K. Šrníd: Prázdný lokál Erotika a literatura Vrátí Slavii

Transkript

K. Šrníd: Prázdný lokál Erotika a literatura Vrátí Slavii
Z obsahu:
11
;68-
J. Procházka: A co si o tom myslíte vy?
B. Pasternak: t}oktor Živago (ukázky)
Máme ich ozaj radi {anketa)
K. Šrníd:Prázdný lokál
S. Jílek: Wlro is who W. Matuška
Erotika a literatura
U myšleriek Epikúra
Fotograf něhy
M. Novotný: Básníkův život visí jerronr
na niti
J. Kavan: BBC se plácla přes kapsu
Vrátí Slavii slávu? (zpor'čď trenóra
Havránka)
P. Bláha: Fo hospodách jako rrcho vlasti
(test
MY
68)
I
ío
l.)
17
š}1
2$
34
Jn
.}Ó
&ió
5b
6t
Grafická úprava obálky |. Kovařík.
MY ó8 o Politickokulturni čosopis o Vydóvó Ústřední výbor ČSM
v Mlodé Írontě o RočníkV.
Redokce: Gorkého nóm. 24, Proho í. Telefon: 2210 41,
ŠéÍredoktorVlodimír M_otes; zóstupce šéfredoktoro M. Novotný
(vnitropolit..rubiiko);. K. Zemon, J. Tvizník (záňr.'rubriko); D. Broueá
(sp-o'É. rubriko); J. Mlodějovský (ormódo 'o brorrrnost)i P. Prouzo,
"
l. Pechor (kult.
rLrbriko); J.-Kovořík (groÍickó úprovo).
Tiskne Mír, novinóřské zóvody, n' p., zóvod 2, provoz 23, opletolcvo
ulice 3,'.Proho- 1.
jednou měsíčně.Rozšiřuje PNS, ceno jecincho výtisku 4'- 'Vychózí
Kčs, předplotné přijímó koždý póštovní úřo'd o'do_
ručovotel..'objednóvky do zohroničívyřizuje Pi\š, ústrední.*p"di."
tisku, .oddě|ení vývoz tisku,. Jindřišskó ulice- 14, Proho 1. Nevyž'ódcné
rukopisy, íotogrofie o kresby se nevrocejí'
Uzóvěrko toho.to číslobylo 2. 10. 19ó8' Místo o dotum vydóní (podle
výrobního g'gÍikonr"ri: Proho, 15' 11, 1968,
@ MIodó fronto 19ó8.
a cosi otom
myslíte vy?
,,Čim se zabýváte ve svých těŽkých chvílích?"
Ian Patočka, Liberec
V TĚŽKÝCH CHVILÍCH kaŽd'ý z
rrás reaguje jinak.
}e to logické, nebot jsme různí.Někdo se u příleŽi_
PRo MY ó8 píŠrsPlsoVATEt JAN
procház[<a
tosti osobních i obecnějších katastroť otrrací k Bo_
hu. Kdekdo se spÍšzabývá alkoholem, labilní část
mužťtvyhleclává právě po národnÍch porážkách
s'tejně labilní Ženy a s'po,Iečně ho,ldujÍ únikovým
radovárrkám, které naše obtíŽnépostavení v Evropě
pochopÍte1ně nemohou nikterak pozitivně ovlivnít.
Povšiml jsem si, Že osobní slabosti jsou snáz onrluviteIné, zarámujeme-li je drtivou mezinárodnÍ situací. Význarnnějšíjednotlivci u příležÍtirstiiako_
výchto přestávek v trárodnÍm dění sepisují paměti,
zapislljÍ hlavně věci, které se nestaly, a výroky,
o kterých se domnívají, že je skutečně řekli, a
títnto zptisobem se snaži zamlžÍt,kdo vlasttrě trejzásluŽněji zkaňhal náš národnÍ osud"
Já se ve chvílÍch krÍzípravidelrrě utíkám do ves_
míru. Samozřejmě v četbě. Čtrr uŽ léta o létání'
Oclebírám odborné časopÍsy,rád tra toto téma ho_
vořím se speciaiisty" Sám nechápu, jak můŽu mít
rád to, če]ro se vlastně nejvíc bojím. A já se hrozrrě
bo;ím létárrí. Potryb stroje t쎚ího neŽ je mlátička
nad střechauri domťr. je pro mne přes všechnu teo_
řetickoll přÍpravenost vždycky znovtl a zftovLl z,áhadou. Dokud tyto mechanismy spoléhaIy na ta1r
vrtulí, přece jenonr jsem mě1 pocit, Že je to loglcké.
