Blaupapier Kunden PDF - brochures from Austria

Transkript

Blaupapier Kunden PDF - brochures from Austria
Rakousko
Na cestách do mimořádných míst
KULTURA ŽIVOTA Proč Rakušané ovládají tak dobře umění žít // TYROLSKO Alpy – zdroj inspirace // VORARLBERSKO
Požitky tělem i duší // SOLNÁ KOMORA Po stopách soli // NÁRODNÍ PARK VYSOKÉ TAURY Za krásami panenské přírody
// DUNAJSKÉ ÚDOLÍ Na kole podél Dunaje se všemi jeho pamětihodnostmi // KORUTANY Pod hladinou jezera
// ŠTÝRSKO Zelené zlato ze Štýrska // VÍDEŇ nostalgicky i dynamicky
www.austria.info
Obsah
01 Kultura života
Rakušané mají pověst lidí, kteří umějí žít.
Proč vlastně?
02 Tyrolsko
Alpy - zdroj inspirace
Putování od salaše k salaši na Berlínské vysokohorské stezce
// Nejkrásnější vysokohorské stezky v Alpách
06 Vorarlbersko Editorial
Rakousko oplývá různorodou a vždy okouzlující krajinou: od Alp přes
povodí Dunaje až po Panonskou pánev. A v každé spolkové zemi a v
každé oblasti můžete objevovat úchvatná místa, která vyprávějí zajímavé
příběhy. Vypravte se za nedotčenou alpskou přírodou na Berlínskou
vysokohorskou stezku, do Solné komory, která je díky své soli nad
zlato, do národních parků, kde vládne matka příroda ve své původní
a nejkrásnější podobě, ke korutanským jezerům a do povodí řek s
průzračně čistou vodou nebo do Vídně, kde můžete sledovat, jak spolu
dobře vycházejí císařská tradice a moderní dynamický duch města.
At jsou Alpy sebekrásnější, jezera sebeprůzračnější a města sebeidyličtější,
bez lidí by to nebylo ono. Nebot právě oni vdechují zemi život a tvoří z
ní specifický a ve své podstatě jedinečný celek. Kdo chce poznat zemi,
musí především poznat její lid. Rakušané jsou proslulí svým pohodářským
způsobem života, pohostinností, smyslem pro humor, schopností bavit se a
užívat si příjemných stránek života.
A právě v kontaktu s lidmi objevíte specifickou mentalitu tohoto národa.
Objevíte zemi, která si plnými doušky užívá života. V tomto smyslu vám
přeji, abyste u nás prožili okamžiky, na které nikdy nezapomenete. S
hostiteli, kteří vás nakazí svou lehkostí bytí.
Vaše Petra Stolba,
Jednatelka Rakouské národní turistické centrály Österreich Werbung
Požitky tělem i duší
Velká tradice výroby horského sýra // Dřevěná architektura
v Bregenzském lese a kulturní zážitky při Bregenzském festivalu
08 Solná komora
Po stopách „bílého zlata“
Objevná cesta do nejstaršího solného dolu na světě // Největší
atrakce v Solné komoře
12 Národní park Vysoké Taury
Se správci parku za zážitky
Prožívat přírodní krásy v doprovodu odborníků // Tipy na výlety,
klenoty přírody a tajná místa v národním parku Vysoké Taury
16 V rytmu Dunaje
Výlet na kole podél toku Dunaje
Ve vzájemném dialogu s historií, kulturou a přírodou // Nejdůležitější
pamětihodnosti v Podunají // Kulturní perličky na Dunaji
22 Korutany
Poezie podvodního světa jezer
Noční potápění v jezeře Weissensee: fascinující život pod vodní
hladinou
24 Štýrsko
Ořechový, aromatický, poctivý, štýrský
Dýně a olej z dýňových jader jsou kulturním dědictvím Štýrska
// návštěva na dýňové usedlosti // Nejkrásnější místa ve Štýrsku
28 Vídeň
Avantgardní tvář imperiální Vídně
Od půvabných obchůdků s designovým zbožím až k multikulturním
tržištím. Vídeň se představuje ze své progresivní stránky
// Nejatraktivnější kulturní pořady ve Vídni // Výletní cíle kolem
metropole
Impressum. Vydavatel a nakladatel: Österreich
Werbung, Vordere Zollamtsstraße 13, 1030 Wien.
Registrační číslo organizace: 075857630. Vedení
projektu: Eva Maria Mayrhuber, Dr. Michael
Scheuch. Redakce: Margit Turac, Andreas
Kerschbaumer, Michaela Schwarz, Martin Betz,
Barbara Moser. Rešerše: Monika Plank, Sandra
Sigl. Grafická úprava Gabi Cer. Překlad Katerina
Blum. Předtisk/Prepress: modrý papír. Tisk: Grasl
Druck & Neue Medien GmbH. Stav: březen 2015.
Všechny údaje bez záruky.
ESSAY
Země,
která ovládá umění žít
K
dyž hosté po skončení dovolené odjíždějí z
Rakouska do své domoviny, rádi zapisují své
postřehy do knihy hostů. A tak je možné číst
věty tohoto znění: „Není divu, že máte stále
tak dobrou náladu, když žijete v zemi s tak
nádhernou přírodou.“ Anebo: „Zdá se, že je u vás
v Rakousku i všední den svátkem. Umíte zkrátka
žít!“ Straussovy valčíky, mýtus Sisi, jablečný štrúdl,
idyla na alpské salaši. V souvislosti s Rakouskem
člověku automaticky vytanou na mysli tyto stereotypní symboly. Ve skutečnosti je toho mnohem více,
co vytváří mentalitu tohoto národa, neboť ta se
vyvíjela především na základě historického vývoje.
Rakousko-uherská monarchie byla kdysi
mnohonárodnostním útvarem, v němž žili svorně
příslušníci mnoha národů a kultur. Bylo tedy
zapotřebí být k sobě navzájem tolerantní, učit se
jeden od druhého a vždy hledat kompromisy při
řešení problémů. Monarchie se sice rozpadla, ale
v dnešním malém Rakousku nadále vládne multi­
kulturní duch, neboť zde stále žije mnoho menšin.
Na základě směsice kultur se také vytvářela
pohodová, šarmantní, sebeironizující a pohostinná
mentalita Rakušanů.
© Österreich Werbung/Peter Burgstaller
Abyste však správně rozuměli, Rakušané mají
stejné problémy jako jiné národy. Jen si je tak
nepěstují a nehýčkají. „Nemalujme hned čerta na
zeď, však ono to nebude tak zlé“, říkají s oblibou a
ihned se obracejí k příjemným stránkám života.
Kabaretiér Hugo Wiener jednou řekl krásnou větu:
„Život je tragédie zkomponovaná z mnoha komedií“.
Nu a Rakušané, ti mají jednoznačně raději komedie. Zřejmě proto se tak rádi baví. Ať je to v tyrolských Alpách, v Solné komoře, ve Wachau nebo
ve vinohradnických oblastech Štýrska – Rakušané
jsou v oblasti zábavy mistři Evropy. A svou dobrou
náladu a chuť do života pak předávají i svým
hostům. „Rakousko mi bylo cizinou, v níž jsem se
cítila jako doma“, řekla švýcarská spisovatelka
Gabriella Alliothová, jejíž pocity jistě sdílejí i ostatní
návštěvníci této úchvatné země.
1
TYROL SKO
Tyrolské Alpy – zdroj inspirace
Berlínská vysokohorská stezka, která se vine vysoko
nad údolím Zillertal, je příslibem krásných zážitků,
a sice i ve zcela neobvyklé denní době.
V
stát ve čtyři hodiny ráno a s baterkou se
vydat na horskou túru? Koho by napadla
taková bláznivá věc? A kdo si to vůbec
vymyslel? Že prý já? No potěš pámbu!
Zatímco se moji dva společníci se zjevnou
nelibostí pomalu vyhrabávají z příjemně vyhřátého
pelíšku, pomalu si začínám vybavovat, jak se
tato myšlenka zrodila. Večer předtím jsme totiž
seděli v dřevem vykládaném a světlem z ručně
vyřezávaných lustrů osvětleném „Rytířském sále“
na Berlínské chatě a kuli jsme plány pro příští
den. Tato perla mezi všemi alpskými horskými
chatami člověka snadno inspiruje k nečekaným
rozhodnutím.
Avšak vezměme to pěkně popořádku. S patřičnou
dávkou sebeuspokojení jsme konstatovali, že
během našeho putování po Berlínské stezce jsme
použili všechny věci, které se nám vešly do ruksaků. Spací pytle, ano, ty jsme potřebovali každou
noc, třebaže pokaždé na jiné horské chatě. Také
ochranný krém proti intenzivnímu slunečnímu
záření jsme pravidelně používali, jak tomu bylo
například, když jsme se všichni tři labužnicky
rozvalovali na hebké svěže zelené pastvině u
ledovcového kotle pod horou Schrahnbachkar.
Čepice a rukavice nám přišly vhod ve chvíli, když
jsme šplhali po strmé cestičce vzhůru na Schönbichlerhorn, ledový vichr nám hvízdal kolem uší a
ruce zábly. Dokonce jsme si nejednou v noci cpali
špunty do uší, když ostatní spolunocležníci spustili
nemilosrdný noční koncert v chrápání.
A dokonce jsme použili i svíčky, třebaže sloužily
jen k navození romantické atmosféry na Olperské
chatě. Seděli jsme při jejich teplém svitu a
sledovali nádherně jasné hvězdné nebe. Vše našlo
své upotřebení, jen baterky, tak zvané čelovky,
které jsme měli s sebou pro případ nouze, ty zatím
nečinně odpočívaly na dnech našich ruksaků.
A tak nás napadlo, že hned další den vyrazíme
ještě před úsvitem a počkáme si na majestátní východ slunce v majestátních horách u kouzelného
jezírka Schwarzsee. Byl to můj úžasný nápad! Nu,
a tak teď stojíme v úplné temnotě před památkáři
2
chráněnou Berlínskou chatou, touto „pramáti
všech horských chat“, která poskytuje takové
pohodlí, tak příjemná lůžka a tolik dalších požitků,
a vydáváme se do černočerné tmy, která jako
nějaká pohádková stvůra pohltila celé Zillertalské
Alpy. Tolik k mému báječnému nápadu!
Již po pár krocích však zpozorujeme, že nejsme
sami. Jen pár metrů od nás náhle vypískne
svišť, aby varoval své kolegy před neznámými
vetřelci, později, když už tma nebyla tak tmoucí,
uvidíme kamzíky, jak stoupají po svahu na horu
na Rossrugg, kde se ještě před nedávnem těžil
granát. Vydáváme se po stezce mezi vrchovištními
rašeliništi, kudy se ve starověku a středověku
přepravovalo zboží. Ne vždy legálním způsobem.
Dokonce i v dobách poměrně nedávných se zde
pašovalo neproclené zboží do Itálie. I my jsme
si pod rouškou tmy připadali tak trochu jako
pašeráci.
Mezitím se však již pomalu začalo rozednívat
a my vidíme, že zrovna v těch místech, kde by se
mělo vykulit sluníčko, visí zlověstný mrak. Když
pak k tomu začal padat jemný deštík, je trpělivost mých dvou společníků definitivně u konce.
Naštěstí, ještě než mohli dát volný průchod svému
hněvu, zafoukal silný větřík a odvál mrak, aby
připravil scénu pro velký výstup boha slunce Hélia.
Nám se mezitím po hodině a půl podařilo vystoupat až k jezeru Schwarzsee, které však v žádném
případě nebylo černé. V úsvitu nového dne se v
jeho hladině zrcadlí mohutné ledovce, které se
tak zdají být na dosah ruky. Nyní již také začínají
stékat první, narůžovělé a uzardělé sluneční
paprsky po skalních stěnách mnoha třítisícovek,
které tvoří majestátní věnec okolo nás. A my, zcela
fascinováni, sledujeme obraz takových velikánů,
jakými jsou Berliner Spitze, Turnerkamp a Großer
Möseler, v průzračné tyrkysově zbarvené vodě
jezera Schwarzsee. Vskutku nezapomenutelný
zážitek. Teď by se hodila lehátka. Nu což, mech je
taky dobrý. A ještě lepší jsou rozzářené oči mých
přátel, které nyní svítí snad ještě intenzivněji než
vycházející slunce. A tak si říkám, že moje nápady
bývají přece jen občas fajn.
1 // Lechtalské Alpy
Na Darwinově hlavě, téměř třítisícovém horském
vrcholu v Lechtalských Alpách v Tyrolsku.
2 // Zillertal
Pěší túry na Berlínské vysokohorské stezce
se stávají neopakovatelným a ohromujícím
přírodním zážitkem.
3 // Alpská zvířata
Kamzíci v rakouských Alpách.
4 // Jezero Schwarzsee
Na trase Berlínské stezky se v nadmořské
výšce 2500 m rozlévá okouzlující průzračně
čisté jezero.
Berlínská vysokohorská stezka
Velmi náročná osmidenní okružní trasa v
přírodním parku Zillertalské Alpy. Denní etapy
vedou od jedné horské chaty k druhé. Pěší
turisté se pohybují po dobře značených stezkách
a zdolávají výstupy ve vysokohorském terénu.
Některé úseky jsou vhodné i pro rodiny s
dětmi, jako je například výše popsaná etapa k
horskému jezeru Schwarzsee. Berlínská
chata je otevřená od poloviny června do
konce září. Nocleh je třeba si rezervovat s
dostatečným předstihem.
Tel.: +43 5286/52 23 nebo +43 676/705 14 73
Přírodní park Zillertal nabízí balíčky pro
trekkingovou pěší turistiku, které zahrnují
rezervace noclehů na horských chatách (od dvou
do sedmi nocí), mapy, poukazy na přepravu
turistickými autobusy aj.
Informace: +43 5286/521 81 nebo
+43664/120 54 05,
E-Mail: [email protected]
© 1 // Österreich Werbung/Mallaun 2 // Österreich Werbung/Peter Burgstaller 3 // Österreich Werbung/Fankhauser 4 // Horst Ender/www.zillertalfoto.at.tf
1 //
2 //
3 //
4 //
V L ŮN Ě AL P
Od salaše k salaši
Při vysokohorských túrách v rakouských Alpách lze
objevovat nejen všechny krásy divoké a romantické
přírody, ale i skrytá zákoutí své vlastní duše.
Při několikadenním putování ve vysokohorském
prostoru se člověk naučí intenzivně vnímat nádhernou přírodu okolo sebe i své vlastní tělo. Bude
prožívat nově a naplno každičký okamžik. A tak
se stane, že v dokonalé harmonii s prostředím, v
němž se pohybuje, potká i sám sebe. Dálkové putování však vyžaduje hlavně jedno: dostatek času.
1 // Karnišská vysokohorská stezka
Dálková turistická stezka vede proměnlivou a
vždy úchvatnou vysokohorskou krajinou.
2 // Schladmingská vysokohorská stezka
Horská jezírka, divoké potoky a vodopády
vytvářejí působivou a stále se měnící tvář tohoto
vysokohorského prostoru.
1 //
2 //
Trekkingové neboli vícedenní túry předpokládají
určitý stupeň fyzické kondice. V žádném případě
není radno se na ně vydávat bez patřičného tréninku. K výstroji patří jak lehký oděv pro krásné a
slunečné počasí, tak i teplá nepromokavá větrovka,
rukavice, čepice či pláštěnka pro případ náhlého a
výrazného ochlazení, jak už to ve vysokohorském
prostředí bývá zvykem. Velmi důležité je vydávat se
na cestu se zkušeným horským průvodcem a vybavit se dobrými mapami dané oblasti. Avšak snad
nejdůležitější je kvalitní obuv! Nejlepší jsou středně
těžké pohorky s podrážkou s hrubým profilem. Pro
přenocování na horských chatách je dobré mít s
sebou spací pytel, a také by neměl chybět ručník.
