Korekce parametr· diskrétních model· v dynamice rotorových soustav

Transkript

Korekce parametr· diskrétních model· v dynamice rotorových soustav
Korekce parametr· diskrétních model·
v dynamice rotorových soustav
1
Úvod a cíl p°edná²ky
P°i modelování (nejen) rotorových soustav je pot°eba vytvá°et modely, které komplexn¥
postihují jejich dynamické vlastnosti. S tímto faktem je spojen nár·st po£tu stup¬· volnosti, který vyºaduje pouºití výkonných výpo£etních prost°edk·. Jednou z moºností °e²ení
numerické náro£nosti na výpo£et je vytvá°et jednoduché diskrétní modely jejich komponent s relativn¥ malým po£tem stup¬· volnosti. Aby byly diskrétní modely komponent co
moºná nejv¥rn¥j²í, je nutné stanovit parametry jejich matematických model· s náleºitou
p°esností. Existuje mnoho rozli£ných metod slouºících k identikaci parametr·, které jsou
nap°íklad zaloºeny na metodách lad¥ní, nebo na p°evedení úloh identikace na úlohu parametrické optimalizace. Cílem p°edná²ky je uvedení metody korekce parametr· diskrétních
model· na základ¥ spektrální a modální v¥rnosti s podrobnými kone£noprvkovými modely pop°. experimenty. Ideou je zp°es¬ování parametr· od model· díl£ích komponent ke
komplexnímu modelu.
2
Metoda korekce parametr· diskrétních model·
Tato metoda je zaloºena na °e²ení problému vlastních hodnot konzervativních diskrétních model·. Vlastní frekvence
Ωj
a vlastní vektory
vj
resp.
vi
t¥chto model· vyhovují
deni£nímu vztahu
K − Ω2j M vj = 0
(1)
a podmínkám ortogonality a M normy
viT M vjT = δi,j , viT KvjT = Ωj δi,j , i, j ∈ {1, 2, . . . , n} ,
kde
δi,j
je kronecker·v symbol. Prvky matic hmotnosti
M
a tuhosti
neárních model· jsou vyjád°eny lineárními funkcemi hmotnostních
parametr· dimenze
sm
resp.
sk .
m
K
(2)
diskrétních li-
resp. tuhostních
k
Obecn¥ není nutno korigovat v²echny hmotnostní nebo
tuhostní parametry. V takovém p°ípad¥ do vektor·
mak
zahrneme jen korigované para-
metry a matice hmotnosti a tuhosti v (1) a (2) lze vyjád°it ve tvaru sou£tu nekorigovaných
a korigovaných £ástí
M = M0 + Mk (m), K = K0 + Kk (k).
(3)
Experimentáln¥ zji²t¥ný nebo na 3D MKP modelu vypo£ítaný a do p°íslu²ných sou°adnic
zredukovaný a M normou normovaný vlastní vektor
vj
ztotoºníme s p°íslu²ným vlast-
ním vektorem diskrétního modelu. Pro kaºdý takto upravený vlastní vektor provedeme
transformace
Mk (m)vj = Xj m, Kk (k)vj = Yj k,
kde
Yj
m
a
k
(4)
jsou hledané vektory hmotnostních a tuhostních parametr·. Matice
jsou typu (n,
sm )
resp. (n,
sk ),
kde
n
Xj
a
je po£et stup¬· volnosti diskrétního modelu.
Jejich prvky jsou vyjád°eny pomocí sou°adnic vlastních vektor·
fyzikální struktu°e diskrétního modelu.
1
vj
v závislosti na zvolené
Ze vztah· (1) aº (4) vyplývá
Yj k − Ω2j Xj m = − K0 − Ω2j M0 vj , j = 1, 2, . . . , m,
viT Xj m = δi,j − viT M0 vj
vj , j = 1, 2, . . . , m, i ≥ j,
viT Yj k = Ω2j δi,j − viT K0 vj
(5)
(6)
m je po£et vlastních vektor· vyuºitých pro korekci parametr·. Rovnice (5) pro j =
1, 2, . . . , m a jednu z rovnic (6) pro j = 1, 2, . . . , m, i ≥ j zapí²eme ve form¥ soustavy
kde
lineárních algebraických rovnic

Y1
 Y2

 ..
 .

 Ym

 −−

 0

 0
 .
 .
 .

 0

 −−

 0

 0
 .
 ..

 0

 −−

 ..
 .

 −−
0
nebo



































Y1
Y2
.
.
.
Ym
−−−
v1T Y1
v1T Y2
.
.
.
v1T Ym
−−−
v2T Y2
v2T Y3
.
.
.
v2T Ym
−−−
.
.
.
−−−
T
vm
Ym


− (K0 − Ω21 M0 ) v1
−Ω21 X1
 − (K0 − Ω22 M0 ) v2
−Ω22 X2 




.
.
.
.


.
.


2
 − (K0 − Ω2m M0 ) vm
−Ωm Xm 


 −−−−−−−−−
− − −− 



1 − v1T M0 v1
v1T X1 



−v1T M0 v2
v1T X2 


.
.