Jakmile se mnohein většÍkrabice začaly mnohem
rychle|i vznášet bez vrtulÍ, vzdaL jsem se moŽnosti
příjítvěcem na kloub' A čtu si o letectví asi tak,
jakc si čteme o KilimanciŽaru; bereme na vědomí,
Že to existrije, ale současně jsrne trochu rádi, Že
s tím nemáme nic společného.Na jakoukoliv cestu
do zahraničíse vydávám, aŽ kdyŽ uŽ skutečně nenÍ
zbytí, celá rodÍna mě doprovází rra letiště, všeclrny
líbám, v duchu si dělám bilanci dosavadního Života,
myslím na předky, kteří už také o'dešli na onen svět,
jeno'm smÍřen s tím, Že je to m'oŽná moje p'o'slední
cesta, mohu vstoupit do kabiny a opásat se bezpečnostnÍmipopruhy. Na všechny cesty si beru
černý oblek, bílou košÍli,jsenr oholetr, ostrYíhán,
umyt. Když mi nedávno kdosi říkal, abych z jakýchsi důvodůkamsi odletěI, dost dobře jsem ne_
chápal, proč bych riziku v povětří měl dávat před_
nost před stejným rizikem ve svém vlasltním bytě. AIe
rnnohem raděJi neŽ letadly, se v duševnímrozpolo_
Želí zabývám blíŽe neurčenýmÍ létajícímipředměty.
Nad články o Martanech pociťuji slaboun'ké mra_
zeni v zádech, zdá se mi, Že by naše s]oŽité poz€m_
ské problémy přece jenom mohly být neočekávaně
vyřešeny. A to možná dokonce skvěle. Jestliže ku_
příkladu o našem národě uŽ čtvrtéstoletí neustále
rozhoduje někdo jiný, nepřipadato by mÍ nenof
málrrí, kdyby zčis,ta jasna i o našípianetě rozhodl
někdo odjinud, kdo by o tom, co se na glÓbu děje,
neměI ve skutečtrostÍ ani tušení. Já se totiŽ nedomtrÍvám, Že by civilizace někde mimo ZemÍ mohla
být zaostalejšÍ, brutálnější a mohla se ubírat tak
zásadně omylnými cestami. Děti jsem uŽ dávno při_
pravil na tuto eventualitu a řekl jsem jim, že terasa
našeho domu je dostatečně prostorná, aby na rrí
menší talíř mohl přistát' Možná vystoupÍ z taliře
muŽíčeka osloví nás hanácky' řekl jsem" StaršÍ
dcera mě upozornila, že kdyby vystoupil, že by nás
asi oslovil jinak, protože i pro Marťany je p.ochopiteině výhodnějšÍ osvojit si světový jazyk, neŽ ztrá^
cet čas nářečím nějakých sedláků.
Po chvilce přemýšlení jsem jí dal za pravdu.
A pak jsen se skutečně sta'l svědkem té hÍstorické
události. V noci, Většina věcÍ, které nepředvídáme,
se děje právě v rroci' Vyšel jsem na terasu, dÍval
jsem se tínt smět'em, kterým jsem se díval jedné
srpnové noci, kdy houfně přistávala letadla, která
jsem mylně považoval za stroje pronajaté Čedokem
k
hrornadné přeprariě rekreantťt.
A pravě V
tnnl
srněru se ve vzduelru polrybovala bílá svÍticÍ koule.
Řekl bych, Že klouzala. VeliCe pomalu, majestátrrě,
maličko klesala' jakoby zavěšena na neViditelném
mechanickém rameni obrovské síly. Nebyl to ani
meteorit, ani prskavá světlice, spíšto byla mléčrrá
tichá báň.
