Šmírák 2

ŠKOLNÍ ČASOPIS ZŠ KOMENSKÉHO TRUTNOV
cena 5 Kč
DÍL 2.
Z tajného deníku P.Š.
Abeceda Věrky Krátké
Holandsko
Rozhovory o Turecku
Olympijské hry
Poprázdninová anketa
Adopce na dálku
Rozhovor s Daliborem Gondíkem
Den jazyků
Stránka pro 4.B
Týden knihovny
Jak se žije na gymplu
Horoskop na listopad
Soutěž!
2
3
4
6
7
8
8
10
12
18
20
22
23
24
Můj tajný deník
Sobota 7. července
Sorry, že jsem sem dost dlouho nepsal, ale fakt není čas!!!
Jsem už čtvrtý den na táboře. Je to tu bezva. Hrajem si s klukama na vojáky. Jo a
taky jsem tu potkal jednu holku… jmenuje se Hanka, je z Liberce a je prima… na
Koubovou jsem už dva dny nemyslel.
Neděle 12. srpna
Včera jsem potkal v Trutnově na námku Koubovou, držela se s Mrkvičkou za ruce.
Pcheee, je mi to fuk. Zejtra jedu do Liberce.
Středa 5. září
Na zítra máme napsat slohovku na téma Nejpříjemnější zážitek z prázdnin. To teda
nevím, o čem bych měl psát … třeba jak jsme byli s Hankou po večerce za chatkou ….
Už slyšim Mrkvičku, jak se chechtá. Napíšu o tom Turecku a jak jsem tam měl hnajdu.
Sobota 8. září
V neděli jedem se třídou na cyklák. Máme mít přiléhavý kalhoty! Proboha!
Sobota 15. září
Včera, když jsme jeli z cykláku, řekla Koubová Mrkvičkovi, že si s ním nesedne ve
vlaku, a pak seděla s holkama a celou cestu se hihňaly. Na nádraží v Trutnově se mě
ptala, jestli s ní nepůjdu, že bych jí pomoh s batohem. Tak jsem šel.
Úterý 18. září
Koubová se mě včera ptala, co si představím, když se řekne PRÁZDNINY. Napadla mě
Hanka, ale to jsem jí říct nemoh. Prej to má do nějaký ankety do časopisu.
Středa 19. září
Dneska jsme si měli ve škole losovat jazyk na Den jazyků – nějakej projekt nebo co. No
hlavně že nebude matika. Vylosoval jsem si esperanto – ani nevím, kde se tak mluví.
Koubová má finštinu, stejně jako Mrkvička.
Pondělí 1. října
Budeme mít novou paní učitelku. Ve skutečnosti není nová, má jen nový jméno, protože
se vdala. Koubová tvrdí, že se nikdy nevdá, protože kluci jsou pitomý a furt se rvou.
Asi myslela Mrkvičku…
Středa 11. října
Pan učitel mě přemluvil, abych čet na nějakém čtení k Týdnu knihovny. Bude to
v jídelně a budou tam i rodiče. Ach jo…. Ale taky tam bude něco dobrýho k jídlu….
Čtvrtek 12. října
Bylo to strašný – čet jsem a do toho brečelo nějaký malý dítě a vůbec mě nebylo
slyšet. Ale ty piškotový jednohubky byly fajn.
Čtvrtek 1. listopadu
V horoskopu na tento měsíc mě vychází, že po mně bude pokukovat spolužačka
z vedlejší třídy… Kdo by to tak moh být???
(Pepa Šmírák, zápisky za červen až říjen)
2
Dvacet sedm písmen, dvacet sedm slov a přibližně stejný počet vět. Dost na to, aby
na sebe člověk prozradil, co chce. Mnohdy i to, co nechce. Okamžité stručné slovní
asociace jsou často upřímnější než dlouhé odpovědi.
A
B
E
C
G
H
CH
I
J
K
L
M
N
O
P
R
Ř
S
s Věrou Krátkou
A
B
C
Č
D
E
F
E
astronomie - černá díra
babička - brýle
cesta - z města
čas - málo
domov - mamka
fotografování - svatba (jak
jinak:):
A
gentleman - manžel
hudba - housle
chameleón - ocas
internet - pomoc
jídlo - oběd
kurz - špagety
láska - srdce
miminko - kočárek
nevěsta - šaty
oslava - dort
přísloví - čeština
rodina - děti
řezník - vůně
Santa Klaus - sob
Š
T
U
škola - žáci
V
W
X
Vánoce - dárky
Y
Z
encyklopedie - informace
D
tatínek- bezpečí
UFO - Akta X
western - kovboj
XXL - sušenka
yetti - Máca
zima - sníh
Erbaska
3
OHLÉDNUTÍ první ...
Holandsko 2007
Bert
e to
jako
a po
pozv
jeďt
ánku
e př
K8
íště
s ná
mi!
Plánovaný odjezd od školy byl 22.00, ale díky tomu, že Tomáš
Vais nastoupil i se svojí třídou do špatného vlaku z vodáckého kurzu, odjeli jsme
až kolem 23.40. Celník se na hranicích celkem divil, kam takhle v noci jedeme,
ale po kontrole pasů nás pustil dál po naší trase. Německou hranici si
nepamatuji, protože jsem naštěstí aspoň chvilku spala! Akorát jsem
zaznamenala, jak náš řidič (mimochodem ředitel naší školy) říká: Aufwiedersen.
A potom nás čekala předlouhá cesta napříč Německem. Po osmi hodinách jízdy
si potřeboval pan ředitel schrupnout, a tak jsme si dali 2 hodinky přestávku
několik km před Dortmundem. Při té jsme viděli typické německé krávy nebo
větrné mlýny.
