Rukověť zahrádkáře 2006 (1 016,4 kB)

Vážení a milí pøátelé zahrádkáøi,
jsem opravdu potìšen, že dostáváte do rukou již tvrtou Rukovì
zahrádkáøe a hlavnì tím, že si již u Vás získala zna nou oblibu a že
vìtšina z Vás odborné poznatky, které Vám pøináší a nadále bude
pøinášet, využíváte pøi své zahrádkáøské innosti. Rukovì nechce, ani
nemùže suplovat asopis Zahrádkáø. Bude vždy pøinášet ponìkud jiné
spektrum odborných lánkù a v letošní, která je svým rozsahem
obsáhlejší než ty pøedchozí, Vám pøinášíme i nejrùznìjší informace
o innosti Svazu. Pøi rozhovorech s øadou lenù jsem si ovìøil, že tyto
informace Vám chybí. Vydáváme sice Vìstník, ale ten se v lepším
pøípadì dostane k nìkolika funkcionáøùm ZO, ale já bych byl rád, aby
o všech svazových aktivitách byli informováni všichni lenové. I z tohoto
dùvodu se budeme snažit, aby i v pøíštím roce Rukovì obsahovala další
dùležité svazové informace a abyste s její úrovní byli maximálnì
spokojeni. Pøesto mì ale mrzí, že asopis Zahrádkáø odebírá tak málo
našich lenù. Mohu zodpovìdnì prohlásit, že jeho vysoká úroveò se stále
zlepšuje, což dokazuje i to, že je nej tenìjším hobby magazínem na
našem trhu. Pokud využijete výhod pøímého pøedplatného, které Vám
kromì toho, že asopis dostanete pøímo do svých rukou ještì pøináší další
výhody, mohu Vám jeho odbìr opravdu doporu it.
Ještì bych se rád vyjádøil k názoru, který ob as slýchám - že totiž
v dnešní dobì již nemáme ím naše leny oslovit a zda vùbec lenství
ve Svazu má nìjakou cenu. Jsem hluboce pøesvìd en, že má a je jen
na nás, jak ho budeme využívat. Mìli bychom se nau it více se
potkávat a již na schùzích, pøednáškách, výstavách a dalších akcích
které poøádáme, lépe se poznávat a získávat nové pøátele. Další výhody,
které Vám lenství pøináší - a již jsou to rùzné slevy, pravidelný pøísun
nejnovìjších odborných informací, právní ochrana a další, jsou pak ještì
nì ím navíc.
Pøeji Vám hodnì zahrádkáøských i osobních úspìchù a tìším se, že se
na nìjaké zahrádkáøské akci potkáme.
Váš MUDr. Josef Køíž, pøedseda 7ZS
Zahrádká ské perspektivy 21. století
Ing. Otto Macl, editel muzea
v Hradci Králové
ZS
V souvislosti s rozvojem moderních technologií a se zm nou myšlení a života p íštích
generací si lze položit otázku, zda má v t chto
nových podmínkách šanci zahrádká ské hnutí
p ežít. Pesimisté dokonce íkají, že za$íná
"Konec zahrádká ' v (echách." Já si to ale
nemyslím. Je pravdou, že již nikdy nebudeme
tou masovou organizací, která i po odd lení
slovenské $ásti Svazu m la v roce 1984 ješt
408 840 $len' ve 4353 základních organizacích. Zm nila se doba, zm nili se i lidé.
Uvoln ní spole$enského života p ineslo
hlavn mladým lidem velké množství nových
aktivit pro využití volného $asu a možnost
cestování, ale na druhé stran i existen$ní
nejistotu. To vše, spolu se stárnoucí $lenskou, ale hlavn funkcioná skou základnou
má za následek stále se snižující po$et $len'
(ZS. P esto si myslím, že to nejhorší období
má již (ZS za sebou. A hned zd'vodním
pro$.
1. V tšina t ch, kte í si zvolili jiné aktivity již
ze Svazu odešla.
2. Stále ješt velká $ást $len' (ZS hospodaí na pronajaté p'd , která do budoucna
jist bude lukrativním zbožím pro ekonomické subjekty. K tomu, aby tito zahrádkái mohli využívat právní ochranu (ZS, by
ve vlastním zájmu m li z'stat jeho $leny.
3. V zahrádkových osadách, kde došlo, nebo
ješt dojde k p evodu státní p'dy na zahrádká e, jsou za ízení jako rozvod vody,
elektrické energie a oplocení jejich spole$ným majetkem. Kdo jiný, než oni sami,
sdruženi v ZO (ZS, by mohl lépe tento
spole$ný majetek ochránit proti zneužití
a pomocí ekonomických pák, které mají
k dispozici prokázat, že se zahrádká 'm
stále vyplatí být $leny (ZS.
4. (lov k je svými ko eny svázán s p írodním prost edím ze kterého vyšel, které ho
obklopuje a jehož je sou$ástí. Zahrádka ení se pro ur$itou skupinu lidí stalo nejen
koní$kem, ale ur$itým zp'sobem života.
Tato p irozená touha lidí žít v souladu
s p írodou nám zcela jist p ivede do
našeho kolektivu nové zahrádká e. P'jde
o to um t jim nabídnout takové podmínky,
aby pro n bylo $lenství v (ZS zajímavé.
I když zahrádky, hlavn mladších zahrádká', budou v budoucnosti p evážn prost edím pro regeneraci sil a místem aktivního
2
odpo$inku a p ídomní zahrádky sou$ástí
rozší ené obytné $ásti domu, pro ekonomicky slabší $ást populace budou ješt
dlouho sou$ástí sociální záchranné sít ,
která jim umožní vyp stovat si dostatek
zdravého ovoce a zeleniny pro svoji rodinu.
5. Pobyt a spole$ná práce na zahrádce p ispívá i ke stmelování rodin, výchov d tí
a starší, ekonomicky neaktivní generaci
d'chodc' nahrazuje aktivní spole$enské
uplatn ní a vytvá í pocit jejich spole$enské užite$nosti. Krásn to vyjád il Karel
(apek: "Zahrádká em se $lov k nerodí,
ale stává v kem."
N kte í zahrádká i se ptají, co jim $lenství
v (ZS dává, co jim m'že i do budoucna (ZS
nabídnout a pro$ mají být i dále jeho $leny.
Pominu-li skute$nost, že díky usilovné a trp livé práci (ZS a kontaktu s ústavními $initeli
(R bylo velké $ásti zahrádká ' umožn no
odkoupit do svého vlastnictví státní p'du
v zahrádkových osadách za velmi výhodné
ceny, je ješt dost dalších d'vod', pro$ je
stále výhodné být $lenem (eského zahrádká ského svazu.
P Jsme jednou z mála organizací, která
poskytuje svým $len'm zdarma pot ebné
informace pro provozování svého koní$ka
- zahrádka ení.
P Vydáváme sv'j vlastní $asopis Zahrádká
za lidovou cenu, který navíc svým p edplatitel'm poskytuje významnou slevu.
P Prost ednictvím školení pro odborné instruktory, oblastních školení, odborných
seminá ', poraden a odborných p ednášek
p ímo v základních organizacích, organizujeme odbornou výchovu svých $len'.
P Každý rok obdrží zdarma všichni $lenové
(ZS Rukov @ zahrádká e, která je pro
každého významným odborným pomocníkem. Navíc vydávají n které ÚR svá vlastní
periodika a Zpravodaje.
P Po ádáme celostátní, regionální a místní
výstavy, které jsou ukázkou dovednosti
našich $len' a reprezentují (ZS na ve ejnosti.
P Podporujeme $innost specializovaných
organizací (ZS, které jsou garantem vysoké odborné úrovn (ZS.
P Organizujeme spolupráci se základními
školami a formou okresních, oblastních
a celostátního kola Sout že mladých zahrádká ' pomáháme formovat estetické
cít ní d tí a ovlivBujeme jejich budoucí
zam ení.
P P i hájení svých práv mohou ÚR, ZO i jednotliví zahrádká i využívat bezplatnou
právní poradnu p i úst edí (ZS v Praze.
P P i hromadném nákupu zahrádká ských
pot eb mohou $lenové (ZS využívat množstevních slev, které pro ZO poskytují n kteí prodejci.
P (ZS z ídil v rámci rozpo$tu Republikové
rady (ZS garan$ní fond, ze kterého je
možno $áste$n uhradit škody zp'sobené
na majetku ZO živelními pohromami.
P V za ízeních (ZS mohou jeho $lenové
využít možnosti zpracování svého ovoce za
$lenské ceny.
P Nezanedbatelný je i pocit, že jsme $leny
organizace, která je sou$ástí evropského
spole$enství zahrádká ', což zna$n posílilo její prestiž.
A jaký je význam zahrádká ského hnutí pro
spole!nost?
V procesu komplexn chápané ochrany
p írody zcela mimo ádný a nenahraditelný.
Zahrádky, zahrady a sady vytvá ejí plynulý
p echod lidských obydlí do volné p írody, do
které ji za$leBují. A tam, kde parkové plochy
chybí, p edstavují ideální infrastrukturu, která
spole$nost navíc nic nestojí. Snahy o vylou$ení zahrádek a zahrádkových osad ze soustavy sídelní zelen m ly vždy za následek
nár'st spole$enské pot eby v této oblasti.
Logicky uvažující $lov k musí proto rozvoj
této infrastruktury podporovat.
ZeleB má pro lidskou populaci nezastupitelnou hodnotu a to bez ohledu na to, zda jde
o zeleB ve ejnou, $i soukromou.
P Rostliny svými ko eny zpevBují p'du a p'sobí tudíž protierozivn .
P Kyslík uvolBovaný rostlinami je pro $lov ka
nenahraditelný.
P Travnaté plochy a d eviny snižují až o 40 %
prašnost prost edí.
P Listy strom' a ke ' zachycují n které škodlivé plynné látky a choroboplodné zárodky.
P Zelené pásy snižují hlu$nost, omezují ší ení
tlakových vln a vibrací, zp'sobených rozvojem dopravní a pr'myslové infrastruktury.
P ZeleB reguluje vlhkost prost edí a tepelné
výkyvy.
P ZeleB upevBuje duševní a fyzickou rovnováhu $lov ka a plní i funkci prost edí pro p ežití vzácných a mizejících organizm'.
P Zahrady p ispívají nejen ke zkrášlení a ozdrav ní životního prost edí, ale mají navíc
kulturn spole$enské poslání, které spo$ívá
v jejich obytné a estetické p'sobnosti.
Pro d'sledné napln ní ekologické funkce
zahrad a zahrádkových osad však bude t eba
zm nit zahrádká skou filozofii, což znamená
chápat funkci zahrad a zahrádkových osad
nejen z hlediska jejich hospodá ského využití,
ale v širší spole$enské rovin , jako prost edek pro rozvíjení nového životního stylu a významný faktor v procesu takzvaného samo$išt ní ovzduší v m stech a obcích. Pro udržení
existence zahrádkových osad v soustav
sídelní zelen bude ovšem t eba stanovit
ur$itou estetickou úrove* této infrastruktury
a zásady ekologického chování jejich uživatel+.
To v praxi p edpokládá:
1. Vzhled zahrad a zahrádkových osad ztvárnit do souladu s okolní p írodou.
2. Vytvá et podmínky pro zdravý r'st rostlin.
3. Pe$ovat o p'du v souladu s ekologickými
požadavky.
4. Provád t výb r vhodných odr'd.
5. Ochranu proti šk'dc'm a chorobám provád t v souladu se zásadami ochrany
p írody.
6. Udržovat celkový vzhled zahrádek a hospoda it na nich bezodpadovým zp'sobem.
Zahrádká ské hnutí pat í svou spole$ensky
prosp šnou $inností do celosv tové snahy
o záchranu zdravého životního prost edí,
nebo@ rozvoj pr'myslu, dopravy a zem d lství
za$íná pomalu existenci $lov ka na této
planet ohrožovat.