A pak zničehonic zrůžověja.
PrYesně tak, jak to popisova1 jeden Brazilec, který
chytal ryby a ta báň se snesla kousek od něho do
vrbového houští. To je skvělél napadlo mě. Za]ínrá
se o nás nejenom oSN, ale Í Martani.
Děti! obrátil Jsem se do pokoje. UŽ jsou tacly! řekt
_
ó
StěŽu.;'ete si,
že jste nedostali koupit Procházkovu knihu PoLITIKA
PRo KAŽDÉH].zďá se, Že k jejímu novému vydánÍ asi
v nejbližšídobě nedo'ide. IPokud ano, budeme vás itl_
folmovat.] Protože však Po]itika pro každého je sesta_
vena převážně z článkůotištěných v našenr časopise,
nabízílne vám za ni jistotl náhradu. Máme totiŽ k dis_
pozici řaclu starších čísels Procházkovými úvahami.
IMůŽeme vám je prostřednictvÍm PNS poslat na dobírku.
Adresa:
5eznam:
MY 68, Gorkého 24, Praha 1"] Zde je
jejich
: Čo říkáte problému amatéťismua profesiona_
lismu ve spsrtu?
MY 65/4 ; Proč se u nás neprrrmitaií včas úspěŠnézá_
padní filnry?
MY 65l'5 : Co si myslíte o administrativních zásazíeh
přoti některým českým filmům?
MY
6513
jsem. Ale treŽ jsnre se vrátili na terasu, byla plující Že nad Prahou }etěl bliŽe neurčený světelný předkoule pryč. Podívejte se, řekl jsern, jak je Praha mět. "
V noci hezkál
A od toho dne si mysiÍm, že to přece jenom neDcery i Žena se na mne podívaly tak, jak se na jsem já, kdo se v poslední době ve světě zbláznil.
mire ciívajíuž dost dlouilo"
A Že se možná přece jenom některé moje předtuchy
splní. Nejenom ty vesmírné.|á totiŽ sveřepě věřím,
Vzal sÍs prášky? řekla Žena.'
odešel jsem do koupelny a dost dlouho jsenr se za že i věci, které na první pohled vypadají jako pro_
zamknutými dveřmi sám na sebe díval do zrcadla' hrané a jako nenapravitelné, vůbec nemusí V toku
času působit negativně, naopak, všechno se v životě
MoŽná je to pravda, připouštěl jsem, možná jsem
pošetilých a snivých jednotlivců i národů mťrŽe
se zbláznil a nevím o tom. Někdy se t'o sťává obrátit k lepšimu
mnohem dřÍv, neŽ by kdokoliv
i mnohem důleŽitějšímlÍdem, dokonce celým odpo_ z nás řekl...
vědným kolektivťtm. Proč by se nemohl zbIáznít
jeden spisovatel? Rárro jsem si přečetl v novinách,
.
MY
MY
MY
MY
MY
MY
MY
MY
MY
My
65i6 : Co soudíte o generačnim problému?
65/11: Proč existuje Tuzex?
Ca si myslíte o životn! úrovni nás mladýclr?
66/3 : Jak je to s honorovárrím našiclr umělců?
60/7 : MohI lryste něco napsat o svých ideálech?
66/9 : Co si myslíte o protekci u nás?
66/10: Co soudÍte o rozporu mezi slovy a činy?
66/11: Jaký je váš názor na T. G. Masaryka?
66/12: Co si myslíte o budoucnosti?
66/1 :
Proč většina vzilělaných vedoucÍch holduie
6712
:
MY
6714
: Předepíšete někonu
MY
6715
:
,,modernímu způsobu života"?
k náhradě takov$ p63_
kvily, iako Kočár drr Vídně, Démanty noci
apod.?
za co iste ochoten iít boiovat se
v ruce?
zlrranÍ
MY 6716 : Co se tím v minulosti myslelo, když se hovo-
řilo o ,,zlatých českých rukách?"
: Co si mystíte o alkoholismu?