Záchodky samozřejmě stály nejméně 0,50 euro, a tak si většina došla do
přírody. Zarazilo nás, že mezi Německem a Holandskem nebyla žádná celnice a
vlastně nikdo nekontroloval hranice. Tím nechci nikoho navádět k tomu, aby se
pokoušel něco pašovat, ale...:D
Poté jsme přijeli do městečka Heeze, kde na nás čekala paní učitelka
Šnajdrová a ubytovala nás do „sektoru“ CLEYN AA. Máme krásně měkké
postýlky a suprově se na nich hraje
polštářová válka..!! Po vybalení jsme
jeli do blízkého města Leende. Při
procházce nás zaujalo, že žádný dům
neměl omítku, a tak byly vidět pouze
cihly. Většina domů měla také veliká
okna a navíc v nich neměla záclony. A
tak se paní učitelce Tylšové stalo to,
že viděla jistého Holanďana „na
Adama“…. Na závěr jsme si sedli do
hospůdky a dali si zmrzlinový
pohár...mňam!
Efteling – Mega zábavní park !!!
Po snídani jsme vyrazili na cestu po
holandské dálnici do zábavního parku
Efteling. Já jsem byla na 3D filmu o
zvířatech (PANDADROM) a pak
následovaly samé horské dráhy. Ta
nejhorší se jmenovala Python. Asi 3x
jsem byla vzhůru nohama a nechyběl
4
Dokonce pár z nás jelo zpátky mokrých, protože jsme jezdili na člunech
po „divoké“ řece :-)))). Poté jsme si dali večeři ve škole a mazali jsme do postele…
Beach Schevenningen
A jedeme k moři!! Bylo kapánek studené, ale i tak jsme si to užili! Piknik, sbírání
mušlí, nakupování suvenýrů anebo návštěva SEA LIFE. Tam bylo plno ryb,
mořských koníků, krabů, a tak…! Cesta zpátky byla dlouhá, ale stálo to zato. Přijeli
jsme kolem 7pm a potom jsme se už jen váleli na pokoji ...
Sportovní dopoledne + návštěva městečka Heeze + Barbecue
Naštěstí to nebylo „sportovní dopoledne“ jako u nás ve škole... My (jako holky)
jsme hodinu skládaly puzzle a potom hrály šipky, další hodinu jsme hrály
SLACHBALL. Naši chlapci hráli první hodinu slachball, což je něco jako softball,
ale trochu upravená pravidla (zřejmě aby to bylo lehčí), a druhou si dali zápas
v basketu. Na Vaška se jeden Holanďan málem vrhnul, když se Vašek radoval
z toho, že dal koš!! To my slečny jsme to tak dramatické neměly.:)
Odpoledne jsme jeli do městečka Heeze na nákupy. V jedné ulici bylo snad 30
obchodů a každý úplně jiný. Po dvou hodinách shoppingu jsme se vrátili do Cleyn
Aa (náš penzionek). Jako večerní program jsme měli Barbecue. To znamená:
kuřecí masíčko, klobása, hamburger, saláty, pečivo, no prostě bašta!!! No a po
jídle zpátky na pokoj a chrupat..!
Apeldoorn, Pancakes
„APE“ znamená v holandštině opice. Takže byly všude jenom opice, opičky a
opičáci. Upozorňovali nás, že nám můžou ty roztomilé opičky něco ukrást, ale
zdaleka to nebylo tak horké. Opice se nás bály, a kdyby chtěly zaútočit, tak hned
přiběhl pracovník Apenheulu a postříkal opici vodou (radši jsem se neptala na
složení H2O :)) Svezli jsme se na dětském kolotoči a já jsem seděla na Černém
panterovi. Posléze jsem se dozvěděla, že přítomný muž, který obsluhoval kolotoč,
má sestru v Rumburku. (Kdyby někdo nevěděl – v ČR)
Všichni včetně mě si koupili nějaký suvenýr samozřejmě v podobě opice.
Na večeři jsme jeli do restaurace, kde dělají pouze palačinky. Já jsem měla se
sýrem, šunkou a ananasem, kterou jsem jen stěží snědla celou, protože byla veliká
asi jako pizza, možná že i stejně tlustá!!!
Aquapark Peer v Belgii
Dopoledne jsme dodělávali projekt, který teď visí vedle jazykovky na nástěnce.
Potom to bylo už zajímavější.. Odjeli jsme do Aguaparku v Belgii. I když to byla
Belgie, vůbec to nevypadalo jinak než v Holandsku! Aquapark byl o něco menší než
Babylon v Liberci, ale stejně to byla bomba!!! A hlavně mi pomalu začalo docházet,
že to všechno končí...Všichni jsme se objali (jako postupně), vyfotili a zmizeli!!
Prostě konec.
Adulín
5
OHLÉDNUTÍ druhé...
Rozhovory o Turecku
Zeptaly jsme se Štěpána Vajraucha a Lenky Plzákové, kteří se vloni zúčastnili
výměnného pobytu v Turecku.
Jak dlouho trvala cesta a jak probíhala?
Čekalo na Tebe nějaké mimořádné přivítání v rodině?
Jak se k Tobě chovali nejen v rodině?
Co se Ti nejvíc a nejmíň na pobytu líbilo?
Štěpán:
1. No cesta trvala asi asi 3 hodiny a probíhala letecky tureckejma aerolinkama,
všichni jsme se děsili, turecký aerolinky, ježíšmarjá!, ale svý kufry a všechno jsme
našli. Vevnitř dávali ňáký turecký hnajdy, ale to bych radši neřešil…Hm
2. No nevim jestli v rodině, ale v celým Turecku mě jako fakt překvapilo, přijeli jsme
školním autobusem ke škole, vystoupil jsem a najednou všude davy holek, šílený
davy holek, každej den za mnou chodily ňáký nový a nebyl jsem schopnej
zapamatovat si jména ani jediný z nich, měly smůlu, holky turecký! Cha Cha
3. V rodině hrozně hodný, hrozně mě rozmazlovali, ztloustnul jsem 2kila Cha No
ostatní – no holky byly ňáký vyplácaný z blonďáka!
