížení je dle hydrotechnických výpočtů nutná účinná plocha kořenovky cca
2
1200m2 (2 bazény á 600m ), což může mít prostorové problémy, ve vztahu na ochranná pásma
a vlastnické vztahy. Za kořenovou čistírnou se ještě navrhuje dočišťovací biologický rybník o výměře
cca 900 m2, kam jdou zároveň odlehčené vody z kořenovky. Účinnost tohoto přírodního čištění je cca
90%. Pro tento typ čištění není potřebná žádná dodatková energie, a do terénu zapadá i náhrada
oplocení, vytvořená výsadbou zeleně (případně živý plot).
Čištění odpadních vod na kořenové čistírně probíhá především dvojím způsobem tj. mechanicky
a biologicky. Mechanická část spočívá v horizontální filtraci při průtoku speciálním substrátem
zemního lože v jednotlivých sekcích bazénu kořenové čistírny. Biologická část pak spočívá v činnosti
mikroorganizmů, jímž se dodává potřebný kyslík z ovzduší přes přírodní systém osázených rostlin.
Veškeré procesy, podílející se na odstraňování znečištění v kořenových čistírnách se dají všeobecně
zařadit jako fyzikální (sedimentace, filtrace, adsorpce a těkání), chemické (srážení, adsorpce
a rozklad) a biologické (bakteriální metabolismus, rostlinný metabolismus, rostlinná adsorbce
a přirozený úhyn).
Fyzikální procesy = gravitační usazování, mechanická filtrace při průchodu odpadní vody zeminou
a kořeny, Van der Waalsovy síly, těkání NH3 z odpadní vody aj.
Chemické procesy = srážení nerozpuštěných sloučenin, adsorpce na povrchu zemního materiálu
a rostlin, rozklad a změny méně stabilních látek působením UV záření, oxydace a redukce.
Biologické procesy = odstraňování nežádoucích látek ( koloidní látky, BSK5, dusík, těžce rozložitelné
organické látky aj.) suspendovanými, bentickými a epifytickými bakteriemi, bakteriální
nitrifikace*denitrifikace, příjem a využití organických látek rostlinami aj.
Výraznou výhodu představuje přirozené čištění odpadních vod, bez potřeby energie tzn., že odpadá
přípojka elektrické energie, a také není nutná přípojka vody. Také se nebude provádět oplocení
areálu čistírny odpadních vod, pouze se provede zabezpečení jednotlivých objektů vůči nežádoucí
manipulaci cizích osob (dřevěný přístřešek), a vymezení lokality čistírny od okolní krajiny se provede
vhodným vegetačním doprovodem.
Součástí vlastního areálu kořenové čistírny je především vybudování kanalizačního přivaděče od
obce ke kořenové čistírně. Napojení tohoto trubního vedení je již přichystáno před výústním
objektem to toku Hranečnice . Jedná se o odlehčovací komoru(šachtu) na stoce A odkud bude
připojen navržený přivaděč DN 300 v délce 310,0 m. Trasa povede podél toku Hranečnice.
Pro provoz a potřeby obsluhy kořenové čistírny je nutné vybudování příjezdové komunikace od obce
v délce cca 90,0 m s napojením na navrženou polní cestu od parcely č. 1100, tj. od lokality U
Kuběnů.
OCHRANNÁ PÁSMA
(dle zákona 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých
zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
– pro trubní vedení průměru do 500 mm je ochranné pásmo 1,50 m u průměru nad 500 mm 2,50 m
na obě strany od vnějšího líce potrubí.
ALOJZOV
41
ZÁVĚR
Likvidace odpadních vod v obci je v současné době v nevyhovujícím stavu, když v současnosti
dochází ke značnému znečištění recipientu – otevřená strouha resp. Hranečnice, a také vodní nádrž
„Kejda“, kterou Hranečnice protéká. Daný stav není z vodohospodářského hlediska akceptovatelný a
je třeba jej řešit, což ještě zdůrazňují evidovaná pásma hygienické ochrany vodárenského zdroje.
Je zde třeba provádět postupnou kontrolu a opravu kanalizace, (výměna či vyvložkování, včetně
objektů), spolu s jejím doplněním.
Umístění a typ čistírny odpadních vod bylo provedeno na základě Návrhů pokynů pro zpracování
návrhu územního plánu obce Alojzov.
Podklady

09-10/2003, 12/2007

projekt Návrh kanalizace v Alojzově , vypracovaný civ. aut. ing. Františkem Hrbatou v 1947

Dokumentace stavby „Kanalizace Alojzov, Rekonstrukce stoky A“, zpracovatel projektové
dokumentace Ing. František Zábranský – Hydro - eko, zpracované v 03/2004

Pasport kanalizace Alojzov, zpracovatel “, zpracovatel Ing. František Zábranský – Hydro eko, zpracované v 04/2004

Technicko- ekonomická studie „Čistírna odpadních vod Alojzov “, zpracovatel Ing. František
Zábranský – Hydro – eko, zpracované v 05/2004

Platné ČSN, THP ukazatele, odborná literatura pro vodní hospodářství - zásobení vodou