: 8o si myslíte o morální ochablosti našeho
MY
My
6717
6718
MY
MY
6719 :
67110:
MY
67111: Potlle iakých zásad vychováváte
67112: Co si nryslíte o voině?
MY
národa?
MůŽe být moderní člověk šťastný?
|sme vůbec schopni všechny současnépro-
blémy vyřešit?
své dcery?
: Není naše heslo Pravda vítězí,blut?
MY 68/2 : Co soudíte o tzv.
událostech?"
''strahovských
MY 68/3 : Co si myslíte o poslednich změnách v našem
lv{Y 68/1
státě ?
MY 68/4 : Co si myslíte o cenzuře?
MY B8/5 : Budete kandidovat do parlarrrentu? Máte ně_
iaký program?
MY 68/6 : Co je to vlastně ta demokratizace?
M:l 6817 : Co soudíte o členech KsČ, kteří věří v Boha?
Tento test se nebude pašnit
nebo čeruenat mnoŽstDÍm cifer,
či jinými uelice konkrétními
údajŽ. |eho nrÍmétk tomu totiŽ
nedáud' přÍliš mnoho přileŽitostÍ.
a asi bg ani
matematické
kalkulaae neunesl. Prostě by se
k němu jaksi nehod.ily. Úd"aie,
které u něm přece ien isou,
maÍi sloužit spíšek orientaci
čtendřů.
Po
hosp odáGh
j
aro
uQho
vlasti
Neni o čem mluuit, ušechno le u naulnách
Vtip V]adimíra Jiránka učinila noc z 2D. na 2.J.. srpna nahodilou hříčkou
histo.rie, histo,rickou učinila dobu, v nížbyl nakreslen. Kciyž jsem
se nlu
smá1 poprvé, poclruhé, po,desáté, s uvolněností, kterou si možná
teď uŽ
trochu glorifikuju, nenapadlo mne, že nás V redakci bucle v době jiné
Ínspirovat k jistému tématu. Neboť v novlnách uŽ všechno není. Známé
fermany Visí i u nás na viditetném místě a jsou ktlykoli k nahlédnutí.
L*?i':iíť,'i'"J3lu"*"nil"","ii'r
k'rát se drŽme Jiránkovy kresby.
y. Chtě'
unte'
$";:á;:";;;
[ff; :Í:::ť:*i
září a říjen.
ř:?'iil"{",iť'
ii?;#L{:l:'";i.,**4
ÍJu)r' večer mě'
|'osef Smrkovský
rozhlasový a televiznÍ projev k rnnichovskému výIočí'
Tentýž večel' se v Praze ht'ál hokej
Sparta*Brno.
P'očasíVcelku odpovídal,cl ročnídobě.
PETR BLÁHA I'
Restaurace u |ind'řišské uěŽe
ponaeu so. zart, tz\s--17vš-hoa.
Se mnou u stolu ,.ai ,yp,fti ,A.jSi
hosté. Chodí senr asi často, aie štam_
sasti se jinr těžko dá řÍkat, na to
je__ tahle hospoda moc rnálo
ktidná,
vůbec ne v ústranÍ pokojné čtvrti.
Za jídlem a pivem senr óhodí lidé
z mnoha podniků' továren a itrstitucÍ.
Pr=icházejÍ sem V montérkách i tnra_
vých oblecích s těsnými k'oši1,oVými
iímci, lze tu vidět i prokazatelné jn_
telektuáIy.
MáIo lidi má aspoň trochu rozhlecl.
a- sobý si mgslím, že ho mdm, isem
prostě
z těch, ktereÍm nestačízabez-
pečend existence, zUIášť teďka mE to
nemůže stačit. To se mluuí o pod'po-
ie
Dubčekoui, iednotě, čtou se re'zo.
Iuce, ale iá uám řÍkám, že dole lo
tak dobťa není. ŘÍkám uám, Že uět-
Šinélidí ie to úplně
ie itm
jedno, pod kým bud'ouiednó,
ctěIat a pro
eo budou dělat, ien kd"až iÍm to.po-
nese.