4. Nejvíc se mi asi líbila ta obrovská popularita, to mě fakt zaujalo, že sem tam byl
jediný blonďák. Nejmíň: šílená kombinace jídel, který mě fakt překvapily viz. řízek
s rejží, všechno tam hrozně pálilo, jo a vyhrál jsem soutěž: Kdo nejdřív dostane
hnajdu…! Šokovalo: už asi nikdy nevstoupím do taxíku, jezdí na červenou a zásadně
předjíždí zprava! Cha A záchody? Jo toaleťáky hážou do odpadkových košů, no
miluju Česko!, můžu to házet do toho .... !! Tak děkuju. Díky, díky moc Cha Cha
Lenka:
1. Takže cesta z Prahy do Istanbulu trvala kolem 2,5 nebo 2 hodin, byla příjemná,
dostali jsme jídlo, další cesta z Istanbulu do Izmiru trvala ¾ hodiny, taky byla
příjemná, taky jsme dostali jídlo, přijeli jsme, až když byla tma.
2. No akorát, že tam nebyl táta, přijela pro mě turkyně-mamka a myslím, že jsem
dostala ňáký jídlo a pak jsme šli spát. Bavili jsme se až spíš ráno.
3. Hrozně mile, jídlo jsem měla skoro až pod nos, furt se mě ptali, jestli něco nechci,
často tam chodili rodinný návštěvy, hrozně sympatický, takže SUPER!
4. Nejvíc: zvláštní, že mají rodinu pohromadě, velká rodina. To u nás nemáme. A
taky se pořád ptají: tak jaký to tam bylo, jak se máš, no furt se pusinkujou a objímaj.
Nejmíň: hrozně brzo doma.
Za rozhovor děkují Míša a Terka
6
OLYMPIJSKÉ HRY ZÁKLADNÍCH ŠKOL
TRUTNOVA
Jak všichni víme, ke konci minulého školního roku se konaly olympijské hry
základních škol Trutnova. Začaly 24.6. (pondělí) a skončily 27.6. (středa). Na
zahájení olympijských her si museli diváci počkat až do 8:45. Mnozí z diváků už byli
velice netrpěliví, protože si neměli kam sednout. A najednou se něco začalo dít. Dvě
dívky začaly zpívat sportovní hymnu. A my jsme se vydaly na lov rozhovorů
s nevinnými sportovci.
Tady máte ukázku:
1. otázka: Co se ti
tady líbí/nelíbí?
Dívka ze ZŠ
Komenského
odpověděla, že se jí tu
nelíbí kluci, ale holky.
Chlapec ze ZŠ V
Domcích odpověděl,
že se mu líbí prostředí
v naší škole a nelíbí se
mu naši učitelé, prý
jsou moc přísní.
Dav dětí ze ŽS Kpt.
Jaroše byl nadšený
z výběru sportu,
prostředí a krásy naší
školy, ale nelíbila se jim nuda, která občas zavládla mezi diváky a i mezi sportovci.
2. otázka: Co tu děláš za sport a jak myslíš, že to dopadne?
Jedna dívka ze ZŠ Voletiny běžela závod a myslí si, že to moc dobře nedopadne.
Žákyně ze ZŠ Komenského šplhala a myslí si, že to zase dopadne špatně.
Žákyně ze ZŠ Mládežnická bruslila a vyhrála 3. místo
Našli se i tací, kteří nesportovali, ale dívali se a fandili. Většina z nich byla znuděná a
vymýšlela hlouposti, a tím rušila své kamarády sportovce.
SPECIÁL: Rozhovor se zdravotníkem: Nelíbí se mi tady zmatek. Měl jsem tu
asi čtyři případy, ale naštěstí to byly jenom odřeniny.
Závěr olympijských her se konal 27.6. ve sportovní hale ZŠ Komenského.
Vystupovalo zde několik klubů, ať tanečních, sportovních či mažoretky. Vše se
náramně povedlo a první olympijské hry základních škol Trutnova byly slavnostně
zakončeny.
Terka a Míša
7
Co se vám vybaví, když se řekne …
ŠKOLA
PRÁZDNINY
Pakárna
Zábava
Učení (doma)
Horčička
Úkoly
Učení
Učení
Třída
Špatná
známka
Práce
Nuda
2 z chování
Zájem
Učení
písemky
Učení
Kamarádi a známky
Hurá kamarádi
Povinnost
Učitelé
Povinnosti
Učení
Lavice
5
Volno
Zábava
Airsoft
Práce
Volnost
Noví kamarádi
Airsoft
Klid
Pohoda
Zase práce
Sranda
Cigarety
Narozeniny
Zábava
Babička
Spánek
Odpočinek
a pohodlí
Nuda
Volnost
Koupaliště
Pohoda
Pohoda
Voda
Moře
Tuto minianketu zpracoval KOTELNÍK, ptala se K8 a Péťa
Adopce na dálku
Minulý rok si třída 8.B adoptovala Christine z Keni. Vybrali jsme si ji, protože je
stejně stará jako my a tím pádem jí budeme moct posílat peníze, než skončíme
ZŠ a ona taky. Cílem jakékoliv adopce na dálku je pomoc dětem, které se
nacházejí v podmínkách úplné chudoby a kvůli tomu nemohou studovat. Díky
penězům, které jim adoptivní rodiče (nebo skupina, škola, třída) pošlou, mohou
děti nastoupit do školy a učit se. Přes rok můžeme Christine posílat dopisy,
drobné dárky, naše fotografie apod.
8
Na celý rok se posílá částka 7.200 Kč. Takže pokud si adoptuje dítě třída s 25
žáky, tak jeden člověk zaplatí 288 Kč za rok, tj. 24 Kč měsíčně! Nejlepší je, si
adoptovat dítě koncem prosince, protože školní rok v Keni začíná v lednu. Je
rozdělen do tří vyučovacích částí, mezi nimi je vždy měsíc prázdnin. Po ukončení
tříměsíčního školního roku vystaví škola dítěti vysvědčení, které zašle
adoptivnímu rodiči i s dopisem od dítěte.