.
.
.
.




T
T
−v
M
v1 Xm  k

0 vm
1
=

− − −−  m
 −−−−−−−−−


T
1 − v2T M0 v2
v2 X2 



T
−v2T M0 v3
v2 X3 



.
.


.
.
.
.




T
T
−v2 M0 vm
v2 Xm 

 −−−−−−−−−
− − −− 




.
.
.
.


.
.




−−−−−−−−−
− − −−
T
T
1 − vm
M0 vm
vm
Xm


−Ω21 X1
− (K0 − Ω21 M0 ) v1
2
 − (K0 − Ω22 M0 ) v2
−Ω2 X2 




.
.
.
.


.
.


2
 − (K0 − Ω2m M0 ) vm
−Ωm Xm 


 −−−−−−−−−
− − −− 




Ω21 − v1T K0 v1
0




−v1T K0 v2
0


.
.


.
.
.
.




T
−v1 K0 vm
0
 k

=

− − −−  m
 −−−−−−−−−


Ω22 − v2T K0 v2
0




−v2T K0 v3
0




.
.


.
.
.
.




T
−v2 K0 vm
0


 −−−−−−−−−
− − −− 




.
.
.
.


.
.




−−−−−−−−−
− − −−
T
Ω2m − vm
K0 vm
0
2



































(7)


















.
















(8)
Soustavy lineárních algebraických rovnic p°epí²eme do obvyklého tvaru
Ap = b
(9)
T
p = k T mT
kde vektor korigovaných parametr·
je dimenze
s = sk + sm
a matice sou1
stavy A pro v²echny p°ípustné kombinace vlastních vektor· v (6) je typu (m[n + (m +
2
1)], s). Poznamenejme, ºe experimentáln¥ zji²t¥né nebo na 3D MKP modelu vypo£ítané
vlastní vektory vyuºitelné pro korekci parametr· závisí na fyzikální struktu°e diskrétního
modelu. Tak nap°., je-li diskrétní model koncipován pro torzní kmity, vyuºitelné vlastní
vektory jsou p°i°azeny torzním vlastním tvar·m kmitání 3D modelu po jejich redukci do
vybraných uzl· diskretizace a normování M normou. Protoºe p°edem známe jen odhad(0)
(0)
nuté hodnoty korigovaných parametr· k
a m , výpo£et vektor· k, m z rovnic (7)
resp. (8) chápeme jako itera£ní proces. V kaºdém kroku
r,
po£ínaje startovacími (od-
hadnutými) vektory parametr·, normujeme redukované vlastní vektory
ṽj
vypo£ítané z
3D modelu M normou na základ¥ matice hmotnosti diskrétního modelu v p°edcházejícím
kroku výrazem
(r)
vi
ṽi
=p
ṽiT
(M0 + Mk (m(r−1) )) ṽi
, i = 1, 2, . . . , m, r = 1, 2, . . . .
(10)
S t¥mito vlastními vektory vstupujeme do rovnice (9), z níº vypo£ítáme vektor parametr·
na konci
r-té
iterace
(r)
p
=
k(r)
m(r)
, r = 1, 2, . . . .
(11)
Rovnice (9) je zpravidla p°eur£ená. Její °e²ení budeme hledat ve smyslu minima normy
váºeného reziduálního vektoru
r (r) = G A(r) p(r) − b(r) ,
kde
G
je diagonální matice nezáporných váhových koecient· °ádu
(12)
m [n + 1/2(m + 1)].
Jimi je moºné preferovat p°esnost spln¥ní vybraných rovnic (5) a (6) na úkor ostatních.
Z nutných podmínek Eukleidovské normy reziduálního vektoru (index
(r)
pro stru£nost
zápisu vypou²tíme)
∂(r T r)
=0
∂p
(13)
dostaneme, jak je ukázáno v monograi [1], v kaºdém itera£ním kroku °e²ení
p = AT G2 A
Pokud na konci
r-tého
AT G2 b.
(14)
itera£ního kroku je spln¥na podmínka
s
X
i=1
kde
−1
(r)
1−
pi
(r−1)
!2
≤ ε,
pi
(15)
ε je volená p°ípustná zm¥na korigovaných parametr·, itera£ní proces zastavíme. Jeli-
koº se p°edpokládá za£len¥ní diskrétních model· do komplexního modelu celého systému,
musíme po výpo£tu matic hmotnosti a tuhosti podle (3) ob¥ matice násobit koecientem,
kterým zajistíme, ºe celková hmotnost subsystému nebo jeho celkový moment setrva£nosti
(u torzních model·) v diskrétním modelu je stejný jako u reálného subsystému.
3
Obrázek 1: Schéma pohonu dvojkolí kolejového vozidla dutým h°ídelem.
3
Moºnosti aplikace
Vý²e popsaná metoda má ²irokou ²kálu pouºití na rozli£ných systémech (rotujících i nerotujících). Pro ilustraci uvedeme moºnost pouºití této metody na komponenty pohonu
dvojkolí kolejového vozidla (viz. obrázek 1). Pohon dvojkolí se skládá z motoru, jehoº výkon je p°ená²en na dvojkolí pomocí p°evodovky, a z dutého h°ídele. Vazba mezi dvojkolím
a kolejnicí je reprezentována pomocí síly
N.
Pro korekci parametr· díl£ích komponent m·ºeme vyuºít experimentu, nebo podrobného kone£noprvkového matematického modelu. Na následujícím obrázku 2 jsou zobrazeny ukázky podrobných matematických model· dvojkolí a p°evodové sk°ín¥.
Obrázek 2: Podrobné matematické modely p°evodové sk°ín¥ a dvojkolí.
Po provedení modální analýzy je pot°ebné identikovat p°íslu²né vlastní tvary kmitání. Nap°íklad v p°ípad¥ torzního modelu dvojkolí musíme ur£it torzní tvary kmitání
podrobného modelu a výchylky, resp. poºadované vlastní tvary kmitání, v uzlech, které
4
Obrázek 3: Porovnání vlastních frekvencí a tvar· kmitu.
odpovídají uzl·m diskrétního modelu. Tyto uzly jsou v p°ípad¥ modelu dvojkolí zvýrazn¥ny bílou barvou (obrázek 2 vpravo).
Nyní m·ºeme aplikovat postup identikace parametr· popsaný v p°edchozí £ásti. V
následujících grafech (obrázek 3) jsou uvedeny torzní vlastní tvary kmitání a vlastní frekvence p°ed identikací parametr· (vlevo) a po ní (vpravo).
4
Shrnutí
Vý²e popsaná metoda korekce parametr· má ²irokou ²kálu pouºití v dynamice stroj· a
konstrukcí. Pro korekci parametr· komponent m·ºeme vyuºívat jejich podrobné kone£noprvkové modely i experimenty. Výsledné korigované modely komponent jsou v p°edem
vymezené frekven£ní oblasti modáln¥ i spektráln¥ dostate£n¥ v¥rné podrobným model·m
nebo experiment·m a mohou být pouºity k za£len¥ní do komplexních model· systém·.
Reference
[1] Slavík, J. Stejskal, V. Zeman, V.: Základy dynamiky stroj·. Vydavatelství ƒVUT,
Praha, 1997. ISBN 80-01-01622-6.
Vzniklo za podpory projektu FRV’ 23/2007/G1 (Metody korekce parametr· matematických model· v dynamice stroj·, autor: Jakub ’a²ek, ZƒU v Plzni, FAV, KME)
5