(:Í
_
NediDte se, už toho maii dost,
si D poslední době proděIali
málo? Chtěií mít chuÍli poko| odpo'
činout si od t0l1o Ušeho. Nakonec,
kdltž to tak Uezmete od toho ledna,
kdy se to honilo , '. angaŽuite se,
angaŽulte se, skoro každei se angaŽoual a Ic čemu to balo. PodíDeite se,
pane, kde dneska isme! Tam, kde
copak
isme byli, neŽ to Dšechno začalo'
I lcdgŽ se ta teď snad pořád Íeště
nezdá. AIe šrouby se budou utahot)et
uÍc a uíc a nám DLibeC nebude nic
platn!4,
iestli se
D MoskÚé usnesli na
tom, že něiakei akčni proqram platí
a
Že lednouý plénum bglo spráuný.
My jsme pťostě moc malá země n,1
to, abasme si mohli dělat, co nás
zrouna ted' napadne. Mockrát isme
Se o tom přesDědčili, mockrát
kda to nebude iirÚ'
a
lú-
čÍmjistá
NemůŽe to dopadnout dobíe,u žád-
!l: R e:j!ar!9, l!_y:!!:
ťe!Er-:!L:-j ]lÉ!-]6,30 hod.
se mn'ou u stolu sedí jen
pustro a prázdnc. Nic zajímavého se
neděje' nic zajÍmavéhose neřÍká.
Dlouho
jedna staiši paní a vůbec je tady
V jednu chvíli konečně něco. Dovnitř
vcházeji dva naši vojáci se samopaly
na
zádeclh.
'- ze to iso|J uoni? Ptd se mě paní.
'- Kdo?
* Rusoué
* AIe tc '..
jsou naši uoiáci.
_ Vile to určitě? A iakou to maii
na sobě tu, plosím Dás, tu... mundůr?
_
To už lec nosi ušichni'
Mně se zdá, že le to něiak hrozně podobllý tomu, co na s7bě no9ei
ty ruský vojáci'
._ Rdepak, ta naše látka Íe, myslírn,
te
sil.
ien abA; abllsme se zas
-nichNonezačuii'
Dopičit.
Paní odešla a íá Chvtám slova od
protějšího stolu' kde se až dosud
m1čelo'
62
^ iakouá Francie, uám řeknu, to
ie šťastná země p|oti nčLm. AIe ani
ta si dnesko nemliŽe beit uůbec ni-
po
připadě a budeme moc rócli,
nýnt
lt'daž z toha nebude atomouá uťtlka.
Rikám uá.m' bud.eme moc rádi. Copak
ua si. maslíte, Že si to Amerikáni nechají líbit, tollle!o? Poslouchelte cizí
rozhlas.
'_ Iistěže nen"Lollli nic děIat! AIe tell
Dubčelc ie dneska už Dařízenei. Nemíl
tada tu popularitu,tak uŽ clťruno lletli
nahoře. Ten chlap
je chudák a
ie
úplně tezmocnei a ien nlúŽe lcotka"i,
jak mu lÉkda iillel jrle pa tom fleku.
S podporau lidi můžeDadlžet ien
něiakei čas, ÍÍnaksi' za to nic ne-
to nenÍ nic platný'
To jsou výňatky z mcnologu mi
mořádně disponovaného asi 45letétro
pána. DVa Sp,olustolovníci se k tonu
koupÍ, takže mu
nevyjadřovali, ale zdálo s'e, Že jejich
bedťa tolík námahy nemohou ut-tést.
Hlout1li se nad svými sklenicemi a
zkoumali diollho je jich vnÍtřek, at
byl prázdný nebo
p1ný.
lll. Restaulace U |indřišské uěže
úterý 1. řÍilru, 16''-rr,30 ltod.
_ Taka sem slgšel, Že je to uŠechno
kDůli Číňanům.Kotik iich ulastně le?
šes/ se/ miliÓnů.
- PreJ
Prosím
uás, iak iste na to piiŠel?
No Dono se to říká, to ie paDda
a
IěClt šesl set miIiÓnů přizndDaiÍ Uoni.
Ve skutečnosti i€ iich mnohem uíc.
