Mapování situace v České republice

Komentáře

Transkript

Mapování situace v České republice
Mapování situace v České republice
Za obsah publikace zodpovídají výhradně autoři a nemusí vyjadřovat stanovisko
Evropské unie. Evropská komise ani Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a
inovace (EASME) nenesou odpovědnost za způsob využití obsažených informací.
Obsah
1
Souvislosti ................................................................................................................................. 3
2
Hranice území .......................................................................................................................... 4
3
náboženství .............................................................................................................................. 6
3.1
4
5
6
7
Česko .................................................................................................................................. 6
3.1.1
Historický pohled na náboženství v Česku ................................................................... 6
3.1.2
Náboženství dnes ........................................................................................................ 6
3.2
Zlínský kraj......................................................................................................................... 7
3.3
Krátká informace o tom, se kterými skupinami víry se budete snažit spolupracovat ...... 8
Energie..................................................................................................................................... 9
4.1
Koncová spotřeba energie v České republice ....................................................................... 9
4.2
Zlínský kraj......................................................................................................................... 10
Celková energie v domovech................................................................................................... 11
5.1
Použití energie v domácnostech ........................................................................................ 11
5.2
Topná chudoba .................................................................................................................. 12
Zapojení místních a národních zdrojů ...................................................................................... 13
6.1
Přetápění - hovořit o vnitřních teplotách v zimě................................................................. 13
6.2
Cestování........................................................................................................................... 13
6.3
Spotřeba............................................................................................................................ 13
6.4
Technologie mohou pomoci, ale spotřeba musí hodně klesnout ........................................ 14
6.5
Vzdělávací zdroje ............................................................................................................... 14
6.6
Měřitelné výsledky ............................................................................................................ 14
Nejlepší praxe ......................................................................................................................... 16
Kontaktní informace:
Senior expert:
Yvonna Gailly
[email protected]
(+420) 777 323 792
Jan Hollan
[email protected]
(+420) 543 239 096
1 Souvislosti
V Česku fungují některé státní programy na snižování spotřeby energie obecně a
potřeby vytápění v budovách zejména již nejméně čtyři desetiletí. Nicméně nástroje,
byly většinou nedostatečné. Stavební standardy jsou desítky let za stavem poznání toho,
co by mělo být vyžadováno, stavební praxe většinou nenaplňuje ani tyto nedostatečné
normy, většinou jejich naplnění jen slibuje, aby se získalo stavební povolení. Ani stát, ani
kraje, ani obce se nesnaží při veřejné výstavbě dávat dobré příklady. Důvodem může být
i to, že téměř žádný úředník nebo politik nebere globální oteplování jako skutečné a
vážné ohrožení.
Přesto existují ve společnosti skupiny, které jsou si vědomy, že je třeba, aby se co
