Celý článek v , 74 kB

IV
OBČANSKÉ NOVINY
OČKO • OČKO
Drogy, tvrdé i přírodní, k životu mladých lidí
v Pardubickém kraji běžně patří. Na rozdíl od Prahy se nedá mluvit o významné roli narkomafií, ačkoliv v souměstí Hradec Králové – Pardubice je
možné hovořit o zárodcích profesionální obchodní
sítě s narkotiky. Takové jsou závěry studie, která
mapovala drogovou scénu v kraji. Slogan „Perníkové hejtmanství“ se potvrzuje i v používaných
narkotikách. Narkomani si v kraji oblíbili téměř
výhradně pervitin, lidově „perník“, heroin a jiné
opiáty se vyskytují jen výjimečně. Pro region je
charakteristické využívání přírodních drog, opia,
lysohlávek a marihuany, sporadicky se objevuje
durman či jiné přírodní drogy. „Z určitého pohledu
je to vlastně lepší. Pervitinová drogová scéna má spíše „přátelský“ charakter, toxikomani si drogu sami
vyrábějí a užívají. Tím odpadají mezičlánky dealerů
a odbourává se s tím spojená kriminalita,“ řekl koordinátor výzkumného týmu a lékař Jakub Minařík
ze sdružení Sananim. (MF DNES 3. 12.)
LITERÁRNÍ NOVINY
P A R L A M E N T
„Člověk, u kterého se projeví AIDS, nejdříve hodně
zhubne. Člověk se nakazí ihned po polibku.“ – I takové zkreslené informace mají někteří mladí lidé
o viru HIV a nemoci AIDS. Vyplynulo to z průběhu Dne otevřených dveří občanského sdružení Sokrates v Ústí nad Labem. Jeho ředitelka Marie Reitingerová uvedla, že zájem o informace projevili
studenti středních škol a učilišť: „Potěšitelné je, že se
mladí lidé o této hrozbě nebojí mluvit a měli zájem
i o testy.“ Letos lékaři v Česku zaznamenali 58 nových pacientů s virem HIV, celkem byl na území republiky virus zjištěn u 652 lidí. Lékaři ovšem předpokládají, že na každého jednoho zjištěného
připadá dalších deset lidí (většinou od 25 do 30 let),
o kterých se to neví. (Ústecký deník 2. 12.)
Organizátoři loňské mezinárodní motocyklové
soutěže Šestidenní v Jizerských horách musí zaplatit za poškození přírody 300 tisíc korun. Případ
uzavřela Česká inspekce životního prostředí až po
roce. „Není to ojedinělé, že se některé případy táhnou
tak dlouho,“ řekla mluvčí inspekce Eva Rolečková.
„Ta pokuta určitě není symbolická a odpovídá tomu,
co se v přírodě stalo,“ říká Simona Jašová, předsedkyně ekologického hnutí Děti Země, které už od počátku před pořádáním závodu varovalo. „Myslím, že
bude velký problém peníze od organizátorů dostat,“
soudí Jašová. Pořadatelská ISDE totiž dluží zhruba
2,5 milionu korun některým svým dodavatelům.
Zastupitelstvo Jablonce, spolumajitel ISDE, odmítlo
dluhy zaplatit. A druhý společník, občanské sdružení Autoklub, nechce platit pohledávky sám ze svého.
(Hospodářské noviny 3. 12.)
I když zatím nemrzne, lidem bez domova již nastávají krušné časy. Minulý rok si zima vyžádala
mezi bezdomovci desítky obětí. Počty mrtvých by
měly podle předchozích zkušeností dále narůstat
i přesto, že k pomoci bezdomovcům se šikují mnohé charitativní organizace. Patrně první umrzlí lidé
byli letos nalezeni již na konci října. Ubytovny charitativních organizací, kde se platí často jen deset
korun za noc, se plní čím dál víc. V hlavním městě
nabízejí 500 lůžek a kolem 300 míst k sezení. Mnoho bezdomovců si také pořizuje psa. „Večer v parku
mě zahřeje, a když si něco vypiju, tak hlídá,“ prohlašuje Karel D. na pražském hlavním nádraží. Vánoce prožije stejně jako v uplynulých pěti letech,
s krabicovým vínem na lavičce v parku. (Deníky
Bohemia 2. 12.)
