2.1 MB

Transkript

2.1 MB

Příloha č. 1
Program snižování emisí statutárního města Brna
1. ÚVOD
1.1
Širší rámec programu
Integrovaný národní program snižování emisí
Povinnost připravit národní programy snižování emisí vyplývá z ustanovení § 6,
odstavce 2 až 5 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých
dalších zákonů (dále jen „zákon o ovzduší“). Základní obsah národního programu
snižování emisí vyplývá z přílohy č. 2 zákona o ovzduší a je upřesněn nařízením
vlády č. 351/2002 Sb. (novelizováno Nařízením vlády č. 417/2003 Sb.), kterým se
stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší, způsob
přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí (dále jen „nařízení o
stropech“), konkrétně ustanovením § 6.
Integrovaný národní program snižování emisí České republiky – včetně Národního
programu ke zlepšení kvality ovzduší – byl schválen vládním usnesením č. 454 ze
dne 12. 05. 2004. Celý název programu zní: Integrovaný národní program snižování
emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých
organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu,
arzenu, rtuti a polycyklických aromatických uhlovodíků. Program je vytvořen ve
struktuře požadované přílohou zákona o ochraně ovzduší a již ve svých návrhových
verzích byl opěrným dokumentem při zpracování krajských programů snižování
emisí a také místních programů ke zlepšení kvality ovzduší, popř. programu
snižování emisí, protože mj. uvádí soubory opatření, kterými disponuje státní,
regionální a místní správa, a způsob, jakým mají být v programech popsány.
1.2
Způsob vypracování Programu
Vypracování programu, jeho zaměření, struktura a obsah vyplývají z několika
závazných dokumentů. Jsou jimi:
Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší
Metodický pokyn Odboru ochrany ovzduší k vypracování místního programu
snižování emisí
Zadání SFŽP na obsah Programu snižování emisí
Vymezení předmětu plnění statutárním městem Brnem.
Dle Přílohy 2 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, je obsah místního
programu stanoven následovně:
a) název programu, jeho základní cíle a souvislosti,
b) výchozí situace - obraz emisní situace,
c) vztah ke krajskému programu snižování emisí,
d) vztah k dalším koncepčním dokumentům (např. strategie regionálního rozvoje),
e) vztah k Státnímu programu podpory úspor energie obnovitelných zdrojů,
f) vztah k místnímu a krajskému programu ke zlepšení kvality ovzduší, jsou-li
stanoveny,
g) obecné zásady strategie programu,
h) vývoj a monitorování kvality ovzduší a emisí,
i) rozbor stavu a hodnocení plnění emisních limitů a ostatních limitních hodnot
a dalších podmínek provozování zdrojů znečišťování ovzduší na území obce,
j) podpůrné aktivity pro omezování emisí na území obce,
2
k) základní nástroje programu snižování emisí, a to
1. technická a technologická opatření,
2. technicko-organizační opatření,
3. administrativní opatření,
4. evidence zdrojů znečišťování ovzduší stacionárních i mobilních,
5. inventarizace emisí,
6. schválené zásady spolupráce orgánů obcí s orgány kraje a dalšími
orgány veřejné správy,
7. dohody orgánu obce s provozovateli zdrojů znečišťování ovzduší
a dalšími subjekty,
8. práce s veřejností – snižování emisí produkovaných domácnostmi,
l) finanční zajištění programu,
m) účast na mezikrajové spolupráci,
n) souhrn stanovených požadavků a lhůt k dosažení cílů programu,
o) termíny a způsob kontrol průběžného plnění programu,
p) způsob provádění opatření a korekcí programu vyvolaných na základě závěrů
kontrol a průběžného plnění tohoto programu,
r) názvy a sídla orgánů ochrany ovzduší a dalších správních úřadů,
s) jména, adresy a podpisy osob odpovědných za plnění programu.
Doporučení Metodického pokynu MŽP
Pokud se orgán obce rozhodne připravit Místní program snižování emisí, měl by
vycházet ze skutečnosti, že Krajský program každého kraje bude připraven pro
všechny znečišťující látky (skupiny látek), pro které jsou vyhlášeny nějaké limitní
hodnoty (emisní stropy či imisní limity). Většina problémů obce tedy bude „pokryta“
programem příslušného kraje. Místní program by proto měl být „upřesňující
nadstavbou“ programu krajského a následující doporučení, uvedená v kapitole 3, by
měl respektovat přiměřeným způsobem s tím, že nebude znovu opisovat
skutečnosti, které jsou již uvedeny v programu krajském.
Jádrem místního programu snižování emisí by měla být, při plném respektování
požadavků Přílohy č. 2 zákona o ochraně ovzduší, především dílčí (konkrétní)
opatření, neuvedená v programu krajském (např. opatření u konkrétních zdrojů
znečišťování, neuvedených jmenovitě v krajském programu, avšak významných
z hlediska celkových emisí na úrovni obce).
Zadání SFŽP
Program pro snižování emisí bude zpracován pro ty znečišťující látky nebo jejich
skupiny, které mají v zákoně o ochraně ovzduší a navazujících vyhláškách
definovány emisní stropy či redukční cíle. Program bude vycházet z národního
programu, v případě území menšího než kraj pak z krajského programu. Jeho
rozsah a způsob zpracování se řídí přílohou č. 2 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně
ovzduší, a dalšími prováděcími předpisy a návaznými metodickými pokyny odboru
ochrany ovzduší MŽP. Program zohlední
dopravu jako nejvýznamnější zdroj
znečišťování ovzduší.
Bude provázen výchovou, směrovanou k ekologickému provozování malých zdrojů
znečištění, šetření energií, využívání obnovitelných zdrojů energie.
3
Požadavky města Brna na obsah programu snižování emisí
Smlouva k předmětu řešení stanovuje následující požadavky na obsah Programu
snižování emisí statutárního města Brna:
rozsah a členění Místního programu snižování emisí dle příl. č. 2 k zákonu č.
86/2002 Sb. a Věstníku MŽP č. 11/2002 – Metodický pokyn č. 8, část A
inventura (aktualizace) zdrojů znečišťování ovzduší na území města (REZZO I –
IV), aktualizace jejich adresného umístění
popis zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO I – IV)
rozbor stavu a hodnocení plnění emisních limitů u zdrojů
v součinnosti s Územní energetickou koncepcí statutárního města Brna
navrhnout dílčí (konkrétní) opatření přímo na zdrojích významných z hlediska
celkových emisí na území města
návrh řešení snižování emisí v problematických lokalitách města
analýza vybraných opatření ke snižování emisí
ekonomické zhodnocení přijatých opatření
pro potřeby návrhu nového Územního plánu města Brna, v součinnosti
s Územní energetickou koncepcí statutárního města Brna, posoudit technické
řešení nových (připravovaných) zdrojů emisí.
1.3
Zdroje dat pro zpracování programu
Zpracovatelem byly shromážděny, formalizovány a provázány zejména následující
datové vstupy pro řešení Generelu ovzduší (GO) statutárního města Brna:
Tabulka 1:
Seznam zpřístupněných informací a použitých dat pro řešení GO
Zdroj dat a informací
REZZO 1 2003 – spotřeba paliv a emise
REZZO 2 2003 – emise a spotřeba paliv
Spotřeba zemního plynu v kategorii VO, MOP, MOO po UO
Rozvodné a distribuční sítě CZT, plyn, elektřina
REZZO 3 podnikatelské – vlastní výpočet emisí ze spotřeby
zemního plynu v podnikatelském sektoru mimo R1 a R2,
Šetření po městských částech – poplatková agenda
Vlastní výpočet emisí z REZZO 3 – lokální topeniště –
dopočet spotřeby tuhých paliv na základě SLBD 2001
Emisní faktory dle přísl. Vyhlášek k zákonu č. 86/2002 Sb.
Pentlogram dopravních zátěží – intenzity dopravy Brno
Generel dopravy města Brna z roku 2002
Územní energetická koncepce města Brna vč. příloh
Zpracovatel TENZA Brno, KEA
Digitální mapa města Brna, Polohopis, Územní členění,
Výškopis, 3D model budov, DMÚ 25
Digitální ortofotomapa města Brna
Údaje SLBD 2001, vybrané údaje
Údaje z ÚIR (územního identifikačního registru)
Programy snižování emisí a imisí JM kraje, SAP
Údaje z měření kvality ovzduší
Stanice ČHMÚ, stanice ZÚ, stanice MMB
Plány snižování emisí u zdroje
Integrovaná povolení k zařízením, podléhající IPPC
Plnění emisních limitů u zdrojů
4
Poskytovatel
JM kraj, ČIŽP
Hlášení provozovatelů
MMB, OŽP
JMP, a. s.
OTS MMB
Městské části Brna – MMB
JMP, a. s.
MMB, OÚPR
Brněnské komunikace a. s.
MMB – OÚPR
MMB – OTS
OMI MMB
OMI MMB
OMI MMB
MMR
KÚ Jihomoravského kraje
MMB OŽP
KÚ JM kraje OŽPZ
KÚ JM kraje OŽPZ
ČIŽP
2. NÁZEV PROGRAMU, JEHO CÍLE A PRIORITY
Program snižování emisí je zpracován pro ty znečišťující látky nebo jejich skupiny,
které mají v zákoně o ochraně ovzduší a navazujících vyhláškách definovány
emisní stropy či redukční cíle. Program svým zaměřením navazuje na Integrovaný
krajský program Jihomoravského kraje. Jeho rozsah a způsob zpracování se řídí
přílohou č. 2 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, a dalšími prováděcími
předpisy a návaznými metodickými pokyny odboru ochrany ovzduší MŽP.
2.1
Název programu
Plným názvem se jedná o Program snižování emisí suspendovaných částic
PM 10 , oxidu siřičitého, oxidů dusíku, benzenu, benzo(a)pyrenu, těžkých kovů
a emisí těkavých organických látek na území statutárního města Brna (dále jen
Program).
V emisních bilancích a jejich analýze jsou zachyceny emise i všech ostatních
znečišťujících látek, pro které jsou legislativou schváleny limitující prahové hodnoty
v podobě emisních stropů nebo imisních limitů. Tyto bilance byly nezbytné pro
modelové vyhodnocení kvality ovzduší, které bylo v souladu se zadáním města
provedeno pro všechny imisně sledované škodliviny. Tím je naplněno zadání
vyplývající nejen ze zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších
předpisů, ale také zadání Státního fondu životního prostředí a statutárního města
Brna.
2.2
Cíle a priority Programu
Cíle Programu
Základním cílem Programu je snížení emisí imisně sledovaných znečišťujících
látek a látek, pro které byl na národní úrovni stanoven emisní strop (SO 2 , NO x ,
VOC a NH 3 ). Důraz je kladen na snižování zejména suspendovaných částic
PM 10 , oxidů dusíku a benzenu produkovaných na území města Brna.
Zdůvodnění: Město Brno je Ministerstvem životního prostředí vyhlášeno oblastí se
zhoršenou kvalitou ovzduší, a to pro překračování imisního limitu a meze tolerance
u škodliviny PM 10 na více než 60 % svého území (údaj MŽP).
Z modelového hodnocení kvality ovzduší statutárního města Brna, které bylo
součástí prací na Generelu ovzduší, jsou v případě suspendovaných částic frakce
PM 10 překračovány imisní limity vč. meze tolerance na území o ploše 10,6 km 2
v případě maximálních denních koncentrací, a 11 km 2 v případě ročních
koncentrací. Z tohoto hodnocení navíc vyplynulo, že kromě překračování limitních
hodnot u PM 10 dochází na území města Brna k překračování imisního limitu
u škodliviny benzen a nedodržení imisního limitu hrozí i pro koncentrace oxidu
dusičitého - NO 2 a benzo(a)pyrenu - B(a)P.
Dalšími cíli Programu jsou:
snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní
limity, s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách (týká se
PM 10 , NO x , benzenu a B(a)P);
udržení emisí těch znečišťujících látek, u nichž nebylo zjištěno překračování
imisních limitů, na dostatečně nízké úrovni tak, aby bylo minimalizováno riziko
překračování v budoucnosti (ostatní znečišťující látky);
omezení emisí prekurzorů ozónu (zdroje VOC a NO x ) tak, aby bylo podpořeno
dosažení cílových imisních limitů a dlouhodobých imisních cílů pro ozón;
přispět k omezování emisí látek ohrožujících klimatický systém Země, zejména
oxidu uhličitého a metanu;
5
přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji;
přispět ke stanovení zásad pro povolování nových zdrojů znečišťování ovzduší
(zejména těch, které spadají do působnosti zákona o IPPC č. 76/2002 Sb.);
přispět k naplnění krajského programu snižování emisí.
Vymezení priorit Programu
Priorita č. 1 - Snížení emisí suspendovaných prachových částic PM 10 ,
způsobujících zařazení města Brna mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší.
Imisní limit pro PM 10 jak u ročních, tak denních průměrných koncentrací je na
území města Brna překračován na základě analýz MŽP (vyhlášeno ve Věstníku
MŽP), údajů imisního monitoringu i výsledků modelového hodnocení kvality ovzduší
z emisních dat let 2002-3;
Priorita č. 2 – Snižování emisí oxidů dusíku, které mohou ve výhledu ohrozit plnění
imisního limitu pro NO 2 ve vztahu ke zdraví obyvatelstva a u kterých na úrovni JM
kraje není plněn doporučený emisní strop;
Priorita č. 3 - Snižování emisí benzenu a benzo(a)pyrenu, u kterých buď již
dochází k překračování limitní hodnoty na území města Brna (u benzenu pro
hodnoty imisního limitu navýšeného o mez tolerance pro rok 2003), nebo z výstupů
provedených analýz vyplývá, že plnění jejich imisního limitu k roku 2010 je
ohroženo.
Cílové skupiny Programu
Cílové skupiny programu jsou stanoveny na základě jejich příspěvků ke znečištění
ovzduší imisemi znečišťujících látek, s ohledem na význam emisí pro znečištění
ovzduší na území města Brna, a s ohledem na příspěvek emisí k plnění krajského
emisního stropu.
Cílovými skupinami pro snížení produkce primárních emisí prachu jsou:
Malé zdroje znečišťování – lokální topeniště a spalování tuhých paliv
Technologické zdroje – slévárny
U emisí NO x jsou cílovou skupinou:
Malé spalovací zdroje (včetně těch, které jsou v průmyslu a v terciéru)
Doprava
U benzenu je s ohledem na příspěvky k imisím cílovou skupinou doprava, u emisí
benzo(a)pyrenu obalovny živičných směsí.
6
3. VÝCHOZÍ STAV - OBRAZ EMISNÍ SITUACE MĚSTA BRNA
3.1
Emisně sledované znečišťující látky
V rámci řešení je sledováno celkem 13 znečišťujících látek - viz Nařízení vlády č.
351/2002 Sb. ve znění Nařízení vlády č. 417/2003 Sb. § 3 a VOC (těkavé organické
látky). Pro tyto látky jsou stanoveny buďto národní emisní stropy, nebo imisní limity.
Program tedy zahrnuje následující škodliviny: NO x , SO 2 , NH 3 , C x H y , organický uhlík
a těkavé organické látky (jsou vykázány jako VOCs), PM 10 , CO, NO 2 , benzen, BaP,
a těžké kovy - Cd, Pb, Hg, Ni, As. NO x je definován jako součet NO + NO 2 .
3.2
Bodové a plošné zdroje znečištění
3.2.1
REZZO 1 celkem
Na území města je evidováno:
64 velkých zdrojů znečištění, z toho 5 zdrojů v kategorii zvláště velkých
spalovacích stacionárních zdrojů (4 stávající, 1 nový), 13 zdrojů spadá do
kategorie zvláště velkých zdrojů znečištění;
Celkový instalovaný výkon zdrojů v REZZO 1 je 1 610 359 kW (údaj z REZZO
2001, údaj za rok 2003 nebyl k dispozici);
Umístění zdrojů REZZO 1 v členění dle spotřeby paliva a sektoru spotřeby
ukazuje následující obrázek, ve kterém jsou zdroje odlišeny podle výše
spotřeby a sektoru, do kterého příslušný zdroj spadá.
Obrázek 1:
Umístění zdrojů REZZO 1 (vč. zvláště velkých stacionárních spalovacích zdrojů)
Rozhodujícím palivem ve zdrojích zařazených v REZZO 1 byl v roce 2003 zemní
plyn (92,4 %), z necelých 6 % jsou spalována kapalná paliva (LTO a TTO, 3 zdroje)
a 1,7 % se na spotřebě podílí tuhá paliva (2 zdroje).
7
Obrázek 2:
3.2.2
Zdroje REZZO 1 dle velikosti roční spotřeby a druhu paliva, Brno, 2003
Zvláště velké spalovací stacionární zdroje
Na území statutárního města Brna je evidováno 5 zvláště velkých spalovacích
stacionárních zdrojů, jejichž provozovateli jsou:
Teplárny Brno, a. s., provoz Špitálka
Teplárny Brno, a. s., provoz Brno-sever
Energzet, a.s. - teplárna
Královopolská, a. s.
Teplárny Brno, provoz Červený Mlýn (nový zdroj)
K jednotlivým zdrojům:
Teplárny Brno - provoz Špitálka je teplárenský zdroj situovaný ve středu města.
Teplárna byla uvedena do provozu na sklonku roku 1930. V sedmdesátých letech
byl provoz převeden ze spalování uhlí na spalování zemního plynu. V roce 1995 byl
uveden do provozu nový kotel velkého výkonu a regulačního rozsahu, který nahradil
staré kotelní jednotky. V současné době jsou instalovány 4 kotle o jmenovitém
tepelném výkonu 198, 55 a 2x79 MWt. Provoz plní požadované emisní limity. Jedná
se základní zdroj parní části SCZT.
Celkový instalovaný tepelný výkon
Celkový instalovaný elektrický výkon
411,0 MWt
80,6 MWe
Teplárny Brno – provoz Brno - sever – slouží jako špičkový zdroj v zimním
období. Jsou zde instalovány tři parní kotle, protitlaká parní turbína a dvě
výměníkové stanice pára-horká voda, každá o výkonu 80 MW t . Jedna je určena pro
horkovodní soustavu Líšeň-Vinohrady a druhá pro horkovodní soustavu Lesná.
Koncepce zdroje umožňuje dodávku tepla jak v páře, tak v horké vodě. V
přechodném období zdroj spolupracuje s ostatními zdroji tepla, především s PČM
(provoz Červený Mlýn) a PŠ (provoz Špitálka). V létě kryje spolu se Spalovnou
komunálního odpadu (SAKO, a. s.) veškeré požadavky odběratelů tepla celé
teplárenské soustavy.
8
Zdroj má dvoupalivový systém umožňující spalovat zemní plyn (ZP) i těžký topný
olej (TTO). Spalovací systémy kotlů splňují všechny předepsané emisní limity.
Teplárny Brno – provoz Červený Mlýn (PČM) – je nejmodernějším tepelným
zdrojem soustavy CZT. Byl uveden do provozu v roce 1998 a je postaven v prostoru
původní horkovodní výtopny z šedesátých let 20. století spalující uhlí. Tento zdroj
je základním tepelným zdrojem pro horkovodní soustavu v Brně. Zásobuje teplem
horkovodní soustavy Žabovřesky, Královo Pole a Lesná. V přechodném období
(jaro až podzim) jsou z tohoto zdroje zásobovány i horkovodní soustavy Líšeň
a Vinohrady. Základním palivem je zemní plyn (náhradní LTO).
Součástí provozu je rovněž horkovodní VS, akumulátor tepla, optimalizující využití
paroplynového cyklu, dva horkovodní kotle, které jsou využívány v době špičkového
zatížení soustavy, nebo při odstavení paroplynového cyklu. Celý provoz je řízen
řídícím systémem Siemens. Celkový instalovaný tepelný výkon je 154 MW t (z toho:v
páře 100 MW t , v horké vodě 54 MW t , celkový instalovaný elektrický výkon je cca 95
MW e ).
Energzet, a. s. teplárna – Instalovaný příkon zdroje je 208,4 MW, 4 kotle spalují
od roku 2003 pouze zemní plyn, mají však možnost spalovat současně těžký topný
olej. Výstupem jsou jak technologická pára, tak elektřina – protitlaké parní turbíny.
Byla provedena také opatření ke snížení tvorby vysokoteplotních NO x – úprava
hořáků, snížení teploty plamene. Provoz zdroje ve výhledu není vyjasněn.
Královopolská, a. s. – Instalovaný příkon zdroje, rozhodující pro zařazení zdroje
mezi zvláště velké spalovací zdroje, byl v roce 2003 120 MW, ve třech kotlích,
z nichž jeden je záložní (50 MW), a další byl odstaven z provozu v průběhu roku
2003. Od roku 1996 zdroj spaluje pouze zemní plyn. Vývoj zdroje závisí na
výsledku privatizačního řízení a dalších záměrů majitele v oblasti centrální výroby
páry.
3.2.3
REZZO 2
Na území města Brna bylo v roce 2003 odborem životního prostředí evidováno 991
středních zdrojů znečištění. Celkový instalovaný výkon spalovacích zdrojů skupiny
REZZO 2 byl v roce 2001 612,39 MW t , (údaj z ÚEK), z toho 14,3 MW t v kotlích
spalujících tuhá paliva (hlavně koks). Pro sestavení emisních bilancí byly došetřeny
zpracovatelem a Odborem životního prostředí Magistrátu města Brna provozovny,
které emitují těkavé organické látky, informace k umístění zdrojů, jejich zařazení do
OKEČ, očištěny duplicity v identifikačních číslech zdrojů apod.
9
Obrázek 3:
Umístění zdrojů REZZO 2, statutární město Brno
Celková spotřeba paliv je v roce 2003 ve zdrojích REZZO 2 evidována ve výši
3 197 142 GJ/rok. Z toho 98,3 % tvoří spotřeba zemního plynu, necelé 1,5 % tvoří
spotřeba tuhých paliv, o zbývající 0,2 % se dělí kapalná paliva a dřevo.
3.2.4
REZZO 3
Statutární město Brno má 29 městských částí, do jejichž kompetence spadá
poplatková agenda k malým zdrojům znečištění.
Na území města bylo městskými částmi (dle jimi vyplněného dotazníku) evidováno
15 malých zdrojů znečištění, které jsou v jejich poplatkové agendě. Emise ze
spalování zemního plynu v podnikatelských zdrojích REZZO 3 byly dopočteny ze
spotřeby zemního plynu v této kategorii zdrojů a s pomocí emisních faktorů dle
vyhlášky č. 352/2002 Sb.
Zpracovatel provedl vlastní výpočet také u spotřeby tuhých paliv v domácnostech –
a to na základě údajů SLBD 2001, údajů o dodávkách zemního plynu v členění dle
kategorie odběru a UO, z údajů o dodávce tepla z CZT po jednotlivých
urbanistických obvodech (z výchozích bilancí ÚEK). Emise z jejich spalování byly
propočteny na základě údajů ze zprávy TEKO k charakteristikám spalovaných paliv.
10
Obrázek 4:
Zdroje REZZO 3 (vč. lokálních topenišť podle urbanistických obvodů)
Spotřeba paliva v této kategorii zdrojů byla zjištěna a dopočtena ve výši 6 884
TJ/rok celkem, z toho je 97,8 % spotřeba zemního plynu a zbývající podíl mají tuhá
paliva, spotřebovávaná převážně v lokálních topeništích v sektoru domácností.
3.3
REZZO 4 – liniové zdroje znečištění
Obrázek 5:
Sčítací úseky brněnských komunikací
V této kategorii zdrojů byly zjišťovány
výlučně
emise
ze
silniční
automobilové dopravy. Pro sestavení
emisních bilancí byla využita data
připravená na základě pentlogramu
města
Brna
v
oblasti
silniční
automobilové dopravy (osobní i
nákladní) pro modelové hodnocení
koncentrací škodlivin. Do emisní
bilance a rozptylové studie jsou
zahrnuty pouze komunikace ze
sčítání automobilové dopravy ve
městě Brně za rok 2003. Jestliže v
některých urbanech nejsou emise
z dopravy evidovány, znamená to, že
urbanistický obvod leží mimo sčítací
úseky.
Úseky
komunikací
jsou
rozsekány
po
30
metrech,
a
prostřednictvím intenzit dopravy a
emisních faktorů jsou vypočteny
emise
pro
každou
sledovanou
škodlivinu v této kategorii zdrojů. Je vypočtena roční emise v daném úseku a
sčítána pomocí GIS na jednotlivé urbanistické obvody, městské části a město Brno
jako celek.
11
Kromě agregací na emisní součtové bilance a grafy byla doprava posouzena
podrobně i z hlediska zátěží na jednotlivých komunikacích a je samostatně
prezentována v kapitole dopravy.
3.4
Emisní bilance
3.4.1
Vstupní údaje pro sestavení bilancí a jejich zpracování
Vstupy pro emisní bilance byly totožné se vstupy pro modelové hodnocení kvality
ovzduší. Základním zdrojem informací o zvláště velkých a velkých zdrojích byla
databáze REZZO 1 (SPRZZO za rok 2003), získaná od Krajského úřadu JM kraje
a projednaná s ČIŽP. Dále byla převzata databáze REZZO 2 (hlášení
znečišťovatelů ovzduší, předávané na Odbor životního prostředí Magistrátu města
Brna) od MMB, v ní byly odstraněny duplicity, dohledány zdroje znečištění
a provedeny opravy chybných údajů. Údaje o malých zdrojích REZZO 3 –
podnikatelských byly získány jako individuální údaje od Magistrátu města Brna
(který je získal od úřadů městských částí) a v případě plynových zdrojů dopočtem
na základě dat od JMP, a. s. Údaje o emisích z domácností byly získány vlastním
výpočtem ze spotřeby zemního plynu po urbanistických obvodech města Brna,
s využitím dat z ÚEK statutárního města Brna, údajů JMP, a. s., a údajů SLBD 2001
(dopočet spalování tuhých paliv). Vstupní data pro tvorbu emisní bilance v REZZO
4 vycházela z dat sčítání automobilové dopravy Brněnských komunikací a. s., za
rok 2003. Dalšími zdroji informací byly emisní faktory pro jednotlivé typy paliv ve
vztahu k typu, spotřebě a kvalitě paliv (např. údaje v modelech CORINAIR,
v Nařízení vlády č. 352/2002 Sb. atd).
Data byla po převzetí od správců dat převedena do vzájemně kompatibilních
formátů a zpracování jednotlivých výstupů proběhlo s využitím GIS. GIS byl
využíván pro:
Prezentaci bodově ukotvených zdrojů emisí (REZZO 1 až 3);
Sestavení a zobrazení emisních bilancí po urbanistických obvodech města a po
městských částech; mapy v GIS byly podkladem pro Odbor územního plánování
a rozvoje;
Zpracování a prezentaci vstupů a výstupů modelového hodnocení kvality
ovzduší (vč. vyobrazení imisních map po městských částech města Brna);
Hodnocení umístění měřicích stanic, apod.
3.4.2
Zpracování vstupních dat a prezentace výstupů
Bilance spotřeby paliv i bilance emisí byly sestaveny tak, aby umožnily prezentaci:
Po jednotlivých UO
Po jednotlivých městských částech statutárního města Brna
Za město jako celek.
Data v emisní bilanci jsou k dispozici v následující struktuře:
1. Po jednotlivých skupinách zdrojů znečišťování, tj.
o REZZO 1
o REZZO 2
o REZZO 3
o REZZO 4
2. Tak, aby městu Brnu umožňovala podávání zpráv a informací v souladu
s Rozhodnutím Evropské komise č. 2004/224/ES, kterým se stanoví pravidla pro
podávání informací o plánech nebo programech v rámci směrnice Rady
12
96/62/ES, pokud jde o imisní limity pro některé látky znečisťující vnější
ovzduší, tj. v členění:
o doprava
o průmysl (včetně výroby tepla a elektrické energie)
o terciární sféra
o zemědělství
o bydlení
(Do výše uvedených kategorií byly zdroje znečištění zařazeny pomocí klasifikace
zdrojů dle ČSÚ - OKEČ (Odvětvová klasifikace ekonomických činností).
3.4.3
Prezentace výstupních bilancí
Obrázek 6:
Výstupní aplikace, umožňující tabelární, grafickou a mapovou prezentaci
energetických, emisních a imisních dat podle městských částí a urbanistických
obvodů
13
3.4.4
Souhrnné emisní bilance statutárního města Brna
Tabulka 2:
Emise základních škodlivin podle kategorie zdroje znečištění, Brno 2003, t/rok
Kategorie
zdroje
Subkategorie
REZZO 1
REZZO 2
REZZO 3
REZZO 1
REZZO 2
Evidované podnikatelské
zdroje
Kotelny na zemní plyn
Zemní plyn Domácnosti
Lokál tuhá paliva
REZZO 4
REZZO 4
Celkový
součet
Tabulka 3:
PM10
SO2
NOx
CO
VOC
75,45
20,51
125,25
30,67
575,81
117,43
117,53
50,87
53,43
62,53
0,35
0,02
0,06
0,83
7,98
1,48
2,48
67,50
11,41
0,71
118,41
1,19
198,24
108,68
24,85
0,0184 3 019,18
23,68
39,65
286,57
3 920,83
4,74
58,03
7,93
0
179,18
266,54 4 053,97
4 439,96
194,63
Emise základních škodlivin ze zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů
Skupina zdrojů
REZZO 1
Z toho zvláště velké stacionární spalovací
zdroje
Tuhé
SO2
NOx
CO
VOC
(tun/rok)
(tun/rok) (tun/rok) (tun/rok)
látky
(tun/rok)
75,45
125,25
575,81
117,53
53,43
9,62
101,90
278,90
48,38
Graf 1: Podíl zvláště velkých spalovacích zdrojů na emisích REZZO 1
Podíl zvláště velkých spalovacích zdrojů na emisích REZZO 1, BRNO 2003
700,00
velké zdroje
ZVSZ
600,00
t (kg)/rok
500,00
400,00
300,00
200,00
100,00
0,00
Tuhé
látky
(t/r)
SO2
(t/r)
NOx
(t/r)
NO2
(t/r)
CO (t/r)
VOC
(t/r)
Zdroj: REZZO 1
14
Pb
(kg/r)
Cd
(kg/r)
As
Ni (kg/r) Hg
(kg/r)
(kg/r)
BaP Benzen
(kg/r)
(t/r)
15,70
Graf 2: Podíl zdrojů na emisích škodlivin, město Brno, rok 2003
Emise základních škodlivin (t/r) a CO2 (kt/r)
Emise [tun/rok]
členěno dle k ategorie zdroje - výchozí rok 2003
5 000,0
4 500,0
4 000,0
3 500,0
3 000,0
2 500,0
2 000,0
1 500,0
1 000,0
500,0
0,0
PM10
SO2
NOx
CO
VOC
CO2 (kt)
REZZO 4
REZZO 3 (vč. lokálu)
REZZO 2
REZZO 1
Město Brno
Zdroj: HO Base Ing. Hrubý
Graf 3: Podíl sektorů spotřeby na emisích znečišťujících látek
Emise základních škodlivin (t/r) a CO2 (kt/r)
Emise [tun/rok]
členěno dle sek toru spotřeby - výchozí rok 2003
5 000,0
4 500,0
4 000,0
3 500,0
3 000,0
2 500,0
2 000,0
1 500,0
1 000,0
500,0
0,0
PM10
SO2
NOx
CO
VOC
CO2 (kt)
Bydlení
Doprava
Terciární sféra
Zemědělství
Průmysl
Město Brno
3.4.5
Emisní bilance v členění dle městských částí a urbanistických obvodů
Emisní bilance jsou vytvořeny v návaznosti na palivovou bilanci po jednotlivých
městských částech a urbanistických obvodech. Kromě tabelárních a grafických
výstupů umožňuje vypracovaná aplikace prezentaci palivových a emisních bilancí
po městských částek v přehledových mapkách pro každou znečišťující látku.
Aplikace také zobrazuje umístění zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 nad ortofotomapou
příslušné části města a lokalizuje vizuálně zdroj do urbanistického obvodu.
15
Obrázek 7:
Ukázka zpracování - Bilance emisí benzenu dle MČ, 2003, statutární město Brno
Zdroj: HO Base
Obrázek 8:
Emise prachových částic dle kategorie zdroje a MČ, 2003, statutární město Brno
Zdroj: HO Base
16
Obrázek 9:
Zobrazení zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 nad leteckým snímkem města Brna
Emisní bilance jsou zpracovány také v podobě, která umožňuje identifikaci
znečišťovatelů podle území v návaznosti na administrativní členění města, kontrolu
umístění adresných bodů i kontrolu digitalizace bodových zdrojů znečištění.
Kromě prohlížecí aplikace jsou podrobné emisní bilance podle městských částí
a urbanistických obvodů městu Brnu přístupné v tištěné podobě a jsou součástí
příloh k tomuto Programu. Souhrnné zjednodušené bilance jsou uvedeny také
v následujících tabulkách: Tabulka 42:, Tabulka 43: a Tabulka 44:.
3.5
Mikro - emisní analýza – stacionární zdroje znečištění
V této kapitole jsou uvedeni největší současní emitenti na území statutárního města
Brna pro každou znečišťující látku, a to z řad stacionárních zdrojů znečištění
(analýza byla provedena pro REZZO 1 a 2). V následujících tabulkách je uveden
také podíl vybraných zdrojů na celkové produkci emisí dané znečišťující látky, podíl
každého z těchto zdrojů na celkové emisi škodliviny, podíl jednotlivých skupin
stacionárních a liniových zdrojů na celkových emisích města Brna.
V případě emisí NH 3 je na území města Brna evidován jediný emitent - Feramo
Metallum International s. r. o., na území UO 209 – Kšírova, městská část Brno-jih
s emisemi NH 3 ve výši 0,28629 tun za rok.
17
Tabulka 4:
REZZO
1
1
1
2
1
1