možná nejdříve přestala používat fosilní paliva. Stále více lidí si uvědomuje , že naše
zásoby uhlí jsou omezené, nové doly by neměly být otevřeny a závislost na ruské ropě a
plynu jsou rizika a je třeba se jim vyhnout.
V poslední době, díky průlomovému programu Zelená úsporám vytvořenému bývalým
ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem, se stavebnictví začalo měnit
potřebným směrem. To, co bylo považováno za nemožné, například použití mnohem
silnější izolace nebo dům v pasivním standardu, bylo prokázáno jako realistický a
bezproblémový koncept. Přibývají stovky takových budov ročně.
Projekt SPIRIT cílí na náboženské skupiny, které fungují v dostatečné míře zejména na
východě země. Jsou to lidé, kteří spolu komunikují o tom, kdo by měl pečovat o osud
Stvoření. Výjimečně silně je k tomu nedávno vyzval papež. Předpokladem je zastavení
emisí CO2 a dalších skleníkových plynů. Pokud si to uvědomí lidé ve věřících
komunitách a naučí se, jak své chování změnit, doufáme, že tak i učiní.
2 Hranice území
V Česku žije 10,5 milionu obyvatel (2013). Rozloha země je 78 867 km2. Je rozdělena do
14 krajů a má téměř 6250 obcí, v rozmezí od vesnice čítajících desítky obyvatel do
hlavního města Prahy, kde žje registrováno 1,25 milionů lidí a dalších více než 0,1
milionu lidí, tam žije, přestože je registrováno jinde. Hlavní církev, římsko-katolická, má
v České republice 7 diecézí .
Tab.1: Uvažovaný kraj
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zl%C3%ADnsk%C3%BD_kraj
hranice
uvažovaný kraj Zlínský kraj
počet obyvatel 590 000
plocha
3964 km2
Veronica bude pracovat v tomto regionu, neboť její hlavní vzdělávací centrum sídlí tam,
v malé obci Hostětín. Region má největší náboženskou populaci v Česku. Většina
obyvatel jsou rodiny, které tam žijí po staletí, mnoho z nich v malých obcích na
vrchovině a v horách.
Počet obyvatel zůstává téměř konstantní, někteří lidé se přesouvají z vesnic do měst.
Region má 307 obcí ve 4 okresech kolem měst Zlín , Kroměříž, Vsetín a Uherské
Hradiště. 9 měst má populace vyšší než 10.000.
Tabulka 2: Největší města v kraji
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zl%C3%ADnsk%C3%BD_kraj
město
obyvatel(od 1. 1. 2012)
Zlín
75 660
Kroměříž
28 971
Vsetín
26 976
Valašské Meziříčí
26 793
Uherské Hradiště
25 454
Otrokovice
18 456
Rožnov pod Radhoštěm
16 877
Uherský Brod
16 835
Holešov
11 854
Bystřice pod Hostýnem
8 463
Tento region tvoří východní část Archidiecéze Olomouc (1,4 milionu obyvatel), s 9
děkanáty z celkem 21 (http://www.ado.cz/obsah/d-kan-ty) a s 152 farnostmi z 419.
3
náboženství
3.1 Česko
3.1.1 Historický pohled na náboženství v Česku
Téměř nic není známo o víře obyvatel země před křesťanstvím, které přišlo v průběhu
9. století a stalo se zcela dominantní ve 12. století. Jižní část dnešní Zlínského kraje sahá
do oblasti, kam bratři, kněží Konstantin a Metoděj (později svatí Cyril a Metoděj), přišel
roku 863, pozváni jako protiváha proti latinských kněží z Bavorska. Oni přeložil bibli do
slovanského jazyka (http://en.wikipedia.org/wiki/Old_Church_Slavonic) pomocí své zvláštní
abecedy (není již využívána, označuje se nyní jako Glagolská). Liturgie v tomto jazyce
dlouho v Česku nepřežila, ale velmi zde přispěla k šíření křesťanství. A stala se základem
christianisace jižních a východních zemí se slovanským obyvatelstvem.
V 15. století se pod vlivem učení Jana Husa a po období divokých náboženských válek a
ničení, rozdělila církev na katolíky a ultrakvisty, jejichž část se koncem století
organizovala v Jednotě (českých) bratří. Tak to zůstalo až do začátku 17. století, kdy v
průběhu protireformace poslední biskup bratrské, Jan Ámos Komenský
(http://en.wikipedia.org/wiki/John_Amos_Comenius) odešel do exilu v Polsku.
V roce 1781 vydal císař patent následovaný ediktem,
en.wikipedia.org/wiki/1782_Edict_of_Tolerance, který legalizoval aktivitu církví luteránů,
kalvinistů a řecké pravoslavné kostelů a hodně změnil pravidla pro Židy. Plná
náboženská svoboda byla nicméně zavedena až v roce 1867. Protestantské a
pravoslavné církve zůstaly ve srovnání s římsko-katolickou malé.
Po 1. světové válce se oddělila z římskokatolické církve skupina kněží a vytvořila