Myslím, že je dobré si adoptovat nějaké dítě, protože tím dáte lidskému životu,
který poznal pouze dřinu, práci, námahu a hlad, i něco navíc = vzdělání, nové
kamarády a především naději, že jednou z nich něco bude a nezemřou hlady,
najdou jakousi jistotu. Není to jako v České republice, kde děti chodí za školu a
při vyučování se koušou nudou. V Keni to tak není, tam je snad snem všech dětí
možnost se vzdělávat.
Emka
Chtěli byste si také adoptovat nějaké dítě a možná mu tím zachránit život?
Co proto udělat?
1) Kontaktujte koordinátora pro dané dítě a domluvte si s ním osobní setkání.
2) Pokud jste se rozhodli podpořit afrického dítě na dálku, vyberte si konkrétní
dítě z databáze na internetové stránce www.humanisti.cz v sekci adopce.
3) Dále na stránce www.humanisti.cz/adoptovat vyplňte on-line formulář. Po
vyplnění kliknete na "pokračovat" a zobrazí se vám darovací smlouva.
4) Darovací smlouvu 2x vytiskněte, podepište a obě kopie odešlete obyčejnou
poštou (ne doporučeně) na adresu: Humanistické centrum Dialog, Sokolovská 86,
186 00, Praha 8.
5) Přesně podle toho, co jste vyplnili na darovací smlouvě, pošlete platbu na číslo
účtu uvedeného ve smlouvě. Nezapomeňte uvést databázové číslo dítěte jako
variabilní symbol.
6) Do 14 dnů od obdržení vaší smlouvy vám pošlou zpět potvrzenou kopii darovací
smlouvy.
7) E-mailem můžete dostat odkaz pro vytištění certifikátu o "Adopci afrického
dítěte" s fotografií vašeho afrického dítěte, pokud si tuto možnost zvolíte při
vyplňování on-line formuláře.
Adoptivní rodiče pořádají i různé srazy, na nichž si povídají o "svém" dítěti apod.
9
ROZHOVOR
s
Daliborem Gondíkem
Ke konci minulého školního roku jsme oslovili paní
učitelku Růžičkovou a ta nám poskytla emailovou adresu na Dalibora Gondíka, kterému
jsme zaslali pár otázek a on nám je ochotně
zodpověděl. Mimo jiné tento rozhovor vyšel i ve
školním časopise stavebky v Náchodě. Tak
doufám, že si pěkně počtete.
Jakou školu jste studoval?
Státní Konzervatoř v Praze, obor hudebně-dramatický. 1984-1990
Jaký jste byl student?
student
Nic moc. Průměr. Nevybočující z řady. Ve třeťáku podmínečné vyloučení, šestý ročník
absolvoval se ctí. Asi tak. Pak jsem tam začal pracovat jako učitel – a to mě bavilo.
Dostal jste ve škole nějakou kuriózní poznámku?
Na základní škole jsem dostával denně dvě. Peklo. Stále jsem něco zapomínal a tak…
Preferujete českou nebo zahraniční kuchyni?
No. Miluji obě. Ale abych se přiznal zaková Thajská kokosová polévka, kterou umí můj švagr
Ondra Brousek….ta se těžko překonává. A asi nejradši mám smaženej sejra s tatarkou.
Jaké máte nejoblíbenější zvíře?
Naší kočku „Tuli“. Je z útulku a je to miláček.
Co posloucháte za muziku?
To je těžká otázka, poslouchám toho opravdu hodně, ale snad jen pár zástupců, od kterých
mám všechna CD od jejich prvopočátků:
Sting, Peter Gabriel, U2, Pink Floyd, Deep Purple, Jethro Tull, Depeche Mode, Yazoo, Freak
Power, Frankie goes to Hollywood, Genesis, Phil Collins, Lenny Kravitz, Morcheeba, Ozzy
Osborne, Black Sabbath, Mike Oldfield, Bruce Springsteen, Kate Bush, Level 42, David Bowie,
Seal, Sinead O´Connor…..atd atd. Pak jazz – Corea, Hancock, Take6, Yelowjackets, Spyro
Gyra, Dave Weckl, Vinnie Colaiuta…atd atd a pak vážná hudba a pak bigbandy a pak
americké muzikály a pak ještě celá česká a slovenská současná hudební tvorba…se mnou je
to těžký, já vím…a taky Vlasta Redl. Toho miluju.
10
Jaké filmy preferujete?
Dlouhé, temné, smutné, chytré – Martin Scorsese, Brian de Palma, Coenové….
Jak jste se dostal k moderování?
Ani nevím. V rádiu to začalo, ale nikdy mi to moc nešlo. Ani teď nemám pocit, že to umím.
Je to hrozně těžká profese…
Ve společnosti jste hodně spojován se svojí sestrou, jak je na tom zbytek rodiny?
Naše rodiny žijí prakticky dohromady. Máme se moc rádi. Považuji rodinu za nejdůležitější věc
v lidském životě.
Jak se vám se sestrou pracuje?
To je dar od Boha. Nemůžu s nikým stát na jevišti v takové pohodě jako s Aduš. Víme, co
řekne ten druhý, máme stejné pocity a stejné názory. Je to úžasný, neskutečný, nesdělitelný,
neopakovatelný…
Chováte se v soukromí stejně jako před kamerou?
Jasně. Nesnáším přetvářku. A myslím, že by to diváci poznali. Přirozenost. Buď takovej, jakej
jsi. Nic nehraj. To je moje životní filosofie.
Praktikujete doma některé rady z Loskutáka?
Jasně! Vždycky nám to vydrží jeden týden, než se zase objeví něco nového. Ale je to zábava. A
nás to strašně baví.
Jak trávíte volný čas?
Jen s rodinou.
Jak často jezdíte na motorce a jakou vlastníte?