1
1
1
1
1
2
Největší emitenti – prachové částice, Brno 2003
Provozovna
Feramo Metallum International s. r. o.
Slévárna Zetor, a. s.
ŠMERAL BRNO a. s.
ROUČKA SLÉVÁRNA, a. s.
UXA spol. s r. o.
Královopolská slévárna, s. r. o.
SAKO Brno, a. s.
Zetor, a. s.
Teplárny Brno, a. s., provoz Červený mlýn
Vybrané zdroje celkem
Podíl zdrojů na emisích celkem
REZZO 1
REZZO 2
REZZO 3
REZZO 4
Celkem
Tuhé látky (tun/rok)
25,3285
14,0691
12,9609
11,7192
6,0760
4,2800
2,8291
2,3000
1,6760
1,1700
1,1690
1,1106
84,6884
47,26 %
75,4504
20,5105
71,8096
11,4145
179,1849
18
Podíl zdroje
%
14,14
7,85
7,23
6,54
3,39
2,39
1,58
1,28
0,94
0,65
0,65
0,62
42,11
11,45
40,08
6,37
100,00
Sektor spotřeby
Průmysl
Průmysl
Průmysl
Průmysl
Průmysl
Průmysl
Průmysl
Terciární sféra
Průmysl
Průmysl
Průmysl
Průmysl
Oddíl OKEČ Kód MČ
27
27
29
28
40
27
27
90
40
29
40
27
7
20
1
21
18
7
3
5
1
20
3
21
Městská část
Brno-jih
Líšeň
Brno-střed
Slatina
Maloměřice a Obřany
Brno-jih
Královo Pole
Židenice
Brno-střed
Líšeň
Královo Pole
Slatina
Tabulka 5:
REZZO
1
1
2
2
1
2
1
2
Největší emitenti – oxid siřičitý, Brno 2003
Provozovna
SO2
(tun/rok)
Podíl
zdroje %
101,5890
38,11
SAKO Brno, a. s.
MINISTERSTVO OBRANY
Vysoké učení technické v Brně
UXA spol. s r. o.
RENOCAR, spol. s r. o.
UNIMAL spol. s r. o.
14,6000
11,8675
9,3720
5,4150
2,6140
2,4901
1,3883
149,3359
56,03 %
5,48
4,45
3,52
2,03
0,98
0,93
0,52
REZZO 1
REZZO 2
REZZO 3
REZZO 4
Celkem
125,2494
30,6722
110,6000
0,0184
266,5400
46,99
11,51
41,49
0,01
100,00
19
Sektor
spotřeby
Průmysl
Terciární sféra
Terciární sféra
Terciární sféra
Průmysl
Terciární sféra
Průmysl
Terciární sféra
Oddíl
OKEČ
40
90
75
80
27
50
27
50
Sektor
spotřeby
Průmysl
Terciární sféra
Terciární sféra
Terciární sféra
Průmysl
Terciární sféra
Průmysl
Terciární sféra
Kód MČ
18
5
21
1
7
21
7
1
Městská část
Maloměřice a
Obřany
Židenice
Slatina
Brno-střed
Brno-jih
Slatina
Brno-jih
Brno-střed
Tabulka 6:
REZZO
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
Největší emitenti – oxidy dusíku, Brno, 2003
Provozovna
SAKO Brno, a. s.
Teplárny Brno, a. s., provoz Červený Mlýn
Fak.nemocnice Brno-Bohunice - výtopna
Energzet, a. s. - teplárna
UXA spol. s r. o.
Sušárna mléka CZ a. s.-odštěpný závod Brno
Lachema s. r. o.
Plynová kotelna ve Zbrojovce Brno a. s.
ŠMERAL BRNO a. s.
REZZO 1
REZZO 2
REZZO 3
REZZO 4
Celkem
NOx (tun/rok)
198,8000
130,5760
72,6420
60,3850
17,2300
12,3700
8,4700
6,6300
6,1310
4,1400
4,1109
521,4849
12,86 %
Podíl zdroje
%
4,90
3,22
1,79
1,49
0,43
0,31
0,21
0,16
0,15
0,10
0,10
575,8091
117,4314
341,5493
3019,1823
4053,9722
14,20
2,90
8,43
74,47
100,00
20
Sektor spotřeby
Oddíl OKEČ
Terciární sféra
Průmysl
Průmysl
Průmysl
Terciární sféra
Průmysl
Průmysl
Terciární sféra
Průmysl
Průmysl
Průmysl
90
40
40
40
85
40
27
71
24
40
29
Kód MČ
5
1
3
18
8
5
7
7
17
5
1
Městská část
Židenice
Brno-střed
Královo Pole
Bohunice
Židenice
Brno-jih
Brno-jih
Řečkovice a Mokrá Hora
Židenice
Brno-střed
Tabulka 7:
REZZO
1
1
1
1
1
1
2
2
2
1
Největší emitenti – CO
Provozovna
Teplárny Brno, a. s., provoz Červený mlýn
SAKO Brno, a. s.
ŠMERAL BRNO a. s.
Ekostavby Brno, a. s.
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
Plyn. kotelna Kolejní 2 (ERDING, a. s.)
REZZO 1
REZZO 2
REZZO 3
REZZO 4
Celkem
CO (tun/rok)
36,0800
18,4862
18,2000
10,5434
9,1490
7,2242
4,7776
3,8002
3,7354
3,1390
115,1350
2,59 %
Podíl zdroje
Oddíl OKEČ
%
0,81
40
0,42
27
0,41
90
0,24
29
0,21
40
0,16
27
0,11
27
0,09
45
0,08
85
0,07
45
117,5282
50,8681
350,7255
3920,8337
4439,9555
2,65
1,15
7,90
88,31
100,00
21
Sektor spotřeby
Průmysl
Průmysl
Terciární sféra
Průmysl
Průmysl
Průmysl
Průmysl
Průmysl
Terciární sféra
Průmysl
Kód MČ
3
3
5
1
1
7
21
6
1
3
Městská část
Královo Pole
Královo Pole
Židenice
Brno-střed
Brno-střed
Brno-jih
Slatina
Černovice
Brno-střed
Královo Pole
Tabulka 8:
REZZO
1
2
1
1
2
2
1
1
2
2
Největší emitenti uhlovodíků a těkavých organických látek
Provozovna
KRÁLOVOPOLSKÁ, a. s.
Zetor, a. s.
Lachema s. r. o.
Moravská typografie, a. s.
VUES Brno a. s.
ALSTOM Power, s. r. o., ALSTOM Group
BMT ČR s. r. o.
BPP spol. s r. o.
REZZO 1
REZZO 2
REZZO 3
REZZO 4
Celkem
VOC (tun/rok)
9,5509
8,8320
5,5340
4,9160
4,7926
4,7275
3,9090
3,3729
2,7550
2,3400
50,7299
26,06 %
53,4299
62,5280
78,6750
0,0000
194,6329
Podíl zdroje Oddíl OKEČ
%
4,91
29
4,54
50
2,84
29
2,53
24
2,46
22
2,43
73
2,01
40
1,73
28
1,42
28
1,20
25
27,45
32,13
40,42
0,00
100,00
22
Sektor spotřeby
Průmysl
Terciární sféra
Průmysl
Průmysl
Průmysl
Terciární sféra
Průmysl
Průmysl
Průmysl
Průmysl
Kód MČ
3
1
20
17
1
4
18
5
7
6
Městská část
Královo Pole
Brno-střed
Líšeň
Brno-střed
Brno-sever
Židenice
Brno-jih
Černovice
Tabulka 9:
REZZO
1
2
2
1
1
2
1
2
1
2
Největší emitenti těžkých kovů – olovo (Pb v kg/rok)
Provozovna
Pb (kg/rok)
MINISTERSTVO OBRANY
ŠMERAL BRNO a. s.
SAKO Brno, a. s.
Tepelné zásobování Brno, a. s.
LEAR, a. s.
201,0911
4,9249
4,5609
3,9759
3,8603
3,6416
3,5000
3,3173
2,2926
1,3342
232,4989
85,58 %
REZZO 1
REZZO 2
REZZO 3
REZZO 4
Celkem
216,4772
21,2309
33,9557
0,0000
271,6639
%
74,02
40
1,81
75
1,68
80
1,46
29
1,42
27
1,34
85
1,29
90
1,22
40
0,84
27
0,49
24
79,69
7,82
12,50
0,00
100,00
23
Sektor spotřeby
Kód MČ
Průmysl
Terciární sféra
Terciární sféra
Průmysl
Průmysl
Terciární sféra
Terciární sféra
Průmysl
Průmysl
Průmysl
18
21
1
1
3
1
5
1
7
5
Městská část
Slatina
Brno-střed
Brno-střed
Královo Pole
Brno-střed
Židenice
Brno-střed
Brno-jih
Židenice
Tabulka 10: Největší emitenti těžkých kovů – kadmium (Cd v kg/rok)
REZZO
1
1
1
2
2
Provozovna
ŠMERAL BRNO a. s.
MINISTERSTVO OBRANY
REZZO 1
REZZO 2
REZZO 3
REZZO 4
Celkem
Cd (kg/rok) Podíl zdroje % Oddíl OKEČ
13,1494
80,64
40
0,9406
5,77
29
0,9132
5,60
27
0,1066
0,65
75
0,0987
0,61
80
15,2085
93,26 %
15,128635
0,4432
0,7350
0,0000
16,3068
92,77
2,72
4,51
0,00
100,00
24
Sektor spotřeby
Průmysl
Průmysl
Průmysl
Terciární sféra
Terciární sféra
Kód MČ
18
1
3
21
1
Městská část
Brno-střed
Královo Pole
Slatina
Brno-střed
Tabulka 11: Největší emitenti těžkých kovů – arsen (As v kg/rok)
REZZO
1
1
2
2
1
2
2
1
2
2
Provozovna
As (kg/rok)
SAKO Brno, a. s.
MINISTERSTVO OBRANY
LEAR, a. s.
7,6978
3,1000
3,0319
2,8078
1,6760
1,2368
1,1266
0,9213
0,4548
0,4532
22,5063
50,31 %
REZZO 1
REZZO 2
REZZO 3
REZZO 4
Celkem
13,7850
10,0421
20,9038
0,0000
44,7309
Podíl zdroje
Oddíl OKEČ
%
17,21
40
6,93
90
6,78
75
6,28
80
3,75
27
2,77
85
2,52
40
2,06
27
1,02
50
1,01
24
30,82
22,45
46,73
0,00
100,00
25
Sektor spotřeby
Průmysl
Terciární sféra
Terciární sféra
Terciární sféra
Průmysl
Terciární sféra
Průmysl
Průmysl
Terciární sféra
Průmysl
Kód MČ
18
5
21
1
7
1
1
20
1
5
Městská část
Židenice
Slatina
Brno-střed
Brno-jih
Brno-střed
Brno-střed
Líšeň
Brno-střed
Židenice
Tabulka 12: Největší emitenti těžkých kovů – nikl (Ni v kg/rok)
REZZO
1
1
1
1
1
1
2
2
1
Provozovna
Ni (kg/rok)
SAKO Brno, a. s.
ČSAD Brno - Černovice, a. s.
UXA spol. s r. o.
MINISTERSTVO OBRANY
ŠMERAL BRNO a. s.
198,9000
143,4519
2,7886
1,5330
0,7493
0,6035
0,6005
0,5561
0,3531
349,5360
98,56 %
REZZO 1
REZZO 2
REZZO 3
REZZO 4
Celkem
348,7222
1,7954
4,1403
0,0000
354,6580
Podíl na emisích Oddíl OKEČ
%
56,08
90
40,45
40
0,79
27
0,43
27
0,21
60
0,17
27
0,17
75
0,16
80
0,10
29
98,33
0,51
1,17
0,00
100,00
26
Sektor spotřeby
Terciární sféra
Průmysl
Průmysl
Průmysl
Doprava
Průmysl
Terciární sféra
Terciární sféra
Průmysl
Kód MČ
5
18
7
20
6
7
21
1
1
Městská část
Židenice
Brno-jih
Líšeň
Černovice
Brno-jih
Slatina
Brno-střed
Brno-střed
Tabulka 13: Největší emitenti těžkých kovů – rtuť (Hg v kg/rok)
REZZO
1
1
2
2
2
2
2
Provozovna
Hg (kg/rok)
SAKO Brno, a. s.
MINISTERSTVO OBRANY
LEAR, a. s.
16,5000
14,1888
2,2386
2,0731
1,7415
1,6801
1,5304
39,9526
70,29%
REZZO 1
REZZO 2
REZZO 3
REZZO 4
Celkem
31,6526
9,7499
15,4344
0,0000
56,8369
Podíl zdroje
Oddíl OKEČ
%
29,03
90
24,96
40
3,94
75
3,65
80
3,06
85
2,96
40
2,69
24
55,69
17,15
27,16
0,00
100,00
27
Sektor spotřeby
Terciární sféra
Průmysl
Terciární sféra
Terciární sféra
Terciární sféra
Průmysl
Průmysl
Kód MČ
5
18
21
1
1
1
5
Městská část
Židenice
Slatina
Brno-střed
Brno-střed
Brno-střed
Židenice
Tabulka 14: Největší emitenti Benzo(a)pyrenu (kg/rok)
REZZO
1
1
1
1
1
1
Provozovna
BaP (g/rok)
Obalovna Chrlice - AMMANN 160 EURO
Obalovna Tuřany - BERNARDI
SAKO Brno, a. s.
UXA spol. s r. o.
ŠMERAL BRNO a. s.
310,5564
131,1781
15,9803
3,0036
0,0308
0,0308
460,7799
99,95%
REZZO 1
REZZO 2
REZZO 3
REZZO 4
Celkem
460,8353
0,0000
0,0001
0,1819
461,0174
%
67,36
74
28,45
74
3,47
90
0,65
40
0,01
27
0,01
29
99,96
0,00
0,00
0,04
100,00
28
Sektor spotřeby
Kód MČ
Terciární sféra
Terciární sféra
Terciární sféra
Průmysl
Průmysl
Průmysl
23
22
5
18
7
1
Městská část
Chrlice
Tuřany
Židenice
Brno-jih
Brno-střed
Tabulka 15: Největší emitenti benzenu (kg/rok)
REZZO
1
1
1
1
1
1
1
2
Provozovna
Obalovna Chrlice - AMMANN 160 EURO
Teplárny Brno a.s., provoz Brno-sever
Lachema s.r.o.
Obalovna Tuřany - BERNARDI
Feramo Metallum International sro
SAKO Brno, a.s.
ŠMERAL BRNO as
MINISTERSTVO OBRANY
REZZO 1
REZZO 2
REZZO 3
REZZO 4
Celkem
Benzen (kg/rok)
780,0000
15,19%
74
385,0000
7,50%
40
303,1270
5,90%
24
265,0000
5,16%
74
209,1090
4,07%
27
136,1640
2,65%
90
128,8695
2,51%
29
0,5980
0,01%
75
2 207,8675
43,01%
2207,2695
1,6623
5,3960
2 919,3101
5 133,6380
43,00%
0,03%
0,11%
56,87%
100,00%
29
Sektor spotřeby
Terciální sféra
Průmysl
Průmysl
Terciální sféra
Průmysl
Terciální sféra
Průmysl
Terciální sféra
Kód MČ
23
18
17
22
7
5
1
21
Městská část
Chrlice
Tuřany
Brno-jih
Židenice
Brno-střed
Slatina
Tabulka 16:
REZZO
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
Největší producenti CO 2 na území města Brna (t/rok)
Provozovna
Teplárny Brno, a. s., provoz Červený Mlýn
Energzet a. s. - teplárna
Fak. nemocnice Brno-Bohunice - výtopna
Tepel. zásobování Brno, a. s.VKV
Teplárny Brno, a. s.-provoz Staré Brno
Nová Mosilana, a. s.
Lachema s. r. o.
REZZO 1
REZZO 2
REZZO 3
REZZO 4
Celkem
CO2 (tun/rok)
159 929
115 997
86 278
15 226
12 710
10 888
10 597
8 980
8 519
8 232
6 467
443 823
41,55 %
Podíl zdroje
%
14,97
10,86
8,08
1,43
1,19
1,02
0,99
0,84
0,80
0,77
0,61
500 375
180 290
387 572
n/a
1 068 236
46,84
16,88
36,28
100,00
30
Sektor spotřeby
Oddíl OKEČ
Kód MČ
Průmysl
Průmysl
Průmysl
Průmysl
Terciární sféra
Průmysl
Průmysl
Průmysl
Průmysl
Průmysl
Průmysl
40
40
40
40
85
40
27
40
17
24
27
1
3
18
5
8
10
7
1
6
17
20
Městská část
Brno-střed
Královo Pole
Židenice
Bohunice
Nový Lískovec
Brno-jih
Brno-střed
Černovice
Líšeň
Tabulka 17: Spotřeba primárních paliv na území města Brna, rok 2002/3
Kategorie zdroje
Subkategorie
Skupenství paliv
REZZO 1
REZZO 1
Tuhá paliva
Kapalná paliva
Plynná paliva
Celkem z REZZO 1
REZZO 2
REZZO 2
Celkem z REZZO 2
REZZO 3
Evidované podnikatelské zdroje
Kotelny na zemní plyn
Lokál tuhá paliva
Zemní plyn Domácnosti
Celkem z REZZO 3
Průmysl
145 969
505 699
7 508 836
8 160 504
4 321
Tuhá paliva
Kapalná paliva
Plynná paliva
OZE (dřevo)
2 150 725
2 792
2 157 838
Tuhá paliva
Plynná paliva
Tuhá paliva
OZE (dřevo)
Plynná paliva
Terciární sféra Doprava
(budovy)
476 094
476 094
41 652
3 084
902 531
947 267
Bydlení
4 326
2 520
6 846
1 137
90 900
92 037
355
2 519 098
Celkem [GJ]
10 318 342
31
2 519 098
355
122 140
25 457
4 217 532
4 365 130
3 942 458
99 238
4 365 130
Celkem [GJ]
145 969
510 025
7 987 450
8 643 444
47 110
3 084
3 144 156
2 792
3 197 142
355
2 519 098
122 140
25 457
4 217 532
6 884 583
18 725 169
3.6
Emisní analýza – energetika
Spotřeba paliv na území města Brna byla analyzována z podkladů REZZO 1 a 2,
pro rok 2003, údajů od JMP, a. s., o prodeji zemního plynu v roce 2002/3, údajů o
spotřebě tepla podle ÚEK statutárního města Brna, údajů SLBD 2001, zpráv TEKO
a šetření malých zpoplatněných zdrojů REZZO 3. Na základě dopočtů emisí ze
spotřeby zemního plynu v kategorii zdrojů menších než 0,2 MW, dopočtů emisí
v lokálních topeništích, spalujících tuhá paliva a emisí ze spotřeby zemního plynu
v domácnostech byla vypočtena úplná bilance spotřeby paliv na území města Brna.
Tato bilance byla spolu s údaji REZZO 1-3 podkladem pro sestavení úplných
emisních bilancí města Brna. Struktura spotřeby podle jednotlivých sektorů
spotřeby, druhů paliv a kategorií zdroje je uvedena v Tabulka 17: a následujícím
grafu. Palivové bilance v podrobném členění jednak podle druhu paliva a podle
sektoru jsou vypracována pro jednotlivé městské části a urbanistické obvody.
Graf 4: Spotřeba paliv – stacionární zdroje – v členění dle druhu paliv
Skladba primární spotřeby paliv (%)
stacionární zdroje - výchozí rok 2003
95%
3%
2%
0%
tuhá paliva
kapalná paliva
plynná paliva
OZE (dřevo)
Město Brno
Graf 5: Spotřeba paliv – stacionární zdroje – v členění dle sektoru spotřeby
Bilance roční spotřeby paliv (GJ)
členěno dle sektoru spotřeby - výchozí rok 2003
12 000 000
tuhá paliva
kapalná paliva
plynná paliva
OZE (dřevo)
Spotřeba [GJ]
10 000 000
8 000 000
6 000 000
4 000 000
2 000 000
0
Průmysl
Terciární sféra
Bydlení
Město Brno
32
Doprava
(budovy)
3.7
Emisní analýza - doprava
3.7.1
Dopravní infrastruktura města
Železniční doprava
V současné době ústí do Brna celkem 7 železničních tratí. V severním prostoru
města do Železničního uzlu Brno (ŽUB) ústí tratě Brno hl. n. – Havlíčkův Brod
(nová „Tišnovka“) a Brno hl. n.– Česká Třebová a od jihu Brno hl.n.- Veselí nad
Moravou (trať „vlárská“), Brno hl. n. – Přerov (trať „přerovská“), Břeclav – Brno
hl.n., Hrušovany nad Jevišovkou – Brno hl. n. a Brno hl. n. – Okříšky – Jihlava.
Konfiguraci tratí ŽUB doplňuje tzv. „nákladní průtah“, který v trase odb. BrnoŽidenice – žst. Brno, dolní nádr. – žst. Brno-Horní Heršpice odvádí nákladní
dopravu mimo žst. Brno, hlavní nádraží a není až na výjimky využíván vlaky osobní
přepravy.
Z hlediska osobní dopravy ve městě Brně má nejvýznamnější postavení stanice
Brno, hl. n. Je do ní vedena naprostá většina vlaků osobní dopravy mířících do
ŽUB. Má velký význam jak pro regionální, tak i dálkovou dopravu vč. mezinárodní.
Mezinárodní vlaky zde zastavující vytvářejí přímé spojení z Brna na Slovensko, do
Rakouska, Maďarska, Rumunska, Německa a v letní sezóně též Slovinska a
Chorvatska. Má největší obrat cestujících ze všech železničních stanic na síti ČD,
což je dáno její výbornou dostupností linkami MHD ze všech částí města. V
regionální dopravě má význam žst. Brno-Královo Pole (na trati 250), z. Brno Židenice (na tratích 250 a 260) a žst. Brno-Slatina (trať 340) a žst. Chrlice (trať
300). Dále ještě na území Brna slouží cestujícím žst. Brno-Horní Heršpice (tratě
240, 244 a 250), jejíž nevýhodou je velká docházková vzdálenost k zastávkám
MHD.
Uzlem nákladní dopravy je seřaďovací stanice Brno-Maloměřice s denním výkonem
987 vozů, což ji řadí na 10. místo v ČR. Žst. Brno, dolní nádr. plní úkoly zejména v
regionální nákladní dopravě a provozním zázemí. Další stanicí určenou pouze pro
nákladní dopravu je žst. Brno-jih, jejíž součástí je i kontejnerový terminál.
Pro zajištění provozních potřeb ČD je v Brně zřízeno Depo kolejových vozidel
(DKV), jehož vozidla zajišťují rozhodující část přepravních výkonů na železničních
tratích v Jihomoravském kraji. Zajišťuje údržbu a opravy hnacích vozidel a
osobních vozů na provozních jednotkách Maloměřice a Horní Heršpice.
Silniční doprava
Na území města Brna se nachází 17 km dálnic, 40 km silnic I. třídy vč. 2 tunelových
úseků o celkové délce 1,1 km, 65 km silnic II. třídy a 63 km silnic III. třídy. Tyto
komunikace doplňuje síť místních komunikací v délce 814 km. Celkově se tedy na
území města Brna nachází 998 km silničních komunikací.
Pro odvedení tranzitní dálkové dopravy mimo město Brno slouží tangenciálně
vedené komunikace. Zejména je o dálnici D1 (Praha – Vyškov) s odbočující D2
(Brno – Bratislava) a R52 (Brno – Pohořelice). Doplnit by je měla výstavba
rychlostní silnice R43 v nové trase, vyhýbající se centrální části města.
Základní součástí komunikační sítě ve městě Brně je Velký městský okruh (VMO),
který tvoří silnice I/42. Postupně jsou na něm realizovány další stavby, které zvyšují
plynulost dopravy v úzkých hrdlech (I/42 Lesnická, právě realizovaná MUK Hlinky) a
odvádějí jeho trasu z obytných částí města (Husovický tunel, připravovaná výstavba
tunelů Dobrovského). Nevýhodou současného stavu je nedokončenost VMO:
v severní části chybí úsek mezi ulicemi Žabovřeská a Sportovní
na východě doposud nebyl realizován odklon z obytných souborů v MČ Židenice
33
nerealizovaný odklon z centrální části města v úseku Poříčí – Zvonařka –
Hladíkova
v západním sektoru VMO bylo započato s výstavbou MUK Hlinky, která odstraní
problémový úsek s úrovňovou křižovatkou ulic Bauerova a Hlinky.
Pro ochranu centra před automobilovou dopravou slouží Malý městský okruh
(MMO). Je charakterizován velmi vysokými intenzitami automobilové dopravy a
často dochází k překračování kapacity profilů, zejména ve východní části na ulici
Koliště a v západní části na ulici Husova.
Tyto okruhy jsou propojeny a doplněny systémem radiálních komunikací a silnicí
II/642, která tvoří polokruh v trase Vídeňská – Mendlovo náměstí – Úvoz –
Kotlářská – Provazníkova – Svatoplukova (souběh s trasou VMO) – Žarošická. S
výjimkou ulic Bítešská, Heršpická, Hněvkovského, Ostravská a Sportovní, u kterých
výrazně převládá dopravní funkce, jde o komunikace dopravně-obslužného
charakteru.
MHD
Systém MHD, provozovaný DPMB, a. s., se skládá ze tří subsystémů. Páteř
městské dopravy představují tramvaje. Autobusy od reorganizace dopravy v roce
1995 převzaly roli napaječů tramvajových linek a realizují také většinu
tangenciálních vazeb. Radiální autobusové linky byly až na výjimky v jižní části
města, kde je nedostatečná hustota tramvajových tratí, zrušeny. Jako doplněk
tramvajové sítě působí v Brně od roku 1949 také trolejbusová doprava.
Tabulka 18: Dopravní výkony MHD v roce 2003
Tramvaje
Trolejbusy
Autobusy
Celkem
A
16 068
7 325
15 582
38 975
B
191 087
45 247
103 823
340 157
C
227
115
218
560
Legenda: A – realizované vozokm; B – počet cestujících; C – počet vozidel
vypravených ve špičkových hodinách pracovního dne
Preference vozidel MHD v provozu - Ačkoliv má preferování vozidel MHD v provozu
značný vliv na atraktivitu veřejné dopravy, i na úspory provozních nákladů, lze
charakterizovat přístup k realizaci těchto opatření v Brně jako více než vlažný.
Vyhrazené pruhy pro vozidla se nacházejí pouze v ulici Úvoz mezi Konečného
náměstím a Údolní a v ulici Křížové. Na vybraných světelně řízených křižovatkách
byla zavedena preference tramvají, avšak v porovnání s jinými srovnatelnými městy
Brno značně zaostává.
3.7.2
Intenzita dopravy
V této kapitole je zhodnocena dopravní zátěž ve vztahu ke vzdálenosti a charakteru
okolní zástavby a jsou vybrány nejproblematičtější úseky. Pro zhodnocení
nejnovějšího vývoje jsou intenzity uvedeny pro každý více zatížený úsek za roky
2000 a 2003. Jedná se o součet obou směrů s uvedením podílu těžkých vozidel
(%). Vývoj dopravního zatížení je uveden v letech 2000 a 2003 v souhrnné tabulce.
V následující tabulce jsou uvedeny nejvíce zatížené úseky komunikací včetně
popisu převažující zástavby. Nejproblematičtější úseky jsou vyznačeny červeně.
Opatření navrhovaná v kapitole 5 jsou sestaveny tak, aby se snížila doprava právě
v těchto zatížených oblastech (úsecích).
34
Tabulka 19: Přehled a zhodnocení nejvíce zatížených úseků
Lokalita
Poříčí
Poříčí
Opuštěná
Svatoplukova
Gajdošova
Provazníkova
Žabovřeská
Bauerova
Hladíkova
Hladíkova
Koliště
Koliště
Koliště
Koliště
Dornych
Křížová
Úvoz
Úvoz
Úvoz
Úvoz
Kotlářská
Kotlářská
Pionýrská
Drobného
Drobného
Dornych
Křenová
Křenová
Křenová
Křenová
Lidická
Lidická
Štefánikova
Cejl
Cejl
Vranovská
intenzity 2000
Převažující
zástavba *
(voz./24h) / % TV
Velký městský okruh (VMO)
Heršpická - Uhelná
B2b / D
45 000 / 12 %
Nové sady - Heršpická
B2b / D
32 000 / 11 %
Uhelná - Plotní
D
35 000 / 13-14 %
Rokytova - Karlova
B2b
36 000 / 15 %
Jamborova - Bubeníčkova
A2b / B2b
36 000 / 14 %
Tomkovo nám. - Karlova
D
34 500 / 14 %
Úsek
celá
D
28–32 000 / 11-14 %
Hlinky - R23 Pisárecký tunel
B4a / D
34 000 / 14 %
Dornych - Charbulova
B5b / D
26-31 000/ 12-13 %
Charbulova - Ostravská
D
31 000 / 13 %
Husovický tunel
D
neexistoval
Malý městský okruh (MMO)
Cejl - Křenová
A5b / D
48 000 / 5 %
Bratislavská - Cejl
A5b / D
42 000 / 5 %
Milady Horákové – Bratislavská
A5b / D
32 000 / 4 %
Lidická - Milady Horákové
A5b / D
31 000 / 4 %
Křenová - Úzká
A5b / D
37 000 / 4 %
Sběrný koridor II/642 (dopravní polookruh)
Poříčí - Mendlovo nám.
A1b
22 000 / 7 %
Mendlovo nám. - Tvrdého
A2b / A5b
22 000 / 5 %
Tvrdého - Údolní
A3b / A1b
27 000 / 4 %
Údolní - Grohova
A1b
23 000 / 4 %
Grohova - Veveří
D / B1b
23 000 / 4 %
Veveří - Kounicova
A5b / B4a
16 000 / 4 %
Kounicova - Lidická
A5b
21 000 / 3 %
Lidická - Sportovní
A5b / D
27 000 / 4 %
Sportovní - tř. Gen. Píky
D / B5b
23 000 / 5 %
Sportovní – nám. 28. října
A1b / D
21-23 000 / 5 %
Centrální oblast
MMO Úzká – Plotní
B3b / D
26 000 / 13 %
MMO – Vlhká
A1b
23 000 / 4 %
Vlhká - Špitálka
B4b / B5a
22 000 / 5 %
Špitálka - Masná
A1b
22 000 / 4 %
Masná - Tržní
A1b
21 000 / 6 %
MMO Koliště - Lužánecká
A5b
20 500 / 4 %
Lužánecká - Kotlářská
A5b / D
19-20 000 / 5 %
Kotlářská - Šumavská
A5b
20 000 / 7 %
Vlhká - Bratislavská
A5b
18 000 / 13 %
Bratislavská - Vranovská
A5b / A4b
16 000 / 6 %
Cejl - Jugoslávská
A5a / A1b
15 000 / 8 %
intenzity 2003
(voz./24h) / % TV
47 000 / 9 %
33 000 / 7 %
36 000 / 14 %
37 000 / 11 %
37 000 / 13 %
36 000 / 10 %
30 – 33 000 / 1012 %
33 000 / 12 %
34 – 37 000 / 10 %
36 000 / 10 %
27 000 / 9 %
49 000 / 5 %
43 000 / 5 %
33 000 / 4 %
31 000 / 3 %
40 000 / 7 %
22 500 / 6 %
23 000 / 5 %
28 000 / 4 %
24 000 / 4 %
24 000 / 3 %
17 000 / 4 %
21 000 / 3 %
27 000 / 3 %
24 000 / 5 %
20-22 000 / 4 %
29 000 / 10 %
17 000 / 5 %
14 000 / 4 %
14 000 / 5 %
12 000 / 5 %
20 500 / 4 %
20 000 / 5 %
19 000 / 6 %
15 000 / 13 %
17 000 /5 %
16 000 / 6 %
Sektor jihozápad: (III/3842 Libušina tř. - Pisárecká, I/42 Bauerova - Poříčí, I/52 Heršpická – Vídeňská)
D1
exit 190 - 194
D
44 000 / 25 %
49 000 / 28
D1
exit 182 - 190
D
42 000 / 25 %
47 000 / 29
Vídeňská
Bohunická - Heršpická
B4a / C5a
40 000 / 16 %
44 000 / 14 %
Heršpická
Jihlavská - Poříčí
B4a
39 000 / 12 %
41 000 / 10 %
Bítešská
Pisárecký tunel
D
25 000 / 11 %
26 000 / 12 %
Jihlavská
Kamenice – Vídeňská
D
21 000 / 11 %
23 000 / 6 %
Vídeňská
Jihlavská - Poříčí
B2b / B5b
19-20 000 / 7-9 %
21 000 / 5 %
Jihlavská
Jemelkova - Bítešská
D
15 000 / 11 %
14 000 / 11 %
Sektor jih: ( I/52 Vídeňská - Heršpická, I/42-VMO Opuštěná - Hladíkova - II/430 Olomoucká, III/15289
Řipská)
D1
exit 194 - 196
D
46 000
58 000 / 25 %
D1
exit 196 - 201
D
34 000
39 000 / 25 %
D2
exit 0 - 3
D / B4a
29 000
37 000 / 20 %
Kaštanová
uzel D1/D2 – Hněvkovského
D / B4a
26 000 / 17 %
32 000 / 14 %
35
Hněvkovského
Sokolova - Černovická
B4a / A5a
34 000 / 15 %
35 000 / 15 %
Svatopetrská
Černovická - Dornych
D
29 000 / 13 %
30 000 / 10 %
Plotní
Svatopetrská - Zvonařka
B5a / A5a
25 000 / 13 %
24 000 / 10 %
Kaštanová
uzel D1/D2 - Popelova
B4a
17 000 / 16 %
18 000 / 14 %
Černovická
Hněvkovského- Vinohradská
B5a / D
19 000 / 21 %
20 000 / 18 %
Černovická
Vinohradská - Olomoucká
D
19 000 / 22 %
19 000 / 17 %
Sektor východ: (III/15289 Řipská, II/430 Olomoucká, I/42 Ot. Ševčíka-Svatoplukova, II/642 Rokytova, II/373
Jedovnická)
D1
exit 201 - 203
D
28 000
31 000 / 27 %
Ostravská
Ot. Ševčíka - Bělohorská
D
25 000 / 15 %
25 000 / 15 %
Ostravská
Holzova - Bělohorská
D
21 000 / 12 %
21 000 / 12 %
Bubeníčkova
Stará osada - Šámalova
A1b / B4a
17 000 / 10 %
19 000 / 10 %
Zábrdovická
Šámalova - Cejl
A5b
18 000 / 6 %
20 000 / 5 %
Rokytova
Svatoplukova - Žarošická
D
18 000 / 10-15 %
18 000 / 10 %
Olomoucká
Černovická - Řipská
B4a / D
16 000 / 14 %
16 000 / 15 %
Bělohorská
Ostravská - Jedovnická
D
16 000 / 15 %
16 000 / 15 %
Žarošická
Jedovnická - Rokytova
B4a
15 000 / 10-15 %
15 000 / 10 %
Jedovnická
Novolíšeňská - Žarošická
D
14 000 / 10-15 %
16 000 / 8 %
Jedovnická
Bělohorská - Novolíšeňská
D
13 000 / 10-15 %
13 000 / 11 %
Sektor severovýchod: (II/373 Jedovnická, II/642 Rokytova, I/42 Provazníkova část, Husovický tunel,
Křižíkova, tř. Gen. Píky, II/642 Drobného, III/6421 Sportovní, Kociánka)
Křižíkova
Kociánka - Lesnická
B5a /B4a
19 – 24 000 / 12-15 %
7 – 9 000 / 8 %
Merhautova
Provazníkova - most ČD
A1a / B5a
16 000 / 11 %
14 000 / 10 %
Lesnická
Sportovní – Husovický tunel
D / C4b
neexistovala
20 000 / 10 %
Sektor sever: (Kociánka, III/6421 Sportovní, II/642 Pionýrská, Štefánikova, Domažlická, Tábor, II/640
Hradecká)
Hradecká
Globus - Hapalova
D
28 000 / 15 %
32 000 / 12 %
Hradecká
Hapalova - Sportovní
D / C2b
35 000 / 13 %
40 000 / 10 %
Hradecká
Královopolská - Žabovřeská
C2b
28 000 / 12 %
29 000 / 11 %
Hradecká
Žabovřeská - Tábor
C2b
17 000
17 000 / 5 %
Hradecká
Palack. tř. - Královopolská
B5b / D
24 000 / 13 %
25 000 / 12 %
Sportovní
Kosmova - Křižíkova
D
21 000 / 12 %
27 000 / 10 %
Štefánikova
Domažlická - Šumavská
A1b / B4b
18 000
18 000 / 7 %
Palackého tř.
Domažlická - Dobrovského
B5b / A1b
18 000
18 000 / 7 %
Palackého tř.
Dobrovského - Husitská
A5b
17 000
17 000 / 6 %
Palackého tř.
Husitská - Kosmova
B4a / A1b
17 000
17 000 / 9 %
Sektor severozápad: (Kolejní, II/640 - Hradecká, I/42 - VMO Žabovřeská, III/3842 Pisárecká - Libušina tř.)
Kníničská
Žabovřeská - Veslařská
D
20 000 / 7 %
20 000 / 7 %
Kníničská
Veslařská - Branka
D / B2a
19 000 / 9 %
20 000 / 7 %
Kníničská
Branka - Obvodová
D / B2a
18 000 / 8 %
19 000 / 7 %
Obvodová
most přes Svratku
D
17 000 / 8 %
19 000 / 7 %
Odbojářská
Černého - Kubíčkova
B2b / D
10 000
13 000 / 7 %
Hlavní
Absolonova - Kroftova
A1a
10 000 / 11 %
10 000 / 11 %
Královopolská
Skácelova - Přívrat
B2b
12 – 15 000 / 10 %
12 – 16 000 / 9 %
* Převažující zástavba je označena symboly, které jsou vysvětleny v tabulkách 2.3 – 2.5., ve tvaru
Xnx, kde:
X - vzdálenost zástavby
n - typ zástavby
x - výška zástavby
Následující hodnocení vychází z rozlišení zástavby v okolí zatížených komunikací,
které je uvedeno v následující tabulce:
Tabulka 20: Rozlišení zástavby podle vzdálenosti od okraje komunikace
Symbol
A
B
C
D
Vzdálenost zástavby
přilehlá zástavba, vzdálenost do 10 m
zástavba ve vzdálenosti 10 – 50 m bez ochranné bariéry
zástavba ve vzdálenosti 10 – 50 m s existující ochrannou bariérou (např. zeleň, stěna)
zástavba ve vzdálenosti vyšší než 50 m *
36
Tabulka 21: Rozlišení zástavby podle převažujícího typu využití budov
Symbol
1
2
3
4
5
Typ zástavby
Souvislá zástavba obytných budov
Rozptýlená zástavba obytných budov
Souvislá zástavba průmyslových a komerčních budov
Rozptýlená zástavba průmyslových budov
Smíšená zástavba (průmyslové i obytné budovy)
Tabulka 22: Rozlišení zástavby podle výšky budov
Symbol
a
b
Výška zástavby
max. 3 nadzemní podlaží
4 a více nadzemních podlaží
Pozn.: tyto kódy lze upravit v návaznosti na Obecně závaznou vyhlášku č. 2/2004 o závazných
částech Územního plánu města Brna.
3.7.3
Emise produkované dopravou na vybraných ulicích města Brna
Emisní bilance dopravy v Brně pro polutanty NO x , CO, PM 10 , SO 2 , benzen a
benzo(a)pyren byly zpracovány pro účely Generelu ovzduší města Brna podle
následujícího postupu. Vstupními údaji byly emisní toky jednotlivých polutantů,
charakterizující množství emisí za sekundu na metr pro jednotlivé silnice
v Brně.Tento emisní tok je závislý na skladbě a rychlosti dopravního proudu a
emisních faktorech vozidel. Pro výpočet emisních faktorů byl použit program MEFA
(dle Sdělení MŽP č. 36 ve smyslu přílohy č. 9 k nařízení vlády č. 350/2002 Sb.).
Rychlost dopravního proudu byla odvozena od reálné situace na konkrétní
komunikaci. Emisní tok byl poté přepočten na emise pro jednotlivé komunikace a
městské části. V následujících tabulkách je uveden přehled nejvíce emisně
zatížených komunikací a městských částí.
Tabulka 23: Nejvíce emisně zatížené ulice dopravou
NOx
D1
Vídeňská
D2
Hradecká
CO
D1
Vídeňská
D2
Hradecká
PM10
D1
Vídeňská
D2
Žabovřeská
Benzen
D1
Vídeňská
Hradecká
D2
SO2
D1
Tábor
Vídeňská
Hradecká
BaP
Vídeňská
Žabovřeská
Kníničská
Ostravská
SO2
Brno-střed
Brno-jih
Žabovřesky
Tuřany
BaP
Brno-střed
Brno-jih
Kr. Pole
Žabovřesky
Tabulka 24: Nejvíce emisně zatížené městské části dopravou
NOx
Brno-jih
Brno-střed
Tuřany
Kr. Pole
CO
Brno-střed
Brno-jih
Tuřany
Kr. Pole
PM10
Brno-střed
Brno-jih
Kr. Pole
Tuřany
Benzen
Brno-střed
Brno-jih
Tuřany
Kr. Pole
Z uvedených tabulek vyplývá, že mezi emisně nejvíce zatížené komunikace patří
dálnice D1, a to především v oblastech křižovatek s ul. Vídeňskou a D2, kde
24hodinové dopravní intenzity dosahují hodnot kolem 50 tis. vozidel. Avšak
nesoulad mezi produkcí emisí a dopravní intenzitou je možné vysledovat například
na ul. Koliště, kde dopravní intenzita za 24hodin je nejvyšší v centru města (cca 48
tis. vozidel), ale přesto ul. Koliště nefiguruje mezi ulicemi s nejvyšším emisním
zatížením.
37
3.7.4
Vliv použitých emisních faktorů
Pro výpočet emisní zátěže z dopravy byly použity schválené emisní faktory VŠCHT
(MEFA 02) uvedené ve Sdělení MŽP ČR č. 36 ve smyslu přílohy č. 9 k nařízení
vlády č. 350/2002 Sb. Vzhledem ke skutečnosti, že výpočty emisí nekorespondují v
řadě případů s naměřenými hodnotami přímo v terénu, doporučujeme v této
