Červen 2014 - Základní škola a mateřská škola Krouna

Komentáře

Transkript

Červen 2014 - Základní škola a mateřská škola Krouna
Školní krounský občasník

2
červen/2014
Zprávy z ředitelny
 Žáci, čeká vás vysvědčení za 2. pololetí. Pro řadu
z vás bude okamžikem odměny za nemalé úsilí, pro
jiné možná zklamáním. V každém případě však
bude zhodnocením vaší práce za uplynulých pět
školních měsíců. Ať již příjemným a potěšujícím,
nebo naopak. Při posuzování vysvědčení však nelze
brát v potaz jen známky na něm uvedené. Každý
máme jiné vlohy, někdo je talentovaný na výtvarné práce, jiný je zdatný
v jazycích a další je výborný třeba v matematice. Osud může dokonce někomu
ztížit život i tak, že nemá nadání na nic, co je předmětem školního vzdělávání.
Ale snaha, píle, pracovitost a vůle překonávat překážky nejsou otázkou talentu
nebo nadání, jsou otázkou vlastního přístupu k práci a k životu. A tak zatímco
jednoho žáka je potřeba za čtyřky pochválit, jiný by i za trojky zasloužil
pořádně vyhubovat. Bohužel žáků se čtyřkami, kteří by si zasloužili za svoji
snahu pochvalu, je jako šafránu, zatímco těch, kteří by za lenost a lajdáctví
potřebovali vyhubovat, je mnohem, mnohem více. Než tedy začnete v případě
neúspěchu vinu za špatné známky svalovat na učitele, školu, rodiče nebo na
úplně celý svět, zamyslete se nejdříve sami nad sebou, lidově řečeno, zameťte si
před vlastním prahem. Udělali jste, co bylo ve vašich silách? Snažili jste se?
Měli jste o vědění zájem? Život totiž není jen o proplouvání a o poflakování se,
život je o tvrdé práci a pro vás, žáky, je tou hlavní prací učení.
Rodiče bych chtěl v této souvislosti moc požádat, aby, chtějí-li a mají-li
možnost tak učinit, odměňovali právě onu snahu, píli a pracovitost a nikoliv jen
prostý fakt „nepropadneš-li, dáme ti nový mobil, nové kolo, motocykl atd.“
V praxi se totiž stále častěji setkáváme s tím, že děti, které mají čtyřky z lenosti
a lajdáctví, dostávají od rodičů dary za tisíce (jaké ponaučení si z toho do života
asi odnesou?), zatímco jiné, které celý školní rok poctivě pracují (a jedno jaké
známky nakonec mají), nedostávají z různých příčin nic.
 Všem žákům i zaměstnancům přeji klidné prázdniny, plné letní pohody a
odpočinku. Pro žáky budou trvat do neděle 31. srpna 2014. Vycházejícím
žákům pak samozřejmě přeji i úspěšný start v nových školách.
 Poděkovat bych chtěl také zaměstnancům školy (pedagogům, provozním
zaměstnancům, kuchařkám) za práci odváděnou po celý rok, většině žáků
za snahu a ochotu učit se, pomáhat a tvořit příjemnou atmosféru školy a všem,
kteří šířili dobré jméno naší školy (Dividlo, Škrob, účastníci soutěží atd.),
za reprezentaci školy i obce.
 Děti, buďte během prázdnin moc opatrné – při hrách, při koupání,
na silnicích a podobně. Zdraví a život je to nejcennější, co máte. Neubližujte
také slovy ani fyzicky svým kamarádům – vždyť život sám o sobě přináší
někdy dost trápení a slz, tak proč je ještě přidělávat.
Červen 2014
Mgr. Josef Kyncl, ředitel školy
Školní krounský občasník
3
červen/2014
Bleskáč (naše interview)
V pátek 28. února jsme se vypravili do Kameniček, kde jsme měli
vzácnou příležitost uskutečnit společně se žáky deváté třídy ZŠ Kameničky
rozhovor s hejtmanem Pardubického kraje panem Martinem Netolickým.
Pan hejtman se s námi setkal na Obecním úřadě v Kameničkách a ochotně
odpovídal na zvídavé dotazy redaktorů našeho časopisu Škrob i Exitu
deváťáků z Kameniček.
Hejtman PK Martin Netolický
Čím jste chtěl být, když jste byl
malý?
Klasická
otázka.
Já
jsem
z železničářské rodiny, a proto, i
když vás to možná překvapí, jsem
chtěl být výpravčím. Můj otec je
výpravčím a já, jako každý syn,
jsem se zhlédl v povolání svého
táty, takže jsem si odmala hrál
s mašinkami. (Nestal jsem se však
ministrem dopravy, jako někteří
v minulosti). Měl jsem funkční
model železnice, chodil jsem se
na vláčky dívat a vždycky jsem snil
o tom, abych byl železničář. Také
jsem se chtěl stát učitelem. To se mi
částečně splnilo, protože jsem měl
možnost učit čtyři roky na vysoké
škole. Ale o profesi právníka jsem
neuvažoval nikdy. To vzniklo až
později. Když jsem se hlásil
na vysokou školu, dal jsem si
přihlášku vedle čtyř pedagogických
fakult i na právnickou fakultu.
Dopadlo to obojí a maminka mi
k tomu řekla: „Jako právník můžeš
učit, ale jako učitel nebudeš
právníkem.“ A to rozhodlo.
Které předměty Vás ve škole nejvíce
bavily a které jste neměl rád?
Nejvíc mě bavil dějepis, čeština,
což asi většinu lidí překvapí, také
společenské vědy (občanka). Docela
jsem měl rád i matematiku. Co mě
opravdu nebavilo, to byla chemie a
fyzika a rozporuplně jsem bral
tělocvik. V době, kdy jsme se
pohybovali venku a hráli míčové
hry, to bylo dobré, ale jakmile přišla
na řadu gymnastika, schovával jsem
se za nářadí, abych nebyl vidět.
Jakou školu jste vystudoval a jaké
je Vaše původní povolání?
Vystudoval jsem Právnickou
fakultu Masarykovy univerzity
v Brně. Po jejím absolvování jsem
tam nějakou dobu učil. Takže mé
povolání bylo učitel - právník.
V kolika letech jste vstoupil
do politiky a proč?
Školní krounský občasník
To je dobrá otázka. Já si myslím,
že s každým to povolání nějakým
způsobem roste. Takže kdybyste se
bavili s mými učitelkami, zjistili
byste, že jsou lidé, které to vůbec
nepřekvapilo.
V podstatě
už
učitelky
v mateřské
škole
a
na prvním
stupni
mě
braly
za nějakého organizátora a politik
není v podstatě nic jiného než
organizátor řady věcí, je to jakási
polomanažerská funkce, takže jsem
do politiky vstoupil poměrně záhy,
v osmnácti letech. Nicméně už
ve škole jsem dělal takové ty funkce
jako předseda třídy, organizoval
jsem
školní
výlety.
Později
na gymnáziu jsem vedl školní radu.
Čili organizátorem jsem byl odmala.
Máte nějaký politický vzor?
Těch je několik. Když vám řeknu
některá jména, nevím, jestli je
budete znát. Ale možná jste slyšeli
jméno druhého československého
prezidenta pana Edvarda Beneše,
což byla velice zajímavá, i když
rozporuplná osobnost. A z těch
zahraničních je velice zajímavou
osobou bývalý britský premiér
Tony Blair a určitě inspirativní je
Winston Churchill, snad ani ne
svými hodnotami, které jsou
konzervativní, ale neuvěřitelnou
houževnatostí v práci.
Jak byste popsal běžný den
hejtmana?
Ty dny jsou velmi různorodé.
Pondělí a čtvrtek mám obvykle
na úřadě věnován práci v kanceláři,
absolvuji nejrůznější schůzky a
jednání, kterých jsou opravdu
4
červen/2014
Společné foto
desítky, a ostatní dny jsou většinou
cesty
v terénu
čili
ježdění
po regionu, protože se snažím
vyjíždět, nechci jen sedět v kanceláři
v Pardubicích. Ale běžný den jako
takový se nedá přesně popsat,
neboť začíná obvykle kolem osmé
hodiny ráno a končí mezi šestou až
desátou večer, záleží na tom, který
den to je. Víkendy jsou volnější,
nicméně se hejtman účastní různých
společenských akcí, na které má
pozvánky, takže víkendy jsou také
pracovní.
Co byste chtěl v Pardubickém kraji
vylepšit?