Zahrádká a stá í
Ing. Zden k Simek,
Komise odborné výchovy ZS Praha
Nesmírn mnoho moudrosti dýchá z (apkova Zahradníkova roku: "(lov k má dod lat,
co za$ne. Jste to své zahrádce povinni. Recept na to Vám nedám, musíte to zkusit
a vytrvat".
Avšak i tato dob e mín ná rada má svoje
úskalí: zahrada, ze které chce zahrádká
vyt žit co nejvíce ovoce a zeleniny, pot ebuje
mnoho práce. Stále je t eba n co vysazovat,
zalévat, okopávat, p ihnojovat, vyvazovat, rýt,
st íhat nebo st íkat...
V takové zahrad se stává zahrádká i s rodinou otrokem své malé plantáže. Plocha
p stovaných rostlin, a@ už užitkových nebo
okrasných, má být úm rná celkové ploše
zahrady a zejména zdravotnímu stavu a silám
majitele. Práce na zahrad je aktivním odpo$inkem jenom tehdy, není-li jí p íliš mnoho.
3
Zahrada má sv'j zdravotní význam, nutí-li nás
k pohybu na zdravém vzduchu, nikoliv však
k úplnému vy$erpání.
Sou$asná spole$nost p ebytky ovoce
a zeleniny nepot ebuje. Produk$ní využívání
zahrádek, zahrad, záhumenk' a dalších
pozemk' ztratilo v d'sledku rozsáhlých zm n
politických, ekonomických a spole$enských
podmínek svoje opodstatn ní.
Výslednicí t chto skute$ností jsou v ad
p ípad' zahrady extenzívní, zanedbané,
zaplevelené, s p erostlými a p ehoustlými
stromy a ke i. Takové zahrady však nikdy
nemohou být místem, které by nás zbavovalo
neklidu, nervozity a tísn , a které by m lo být
p edevším místem $astého setkávání a p íjemných prožitk' našich blízkých, p íbuzných,
p átel a známých.
Najednou a zcela neo$ekávan stojíme
p ed možností - a vlastn p ed nutností a nezbytností vytvá et na naší zahrad n co, co
jsme dosud nikdy ned lali: p stovat a vyp stovat jen to, $ím ud láme radost $len'm naší
rodiny, našim p átel'm a známým. A místo
zahrádek p evážn produk$ních hledat cesty,
jak výrazn zvýšit obytnou a estetickou funkci
zahrádek a zahrad, jak výrazn zvýšit jejich
poutavost a p itažlivost pro mladší generaci
našich d tí a vnou$at.
Je to podstatn složit jší a náro$n jší, n co
nového a nezvyklého, jen nemnoho z nás má
s takovým ešením zkušenosti.
Podstatn složit jší a náro$n jší je to zejména tehdy, když musíme vzít na v domí
p ibývající v k a ubývající síly. Já sám jsem
hledal a našel pou$ení v knize Prof. MUDr.
Daniela Bartka "Moderní psychohygiena"
v kapitole "Psychohygiena stárnutí". A uklidnil
jsem se zjišt ním, že ada zm n v psychice
$lov ka se zdaleka nemusí dotýkat jen lidí
pokro$ilejšího v ku.
V biologickém smyslu se stárnutí považuje
za proces, který trvá celý lidský v k: jestliže
u desetiletého $lov ka prote$e hmotností 100
gram' mozku za 1 minutu 90 ml krve, u $lov ka ve v ku 68 let je to pouze 43 ml krve.
Fyzická výkonnost od 20 do 40 let z'stává
beze zm n. V padesáti letech poklesne
o 7 %, v šedesáti až o 37 %. Síla dvouhlavého svalu horní kon$etiny se do 65 let v ku
zmenší až o 55 %.
Projevuje se zpomalení reakce: nejlépe
vyhovuje ešení takových úkol' a situací,
které je možno p edvídat, jejich ešení není
$asov omezené a kdy je možné reagovat
pomalu.
4
Trpí pam @ pro nové, pam @ na starší
události je dobrá. Myšlenková produktivita se
v 6. deceniu redukuje na polovinu. Výrazn jší
arterioskleroza mozkových cév vede k oslabení korové kontroly nad myšlením, city a jednáním.
Malé zm ny mohou starší lidé kompenzovat
dlouholetými zkušenostmi a ší ením získaných poznatk'. Avšak starší lidé, kterým
ubývají fyzické a psychické síly, by m li
v d t, kdy se vzdát práce, na kterou nesta$í.
Starý $lov k lpí na zp'sobu svého dosavadního života a na svých názorech jednoduše
proto, že se velmi t žko p izp'sobuje novým
komplikovaným životním i jiným situacím.
Avšak ani v pozdním stá í není žádoucí
úplné vy azení z práce. Stá í napln né užite$nou $inností a poznáváním je pokra$ováním
života plodného a $inorodého. Stá í p ece
znamená bohatství nashromážd ných zkušeností. A ze zkušeností se rodí moudrost.
I starému $lov ku velmi pomáhá, když si
zachová touhu po poznání a má možnost ji
uspokojovat. Ani na konci života neztrácí
$lov k schopnost osvojovat si v domosti
a p edávat je mladé generaci.
S jistou trochou nadsázky lze souhlasit
i s moudrostmi moudrých:
Stárnout za$ínáme, když rezignujeme na
mládí (Churchil). Nebo ješt humorn ji: Stárnutí není nic jiného než zlozvyk, na který
opravdu zam stnaný $lov k nemá $as (Maurois).
Ale vra@me se rad ji k záv re$né kapitole
(apkova "Zahradníkova roku", protože t žko
bychom nacházeli slova krásn jší a výstižn jší k vyjád ení nesmírn moudré myšlenky:
"My zahradníci (a zahrádká i) žijeme jaksi
do budoucnosti: kvete-li nám r'že, myslíme
na to, že p íští rok nám pokvete ješt líp. A za
n jakých deset let bude z tohoto smr$ku
strom. Jen kdyby už t ch deset let bylo za
mnou! Cht l bych už vid t, jaké budou ty
b ízky za padesát let.
To pravé, to nejlepší je p ed námi. Každý
rok p idá vzr'stu a krásy.
Zápla@ Pánb'h, že už zase budeme o rok
dál!" (Karel (apek,1929). Takže bez ohledu
na v k platí pro nás - pro všechny zahrádkáe: Není jiné cesty než vytvo it z našich
zahrad a zahrádek n co, co nám a našim
nejbližším bude po dlouhou adu let p inášet radost a plné uspokojení i p i daleko
menší námaze a pracnosti
STANOVY
-eského zahrádká ského svazu
-ÁST I.
§1
Název, sídlo a obvod !innosti
1. (eský zahrádká ský svaz (dále jen svaz)
je dobrovolné, nepolitické, samostatné ob$anské sdružení zájemc' o zahrádká skou $innost.
2. Svaz má postavení samostatné právnické osoby a vyvíjí svou $innost v souladu
s t mito stanovami a obecn závaznými
právními p edpisy.
3. (eský zahrádká ský svaz je $lenem
Mezinárodní organizace zahrádká ' Sdružení
evropských zahrádká ských svaz' (Office
International du Coin de Terre des Jardins
Familiaux).
4. Sídlem svazu je Praha 3, Rokycanova
15.
5. (innost svazu se vztahuje na území
(eské republiky.
§2
Poslání svazu
1. Podporovat a rozvíjet odbornou zahrádká skou $innost, zakládat zahrádkové osady,
uspokojovat a hájit zájmy $len' svazu, podílet
se svou $inností na tvorb a ochran životního prost edí, krajinného vzhledu a vytvá et
svým $len'm podmínky pro aktivní odpo$inek.
2. Vytvá et podmínky pro rozvoj zahrádká ské $innosti, p stování ovoce, zeleniny, vinné
révy, kv tin a dalších rostlin, v$etn jejich
zpracování a úpravy. Za tím ú$elem svaz
zejména:
a) poskytuje odborné a organiza$ní porady související s $inností svazu. Z izuje
poradny, organizuje $innost odborných
instruktor' v oboru zahrádká ské $innosti,
b) po ádá a organizuje p ednášky, školení, výstavy, sout že, zájezdy, exkurze,
kulturní, spole$enské a jiné akce,
c) spolupracuje s ob$anskými sdruženími
a vytvá í zájmové kroužky mládeže,
d) propaguje zahrádká skou $innost na
ve ejnosti, vydává vlastním nákladem
$asopisy, odbornou a organiza$ní literaturu,
e) z izuje pot ebné fondy,
f) usiluje o získání pozemk' a jejich trvalé
využití pro zahrádká skou $innost,
g) organizuje služby a další $innost v souladu s právními p edpisy,
h) spolupracuje s organizacemi podobného zam ení v zahrani$í.
§3
-lenství
1. (lenství ve svazu je dobrovolné. (lenem
se m'že stát fyzická osoba starší 18 let,
souhlasí-li se stanovami svazu.
2. (lena p ijímá výbor základní organizace
na základ písemné p ihlášky. (lenství vzniká
p ijetím, zaplacením zápisného a $lenského
p ísp vku. Je-li p ijetí odmítnuto, má uchaze$
o $lenství právo se odvolat k $lenské sch'zi,
jejíž rozhodnutí je kone$né.
3. Dokladem $lenství je jednotný $lenský
pr'kaz, který $lenu p edá základní organizace.
4. (len svazu je zpravidla $lenem v jedné
základní organizaci, p i$emž k uspokojení
svých zájm' m'že vyvíjet $innost i v jiných
základních organizacích svazu. Pokud je
uživatelem pozemku v zahrádkové osad , je
$lenem této organizace.
5. (lenství zaniká:
a) vystoupením - $lenství zaniká dnem, ve
kterém bylo oznámení $lena o vystoupení doru$eno výboru,
b) zrušením $lenství pro neplacení $lenských p ísp vk' - $lenství zaniká k 31.
12. kalendá ního roku, v n mž $len nezaplatil $lenské p ísp vky,
c) vylou$ením,
d) úmrtím.
6. (len m'že být vylou$en:
a) za hrubé a opakované porušení zásad
soužití v organizaci,
b) byl-li pravomocn odsouzen k nepodmín nému trestu odn tí svobody pro úmyslný trestný $in.
7. Vylou$ený $len se m'že znovu ucházet
o $lenství po uplynutí jednoho roku ode dne
pravomocného rozhodnutí o vylou$ení.
8. (lenem svazu se m'že stát i právnická
osoba, která má p edpoklady podílet se na
rozvoji $innosti svazu a souhlasí se stanovami
svazu. (lenství právnických osob vzniká a
zaniká na základ písemné smlouvy s p íslušným orgánem svazu.
5
§4
Práva a povinnosti !lena
1. (len svazu má právo:
a) podílet se na $innosti svazu a využívat
k tomu jeho za ízení,
b) volit a být volen do orgán' svazu,
c) prost ednictvím orgán' svazu rozhodovat o jeho $innosti,
d) obracet se na orgány svazu se svými
podn ty, návrhy, dotazy apod. s právem
na jejich vy ízení,
e) p i sporných záležitostech obrátit se na
revizní skupinu ZO (ZS, revizní skupinu
územní rady (ZS a revizní skupinu
republikové rady (ZS,
f) považuje-li rozhodnutí n kterých z orgán' svazu za nezákonné nebo odporující
stanovám, m'že do 30 dn' ode dne,
kdy se o n m dozv d l, nejpozd ji do 6
m síc' od rozhodnutí, požádat soud
o jeho p ezkoumání.