Ojedinělou publikaci vydalo občanské sdružení Savore, které se jako jediné zabývá na Šumpersku
problematikou Romů. Čtyřicetistránková kniha
s názvem „Romové v Šumperku“ seznamuje čtenáře
s historií romské komunity v regionu, ale také se zabývá příčinami vysoké nezaměstnanosti v současné
době. „Smyslem je alespoň zčásti překlenout komunikační bariéry mezi Romy a majoritní společností a pokusit se navázat dialog,“ řekl autor Jiří Mareček: „Zaráží mne skutečnost, že děti se ve školách učí o svém
národu, ale romské děti, které sedí v lavicích vedle, nemají šanci se nic dozvědět.“ Publikace vyšla v nákladu
250 kusů, není určena k prodeji, ale bude nabídnuta
do škol a organizací. (Právo 3. 12.)
D E N N Í M
Sněmovna o týrání zvířat
Se zvířaty budeme zacházet citlivěji, shodli se poslanci na konci listopadu schválením novely zákona. Odškrtneme si ze seznamu evropských přístupových povinností další směrnici. Pokud to půjde, budeme v ochraně zvířat před týráním přísnější, než Evropa káže. Půjde to právě k tomu místu,
kde utrpení zvířete vyvažuje podnikatelský záměr. Nicméně nadějným znamením je už samotná
diskuse, rozvinuvší se nad tímto zákonem mezi poslanci, odborníky i občanskými sdruženími.
Novelizace zákona o ochraně zvířat proti týrání
měla tradiční evropský motiv – směrnice a dohody.
Jde především o zacházení s hospodářskými zvířaty a jejich přepravu, novela také zpřísňuje podmínky pro provádění pokusů na zvířatech, omezuje
cirkusovou drezúru volně žijících zvířat v cirkusech a upravuje rozdělení kompetencí mezi obce
a orgány veterinární správy. A snaží se posílit vymahatelnost práva.
Za kvalitní přípravu nové normy si ministerstvo zemědělství vysloužilo pochvalu od Miloše Kužvarta
(ČSSD), který se jí ve sněmovně ujal jako zpravodaj.
Právě díky dobré připravenosti mohl celý následující proces ve sněmovně proběhnout poměrně
snadno a hladce. Proti zákonu jako celku se v závěrečném hlasování vyslovilo pouze pět zákonodárců.
Zajímavou přetahovanou poslanci nicméně předvedli při hlasování o jednotlivých pozměňovacích
návrzích: ochrana jistě, ale odtud až potud.
Kožešiny ano, kosmetické testy ne
Kresba Václav Morava
N A
50 / 8. PROSINCE 2003
Bude se více hledět na to, aby smrt pro zvířata byla
co nejmenším utrpením, ať už při porážce na jatkách nebo při utracení (například) nemocných zvířat. Zlepší se také péče při přepravě.
Velkou citlivost vůči utrpení zvířat dávala najevo
Vlasta Parkanová (KDU-ČSL), když kritizovala návrhy zemědělského výboru na povolení přepravy
některých zraněných zvířat a odrohování. Širší
odezvu se ale jejímu emotivnímu vystoupení vyvolat nepodařilo. Rozruch nevzbudil ani návrh Jitky
Vojtilové (ČSSD) na postupný zákaz chovu kožešinových zvířat. Neuspěl. Stal se nicméně alespoň
příspěvkem do debaty.
Pokusy na zvířatech byly dosud zakázány pro účely
testování zbraní a tabákových výrobků. Na návrh
Vlasty Parkanové (KDU-ČSL) se nově zapovídá
i testování pro kosmetické účely, čímž předbíháme
smlouvy EU. Můžeme si to dovolit – čeští výrobci
kosmetiky pokusy téměř neprovádějí, jak poslankyně přesvědčovala své kolegy. Nic nás to tedy nestojí.