souvislosti použít pro srovnání emisní faktory z databáze emisních faktorů, která
byla zpracována Centrem dopravního výzkumu v rámci projektu vědy a výzkumu
„Výzkum zátěže životního prostředí z dopravy“. Tato problematika, zejména
problematika kvantifikace pevných částic v ovzduší, bude řešena v rámci projektu
vědy a výzkumu „Prašnost dopravy a její vlivy na imisní zatížení ovzduší
suspendovanými částicemi“ a projektu Evropské unie COST 633 „Particulate
Matter: Properties related to health effect“, kde se uvažuje, že město Brno bude
sloužit jako jedna z modelových oblastí.
Tabulka 25: Porovnání emisních faktorů MEFA s databází CDV u vybraných polutantů
polutant
CO
CO
CO
CO
CO
druh
dopravy
osobní
osobní
osobní
nákladní
do 3,5 t
nákladní
nad 3,5t
NOx
osobní
NOx
NOx
NOx
osobní
osobní
nákladní
do 3,5 t
nákladní
nad 3,5t
NOx
emisní
limit
předEURO
EURO 3
EURO 3
EURO 2
palivo
rychlost
sklon
[km/h]
benzín
benzín
nafta
nafta
EURO 2
nafta
předEURO
EURO 3
EURO 2
EURO 2
benzín
EURO 2
nafta
benzín
nafta
nafta
Zdroj: CDV
38
Ef
VŠCHT
3,7699
odpovídající
kategorie CDV
ID.B2
60
0
60
60
60
0 0,2884
0 0,1450
0,3807
0
ID.B3
ID.N
ND.LDV
60
0
3,1349
ND.HDV
60
0
5,1762
ID.B2
60
60
60
0 0,1092
0 0,5362
1,9145
0
60
0
13,9693
ID.B3
ID.N
ND.LDV
ND.HDV
prům.
Ef CDV
15,87
0,64
0,23
0,85
8,98
2,70
0,19
0,95
1,2
10,4
Graf 6: Rozdíl mezi emisními faktory VŠCHT (MEFA 02) a návrhem CDV
VŠCHT
5.4.2
CDV
Vliv dopravy na kvalitu ovzduší
Automobilová doprava má zásadní nebo významný podíl na imisním zatížení
sledovaných polutantů, což dokladuje následující tabulka:
Tabulka 26: Příspěvek automobilové dopravy na celkové znečištění ovzduší
Polutant
PM10
NO2
Doba průměrování
Podíl REZZO 4
[%]
Sekundární prašnost
[%]
24 hod
1
54
90
roční
5
1 hod
95
roční
93
Benzen
roční
99
BaP
roční
14
CO
maximální 8hod. průměr
85
Zdroj: J.Bucek, CDV
39
3.8
Vývoj v emisích na území města Brna
Na vývoj v emisích základních znečišťujících látek do ovzduší má v Brně vliv řada
faktorů, jako je postupující plynofikace malých a středních zdrojů znečištění na
území ČR, Jihomoravského kraje i města Brna mj. jako reakce na zpřísnění
emisních limitů k roku 1998, útlum a restrukturalizace průmyslu, plynofikace
teplárenských zdrojů na území města Brna, vzrůst cen energetických komodit a
s tím související důraz na úspory energie ve všech spotřebitelských sektorech,
legislativní úpravy a dlouhodobý důraz na ochranu ovzduší před znečišťujícími
látkami apod.
Vývoj v emisích znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů znečištění na území
Jihomoravského kraje od roku 1994 do roku 2001 ukazuje následující graf,
vytvořený na základě údajů v Programu snižování emisí JM kraje.
Graf 7: Vývoj v emisích znečišťujících látek, Jihomoravský kraj
Vývoj v emisích základních škodlivin, JM kraj, t/rok
45 000
40 000
35 000
30 000
TZL
25 000
SO2
20 000
NOx
15 000
CO
CxHy
10 000
5 000
0
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
Zdroj: ENVIROS, PSE JM kraje
Vývoj v emisích stacionárních zdrojů na území města Brna tento vývoj kopíruje, což
lze doložit např. na emisích zdrojů REZZO 1:
Tabulka 27: Vývoj v emisích základních škodlivin, REZZO 1, statutární město Brno, t/rok
rok
2001
2003
tuhé emise
SO2
t/rok
t/rok
108,24
75,45
NOx
t/rok
390,26
125,25
CO
t/rok
879,20
575,81
CxHy (VOC)
t/rok
302,80
92,86
117,53
53,43
Veškeré velké zdroje znečišťování ovzduší jsou plynofikovány a využívají ve
značné míře moderní spalovací technologie. Drtivá většina středních zdrojů byla
rovněž plynofikována, nebo byla přebudována pro napojení na síť centrálního
zásobování teplem. Výhodou Brna je oproti jiným srovnatelným městům v ČR
rozsáhlá síť parovodního a horkovodního rozvodu dálkového tepla, která napomáhá
zejména v imisně exponovaných částech města (v historickém jádru, v okolí
komunikací s vysokou intenzitou dopravy, v oblastech se sklony k tvoření inverzí
apod.) výrazně omezovat emise z nízkoemitujících stacionárních zdrojů znečištění.
40
Porovnání měrných emisí na území města Brna v rámci JM kraje a ČR
Měrné emise vybraných základních polutantů ze stacionárních zdrojů znečištění
(vztaženo na km 2 ) byly porovnány s průměrem ČR, průměrem v JM kraji a
Ústeckým krajem a průměrem za město Prahu. V grafu jsou v tuhých znečišťujících
látkách zahrnuty emise primárního prachu.
2
Graf 8: Porovnání měrných emisí na km , vybrané kraje a města
2
Měrné emise ze stacionárních zdrojů na km
16,00
14,00
12,00
Brno
10,00
JM kraj
8,00
ČR
6,00
Praha
Ústecký kraj
4,00
2,00
0,00
TZL
SO2
NOx
CO
Zdroj: Národní program snižování emisí, vlastní výpočty
Měrné emise nejen na km 2 , ale také na obyvatele jsou v Brně vyšší, než je průměr
Jihomoravského kraje, průměr České republiky však překračují pouze u emisí NO x .
3.9
Souhrnné vyhodnocení emisní situace
Souhrnné vyhodnocení měrných emisí
na území města Brna vyplývá
z následujících grafů a souhrnné tabulky, ze kterých vyplývá podíl zdrojů znečištění
na celkových emisích na území města Brna a podíl spotřebitelských sektorů na
těchto emisích.
Doprava je majoritním původcem emisí oxidu uhelnatého (CO – 88,3 %), oxidů
dusíku (NO x - 74,5 %) a benzenu (56,87 %).
Zdroje kategorie REZZO 1 mají majoritu v emisích niklu (98,3 %), olova (79,7
%), kadmia (92,8 %) a benzo(a)pyrenu (téměř 100 %). V nich zvláště velké
spalovací zdroje jsou majoritními původci znečištění v případě oxidu siřičitého a
těžkých kovů olova a kadmia (Teplárny Brno, provoz Brno-sever).
Malé zdroje znečišťování (ve kterých jsou evidovány emise ze zpoplatněných
zdrojů REZZO 3, emise ze spotřeby zemního plynu v domácnostech a
v plynových kotelnách podnikatelského sektoru a spotřeba tuhých paliv
v sektoru domácností) jsou významné jako zdroje primárního prachu (40 %),
oxidu siřičitého (41,5 %), arsenu (46,7 %) a těkavých organických látek (39 %).
Střední zdroje znečišťování jsou z pohledu jejich podílů na emisích
znečišťujících látek méně významné s výjimkou jejich podílu na emisí těkavých
organických látek (34,4 %), podílu na emisích arsenu a rtuti.
Technologické zdroje jsou majoritními znečišťovateli u emisí prachových
částic, benzo(a)pyrenu, organických uhlovodíků, olova a čpavku.
41
Graf 9: Souhrnný pohled na strukturu emisí dle kategorie zdroje (první graf) a dle sektoru spotřeby (druhý graf)
REZZO 4
REZZO 3 (vč. lokálu)
REZZO 2
REZZO 1
Podíl kategorií REZZO na emisích škodlivin (t/r) a CO2 (kt/r)
členěno dle kategorie zdroje - výchozí rok 2003
100%
Podíl [%]
80%
60%
40%
20%
0%
PM10
SO2
NOx
CO
VOC
Benzen
BaP
Hg
Cd
As
Ni
Pb
NH3
CO2 (kt)
Město Brno
Bydlení
Doprava
Terciární sféra
Zemědělství
Průmysl
Podíl sektorů spotřeby na emisích škodlivin (t/r) a CO2 (kt/r)
členěno dle sektoru spotřeby - výchozí rok 2003
100%
Podíl [%]
80%
60%
40%
20%
0%
PM10
SO2
NOx
CO
VOC
Benzen
BaP
Hg
Město Brno
Pozn.: Emise CO 2 nezahrnují dopravu
42
Cd
As
Ni
Pb
NH3
CO2 (kt)
Tabulka 28: Emisní bilance statutárního města Brna podle sektorů, 2003, t/rok
Sektor
Sekce OKEČ
Průmysl
Těžba nerostných surovin
Zpracovatelský průmysl
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
Stavebnictví
Celkem průmysl
Zemědělství
Zemědělství, myslivost, lesnictví
Celkem zemědělství
Terciární sféra Obchod; opravy mot.vozidel a výrobků pro os.potřebu
Ubytování a stravování
Doprava, skladování, spoje
Finanční zprostředkování
Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti
Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení
Vzdělávání
Zdravotní a sociální péče; veterinární činnost
Ostatní veřejné, sociální a osobní služby
Činnosti domácností
Nezařazeno
Celkem terciární sféra
Doprava
Doprava, skladování, spoje
Celkem doprava
Bydlení
Nezařazeno
Celkem bydlení
Celkem [tun/rok]
Oxid
Oxid
Oxidy
Oxid
uhelnatý
Tuhé látky siřičitý
dusíku
dusičitý
CO
VOC
Benzen
BaP
PM10
SO2
NOx
NO2
0,05
0,03
3,93
0,39
0,07
0,16 1,26E-10 7,20E-14
78,23
9,40
56,77
5,68
55,91
56,78 6,41E-01 1,16E-04
10,51
102,47
339,82
33,98
62,14
10,93 3,85E-01 3,00E-03
0,45
0,84
7,52
0,75
7,82
1,83 9,90E-05 2,62E-09
89,25
112,74
408,05
40,80
125,95
69,70 1,03E+00 3,12E-03
0,02
0,00
0,02
0,00
0,66
4,71
5,46
0,55
4,31
33,34 1,27E-04 3,36E-09
0,02
0,01
1,25
0,13
0,17
0,07 1,06E-09 6,05E-13
0,00
0,00
0,25
0,02
0,03
0,01 1,44E-10 8,23E-14
0,02
0,13
0,85
0,09
0,13
0,03 4,19E-06 1,11E-10
1,26
0,12
24,85
2,49
1,67
6,23 1,05E+00 4,42E-01
0,90
12,31
8,94
0,89
3,90
1,71 6,36E-04 1,68E-08
0,37
9,42
13,24
1,32
4,56
0,61 5,54E-04 1,47E-08
0,34
0,98
22,59
2,26
6,93
2,02 7,74E-05 2,05E-09
2,68
14,97
203,59
20,36
18,72
5,51 1,36E-01 1,60E-02
0,01
0,00
1,00
0,10
0,05
0,03 5,03E-10 2,88E-13
1,48
0,71
118,41
11,84
23,68
4,74 7,03E-08 4,03E-11
7,74
43,37
400,42
40,04
64,15
54,31 1,18E+00 4,58E-01
12,19
0,56 3 022,41
181,47 3 923,64
4,66
2,9193 1,83E-04
12,19
0,56 3 022,41
181,47 3 923,64
4,66
2,9193 1,83E-04
69,98
109,87
223,09
22,31
326,22
65,96 5,38E-03 1,43E-07
69,98
109,87
223,09
22,31
326,22
65,96 5,38E-03 1,43E-07
179,18
266,54 4 053,97
284,63 4 439,96
194,63
5,1336 4,61E-01
Pozn.: Emise CO 2 nezahrnují dopravu
43
Hg
Cd
As
Ni
Pb
CO2
NH3
0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00
1,51E-03 1,98E-03 3,41E-03 5,66E-03 1,32E-02
1,57E-02 1,32E-02 8,82E-03 1,44E-01 2,04E-01
0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00
1,72E-02 1,52E-02 1,22E-02 1,49E-01 2,18E-01
0,00
0,29
0,00
0,00
0,29
4 838
73 632
507 854
7 528
593 853
1,03E-03
0,00E+00
0,00E+00
2,18E-06
0,00E+00
2,26E-03
2,07E-03
1,68E-03
1,65E-02
0,00E+00
0,00E+00
2,35E-02
0,00
0,00
1,54E-02
1,54E-02
5,68E-02
0,00
7 082
2 111
287
877
19 092
12 392
15 376
19 091
3 842
1 007
140 616
221 775
5 686
5 686
246 922
246 922
1 068 236
4,58E-05
0,00E+00
0,00E+00
8,19E-07
0,00E+00
1,14E-04
9,87E-05
7,04E-05
0,00E+00
0,00E+00
0,00E+00
3,30E-04
0,00
0,00
7,33E-04
7,33E-04
1,63E-02
9,62E-04
0,00E+00
0,00E+00
8,51E-07
0,00E+00
3,04E-03
2,81E-03
1,24E-03
3,10E-03
0,00E+00
0,00E+00
1,11E-02
0,00
0,00
2,08E-02
2,08E-02
4,47E-02
1,59E-04
0,00E+00
0,00E+00
2,35E-05
0,00E+00
8,12E-04
5,56E-04
9,36E-05
1,99E-01
0,00E+00
0,00E+00
2,01E-01
0,00
0,00
4,13E-03
4,13E-03
3,55E-01
2,23E-03
0,00E+00
0,00E+00
2,73E-08
0,00E+00
4,93E-03
4,56E-03
3,64E-03
3,50E-03
0,00E+00
0,00E+00
1,89E-02
0,00
0,00
3,39E-02
3,39E-02
2,72E-01
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,29
Tabulka 29: Souhrnná tabulka absolutních a měrných emisí, statutární město Brno, 2003
Látka
TL
SO2
NOx
CO
VOC
Pb
Cd
As
Hg
Ni
Benzen
BaP
NH3
Emise celkem
t/rok
%
179,1849
266,5400
4053,9722
4 439,9555
201,4032
0,2717
0,0163
0,0447
0,0568
0,3547
5,1336
0,4610
0,2863
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
Měrné emise
Velké zdroje
kg/osoba kg/km2
t/rok
%
0,4628
779,06
75,4504
0,6884
1 158,87 125,2494
10,4703 17 625,97 575,8091
11,4672 19 304,15 117,5282
0,5202
875,67
53,4299
0,0007
1,18
0,2165
0,0000
0,07
0,0151
0,0001
0,19
0,0138
0,0001
0,25
0,0317
0,0009
1,54
0,3487
0,0133
22,32
2,2073
0,0012
2,00
0,4608
0,0007
1,24
0,2863
Zdroj: ENVIROS, HO BAse
44
42,11
46,99
14,20
2,65
26,53
79,69
92,77
30,82
55,69
98,33
43,00
99,96
100,00
Střední zdroje
t/rok
%
20,5105
30,6722
117,4314
50,8681
69,2983
0,0212
0,0004
0,0100
0,0097
0,0018
0,0017
0,0000
0,0000
11,45
11,51
2,90
1,15
34,41
7,82
2,72
22,45
17,15
0,51
0,03
0
0
Malé zdroje
t/rok
%
71,8096
110,6000
341,5493
350,7255
78,6750
0,0340
0,0007
0,0209
0,0154
0,0041
0,0054
0,0000
0,0000
40,08
41,49
8,43
7,90
39,06
12,50
4,51
46,73
27,16
1,17
0,11
0
0
Mobilní zdroje
t/rok
%
11,4145
0,0184
3019,1823
3920,8337
0
0
0
0
0
0
2,9193
0,0002
0
6,37
0,01
74,47
88,31
0
0
0
0
0
0
56,87
0,04
0
4. VZTAH KE KRAJSKÉMU PROGRAMU SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A
SOUHRNNÉMU AKČNÍMU PROGRAMU JM KRAJE
Pro Jihomoravský kraj byl vypracován Integrovaný krajský program snižování emisí
znečišťujících látek Jihomoravského kraje. Tento program byl zpracovateli
Generelu ovzduší statutárního města Brna zpřístupněn oficiálně Krajským úřadem
Jihomoravského kraje.
Snížení emisí znečišťujících látek na území města Brna je nezbytné pro naplnění
doporučeného krajského emisního stropu JM kraje v emisích NO x . V ostatních
emisním stropem regulovaných znečišťujících látkách je příspěvek emisí,
produkovaných v metropoli Jihomoravského kraje, městě Brně, velice nízký.
Tabulka 30: Porovnání emisí škodlivin r. 2000 s doporučenými hodnotami emisních stropů
v r.2010 pro Jihomoravský kraj (dle NV 417/2003 ), podíl města Brna
Škodlivina
Emisní strop
r. 2010
kt/rok
SO2
NOx
VOC
NH3
Skutečnost
2001
kt/rok
4,3
18,0
18,3
11,0
% plnění stropů
JM kraj celkem
4,385
21,460
9,2
6,8
102
119,2
50,2
61,8
Emise
Podíl emisí města
znečišťujících látek, Brna na JM kraji
rok 2003, statutární %
město Brno
0,266
6
4,225
19,7
0,210
2,3
0,00029
0,004
Zdroj: Vlastní výpočty a Program snižování emisí JM kraje
Obrázek 10: Podíl emisí na území města Brna na emisní bilanci Jihomoravského kraje
Emise města Brna v rámci JM kraje
25
20
15
Strop 2010
JM kraj 2001
10
Brno 2003
5
0
SO2
NOx
VOC
NH3
Z grafu i tabulky je patrné, že k dosažení emisního stropu v NO x je na úrovni celého
JM kraje i města Brna významné věnovat emisím této škodliviny a jejich vývoji
prioritní pozornost, protože krajský emisní strop je překračován a bez aplikace
nápravných opatření je jeho dosažení k roku 2010 ohroženo.
Pro odhad vývoje emisí ze stacionárních zdrojů znečištění jsou významné také
předpokládané dopady využití administrativních a regulačních nástrojů, kterými
disponuje Krajský úřad Jihomoravského kraje.
45
Při výběru vhodných opatření, jejichž konkretizace bude provedena na území města
Brna, vycházeli zpracovatelé Generelu ovzduší mj. ze Souhrnného akčního
programu Jihomoravského kraje, který ve své kapitole 4 formuluje následující
opatření pro jednotlivé prioritní škodliviny na území Jihomoravského kraje:
Tabulka 31: Opatření doporučená v Souhrnném akčním programu Jihomoravského kraje
1. PM10 / řízení kvality
1.1. Omezování sekundární prašnosti ve volné krajině
1.2. Omezování sekundární prašnosti v intravilánu obcí
1.3. Technická opatření na neplynofikovaných malých a středních zdrojích včetně domácností
1.4. Snižování spotřeby energie u malých a středních zdrojů včetně domácností
1.5. Dopravní infrastruktura
2. BaP / řízení kvality
2.1 Opatření v obalovnách živičných směsí
2.2 Opatření na lokálních topeništích
3. Ozon / řízení kvality
3.1. Snižování emisí prekurzoru ozonu - NOX
3.2. Snižování emisí prekurzoru ozonu - VOC (těkavé organické látky)
4. NOx ekosystémy / řízení kvality
4.1. Iniciace jednání s MŽP
5. NOx / emisní stropy
5.1. Velké spalovací zdroje - motivační postupy
5.2 Doprava - dopravní sítě, obchvaty (iniciace jednání s MŽP a MD)
6. Hospodárné využití energie
6.1. Opatření na straně spotřeby
6.2. Opatření na straně zdrojů
7. Využití obnovitelných zdrojů
7.1. Vznik ucelených systémů pěstování a energetického využití biomasy
7.2 Výstavba zařízení na zpracování biomasy
7.3 Využití solární energie v zařízeních produkujících tepelnou energii
7.4 Využívání skládkového plynu
7.5 Využití MVE
8. Ochrana klimatu
8.1 Shoda s opatřeními na národní úrovni
Zdroj: Souhrnný akční program Jihomoravského kraje
Opatření SAP JM kraje, která jsou ve vztahu k řešení imisní zátěže na území města
Brna vysoce relevantní, jsou v tabulce modře vyznačena.
46
5. VZTAH KE KONCEPČNÍM DOKUMENTŮM MĚSTA
5.1
Vztah ke Strategickému plánu rozvoje města Brna
Kompletní dokument Strategie pro Brno - strategický plán rozvoje města Brna byl
schválen Zastupitelstvem města Brna dne 25. 6. 2002. Strategický plán rozvoje
města Brna - Strategie pro Brno postihuje dlouhodobé aspekty rozvoje města –
jedná se o komplexní programový dokument, který poskytuje přehled o
dlouhodobých rozvojových liniích města. Dokument byl vypracován ve dvou
základních etapách – diagnostické a formulační.
Etapa diagnostická zahrnuje zpracování vstupních analýz (Profil města), jejich
interpretaci (Analýza SWOT) a částečně i vytyčení dlouhodobě platných cílových
stavů (Strategická vize). Etapa formulační obsahuje výběr hlavních strategických
linií (Strategické záměry) a jejich rozpracování do dílčích cílů (Programové cíle).
Mimo strukturu strategického plánu stojí dokument Rozvojové scénáře, kde jsou
nastíněny variantní scénáře rozvoje města dle různé priority záměrů a cílů, dále
pak podkladové studie Obchod a město a Vybrané sociální a demografické
charakteristiky městských částí Brna.
Strategie pro Brno je rámcovým společenským zadáním územního plánu definujícím
žádoucí socioekonomický rozvoj města. Průmětem vybraných rozvojových priorit do
fyzického prostoru města je územní plán.
V rámci řešení Generelu ovzduší – Programu snižování emisí a imisí statutárního
města Brna vychází zpracovatel nejen z existujícího územního plánu a jeho priorit,
ale současně – vzhledem k přípravě nového územního plánu – také z těch
strategických vizí a směrů v hospodářském rozvoji města, které mají přímý vliv na
spotřebu paliv a energie, na rozvoj výrobních činností a technologické emise, na
intenzitu dopravy a její rozložení apod. Vybranými vizemi a směry rozvoje dle
Strategie pro Brno jsou:
Vytvoření silného centra technologicky vyspělých oborů průmyslu a služeb
Posílení a rozvoj obchodní a turistické atraktivity města
o Dokončení hospodářské restrukturalizace
o Posílení investiční atraktivity města
o Rozvoj inovativních a technologicky vyspělých oborů průmyslu a služeb
o Podpora infrastruktury a marketingu obchodních a ekonomických služeb
o Akcelerace cestovního ruchu ve městě
Doprava a prostorový rozvoj
o Zefektivnění systému hromadné dopravy - zajištění mobility obyvatel
města bez vyvolávání negativních dopravních vlivů, účinná podpora
městské hromadné dopravy, její zapojení do regionálního kontextu,
ochrana města před nadměrnou dopravní zátěží a regulace individuální
automobilové dopravy.
o Prostorově vyvážený rozvoj urbanistické struktury města - rozvoj
urbanistické struktury města reagující na nové ekonomické a sociální
prostorové trendy - umísťování nových urbanistických funkcí s ohledem
na dopravní a ekonomické vazby, omezování nekontrolované
suburbanizace a rozvoj sekundárních městských center.
o Regenerace a funkční rekonverze upadajících či zanedbaných území regenerace a oživení oblastí postižených funkčními změnami
(průmyslové okrsky, střed města), podpora gentrifikace, realizace
velkých rozvojových projektů jako ohnisek dalšího rozvoje území.
Dokončení velkých rozvojových projektů
o Technologický park Brno (cca 100 ha)
47
o
o
Jižní centrum (provázanost s vyřešením
železničního uzlu)
Brněnská průmyslová zóna- Černovická terasa
přestavby
brněnského
Tyto potenciální a ve Strategickém plánu rozvoje města Brna zakotvené směry
rozvoje mají bezprostřední vliv na vývoj v energetických potřebách města.
Významná je struktura výrobních činností a s tím související spotřeba paliv a
technologií, rozvoj služeb, vzrůst mobility a přepravních výkonů v nákladní i osobní
dopravě, ale také prostorové řešení města apod. Způsob rozvoje města má značný
vliv na vývoj v emisích znečišťujících látek ze stacionárních i mobilních zdrojů
znečištění.
5.2
Vztah k Územnímu plánu statutárního města Brna
Generel ovzduší a zejména vyhodnocení kvality ovzduší je jedním z podkladů pro
vypracování nového územního plánu města Brna. V průběhu zpracování byly
využívány v širokém rozsahu informace a podklady z existujícího územního plánu,
případně z doporučené technické dokumentace k tvorbě nového územního plánu,
poskytované Odborem územního plánování a rozvoje MMB.
Mezi hlavní zásady, kterými se stávající územní plán řídil, patřilo zejména
respektování, případně obnovení přírodního rámce města, respektování, rozvoj a
revitalizace historicky vzniklé struktury města, napojení města na evropské
dopravní sítě a zároveň jeho ochrana před zbytečnou průjezdní dopravou. Hlavní
směry rozvoje ÚPmB orientoval do jižní a východní, částečně pak i do západní části
města. Prohlubování podrobných znalostí o využití území, vývoj společenského a
ekonomického prostředí a situace na trhu nemovitostí vedly k potřebě dílčích změn
územního plánu. Velké množství změn ÚPmB se dotýkalo navýšení návrhových
ploch ve prospěch funkce bydlení, zeleně a dopravy na úkor ploch zemědělského
půdního fondu (ZPF), individuální rekreace a ploch pracovních aktivit. Největší
úbytek je v plochách ZPF, největší nárůst v plochách bydlení.
Předpoklady územního plánu z r. 1994 zaostávají v mnoha oblastech za skutečným
vývojem. Např. v rozhodujícím ukazateli z hlediska produkce emisí z dopravy stupni automobilizace (počet osobních aut na 1000 obyvatel), který má vliv jak na
předpoklady přepravní práce (nárůst využívání IAD), tak na dimenzování ploch a
zařízení pro parkování a odstavování vozidel – bylo hodnoty 400 os. aut na 1000
obyvatel, která byla předpovídána pro návrhový horizont ÚP (r. 2010), ve
skutečnosti dosaženo již v r. 1999, tedy za pouhých 5 let platnosti územního plánu.
5.3
Vztah ke Generelu dopravy statutárního města Brna
Dopravní politika statutárního města Brna byla schválena Zastupitelstvem města
Brna na zasedání č. Z2/045 ve dnech 23.-25. 6. 1998 jako podklad pro zpracování
dopravního generelu města Brna a všech dopravních a územně plánovacích
dokumentací. Generel dopravy statutárního města Brna byl pořízen Útvarem
hlavního architekta města Brna společnostmi ILF Consulting Engineers, s. r. o., a
Brněnské komunikace a. s. v roce 2002.
Generel dopravy byl pro zpracování Generelu ovzduší poskytnut Magistrátem
města Brna a některé jeho podrobnosti byly projednávány a aktualizovány
s Odborem dopravy a Odborem územního plánování a rozvoje v průběhu řešení.
Významná opatření na dopravní síti, pro která byl zpracován vliv na kvalitu ovzduší,
vyplývají z Generelu dopravy a Územního plánu města Brna a jejich rozsah byl
s oběma odbory diskutován.
48
5.4
Vztah k Územní energetické koncepci statutárního města Brna
Územní energetická koncepce statutárního města Brna (ÚEK) byla pro město Brno
vypracována v letech 2003 a 2004. Zpracovateli Generelu ovzduší byla poskytnuta
v dostupné oficiální verzi s návrhovou i analytickou částí.
ÚEK statutárního města Brna byla zpracována na základě požadavku zákona č.
406/2000 Sb. a prováděcího předpisu – Nařízení vlády č. 195/2001 Sb.
k podrobnostem územní energetické koncepce, a stanovuje na území města Brna
v několika variantách principy zásobování daného území palivy a energií ve výhledu
příštích 20 let. Z hlediska programů snižování emisí a imisí je významným
podkladem pro ocenění možného vývoje emisí ze stacionárních spalovacích zdrojů
znečištění na území města v následujících 20 letech, a to v oblasti:
Vývoje v zásobování města Brna teplem ze soustavy CZT a předpokládaného
vývoje ve zdrojích soustavy CZT, které jsou největšími emitenty škodlivin;
Potenciálu úspor energie a uplatnění obnovitelných zdrojů energie;
Očekávaných energetických nároků na rozvojových plochách pro zástavbu
(jejichž odhad vycházel z územního plánu a funkčního využití těchto ploch).
Z obecných částí ÚEK čerpali zpracovatelé Generelu ovzduší – programu snižování
emisí, např. popis města, geografických a klimatických podmínek, některé části
popisu významných spalovacích zdrojů apod.
Vstupní informace v emisní části se v Generelu ovzduší od Územní energetické
koncepce odlišují. Emisní bilance výchozího stavu pro stacionární spalovací zdroje
nebyly pro zpracování Generelu ovzduší (GO) dostatečně úplné ani aktuální. Proto
byly v rámci Generelu ovzduší emise i ze spalovacích procesů vypočteny nezávisle
na ÚEK. (ÚEK v analytické části pracuje pouze se základními škodlivinami a se
spalovacími stacionárními zdroji a údaji roku 2001. Vlastní výpočet provedl
zhotovitel Programu snižování emisí v kategorii REZZO 3 - emise v podnikatelském
maloodběru, v lokálních topeništích v sektoru obyvatelstva, kde jsou stále
využívána tuhá paliva, ve zjištění zpoplatněných zdrojů REZZO 3. U zdrojů REZZO
1 a 2 byla provedena úplná aktualizace, došetření zdrojů, jejich lokalizace, doplnění
ostatních znečišťujících látek apod.).
49
6. VZTAH K DALŠÍM KONCEPČNÍM DOKUMENTŮM
6.1
Vztah k Národnímu programu snižování emisí ze zvláště velkých
stacionárních spalovacích zdrojů
Národní program snižování emisí znečišťujících látek ze zvláště velkých
spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (tj. spalovacích zdrojů s
jmenovitým tepelným příkonem 50 MW nebo vyšším, k nimž bylo vydáno původní
stavební povolení u prvního objektu zdroje či jiné obdobné rozhodnutí do 1.
července 1987) je nástrojem pro regulaci emisí v této skupině zdrojů.
Na následujícím obrázku uvádíme schéma vztahů mezi směrnicemi Evropské
komise z oblasti ochrany vnějšího ovzduší, územních emisních stropů a regulace
emisí ze zvláště velkých stacionárních spalovacích zdrojů (zdroje nad 50 MW t ).
Obrázek 11: Vnější ochrana ovzduší, emisní stropy, zvláště velké spalovací stacionární zdroje
Zdroj: ENVIROS, s. r. o.
Způsob regulace zvláště velkých stacionárních spalovacích zdrojů znečištění
v Evropské unii definuje Směrnice č. 2001/80/EC Evropského parlamentu a Rady o
omezování emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích
zdrojů. Z této směrnice vyplývá, že tato vymezená kategorie zdrojů může být na
národní úrovni regulována dvěma alternativními způsoby:
plošné dosažení emisních limitů pro tuhé látky, oxid siřičitý a oxidy dusíku,
stanovených pro nové zdroje nejpozději k 1. lednu 2008
zařazení těchto zdrojů do národního programu, jehož implementace povede v
daném termínu k celkovému snížení emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku a
tuhých látek z této skupiny zdrojů shodnému se snížením, kterého by bylo
dosaženo plošnou aplikací emisních limitů.
50
U stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů v České republice bylo použito
zařazení do Národního programu. Legislativní rámec, který upravuje chování
podniků při aplikaci směrnice 2001/80/ EC, je dán Nařízením vlády č. 112/2004 Sb.
o Národním programu snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a
oxidu dusíku ze stávajících zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů
znečištění. Z příloh k tomuto nařízení vyplývají i opatření pro 4 zvláště velké
stávající spalovací zdroje na území města Brna. Jsou to zdroje:
Energzet a. s. - teplárna
KRÁLOVOPOLSKÁ, a. s.
Žádný z uvedených zvláště velkých spalovacích zdrojů nepodléhá individuální
regulaci emisí NO x . Zdroje nicméně podléhají skupinové regulaci a mají stanovené
výpočtové stropy pro emise SO 2 , NO x a tuhých znečišťujících látek. Dále
vypracovávají a předkládají Krajskému úřadu Jihomoravského kraje Plány snížení
emisí u zdroje. Tyto plány byly analyzovány a využity jako informační zdroj pro
odhad vývoje emisí z této kategorie zdrojů na území města Brna k roku 2010. U
žádného zdroje není stanovený emisní strop překračován, naopak, všechny zdroje
pracují s významným kreditem – tj. v roce 2003 výrazně pod úrovní emisního
stropu.
6.2
Vztah ke Státnímu programu podpory úspor energie a využití OZE
Potenciál úspor energie a uplatnění obnovitelných zdrojů byl navržen v územní
energetické koncepci statutárního města Brna. V návaznosti na Integrovaný krajský
program snižování emisí znečišťujících látek Jihomoravského kraje je v Programu
snižování emisí statutárního města Brna doporučena realizace potenciálu úspor
energie a využití obnovitelných zdrojů – v souladu s Územní energetickou koncepcí
statutárního města Brna – jako jedno z opatření ke snížení emisí. Jedním ze zdrojů
financování těchto opatření, který nicméně disponuje omezenými investičními
prostředky, je Státní program podpory úspor energie a využití obnovitelných zdrojů.
Tento program má 17 částí (podle jednotlivých resortů státní správy) a je
zveřejňován vždy ke konci roku. V prosinci roku 2004 byl Obchodním věstníkem
vyhlášen program pro rok 2005 (část A, v působnosti MPO). Platnost programu je
roční. Oblasti vymezené pro působnost tohoto programu jsou dány Zákonem č.
406/2000 Sb., o hospodaření energií, v části o Národním programu hospodárného
nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Národní
program je čtyřletý a Státní program je jeho ročním upřesněním.
Přestože jsou zdroje Státního programu podpory úspor energie a využití
obnovitelných zdrojů nevhodné pro realizaci většiny investičních opatření v této
oblasti, lze je využít pro zpracování zbývajících energetických auditů, realizaci
vzdělávacích akcí, vypracování Akčního programu na podporu realizace Územní
energetické koncepce Jihomoravského kraje a statutárního města Brna,
implementaci energetického managementu formou M&T, podporu činnosti Krajské
energetické agentury, středisek EKIS (síť poradenských středisek) apod.
6.3
Vztah k místnímu a krajskému programu ke zlepšení kvality
ovzduší
Místní program zlepšení kvality ovzduší byl vypracován pro škodliviny PM 10 , benzen
a NO 2 . U těchto škodlivin docházelo k překračování výhledového imisního limitu
případně zvýšeného o mez tolerance v roce 2003 (PM 10 ), nebo je překračován
imisní limit a odhad výhledového stavu k roku 2010 ukazuje možné překračování ve