2. (len svazu je povinen:
a) dodržovat stanovy svazu, schválený
Osadní ád a plnit rozhodnutí p ijatá
jeho orgány,
b) ú$astnit se aktivn práce ve svazu
a podílet se na ochran p írody,
c) platit $lenské a ú$elové p ísp vky,
d) chránit majetek svazu.
§5
Svazové ocen7ní, !estné !lenství
1. (len'm, funkcioná 'm, orgán'm svazu,
p ípadn i jiným osobám, institucím a organizacím, kte í se zasloužili o rozvoj svazu,
mohou být ud lena svazová ocen ní.
2. (estné $lenství m'že být ud leno zvláš@
zasloužilým $len'm (ZS.
-ÁST II.
STRUKTURA SVAZU A ORGÁNY SVAZU
§6
Organiza!ní struktura svazu
Svaz se $lení na:
a) základní organizace,
b) specializované základní organizace,
c) územní rady,
d) republikovou radu.
6
1. (lenové svazu se sdružují v základních
organizacích, vytvá ených v ur$itém územním
obvodu nebo podle specializovaných zájm'.
2. Základní organizace vytvá ejí pro v tší
územní celky dle pot eby a finan$ních možností územní orgány svazu.
3. Územní rady svazu vytvá ejí republikové
orgány svazu.
4. Všechny orgány svazu jsou voleny
a rozhodují kolektivn . Vyšší orgány jsou
povinny pomáhat nižším orgán'm. Usnesení
orgán' p ijatá v rámci stanov jsou závazná.
5. Základní organizace a územní rady mají
právní subjektivitu. Vystupují v právních
vztazích svým jménem a mají samostatnou
majetkovou odpov dnost. Mohou nabývat
práv a uzavírat závazky, pokud to není v rozporu se Stanovami (ZS a obecn závaznými
právními p edpisy.
6. (lenská sch'ze volí výbor základní
organizace, revizory a $leny do územní rady.
7. Územní rada volí p edstavenstvo, revizní
skupinu a $leny do republikové rady.
8. Orgány svazu vykonávají svou p'sobnost
v rozsahu ur$eném stanovami. Jednání orgán' upravuje jednací ád.
9. Revizo i a revizní skupiny kontrolují hospoda ení a $innost p íslušných orgán'.
10. (lenové projednávají všechny otázky
$innosti a hospoda ení ve své základní organizaci p ímo, p ípadn prost ednictvím shromážd ní delegát' a ve vyšších orgánech
prost ednictvím zvolených zástupc'.
11. K p ijetí návrh' a usnesení je t eba
nadpolovi$ní v tšiny hlas' p ítomných, pokud
ve stanovách není upraveno jinak.
12. V závažných p ípadech m'že $lenská
sch'ze a územní rada dvout etinovou v tšinou hlas' p ítomných odvolat svého $lena ve
vyšším orgánu.
13. Funkce ve vzájemném kontrolním
vztahu jsou u téže osoby neslu$itelné.
14. Orgány svazu podle pot eby ustavují
pracovní a odborné komise.
ZÁKLADNÍ ORGANIZACE
§7
Vznik - rozd7lení - zánik
1. Zájemci mohou ustavit základní organizaci p i po$tu alespoB 5 osob.
2. Základní organizace s velkým po$tem
$len' nebo r'zným p stitelským zam ením
se m'že rozd lit. O rozd lení organizace
a majetku rozhodne $lenská sch'ze. Toto
ustanovení platí také v p ípad , že dojde
k $áste$nému zániku zahrádkové osady.
3. Základní organizace zanikne, usnese-li
se na tom $lenská sch'ze podle § 9 odst. 2
a 3 a sou$asn $lenská sch'ze rozhodne
o zp'sobu provedení likvidace.
4. Vznik, rozd lení a zánik oznámí základní
organizace územní rad . Jestliže základní
organizace po dobu dvou let nevyvíjí $innost
a neodvádí $lenské p ísp vky, rozhodne
o zániku a likvidaci ZO územní rada.
§8
Orgány základní organizace
Orgány základní organizace jsou:
a) $lenská sch'ze,
b) výbor,
c) revizo i
§9
-lenská schEze
1. (lenskou sch'zi svolává výbor základní
organizace podle pot eby, nejmén 1 krát za
rok. Musí být svolána, požádá-li o to 1/3 $len'
základní organizace. V p ípad , že nelze
zajistit její svolání jinak, m'že svolat $lenskou
sch'zi územní rada. V základních organizacích s v tším po$tem $len' mohou být sch'ze konány podle místních podmínek formou
shromážd ní volených delegát'.
2. (lenská sch'ze rozhoduje o všech záležitostech základní organizace, zejména:
a) plní usnesení územní rady a republikové rady,
b) schvaluje plán $innosti a rozpo$et
základní organizace a usnáší se na
návrzích ur$ených vyšším orgán'm
svazu,
c) projednává a schvaluje $erpání rozpo$tu a jeho zm ny, zprávu výboru
o $innosti, ú$etní uzáv rku a zprávu
revizor',
d) jedná o návrzích výboru a $len',
e) volí na období 5 let p edsedu ZO, 2-15
$len' výboru, 2-5 revizor', u ZO s malým po$tem $len' 1-3 revizory,
f) volí a odvolává $leny územní rady,
g) stanoví výši ú$elových p ísp vk' a jejich splatnost,
h) schvaluje osadní ády, rozsah a druh
pracovní povinnosti,
i) rozhoduje o vylou$ení $lena,
j) s kone$nou platností rozhoduje o odvolání proti nep ijetí za $lena,
k) rozhoduje o dopln ní výboru základní
organizace a revizor', uskute$Buje
doplBující volby, rozhoduje o odvolání
$len' výboru a revizor',
l) rozhoduje o zániku a rozd lení základní organizace ve smyslu ustanovení
§ 7 odst. 2,3,
m) o nakládání s nemovitým a movitým
majetkem v hodnot nad 10 tisíc K$
rozhoduje výhradn $lenská sch'ze.
3. K rozhodnutí podle bodu 2 písm. h), i), j),
l), m) je zapot ebí 2/3 hlas' z p ítomných
$len' organizace.
§ 10
Výbor základní organizace
1. Zajiš@uje $innost základní organizace
podle usnesení $lenské sch'ze v souladu se
stanovami svazu. Hospoda í s finan$ními
prost edky podle schváleného rozpo$tu
v souladu s obecn závaznými právními p edpisy. Za svou $innost odpovídá $lenské sch'zi.
2. Sch'ze výboru jsou svolávány podle
pot eby. Sch'ze výboru musí být také svolána, požádá-li o to nejmén 1/3 $len' výboru
s uvedením ú$elu jednání.
Výbor zejména:
a) zajiš@uje úkoly organizace a p ijímá
nové $leny,
b) p id luje zahrádkové dílce $len'm do
užívání, pokud je ZO vlastníkem nebo
nájemcem pozemk',
c) zajiš@uje pravidelné vybírání $lenských
p ísp vk' a ú$elových p ísp vk',
d) p ipravuje návrhy plánu $innosti a rozpo$tu,
e) vytvá í pracovní a odborné komise,
f) organizuje kroužky mládeže a pov uje
odborn vysp lé $leny jejich vedením.
3. Neodkladné záležitosti p íslušející do
p'sobnosti výboru základní organizace vy izuje p edseda nebo pov ený $len výboru ZO
(ZS. Tato opat ení musí p edložit výboru
základní organizace ke schválení na jeho
nejbližší sch'zi.
7
§ 11
Revizo i
1. Revizo i provád jí podle pot eby, nejmén však jednou za rok ve smyslu § 6 $l. 9
kontrolu hospoda ení a $innosti základní
organizace, eší sporné záležitosti $len' ve
smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písmene e
stanov. (lenské sch'zi p edkládají zprávu za
uplynulé období s návrhy na opat ení.
2. Revizo i mají právo zú$astBovat se
jednání výboru základní organizace s hlasem
poradním.
ÚZEMNÍ ORGÁNY SVAZU
§ 12
Územní orgány a jejich úkoly
1. Územní orgány jsou:
a) územní rada,
b) p edstavenstvo územní rady,
c) revizní skupina.
2. Územní orgány zabezpe$ují rozvoj svazu
v daném území a zajiš@ují pln ní úkol' vyplývajících ze stanov, jednacího ádu, vlastních
usnesení a usnesení republikové rady.
3. Ve statutárních m stech m'že být vytvoeno více územních orgán'.
4. Územní rada se schází nejmén jednou
ro$n . Musí být také svolána, požádá-li o to
1/3 $len' územní rady.
5. Územní radu tvo í zástupci zvolení na
$lenských sch'zích nebo p edsedové ZO
(ZS na dobu 5 let, a to zpravidla jeden za
každou základní organizaci.
6. Do p'sobnosti územní rady p ísluší
zejména:
a) koordinovat $innost základních organizací,
b) jednat a usnášet se o $innosti a hospoda ení územních orgán', o zpráv
revizního orgánu,
c) jednat a usnášet se o záležitostech,
které jí p edloží základní organizace
a p edstavenstvo rady,
d) usnášet se o v cech majetkových,
e) usnášet se o návrzích pro republikovou
radu,
f) volit p edsedu, místop edsedy a nejvýše dalších 15 $len' p edstavenstva,
g) volit p edsedu a nejvýše 4 $leny revizní
skupiny,
h) volit a odvolávat $lena do republikové
rady,
8
i)
odvolávat p edsedu, místop edsedy,
$leny p edstavenstva, p edsedu a $leny revizní skupiny, v p ípad ne$innosti $lena územní rady navrhovat p íslušné základní organizaci jeho odvolání,
j) projednávat a schvalovat plán $innosti
a rozpo$et územní rady,
k) plnit usnesení republikové rady, p edkládat jí podn ty a informovat o své
$innosti,
l) vytvá et pracovní a odborné komise,
z izovat poradny,
m) rozhodovat o zániku ZO podle § 7
odst. 4 a provedení majetkoprávního
vypo ádání,
n) rozhodovat o ustavení a zániku územní
rady (ZS. P i zániku sou$asn územní
rada rozhodne o zp'sobu likvidace,
o) v rámci rozvoje zahrádká ské $innosti
mohou vytvá et podle svého zájmu
a pot eby Krajské koordina$ní rady
a jmenovat a odvolávat zástupce do
Krajské koordina$ní rady.
7. K rozhodnutí podle bodu 6 písm. d), h),
i), n) je zapot ebí 2/3 hlas' p ítomných $len'
územní rady.
§ 13
P edstavenstvo územní rady
1. Zajiš@uje $innost svazu v území v období
mezi zasedáními územní rady podle jejích
usnesení. Za svou $innost odpovídá územní
rad .
2. Schází se podle pot eby, nejmén však
4 krát ro$n .
3. P ipravuje a projednává plán $innosti
a rozpo$et územní rady. Hospoda í s finan$ními prost edky v rámci schváleného plánu
$innosti a rozpo$tu územní rady.
4. Plní funkci smír$ího orgánu mezi základními organizacemi v území.
5. V naléhavých p ípadech rozhoduje o záležitostech, náležejících do p'sobnosti územní
rady. Své rozhodnutí musí p edložit ke schválení územní rad na její nejbližší sch'zi.