To není jednoduchá otázka, jedno
téma jsme před chvílí řešili. Jsou to
bezesporu silnice druhé a třetí třídy,
to znamená silnice tady v okolí.
Uvědomuji
si,
že
situace
na Hlinecku je, co se týká stavu
silniční sítě, velice vážná. Je to však
běh na dlouhou trať, to není věcí
jednoho roku nebo dvou let. Je
potřeba sem poslat zodpovědné lidi,
kteří mají na starosti investice, aby
si to tady prošli. Kraj má ještě řadu
dalších kompetencí, takže je potřeba
ještě mnoho
udělat v oblasti
zdravotnictví,
sociální
oblasti,
v oblasti středních škol a v řadě
dalších věcí.
Školní krounský občasník
Co se Vám ve Vaší funkci nejvíce
podařilo, na co jste nejvíce pyšný?
Hejtmanem
nejsem
dlouho,
do funkce jsem nastoupil před
šestnácti měsíci. Problémem je to, že
u řady věcí, o kterých rozhodnete,
se pozitivní výsledky projeví až
za několik měsíců, nebo dokonce
roků. A když nastoupíte do funkce
a řeknete, že je potřeba opravit
silnici, tak ta silnice není za měsíc
opravená. Vše se musí připravit,
musí přijet lidé, kteří tomu rozumí,
a udělat studii, projekt, musí se
takzvaně soutěžit (vypsat veřejnou
zakázku). Tím se také stráví nějaký
čas a samotná realizace trvá od
záměru až po vlastní opravu,
řekněme, rok a půl až dva roky. Což
není
vůbec
jednoduché
a
ve čtyřletém volebním období může
být řada věcí připravená, nicméně
se pak realizují třeba až v dalším
volebním období. Já mám velikou
radost z připravovaných velkých
investic do regionů, a to i mimo
Pardubice, neboť někdy vládne
pocit, že všechny peníze směřují
do krajského města a venkov jde
stranou. Ale tím, že nejsem
z Pardubic, si myslím, že mám
v této věci určitý nadhled. U vás
na obecním úřadě jsme řešili silnice
v okolí Kameniček. Asi nedokážu
slíbit, že bude za měsíc hotovo,
protože realizace nejde uskutečnit
tak rychle, ale budu se snažit to
řešit.
Nás deváťáky čekají přijímačky.
Proč jsou v Pardubickém kraji
5
červen/2014
povinné? Nebojíte se, že žáci půjdou
na školy v jiných krajích?
Já si myslím, že vy si sami
uvědomujete
to,
že
kdyby
přijímačky nebyly, je pro vás
devítka pohoda. Víte, že se
dostanete na tu nebo onu střední
školu. Jenomže co potom na té
střední škole, když devítku a
částečně možná i osmičku odflákáte,
prolezete ji s nějakým prospěchem,
vždyť je to jedno. Ale uvědomte si,
že v mnoha předmětech navazuje
střední škola na výuku ze základky.
Já si pokládám otázku, jestli to je
pro vás nějaká psychická újma, že se
musíte připravovat na přijímací
zkoušky.
Nepřipravujete
se
dlouhodobě třeba na čtvrtletní
práce, na diktáty, na písemky?
Obvykle snad ano. A já si právě
myslím, že tím, že přijímačky jsou,
vás to nutí se dlouhodobě
připravovat a v rámci studia
na střední škole potom nebudete
mít problém otevřít knihu a učit se.
Zkoušky k životu patří. Když
nebudete dělat přijímačky, budete
muset v životě dělat spoustu jiných
zkoušek, třeba autoškolu, maturitní
zkoušku
a
tak
dále.
Jsem
přesvědčený, že přijímací zkoušky
jsou v pořádku, a naopak si myslím,
že je špatně, že nejsou ve všech
krajích. Myslím si, že by přijímací
zkoušky měly probíhat i nadále a
na druhou stranu musím říct, že
nejsou tak složité, abyste je
nezvládli.
Může se stát, že naši střední školu
v průběhu studia sloučí s jinou
6
Školní krounský občasník
školou, nebo ji dokonce zruší? Co se
stane v případě zrušení školy
se studenty?
Vždy
když
nastoupíte
na některou školu, tak ji dokončíte.
To je zásada číslo jedna, z které se
musí vycházet. Když se například
přihlásíte ke studiu na gymnázium
do Hlinska, budu vám garantovat,
že tam také dostudujete. Problém
ovšem je, že k tomu organizačnímu
řešení může dojít v případě, že ta
škola má skutečně mimořádně
nízký počet dětí. S podobnými
problémy jsme se nyní setkali třeba
tady
nedaleko
v Třemošnici
na strojním učilišti nebo v Králíkách
na opravárenském učilišti. Tam je
zajímavé to, že školy, které mají
dobré uplatnění svých absolventů,
se potýkají s malým zájmem
o studium. A naopak školy, které
dlouhodobě
produkují
spíš
uchazeče o zaměstnání, s tímto
takový problém nemají. Takže je
paradoxní, že nám skomírají školy,
ze kterých můžou absolventi
nastoupit rovnou do práce, a přitom
jde o profese velmi dobře placené.
V současné době se potýkáme
s poklesem počtu dětí, máme
relativně naplněná gymnázia, i
když teď mám informace, že
v Hlinsku je určitý pokles počtu
dětí. Když se to dostane pod určitou
úroveň, může nastat problém a
může se to projevit na kvalitě
výuky.
Jak relaxujete? Máte vůbec nějaký
volný čas?
červen/2014
Relaxace k mému povolání patří.
Naposledy jsem relaxoval ve středu
večer, když jsem v osm hodin přijel
domů a už jsem měl všeho plné
zuby. Tak se vám normálně
přiznám, šel jsem na pivo. Musím
říct nejlepší relaxace za poslední
týden, neboť není nad to potkat se
s lidmi, se kterými jsem vyrůstal.
Přátelství, která jste si vytvořili
na mateřské nebo základní škole,
vám zůstávají po celý život, kdežto
potom během života se setkáváte
s celou řadou lidí, a to jsou taková
přátelství na krátkou dobu, protože
ty cesty se někde spojí a potom se
zase rozdělují. Kdežto s těmi,
s kterými jste vyrůstali, jste obvykle
ve spojení po celý život. Já mám
také skupinu blízkých přátel,
s kterými se scházím, posedíme,
popovídáme si o úplně něčem
jiném, než je moje nebo jejich práce.
Mluvíme spolu upřímně, zatímco
při cestách po regionu se potkávám
s lidmi, kteří mi kvůli mé funkci
vždy neřeknou, co si myslí. Další
věc, kterou využívám k relaxaci, je
částečně sport, i když na něj teď
nemám moc času. Baví mě jízda
na kole, plavání.
Kdybyste mohl ve svém životě
změnit jednu věc, co by to bylo?
To
je
otázka
hodně
na přemýšlení. Jestli bych něco
opravdu mohl změnit, pak to nejsou
žádné věci, které se dají vyčíslit
penězi, ale je to přístup nás všech
ke zdraví a k životu. To je teď
pro mě momentálně velmi důležité.
Připravili redaktoři Škrobu (Foto: Luboš Kozel)
Školní krounský občasník
7
červen/2014
ZE ŽIVOTA ŠKOLY
V minulém čísle našeho
časopisu jste si určitě přečetli
náš rozhovor s řádovými
sestrami boromejkami Alenou a
Angelikou. Na závěr jejich
návštěvy v naší škole jsme byli
na oplátku pozváni na návštěvu
sester v Praze. Byli jsme velice
rádi, že máme možnost jet
na místa, kam bychom se
U bratrů
nemuseli s rodinou a přáteli
františkánů
dostat. Velmi jsme se těšili.
Ráno 29. dubna jsme se podle plánu sešli v 5:50 hodin na nádraží
v Krouně. Vlak přijel včas a my jsme spokojeně nastoupili. Přestože
na ranní vstávání nejsme zvyklí, měli jsme dostatek sil dělat ve vlaku
„nepořádek“. V Pardubicích jsme vystoupili a málem jsme nestihli vlak,
který nás měl zavézt do Prahy. Doběhli jsme na určené nástupiště a hledali
jsme náš vlak. „Támhle je!“ zakřičel někdo z redaktorů a my jsme se rychle
rozeběhli k zastavujícímu vlaku. Bohužel náš vlak byl přeplněný turisty
nejen z Čech, a proto jsme chodili z vagonu do vagonu a marně hledali
volná místa. Když jsme se snažili přestoupit do dalšího vagonu, zavřely se
za námi dveře z obou stran a nešly nám otevřít. Vlak se rozjel a my jsme
stáli mezi oběma vagony. Náhle otevřel dveře silný muž a pustil nás
do druhého vagonu a my ho následovali. Tento vagon byl také přeplněn, a
proto jsme se rozhodli, že postojíme. Později se vagon vyprázdnil a my
jsme si mohli na zbývající cestu do Prahy sednout.