výhledu bez přijetí dodatečných opatření, nebo očekávaný vývoj v emisích
naznačuje možné překračování imisního limitu v roce 2010 (benzen, NO 2 ).
51
Proto je nezbytné, aby byly snižovány zejména emise těchto škodlivin. Opatření ke
snížení těchto emisí jsou zahrnuta do programu snižování emisí se zohledněním
hlavních cílových skupin programu a s rámcovým vyhodnocením vlivu na kvalitu
ovzduší. V Programu zlepšení kvality ovzduší statutárního města Brna jsou
vytvořena doplňková opatření, která nesouvisí přímo se snižováním emisí, a navíc
je přihlédnuto k dopadu opatření snižujících emise na kvalitu ovzduší v konkrétní
problémové látce a lokalitě.
52
7. ODPOVĚDNÉ ORGÁNY MĚSTA
7.1
Působnost Magistrátu města Brna a úřadů městských částí
Statutární město Brno je územně členěno na 29 městských částí, Magistrát města
Brna současně vykonává pro území okresu Brno-město působnost pověřeného
obecního úřadu a působnost okresního úřadu.
Jak uvádí Strategie pro Brno:
„Rozdělení města na dílčí správní části je výsledkem jeho demografického růstu a
územního vývoje. Aktuální územněsprávní struktura respektuje existenci historicky
vzniklých územních celků, vyznačujících se určitou vnitřní urbanistickou, sociální i
politickou integritou. Nevýhodou tohoto uspořádání je nevyrovnaná velikostní
skladba jednotlivých městských částí. Princip “přirozených” městských částí není
navíc uplatněn beze zbytku, např. v případě Brna-sever či Brna-jih.
Vysoký počet městských částí je předpokladem efektivnější účasti obyvatel na
správě věcí veřejných a blízkosti veřejné správy k občanům. Systém decentralizace
státní správy a samosprávy, včetně výkonu některých činností v přenesené
působnosti pověřenými obecními úřady, je ovšem v řadě oblastí nepřehledný a
přináší problémy v odborném pokrytí některých správních činností. Komplikovány
jsou rovněž činnosti založené na integritě městské struktury a společnosti, jako je
územní plánování, rozvoj dopravní infrastruktury, socioekonomické plánování
apod.“
Působnost města a městských částí v oblasti ochrany ovzduší je stanovena obecně
závaznou vyhláškou statutárního města Brna č. 8/2004, kterou se vydává Statut
města Brna:
PŮSOBNOST MĚSTA
1) Samostatná působnost:
ve spolupráci s městskými částmi zabezpečuje a realizuje koncepci péče o
všechny složky životního prostředí města Brna a racionální využívání přírodních
zdrojů; v souvislosti s tím zajišťuje zpracování příslušné dokumentace,
koordinuje činnost všech subjektů při řešení ekologických problémů ve městě,
informuje veřejnost o stavu životního prostředí ve městě, včetně koordinace této
činnosti na území města,
zabezpečuje a aktualizuje informační systém všech složek životního prostředí,
podílí se na ekologické výchově,
vydává závazná stanoviska k investičním a ostatním záměrům celoměstského
významu
2) Přenesená působnost:
je dotčeným orgánem při posuzování vlivů na ŽP podle zvláštních předpisů 41,
41a) v územním řízení, stavebním a kolaudačním řízení ze zákonů o ochraně
ovzduší, ochraně přírody a krajiny a o odpadech;
ukládá pokuty fyzickým a právnickým osobám za porušení právních předpisů v
oblasti životního prostředí;
na úseku ochrany ovzduší odbor ŽP:
o rozhoduje o vyměření poplatku, odkladu nebo prominutí části poplatků
za znečišťování ovzduší u středních stacionárních zdrojů,
o ověřuje údaje souhrnné provozní evidence u středních stacionárních
zdrojů,
53
o
o
o
o
o
o
vede evidenci oznámení pro střední stacionární zdroje,
je dotčeným správním orgánem v územním, stavebním a kolaudačním
řízení z hlediska ochrany ovzduší,
zpřístupňuje informace,
vypracovává programy zlepšování kvality ovzduší v oblastech s jeho
zhoršenou kvalitou,
zpracovává místní program snižování emisí znečišťujících látek,
vyhlašuje regulační opatření k omezení emisí ze stacionárních zdrojů.
PŮSOBNOST MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ
1) Samostatná působnost:
V samostatné působnosti městské části:
vytvářejí a realizují koncepci péče o životní prostředí příslušné městské části v
návaznosti na koncepci životního prostředí města, ke které se vyjadřují, a v
souvislosti s tím zabezpečují racionální využívání přírodních zdrojů;
zabezpečují provoz sběrných středisek odpadů,
koordinují činnost všech subjektů při řešení ekologických problémů v městské
části,
vydávají závazná stanoviska k investičním a ostatním záměrům místního
významu.
2) Přenesená působnost:
Na úseku ochrany ovzduší městské části:
zpřístupňují informace,
rozhodují o vyměření poplatků za znečišťování ovzduší u malých stacionárních
zdrojů,
nařizují odstranění závad u malých spalovacích zdrojů, ukládají opatření a
pokuty,
vedou evidenci malých stacionárních zdrojů, poskytují údaje ministerstvu,
kontrolují dodržování povinností provozovatelů malých stacionárních zdrojů,
ukládají pokuty, nápravná opatření, rozhodují o zastavení nebo omezení
provozu těchto zdrojů,
kontrolují dodržování přípustné tmavosti kouře, pachového čísla a přípustné
míry obtěžování zápachem u provozovatelů malých stacionárních zdrojů,
ukládají pokuty,
kontrolují účinnost spalování, měření množství a rozsahu vypouštěných látek u
malých spalovacích zdrojů,
kontrolují dodržování povinností a ukládají pokuty.
7.2
Kontakty a odpovědné osoby
7.2.1
Magistrát města Brna
Odpovědným orgánem v oblasti ochrany ovzduší je:
Technický úsek MMB
Odbor životního prostředí (OŽP)
Oddělení ochrany a tvorby životního prostředí
Referát ochrany ovzduší
54
Vedoucí odboru ŽP: Ing. Martin Vaněček
Tel.: +420 542 174 500 dv. 515a
Sekretariát: Kateřina Págová
Tel: +420 542 174 501 dv. 516
Fax: +420 542 174 509
7.2.2
Městské části
Tabulka 32: Adresy a telefonní spojení na odbory/referáty vykonávající agendu v oblasti
ochrany ovzduší
MČ č.
Název a sídlo městské části
Agenda v ochraně ovzduší
1
Brno-střed
Dominikánská 2, 601 69
tel. Ústř. 542 526 111, fax 542 526 395
E-mail: [email protected]
www.stred.brno.cz
Odbor životního prostředí
Měnínská 4
tel. 542 526 150
2
Brno-Žabovřesky
Horova 28, 616 00
tel. Ústř. 549 523 511, fax 549 257 422
www.brno.cz/zabovresky
Oddělení životního prostředí
Horova 28
tel. 549 523 566
3
Brno-Královo Pole
Palackého tř. 59, 612 93
tel. Ústř. 541 588 111, fax 549 245 440
www.kralovopole.brno.cz
Palackého tř. 59
tel. 541 588 231
4
Brno-sever
Bratislavská 70, 601 47
tel. ústř. 532 151 111, fax 545 542 276
www.brno.cz/sever/
Oddělení životního prostředí a
místního hospodářství
Bratislavská 70
tel. 532 151 232
5
Brno-Židenice
Šámalova 60, 615 00
tel. ústř. 548 212 238, fax 548 211 869
www.zidenice.cz
6
Brno-Černovice
Bolzánova 1, 618 00
tel. ústř. 548 129 811, fax 548 129 853
www.brno.cz/cernovice
Bolzanova 1
tel. 548 129 836
7
Brno-jih
Mariánské nám.13, 617 00
tel. ústř. 545 427 511, fax 545 233 413
www.brno-jih.cz
Referát životního prostředí
Mariánské nám. 13
tel. 545 427 522
8
Brno-Bohunice
Dlouhá 3, 625 00
tel. ústř. 547 423 810, 547 423 811, fax 547
352 946
www.brno.cz/bohunice/
55
MČ č.
9
Brno-Starý Lískovec
Klobásova 9, 625 00
tel. ústř. 547 139 211, fax 547 139 230
www.radnice.info/staryliskovec
Referát tvorby a ochrany životního
prostředí a hygieny
Klobásova 9
tel. 547 139 238
10
Brno-Nový Lískovec
Oblá 75 a, 634 00
tel. ústř. 547 211 333, fax 547 211 334
www.nliskovec.brno.cz
11
Brno-Kohoutovice
Bašného 36, 623 00
tel. ústř. 547 130 511, fax 547 130 522
www.kohoutovice.brno.cz
12
Brno-Jundrov
Veslařská 56, 637 00 Brno
tel. ústř. 541 420 361, fax 541 220 001
www.brno.cz/mc/jundrov/
Úsek životního prostředí:
Veslařská 56
tel. 541 420 376
13
Brno-Bystrc
nám. 28. dubna 60, 635 00
tel. ústř. 546 125 111, fax 546 125 224
www.bystrc.cz
dopravy
nám. 28. dubna 60
tel. 546 125 150
14
Brno-Kníničky
Nová 11, 635 00
tel. ústř. 546 221 550, fax 546 221 550
www.brno-kninicky.cz
Agendu vykonává pověřená
městská část Brno-Bystrc
dopravy
nám. 28. dubna 60
tel. 546 125 150
15
Brno-Komín
Vavřinecká 15, 624 00
tel. ústř. 541 428 161, 541 428 162, fax 541
222 481
www.brno-komin.cz
Vavřinecká 15
tel. 541 428 178
16
Brno-Medlánky
Hudcova 7, 621 00
tel. ústř. 541 225 267, fax 541 225 267
www.eurady.cz/medlanky/
Referát životního prostředí:
Hudcova 7,
tel. 549 273 111
17
Brno-Řečkovice a Mokrá Hora
Palackého nám.11, 621 00
tel. ústř. 541 421 711, fax 541 226 124
www.brno.cz/reckovice
Oddělení životního prostředí
ochrana ovzduší, odpadové
hospodářství
Palackého nám. 11
tel. 541 421 725
56
MČ č.
18
Brno-Maloměřice a Obřany
Selská 66, 614 00
tel. ústř. 545 211 726, 545 212 251, fax 545
213 840
www.brno.cz/mc/malomerice_obrany/
Odbor životního prostředí,
zemědělství a vnitřních věcí
Rázusova 37
tel. 545 230 573
19
Brno-Vinohrady
Velkopavlovická 25, 628 00
tel. ústř. 544 233 513, fax 544 210 825
www.brno.cz/mc/vinohrady
Velkopavlovická 25
tel. 544 210 839
20
Brno-Líšeň
Jírova 2, 628 00
tel. ústř. 544 424 811, fax 544 211 010
www.brno.cz/lisen/
Odbor technický
Jírova 2
544 424 877
21
Brno-Slatina
Budínská 2, 627 00
tel. ústř. 545 226 018, fax 545 216 285
www.mcslatina.org
Odbor technický
Referát životního prostředí a
zemědělství
Přemyslovo nám. 18
tel. 548 214 606
22
Brno-Tuřany
Tuřanské nám. 1, 620 00
tel. ústř. 545 219 627, 545 219 628, fax 545
219 338
www.turany.cz
Tuřanské nám. 1
tel. 545 220 017/109
23
Brno-Chrlice
Chrlické nám. 4, 643 00
tel. ústř. 545 427 210, 545 427 220, fax 545
238 069
www.chrlice.brno.cz
Odbor živ. prostředí, odpad. hosp.
Chrlické nám. 4
tel. 545 427 217
24
Brno-Bosonohy
Bosonožské nám. 1, 642 00
tel. ústř. 547 422 711, fax 547 422 719
www.brno.cz/bosonohy
Bosonožské nám. 1
tel. 547 422 713
25
Brno-Žebětín
Křivánkovo nám. 35, 641 00
tel. ústř. 546 217 110, fax 546 217 301
www.zebetin.webpark.cz
Úsek životního prostředí
Křivánkovo nám. 35
tel. 546 217 301
26
Brno-Ivanovice
Mácova 3, 621 00
tel. ústř. 541 226 695 , fax. 549 271 494
www.radnice.info/ivanovice
Agendu vykonává pověřená
městská část
Palackého nám. 11
tel. 541 421 725
27
Brno-Jehnice
Nám. 3. května č. 5, 621 00
tel. ústř. 541 237 425, fax 541 237 157
www.mcjehnice.brno.cz
Agendu vykonává
MČ Brno-Královo pole
Palackého tř. 59
tel. 541 588 231
57
MČ č.
28
Brno-Ořešín
Ronovská 10, 621 00
tel. ústř. 541 237 257, fax 541 237 257
www.brno.cz/mc/oresin
MČ Brno Řečkovice a Mokrá Hora
Palackého nám. 11
tel. 541 421 725
29
Brno-Útěchov
Adamovská 6, 644 00
tel. ústř. 541 239 135, fax 541 239 135
www.volny.cz/utechov
Adamovská 6
tel. 541 239 135
58
8. VÝVOJ A MONITOROVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ
Znečišťující látky, které jsou hodnoceny vzhledem k limitům pro ochranu zdraví
jakožto látky s prokazatelně škodlivými účinky na zdraví populace, jsou stanoveny
Nařízením vlády č. 350/2002 Sb. a zahrnují:
oxid siřičitý
suspendované částice frakce PM 10
oxid dusičitý
olovo
oxid uhelnatý
benzen
ozon
kadmium
arzen
nikl
rtuť
benzo(a)pyren
amoniak
Kromě hodnot imisních limitů pro výše uvedené znečišťující látky je nařízením vlády
č.350/2002 Sb. stanoven depoziční limit pro prašný spad ve výši 12,5 g/m 2 za
měsíc.
8.1
Monitorování kvality ovzduší
8.1.1
Státní monitorovací síť
V roce 2003 proběhla rekonstrukce státní monitorovací sítě kvality ovzduší,
provozovaná Českým hydrometeorologickým ústavem, která k 1. 1. 2004 sestává
ze 64 základních stanic a 30 specializovaných stanic (13 stanic měřících ozon, 4
dopravní stanice a 13 stanic provozovaných místními úřady). Celkem bylo v roce
2003 prováděno měření kvality ovzduší na
347 místech, z toho Český
hydrometeorologický ústav zajišťoval 147 měřicích míst a hygienická služba a
Státní zdravotní ústav 92 měřicích míst. Z regionálního hlediska je nejvíce stanic
provozováno v Ústeckém kraji, Moravskoslezském kraji, Středočeském kraji a v
Praze. Restrukturalizace monitorovací sítě a tím i snížení počtu monitorovacích
stanic se realizuje od 1. 1. 2004. Data z monitorovacích stanic jsou validována a
shromažďována v Informačním systému kvality ovzduší (ISKO), provozovaném
Českým hydrometeorologickým ústavem. V některých případech (zejména
polycyklické aromatické uhlovodíky, VOC, rtuť, benzen, benzo(a)pyren a amoniak)
není počet měřicích míst zjevně dostatečný k tomu, aby umožnil spolehlivé
posouzení kvality ovzduší nad územím České republiky.
8.1.2
Měření kvality ovzduší na území města Brna
Koncentrace znečišťujících látek na území města jsou v současnosti sledovány
staničními sítěmi Českého hydrometeorologického ústavu, Státního zdravotního
ústavu (dříve Městské hygienické stanice - MHS) a Magistrátu města Brna.
Magistrát města Brna provozuje síť imisního monitoringu sestávající nyní z pěti
stacionárních měřicích stanic. V rámci řešení Generelu ovzduší statutárního města
Brna byly ve spolupráci s Odborem životního prostředí MMB vyhodnoceny údaje
imisního monitoringu na území města Brna za období let 2000 až 2003, v závislosti
na dostupnosti údajů, provedeném měření, provozu stanic apod.
59
8.1.3
Umístění a provoz stanic na území města Brna
Stanice OŽP MMB
OŽP MMB, referát ochrany ovzduší, provádí měření kvality ovzduší na území města
Brna svými stacionárními monitorovacími stanicemi v těchto lokalitách:
PFMU - křižovatka ulic Kotlářská - Kounicova, areál PřF MU Brno (od 1. 8. 2004
přešla stanice do správy ČHMÚ)
ZVONAŘKA - ul. Opuštěná, před bývalým SOU obchodním
LÁNY - ul. Lány, MČ Bohunice, areál SZTŠ
ARBORETUM - tř. Gen. Píky, MČ Brno-sever, areál Arboreta MZLU
SVATOPLUKOVA - Svatoplukova, MČ Brno-Židenice, areál kasáren AČR
VLEK - ul. Bauerova, Pisárky, předprostor IX. brány BVV
Monitorovací stanice provozované MMB pracují v nepřetržitém provozu, naměřená
data jsou v reálném čase předávána radiovou sítí do centrálního dispečinku OŽP
MMB. Na všech uvedených stanicích je monitorován oxid dusnatý (NO), oxid
dusičitý (NO 2 ), oxid uhelnatý (CO), oxid siřičitý (SO 2 ) a prašný aerosol. Na
monitorovacích stanicích PFMU a Lány je měřen prašný aerosol frakce PM 10
(částice velikosti 10 mm), na stanicích Zvonařka, Arboretum, Svatoplukova a Vlek
je prašný aerosol měřen metodou TSP (total suspended particulates) a po přepočtu
naměřených hodnot konstantou 0,8 je rovněž prezentován jako prašný aerosol
frakce PM 10 . Troposférický ozon O 3 je měřen na stanicích PřFMU a Arboretum.
Nejvyšší koncentrace škodlivin v ovzduší - zejména oxidu dusičitého a oxidu
uhelnatého - jsou registrovány v chladnější části roku za nepříznivých rozptylových
podmínek (teplotní inverze, malá rychlost větru) a u komunikací s vysokou
intenzitou dopravy po větší část roku. V letních měsících, zejména za bezoblačných
a slunných dnů dosahuje svých maximálních hodnot troposférický ozon. Nejvyšších
hodnot je dosahováno v odpoledních hodinách s následným poklesem ve večerních
hodinách.
Údaje imisního monitoringu jsou dostupné na stránkách www.brno.cz/monitoring/
Stanice ČHMÚ
ČHMÚ provozovalo letech 2000 až 2003 následující stanice imisního monitoringu:
Brno – Josefská - střed města, vícepodlažní zástavba (obytné budovy z
posledních desetiletí. Areál bývalého Technického muzea;
Brno – Kroftova – dopravní stanice, stacionární, manuální, umístěna v horní
části Žabovřeské kotliny,
zástavba nízkopodlažními obytnými budovami,
středně zatížený liniový zdroj, v okolí lokální topeniště;
Brno – Přízřenice - Rovina, velmi málo zvlněný terén. Zástavba, převážně
průmyslem užívané plochy;
Brno – Soběšice - Vrchol. poloha ve značně svažitém terénu (nad 10%).
Částečně zastavěná, část nezastavěná plocha, okraj obce.
Brno - Tuřany – pozaďová předměstská stanice, AMS, umístění – vrcholová
poloha, rovná plocha, areál mezinárodního letiště, trvalý travní porost, téměř
bez zástavby;
Brno – VŠZ – dopravní stanice, stacionární, manuální, vrcholová poloha v
terénu. Areál arboreta. V okolí sídlištní zástavba. Pod svahem zatížený liniový
zdroj, výtopna.
Údaje z automatizovaného imisního monitoringu, aktuální údaje o stavu
vyhodnocení
kvality
ovzduší
jsou
k dispozici
na
stránkách
Českého
hydrometeorologického ústavu www.chmi.cz. Většina těchto stanic ukončila
v průběhu roku 2003 provoz.
60
Stanice Zdravotního ústavu
Další měřicí stanice v Brně provozuje Státní zdravotní ústav - v letech 2000 až
2003 se jednalo o 5 měřicích stanic:
Stanice Polní – (provoz stanice byl ukončen v roce 2003)
Brno – Fr. Skaunicové
Brno – Húskova – pozaďová stanice, stacionární, manuální.
Brno – Dobrovského – pozaďová stanice, stacionární, manuální, zástavba
administrativními, obchodními a bytovými objekty;
Brno – Krasová – pozaďová stanice, stacionární, manuální, umístěna v řídké
nízkopodlažní zástavbě (vilová čtvrť).
V následující tabulce je uveden soupis stanic spolu s měřenými škodlivinami. Jejich
umístění v mapě (v GIS) je přílohou Rozptylové studie města Brna.
Tabulka 33: Soupis měřicích stanic na území města Brna, rok 2000-2003
Název stanice
Provoz
Brno - Josefská
Brno - Kroftova
Brno - Přízřenice
Brno - Soběšice
Brno - Tuřany
Brno - VŠZ
Brno - Dobrovského
Brno - Húskova
Brno - Krasová
Brno – Fr. Skaunicové
Brno - Polní
PFMU
ČHMÚ
ČHMÚ
ČHMÚ
ČHMÚ
ČHMÚ
ČHMÚ
SZÚ
SZÚ
SZÚ
SZÚ
SZÚ
MMB
(ČHMÚ)
MMB
MMB
MMB
MMB
MMB
ZVONAŘKA
LÁNY - ul. Lány
ARBORETUM
Brno - Svatoplukova
VLEK - ul. Bauerova
8.1.4
Měřená škodlivina
SO2 PM10 NO
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
NO2
CO
O3
X
X
X
X
Pb
Cd
As
Ni
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
Vyhodnocení imisního monitoringu
Vyhodnoceny byly údaje ze všech stanic, pro sledované škodliviny v letech 2000 až
2003. V příloze Programu zlepšení kvality ovzduší jsou předloženy tabelární a
grafické výstupy hodnocení podle jednotlivých stanic.
Jak ukazují údaje z měření, závažné překračování limitních hodnot bylo naměřeno
ve všech stanicích OŽP MMB pro suspendované částice frakce PM 10 .
Výhledová hodnota imisního limitu pro rok 2010 u ročních průměrných koncentrací
oxidu uhličitého (NO 2 ) byla v letech 2000 až 2003 překračována ve 3 stanicích,
nebyla však překročena hodnota limitu včetně meze tolerance. Nejvyšší naměřené
hodnoty koncentrací NO 2 se vyskytují v zimních měsících. U krátkodobých
koncentrací NO 2 nedochází k překračování četnosti, hodnota limitních koncentrací
pro rok 2003 (LV+MT) překračována není, je nicméně ohroženo splnění imisního
limitu k roku 2010.
61
Koncentrace oxidu siřičitého se i v zimních měsících pohybují mezi dolní a horní
mezí pro posuzování, nedosahují ani poloviny imisního limitu a v letních měsících
klesají pod dolní mez pro posuzování (viz Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým
se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a
řízení kvality ovzduší.)
Také pro všechny další škodliviny jsou naměřené hodnoty pod dolní mezí pro
posuzování (s výjimkou niklu, u kterého jsou naměřeny hodnoty přesahující imisní
limit i několikanásobně a probíhá vyhodnocení metodiky měření, a arzenu, jehož
zimní koncentrace se pohybují mezi horní a dolní mezí pro posuzování.
8.2
Modelové hodnocení kvality ovzduší pro rok 2003
Kromě vyhodnocení údajů z měření pro období let 2000 až 2003 byl proveden pro
údaje roku 2003 velmi podrobný modelový výpočet krátkodobých i průměrných
ročních koncentrací znečišťujících látek a doby překročení hraničních koncentrací
na území města Brna, a to pro všechny znečišťující látky, které jsou imisně
sledované (s výjimkou amoniaku, troposférického ozonu a prašného spadu).
Výpočet byl proveden podle metodiky „SYMOS 97“, která byla vydána MŽP ČR v
r.1998 a která byla oproti původní verzi upravena tak, aby respektovala požadavky
nové legislativy v oblasti ochrany ovzduší.
Výstupy rozptylové studie lze stručně shrnout následovně:
Nejproblematičtější škodliviny jsou: prach, benzen, BaP, NO 2
Překračování imisních limitů včetně meze tolerance dochází u suspendovaných
částic PM 10 . Z hlediska zdrojů prachu jsou významnými původci překračování
limitních hodnot pro průměrné denní koncentrace slévárny na území města Brna
a malé zdroje znečištění. V průměrných ročních koncentracích je příspěvek
stacionárních zdrojů malý - zásadním problémem je sekundární prašnost
především z dopravy a nezpevněných ploch.
Koncentrace přesahující výši imisního limitu zvýšenou o mez tolerance jsou
dosahovány v případě benzenu. Limitní hodnoty jsou překračovány podél
dálničních křižovatek D1 vs. D2 a D1 vs. Vídeňská a dále pak v centru Brna, v
lokalitách Dornych a Koliště.
Průměrné roční koncentrace NO 2 jsou dosahovány podél dálničních křižovatek
D1 vs. D2 a D1 vs. Vídeňská. Maximální hodinové koncentrace pro NO 2 jsou
překročeny především podél celého hodnoceného dálničního úseku D1, četnost
překročení je nižší než je stanovena v imisním limitu.
Pro škodlivinu BaP jsou v blízkosti obaloven živičných směsí dosahovány
koncentrace ve výši 2 µg/m 3 , a jsou tedy na dvojnásobku výhledového imisního
limitu pro rok 2010. Do této doby bude potřeba měřením v blízkosti zdrojů
potvrdit nebo vyvrátit výsledky modelového hodnocení imisního zatížení a
popřípadě navrhnout technologická opatření ke snížení imisního zatížení
škodlivinou BaP.
Při zpracování rozptylové studie byly stanoveny příspěvky jednotlivých skupin
zdrojů znečištění k imisní situaci v jednotlivých škodlivinách. Jsou uvedeny
v následující tabulce:
62
Tabulka 34: Příspěvky skupin zdrojů znečištění k imisnímu zatížení města Brna (průměr)
LV+MT
2003
škodlivina interval
1 hod
SO2
roční
24 hod
PM10
NO2
Benzen
µg/m
Podíl
sekundární
REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 prašnosti
Podíl REZZO v %
3
410
23
13
64
0
50
12
16
72
0
125
23
13
64
0
0
60
10
24
11
1
54
roční
43,2
2
1
2
5
90
1 hod
270
2
1
2
95
roční
54
2
1
4
93
roční
9,375
0
0
1
99
24 hod
O3
8 hod. klouzavý
120
Pb
roční
0,7
39
26
35
0
0
Cd
roční
0,007
46
6
48
0
As
roční
0,01125
25
70
5
0
Ni
roční
0,034
66
3
31
0
Hg
roční
0,05
0
42
58
0
BaP
roční
0,008
86
0
0
14
CO
max. 8hod. průměr
13 300
8
2
5
85
0
Zdroj: J. Bucek
8.3
Souhrnný imisní popis města
Strategie pro Brno uvádí: „Sociologické průzkumy ukazují, že ovzduší v centru Brna
hodnotí téměř polovina obyvatel (47,4 %) jako spíše špatné a dalších 30 % jako
špatné. Proto je jeho stavu věnována v Brně v posledních několika letech
mimořádná pozornost - ovzduší je pravidelně monitorováno a vedení města Brna
prostřednictvím své Kanceláře Brno-Zdravé město a Odboru životního prostředí
iniciuje projekty vedoucí k odstranění zdrojů znečištění a k ozdravění města.“
Dle Přílohy č. 11 Nařízení vlády č. 350/2002 Sb. k zákonu č. 86/2002 Sb., o
ochraně ovzduší, a návazných sdělení Odboru ochrany ovzduší Ministerstva
životního prostředí (MŽP) je město Brno zařazeno mezi „oblasti se zhoršenou
kvalitou ovzduší“ 1 vzhledem k tomu, že na části jeho území dochází k překračování
imisních limitů i meze tolerance pro průměrné 24hod. koncentrace suspendovaných
prachových částic frakce PM 10 . Zasažená plocha tvořila dle informací MŽP v roce
2003 18 % plochy města (překročení imisního limitu i meze tolerance) a 50,8 %
(překročení imisního limitu, který vstoupil v platnost 1. ledna roku 2005).
V rámci Generelu ovzduší byla prováděna analýza imisního monitoringu na území
statutárního města Brna a modelové hodnocení kvality ovzduší z údajů o emisích
znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů znečištění a automobilové dopravy.
Vyhodnocením měření i modelovým hodnocením kvality ovzduší (výrazně
podrobnějším, než je prováděno pro potřeby MŽP) bylo na území města Brna
rovněž zjištěno překročení imisního limitu zvýšeného o mez tolerance u průměrných
ročních i průměrných denních koncentrací prachových částic frakce PM 10 . Toto
překročení bylo zjištěno na mnohem menším území města, než jak uvádí hodnocení
MŽP. Znečištění je (na základě analýz příspěvků zdrojů znečištění na vybraných
referenčních bodech modelu SYMOS) zapříčiněno:
v případě ročních koncentrací - produkcí prachu v technologických provozech a
lokálních topeništích;
1
Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) vymezuje zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší,
v platném znění, v § 7 odst. 1.
63
v případě krátkodobých, denních koncentrací pak zejména sekundární prašností
ve spolupůsobení s dopravou.
Další významnou znečišťující látkou je benzen, u kterého jsou na části území města
Brna překračovány limitní hodnoty pro průměrné roční koncentrace, a to v důsledku
zatížení dopravou.
Zvýšené imisní koncentrace jsou zaznamenány také u oxidu dusičitého, u kterého
by ve výhledu nemusel být naplněn imisní limit k roku 2010, nebudou-li přijata
nápravná opatření, zejména v dopravě. Překročení imisního limitu k roku 2009 by
bez provedení nápravných opatření hrozilo také u benzo(a)pyrenu, zejména vlivem
některých technologických provozů.
Součástí podrobné rozptylové studie jsou nejenom mapy imisního zatížení, ale i
popis imisního zatížení městských částí, a to pro každou škodlivinu. Toto je
důležité hlavně z toho důvodu, aby každá městská část měla představu o svém
imisním zatížení a původcích, kteří ho způsobují.
Ochranu ovzduší upravuje Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně
některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění zákona č. 521/2002
Sb. Tento zákon od 1. 6. 2002 plně nahradil zákony č. 309/1991 Sb. a zákon č.
389/1991 Sb. i zákon č. 86/1995 Sb. Cílem nového zákona o ovzduší je dosažení
souladu v oblasti ochrany ovzduší s právními předpisy Evropských společenství v
této oblasti a s přijatými mezinárodními závazky. Legislativa EU i nová národní
legislativa stanovuje limitní hodnoty cílené na ochranu zdraví odvozené od
doporučení WHO.
64
9. PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V EMISÍCH DO ROKU 2010
Vliv nových (připravovaných) zdrojů emisí na kvalitu ovzduší a odhad ve vývoji
emisí na území statutárního města Brna vychází z:
Předpokladů v územním plánu města Brna
Návrhových variant územní energetické koncepce města Brna
Strategie pro město Brno
Návrhů v Generelu dopravy města Brna
Očekávané podpory města v úsilí o vytváření podmínek pro rozvoj města
způsobem, který umožní zlepšení, případně udržení kvality ovzduší při naplnění
rozvojových strategií a záměrů, deklarovaných v dlouhodobé Strategii pro Brno i
v Programovém prohlášení Rady města Brna na roky 2002-2006.
Stacionární zdroje
Vývoj v emisích ze stacionárních zdrojů v zástavbě ve stabilizovaném území
souvisí s technologickými změnami, vývojem v plynofikaci, udržením rozvoje a
dodávek a v ideálním případě s rozšiřováním dodávek tepla z CZT (pro využití
výkonu zdroje a zlepšení jeho energetické účinnosti), s využíváním obnovitelných
zdrojů (zejména sluneční energie – kolektorů, výhledově solárních panelů,
tepelných čerpadel ve stávající a rekonstruované zástavbě, dosahováním úspor
energie při modernizaci bytového fondu, realizaci energeticky úsporných opatření
v návaznosti na doporučení energetických auditů v sektorech občanské vybavenosti
atd.). Přínosy inovací a technologických záměn i snahy o dosahování úspor ve
vytápění přinášejí s sebou významné snížení emisí znečišťujících látek vč. emisí
skleníkových plynů. V terciárním sektoru i v sektoru obyvatelstva bude nadále
docházet k vytěsňování tuhých paliv ze spotřeby (jedná se o několik zbývajících
zdrojů REZZO 2 a lokální topeniště) a jejich náhradou teplem z CZT nebo zemním
plynem, v obou případech s příznivým dopadem na emise téměř všech škodlivin,
zejména pak tuhých prachových částic, SO 2 , NO x a kovů.
Vývoj emisí v průmyslu byl proveden pouze odhadem. Na území města Brna se
nepředpokládá dle strategických dokumentů o rozvoji města
umisťování
energeticky a materiálově náročného průmyslu. Ve stávajícím průmyslu jsou emise
regulovány emisními stropy a dalšími regulativními nástroji (IPPC, povolovací
řízení, apod.). Nové průmyslové závody budou výhledově zásobovány ze soustavy
CZT nebo zemním plynem. Souhrnné emise budou ovlivněny zejména poptávkou po
teple a výrobou tepla ve zdrojích Tepláren Brno, SAKO a Energzet, a. s. Zvláště
velké stacionární spalovací zdroje podléhají regulaci, jejich emisní stropy v plánech
snížení emisí jsou však stanoveny s rezervou téměř 100 % proti emisím roku 2003.
Pozornost je v průběhu povolování třeba věnovat emisím prachu a technologickým
emisím. Nárůst emisí škodlivin není dle našeho názoru u této skupiny zdrojů
pravděpodobný.
Vliv zástavby na rozvojových plochách závisí do značné míry na charakteru
zástavby, přesto však jsou její jednotkové energetické nároky mnohem nižší než
nároky stávající zástavby v důsledku nezbytnosti naplňovat rostoucí požadavky
české i evropské legislativy v oblasti hospodárné spotřeby energie. Kombinací
úspor energie a nových energetických nároků na rozvojových plochách bývá často
pokles nebo stagnace energetických nároků, nebo pouze pomalý nárůst. Emise
produkované na nových plochách pro výstavbu jsou většinou spojeny s výrobou
tepla a v případě spalování zemního plynu mohou produkovat emise NO x .
65
Doprava
V oblasti dopravy lze očekávat nárůst dopravních výkonů (i v návaznosti na
strategické rozvojové záměry města) a snahou by měla být optimalizace využití
jednotlivých systémů dopravy. Mnoho opatření, která jsou v oblasti dopravy
navrhována CDV, jsou zakotvena i v Generelu dopravy a v ostatních programových