Československou církev, viz http://en.wikipedia.org/wiki/Czechoslovak_Hussite_Church. V době
kolem 2. světové války se více než 7 % populace prohlašovalo za její členy, takže to byla
druhá nejpočetnější církev v Česku. Nyní do ní patří méně než 0,5 % české populace.
V celé historii Česka existovaly samozřejmě židovské komunity. Bolestivé středověké
časy, i když s některými obdivuhodným momenty a úspěchy, byly následovány
prosperující židovskou populací v době před 2. světovou válkou, kdy existovalo 136
židovských obcí. Po holocaustu jen malá část jejich obyvatelstva přežila, ale další Židé
přišli z karpatské oblasti. Většina z nich se později nicméně ostěhovala do Izraele.
Komunistický převrat v roce 1948 přinesl církvím hrozné časy, hlavně té katolické,
povstali noví mučedníci. Za vlády komunistů se populace stala postupně nenáboženskou,
další lidé, zejména ve městech, svou víru hodně tajila. Krátká obnova náboženské nálady
nastala po roce 1989, ale až do dneška nevydržela. Členství v církvích neustále klesá už
od 50. let.
3.1.2 Náboženství dnes
V roce 2011 při sčítání lidu, 22 let po pádu komunistického impéria, 34 % se prohlásilo
za nevěřící, 45 % nechalo tuto rubriku prázdnou. Jen něco přes 1 milión lidí napsalo, že
jsou vyznání římsko-katolického (10 %), téměř třikrát méně než v roce 2001.
Překvapivých 7 % populace se prohlásilo za věřící, ale neuvedlo žádnou církev. 3 %
uvedlo jinou církev než římskokatolickou. Mapa ukazuje podíl věřících, většina z nich je
podle slovenské hranice, především ve Zlínském kraji (převzato z
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesko):
Tabulka3: Členství kostelů s asi 10 000 členů a více, podle sčítání lidu v roce 1991,
2001 a 2011
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD_v_%C4%8Cesku
Name of faith group
English translation
Number of members
Year of census: 1991
2001
2011
Církev římskokatolická
Roman-Catholic
Českobratrská církev evangelická
Evangelical Church of Czech
Brethren
203 996
117 212
51 936
Církev československá husitská
Czechoslovak Hussite Church
178 036
99 103
39 276
Pravoslavná církev v českých
zemích
Czech and Slovak Orthodox
Church
19 354
22 968
20 628
Náboženská společnost
Svědkové Jehovovi
Jehovah's Witnesses
14 575
23 162
13 097
Slezská církev evangelická a.v.
Silesian Evangelical Church of the
Augsburg Confession
33 130
14 020
8 162
Církev bratrská
Church of Brethren
2 759
9 931
10 872
Řeckokatolická církev
Apostolic Exarchate in Czechia
7 030
7 675
9 927
4 021 385 2 740 780 1 083 899
Judaismus byl vybrán 1500 osobami v posledním sčítání lidu, 10 židovských obcí má asi
3000 registrovaných členů, celkový počet Židů je až do výše 20 000, http://www.fzo.cz/onas/statistika/, většina z nich ve městech.
Ortodoxní a řeckokatolická církev mají více stoupenců než sčítání lidu ukazuje, jelikož
mnoho ukrajinských lidí pracující v Česku je z těchto vyznání.
Počet muslimů v Česku je nízký, jediná místnost považovaná formálně za mešitu je v
Brně.
3.2 Zlínský kraj
je nejvíce náboženská a katolická oblast v Čechách. To je způsobeno hlavně tradiční
společností, nenarušenou poválečným vyhnáním německy mluvících obyvatel a
následujícími pohyby obyvatelstva, jako tomu bylo v mnoha jiných částech Česka. A také
tím, že obyvatelstvo bylo v dobách komunismu velmi zapojeno do zemědělství.
Nominálně, podle údajů z arcidiecéze, polovina obyvatel jsou římští katolíci, a 10 %
obyvatel návštěvuje nedělní mše.
Českobratrská církev evangelická ČCE má východomoravský seniorát, které se většinou
shoduje se Zlínským krajem, a má téměř 17 000 členů, viz
http://www.evangnet.cz/cce/seniorat/vychodomoravsky.
Další církve nejsou v regionu moc přítomné, na rozdíl od regionů na severní hranici
Česka. Málo lidí ze zahraničí pracuje v regionu, na rozdíl od Prahy nebo Brna.
3.3
Krátká informace o tom, se kterými skupinami víry se budete snažit
spolupracovat
Praktikující římsko-katoličtí věřící jsou hlavní skupina, s níž budeme pracovat, s pomocí
kontaktů na místní kněží. Evangelíci jsou o řád menší skupina, ale snadněji se s nimi
jedná a tradičně jsou více motivováni k individuální odpovědnosti
Tab. 4: Cílové a náboženské skupiny s nimiž budeme spolupracovat
Zdroj: vlastní jednání