V Praze na nás čekala sestra Alena, která nás dovedla do kostela Panny
Marie Sněžné. Zde jsme se společně s bratrem Antonínem hodně nasmáli.
Dozvěděli jsme se mnoho o historii tohoto místa, a vylezli jsme dokonce
na půdu kostela. Po tomto zážitku jsme společně se sestrou Alenou došli
k budově na Malostranském náměstí, ve které jsme měli přespat. Tam jsme
si prohlédli pokoje, určili si, kdo a kde bude trávit noc a pak jsme si začali
vybalovat zavazadla.
Školní krounský občasník
8
červen/2014
Hned po prohlédnutí našich pokojů naše cestování pokračovalo.
Tentokrát jsme šli do Senátu. V celé budově Senátu se nám nejvíce zalíbil
jednací sál. Dokonce jsme se mohli posadit na senátorské sedačky a vyfotit
se. Po prohlídce Senátu jsme s chutí běželi na oběd. Při občerstvení jsme se
připravili na dalekou cestu na Vyšehrad. Na Vyšehradě jsme si prohlédli
velice zajímavé a nádherné sochy a malby na stěnách. Také jsme si prošli
hřbitov ležící vedle Vyšehradu, kde jsou pochovány slavné osobnosti. Když
jsme si vše prohlédli, domluvili jsme se, kam ještě půjdeme. Všichni
souhlasili, že bychom mohli jít na Petřínskou rozhlednu a do zrcadlového
bludiště, ale za podmínky, že pojedeme nahoru lanovkou. A tak jsme
vyrazili.
Nejdříve
jsme
se
rozhodli
prohlédnout si zrcadlové bludiště. Byla
to veliká zábava dívat se na sebe, jak
bláznivě
vypadáme
v
různých
zrcadlech. Bohužel, když jsme chtěli jít
na Petřínskou rozhlednu, zrovna ji
uzavřeli a měli ji otevřít až o půl osmé.
Proto jsme se vzdali rozhledny a vrátili
se do našich pokojů. Měli jsme potom
pár hodin na odpočinek, večeři a na koukání na televizi. O půl deváté jsme
opět opustili dům a po krásně osvíceném Karlově mostě jsme se přesunuli
až k orloji. Chvilinku jsme čekali a pak jsme se dočkali i apoštolů. Nakonec
jsme se po dlouhém dni odebrali do domu, kde na nás čekala poklidná noc.
Ráno jsme brzy vstávali, nasnídali se a hned jsme odešli do Chrámu
svatého Víta, abychom stihli mši svatou. Po mši jsme si celý chrám, kde v tu
chvíli ještě nebyl žádný turista, prohlédli. Po prohlídce jsme pospíchali,
abychom stihli navštívit Strahovskou knihovnu. Byla to nádhera vidět
všechny ty knihy a krásný nábytek. Po dlouhé, ale krásné prohlídce jsme se
naobědvali. Před odjezdem jsme si ještě stihli prohlédnout Pražské
Jezulátko. Byla to opravdu krása! Po prohlídce Jezulátka nás sestra
Angelika odvedla do našeho domu, kde jsme si měli sbalit věci. Když měl
každý sbaleno, vydali jsme se na tramvajovou zastávku. Tramvají jsme
dojeli až k hlavnímu nádraží, kde jsme nastoupili do vlaku do Pardubic.
V Pardubicích jsme přestoupili na vlak směr Hlinsko a ve Žďárci u Skutče
na autobus do Krouny.
Na zastávce v Krouně na některé z nás čekali rodiče a ostatní šli sami
domů. Byly to dva velmi náročné dny, ale stály za to!
Veronika Brožková, Aneta Filipiová, Natálie Netolická, Adéla Zástěrová
Ilustrace: Veronika Brožková; Foto: Mgr. Petr Schmied
Školní krounský občasník
9
červen/2014
Ve čtvrtek 24. 4. 2014 jsme se já, Lucka Drahošová, Lucka Sodomková,
Míša Holcová, Helča Pražanová, Honza Beneš, Jindra Bouška, Jirka
Bukáček, Dominik Mach a Vláďa Pospíšil za doprovodu paní učitelky
Sádovské vydali do fašisty vypálené vesnice Ploštiny.
Ráno v 5:30 hodin jsme se sešli v Krouně na křižovatce, kam pro nás
přijel předem objednaný autobus, ve kterém už seděly děti ze škol z okolí
Hlinska. Do Drnovic jsme přijeli v 9:30 hod. Poté začala přednáška o 2.
světové válce spojená s besedou s lidmi, kteří válku přežili. Po přednášce
jsme se přesunuli do jídelny, kde jsme měli připravené jídlo. Po dobrém
obědě, jsme autobusem odjeli na pietní místo Ploština. Pan starosta nám
povyprávěl, jak to tu vypadalo za války. Navštívili jsme muzeum,
ve kterém jsou veškeré události podrobně popsané a kde jsou i fotografie
z války. Před památníkem jsme udělali pár společných fotek a vyrazili jsme
zpátky do autobusu. Čekala nás dlouhá cesta do Javoříčka.
Cesta rychle utekla a my byli na místě. Javoříčkem nás provedl pan
starosta, který nám vyprávěl, jak tu lidé za války žili. Ke konci prohlídky
jsme se zastavili u hrobu, ve kterém jsou pohřbeni všichni lidé, které tu
vojáci zabili. A vydali jsme se domů. Cesta netrvala dlouho, domů jsme
přijeli před půl devátou. Projekt se nám moc líbil a doufáme, že se
na taková místa ještě někdy podíváme.
Tereza Lorencová
Ve čtvrtek 22. května v sedm hodin ráno se celá redakce našeho
časopisu sešla na autobusové zastávce. Všichni jsme se velice těšili na naši
cestu na Bambiriádu v Chrudimi. Autobus si pro nás přijel v 7:15 hodin a
odvezl nás do Skutče. Ve Skutči jsme pár minut počkali, než dorazil
autobus jedoucí do Chrudimi. Nastoupili jsme a pak jsme se jen posadili a
pohodlně jsme strávili zbytek naší cesty.
Po příjezdu do Chrudimi jsme měli asi půl hodinky rozchod po dvou
obchodech a kolem desáté jsme se sešli před supermarketem. Když jsme se
všichni seskupili, pan učitel nás spočítal a pak jsme jen spěchali
na Bambiriádu, abychom vše stihli. Když jsme došli na místo, uvítali nás
Školní krounský občasník
10
červen/2014
pořadatelé a potom nám pan učitel dovolil další rozchod po celém parku,
ve kterém akce probíhala. Měli jsme asi hodinku na prohlédnutí celého
areálu a o půl jedenácté jsme se měli všichni sejít na udílení cen „Nejlepší
časopisy Pardubického kraje 2014“.
Na Bambiriádě nás nejvíce zaujaly různé atrakce a také různá taneční,
hudební i pěvecká představení. Počasí nám také dost přálo, a proto den
probíhal velice dobře. Po vyzkoušení různých úkolů a her jsme se přemístili
k pódiu. Program však byl ještě posunut a právě nastávala pěvecká chvilka,
kdy děti mohly zpívat libovolné písně a dostávaly za to odměny. Proto
jsme se ještě na půl hodinky vzdálili a porozhlédli se. Nakonec přišla naše
chvíle, kdy pořadatelé začali vyhlašovat nejlepší školní časopis. Rychle jsme
se seběhli a vystoupali jsme na pódium. Převzali jsme diplom za první
místo v kraji a postupně se seřadili. Takto to pokračovalo až do posledního
místa a pak přišla chvilka
na společnou fotku. Nakonec
jsme se ještě přesunuli trochu
stranou od ostatních lidí a tam
nám
redaktor
Českého
rozhlasu Pardubice řekl, co a
jak bychom měli
dělat
při psaní časopisu, abychom
byli lepší a lepší. Tyto
užitečné rady nám určitě
S diplomem
do budoucna velice pomohou,
za 1. místo
a
proto
jsme
si
je
zapamatovali. Po celém tom vyprávění jsme ještě udělali pár závěrečných
foteček s diplomem a už jsme rychle spěchali na vlak. Nakoupili jsme si
jídlo, pití a vlakové jízdenky, chvilinku jsme ještě poseděli na nádraží a už
jsme pospíchali k vlaku.