Pomalu Dosum set miliónů. Naposled.
jsem někde čet, že prÚ sedum set
osumdesát
_
'
No tak pak ie zbatečnÚ něCo prctÍ.
nim děIat, kdyŽ už maiÍ i atomouý
bomby.
* Tak isen
učera poslouchal taha
Smrkouskýho' To ie hrozný. Ploč lo
roDnou neřeknou
iak to Íe, dgrť
- cenu.
tohle nernd žriclnou
A proč ie
to ulastně, sakťa? Tak pěkně se to
u nás utDáveic, mné se to lÍbilo, Iidt
byli určitě spokoienÚ. Proč se uždgcky musi naiít někdo, krlo nds nenechd pořádně dejchat?
-- AIe dyť to ten smrkoÚský říkal
podle maě dobře, uon akoťót nlůŽe
ricl, co b!/s chtěI slaset.
IV. |ilrcčeslcá lestau|ace
@,,,o.
Jako prakticky němý čiověk, isem se
oc1 paní, která se mnou se(lěla u Sto'
lu dozvěděi, že:
_
moc ťúda Íezd"l D zimě na hora la-
_
_
ienže letos neuí, iak to ud'ětii
ŽoDat
odjÍŽdítotiž iako lodinna přísluŠníks manŽelem d'o Indie, kierý
ie tam poslón služebně a uráti še
až za rolc
* linak se tam těší,plotože nerada
zató.pí a tam bude u zimě U tétě
teplo
_ jindy by si uůbec nedouedla přeclstauit, Že ba měla odiet z domoua
na tak dloulto. Ale D téhle době je
to člouěku až přÍjemné
: .lada nás příštílok steÍně nic dobrého nečeká.
Jak rychle mluvila, tak rychle odešla. Zřejnrě rovnou cl'o Indi'e.
Da1ší rozmluva se uskutečnila mezi
dvěma asi dvacetiietými h,ochy:
_ Suobodnou Europu poslouchám
každei den, ale anE tam se toho moc
nedouÍš. Ast toho taky moc neuědÍ.
- Fult se douÍŠuic, než z našeho
rozhlasu.
_ No co
děIáš, to neuí'š, že si neje napadne? Toho
múžoudéIal, co
ředitele lim Uuhodili
'.
. io De
sDo'
bodný Europě hldsÍli, že to ie začáIek. Dšeho, ted' že přiidou dalšÍ, neimÍň prei padesfu lidÍ'
_ voni si tada uclěIajÍ, co budou
ie iasna. |enŽe 'třeba
iú si mas'to to
lím, že
tada někoho
p:řeChtít,
sl o
Naproti domu, kde bydlím, je dům jedné
Známé instituce.
Vyjdu-li do pátého pat_
ra našeho domu' díVá se na mlle Z Íam'
l'oho domu (přes Železný plůtek bal_
kónku jako skrz mříŽe Vězení] opršelý
nic děIat. Tak!] je to blbost. Můžem poltrét muŽe, ktelý stál 14 let V čele
beit rddÍ, že je to Důbec takhle.
tohoto státu. Když jsem se Clnes dosta'
DalšÍvýřečný čiověk, neurčitého vil v obVyklou hodinu na jisté místo,
kam se V určltých situacích uchylujc_
vzhledu, věku, ď vůbec všeho:
me všichni, lekl jsem se. V té aŽ k plá_ V soDětech jsem bal někatikrát. či
malé místnůstce Jedné centrální Ín_
Znd.m ta lidi dobře. SlezcLil isem
stituce na mne se zdi shlÍžel týž přísný
spaustu zemí, takže mám možnost muŽ
v postříbřeném rámu- Nejsem zrov_
srovnáuat. oni to uážně isou úplně na purÍtán
a už vůbec ne jeho stoupe_
lidi.
KdyŽ
se
to
tak
Úezme'
iinÚ
AIe
nec, ale V tu chvÍli jsem se styděl . . .
poznal isem se tam Ž s ÍnteligentnímŽ Vzpomněl jsem
si na EinsteinůV cit:rt,
Iidmi, uzpomenu sE na ně rád' t dnes- který jsme nedáVno v
,,myčku,, uveře;_
stane baužt a pak to teprue uuidíš.