Vyjádření DOSS zákony 254/2001 Sb., 130/74 Sb. ve znění pozdějších úprav, 274/2001 Sb.,
17/92 Sb., 244/92 Sb.
VODOTEČE
V katastru obce Alojzov se nachází dva vodní toky – vodoteče.
Prvním z nich je Určický potok s evid. č. 0060-1916-7/7,49 (hydrologické pořadí číslo 4-12-01-066),
který pramení severně od Alojzova, a nachází se mimo intravilán obce (na katastrálním území obce
Alojzov prochází prakticky pouze po lesním půdním fondu). Určický potok se dále vlévá do Vřesůvky,
která u Čehovic vtéká do říčky Valová (povodí řeky Moravy).
Druhým potokem v Alojzově je Hranečnice (bez evid. č. – hydrologické pořadí číslo 4-12-01-063),
který přes průtočnou vodní nádrž „Kejda“, s evid. č. 005-1963-15,615, pokračuje také do Vřesůvky.
Tato vodoteč dříve začínala přepadem z vodní plochy v horní části intravilánu Alojzova, ale po
radikálním zatrubnění je jako vodoteč charakterizováno koryto až od vyústění kmenové stoky „A“.
Přímým správcem Určického potoka, a potoka Hranečnice od vodní nádrže „Kejda“ včetně, je
Zemědělská vodohospodářská správa (ZVS) - pracoviště Prostějov.
OCHRANNÁ PÁSMA
Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po
předchozím projednání s vlastníky pozemků užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku a to
u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry.
ZÁVĚR
Dle vyjádření Zemědělské vodohospodářské správy byl Určický potok upravován v roce 1916 a na
katastru obce Alojzova leží v délce 113 m na parcele č. 1279 a 1282. Vodní tok Hranečnice je
neupravený. Na vodních tocích se nepočítá se žádnou úpravou investičního charakteru, pouze
s běžnou údržbou.
ALOJZOV
42
Podklady
09/2003
Povodí Moravy , s.p. Dřevařská 11, BRNO , dne 22.8. 2003, ing. Jelínková
INUNDACE
Inundace stávajících recipientů nebyla stanovena.
VODNÍ NÁDRŽE
Na katastru obce Alojzov jsou evidovány celkem čtyři vodní nádrže, jak je patrno z rekognoskace,
projektové evidence a vodohospodářské mapy (24-24 Prostějov). První nádrž představuje vodní
plocha v intravilánu obce tj. „obecní nádrž“ na parcele č. 53 (intravilán), dále zatopený lom zvaný
„Skala U Kuběnů“ na parcele č. 468, což je na soukromém pozemku, již uváděna vodní nádrž Kejda“
a „Malá vodní nádrž Určice“ při jihovýchodním okraji katastru.
Retenční objem „Obecní nádrže“ v současnosti již není plně využitý na zachycení přívalových
a balastních vod jako v minulosti, a to především vlivem porušení přirozených zvodnělých vrstev
zeminy pramenících do nádrže. Hráz obecní nádrže je vybudovaná ze zpevněnými ochrannými zdmi
z lomového pohledového kamene a betonovou ochranou deskou, do níž je upevněno ochranné
ocelové trubkové zábradlí. Prostor nátokových pramenů je zpevněn betonovou zdí v délce cca 20 m
a výškou cca 1,3 m. Dno nádrže je současnosti zanešené, a podle názoru představitelů obce
ochranná hráz částečně propouští vodu. Návodní stranu ochranné zdi hráze tvoři pohledové lomové
kameny s vydrolenou výplní a volnými spárami velkými často až 4-6 cm. Oprava hráze by měla být
výhledově řešena zastupitelstvem obce.
„Skala U Kuběnů“ je zatopený lom v těsné blízkosti obytného rodinného domu a je architektonicky
začleněn do zahrady.
„Malá vodní nádrž Určice“ byla zbudována jako víceúčelová boční (neprůtočná) nádrž. V době svého
vzniku plnila funkci akumulační nádrže na nadlepšení průtoku v Určickém potoku, také pro požární
účely obce Určice, a dále plnila estetickou funkci, protože byla situována na místě bývalé bažiny, což
mělo zlepšit mikroklima v dané oblasti. Poslední uvažované využití nádrže byl možný sportovní
rybolov. V současnosti tato vodní plocha však chátrá, neboť je svojí polohou spíše vhodná pro obec
Určice (v době realizace středisková obec). Tato nádrž je napouštěna z Určického potoka přes dvě
sedimentační nádrže napouštěcím potrubím DN 200, umístěným přímo v korytě. Vlastní nátok DN
150 je veden cca 1,0 nade dno nádrže – nyní dost zanešené. Výpustné potrubí DN 300 je umístěno
v šachtě za nejnižším místem dna nádrže, kde je zabudován i bezpečnostní přepad. Vlastní hráz
nádrže je zpevněna betonovými prefabrikáty lichoběžníkového profilu. V místě příjezdu k nádrži
je zbudován pozvolný vstup do nádrže, po schodech jištěný zábradlím. V současnosti je stav nádrže
nevyhovující z důvodů protékání ochranných zdí a neschopnosti udržení se naakumulovaného
množství vody v nádrži. Objem nádrže je 1000 m3 s plochou hladiny 1099 m2, max. hloubka 1,5 m
a min. 1,00 m. Oprava této nádrže může být předmětem zájmu obce, ale její umístění v katastru není
příhodné, a jak již bylo uvedeno - patří spíše k obci Určice.
Poslední evidovaná vodní plocha je průtočná nádrž „Kejda“, která je pod evidenčním číslem 0051963-15, 615 Zemědělská vodohospodářská správa (ZVS) - pracoviště Prostějov. Tato původně
závlahová nádrž z roku 1963, má po zrušení umělého zavlažování okolních pozemků funkci spíše
retenční, případně rybochovnou.
ZÁVLAHY
V zájmovém území nejsou závlahy evidovány, a tudíž ani provozováno žádné závlahové zařízení
(viz vodní nádrže „Kejda“).
ALOJZOV
43
ODVODNĚNÍ
Na základě podkladů od ZVS jsou na katastru obce provedeny meliorace spíše na východní části
katastru a tři menší plochy jsou na jižní straně. Celková plocha odvodněných pozemků je 13,10 ha.
Jedná se o plochy v lokalitě „Za humny“ , „Malý Mitrov“ a malé plochy na „Kozelkách“ a „Suchově“.
Tyto plochy byly meliorovány v roce 1962 a 1973.
PODKLADY
09/2003
Povodí Moravy, s.p. Dřevařská 11, BRNO , dne 22.8. 2003, ing. Jelínková
D. 3. Protierozní ochrana
V rámci konceptu územního plánu byla provedena posouzení erozní ohroženosti z hlediska smyvu
půdy a z hlediska množství povrchových vod. V nich vyplynulo, že na katastru obce není zapotřebí
realizovat protierozní opatření. Ochrana sousedního katastru Určice před přívalovými vodami je
řešena návrhem interakčních prvků.
D. 4. Zásobování elektrickou energií
STÁVAJÍCÍ STAV
Nadřazená energetická síť (VVN)
Řešeným územím neprochází.
Síť vysokého napětí (VN)
Území obce Alojzov je v současné době napájeno odbočkami z venkovního vedení VN 22 kV,
s napěťovou hladinou 22 kV, 50Hz, stř. 3 x 35 AlFe 6. Hlavní vedení i odbočky VN jsou uloženy na
betonových sloupech jednoduchých a dvojitých. Odbočky napájí tři distribuční stožárové trafostanice
(typ ELV 250 ) TRST 1, TRST 2 a ( typ ELV 400 ) TRST 3.
Stávající vedení VN 22 kV je chráněno ochranným pásmem, které je vymezeno svislými rovinami
Řešeným územím neprochází kabelové vedení 22 kV.
tab. 16 Transformační stanice 22/0,4 kV - označení dle výkresové dokumentace
OZNAČENÍ
UMÍSTĚNÍ, NÁZEV
TYP
VÝKON (kVA)
INSTALOVANÝ
TYPOVÝ
TRST 1
Alojzov 1 směr chaty
D 250 kVA 160
250
TRST2
Alojzov 2 U rybníka
D 250 kVA 160
250
TRST3
Alojzov 3 Sm. Myslejovice
D 400 kVA 400
400
Distribuční síť nízkého napětí (NN)
Rozvody nízkého napětí 4 x 400/230 V jsou venkovního provedení na betonových sloupech
a střešnících podél komunikací. Odtud jsou závěsnými kabely napojeny přes střešníky jednotlivé
rodinné domy. Ukončení kabelů venkovního vedení je v pojistkových skříních na jednotlivých