skupina
Evangelická církev českobratrská
partner
David Mikolášek
římskokatolická
Děkanský úřad Uherský Brod
http://www.ado.cz/obsah/dekanat-uherskybrod
4 Energie
4.1 Koncová spotřeba energie v České republice
Pro koncovou spotřebu jsou pro domácnosti relevantní stará a moderní dřevěná paliva.
Spotřeba dřevních pelet činila v roce 2011 asi 56 kt (http://oze.tzb-info.cz/peletky/9721brikety-a-pelety-v-roce-2011), to odpovídá 1 PJ. Dřevěné brikety obnášely více než 88 kt, což
představuje až 1,5 PJ. Tradiční topení kusovým dřevem může dosahovat mnohem víc,
možná 20 PJ podle ministerstva průmyslu a obchodu (2006). Štěply přidávají dalších 20
PJ (http://oze.tzb-info.cz/11169-moderni-vyuziti-energie-ze-dreva), ale zhruba polovina z toho
je spálena v zařízeních dodávajících koncové energie zákazníkům, totiž elektřinu a
teplo.
Pro obnovitelné kapalné pohonné hmoty v dopravě v r. 2011 může být česká spotřeba
asi 260 ktoe (http://www.energies-renouvelables.org/observer/stat_baro/observ/baro222_en.pdf), což činí 10 PJ.
Tyto údaje byly zavedeny úřední méně podrobné statistiky níže.
Koncové teplo ze solárních kolektorů teplé vody lze odhadnout jako 0,5 PJ, viz
http://www.krytiny-strechy.cz/technicke_info-k-navrhovani-strech/solarni-kolektory/?nid=10089statistika-solarnich-kolektoru.html.
1 PJ = 1 / 3,6 TWh = 278 GWh, celková takže česká koncová spotřeba 2011 je 300
TWh.
Tabulka 5: Koncové spotřeby energie v roce 2011
Zdroj: http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1557
Konečné užití
energie
Typ nosného
media
Ropa
Zemní plyn
Elektřina
Dálkové vytápění a
parní
Obnovitelné zdroje
(doprava)
Uhlí
Biopaliva, rašelina,
odpad
Celkem
Dopravní
Průmysl
bydlení a
služby
Spotřeba/ PJ
Spotřeba/PJ
Spotřeba/PJ
celkem
Spotřeba/PJ
282
243
198
147
10
10
416
262
10
166
31
374
21
1.077
4.2 Zlínský kraj
Máme informace o spotřebě s vyloučením dopravy - je vyšší než koncová spotřeba,
protože zahrnuje ztráty v distribučních sítích, ale ne ztráty při konverzi z chemické
energie na teplo nebo elektřinu. Podíl biomasy (pevná paliva a bioplyn) lze odhadnout
jako 3 PJ, 10 % z této spotřeby, v tabulce jsou skryté v řádcích pro plyn a uhlí. Elektrická
spotřeba může být o 2 PJ vyšší, jako vlastní spotřeba výrobců elektřiny, která zde není
uvedena:
Tabulka 6: Spotřeba po přepočtu na regionální úrovni
Zdroj: Krajská energetická koncepce, 2013.
typ energie
Ropa
Plyn, vč. bioplynu
Elektřina z neobnovitelných zdrojů
Uhlí a jiná pevná paliva vč. dřeva
Místní PV a solární teplo
Celkem
Spotřeba / PJ
0,4
13,8
5,7
10.1
0,7
30,7
5 Celková energie v domovech
5.1 Použití energie v domácnostech
Více než 40% bytů v Česku je v rodinných domech. Bytové domy ve vlastnictví obce jsou
prodávány svým uživatelům postupně; některá města prodaly všechny z nich, některé
obce si podrží podstatný bytový fond i nadále. Celkový počet domácností je 3,9 miliónu,
formy vytápění v r. 2011 jsou tyto:
Tabulka 7: Vytápění domácností na vnitrostátní úrovni
Zdroj: http://www.naseteplo.cz/?id=2010
Koncová forma energie pro vytápění
% domácností
Zemní plyn
38
Dálkové vytápění
38
Uhlí
9
Dřevo
8
Elektřina
8
Pro dálkové vytápění je běžná kogenerace v uhelných a plynových teplárnách, v malých
systémech je nejobvyklejší palivo zemní plyn, některé systémy jsou biomasové. Uhlí
nebo dřevo se používá většinou jen v rodinných domech. U bytových domů se nějaká
forma měření spotřeby tepla jednotlivých bytů se stává postupně běžnější, ale není
univerzální. Téměř polovina bytů v bytových domech jsou společenství vlastníků,
třetina jsou nájemní domy, šestina družstevní.
Tabulka 8: Byty Zlínského kraje
Zdroj: Regionální energetické koncepce (REC) - aktuální stav, do roku 2013, Tab 2.1.7-1
( Tab. 7,1-2 dává trochu vyšší čísla)
bytové domy
rodinné domy,
domy
rodinné domy,
rekreační
rodinné domy, které
nejsou používány
budov / 1000
8
Byty / 1000
89
105
126
7
7
14
14
Celková koncová spotřeba domácností ve Zlínském kraji je 8,7 PJ. 7.7 PJ z toho je pro
vytápění (REC-návrhy, 4.2.1.1). Děleno 215 000 celoročně užívaných bytů to činí 40 GJ
na byt. Za předpokladu, že 80 m2 podlahové plochy vytápěných místností bytu je
průměrná hodnota, je měrná spotřeba energie až 140 kWh / (m 2· a). Asi 16 % z domů