Na motorce sedím denně od jara do podzimu a mám už 4 roky BUELL XB12S a je to nejlepší
stroj, jaký kdo mohl pro mě vymyslet. Je to moje láska a nechci už nikdy nic jiného. (doufám,
že ho nepřestanou nikdy vyrábět)
Užíváte si Bailando?
Je to největší úkol, jaký jsem dosud dostal, a baví mě to moc. Je moc fajn, že se někdy objeví
na obrazovce pořad, který nás donutí se trošku zamyslet nad smyslem života. A zároveň je
kombinace velké šou, živé hudby, ohromného lidského úsilí a touhy. Baví mě to. Fakt.
Co byste nám studentům vzkázal nebo poradil?
Už jsem to naznačoval. Buďte jen a jen sami sebou, nehledejte chyby v druhých, ale vždycky
jen sobě, mějte ostatní rádi a chovejte se slušně. Jak k ostatním, tak sobě. To je moje životní
filosofie. Třeba se vám může zdát směšná a já to pochopím. Ale moje zkušenosti jsou takové a
třeba se vám něco z toho bude hodit. Držím Vám všem palce a mějte se moc hezky.
11
Den jazyků
Tak to máme za sebou. Den plný zajímavých světových jazyků, který se
zase konal na naší škole. Přesněji zúčastnil se ho jen druhý stupeň.
Týden před konáním si každý žák vylosoval jazyk, to aby nikdo neřekl, že
ho přiřadili tam, kam nechtěl. V den D se každá skupina určitého jazyka na první 3
hodiny uzavřela do třídy a tvořila, co se dalo, aby co nejlépe zapůsobila na ostatní.
V některých „dílnách“ bylo vidět, že učitel zadal práci a děti pečlivě pracovaly
jako mravenci. Mně se ale více líbily dílny, ve kterých to žilo. Děti diskutovaly,
jak by podle nich měla vypadat jejich prezentace před ostatními a vše mezi sebou
a s učitelem konzultovaly. Ptáte se proč? To proto, že v 11 hodin každý jazyk
otevřel dveře do své třídy nebo si udělal stánek v posledním patře a začalo to.
Vypadalo to tu jako na trhu jazyků nebo nevím, k čemu jinému bych to přirovnala.
Každý chtěl udělat ten nejlepší dojem a nalákat k sobě, co nejvíce lidí.
Myslím, že na nikoho určitě neudělala špatný dojem portugalština, kde to
žilo skoro jako na karnevale v Rio de Janeiru. Tancovala se samba, všude byly
typické barvy (žlutá a zelená) a nejefektivnější byl pro mě ten úžasný křik a
pískot. Skvělé byly také živé scénky v esperantu a v italštině. „Herci“ si dali moc
záležet jak na výkonu, tak i na kostýmech a stálo to zato, protože publikum je
vždy odměnilo velkým potleskem.
Byl to úžasný pocit, když jsem procházela chodbou a z jedné strany se linul
kouř z turecké vodní dýmky a z druhé křik a hudba Brazilců a do toho vás každý
chtěl nalákat právě k jejich dílně nebo stánku, a to jde nejlépe, když vás pozvou
na něco dobrého. Například Němci na Kinder čokoládu nebo na Haribo medvídky
nebo Francouzi na hroznové víno…kdo by odolal, že? Všude visely pečlivě
namalované mapky států a různé slovníky. Bylo to skvělé, kdo neviděl, neuvěří.
Někdy je neuvěřitelné, co se dá stihnout za pouhé tři hodiny. Naučit se
alespoň trochu mluvit cizím jazykem a k tomu vytvořit materiály v psané a
kreslené podobě. Doufejme, že nejsme jediní, kdo něco takového zažili, třeba
takovéhle dny zažijí i další generace, ne-li lepší☺
. Děkujeme, že jste byli tak
ochotni a šli do toho a s radostí spolupracovali. Vždyť přeci škola nemusí být
jenom nudné sezení v lavicích a učení… nebo musí???
Erbaska
12
Je týden po Dni jazyků a já se probírám znalostními kvízy a dotazníky,
které jsme (alespoň někteří z nás) dali žákům ten den vyplnit, abychom my i oni
měli jakousi zpětnou vazbu: Má cenu organizovat podobné projekty? Odnesou si
z nich žáci něco? Zajímá je to? Baví je to? A baví to nás – učitele?
Soudě podle odevzdaných znalostních kvízů se někteří žáci dozvěděli
něco nového, ale bylo jich žalostně málo. Ostatní se zřejmě soustředili na stánky
s občerstvením a jinými „atrakcemi“, ale do poznávání jiných jazyků, národů a
kultur se jim moc nechtělo. Anebo neměli čas?
Z odpovědí v dotaznících jednoznačně vyplývá, že dopolední práce ve
skupinách byla prima, že se většina zapojila do práce, že je to bavilo, ale že
prezentace byly chaotické, žáci si zdaleka nestihli prohlédnout všechny „stánky“,
všude panoval tak trochu zmatek, nebylo jasné, kdy se začíná, jak se končí, apod.
I já jsem měla strašně málo času na prohlídku jiných prezentací – a spoustu jsem
jich nestihla vůbec, což mě velmi mrzí. Přesto s odstupem času mám z tohoto dne
dobrý pocit. Ať už z dopolední přípravy prezentace, kdy jsem, narozdíl od většiny
žáků, poznala mnoho zajímavých človíčků (viz otázka číslo 4 v dotazníku), tak i
z prezentací ostatních jazyků – ochutnala jsem anglickou snídani, řešila litevský
kvíz s nejvyšší horou Litvy, uďobla holandský sýr (musela jsem k tomu říct něco
holandsky), zatančila si sambu, azbukou jsem napsala své jméno (to už jsem
nepsala dobrých 30 let :o), pobavila mě Berlínská zeď a doufám, že ještě uvidím
zprávy slovenské televize! Mrzí mě, že jsem nakonec neviděla, jak se egyptskou
abecedou napíše Káťa...