objektech, v pilířích na hranici parcely nebo ve skříních na sloupech.
V obci se nachází podzemní kabelová vedení NN .
ALOJZOV
44
VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ
Stávající veřejné osvětlení obce je vedené v převážné části trasy distribučních rozvodů NN, jen
v koncových obydlených částech obce je vedení Vo samostatné.. Vesměs se jedná o výložníková
svítidla , která jsou umístěna na podpěrných bodech sítě NN spolu s vedením NN. Veřejné osvětlení
2
je napojeno ze samostatné skříně VO . Rozvody na sloupech jsou provedeny vodiči AlFe 16 mm
a závěsnými kabely AY 25 mm2.
NÁVRHOVÉ OBDOBÍ
NADŘAZENÁ ENERGETICKÁ SÍŤ
V návrhovém období zůstanou zachovány trasy stávajících vedení všech napěťových úrovní.
Síť 400 kV: V návrhovém období se neuvažuje s budováním nových zařízení napěťové hladiny
400 kV.
220 kV.
110 kV.
Síť 22 kV:
V návrhovém období se neuvažuje s budováním nových zařízení napěťové hladiny 22 kV. Na
základě „ Návrhu pokynů pro zpracování návrhu územního plánu„ lze na trase stávajícího
nadzemního vedení VN 22 kV k trafostanici TRST 1 k přeložce realizovat přeložku vedení do země
a vybudování zděné trafostanice místo stávající nadzemní TRST 1. Na stávajících podpěrných
bodech v místě odboček vedení VN 22 kV budou provedeny kabelosvody. Trasy kabelových vedení
v zemi budou kopírovat stávající nadzemní vedení VN 22 kV. Návrh není předmětem řešení
územního plánu. Jedná se pouze o ekonomickou stránku realizace.
BILANCE ELEKTRICKÉHO PŘÍKONU PRO NÁVRHOVÉ OBDOBÍ:
Základním údajem pro návrh distribučního systému obce je stanovení soudobého maximálního
zatížení. Distribuční systém je pak dimenzován tak, aby byl schopen přenést požadovaný výkon v
době předpokládaného maxima odběru při dodržení všech aspektů hospodárnosti a bezpečnosti,
spolehlivosti a kvality napětí, to vše při minimálních počátečních investicích a provozních nákladech.
Podíl bytového fondu :
Z energetického hlediska se pro návrhové období uvažuje s dvojcestným zásobováním obytných
domů a průmyslové sféry tj. elektřina a plyn (topení, vaření, příprava TUV). Dle ČSN 34 10 60 jde
tedy o stupeň elektrizace "B", kde se elektrická energie používá jen ke svícení a pro běžné
elektrospotřebiče spotřebiče. Vzhledem ke zvyšujícímu se životnímu standardu je nutno mezi
takovéto spotřebiče uvažovat i některé spotřebiče sloužící pro přípravu pokrmů (fritézy, grily,
mikrovlnné trouby aj.), které jsou energeticky náročnější. . Pro stanovení maximálního výpočtového
zatížení je počítáno s hlavním předřazeným jističem v rozvaděči měření In=3x25 A. U bytové
výstavby pro seniory jde dle ČSN 34 10 60 o stupeň elektrizace "A", kde se elektrická energie
používá jen ke svícení a pro běžné elektrospotřebiče spotřebiče. Pro stanovení maximálního
výpočtového zatížení je počítáno s hlavním předřazeným jističem v rozvaděči měření In=1x25 A.
Celková bilance elektrické energie – 26 RD
Stanovení výpočtového zatížení dle ČSN 33 2130:
Byty jsou uvažovány kategorie 4-5, stupeň elektrizace B.
Výpočtové zatížení Pp=Suma/1-n/ Pb.ßn = 26 x 8,8 x 0,36 = 83 kW
kde Pb = 8,8 kW,
n = 45 RD,
ß = 0,36 pro 26 bytů
ALOJZOV
45
Z8 – plocha podnikatelských aktivit, nachází se v západní části obce. Navazuje na stávající plochu
podnikatelských aktivit – autolakovna. Lokalita bude sloužit pro zámečnickou dílnu – firma Bukáček.
Nejsou specifikovány konkrétní požadavky. Je předpoklad že bude nutná úprava stávající
trafostanice TRST 1.
Z9 – plocha pro ČOV, bez odběru
Z10 – plocha rekreace, nachází se v jižní části obce. Bezprostředně navazuje na stávající plochu
individuální rekreace. Předpoklad výstavby 3 objektů individuální rekreace - Pp= 15 kW
Z11 - plocha pro průmyslovou výrobu a sklady. Nejsou specifikovány konkrétní požadavky.
Soudobý příkon
Pp = 98 kW
Z hlediska zásobování elektrickou energií dochází k největší koncentraci odběru v lokalitě Z1 /10RD/,
v lokalitě Z3 /5RD/ a v lokalitě Z4 /6RD/. Ostatní lokality jsou přičleněny k těmto výše uvedeným
nebo budou napájeny ze stávající distribuční sítě NN.
Lokalita Z1:
Napájení navrženo kabelovými rozvody v zemi z trafostanice TRST 2 smyčkou po uliční straně
zástavby (společně s Z6). Stožárová trafostanice bude přezbrojena transformátorem 250 kVA.
Lokalita Z2:
Napojení RD je uvažováno ze stávající distribuční sítě samostatnou kabelovou přípojkou.
Lokalita Z3:
Napájení navrženo kabelovými rozvody v zemi ze stávající stožárové trafostanice TRST 1 smyčkou
podél komunikace. Stožárová trafostanice bude přezbrojena transformátorem 250 kVA.
Lokalita Z4:
Napájení navrženo kabelovými rozvody v zemi ze stávající stožárové trafostanice TRST 1 smyčkou
podél komunikace. Stožárová trafostanice bude přezbrojena transformátorem 250 kVA.
Lokalita Z5:
Napájení RD uvažováno ze stávající distribuční sítě samostatnou kabelovou přípojkou.
Lokalita Z6:
Napájení navrženo kabelovými rozvody v zemi z trafostanice TRST 2 smyčkou po uliční straně
zástavby (společně s Z1). Stožárová trafostanice bude přezbrojena transformátorem 250 kVA.
Lokalita Z8:
Napájení navrženo kabelovou přípojkou v zemi ze stávající stožárové trafostanice TRST 1.
Stožárová trafostanice bude přezbrojena transformátorem 250 kVA.
Lokalita Z9:
Bez připojení.
Lokalita Z10:
Napájení navrženo kabelovou přípojkou v zemi ze stávající stožárové trafostanice TRST 2.
Stožárová trafostanice bude přezbrojena transformátorem 250 kVA.
Lokalita Z11:
Bez požadavků.
VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ
Stávající venkovní osvětlení bez úprav bude použito pro lokality Z2 a Z5.
V ostatních lokalitách zejména Z1, Z3, Z4 a Z6 je nutno vybudovat nové veřejné osvětlení
instalováno na stožárech 4-5 m, napájených kabelem v zemi, v souběhu s ostatními energetickými
sítěmi. Po provedení kabelizace vedení NN se instalují nové stožáry veřejného osvětlení.
ALOJZOV
46
V lokalitě Z11 bude s oplocením vybudováno i veřejné osvětlení.
Podklady
Mapové podklady v měřítku 1 : 5000, 1 : 1000,
Síť VN, NN - JME Prostějov a na místě samém.
Síť VO - OÚ Alojzov - na místě samém.
Místní rozhlas – OÚ Alojzov
Vyjádření dotčených orgánů
OCHRANNÁ PÁSMA
Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými
po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního
vodiče na obě jeho strany.
a/ u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně
pro vodiče bez izolace 7 m
b/ u stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně na 1 kV a menším jak 52 kV
na úroveň nízkého napětí 7m
Venkovní trafostanice 22/0,4 kV mají ochranné pásmo stejné jako venkovní vedení VN 22kV.
Vzdálenost se vždy počítá od kolmého průmětu krajního vodiče, v případě elektrických stanic pak
v kolmých rovinách od oplocené nebo obezděné hranice objektu stanice.
Závěr
Mechanický i přenosový stav distribuční sítě NN je dobrý. Současným potřebám odběrů síť NN
vyhovuje. Kabelizace rozvodné sítě NN a VN není předmětem řešení územního plánu. Jedná se
o ekonomickou otázku, která bude řešena obcí se správci sítí.
D. 5. Spoje
STÁVAJÍCÍ STAV
Radioreleové trasy:
V katastru se nenachází.