Cesta domů byla velmi příjemná a bezproblémová. Vystoupili jsme
z vlaku a už jsme se rozcházeli domů. Určitě jsme si to všichni užili a
doufám, že takových akcí nás čeká ještě spousta.
Natálie Netolická
Foto: Mgr. Petr Schmied
V pátek 23. května se sedmá a šestá třída doplněná žáky z deváté a
osmé třídy vydaly na výlet do Jihlavy. Všichni jsme se sešli před školou
v 7:30 hodin. Po chvilce čekání na autobus, který měl zpoždění, jsme
nastoupili do autobusu a vydali se směr Jihlava.
Školní krounský občasník
11
červen/2014
Po příjezdu do Jihlavy jsme
vystoupili, seřadili se a odešli
jsme ke katakombám. Prohlídku
jsme
měli
zamluvenou
na desátou hodinu. Protože jsme
přišli o trochu dříve, měli jsme
čas nakoupit si suvenýry. V deset
hodin pro nás přišla paní
průvodkyně, která nás provedla
jihlavským
podzemím.
V podzemí bylo chladno, a přestože se nám prohlídka líbila, těšili jsme se
na sluníčko.
Z podzemí jsme šli do zoo. V zoo jsme se nejdříve všichni na památku
vyfotili a potom nám dali učitelé rozchod do 14:00 hodin. Každý si mohl
vybrat trasu prohlídky. Když jsme si prohlédli zoo, zbyla nám ještě spousta
volného času. Někdo si šel nakoupit suvenýry nebo něco dobrého k mlsání
a někdo šel na dětské hřiště. Postupem času jsme se na dětském hřišti sešli
skoro všichni. Nejvíce nás zaujal veliký tobogán, na kterém jsme se
mnohokrát svezli. Ve 14:00 hodin nás učitelé spočítali. Nikdo nechyběl, tak
jsme mohli jít k autobusu.
Autobus na nás čekal na parkovišti. Po celou cestu domů bylo veliké
horko. Do Krouny jsme přijeli unaveni asi ve čtvrt na pět. Na někoho,
převážně dojíždějící, již čekali rodiče a ostatní šli domů sami. Nám všem se
výlet líbil. Byl to krásně strávený den.
Adéla Zástěrová
Ilustrace: Veronika Brožková
Před posledním květnovým víkendem se vydala naše třída spolu
s panem učitelem Schmiedem a paní uklízečkou Nekvindovou na výlet.
Cílem bylo poznat krásu Pálavy.
28. 5.
Sešli jsme se ráno na vlakové zastávce v Krouně, ale výluka nám
trochu znepříjemnila naši cestu. Museli jsme vystupovat už na Čachnově,
kam pro nás později přijel autobus. Poté jsme opět pokračovali vlakem.
V Brně jsme měli malý rozchod na občerstvení a další vlak nás odvezl
do Popic, odkud jsme šli pěšky do Strachotína, cíle naší cesty.
Zde jsme se ubytovali v penzionu Rybářská bašta. Byly nám přiděleny
pokoje a po krátkém odpočinku jsme šli do Dolních Věstonic do muzea.
Po výkladu paní průvodkyně jsme vystoupali na Dívčí hrad. Sice to byl
Školní krounský občasník
12
červen/2014
pořádný kus cesty do kopce, ale nádherný výhled z trosek hradu do krajiny
to všechno vynahradil.
Následovala cesta zpět
do penzionu. O půl šesté byla
večeře.
29. 5.
Ráno jsme se nasnídali a
vydali jsme se do Valtic a
Mikulova. Při cestě na autobus
ale začalo pršet a my jsme
zmokli. Cesta rychle uběhla a
my jsme se ani nenadáli a už
jsme stáli před vchodem
U zámku
Lednice
do zámku Valtice. Dozvěděli
jsme se mnoho nových
informací, viděli jsme krásné knížecí komnaty, koupili jsme si upomínkové
předměty a autobusem jsme odjeli do Mikulova. Začalo ale silně pršet,
takže se náš výšlap na Svatý kopeček neuskutečnil.
Odjížděli jsme do penzionu celí promoklí. Po večeři jsme si uklidili
pokoje a zabalili si věci.
30. 5.
Nastal poslední den výletu. Po snídani pan učitel předal pokoje a odjeli
jsme do Lednice, abychom si prohlédli zámek. Zámek byl krásný.
Procházeli jsme II. okruh – knížecí apartmány, ve kterém jsme viděli mnoho
různých druhů nábytku, krásné obrazy, lustry, schodiště, zámeckou kapli a
další zajímavosti.
Po skončení prohlídky jsme se vypravili na oběd a potom opět domů.
Výlet se všem velmi líbil.
Lucie Drahošová
Foto: Mgr. Petr Schmied
OTÁZKY NA TĚLO
Marie Líbalová, kuchařka ve školní jídelně
Kolik Vám je let a kde jste se narodila?
Čím jste chtěla být jako malá?
Chodila jste ráda do školy?
Byla jste pilný žáček?
Jak hodně jste ve škole zlobila?
Měla jste někdy sníženou známku z chování?
Jaký byl Váš nejoblíbenější předmět na ZŠ?
Narodila jsem se v Poličce a
vypadám mladě.
Učitelka v mateřské škole.
Někdy ano a někdy ne.
Ano.
Zlobím pořád.
Ne.
Chemie.
Školní krounský občasník
13
červen/2014
Jaký předmět jste nesnášela?
Jaké školy jste studovala?
Kolika jazyky (kromě češtiny a slovenštiny)
byste se dokázala domluvit?
Chtěla byste se někdy vrátit do školních lavic?
Jaké země jste ve svém životě navštívila?
Jaký je Váš oblíbený zpěvák, zpěvačka?
Jaká je Vaše oblíbená osobnost z televizní
obrazovky?
Jaký politik?
Umíte hrát na nějaký hudební nástroj?
Myslíte si, že máte v životě štěstí?
Čeho se nejvíce bojíte?
Na co se nejvíce těšíte?
Máte nějaké tajné přání?
Co Vás dokáže nejvíce rozčílit?
Jaké roční období máte nejraději?
Co sledujete nejčastěji v televizi?
Jak odpočíváte?
Občanku.
Jsem vyučená švadlena.
Rusky.
Někdy ano.
Slovensko.
Karel Gott.
Miloš Zeman.
Žádný.
Na harmoniku a lesní roh.
Nemyslím, já to vím.
Že nepřijdou peníze na účet.
Na vnoučata a na prázdniny.
Ano, ale to se neříká.
Líní lidé.
Léto.
Sultána Solimána.
Na zahrádce.
Připravila redakce Škrobu
ZAJÍMAVOSTI Z DOMOVA I ZE
SVĚTA ANEB VÍTE, ŽE…
Elegantní vzhled, vodotěsná
konstrukce a operační systém
Android. To jsou hlavní přednosti
prvních
chytrých
hodinek
od společnosti LG, které byly
představeny na konci května
na tiskové
konferenci
tohoto
výrobce. Upozornil nato server
Next Power Up.
Školní krounský občasník
14
červen/2014
Přestože premiéru si nové hodinky LG G Watch odbyly až 27. května,
vzhled a některé vlastnosti hodinek již byly prozrazeny dříve. Výrobce totiž
odhalil novinku na produktovém videu.
Podle www.novinky.cz připravila Adéla Zástěrová
Foto: www.novinky.cz
Lidé jsou čím dál tím závislejší na mobilních telefonech. Podle nedávné
analýzy, kterou citoval list The Washington Post, průměrný uživatel
mobilu zkontroluje svůj telefon stopadesátkrát denně. A „mobilní závislák”
je definován jako někdo, kdo spustí aplikace telefonu více než šedesátkrát
denně, což je desetkrát víc než průměrný uživatel chytrého telefonu. Počet
lidí závislých na mobilních telefonech rychle stoupá a to je pro mnohé
důvodem k obavám. Podle listu Psychology Today „mnoho lidí trpí
úzkostí, pokud svůj mobil ztratí z dosahu byť jen na pár minut. Spoléháme
na ně ve všem - od vyznání 'miluji tě' až po rozchod, od kontroly
bankovního účtu až po investice, od sdílení fotografií s vnoučetem až
po zasílání snímků a vzkazů se sexuálním obsahem. Můžeme provádět
celou škálu denních úkolů přímo z vlastní dlaně".