dokumentech města. Omezování emisí z dopravy bude velmi závislé na rychlosti
modernizace vozového parku, zprůjezdnění úzkých míst a zvýšení plynulosti
dopravy, úspěšnosti podpory železniční dopravy a MHD a přínosech uplatňované
regulace individuální osobní dopravy při vjezdu do centra města.
V období 2002 až 2010 se v ČR předpokládá obměna 1 775 tisíc až 2 260 tisíc
vozidel, což představuje 45 % až 58 % počtu všech vozidel v roce 2001. Obměna
vozidel bude zřejmě probíhat rychleji než nárůst přepravních výkonů, a lze proto
očekávat vzájemnou kompenzaci zejména u osobní, ale částečně i u nákladní
dopravy.
V druhé polovině dekády se navíc začnou ve struktuře vozového parku postupně
prosazovat nová vozidla splňující zpřísněné normy EURO IV a EURO V a budou, v
souvislosti s transpozicí a implementací nových právních předpisů ES uplatněny
zpřísněné požadavky na jakost pohonných hmot. Zavedení normy EURO IV bude u
dotčených mobilních zdrojů znamenat výrazné snížení emisí oxidů dusíku a
těkavých organických látek – u osobních automobilů cca o polovinu, u nákladních
automobilů cca o třetinu. Zavedení normy EURO V bude u dotčených nákladních
vozidel znamenat snížení emisí oxidů dusíku o cca 40 %.
Z výše uvedených důvodů není nutno očekávat, že by v horizontu roku 2010 došlo v
České republice k výraznějšímu nárůstu emisí z dopravy nad současnou úroveň –
nicméně současná úroveň emisí v případě oxidů dusíku výrazně převyšuje hodnotu
národního emisního stropu a na významných částech území ČR dochází k
překračování imisních limitů pro ochranu zdraví pro suspendované částice a
benzo(a)pyren a někde také imisních limitů pro oxidy dusíku pro ochranu vegetace /
ekosystémů. Proto bude nutno realizovat dodatečná opatření k omezení emisí z
mobilních zdrojů, zejména emisí oxidů dusíku a těkavých organických látek.
Rizikovými faktory v oblasti vlivů dopravy na kvalitu ovzduší jsou jednak
nedostatečné kontroly technického stavu vozidel, jednak dovoz ojetých vozidel ve
špatném technickém stavu.
66
10.
PODPŮRNÉ AKTIVITY PRO OMEZOVÁNÍ EMISÍ NA ÚROVNI
OBCE
Na území města Brna probíhá souběžně mnoho podpůrných aktivit, jejichž přínosy
mají kladný vliv na kvalitu ovzduší. Mezi ně zejména patří:
o
implementace a návazné realizace energetických auditů na území města.
o
zapojení města Brna do mezinárodní sítě Healthy Cities Network (Projekt
Brno - Zdravé město). V rámci projektu byl pro Brno vytvořen Plán zdraví a
kvality života s programem do roku 2015. Tento plán se dotýká také
životního prostředí a v jeho rámci pak aktivitami na šetrné chování občanů
k životnímu prostředí, na podporu ekologické výchovy, apod. Součástí
realizace tohoto plánu jsou konkrétní akce na podporu úspor energií
v soustavách CZT, školách a školkách města Brna (systémové sledování a
vyhodnocování spotřeby s využitím metody Monitoringu a Targetingu).
Podpora životního prostředí a čistoty ovzduší je zakotvena ve Strategii
dlouhodobém strategickém dokumentu, významném pro tvorbu nového
plánu, rozvoj dopravy, priorit ve financování apod. Systémový přístup
ovzduší při přípravě rozvojových strategií a aktivit je nezbytný
k ambiciózním rozvojovým plánům města.
pro Brno,
územního
k ochraně
vzhledem
Na území města dochází k zateplování panelových domů, rekonstrukci parní sítě
CZT apod., tyto aktivity mohou mít značný vliv na snížení spotřeby tepla a paliv ve
stávající, stabilizovaném území a zvýšení disponibilní rezervy v prodeji tepla bez
navýšení kapacit ve zdrojích.
V doporučeních Územní energetické koncepce statutárního města Brna je
uvedena preference dodávek tepla ze soustavy CZT (Teplárny Brno, a. s.) i
z okrskových plynových soustav CZT (TEZA, a. s.). V této souvislosti zákon o
ochraně ovzduší ve svém § 3 odst. 8 uvádí:
(8) Právnické a fyzické osoby jsou povinny, je-li to pro ně technicky možné
a ekonomicky přijatelné, u nových staveb nebo při změnách stávajících
staveb využít centrálních zdrojů tepla, popřípadě alternativních zdrojů,
pokud je jejich provozování v souladu s tímto zákonem a předpisy
vydanými k jeho provedení. Současně jsou povinny ověřit technickou a
ekonomickou proveditelnost kombinované výroby tepla a energie.
Tato doporučení nemají přímý dopad do snížení emisí, jsou přínosná zejména
v oblasti kvality ovzduší, kde ekonomicky přijatelná preference CZT je zařazena
jako jedno z doporučených opatření ke snížení imisní zátěže oxidem dusičitým
v oblastech, kde je ohroženo plnění imisních limitů u oxidu dusičitého.
67
11.
ZÁKLADNÍ NÁSTROJE PROGRAMU SNIŽOVÁNÍ EMISÍ
11.1
Úvod
Opatření jsou navržena podle znečišťující látky a podle původců znečištění a byla pokud to bylo možné a vhodné - projednávána s provozovateli vybraných zdrojů
znečištění, MMB a KÚ tak, aby program snižování emisí obsahoval konsensuální
návrhy, vycházející nejen z potřeb a možností kraje a města, ale také z reálných
možností provozovatelů zdrojů a zařízení. Přínosy opatření jsme zahrnuli do
odhadu vývoje emisí.
Opatření se zaměří na všechny provozovatele a sledované škodliviny: SO 2 , NO 2 ,
NO x , PM 10 , olovo, CO, benzen, těkavé organické látky, rtuť, arzen, kadmium a nikl,
polyaromatické uhlovodíky, zápach, metan.
Návrh opatření u jednotlivých tepelných zdrojů znečištění (REZZO 1) a skupin
zdrojů (REZZO 2 a 3) je vypracován s ohledem na výhledové řešení energetického
hospodářství města, v součinnosti s Magistrátem města Brna. Z podkladů v ÚEK je
zřejmé, že lze ve výhledu očekávat snížení emisí znečišťujících látek vzhledem k
tomu, že většina zdrojů a sítí – především plynových kotelen - prochází postupným
procesem oprav a rekonstrukcí. V rámci těchto kroků dochází k úpravám zdrojů a
sítí tak, aby odpovídaly požadavkům současné technické úrovně. U všech zdrojů
dochází obecně k výraznému snižování instalovaného výkonu a tím i
produkovaných emisí.
V programu je zhodnoceno, jakým způsobem se na zatížení stávajících komunikací
(a tím na emisním a imisním zatížení) projeví předpokládaná výstavba nových
dopravních staveb (především R43, Rekonstrukce křižovatky Bauerova – Hlinky,
tunelů Dobrovského) - zda tyto stavby budou mít zásadní vliv na změnu imisního
zatížení v těch částech města, kde dle výsledků rozptylové studie dochází v
současné době k překračování imisních limitů.
K cílovým skupinám pro návrh ozdravných opatření patří:
Doprava
–
opatření
v oblasti
dopravy
zahrnují
opatření
v
dopravní infrastruktuře, organizační a technická opatření ke zvýšení plynulosti
dopravy, omezení dopravy v imisně zatížených oblastech apod. Opatření byla
diskutována a připravována v součinnosti s Odborem dopravy a Odborem
územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna. Většina těchto opatření
má nicméně vliv spíše na lokální znečištění emisemi z dopravy než na emise
z dopravy jako celek.
Energetika (spalovací zdroje) - návrh opatření u velkých tepelných zdrojů
vychází z Plánu snižování emisí u zdroje, z možností regulace prostřednictvím
IPPC, z doporučené varianty ÚEK statutárního města Brna apod.
Technologické emise – slévárny (prachové částice) - omezení a vývoj těchto
emisí ve výhledu byl diskutován s jednotlivými provozovateli. Byl projednán
redukční potenciál v těchto emisích v souladu s vydáním integrovaného
povolení podle IPPC;
Spalovny, lakovny, apod. – opatření podporují implementaci souhrnného
akčního programu Jihomoravského kraje – důraz na aplikaci BAT, vypracování
plánů snížení emisí u všech velkých zdrojů znečištění těkavými organickými
látkami, apod.
Prioritní emise zahrnují prach, NO x , benzen, benzo(a)pyren, VOC.
68
11.2
Opatření na dopravní síti
V Programu snižování emisí a imisí byly vyhodnoceny níže uvedené plánované (dle
ÚPN) komunikace, které jsou významné pro zvýšení plynulosti dopravy, odstranění
kongescí, zlepšení průjezdnosti a zlepšení dopravní dostupnosti.
11.2.1 Stavby silnic s plánovaným dokončením kolem r. 2010
Komunikace plánované v oblasti Brna byly rozděleny na 2 skupiny, podle
předpokladu termínu dokončení. Do 1. skupiny patří:
západní tangenta R 43,
MÚK Hlinky – Bauerova,
VMO Žabovřeská,
MÚK Hradecká – Žabovřeská,
Tunely Dobrovského.
Pro tyto stavby jsou k dispozici prognózy dopravy s výhledovými dopravními
intenzitami r. 2010. Podle prognostických dat se pozitivně projevuje vliv západní
tangenty R43, která převezme část dopravní zátěže zejména v katastrech
městských částí Žabovřesky a Královo Pole.
Tunely Dobrovského převezmou většinu současné zátěže ul. Dobrovského,
Skácelovy a dalších komunikací, která ale není příliš vysoká a v současné době se
pohybuje na úrovni 9 000 vozidel / 24 hod. (ul. Dobrovského) a 12 000 vozidel / 24
hod. (ul. Skácelova). Podle prognózy většinu dopravy směrem na Svitavy pojme
silnice Hradecká, a proto tunely Dobrovského budou představovat nejméně
zatíženou část VMO.
Význam dalších staveb MÚK Hlinky – Bauerova, VMO Žabovřeská a MÚK Hradecká
– Žabovřeská je pozitivní spíše z hlediska zvýšení kapacity a okamžité průjezdnosti
západní části VMO než z hlediska kvality ovzduší. Zvýšení kapacity znamená
zvýšení atraktivity automobilové dopravy. Proto tyto stavby jsou z hlediska kvality
ovzduší spíše neutrální. Na jedné straně se odstraní kongesce, na straně druhé
tyto stavby budou indukovat novou dopravu a tedy nové emise.
11.2.2 Stavby silnic s plánovaným dokončením po r. 2010
východní části VMO: Tomkovo náměstí – Jedovnická,
jižní část VMO: tunelové propojení Bauerova – Vídeňská, přemostění Svratky a
napojení na ul. Černovickou, propojení Černovická - Jedovnická,
Bratislavská radiála,
tunely Úvoz,
dobudování ul. Pražákovy.
Některé z uvedených staveb, např. Bratislavská radiála a tunely Úvoz byly již
zahrnuty pro prognózy změn v dopravě z roku 1997. Podle této prognózy se
důsledkem zprovoznění Bratislavské radiály sníží intenzita dopravy na ul. Koliště,
která je v současné době nejzatíženější komunikací Brna, a také na navazujících
komunikacích směrem jih: tj. Dornych, Plotní, Svatopetrská a Hněvkovského.
Snížení dopravních intenzit vychází v prognóze také na radiálních komunikacích ve
směru severním: Lidická - Štefánikova, Kounicova i Veveří.
Dosavadní vývoj nárůstu dopravy však signalizuje, že výhledové intenzity budou
překročeny na většině komunikací. Přesto však dokončení celého VMO lze
souhrnně hodnotit pozitivně vzhledem ke kvalitě ovzduší. Jak je zřejmé z tabulky
19, nejvíce se doprava snížila na ul. Křižíkově právě z důvodu dokončení další části
VMO na ul. Lesnické. Obdobně lze předpokládat snížení nebo alespoň přibrždění
růstu dopravy na přilehlých radiálních komunikacích po dostavbě dalších segmentů
VMO a s tím související nižší emisní výtěžnost těchto komunikací.
69
11.2.3 Přestavba železničního uzlu Brno (ŽUB)
Pro posouzení vlivů železničních staveb na kvalitu ovzduší není důležitý samotný
železniční provoz (neboť dráha je na všech významných tratích elektrifikovaná)
nýbrž změny v počtu cestujících oproti současnému stavu. Navýšení denního počtu
cestujících na železnici by indikovalo, že noví cestující dali při rozhodování, jak
uskutečnit cestu, přednost železnici před jiným druhem dopravy, ponejvíce IAD.
Naopak, snížení počtu osob přepravených po železnici indikuje vyšší preference
automobilové dopravy.
V současné době se denní počet cestujících nástupu a výstupu na hlavním nádraží
v Brně pohybuje okolo 50 000. Podle údajů MMB je předpovídán stejný počet
cestujících i ve výhledu, ve variantě odsunu ŽUB. Varianta odsunu ŽUB však počítá
s dalšími stavbami pro návaznou automobilovou dopravu: parkoviště a také
vybudování dalších komunikací (prodloužení a rozšíření ulice Pražákovy). Podle
prognózy z roku 1997 se bude intenzita dopravy na této nové komunikaci
pohybovat okolo 25 tis. vozidel / 24 hod. Koncepce osobní přepravy v případě
přesunu nádraží je bohužel taková, že se počítá spíše s návaznou automobilovou
dopravou než s MHD.
I při zachování počtů cestujících nástupu a výstupu v odsunuté variantě, tedy cca
50 tis. denně, budou tito cestující stimulováni k preferenci automobilu při cestě na
nádraží, nikoli MHD. Intenzity automobilové dopravy na přilehlých komunikacích se
tedy zvýší, což je zřejmé i z prognózy dopravy r. 1997. Přestavba ŽUB v odsunuté
variantě je spojena i s dalšími riziky:
zvýšení sekundární prašnosti v průběhu výstavby
narušení městské hromadné dopravy v průběhu výstavby, snížení rozsahu a
frekvence jednotlivých spojů, zhoršení vzdálenosti a kvality přestupů
(neexistence přestupu „hrana – hrana“),
z důvodu finanční náročnosti akce existuje nebezpečí prodlev ve výstavbě,
jejichž následkem by bylo rozestavěné jižní centrum v horizontu několika let,
což ovlivní preference cestujících MHD v každodenní volbě dopravního
prostředku ve prospěch automobilů.
Z důvodů zde uvedených by přestavba ŽUB v odsunuté variantě mohla mít velmi
negativní vliv na emise produkované dopravou v této lokalitě, a tedy na kvalitu
ovzduší.
11.3
Opatření v oblasti vozového parku
Opatření v oblasti vozového parku jsou v kompetenci především Ministerstva
dopravy (emise, dovoz vozidel) a v menší míře také Ministerstva životního prostředí
(alternativní paliva) a Ministerstva průmyslu a obchodu (rovněž alternativní paliva),
případně jsou automaticky implementovány v rámci harmonizace legislativy ČR s
předpisy EU. Realizaci těchto opatření a jejich naplňování nemůže tedy MMB
ovlivnit, ale působí pozitivně na kvalitu ovzduší.
11.3.1 Opatření A1 - Uplatňování emisních limitů evropské unie pro nová
vozidla
Nová vozidla musí splňovat příslušné limity EURO pro množství emitovaných
polutantů: oxid uhelnatý, nespálené uhlovodíky, oxidy dusíku a pevné částice u
dieselových vozidel. Konkrétně platí tyto předpisy: pro osobní vozidla se
zážehovým a vznětovým motorem EURO 1 od r. 1993, EURO 2 od r. 1996, EURO 3
od r. 2000 a EURO 4 od r. 2005. Pro vznětové motory nákladních vozidel a
autobusů platí EURO 0 (pro nákladní vozidla od r. 1988 – 1989), EURO 1od r.
1993, EURO 2 od r. 1996, EURO 3 od r. 2000, EURO 4 od r. 2005 a EURO 5 od r.
70
2008. Opatření plně funguje a přispívá k tomu, že se produkce emisí nezvyšuje tak
rychle jako dopravní objemy a výkony.
Obrázek 12: Porovnání emisních limitů pro osobních vozidla – zážehové motory
Emisní limity EURO pro zážehové motory
osobních vozidel
g/km
3,50
3,00
EURO 1
2,50
EURO 2
2,00
EURO 3
1,50
EURO 4
1,00
0,50
0,00
polutant
CO
HC+NOx
HC
NOx
Zdroj: CDV
Obrázek 13: Porovnání emisních limitů pro nákladní vozidla
Emisní limity EURO pro vznětové motory
nákladních vozidel a autobusů
g/km
9,00
8,00
7,00
EURO
EURO
EURO
EURO
EURO
6,00
5,00
4,00
0
1
2
3
4
3,00
2,00
1,00
0,00
polutant
CO
HC
NOx
PM
PMnad85kW
Zdroj: CDV
11.3.2 Opatření A2 - Operativní kontrola emisních parametrů vozidel
Na emisní situaci v dopravě se nepříznivě projevuje absence namátkových kontrol
emisí vozidel přímo na silnicích. Vozidla jsou kontrolována pouze 1krát za 2 roky na
stanicích technické kontroly, přičemž pro žádné vozidlo není problémem osvědčení
dostat. Důsledkem je, že se v provozu objevují i vozidla silně znečišťující ovzduší,
především nákladní. Doplnění těchto periodických technických prohlídek o kontroly
„in situ“ (tj. přímo za provozu) by přispělo ke snížení emisí u starších vozidel,
zejména nákladních. Úkolem tohoto opatření by mělo být: vytvořit systém emisních
kontrol za provozu, který bude obsahovat určení zodpovědností jednotlivých orgánů
státní správy, regionálních a městských samospráv a Policie ČR, systém pokut a
sankcí za překročení limitů a metodiky, jak měření technicky zajistit.
71
11.3.3 Opatření A3 - Podpora zavádění vozidel s alternativním pohonem
Podpora zavádění vozidel s alternativním pohonem a dodatečných technických
opatření u vozidel je vytvářena Ministerstvem dopravy, které každoročně vypisuje
„Program úspor energie a využití alternativních paliv v resortu dopravy“ (v rámci
Národního programu hospodárného nakládání energií a jeho Státního programu) a
je možno požádat o dotace, které mohou finančně alespoň částečně pokrýt
přestavbu stávajících vozidel na ekologičtější paliva, nákupy ekologických vozidel
veřejné dopravy apod. Alternativním pohonem je myšlen zemní plyn, bionafta,
elektřina.
11.4
Organizační opatření v oblasti dopravy
11.4.1 Opatření B1 - omezení vjezdu do některých částí města
Komentář:
Zákaz vjezdu těžkých nákladních vozidel do zóny centra města z 1. okruhu.
Centrum je v tomto případě definováno jako oblast uvnitř malého městského okruhu
(MMO). Zajištění zásobování centra pouze lehkými vozidly. Dále do tohoto opatření
spadají tzv. zádržné systémy, jejichž vybudování je plánováno Odborem dopravy
MMB. Větší část centra bude přeměněna na pěší zónu s osou: Česká – nám.
Svobody – Masarykova.
Stav řešení, působnost - Opatření je částečně v plánu Odboru dopravy (zádržné
systémy).
Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší - Opatření by mělo zlepšit kvalitu
ovzduší v centrální části města, je však nutno jej posuzovat v kontextu s dalšími
navazujícími opatření, především výstavby hromadných garáží.
Způsob realizace - Na vybrané ulice centra budou před křižovatkami s MMO
zabudovány vysouvací sloupky pro zablokování komunikace ve zvolených hodinách
(uvažuje se 8 – 14hod.). Realizováno bude po dobudování kolektorů. Případně lze
tento systém zavést ve vybraných oblastech (klidových zónách) městských částí.
11.4.2 Opatření B2 - Zavedení zón snížené rychlosti ve vybraných částech
města
V oblastech sídlišť a bezprostředního sousedství zatížených
osídlených oblastí by měla být snížena rychlost, cca na 30 km/h.
komunikací
a
Stav řešení, působnost - Opatření není dosud plánováno.
Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší - opatření je velmi významné, má ale
vliv spíše na bezpečnost než na kvalitu ovzduší.
Návod k realizaci - Vycházet lze například z metodiky CDV „TP 145 - Zásady pro
navrhování úprav průtahů silnic obcemi.“, kde jsou návody, jak kterou situaci řešit.
Nedoporučujeme používat všude retardéry, ale stačí zúžit silnici, různé zálivky a
ostrůvky atd.
11.4.3 Opatření B3 - Placené vjezdy do vybraných částí města (mýto)
Komentář - Zavedení poplatků za vjezd do centra z prvního městského okruhu.
Cílem opatření je snížení atraktivnosti IAD, zejména pro pravidelné cesty.
72
Stav řešení, působnost - O zavedení se neuvažuje vzhledem k plánům Odboru
dopravy na omezení dopravy v centrální části Brna.
Návod k realizaci - Placené vjezdy souvisí s opatřením č. 1 – omezení vjezdů do
vybraných částí Brna.
11.4.4 Opatření B4 - zlepšení kvality MHD a komfortu cestujících
Komentář:
Trendům přechodu cestujících k individuální dopravě je potřebné čelit
zatraktivněním veřejné dopravy. Významnou roli v tom hraje atraktivnost
vozidla. Nákup nových vozidel a modernizace stávajících vozidel musí
respektovat prvky zvyšující atraktivnost vozidla jak pro cestující, tak i pro
obslužný personál.
Základem je finanční podpora systémů hromadné dopravy včetně obměny
vozového parku.
Důraz by měl být kladen na co možná nejširší využití
elektrické trakce v MHD (tramvaje, trolejbusy) a zatraktivnění veřejné dopravy
v rámci obměny vozového parku DPMB - realizovat nákupy bezbariérových
vozidel (pro matky s kočárky a vozíčkáře) a autobusů na alternativní paliva
(zejména CNG). Pro využití vozidel s pohonem na CNG je nutné obnovit plnicí
stanici, která dříve fungovala v městské části Brno-Slatina, a zvážit vybudování
dalších plnicích stanic v jiných lokalitách.
Plošné zavedení preference vozidel MHD na světelných křižovatkách, vyčlenění
vyhrazených pruhů pro autobusy a trolejbusy na komunikacích s vysokým
provozem vozidel MHD.
Stav řešení, působnost - Opatření je řešeno v působnosti a. s. Dopravního podniku
města Brna (DPMB), který se soustřeďuje na zavádění nízkopodlažních vozidel.
Silný důraz je kladen na zajištění vysokého standardu atraktivity pro cestující
(informační systémy, sedadla apod.). Požadovány jsou vysoká spolehlivost, malé
nároky na spotřebu energií a na údržbu, atraktivnost pro obsluhující personál.
Preference vozidel MHD se v současnosti v Brně využívá pouze na několika málo
vybraných místech (ul. Křížová a Úvoz, křížení tramvaj–silnice u Zoo v Bystrci a na
Staré osadě v Židenicích). Vyhrazené jízdní pruhy pro autobus se nachází na ulici
Křížová a pro trolejbusy na části ulice Úvoz v úseku Konečného nám. – Gorkého.
Návod k realizaci
•
Vytipovat lokality na dvou a vícepruhových komunikacích, kde dochází ke
zdržení autobusů a trolejbusů a zde vyčlenit 1 pruh pro autobusy.
•
Zvážit možnost znovuzavedení autobusů na CNG společně s vybudováním
plnící stanice ve vlastnictví DPMB, která by sloužila jako veřejná.
Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší - Plošné zavedení preference MHD
zvýší její atraktivitu zkrácením přepravních dob (na úkor IAD) a tím se zvýší i
ekonomické a environmentální přínosy - nižší náklady na provoz (rychlejší oběhy
vozidel), menší spotřeba pohonných hmot autobusů (plynulejší jízda) znamená
snížení emisní zátěže.
11.4.5 Opatření B5 - Podpora výstavby hromadných garáží
Komentář - Výstavba hromadných garáží je plánována celkem na 18 lokalitách ve 3
katastrálních územích městské části Brno-střed: Brno-město (13 lokalit), Staré Brno
(4 lokality) a Zábrdovice (1 lokalita). Všechny lokality jsou situovány v blízkosti
malého městského okruhu (MMO). Přehled lokalit včetně počtu stání je uveden
v následujících tabulkách:
73
Tabulka 35: Výstavba hromadných garáží v v městské části Brno-střed, katastr Brno-město
Č.
Lokalita
Počet
stání
Stav
1
Kounicova – Moravské náměstí
2
3
4
5
6
Janáčkovo divadlo – pod fontánou
Janáčkovo divadlo – Rooseveltova
Veselá
Benešova – Koliště
Koliště – Benešova
650
120
250
1400
7
Dornych – Přízova
8
Koliště – Cejl
9
Žerotínovo náměstí
10
Husova – International
11
M. Horákové – Koliště
12
Hybešova – Nádražní
13
Údolní
Celkem nových
Počet současných parkovacích stání v katastru Brno-město
400
400
320
150
440
500
600
6 500
2 239
270
1000
zrealizováno
plán OD
plán OD
plán OD
plán OD
ve
výstavbě
plán OD
plán OD
plán OD
plán OD
plán OD
plán OD
plán OD
Tabulka 36: Výstavba hromadných garáží v v městské části Brno-střed, katastr Staré Brno
Č.
lokalita
14
Kopečná
15
Anenská
16
Pekařská
17
Mendlovo náměstí
Celkem nových
Počet současných parkovacích stání v katastru Staré Brno
Počet
stání
60
360
240
370
1 030
2 132
Stav
plán OD
plán OD
plán OD
plán OD
Tabulka 37: Výstavba hromadných garáží v městské části Brno-střed, katastr Zábrdovice
Č.
lokalita
18
Příkop
Celkem nových
Počet současných parkovacích stání v katastru Zábdrovice
Počet
stání
400
400
2 154
Celkový počet plánovaných parkovacích stání
7 930
Celkový počet současných parkovacích stání v MČ Brno-střed
6 525
Stav
plán OD
Součástí tohoto opatření jsou dále informační systémy navádění na parkovací
domy, informace o volných parkovacích stáních na internetu a na příjezdech,
v členění na osobní a nákladní vozidla.
Stav řešení, působnost - Opatření je plánováno Odborem dopravy MMB.
Návod k realizaci - Skloubit vybudování hromadných garáží se systémem „Park and
Ride“ – viz opatření č. 7. Dále doporučujeme přesunout výstavbu ještě
nezapočatých garáží blíže k okrajům města, na lokality, které budou vytipovány pro
„Park and Ride“.
Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší - Z hlediska kvality ovzduší je vhodné
směrovat veškerá opatření tak, aby se automobilová doprava snížila nebo alespoň
dále nezvyšovala. Optimální by tedy bylo přesunout stání z centra do uvedených
hromadných garáží. Výstavba může mít pozitivní vliv na kvalitu ovzduší centrální
74
oblasti za předpokladu, že stejný počet parkovacích míst ubude v centru.
V uvedených dotčených katastrech (tj. Brno-město, Staré Brno a Zábrdovice) je
v současné době celkem 6525 parkovacích stání. V katastru Brno-město se uvažuje
o jejich snížení, ale nikoli o jejich zrušení, v dalších uvedených katastrech se o
jejich snížení neuvažuje.
Výstavba hromadných garáží bude mít lokální pozitivní vliv na bezprostřední okolí
pěší zóny v centru, ale v širším území městské části Brno-střed bude znamenat
další zatraktivnění a přísun automobilové dopravy do centrální části Brna. Nepoměr
mezi plánovaným a současným počtem garážových stání je nejvíce zřejmý
v samotném centru a lze konstatovat, že realizací opatření se projeví jev zvaný
indukce dopravy a přibude nová automobilová doprava na MMO.
11.4.6 Opatření B6 - Vypracování regulačního řádu k omezení provozu a
čištění komunikací při smogových situacích
Komentář:
Město by mělo zpracovat regulační řád, který by po schválení umožňoval
omezení provozu na nejvíce zatížených komunikacích v případě překročení
imisních limitů v období dopravní špičky. Toto opatření má legislativní oporu v
Zákonu o ovzduší.
Omezení provozu se musí týkat nejen zatíženého úseku, ale musí být
realizováno plošně, např. na celém území centra. Ze zákazu provozu musí
existovat výjimky: záchranná služba, policie, atd.
Pro situace při překračování imisních limitů PM 10 by měl být zpracován
regulační řád, který by stanovoval plán čištění komunikací (kropicí a zametací
vozy).
Návod k realizaci:
Regulační řád by měla vytvořit pracovní skupina jmenovaná MMB. Členy
pracovní skupiny by měly být: zainteresované odbory MMB, městská policie,
DPMB, Brněnské komunikace a složky integrovaného záchranného systému,
ČHMÚ, KHS. Řád by měl obsahovat: vymezení situací k omezení a k zastavení
provozu, technické opatření k odklonění a zastavení provozu, doby zastavení
provozu, rozsah oblastí s omezením/zastavením provozu, výjimky ze zákazu (tj.
MHD, integrovaný záchranný systém), aj.
Výběr nejprašnějších komunikací, kde je přepravována stavební suť a podobný
materiál způsobující sekundární prašnost. Za čištění těchto komunikací by měly
odpovídat společnosti, které zpracovávají stavební suť a podobné materiály.
Opatření je třeba realizovat v úzké provázanosti s ostatními opatřeními –
zejména opatřením B4 (atraktivita MHD), B7 (podpora Park and Ride) a B10
(IDS).
Stav řešení, působnost - Opatření není dosud plánováno.
Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší - opatření by přineslo zlepšení imisní
situace ve vybraných zatížených lokalitách především v období dopravní špičky a
zhoršených rozptylových podmínek.
11.4.7 Opatření B7 - regulace parkování, podpora systémů „Park and Ride“
Komentář - V současné době se sazby za parkování v centru pohybují okolo cca
20 Kč/hod. v pracovních dnech přes den (7 – 18) a v sobotu do 13 hod. Parkovací
politika by měla více odradit řidiče od vjezdů do centra (zvýšením uvedených sazeb
v centru) a zároveň je motivovat k multimodálnímu uskutečnění cesty, tj. část autem
a část MHD.
75
Park and Ride systémy: na vybraných přestupních uzlech budou vybudována nebo
zvětšena parkoviště se službami pro řidiče (WC, zlevněné jízdné). Dále budou
vytipovány plochy v majetku města, kde se v současné době neparkuje (nehlídané,
řidič na auto nevidí, hrozí zcizení vozidla), provede se jejich oplocení a
prostřednictvím městských částí se nabídne podnikatelům jejich pronájem za
účelem provozování parkoviště. Součástí tohoto opatření by mělo být také zavedení
krátkodobého stání v centru města (max. 2 hod), výjimky delšího stání budou
možné pouze na povolení Odboru dopravy MMB.
Stav řešení, působnost - Zavedení systémů krátkodobých stání je plánováno
Odborem dopravy MMB. Podpora systémů „Park and Ride“ je plánována rovněž
Odborem dopravy jako opatření, které by mělo následovat po výstavbě hromadných
garáží.
Návod k realizaci zvýšit poplatky za parkování uvnitř MMO na 50 Kč/hod.,
zavést poplatky za parkování mezi MMO a 2. městským okruhem ve výši
současné sazby parkování v centru, tj. 20 Kč/hod.,
vytipovat 5 lokalit pro výstavbu záchytných parkovišť tak, aby obsloužily hlavní
příjezdové komunikace: tj:
o 2 lokality v MČ Brno-jih ul. Vídeňská / Heršpická a Hněvkovského,
o 1 lokalita v MČ Slatina (Černovice) - ul. Olomoucká a Ostravská,
o 1 lokalita v MČ Řečkovice, ul. Hradecká / Sportovní,
o 1 lokalita v MČ Bohunice (Starý Lískovec) – ul. Jihlavská a Bítešská,
o vybudovat nová nebo přestavět stávající parkoviště na vytipovaných
lokalitách,
o zabezpečit přehledné naváděcí dopravní značení (značky parkoviště se
symboly „P+R“),
o posílit spoje MHD na vytipovaných lokalitách,
o zabezpečit bezplatné parkování na vybudovaných parkovištích.
Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší - Opatření by mělo zvýšit podíl
cestujících přepravených MHD na úkor individuální automobilové dopravy a tím
přispět ke zlepšení kvality ovzduší v Brně. Určitou překážkou však bude psychika
řidičů automobilů, kteří jsou dosud zvyklí dojet autem až k cíli cesty. Bude asi trvat
delší dobu, než budou alespoň někteří z nich ochotni opustit vozidlo, byť na
hlídaném parkovišti, a pokračovat k cíli veřejnou dopravou. K tomuto opatření by
tedy řidiči měli mít finanční motivaci, např. v podobně bezplatného parkování na
záchytných místech a současně zvýhodněné jízdenky MHD.
11.4.8 Opatření B8 - podpora systémů „bike and ride“
Komentář - Zatímco řidiči automobilu většinou nic nebrání uskutečnit cestu