Na druhé straně to lze podle Romany Šonkové z Nadace na ochranu zvířat vnímat jako precedent, na jehož základě bude možné například regulovat dovoz
testovaných přípravků ze zahraničí. A to už svou váhu mít může. Další, výraznější posuny, předložené
Taťánou Fischerovou (US-DEU) a Milošem Kužvartem (ČSSD), už ale sněmovna za své nepřijala. Jejich
návrhy byly vedeny snahou zabránit opakovaným
pokusům, předpokládaly spolupráci se zahraničím,
kladli důraz na vyhledávání alternativních a co nejšetrnějších způsobů testování, navrhovaly zřízení jejich registru.
fikaci pro všechny, kdo budou provádět odchyt zvířat a pečovat o ně v útulcích. Hájila tak především
pracovníky útulků před další „zbytečnou byrokracií“. Poslanci s ní při hlasování souhlasili. Jiný názor
má Romana Šonková. Požadovaná kvalifikace by
„útulkářům“ sloužila také jako ochrana – třeba proti obviněním ze špatného zacházení se zvířaty.
Zvířat v cirkuse si prozatím ještě užijeme. Postupně budou mizet opice, žirafy, hroši a velryby, protože novela zapověděla drezuru nově narozených
jedinců těchto zvířat. Neučinila tak ale u slonů, lvů,
tygrů, ba dokonce ani u delfínů. Oproti vládní
předloze totiž těsnou většinou prošel návrh poslance Petra Bratského (ODS). Cirkusy se tak nemusejí o své živobytí obávat – málokteří vodí po šapitó
žirafu či hrocha, zato slonů, lvů a tygrů tam najdeme
hodně. A delfíni? Že by existovala souvislost s plánovanou výstavbou delfinária na pražském Výstavišti,
o níž informoval koncem října Večerník Praha? Faktem zůstává, že toto hlasování rozdělilo všechny poslanecké kluby. Nejsilněji se na něm shodli poslanci
ODS, méně už komunisté, proti se téměř jednotně
postavili lidovci.
Zástupci občanských sdružení Svoboda zvířat
a Nadace na ochranu zvířat jsou s výsledkem jednání poměrně spokojeni, vidí velký posun v počátku diskuse na nejvyšší úrovni. A že některé jejich
návrhy, osvojené jednotlivými poslanci, neprošly?
„Byla to smůla,“ komentuje Roman Rogner (Svoboda zvířat) hlasování o návrhu Petra Bratského
a vkládá naději do jednání se senátory. Spolu s Romanou Šonkovou doufají, že v horní komoře budou zákonodárci více naslouchat jejich argumentům a zákon se změnami vrátí k novému projednání
sněmovně.
Cirkusy bez zvířat, kvalifikace „útulkářům“?
Stačí pro práci se zvířaty láskyplný vztah nebo je
třeba mít i „papír“? Vlasta Parkanová (KDU-ČSL)
se rozhorlila nad návrhy, které žádaly zvláštní kvali-
J A N A S O B O T KO VÁ
Týden Kavkazu v Brně
Propagovat kavkazskou kulturu, získat prostředky na aktivity pro děti uprchlíků, upozornit na porušování lidských práv v kavkazských zemích a zapojit veřejnost do ochrany lidských práv: s takovým záměrem připravila sdružení Amnesty International Brno, Nezávislé sociálně ekologické
hnutí a Soužití 21 festival Dny Kavkazu. Bohatý program od pondělka 8. do soboty 13. prosince
nabízí mimo jiné filmové projekce, besedy, koncert a vernisáž fotografické výstavy.