Ano, byl tu trochu blázinec, prezentace mohly být postupně nebo alespoň
na jednom místě,
předávání a vyplňování
Portugalci
kvízů a dotazníků mělo
být důslednější, aby se
žáci skutečně seznámili
s prací ostatních.... s tou
sebekritikou bych mohla
pokračovat dál. Přesto si
myslím, a z následujících
textů to i vyplývá, že Den
jazyků je prima den, a
těším se za čtyři roky na
další ;o)
K8
13
...z ohlasů na Den jazyků
Mně osobně se den jazyků dost líbil. Ne protože jsme se nemuseli učit, i
když… :-) ale protože jsem si našla nové kamarády, naučila jsem se něco o cizích
zemích a jazycích, co k nim patří. Den jazyků se povedl. :-)
Zuzka (litevština)
Začalo to docela nevinným rozdáním papírků s názvy různých jazyků.Ti, kdo
o tomto projektu neměli ani potuchy (včetně mě), vyjeveně zírali, co to zas bude.
Po týdnu lehkých příprav nadešel den D. Učitelé nás zasvětili do svých
optimistických plánů a pustili jsme se společně do práce. Za 4 hodiny jsme stihli
vyrobit spousty rekvizit, připravit nějaké prezentace daného jazyka a někteří
(včetně mě) se i upatlat od příslušných barev.Vše jsme uklidili a vypustili do tříd
nedočkavé návštěvníky, kteří chtěli vědět, co jsme si za takovou dobu stihli
připravit. Celá škola se začala hýbat.
Ve dvou patrech najednou nastala
totální anarchie. Zde se objevily slabší
stránky tohoto projektu. Já sem
například stihl skouknout pořádně
jenom jednu skupinu. Po našich třech
nebo čtyřech představeních byli už
všichni řádně zpoceni námahou. Shodli
jsme se na ukončení „nejlepšího“ tance
na světě samby a začali uklízet. Přišlo
mně docela škoda všechnu tu námahu a
práci tak rychle vyhodit, ale na druhou
stranu představa, že bych musel zase
něco tancovat, mě doháněla k šílenství.
Tento projekt jsem ze začátku dost
odsuzoval „že bych rád viděl, jak si
tímhle předvedeme ostatní jazyky“.
Nevím, jestli jsem po projektu nějak
zmoudřel, ale alespoň jsem si užil
pekelnou zábavu.
Francouzi
Ondra (portugalština)
14
...z ohlasů na Den jazyků
Je pondělí 17. září a na hodině angličtiny si celá třída losuje jazyk…
Chtěla jsem mít s nějakou holkou ze třídy stejný… Splnilo se mi to a měla jsem
dokonce stejný jazyk se dvěma holkami, s Eliškou a Lenkou :D Vylosovala jsem si
SLOVENŠTINU… Řekla jsem si „Super, alespoň mi to trochu půjde!“.
Na nástěnku paní učitelka vyvěsila třídy a učitele, kteří tento jazyk
budou prezentovat
s námi. My jsem měli
Italové
pana ředitele, tak jsme
se tedy v pátek 5.
hodinu sešli v ředitelně…
Rozdělili jsme si úkoly,
měla jsem moderovat
slovenské televizní
noviny, pochopitelně ve
slovenštině … Řekla
jsem „Tak dobře“…
alespoň budu trochu
připravená do
dospělosti.
Ve čtvrtek 27. září to začalo… Natáčeli jsme naše slovenské TV noviny a
reportáže! Měla jsem před tím malým foťákem docela trému, ale bylo to fakt
super. Lítali jsme po celé škole a natáčeli různé aktuality :D Pan ředitel ta různá
videa v počítači spojil a sestříhal… Do 9.C jsme mezitím přinesli PC, kde se pustily
naše TV noviny… Když jsem se viděla! Byla to taková prča :D Pak jsem se šla
koukat na různé scénky a jiné prezentace ostatních jazyků …
Bylo to opravdu super, mně osobně se to celé strašně moc líbilo. A vůbec práce ve
skupině byla skvělá, i když jsem kolem sebe měla mladší jedince. Opravdu se
s nimi moc dobře pracovalo a s panem ředitelem také. Měl vždycky super nápady,
bez něho bychom to asi nezvládli… Musí se to zase zopakovat!:D
Lucka (slovenština)
Na následujících dvou stránkách si můžete prohlédnout výsledky
dotazníků, které žáci vyplnili bezprostředně po akci. Ne všichni byli se Dnem
jazyků spokojeni, ale, jak z dotazníků jasně vyplývá, celkově měl Den jazyků
kladný ohlas.
15
Líbí se Vám tato forma výuky?
Ano
Ne
Trochu
14%
25%
61%
Poznali jste během přípravy ve skupině někoho nového zajímavého?
ANO
NE
35%
65%
Připravovali jste se předem na Den jazyků?
ano
ano, na internetu
3%
ne
ne, vyhodili mě
ne, zapomněl jsem
10%
2%
51%
24%
10%
16
trochu
Jaký nejzajímavější pokrm jste ochutnali na prezentaci?
nic
chleba
med
chipsi
bonbony
hermelín
čaj s mlékem
sušenky
Haribo
sýr
drožďová pomazánka
Kinder čokoláda
anglická sušenka
jednohubky
vodní dýmka
torteliny
maggi
Jak se vám líbila práce ve skupině?
Líbila
Docela dobrý
Zúčastnil jsem se
Ne
Hrůza
5%
9%
9%
27%
Jak se povedla prezentace?
Dobře
Skvěle
5%
Super
4%
Nic moc
Nevím
Jde to
Špatně
4%
7%
11%
56%
13%
17
Dotazníky zpracovali a grafy vytvořili Tomáš a Honza
50%
STRÁNKA PRO ...