má nová plastová okna s dvojitým zasklením (zlepšení méně než o polovinu oproti
starým dvojitým oknům, ale na rozdíl od nich jsou většinou těsná), asi 11 % z nich má
jakousi kompletní, ale většinou tenkou tepelnou izolaci přidánu na vnější straně,
společně s novými okny.
Tabulka 9: Rok výstavby nebo rekonstrukce rodinných domů ve Zlínském kraji
Zdroj: Regionální energetické koncepce (REC) - návrhy, 2013, část 4.2.1.1
Rok
-1919
1920-1945
1946-1960
1961-1970
1971-1980
1981-1990
1991-2000
2001-2011
neznámo
% z celkového počtu
6
15
12
14
17
13
12
12
2
Žádné studie reálné spotřeby domů a bytů v regionu nám nejsou známy.
5.2 Topná chudoba
V Česku neexistuje definici energetické chudoby srovnatelná s nejvíce citovanou
britskou (10 % příjmů či více vydaných na vytápění). Pojem se v médiích v r. 2013
vyskytl jen v důsledku poptávky EU, aby tomu byla věnována pozornost. Nejsou známy
žádné údaje o současné situaci. Pokud se někdo snaží říkat, co to znamená, je to
vyjádřeno nějak jako „nemohou si dovolit dostatečně vytápět své domovy“, tím
„dostatečně“ se většinou rozumí 21 °C. Mnoho rodin topí na teplotu o 3 K vyšší, jen málo
rodin má ve zvyku mít doma během zimních mrazů o 3 K méně. Problém byl nedávno
zmíněn jako budoucí ohrožení lidí v důchodu. Docela pravděpodobně, mnoho rodin s
nízkými příjmy platí za vytápění více než 10 % příjmů. To je částečně způsobeno tím, že
české zimní vnitřní teploty jsou obyčejně o 5 K vyšší než ty ve Velké Británii.
6 Zapojení místních a národních zdrojů
Naší primární cílovou skupinou jsou kněží, jejich asistenti a aktivisté uvnitř církví.
Získáme si jejich pozornost setkáními diskutujícími globální oteplování a klimatickou
změnu, které způsobuje, s jejími dopady na chudé lidi na celém světě, na konflikty a
přesidlování a na fyzické, ekonomické a politické dopady na naši zemi a region. Mělo by
následovat uznání, že fosilní paliva by měla v co největší míře zůstat v zemi.
Je obtížné si to připustit, pokud jsou lidé v beznaději, že by se to dalo zvládnout. Takže
budou ukázány a diskutovány způsoby, jak snížit spotřebu energie. Připomenuty doby
před sto lety, kdy česká populace byla stejně velká, ale její spotřeba fosilních paliv - a
spotřeba obecně – byla o řád nižší, i když drtivá většina obyvatel nežila v bídě a země
byla dost bohatá na to, aby živila po celá léta 1. světovou válku.
6.1 Přetápění - hovořit o vnitřních teplotách v zimě
Jak se ona doba lišila? Celé budovy nebyly nikdy zahřívány až na nějakých 20 °C, jen ty
životně důležité části, jako blízko sporáku byly během zimních mrazů útulné, pokoje
používané jen na spaní zůstávaly chladné, jelikož tlusté peřiny stačily k tomu, aby se tam
dobře spalo. Pro zimní teploty v kancelářích a podobně bylo 16 °C považováno za
vyhovující, o čemž svědčí značky na teploměrech z té doby. Lidé v zimě doma nosili teplé
oblečení, stejně jako ve školách a při práci, ne o moc lehčí než to, které používali venku.
Vesnice byly téměř trvale udržitelné, kromě používání zboží vyrobené průmyslem
závislým na uhlí, jako bylo nářadí a hnojiva.
Mít zimní vnitřní teploty ještě vyšší než ty, které tam jsou v létě, je v Česku obecně
považováno za něco jako základní lidské právo, na rozdíl postojů v Británii (mnoho
českých bytů téměř nahrazuje saunu). Nicméně, vždy když jsou takové teploty
udržovány automatickými systémy na fosilní bázi, měly by být považován za hřích,
podobně jako obžerství. Vysoké zimní teploty jsou znamením „můžeme si to dovolit!“.
Ale nejsou vůbec zdravé. Uvnitř obchodů sedí zaměstnankyně ve velmi lehkých letních
šatech, zatímco zákazníci se potí ve svém těžkém venkovním oblečení...
Udržování vysokých zimních teplot v interiéru je jen zlozvyk. Ten lze překonat v
průběhu několika let, pokud jsou lidé motivováni a rozhodli se pro to.
Samozřejmě, že je hezké mít možnost prohřát tělo, když je člověk při příchodu zvenčí
prochladlý. Na to ale stačí jediná teplá místnost opatřená vlastní tepelnou izolací, která
pak vytápí bytu nebo domu – je to obdoba toho, když si člověk sedne k tradiční peci.
6.2 Cestování
Jaký jiný rozdíl nalezneme oproti starým dobám? Cestování do velkých dálek, natož