Podle serveru www.novinky.cz připravil Vojtěch Bárta
PROFIL OSOBNOSTI:
(11. 12. 1901, Praha – 21. 5. 1974, Praha)
Narodil se a také vyrůstal na pražském
Žižkově. Vystudoval reálku a pak se, stejně
jako jeho otec, stal pošťákem.
Ve svých 24 letech byl přijat jako
hostující herec do divadla Vlasty Buriana
s gáží třicet korun za představení. V roce
1926 byl již profesionálním hercem a
Burianovým
dvorním
„nahrávačem“.
Za protektorátu, v roce 1943, přestoupil
do Divadla na Vinohradech, kde zůstal až
do roku 1950, kdy po rozdělení souborů
Školní krounský občasník
15
červen/2014
přešel do Městských divadel pražských a zde hrál až do roku 1954. V roce
1954 se stal členem činohry Národního divadla, kde zůstal až do smrti
v roce 1974.
Účinkoval ve více než 200 filmech a stal se jedním z nejobsazovanějších
českých herců. Jeho první film se jmenoval Falešná kočička (1926) a poslední
Noc na Karlštejně z roku 1973. Hrál téměř ve všech Burianových filmech.
Vystupoval též v televizním seriálu Hříšní lidé města pražského, kde ztvárnil
postavu kriminálního rady Vacátka i v navazujících celovečerních filmech.
Ocenění:
 1951 Státní cena
 1953 titul zasloužilý umělec
 1971 titul národní umělec
Podle www.wikipedia.org připravila Simona Pešková
Foto: www.filmovy-plakat.cz
LETEM SVĚTEM ANEB
CESTOVNÍ HOREČKA
Tento zámek hledejte v okrese Chrudim v obci stejného jména.
Blízkými městy jsou Vysoké Mýto a Litomyšl.
Zámek
nechal
postavit hrabě JeanAntoine Harbuval de
Chamaré během let
1774 – 1777. V roce
1791
se
navíc
dokončil i rokokový
ornamentální
areál
obklopující zámeckou
budovu.
Do zámku se
dostanete
trojlodní
halou s křížovými klenbami. V hale vede do každého zámeckého křídla
samostatné schodiště. Nad vstupní halou v prvním patře se nachází
rokokový hlavní sál. V interiérech uvidíte rozmístěný klasicistní a rokokový
Školní krounský občasník
16
červen/2014
nábytek, dále obrazy a různé umělecké předměty. V přízemí vás bude
zajímat zámecká kaple a zhlédnout lze i dvě hospodářské budovy
navazující na přední zámecká křídla.
V zámku se nachází stálá expozice nábytku z období od baroka až
po kubismus. Do špýcharu mohou zajít všichni obdivovatelé cyklistiky,
protože si zde prohlédnou kola a cyklistické věci v prvním českém muzeu
velocipedů.
Pokud jste poznali, o jaké kulturní zajímavosti je řeč, napište svoji odpověď
spolu se jménem a třídou na kousek papíru a do 10. září zaneste panu učiteli
Schmiedovi. Ze správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží
drobné ceny.
Podle serveru zameknovehrady.cz připravila Pavlína Svatoňová
Foto: zameknovehrady.cz
KULTURNÍ OKÉNKO
Dnešní hádanka je připravena hlavně
pro sportovní příznivce, kteří s jejím vyřešením
určitě nebudou mít složitou práci.
Chceme, abyste nám napsali jméno našeho
známého sportovce – fotbalisty, jenž se narodil 20.
května 1982 v Plzni. V současné době je brankářem
Chelsea FC a českého národního týmu. Dříve
působil v českých týmech Viktoria Plzeň, Blšany,
Sparta Praha a francouzském Stade Rennes. Je
považován za jednoho z nejlepších fotbalových
brankářů na světě
K jeho velkým úspěchům patří vítězství na mistrovství Evropy hráčů
do 21 let a třetí místo na mistrovství Evropy v roce 2004. Spolu s Chelsea FC
vyhrál Ligu mistrů i Evropskou ligu. S tímto klubem je také trojnásobným
vítězem anglické Premier League.
V České republice byl několikrát vyhlášen fotbalistou roku.
Pokud jste poznali, o jaké osobnosti je řeč, napište svoji odpověď spolu
se jménem a třídou na kousek papíru a do 10. září zaneste panu učiteli
Schmiedovi. Ze správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží
drobné ceny.
Podle cs.wikipedia.org připravila Helena Pražanová
Foto: thesun.co.uk
Školní krounský občasník
17
červen/2014
ŠKROB DOPORUČUJE SVÝM ČTENÁŘŮM
Mac a Kelly jsou hrdými rodiči malé
holčičky a tak nějak smíření s tím, že pro ně
už skončily divoké večírky a že jediné špeky,
které mají, jsou ty na břiše. Žijí v útulném
domečku v tiché ulici a pomalu se připravují
na krizi středního věku.
Když si sousední dům pronajmou
vysokoškoláci v čele s vyrýsovaným
hezounem Tedeem, zavětří sice nebezpečí, ale
zprvu se rozhodnou pro přátelský přístup,
k němuž bude patřit i slib dodržování
nočního klidu a závazek nevolat hned poldy,
kdyby se to náhodou někdy s pařením trochu
zvrtlo. Jenže už druhá pořádná noční jízda
všechny ušlechtilé závazky rozmetá a mezi
oběma domy se rozzuří otevřená válka,
ve které jsou všechny zbraně povolené.
Na první pohled by se mohlo zdát, že unavení rodiče nemají proti
rozjetým studentům sebemenší šanci, jenže i Mac a Kelly byli „kdysi“
pařmeni a z té doby si pamatují na spoustu dost nepěkných vtipů.
REŽIE: Nicholas Stoller
SCÉNÁŘ: Andrew J. Cohen, Brendan O'Brien
HRAJÍ: Zac Efron, Seth Rogen, Rose Byrne, Dave Franco, Jake M. Johnson,
Christopher Mintz-Plasse, Lisa Kudrow, Ali Cobrin, Chasty Ballesteros, Craig
Roberts, Jesse Heiman, Halston Sage, Danika Galindo, Bobby Moynihan, Carla
Gallo, Jason Mantzoukas
Komedie
USA, 2014, 96 min.
Podle serveru http://www.csfd.cz připravila Jana Pokorná
Foto: citadela-litvinov.cz
Školní krounský občasník
18
červen/2014
Patnáctiletá Kristýna má před sebou první
velkou životní volbu. Musí se rozhodnout, zda
po rozvodu rodičů zůstane u táty, nebo u mámy.
Kristýna si neví rady, a tak uteče z domova
k pratetě na venkov.
Cestou narazí na partu kluků, kteří se jí zdají
nejdřív nepříjemní, ale nakonec jí pomohou
při cestě. V partě ji zaujme jeden kluk, ale udělá
velkou chybu a ujede na motorce s neznámým
mužem, který jí podstrčí drogy.
Nakonec se v pořádku dostane k pratetě a tam
pozná svoji první lásku. Také rozluští záhadu, proč
její matka k tetě už nejezdí a proč se o ní v rodině
vůbec nemluví. Po měsíci prázdnin na venkově a spoustě zážitků se
Kristýna vrací zpátky domů moudřejší a dospělejší, než když přijela.
Nakladatel: Víkend
Formát: 221 stran, vázaná
Žánr: Dívčí román
Rok vydání: 2011
Připravila Helena Pražanová
Foto: svet-knih-terisekk.blog.cz
Parfém
je
debutové
album
trojnásobného objevu roku zpěváka
Adama Mišíka. Adam Mišík patří mezi
absolutně nejžádanější umělce mladé
generace.
Dokazují to vyprodané
koncerty, vítězství v kategorii Objev roku
v hudební televizi Óčko, v rádiu Evropa
2 a v Českém slavíku 2013 i dlouhodobé
umístění
jeho
hitu Tvoje
světy
v hitparádách, následované aktuálním
hitem Já nechci víc. Právě obě zmíněné
skladby
samozřejmě
nechybí
na Adamově albovém debutu. Autorsky
Školní krounský občasník
19
červen/2014
se na písních podíleli producent alba Armin Effengerger i samotný Adam
Mišík. Autorkou většiny textů je Sára Friedlaenderová, jedním textem
přispěl i Pepa Bolan (Mandrage).