6. Neodkladné záležitosti p íslušející do
p'sobnosti p edstavenstva m'že ešit p edseda, p ípadn radou pov ený $len. Tato opatení musí být p edložena p edstavenstvu ke
schválení na jeho nejbližším zasedání.
g) usnášet se o zániku svazu a zp'sobu
likvidace majetku,
h) odvolávat p edsedu, místop edsedy,
$leny p edstavenstva, p edsedu revizní
skupiny a $leny revizní skupiny,
i) v p ípad ne$innosti $lena republikové
rady navrhovat p íslušné územní rad
jeho odvolání,
j) vydávat $lenské pr'kazy, známky a odznaky,
k) uskute$Bovat vlastní nakladatelskou a vydavatelskou $innost, vydávat $asopisy,
l) projednávat a schvalovat plán $innosti a
rozpo$et, plán zahrani$ních styk', ú$etní
uzáv rku republikové rady a publikovat je,
m) hospodárn spravovat majetek,
n) z izovat svépomocný fond, p ípadn další
fondy pro rozvoj zahrádká ské $innosti,
o) ustavovat podle pot eby pracovní a odborné komise,
§ 15
p) z izovat "Úst edí svazu" a schvalovat jeho
Republikové orgány
Statut,
q) p enést $ást své p'sobnosti na p edstaRepublikové orgány jsou:
venstvo republikové rady, s výjimkou p'a) republiková rada,
sobností uvedených pod písmeny a) až i)
b) p edstavenstvo republikové rady,
a p).
c) revizní skupina,
4. a) k rozhodnutí podle bodu 3, písm. a),
e), h) je zapot ebí 2/3 hlas' p ítomných $len'
§ 16
republikové rady.
Republiková rada
b) k rozhodnutí podle bodu 3 písm. g je
1. Republikovou radu tvo í $lenové zvolení
územními radami na dobu 5 let. Republiková zapot ebí 2/3 hlas' z celkového po$tu $len'
RR.
rada je nositelem právní subjektivity svazu.
2. Je svolávána nejmén jednou za rok.
§ 17
Mimo ádné zasedání republikové rady musí
P edstavenstvo republikové rady
být svoláno, požádá-li o to 1/3 $len' republi1. Je výkonným orgánem republikové rady.
kové rady.
3. Do p'sobnosti republikové rady pat í Koordinuje $innost svazu mezi zasedáními
republikové rady podle jejího usnesení. Rozzejména:
a) jednat a usnášet se o návrhu stanov hoduje o otázkách, které nejsou vyhrazeny
stanovami republikové rad , nebo jejichž
a jejich zm nách,
b) schvalovat jednací ád a jiné pokyny,
rozhodnutí si republiková rada vyhradila,
c) volit p edsedu, 3 místop edsedy a dalších zejména:
nejvýše 11 $len' p edstavenstva, p edsea) projednává a p edkládá návrhy k jeddu a dalších nejvýše 8 $len' revizní skunání republikové rady,
piny,
b) hospoda í s finan$ními prost edky
d) stanovit hlavní zásady $innosti a hospodav rámci schváleného plánu $innosti
ení svazu,
a rozpo$tu,
e) stanovit výši $lenských p ísp vk' a jejich
c) v naléhavých p ípadech rozhoduje
rozd lení,
o v cech, p íslušejících do p'sobnosti
f) jednat a usnášet se o zprávách a návrrepublikové rady. S rozhodnutím musí
zích územních rad, svých $len', pracovseznámit republikovou radu na jejím
ních komisí a revizní skupiny,
nejbližším zasedání.
§ 14
Územní revizní skupina
1. Územní revizní skupina provádí ve smyslu § 6 odst. 9 nejmén jednou za p'l roku
kontrolu hospoda ení a $innosti územní rady
a eší sporné záležitosti ve smyslu § 4 odst.1
písm. e.
2. Poskytuje pomoc revizor'm základních
organizací. P edkládá územní rad zprávu
o $innosti za uplynulé období s návrhy na
opat ení.
3. P edseda revizní skupiny se zú$astBuje
jednání územních orgán' s hlasem poradním.
K jednáním územních orgán' mohou být
p izvání i ostatní $lenové revizní skupiny.
4. Revizní skupina ÚR (ZS m'že provád t
revizi hospoda ení ZO ve spolupráci s revizory základní organizace.
9
2. Schází se dle pot eby, nejmén však
4krát ro$n . Za svou $innost odpovídá republikové rad .
3. Neodkladné záležitosti p íslušející do
p'sobnosti p edstavenstva nebo republikové
rady m'že ešit p edseda a místop edsedové.
Tato opat ení musí p edložit p edstavenstvu
republikové rady ke schválení na jeho nejbližším zasedání.
§ 18
Revizní skupina republikové rady
1. Provádí ve smyslu § 6 $l. 9 nejmén
jednou za p'l roku revizi hospoda ení a $innosti republikové rady a eší sporné záležitosti ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e stanov. O výsledku revize informuje republikovou radu na
jejím zasedání a mezi zasedáními republikové
rady p edstavenstvo republikové rady. Za
svou $innost odpovídá republikové rad .
2. P edseda revizní skupiny se zú$astBuje
jednání republikových orgán' s hlasem poradním. K jednání republikových orgán'
mohou být p izváni i ostatní $lenové revizní
skupiny.
3. Revizní skupina RR (ZS m'že provád t
revizi hospoda ení ÚR ve spolupráci s revizní
skupinou ÚR.
d) dary, dotace, p íp. jiné p ísp vky státu,
obcí a dalších organizací,
e) výnosy z kapitálových vklad' a úroky.
3. Základní organizace, územní rady a republiková rada hospoda í se svým majetkem
samostatn a mohou jej mezi sebou vzájemn p evád t.
4. Republiková rada spravuje finan$ní fondy
svazu a hospoda í se svým majetkem, dotacemi a jinými p ísp vky.
-ÁST IV.
SPOLE-NÁ A ZÁVLRE-NÁ USTANOVENÍ
§ 21
Zastupování svazu
1. Základní organizaci navenek zpravidla
zastupují p edseda spolu s dalším pov eným
$lenem výboru základní organizace jako
statutární zástupci.
2. Územní a republikovou radu zastupují
navenek p edseda a jeden místop edseda
jako statutární zástupci, p ípadn p edseda
a pov ený $len p edstavenstva. Krajskou
koordina$ní radu zastupují navenek mluv$í
a další $len Krajské koordina$ní rady.
3. Jednotlivé orgány mohou zmocnit k zastupování na základ a v rozsahu ud lené
plné moci jiné $leny svazu, pracovníky svazu,
pop . další osoby.
§ 19
4. Je-li k platnosti právních úkon' p edepsáÚst edí svazu
Úst edí svazu zabezpe$uje pln ní úkol' na písemná forma, je t eba podpis' dvou
a usnesení republikových orgán' svazu, oprávn ných zástupc'.
5. Podrobn jší pravidla jednání orgán'
metodickou pomoc územním radám a základním organizacím.
a organizací svazu upravuje republiková rada
(ZS Jednacím ádem.
-ÁST III.
§ 22
MAJETEK A HOSPODAKENÍ
Územní orgány svazu jsou právními nástupci okresních - m stských výbor' (ZS. Repub§ 20
1. Majetek svazu tvo í hmotný a nehmotný liková rada je právním nástupcem úst edního
majetek, fondy, pohledávky a jiná majetková výboru (ZS. Ve statutárních m stech jsou
nástupnickými organizacemi všechny územní
práva.
2. Zdroji majetku základních organizací, rady, které vzniknou.
územních rad a republikové rady jsou:
§ 23
a) hmotný majetek a majetková práva,
1. Stanovy (eského zahrádká ského svazu
b) podíl z $lenských p ísp vk', p íp. ú$evstupují v platnost schválením republikovou
lové p ísp vky,
c) výnosy akcí svazu organizovaných radou (ZS dne 11. prosince 2004.
2. Stanovy registrované MV (R dne 17.01.
v souladu s posláním svazu,
2000 pod $j. VSP/1- 2622/90-R se ruší.
10
JEDNACÍ A VOLEBNÍ KÁD
ORGÁNN SVAZU
-ÁST I.
-l. 1
Jednací ád na základ stanov stanoví
pravidla jednání orgán' a organizací svazu.
Orgány svazu jsou:
(ZS - republiková rada,
(ZS - územní rada,
(ZS - specializovaná základní organizace,
(ZS - základní organizace.
-l. 2
P i jednání a rozhodování musí každý
orgán a organizace svazu dbát práv a oprávn ných zájm' t ch, jichž se dotýkají.
-l. 3
Orgány svazu rozhodují o v cech, které
podle stanov svazu pat í do jejich p'sobnosti.
K p ijetí usnesení je t eba nadpolovi$ní v tšiny hlas' p ítomných $len', není-li stanovami
ur$eno jinak.
vázány, pokud takový úkon dodate$n
schválí.
ne-
-l. 6
Písemnosti závažného obsahu, zejména
právn zavazující, zásadn podepisují spole$n p edseda a další $len orgánu a opat í je
razítkem organizace. Orgány svazu mohou
zmocnit k zastupování na základ a v rozsahu
ud lené plné moci jiné $leny svazu, pracovníky svazu, pop . další osoby. S obsahem této
písemnosti musí být bez zbyte$ného odkladu
seznámeni odpov dní funkcioná i a orgán na
nejbližší sch'zi.
B žnou korespondenci, zejména ur$enou
$len'm nebo pro vnit ní pot ebu orgán'
a organizací (ZS, podepisují zmocn ní funkcioná i nebo pracovníci.
Odeslaná písemnost musí obsahovat název
organizace, místo a datum vyhotovení, místo
a p esnou adresu p íjemce, stru$ný a jasný
text, razítko organizace, podpis oprávn ného
nebo oprávn ných funkcioná ' s p esnou
adresou funkcioná e, který je pov en p ijímáním pošty a jednací $íslo. Kopie každé odeslané písemnosti se zakládají do spis' organizace a orgánu, který je vyhotovil.
-l. 4
(len svazu odpovídá za škodu, kterou
zp'sobil organizaci nebo jinému $lenu poruše-l. 7
ním povinností, vyplývajících z $lenství nebo
Jménem organizace m'že u$init ve ejný
z funkce v organizaci podle obecn platných projev, ústn nebo prost ednictvím sd lovaprávních p edpis'.
cích prost edk', jen funkcioná oprávn ný ve
smyslu stanov, pop ípad jiný $len pov ený
-l. 5
výborem nebo p edstavenstvem p íslušného
Navenek mohou jménem svazu, jeho orgá- orgánu nebo organizace.
n' a organizací jednat funkcioná i uvedení
v § 21 stanov. Dále m'že jednat ten, kdo byl
-l. 8
k tomu zmocn n p íslušným orgánem na
Republikovou radu svolává p edstavenstvo
základ plné moci vymezující rozsah a dobu republikové rady, územní radu svolává p edzmocn ní.
stavenstvo územní rady. Sch'ze p edstavenFunkcioná samostatn jednající (zmocn - stev t chto orgán' a sch'ze výbor' základnec) je povinen bez zbyte$ného odkladu ních organizací svolává p edseda, p ípadn
informovat o pr'b hu jednání p íslušný orgán, pov ení $lenové t chto orgán'.
kterým byl zmocn n.
V mimo ádných p ípadech, nelze-li svolat
Kde to p edepisuje právní ád nebo to vyža- orgán uvedeným zp'sobem, m'že sch'zi
duje d'ležitost jednání, musí se zmocn nec svolat p edstavenstvo orgánu vyššího stupn .
prokázat písemnou plnou mocí.
Sch'ze revizní skupiny svolává p edseda
Jedná-li n kdo, aniž je k tomu zmocn n, nebo pov ený $len revizní skupiny a v mimonejsou orgány a organizace tímto jednáním ádných p ípadech p edseda revizní skupiny
11
vyššího stupn . Krajskou koordina$ní radu
svolává mluv$í, p ípadn další pov ený $len
KKR.
Sch'ze orgán' musí být svolány v$as,
prokazateln písemn , s uvedením programu
jednání.
(lenské sch'ze, sch'ze výbor', p edstavenstev a revizní skupiny základní organizace se
svolávají nejmén 7 dní p edem, sch'ze
územní rady a územní revizní skupiny 14 dní
p edem, sch'ze republikové rady a revizní
komise republikové rady se svolávají 1 m síc
p ed stanoveným termínem konání, krajská
koordina$ní rada 14 dn' p ed stanoveným
termínem konání.