Vojenská zařízení
V severní části katastru se nachází „Spálený kopec“jehož nejvyšší bod je evidován armádou jako
HPB – hlavní pozorovací bod. HPB požadují stabilizovat, dále se v k.ú. nenachází žádné vojenské
objekty, sítě a zařízení ani ochranná pásma.
MTS
V obci se nachází jeden veřejný telefonní automat na ploše před místní hospodou „U Cásků“.
Obec má v současné době realizovanou novou kabelizační síť v rámci stavby „MTO Určice“, která
zahrnuje výstavbu nových rozvodných účastnických kabelů po těchto obcích Určice, Alojzov,
Myslejovice, Křenůvky, Kobylničky, Dětkovice, Seloutky.
Místní rozhlas
V obci je v současné době proveden rozvod místního rozhlasu venkovním vedením, které je
upevněno na podpěrných bodech venkovního vedení NN a na sloupech VO. Reproduktory MR jsou
umístěny na sloupech vedení NN tak, aby byla akusticky celá obec. Ústředna MR je umístěna
v objektu obecního úřadu.
Distribuce televizního signálu
ALOJZOV
47
Ve východní části katastru při komunikaci směrem na Určice je provozován televizní převaděč
s ochranným kruhovým pásmem 30 m. V řešeném území je zajištěna distribuce telefonního signálu
TV vysílači : TVP Určice.
KONCEPCE ŘEŠENÍ
Místní telefonní síť
V souvislosti se značným nárůstem kapacity telefonních linek je informován ČESKÝ TELECOM a.s.
Olomouc, který je kompetentní řešit požadavky na zvýšení kapacity v rámci své investiční činnosti.
Pro plánovaný nárůst 26RD bude nutno zajistit kapacitu 34 telefonních linek při koeficientu 1,3 linek
na 1 RD.
Místní rozhlas
Do nových lokalit, které nejsou akusticky pokryty stávajícím rozhlasem bude napojena síť MR ze
stávajícího rozvodu. Rozvod MR bude zakabelizován v souběhu se sítí NN a VO. Reproduktory
budou instalovány na sloupech VO.
Podklady:
- místní rozhlas - na místě samém,
- veřejné osvětlení - na místě samém,
- České radiokomunikace, ze dne 24.9.2003, Frietbergerová,
- vyjádření - Vojenská ubytovací a stavební správa Brno ze dne 10.10.2003, č.j. 86135/2003-1383/ÚP
- trasy místních telefonních kabelů- mapové podklady ČESKÝ TELECOM, a.s. pracoviště Prostějov,
Olomouc č. vyjádření 00187/03/PR/MO,
- výkres „ klad mapových listů“- trasy místních telefonních kabelů, plánované investice – ČESKÝ
TELECOM Prostějov – projektant - firma „ZLÍNTEL, projekční kancelář“, projekt k územnímu řízení.
Závěr
V současné době probíhá z hlediska telekomunikací i místního rozhlasu zajištění těchto služeb bez
problémů. Pro návrhové lokality se provedou nové rozvody dle potřeby obyvatelstva.
D. 6. Plynofikace
STÁVAJÍCÍ STAV
V katastru obce Alojzov byla provedena plynofikace v roce 1995. Stávající rozvod je středotlaký
s hlavními rozvody dimenze PE 90,63 . Přívod STL plynovodu je proveden z regulační stanice
Alojzov umístěné na jižní straně obce.
KONCEPCE ŘEŠENÍ
Pro navrhované lokality budou provedeny nové rozvody plynovodního potrubí lPE 63,50 dle jejich
umístění. Napojení bude provedeno ze stávajícího STL rozvodu provedeného v obci.
Lokalita Z1 bude zásobena z nově navrženého plynovodního řadu PE 100 délky 435,0 m, který je
napojen na konec nového navrženého řadu Dn 63 pro Z6 ( dl.160m) na severní straně lokality a na
stávající konec plynovodu Dn63 při komunikaci III/37772 směrem na Určice. Vedení plynovodu je
takto navržené jako zokruhované, které zaručuje plynulejší zásobování médiem. Nový plynovod
bude veden v zeleném pruhu podél nově navržení komunikace blíže zástavby dle ČSN 73 6005.
Přechody přes krajské komunikace budou provedeny protlakem.
Lokalita Z2, Z3, Z4, Z5 bude zásobena ze stávajícího plynovodu Dn 63.
Lokalita Z6 - bude zásobena z nově navrženého řadu Dn 63 délky 160,0 m. Napojení bude
provedeno na stávající řad v křižovatce místních cest.
ALOJZOV
48
Lokalita Z8 – plocha pro rozšíření na zámečnickou dílnu, bude zásobena nově navrženým řadem
Dn 63 délky 195,0 m, napojeném na stávající plynovod vedený podél komunikace směrem na
Prostějovičky
Qh=1,65 m3
Qr 650 m3
Lokalita Z9 - KČOV – bez potřeby plynovodu.
Lokalita Z 10 - plocha pro rekreaci – plynovod není řešen.
Lokalita Z 11 - plocha pro skladování – bez potřeby plynovodu.
a)
Lokalita Z1
10 rd
Lokalita Z2
1 rd
Lokalita Z3
max.5 rd
Lokalita Z4
max.6 rd
Lokalita Z5
1 rd
Lokalita Z6
max.3 rd
Celkem RD
b)
Lokalita Z8
26 RD( bj.)
návrh na vytápění skladu (kanceláře, příslušenství a dílny)
Požadovaná potřeba zemního plynu:
Odběr - obyvatelstvo
102 x 2,4 = 245 m3/hod
stávající RD a b.j. s plyn. přípojkou
Odběr - obyvatelstvo návrh RD+rekreační
26 x 2,4 = 62,4 m3/hod
Odběr - obyvatelstvo celkem RD a b.j.
tab. 17
245 +63 = 308 m3/ hod
Odběr maloodběratelů - převzato z Generelu gazifikace 09/1996 + návrh
Popis odběratele
3
-1
Hodinové maximum (m . hod )
3
f. ELMO (býv. ZD)
20
50 000 m3.rok
-1
Autoklempíř
19
42 000 m3.rok
-1
OÚ
5
11 000 m3.rok
-1
Hostinec “U Cásků“
7
17 000 m3.rok
-1
Hasičská zbrojnice
4
ALI autodoprava
15
10 000 m3.rok
-1
45 000 m3.rok
návrh lokality Z8
3,3
Celkem
3
-1
Roční maximum (1000 m . rok )
-1
1 300 m3. rok
-1
74 m . hod
-1
3
176 300 m . rok
-1
Celková potřeba zemního plynu – stávající + navržená :347 + 74 = 421 m3/hod.
ALOJZOV
49
tab. 18 Roční potřeba zemního plynu
Odběr kategorie
Výpočet
Výsledek
3
Obyvatelé
102 x 3 600 m . rok
Návrh –obyvatelstvo
26 x 3 600 m . rok
3
-1
-1
3
367 200 m . rok
3
93 600 m . rok
-1
-1
Maloodběratelé – převzato z
Generelu gazifikace 09/1996
f. ELMO (býv. ZD)
Autoklempíř
OÚ
Hostinec “U Cásků“
Hasičská zbrojnice
ALI autodoprava
návrh lokality Z8
Velkoodběratelé
50 000 m3.rok
-1
42 000 m3.rok
-1
11 000 m3.rok
-1
17 000 m3.rok
-1
10 000 m3.rok
-1
45 000 m3.rok
-1
1 300 m3. rok
0
Celkem roční potřeba
-1
0
3
637 100 m . rok
-1
TECHNICKÉ ŘEŠENÍ
Veškeré navržené rozvody budou napojeny na stávající rozvodnou síť v obci, napojení bude
provedeno osazením odbočných tvarovek respektive navrtávacími pasy. V místě křížení
s komunikacemi bude plynovodní potrubí opatřeno chránícím potrubím včetně potřebného
technického opatření.
Rozvod zemního plynu byl v obci proveden na bázi STL plynovodu z materiálu lPE v dimenzích
90, 63 z materiálu SDR 11 - TŘ dle ISO S 5.
OCHRANNÁ PÁSMA PLYNÁRENSKÝCH ZAŘÍZENÍ
zákon č.458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích
a o změně některých zákonů (energetický zákon)
Na území obce se nachází regulační stanice VTL/STL o výkonu 1200 m3/hodinu a její bezpečnostní
pásmo činí 10 m.
Na katastru obce se nachází trasa plynovodu VTL . Ochranné pásmo je 4,0 m na obě strany od osy
potrubí.
Ochranné pásmo STL rozvodu v obci činí dle zák. č. 458/2000 1 m na obě strany od půdorysu
potrubí, u technologických objektů pak 4 m na všechny strany od půdorysu.
ZÁVĚR
Zásobování obyvatelstva plynem je v současné době bezproblémové a není třeba v této věci
provádět další opatření. V případě rozšíření zástavby je možné provést napojení ze stávajících
rozvodů.
Na katastru obce se nachází přípojka VTL 54219117000/80. Regulační stanice s výkonem 1200 m3/h,
která plně pokryje požadavky potřeby zásobování pro stávající potřeby i nově navržené lokality
obytné i podnikatelské.
Podklady