velmi časté, to před sto lety nebylo ani technicky možné. Bezmyšlenkovité užívání auta
nebo opakované létání na dovolenou, aniž by člověk přemýšlel o následcích, bude
diskutováno z hlediska jeho mravnosti.
6.3 Spotřeba
Nakupování a zahazování různých věcí vč. jídla je považováno za normální, ba i za
znamení, že je člověk „in“. Touha po stále nových produktech je vítána a podporována
nejen reklamami firem. Budou probírány způsoby, jak dosáhnout atmosféry, která bere
nespotřebovávání jako ctnost. Děti by měly být hrdé na to, že nosí použité oblečení a
opakovaně používají staré hračky.
6.4 Technologie mohou pomoci, ale spotřeba musí hodně klesnout
Je běžné, že i vzdělaní lidé si myslí, že některé nové technologie nám dají hojnost levné
energie, takže se nemusíme starat. Nicméně my už všechny technologie máme (fyzika
neumožňuje existenci některých dosud neznámých), vyžadují jen rozvoj do velkého
měřítka, a ten nebude levný. Jejich rozsah lze rozšířit o několik řádů jen tehdy, pokud
budeme používat naše příjmy ne pro svou vlastní spotřebu, ale pro investice (s žádnou
nebo jen velmi malou naději na zisk) do oněch technologií.
Snad nejdůležitější a snadno aplikovatelnou technologií je regenerování starých budov
na pasivní standard. To znamená dát jim tlustou a kompletní tepelnou izolaci, nejlepší
dostupné zasklení, vzduchotěsnost a nucené větrání se zpětným získáváním tepla, které
přináší opravdový komfort. Pro rodinné domy v tom nejsou žádné překážky, lze tak
zaměstnat místní obyvatele, bytové domy družstevní či patřící splečenství vlastníků to
mohou taky zkusit, pokud dosáhnou konsensu opřeného o vzdělání a návštěvu příkladů
úspěšné pilotní regenerace. Nemáme ještě takový příklad v tomto regionu, ale máme
dobrý příklad nového pasivního domu, naše vzdělávací centrum v Hostětíně.
Jiné technologie, jako jsou solární a biomasové, by měly být též samozřejmou záležitostí,
ale ve srovnání se řádovým snížením potřeby tepla mají vedlejší význam.
Podstatné však je, že naši současnou úroveň spotřeby nelze udržet ani s použitím všech
nejlepších technologií. Taková spotřeba není ospravedlnitelná s ohledem na budoucí
generace a na většinu dnešního lidstva. Měli bychom se stát bohatými dárci
pomáhajícími chudým tohoto světa, aby se dostali alespoň na českou životní úroveň
před 100 lety.
6.5 Vzdělávací zdroje
Hlavním zdrojem je naše centrum v Hostětíně a všechny dobré příklady nabízené v obci.
Dalším zdrojem jsou naše vlastní nedávno vydané publikace, jako knihy Nové standardy
pro staré domy, http://www.veronica.cz/?id=128&i=97 nebo Co s okny – upravená
stará lepší než nová, http://www.veronica.cz/?id=128&i=104. Velmi inspirativní
pohled je www.zerocarbonbritain.org. Přehled možností technologií poskytuje kniha,
kterou napsal prof. David MacKay, Udržitelná energetika - bez mýtů, ve slovenské verzi
na http://amper.ped.muni.cz/pasiv/MacKay/. Samozřejmě, že z interakce s
náboženskými komunitami se může vynořit potřeba nové publikace.
6.6 Měřitelné výsledky
Pěkné jednoduché opatření, jež lze rychle realizovat, je snížení zimní vnitřní teploty –
změřit tu původní nebo se na ni rozpomenout a měřit teploty nové, během let snad
postupně nižší. Údaje teploty by měly být doplněny o údaje o spotřebě tepla, aby se
změna stala ještě více inspirující. Doufáme, že získáme alespoň pět domácnosti nebo
farností, aby se do toho pustily.
Náročnější výsledek by byl přivést některé majitele k tomu, aby zlepšili své budovy až na
pasivní standardu, nebo aby aplikovaly takové úrovně technologií alespoň částečně, tam,
kde je to dosažitelné. Opět platí, že spotřeba před a po, spolu s názory uživatelů budovy,
by měly být známy a diskutovány. Lze doufat, že takové pilotní příklady budou
inspirovat ostatní, aby to udělali taky ve stejné kvalitě nebo dokonce lépe. Doufáme, že
pomůžeme realizovat a publikovat nejméně dvě takové regenerace budov.
7 Nejlepší praxe
V následující Tabulce 10, nazvané CZ Country Mapping: Příklady dobré praxe, je
uvedeno 7 příkladů. Vzhledem k počtu sloupců v tabulce a množství textu je tabulka
špatně čitelná i při orientaci stránky A4 naležato. Vzhledem k takové orientaci stránky je
tabulka uvedena coby samostatný soubor CZ_czech_CM_BP.