Písemn , ve lh't 7 dn' p ed stanoveným
dnem konání, musí být pozván ten, jehož
osobní v ci bude sch'ze projednávat (nep ijetí za $lena, odvolání, vylou$ení apod.)
Rozhodne-li ZO (ZS dle § 9 odst. 1 stanov
o konání $lenské sch'ze formou shromážd ní
volených delegát', stanoví sou$asn po$et
delegát' a zp'sob jejich volby.
-l. 9
Republiková rada musí být svolána, požádá-li o to písemn 1/3 $len', územní rada
musí být svolána, požádá-li o to písemn 1/3
$len' územní rady, $lenská sch'ze základní
organizace požádá- li o to 1/3 $len' ZO (ZS.
Sch'ze p edstavenstev a výbor' musí být
svolána do 14 dn', požádá-li o to písemn
s uvedením p edm tu jednání nejmén t etina
jejich $len' nebo p edstavenstvo orgánu
vyššího stupn .
V p ípad , že $lenská sch'ze bude projednávat otázky práv a povinností $len' podle
stanov (ZS, musí být uvedeny v programu
jednání jako samostatný bod.
-l. 10
Za p ípravu jednání orgán' odpovídají
p edsedové. Jednání orgán' se ídí ustanoveními tohoto jednacího ádu. Pro jednání
$lenské ch'ze, územní rady a republikové
rady p ipraví výbor ZO a p edstavenstva rady
návrhy na složení mandátové a návrhové
komise.
12
Mandátová komise ov uje po$et p ítomných $len', delegát', a host' a podává zprávu o spln ní p edepsaných náležitostí k platnému jednání a usnášení.
Návrhová komise p ipraví a p ednese návrh
na schválení zprávy o $innosti orgánu, v$etn
zprávy o hospoda ení a majetku, zprávy
revizní skupiny, dále návrh na usnesení, který
obsahuje plán $innosti podložený finan$ním
plánem, p ípadn další návrhy p edkládané
ke schválení.
P i malém po$tu $len' ZO je možné funkci
mandátové a návrhové komise slou$it.
Sch'ze ídí p edsedající, kterým je p edseda nebo pov ený $len výboru $i p edstavenstva, u krajské koordina$ní rady její mluv$í.
-l. 11
P i každé sch'zi se p ítomnost zjiš@uje
prezen$ní listinou, podepsanou p ítomnými,
která je sou$ástí zápisu ze sch'ze.
-l. 12
Program jednání sch'ze výboru ZO stanoví
p edseda, program jednání $lenské sch'ze
stanoví výbor ZO.
Program sch'ze p edstavenstva územní
rady a republikové rady stanoví p edseda.
Program jednání územní rady a republikové
rady stanoví p edstavenstva rad.
Program jednání revizní skupiny stanoví její
p edseda.
Program krajské koordina$ní rady stanoví
její mluv$í.
P i mimo ádných okolnostech stanoví
program jednání vyšší svazový orgán.
Po zahájení a zjišt ní prezence p edloží
p edsedající ke schválení program jednání.
Program m'že být na návrh $lena po odsouhlasení v tšinou, zm n n nebo dopln n.
Program $lenské sch'ze však nem'že být
takto dopln n o následující body:
- odvolání proti nep ijetí za $lena,
- znovup ijetí vylou$eného $lena,
- vylou$ení $lena,
- rozhodování o zániku a rozd lení organizace.
-l. 13
Sádn svolaná $lenská sch'ze jedná
a usnáší se za p ítomnosti jakéhokoli po$tu
$len' a usnáší se nadpolovi$ní v tšinou hlas'
p ítomných $len', pokud není stanovami
ur$eno jinak.
K rozhodování podle § 9 odst. 2 písm. h), i),
j), l), je t eba 2/3 hlas' p ítomných $len' nebo
delegát' a 2/3 v tšiny hlas' p ítomných.
Nesejde-li se v p ípad rozhodování o zániku
nebo rozd lení organizace ani po opakovaném svolání pot ebná v tšina, rozhoduje
o zániku nebo rozd lení organizace v tšina
hlas' p ítomných.
-l. 14
Na sch'zích orgán' má každý $len (delegát) právo volného projevu, pokud mu p edsedající ud lí slovo. Slovo m'že $lenovi nebo
delegátovi odebrat p edsedající s od'vodn ním. (len nebo delegát, jemuž slovo nebylo
ud leno nebo bylo odBato, je oprávn n žádat,
aby sch'ze rozhodla hlasováním, zda neud lení slova nebo jeho odn tí je od'vodn né.
Tato žádost nem'že být p edsedajícím odmítnuta. Na návrh $lena (delegáta) m'že sch'ze
rozhodnout o $asovém limitu jednotlivých
projev'.
-l. 15
O návrzích se rozhoduje hlasováním, ve ejn nebo tajn , podle rozhodnutí $len' nebo
delegát'. Nejprve se hlasuje o protinávrhu,
pokud je p edložen. Hlasování ídí a výsledek
zjiš@uje p edsedající za sou$innosti zapisovatele. P i rovnosti hlas' se návrh považuje za
zamítnutý.
P ehlasovaná menšina m'že žádat, aby její
návrh byl uveden v zápise. Této žádosti se
musí vyhov t.
-l. 17
O pr'b hu sch'zí je nutno vždy vyhotovit
zápis, v n mž musí být uvedeny zejména
návrhy a usnesení. Usnesení musí být jasná,
konkrétní a kontrolovatelná. V zápise o hlasování o r'zných stanoviscích je nutno uvést
po$et t ch, kte í hlasovali pro p ijetí návrhu
(protinávrhu) a kte í se zdrželi hlasování.
Je-li pro platné usnášení pot ebná kvalifikovaná p ítomnost $len' orgánu (§ 9 odst. 2,3,
písm. h), i) j), l); § 12 odst. 6, 7 písm. d), h), i),
n), § 16 odst. 3 písm. a), e), g), h) je t eba,
aby v zápise byl uveden po$et p ítomných
v dob hlasování.
Pr'b h sch'ze zapisuje zapisovatel, kterého tímto úkolem pov í orgán po ádající
sch'zi, a to buU pro jednotlivou sch'zi nebo
pro ur$ité $asové období.
V p ípad pot eby mohou být na sch'zi
zvoleni ov ovatelé zápisu. Zápis o pr'b hu
jednání provádí zapisovatel sám, zápis
o návrzích, výsledku hlasování a formulaci
usnesení provádí podle pokyn' p esedajícího
ihned v pr'b hu sch'ze. Vyhotovený zápis
podepisuje zapisovatel, p edsedající, p ípadn ov ovatelé zápisu.
-l. 18
Na následující sch'zi orgánu se kontrolují
jednotlivé body usnesení. Sou$asn se
schvaluje zápis z poslední sch'ze, který se
nemusí $íst, pokud všichni ú$astníci sch'ze
dostali jeho opis, nebo usnese-li se sch'ze,
aby od $tení zápisu bylo upušt no. Jsou-li
k zápisu p ipomínky a souhlasí-li s nimi v tšina p ítomných $len' orgánu, je nutno, aby
zn ní zápisu bylo opraveno. Zapisovatel
p ipojí usnesení o oprav zápisu k p'vodnímu
zápisu s uvedením data, kdy zm ny nebo
dopln ní byly schváleny a jejich p esné zn ní.
Po tomto projednání podepíše zápis p edsedající a zapisovatel.
-l. 16
Projednávání ur$ité v ci odro$uje a sch'ze
-l. 19
ukon$uje p edsedající. Každý ú$astník s hlaZápisy se opat ují po adovými $ísly, adí se
sovacím právem m'že žádat, aby sch'ze
$asov za sebou v po ada$ích s p ipojením
rozhodla, má-li se v jednání pokra$ovat.
programu, prezen$ní listiny, p ípadn jiných
doklad', vztahujících se k jednání.
13
Veškeré písemnosti a zápisy ze sch'zí se
ukládají. V základní organizaci odpovídá za
písemnosti p edseda nebo pov ený $len
výboru.
Orgány a organizace (ZS se ídí obecn
platnými právními p edpisy o archivaci.
(len základní organizace má právo nahlédnout do zápisu nebo na provedení výpisu
z n ho.
Za zápisy, jejich úplnost a evidenci ze
sch'zí p edstavenstva územní rady a republikové rady, z jednání územní rady a republikové rady a sch'zí revizních skupin, krajské
koordina$ní rady odpovídají p edsedové,
p ípadn pov ení $lenové.
Zápisy se zasílají všem $len'm p íslušného
orgánu a p edsedovi revizní skupiny. Zápisy
ze sch'zí územních rad se zasílají v jednom
vyhotovení Úst edí svazu pro pot eby republikové rady.
-l. 22
P i rozhodnutí o zániku základní organizace
musí $lenská sch'ze sou$asn rozhodnout
o majetku zanikající organizace. Majetek
zaniklé organizace sepíše výbor ZO. Rozhodnutí musí obsahovat zp'sob vypo ádání
závazk' v tomto po adí: stát, $lenové ZO,
stát, ostatní subjekty.
P i zániku ÚR (ZS rozhodne p edstavenstvo ÚR (ZS o zp'sobu likvidace. Majetek
zaniklé územní rady sepíše p edstavenstvo
ÚR (ZS. Rozhodnutí musí obsahovat zp'sob
vypo ádání závazk' v tomto po adí: stát,
svaz, jednotlivé základní organizace, ostatní
subjekty.
Po vypo ádání všech závazk' bude zbylý
majetek p eveden do fondu rozvoje ÚR (ZS.
Jestliže základní organizace po dobu dvou
let nevyvíjí $innost a neodvádí $lenské p ísp vky a nerozhodne-li sama o zániku, rozhodne o zániku územní rada dle § 12 odst. 6
písm. m).
-l. 20
Na každé sch'zi orgánu se schvalují opat ení provedená oprávn nými funkcioná i (p ed-l. 23
stavenstvem) v neodkladných záležitostech (§
(len se m'že ve smyslu § 4 stanov odvolat
10 odst. 3, § 13 odst. 5, 6, § 17 odst. 1 písm.
proti usnesení orgánu svazu u toho orgánu,
c) a odst. 3 stanov). Stejn tak musí být
schvalována opat ení u$in ná jinými zmoc- proti jehož rozhodnutí odvolání sm uje, a to
písemn , ve lh't 15 dn' od doru$ení rozhodn nci.
nutí. Svazový orgán, který v 1. stupni rozhodl,
musí toto rozhodnutí $lenu s od'vodn ním
-l. 21
a
pou$ením o možnosti odvolání, s odvolací
P i rozhodnutí o rozd lení základní organizace musí $lenská sch'ze rozhodnout též lh'tou a místem podání, písemn zaslat.
o rozd lení majetku ($l. 13 jednacího ádu). Neobsahuje-li rozhodnutí pou$ení o odvolání,
Návrh na rozd lení majetku písemn vypracu- m'že být odvolání podáno nejpozd ji do 6
jí a p edem projednají zástupci nov vznikají- m síc' od dne doru$ení rozhodnutí. Odvolání
cích organizací tak, aby na $lenské sch'zi, musí být podáno písemn , datováno a vlastkterá bude rozhodovat o rozd lení, mohl být noru$n podepsáno. Orgán, proti jehož rozp edložen p ijatelný návrh na rozd lení s p i- hodnutí bylo odvolání podáno, m'že sám
hlédnutím k tomu, aby majetek byl ú$eln odvolání vyhov t.
využit. Nebude-li možno technicky ur$itý
majetek rozd lit, vyjád í se hodnota podílu
pen zi.