Vyjádření JMP a.s. Brno

Podklady od JMP a.s. , provoz Kroměříž
ALOJZOV
50

Podklady od JMP a.s. , provoz dálkovodů Brno

Místní šetření a projednání s DOSS. 09/03, 08/04

Platné ČSN, THP ukazatele, platné a související ČSN 7360 05, 3864 10, 3864 17, 3864 13,
zákon 458/2000 Sb.
D. 7. Zásobování teplem
STÁVAJÍCÍ STAV
Palivoenergetická bilance tepelných zdrojů bude preferovat zemní plyn s minimální doplňkovou
funkcí elektrické energie. Lokální vytápění rodinných domů je řešeno individuálními kotli. Objekty
občanské vybavenosti a podnikatelských aktivit mají samostatné kotelny.
KONCEPCE ŘEŠENÍ A ZÁVĚR
Stávající koncepce zásobování teplem bude zachována i v návrhovém období.
D. 8. Nakládání s odpady
STÁVAJÍCÍ STAV
Zákon č. 185/2001 Sb. ve znění zákona č. 275/2002 Sb., o odpadech, stanovuje povinnosti
právnických a fyzických osob při nakládání s odpady a podmínky pro předcházení vzniku odpadů.
Dále stanovuje mj. pravomoc obcí v oblasti nakládání s odpady.
Nakládání s komunálním odpadem v Alojzově je upraveno obecní vyhláškou, vycházející ze platných
zákonných předpisů. Kromě běžného svozu komunálního odpadu (odvoz zajišťuje firma Respo).
organizuje obec separovaný sběr plastů, skla (firma Bureš) a 2x ročně svoz nebezpečného
a velkoobjemového odpadu (firma Nature, s.r.o., Domamyslická 126, Prostějov).
Sběrný dvůr pro potřeby obyvatel obce nebude budován, umístění velkokapacitních kontejnérů bude
řešeno stavební úpravou lokality u hasičské zbrojnice.
KONCEPCE ŘEŠENÍ A ZÁVĚR
Stávající koncepce nakládání s odpady bude zachována i v návrhovém období.
E.
Vymezení ploch přípustných pro dobývání
ložisek nerostů a ploch pro jeho technické
zajištění
Na katastru nejsou evidovány žádné prognózní zdroje surovin, výhradní ložiska nerostných surovin,
chráněná ložisková území ani dobývací prostor.
F.
Návrh místního územního systému ekologické
stability
ÚSES je v souladu s ust. § 4 odst. 1 zák. č. 114/1992 Sb. veřejným zájmem.
ALOJZOV
51
Koncepce územního zajištění ekologické stability krajiny vychází z předpokladu, že je třeba od sebe
vzájemně oddělit labilní části krajiny soustavou stabilních a stabilizujících ekosystémů a současně je
nutné pro uchování genofondu krajiny vzájemně propojit často izolovaná přirozená stanoviště
společenstev, pro dané území charakteristických.
V zákoně č.112/1992 o ochraně přírody a krajiny je územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES)
definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, ale přírodě blízkých
ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém
ekologické stability, který je tvořen sítí biocenter, biokoridorů a soustavou interakčních prvků.
Prováděcí vyhl.č. 395/1992 Sb. k zákonu č.114/1992 Sb. definuje:
biocentrum - jako biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje
trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému.
biokoridor - jako území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou
existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť.
interakční prvek je krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení
ostatních částí ÚSES na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. Často plní i funkci
protierozní, krajinotvornou a estetickou.
Generel ÚSES byl pro řešené území zpracován Ústavem pro hospodářskou úpravu vojenských lesů
a statků Olomouc v roce 1994. Vychází z již zpracovaných generelů a plánů sousedících
katastrálních území. V řešeném území se nacházejí skladebné části ÚSES lokální úrovně, prvky
regionální a nadregionální úrovně se zde nevyskytují.
Nově byl v ÚTP regionálního a nadregionálního ÚSES a ( M. Culek a kol.,1996) navržen
nadregionální biokoridor K 132, dotýkající se severovýchodního okraje katastrálního území Alojzov.
Nová trasa NRBK K 132 je podle ÚTP 1996 navržena mezi regionálními biocentry 1883 Kněží a 257
Háj. Tento nadregionální biokoridor je nezbytné zapracovat do návrhu plánu ÚSES v rámci ÚPD na
katastrech v širším okolí obce Alojzova - k.ú. Vincencov, Dětkovice, Určice, Seloutky, Krumsín,
Domamyslice. Nadregionální biokoridor K 132 byl již zařazen do „okresního generelu ÚSES“ při revizi
dokumentací ÚSES na okrese Prostějov (2000). Jeho trasa je navržena východně a severovýchodně
od okraje řešeného území. Současně byly upraveny návaznosti některých prvků ÚSES a odstraněny
závažné chyby ve starších dokumentacích ÚSES. Na k.ú. Alojzov byl zrušen lokální biokoridor LBK
22 a, b, který procházel středem obce ve směru Z – V a nebylo možné jej vložit do stávající zástavby
obce. Nově bylo na jihovýchodním okraji k.ú. vloženo lokální biocentrum LBC 22 Pod Kuběnou,
rozkládající se v údolí malého vodního toku se starými sady a bylinnými lady a v přilehlých lesních
porostech. Zároveň zde byl upraven průběh lokálních biokoridorů LBK 25 a LBK 26.
Na severním okraji k.ú., po toku Žešovského a částečně i Křenůvského potoka, prochází lokální
biokoridor reprezentující vlhké a mokré řady (LBK 14, LBK 15 a,b). Biokoridor prochází po břehových
porostech a v lesních porostech. Na severním okrají je na něm položeno lokální biocentrum LBC 7.
Toto biocentrum je v lesních porostech a dotýká se severního okraje k.ú. Na severozápadním okraji
k.ú. je na tomto lokálním biokoridoru položeno LBC 12. Toto biocentrum je částečně na nivních
loukách, částečně v lese. Od tohoto biocentra vychází lokální biokoridor LBK 18 směrem na jih
k LBC 15. Biokoridor je navržen po malém vodním toku na lesním okraji a po okrajích lesních
porostů. Od LBC 15, které je navrženo v lesních porostech, vychází lokální biokoridory reprezentující
normální hydrické řady. LBK 21 směřuje lesními porosty od LBC 15 směrem k jihu k LBK 25 a, b,
který se dotýká jižního okraje katastrálního území. LBK 25 prochází po upraveném malém vodním
toku a přilehlých lesních porostech a po orné půdě a směřuje k nově navrženému biocentru LBC 22
Pod Kuběnou. Od tohoto biocentra vychází směrem k JV po orné půdě lokální biokoridor LBK 26,
jehož průběh byl taktéž upraven.
Interakční prvky propojují navržená i stávající biocentra a biokoridory do ucelené sítě. Jsou zde
zahrnuty existující liniové prvky podél polních cest a menších vodních toků, navržené linie rozdělující
velké bloky orné půdy. Konkrétní polohu interakčních prvků na dlouhém svahu východně od obce,
sklánějícím se k obci Určice, bude možno stanovit až po vyhodnocení půdní eroze a navržení
protierozních opatření této lokalitě.
V katastrálním území obce Alojzov je územní systém tvořen především mezofilními lesními
společenstvy a podél vodních toků břehovými společenstvy. V lesních porostech je MÚSES převážně
funkční a částečně funkční. Stávající společenstva podél vodotečí vyžadují k tomu, aby plnily funkci
biokoridoru, doplnění doprovodného porostu dřevin a zlepšení druhové skladby stávajících porostů.
ALOJZOV
52
ALOJZOV
53
Tabulková část
Přehled prvků územního systému ekologické stability krajiny
Biocentra
Pořadové číslo: 1 (Gen: BC 7)
Název: LBC
Funkční typ a biogeografický význam: lokální biocentrum částečně funkční
Geobiocenologická typizace: 3 AB 3, 3 BC 4(5)
Prostorové parametry: 4 ha, převážně v k.ú. Seloutky
Současný stav společenstev: lesní porosty s převahou jehličnanů
Stupeň ekologické stability: 3
Znehodnocení: změny druhové skladby lesních porostů
Návrh opatření: postupná úprava druhové skladby lesních porostů
Cílová společenstva: společenstva dubových bučin a javorových jasanových olšin
Název: LBC
Geobiocenologická typizace: 2 BC 4(5), 3 BD 3, 3 BC 4(5)
Prostorové parametry: 3 ha, i na k.ú Krumsín a Seloutky
Současný stav společenstev: lesní porosty, upravený vodní tok s břehovým porostem, kulturní
louky
Znehodnocení: úpravy vodního toku, narušení břehového porostu, změny druhové skladby v lesních
porostech, ruderalizace
Návrh opatření: dosadba břehových porostů, postupná úprava druhové skladby v lesních porostech
podle STG, zachování luk a jejich postupný převod na polokulturní travní porosty
Cílová společenstva: jasanové olšiny, lipové dubové bučiny, javorové jasanové olšiny
Název: LBC
Funkční typ a biogeografický význam: lokální biocentrum, částečně funkční
Geobiocenologická typizace: 3 BC 3, 2 B 3
Prostorové parametry: 3 ha, i na k.ú. Křenůvky
Současný stav společenstev: smíšené lesní porosty na dně a svazích údolí, nové výsadby borovice
lesní
Znehodnocení: změny druhové skladby dřevin v lesních porostech
Návrh opatření: postupná úprava druhové skladby dřevin v lesních porostech podle STG
Cílová společenstva: javorové dubové bučiny, typické bukové doubravy
ALOJZOV
54
Pořadové číslo: 4 (Gen: BC 22 - nově zařazeno)