Podobné dokumenty

mapování situace v česku

mapování situace v česku otevřeny a závislost na ruské ropě a plynu jsou rizika a je třeba se jim vyhnout. V poslední době, díky průlomovému programu Zelená úsporám vytvořenému bývalým ministrem životního prostředí Martine...

Více

Semestrální práce PZPDK

Semestrální práce PZPDK samo o sobě zřetelně hovoří o velké hrubosti přiblížení; údaj je však dále zkreslen velmi nehomogenní vytížeností jednotlivých spojů – počet cestujících na tkm je podstatně vyšší v oblasti městskýc...

Více

pracovní listy - Ratolest Brno

pracovní listy - Ratolest Brno středisko v partnerství s občanským sdružením RATOLEST BRNO a ZŠ a MŠ Brno, Křenová 21. Projekt byl zaměřen na děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami žijící v sociálně vyloučených lokali...

Více

Sedmý proud - Severní energetická as

Sedmý proud - Severní energetická as let můžeme prosinec 2015 vnímat jako důležitý milník. Může se ale také stát, že si v  záplavě globálních informací už ani nevzpomeneme, kdo všechno a kvůli čemu se tehdy v Paříži vlastně sešel. Už ...

Více

I/36 Pardubice, Trnová - Fáblovka

I/36 Pardubice, Trnová - Fáblovka Bohdonečská}. Dóče trgsc silnice pckračuje volným ťerénern cž da ra k}?? 1,45a, kde kříži,yilníti Il!324 (HrttďeclaÍ uíite} u vytvťtří pnisečnou křížovatku. {Jkončeni tras1: překr!rcj^ je

Více