P i rozd lování je nutno uvážit, jak majetek
vznikl (nap . složením ú$elových p ísp vk'
$len', apod.), p ípadn v dohod s nov
vznikajícími organizacemi vyjád it zp'sob
jeho využívání. Pokud nedojde k dohod ,
mohou požádat o rozhodnutí soud.
14
Odvolacím orgánem v ZO je $lenská sch'ze a její rozhodnutí je kone$né. Ve smyslu § 4
odst. 1 písm. f) stanov m'že $len požádat
soud o p ezkoumání rozhodnutí orgánu svazu. Návrh na p ezkoumání nemá odkladný
ú$inek. (len však m'že soud požádat, aby
výkon napadeného rozhodnutí byl pozastaven.
-l. 24
Písemnost zaslaná $len'm (ZS se považuje za doru$enou dnem, kdy pošta písemnost doru$í, nebo kdy ji vrátí p íslušnému
orgánu (ZS jako nedoru$itelnou, nebo dnem,
kdy $len její p evzetí odmítne. Písemnost lze
doru$it rovn ž prost ednictvím funkcioná e, $i
pracovníka svazu, p i$emž písemnost se
považuje za doru$enou dnem, kdy $len její
p evzetí písemn potvrdí nebo odmítne.
jednotlivých kandidátech nadpolovi$ní v tšiny
hlas' p ítomných $len', hlasuje se p i druhém
hlasování o kandidátech, kte í získali nejvyšší
po$et hlas' p i prvním hlasování.
(estné $lenství ud luje: v ZO (ZS na návrh
výboru $lenská sch'ze, v ÚR (ZS na návrh
p edstavenstva ÚR (ZS, v RR (ZS na návrh
p edstavenstva RR (ZS.
Nejpozd ji do 8 dn' od konání $lenské
sch'ze musí nov zvolený výbor provést
rozd lení funkcí mezi jednotlivé $leny výboru,
u územní rady nov zvolené p edsednictvo
územní rady a u republikové rady nov zvolené p edstavenstvo republikové rady.
Výsledek rozd lení funkcí mezi jednotlivé
$leny oznámí nov zvolený výbor ZO a p edstavenstvo územní rady orgán'm vyššího
stupn , nejpozd ji do 10 dn' po provedených
volbách, s uvedením, kterému funkcioná i
a kam má být doru$ována pošta.
Po provedených volbách, nejpozd ji do 14
dn', zajistí p edseda orgánu protokolárním
zápisem p edání funkcí t ch funkcioná ',
kte í se zm nili. P edává se majetek, všechna
razítka a písemnosti orgánu a organizace
a další doklady, vztahující se k jejich $innosti.
Zápis o p edání a p evzetí podepíší p edávající a p ejímající a stane se sou$ástí zápisu
nejbližší sch'ze orgánu. Po ukon$ení p edání
obdrží p ejímající a p edávající stejnopis
zápisu o p edání. Pokud by nedošlo k p edání
n kterého d'ležitého dokladu $i materiálu, je
t eba o tom u$init zvláštní zápis.
V p ípad úmrtí, vzdání se funkce nebo
nevykonávání funkce, m'že být orgán dopln n.
Dopln ní a zm ny ve složení p edstavenstev územní rady a republikové rady provádí
p íslušná p edstavenstva.
Tato rozhodnutí musí být p edložena ke
schválení na nejbližším zasedání územní rady
a republikové rady.
-ÁST II.
-l. 25
(lenská sch'ze, sch'ze územní rady a republikové rady se ídí ustanoveními jednacího
ádu $l. 8, 10, 11-19. Republikovou radu tvo í
zástupci všech územních rad. Krajskou koordina$ní radu tvo í jmenovaní zástupci p íslušných územních rad.
Za p ípravu návrhu kandidátek pro volbu
nových orgán' odpovídají stávající výbory
ZO, p edstavenstva územních rad a p edstavenstvo republikové rady. Tyto orgány p ipravují návrhy kandidátek na p edsedu a $leny
výboru ZO, p edsedu, místop edsedy a $leny
p edstavenstev, $leny a p edsedy revizních
skupin.
Návrhy na složení orgán', p edsedu s místop edsedy t chto orgán' p ipraví po p edchozím projednání s navrhovanými $leny.
Zd'vodn ný návrh p edá p edstavenstvo
a výbor ZO volební komisi, zvolené $lenskou
sch'zí, územní radou a republikovou radou
z p ítomných $len'.
Volby $len' p edstavenstva, výboru, revizní
skupiny, p edsed' a místop edsed' ídí p edseda volební komise.
Volí se tajn nebo ve ejn z více kandidát'
podle usnesení $lenské sch'ze, územní rady,
republikové rady.
Hlasovací právo mají v základní organizaci
$lenové ZO, v územním a republikovém
orgánu ádn zvolení $lenové.
-ÁST III.
Po p ednesení návrhu kandidátky zjistí
Tento jednací a volební ád byl schválen
p edseda volební komise, zda jsou z ad
republikovou radou dne 11. prosince 2004
$len' p ipomínky nebo jiné návrhy.
O p edloženém návrhu volební komise se
Ruší se jednací ád schválený RR (ZS dne
hlasuje podle $l. 15 jednacího ádu. Nedosáhne-li se p i hlasování o celé kandidátce nebo 17.12.1994.
15
Zahrádká i a územní plány
statutárních m7st
JUDr. Antonín Krch,
p edseda Právní komise ZS
V ad statutárních m st za$ínají probíhat
práce na územním plánu s $asovým výhledem do roku 2025, který má být dokon$en
v roce 2010. Tak ka každé statutární m sto
projevuje zájem omezit v budoucnu zahrádkové osady, což od'vodBuje jejich p emnožením a vymýšlejí proto r'zné statistické údaje
(Praha o 1/2, Brno o 2/3).
Zásadní však je, že výsledný dokument
vždy musí být dohodou všech uživatel' území. Nem l by proto být jen v cí odborník', ale
m l by být široce diskutován všemi obyvateli
m sta. Politiky, investory, majiteli nemovitostí,
$i nejširší ve ejností, zastupovanou zájmovými organizacemi v$etn neziskovými organizacemi a zájmovými sdruženími, mezi než
pat í také nejvíce p ekážející zahrádká i.
Tyto zásady obecn proklamují všechna
statutární m sta, která respektují nezbytnost
poskytování informací v internetové podob
a každé z nich se ídí etapami zpracování
územních plán', jimiž jsou pro ve ejnost
d'ležité:
1. Ve ejné projednávání zadání
2. Ve ejné projednávání konceptu
3. Ve ejné projednávání návrhu a zadání !istopisu
Skute$nost, že každé m sto a jeho územní
plán má své termíny nás nutí, aby každá ZO
(ZS byla ve spojení s p íslušným územním
plánem a zjiš@ovala ve vlastním zájmu, je-li
p edm tem zrušení a jaké jsou pro to d'vody.
Po té by m la soust edit d'ležité údaje
o svém vývoji a významu její existence pro
životní prost edí m sta. Obrátit se na ÚR (ZS
a požádat ji o spole$ný postup p i ešení
problému. Pro svou obhajobu by m la využít
ú$ast v každém ve ejném projednávání, pln
uplatnit své v cné argumenty pro zachování
zahrádkové osady a podle výsledk' p ijímat
opat ení k využití svých ob$anských práv,
v$etn interpelací volených zástupc' ve
všech stupních zastupitelské soustavy.
Právní komise RR (ZS zahájila své aktivity
proti likvida$ním tendencím zahrádká ' tím,
že:
16
a) navazuje kontakty s MŽP a Sdružením
m st a obcí
b) vyhledává cílené kontakty s v deckými
a výzkumnými institucemi s cílem získat
údaje prokazující význam zahrádká ské
$innosti na ozdravování životního prost edí
c) upozorBuje na:
- sociální a zdravotní význam, p stování
vztahu k p írod u mladé generace,
- nutnost v novat více pozornosti ekologické legislativ a jejímu vývoji,
- to, že získané poznatky je t eba vhodn
publikovat a poskytovat je ZO (ZS, ÚR
(ZS jako argumenty pro jednání
o ochranu zahrádek p ed likvidací,
- to, že je nutné prosadit, aby ÚR (ZS
m ly své zástupce v komisích OÚ na
radnicích, na okresech, hejtmanstvích
a na p íprav Územních plán',
g) chce prosadit zásady § 34 odst. l Stavebního zákona ve zn ní zákona $. 103/1990
Sb. "ú$astníkem ízení je navrhovatel
a právnické $i fyzické osoby, jejichž vlastnická $i jiná práva k pozemk'm nebo
stavbám, v$etn sousedních pozemk'
a staveb mohou být rozhodnutím p ímo
dot$ena". Nutno dodat, že zahrádková
osada, její za ízení, legalizované stavby
jsou vlastnictvím zahrádká ' a v p ípad
nezbytné likvidace mají být majetkoprávn vypo ádány.
h) chce napomoci tomu, aby zahrádká i
hloub ji než dosud chápali své spole$enské poslání, jeho nedílnou sou$ást ozdravování životního prost edí prací p i udržování zelených ploch - ozdravného zdroje
tohoto procesu. Je známo, že (ZS byl
p ijat v roce 1996 do Sdružení zahrádká ských svaz' Evropy (SZSE), v n mž je
hodnocen jako moderní transformované
sdružení ob$an' zp'sobilé plnit sou$asné
i perspektivní úkoly budoucnosti v rámci
SEZS. Zavazuje nás to, aby zahrádky ve
m stech a obcích nezlepšovaly kvalitu
života jenom tím, že zmírBují hluk, zadržují prach a exhalace a ruší monotónnost
obytných blok', ale aby spole$ný pobyt
v zahrádce posiloval rodinu, zdravým
i invalidním ob$an'm poskytoval pohyb
i odpo$inek a smysluplné trávení volného
$asu. Nezam stnaným a chudým pomá-
hal p eklenout pocit vy azení ze spole$nosti a ztrátu perspektivní budoucnosti.
M st'm pomáhal bezplatn udržovat
rozsáhlé zelené plochy, které $ást obyvatel m sta p i svých procházkách up ednostBuje p ed m stskými parky.
Tyto skute$nosti potvrdil 31. kongres SZSE
26. - 28. 8. 1998 v Bruselu svými 280 delegáty z Belgie, Dánska, N mecka, Finska, Francie, Velké Britanie, Lucemburska, Holandska,
Norska, Rakouska, Polska, Slovenska, Švédska, Švýcarska a (eské republiky s více než
3 miliony zahrádká ských rodin, které obhospoda ují více než 125 000 ha zahrádká ské
p'dy.
Ve své rezoluci potvrdil, že zahrádká ské
hnutí p ispívá ve smyslu univerzálního prohlášení o lidských právech ze dne 10.12.1948
k realizaci hospodá ských, sociálních a kulturních práv $lov ka, které jsou pro jeho d'stojnost a pro svobodný rozvoj jeho osobnosti
nezbytné. Tím uskute$Buje zahrádká ské
hnutí i principy, které šéfové stát' a vlád
formulovali ve v ci sociálních vy azení ur$itých skupin p i p íležitosti své druhé vrcholové
konference ve Štrasburku 10. - 11.10.1997.
Kongres o$ekává od p íslušných ú ad' na
evropské, národní, regionální i lokální úrovni,
že zahrádká ské hnutí v jeho úsilí podpo í.
Proto požaduje, aby:
- "zástupci zahrádká ských organizací byli
i povoláni jako plnoprávní $lenové do
p íslušných komisí - m stské plánování
a živ. prost edí,
- zahrádká ská za ízení byla zajišt na pro
zastav ní obcí jako trvalé zahrádká ské
plochy, nebo jiným zákonným ustanovením, a to ve všech zemích,
- i nadále byla p'da v blízkosti obydlí
zároveB vykazována v plánech využití
ploch jako nová zahrádká ská za ízení,
- ceny za nájem zahrádká ské p'dy byly
s ohledem na sociální funkci zahrádká ského hnutí udržovány na p íslušné
nízké úrovni,
- se pravidelná a celoplošná analýza p'dy
stala samoz ejmostí pro všechny zahrádká e, a tím bylo zaru$eno ekologické
hospoda ení".