multimodálně, tj. zaparkovat auto a pokračovat do cílového místa veřejnou
dopravou, cyklista obvykle nemá možnost kolo nechat bez dozoru u zastávky MHD.
Cílem opatření je vytipovat vhodné lokality a zde navrhnout a posléze vybudovat
objekty pro úschovu a parkování kol, jakož i systém přístupu do těchto objektů.
Stav řešení, působnost - Opatření není dosud plánováno, není obsaženo ani v
Generelu cyklistické dopravy.
Návod k realizaci:
Vytipovat cca 20 lokalit pro vybudování objektů pro úschovu a parkování kol,
především na konečných stanicích MHD, významných přestupních uzlech MHD,
kde vedou cyklistické stezky. Přednostně by měly být využity stávající parkovací
plochy nebo veřejná prostranství v majetku města.
76
Jelikož se jedná o nové opatření, měly by být z uvedených 20 lokalit vytipovány
2-3 nejvhodnější jako pilotní projekty.
Vypracovat projektovou dokumentaci a zabezpečit vyrobení a dodávku 2-3
objektů pro pilotní projekty. Optimální by byl tvar např. „klece“ nebo speciálních
stojanů (viz obr. 20 – inspirace z Utrechtu) s oplocením a uzamykatelnými
dveřmi, do kterých bude vyřešen přístup např. pomocí karty nebo 20 Kč mince.
Zde by ale potom bylo nutné nainstalovat kamerový systém napojený na
Městskou policii, která by prostor monitorovala.
Na vybrané lokalitě umístit objekt a zajistit jeho provozování příslušným úřadem
městské části, v rámci užívání veřejného prostranství. Provozování bude
zahrnovat zejména údržbu zařízení.
Po cca 6 měsících provozování vyhodnotit přínosy a nedostatky systému.
Osvědčí-li se systém, bude možno jej spustit ve všech cca 20 lokalitách.
Neosvědčí-li se z důvodu např. nezájmu obyvatel nebo poškozování objektu
vandaly, bude vybrána vhodnější lokalita (lokality) pro další provozování.
Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší:
Tímto opatřením by se cyklistická doprava zatraktivnila i pro obyvatele méně
fyzicky zdatné (kterých je většina), kteří by rádi kolo používali k dojížďce do práce,
ale pro které znamená absolvování celé trasy bydliště – pracoviště na kole velkou
fyzickou zátěž, k čemuž přispívá i velmi členitý terén Brna. Obyvatelé by tak mohli
uskutečnit cestu multimodálně a s vyloučením automobilu. Opatření by tedy mohlo
mít na kvalitu ovzduší velmi příznivý vliv.
Obrázek 14: Objekt pro úschovu a parkování kol, Utrecht, Holandsko
Zdroj: CDV Brno
11.4.9 Opatření B9 - výstavba nových cyklotras
Komentář - V oblasti cyklistické dopravy je cílem vybudovat síť ucelených tras,
zajišťujících relativně rychlé a hlavně bezpečné propojení důležitých cílů cest,
nejen rekreačních, ale především z bydliště na pracoviště. Pro podporu cyklistické
dopravy je nutno zahustit stávající síť cyklistických stezek, které by vhodně
propojily zdroje a cíle dopravy. Při budování cyklistických stezek je nutno položit
důraz na okolní prostředí, oddělit cyklisty od motorizované dopravy a využívat
trasování podél stávajících vodních toků. Podrobně je koncepce budování
cyklistických stezek popsána v Generelu cyklistické dopravy.
Stav řešení, působnost - Opatření je součástí Územního plánu i Generelu dopravy.
77
Návod k realizaci - postup realizace je obsažen v Generelu cyklistické dopravy, je
třeba dodržovat stanovené kroky
Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší
Vliv cyklistické dopravy je jistě pozitivní, ale nelze jej přeceňovat. Sama o sobě
cyklistická doprava v Brně mnoho neřeší, ale v kombinaci s vhodnou urbanizací
městského území, využitím veřejné zeleně, zajištěním bezpečných přístupů do škol,
hromadnou dopravou osob, dopravou pěší může přispět ke zlepšení kvality ovzduší.
11.4.10 Opatření B10 - Další rozvoj integrované dopravy
Komentář - od 1. 1. 2004 funguje v Brně a okolí integrovaný dopravní systém (IDS),
který propojuje Brno s okolními regiony. Vzhledem ke krátké době fungování má
systém stále řadu nedostatků, které by se měly postupně eliminovat. Při dalším
rozvoji brněnské IDS budou brány v úvahu zejména
připomínky a stížnosti
cestujících.
Stav řešení, působnost – V roce 2005 proběhla II. fáze rozšiřování IDS JMK. Další
fáze rozvoje se statutárního města Brna týkat nebudou, neboť od poloviny roku
2005 je IDS ve statutárním městě Brně prakticky stabilizován.
Návod k realizaci:
průběžné vyhodnocování návrhů a připomínek cestujících
rozšíření IDS zejména směrem na jih a východ, kde chybí,
optimalizace linkového vedení a přepravní kapacity linek (např. využití minibusů
a nízkokapacitních autobusů na málo vytížených linkách)
přestavby a úpravy přestupních terminálů (bezbariérovost, zkracování nutných
pěších přesunů při přestupech (přestupy hrana – hrana).
Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší - Opatření by mělo rovněž mít vliv na
preferenci MHD při každodenním rozhodování obyvatel, který druh dopravy zvolit
při cestách zejména z bydliště na pracoviště.
11.4.11 Opatření B11 - využití výpočetních modelů pro celkové snižování
přepravní náročnosti území
Komentář - Obsahem tohoto opatření je vytvoření, udržování a využívání
výpočetních systémů pro modelování dopravy pro operativní potřebu a pro
ověřování koncepčních variant. Tyto výpočetní systémy by měly být podkladem pro
multimodální prognózy změn v dopravě vlivem realizace připravovaného Územního
plánu města Brna, v různých scénářích rozvoje. Prognóza by mohla objevit
potenciál ke snížení individuální automobilové dopravy a k její částečné náhradě
ekologicky šetrnějšími druhy dopravy. Nová multimodální dopravní prognóza by
měla vzít v úvahu některá výše popsaná opatření, jak na celostátní úrovni, tak na
úrovni města.
Stav řešení, působnost - Opatření bylo uplatňováno v minulosti, avšak chybí
aktualizace, tj. zjištění nových vstupních dat – dopravních vztahů na základě
celostátního sčítání obyvatel r. 2001.
Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší - Vliv je pozitivní, ale spíše nepřímý,
který by se měl projevit až po výběru a realizaci konkrétních variant projektů.
78
11.5
Omezování emisí ze stacionárních zdrojů znečištění
11.5.1 S1 - Omezování emisí prachu ze slévárenských provozů
Primárními zdroji prachových částic ze spalování paliv jsou jak technologické zdroje
ve skupině REZZO 1, tak spalovací zdroje REZZO 2 s kotelnami na tuhá paliva.
Tyto zdroje mají dva faktory, které významně ovlivňují jejich vliv. A sice emisní
vydatnost a výška komína. Především výška komína je zásadní pro rozptyl částic.
Tedy zdroj i s velkými emisemi nemusí mít významný imisní dopad, pokud má
dostatečnou výšku komína. To je v Brně případ např. Teplárny Brno-Sever a SAKO
Brno a. s. I přes svůj významný emisní podíl je jejich příspěvek k imisnímu zatížení
prachem minimální.
Totéž není možné říci o slévárnách. Jejich emise prachových částic se pohybují v
řádech 10 tun za rok, tyto emise jsou však emitovány z výrazně nižších komínů a
jejich dopad na imisní situaci je významnější. Ačkoliv ani jeden z těchto zdrojů
nemá majoritní podíl na překračování platných imisních limitů, významně se podílejí
na překračování průměrných denních koncentrací pro prachové částice PM 10 .
Skupina těchto zdrojů zahrnuje slévárnu Zetor, Roučka Slatina, Feramo. Tyto
zdroje významně přispívají k imisím prachu jak pro nízkou výšku výduchu, tak i
z důvodu vcelku vysokého emisního limitu, který slévárny mají.
Problém sléváren a emisí prachu není jednoduše řešitelný. Pro některé typy
slévárenských zdrojů existují dosti benevolentní emisní limity. Dále pak některé
typy slévárenských zdrojů používají dočišťovací zařízení na snižování prachových
částic výrazně zastaralé. I tato dočišťovací zařízení však jsou většinou schopna
dodržovat emisní limit.
Slévárenská zařízení podléhají regulaci podle IPPC. Zde je určitý prostor pro
vyjednávání ozdravných opatření na zdrojích, které mají nejvýznamnější vliv na
kvalitu ovzduší ve svém okolí. V rámci procesu IPPC je vypracovávána rozptylová
studie a odborný posudek, který by měl navrhnout způsoby řešení problémů zdrojů
s ovzduším. Tedy lze konstatovat, že veškeré zdroje by do konce roku 2007 měly
být schopny upravit technologická zařízení tak, aby jejich podíl na překračování
imisních limitů prachových částic byl minimalizován.
11.5.2 S2 – Podpora přeměny topných systémů na tuhá paliva v domech pro
bydlení
Podíl zdrojů ve skupině REZZO 3 na imisní zátěži prachem není vysoký a pohybuje
se v rozsahu cca 10-15 %. Nicméně i zde určitě existuje potenciál ke snížení emisí
a tím i imisí, protože patří mezi tzv. nízkoemitující zdroje s malou výškou komína.
Postupná plynofikace nebo teplofikace těchto zdrojů naráží většinou na finanční
omezení jak co se vstupní investice týče, tak i výdajů na provoz. K rekonstrukci
těchto zdrojů dochází většinou s modernizací domu, změnou majitele apod. V Praze
je již od roku 1994 zaveden Program dotací na přeměnu topných systémů. Tento
program v Praze probíhá od roku 1994 a v současnosti se připravuje jeho
prodloužení, příp. zvýšení dosavadní dotace, rozlišené podle typu nového topného
systému, podpora informovanosti obyvatel a navázání na další zdroje financování.
V následující tabulce uvádíme pro informaci podíl městských částí a skupin zdrojů
na emisích prachových částic:
79
Tabulka 38: Podíly skupin zdrojů na emisích tuhých prachových částic, podle městských částí
Městská část
Bohunice
Bosonohy
Brno-jih
Brno-sever
Brno-střed
Bystrc
Černovice
Chrlice
Ivanovice
Jehnice
Jundrov
REZZO 1
REZZO 2
Celkem [tun/rok]
REZZO 4
Celkem
[tun/rok]
0,03
0,31
0,99
2,75
10,71
20,88
1,53
1,20
1,36
0,52
0,65
0,98
0,34
0,34
1,52
0,56
2,20
0,24
0,39
0,21
0,15
0,01
0,02
1,09
1,36
34,66
11,71
39,19
2,07
2,09
3,11
0,67
0,66
1,02
0,00
0,25
0,02
0,27
4,56
15,24
6,10
0,01
0,12
0,12
0,07
0,68
0,06
0,12
0,09
0,02
0,13
0,24
0,84
0,23
0,13
0,03
0,13
0,12
0,01
0,06
0,30
0,81
14,28
0,09
0,02
0,55
1,07
6,37
2,83
3,42
0,38
0,44
0,26
1,80
1,64
0,67
1,78
0,23
0,09
1,56
1,51
5,06
0,84
1,39
12,45
18,36
9,77
0,51
0,71
0,26
3,18
16,49
1,28
2,87
0,23
0,21
2,20
1,62
8,69
0,22
71,81
11,41
0,22
30,14
0,05
14,89
0,02
0,11
0,56
Kníničky
Kohoutovice
Komín
Královo Pole
Líšeň
Medlánky
Nový Lískovec
Ořešín
Slatina
Starý Lískovec
Tuřany
Útěchov
Vinohrady
Žabovřesky
Žebětín
Židenice
(Prázdné)
REZZO 3
0,04
2,88
75,45
0,21
0,02
0,25
0,38
1,22
0,28
0,38
0,99
0,00
0,01
0,00
0,15
0,22
20,51
0,46
0,56
0,46
0,78
0,11
0,62
0,11
0,60
179,18
Zdroj: REZZO 1 a 2, vlastní výpočty
Jak je zřejmé z uvedené tabulky, zejména ve starší zástavbě Brna-střed a Brnasever (dále pak v Králově Poli a v Židenicích) jsou využívána tuhá paliva k vytápění
ve stále významném rozsahu. Údaje pro výpočet byly čerpány ze SLBD roku 2001 a
jejich upřesnění by se mohlo stát jednou z vhodných informačních aktivit na území
dotčených městských částí.
11.5.3 S3 - Omezování erozí na nezpevněných a nezatravněných plochách
Snížení této prašnosti je především věcí územního plánování. Čím méně bude
takovýchto ploch, tím méně se bude moci eroze projevit. Klasickým příkladem
takovéto lokality je lokalita mezi stávajícím nádražím a nově uvažovaným nádražím
v okolí komunikací Trnitá a Zvonařka. Pokud by tato lokalita byla nějakým
způsobem urbanisticky a stavebně vyřešena, vedlo by to jednoznačně k poklesu
prachového imisního zatížení v lokalitě. Nejde o to pouze tyto plochy zastavět, ale
je také i jinak rekultivovat. Vytvořit parky nebo cokoli, co to území nějakým
způsobem zregeneruje. Tím se sníží jednak potenciál primární, tak i sekundární
prašnosti najednou.
80
11.5.4 S4 - Snížení prachu na komunikacích a v jejich okolí
Tento zdroj je významným zdrojem pouze sekundární prašnosti. Nicméně zásadní
pro imisní zatížení v blízkosti komunikací. Pokud by byly komunikace průběžně
umývány, tím více by z komunikací zmizela primární prašnost, která je základem
vzniku sekundární prašnosti. Výše uvedené platí ještě více v místech uzavírek
komunikací, tam kde jsou prováděny zemní a povrchové práce. Je patrné, že v
místech dlouhodobých uzavírek jsou komunikace podstatně špinavější, a to větším
zdrojem sekundární prašnosti jsou. Četnost čištění komunikací by měli stanovit ti,
kteří komunikace čistí. Ti jediní jsou schopni porovnat snížení prachových částic ve
vztahu k četnosti čištění komunikací.
11.5.5 S5 - Podpora energeticky úsporných opatření
V rámci řešení Územní energetické koncepce statutárního města Brna byly po
urbanistických obvodech analyzovány možné přínosy realizace energeticky
úsporných opatření. Potenciál úspor energie byl kvantifikován výpočtem technicky
dostupného
a
ekonomicky
nadějného
potenciálu
úspor
v jednotlivých
spotřebitelských sektorech a promítnut do výhledové poptávky po energii ve
stávající zástavbě. Ekonomicky nadějný potenciál byl propočten na úrovni 8,3 %
stávající spotřeby po přeměnách (konečné spotřebě paliv a energie) a mohl by být
vyšší po uplatnění technologických inovací v kotelním hospodářství, odstranění
ztrát v parních rozvodech soustavy CZT atd. Realizace potenciálu úspor významně
přispívá k omezení vzniku emisí znečišťujících látek ze spalování paliv pro výrobu
tepla, vyvolané investice do realizace opatření jsou vysoké.
Dotčené emise znečišťující látky: NO x , VOC, apod. při výrobě tepla – zdroje
soustavy CZT – vývoj ve výrobě tepla – včetně okrskových kotelen TEZY. Úspory u
obyvatelstva – REZZO 3
11.5.6 S6 - Podpora využití obnovitelných zdrojů
V územní energetické koncepci statutárního města Brna jsou uvažovány jednak
konkrétní investiční akce, jednak plošná aplikace např. solárních kolektorů na části
domovního fondu. I tato opatření jsou spojena s úsporou primárního paliva na ohřev
TUV, a proto přinášejí úsporu emisí.
Konkrétní opatření se týkají využití biomasy:
realizace I. etapy zdroje na štěpku proběhla v kotelně Teyschlova (CZT BrnoBystrc) a bude pokračovat výstavbou II. etapy – zvýšením výkonu ekologických
kotlů na 2,2 MWt. Současně budou propojeny kotelny KZ1 a KB 8-10. Tento
zdroj je centrální kotelnou v oblasti CZT Bystrc.
Vybudování nového kombinovaného zdroje v lokalitách Bosonohy a Sadová na
zemní plyn a spalování biomasy - rozvoj výstavby v lokalitě Bosonohy a Sadová
podle popisu ve variantě V2 vytvoří podmínky pro vybudování centrálního zdroje
tepla s využitím obnovitelných zdrojů. Transformace energie bude probíhat v
kombinovaném provozu kotlů na biomasu a plynových kondenzačních kotlů
pracujících v odběrových špičkách s maximálním stupněm využití primární
energie.
Spalování biomasy je zde navrženo jako alternativa k vybudování zdroje na zemní
plyn. V době před realizací výstavby takového zdroje je nutno, aby investor bedlivě
zvážil situaci na trhu v zásobování tímto obnovitelným palivem – především je
nutno mít na zřeteli dlouhodobé zajištění těchto dodávek, včetně smluvních vztahů
a cen. Budování centrálních zdrojů na biomasu je z emisního hlediska příznivější
než spalování biomasy v lokálních topeništích. Velký důraz je však třeba brát při
schvalování zdroje na emise prachových částic, u kterých mívají tyto zdroje
problémy se splněním emisních limitů.
81
Ve zhuštěné městské zástavbě a zejména při rekonstrukcích a výstavbě domů a
budov je podporu třeba zaměřit zejména na uplatnění obnovitelných zdrojů –
sluneční kolektory, tepelná čerpadla, kdy nedochází ke spalování.
11.5.7 S7 - Aplikace plánů snížení emisí u zdroje
Tento nástroj je velmi účinným a flexibilním prostředkem regulace, protože
umožňuje nahradit plošné dodržování emisních limitů u zdroje souborem opatření,
která povedou ke stejnému celkovému snížení emisí, avšak za výrazně nižších
nákladů. I když byl tento nástroj evropskou legislativou zaveden pouze pro
omezenou skupinu zdrojů (vybraná průmyslová zařízení užívající organická
rozpouštědla), mohl by být využíván všude tam, kde evropská legislativa
nestanovuje specifické emisní limity (tj. prakticky všude kromě spaloven odpadů a
nových zvláště velkých spalovacích zdrojů). Stávající česká úprava proto
umožňuje aplikaci plánů v rozsahu poněkud širším než EU, protože
ustanovení v zákoně o ochraně ovzduší je formulováno natolik obecně, že bylo
možno okruh zdrojů prováděcími předpisy rozšířit. Náležitosti plánu snížení
emisí u zdroje (redukčního plánu) jsou
pro zdroje emitující VOC uvedeny v příloze č. 3 k vyhlášce MŽP č. 355/2002
Sb., kterou se stanoví emisní limity a další
podmínky provozování
ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší
emitujících těkavé
organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a
distribuce benzínu
pro ostatní (technické zdroje) neplnící nově vyhlášené či zpřísněné emisní
limity uvedeny v příloze č. 1, část 04 nařízení vlády č. 353/2002 Sb.,
kterým se stanoví emisní limity a další
podmínky provozu ostatních
stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší
pro stávající zvláště velké spalovací zdroje uvedeny v příloze č. 8 nařízení vlády
č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další
podmínky
provozování stacionárních spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší.
Je vhodné využívat tento nástroj co nejvíce u zdrojů, kde to současně platné
právní předpisy umožňují (zařízení užívající organická rozpouštědla a emitující
těkavé organické látky), nebo ukládají (stávající zvláště velké spalovací zdroje,
ostatní zdroje, které neplní nově vyhlášené či zpřísněné emisní limity). Současně je
zapotřebí minimalizovat rizika špatné formulace plánu (nepovede ke stejnému
snížení emisí jako aplikace emisních limitů) a také je třeba plány vyhodnocovat a
kontrolovat jejich plnění.
V této souvislosti bylo analyzováno Nařízení vlády č. 112/2004 Sb. o Národním
programu snižování emisí vybraných znečišťujících látek ze zvláště velkých
spalovacích stacionárních zdrojů znečištění, kam jsou za město Brno zařazeny
následující zdroje:
Tabulka 39: Seznam skupinově regulovaných zdrojů a jejich výpočtový strop pro SO 2
ZDRO ZN IIČ
SÍDLO
J
34
46347267 Brno, Křižíkova 68a
517
1595
2563
46347534 Brno-Maloměřice
Obřanská 60
46347534 Brno, Špitálka
63483823 Brno-Líšeň,
Jedovnická 2a
NÁZEV
KRÁLOVOPOLSKÁ a. s.
Teplárny Brno, a. s. - provoz
Brno - sever
Teplárny Brno, a. s. - provoz
Špitálka
Energzet a. s. Brno teplárna Líšeň
82
PŘÍKON
MW
Spočítaný
strop (t/rok)
105
1,4
245
649,0
654
42,0
206
279,0
Žádný z uvedených zvláště velkých spalovacích zdrojů nepodléhá individuální
regulaci emisí NO x . U žádného zdroje není překračován stanovený výpočtový strop
pro emise SO 2 .
Nástrojem pro snižování emisí ze skupiny těchto zdrojů jsou Plány snižování emisí
u zdroje. V případě zvláště velkých stacionárních spalovacích zdrojů na území
města Brna došlo k výraznému snížení emisí znečišťujících látek v posledních
letech , zejména plynofikací a opatřeními ke snížení emisí NO x . Plány snížení emisí
vytvářejí spíše rezervu pro navyšování výkonu na těchto zdrojích, regulují nicméně
emise z těchto zdrojů na hodnotě cca 70 až 100 % stavu v roce 2003.
Nástroj je v pravomoci kraje.
11.5.8 S8 - Uplatnění
integrovaného povolení
požadavků
ochrany
ovzduší
prostřednictvím
IPPC – integrované povolení provozu bylo dle sdělení JM kraje do dnešního dne
uděleno pouze společnosti SAKO Brno.
Aktuální stav schválených resp. rozpracovaných zdrojů IPPC na území Brna:
ENERGZET Brno-Líšeň- bude žádost zpracovávat v roce 2006
Královopolská strojírna – je zpracovávána žádost
Teplárna Brno, provozy Brno-sever a Špitálka – jsou zpracovávány žádosti
Provoz Červený Mlýn je novým zdrojem – není v seznamu
Feramo Metallum - zatím žádost nepřipravuje
Roučka-Slatina – zatím žádost nepřipravuje
Slévárna Zetor – žádost podána
AZ Crystal – zatím žádost nepřipravuje
Linde Technoplyn – zatím žádost nepřipravuje
PLIVA Lachema – částečně povoleno („skleněný provoz“), další připravují
SAKO Brno – má souhlas
REMET Brno – žádost podána
Pivovary a sodovkárny Brno – zatím žádost nepřipravuje
Regulaci podle IPPC podléhají slévárny, které jsou v Brně jednou ze skupin zdrojů,
které se významně podílejí na překračování imisního limitu a meze tolerance u
denních koncentrací suspendovaných částic frakce PM 10 . Město Brno by mělo
usilovat o přijatelné snížení těchto emisí v rámci závazných podmínek provozu,
provozovatelé předložit návrh na snížení těchto emisí v průběhu příštích let.
Uplatnění integrované prevence jako nástroje pro řízení kvality vnějšího
ovzduší u zdrojů v průmyslu bude narážet i na problémy, které souvisejí s
praktickou aplikací integrované prevence v ČR. Od nekvalitního zákona o
integrované prevenci a formuláře žádosti o integrované povolení, přes přílišný a
nevhodný důraz na procedurální záležitosti až po absenci implementační strategie
IPPC na národní úrovni. Dle našeho názoru současná praxe nevede k
jednoznačnému hodnocení závažných environmentálních dopadů činnosti (zařízení)
podniku na životní prostředí a není ani dostatečně vyjasněn pojem nejlepších
dostupných technik a aplikace tohoto „srdce“ integrované prevence; nutno však říci,
že s aplikací nejlepších dostupných technik má problémy řada států EU.
Vážný problém je způsoben tím, že řada žádostí o integrované povolení byla již
podána, integrované řízení probíhá, KÚ však nemá plnohodnotné informace
vázající se k řízení kvality vnějšího ovzduší k dispozici.
83
Na základě řešení Generelu ovzduší budou k dispozici věrohodné údaje o tom, na
které znečišťovatele podléhající IPPC by bylo možné legitimně klást přísnější
požadavky. V tomto ohledu je přínosem zlepšení komunikace mezi Magistrátem
města Brna a Krajským úřadem JM kraje, který se řešení Generelu ovzduší účastní.
11.5.9 S9 - Podpora a sledování energetické účinnosti v rámci IPPC
Významným faktorem snižování emisí některých znečišťujících látek je zvyšování
energetické účinnosti, což je jeden ze šesti hlavních požadavků Směrnice
96/61/EC o integrované prevenci a omezování znečištění. Obecné principy
vymezující základní povinnosti provozovatele zařízení spadajícího pod regulaci
podle IPPC jsou následující:
. . . zařízení jsou provozována takovým způsobem, že:
jsou učiněna všechna vhodná preventivní opatření proti znečišťování, zejména
na základě využití nejlepších dostupných technik;
nedochází k významnému znečištění;
se předchází vzniku odpadu v souladu se Směrnicí Rady 75/442/EHS z 15.
července 1975 o odpadech; jestliže odpad vzniká, je zhodnocován nebo, pokud
jeho zhodnocení není technicky a ekonomicky možné, je zneškodňován, přičemž
je vyloučen nebo omezen jakýkoli dopad na životní prostředí;
energie se využívá efektivně;
jsou přijata nezbytná opatření, která brání vzniku havárií a omezují jejich
následky;
jsou přijata nezbytná opatření, aby se po definitivním ukončení činností předešlo
jakémukoli riziku znečištění a aby se příslušné místo navrátilo do uspokojivého
stavu.
Tato část směrnice uvozuje jeden z klíčových parametrů, a to provozování zařízení.
Je zřejmé, že zařízení jako takové svými vlastnostmi ovlivňuje míru znečištění
životního prostředí, nicméně klíčovým prvkem je způsob jeho provozování - i
relativně zastaralé zařízení lze provozovat environmentálně přátelsky, špatným
provozováním moderního zařízení lze významně zatížit životní prostředí. V
neposlední řadě způsob provozování zařízení má své ekonomické důsledky, kdy
např. každé procento snížení emise může znamenat o několik procent vyšší
náklady.
Za současných podmínek prakticky neexistuje prostor pro uplatňování postupů,
které by nutily provozovatele zabývat se systémovými opatřeními v oblasti úspor
energií. Důraz by měl být nicméně kladen na uplatnění nízkonákladových opatření
např. v oblasti energetického managementu.
11.5.10 S10 - Opatření pro snížení BaP z obaloven
Tyto zdroje jsou především významnými zdroji PAH a benzo(a)pyrenu. Provozem
těchto zdrojů může docházet k překračování platných imisních limitů pro tuto
škodlivinu. Nicméně pokud budeme uvažovat i mez tolerance, tak k tomuto
problému bude docházet až kolem roku 2009. Nejvyšší vypočtené průměrné roční
koncentrace jsou na úrovni 2 ng/m3. Tedy je relativně časový prostor najít vhodná
řešení problému ještě před tím, než skutečně vznikne. Řešením je snížit emise
těchto látek na jednotku výroby, anebo stavět menší obalovny živičných směsí. Dle
našeho názoru snížení emisí těchto látek je technicky možné a technicky řešitelné.
11.5.11 S11 - Snižování emisí VOC a uplatnění BAT
Požadavek na uplatnění nejlepší dostupné techniky je vyžadován při IPPC, a také
v sektorech emitujících VOC. Nejlepší dostupné technické postupy pro omezování
emisí (BAT) podle protokolu VOC jsou uvedeny ve zprávě k Vyhodnocení
84
připravenosti České republiky splnit požadavky na kvalitu ovzduší podle směrnic
EU a Konvence CLRTAP, předložené jako výstup VaV/740/2/00, dále jsou uvedeny
v referenčních dokumentech BREF k velkým spalovacím zařízením, u výroby papíru
a celulózy.
BAT byly stanoveny:
ve skladování benzínu, v čerpacích stanicích pohonných hmot a plynovodech
v sektoru užití a aplikace rozpouštědel
v opravách a výrobě osobních automobilů
o Využití BAT - při výrobě osobních automobilů a autodílů jsou v
maximální míře využívány technologie s nízkou spotřebou rozpouštědel
a rozhodující většina výrobců je vybavena sekundárními technologiemi
pro záchyt nebo likvidaci emisí VOC.
o Využití nízkorozpouštědlových produktů. Např. dodavatelé plastových
součástí automobilů využívají vodou-ředitelné nátěrové hmoty. Rovněž
dodavatelé silničních strojů využívají v maximální možné míře produkty
s nízkým obsahem rozpouštědel.
Konstrukce a stavby –
o Aplikace moderních nízkorozpouštědlových nátěrových hmot při využití
optimálních nanášecích technologií a částečně i rozlišením užití výrobků
v exteriéru nebo interiéru, sekundární záchyt nebo likvidace emisí,
vzhledem k vysokým investičním nákladům, využití moderních
konstrukčních materiálů – např. žárově zinkované konstrukce, plastová
okna, dveře, střešní krytiny atd.
o Vyšší aplikace technologií nanášení práškových plastů. Současně je
patrný vliv zvýšeného užití technologie žárového zinkování, které v
mnoha případech plnohodnotně nahrazuje užití rozpouštědlových NH.
Odmašťování kovů
o Rušení zastaralých výrobních provozů, jejich náhrada novými
investičními projekty se zcela novými technologiemi.
o Postupnou aplikací moderních technologií v oboru odmaštění vodnými
prostředky, případně aplikací rozpouštědel s vyšším bodem varu (vyšší
využití aplikací vodných technologií je do značné míry negativně
ovlivněno jejich vysokou investiční náročností a zvýšenými provozními
náklady)
o Sekundární záchyty
Ostatní průmyslové čištění
Snížení emisí je realizováno zejména aplikací prostředků s nižším obsahem
rozpouštědel a aplikací rozpouštědel s vyšší bodem varu. V menší míře jsou
realizovány sekundární záchyty u velkých technologických celků či při hromadném
čištění.
Výroba a zpracování chemických produktů - Výroba lepidel, konečná úprava textilií
a ostatní nespecifikované technologie - v tomto technologicko-výrobním sektoru
bude ke snižování emisí docházet zejména při významných změnách výrobních
technologií případně při likvidaci technologicky zastaralých technologií.
Ostatní užití rozpouštědel a příbuzné aktivity – Největší znečišťovatelé v tomto
oboru jsou tiskárenský průmysl, aplikace lepidel a adheziv, použití rozpouštědel
v domácnostech (zahrnuje veškeré čisticí, kosmetické a jiné přípravky používané
v domácnostech). Snižování emisí je v těchto oblastech realizováno:
využitím moderních tiskárenských technologií,
85
užitím tiskařských materiálů s malým nebo nízkým podílem rozpouštědel
v domácnostech užití moderních odmašťovacích, čistících a jiných přípravků a
produktů s malým nebo nízkým obsahem rozpouštědel,
použití nátěrových hmot v domácnostech, kde byl na základě průzkumu spotřeb
produktů stanoven nový koeficient průměrného obsahu rozpouštědel užitých
v NH,
použití rozpouštědel v domácnostech,
užití farmaceutických výrobků.
11.6
Nástroje na podporu realizace Programu
Výčet administrativních opatření je rozsáhlý, ale ve vztahu ke kompetencím obce se
zužuje na:
Územní plánování a územní rozhodování
Vydávání stanovisek k:
o Povolování k umisťování staveb zvláště velkých, velkých a středních
zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 1 a 2)
o Povolení k záměrům na zavedení nových výrob s dopadem na ovzduší u
zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší
o Povolení k záměrům na zavedení nových technologií s dopadem na
ovzduší u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování
ovzduší
o Povolení ke změnám staveb zvláště velkých, velkých a středních zdrojů
znečišťování ovzduší
o Povinnost volit při výstavbě nových a rekonstrukci stávajících zvláště
velkých zdrojů znečišťování ovzduší nejlepší dostupné techniky
o Podmíněná (technická možnost a ekonomická přijatelnost) povinnost
využívat u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb centrální
zdroje tepla, případně alternativní zdroje a ověřit možnost kombinované
výroby tepla a energie
Pro naplňování opatření doporučených v programu snižování emisí bude město
Brno využívat zejména ty ekonomické nástroje / opatření, které jsou v úplné či
částečné kompetenci orgánů obcí. Ty zahrnují:
Investice do úspor energie
Finanční podpory domácnostem
Možnost placeného vjezdu do určitých částí měst (mýto)
Finanční podporu systémů hromadné dopravy včetně obměny vozového parku
Technicko-organizační opatření u plošných (nebodových) zdrojů s cílem omezit
sekundární prašnost (včetně zalesňování a zatravňování)
Technicko-organizační opatření u malých zdrojů, které nejsou předmětem
regulace prostřednictvím právních předpisů (zejména zdroje emitující tuhé látky
a těkavé organické látky)
Snižování přepravní náročnosti území
Rehabilitace pěší a cyklistické dopravy, pěší zóny, zklidněné ulice
Podpora práce doma (teleworking)
Podpora všech forem elektronické komunikace
Informační nástroje / opatření, která jsou v úplné či částečné kompetenci orgánů
obcí:
Proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)
Zajištění úplných a spolehlivých informací pro rozhodování příslušných orgánů
Informování veřejnosti, výchova a osvěta
„Informační tlak“ na provozovatele zdrojů s cílem posilovat vzorce chování
příznivé z hlediska ochrany ovzduší
86
11.6.1 Povolení k uvedení staveb a zdrojů do provozu
U zvláště velkých, velkých a středních zdrojů
- Tento nástroj je kontrolní,
provozovatel prokazuje, že plní nebo bude v dohledné době plnit parametry, na něž
mu bylo vystaveno povolení v rámci řízení o vydání stavebního povolení. Ve všech
případech je nutno provést důslednou kontrolu, zda zdroj skutečně dosahuje
parametrů, na které byla vydána předchozí povolení dle zákona č. 86/2002
Sb., o ochraně ovzduší (povolení v územním řízení a povolení ve stavebním řízení),
případně integrované povolení dle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a
omezování znečištění. Spadá do působnosti kraje.
11.6.2 Povolení k zavedení nových výrob
Krajský úřad v přenesené působnosti vydává povolení podle § 17, odstavec
2, písmeno a, zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Při povolování je nutno
věnovat pozornost lokalizaci stavby a zařízení, produkovaným emisím.
Na základě prognózy energetických potřeb na rozvojových plochách je toto
nezbytné zejména s ohledem na produkce ostatních škodlivin, u nových
energetických zdrojů se bude vesměs jednat o napojení na ZP.
11.6.3 Povolení k záměrům na zavedení nových technologií
Krajský úřad v přenesené působnosti vydává povolení podle § 17, odstavec
2, písmeno b, zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. V případě znečišťujících
látek, pro něž jsou nařízením vlády č. 350/2002 Sb. vyhlášeny imisní limity, je
nutno posoudit, zda zavedení nové technologie nezhorší kvalitu ovzduší v
místě natolik, že by vzniklo riziko překročení některého z imisních limitů.
11.6.4 Posuzování vlivů na životní prostředí podle EIA
Posuzování vlivů na životní prostředí zakládá velmi významný informační nástroj
preventivního charakteru. Proces EIA umožňuje již v raných stadiích ovlivnit
umístění záměru do konkrétní lokality a stanovit podmínky k minimalizaci
negativních vlivů na životní prostředí. Význam procesu EIA je zvláště vysoký v
případě záměrů na výstavbu objektů, které nejsou zdroji znečišťování ovzduší ve
smyslu zákona o ochraně ovzduší, mohou však svou existencí významné
znečišťování ovzduší vyvolat (liniové stavby, objekty, které jsou cílem či zdrojem
zvýšení intenzity automobilové dopravy).
11.6.5 Prosazování podmínek ochrany ovzduší při zadávání veřejných zakázek
Stanovení podmínek ochrany ovzduší, jejichž splnění bude nezbytné pro získání
veřejné zakázky kraje a její realizaci - opatření se týká zejména způsobu provádění
stavebních prací, údržby budov a konstrukcí, dodávek otopných systémů atd. Cílem
opatření je přispět ke zlepšení kvality ovzduší v konkrétní lokalitě a podpořit
subjekty, které používají technologie a postupy splňující přísnější podmínky
ochrany ovzduší, energetické účinnosti apod., než ukládají obecně platné předpisy.
11.6.6 Podpora informovanosti a osvěty
Prostřednictvím Krajské energetické agentury, VUT Brno, Ekologického institutu
Veronica, činností města v rámci projektů v síti Healthy Cities network, středisek
EKIS apod. může statutární město Brno podpořit jednak větší informovanost
obyvatel (o stavu a kvalitě ovzduší, o přínosech opatření ke snižování emisí a ke
zlepšení kvality ovzduší, o možnostech obyvatel přispět ke kvalitě životního
prostředí), a rovněž tak realizaci akcí a činností, přispívajících k ochraně ovzduší a
klimatu. Osvětu a informovanost lze podpořit:
87
osvětovou činností v oblasti nové legislativy související s ochranou ovzduší a
klimatu;
v oblasti dopadů změn klimatu a zhoršené kvality ovzduší;
informovaností o alternativách ve vytápění, v realizaci energeticky úsporných
opatření, ve využívání obnovitelných zdrojů energie a o jejich přínosech v
oblasti nákladů, emisí CO 2 ;
šířením příkladů dobré praxe na území města Brna ve využívání obnovitelných
zdrojů energie a realizace energeticky úsporných opatření;
podporou a informovaností o náplni a nástrojích energetického řízení;
informacemi o zdrojích financování, možnostech při využití zdrojů veřejné
podpory včetně zdrojů SF při financování opatření ke zlepšení kvality ovzduší a
ochraně klimatu;
vlastním příkladem ve využívání energetických služeb se zárukou, např. EPC
(Energy Performance Contracting) - realizace projektů úspor s garancí za
snížení nákladů po realizaci (viz zdroje financování);
organizováním cílených seminářů a osvětových akcí pro konkrétní cílové
skupiny – včetně pracovníků Magistrátu města Brna;
přípravou informačních letáků, vytvořením a údržbou specializované webovské
stránky;
apod.
V osvětě o přínosech navrhovaných opatření a v podpoře informovanosti by město
Brno a Odbor životního prostředí MMB mohl projednat spolupráci např. v rámci již
existujícího projektu Brno - Zdravé město a Plánu zdraví a kvality života (tento
plán se dotýká také životního prostředí a v jeho rámci pak podporou šetrného
chování občanů k životnímu prostředí, podporou ekologické výchovy, apod.).
Součástí realizace tohoto plánu jsou konkrétní akce na podporu úspor energií v
soustavách CZT, školách a školkách města Brna (systémové sledování a
vyhodnocování spotřeby s využitím metody Monitoringu a Targetingu). Tyto akce by
bylo možné rozšířit i na propagaci dopadů těchto a dalších relevantních opatření na
snížení emisí škodlivin včetně CO 2 , zlepšení kvality ovzduší, ochranu klimatu.
11.7
Ekonomické nástroje, které podpoří implementaci Programu
11.7.1 Emisní obchodování s povolenkami na vypouštění CO 2
Systém obchodování s emisemi by měl v Evropské unii odstartovat v lednu r. 2005
na základě směrnice 2003/87/EC. V současnosti se připravuje tz. Národní alokační
plán. V rámci připravovaného plánu jednotlivé členské země stanoví maximální limit
emisí oxidu uhličitého (CO 2 ), které může národní průmysl v určitém období vypustit
do ovzduší, a v tomto limitu vydají tzv. obchodovatelné povolenky. Jednotlivé
povolenky získají zdarma zařízení, na která se regulace emisí podle NAP vztahuje,
a budou tak mít možnost bez postihu vypustit do ovzduší jednu tunu CO 2 .
Zařízení, která překročí množství udělených povolenek a nenakoupí nové, dostanou
pokutu 40 euro za dodatečnou tunu CO 2 v prvním tříletém období. Ve druhém
pětiletém období do roku 2012, na které vypracují jednotlivé státy nové NAP, budou
platit 100 eur na tunu.
Informace o emisním obchodování, povolenkách pro podniky, metodické pokyny pro
podniky vč. výpočtu emisí CO 2 viz www.env.cz. V případě města Brna se opatření
týká zejména zvláště velkých spalovacích zdrojů a některých dalších velkých
spalovacích zdrojů.
88
11.7.2 Daňová ekologická reforma
V Evropské unii je zdaňování energií diskutováno již několik let. První ucelený
návrh směrnice týkající se zdaňování energií byl vytvořen v roce 1997. Diskuse na
dané téma však nadále pokračovaly a návrh byl pozměňován až do podoby, na
které se 20. března roku 2003 na jednání ECOFIN dohodli ministři hospodářství a
financí všech členských států EU ((Council Directive 2003/96/EC of 27 October
2003 restructuring the Community framework for the taxation of energy products
and electricity). Tato směrnice stanoví členským státům EU povinnost zdaňovat
fosilní energetické produkty (plynná, kapalná i pevná paliva) a elektrickou energii a
zároveň stanoví minimální úroveň celkového daňového zatížení těchto
energetických produktů a elektrické energie. V České republice se zavedení
rozpočtově neutrální ekologické daňové reformy stalo v roce 2002 součástí
programového prohlášení současné vlády. Reforma bude zahájena v roce 2007.
11.7.3 Financování projektů ze zdrojů Operačních programů SF
Do této kategorie spadají všechny zdroje podpory ze Strukturálních fondů (popř.
v případě velkých projektů pravděpodobně i Kohezního fondu), u nichž je
požadavkem přínos ke zlepšení životního prostředí a kvalitě ovzduší.
Zejména je potřebné podporovat projekty, jejichž přínosem je zlepšení kvality
ovzduší, zlepšení ochrany klimatu a které jsou specifikovány Programovým
dodatkem k Operačnímu programu Infrastruktura (jehož realizací je pověřeno
SFŽP). Tato podpora zahrnuje velké spalovací zdroje, snížení emisí těkavých
organických látek (rozpouštědel), podporu výstavbě centralizovaného zásobování
teplem na bázi biomasy a další projekty využívání obnovitelných zdrojů pro
municipality a ostatní subjekty terciární sféry.
Finanční podpora je poskytována také prostřednictvím stávajících programů SFŽP,
zejména v oblasti podpory zlepšení kvality ovzduší a ochrany klimatu.
Do této oblasti spadá i podpora projektům energetické účinnosti a využívání
obnovitelných zdrojů energie v podnicích středního a malého podnikání statutárního
města Brna, která je realizována prostřednictvím České energetické agentury
z prostředků Operačního programu průmysl a podnikání.
Zdroje financování, kterými disponuje Operační program infrastruktura (podle
návrhu Programového dodatku), jsou v rámci Opatření 3.3 - Zlepšování
infrastruktury ochrany ovzduší zaměřeny na:
Využívání šetrných technologií při spalování (spalovny nebezpečného odpadu a
snižování emisí z velkých a středních veřejných spalovacích zařízení)
Snižování emisí těkavých organických látek (znečišťování ovzduší emisemi
těkavých organických látek z činností a zařízení technologických procesů
používajících organická rozpouštědla)
Využívání obnovitelných zdrojů energie
a na následující cílové znečišťující látky:
VOC (sektor těkavých organických látek,
emise ze spaloven odpadu,
emise skleníkových plynů, NO x i SO 2 .
Implementační rámec programů se liší program od programu,
informačním zdrojem je server MMR www.strukturalni-fondy.cz
11.8
souhrnným
Souhrnná tabulka opatření programu
V následující tabulce je proveden soupis opatření v rámci jednotlivých priorit a pro
jednotlivé cílové skupiny programu.
89
Tabulka 40: Souhrnný výčet opatření ke snížení emisí znečišťujících látek na území města Brna
Opatření
Typ opatření
Opatření na dopravní síti
Opatření v oblasti vozového
parku
Opatření 1 – uplatňování
emisních limitů evropské unie pro
nová vozidla
Opatření 2 – operativní kontrola
emisních parametrů vozidel
Opatření 3 – podpora zavádění
vozidel s alternativním pohonem
Opatření B1 – omezení vjezdu do
některých částí města
Opatření B2 – zavedení zón
snížené rychlosti ve vybraných
částech města
Opatření B3 – placené vjezdy do
vybraných částí města (mýto)
B4 – zlepšení kvality MHD
Působnost
Kraj/město
Role města
Dotčené emise
Rizika
investiční
Priorita
programu
č.
2,3
ŘSD, kraj,
město
Rozhodovací
a iniciační
NOx, benzen
navýšení přeprav.
výkonů
technické
2,3
stát
regulační
NOx, benzen
-
automobilová
doprava
regulační
2,3
kraj
iniciační
NOx, benzen
-
investiční
2,3
stát
iniciační
NOx, benzen
organizační
2,3
město
realizační
NOx, benzen
emise jiných
znečišťujících látek
nepopulární
organizační
2,3
město
realizační
NOx, benzen
nepopulární
automobilová
doprava
automobilová
doprava
automobilová
doprava
automobilová
doprava
organizační
2,3
město
realizační
NOx, benzen
nepopulární
investiční
2,3
město
realizační
NOx, benzen
organizační
2,3
město
realizační
NOx, benzen
nepopulární
B6 – vypracování regulačního
řádu k omezení provozu a čištění
komunikací
B7 – regulace parkování, Park
and Ride
B8 – Bike and Ride
organizační
2,3
město
realizační
NOx, benzen
pohodlnost
organizační
2,3
město
realizační
NOx, benzen
pohodlnost
B9 – výstavba cyklotras
investiční
město
realizační
NOx, benzen
pohodlnost
B 10 – další rozvoj integrované
dopravy
B11 – modelování dopravních
toků
investiční
2,3
město
realizační
NOx, benzen
nedostatek financí
investiční
2,3
město
realizační
NOx, benzen
-
90
Skupina zdrojů
ovlivněná
opatřením
automobilová
doprava
automobilová
doprava
automobilová
doprava, autobusy
MHD
automobilová
doprava
automobilová
doprava
automobilová
doprava
automobilová
doprava
automobilová
doprava
automobilová
doprava
Opatření
Typ opatření
Priorita
programu
č.
Působnost
Kraj/město
Role města
Dotčené emise
Rizika
Skupina zdrojů
ovlivněná
opatřením
investiční
1
iniciační
PM10
investiční
1
organizační
1
PM10, NOx,
SO2, BaP, další
prach
1
motivační a
iniciační
realizační,
regulační
realizační
vhodné a včasné
využití IPPC
vysoká cena tepla
z CZT, plynu
finančně nákladné
organizační
kraj,
provozovatel
město,
obyvatelé
město,
investoři
město
prach
nákladné
investiční
1,2
odběratelé
2
Provozovatelé
zdrojů
NOx, CO, SO2,
ostatní
NOx, SO2
vysoké náklady
investiční
iniciační,
motivační
realizační,
iniciační
technologické
provozy R1
malé zdroje
znečištění
ostatní zdroje
emisí
sekundární
prašnost
spalovací zdroje
S7 – aplikace plánů snížení emisí
iniciační
2
Provozovatelé
NOx, prach,
VOC
stacionární
spalovací zdroje
R1, R2
ostatní stacionární
zdroje, LCP
S8 – IPPC
regulační
1
slévárny
ve spolupráci
s KÚ
iniciační
iniciační –
KÚ
riziko emisí
prachu!! V případě
spalování biomasy
nedostatek
motivace
slévárny
S9 – podpora energetické
účinnosti v rámci IPPC
S10 – opatření pro snížení BaP
v obalovnách
regulační
2, další
Provozovatelé
iniciační
NOx
regulační
3
Provozovatelé
BaP
regulační
ostatní
Provozovatelé
iniciační,
implementač
ní –
dobrovolné
přístupy
iniciační
neochota kraje,
problémy při
vyjednávání
nejasné podmínky
žádostí o IP
neochota
provozovatelů
nejasné podmínky
pro vydání
povolení
zdroje VOC
STACIONÁRNÍ zdroje
S1 – omezování emisí prachu –
slévárny
S2 – omezení spalování tuhých
paliv v lokálních topeništích
S3 – eroze na nezpevněných
plochách
S4 – snižování prachu na
komunikacích
S5 – podpora energeticky
úsporných opatření
S6 – podpora využití
obnovitelných zdrojů – biomasa
S11 – snižování emisí VOC –
uplatnění BAT
91
prach
VOC, ostatní
technologie, LCP
obalovny
12.
IMPLEMENTACE PROGRAMU
12.1
Řízení programu
Přirozeným řídícím orgánem programu snižování emisí (spolu s ostatními
programy) je Odbor životního prostředí MMB. V rámci přípravy a jako součást
výstupů řešení Generelu ovzduší byl odbor vybaven nástroji pro:
aktualizaci databází zdrojů znečišťování
aktualizaci adresného umístění zdroje v souřadnicích JSTK
aktualizaci bilančních výstupů
informacemi pro vydávání stanovisek ve vztahu k prioritám města v oblasti
snižování emisí (a zlepšování kvality ovzduší)
informacemi k významným zdrojům znečištění
návrhem adresných a plošných opatření ke snížení emisí
12.2
Financování programu
Finanční rámec programu je dán:
investicemi do opatření ke zlepšení kvality ovzduší v oblastech se zhoršenou
kvalitou ovzduší
investicemi do dopravní infrastruktury města
investicemi do technických opatření na konkrétních vybraných zdrojích
(slévárny, obalovny)
investicemi do snížení emisí prachových částic
investicemi do energeticky úsporných opatření v budovách a průmyslu města
Brna
investicemi do realizace projektů využití obnovitelných zdrojů energie
Náklady a financování vybraných opatření - příklad
Náklady na výstavbu hromadných garáží vycházejí z odhadované částky 0,5 mil. Kč
na 1 garážové stání. U podpory MHD je odhad proveden dle orientačních cen
nových nízkopodlažních vozidel MHD, při tempu obměny cca 20 – 30 vozidel / rok.
Náklady představují součet všech nákupů a dalších úprav do r. 2010. V nákladech
jsou zohledněny vozidla, která budou mít vliv na kvalitu ovzduší: tj. autobusy
splňující normy EURO 3 a vyšší v návaznosti na platnost stupně euronormy v roce
uvedení vozidla do provozu a autobusy, trolejbusy i tramvaje v nízkopodlažní verzi,
která více přitáhne cestující používající dosud výhradně automobil. Orientační
rozpis nákupu nových vozidel je uveden v následující tabulce:
Tabulka 41:
Rok
Náklady na pořízení nových vozidel MHD
Plán
8 autobusů CITYBUS AGORA – 12m nízkopodlažní, naftové, splňuje EURO 3
2 tramvaje ANITRA, 21m nízkopodlažní
15 autobusů - CITYBUS AGORA - 12m nízkopodlažní, naftové, splňuje EURO 3
8 autobusů - KAROSA B951, 12m vysokopodlažní, splňuje EURO 3
2005
5 tramvají ANITRA, 21m nízkopodlažní
stejné jako 2005
2006
Ceny z r. 2004 - přibližné
Vozidlo MHD
2004
tramvaj ANITRA
autobus standardní 12m,
nízkopodlažní
cca 20 mil. Kč
cca 6 mil. Kč
92
autobus 15m
trolejbus standard 12 m,
nízkopodlažní
trolejbus kloubový, nízkopodlažní
cca 7,5 mil. Kč
cca 8 mil. Kč
cca 11 mil. Kč (na trhu ČR nejsou momentálně
k dispozici)
Náklady na realizaci ostatních opatření byly stanoveny kvalifikovaným odhadem. U
opatření B3 jsou předpokládány výnosy (mýtné), kterými je možné toto opatření
spolufinancovat.
12.3
Komunikace a informovanost
Významná pro realizaci Programu je spolupráce v rámci úřadu, spolupráce
s krajským úřadem a spolupráce a komunikace s městskými částmi. Spolupráce
Magistrátu města Brna a Krajského úřadu Jihomoravského kraje je administrativně
zakotvena v oblastech:
v realizaci doporučení týkajících se stacionárních zdrojů znečištění na území
města Brna:
o při povolovacím řízení podle IPPC;
o v povolování zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování
(vzhledem k jejich vlivu na kvalitu ovzduší v místě), jejich změn;
o při uplatnění zákona o ochraně ovzduší – např. paragrafu o preferenci
CZT;
a je potřebná při:
přípravě a realizaci Programu snižování emisí statutárního města Brna,
Programu ke zlepšení kvality ovzduší a Souhrnného akčního programu
statutárního města Brna;
hledání možností financování projektů - možností získávání podpory pro
realizaci projektů ke snížení emisí znečišťujících látek, při přípravě projektů,
apod.
při realizaci osvětových a školicích akcí
využívání zdrojů informací a v informační podpoře – vzájemné odkazy na
webové servery, zveřejňování informací, např. o školicích a osvětových akcích;
při zajištění informovanosti místní správy, týkající se:
o priorit a cílů krajských programů a programů vypracovaných pro
statutární město Brno, směřujících k plnění emisních stropů
Jihomoravského kraje, imisních limitů;
o a možných nápravných opatření v kompetenci místní správy (územní
plánování, realizace energetických úspor, využití obnovitelných zdrojů,
povolení ke změnám používaných paliv, surovin nebo druhů odpadů a ke
změnám využívání technologických zařízení malých zdrojů znečišťování
ovzduší)
o případného poskytování finanční podpory domácnostem (popř.
realizačním firmám) pro realizaci energeticky úsporných opatření a
využití obnovitelných zdrojů energie;
o zdravotních rizik plynoucích z nepovoleného spoluspalování domovního
odpadu
atd.
12.4
Monitorování a vyhodnocování programu
Ukazatele a indikátory, které budou využity pro každoroční vyhodnocování účinků
programu, zahrnují:
93
Emise znečišťujících látek podle jednotlivých škodlivin, skupin zdrojů
Emisní parametry nově schvalovaných zdrojů
Počty bytů vytápěných tuhými palivy
Instalovaný příkon zdrojů
V dopravě: zatížení nebo průjezdnost komunikací, emisní ukazatele, proběhy
vozidel, struktura vozového parku, počet zkontrolovaných vozidel atd.
Základním zdrojem ověření dosahování cílů Programu snižování emisí je úplná
emisní bilance města Brna, členěná ve vhodných kategoriích dle skupin zdrojů a
oborů ekonomických činností. Zejména lze doporučit věnovat pozornost
skutečnému počtu bytových jednotek a domů, využívajících tuhá paliva, zejména ve
starší zástavbě městských částí Brna-střed, Brno-jih, Líšeň a dalších, viz tabulka
příspěvků zdrojů REZZO k emisím prachových částic.
Způsob monitoringu, zdrojová data, jejich dávková a kontinuální aktualizace (v
závislosti na typu údaje) byl s OŽP MMB projednán a městu je předána databáze
zdrojů, výpočetní aparát a adresné připojení zdrojů v souřadnicích JSTK.
Aktualizace emisních bilancí by měla být prováděna každým rokem.
Co se týče vyhodnocování přínosů programů, prostřednictvím emisní bilance je
očekávaný vývoj monitorován. Také u vývoje v emisích konkrétních zdrojů
(technologické zdroje, které jsou původci znečištění) lze ročně sledovat příslušné
individuální údaje, a připravovat vstupní data pro kontrolní hodnocení kvality
ovzduší.
Program snižování emisí a jeho aktuálnost by bylo vhodné vyhodnocovat vždy dvou
až třech letech.
12.5
Osoby odpovědné za plnění programu
Odbor životního prostředí MMB, Ing. Martin Vaněček
V součinnosti s:
Odborem územního plánování a rozvoje MMB
Odborem dopravy MMB
Odborem technických sítí MMB
94
SEZNAM ZKRATEK
BAT
CDV
CZT
ČEA
ČIŽP
ČOV
EM
EU
FS
GIS
IPPC
JMP, a.s.
KSEI
LTO
LV
MHD
MMB
MT
MŽP
OPI
OPPP
OÚPR
OZE
OZKO
OŽP
REZZO
PAH
SAP
SFŽP
SLBD
SROP
SZÚ
TTO
ÚEK
UO
ÚP
VMO
VOC
ZÚ
ŽUB
Best Available Technique (Nejlepší dostupná technika)
Centrum dopravního výzkumu Brno
Centralizované zásobování teplem
Česká energetická agentura
Česká inspekce životního prostředí
čistička odpadních vod
Energetický management
Evropská unie
Fond soudržnosti
Geografický informační systém
Integrated Polution Prevention and Control (Integrovaná
prevence a omezování znečištění)
Jihomoravská plynárenská, a. s.
Koncept snižování emisí a imisí
Lehký topný olej
Imisní limit (Limit Value)
Městská hromadná doprava
Magistrát města Brna
Mez tolerance (Margin of Tolerance)
Ministerstvo životního prostředí
Operační program infrastruktura, 2004-2006
Operační program průmysl a podnikání, 2004-2006
Odbor územního plánování a rozvoje
Obnovitelné zdroje energie
Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší
Registr zdrojů znečišťování ovzduší
Polycyklické aromatické uhlovodíky
Souhrnný akční program
Státní fond životního prostředí
Sčítání lidu, domů a bytů
Společný regionální operační program
Státní zdravotní ústav
Těžký topný olej
Územní energetická koncepce
Urbanistický obvod
Územní plán
Velký městský okruh
Volatile Organic Compounds (těkavé organické látky)
Zdravotní ústav
Železniční uzel Brno
95
13.
POUŽITÁ LITERATURA
1. Strategie pro Brno – Strategický plán pro město Brno, 2002
2. Územní energetická koncepce statutárního města Brna, 2004
3. Generel dopravy města Brna, 2002
4. Plány snižování emisí u zdroje, KÚ JMK, 2004
5. Závazné podmínky provozu pro SAKO Brno, KÚ JMK, 2004
6. Souhrnný akční program Jihomoravského kraje, 2004, KÚ JMK
7. Integrovaný program snižování emisí Jihomoravského kraje, 2004
8. Národní program snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší, 2003
9. Legislativní normy, zejména zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění
jeho pozdějších předpisů a jeho prováděcí předpisy
10. Koncept snižování emisí a imisí Zlínského kraje, KÚ ZK
11. Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů pro rok
2005
12. Integrovaný národní program snižování emisí v České republice (včetně
Národního programu ke zlepšení kvality ovzduší), MŽP ČR, 2004
13. Další
96
14.
PŘÍLOHY
97
Tabulka 42: Emise znečišťujících látek, včetně CO 2 , statutární město Brno, 2003
Emise - t/rok
MC
Název MČ
1
Brno-střed
2
Brno-Žabovřesky
3
Brno-Královo Pole
4
Brno-sever
5
Brno-Židenice
6
Brno-Černovice
7
Brno-jih
8
PM10
NOx
CO
VOC
704,61
799,03
2,20
2,14
157,44
12,45
10,85
304,79
11,71
15,66
8,69
24,99
2,09
Emise - g/rok
benzen
BaP
Hg
Cd
As
Ni
1 453,85 13 138,06
Pb
28 436,81
t/rok
CO2
NH3
68,55 11 165,97
199,08
2,05
148,49
12,76
286,44
13,64
387,94
76,84
630,17
22,46
350,79
22,03
199,24
45,07
2 002,65
1 005,32
2 363,20
760,00
8 247,74
166,96
167,48
218,26
25,08
134,72
10,93
2 137,46
102,50
2 892,80
596,31
4 697,64
48,94
396,77
249,83
14,53
286,36
15 991,48 18 433,44
89,48
5 335,29 199 317,87
7 727,33
55,79
3,04
123,93
151,04
7,88
101,59
6,71
369,01
40,34
432,68
829,65
659,68
23,25
34,66
13,05
554,68
630,13
18,40
634,12
65,24
1 305,98
101,30
2 973,30
3 577,23
4 306,90
68,53
Brno-Bohunice
1,09
0,44
136,19
135,22
2,34
92,99
4,44
26,04
1,24
35,27
6,99
57,29
39,14
9
Brno-Starý Lískovec
1,28
1,17
171,65
198,52
3,29
133,46
3,52
156,24
7,44
211,61
41,91
343,73
20,54
10
Brno-Nový Lískovec
0,71
0,42
37,91
43,28
0,90
31,91
2,55
52,08
2,48
70,54
13,97
114,58
15,21
11
Brno-Kohoutovice
0,84
0,63
39,45
41,59
1,07
29,83
2,62
78,12
3,72
105,80
20,96
171,86
18,60
12
Brno-Jundrov
1,02
0,80
10,49
9,21
0,67
4,79
0,47
104,16
4,96
141,07
27,94
229,15
7,36
13
Brno-Bystrc
2,07
2,01
70,21
80,32
2,66
56,71
5,64
260,40
12,40
352,68
69,85
572,88
34,09
14
Brno-Kníničky
0,27
0,37
5,97
7,61
0,24
4,94
0,49
52,08
2,48
70,54
13,97
114,58
1,38
15
Brno-Komín
1,39
1,44
61,69
77,43
1,70
56,59
4,33
195,30
9,30
264,51
52,39
429,66
14,42
16
0,51
0,67
13,79
12,92
2,40
7,93
0,69
91,14
4,34
123,44
24,45
200,51
7,57
3,18
2,52
137,33
157,26
7,50
415,09
3,71
325,50
15,50
440,85
87,32
716,10
38,90
18
Brno-Medlánky
Brno-Řečkovice a Mokrá
Hora
Brno-Maloměřice a Obřany
9,77 106,19
102,63
59,29
8,64
417,96
8 561,89 143 623,03 202 494,68
97,13
19
Brno-Vinohrady
0,21
0,01
26,94
35,99
0,72
27,74
2,77
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,61
20
Brno-Líšeň
18,36
2,93
77,30
88,92
9,05
57,70
13,65
668,95
49,53
1 450,36
1 637,76
2 119,64
29,17
21
Brno-Slatina
16,49
17,83
192,71
231,90
4,37
154,19
10,65
2 609,78
130,70
3 515,66
906,28
5 698,58
22,24
22
Brno-Tuřany
2,87
2,22
276,69
326,07
2,80
486,82 131 187,89
299,46
14,26
405,58
80,33
658,81
15,48
23
Brno-Chrlice
3,11
2,11
81,12
91,27
1,74
838,27 310 559,63
921,22
39,93
823,05
101,14
2 004,38
11,48
24
Brno-Bosonohy
1,36
0,88
125,95
149,54
0,63
101,03
4,04
117,18
5,58
158,70
31,43
257,80
4,86
25
Brno-Žebětín
1,62
1,29
30,28
39,70
2,82
27,46
2,41
169,26
8,06
229,24
45,40
372,37
7,47
26
Brno-Ivanovice
0,67
0,58
39,91
50,63
0,41
36,59
0,81
78,12
3,72
105,80
20,96
171,86
3,26
27
Brno-Jehnice
0,66
0,50
3,53
3,98
0,33
1,85
0,04
65,10
3,10
88,17
17,46
143,22
1,76
28
Brno-Ořešín
0,26
0,20
0,83
0,65
0,14
0,02
0,00
26,04
1,24
35,27
6,99
57,29
0,92
29
Brno-Útěchov
0,23
0,11
1,02
0,45
0,10
0,01
0,00
13,02
0,62
17,63
3,49
28,64
1,14
nezařazené REZZO 2
0,22
0,01
0,69
0,07
0,89
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
3,05
3 006,31 14 826,78 13 179,83
2 666,05
kt/rok
645,23
Brno celkem
51,47
kg/rok
49,25
17
39,19
SO2
286,52
179,18 266,55 4 053,97 4 439,96 194,63 5 133,64 461 017,39 56 836,92 16 306,85 44 730,91 354 657,98 271 663,87 1 068,24
98
0,28629
0,29
Tabulka 43: Emisní zatížení městských částí – identifikace nezatíženějších MČ v jednotlivých škodlivinách, 2003
MC_GIS
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
Emise - t/rok
kg/rok
Název MČ
PM10
SO2
NOx
CO
VOC
Benzen
Brno-střed
39,19 51,47 704,61
799,03 49,25
645,23
Žabovřesky
2,20
2,14 157,44
199,08
2,05
148,49
Královo Pole
12,45 10,85 304,79
350,79 22,03
199,24
Brno-sever
11,71 15,66 167,48
218,26 25,08
134,72
Židenice
8,69 24,99 396,77
249,83 14,53
286,36
Černovice
2,09
3,04 123,93
151,04
7,88
101,59
Brno-jih
34,66 13,05 554,68
630,13 18,40
634,12
Bohunice
1,09
0,44 136,19
135,22
2,34
92,99
Starý Lískovec
1,28
1,17 171,65
198,52
3,29
133,46
Nový Lískovec
0,71
0,42
37,91
43,28
0,90
31,91
Kohoutovice
0,84
0,63
39,45
41,59
1,07
29,83
Jundrov
1,02
0,80
10,49
9,21
0,67
4,79
Bystrc
2,07
2,01
70,21
80,32
2,66
56,71
Kníničky
0,27
0,37
5,97
7,61
0,24
4,94
Komín
1,39
1,44
61,69
77,43
1,70
56,59
Medlánky
0,51
0,67
13,79
12,92
2,40
7,93
3,18
2,52 137,33
157,26
7,50
415,09
9,77 106,19 102,63
59,29
8,64
417,96
Vinohrady
0,21
0,01
26,94
35,99
0,72
27,74
Líšeň
18,36
2,93
77,30
88,92
9,05
57,70
Slatina
16,49 17,83 192,71
231,90
4,37
154,19
Tuřany
2,87
2,22 276,69
326,07
2,80
486,82
838,27
Chrlice
3,11
2,11
81,12
91,27
1,74
Bosonohy
1,36
0,88 125,95
149,54
0,63
101,03
Žebětín
1,62
1,29
30,28
39,70
2,82
27,46
Ivanovice
0,67
0,58
39,91
50,63
0,41
36,59
Jehnice
0,66
0,50
3,53
3,98
0,33
1,85
Ořešín
0,26
0,20
0,83
0,65
0,14
0,02
Útěchov
0,23
0,11
1,02
0,45
0,10
0,01
Nezařazené REZZO 2
0,22
0,01
0,69
0,07
0,89
0,00
Brno celkem
179,18 266,55 4 053,97 4 439,96 194,63 5 133,64
99
g/rok
BaP
68,55
12,76
45,07
10,93
15 991,48
6,71
65,24
4,44
3,52
2,55
2,62
0,47
5,64
0,49
4,33
0,69
3,71
3 006,31
2,77
13,65
10,65
131 187,89
310 559,63
4,04
2,41
0,81
0,04
0,00
0,00
0,00
461 017,39
Emise - g/rok
kt/rok
Hg
Cd
As
Ni
Pb
CO2
11 165,97 1 453,85 13 138,06
2 666,05 28 436,81
286,52
286,44
13,64
387,94
76,84
630,17
22,46
2 002,65 1 005,32 2 363,20
760,00
8 247,74
166,96
2 137,46
102,50 2 892,80
596,31
4 697,64
48,94
18 433,44
89,48 5 335,29 199 317,87
7 727,33
55,79
369,01
40,34
432,68
829,65
659,68
23,25
1 305,98
101,30 2 973,30
3 577,23
4 306,90
68,53
26,04
1,24
35,27