Deset původních písní doplňuje cover verze hitu Šrouby do hlavy
od kapely Lucie.
CD Parfém obsahuje tyto skladby:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
L.O.V.E.
Tvoje světy
Já nechci víc
Půlměsíc
Týdny
Parfém
7. O nás dvou
8. Neony
9. Zlej kluk
10. Disko párty
11. Šrouby do hlavy
Připravila Pavlína Zástěrová
Zdroj: www.koule.cz, Foto: www.evropa2.cz
Časopis
Počítač
pro
každého
je
čtrnáctideník zaměřený především na začínající
a středně pokročilé uživatele osobních počítačů.
Přináší tipy, triky, podrobné praktické
návody pro snadnou práci s počítačem a také
testy jednotlivých počítačových komponent a
sestav.
Kromě toho najdete v Počítači
pro každého také recenze různých programů a
multimediálních CD.
Počítač
pro
každého
klade důraz
na přehlednost, srozumitelnost a užitečnost
podávaných informací. Obsah doplňují novinky,
přehledové
testy
zařízení
a
odpovědi
na konkrétní dotazy čtenářů. Součástí každého čísla je CD s atraktivními
programy a hrami.
Periodicita:
Počet stran:
Rok vzniku:
Vydavatelství:
Běžná cena:
Čtrnáctideník
48
1998
Burda Praha
70 Kč/vydání
Připravil: Petr Schmied
Zdroj a foto: www.send.cz
Školní krounský občasník
20
červen/2014
TIP NA VÝLET – HLUBOKÁ
NAD VLTAVOU
Hluboká
nad
Vltavou je zajímavé
město,
které
se
nachází v Jihočeském
kraji a v okrese
České
Budějovice.
Zámek se stal jedním
z nejatraktivnějších
cílů jižních Čech.
Když
budeme
hovořit o zámku
Hluboká,
asi
nejzajímavějším
místě města Hluboká nad Vltavou, dozvíme se zajímavou historii. Ve 13.
století byl pevným královským hradem zvaným Froburg. V držení se
vystřídalo mnoho šlechtických rodů. Sídlili zde například Pernštejnové a
Schwarzenbergové. Ti zámek dvakrát stavebně předělali, na počátku 18.
století v barokním stylu a později v letech 1870 - 1871 provedli velkou
opravu v romantickém stylu nové gotiky včetně parku a okolní krajiny.
Prohlídkové trasy se konají v reprezentačním sále, soukromých
apartmánech, kuchyni a ve věži. V reprezentačním sále v měsících dubnu –
červnu a září (každý den kromě pondělí), v červenci a srpnu (každý den). V
soukromých apartmánech a kuchyni v květnu, červnu a září (pouze soboty
a neděle), v červenci a srpnu (každý den). Ve věži pouze v červenci a srpnu
(každý den). Cenu za vstupné najdete na webových stránkách zámku
Hluboká ( www.zamek-hluboka.eu).
V okolí Hluboké nad Vltavou je spousta dalších možností, kam se
můžete podívat: ZOO, Muzeum historických vozidel, Muzeum lesnictví,
myslivosti a rybářství Ohrada a Vorařské muzeum v Purkarci, přírodní
koupaliště Bezdrev, městské koupaliště a mnoho dalších míst
k navštívení.
Připravila Aneta Filipiová
Zdroje a foto: kniha Místa české historie, www.zamek-hluboka.eu, www.hluboka.cz
Školní krounský občasník
21
červen/2014
JAZYKOVÝ KOUTEK
Znáte svůj mateřský jazyk?
Co znamená slovo:
„LOŽISKO“
Vyberte z následujících možností:
a) přirozené nahromadění nerostů v zemské kůře (př. ložisko uhlí)
b) část tkáně, odkud se šíří nákaza (př. zánětlivé ložisko)
c) strojní součástka (př. kuličkové ložisko)
Co to znamená, když se řekne:
„DOSTAT SE Z BLÁTA DO LOUŽE“
Vyberte z následujících možností:
a) očistit se, umýt se
b) přemístit se z jednoho místa na druhé
c) dostat se z jedné špatné situace do druhé
Řešení naleznete na straně 31.
V dubnovém čísle Škrobu jsme zveřejnili
další hádanku z oblasti tentokrát českého
filmu. Připravili jsme pro vás úkol, při jehož
řešení jste měli poznat, ze kterého díla jsme
vybrali známé filmové „hlášky“. Pokud jste
při hledání řešení nebyli úspěšní, můžeme vám
prozradit, že oním filmem byla velmi oblíbená
česká pohádková komedie Tajemství staré
bambitky režiséra Ivo Macharáčka. Abyste se
s filmem lépe seznámili, přinášíme jeho
stručnou charakteristiku.
Co se stane, když jediný spravedlivý
loupežník pověsí řemeslo na hřebík? Výpravná
pohádka České televize s písničkami o zamilovaném princi, který si lásku
prosté dívky musí zasloužit a dokázat, že může vládnout království
i bez chamtivých rádců.
Školní krounský občasník
22
červen/2014
Centrum dramatické tvorby Televizního studia Ostrava natočilo v létě
2011 na hradě Bítově, v Kouřimi, na Lemberku a v Přerově nad Labem
původní celovečerní pohádku. Scénář Evžena Gogely nabídnul atraktivní
postavy řadě populárních herců. Mezi jinými především Ondřeji
Vetchému, Miroslavu Vladykovi, Jiřímu Lábusovi, Vilmě Cibulkové, Petru
Štěpánkovi, Janu Čenskému, Tereze Kostkové, Zuzaně Fialové, Janu
Musilovi aj. Hlavní role prince Jakuba připadla Tomáši Klusovi. Jeho
vyvolenou se stala Anička z podhradí. V této roli jsme viděli Kamilu
Janovičovou, jednu z gymnaziálních studentek ze seriálu 4teens.
Připravil Petr Schmied
Zdroj a foto: www.ceskatelevize.cz a wmusicshop.cz
Do červnového čísla Škrobu jsme vybrali ukázky ze scénáře populární
české filmové komedie, tentokrát od režisérky Marie Poledňákové.
Uhodnete její název? Řešení se dozvíte v příštím čísle.
(Albert koupe Matýska a namočí ho do čaje.)
Pepa: To byl čaj, šípkovej.
Albert: No a co, snad se neotrávíš, na vojně jsi pil vodu z louže. Je to čistý
miminko.
Pepa: Ten čaj byl sladkej.
(Za okamžik se ozve řev, jako kdyby Matýska na nože brali.)
Albert: Studená koupel je nejúčinnější lék na spaní.
(Pepa poučil Pepína o tom, že nemá nikomu otvírat, chtěl odjet pro maminku
na letiště, jenže si zapomněl klíče od auta i od bytu.)
Pepa: „Pepíno, otevři, to jsem já!“
Pepíno: „No, máš hlas jako můj tatínek.“
Pepa: „Pepíno, okamžitě mi otevři!“
Pepíno: „Znáš přece tu pohádku o neposlušných kůzlátkách?“
Pepa: „Pepíno, jestli okamžitě neotevřeš, tak dostaneš na prdel!“
Pepíno: „Vlk taky sliboval.“
Pepíno: „Michale, já bych chtěl bejt hadem.“
Michal: „Proč hadem?“
Pepíno: „Protože když had jde, tak při tom leží.“
Připravila: Kristýna Chlupáčová
Zdroj: www.kfilmu.net
Vaše dcera dělá nepořádek o přestávkách (v pořádku, kdyby ta dcera
nebyla kluk).
Školní krounský občasník
23
červen/2014
Vaše dcera honí svého spolužáka a křičí na něj, ty
bejku.
Vaše dcera ruší spolužáka a rušící spolužák si
dopisuje s kamarádem a ti také ruší!
Vážení rodiče! Oznamuji Vám, že mě z vašeho syna
pravděpodobně raní mrtvice. Stane-li se tak, nepřeji
si, aby mi šel na pohřeb.
Ve třídě snědla výzdobu vánočního stromečku.
Hudební výchova: Johann Sebastian Bach byl
plodný skladatel. Nejenom že toho hodně složil,
ale taky měl dvanáct dětí.
Výtvarná výchova: Fleky na obrazech můžou dělat
malíři, ale žáci ve škole ne, protože to by za ně
dostali hned pětku.