Název: LBC
Geobiocenologická typizace: 3 BC 4(5), 3 BC 3, 3 B 3, 3 AB 3
Prostorové parametry: 8 ha
Současný stav společenstev: Výrazné údolí malého pravostranného přítoku Hranečnice s vlhkým
dnem. Na svazích údolí jsou sady a zarůstající meze se starými ovocnými dřevinami, bylinná lada
a nevyužívané louky. Část výrazného svahu je zalesněna. Na vlhkém dně porost lužního charakteru
s převahou olše lepkavé a topolu. Lesní porosty.
Stupeň ekologické stability: 3 – 4
Znehodnocení: ruderalizace, změny druhové skladby dřevin v lesních porostech
Návrh opatření: postupná úprava druhové skladby dřevin v lesních porostech podle STG, kontrola
vývoje v nevyužívaných sadech, údržba části sadů a trvalých travních porostů, bylinná lada ponechat
vlastnímu vývoji
Cílová společenstva: javorové jasanové olšiny, javorové dubové bučiny, typické dubové bučiny,
dubové bučiny
Biokoridory
Pořadové číslo: 5 (Gen: BK 14)
Název: LBK
Funkční typ a biogeografický význam: lokální biokoridor funkční
Geobiocenologická typizace: 3 BC 4(5)
Prostorové parametry: šířka minimálně 15 m, délka 200 m v k.ú. Alojzov
Současný stav společenstev: lesní porosty ve žlebu s malým vodním tokem, převažuje smrk,
přimíšeny jsou olše lepkavá, jasan, dub
Cílová společenstva: javorové jasanové olšiny
Název: LBK
Funkční typ a biogeografický význam: lokální biokoridor převážně funkční
Geobiocenologická typizace: 3 AB 3, 3 BC 3, 3 BC (4)5
Současný stav společenstev: lesní porosty na svazích údolí Žešovského potoka s převahou smrku,
břehové porosty s olší lepkavou a jasanem ztepilým
Stupeň ekologické stability: 3 – 4
Znehodnocení: změny druhové skladby dřevin v lesních porostech, narušení břehových porostů
Návrh opatření: postupná úprava druhové skladby dřevin v lesních porostech podle STG, dosadba
ALOJZOV
55
břehových porostů
Cílová společenstva: dubové bučiny, javorové dubové bučiny, jasanové olšiny
Název: LBK
Funkční typ a biogeografický význam: lokální biokoridor funkční
Geobiocenologická typizace: 2 BC 4(5), 3 BD 3, 3 AB 3, 3 B 3, 3 BC 3, 2 AB 3, 2 B 3
Prostorové parametry: šířka minimálně 15 m, délka 1600 m
Současný stav společenstev: lesní porosty a jejich okrajová společenstva na západní okraji k.ú.,
v druhové skladbě převažuje smrk s příměsí borovice, roztroušeně se vyskytuje modřín, dub, habr,
jeřáb, na okraji růže šípková, bez černý, hloh, trnka obecná
Znehodnocení: změny druhové skladby v lesních porostech
Cílová společenstva: jasanové olšiny, lipové dubové bučiny, dubové bučiny, typické dubové bučiny,
javorové dubové bučiny, bukové doubravy, typické bukové doubravy
Název: LBK
Funkční typ a biogeografický význam: lokální biokoridor částečně funkční
Geobiocenologická typizace: 2 B 3, 2 AB 3
Současný stav společenstev: lesní porosty s převahou smrku, místy příměs dubu a osiky,
na okrajích lesa růže šípková, bez černý, hloh, trnka obecná
Cílová společenstva: typické bukové doubravy, bukové doubravy
Název: LBK
Funkční typ a biogeografický význam: lokální biokoridor částečně funkční a nefunkční
Geobiocenologická typizace: 3 BC 4(5), 3 BC (4)5, 3 B 3
Prostorové parametry: šířka 15 m, délka 500 m na hranici k.ú., 100 m v k.ú.
Současný stav společenstev: upravený vodní tok s fragmenty břehového porostu – zmlazující olše
a vrby, bez černý, ruderalizovaná bylinná společenstva, meliorační kanál s bylinnými společenstvy,
orná půda
Stupeň ekologické stability: 1- 3
Znehodnocení: úpravy vodního toku, narušení břehového porostu, ruderalizace
Návrh opatření: výsadba dřevin podle STG, ve stávajících břehových porostech podpora zmlazení
a zachování přírodě blízké druhové skladby, omezení splachů ze zemědělských ploch
Cílová společenstva: javorové jasanové olšiny, jasanové olšiny, typické dubové bučiny
ALOJZOV
56
Název: LBK
Funkční typ a biogeografický význam: lokální biokoridor nefunkční
Geobiocenologická typizace: 3 B 3
Současný stav společenstev: orná půda
Znehodnocení: Návrh opatření: výsadba dřevin podle STG
Cílová společenstva: typické dubové bučiny
tab. 19 Přehled interakčních prvků
Interakční
prvek
Délka v Charakteristika stavu
m
IP 1
250
Mez s bylinnými společenstvy a keři
IP 2
500
Orná půda a úzký bylinný lem podél polní cesty
IP 3
350
IP 4
300
IP 5
1050
IP 6
500
Orná půda
IP 7
550
Protierozní příkop s doprovodnými bylinnými společenstvy, řídce keře
IP 8
400
Protierozní příkop s doprovodnými bylinnými společenstvy, řídce keře
IP 9
200
IP 10
500
Orná půda
IP 11
400
Orná půda
Podklady
Buček A., Lacina J. (1999): Geobiocenologie II. Skripta, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
Brno, 240 s.
Culek M. ed. A kol. (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma Praha, 347 s.
Demek J.a kol. (1987): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Academia Praha, 584 s.
Janoušek V. (1933): Vlastivěda Moravská. II. Místopis. Okres Plumlovský. Musejní a vlastivědný
spolek v Brně, 165 s.
Kolektiv (1990): Návod na navrhování územních systémů ekologické stability krajiny. Agroprojekt,
Brno, 38 s.
Kolektiv (1995): Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability. MŽP ČR
Kolektiv (1996): Územně-technický podklad Ministerstva
hospodářství pro vymezování
nadreginálního a regionálního ÚSES
Kříž H. (1971): Regiony mělkých podzemních vod ČSR. Mapa 1:500 000. GgÚ ČSAV Brno.
ALOJZOV
57
Lazebníček J., Klíma R. (1994): Místní systém ekologické stability k.ú. Alojzov, Seloutky,
Myslejovice, Krumsín, Prostějovičky. Ústav pro hospodářskou úpravu vojenských lesů a statků
Olomouc, 44 s. + mapové přílohy.
Low J. (1986): Zásady pro vymezování a navrhování územních systémů ekologické stability krajiny.
Metodická pomůcka. Agroprojekt, Brno, 51 s.
Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Studia Geographica No 16. GgÚ ČSAV, Brno, 84
s. + mapa.
Růžička M. (1995): Geologická mapa ČR 1:50 000, list 24-24 Prostějov. ČGÚ Praha.
Vlček V. (1971): Regiony povrchových vod ČSR. Mapa 1:500 000. GgÚ ČSAV Brno.
Vlček V. a kol. (1984): Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Academia Praha, 315 s.
G.
Zvláštní zájmy – obrana státu
Řešené území se nachází v zájmovém území Ministerstva obrany dle ustanovení § 175 odst. 1
zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.
Dané území se nachází v ochranném pásmu radio- lokačního zařízení, proto případná výstavba
větrných elektráren může být omezena a musí být nutně předem projednána s VUSS Brno.
Část katastrálního území obce Alojzov, okr. Prostějov zasahuje do ochranného pásma letiště Vyškov,
včetně vzletových a přistávacích drah a letištního úseku, je proto nutné, aby všechny výškové stavby,
vodní plochy výsadba vzrostlých dřevin (větrolamy apod.), vysílače a venkovní vedení VN v k. ú.
byly předem konzultovány s VUSS Brno.
Je respektováno zájmové území AČR, které kopíruje hranici Vojenského újezdu Březina v šířce 1 km
a všechny stavby v tomto území musí být předem konzultována s VUSS Brno.
Výstavba všech výškových staveb nad 30 m z důvodu ochrany zájmů voj. letectva bude projednána
předem.
V řešeném katastrálním území obce Alojzov, okr. Prostějov, nejsou evidovány žádné další voj.
objekty ani zařízení.
V. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA
UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SPOLU S INFORMACÍ
JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO
K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
VYHODNOCENÍ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNÍHO PLÁNU NA
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
V době zpracování územního plánu Alojzov nebyly zásady územního rozvoje vydány.
Orgánem ŽP nebyl uplatněn požadavek na toto vyhodnocení.
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNÍHO PLÁNU NA
ÚZEMÍ NATURA 2000.
V řešeném území se nenachází lokality soustavy NATURA 2000.
ALOJZOV
58
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNÍHO PLÁNU NA
STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ
OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH
V době odevzdání územního plánu nebyly Územně analytické podklady ORP Prostějov zpracovány.
PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK,
SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ
V době odevzdání územního plánu nebyly Územně analytické podklady ORP Prostějov zpracovány.
VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNÍHO PLÁNU
K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁMÍ
Byly vytvořeny předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území.
Je vytvořen vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro
soudržnost společenství obyvatel území.