Pokusil jsem se nastínit p ístup šéf' stát'
a vlád EU k zahrádká 'm, abychom zhodnotili
praxi v (R, která zakládá na likvidaci zahrád-
ká ' za ú$elem finan$ního zisku za vyklizené
pozemky. Jak je to pro spole$nost a m sta
užite$né, dokládá v decké stanovisko RNDr.
Jana Pokorného z Ústavu ekologie krajiny
AV(R, ENKI, o.p.s. T eboB, které nám p ibližuje dokonalé klimatiza$ní za ízení pro tlumení
globální zm ny. Tímto za ízením je strom
a zahrada. "Odstran ním zelen a odvodn ním na velkých plochách navozujeme zvlášt
ve m st $i na polích pouštní klima, které
nevyváží žádné technické za ízení. Je to
proto, že na plochách bez vegetace se v tšina dopadajícího slune$ního zá ení p em Buje
na teplo, okolí se p eh ívá a vysychá. Na
malou zahradu o ploše 400 m2 dopadá v lét
slune$ní zá ení o výkonu až 400 kW, což letní
den $iní 1600 až 2400 kWh slune$ní energie.
Stejné množství energie se na suchých neozelen ných plochách odráží v podob nevyužitého tepla. Je-li však plocha pokryta rostlinami a zásobena vodou, potom se více než
polovina energie váže do vodní páry a naše
zalitá zahrádka se stromy a dalšími rostlinami
chladí sebe i okolí výkonem 200 kW. (iní tak
nehlu$n , nenápadn , za zp vu pták', v'n
kv tin a zrání plod'. Jenom za energii nutnou
k provozu chladícího za ízení srovnatelných
technických parametr' bychom zaplatili 4000
až 7500 K$ denn . Takovou hodnotu produkuje zahrádká bezplatn na každých 400 m2
zahrádky, pro své m sto jehož p edstavitelé
práv teU rozhodují, jak tuto hodnotu co nejd íve zlikvidovat. Na záv r se vnucuje požadavek nejen zahrádká ', ale i ob$an': "p estaBte spekulovat, nechte zahrádká e zahrádkait dokud toho sami nenechají a usilujte o to,
aby je m l kdo nahradit."
Ovocná ská komise -ZS
Ing. Ladislav Zahradník,
p edseda Ovocná ské komise
ZS
Republiková rada (ZS, nejvyšší svazový
orgán, ustavuje odborné poradní skupiny komise, kterých je deset.
Ovocná skou symbolizuje jablko, a$ p íznivci ovocného stromu p stují ovoce všeho
druhu. Dostatek plod' na trhu v kteroukoliv
ro$ní dobu tlumí zahrádká ské snažení po
velkých sklizních. Co s bohatou úrodou?
17
M ní se požadavky rodiny a skalní ovocná i
se musí cht - necht p izp'sobit. Ze zahrad
ubývá polokmen', $tvrtkmen' i zákrsk'.
Vysazujeme v etena chu@ovek, které v obchod nekoupíme. Rozši ujeme sortiment o atraktivní druhy, mén známé ovoce, ale i módní
novinky. Oteplování klimatu dává šanci choulostiv jším druh'm i v okrajových oblastech.
Broskve, nektarinky, meruBky, kiwi, réva $i
asijské hrušn stojí za vyzkoušení. Vd $né je
i drobné ovoce v široké nabídce. Nejen jahody, maliny, ostružiny, malinoostružiny, rybízy,
angrešty a jejich k íženci, bor'vky kanadské
i kam$atské $i brusinky. Z modrých peckovin
pot ší atraktivní velkoplodé švestky, renklody,
slívy, myrobalány a jejich k íženci. Nakonec,
je-li dost místa, i z druh' náro$ných na prostor ("na p'l hektaru"), jako jsou $ervenojádré
o ešáky, t ešn žluté, r'žové i tmavé a t eba
moruše.
A pak nás zasko$í p ání mít ovocný strom
pro okrasu. Ani to není problém. Sada okrasných forem botanických jabloní s krásným
kv tem, barevnými listy i r'znobarevnými
drobnými plody, v$etn p evislých kultivar'.
Podobn lze vybírat i z okrasných slivoní,
broskvoní, lísek, je áb' $i d ín'. Pokud ješt
zbude kousek místa, vyzkoušejme baleríny,
zakrslé formy ovocných strom', které netvo í
kosterní v tve, ale jen kmínek s plodným
obrostem.
Co s tím má spole$ného ovocná ská komise? Její $lenové sledují zm ny sortimentu,
nové tendence v oboru, výsledky šlechtitelských a zkušebních pracoviš@, zejména
v oblasti rezistentních odr'd k významným
chorobám a šk'dc'm. Stranou pozornosti
nez'stávají ani ostatní p stitelské disciplíny,
zvlášt ochrana rostlin. Zajímají nás i nové
zp'soby v ovocná ské a školka ské praxi.
P íkladn vázání potraviná skou fólií (pro
domácnost) p i roubování a p eroubování,
bez použití št pa ského vosku. Nebo použití
univerzálního ezáku namísto roubovacího
nože, $ímž odpadá náro$né broušení.
Poznatky p edáváme odborným instruktor'm, funkcioná 'm svazu, $len'm i zahrádká ské ve ejnosti. Na výstavách, p ednáškách,
seminá ích, $lenských sch'zích, ale i ve
svazovém $asopise Zahrádká , Rukov ti
zahrádká e $i v odborných zahrádká ských
poradnách.
18
Komise životního prost edí
a ochrany p írody
RNDr. Josef Klimeš,
p edseda Komise ŽP ZS
Problematika udržitelného rozvoje krajiny,
ochrany p írody, ochrany a tvorby životního
prost edí - to jsou otázky, kterými se nutn
všichni musíme zabývat, má-li naše Zem
z'stat "Modrou planetou" i pro budoucí generace.
Rozvoj pr'myslové výroby, automobilové
a letecké dopravy, intenzifikace zem d lství,
zásahy do deštných prales', vysoká t žba
d evní hmoty v lesích, neuvážená likvidace
zelen ve m stech a pod. p inesly adu faktor', které nep ízniv zasáhly do ekosystému
krajiny, narušily p írodní rovnováhu a tím
poškodily životní prost edí nejen pro nás, ale
i pro ostatní živé organizmy. Jde p edevším
o emise škodlivých látek do ovzduší, zvýšenou hlu$nost a prašnost, hromad ní oxidu
uhli$itého v atmosfé e, kontaminaci spodních
vod dusíkatými slou$eninami, zne$iš@ování
mo í a vodních tok' ropnými a jinými produkty, narušení vodního hospodá ství v krajin ,
eroze p'dy, p eh ívání terénu bez vegetace
a tím navozování pouštního klimatu.
Naproti tomu zahrádká i a všichni ti co se
zabývají výsadbou a p stováním zelených
rostlin, strom' a ke ' nemalou mírou p ispívají k zlepšení životního prost edí a tlumení
mnoha nežádoucích vliv' moderní technické
spole$nosti. Ano - jsou to práv zelené rostliny, které p ízniv ovlivBují naše životní prost edí nejen tím, že p i fotosyntéze produkují
kyslík. Dnes je zejména cen no to, že mají
schopnost od$erpávat z atmosféry výchozí
slou$eninu pro tento d j, tj. oxid uhli$itý. Tím
ovlivBují ú$inek skleníkového efektu (zvyšování teploty), který práv nadbytek CO2 zp'sobuje. Krom toho odpa í zna$né množství
vody, která prost edí nejen ochladí, ale
i zvlh$í. S tím souvisí i zna$ný protiprašný
ú$inek rostlin. Prachové $ástice dopadlé na
vegetaci zvlhnou, zt žknou a již nikdy se do
ovzduší nedostanou. Další významná vlastnost rostlin je ta, že poskytují stín a tím chrání
p'du p ed vysycháním a udržují v ní mikrobiální aktivitu a tím i úrodnost. Stejn tak významná je jejich schopnost tlumit hluk a v neposlední ad prost edí zkrášlovat.
Tyto a mnohé další ekologické aspekty
zahrádká ské $innosti naši $lenové neznají
nebo si je ani neuv domují. Bohužel si je
neuv domují ani mnozí naši zákonodárci
a zastupitelé. Jak jinak by p ímo ve sn movn
mohl vzniknout názor, že zahrádka ení je jen
hobby, z n hož má užitek pouze p íslušný
zahrádká $i jeho rodina. Záv7r je potom
scestný: zahrádká ská !innost nepot ebuje legislativní ochranu.
Z d'vodu v tšího zviditelBování významu
zahrad pro životní prost edí a také proto, aby
naši $lenové m li pro jednání se státní správou dostatek informací o významu své práce,
ustavilo p edstavenstvo RR (ZS tuto novou
komisi, jejímž úkolem je p isp t k vzd lávacímu programu (ZS ekologickou problematikou
a shromaždovat doklady o užite$nosti zahrádká ské $innosti z celospole$enského hlediska.
První prezentace ekologických pohled' na
zahrádky a zahrádka ení již prob hla na
výstav NATURA VIVA v Lysé n. Labem
formou odborných poster'. V této podob
bude pokra$ovat i na výstav KV]TY, FLORA
OLOMOUC a HORTIKOMPLEX. Také v úterní
rozhlasové relaci "Klubovna zahrádká e" na
(R 2 byl zahájen cyklus témat s ekologickou
problematikou.
T šíme se na spolupráci s Vámi. Svoje
p ipomínky, návrhy a dotazy zasílejte k rukám
tajemnice komise Ing. ZdeBky Konradyové na
adresu: Úst edí (ZS, odb. odd., Rokycanova
15, 130 00 Praha 3, e-mail: [email protected]
jednotlivých u$ebních cykl' p ipravuje komise
každoro$n postgraduální pracovní soust ed ní ve vybraných zahradnických objektech, kde
se ú$astníci seznamují s n kterými novinkami
formou získání n kterých teoretických informací na p ednáškách a praktických poznatk'
v exkurzních a terénních cvi$eních.
Dalším velkým posláním komise je sledování a ešení kvalitativní úrovn Oblastního
školení, které je v (ZS realizováno v 8 oblastních st ediscích. Kontakt s jednotlivými st edisky realizuje komise jednak spole$nými návšt vami p ednášek na vybraných st ediscích
v dob konání školícího cyklu a také organizováním spole$né pracovní sch'zky všech
vedoucích st edisek Oblastního školení za
p ítomnosti $len' komise Odborné výchovy
každý rok.
V souvislosti se vzd lávacím programem
(ZS p ipravuje komise pro svazové odborné
instruktory monotematické odborné školení,
rozd lené do 2 regionálních oblastí jako
jednodenní (pro oblast (echy a pro oblast
Morava), nebo jako dvoudenní internátn pro
ob oblasti sou$asn .
V uvedených formách odborné svazové
výchovy cestou zkvalitBováni úrovn bude
komise pokra$ovat i nadále.
NáplQ !innosti vina ské komise
v novém funk!ním období
Ing. Ji í Sedlá9ek,
p edseda Vina ské komise
ZS
Vina ská komise v novém složení zahájila
Práce Komise odborné výchovy -ZS svoji $innost za$átkem roku 2005 jednáním
František N me9ek, p edseda komise
Komise odborné výchovy (ZS eší ve své
$innosti prioritn vzd lávání $len' svazu
výchovnými formami, které se ve výchovném
systému svazu osv d$ily na základ zkušeností zahrádká ských instruktor' z praxe p i
realizaci konkrétní nápln výchovného systému.