Ono to vypadá, že je to strašně rozmazané, ale to je jenom takový papír.
Připravil Petr Schmied
Obrázek: www.jmtv.cz a www. mszshodonin.cz; zdroj: perlicky.kvalitne.cz a radver.blog.cz
FANTAZII SE MEZE
NEKLADOU ANEB NAŠE
LITERÁRNÍ POKUSY
Ahoj, jmenuji se pan X. Je mi 29 a tohle je příběh o tom, jak jsem se dostal
k pozici majitele opičky Benjamíny.
Stalo se to jednoho rána, den jako každý jiný, vstal jsem z postele přesně
v šest, o půl sedmé jsem odešel do práce a o půl čtvrté odpoledne jsem se jako
vždy vracel domů. Cestou jsem potkal bývalého spolužáka, pana Y. „Čau X! Jak
Školní krounský občasník
24
červen/2014
je?“ Ta otázka mě zaskočila. Jak mi je?
„Dobře...možná...nevím,“
odpověděl
jsem
nejistě. „Nechceš se mnou někam letět?
Letadlem samozřejmě!“ vypadlo z Y. „Moc
rád,“ odpověděl jsem bez rozmyslu. „Tak zejtra
v sedm ráno,“ řekl a odběhl. Co jsem to jenom
slíbil, řekl jsem si večer, když jsem šel spát. No
ono to nějak dopadne, ono to dopadne.
Ráno jsem vyrazil, i když jsem nevěděl kam. To mi jaksi neřekl. No hezký
začátek. „Čau!“ ozvalo se za mnou. „Tak a můžeme jít,“ řekl Y.
Po příchodu na letiště jsem se měl posadit a čekat. Asi za půl hodiny se
konečně objevil a měl v ruce dvě letenky. „Kam to letíme?“ zeptal jsem se. „To
není podstatné,“ řekl Y. A tak jsme se vydali na dlouhý let.
Po příletu jsme se ubytovali v malém penzionu, chvíli jsme se jen tak
procházeli po městě, ale navečer jsme se vydali na pláž. Pili jsme jakési záhadné
drinky, plavali, jezdili na loďkách a pak jsem usnul.
Probral jsem se až na letišti. Což o to, byl čas odletu, ale něco mi nesedělo.
Při odbavování cestujících mě nepustili dál. Přišli nějací pánové a začali mi
prohledávat věci. Najednou z mého kufru vyskočila malá opička. Zavřeli mě
za pašování zvířat a až po půl roce jsem se dostal domů. Změnil jsem
zaměstnání, našel si ženu a o opici jsem už nic neslyšel.
Jednoho dne k mému domu přijel poštovní vůz a přivezl mi velikou krabici,
podepsal jsem jakýsi papír a krabici převzal. Kdo jiný by v ní mohl být než
opice. Později jsem zjistil, že to byl dar od pana Y, který byl dříve členem
gangu pašeráků zvířat, za to, že mi způsobil takové potíže. Tentokrát však
získal opičku legálně, a tak mi ji věnoval. A od té doby máme doma dalšího
člena rodiny.
Prokop Hostomský
Obrázek: www.horoskopnamiru.cz
Vysněný princ
Veronika Brožková
Když na bujném oři
Přijíždíš mi vstříc,
Srdce láskou hoří,
Ty rozjasníš mou líc.
Jak podáváš mi vonných růží,
Jsou čerstvě natrhané,
Dojetím se mi hrdlo úží
A duše láskou plane.
Ty jsi pro mne světlo věčné,
Ty jsi moje zlato.
Miluji tě nekonečně,
co ty říkáš na to?
Však více než tvé krásné líce,
ty můj milí princi
vábí mne tvá prkenice,
co je plná mincí.
Školní krounský občasník
25
červen/2014
Je krásné letní nedělní odpoledne plné
slunečních paprsků. Rozkvetlá krajina,
zlaté klasy na polích a nebe bez mráčků.
Co víc si přát pro procházku s mamkou a
se psem Bertíkem? Jdeme zvolna po louce a
náš foxteriér Bertík pobíhá okolo nás.
„Pozor!“ najednou vykřikne mamka
varovným a vyděšeným tónem. Skloněná
k Bertíkovi nečekám nic děsivého, ale
při zvednutí hlavy od Bertíka mi přejede
mráz po zádech. Naproti nám běží velký
býk. Bertíkův úlek nebyl o moc menší než
ten náš.
Není moc času na přemýšlení. Takže po krátké chvíli mého hysterického
pobíhání a řvaní: „Co budeme dělat?“, jsem se konečně alespoň trošku uklidnila
a následně přestala ječet jak na lesy. Jediné, co mě v tu chvíli napadlo, bylo to,
že bychom mohli vylézt na stromy. Mamka souhlasila. To bylo to, co jsem
potřebovala. Kdyby nesouhlasila, předpokládám, že bych chytla druhý
hysterický záchvat. Když my vyšplháme na stromy, tak Bertík bude muset
zůstat dole sám. Ale jak ho znám, on se i přes svůj strach nějak ubrání.
Najednou slyším hlasité „Crrrr!“ a na budíku bliká 6:00. Normálně zvuk
budíku neslyším ráda, ale v téhle chvíli to bylo opravdu vysvobození. Naštěstí
to byl jen příšerný sen a já bych něco takového doopravdy zažít nechtěla. Jenom
při pohledu do okna nevidím zářící slunce na nebi a květiny, ale velké závěje
sněhové přikrývky. Po chvilce přemýšlení mi došlo, že je vlastně pondělí a mě
čeká ráno a dopoledne strávené ve škole a ne další volný prázdninový den v létě.
Aneta Filipiová
Obrázek: www.clipartlogo.com
NÁZORY, UDÁLOSTI,
KOMENTÁŘE
Jsme na prahu třetího tisíciletí a díky vyspělé vědě máme k dispozici
spoustu věcí, které nám mají ulehčovat život. Komunistický režim se hrdě
chlubil tím, že téměř v každé domácnosti bylo ústřední topení, pračka,
Školní krounský občasník
26
červen/2014
automobil či třeba nerozbitné skleničky. V té době si lidé jistě nedokázali
ani představit, že za pár desítek let bude každé dítě na prvním stupni
základní školy mít v kapse svůj vlastní chytrý telefon.
K internetu se připojíme kdykoliv a
kdekoliv, sdílíme přes sociální sítě své
zážitky, komunikujeme telefonicky třeba i
přes oceán. Dokážeme zjistit naprosto
všechno. Na druhou stranu i my jsme
sledováni tímto velkým okem. Vysoko nad
hlavami nás pozorují družice, GPS
navigace o nás prozradí naši polohu
na metry přesně a zákaznická karta
v supermarketu si pamatuje, že každý
týden kupujeme psí žrádlo.
Naší společnosti tato informační
otevřenost zjevně vyhovuje. A jaké to bude za dalších 30 let?
Veronika Brožková
Obrázek: mega.blog. zive.cz
I když má asi každý
člověk určitou představu
o svém životě, nikdy neví,
do jaké míry své představy
reálně naplní. A protože naše
představy o dokonalém životě
jsou odlišné od ostatních, tak
se může stát, že ten dokonalý život už vlastně prožíváme. Ale přizná si
někdo, že ten dokonalý život žije? Dá se vůbec přemoci chamtivost?
Je zajímavé, že život některých lidí je téměř dokonalý, ale i přesto chtějí
stále víc a víc a nikdy si nepřiznají, jaké mají štěstí. Kdežto lidé skromní
nepotřebují slávu a bohatství, stačí jim jen láska, přátelství a především
zdraví. Toto jsou lidé, kteří si zaslouží obdiv, z těchto lidí bychom si měli
brát příklad.
Volba, jakou cestu si kdo zvolí, je na každém z nás. Měli bychom být
rádi i za to málo, co člověk má, a radovat se i z maličkostí. Překážky, které
nám život připraví, zvládnout, hravě překonat, jít dál a žít dokonalý život.
Simona Pešková
Obrázek: usteckyjournal.cz
Školní krounský občasník
27
červen/2014
Třídy se od sebe v mnohém
odlišují. Ale jaká je vlastně ta naše?
Tak jako ostatní třídy máme svoje
„rošťáky“, inteligentní hlavičky,
drzouny,
baviče
a
zamlklé
nevýrazné žáky. Tak už to bývá
po celém světě, ať už to jsou
černoši, běloši nebo indiáni. Prostě
všechny děti jsou stejné.