Členové Alpského spolku a jiných obdobných organizací mívají na těchto chatách slevy za nocleh.
Stubaiská vysokohorská stezka: Tato
náročná trasa prochází napříč celými Stubaiskými
Alpami a poskytuje pěším turistům úchvatné
výhledy na mohutné velikány a matně se lesknoucí
ledovce tohoto tyrolského pohoří. Innsbrucká
chata, která tvoří vstupní bránu Stubaiské
vysokohorské stezky, stojí přesně na předělu
dvou typů hornin: krystalické břidlice a vápence.
Všech osm chat, kolem nichž stezka vede, pak
stojí v nadmořské výšce nad 2000 metrů a od
každé z nich vede přímá cesta dolů do údolí. A
tak je možné absolvovat i pouze dílčí úseky tohoto
dálkového putování. Kromě celkově dobré fyzické
kondice je nutné mít jistý krok a netrpět závratěmi.
Pěší turisté budou za svou námahu bohatě
odměněni. Budou moci obdivovat neuvěřitelně
rozmanitou alpskou flóru, těšit se z výhledů na
grandiózní horská panoramata, odpočívat
u temně modrých horských ples a pochutnávat
si na regionálních lahůdkách na salaších.
Celková délka: 120 km
výškové metry: 8000, celodenní etapy: 8
www.stubaier-hoehenweg.at
Orlí cesta: Na dálkové turistické trase,
kterou tvoří hustá síť turistických stezek
pokrývající celé Tyrolsko, se vám bude zdát,
že jste se náhle ocitli uprostřed děje filmového
melodramatu, opěvujícího divokou krásu velehor,
nad nimiž krouží orel skalní. Samotné grafické
znázornění hlavní trasy, která vede v 31 etapách
ze St.Johannu v Tyrolsku až do St. Antonu na
Arlbergu, připomíná rozepjatá orlí křídla.
Kdo by chtěl absolvovat i mnoho dalších regionálních tras, vedoucích až do Východního Tyrolska,
musí zvládnout celkem 1480 km. Proto se
doporu­čuje sestavit si z jednotlivých celodenních
etap svůj vlastní plán cesty. Z přírodního
hlediska je zvláště atraktivní několikadenní túra
na hlavní trase mezi etapami 2 a 8, která začíná
v Císařském pohoří, dále vede přes Kufstein,
rozlehlé oblasti pastvin, přes Rofanské pohoří a
končí u největšího tyrolského jezera Achensee.
Celková délka hlavní trasy: 280 km
výškové metry: 29745, celodenní etapy: 23
www.adlerweg.com
Salcburská Salašnická stezka: Salcbursko
je zemí salaší. Přes 1800 salašnických hospodářství pokrývá čtvrtinu plochy této spolkové
země. Salašnická stezka spojuje v 31 celodenních
etapách 120 z nich. Není nic krásnějšího, než se
po vynaložené námaze usadit na slunnou terasu
některé z nich a nechat se hostit produkty čistě
domácího původu. Na dřevěném prkénku se pak
na nás smějí sýr, máslo, tvaroh, jogurt, chléb,
špek, vejce, cibulka, čerstvě nadojené mléko nebo
naopak dobře uleželá pálenka. Stezka vede napříč
celým krajem Pongau a poskytuje úchvatný pohled
V LŮNĚ ALP
© 1 // Karnischer Höhenweg/Alexander Wemmer 2 // Salzburger Almenweg/Herbert Raffalt 3 // Österreich Werbung/Udo Bernhart 4 // Tirol Werbung/Aichner Bernhard
3 //
na Dachstein, Tennenské pohoří, Hochkönig a
ledovcová pole na vrcholech hor ve Vysokých Taurách. I zde doporučujeme sestavit si svou vlastní
individuální trasu. A třebaže jsou všechny salaše
a usedlosti vybudované ve stejném alpském stylu,
zakrátko si uvědomíme, že je každá úplně jiná. Už
proto, že má každá svou vlastní duši a hlavně své
vlastní a nezaměnitelné kulinářské speciality.
Celková délka: 350 km, celodenní etapy: 31
www.salzburger-almenweg.at
Karnišská vysokohorská stezka: Jedna z nejkrásnějších dálkových turistických tras v Alpách se
vine na hřebeni Karnišských Alp, který tvoří hranici
mezi Korutany a Itálií. Vede v šesti celodenních
etapách nádhernou a velmi proměnlivou vysokohorskou krajinou od průsmyku Plöckenpass do
obce Sillian ve Východním Tyrolsku. Pustá krajina
tvořená vápencovými skalními formacemi se střídá
se svěže zelenými pastvinami, na nichž stojí tradiční salaše s nabídkou skvělých domácích produktů.
Největší zajímavostí Karnišských Alp je však jejich
geologická struktura. Nikde jinde nenalezneme
tolik stop dokumentujících historický vývoj naší
planety jako zde. Zkamenělé otisky mušlí, končetin
nebo mořských lilií působivým způsobem dokládají,
že se zde před 365 miliony let rozlévalo pravěké
moře a Karnišské pohoří tvořilo mohutný korálový
útes. Nejrůznější naučné geologické stezky, jakou
je například stezka kolem idylického Wolayského
jezera, seznamují poutníky s touto vědní disciplínou, která zkoumá počátky života na Zemi.
Celková délka: 70 km
výškové metry: 7242, celodenní etapy: 6
Alpe-Adria-Trail: Tato dálková turistická trasa je
jednou z nejpůsobivějších přeshraničních tras, která vede třemi zeměmi: Rakouskem, Itálií a Slovinskem. Putování začíná v Korutanech a pokračuje
v mnoha etapách, většinou s malým převýšením,
od nejvyšší hory Rakouska Grossglockneru přes
Nockberge a oblast korutanských jezer do Kranjske
Gory ve Slovinsku a dále pak až do Furlansko-Julského Benátska, do městečka Muggia na
pobřeží Jaderského moře. Každou e­ tapu provázejí
jedinečné přírodní krásy a každá má alespoň jedno
„magické místo“, které je považováno za výjimečný
přírodní klenot. Zlověstně hučící vodopády se
střídají se svěže zelenými pastvinami s malebnými salašemi, hluboké rokle s divokými horskými
říčkami vystřídá půvabná krajina s temně modrými
jezery, až konečně poutníka ovane středomořská
atmosféra s vůní moře. Různé turistické organizace nabízejí na míru střižené trekkingové balíčky
s různým tematickým zaměřením.
Celková délka: 690 km
výškové metry: 26000, celodenní etapy: 43
www.alpe-adria-trail.com
Vysokohorská stezka napříč Schladmingskými Taurami: Sedm celodenních etap provede
pěší turisty jednou z nejodlehlejších a současně
nejpůvodnějších vysokohorských oblastí Schladmingských Taur. Okružní putování od salaše k salaši ve vysokých nadmořských výškách potěší srdce
každého milovníka horské turistiky. Terén vyžaduje
dobrou kondici a jistý krok. Mnoho geologických
zvláštností a nejrůznější podoby vodního elementu
tvoří mimořádný půvab této trasy: 300 horských
jezer a 150 vodopádů jsou příslibem jedinečných
zážitků. Zvláště krásná je „královská“ etapa, která
vede přes Klafferkessel a k horské chatě Preintaler
Hütte, kde se na místě prastarého ledovcového
dna rozlévá na 30 tyrkysově zbarvených horských
jezer, nad nimiž se zvedají bizarní skalní formace
hory Greifenstein. Klafferkessel sám se skládá ze
dvou do sebe zasahujících karů – ledovcových
kotlů. Tuto dálkovou stezku lze absolvovat v libovolném počtu etap, neboť od každé chaty vede cesta
dolů do údolí a turistický autobus dopravuje horské
turisty zpět do výchozího místa.
Celková délka: 71 km
výškové metry: 5552, celodenní etapy: 7
www.schladming-dachstein.at
4 //
3 // Salcburská salašnická stezka
Posezení v některé z mnoha tradičních alpských
salaší je pokaždé velký kulinářský koncert,
sestávající z nejrůznějších regionálních specialit.
4 // Orlí cesta
Orlí cesta je hlavní dálková trasa vedoucí napříč
celým Tyrolskem.
5
1 //
VORA RLBERSKO
1 // Dřevěná architektura ve Vorarlbersku
Moderní a autentický, přizpůsobený přirozenému
prostředí a přece výjimečný: dům ze dřeva na
svazích Ludescherbergu.
Požitky tělem i duší
Vorarlberčanům stačí ke štěstí často jen kousek
dobrého sýra. Avšak pozor: ne ledajakého!
V
SÝR VE VORARLBERSKU:
Ve Vorarlbersku se provozuje tak zvané třístupňové
hospodářství. Na podzim a v zimě žije dobytek
v chlévech a ve stájích dole v údolí, na jaře se
vyhání na níže položené pastviny s typickými
vorarlberskými salašemi zvanými „vorsäss“ a
v horkých letních měsících se pak pase vysoko
v Alpách, v nadmořských výškách kolem 2000
metrů. Tam se pak také podle tradičních receptur
ručně vyrábí tolik opěvovaný „Alpský sýr“.
© Österreich Werbung/Peter Burgstaller
Sýrová cesta: Projekt „Sýrová cesta v
Bregenzském lese“ sdružuje sedláky, salašníky,
gastronomy, řemeslníky a obchodníky. K
mimořádným atrakcím patří největší sýrový sklep ve
Vorarlbersku, kde v optimálních podmínkách dozrává
kolem 32000 bochníků sýra. Návštěvníci se mohou
seznámit s tajemstvím výroby a skladování sýra a na
závěr pak jednotlivé druhy ochutnat.
Bregenzerwälder Käsekeller, Zeihenbühl 423,
6951 Lingenau
Otvírací doba obchodu ve foyer: pondělí – pátek
10–18 hod., sobota 9–17 hod.
www.kaesestrasse.at
DIALOG MEZI ARCHITEKTY A ŘEMESLNÍKY:
Dílna užitého umění a řemesel:
Nově vytvořená „Dílna“ sdružuje přes 80
kreativních a inovativních řemeslníků, jejichž tvorba
je založena na přírodních materiálech a originálním
designu. www.werkraum.at
KULTURA:
Bregenzský festival: Při operním festivalu u
Bodamského jezera bude letos uvedena Mozartova
„Kouzelná flétna“. Premiéra na jezerním jevišti se
koná 22. července 2015.
www.bregenzerfestspiele.com
eselé cinkání kravských zvonců se rozléhá celou vesnicí. Je to velký svátek a úžasná podívaná,
když se pestrými stuhami a květinovými věnci slavnostně vyšňořené krávy vracejí koncem léta z
horských pastvin dolů do údolí. A jakoby si byly vědomy tohoto mimořádného okamžiku, vyšlapují
si hrdě a důstojně špalírem usmívajících se lidí, uličkami kolem výstavných domků s šindelovými
střechami, které se utápějí v záplavě květin. Stejně, jako se vítají stáda krav v úzkých uličkách
obce Schwarzenberg, stejný rituál se koná ve všech obcích Bregenzského lesa. Je to pokaždé obrovská
lidová slavnost, kterou zaručeně nikdo nepropásne. Stane-li se, že některá z krav během svého letního
pobytu na horských pastvinách zemře, vracejí se stáda bez jakýchkoli zdobných rekvizit. Ale to se opravdu nestává. Na to je zde vzduch příliš zdravý, travička příliš šťavnatá a kravičky příliš šťastné – stejně
jako lidé! Ostatně v tomto kraji hlubokých lesů a měkce zvlněných zelených kopců, nad nimiž se zvedají
strmé bílé vrcholy, není vůbec těžké cítit se báječně.
Produkce sýra má ve Vorarlbersku a zvláště v Bregenzském lese velmi důležité postavení. Však
také krávy, které nyní rozvážným krokem směřují do svých domovských chlévů, dávaly po celé léto to
nejkvalitnější mléko, z něhož salašníci vyráběli nahoře na salaších typický kořeněný alpský sýr. Podle
dávných tradic, ručně a s láskou. „U mě má každý bochník svou vlastní duši“, říká Hermann Berchtold
ze Schwarzenbergu, který nikdy nepoužívá při výrobě sýra stroje, nýbrž jen své ruce. V praxi to znamená,
že se všechny procesy, jako jsou lisování, tvarování a otáčení bochníků, provádějí ručně. „Tento tradiční
způsob výroby alpského sýra je sice mnohem náročnější, ale zato při něm člověk používá místo strojů
cit, hmat a chuť. A to je pak také setsakra znát na jeho chuti“, říká s úsměvem pan Berchtold. Příjemný
životní styl Vorarlberčanů se projevuje také v jejich estetickém cítění, a to zejména v oblasti architektury. Vorarlbersko totiž miluje dřevo. Je to země, kde se zachovaly vědomosti spjaté s tímto tradičním
materiálem a využívají se v duchu dnešní doby. Hlavním znakem moderních dřevěných domů jsou rovné
čisté linie a velké skleněné plochy. Tyto stavby jsou citlivým způsobem zasazeny do krajiny i mezi tradiční
dřevěná selská stavení s fasádami z dřevěných šindelů, s nimiž vytvářejí velmi harmonickou symbiózu. A
navíc nezatěžují životní prostředí a vytvářejí zdravé klima v duchu pasivních staveb. Kolébkou „dřevěné“
architektury a tradiční řemeslné dovednosti je opět Bregenzský les. Zdá se, že Vorarlbersko má všechno,
snad kromě moře. Ale zato má Bodamské jezero, u jehož břehů se rozkládá zemské hlavní město Bregenz. Panuje zde mediteránní atmosféra, která je živnou půdou pro múzy umění, což například dokazuje
Bregenzský festival. Není nic povznášejícího než naslouchat tónům slavné opery, zatímco rudý kotouč
slunce pomalu mizí ve vodách Bodamského jezera.
Život ve Vorarlbersku je příjemný i proto, že místní obyvatelé jsou vybaveni vlastnostmi, které to
umožňují. Jsou skromní a současně hrdí. Skromnost je v nich zakořeněná od dob, kdy byla země chudá,
a hrdost se vyvíjela po staletí, kdy se země dokázala úspěšně bránit proti nejrůznějším dobyvatelům.
Svědčí o tom hrady a pevnosti, například ve Feldkirchu, jednom z nejlépe zachovalých středověkých měst
v Rakousku, nebo v Hohenemsu, kde stojí mohutný hrad Neu-Ems, zvaný též „zámek Glopper“. Městečko Hohenems bylo mimochodem po staletí domovem malé židovské komunity. Stará židovská čtvrť se
synagogou a muzeem byla velmi pečlivě zrenovována. Vorarlbersko je jedinou spolkovou zemí Rakouska,
kde se – na rozdíl od ostatních spolkových zemí, které jsou spíše pod vlivem bavorských dialektů – hovoří alemanskými dialekty. Lze dokonce říci, že všechny skupiny, které těmito dialekty hovoří, spojuje do
jisté míry i stejná mentalita. Kromě výše uvedené kombinace skromnosti a hrdosti jsou to také šetrnost,
píle, ctižádost a smysl pro teplo rodinného krbu. Alemanské dialekty, jejichž hlavním znakem je tvorba
zdrobnělin, jsou tak rozmanité, že se mohou vzájemně odlišovat i v jednotlivých údolích nebo obcích.
7
2 //
3 //
4 //
© 1 // Österreich Werbung/Peter Rigaud 2 // Salzwelten Altaussee/Werner Dreihaar 3 // Österreich Werbung/Carniel 4 // Österreich Werbung/Weinhaeupl
1 //
SOLN Á KOMORA
1 // Tradiční havíři
V solných dolech v Halleinu, Hallstattu a Aussee
se lze od dubna do listopadu vydávat denně
na zajímavou cestu do historie dobývání bílého
zlata.
2 // V solném dole v obci Altaussee
dobývají havíři stále ještě mnoho tun soli denně.