je navrženo řešení likvidace odpadních vod a zásobování vodou

je navržen územní systém ekologické stability

v řešeném území jsou územní rezervy pro rozvoj ploch výroby a skladů a následně vytváření
pracovních příležitostí, jsou navrženy nové plochy bydlení

dopravní vazby a prostupnost území odpovídá velikostní kategorii sídla
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ
Není provedeno, vzhledem k tomu, že v době zpracování nebyly zásady územního rozvoje
zpracovány.
VI. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ
NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF A PUPFL
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ
NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND
Použitá metodika
Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bylo provedeno ve smyslu
vyhlášky MŽP č. 13/1993 Sb., kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona
č. 10/1993 Sb., § 3 a přílohy 3 této vyhlášky a Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP
ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle
zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších právních
předpisů.
Struktura půdního fondu v území
Z hlediska využití území je řešené katastrální území Alojzov členěno takto:
ALOJZOV
59
tab. 20 Struktura půdního fondu obce Aloisov (ha)
Výměra
k. ú.
Zemědělská půda
orná
463,9017 111,83
zahrady
Sady
TTP
celkem
17,5242
0,77
8,2989
138,428
Lesní
půda
Vodní
plochy
Zastav. Ost.
plochy plochy
310,4
0,8278
3,6367 10,600
Lesní
půda
Vodní
plochy
Zastav. Ost.
plochy Plochy
66,91
0,18
tab. 21 Struktura půdního fondu obce Aloisov (%)
Výměra
k. ú.
Zemědělská půda
100
orná
chmelnice
zahrady
sady
TTP
celkem
24,10
0,0
3,78
0,16
1,79
29,84
0,78
2,29
Z uvedeného přehledu vyplývá, že téměř 30% z celkové výměry katastru tvoří zemědělská půda,
která je v převážné míře zorněna. Největší zastoupení na katastru obce mají pozemky určené
k plnění funkce lesa.
Agronomická kvalita půd
Výchozím podkladem při ochraně zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou
bonitované půdně ekologické jednotky. Pětimístný kód půdně ekologických jednotek (dále jen BPEJ)
vyjadřuje:
l. místo - Klimatický region,
2. a 3. místo - Hlavní půdní jednotka (HPJ) - je syntetická agronomická jednotka
charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru
skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě,
4. místo - Kód kombinace sklonitosti a expozice,
5. místo - Kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy.
Pomocí tohoto pětimístného kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské půdy (I V) dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j.
OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o
ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 110/1993 Sb..
Charakteristika hlavních půdních jednotek:
HPJ 12 - hnědozemě, případně hnědé půdy nasycené a hnědé půdy illimerizované, vč. slabě
oglejených forem na svahových hlínách, středně těžké s těžší spodinou, vláhové poměry jsou
příznivé, ve spodině se místy projevuje převlhčení.
HPJ 41- svažité půdy (nad 12o) na všech horninách.
HPJ 26 - hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy a na různých břidlicích a jim
podobných horninách, středně těžké, výjimečně těžší, obvykle štěrkovité, s dobrými vláhovými
poměry až stálým převlhčením.
HPJ 38 - mělké hnědé půdy na všech horninách; středně těžké až těžší, v ornici většinou středně
štěrkovité až kamenité, v hloubce kolem 30 cm kamenitá nebo pevná hornina; středně výsušné.
HPJ 68 - glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí včetně svahů, obvykle lemující malé
vodní toky; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pouze pro louky.
V území jsou zastoupeny dle BPEJ dva klimatické regiony a to:
T 3: teplý, mírně vlhký, s průměrnou roční teplotou (7) 8-9oC, s průměrným ročním úhrnem srážek
o
550 - 650 (700) mm, s roční sumou teplot nad 10 C 2.500 - 2.800, s středně vysokou
pravděpodobností suchých vegetačních období (10-20), se střední vláhovou jistotou (4-7).
ALOJZOV
60
MT 2: mírně teplý, mírně vlhký, s průměrnou roční teplotou 7-8oC, s průměrným ročním úhrnem
o
srážek 550 - 650 (700) mm, s roční sumou teplot nad 10 C 2.200 - 2.500, se střední až vysokou
pravděpodobností suchých vegetačních období (15-30), se střední vláhovou jistotou (0-3).
Podle klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je rovněž stanovena základní sazba odvodů při
záboru zemědělské půdy ve smyslu přílohy A zákona ČNR č. 334/1992 Sb.
tab. 22 Přehled bonitovaných půdně ekologických jednotek
BPEJ
Třída ochrany zemědělské půdy
3.12.00
III.
3.26.14
IV.
3.41.77
V.
5.12.00
I.
5.12.10
II.
5.26.01
II.
5.26.04
III.
5.26.11
II.
5.26.14
III.
5.26.51
IV.
5.38.15
V.
5.68.11
V.
Z hlediska agronomické kvality půd lze katastrální území Alojzova hodnotit jako průměrné.
Nejcennějšími půdami s nadprůměrnou produkční schopností jsou hnědozemě a hnědé půdy, řazené
do I. a II. třídy ochrany, pokrývající velkou část území. Do III. třídy ochrany náležejí rovněž hnědé
půdy s horšími vlastnostmi (skeletovité, mělké). Silně svažité, mělké a zamokřené pozemky v nivách,
především se severní expozicí, jsou zařazené do IV. a V. třídy ochrany.
Investice do půdy
Na základě podkladů od ZVS jsou na katastru obce provedeny meliorace spíše na východní části
katastru a tři menší plochy jsou na jižní straně. Celková plocha odvodněných pozemků je 13,10 ha.
Jedná se o plochy v lokalitě „Za humny“, „Malý Mitrov“ a malé plochy na „Kozelkách“ a „Suchově“.
Tyto plochy byly meliorovány v roce 1962 a 1973. Toto zařízení je zakresleno ve výkresu č.7 a 7a.
Při návrhu inženýrských sítí bude toto území respektováno.
Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby
V současné době není v Alojzově funkční žádný areál zemědělské výroby.
Uspořádání zemědělského půdního fondu a pozemkové úpravy
Zemědělská půda mimo zastavěné území katastru je tvořena převážně ornou půdou sloučenou do
velkých celků. Na katastru hospodaří Zemědělské družstvo Určice.
V území neproběhla komplexní pozemková úprava a ani se o jejím zpracování zatím neuvažuje.
ALOJZOV
61
Opatření k zajištění ekologické stability
Generel ÚSES byl pro řešené území zpracován Ústavem pro hospodářskou úpravu vojenských lesů
a statků Olomouc v roce 1994. Vychází z již zpracovaných generelů a plánů sousedících
katastrálních území. V řešeném území se nacházejí skladebné části ÚSES lokální úrovně, prvky
regionální a nadregionální úrovně se zde nevyskytují.
Nově byl v ÚTP regionálního a nadregionálního ÚSES a ( M. Culek a kol.,1996) navržen
nadregionální biokoridor K 132, dotýkající se severovýchodního okraje katastrálního území Alojzov.
Nová trasa NRBK K 132 je podle ÚTP 1996 navržena mezi regionálními biocentry 1883 Kněží a 257
Háj.
Při realizaci pozemkových úprav může dojít k upřesnění lokalizace jednotlivých prvků ÚSES.
Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení
Územní plán počítá v Alojzově se záborem ploch zemědělské půdy pro:
- bydlení v rodinných domech,
- individuální rekreaci,
- veřejná prostranství,
- technickou infrastrukturu,
- výrobu a skladování,
- ÚSES.
Zábory zemědělské půdy pro stavební funkce budou realizovány v bezprostřední návaznosti na
současně zastavěné území nebo uvnitř obce. Výběr lokalit provázela snaha o co nejmenší narušení
zemědělského využívání nezastavěných ploch. Agronomická kvalita půdy v řešeném území je
relativně vysoká, nelze proto v plné míře respektovat požadavek striktní ochrany půd nejvyšších tříd
ochrany.
V konceptu územního plánu obce (08/2004) byl navržen větší rozsah lokalit. V období následujících
3 let byly některé lokality realizovány. V souladu s Návrhem pokynů pro dopracování návrhu
územního plánu obce, přílohy č.2 byly některé lokality řešeny jinak a některé doplněny. Došlo
k přečíslování lokalit a novému označení.
tab. 23 Označení ploch změn
označ.
konceptu
v označ. v návrhu
poznámka
B1
0
již realizováno
B2
Z1
upraven rozsah plochy
B3
0
nezařazuje se na základě Návrhu pokynů pro zpracování
návrhu územního plánu obce Alojzov
B4
0
již realizováno
B5
Z5
beze změny
B6
Z2
beze změny
B7
Z3
beze změny
B8
0
nezařazuje se na základě přílohy č.2 Návrhu pokynů pro
zpracování návrhu územního plánu obce Alojzov
B9
Z4
beze změny
T1
Z9
jiná poloha ČOV
R1
0
již realizováno
R2
Z10
beze změny
ALOJZOV
62
Vpa1
0
beze změny
Vpa2
Z7
Částečně realizováno. Zrušeno na základě uplatněných
připomínek k návrhu územního plánu.
Vpa3
Z8
0
Z6
Rozšířeno o pozemky p.č. 529/5, 545, 546, 547, 554 na
0
Z11
Doplněno na základě vydaného ÚR (s nabytím právní moci
a zah. stavby do 2 let.
V průběhu zpracování konceptu i při vyhotovení návrhu byly prověřovány všechny vhodné lokality
k zástavbě rodinnými domy:
Lokalita na severozápadní straně obce
Byl vznesen požadavek řešit tuto lokalitu. Zpracovatel prověřil možnost výstavby. Požadavku nelze
vyhovět. Pro funkci bydlení není lokalita navržena, vzhledem k tomu, že nelze území dopravně
napojit. Majitel pozemku p.č. 156 nesouhlasí s realizací komunikace. Nově je vymezen pozemek p.č.
173/3, který rovněž neumožní realizaci komunikace. Příjezd ze severní strany je ve velmi stísněných
podmínkách, kdy průjezdný úsek o šířce 4 m neodpovídá parametrům komunikace funkční skupinu C
a typu MO2 8/6/30. Parametry poloměru komunikace v úseku pozemku p.č. 208/2 nelze zlepšit –
ohradní zeď. Výstavbou by došlo by k výraznému ohrožení statiky domů p.č. 55 a 57. Realizace
účelové komunikace v trase pozemku p.č. 192 není možná vzhledem k ochranným pásmům vodních
zdrojů. Celé území je součástí území s archeologickými nálezy. Lokalita nebyla z těchto důvodů
navržena.
Lokalita Suchov (lokalita Z4)
Nebyla již v konceptu navržena v celém požadovaném rozsahu. Výstavba je navržena jen na části