„Informace z oblasti, které masová média zprostředkovávají, hovoří o válečných konfliktech, lidském utrpení,
politické nestabilitě, terorismu a podobně. Organizací
Dnů Kavkazu se proto snažíme ukázat, že kavkazské
národy mají bohatou historii a vyspělou kulturu a že
problémy, které způsobují válečné konflikty, jsou řešeny
celou řadou lidskoprávních či humanitárních organizací,“ vysvětluje smysl akce zástupce organizátorů
Milan Štefanec. Konkrétně se festival v jednotlivých
dnech zaměří na Čečensko, Ázerbájdžán, Gruzii
a Arménii. Hosté Dnů Kavkazu představí tradiční
kavkazskou kulturu – na programu jsou například
ochutnávky tradičních jídel a poslech místní hudby
– ale vystoupí také lidé, kteří pracují v humanitárních organizacích, jako je Člověk v tísni, sdružení
Česká katolická charita a Organizace pro bezpečnost
a spolupráci v Evropě (OBSE). „Kulturu a problematiku jednotlivých zemí budou veřejnosti prezentovat jak
odborníci na danou oblast, tak samotní Kavkazané.
Půjde mimo jiné o studenty z Gruzie či Ázerbájdžánu,
kteří žijí v České republice, nebo o uprchlíky například
z Čečenska,“ upřesňuje Štefanec.
Uprchlictví je tématem, které bude prolínat celým
festivalem – kromě sobotního dětského odpoledne
v pobytovém středisku v Zastávce u Brna bude
probíhat také veřejná sbírka, jejíž výtěžek bude
použit na zorganizování letních táborů pro děti
uprchlíků z Kavkazu žijících u nás. Organizátoři ale
chtějí upozornit i na aktuální problémy konkrétních lidí: poukazují na případ skupiny šedesáti čečenských uprchlíků, kteří přišli do ČR z Polska
a nyní čelí riziku, že budou vráceni domů. „V České republice požádali o azyl, azylové řízení jim však
bylo zastaveno, neboť ve stejnou dobu se pokusili přejít do Rakouska a požádat o azyl také tam. V současné době jim hrozí vyhoštění do Ruska či přímo do
Čečny,“ přibližuje situaci Štefanec.
Čečenci jsou přitom v Rusku podle informací organizátorů vystaveni etnické diskriminaci, právní nejistotě a obecné nedůvěře, živené většinou ruských médií a postojem vysokých státních činitelů. Z údajů
agentury Prague Watchdog vyplývá, že jsou nuceni
čelit nepřímému i přímému nátlaku, aby se vrátili se
S V Ě T L E
zpátky do Čečenska: tam ale stále dochází k mimosoudním popravám, „mizení“ lidí a mučení. Lidé se
mají do Čečny vracet se slibem vyplacení kompenzací za zničené obydlí a majetek, případně získání zadržované humanitární pomocí; další „přesvědčovací“
metodou je zastrašování a umělé vytváření špatných
životních podmínek. A výčet pokračuje: podněty
k vyšetřování trestných činů vůči Čečencům se u ruských soudů prakticky nepřijímají – a přijaté podněty
se prakticky nevyšetřují. Čečenci mají v Rusku těžkosti se získáním statusu nuceného uprchlíka a následně problémy s prací, bydlením, školní docházkou
i lékařskou péčí. Součástí Dnů Kavkazu proto bude
i demonstrace svolaná na čtvrteční odpoledne: protestní shromáždění, které bude zahájeno ve čtyři hodiny před brněnským konzulátem Ruské federace,
má upozornit na násilnou likvidaci uprchlických táborů v Ingušsku.
K řešení těžké situace obyvatel Kavkazu budou moci přispět i samotní návštěvníci festivalu. „Můžou tak
učinit buď prostřednictvím sbírky na děti rodin
uprchlíků žijících v České republice, nebo zapojením se
do projektu adopce čečenských dětí na dálku či podpisem otevřeného dopisu českým orgánům, žádajícího
zlepšení situace uprchlíků v ČR. Také je možné přispět
na sbírku SOS Čečensko, kterou vyhlásila společnost
Člověk v tísni,“ vyjmenovává Milan Štefanec. Projekt
adopce na dálku už podpořili i sami aktivisté pořádajícího Nesehnutí a Amnesty International, kteří
na jaře tohoto roku adoptovali dvě čečenské děti
– dnes čtyřletého Achmeda a šestiletou Aminu
– které žijí v uprchlickém táboře Solnyško (Sluníčko)
na ingušsko-čečenské hranici. K narozeninám, které
děti měly v září, jim „adoptivní rodiče“ poslali obrázkové knížky s příběhy Ferdy Mravence a Krtečka.