3 // Národopisné muzeum v Hallstattu
Šperky z šerého dávnověku jsou důkazem toho,
jak vysoce vyvinutá byla tehdejší civilizace.
4 // Uchvatný pohled na Hallstatt
Oblast Hallstatt-Dachstein patří ke světovému
kulturnímu dědictví UNESCO.
Po stopách „bílého zlata“
Sůl přinesla zemi pohádkové bohatství. Sfárejme proto
do nejstaršího solného dolu na světě a vydejme se po
stopách dávných havířů do historie dobývání soli.
Kde se v Solné komoře skrývá toto nezměrné bohatství? Odpověď hledejme u Hallstattského
jezera. Pohledem nejprve prozkoumejme jeho břehy, nad nimiž se zvedají vysoké hory, které nechaly u
břehů právě tolik místa, aby se sem vešlo husté seskupení historických domů, které tvoří rázovité městečko Hallstatt. Avšak u břehů jezera je samá voda. Přihořívat začne, jakmile začnou naše zraky stoupat
vzhůru přes zalesněné svahy a stále výše přes rozeklaná skaliska až na vrchol hory – Solné hory. Ano, je
to právě tato hora, která svým bílým zlatem přinesla celé oblasti obrovský blahobyt. Aby bylo jasno, sůl
se zde těží již rovných 7000 let!
Solné doly:
V ukázkových dolech v Hallstattu, Halleinu a
Altaussee se od dubna do listopadu pořádají
denně prohlídky s průvodcem.
www.salzwelten.at
Současná produkce soli:
V solných dolech v Hallstattu, Bad Ischlu a
Altaussee se stále ještě dobývá sůl. Akciová
společnost Salinen Austria AG vyrábí ročně rovných
1,1 milionů tun vylouhované soli.
www.salinen.com
Přírodní sůl: Z hlubin hory v Altaussee se
podle starých metod těží přírodní sůl kamenná.
Tato cenná surovina obsahuje 84 různých
minerálů a tím je mnohem zdravější než obvyklá
potravinářská jedlá sůl.
Jak se však dostat do nitra Solné hory a do nejstaršího solného dolu na světě? Nejlépe
lanovkou a potom ještě po svých. Cesta pěšky pak trvá již jen deset minut. Jde se po idylické lesní
stezce až k havířskému domku a přitom málokdo tuší, že kráčí přes prehistorické pohřebiště. Zde bylo
nalezeno tolik vzácných a tak starých předmětů, že archeologové pojmenovali po této oblasti celou jednu
historickou epochu, tak zvané halštatské období (800 – 400 př.n.l. / starší doba železná). Ale kde se vzalo v hoře tolik soli, když široko daleko není žádné moře? Více se dozvíme po dobrodružné jízdě v důlních
vozících do nitra hory. Tam je pak možné obdivovat efektně osvětlené solné kameny, které svými narůžovělými a zlatavými barvami svítí v temnotě slují jako vzácné drahokamy. Člověk si vzpomene na podobné
kameny, které se pokládají do krmítek pro srnky. Skoro má také chuť je olíznout, ale už na to nemá čas,
neboť vzápětí se ocitá na první havířské skluzavce a tam už není cesty zpět. Rychlým sešupem sjíždí po
zadku o 50 metrů níže do dalšího „horizontu“, jak nazývají horníci jednotlivá podzemní patra.
Až tam, v těchto hlubinách dolu, se konečně dozvíme, jak to vlastně všechno bylo. Začalo to před
240 miliony let, když se původní prakontinent Pangea začal rozpadat a jeho kontinentální desky se stále
více rozestupovaly. V Solné komoře to tehdy vypadalo docela jinak než dnes. Nacházela se v blízkosti
zemského rovníku a měla podobu rovinaté pobřežní pláně. Bylo zde takové horko, že mořské laguny, které se na pobřeží tvořily, postupně vysychaly. Co zůstalo, byla sůl. Vlivem tektonického pohybu litosférických desek se pak solné usazeniny překrývaly, deformovaly a měnily svoji polohu, až je nakonec uzamkly
ve svém nitru hory. Sůl se tedy z pramoří dostala zpátky do Země, aby nakonec došla svého naplnění v
solničkách na našich stolech. Tomu se říká zázrak přírody!
U podzemního solného jezera nám pak spektakulární multimediální prezentace názorně předvede,
jak se přímo z vody zvedají pohoří, což je způsobeno pohybem tektonických desek a jejich vzájemnými
kolizemi. Obrazy na skalních stěnách nám přiblíží úspěšné tažení člověka za dobýváním soli.
Seznámíme se i s příběhem „muže v soli“, který ve velmi dobrém stavu „přežil“ v hoře tisíce let, než byl
roku 1734 nalezen. Sůl a stabilní nízká teplota mají hlavní podíl na tom, že v hoře zůstane vše skvěle
konzervováno. Stejně jako prehistorické 3500 let staré dřevěné schody, které byly vybudovány tak, že
mají dokonce různě nastavitelné jednotlivé schůdky. To jsme se dozvěděli při speciální prohlídce poté, co
děti za každou cenu chtěly ještě jednou do útrob hory – samozřejmě hlavně kvůli skluzavkám.
9
SOL N Á KOM ORA
V srdci Rakouska
Žádný jiný kraj v Rakousku nevystihuje duši této země
a jejího národa lépe než Solná komora. Tradice, kultura
a přírodní krásy zde tvoří nerozlučnou symbiózu.
Kde se vzalo tolik krásy na tak malém území? Že by snad boží záměr? Ale kdež! Je to toliko výsledek
geologického vývoje Země, který trval stovky miliónů let, než se vytvořila podoba Solné komory, jak ji
známe dnes. Nádherná krajina s celkem 76 většími a menšími jezery. Jejich voda je svěží a osvěžující,
vhodná ke koupání jen v horkých letních měsících. Vyznačují se velkým bohatstvím ryb a křišťálově čistou
vodou – pro rybáře, potápěče a jachtaře opravdový ráj.
Okamžiky štěstí a pohody u jezera Traunsee
Kdo se jednou plavil po vodách Traunsee na palubě „Gisely“, nejstaršího kolesového parníku na světě, k
jehož pohánění se používalo uhlí, rychle pochopí, proč jej Římané nazývali „Lacus felix“, šťastné jezero.
Je uhnízděno v romantické krajině, jíž z jedné strany vévodí mohutný masiv Traunsteinu, z druhé pak
půvabné městečko Gmunden. Při procházce podél jezera na Esplanádě, upraveném nábřeží s honosnými
hotely a vilami z dob monarchie, návštěvníka ovane mondénní atmosféra, kterou je město prostoupeno.
Za prohlídku stojí také 300 let stará manufaktura na výrobu slavné gmundenské keramiky s typickým
zeleným plaménkovým vzorem, ale i moderními variacemi.
Karta zážitků v Solné komoře
Od tří nocí strávených v ubytovacích zařízeních
partnerských oblastí dostanou hosté Kartu
zážitků, která poskytuje až 30procentní
slevu při návštěvách nejoblíbenějších atrakcí,
pamětihodností a rekreačních zařízení v Solné
komoře. Ke 118 nabídkám patří okružní plavby
lodí, vstupné do četných muzeí, sportovní a
rekreační aktivity, půjčovny jízdních kol a člunů,
kurzy potápění a mnoho dalších poskytovalů
služeb. Kartu zážitků lze získat u všech sdružení
turistického ruchu a informačních stanovišť,
stejně jako v hotelích, hostincích, penzionech a
dalších partnerských zařízeních v Solné komoře.
www.salzkammergut.at
Vodní zámek Ort a jeho rybí specialita
Zámek Ort je 1000 let stará pevnost, která stojí na ostrůvku v jezeře Traunsee. Jeho bílá věž a dřevěná
šindelová střecha jsou vidět již zdaleka a tvoří nezaměnitelnou dominantu Gmundenu. Zámek je nejen
nejoblíbenějším místem uzavírání sňatků v Rakousku, ale i gastronomickou perlou oblasti. Šéfkuchař
Johann Parzer zde připravuje s oblibou zvláštní rybu z čeledi lososovitých a z rodu síhů, německy zvanou
Riedling. Nejlépe chutná pečená na grilu s dřevěným uhlím a podávaná na terase nad jezerem. Tato
ryba se griluje napíchnutá na malé špejle a tak se také servíruje. Její historie je téměř neuvěřitelná.
Riedling alias latinsky Coregonus danneri dnes žije již jen v Bajkalském jezeře na Sibiři a v našem jezeře
Traunsee. Plaval prý již v praoceánu a je tudíž starý minimálně 240 milionů let. Na takový věk ovšem
chutná skvěle!
Sport a inspirace u jezera Attersee
Vyhledávané místo milovníků vody a krásné přírody. Nová a moderně pojatá koupaliště, jakým je
například Seebad Häupl, navazují na tradici starých koupališť s dřevěnými domky a šatnami. Nacházejí
tak uznání nejen u hostů, ale také u architektů. Attersee si oblíbili také jachtaři, neboť se nad jezerem
každý den kolem poledního začíná zvedat „Růžový vítr“, který příjemně vane a nepřestane až do večera.
Také jeho podvodní svět je fascinující. S průzračně čistou vodou, viditelností až 25 m a desítkami
kilometrů potápěčských revírů je skutečným eldorádem tohoto sportu. Měkké rozptýlené světlo jemných
pastelových barev a dojímavá krása krajiny inspirovaly také slavné umělce. Skladatel Gustav Mahler
jezdíval do Steinbachu na letní byt a malíř Gustav Klimt zde čerpal inspiraci pro svá secesní díla.
Tématická stezka „Klimt u Attersee“ zve na putování po stopách tohoto velkého vídeňského umělce.
Wolfgangsee – jezero s výhledem
Kouzlo tyrkysově zbarveného jezera Wolfgangsees dotvářejí kromě jeho křišťálově čisté vody a úchvatné
přírody vůkol také půvabná historická městečka, která leží u jeho břehů. A tady je máme pěkně
pohromadě, i když každé v jiné části jezera: St. Wolfgang se svými úzkými spletitými uličkami a slavným
hotelem „Bílý koníček“ (Weißes Rössl), St. Gilgen se svými travnatými plážemi mezi ovocnými stromy a
rozkošným historickým centrem, Strobl se svou nabídkou koupališť a turistických stezek s dřevěnými
lávkami v horách. Krásný pohled na jezero se otevírá také z výšky. Vyjeďte nostalgickým vláčkem –
10
SOLN Á KOMORA
1 // Jezero Grundlsee
Půvabné, romantické, malebné. Jezero,
jaké se zjevuje jen ve snu.
2 // Řemeslnická tradice
Originální boty z obce Bad Goisern se dnes šijí
stejným způsobem jako před 100 lety.
3 // Zámek Ort
stojí na ostrově v jezeře Traunsee u malého
historického městečka Gmundenu.
nejstrmějším v Rakousku – z nádraží v St. Wolfgangu na domácí horu Schafberg a při zpáteční pěší túře
se kochejte výhledy na jezero a dalších 13 nádherných jezer v Solné komoře.
1 //
© 1 // Österreich Werbung/Peter Burgstaller 2 // Österreich Werbung/Peter Rigaud 3 // Oberösterreich Tourismus/Röbl
Hallstattské jezero – fjord v Alpách
Siveni, síhové, pstruzi – prastaré, ale o to chutnější ryby z čeledi lososovitých. Jimi se jen hemží vody
tohoto jezera, které se rozlévá uprostřed mystické archaické horské krajiny. Jakýsi Metuzalém mezi
jezery, jehož podvodní svět, dosahující hloubky až 125 metrů, oplývá neuvěřitelným živočišným a
rostlinným bohatstvím. Při plavbě na romantickém parníku si užíváme pohledu na jedno z nejkrásnějších
městeček světa. Hallstatt je takový architektonický klenot, že byl dokonce ještě jednou vybudován v Číně!
Ovšem krása originálu je přece jen nepřekonatelná. Ke svahům Solné hory se přimykají staré měšťanské
domy, hostince a pitoreskní hospůdky. Že „Hall“ znamená ve starogermánštině „sůl“ má – jak již víme –
své opodstatnění, které „těží“ ze 7000leté historie dobývání soli.
Síla starých tradic
Kam se jen v Solné komoře vrtneme, všude na nás dýchá historie. Snad nikde jinde v Rakousku netvoří
prastaré lidové obyčeje tak samozřejmou součást každodenního života jako v této oblasti. Nikde jinde
nemá rukodělná tvorba tak velkou tradici jako zde. Vezměme si například lidové kroje. Ve štýrské části
Solné komory najdeme nejlepší dílny, kde se šijí nejkrásnější kroje z pestrobarevných ručně potištěných
látek. Každý kroj se šije na míru pro individuálního zákazníka. Stejně jako kdysi se i dnes v malebné obci
Bad Gloisern u Hallstattského jezera šijí slavné „Goisernské boty“. Jsou typické především svým dvojitým
stehem, který se provádí pomocí klasického šídla. A tak se před 140 lety narodily první pohorky.
Adieu Solná komoro, blížíme se k Salcburku
Pro rodiny s dětmi, které po návštěvě Solné komory směřují na návštěvu města Salcburku, máme
připraveny dvě atrakce: hrad u městečka Werfen a Obří ledovou jeskyni. Na strmé kuželovité hoře nad
Werfenem se tyčí 900 let starý, hrdý a nedobytný hrad Werfen. Když po prudkém výstupu popadneme
dech a podíváme se skrz střílny v ochranných hradbách, budeme uchváceni pohledem na mohutné skály
Tennenského pohoří. Při prohlídce hradu se vnoříme do temného středověku a na závěr se pobavíme
při přehlídkách letů domácích dravců. Jen pár kilometrů odtud se otevírá chřtán největší ledové jeskyně
světa. Při komentované prohlídce tohoto působivého jeskynního labyrintu můžeme obdivovat bizarní
ledové formace vskutku obřích rozměrů: krápníky seřazené jeden vedle druhého jako varhanní píšťaly,
ledové hory s obvodem 70 metrů, figury, které jednou připomínají ledního medvěda a jindy zase závoj
pohádkové Ledové královny – dostatek námětů při tajemné cestě do říše fantazie.
Fulminantní závěr: Mozartovo město
Díky italskému charakteru jeho barokních staveb se také Salcburku přezdívá „Řím severu“. Historické
jádro je protkáno hustou spletí uliček, z nichž vedou průchody romantickými arkádovými dvory na
prostorná náměstí s nádhernými kostely, kašnami a paláci. Vzniklo tak nezaměnitelné a celistvé umělecké
dílo s neopakovatelnou atmosférou. Barokní zámky Mirabell a Hellbrunn se svými překrásnými parky,
salcburský chrám a středověká pevnost Hohensalzburg, trůnící hrdě nad městem, jsou jenom některé
z architektonických klenotů Salcburku. Velkou atrakcí je také Obilná ulička (Getreidegasse), v níž stojí
Mozartův rodný dům a kde se báječně nakupuje. A nad vší tou krásou kdysi vládli pevnou a často i krutou
rukou knížecí arcibiskupové. Své nezměrné bohatství získali mimochodem díky bílému zlatu ze Solné
komory. Sůl zajistila své zemi nebývalý blahobyt, který se dodnes odráží v barokní kráse ‚Solnohradu‘.
2 //
3 //
N ÁROD NÍ PARK VYS OKÉ TA URY
1 // Údolí supů
V Krumltalu v údolí Raurisertal jsou velmi
oblíbené výpravy se správci národního parku za
přírodními krásami a raritami.
Do přírody s odborníky
Profesionální správci – rangeři zavedou své svěřence
do nejméně probádaných končin národního parku
Vysoké Taury.