Podobné dokumenty

1 Technická Mechanika-Úvod. Vektorové Operace

1 Technická Mechanika-Úvod. Vektorové Operace Cílem tohoto textu je poskytnout studentům bakalářského distančního studia FSI VUT podklady pro samostatné studium kursu Technické mechaniky. Rozdělení kursů technické mechaniky není v literatuře j...

Více

Úvod, vesmír

Úvod, vesmír molekul a relativní rychlosti k zemi ur it i teplotu prost edí, které signál poskytuje. Intenzita nam ených linií je totiž

Více

Katalog - Ford Carent - autorizovaný prodejce vozů Ford v Brně

Katalog - Ford Carent - autorizovaný prodejce vozů Ford v Brně Tato chytrá sedadla můžete snadno skládat, naklápět a odebírat podle aktuálního počtu pasažérů a zavazadel.

Více

Ford - Osobní dodávky a busy

Ford - Osobní dodávky a busy položek zobrazených a popisovaných v této publikaci. Pro nejnovější detailní informace se vždy obraťte na svého prodejce Ford. Výbava na přání. Kdekoli jsou v celé této publikaci popsány vlastnosti...

Více

E - Katedra optiky

E - Katedra optiky operátorů, maticové reprezentace v různých bazı́ch, unitárnı́ ekvivalence, diagonalizace. Měřenı́ a jeho kvantový popis, pravěpodobnost a střednı́ hodnota měřitelných veličin, relace...

Více

PARNÍ LOKOMOTIVA BR 44 DR OD FIRMY ROCO (11.11.2009)

PARNÍ LOKOMOTIVA BR 44 DR OD FIRMY ROCO (11.11.2009) Kovové nárazníky rovněž věrně kopírují předlohu, pravý je vypouklý, levý plochý, jak se sluší a patří (8). ☺ Tříbodové osvětlení na obou koncích zajišťují bílé LED s teplým světlem (9). Celkem věrn...

Více

Dvojkolí - STROJAŘINA.jecool.net

Dvojkolí - STROJAŘINA.jecool.net hmotnost a nehrozí u nich nebezpečí uvolnění obruče. Po opotřebení je ovšem nutné vyměnit celé kolo. Zvláštní konstrukcí jsou kola skládaná, u kterých je mezi diskem a obručí, popřípadě mezi dvěma ...

Více

Povídání

Povídání BRKOS Team 2011

Více