4. B
Ahoj my jsme žáci 4.B, naše učitelka se jmenuje Natalija Štenclová. Je
hodná, krásná, někdy přísná, ale hodně naučí. Občas s námi šijí všichni
čerti, ale jinak jsme andílci. Jsme chytří, soutěživí, pracovití a pilní jako
mravenci, zábavní, kamarádští a v žadném případě nejsme lakomí.
Pomáháme si navzájem. Snažíme se poslouchat paní učitelku. Mezi námi 30
máme dva nejrychlejší žáky v běhu a je to Johana Semeráková a Adam
Götz, taky tu máme zpěvačku Adélu Bischofovou, výtvarníka Honzu
Bendáka, hokejistu Kubu Tatara a malého bordeláře Kubu Benka.
Jsme rozděleni do skupin Jupiter, Saturn, Venuše, Uran, Mars a patří to do
celoroční soutěže. Za předměty máme tv, aj, čj, m, př, vl, vv, pč, hv, čt a čj
sloh. O přestávkách si odskočíme na toaletu, hrajeme si, svačíme anebo si
povídáme. Baví nás přestávky a někdy i učení.
V naší třídě se dějí věci. Jednou se nám
stalo, že jsme o přestávce hráli hru
Twister, a zaujalo nás to natolik, že jsme
hráli i po 2. zvonění. Dupali jsme, řvali jsme
a pak na nás přišel pan ředitel a bylo čóro.
Bylo na něm vidět, že nás chce roztrhnout
jako hady. Markéta žrala tajně pod lavicí
zákusek a Tomáše seřval pan ředitel, že
neměl připraveno. A potom se ve dveřích
objevila i paní učitelka a říkala: já jsem
vám to říkala. A pan ředitel odešel.
Taky se nám stalo, že jsme byli na tělocviku a když zazvonilo, tak
jsme odcházeli s modřinami. To proto, že jsme hráli hru s obručemi a
tak vám chceme povědět, jak to bylo. Bylo to tak, že jsme se
rozdělili do pěti skupin po 6 a každá skupina dostala jednu obruč. Pak
nám tu hru vysvětlovala paní učitelka. Hraje se to tak, že první
vyběhne v obruči, oběhne klobouček a vrátí se pro druhého a ten
druhý běží s ním v obruči, pak oběhnou klobouček, pak se vrátí pro
18
Nakreslila Adéla Bischofová
třetího a ten běží s nimi v obruči. Oběhnou
klobouček a vrátí se pro čtvrtého. Ten běží s
nimi, oběhnou klobouček a běží pro pátého. Ten
už nejde v obruči, ale za obručí a drží se jí.
A teď co se dělo. Byly modřiny, protože
vždycky spadl 1. pak 2. pak 3. pak 4. a
nakonec 5. No a tak to bylo dokola. Par dětí ta
obruč uškrtila, ale ne samozřejmě úplně. Všichni
jsou živí. Některé děti z toho bolela hlava,
protože se bouchly. Jednoduše řečeno byli jsme
všichni zdemolovaný. Strašně jsme se nasmáli.
Byly i bolesti nohou.
Jednou jsme si hráli na slepou bábu. A stalo se
neštěstí. Jednomu našemu žákovi se narazil nos a
tekla mu červená barva. A stalo se to tak že, když
se hrálo na tu slepou bábu, tak jeden kluk strčil
Patrika zezadu a Páťa spadl na lavici a potom se
skulil na zem. A tak se celá historka stala. Pápá
loučí se s vámi IV.B
PS: při druhé historce tu byla vosa. Čau
19
Týden
knihovny
Když chcete uspořádat něco jako
, musíte se
nejprve dozvědět, že letos se to jmenovalo Knihovnická
(čti: bašta).
Nejprve se musíte podívat na
, abyste věděli, jak to ty lidi v knihovně myslí.
(Jako že asi jídlo a knihy? Což navozuje myšlenku, že knihy žere jenom
protože má 4 žaludky.) Takže se debatuje a diskutuje (
vymyslelo, aby se nejdříve
,
), načež se
, to že žaludku prospívá, potom se bude u
vařit a
(to je prosím pěkně spěf). Škola od rozfoukávaného ohně nechytla, tak zbyl alespoň
. Všem moc chutnalo, protože to vařil mistr
, který má spoustu
lidí na fyziku. Pak se vyšlo z lesa mezi lidi, co umějí jídlo položit i na
takže přišly z vedlejší nejmenované
na junáči mají opravdu šikovný
moc pěkný
,
. Je nutno přiznat, že
, každý si cucal svůj první
,
jenomže smůla, po alkáči nebyla ani promile, ani prokilometr. O to větší natěšení
20
jsme měli, když se mělo ve středu
dokonce i
a
a také
pro rodiče. Někteří aktivisti se převlékli za
ta správná bžunda. Nejdříve se jako
na
roznemohl).
a to začala
(naštěstí to paní učitelka zachraňovala
), největší odvážlivci předčítali
(jako na nějakej
,
, kterých přišlo fakt fest hodně
, jenomže Elton John ten den nemohl, nějak se
Úspěch to byl veliký, protože se nic nerozbilo, nikdo se nepobil
a na závěr četla i paní
, co to dost umí, protože poslouchali
všichni. Pak se ve čtvrtek nešlo na
tak bylo lepší
velikánskej
na něj podívat sem:
vzkazy Školní
, protože
, a
, poněvadž tam teď visí nádhernej,
. Ale ne tenhle, nýbrž tenhle
. Tak čau!
. Tak se má přijít
Horčoun
21
28.6.2007 – Síň Bohuslava Martinů – Slavnostní předání vysvědčení – Po tom, co jsme dostaly
vysvědčení, jsme od našich učitelů nejčastěji slyšely tuto větu: ,,Tak vám přejeme hodně
úspěchů a zdaru na vaší nové škole.“ V tu chvíli nám ještě nedošlo, co všechno se pro nás
změní.