pozemků p.č. 1119 – 1130. Jedná se o velmi úzké pozemky, kdy k realizaci stavby je zapotřebí
sloučit více pozemků. Jedná se o východní svah. V obci je navrženo dostatečné množství stavebních
míst, z tohoto důvodu není zástavba v celé části Suchova v návrhovém období reálná.
K zásadní koncepční změně dochází u lokality Z1.Rozsah výsledné plochy je v návrhu ÚP vymezen
na základě dohody s DOSS KÚ OK – OŽP + Z. Došlo ke zmenšení navrhované plochy, která je
umístěna na zemědělské půdě zařazené do II. třídy ochrany zemědělských půd, tj. půdy
s nadprůměrnou produkční schopností, půdy vysoce chráněné, jen podmíněně zastavitelné. Na
základě pokynů pro dokončení návrhu územního plánu ze dne 19.6.2007, které vyplývají z jednání
s majiteli pozemků je však zástavba navržena podél stávající účelové komunikace na východě, která
bude upravena na parametry místní komunikace. Zbývající část bude ponechána jako rezerva. Tato
lokalita je vymezena jako plocha, kde územní studie prověří základní podmínky ochrany krajinného
rázu – výšková regulace zástavby, intenzita využití pozemků v plochách. Jedná se o lokalitu, kde se
předpokládá velká reálnost realizace, vzhledem k zájmu o výstavbu. V případě lokality Z2 se jedná
o zástavbu limitovanou ochranným pásmem el.vedení. Lokalita Z3 je méně výhodná z hlediska
orientace vůči světovým stranám. Lokalita Z5 řeší výstavbu pouze jednoho rodinného domu.
Druhou koncepční změnou je návrh umístění kořenové čistírny odpadních vod v jižní části obce.
V bilančním přehledu jsou u lokalit určených pro bydlení v rodinných domech uváděny jak celkové
výměry lokalit, tak i plochy reálného záboru. Zastavěná plocha jednoho rodinného domu včetně
nutného zázemí bude činit cca 200 m2. Zbývající části dotčených pozemků budou sloužit jako
zahrady pro tyto domy. K záboru pro plochy bydlení je navrženo 4,42 ha reálný zábor bude 0,52 ha.
Součástí těchto ploch jsou i plochy veřejných prostranství, které navazují na plochy bydlení.
Územní plán obce navrhuje 26 stavebních míst pro rodinné domy. Jedná se o nabídkové plochy,
které jsou vázány majetko-právními vztahy a ekonomickými možnostmi investorů.
K záboru pro plochy výroby a skladování je navrženo 0,72 ha, k záboru pro rodinnou rekreaci
0,13 ha, a pro plochy technické infrastruktury 0,63 ha.
ALOJZOV
63
Územní plán navrhuje v Alojzově ke změně funkčního využití celkem 5,91 ha pozemků náležejících
zemědělskému půdnímu fondu. Z této výměry bude fakticky odňato 2,01 ha, zbývající výměra bude
využita jako zahrady u objektů bydlení.
Na výměře 0,38 ha zemědělských pozemků se předpokládá změna funkce k realizaci prvků ÚSES lokální biokoridory a lokální biocentrum.
Popis navrhovaných lokalit
Lokalita Z1 – lokalita o celkové rozloze 2,01 ha v severní části obce, mimo zastavěné území, je
určena pro výstavbu 10 rodinných domů.
Na základě pokynů pro dokončení návrhu územního plánu ze dne 19.6.2007, které vyplývají
z jednání s majiteli pozemků je navržena zástavba pouze podél stávající východní účelové
komunikace, která bude upravena na parametry místní komunikace.
Je navržen zábor do hloubky 60 m, který bude sloužit pro plochy bydlení i veřejných prostranství.
Návrh vychází z předpokladu, že v dlouhodobém časovém výhledu by mohlo dojít k vybudování
místní komunikace středem plochy a realizaci zástavby. Jedná se o jednostrannou zástavbu.
Při této koncepci řešení výstavby v lokalitě nemusí být překládáno vedení VN v návrhovém období.
Je nutné realizovat technickou infrastrukturu. Trasa navrhovaného interakčního prvku zůstává
zachována.
Jedná se o ornou půdu, sady a zahrady v II. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy
činí cca 0,20 ha, zbývající výměra bude využita jako zahrady.
Lokalita Z2 - proluka o rozloze 0,06 ha navazuje na stávající zástavbu v jižní části obce. Jedná se
o proluku, která na severní straně sousedí s rodinným domem a na druhé straně s plochou regulační
stanice. Území se nachází mimo současně zastavěné území. Terén je rovinný. Předpokládá se
výstavba 1 rodinného domu.
Jedná se o trvalé travní porosty ve II. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy pro
výstavbu 1 rodinného domu cca 0,02 ha, zbývající část pozemku bude využita jako zahrada.
Lokalita Z3 – lokalita o rozloze 0,99 ha se nachází v jižní části obce mimo zastavěné území. Lokalita
je situována na mírném severovýchodním svahu. Je navržena z důvodu využití již existujících
inženýrských sítí a stávající zástavby „U Kuběnů“. Dojde k doplnění zástavby a přirozenému
plynulému pokračování ulice vedoucí od obecního úřadu. Součástí lokality je i návrh plochy
veřejného prostranství pro rozšíření místní komunikace a umístění inženýrských sítí.
Jedná se o ornou půdu ve V. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy pro výstavbu
5 rodinných domů činí cca 0,1 ha, zbývající části pozemků budou využity jako zahrady.
Lokalita Z4 – lokalita o rozloze 0,73 ha se nachází v jižní části obce, mimo zastavěné území.
Navazuje na stávající místní komunikaci. Jedná se o pohledově exponovanou lokalitu na dálkové
pohledy. Zástavba je navržena jako doplnění oboustranné zástavby (protější strana ulice je tvořena
lokalitou Z3). Dojde k efektivnějšímu využití nově budovaných inženýrských sítí.
max. 6 rodinných domů činí cca 0,12 ha, zbývající části pozemků budou využity jako zahrady.
Lokalita Z5 – proluka o rozloze 0,23 ha se nachází v jižní části obce. Plocha se nachází mimo
zastavěné území. Je zde navržena výstavba 1 rodinného domu a rozšíření komunikace, včetně pásu
veřejné zeleně pro inženýrské sítě. Dojde k doplnění stávající zástavby. Terén pozemku je rovinný.
1 rodinného domu činí cca 0,02 ha, zbývající výměra bude využita jako zahrada.
Lokalita Z6 – lokalita o rozloze 0,37 ha v severní části obce. Plocha se nachází mimo zastavěné
území obce, je určena pro výstavbu 2 rodinných domů. Je navržena z hlediska urbanistického
dotváření a využití území v návaznosti na návrh lokality Z1. Předpokládaný zábor zemědělské půdy
pro výstavbu 2 rodinných domů činí cca 0,04 ha, zbývající výměra bude využita jako zahrada.
ALOJZOV
64
Lokalita Z8 – lokalita o rozloze 0,12 ha se nachází v jižní části obce a je navržena pro umístění
zámečnické dílny, která je v současné době součásti plochy podnikatelských aktivit firmy autolakovna
Coufal. Pozemek navazuje na plochu bydlení majitele firmy. Plocha se nachází mimo zastavěné
území. Jedná se o ornou půdu v II. a V. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy pro
realizaci plochy podnikatelských aktivit činí 0,12 ha.
Lokalita Z9 – lokalita o celkové rozloze 0,63 ha v jižní části obce, mimo zastavěné území obce. Je
určena pro výstavbu kořenové čistírny odpadních vod a veřejného prostranství. Jedná se o ornou
půdu a trvalé travní porosty ve II., IV. a V. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy činí
cca 0,63 ha.
Lokalita Z10 – lokalita o rozloze 0,13 ha se nachází v severní části obce mimo zastavěné území.
Navazuje na stávající plochy rodinné rekreace. Návrhem je legalizován skutečný stav, kdy plocha již
plní funkci rodinné rekreace. Jedná se o ornou půdu ve II. třídě ochrany. Předpokládaný zábor je
0,13 ha.
Lokalita Z11 – lokalita o rozloze 1,29 ha se nachází v severní části obce mimo zastavěné území.
Navazuje na stávající plochy firmy ELMO-PLAST s.r.o.. Návrh je zapracován na základě vydaného
územního rozhodnutí s nabytím právní moci a zahájením stavby do 2 let. Bude realizována výstavba
zpevněných ploch firmy ELMO-PLAST – rozšíření stávajícího areálu. Jedná se o ornou půdu a trvalé
travní porosty ve II. třídě ochrany. Předpokládaný zábor je 1,29 ha.
PLOCHY ÚSES A OCHRANY OBCE PŘED PŘÍVALOVÝMI VODAMI – ZMĚNA KULTURY
POZEMKU
Lokalita Z12 – plocha lokálního biocentra LBC 22 o celkové rozloze 0,17 ha je navržena z důvodu
zajištění ekologické stability v území. Jedná se o ornou půdu ve II., IV. třídě ochrany.
Lokalita Z13 – plocha lokálního biokoridoru LBK 25 o celkové rozloze 0,10 ha je navržena z důvodu
zajištění ekologické stability v území. Jedná se o ornou půdu III. třídě ochrany.
Lokalita Z14 – plocha lokálního biokoridoru LBK 26 o celkové rozloze 0,12 ha je navržena z důvodu
zajištění ekologické stability v území. Jedná se o ornou půdu III. třídě ochrany.
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na lesní půdní fond
V řešeném území nedojde k záboru lesního půdního fondu.
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí
Navrhované řešení územního plánu obce Alojzov předpokládá zejména následující pozitivní
ovlivnění životního prostředí obce:
Vytvoření kanalizačního systému s napojením na ČOV se projeví ve snížení zatížení povrchových
a podzemních vod komunálními odpadními vodami. Navrhované vegetační úpravy krajiny (vytváření
ÚSES, zvyšování zastoupení geograficky původních dřevin v porostech, výsadby a rekonstrukce
stromořadí) posílí celkovou ekologickou stabilitu a estetickou hodnotu krajiny a napomohou zvýšení
biologické diverzity a uchování přirozeného genofondu krajiny. Zásadní negativní dopady na životní
prostředí navrhované řešení územního plánu obce nepředpokládá.
ALOJZOV
65
VII. DOKLADOVÁ ČÁST
1. JMP Net – odd. rozvoje distr. soustavy
ALOJZOV
66

Odůvodnění

Transkript

Podobné dokumenty

Analytická část - Kyjovské Slovácko v pohybu

časopis Párek - Knihovna města Ostravy

Bělička 415140000100 Bílá Voda 415090000100 Blata

M ě s t s k ý ú ř a d T r u t n o v

1 Pár slov úvodem 8. březen 2014 aneb Maškarní ples

ZLK072_oznameni ( 432 kB )

zpravodaj 1/81 zpravodaj 2/81 - Muzeum a galerie v Prostějově

Odůvodnění územního plánu správního území obce Petkovy

(použijte v případě problému se zobrazením).

zde

CosmoWATER HOME22

Potrubní systémy je možné skladovat ve venkovním - Elmo