6,99
57,29
39,14
156,24
7,44
211,61
41,91
343,73
20,54
52,08
2,48
70,54
13,97
114,58
15,21
78,12
3,72
105,80
20,96
171,86
18,60
104,16
4,96
141,07
27,94
229,15
7,36
260,40
12,40
352,68
69,85
572,88
34,09
52,08
2,48
70,54
13,97
114,58
1,38
195,30
9,30
264,51
52,39
429,66
14,42
91,14
4,34
123,44
24,45
200,51
7,57
325,50
15,50
440,85
87,32
716,10
38,90
14 826,78 13 179,83 8 561,89 143 623,03 202 494,68
97,13
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,61
668,95
49,53 1 450,36
1 637,76
2 119,64
29,17
2 609,78
130,70 3 515,66
906,28
5 698,58
22,24
299,46
14,26
405,58
80,33
658,81
15,48
921,22
39,93
823,05
101,14
2 004,38
11,48
117,18
5,58
158,70
31,43
257,80
4,86
169,26
8,06
229,24
45,40
372,37
7,47
78,12
3,72
105,80
20,96
171,86
3,26
65,10
3,10
88,17
17,46
143,22
1,76
26,04
1,24
35,27
6,99
57,29
0,92
13,02
0,62
17,63
3,49
28,64
1,14
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
3,05
56 836,92 16 306,85 44 730,91 354 657,98 271 663,87 1 068,24
Tabulka 44: Emise znečišťujících látek v jednotlivých urbanistických obvodech, včetně CO 2 , statutární město Brno, 2003
MC Název UO
Emise - t/rok
PM10
SO2
NOx
CO
VOC
kg/rok
g/rok
Emise - g/rok
benzen
BaP
Hg
kt/rok
Cd
As
Ni
Pb
CO2
1
UO 1 – Brno - hrad Špilberk
0,318
0,73
2,525
3,625
0,448
1,215
0,119
104,16
4,96
141,071
27,941
229,152
2,075
1
UO 2 - Náměstí Svobody
0,499
0,658
8,221
11,606
0,425
8,172
0,808
91,14
4,34
123,437
24,449
200,508
2,399
1
UO 3 - Zelný trh
0,356
0,479
10,512
12,576
0,377
8,995
0,891
65,1
3,1
88,169
17,463
143,22
3,985
1
UO 4 - Janáčkovo divadlo
0,427
0,558
19,297
28,02
0,524
21,846
2,168
78,12
3,72
105,803
20,956
171,864
1,893
1
UO 5 - Pekařská
2,327
5,441
6,952
19,92
2,972
4,333
0,415
781,2
37,2 1 058,03
209,56
1 718,64
3,809
1
UO 6 - Fakultní nemocnice
0,001
0
0,043
0,009
0,002
0
0
0
0
0
0
0
0,051
1
UO 7 - Václavská
1,76
2,856
14,723
24,742
1,608
13,65
1,294
403,62
19,22
546,649
108,273
887,964
3,048
1
UO 8 - Nové sady
1,407
2,347
22,112
35,252
1,351
23,22
2,249
1 842,91
78,982 1 549,86
169,098
4 004,72
1,808
1
UO 9 - Úvoz
0,189
0,278
13,584
18,824
0,191
14,559
1,399
39,06
1,86
52,902
10,478
85,932
1,467
1
UO 10 - Žlutý kopec
0,169
0,369
2,404
2,739
0,247
1,308
0,117
52,08
2,48
70,535
13,971
114,576
1,703
1
UO 11 - Rybářská
0,496
0,921
17,729
21,108
0,813
13,029
0,503
104,16
4,96
141,071
27,941
229,152
11,055
1
UO 12 - Kamenná
1,105
1,584
4,172
6,9
0,924
1,914
0,025
221,34
10,54
299,775
59,375
486,948
2,611
1
UO 13 - Bakalovo nábřeží
0,378
0,641
5,975
9,724
0,354
6,515
0,646
91,14
4,34
123,437
24,449
200,508
0,481
1
UO 14 - Stráň
0,474
0,737
0,278
1,962
0,398
0,037
0,001
104,16
4,96
141,071
27,941
229,152
0,204
1
UO 15 - Havlenova
0,746
1,469
9,345
13,442
0,9
7,45
0,737
208,32
9,92
282,141
55,883
458,304
4,06
1
UO 16 - Vsetínská
0,09
0,097
8,81
11,276
0,097
8,713
0,866
13,02
0,62
17,634
3,493
28,644
1,465
1
UO 17 - Nákladové nádraží
0,114
0,006
24,551
31,714
5,239
24,214
0,348
0
0
0
0
0
1,432
1
UO 18 - Heršpická
0,622
0,021
35,219
40,63
2,904
29,284
0,912
0
0
0
0
0
4,705
1
UO 19 - Ústřední hřbitov
0,076
0,001
15,864
21,819
0,05
17,193
1,712
0
0
0
0
0
0,25
1
UO 20 - Vinařská
0,051
0,018
5,37
4,091
0,086
3,188
0,316
0
0
0
0
0
3,487
1
UO 21 - Výstaviště
0,217
0,009
15,863
20,002
0,409
15,619
0,396
0
0
0
0
0
2,101
1
UO 22 - Neumannova
0,023
0,006
2,593
2,175
0,049
1,633
0,162
0
0
0
0
0
1,468
1
UO 23 - Kamenomlýnská
0,02
0,008
1,657
0,409
0,061
0,122
0,012
0
0
0
0
0
1,794
1
UO 25 - Anthropos
0,138
0,003
32,806
42,586
0,031
32,134
2,15
0
0
0
0
0
0,905
1
UO 27 - Červený kopec
0,564
0,744
0,256
1,96
0,403
0,042
0,001
104,16
4,96
141,071
27,941
229,152
0,151
1
UO 28 - Riviéra
0,143
0,001
35,842
47,148
0,004
35,568
1,648
0
0
0
0
0
0,115
1
UO 33 - Vaňkovo náměstí
0,578
1,938
8,567
15,975
8,279
7,419
0,684
1 836,32
77,81 1 448,43
135,524
3 985,37
3,192
1
UO 34 - Náměstí Míru
0,088
0,11
5,036
3,145
0,193
1,915
0,19
13,02
0,62
17,634
3,493
28,644
4,129
1
UO 35 - Rezkova
0,153
0,287
4,563
3,516
0,257
1,78
0,075
39,06
1,86
52,902
10,478
85,932
3,421
1
UO 36 - Gorkého
2,6
5,653
21,075
35,553
3,255
16,121
1,444
807,24
38,44 1 093,30
216,545
1 775,93
9,205
100
MC Název UO
Emise - t/rok
PM10
SO2
NOx
CO
VOC
kg/rok
g/rok
Emise - g/rok
benzen
BaP
Hg
kt/rok
Cd
As
1
UO 37 - Konečného náměstí
0,898
1,836
23,023
31,616
1,182
21,578
2,137
260,4
1
UO 38 - Kraví hora
0,286
9,374
12,237
17,223
0,015
12,779
1,184
2 073,15
1
UO 39 - Mášova
0,691
1,371
8,186
13,44
0,781
7,949
0,74
195,3
9,3
1
UO 40 - U stadionu
0,495
1,016
12,609
16,139
0,713
10,529
1,043
143,22
1
UO 41 - Dřevařská
0,248
0,461
10,073
13,921
0,303
10,265
0,939
65,1
1
UO 68 - Třída Kpt. Jaroše
0,625
1,197
7,57
10,501
0,738
5,727
0,355
1
UO 69 - Lužánky
0,023
0
3,752
5,378
0,009
4,407
0,053
1
UO 70 - Příční
0,486
0,399
8,735
10,769
0,663
7,355
1
UO 71 - Bratislavská
0,666
0,932
4,996
7,641
0,541
3,941
1
UO 72 - Hvězdová
0,348
0,822
1,974
2,909
0,49
1
UO 92 - Špitálka
2,904
1,949 151,979
36,281
1
UO 93 - Radlas
0,017
0,004
2,162
1
UO 96 - Skořepka
0,054
0,008
8,29
1
UO 97 - Stavební
13,235
0,584
9,754
14,705
1
UO 98 - Masná
0,341
0,023
27,17
35,188
1
UO 100 - Přízová
1,309
2,958
49,185
1
UO 102 - Rosická
0,435
0,564
6,87
8,522
2
UO 42 - Pod Kaštany
0,037
0,003
6,175
2
UO 43 - Kounicovy koleje
0,294
0,384
2
UO 44 - Chládkova
0,001
0,001
2
UO 45 - Kameníčkova
0,328
2
UO 46 - Březinova
2
2
12,4
Ni
Pb
CO2
352,677
69,853
572,88
6,622
98,721 2 807,80
556,13
4 560,93
2,01
264,508
52,39
429,66
1,94
6,82
193,972
38,419
315,084
4,6
3,1
88,169
17,463
143,22
1,962
169,26
8,06
229,24
45,405
372,372
3,449
0
0
0
0
0
0,257
0,571
52,08
2,48
70,535
13,971
114,576
3,409
0,049
130,2
6,2
176,338
34,927
286,44
1,449
0,392
0,005
117,18
5,58
158,705
31,434
257,796
1,913
2,612
17,052
1,299
247,38
11,78
335,043
66,361
544,236
166,937
1,62
0,044
0,985
0,099
0
0
0
0
0
1,305
10,24
0,057
8,13
0,808
0
0
0
0
0
1,704
1,74 130,275
30,92
78,12
944,271
105,803
374,036
4 147,76
5,484
1,923
27,125
1,098
0
0
0
0
0
1,789
70,491 10,413
50,426
4,448
557,132
26,53
754,559
149,453
1 225,69
1,653
0,726
5,121
0,509
78,12
3,72
105,803
20,956
171,864
1,571
8,534
0,017
6,96
0,482
0
0
0
0
0
0,518
7,035
7,994
0,303
5,44
0,539
52,08
2,48
70,535
13,971
114,576
3,175
0,116
0,023
0,005
0
0
0
0
0
0
0
0,138
0,297
4,205
4,311
0,237
2,664
0,263
39,06
1,86
52,902
10,478
85,932
2,45
0,201
0,202
3,91
3,267
0,193
1,935
0,191
26,04
1,24
35,268
6,985
57,288
2,743
UO 47 - Elišky Machové
0,365
0,651
20,061
24,926
0,459
17,392
1,593
91,14
4,34
123,437
24,449
200,508
3,803
UO 48 - Horova
0,188
0,284
12,726
15,802
0,234
11,71
0,99
39,06
1,86
52,902
10,478
85,932
2,738
2
UO 49 - Makovského náměstí
0,043
0,003
9,435
12,14
0,231
9,234
0,235
0
0
0
0
0
0,543
2
UO 50 - Žabovřesky-sever
0,07
0,01
13,031
15,704
0,066
11,903
0,936
0
0
0
0
0
1,967
2
UO 51 - Rosického náměstí
0,425
0,303
24,086
30,61
0,272
23,109
2,3
39,06
1,86
52,902
10,478
85,932
3,487
2
UO 52 - Žabovřesky-louky
0,148
0,004
34,306
45,435
0,021
34,575
3,442
0
0
0
0
0
0,7
2
UO 281 - Náměstí Svornosti
0,1
0,002
22,355
30,337
0,007
23,568
1,785
0
0
0
0
0
0,197
3
UO 77 - Zimní stadion
0,082
0
15,512
22,582
0
18,46
0,9
0
0
0
0
0
0
3
UO 135 - Skřivanova
0,387
0,388
8,118
10,352
0,656
7,519
0,745
52,08
2,48
70,535
13,971
114,576
2,486
101
MC Název UO
Emise - t/rok
PM10
SO2
NOx
CO
VOC
kg/rok
g/rok
Emise - g/rok
benzen
BaP
Hg
kt/rok
Cd
As
Ni
Pb
CO2
3
UO 137 - Ptašínského
0,131
0,108
14,269
16,907
0,172
12,924
1,054
13,02
0,62
17,634
3,493
28,644
3
UO 138 - Staňkova
0,104
0,187
4,388
5,398
0,14
3,859
0,383
26,04
1,24
35,268
6,985
57,288
1,337
3
UO 139 - Červený mlýn
1,223
0,121
84,65
52,455
2,068
12,743
1,27
0
0
0
0
0
116,044
3
UO 140 - Cimburkova-Ant.Macka
0,034
0,004
5,555
7,233
0,998
5,78
0,412
0
0
0
0
0
0,764
3
UO 141 - Vysoká škola veter.
0,045
0,006
7,304
10,09
0,179
7,169
0,599
0
0
0
0
0
1,226
3
UO 144 - Vackova
1,096
1,603
12,968
14,087
1,102
7,171
0,375
221,34
10,54
299,775
59,375
486,948
8,059
3
UO 145 - Poděbradova
1,888
2,954
15,084
25,273
1,665
13,789
1,361
416,64
19,84
564,283
111,765
916,608
3,149
3
UO 146 - Berkova
0,931
1,667
12,473
15,638
1,059
8,332
0,824
234,36
11,16
317,409
62,868
515,592
5,781
3
UO 147 - Mojmírovo náměstí
0,413
0,214
12,374
14,79
0,196
10,674
1,063
26,04
1,24
35,268
6,985
57,288
2,215
3
UO 148 - Křižíkova
0,026
0,002
4,246
5,405
0,445
4,123
0,411
0
0
0
0
0
0,389
3
UO 149 - Pod pražskou tratí
3,522
0,303
17,391
30,194
9,866
7,736
30,656
13,02
913,813
17,634
346,303
3 888,90
9,918
3
UO 151 - Pod Palackého vrch.
0,576
0,484 196,552
31,239
1,424
18,15
0,358
564,734
23,654
415,738
31,466
1 224,08
4,755
3
UO 152 - Herčíkova
0,067
0,001
16,029
21,075
0,141
15,955
0,391
0
0
0
0
0
0,259
3
UO 153 - Palackého
0,825
1,403
30,69
40,628
1,087
26,931
2,484
240,072
11,432
325,145
64,4
528,159
4,294
3
UO 154 - Myslínova
0,635
0,667
2,526
3,777
0,396
1,483
0,145
91,14
4,34
123,437
24,449
200,508
1,173
3
UO 155 - Kociánka
0,005
0,003
0,427
0,085
0,017
0
0
0
0
0
0
0
0,507
3
UO 156 - Zaječí hora
0,036
0,09
0,019
0,241
0,048
0,003
0
13,02
0,62
17,634
3,493
28,644
0,013
3
UO 157 - Kociánka-Hamerláky
0,361
0,64
3,729
6,453
0,342
3,669
0,364
91,14
4,34
123,437
24,449
200,508
0,135
3
UO 158 - Střelecký stadion
0,017
0
4,488
5,797
0
4,295
0,429
0
0
0
0
0
0
3
UO 293 - Nad cihelnou
0,043
0,003
8,825
11,085
0,026
8,474
0,845
0
0
0
0
0
0,751
4
UO 73 - Tkalcovská
0,024
0,002
4,533
6,069
0,428
4,816
0,059
0
0
0
0
0
0,325
4
UO 74 - Vranovská
0,45
0,826
11,244
14,943
0,523
9,942
0,598
117,18
5,58
158,705
31,434
257,796
2,897
4
UO 75 - Hoblíkova
0,768
1,122
7,396
9,81
0,705
5,284
0,276
156,24
7,44
211,606
41,912
343,728
3,509
4
UO 76 - Schodová
0,212
0,202
5,999
6,255
0,195
4,418
0,054
26,04
1,24
35,268
6,985
57,288
2,801
4
UO 78 - Vysoká škola zeměd.
0,019
0,009
1,472
0,294
0,061
0
0
0
0
0
0
0
1,82
4
UO 79 - Demlova
0,317
0,475
4,543
3,576
0,368
1,452
0,143
65,1
3,1
88,169
17,463
143,22
3,726
4
UO 80 - Merhautova
0,846
1,484
9,553
12,037
0,951
6,114
0,603
208,32
9,92
282,141
55,883
458,304
5,39
4
UO 81 - Nad arboretem
0,033
0,006
4,57
5,661
0,042
4,484
0,446
0
0
0
0
0
1,3
4
UO 82 - Krkoškova
0,47
0,665
20,413
24,17
0,515
16,876
1,68
91,14
4,34
123,437
24,449
200,508
5,271
4
UO 83 - Náměstí SNP
0,048
0,003
9,23
12,51
0,016
9,95
0,99
0
0
0
0
0
0,484
4
UO 84 - Svitavská
1,849
2,148
5,658
9,734
8,687
2,953
0,038
299,46
14,26
405,578
80,331
658,812
2,997
102
3,706
MC Název UO
Emise - t/rok
PM10
SO2
NOx
CO
VOC
kg/rok
g/rok
Emise - g/rok
benzen
BaP
Hg
kt/rok
Cd
As
Ni
Pb
CO2
4
UO 85 - Náměstí Republiky
1,077
1,494
23,838
31,913
1,156
21,357
1,75
208,32
9,92
282,141
55,883
458,304
4,317
4
UO 86 - Bratří Mrštíků
0,329
0,413
10,755
14,059
5,008
10,227
1,018
41,243
2,679
53,753
33,994
85,959
1,252
4
UO 87 - Cacovická
0,885
1,479
3,26
5,278
0,918
0,845
0,079
208,32
9,92
282,141
55,883
458,304
2,79
4
UO 88 - Studená
0,234
0,112
1,393
0,7
0,11
0,196
0,019
13,02
0,62
17,634
3,493
28,644
1,465
4
UO 89 – H. Malířové-Haškova
0,114
0,149
15,291
19,739
2,249
14,924
1,489
0
0
0
0
0
0,599
4
UO 90 - Slavíčkova-Hakenova
0,024
0,001
5,21
6,742
0,009
5,139
0,512
0
0
0
0
0
0,271
4
UO 91 - Loosova
0,043
0,013
6,291
5,624
0,262
3,878
0,387
0
0
0
0
0
2,032
4
UO 150 - Divišova čtvrť
0,172
0,192
0,698
0,618
0,127
0,012
0
26,04
1,24
35,268
6,985
57,288
0,785
4
UO 272 - Soběšice-jih
2,009
2,266
8,306
13,641
1,303
5,69
0,558
312,48
14,88
423,212
83,824
687,456
2,683
4
UO 282 - Soběšice-sever
0,098
0,007
1,776
2,348
0,007
1,799
0,179
0
0
0
0
0
0,018
4
UO 289 - Soudní
0,158
0,104
4,823
5,671
0,099
4,056
0,05
13,02
0,62
17,634
3,493
28,644
1,333
4
UO 290 - Spolková
1,534
2,485
1,229
6,866
1,345
0,302
0,005
351,54
16,74
476,114
94,302
773,388
0,878
5
UO 94 - Zábrdovická
0,533
0,747
9,763
13,063
0,47
8,584
0,241
104,16
4,96
141,071
27,941
229,152
2,335
5
UO 95 - Svitavská strouha
0,066
0,028
5,406
0,703
0,388
0
0
0
0
0
0
0
5,985
5
UO 109 - Životského
0,376
0,746
5,512
5,715
3,798
2,132
0,21
104,16
4,96
141,071
27,941
229,152
4,214
5
UO 110 - Klíny
1,307
1,778
9,606
13,454
3,328
6,517
0,642
247,38
11,78
335,043
66,361
544,236
4,043
5
UO 111 - Rokycanova
0,887
1,921
23,487
30,483
1,165
18,32
0,242
273,42
13,02
370,311
73,346
601,524
5,106
5
UO 112 - Vančurova
0,048
0,093
1,972
2,477
0,062
1,682
0,167
13,02
0,62
17,634
3,493
28,644
0,448
5
UO 113 - Nopova
0,261
0,554
6,491
7,651
0,366
4,412
0,439
78,12
3,72
105,803
20,956
171,864
2,434
5
UO 115 - Balbínova
0,319
0,295
2,337
1,121
0,394
0,02
0,001
39,06
1,86
52,902
10,478
85,932
2,756
5
UO 116 - Akáty
0,117
0,005
13,826
17,629
0,103
13,447
1,341
0
0
0
0
0
1,168
5
UO 117 - Podsednická
0,021
0,004
3,557
3,999
0,037
2,969
0,296
0
0
0
0
0
0,821
5
UO 118 - Stará osada
0,127
0,097
20,29
25,909
0,09
19,302
1,189
13,02
0,62
17,634
3,493
28,644
1,279
5
UO 119 - Markéty Kuncové
0,596
1,095
12,667
18,509
0,613
11,825
1,176
156,24
7,44
211,606
41,912
343,728
1,168
5
UO 120 - Skorkovského
0,941
1,833
24,566
32,753
1,298
20,495
2
260,4
12,4
352,677
69,853
572,88
4,203
5
UO 121 - Sídliště Juliánov
0,447
1
24,342
32,223
0,021
22,053
2,119
618,42
26,855
454,269
65,113
1 334,29
0,698
5
UO 122 - Bílá hora
2,64
14,798
232,95
44,137
2,398 211,597
1 615,20 4 080,10 216 514,26
28 239,20
19,136
6
UO 123 - Tržní
0,055
0,003
11,779
15,498
0,111
11,937
0,35
0
0
0
0
0
0,524
6
UO 124 - Charbulova
0,222
0,464
5,36
5,949
2,141
3,374
0,335
65,1
3,1
88,169
17,463
143,22
2,55
6
UO 125 - Slámova
0,378
0,739
15,846
19,465
0,663
12,807
1,276
104,16
4,96
141,071
27,941
229,152
3,438
6
UO 126 - Kneslova
0,103
0,005
27,354
33,42
0,044
24,023
0,802
0
0
0
0
0
1,291
103
16 350,08 18 267,57
MC Název UO
Emise - t/rok
PM10
SO2
NOx
CO
VOC
kg/rok
g/rok
Emise - g/rok
benzen
BaP
Hg
kt/rok
Cd
As
Ni
Pb
CO2
6
UO 127 - Léčebný ústav
0,107
0,046
8,003
5,737
0,25
3,411
0,34
0
0
0
0
0
11,068
6
UO 128 - Faměrovo náměstí
0,752
0,93
33,931
43,257
0,53
28,972
1,036
130,2
6,2
176,338
34,927
286,44
1,124
6
UO 129 - Hájecká
0,41
0,851
5,984
8,22
3,917
2,908
1,154
69,552
26,082
27,099
749,318
0,869
2,702
6
UO 130 - Černovická terasa
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
6
UO 131 - Pod vlárskou tratí
0,059
0,002
15,676
19,494
0,224
14,161
1,416
0
0
0
0
0
0,548
7
UO 99 - Jatky
0,016
0,002
2,929
3,3
0,022
2,459
0,021
0
0
0
0
0
0,598
7
UO 103 - Brněnská
4,656
5,981
38,819
38,471
0,545
26,65
32,571
187,704
15,896
468,526
624,475
668,036
5,271
7
UO 104 - Černovické nábřeží
0,012
0,001
3,52
4,261
0,02
2,998
0,037
0
0
0
0
0
0,117
7
UO 105 - Klášterského
0,083
0,184
0,829
0,606
0,128
0,007
0
26,04
1,24
35,268
6,985
57,288
0,982
7
UO 106 - Komárovská
0,302
0,471
2,542
1,375
1,939
0,022
0,001
65,1
3,1
88,169
17,463
143,22
2,844
7
UO 107 - Mariánské náměstí
0,408
0,394
14,58
15,794
0,337
10,471
0,267
52,08
2,48
70,535
13,971
114,576
3,997
7
UO 108 - Hněvkovského
0,244
0,083
34,392
26,776
0,932
18,419
0,226
0
0
0
0
0
9,231
7
UO 207 - Bednářova
0,131
0,01
39,302
45,473
0,137
31,128
0,763
0
0
0
0
0
2,285
7
UO 208 - Královka
0,116
0,092
21,886
27,958
0,386
20,235
0,859
13,02
0,62
17,634
3,493
28,644
0,258
7
UO 209 - Kšírova
25,627
2,876
11,935
17,23
2,215 215,057
16,441
558,42
58,74 1 746,52
2 802,57
2 407,17
13,999
7
UO 210 - Řehákova
0,842
1,928
8,419
9,555
1,274
2,772
0,035
273,42
13,02
370,311
73,346
601,524
6,636
7
UO 211 - Lány
0,603
0,212 103,558 122,895
3,266
85,003
3,891
26,04
1,24
35,268
6,985
57,288
3,491
7
UO 212 - Dolní Heršpice
0,752 163,971 193,735 13,793 131,956
1,632
104,16
4,96
141,071
27,941
229,152
4,475
7
UO 213 - Vídeňská-sever
0,311
0,031
44,903
49,876
1,112
35,124
3,517
0
0
0
0
0
5,917
7
UO 214 – D. Heršpice-zahrádky
0,005
0
1,084
1,352
0,003
1,006
0,1
0
0
0
0
0
0,075
7
UO 215 - Přízřenice
0,051
0,013
8,981
9,031
0,777
6,416
0,429
0
0
0
0
0
2,491
7
UO 216 - Vídeňská-jih
0,458
0,018
52,12
61,287
1,985
43,554
4,36
0
0
0
0
0
5,843
7
UO 217 - Přízřenice-zahrádky
0,003
0
0,912
1,155
0,001
0,848
0,085
0
0
0
0
0
0,017
8
UO 197 - Morávkovo náměstí
0,245
0,217
8,534
7,213
0,5
4,781
0,203
26,04
1,24
35,268
6,985
57,288
5,762
8
UO 198 - Ukrajinská
0,147
0,041
15,86
17,997
0,283
13,62
1,152
0
0
0
0
0
8,412
8
UO 199 - Okrouhlá
0,118
0,035
13,909
14,578
0,233
10,764
0,991
0
0
0
0
0
7,675
8
UO 200 - Pomologický ústav
0,194
0,006
69,506
80,192
0,055
53,914
1,106
0
0
0
0
0
1,636
8
UO 201 - Kejbaly
0,384
0,14
28,38
15,239
1,264
9,909
0,986
0
0
0
0
0
15,653
9
UO 202 - Klobásova
0,528
0,833
33,362
39,228
0,524
24,851
0,483
117,18
5,58
158,705
31,434
257,796
2,721
9
UO 204 - Mikuláškovo náměstí
0,281
0,135
35,962
41,263
2,417
29,991
1,958
13,02
0,62
17,634
3,493
28,644
12,897
9
UO 205 - K Moravanům
0,215
0,181
58,148
67,869
0,095
44,723
0,556
26,04
1,24
35,268
6,985
57,288
0,019
0,79
104
MC Název UO
Emise - t/rok
PM10
9
UO 206 - Jihlavská-fakultní nem.
9
UO 275 - Sevastopolská
10
10
10
SO2
NOx
CO
VOC
kg/rok
g/rok
Emise - g/rok
benzen
BaP
Hg
kt/rok
Cd
As
Ni
Pb
CO2
0,006
0
1,514
2,03
0
1,555
0,103
0
0
0
0
0
0
0,25
0,022
42,661
48,133
0,253
32,343
0,42
0
0
0
0
0
4,906
UO 29 - Nový Lískovec-sever
0,317
0,114
20,435
25,831
0,127
19,315
1,925
13,02
0,62
17,634
3,493
28,644
1,968
UO 30 - Nový Lískovec-jih
0,066
0,012
11,294
13,594
0,078
10,197
0,388
0
0
0
0
0
2,327
UO 31 - Kamenný vrch
0,325
0,289
6,178
3,854
0,699
2,399
0,238
39,06
1,86
52,902
10,478
85,932
10,917
11
UO 24 - Libušino údolí
0,283
0,377
6,944
9,522
0,251
6,792
0,322
52,08
2,48
70,535
13,971
114,576
1,643
11
UO 26 - Myslivna
0,033
0,001
6,327
8,756
0,008
7,006
0,697
0
0
0
0
0
0,251
11
UO 32 - Kohoutovice-sever
0,274
0,127
12,845
11,088
0,409
7,649
0,762
13,02
0,62
17,634
3,493
28,644
8,199
11
UO 274 - Kohoutovice-jih
0,25
0,13
13,336
12,22
0,399
8,382
0,836
13,02
0,62
17,634
3,493
28,644
8,51
11
UO 291 - Mladá hora
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
12
UO 53 - Veslařská
0,008
0,002
1,401
1,577
0,01
1,163
0,116
0
0
0
0
0
0,305
12
UO 54 - Křemelky
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
12
UO 55 - Jundrov-střed
0,772
0,512
5,575
5,085
0,393
2,544
0,25
65,1
3,1
88,169
17,463
143,22
3,497
12
UO 56 - Jundrov-sever
0,011
0,002
0,832
0,122
0,036
0
0
0
0
0
0
0
1,086
12
UO 57 - Jundrov-jih
0,059
0,096
1,277
0,489
0,118
0,003
0
13,02
0,62
17,634
3,493
28,644
2,102
12
UO 58 - Holedná
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
12
UO 294 - Výšina
0,171
0,189
1,403
1,936
0,114
1,075
0,106
26,04
1,24
35,268
6,985
57,288
0,372
13
UO 178 - Náměstí 28.dubna
0,658
0,495
14,443
17,924
0,378
12,822
1,274
65,1
3,1
88,169
17,463
143,22
3,444
13
UO 179 - Přístavní
0,061
0,011
8,23
9,048
0,105
6,758
0,674
0
0
0
0
0
3,132
13
UO 180 - Bystrc-jih
0,142
0,037
15,48
17,315
0,274
12,895
1,285
0
0
0
0
0
8,138
13
UO 181 - Údolí oddechu
0,258
0,634
0,36
1,735
0,343
0,024
0,001
91,14
4,34
123,437
24,449
200,508
0,362
13
UO 182 - Mniší hora
0,005
0,002
0,362
0,072
0,014
0
0
0
0
0
0
0
0,43
13
UO 183 - Vejrostova
0,23
0,075
17,658
14,552
1,106
10,343
1,029
0
0
0
0
0
17,579
13
UO 184 - Rakovec
0,206
0,192
7,785
10,475
0,13
7,831
0,779
26,04
1,24
35,268
6,985
57,288
0,861
13
UO 185 - Kozí horka-Chochola
0,017
0
3,897
5,202
0,001
3,987
0,398
0
0
0
0
0
0,038
13
UO 186 - Myslivna-Obora
0,274
0,459
0,277
1,391
0,246
0,155
0,014
65,1
3,1
88,169
17,463
143,22
0,102
13
UO 187 - Hrad Veveří
0,036
0,09
0,016
0,241
0,048
0,003
0
13,02
0,62
17,634
3,493
28,644
0,01
13
UO 188 - Kočičí žleb
0,006
0
1,08
1,571
0
1,284
0,128
0
0
0
0
0
0
13
UO 189 - Polesí Žebětín
0,092
0,007
0,408
0,527
0,006
0,403
0,04
0
0
0
0
0
0
13
UO 190 - Pohádka máje
0,091
0,007
0,215
0,267
0,006
0,204
0,02
0
0
0
0
0
0
14
UO 191 - Kníničky
0,269
0,374
5,836
7,573
0,237
4,943
0,492
52,08
2,48
70,535
13,971
114,576
1,225
105
MC Název UO
Emise - t/rok
PM10
SO2
NOx
CO
VOC
kg/rok
g/rok
Emise - g/rok
benzen
BaP
Hg
kt/rok
Cd
As
Ni
Pb
CO2
14
UO 192 - Sokolská
0,002
0
0,138
0,033
0,005
0
0
0
0
0
0
0
0,154
14
UO 193 - Líchy
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
14
UO 194 - Trnovka
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
14
UO 195 - Pod Trnovkou
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
14
UO 196 - Zouvalka
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
15
UO 59 - Kristenova
0,233
0,285
5,209
6,399
0,198
4,28
0,14
39,06
1,86
52,902
10,478
85,932
1,475
15
UO 60 - Jundrovská
0,584
0,75
20,645
27,71
0,952
20
1,383
104,16
4,96
141,071
27,941
229,152
2,701
15
UO 61 - Bystrcká
0,108
0,013
2,445
2,289
0,042
1,64
0,02
0
0
0
0
0
1,043
15
UO 62 - Pastviny
0,151
0,103
1,565
0,633
0,135
0,008
0
13,02
0,62
17,634
3,493
28,644
2,407
15
UO 63 - U Svratky
0,126
0
26,483
37,06
0,001
29,408
2,68
0
0
0
0
0
0,026
15
UO 64 - Komínská Chochola
0,005
0
0,648
0,734
0,008
0,569
0,057
0
0
0
0
0
0,229
15
UO 65 - Komín-sever
0,181
0,292
4,691
2,604
0,362
0,69
0,055
39,06
1,86
52,902
10,478
85,932
6,536
15
UO 66 - Padělky
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
15
UO 67 - Netopýrky
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
16
UO 173 - Sídliště Jabloňová
0,215
0,382
8,057
6,957
0,356
4,245
0,422
52,08
2,48
70,535
13,971
114,576
4,963
16
UO 174 - Vozovna Medlánky
0,106
0,093
2,983
3,677
1,878
2,518
0,151
13,02
0,62
17,634
3,493
28,644
0,699
16
UO 175 - Náměstí Odboje
0,142
0,105
1,226
0,466
0,102
0,008
0
13,02
0,62
17,634
3,493
28,644
1,44
16
UO 176 - Kytnerova
0,046
0,093
1,506
1,816
0,063
1,155
0,115
13,02
0,62
17,634
3,493
28,644
0,454
16
UO 177 - Bosně
0
0
0,014
0,003
0,001
0
0
0
0
0
0
0
0,017
17
UO 159 - Banskobystrická
0,326
0,399
9,782
8,623
0,409
5,421
0,139
52,08
2,48
70,535
13,971
114,576
6,331
17
UO 160 - U Kuřimské
1,066
0,138
32,922
43,629
0,194
33,161
1,162
13,02
0,62
17,634
3,493
28,644
2,335
17
UO 161 – Sídl. Žitná-Kuřimská
0,341
0,128
35,03
42,162
0,375
31,431
0,73
13,02
0,62
17,634
3,493
28,644
8,113
17
UO 162 - Družstevní
0,037
0,022
2,714
0,684
0,117
0,133
0,013
0
0
0
0
0
3,491
17
UO 163 - Pod Malou Babou
0,114
0,016
2,161
1,304
0,074
0,559
0,055
0
0
0
0
0
2,015
17
UO 164 - Žilkova
0,059
0,094
4,055
4,871
0,075
3,437
0,279
13,02
0,62
17,634
3,493
28,644
0,813
17
UO 165 - Palackého náměstí
0,178
0,113
6,772
6,283
0,163
4,284
0,427
13,02
0,62
17,634
3,493
28,644
3,231
17
UO 166 - Sídliště Hapalova
0,124
0,006
29,471
37,551
0,257
28,063
0,367
0
0
0
0
0
1,183
17
UO 167 - Dolnice
0,121
0,014
5,145
5,415
0,054
3,902
0,389
0
0
0
0
0
1,421
17
UO 168 - Řečkovice-nádraží
0,196
0,312
6,323
1,113
5,065 303,137
0
39,06
1,86
52,902
10,478
85,932
8,432
17
UO 169 - Řečkovický mlýn
0,182
0,451
0,08
1,204
0,238
0,017
0
65,1
3,1
88,169
17,463
143,22
0,049
17
UO 170 - Kobylín
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
106
MC Název UO
Emise - t/rok
PM10
SO2
NOx
CO
VOC
kg/rok
g/rok
Emise - g/rok
benzen
BaP
Hg
kt/rok
Cd
As
Ni
Pb
CO2
17
UO 171 - Tumaňanova
0,439
0,827
2,876
4,419
0,482
1,545
0,152
117,18
5,58
158,705
31,434
257,796
1,487
18
UO 249 - Karlova
0,499
0,653
12,911
17,511
0,421
11,951
1,19
91,14
4,34
123,437
24,449
200,508
1,406
18
UO 250 - Selská
0,289
0,37
7,212
8,663
0,304
5,515
0,55
52,08
2,48
70,535
13,971
114,576
1,715
18
UO 251 - Maloměřické nádraží
0,027
0,008
3,603
3,148
0,06
2,149
0,215
0
0
0
0
0
1,763
18
UO 252 - Cacovický mlýn
6,349 101,963
68,121
12,287
3 004,27 14 240,88 13 151,93 7 768,37 143 465,86 201 205,70
87,397
18
UO 253 - Jarní
0,104
0,182
0,323
0,53
1,944
0,007
0
26,04
1,24
35,268
6,985
57,288
0,347
18
UO 254 - Pod Hády
0,111
0,272
0,158
0,744
0,147
0,01
0
39,06
1,86
52,902
10,478
85,932
0,16
18
UO 256 - Hlaváčova
1,601
1,968
3,165
7,368
1,105
1,666
0,022
273,42
13,02
370,311
73,346
601,524
1,545
18
UO 257 - Bílovická-výpustky
0,526
0,575
4,551
5,579
0,382
2,915
0,036
78,12
3,72
105,803
20,956
171,864
2,337
18
UO 258 - K Bílovicím
0,009
0
2,181
2,893
0,001
2,215
0,027
0
0
0
0
0
0,041
18
UO 259 - Hradiska
0,258
0,197
0,403
0,562
0,121
0,016
0
26,04
1,24
35,268
6,985
57,288
0,408
18
UO 260 - Holé hory-Líchy
0
0
0,006
0,001
0
0
0
0
0
0
0
0
0,007
19
UO 114 - Vinohrady
0,183
0,01
20,365
27,16
0,717
20,964
2,089
0
0
0
0
0
0,606
19
UO 292 - Na mateří
0,028
0
6,571
8,832
0
6,778
0,676
0
0
0
0
0
0
20
UO 234 - Trnkova
0,606
0,612
11,826
7,672
0,631
3,448
0,342
78,12
3,72
105,803
20,956
171,864
9,746
20
UO 235 - Líšeň-jih
0,03
0,002
6,575
8,304
0,015
6,25
0,624
0
0
0
0
0
0,452
20
UO 236 - Líšeň-cihelna
0,015
0,002
2,816
3,183
0,021
2,3
0,23
0
0
0
0
0
0,512
20
UO 237 - Pod Stránskou skálou
15,483
0,014
8,51
10,735
6,691
6,165
9,327
278,352
30,928
921,345
1 532,99
1 260,32
8,039
20
UO 238 - Kubelíkova
0,716
1,032
5,201
6,08
0,656
2,213
0,217
143,22
6,82
193,972
38,419
315,084
3,45
20
UO 239 - Líšeň-sever
0,11
0,012
22,442
27,843
0,209
20,995
2,094
0
0
0
0
0
2,331
20
UO 240 - Kostelíček
0,093
0,008
0,203
0,044
0,014
0,005
0
0
0
0
0
0
0,216
20
UO 241 - Líšeň-zámek
0,397
0,476
4,384
4,802
0,327
2,515
0,185
65,1
3,1
88,169
17,463
143,22
2,306
20
UO 242 - Holzova
0,206
0,191
9,008
11,955
0,124
8,768
0,128
26,04
1,24
35,268
6,985
57,288
0,679
20
UO 243 - Mariánské údolí
0,378
0,471
2,23
3,151
0,282
1,377
0,135
65,1
3,1
88,169
17,463
143,22
0,958
20
UO 245 - Staré Zámky
0,1
0,007
2,31
3,033
0,007
2,3
0,229
0
0
0
0
0
0,011
20
UO 246 - Velká Klajdovka
0,003
0
0,666
0,838
0,002
0,63
0,063
0
0
0
0
0
0,048
20
UO 247 - Anaklety
0,039
0,09
0,552
0,952
0,048
0,544
0,054
13,02
0,62
17,634
3,493
28,644
0,01
20
UO 248 - Chochola-rybník
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
20
UO 283 - Líšeň-východ
0,186
0,017
0,579
0,328
0,027
0,192
0,019
0
0
0
0
0
0,415
21
UO 133 - Černovičky-Podstr.
0,325
0,373
23,485
30,02
0,224
21,144
1,676
52,08
2,48
70,535
13,971
114,576
0,837
21
UO 134 - Stránská skála
0,036
0,09
0,02
0,242
0,048
0,003
0
13,02
0,62
17,634
3,493
28,644
0,014
4,157 391,518
107
MC Název UO
Emise - t/rok
PM10
SO2
NOx
CO
VOC
kg/rok
g/rok
Emise - g/rok
benzen
BaP
Hg
kt/rok
Cd
As
Ni
Pb
CO2
21
UO 229 - Přemyslovo náměstí
0,414
0,394
14,314
16,502
0,405
11,413
0,846
52,08
2,48
70,535
13,971
114,576
3,902
21
UO 231 - Tilhonova
0,119
0,192
7,69
7,999
0,179
5,263
0,638
26,04
1,24
35,268
6,985
57,288
2,503
21
UO 232 - Šlapanická trať
0,093
0
37,03
43,163
0
28,812
0,358
0
0
0
0
0
0
21
UO 233 - Tuřanka
14,951
16,392
66,636
84,372
3,003
51,177
3,474
2 466,56
123,881 3 321,69
867,857
5 383,49
8,443
21
UO 284 - Slatina-sídliště
0,42
0,388
10,93
7,73
0,224
5,059
0,625
0
0
0
0
0
5,634
21
UO 285 - Hviezdoslavova
0,134
0,005
32,601
41,876
0,29
31,322
3,035
0
0
0
0
0
0,91
22
UO 218 - Tuřany
0,786
0,947
33,592
40,749
1,222
27,421
2,31
130,2
6,2
176,338
34,927
286,44
4,492
22
UO 220 - Pod Švédskými šanc.
0,202
0
76,162
89,982
0
60,972
1,032
0
0
0
0
0
0
22
UO 221 - Kněžské háje
0,014
0
3,211
3,552
0,25
2,564
0,256
0
0
0
0
0
0,455
22
UO 222 - K Sokolnicím
0,071
0
19,915
25,37
0
18,558
1,855
0
0
0
0
0
0
22
UO 223 - Brněnské Ivanovice
0,869
0,491
67,94
77,389
0,601 317,124 131 179,86
65,1
3,1
88,169
17,463
143,22
5,05
22
UO 224 - Kaštanová
0,315
0,281
64,159
76,215
0,355
52,059
2,015
39,06
1,86
52,902
10,478
85,932
2,074
22
UO 225 - Na návsi
0,285
0,382
7,644
8,176
0,29
5,106
0,509
52,08
2,48
70,535
13,971
114,576
2,816
22
UO 228 - Holásecká jezera
0,101
0,007
3,367
4,081
0,006
2,856
0,035
0
0
0
0
0
0
22
UO 265 - Dvorska
0,224
0,108
0,703
0,55
0,08
0,156
0,015
13,02
0,62
17,634
3,493
28,644
0,59
23
UO 266 - Chrlice
1,131
1,782
17,081
21,393
1,392
10,707
1,063
882,157
38,069
770,148
90,661
1 918,45
6,531
23
UO 267 - Splaviska
0,015
0
4,534
5,707
0
4,127
0,413
0
0
0
0
0
0
23
UO 268 - U přerovské trati
0,124
0
43,128
51,897
0
35,866
1,009
0
0
0
0
0
0
23
UO 286 - Roviny
1,816
0,31
15,173
12,229
0,282 787,574 310 557,15
39,06
1,86
52,902
10,478
85,932
4,948
24
UO 261 - Bosonohy-střed
0,702
0,678
12,991
14,837
0,515
9,361
0,932
91,14
4,34
123,437
24,449
200,508
4,69
24
UO 262 - Bosonohy-sever
0,404
0,203
14,155
19,182
0,12
14,289
1,315
26,04
1,24
35,268
6,985
57,288
0,168
24
UO 264 - U dálnice
0,251
0
98,803
115,52
0
77,378
1,795
0
0
0
0
0
0
25
UO 273 - Žebětín
1,561
1,291
16,656
21,408
2,825
13,439
1,007
169,26
8,06
229,24
45,405
372,372
7,474
25
UO 278 - Velká cena
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
25
UO 279 - Bešůvka
0,004
0
0,988
1,328
0
1,019
0,102
0
0
0
0
0
0
25
UO 280 - Farinova zatáčka
0,053
0
12,64
16,966
0
13,004
1,297
0
0
0
0
0
0
26
UO 269 - Ivanovice
0,54
0,576
8,11
9,61
0,389
5,875
0,327
78,12
3,72
105,803
20,956
171,864
2,556
26
UO 288 - Na Svobodné
0,129
0,004
31,796
41,023
0,024
30,715
0,488
0
0
0
0
0
0,706
27
UO 270 - Jehnice
0,66
0,496
3,531
3,978
0,328
1,849
0,041
65,1
3,1
88,169
17,463
143,22
1,755
28
UO 271 - Ořešín
0,264
0,2
0,833
0,648
0,138
0,016
0
26,04
1,24
35,268
6,985
57,288
0,919
29
UO 276 - Útěchov
0,23
0,111
1,015
0,446
0,099
0,013
0
13,02
0,62
17,634
3,493
28,644
1,145
108
109

2.1 MB

Transkript

Podobné dokumenty

Závěrečná zpráva (PDF, 4 631 KB)

289.9 kB

výroční zpráva 2015 - Brněnské vodárny a kanalizace, as

bílovický 1 | 2016 - Obec Bílovice nad Svitavou

VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE HL. M. PRAHY

AVCR 2007.cdr - Akademie věd České republiky

Duben 2014 - Brno

Elektronické číslo Areportu 7/2005 ve formátu PDF

openMagazin 6/2009

Výroční zpráva regionální organizace TOP 09 Brno

Jaroslav Dušek v pyšelské sokolovně 7. června 2008 v 19