Tak třeba ten první týden. Chodíte v neznámém prostoru a vedle vás je spousta
neznámých tváří, se kterými se sice bavíte, ale nemůžete jim říct to, co byste řekli
své ,,bývalé“ spolužačce. Až tam si začnete vážit kamarádství a toho, že se aspoň někdo smál
vašim vtipům…
Další změna – učitelé – no...je to takové zvláštní…všichni toho po nás chtějí strašně
moc – první týden jsme psali už tolik písemek...a ty jejich zápisy!!! Celou hodinu nám buď
něco diktují, nebo mluví a my si z jejich výkladu máme dělat poznámky – no žádné zápisy na
tabuli – jenom z matiky... no ale 3A4 za jednu hodinu zemáku se mi zdá hodně...
Školní knihovna – no deváťáci užijte si ji, protože to, co je na gymplu se asi nedá
nazvat knihovnou...no ale nějaké knížky tam jsou...ale ne tak milí knihovníci..
Další změnou pro nás je to, že musíme všechno dělat rychle..a na to my nejsme
moc zvyklé..to by mohl vyprávět dozor na obědě. Když už jsme zmínily oběd, tak musíme
pochválit paní kuchařky na ZŠ Komenského…protože oproti tomu, co jíme teď, vařily
výborně! Vlastně proto jsme byly na obědě vždycky tak dlouho..musely jsme si to jídlo
vychutnat..
No ten první týden je fakt síla, než si zvyknete, že na předměty máte úplně jiné
učitele, kteří se na vás moc neusmívají, a že máte úplně jiný kolektiv – no nějakou dobu to
trvá. Ale tak jako my vás nechceme nijak strašit.. Tak si užijte své kamarády a učitele dokud
na to máte čas!
Anička&Anička z minulé 9.B (kdyby někdo nevěděl)
SOUTĚŽ! SOUTĚŽ! SOUTĚŽ! SOUTĚŽ!
To bude bolet ...
Ze střechy padá školník!!!
V tomto čísle vyhrává Michal Kalhous z 9.A.
Má v redakci čokoládu :o) Děkujeme ostatním,
kteří nám zaslali své návrhy.
22
Horoskop na listopad
Vodnář
21.1. až 20.2.
Ojé. Tento měsíc je tvým šťastným, ale přece jen by sis měl/a dát větší pozor ve
škole :)
Ryby
21.2. až 20.3.
Halooo, vstávat!!! Už nejsou prázdniny, člověče! Měl/a by ses už začít trochu víc
snažit ve škole… Vyplatí se Ti to, uvidíš ;o)
Beran
21.3. až 20.4.
Tento měsíc je Tvým nejlepší v prvním pololetí… a ne jen ve škole, ale musíš tomu
trochu pomoct! :)
Býk
21.4 až 21.5.
Všimni si, jak po Tobě spolužák/čka z vedlejší třídy pokukuje?... za tím asi něco
bude ;o) A co dělá ta špatná známka v tvé žákovské knížce? Pokus se to napravit!
Blíženec
22.5. až 21.6.
Byl/a jsi už tento školní rok v knihovně? Slyšela jsem, že tam mají knížky, které by
se Ti mohly líbit. Ale nevybírej podle obalu!
Rak
22.6. až 22.7.
Ty jsi taky zrovna nejlíp ve škole nezačal/a! Zkus to napravit…!! A žádné výmluvy!
Mimo školu Ti ale půjde všechno. ;o)
Panna
23.8 až 22.9.
Kup si něco, co tě potěší, udělej si radost. Vše půjde podle plánu a budeš z toho mít
velkou radost. Avšak Pozor! na závistivé spolužáky.
Lev
23.7. až 22.8
Nevycházej ven, protože ti zmokne nový účes. Také bys mohl/a spadnout do kaluže.
Když budeš doma, uděláš dobře... nezapomeň jít do školy!
Váhy
23.9 až 22.10.
Nepovyšuj se nad ostatními, mohlo by to pro Tebe špatně dopadnout. Přijmi každé
pozvání... a uvidíš, co se stane :o)
Štír
23.10 až 21.12
Ve škole budeš mít samé dobré známky. Náladu Ti nic nepokazí. Ale dej pozor tento
měsíc na sladkosti, ne všechno sladké je dobré.
Střelec
22.11 až 21.12
Dobře se připrav do školy na další den. Bude to hodně těžké. Když se připravíš, nic
Tě nepřekvapí. Hlavně nestřílej od boku a vše se nauč!
Kozoroh
22.14 až 19.1.
Dávej si pozor na lháře, kteří Ti mohou pokazit dobrou náladu. Když se jimi
nenecháš ovlivnit, tak to bude nejkrásnější měsíc v tomto roce.
Bibi a Bonty
23
SOUTĚŽ! SOUTĚŽ! SOUTĚŽ! SOUTĚŽ!
Pravidla soutěže: Co si lidé na fotkách myslí a co říkají? Své návrhy posílejte na
[email protected] (do předmětu zprávy napište Soutěž).
Nejzajímavější odpověď otiskneme v příštím čísle.
ADOPCE NA DÁLKU
Výtěžek z prodeje časopisu jde na
pomoc, školné a léky pro dvanáctiletou dívku Christinu Aumu,
která žije v Nairobi v Keni.
Deník žáka Pepy Šmíráka je školní časopis ZŠ Komenského, Trutnov. Vychází nepravidelně.
Na tomto čísle se podíleli: Katka Erbenová, Petra Klosová, Dáda Pakulská, Adéla Obstová,
Zuzka Motyčková, Sára Neumannová, Lucka Vašatová, Tereza Adamová, Ondra Beneš,
Míša Klominská, Emka Mahfoudová, Anna Plovajková, Anna Horká, Adéla Bischofová, Jakub
Erben, Petr Horčička, Jarmila Schubertová, Blanka Prouzová, Kateřina Klimešová
a žáci 4.B a 8.B
Chcete také psát nebo kreslit do školního časopisu?
Vaše příspěvky do dalšího čísla posílejte na [email protected]
24