B
„Proti každému neduhu vyrostla nějaká ta bylinka,“ prohlásí s velkou vážností správce parku
Matthias. Chceme pochopitelně vědět, jak která bylina působí na naše zdraví. „Třezalka je výborná proti
depresím a stavům úzkosti, arnika zase léčí poranění a záněty,“ vysvětluje náš průvodce a bylinkový expert. Pomalu se vydáváme na pěší túru plnou vůní napříč okouzlující a majestátní vysokohorskou krajinou
Východního Tyrolska kolem obce Prägraten pod Grossvenedigerem. Procházíme přes neobhospodařované
louky, jimž se zde říká „Sajatmähder“, které však právě proto patří z botanického hlediska k nejzajímavějším oblastem národního parku Vysoké Taury. Sbíráme pilně bylinky a učíme se. Na závěr tohoto voňavého
a poučného výletu pak společně zpracováváme bylinky do podoby léčivých tinktur či chutných pomazánek.
Většina účastníků nebyla v národním parku poprvé. Někteří se pochlubili, že se za doprovodu průvodců
zúčastnili například mimořádně působivé túry, která je zavedla k prastaré salašnické osadě Innergschlöss
na konci snad nejkrásnějšího vysokohorského údolí Východních Alp s názvem Gschlößtal. „To byste se ale
také měli vypravit na dvoudenní túru na ledovec Teischnitzkees, který patří do glocknerské horské skupiny.
Ovšem to musíte ještě trochu trénovat, abyste měli sílu se vyhrabat z ledovcové trhliny, kam vás spustíme
na laně,“ se šibalským úsměvem říká náš milý Matthias, strážce všech pokladů národního parku.
12
Uprostřed obce Matrei ve Východním Tyrolsku
stojí dům, kde je umístěno návštěvnické
centrum národního parku. Výstava o NP
Vysoké Taury, která vypráví o historii této oblasti,
zabírá obě patra budovy. Počínaje bronzovou
situlou (vědro) z Welzlachu přes loviště z doby
kamenné až po postupné vytvoření zemědělských
struktur a salašnického hospodářství. Výstavu
komentují sami správci parku.
Pro zachování druhové rozmanitosti:
500 – 700 druhů motýlů bylo možné rozpoznat
na jen jediné horské louce. Kdo se o tom chce
přesvědčit sám, ten se přihlásí na tematické
putování za vzácnými druhy motýlů, jakými
jsou bezpochyby modrásek černoskvrnný nebo
hnědásek chrastavcový.
Zedlacher Paradies v údolí Virgental má
výstižný název. Toto místo je skutečným rájem na
zemi. Naučná lesní stezka vede více než 500 let
starým modřínovým lesem, který je svého druhu
nejstarší v Tyrolsku. Poutníci se dozvědí vše o
lese, zvířatech a zdejších ekosystémech.
© Österreich Werbung/Julia Knop
líží se celé stádo“, šeptá Andreas a pohybem ruky naznačuje, že si má každý připravit svůj
dalekohled. Zaostříme, zaměříme a hle, tady je máme. A pořádně vysoko. Jsou to nádherná zvířata
tihle kozorožci. A také vzácná, jak se vzápětí dozvídáme od našeho průvodce a správce národního
parku. „Po dlouhou dobu je zde v Ködnitztalu nikdo nespatřil, neboť byli prakticky vyhubeni,“
říká Andreas. Nejen zde, ale takřka v celých Alpách. Až v poslední době se díky pomoci člověka
opět navracejí do lůna Alp. Týká se to ale i jiných ohrožených druhů: počínaje vzácnými motýly a orlem
skalním konče. Všechna tato zvířata je dnes možné v národním parku Vysoké Taury s trochou štěstí
spatřit. Ideální je vydat se na tematické pěší túry s názvem Nature Watch, které se pořádají v obci Kals
pod Grossglocknerem. Účastníci tak mohou pozorovat zvířata v jejich přirozeném prostředí. To je cílem
správců parku, kteří jsou současně těmi nejkompetentnějšími průvodci milovníků opravdové a civilizací
nedotčené přírody. Umějí vyprávět o zvířatech a rostlinách v nejrozsáhlejším chráněném prostoru Alp
a vědí vše o každé z 266 třítisícovek, znají osobně každou z 10 roklí a s nadšením hovoří o obrovském
vodním bohatství, které tvoří 279 horských potoků, 26 vodopádů a 551 jezer.
S příchodem zimy, což bývá ve vysokohorském prostředí poměrně brzy, přichází také čas romantických
túr na sněžnicích. Tak jako v tento listopadový den, kdy se zasněžené vrcholy utápějí v matném přísvitu
prvních slunečních paprsků. Vybavena proviantem a doprovázena mladou správkyní národního parku se
šestičlenná skupinka neohrožených vydává na túru do východotyrolského údolí Virgental. Čtyři hodiny
trvá tato expedice, během níž se účastníci učí chovat se velmi tiše. „S přibývající zimou zvířatům ubývá
sil, a proto by se neměla rušit,“ říká Anna. A tak každý tichounce a nehlučně klade sněžnice do sněhu,
pomalu se pohybuje kupředu a rozhlíží se. Konečně zahlédne v dálce ve skalách stádo kamzíků a na
obloze prořízne vzduch svými křídly majestátní král nebes.
1 //
1 //
Keltské muzeum v Halleinu je svého druhu
nejvýznamnější v Evropě. Prostřednictvím
archeologických nálezů se zde rekonstruuje život
Keltů v alpském prostoru. Nejcennější nález:
2500 let stará bronzová konvice s hubičkou.
www.keltenmuseum.at
Čas pro snění: v nejvýše položené hvězdárně
Evropy, která stojí v horské vesničce
Königsleiten, je cesta do hlubin vesmíru
podmalovaná tichou hudbou. V planetáriu je pak
možné pozorovat na 7000 hvězd.
www.sternwarte-koenigsleiten.com
1 // Grossglocknerská vysokohorská silnice
Grandiozní panorama na nejvyšší hoře
Rakouska Grossglockneru
2 // Sepp Haslinger rýžuje zlato
Bývalý mistr Rakouska v rýžování zlata nachází za
pomoci mělké železné pánve zlatá zrna v zlatonosné
říčce v Rauriském údolí.
© 1 // Österreich Werbung/Thomas Ludwig 2 // www.goldsuchen.at
2 //
Starořímské město Aguntum bylo jediné
antické město, které Římané vybudovali na
území dnešního Tyrolska. Návštěvníci si zde
mohou prohlédnout zbytky termálních lázní,
části opevnění nebo atriový dům. V muzeu
se prostřednictvím četných nálezů seznámí s
životem Římanů v Alpách. www.agentum.com
ZA KRÁSAMI PANE NSKÉ PŘÍRODY
Klenoty přírody v národním parku
Starobylé alpské vesničky, grandiózní panoramata,
zlověstně hučící vodopády a další krásy národního
parku Vysoké Taury
Do závratných výšek: grossglocknerské
lanovky unášejí návštěvníky do fascinující
vysokohorské krajiny. Během jízdy se postupně
otevírá stále úchvatnější panoramatický pohled
na nejvyšší horu Rakouska a více než 50 dalších
třítisícovek. Fantastický výhled slibuje pozemní
lanovka na horu Reisseck v korutanském
údolí Mölltal, nejvýše položená úzkokolejka v
Evropě s úhlem stoupání až 82 procent. Nahoře
stojí horská restaurace, kde je možné se posilnit
na další cestu. Na druhé straně údolí pak stoupá
kolem vodní nádrže Rosswiese další pozemní
lanovka na Kreuzeck, která byla vybudována
již v roce 1956. Zde se pěším turistům otevírá
mimořádně krásná oblast s dalšími vrcholy horské
skupiny Kreuzeck a mnoha kilometry turistických
stezek.
Jak vzniká život? A jak může ve vysokých
nadmořských výškách existovat? BIOS
– centrum národního parku v obci
Mallnitz se ve svých expozicích zabývá
rozmanitými formami života a hříčkami
přírody. V návštěvnickém centru s názvem
Světy národního parku v Mittersillu se
vydáváme na virtuální putování do chráněného
vysokohorského prostoru: kolem Grossglockneru,
na ledovce nebo k vodopádům.
Dobrodružné nátury se vrhají na raftech do
zpěněných peřejí řek Isel a Möll nebo zlézají
kolmé skalni stěny hlubokých soutěsek,
jimiž se valí nezkrotné vody horských říček.
Tyto adrenalinové túry je radno absolvovat jen
se zkušeným průvodcem, který se umí v tomto
extrémním prostředí bezpečně pohybovat.
A ještě jednou adrenalin, tentokrát s krásným
výhledem: Osttirodler je spektakulární letní
bobová dráha. Na kolejích s nesčetnými zatáčkami
a prudkými „padáky“ se řítíme z lienzské lyžařské
oblasti Hochstein dolů do údolí. Fun Alpin je
název další bobové dráhy v této oblasti. Ďábelská
jízda začíná vedle parku s alpskou zvěří a tak je
možné během jízdy vidět pasoucí se jeleny a srny,
které jen tak něco nevyvede z míry.
Nedaleko korutanské obce Flattach si razí cestu
mezi skalisky jedna z nejimpozantnějších soutěsek
v celých Alpách s názvem Raggaschlucht.
Protéká jí mohutný a dravý horský potok, který se
proměňuje i ve vodopády. Návštěvníci procházejí
soutěskou po dřevěných lávkách a žasnou nad
zázraky matky přírody. Soutěsky, voda, skály
a velká dávka zábavy jsou hlavními aktéry ve
Vodním a zábavním parku Galitzenklamm. Při
bohatém programu sportovních aktivit se jistě
bude bavit celá rodina.
Kdo si chce po dni stráveném intenzivním
pochodováním po turistických stezkách v lůně
národního parku stejně intenzivně odpočinout,
ten navštíví termální lázně Spa Zell am See –
Kaprun. Na ploše 20 000 m² se mu dostane
nejvyšších požitků, jaké takové lázeňské zařízení
v Alpách může člověku přinést. Ostatně takových
příležitostí se v této oblasti naskýtá mnohem více,
například v Alpských lázních Gastein.
Hollersbašská bylinková zahrádka je malý
ráj. V tematicky členěné zahrádce se návštěvníci
seznámí s více než 500 druhy domácích bylin
a květin. A když se dostanou k části, kde jsou
vysazeny bobulovité rostliny, ochutnávání nebere
konce.
V Lienzu, poklidném hlavním městě Východního
Tyrolska, se lze krásně toulat středověkými
uličkami. Vysoko nad „slunečním městem“,
jak se často Lienzu říká, trůní zámek Bruck,
bývalé sídlo hrabat z Görzu. Dnes je zde umístěno
městské muzeum a obrazárna, v níž jsou
vystavena malířská díla místního rodáka Albína
Egger-Lienze.
Obec St. Jakob v údolí Defereggental žije
pokojným životem v duchu tradic svých předků.
Každý červen zde rozkvétají rozsáhlá pole
alpských růží (rododendrony), které promění
krajinu kolem jezera Obersee v horském sedle
Staller Sattel v moře nejrůznějších odstínů
červené barvy. Tento přírodní úkaz se pak náležitě
oslavuje: lidové soubory tančí, muzika vyhrává,
dobře se jí a pije, řemesla se předvádějí, děti si
hrají a všichni se náramně baví.
Horská vesnička Heiligenblut je sice milá a
romantická, ale současně vzbuzuje i jakousi
posvátnou úctu. Proč? Podívejte se, kde leží: přímo
nad ní se tyčí mohutný kamenný gigant. Jeho výška
je 3798 metrů a jmenuje se Grossglockner.
Kdo chce obra dobýt, vyráží na cestu pěšky z
Heiligenblutu. Kdo ho nechce dobývat, ale jen se
s ním seznámit, vyjede po Grossglocknerské
vysokohorské silnici autem. Nejslavnější
silnice v Rakousku překonává převýšení 2504
metrů, 36 zatáček a délku 48 kilometrů a své
uživatele unáší přímo do srdce národního parku
Vysoké Taury. Silnice vede několika klimatickými
pásmy: kolem rozkvetlých luk, voňavých lesů, dále
pak do vysokohorského prostoru a nakonec do
říše věčného sněhu a ledu.
Krimmelské vodopády patří k nejnavštěvovanějším přírodním pamětihodnostem v Rakousku. A
právem. Se svou výškou 380 metrů jsou nejvyšší
v Evropě a páté nejvyšší na světě!
Chcete najít zlatý poklad? Tedy vzhůru do
Rauriského údolí – nádherného, původního,
zlatokopeckého. Kdysi zde byly největší zlaté doly v
Evropě a současně nejvýše položené na světě. Doly
se zavřely a zlatá horečka pominula, ale zlato se
zde rýžuje kupodivu stále. Alespoň jako atrakce pro
turisty. V horské říčce Rauriser Ache lze s trochou
štěstí skutečně najít zlatá zrnka. Nu, a komu
štěstí přálo, ten si svůj poklad smí odvézt domů a s
ním i nezapomenutelnou vzpomínku na Rauris.
15
POD UNAJÍ
1 // Schlögenská smyčka
Výlet na kole kolem Schlögenské smyčky v
Horním Rakousku, kde se Dunaj rozhodl otočit
svůj tok o 180 stupňů.
Nechat se vést krásnými modrými vodami Dunaje
Projíždět na kole podél břehů Dunaje znamená se v mnoha
ohledech a pohledech vracet do minulosti. Avšak jen do té
doby, dokud nezabrzdíme u některého z vinařů ve Wachau.
L
idé v povodí Dunaje se nad „svým“ Dunajem rozplývají blahem a pýchou. „Ten Johann Strauss, ten
panečku moc dobře věděl, jak na to. Musel Dunaj moc milovat, když se mu podařilo zkomponovat
takové dílo,“ sděluje nám s neskrývanou hrdostí hostinský v malebné hornorakouské hospůdce. Nu,
asi ano. Valčík všech valčíků „Na krásném modrém Dunaji“ složil Johann Strauss mladší před 150
lety a pro mnohé je tato skladba neoficiální hymnou Rakouska. Zaslouží si Dunaj opravdu takové
ovace? Pokusíme se tomu přijít na kloub a vydáme se podél jeho břehů na cyklistickou expedici.
Ve vodách Dunaje se odráží modré nebe. Krajina kolem jeho břehů je mírně kopcovitá, porostlá krásnými
lesy a vinohrady. Člověk má pocit, jakoby byl samovolně unášen a ne, že musí vlastní silou šlapat do
pedálů. Snad je to tím, že se pohybujeme kupředu stejným směrem a i přibližně stejným tempem, jakým
protéká mohutný proud vody vedle nás. Po pár kilometrech pak zcela přestaneme vnímat, že vyvíjíme
jakoukoli fyzickou námahu a úplně se odevzdáme kráse krajiny. Současně se zostřuje i naše vnímání:
slyšíme šplouchání vlnek, cítíme vůni řeky a rostlin, vidíme všechny vzácné klenoty, které lemují a křižují
naše cesty. Radujeme se z malých půvabných městeček s úzkými uličkami a romantickými náměstími,
z malebných vinařských vesniček, klášterů, kostelů, hradů a hradních zřícenin… A obdivujeme zázraky
přírody, jakým je třeba Schlögenská dunajská smyčka, kde se řeka otáčí o 180 stupňů. Zde se určitě
zastavíme, vylezeme na kopec a podíváme se na tento neobvyklý úkaz svrchu. V záři zapadajícího slunce
nám připadá celý výjev jako ze sna. Přepadá nás melancholická nálada, kterou ještě umocníme tím, když
si přečteme v kameni vyrytou básničku, která zní asi takto: „Když skloníš svůj zrak dolů k Dunaji, přitom
pomyslíš na něco tvému srdci milého a pohroužíš se do tichého rozjímání, pak se ti splní jedno přání.“
Nu což, už se tak stalo.
Dunajská cyklotrasa
Cyklotrasa podél Dunaje měří 2800 km a vede z
Německa až k Černému moři. Její nejoblíbenější
úsek vede z Pasova do Vídně a měří 325 km.