Co máme ve škole nejradši?
Každému je jasné, že přestávky.
V tu chvíli se naše třída promění
v cirkusovou
manéž,
plnou
létajících mokrých hadrů, které
po sobě házíme jak smyslu
zbavení. Někdy se tak ptám, kde
se v nás ta energie vezme?
V hodině to někdy vypadá, jako
kdyby polovina žáků spala a
druhá byla nepřítomná.
Naše chování k učitelům? Učitelé se s námi často rozčilují kvůli
špatným známkám, zapomenutým domácím úkolům a nedopsaným
sešitům. Někdy mi připadá, že nějací žáci se s učiteli baví jako se svými
kamarády, tím myslím vulgárně, drze a nevychovaně. Někdy si až říkám,
jakou s námi mají trpělivost. A naopak přijde den, kdy stačí jedna
klukovina a po trpělivosti není ani památky. Abych pravdu řekla, vůbec se
tomu nedivím, když se kouknu zpátky do minulosti, jak velkou s námi měli
trpělivost, klobouk dolů. Dočkají se našeho vděku? To ukáže jenom čas.
Moji spolužáci, neříkám, že jsme všichni stejní, ale část z nich je závislá
na internetu. Je to vidět na první pohled. Ve volném čase jsou pořád
„na mobilu“, pořád připojení k Wi-Fi a neustále zveřejňují osobní data. Já
už bych řekla, že nám mohou začít říkat „internetové děti“. U mých
spolužáků je to časté, musí být i o hodinách na sociálních sítích a pořád
publikují, jak se cítí a co dělají.
Já vím, žádné jméno jsem nezmínila, protože nechci ublížit lidem, které
mám ráda. Raději jim povím do očí, co si o nich myslím, než aby se to
dozvěděli z mé slohové práce.
Nela Nádvorníková
Obrázek: www.materskaskolaklegova.websnadno.cz
Školní krounský občasník
28
červen/2014
Nejoblíbenější značky mobilů našich žáků:
Dva hlasy získaly značky Lenovo, Prestigo a Aligátor, pro žádnou značku mobilu se
nerozhodlo 17 žáků, 8 žáků odpovědělo nesmyslně.
Vojtěch Bárta, Kristýna Chlupáčová, Pavlína Svatoňová
Jaké je vaše vysněné povolání?
Marek Bečička, 1. třída – Fotbalista.
David Filipi, 2. třída – Hasič.
Martin Zástěra, 3. třída – Fotbalista.
Natálie Pérková, 4. třída – Učitelka.
Kateřina Drapáková, 5. třída – Malířka.
Barbora Nožková, 6. třída – Modelka.
Terezie Berousková, 7. třída – Popelář.
Školní krounský občasník
29
červen/2014
Lucie Drahošová, 8. třída – Učitelka.
Jana Pokorná, 9. třída – Herečka.
Připravily Veronika Brožková, Aneta Filipiová, Natálie Netolická, Adéla Zástěrová
Obrázek: infoabsolvent.cz
NÁŠ KOMIKS
Školní krounský občasník
30
VYMALUJ OBRÁZKY
Obrázky: Veronika Brožková; omalovanky.xf.cz
červen/2014
Školní krounský občasník
31
červen/2014
Poprava:
Vězeň odsouzený k smrti dostal za vzorné chování (asi hodně chytal myši)
na výběr. Bude-li jeho závěrečná řeč před popravou pravdivá, bude katem
sťat. Bude-li to však lež, bude potupně utopen. Vězeň byl ale takový fiškus,
že se svou závěrečnou řečí osvobodil úplně. Co řekl, že nebylo možné ho
ani utopit, ani ho připravit o hlavu?
Řešení hlavolamu „Opékání topinek“ z minulého čísla: Kdo si myslel, že to je 8
minut, je vedle jak ta jedle. Je to takhle: na pánev dáme dva krajíce a opečeme je
po jedné straně (2 min.) Pak jednu vyndáme, druhou z nich otočíme a přidáme k ní
třetí (zatím nepoužitý) krajíc. Pečeme (zatím 4 min.). Hotovou vyndáme, zbylou
otočíme a přidáme k ní kamarádku z prvního kola, pečeme. Hotovo - celkem 6
minut.
Připravil Petr Schmied
Zdroj: hlavolamy.stylove.com
Blondýnka je v muzeu a rozhlíží se kolem sebe, až narazí do stolku s vázou.
Váza spadne a rozbije se na kusy. Hned je na místě rozzuřený hlídač a řve
na blondýnku:
„Ženská jedna pitomá, ta váza byla z 15. století!“
Blondýnka se chytne za srdce a oddychne si:
„Uf, já se bála, že byla nová!“
Připravila Kristýna Chlupáčová
Zdroj: vtipkomat.cz
Řešení úkolu: Co znamená slovo: „LOŽISKO“. Správné odpovědi jsou a, b i c;
Co to znamená, když se řekne: „DOSTAT SE Z BLÁTA DO LOUŽE“. Správná
odpověď je c.
Vydává Základní a Mateřská škola v Krouně, PSČ 539 43,  469341115
e-mail: [email protected], http://www.zskrouna.cz, ročník XXI.
Redakční rada: V. Bárta, K. Chlupáčová, P. Svatoňová, V. Brožková, A. Filipiová, N.
Netolická, A. Zástěrová, L. Drahošová, P. Hostomský, T. Lorencová, P. Zástěrová, S.
Pešková, J. Pokorná, H. Pražanová, Mgr. Petr Schmied
Illustrations: Veronika Brožková, Tereza Brožková
Kopírování či jiné používání jakékoliv části bez souhlasu vydavatele je zakázáno.
Červen 2014
Školní krounský občasník
32
červen/2014
&&&&& Žofka křížovka &&&&&
Školní prázdniny byly dříve nazývány slovem …………. (1. část tajenky) a nebývaly v létě jako
dnes. Teprve nařízením císaře Josefa II. ze dne 24. května 1786 byly hlavní prázdniny
přesunuty ze ……………. (2. část tajenky) na červenec a srpen. Poprvé hlavní prázdniny začaly
v červenci ve stejném roce, ve kterém se v Praze uskutečnila premiéra opery Don Giovanni
od W. A. Mozarta.
VODOROVNĚ: A. Listnatý strom; označení paměťových karet např. do mobilů; častá zkratka
zemědělských družstev. – B. Oddělit sekyrou; iniciály známého českého skladatele a
litomyšlského rodáka. – C. Označení záložního zdroje elektřiny pro elektroniku; káry. – D. Sonda
do materiálu nebo do zemské kůry; potrubí k odvádění vody; typ počítačového konektoru; znoj. –
E. 2. část TAJENKY; velikán. – F. Jehlou a nití vpravit; žíznící po krvi. – G. Pigmentová skvrna
na pokožce; opak profesionála; belgické město. – H. Umělecké pohyby do rytmu hudby; narážet
rohy; značka základní jednotky času. – I. Velmi častá součást čínských jmen a názvů; právě teď.
SVISLE: 1. Označení ultrafialového záření; základní vojenská příprava (zkr.). – 2. Oklepat prach.
– 3. Oddělit nůžkami. – 4. Droga; pomůcky k oddělování hrubších částí materiálu od jemnějších;
záporka. – 5. Spoj tkanin; 1. část TAJENKY. –– 6. Předpona označující vztah k životnímu
prostředí; kůň (básnicky); bylina podobná heřmánku. – 7. Nevyvolávat pozornost posluchačů. –
8. Chemická značka síry; rozžhavené kousky kovu odlétající při kování; velmi ostrý výrůstek. – 9.
Dvojice; chem. značka kovu, ze kterého se dříve vyráběly talíře; léčiva. – 10. Německá televizní
stanice; český básník a spisovatel (dílo např. Jan Cimbura); starší české vztažné zájmeno. –
11. Stará se; oplodnění vajíčka spermií. – 12. Časté označení sportovních oddílů; peněžní částka. –
13. Internetová koncovka pro francouzské zámořské území Mayotte; zvuková shoda koncových
hlásek.
Pomůcka: Eom; RTL; YT.
Dnešní soutěž s křížovkou má dvě části:
1) Tajenku - do 10. září ji zaneste p.uč. Schmiedovi.
2) Dále se ptáme na rok, od kterého mají školáci hlavní prázdniny v červenci a v srpnu.
Ze správných odpovědí vylosujeme výherce, kteří obdrží drobné ceny.

Podobné dokumenty