„Knížky budou pochopitelně sloužit i ostatním dětem
z tohoto uprchlického tábora,“ dodává Štefanec.
Možnost „adopce na dálku“ nabízí lidem, kteří
chtějí pomoci sirotkům žijícím ve válkou zničeném
Grozném, Česká katolická charita. Ta ve spolupráci s místní organizací Berkat provozuje v Grozném
denní stacionář pro padesát sirotků či polosirotků,
založený novinářkou Petrou Procházkovou. Záro-
LENKA SEDLÁKOVÁ
Rubriku připravuje občanské sdružení Institut Demokracie pro všechny, http://www.institut-demokracie.cz.
veň v Grozném fungují dětské školky, na jejichž
provoz je třeba stále hledat finanční prostředky.
„Město je úplně zničeno, část obyvatel uprchla a žije
za hranicemi země v uprchlických táborech, druhá
část přežívá v troskách Grozného. Touto situací trpí
především malé děti, kterým bychom tímto projektem
chtěli pomoci,“ popsalo sdružení aktuální situaci.
Díky dosavadní pomoci „adoptivních rodičů“ z České republiky mohla Charita zvýšit počet dětských
center: nyní v Grozném navštěvuje šest dětských
školek skoro 500 dětí, v Ingušsku se zvýšil počet dětí v pěti charitních školkách na 700. „Tyto děti žijí ve
smutné realitě uprchlických táborů a školky jsou pro ně
jediným zpestřením dne,“ uvádí Charita. Ta chce nejen rozšiřovat své projekty, ale zároveň i pracovat na
zkvalitnění stávajícího programu – například se snaží o integraci zrakově postižených dětí. V listopadu
byl také zahájen přípravný provoz konzultačního
a krizového centra v Grozném, které slouží jak lidem vracejícím se do města ze sousedních republik
a z uprchlických táborů, tak těm, kdo strávili válku
a následnou dobu v ruinách města.
Z programu festivalu:
Pondělí: 16.30, Kino Art, Sputnik 2003 – fotografická výstava z největšího čečenského uprchlického
tábora v Ingušsku, ochutnávka čečenských jídel.
18.30, Fakulta sociálních studií MU – film Babického válka a beseda s humanitárním pracovníkem
Josefem Pazderkou (Společnost Člověk v tísni).
Úterý: 16.30, FSS MU – Očima pozorovatelů
– prezidentské volby v Ázerbájdžánu objektivem
pozorovatelů OBSE. Představení ázerbájdžánské
kuchyně.
18.00, FSS MU – dokument Azatling znamená svoboda, beseda s autorkou Petruškou Šustrovou
a ázerbájdžánským studentem Dilbazim Eltayem.
Středa: 17.00, FSS MU – ochutnávka gruzínských jídel a beseda o aktuální politické situaci v Gruzii
s gruzínským studentem Vachtangem Darčiašvilim.
Čtvrtek: 16.00, Generální konzulát Ruské federace
– protestní shromáždění upozorňující na násilnou
likvidaci uprchlických táborů Čečenců v Ingušsku.
18.00, FSS MU – Martin Váně, beseda o situaci
v Čečensku, práci České katolické charity a o projektu Pomoc konkrétním dětem v Čečensku a Ingušsku.
Pátek: 17.30, Kavárna Podivný Hamlet, Kounicova – dokument Země Tarona o kultuře západní
Arménie.
19.00, tamtéž – koncert arménských lidových písní.
Sobota: dětské dopoledne v pobytovém středisku
Zastávka u Brna s výukou tradičního čečenského
tance lesginka.
Autorka je spolupracovnicí portálu Econnect.
Příloha Občanské noviny je nedílnou součástí týdeníku Literární noviny a je samostatně neprodejná.
Informace: tel.: 224 872 488, fax: 224 872 481, e-mail: [email protected].
Občanské noviny jsou vydávány za finančního přispění občanského sdružení
Institut Demokracie pro všechny.