Celý úsek Rakouskem je velmi dobře vybudovaný
a snadno sjízdný, proto je vhodný i pro rodiny s
dětmi. www.donauradweg.at
I v dalších dnech se necháváme Dunajem unášet do dalších míst naší touhy. A ejhle, tady jedno
takové máme, a hned světové kulturní dědictví! Dunaj nás přivedl do Wachau. Kolem strmých skalisek,
pěstěných vinohradů, temně zelených lesů, klášterů a hradů se poetickým wachauských údolím klikatí
tok Dunaje. Od západu na východ, od Melku až po Krems – vše je zde světové kulturní dědictví. Jak nádherná je jeho krajina s právě rozkvetlými meruňkovými stromy, které svou opojnou vůní prosycují vzduch
kolem nás. Jak krásné jsou prastaré kamenné terasy s vinnou révou, které se táhnou jako grafické křivky
po svazích nad řekou. V malebných vesničkách najdeme malé rozkošné krámky s produkty z meruněk,
starobylé vinné šenky a vždy usměvavý lid wachauský. Pokud skutečně existuje „ostrov blaženosti“, pak
je to zde. Ale i tato blaženost musí být vykoupena tvrdou a poctivou prací, jak se dozvídáme od vinaře z
Dürnsteinu: „Tam nahoře děláme všechno ručně, traktor se tam nedostane. Proto je také naše víno tak
jedinečné,“ říká a tváří se přitom moc šťastně.
Cesta králů a císařů
Stará královská cesta vedla po Dunaji z Řezna
přes Linec a Vídeň až do Budapešti. Úsek,
který vede Rakouskem, je srdcem habsburské
monarchie. Stojí zde hrady, zámky a kláštery,
které nám zanechali bývalí vládci Evropy.
strassederkaiserundkoenige.com
16
© Österreich Werbung/Peter Burgstaller
Vinaři jsou vůbec velmi elokventními advokáty svého vinařského řemesla a kvality svých vín. To už
jsme pochopili. Chtěli jsme si jen krátce odpočinout a teď už tady sedíme dvě hodiny. Sedíme, klábosíme, popíjíme a nelitujeme. Poznali jsme zdejší vinařskou mentalitu a stavovskou čest, ochutnáváme jedinečné Veltlínské zelené, kocháme se pohledem na impozantní kostelní věž a celé městečko Dürnstein, až
naše zraky sklouznou k hladině Dunaje. Johann Strauss měl pravdu: Dunaj je nejlépe opěvovat v rytmu
valčíku a při sklence vína.
Stezka světového dědictví ve Wachau
Krásy Wachau lze objevovat i pěšky: na 180
km dlouhé stezce s celkem 14 etapami. Zdravý
pohyb, krásná příroda, vynikající regionální
lahůdky a ušlechtilé víno vytvářejí z tohoto
putování požitek pro všechny smysly.
www.wachau.com
1 //
2 //
3 //
4 //
© 1 // Österreich Werbung/Peter Burgstaller 2 // Österreich Werbung/Wolfgang Schardt 3 // Österreich Werbung/Mooslechner 4 // Österreich Werbung/Volker Preusser
1 //
PODUNAJÍ
1 // Linec Z hlavního města Horního Rakouska se stala životem pulzující kulturní metropole.
2 // Originální a nezaměnitelný Nejstarší známý cukrářský recept na světě náleží „Lineckému dortu“ a pochází z roku 1653.
3 // Dunajská cyklotrasa Cyklisté projíždějí krásnou krajinou kolem jedinečných kulturních a historických pamětihodností.
4 // Klášter Melk Mohutná barokní stavba je dominantou Wachau a patří na Seznam světového dědictví UNESCO.
Poklady Podunají
Linz Historické a moderní, dynamicky se rozvíjející, kulturně i hospodářsky vzkvétající město, které
je otevřené světu a novým výzvám. Harmonické
soužití staré a nové architektury a vynikající
kulturní nabídka mu přinášejí i řadu mezinárodních úznání. Takový je dnes Linec, dříve „šedivé“
průmyslové město, které však bylo vždy důležitou
obchodní křižovatkou. Moderní Linec reprezentují
zejména Ars Electronica Center, známé centrum
multimediálních experimentů, působivé skleněné
muzeum umění Lentos u břehů Dunaje, stejně
jako nově otevřené hudební divadlo a současně
nejmodernější operní dům v Evropě. Linec zkrátka
žije. www.linz.at/Tourismus
Schlögenská smyčka
Na jednom místě má člověk náhle pocit, že jej
Dunaj ze všech stran obklíčil. Utíká na kopec,
aby se vysvobodil, a vidí „hornorakouský přírodní
zázrak“ – Schlögenskou smyčku. Tento ojedinělý
přírodní úkaz je nejmarkantnější říční meandr v
Evropě, kde se řeka otáčí o 180 stupňů a dvakrát
mění svůj směr. www.oberoesterreich.at
Grein
Jedno z nejidyličtějších městeček v Podunají leží
přesně tam, kde se mohutný tok Dunaje vkliňuje
mezi měkce zvlněné kopce jižního Mühlviertelu. V
Greinu stojí za to navštívit Muzeum lodní plavby,
kde se dozvíme, že lodní doprava byla dříve nejdůležitějším zdrojem příjmů města a přivedla jej
tak k nebývalému rozkvětu. Vysoko nad městem
trůní již přes 500 let zámek Greinburg. Je nejstarším obytným zámkem v Rakousku a od roku 1823
je majetkem vévodské rodiny Sachsen-Coburg a
Gotha. Zámek se pyšní nádherným renesančním
arkádovým nádvořím. www.grein.info
Maria Taferl
Vznik poutního místa Maria Taferl je úzce spjat
s legendou o zázračném uzdravení dvou mužů:
pasáka dobytka a místního soudce. Oba byli,
poté co se modlili u dubu, na němž visel dřevěný
kříž, zbaveni svých nemocí. Počet poutníků, kteří
na základě tohoto zázraku a také zjevení andělů
přicházeli, stále vzrůstal. Z toho důvodu bylo v 17.
století započato se stavbou poutního kostela, který
stojí vysoko nad dunajským údolím a je od něj
úchvatný pohled na Alpy. www.mariataferl.at
Melk
Je to velkolepá podívaná. Když se benediktinský
klášter Melk rozzáří ve světle prvních ranních
slunečních paprsků, má člověk dojem, jakoby
náhle ožil kolosální monument. Největší barokní
stavba v Rakousku a dominanta Wachau,
hrdě trůnící na skále nad Dunajem, patří k
nejimpozantnějším barokním stavbám v Evropě.
Již 900 let je duchovním a kulturním centrem
a od roku 2000 také světovým kulturním
dědictvím UNESCO. U nohou mu leží jedna z
nejpůsobivějších kulturních krajin světa. Její
typický ráz vytvářejí strmé terasovité vinohrady,
které v důsledku povahy terénu obdělávají vinaři
ručně. Na jaře se z klášterní zahrady otevírá
úchvatný pohled na meruňkové stromy, které
proměňují krajinu v bílé a voňavé moře květů.
www.stiftmelk.at
Hradní zřícenina Aggstein
Zbytky nejslavnějšího rytířského hradu v Rakousku
trůní již přes 900 let nad údolím Dunaje. Vážou se
k němu tajemné legendy a příběhy plné krutosti
a násilí. Hrad jako z pohádky a ideální kulisa pro
filmaře: se skrytými schodišti, věžemi, žalářem,
rytířským sálem a kaplí. Úchvatný je nejen pohled
do středověku, ale také na modrou stužku Dunaje
a zelené moře Dunkelsteinského lesa.
www.ruineaggstein.at
Dürnstein
Přívlastek „Perla Wachau“ zdobí historické město
Dürnstein. Na místním hradě byl před více než
800 lety držen v zajetí anglický král Richard Lví
srdce. K nejvýznamnějším stavbám patří klášterní
kostel se zdaleka viditelnou modrobílou věží. Odtud je také nejkrásnější pohled na údolí Wachau.
Zvláště krásná je procházka středověkým centrem
města s množstvím klikatých uliček, které ústí na
nábřeží Dunaje. www.duernstein.at
Krems
Na konci Wachau stojí tisícileté město Krems.
Je to město kontrastů, neboť dokázalo zachovat
historický odkaz svých předků a nenásilně jej
skloubit s dynamikou dnešní doby, což se projevuje především v harmonickém soužití historických
a moderních staveb. Krems je těsně spjatý s
vinařstvím. Tato tradice propůjčila nezaměnitelný ráz okolní krajině a odráží se i v životním
stylu místních obyvatel. Bohatá je i jeho kulturní
nabídka. Z budovy bývalé tabákové továrny vznikla
Hala umění (Kunsthalle Krems), která tvoří jádro
Umělecké míle (Kunstmeile Krems), k níž patří
také Muzeum karikatury. Velkými atrakcemi města
jsou také Svět vinařských zážitků a Muzeum
vinařství. Historická brána v městské čtvrti Stein
je i vstupní branou do dávné minulosti Kremsu,
kterou zhmotňuje především dominikánský kostel
a Gozzův hrad (Gozzoburg). Na každém kroku zde
ožívá středověk a návštěvník se dozví i lecjakou
zajímavost o bývalém majiteli hradu městském
soudci Gozzovi. www.krems.info
Klášter Klosterneuburg
Nedaleko Vídně stojí nádherný klášter s mnoha
sakrálními uměleckými poklady. Augustiánský
klášter Klosterneuburg založil roku 1114 markrabě Leopold III., svatý muž, který našel pod zdejším
oltářem místo svého posledního odpočinku. Císař
Karel V. nechává začátkem 18. století budovu přestavět v barokním slohu podle vzoru španělského
Escorialu; vzniká nádherná Sala terrena, která
která dnes slouží jako výchozí místo rozličných
tematických prohlídek kláštera. K nejvzácnějším
sakrálním klenotům patří Verdunský oltář z roku
1181 mistra Mikuláše z Verdunu, jedna z největších dochovaných zlatnických prací z románského
období. Klášter je současně nejstarší a se svými
108 hektary také největší vinařský podnik v
Rakousku. Ochutnávka vína v klášterní vinotéce je
skutečný zážitek. www.stift-klosterneuburg.at
19
POD UNAJÍ
1 // Kultura na Dunaji Koncertní síň pod širým nebem zvaná Wolkenturm v parku zámku Grafenegg.
2 // Linzer Klangwolke (Oblaky tónů) Spektakulární hudební pořad, který tvoří pomyslný most mezi moderním festivalem
Ars Electronica a klasickým Brucknerovým festivalem.
Dunajské kulturní variace
Brucknerův festival
Světově proslulý hudební skladatel Anton
Bruckner nacházel v Linci inspiraci pro svou
tvorbu. Během zářijového Brucknerova festivalu
bude tento mistr velkých patetických symfonií
opět probuzen k životu, alespoň z hlediska
hudebního. Posluchači se mohou těšit na
obrovský akustický zážitek v Brucknerově
městě Linci. www.brucknerfest.at
Festival ARS Electronica
Se svým specifickým zaměřením a dlouholetou
tradicí je dnes Ars Electronica světově unikátní
platformou digitálního umění, nových technologií
a mediální kultury. V rámci více než 200 projektů
se angažovaní vizionáři zabývají s velkou dávkou
kreativity, idealismu i vědecké odbornosti
tématy, která by měla změnit životy jednotlivců i
společnosti. www.aec.at/festival
Výstavy na zámku Schallaburg
Renesanční zámek je vzácný architektonický
klenot, který žije bohatým kulturním životem.
Každý rok se zde koná celá řada mimořádných
výstav, z nichž se většina zabývá významnými
historickými událostmi. V roce 2015 pořádá
Schallaburg rozsáhlou výstavu o Vikinzích.
www.schallaburg.at
Barokní dny v klášteře Melk
Festival barokní hudby ve světovém kulturním
dědictví za účasti renomovaných světových
orchestrů a sólistů. „Je to velký svátek pro
zrak i sluch,“ slibují pořadatelé a mají pravdu.
Krása kláštera, půvab Wachau, srdečnost
pohostinných benediktinů a hudba na nejvyšší
úrovni jsou zárukou zážitků pro všechny smysly.
Místa konání: klášterní kostel, zahradní pavilon
nebo také nedaleký zámek Pielach.
www.barocktagemelk.at
20
Meruňkové posvícení ve Wachau
Meruňky jsou kulinářským symbolem Wachau a
svou chutí dobyly svět. Jsou i výrazem kulturní
tradice a slunného životního stylu zdejších
obyvatel. V létě, v době sklizně, se pořádají
nejrůznější lidové slavnosti k jejich poctě –
zejména pak legendární meruňková posvícení.
V malých středověkých městečkách vládne
slavnostní nálada. Místní lidé předvádějí hostům,
jaké lahůdky lze z měruněk vykouzlit: meruňkové
knedlíky, marmelády, moučníky… Všude se
pak tančí, hraje, hoduje a připíjí – samozřejmě
wachauským vínem nebo štamprlí meruňkovice.
Nejpozději v této chvíli pochopí host, jak je to s tou
pověstnou „slunnou wachauskou duší“.
Dunajský festival v Kremsu
Na hosty Dunajského festivalu čeká mnoho
překvapení. Krems se jim totiž představí zcela
netradiční kombinací kuriózního tance, experimentálních hudebních forem a excentrického
herectví. Daleko, velmi daleko od „středního
proudu“. Pořadatelé přitom kladou důraz na (ještě)
neznámé umělce a na vlastní produkce, které
lze vidět a zažít jen zde. Přesto i sem zavítají a
rády zde vystupují hvězdy mezinárodního nebe.
A tak se stává, že zde představí jedno ze svých
alb zpěvák Rufus Wainwright, vystoupí slavná
americká punková kapela Melvins, kontroverzní
elektronická hudebnice Peaches nebo velšský
zpěvák a multiinstrumentalista John Cale.
www.donaufestival.at
Všechny tóny světa v Kremsu a okolí
Festival se zvláštním názvem „Hladce a obrace“
je jedním z nejpříjemnějších hudebních festivalů
země. Vládne zde multikulturní duch, neboť se zde
setkávají hudebníci z celého světa. Dunajské údolí
se v této době rozezní zvuky svérázných nástrojů,
divokým a sladkým zpěvem písní exotických
světových kultur. Pro lepší srozumitelnost má sice
festival „Hladce a obrace“ přídomek „Hudební
festival lidové hudby“, ale ani toto označení
nevystihuje plně rozsah repertoáru, v němž se
prolínají lidové kulturní tradice mnoha zemí světa.
Místem konání festivalu jsou vinné šenky ve
Wachau, dunajský zámek Spitz, kostel minoritů v
Kremsu nebo klášter Göttweig. Inspirující místa s
inspirující hudbou. www.glattundverkehrt.at
Hudební festival na zámku Grafenegg
Letní den na zámku Grafenegg, postaveném ve
stylu romantického historismu, by mohl vypadat
takto: navštívíme zámek a poté si vyzvedneme
piknikový koš s mnoha dobrotami a vydáme se na
procházku do nádherné anglické zahrady. Najdeme
si stinné místečko pod některým ze staletých dubů
a naladíme se na koncert v podání světových
orchestrů a sólistů, který záhy zazní z Wolkenturmu, moderního pavilonu pod širým nebem. Nu, a
pokud by pršelo, uchýlíme se do koncertní haly a
oddáváme se dále nádherným tónům hudby. Na
závěr večera si ještě v zámeckém vinném sklípku
dáme sklenku vína od kamplatských vinařů a bude
nám dobře. www.grafenegg.com
Archeologický park Carnuntum
V roce 6 n.l. založil pozdější římský císař Tiberius
opevněný zimní vojenský tábor v oblasti Carnuntum – zárodek budoucí stejně slavné jako
významné metropole Římské říše. V následujících
staletích byl Carnuntum, hlavní město římské
provincie Horní Panonie, mnohdy centrem světové
politiky. Dnes byly nejdůležitější architektonické
objekty starořímského města, k nimž patří městská vila, typický římský dům nebo veřejné termální
lázně, věrně zrekonstruovány. Nejde přitom o
fiktivní či muzeální objekty, ale o obyvatelné domy,
vybavené podlahovým vytápěním a funkčními
kuchyněmi. www.carnuntum.co.at
© 1 // Alexander Haiden 2 // Österreich Werbung/Roebl
1 //
2 //
1 //
KOR UTANY
1 // Wörthersee
Korutanské jezero Wörthersee je nejen div
přírody, ale také centrum společenského
života a architektonický klenot.
