bercových vředů

Bércové vředy
Bércový vřed - ulcus cruris – je charakterizován jako poškození kožního krytu zasahující různě hluboko do podkožních tkání lokalizované v oblasti kotníku nejčastěji na vnitřní
straně a na dalších místech bérce (oblast mezi kolenem a kotníkem). Bércový vřed je onemocnění chronické s dlouhodobou léčbou a častými recidivami. Toto onemocnění je
mnohem častější u žen než u mužů.
Příčiny vzniku a klasifikace
Určení příčiny vzniku bércového vředu je základním předpokladem správné diagnózy a úspěšné léčby. Ve většině případů vzniká na podkladě onemocnění oběhového původu. O
příčině vzniku bércového vředu a prognóze často napoví jeho velikost, lokalizace, charakter jeho spodiny a okolních změn.
1. Ulcerace způsobené zevními vlivy:



Fyzikální příčiny (tlak , teplo, chlad, trauma, záření,..)
Chemické příčiny (kyseliny, léky, louhy,..)
Infekční příčiny (erysipel, hluboké mykózy, tuberkulóza, lepra, kokcidióza,..)
2. Ulcerace způsobené vnitřními vlivy:
Příčina ulcerací může být velmi rozmanitá, v mnoha případech kombinovaná. Nejčastěji se vyskytují ulcerace žilního původu.
Venózní (varikózní,posttrombotické)
vznikají na podkladě chronické žilní nedostatečnosti, jejíž důsledkem dochází ke změnám na stěnách cév. Dochází k poruchám zpětného toku žilní krve, k jejímu městnání
v dolních končetinách, následně ke vzniku přetlaku v žilním řečišti, čímž se žíly rozšiřují a objevují se varixy (křečové žíly). Žilní chlopně neplní svoji ventilovou funkci, krev proudí
oběma směry, což vede ke vzniku otoků a porušení výživy tkáně. Ulcerace bývají rozsáhlé, secernující, spíše mělké s povleklou spodinou a s nepravidelnými okraji. Většinou jsou
provázeny rozsáhlým otokem postižené oblasti a dalšími kožními změnami Vyskytují se v oblasti bérce a kotníků.
Arteriální (hypertenze, arteriosclerosis obliterans)
vznikají na podkladě zúžení nebo úplném uzávěru tepen na dolních končetinách. Arteriální ulcerace bývají často menší, ale zato četnější, hluboké s výrazně navalitými okraji a
omezeně secernující spodinou, bývají značně bolestivé, zvláště v nočních hodinách. Jsou lokalizovány nejčastěji na nártech, na prstech a na patě, případně v oblasti zevního
kotníku.







Ulcerace u metabolických chorob (diabetes mellitus – syndrom diabetické nohy, chronická renální insuficience,..) vznikají na podkladě
onemocnění periferních nervů a tepen u pacientů s diabetes mellitus.
Smíšené - kombinace arteriální a venózní ulcerace a dalších kombinací.
Ulcerace při neuropatických chorobách (polyneuropatie, Wernerův syndrom, sklerosis multiplex,..)
Ulcerace s lymfatickou příčinou ( kongenitální lymfedém,..)
Ulcerace hematopoetické ( trombocytóza, trombocytopénie, anemie, disproteinemie,..)
Ulcerace autoimunního charakteru (vaskulitida,sklerodermie)
Ulcerace při neoplaziích (melanom, kožní metastázy,..)
3. Na vzniku tohoto onemocnění se také podílejí








dědičná dispozice
obezita
prodělaný zánět hlubokých žil
věk
nedostatek pohybu
sedavé zaměstnání nebo dlouhé stání
hormonální léčba nebo větší počet těhotenství
nevhodná obuv (vysoké podpatky)
Léčba
Léčba bércového vředu musí být zaměřena na příčinu onemocnění a na stav rány, musí mít komplexní charakter.
1. Systémová léčba
je podmíněna etiologií ulcerací, přídatnými chorobami a celkovým stavem nemocného - stav výživy a imunitního systému, bolest, spánek, svědění, psychické vlivy apod.
2. Lokální - místní léčba
Při použití vhodných moderních materiálů v ráně vzniká příznivé vlhké mikroklima, které napomáhá k urychlení hojivého procesu.Moderní krytí určené pro vlhké hojení ran se
nepřilepí ke spodině rány, nedochází tedy k poškození nově vytvořené tkáně a výměna krytí je téměř bezbolestná a není tak častá jako u tradičních materiálů.
Hojení bércového vředu probíhá ve třech fázích,které se časově překrývají a nelze je od sebe oddělit:
Čistící fáze
v této fázi je třeba odstranit nekrózu, fibrinové povlaky a vyčistit spodinu rány.
Vhodné materiály: Hydrogely, Algináty, Antimikrobiální krytí s nanokrystalickým stříbrem
Granulační fáze
v této fázi je potřeba chránit spodinu rány (před choroboplodnými zárodky, před mechanickým drážděním a proti vysychání) a podpořit novotvorbu tkáně.
Vhodné materiály: Hydrogely, Polyuretany, Hydrokoloidy, Algináty, Antiseptické krytí.
Epitelizační fáze
je nutno podpořit hojení,udržet vlhké prostředí a chránit nově vzniklou tkáň
Vhodné materiály: Hydrogely - Antiseptické krytí, neadherentní krytí s/ nebo bez masťového základu, tenké polyuretany, filmové krytí s/ nebo bez absorpčního jádra
3. Fyzikální léčba





kompresivní terapie – elastická bandáž
léčba kompresivními přístroji(pneumatickými, se střídáním přetlaku a podtlaku)
léčba biostimulační lampou
manuální masáž okolí rány
mobilizace nemocného a rehabilitační gymnastika.
Nedílnou součástí léčby je edukace nemocného, případně členů rodiny a jejich aktivní zapojení do komplexu léčebných opatření. Úspěch léčby a zabránění dalších recidiv závisí na
dodržování preventivních opatření, terapeutických zásad a odstranění rizikových faktorů – včasná farmakologická léčba primárního onemocnění, kompresivní terapie, výběr
vhodných punčoch, ponožek a obuvi, elevace končetin, masáže studenou vodou, vyvarování se působení vyšších teplot (sauna, koupele, přímé zdroje tepla), úprava stravy a
tělesné hmotnosti, cvičení a pohyb.