- Ba ne, mA proti. nim nebud.eme
ka. ByI lsem tam' jak řÍkám několikťát. PoprÚé, to už ie dd'Uno, to tam
byla naše delegace ieště D čele se
starým zápolockam. ZroDna lsem si
tenklát prohlížel Kreml, kclyŽ tam
oni. přiieli taky. No to isme se na
Dšechno diuali úplně ilnak, dneska
si myslÍme, že isme chytiejšÍ, ale iá'
si myslím, že se
zase někdy ukóže,
Že |sme touhle dobou toho taka moc
neuěděli.
o tom, co nenrůžebýt v n,ovinách, se tedy mluví. Z toho, čemu jsem na'
slouctral 1'ako ucho v]asti, m.'hu ííci,že u piva se mluví převážně
,,o poli_
tice"' o všedních věcech pochopite]ně také. aanální staroSti
suŽujÍ dá]e,
ploboŽe n'epřestali existovat banální lidé. Běh
živrota se nezastavil, snad ani
nepřešel na jiný rytmus. Po dočasném zpomaiení se ubÍrá dál svo,u
vydupanou
širolkou pěšinou ,a já si říkám, Že je to hrůza' že ho
pťávět
President na klozetě
něm. Hrůza, Že ani to, c,o jsem
u
nelze za'sta,vit a
vy_
strolů slyšel, vtastně moc
nás nám rychle všednÍpřed o'číma,před našima
zajímavé nenÍ. Všechno u
očima tak, že cokoli odjínud by nám připadalo neoby,čejnějšíÁ
barevncjšÍ.
Všednímesi samÍ před sebou. Zvykáme sÍ na to, že všechno
v
novinách
být nemůže {,,vŽdyt, pr,osím vás, kde na světě to tak je?,,J
a tak si klábosíme po hospodách o Ženských, fotbale, p'ojitice a vůbe,c.
Když se teď díváÍnna Jiránkovy nakres]ené přátele, tak je
mi úzko. Pro,toŽe
mám najednou dojem, Že ty no.saté postavičky existujÍ s,kutečně
a právě teď,
v tuto {iobu' sedí u svých sklenic a neustále mluvÍ, jedna druhou překřikujíc.
NiIi: OSUD LIDI JAKO CELKU BUDE TA.
KoVÝ' lAKÝ sI ZASLUHUJi' Napadlo mě'
zda taky neplatí: v ČELE NÁR0DÚ
sToJÍ LIDÉ, jAKÉsI NÁRODY ZASLU_
HUJÍ. Zavrhl jsem sice tuhle myšlenku-,
i když v těchto drrech, kdy mámg v
čele Dubčeka a Svobodu. by se s nÍ
moŽná většina z nás
klidně ztotoŽnlla.
Řekl bych, Že se nám docela
daťÍ n-adáVat
obstojně
na špatné vlastnosti jiných
národů, jalio je nekulturnost, rregiamot_
nost' násilnictví . . . Nemyslím, že by'
chom
s tim měli přestat; ;ednax je io
navíc to bývá často i právaa.
p-řirozené;
Nikdy bychom však přitom neměli zapomÍnat na špatnéVlastnosti s V o j c. A
rozvěšovánÍ podobiZen bývalých pťesÍ.
dentů po pisoárech Veřejnýcb insiitucí
bych k nim rozhodně počÍtal.Na kul'
turnÍ zemi, ktelou chceme i]ýt, to zťov_
na moc kulturnÍ není. I když je mi ias_
né' že každý nórod. jako
má svó vrcňol.
ky, musÍ mít i své stoky a kanály...
Naštěstí ještě týž den jsem uslvšel
něco' V čem se fenomén národa pro_
jevil
pro mne
pří'
- aspoti
-uŽ vtudaleiro
jemnějšÍm
světlenovou za_
''znáš
týkací formuli nanlsto té ,,Jménem zá_
kona" ...?", zeptal se nrě kolega. Nc'
znám, řekl jsem. JSME
TE s NÁMI, řekl.
s VÁMI,
PÚ]DE_
v'
I\íates
ó3