Poezie podvodního světa jezer
Co vede člověka k tomu, aby se v noci ponořil do hlubin
horského jezera? Především je to touha prozkoumat fascinující, nedotčený a mystický svět plný magických obrazů.
V
e chvíli, kdy se louky a lesy kolem jezera Weissensee koupou v posledních slunečních paprscích,
které je halí do teplého světla, jdeme se koupat i my. Vlastně spíše potápět. Pomalu se soukáme do našich potápěčských obleků a cítíme lehkou nervozitu z nadcházejícícho neobvyklého
dobrodružství. Všude je posvátné ticho, které ruší jen neúnavné cvrkání cvrčků, tento věčný
zvukový doprovod teplých letních nocí. Bezmračná obloha slibuje hvězdnou noc, což znamená, že
nám bude na cestu do hlubin jezera svítit žlutý kotouč měsíce. Přesto však máme připravené speciální
potápěčské svítilny, které nám umožní probádat fascinující podvodní svět nočního jezera Weissensee,
především pak jeho nejhlubších částí. Třebaže to zní paradoxně, ale mimořádný půvab nočního potápění
spočívá právě v omezené viditelnosti. Člověk sice vnímá jen to, co se objeví v kuželu světla, zato však
daleko soustředěněji, neboť se tak dokáže zaměřit na detaily: například na nádherné barvy rostlin a
živočichů, které by jinak tak intenzivně nevnímal.
Ještě jednou si každý zkontroluje svou výstroj: maska, ploutve, tlaková láhev, kompas, hloubkoměr, opasek s olovy, kamera – vše je připraveno. A už se noříme do ztemnělých a přece křišťálových vod tohoto
jezera, které je svou průzračně čistou vodou známé i daleko za hranicemi svých domovských Korutan. Již
po pár metrech zahlédneme podezřelý stín. Namíříme na něj kužel světla a vidíme nádherný exemplář
štiky, jak nehnutě stojí či možná sedí – ono se to u štik nepozná – mezi stébly rákosí a zřejmě číhá na
svou oběť. Nu, my to asi nebudeme. Naopak. Tito v noci aktivní dravci se stávají obětí našich podvodních
kamer. A ulovili jsme jich opravdu hodně.
© Österreich Werbung/Peter Burgstaller
Pijte co hrdlo ráčí – někdy i když neráčí
Voda všech korutanských jezer je pitná. A také
teplá. Proto se v korutanských jezerech dá dlouho
a daleko plavat. Téměř tropické podmínky panují
u jezera Klopeiner See, jehož voda dosahuje v létě
až 28°C. Je tak nejteplejší v Evropě.
Renesance c. a k. plováren ze dřeva
V 19. století byly v rozkvětu. Dnes se tato klasická
zařízení všude v Korutanech obnovují. Snad z
určité nostalgie po starých dobrých časech?
V každém případě doporučujeme navštívit 1.
Korutanskou plovárnu v Millstattu nabo Werzerovu
plovárnu u jezera Wörthersee.
Z mola do koncertní síně
Hudební festivaly, jakými jsou Wörther See
Classics, Korutanské léto nebo Mezinárodní
týdny hudby v Millstattu, perfektně doplňují letní
dovolenou u korutanských jezer.
Ve zdánlivě beztížném stavu plujeme tímto tajemným mlčenlivým světem. Pomalu se blížíme k
našemu cíli, okouzlujícímu leknínovému poli před jezerním koupalištěm. Jsme doslova ohromeni až
neskutečnou krásou této podvodní zahrady, v níž se to hemží malými barevnými rybkami. Stejným
způsobem nás fascinoval i podvodní les, jehož tajemství jsme, tentokrát za denního světla, odhalovali
o pár dní dříve. Staré stromy, které v průběhu času pohltila voda, nyní poskytují ideální životní prostor stříbřitým ploticím s červenýma očima nebo i našim starým známým kaprům. Unikátní u jezera
Weissensee je nejen jeho vysoká nadmořská výška, příjemně teplá voda a nedotčená podvodní fauna a
flóra, ale také čistota jeho vody, která za dne umožnuje potápěčům vidět do dálky až patnácti metrů. Díky
nádherné smaragdově zelené barvě se jezeru přezdívá „Karibik Alp“. Jeho jedinečnost umocňuje také
fakt, že rovné dvě třetiny jeho břehů jsou zcela nedotčené civilizací.
Avšak pozor, nějak jsme se zapovídali a skoro se srazili s rakem pruhovaným, který se náhle ve
světle reflektorů objevil na scéně. Zlomek sekundy zaváhal, podíval se, kdo to ruší jeho noční aktivity,
poté zakmital svými tykadly a bleskurychle zmizel za kamenem. Člověk by nevěřil, jak je v noci v jezeře
Weissensee živo. Tady pluje pstruh jezerní, o kousek dál na nás zvědavě poulí oči mladý okoun a tu se
kolem nás dokonce prohnalo celé hejno candátů. Ovšem jelikož jsme tvorové suchozemští, je pomalu
čas opustit toto podvodní říši a vrátit se zpátky na pevnou zem. Když se vynoříme, nebe je plné zářivých
hvězd. A když vylezeme na břeh a zadíváme se na vodní hladinu, s překvapením zjistíme, že se zrcadlí i
v hladině jezera. Později v hostinci u dobré večeře a pořádného půllitru piva si budeme halasně sdělovat
své dojmy z našeho potápěčského výletu. Teď ale stojíme mlčky v naprostém tichu letní noci na břehu
jezera a jsme plni pokory vůči magické moci matky přírody.
23
© 1 // Steiermark Tourismus/Harry Schiffer 2 // Österreich Werbung/Peter Burgstaller
1 //
2 //
ŠTÝRSKO
1 // Dýně - štýrské kulturní dědictví
Slupky zbavená dýňová jádra se nejen lisují
do podoby oleje, ale také se praží a konzumují
jako delikatesa.
2 // Štýrské víno
Idylický kraj s vinohrady ve slunném jižním
Štýrsku v blízkosti obce Gamlitz.
Ořechový, aromatický, poctivý, štýrský
Olej z dýňových jader má osobnost – stejně jako ji
mají ti, kteří jej vyrábějí. Nejlépe bude, když se o tom
přesvědčíme sami, a sice přímo na selském statku.
J
e to jeden z těch nádherných podzimních dnů, kdy se průzračně čistý vzduch tetelí v teplých
paprscích štýrského slunce, které prozařují ohnivě a zlatavě zbarvené listí mohutných stromů.
Grainovic babička sedí ve své nezničitelné zástěře na dřevěném štokrleti uprostřed pole a čistí
dýně. Dělá to tak každý rok a již tak dlouho, že sama neví, kdy k této bohulibé činnosti zasedla
poprvé. V dnešní době se sice už jen zřídka a jen malý počet těchto plodů podzimu čistí ručně, ale
je to rituál, který neoddělitelně patří k tomuto ročnímu období. „Je to dávná tradice a jako taková by měla
zůstat zachována i v dnešním světě plném techniky,“ říká usměvavá stařenka. Člověk by myslel, že se
po očištění dýně bude zpracovávat její dužina, avšak chyba lávky. Největší poklad je ukrytý hluboko uvnitř
plodu. Jsou to jeho jádra. Tisíce jader je třeba posbírat, umlít, uhníst, upražit a vylisovat – tak vzniká
vzácný a chuťově nezaměnitelný olej z dýňových jader.
Olej, který má osobnost. Podobných rodin, jako je ta Grainova, je v této oblasti mnoho. Po generace
se na svých statcích zabývají výrobou „zeleného zlata“, jak se pro jeho zbarvení oleji říká. Kdo takový
statek navštíví, má možnost vesele ochutnávat a samozřejmě také vesele nakupovat. A kdo ochutnává
poprvé, bývá obvykle překvapen, jak intenzivní a specifická je jeho jemná ořechová chuť a jak zvláštní
jeho tmavě zelená barva. ‚Tento olej je něco mimořádného, o tom není sporu,‘ pomyslí si degustátorzačátečník a nejpozději po druhé ochutnávce, možná v podobě dipu ke kousku křupavého selského
chleba či jemné zálivky salátu z čerstvých jemně nahořklých čekankových puků, si olej z dýňových jader
zajistí pevné místo v srdci a ve špajzce každého labužníka. Za studena lisovaný olej není jen úžasně
chutný, jako přírodní produkt je i úžasně zdravý. Obsahuje mimo jiné celou řadu vitamínů, minerálních
látek a nenasycených mastných kyselin. Působí mimo jiné blahodárně na srdce, krevní oběh a zpomaluje
proces stárnutí buněk. A jelikož je jeho „štýrský“ původ chráněn Evropskou unií, platí i neobyčejně přísná
pravidla pro jeho výrobu.
Ale zpátky na statek Grainových, kde se celým dvorem pomalu šíří nádherná vůně kaštanů,
které se pečou na rozžhavených dřevěných uhlících. Stejně jako kukuřičné klasy, které tak báječně
chutnají osolené a přelité máslem. K těmto lahůdkám se pak popíjí – jako ostatně vždy v tuto dobu –
mladý burčák, velmi oblíbený meziprodukt při výrobě vína. Tento částečně zkvašený mošt s typickým
kvasničným zákalem obsahuje chuťově harmonický poměr alkoholu, cukru a kyselin. A skvěle chutná
právě v kombinaci s právě dopečenými kaštany. Nu, a když už se od vína-nemluvněte dostáváme ke
zralým štýrským vínům, je třeba zdůraznit, že víno je hned za olejem z dýňových jader druhým největším
exportním šlágrem Štýrska. Není proto divu, že je v sousedství tolik vinařských statků a vinných šenků.
Komu jednou zachutná vynikající Burgunské bílé nebo Ryzlink vlašský, tomu se už nebude chtít pryč.
Příliš dobře si začíná rozumět s vínem a také se svým hostitelem srdečným štýrským vinařem. Neboť
vězte, že lidé ze Štýrska mají obzvláště slunnou a příjemnou mentalitu. A tak sedíme dál ve stinné
zahrádce, posloucháme veselé i smutné příběhy z oblasti a popíjíme, tentokrát pro změnu jemně
kořeněné víno Chardonnay. Že nejsme v zemi dýňového oleje a vína naposledy, je nad podzimní slunce
jasné. Stejně jasné, jako že si v kufru našeho vozu hrdě odvážíme několik lahví „zeleného zlata“.
Putování za vínem
Příjemně teplé podnebí jižního Štýrska má nejen
pozitivní vliv na pěstování vinnné révy a ovoce,
je také ideální pro výlety po různých tematických
stezkách, většinou pak za regionálními
kulinářskými lahůdkami v tradičních hostincích.
Štýrská olejová stopa
Trasa po stopách štýrského oleje z dýňových
jader vede ze Stainzu do Eibiswaldu. Projekt
s tímto názvem sdružuje 14 selských statků
zaměřených na výrobu tohoto oleje a 20
hostinců zaměřených na přípravu klasických i
inovativních pokrmů z dýní. Tip pro vás od nás:
nechte své auto odpočivat a vydejte se cestu
za dýňovými lahůdkami na kole, romantickým
výletním vláčkem nebo na historickém traktoru.
www.oelspur.at
Typické, regionální, štýrské
Co musíte bezpodmínečně ochutnat: salát z
„ohnivých“ fazolí a hovězí maso nakyselo s
dýňovým olejem, Breinwurst – klobásky na
způsob jelit, Heidensterz – pohanková kaše,
kuře s křupavou kůrkou.
25
N EJ KRÁSNĚJŠ Í M ÍS TA VE ŠTÝRSKU
1 // Národní park Gesäuse
Příjemný odpočinek v nedotčeném ráji: horská chata Mödlinger Hütte.
2 // Architektura v Grazu
Dům umění je symbolem odvážného stavitelského umění v progresivním a avantgardním městě Grazu.
Vítejte v zemi požitků!
Láska ke Štýrsku prochází žaludkem. Ne nadarmo
se říká Štýrsku „Zelené srdce Rakouska“ a stále
častěji pak „rakouské lahůdkářství“. Vždyť se
zde pěstují, chovají a vyrábějí ty nejlepší a také
nejzdravější produkty ekologického zemědělství,
jaké si jen lze představit: od oleje z dýňových
jader až po jablka, od vína k sýru a od zvěřiny k
rybám. Repertoár je stejně pestrý, jak rozmanitá
je štýrská krajina. Od Dachsteinu na severu až
k vinohradnickým oblastem na jihu panuje vždy
kulinářská konjunktura, neboť gastronomický rok
je rozdělený do období, která ovládají pokaždé
jiné sezonní lahůdky. Proto se nyní vydejme na
dobyvačné tažení za dobrým jídlem a pitím!
uměleckému a architektonickému dílu a také k
lidem, kteří jej dokázali vytvořit.
Radosti kulinářské v kraji Ausseer Land
Nejprve se touláme po horách, poté po promenádách kolem jezer s honosnými vilami z
dob rakousko-uherské monarchie a nakonec
zasedneme na terase nad některým z úchvatných
jezer v této štýrské části Solné komory a pochutnáváme si křehkém do růžova upečeném mase
sivena severního. Za dezertem stojí za to zajet do
sousedního, již hornorakouského, Bad Ischlu a zde
pak honem rychle do světově proslulé cukrárny
Zauner, která byla založena již v roce 1832.
Legendární „Zaunerova štóla“ je již přes sto let
jednou z nejoblíbenějších specialit domu. A kromě
toho na milovníky sladkostí čeká největší bufet se
zákusky v celém Rakousku.
Nespoutaná romantika: Gesäuse
Když Bůh tvořil tento kout světa, musel mít zvláště
kreativní den. S ohlušujícím řevem „hučí vody po
skalinách“ a sbírají se v divoký proud řeky Enns,
která si razí cestu údolím, protínajícím od západu
na východ celý národní park. Zlostně zpěněné
vody této řeky se valí mezi rozeklanými skalami
hlubokých soutěsek a vytvářejí tak typický obraz
této bizarní divoce romantické krajiny. Na tuto
podívanou shlížejí svrchu majestátní kamenné
vrcholy Ennstalských Alp, jejichž svahy jsou v
nižších polohách porostlé hustými lesy. Ostatně
lesy tvoří 60 procent plochy celého Štýrska. Proto
se mu také přezdívá „zelené srdce“. V této v
pravém slova smyslu božské krajině nenacházejí
únik od hluku a spěchu všedního dne jen lidé.
Ideální podmínky zde mají i volně žijící zvířata,
která se pasou na mladé travičce a čerstvých
bylinkách v nadmořských výškách mezi 700 a
1600 metry. Tyto podmínky se pak plně odrážejí
v kvalitě masa a v bohaté kulinářské nabídce
místních hostinců. Zvláště na podzim překypují
jídelní lístky nabídkami vynikajících zvěřinových
pokrmů. A tak, než se vydáte na cestu do
Mariazellu, nezapomeňte se posilnit báječným
srnčím, kamzičím nebo jelením ragú s houskovým
knedlíkem.
Největší klášterní knihovna na světě
Benediktinský klášter Admont ukrývá „osmý
div světa“, jak se v 19. století označovala jeho
klášterní knihovna. Stovky a stovky let se zde
sbíralo a archivovalo vědění jednotlivých epoch.
Velkou zásluhu na bohatých knižních sbírkách
mají mniši benediktíni, kteří byli po staletí
nositeli kultury a vzdělanosti. Pod 7 kopulovitými
klenbami, v prostoru o délce 70 metrů je uloženo
přes 70 000 knih – neuvěřitelná dimenze a
neuvěřitelný počet. Kráčí-li člověk po mramorové
podlaze nádhernými 13 metrů vysokými sály s
nástropními freskami Bartolomea Altomonteho a
kolem svazků knih se zlatem zdobenými ořízkami,
pocítí hlubokou úctu k tomuto mistrovskému
Mariazell má k bohu blíže: v bazilice i na
horách
Kdo se chce po prohlídce Mariazellu, jednoho z
nejvýznamnějších evropských poutních míst, stáhnout k skutečně nerušenému rozjímání v samotě
hor, ten vyjede lanovkou na horu Bürgeralpe. A
když už má samoty dost, jde se spolu s ostatními
podívat, jak vrchol hory zaplavuje moře světel v
nádherných barvách. To se právě dává do pohybu
mariazellská „Horská vlna“, kulturní zážitek v
nadmořské výšce 1300 metrů a zdařilá kombinace světelné techniky a živé hudby. A zatímco se na
jevišti u jezera střídají hudební skupiny, roztančí se
40 m vysoké vodní fontány v jedinečné choreografii, kterou tvoří voda, světelné efekty a hudba.
26
První horská železnice na světě
Milovníci nevšedních zážitků neopomenou udělat
si malou odbočku k nedaleké Semmeringské
železnici, kterou vybudoval a v roce 1854 dokončil
benátský inženýr Karl von Ghega. V roce 1998 propůjčilo UNESCO železnici titul světového kulturního
dědictví. Její nejkrásnější úsek vede z Golggnitzu do
Mürzzuschlagu a zase nazpět. Vine se kolem bizarních skalních útvarů, prochází jeskyněmi a skalními
galeriemi, přejíždí směle se klenoucí viadukty a
poskytuje unikátní výhledy do kraje.
Přírodní park Almenland
Člověk si připadá jako v pohádce: svěže zelené
pastviny, hluboké lesy a v dálce na rozlehlé náhorní
plošině temně modré horské jezero. Teich­almSommeralm v přírodním parku Almenland je
největší souvislá oblast pastvin a obhospodařovaných salaší v Evropě. A právě zde se pase
na 4000 kusů hovězího dobytka. V horských
pásmech v nadmořské výšce nad 800 m spásají
„almen­landští voli“ šťavnatou travičku a aromatické bylinky a pijí jen čistou pramenitou vodu.
Celé léto, až do podzimního shánění do údolí, se
pohybují zcela volně v horské přírodě. Proto je
jejich maso tak zdravé a chutné. Však jsou také
zdejší salaše a tradiční hostince pověstné svou
nabídkou fantastických steaků, které se jen tak
rozplývají na jazyku.
Rakouské hlavní město požitků
Takové označení je třeba si nejprve zasloužit.
Pro Graz je to ovšem hračka: přes 800 selských
dodavatelů denně zásobuje toto krásné město na
řece Mur vysoce kvalitními čerstvými produkty z
vlastního hospodářství. Vyhlášené restaurace a
hostince je pak zpracovávají do podoby vynikajících kulinářských specialit. Kromě toho je
Graz jedním z 10 měst na světě, které UNESCO
poctilo titulem „City of design“ za jeho vizionářsky orientovanou urbanistickou kulturu. Však
má také v tomto ohledu co nabídnout: hudební
festivaly jako Styriarte Graz nebo Štýrský podzim,
Rakouský park skulptur, Univerzální muzeum
Joanneum, futuristicky koncipovaný Dům umění
nebo Murinsel, platforma ve tvaru mušle na řece
1 //
Mur. Zámek Eggenberg a historické centrum města jsou ostatně na Seznamu světového kulturního
dědictví UNESCO.
© 1 // Österreich Werbung/Jezierzanski 2 // Österreich Werbung/Andreas Hofer
Hlávkový salát „zelný“ z Grazu
Jemný a současně křehký, lehce nasládlý se stabilní a neměnnou lahodnou chutí – hlávkový salát
z Grazu, který má přídomek „zelný“, je skutečný
aristokrat mezi ostatními druhy hlávkových salátů.
S olejem z dýňových jader vytváří zcela neopakovatelnou symbiózu, nepohrdne však ani jinými a o nic
méně skvělými zálivkami. Nejpopulárnější hlávkový
salát v Rakousku má chytrou hlavičku. Koncentruje
v sobě nejdůležitější živiny, jaké potřebuje naše tělo.
Východní Štýrsko: hrůzyplné i plné požitků
Hned tři výstavy na hradě Riegersburg zavedou
návštěvníky na multimediální cestu do temných
dob tureckých výbojů a honů na čarodějnice, ale
také do období rozverného a hravého baroka.
Jakkoli je minulost této kdysi nejmocnější pevnosti
křesťanstva ponurá a děsuplná, o to radostnější a
příjemnější jsou dobyvačná tažení ve jménu požitků, která lze podnikat v okolí hradu. Nejprve si
podmaníme čokoládovou manufakturu Zotter, pak
se přesuneme mezi kopce sopečného původu a
zachvátíme domovinu jedinečné, nevařené a šest
měsíců zrající „Vulkánové šunky“. Nakonec nám
zbude čas už jen na kulinářský výboj proti špeku
a šunce prasátek plemene mangalica, nejlépe s
čerstvě nastrouhaným štýrským křenem.
Jihoštýrská vinná cesta
Při pohledu na zvlněné kopce s vinohrady, štíhlé
cypřiše a stále modrou oblohu se zářivým sluncem se nebudeme divit, že se tomuto malebnému
a úrodnému koutu země říká „Štýrské Toskánsko“.
Na jeho vulkanické půdě vše báječně raší, kvete
a prospívá. Kulinářsky jsme však stále ještě ve
Štýrsku a podle toho také vypadají jídelní lístky ve
zdejších tradičních vinných šencích. K nejtypičtějším specialitám patří například salát z fazolí šarlatových s olejem z dýňových jader nebo populární
„občerstvení na prkénku“ s bohatou oblohou z
uzenin domácí výroby. A samozřejmě víno! Například skvělé Burgunské bílé či Sauvignon blanc.
2 //
1 //
VÍDEŇ
1 // Obývací pokoj v lůně města
Ve vnitřním dvoře Muzejní čtvrti se potkávají lidé
všech věkových skupin a nejrůznějších kultur.
Avantgardní tvář imperiální Vídně
Od designových obchůdků až po multikulturní tržitě plná
barev: bývalé hlavní město monarchie je dnes moderní
a dynamická metropole s mnoha překvapeními.
Když jsme si poprvé vyšli na procházku po nábřeží Dunajského kanálu, měli jsme zprvu dojem, že
jsme v centru Berlína. Graffiti křiklavých barev zdobí kamenné zdi nábřeží, na němž se to jen hemží bary,
kluby a dalšími trendovými lokály. Je to místo, kde se lidé baví, dobře jedí a pijí, poslouchají hudbu, ale
také běhají, jezdí na kole nebo se jen tak vyhřívají na sluníčku. Nejvíce nás na tom fascinuje, s jakou
samozřejmostí a lehkosti se zde prolíná historický duch města s mladou progresivní současností. V
rychlém sledu se zde střídají výtvarné prvky pouličního folklóru se secesní architekturou Otty Wagnera.
Na stavby tohoto slavného architekta narazíme při naší procházce podél Dunajského kanálu hned
několikrát. Jsou to především stanice metra Friedensbrücke a Roßauer Lände nebo Střelecký dům, který
byl vybudován u příležitosti regulace toku Dunaje. Dnes je zde umístěna výborná restaurace s tradiční
vídeňskou kuchyní.
Zajímavostí z mladé a inovativní Vídně
7tm je projekt, který sdružuje mnoho malých
butiků s nápaditou módou pro mladé. Společně
organizují prohlídky svých obchodů a poskytují
pohled do zákulisí kreativní vídeňské módní scény.
www.7tm.at © MuseumsQuartier/Hertha Hurnaus
Blickfang je název známého evropského
veletrhu designu, který se kromě v Kopenhagenu
a Hamburku každoročně koná také ve Vídni. V
Muzeu užitého umění (MAK) se tak vystavují
nábytek, oděvy a šperky kreativních umělců z
celého světa. www.bklickfang.com
O Muzejní čtvrti se jen básní, což jen potvrzuje
literární festival o-töne. Každé léto a každý
čtvrtek předčítají venku pod širým nebem
renomovaní rakouští autoři ze svých děl.
Mimochodem, vstupné je zdarma.
www.o-toene.at
Naší další zastávkou je Muzejní čtvrť. V jednom z největších areálů umění na světě, který vznikl v
prostorách bývalých císařských dvorních stájí, je dnes umístěno 60 stánků kultury. Patří mezi ně i tak
významné instituce, jakými jsou Hala umění, Leopoldovo muzeum a mumok – muzeum moderního
umění. Muzejní čtvrť má však i další tváře: je to místo, kde se prolíná barokní a soudobá architektura,
kde se setkávají přátelé v moderních barech, restauracích a kavárnách, kde se konají četné kulturní a
společenské akce. A ve vnitřním dvoře, jako v pokojíčku, všude pohodlné sedací soupravy, které slouží k
odpočinku po toulkách Vídní.
Jen o pár metrů dále, v úzkých uličkách kolem vyhlášené nákupní třídy Mariahilfer Strasse, vyrůstají
jako houby po dešti nové obchody a obchůdky s designovým zbožím. Není pohyb o tom, že
zde je kreativní centrum Vídně. Přesvědčí nás o tom pohled do malých výloh, kde jsou vystaveny jen
samé unikátní kousky. Není to žádné masové zboží pro uniformní konzumenty. Ať už jde o oděvy, módní
doplňky nebo nábytek. Tak například na Spittelbergu, který je známý svými uměleckými galeriemi, se v
přízemích romatických biedermeierovských domů začaly otvírat malé módní butiky. Dva z nich již dobyly
svět. V jednom pracuje módní návrhářka Lena Hoschek, jejíž retrostyl nadchnul i takovou hvězdu, jakou
je Katy Perry, v druhém pak působí další návrhářka Susanne Bisovsky, která ve svých kreacích dovedně
kombinuje prvky exkluzivní a folklórní módy.
Stejně jako se na tržištích mísí vůně, chutě, barvy a lidské hlasy, stejně se mísí i člověčí kultury. A právě
takovou atmosféru najdeme na multikulturních trzích města Vídně. Chce-li návštěvník metropole na
Dunaji zažít v tomto smyslu něco výjimečného, odebere se na Naschmarkt (Mlsný trh) a vydá se na
kulinářskou cestu za exotickými lahůdkami z celého světa. Jsou zde stánky s arabskými specialitami,
rybí restaurace i fantastické sushi bary. Každou sobotu se zde koná legendární bleší trh. Naschmarkt
však není jediný. Nejslavnější a největší ano, ale ne jediný. Karmelitánský trh v 2. vídeňském obvodě,
Meidlingský trh nebo Vorgartenský trh mají každý svou vlastní nezaměnitelnou osobnost. Všechny však
ztělesňují pohodový styl života.
29
1 //
Na pulzu současné Vídně
2 //
V houpavém rytmu synkop při jarním bluesovém festivalu Vienna Blues Spring. Od roku 2005,
každoročně a po dobu šesti týdnů, zní Vídeň všemi variacemi blues. Je to nejdelší festival tohoto typu
na světě, jehož se v minulosti zúčastnili tak slavní džezoví hudebníci jako Charlie Musselwhite, Kim
Wilson nebo Eddie „The Chief“ Clearwater. V kulturním centru Reigen, hlavním pořadatelském místě,
kde se džezové koncerty uváděly již v 50 letech, vystoupí mnoho slavných orchestrů a interpretů.
www.viennabluesspring.org
Kdo se chce ponořit hodně hluboko do rakouské hudební scény, neměl by opomenout navštívit Popfest.
Festival rakouské populární hudby se koná pod širým nebem na náměstí před barokním kostelem sv.
Karla. Během čtyř festivalových dní vystoupí obrovský počet interpretů popmusic, aby posluchačům
předvedli, jak zní nová vlna populární rakouské hudby. Koncerty se pořádají také pod střechou, a sice v
institucích, které se na organizaci festivalu podílejí. Patří k nim například Technická univerzita, Muzeum
města Vídně nebo Dům umělců. Vstupené na koncerty je zdarma. www.popfest.at
Za návštěvu a poslech stojí také Akkordeon Festival, mezinárodní festival hry na tahací harmoniku,
který se od svého založení v roce 2000 neustále vyvíjel, až se z něj dnes stala velkolepá událost světového charakteru. Po celý jeden měsíc se pořádají vystoupení interpretů nejrůznějších hudebních směrů. Na
více než 20 pořadatelských místech se při koncertech střídají věhlasní mistři hry na akordeon s nováčky
v oboru, organizují se workshopy a vystupují taneční skupiny. www.akkordeonfestival.at
3 //
Jenom samotnému tanci je zasvěcen jeden z nejvýznamnějších vídeňských festivalů s názvem
ImPulsTanz. Co kdysi začalo jako malý „festiválek“, nabralo dnes gigantické rozměry a stalo se největší
akcí v Evropě, která oslavuje moderní tanec. Slavní světoví choreografové a tanečníci, jakými jsou Wim
Vandekeybus, Jerome Bel či Marie Chouinard, budou svými tanečními kreacemi po dlouhých pět týdnů
okouzlovat Vídeň a publikum z celého světa. Pod vedením významných osobností moderního tance se
také pořádají taneční workshopy pro veřejnost. www.impulstanz.com
Vysoko nad střechami města tepe srdce Vídně jako o překot. Můžeme se o tom zvláště názorně přesvědčit v 18. patře hotelu Sofitel, kde je umístěna známá a vyhledávaná restaurace Le Loft. Vyhledávaná
jak pro svou kuchyni, tak hlavně pro úchvatný výhled na Vídeň, který se odtud otevírá: od chrámu sv.
Štěpána přes kopce s vinohrady až k Dunajskému kanálu. Hosté si pochutnávají na alsaských specialitách a sledují prosklenými stěnami, jak bije srdce Vídně. Le Loft je vidět zdaleka, a sice díky barevně
světélkujícímu stropu, který je dílem mediální umělkyně, která si říká Pipilotti Rist.
4 //
Hotel 25hours nedaleko Muzejní čtvrti si svým výjimečným designem pohrává se světem cirkusu a
varieté. Je to pohádkový svět fantazie, barev, snů a exotiky. Pod jeho střechou byl vytvořen kouzelný
prostor s obrovskou terasou a fantastickým výhledem na celé město. Hosté mají parlament jako na
dlani a za dobrého počasí dohlédnou až k vinohradům u Korneuburgu. Je to jakýsi obrovský pokoj nad
střechami Vídně, s barevným nábytkem a velmi příjemnou atmosférou. Dopoledne bývá klidnou pracovnou, odpoledne obývacím pokojem a večer se proměňuje v místo zábavy a jeden velký taneční parket.
www.25hours-hotels.com
© 1 // Simon Brugner/theyshootmusic.com 2 // ImpulsTanz „expressions’ 14“/Karolina Miernik 3 // Österreich Werbung/Peter Burgstaller 4 // Österreich Werbung/Peter Burgstaller
Od Strausse k Haydnovi: Vídeň je město slavných
komponistů. Je to však také město mladé pulzující
hudební scény.
VÍDEŇ
1 // Popfest před kostelem sv. Karla
Při vídeňském festivalu populární hudby se
představí domácí rakouští hudebníci.
Vstup je zdarma a poslech ještě více.
2 // Taneční festival ImPuls Tanz
Taneční umění na nejvyšší úrovni s inovativním
programem a tanečníky z celého světa.
Mladou, inovativní a kreativní Vídeň lze nejlépe objevovat při toulkách městem. Velmi zajímavým místem
je malá ulička s názvem Theobaldgasse (6. obvod), v níž najdeme hned několik velmi netradičních
obchodů. Na prvním místě je třeba jmenovat obchod „We Bandits“, kde se prodávají vlastní kreace a
módní objevy ze Skandinávie nebo Asie. Dalším obchodem, který patří do společenství „Green fashion“,
je obchod s bio-módou, známý pod názvem „Anzüglich“. O pár domů dál se usídlil zcela mimořádný
bio-obchod Feinkoch, kde se připravují přesně dávkované přísady – včetně receptů – pro rychlé a
neobyčejně chutné pokrmy. V této uličce najdeme dále: Espresso-bar Akrap, který nabízí skvělou kávu
z vlastní pražírny, Concept Store Tongues s lahůdkami, hudbou a uměním, umělecký bar Club Mon Ami
a specialistu na africký design Habari. Kdo chce v tomto duchu pokračovat dál, přesune se do sousední
ulice Gumpendorfer Straße. Tam objeví kouzelné obchůdky s individuálními kolekcemi: od Anukoo až po
Nachbarin Schönes und Tragbares.
3 // Tradice se prolíná s avantgardou
V květnu 2015 při pěvecké soutěži Eurovision
Song Contest ve Vídni.
4 // Dunajský kanál
se proměnil v pestrobarevnou kulturní scénu.
Velké popularitě se těší i další kreativní obchody s mladou individuální módou v nedalekých uličkách
Lindengasse a Neubaugasse v 7. vídeňském obvodě. Ina Kent se specializuje na tašky všech barev a
stylů, Art Point nabízí avantgardní módu, módní návrhářka Elke Freytag zase vytváří elegantní kolekce
z ušlechtilých materiálů městského stylu. K obchodům, které se inspirovaly severským designem, patří
například „Fjordlys“ nebo „designqvist“. Hledači pokladů se mohou věnovat své objevitelské vášni v
nesčetných second-hand shopech.
Palmový skleník je působivý v létě i v zimě. Tento překrásný secesní skleník s unikátní ocelovou konstrukcí stojí u jednoho z postranních traktů Hofburgu, přímo při vstupu do hradních zahrad. Byl postaven
v roce 1822 a sloužil především jako místo pro přezimování rostlin. Dnes patří k jeho velkým atrakcím
„Motýlí dům“ a samozřejmě unikátní lahůdka mezi gastronomickými zařízeními – slavná pivnice „Das
Palmenhaus“, v níž se mísí nostalgie minulosti s avantgardní současností. Císaři kdysi sloužila jako místo
odpočinku a zábavy. Dnes je tento prostor rozdělen na různě zaměřené gastronomické části, kde se s
oblibou snídá, ochutnává vynikající víno a – stejně jako císař – baví. Je to oblíbené místo setkávání všech
milovníků historie a kultury a místo, kde se často pořádají živé koncerty mladých hudebníků všech žánrů.
www.palmenhaus.at
Stala se z nich doslova instituce, která patří k Vídni stejně neoddělitelně jako kavárny nebo lipicáni. Řeč
je o typických vídeňských buřtstáncích. Lidé sem chodí na skvělé vařené i opékané buřty, párky a
klobásky s chlebem, hořčicí a křenem, chodí sem také na kus řeči s někdy strohými, někdy nevrlými, ale
přesto velice šarmantními prodavači a přitom nasávají autentickou atmosféru Vídně. Některé stánky se
opticky proměnily a přizpůsobily současným trendům. Staré tradice tak ožívají ve zcela moderním duchu
doby. K nejznámějším tohoto druhu a současně k nejlepším v celé Vídni patří bezpochyby buřtstánky
Bitzinger Wüstelstände na náměstí Albertinaplatz a u Obřího kola v Prátru. Jsou puristicky moderní, prosklené, chutné již na pohled. Od návštěvníků Plesu v opeře až po taxikáře si zde každý dopřává
vynikající bosny, hot-dogy, sýrové krainery nebo frankfurtské párky, třebaže jsou „vídeňské“. Zapíjí je
točeným pivem, vínem nebo dokonce šampaňským. Moderně pojatý je i stánek Xpedit Kiosk, který je
umístěn uvnitř trendového lokálu. K párkům a klobáskám se zde sevíruje také typická atmosféra čtvrti
Freihaus, kde se to jen hemží kavárnami, restauracemi a uměleckými galeriemi.
Vídeňská Ringstrasse
„Toto jest má vůle …“ – těmito slovy nařídil v
roce 1875 císař František Josef zahájení výstavby
Ringstrasse – okružní třídy, která v délce 5,3 kilometrů obepíná historické centrum Vídně. Vydat
se po ní znamená vydat se po stopách Habsburků
kolem monumentálních staveb v historizujícím
slohu. K nejznámějším pamětihodnostem patří Vídeňská státní opera, budova parlamentu, radnice
a divadlo Burgtheater, univerzita a Votivní kostel,
Uměleckohistorické a Přírodovědné muzeum.
31
V ÍD EŃ & OKOL Í
Dejme Vídni vale a vzhůru na výlety!
Přepychové zámky, nedotčené přírodní ráje a vynikající
vína: nejlepší výletní místa v blízkosti Vídně.
Marchfeld neboli Moravské pole je rozlehlá a velmi úrodná nížina, která je ze dvou stran ohraničena
dvěma říčními toky: na východě řekou Moravou a na jihu Dunajem a jeho malebnými lužními lesy. Tento
kraj se proslavil pěstováním vysoce kvalitní zeleniny a dalších zemědělských plodin. Ne nadarmo se
Moravskému poli přezdívá „obilnice Rakouska“.
Své nesmazatelné stopy zanechala v této oblasti také historie. Počínaje bitvou na Moravském poli v
roce 1278, v níž šlo o babenberské dědictví a jíž se účastnil také Přemysl Otakar II., a konče výstavbou
přepychových letních sídel, která si zde – vzhledem k dobré dostupnosti do hlavního města monarchie
– nechávala hlavně v 18. století zřizovat rakouská šlechta. Jsou to většinou barokní zámky obklopené
nádhernými parky a zahradami.
Zajímavosti z okolí Vídně
Věděli jste, že více než jedna třetina plochy
Burgenlandska jsou buď chráněné krajinné
oblasti, nebo přírodní rezervace?
Aktivní pohyb v přírodě a aktivní odpočinek v
lázních: to je motto jedinečného a perfektně
vybaveného lázeňského zařízení s hotelem, které
připomíná šnečí ulitu. Termální lázně St. Martins Therme stojí přímo u stepního jezera a
současně u vstupní brány do národního parku v
Seewinkelu. www.stmartins.at
Muzejní vesnička v obci Niedersulz
stojí v srdci Weinviertelu. Byla vybudovaná z původních venkovských stavení a návštěvníci si zde
mohou vytvořit dokonalou představu o někdejším
způsobu života obyvatel této vinařské oblasti.
www.museumsdorf.at
Zámky na Moravském poli je souhrnné označení pro šest těchto panských sídel, která dodnes září
leskem bývalé slávy habsburské monarchie. Patří k nim tyto zámky: Marchegg, Hof, Niederweiden,
Eckartsau, Orth a Obersiebenbrunn. Poslední jmenovaný se v průběhu času přeměnil na klášter a i další
objekty se po rozsáhlých rekonstrukcích začaly využívat pro jiné účely, jako například zámek Orth, v němž
dnes místo šlechty sídlí správa národního parku Dunajské lužní lesy. U něj také začínají 38 km
dlouhé plavby na kanoích nebo člunech po rozvětvených ramenech Dunaje do nitra jednoho z posledních
pralesů Evropy.
Jedním z největších klenotů barokní architektury v Rakousku je zámek Hof. Toto nejokázalejší
venkovské sídlo Habsburků, které bylo ve 20. letech 18. století postaveno pro prince Evžena Savojského,
má rozlohu 50 hektarů. Jako jedno z největších a nejpřepychovějších panských sídel v habsburské
monarchii byl zámek Hof důstojným místem pro pořádání velkolepých slavností. V letech 2002 – 2005
prošel zámek rozsáhlou rekonstrukcí. Vše bylo do posledního detailu zrestaurováno a dnes patří celý
areál k nejkrásnějším svého druhu v Evropě. Za pozornost stojí prohlídka reprezentačních prostor a
soukromých komnat s originálním zařízením prince Evžena Savojského a císařovny Marie Terezie.
Kolem zámku se rozprostírá rafinovaně koncipovaná nádherná barokní zahrada rozdělená do sedmi
teras s nádhernými ornamentálními záhony s keři a květinami a monumentálními kašnami s vodotrysky.
Mimořádnou pozornost zasluhuje také zámecký hospodářský dvůr „Meierhof“, nějvětší barokní stavba
tohoto druhu ve střední Evropě, v němž se udržuje tradice starých řemeslnických dílen, palíren,
bylinkových a zelinářských zahrádek a chovají se zde vzácné druhy domácích zvířat.
Kromě národního parku Dunajské lužní lesy se v Dolním Rakousku rozkládá i další civilizací nedotčený
přírodní ráj: národní park Podyjí. Dobře značená síť turistických stezek zavede návštěvníky
na nejkrásnější místa tohoto unikátního průlomového údolí. Strmé skalní stěny, nivní louky s
pestrobarevnými koberci teplomilných rostlin, listnaté lesy, lesostepi a četné zákruty řeky (meandry)
vytvářejí charakteristickou podobu nejmenšího národního parku v Rakousku.
Vídeň je jediná metropole na světě, která se může pochlubit krásnými vinohrady a kde se stále udržuje
stará vinařská tradice. Ale také v jejím okolí jsou vyhlášené vinohradnické oblasti. Nejlepším příkladem
je dolnorakouský Langenlois, největší vinařská obec v Rakousku, ležící v poetickém údolí Kamptal. A
právě zde je umístěno Loisium, unikátní evropská vinařská atrakce. Uprostřed vinohradů se tyčí vysoký
32
VÍ DE Ń & OKOLÍ
1 // Zámek Hof na Moravském poli
Vystoupení klasického baletu při velké slavnosti
ve znamení baroka.
2 // Národní park Podyjí
Jedno z nejkrásnějších, nejromantičtějších a
druhově nejrozmanitějších říčních údolí.
3 // Neziderské jezero
Krajina kolem Neziderského jezera je světovým
kulturním dědictvím UNESCO.
stříbrný kubus, futuristické dílo avantgardního amerického architekta Stevena Holla. Stavba je dominantou a centrem Světa vína. Najdete zde fantastickou vinotéku, vinný bar a obchod s vínem. V podzemí se
rozprostírá labyrint 900 let starých podzemních vinných sklepů. Součástí této unikátní atrakce je i hotel,
dílo stejného architekta, který je jedinečný svým designem a koncepcí jako místo požitků pro tělo a duši.
Když už jsme se dostali do této oblasti, stojí za to navštívit sousední „zahradnickou“ vesničku Schiltern.
Odtud je to už jen kousek k Arše Noemově, spolku, který se zaměřuje na zachování a rozvoj druhové
rozmanitosti kulturních rostlin. Kdo se nechce rozloučit s vínem a chce naopak pokračovat ve svých
vinařských záletech, navštíví malebné město Krems na Dunaji, kde najde dostatek vinařských atrakcí.
© 1 // Schloss Hof 2 // Österreich Werbung/Graner H.P. 3 // Österreich Werbung/Andreas Hofer
A nyní honem rychle na sluneční stranu Rakouska, do přírodního parku „Vinařská idyla“ (Weinidylle) v
jižním Burgenlandsku. Kdo jednou navštívil tento kraj lužních lesů, mokřadů a vinic na strmě se svažujících kopcích, s typickými vinařskými domky s doškovými střechami, lisovnami a vinnými sklípky, kdo poté
zasedl k dubovému stolu vinného šenku a vydatně ochutnával místní speciality a skvělá burgenlandská
vína, jakým je například Uhudler, víno vyráběné z různých druhů hroznů s typickou chutí lesních plodů,
ten už ví, jak chutná ráj.
1 //
Také v severním Burgenlandsku se ve zdejší sprašové půdě velmi dobře daří vinné révě. Určitě stojí za
to navštívit půvabná vinařská městečka s uličkami s vinnými sklípky v okolí Neziderského jezera a
ochutnat typická místní vína. A tady se krátce zastavíme. Jaký je to přírodní ráj, který se rozkládá kolem
největšího stepního jezera ve střední Evropě! Ne nadarmo zde vznikl unikátní národní park s vzácnými
ekosystémy a mnoha druhy vodního ptactva, který je od roku 2001 světovým dědictvím UNESCO. Se
svou plochou o rozloze 320 km², mírným podnebím, 2000 hodinami slunečního svitu a trvale příznivým
větrem je Neziderské jezero ideální pro jachting, surfing a kitesurfing.
Mezi nejatraktivnější gastronomické podniky u Neziderského jezera patří jednoznačně restaurace a kavárna Mole West, která stojí přímo nad hladinou jezera. Hosté zde mohou pozorovat jachtaře, jak brázdí
jezerní vody, nebo ptáky, kteří přistávají ve svých hnízdištích v širokém pásu rákosu. Nu, a kromě toho si
mohou do sytosti pochutnávat na specialitách mistrů kuchařů, které s velkou dávkou kreativity vytvářejí
z vynikajících regionálních produktů. Člověk by řekl: „dolce vita“. A měl by pravdu: výborné jídlo, skvělé
víno, krásné posezení na terase a úchvatný pohled na jezero, za nímž pomalu mizí rudý sluneční kotouč.
Od gastronomie k pěstitelství. Kdo chce zažít mimořádnou podívanou, navštíví plantáže Ericha
Stekovicse v jeho ráji rajských jablíček. Doprovázíme-li jej na obhlídce po jeho polích, vidíme v jeho
očích neskrývané nadšení. Čas od času si sedne na bobek a s velkým potěšením si nejprve prohlíží
a potom požitkářsky ochutnává svá rajčátka, vypěstovaná z dávno zapomenutých odrůd a láskyplně
nazývaná „Bulharský triumf“, „Libanonská růže“ nebo „Slezská malina“. Tento král rajských jablíček
žije v obci Frauenkirchen u východního břehu Neziderského jezera. Na svých polích pěstuje přes 3200
druhů rajčat nejrůznějších tvarů, velikostí, barev a chutí, z nichž některá dokonce chutnají jako meloun
nebo banán. Slunečné klima v Burgenlansku jim svědčí a tak dozrávají pod širým nebem a navíc je Erich
Stekovics plně přenechává péči matky přírody. A třebaže je nikdy nezalévá, jeho sklizeň je vždy vynikající.
V Burgenlandsku se zkrátka žije dobře. A vůbec, všude, kde se pije víno, starosti usínají. To řekl někdo
hodně moudrý, ale kdo to byl, už nevíme.
2 //
3 //
LANDKARTE0ROWCSE
w w w. a u s t r i a . i n f o

Podobné dokumenty

Kde se dovolená stává požitkem - brochures from Austria

Kde se dovolená stává požitkem - brochures from Austria Městský šarm s vůní venkova Bregenz, Dornbirn, Hohenems a Feldkirch jsou příjemná historická městečka v lůně Alp, která jsou obklopena nádhernou přírodou. Jejich poloha umožňuje podnikat krásné výl...

Více

znáte ten pocit?

znáte ten pocit? Intenzivní přírodní zážitek. V místech, kde se svažují výběžky Alp, aby udělaly místo Panonské nížině, se rozkládá nádherný národní park Neziderské jezero – Seewinkel, který je ve společném vlastni...

Více