Na svých zasedáních komise p ipravovala
u$ební programy pro Úst ední zahrádká skou
akademii, sledovala provoz výuky jednotlivých
semestr' a podílela se ú$astí svých $len' na
záv re$ných obhajobách diplomových prací
a na p íprav a realizaci zakon$ení jednotlivých semestr'. Pro absolventy ÚZA (ZS
ve Vracov . Komise zde navázala na zapo$atou $innost v minulém funk$ním období týkající se prosazování zm n vina ského zákona
$. 321/ 04 Sb. a vyhl. 323/04 Sb. ve v ci
vymezení specifických podmínek pro $innost
drobných p stitel' vinné révy a sou$asn
také o možnou úpravu výkaznictví ve smyslu
jeho zjednodušení.
K zajišt ní jednotného postupu p i prosazování uvedených zm n organizuje komise
vzájemnou informovanost se Svazem vina ',
dále s ÚKZÚZ Brno a s vina skými inspektory.
Dalším úkolem vina ské komise je odborná
výchova, zam ená na informa$ní servis
prost ednictvím Rukov ti zahrádká e, $asopisu Zahrádká a internetu. Zde písemné p í19
sp vky budou zam eny p edevším na p stování odr'd vinné révy s minimálními nároky
na chemickou ochranu, tj. na tzv. interspecifické odr'dy. Do této oblasti pat í i zajiš@ování
poradenské $innosti p i konání místních výstav vín spojené s hodnocením vystavovaných vzork' a organizováním školení degustátor'.
Sou$ástí odborných a osv tových akcí je
i každoro$ní ú$ast $len' vina ské komise na
celostátních výstavách po ádaných úst edím
(ZS.
Jedním z dalších budoucích úkol' je obnovení spolupráce s drobnými vina i ze Slovenska a pokra$ování ve vým n zkušeností
s rakouskými vina i zejména co do zákonných
úprav p i využívání vina ských stezek.
-eský zahrádká ský svaz
a mezinárodní spolupráce
Ing. Jan Hinterholzinger,
místop edseda ZS
V tšina zahrádká ' ví, že od roku 1996 je
(ZS $lenem tzv. Evropské zahrádká ské ligy
(oficiáln : Office International du Coin de
Terre et des Jardins Familiaux), jejímž sídlem
je Luxembourg. Zde se také každoro$n
schází valná hromada této instituce. Vedle
(eského zahrádká ského svazu je zde sdruženo dalších 14 evropských zahrádká ských
svaz' z Belgie, Dánska, N mecka, Finska,
Francie, Velké Britanie, Lucemburska, Holandska, Norska, Rakouska, Polska, Švédska,
Švýcarska a Slovenska. Po devítiletém $lenství je možno íci, že (ZS (a podobn i zahrádká i ze Slovenska) nemá své místo v tomto
sdružení dosud pevn vyhran né. Vyplývá to
p edevším z nedostatku finan$ních prost edk', pot ebných k ú$asti na valné hromad
a dalších konferencích a zasedáních. Proto
jsme se ú$astnili t ch místn bližších zasedání (Varšava, Bratislava). Dalším d'vodem je
i rozdílné spole$enské postavení a význam
zahrádká ských organizací v zemích západní
Evropy a bývalých "východních" zemí. Vládními a politickými kruhy v (R není význam
zahrádká ských (i dalších zájmových organizací) docen n a tak nám zatím nepomáhají
ani r'zné petice a doporu$ení, které vedení
Office vládním organizacím posílá.
20
Všechny tyto uvedené d'vody vedou p edstavenstvo RR (ZS k navazování a upevBování mezinárodních vztah' s našimi nejbližšími sousedy, p edevším se slovenskými zahrádká i. Po n kolikaleté pauze, kdy byly
udržovány jen zdvo ilostní vztahy, se v kv tnu
2005 sešli ve Vracov k jednání nejvyšší
p edstavitelé (eského zahrádká ského svazu
a Slovenského zväzu zahrádkárov. Byla
dohodnuta celá ada možností spolupráce
mezi ob ma svazy v nejbližší budoucnosti.
Jedná se p edevším o recipro$ní ú$asti na
výstavách, spole$ném postupu k evropské
zahrádká ské lize a spolupráci s dalšími zahrádká skými svazy, o vým n svazových
tiskovin a informací. Rovn ž bylo pozitivn
hodnoceno, že i po rozd lení (eskoslovenska
pokra$uje spolupráce na úrovni základních
a okresních organizací.
Rovn ž na úrovni základních a okresních
organizací je navazována spolupráce se
zahrádká i v N mecku, Rakousku a Polsku.
Spo$ívá ve vzájemné ú$asti na výstavách,
v odborných zájezdech a návšt vách, vým n
tiskovin a zkušeností. (ZS se již v r. 2004
zú$astnil pomologické výstavy EUROPOM
v Bruselu, v r. 2005 je zajišt na naše ú$ast na
stejné výstav v n meckém Mnichov . Pro
r. 2006 je p ipravena první p eshrani$ní zahradnická a krajiná ská výstava, která se
bude od 24.05. do 24.09. konat soub žn
v m stech Marktredwitz (SRN) a Cheb ((R),
tedy v m stech vzdálených od sebe asi
20 km.
Pro návšt vu obou výstav bude platit spole$ná vstupenka, bude možno využívat zlevn né jízdné v hromadné doprav apod. Velkým p áním n meckých koleg' je, aby se této
výstavy aktivn zú$astnili i $eští zahrádká i,
i když naše finan$ní možnosti jsou podstatn
omezen jší než mají zahrádká i v SRN.
Po vstupu (R do Evropské unie je možno
v (R, Slovensku, Rakousku, Bavorsku, Sasku
a Polsku $erpat finan$ní prost edky z fondu
INTERREG III.A. Pro nás zahrádká e p ipadají v úvahu hlavn tzv. m kké projekty z Dispozi$ních fond' Euroregion'. Je možno žádat
o finan$ní prost edky v rozsahu 1.000 až
10.000 EUR nap . na výstavy, slavnosti, školení, propaga$ní materiály apod. Podmínkou
je zpracování menšího projektu a spolupráce
zahrani$ního partnera na dané akci. Takto je
možno získat až 75 % prokázaných náklad'.
Územní rady (ZS byly informovány, kde snadn ji. Navíc tu byla k dispozici i semena
a jakým zp'sobem se o finan$ní prost edky z vlastních zdroj', z rostlin dovezených ješt
žádá. Mají k dispozici i adresy na jednotlivé p ed válkou, eventuáln vzácn opat ovaných
regionální rozvojové agentury v (R. Tato z ciziny. Tato vynikající dovednost z'stala
možnost zatím platí do r. 2007.
našim kaktusá 'm dodnes.
Z uvedeného p ehledu je vid t, že (eský
Svaz $eských kaktusá ' ale neexistoval
zahrádká ský svaz se aktivn ú$astní meziná- dlouho. Pod záminkou, že není $lenem Národní spolupráce na úrovni všech svých rodní fronty byl zrušen a jeho základní organiorganiza$ních složek. Lze si jen p át, aby- zace byly p evedeny do (eského zahrádká chom do budoucna co nejlépe využívali všech- ského svazu. Tento $in byl v kaktusá ské
ny možnosti, které nám naše $lenství v EU ve ejnosti p ijat velmi rozho $en a byl pochoi Office International nabízí, abychom aktivn piteln chápán jako k ivda. Projevilo se to
vyhledávali možnosti p eshrani$ní spolupráce v devadesátých letech, po demokratické rea nebáli se jí. P edevším je t eba vyrovnávat organizaci (ZS, odchodem ady kaktusá se s jazykovou barierou. Odborné znalosti ských organizací z (eského zahrádká ského
našich $len' jsou na vysoké úrovni a i proto je svazu, který byl pro adu lidí zástupným
spolupráce s $eskými zahrádká i vyhledávána viníkem minulých událostí.
a cen na v sousedních státech.
Dnes se kaktusá ské hnutí vrátilo k existenci spolk', které jsou zcela samostatné. Pro
adu specializovaných základních organizací
(eského zahrádká ského svazu se ukázalo
Kaktusá i v -ZS
jako výhodné v (eském zahrádká ském
Mgr. Viktor Müller,
svazu nadále z'stat, protože tento jim zajiš@uKomise SZO a kv tiná ská ZS
je zast ešení velkou, r'znorodou organizací,
Kaktusy se p stují v naší republice již více která s ohledem na po$et $len' má v tší
než sto let. Myslím tím organizovan , v jakých- možnosti pozitivn ovlivBovat zájmovou $inkoliv spolcích. O historii p stování kaktus' nost svých základních organizací vlivem na
u nás bylo napsáno mnoho prací, které jsou vznik p íslušné legislativy, upravující zájmodob e dostupné, takže je nemá cenu opako- vou zahrádká skou $innost, ale i nap íklad
po ádáním odborných výstav až s celostátní
vat.
Velkým problémem organizovaného i neor- p'sobností, kde mohou i kaktusá i prezentoganizovaného kaktusa ení byla vále$ná léta vat výsledky své $innosti. A v te, že je co
(nedostatek energie, nemožnost kontakt' se vystavovat.
Protože pot eba se sdružovat je silná, ale
sv tem) a stejn tak i dlouhá desetiletí po
válce. Nejv tším problémem byla nemožnost i nutná, vznikla nová zast ešující kaktusá ská
navštívit nalezišt kaktus', ale i omezené organizace - Spole$nost $eských a slovena omezované kontakty s p stiteli t chto rostlin ských p stitel' kaktus' a sukulent', sdružujíve sv t . I p es tyto problémy bylo p stování cí jednotlivé kaktusá ské organizace. Jejími
kaktus' velmi rozší enou zájmovou $inností. $leny jsou i specializované kaktusá ské orgaKaktusá i se organizovali v nejr'zn jších nizace (ZS. Zatím nedošlo k n jaké výrazn jorganizacích, z izovaných $asto kuriózními ší spolupráci t chto dvou seskupení, ale je
nutno konstatovat, že jejich vzájemné vztahy
z izovateli.
Situace dosp la za$átkem šedesátých let nejsou zatížené žádnou rivalitou, protože k ní
minulého století až ke vzniku jednotné kaktu- ani není d'vod. Lze jen doufat, že naleznou
sá ské organizace - Svazu $eských kaktusá- cestu ke spolupráci, k $emuž nabízíme ruku.
Koordinaci práce specializovaných základ', která ve své dob pat ila, co do po$tu
$len', mezi nejv tší na sv t . ZároveB nemož- ních organizací, mezi které pat í i kaktusá i
nost opat it si rostliny mimo republiku vedla provádí v (eském zahrádká ském svazu
k tomu, že naši p stitelé dosáhli vynikajících Komise specializovaných základních organivýsledk' v p stování kaktus', a to i velmi zací p i republikové rad (ZS.
Pokud tedy existuje p stitel kaktus', kteréobtížn p stovatelných druh', ze semen,
která se dala ze sv ta p ece jenom opat it mu chybí kontakt s druhými kaktusá i, má
možnost se obrátit na p íslušnou oblastní
21
radu (ZS nebo kteroukoliv základní organizaci (ZS a ty jej nasm rují buU p ímo na kaktusá skou organizaci v jejich okolí, nebo na
Komisi SZO (ZS, která má k dispozici seznam všech kaktusá ských organizací a ráda
poskytne kontakt na p íslušné funkcioná e.
Stejn tak rádi pom'žeme i p i vzniku nové
kaktusá ské organizace p i (ZS. Pokud se
najde alespoB 5 zájemc' o vytvo ení takovéto
organizace a obrátí se na nás, rádi pom'žeme se vznikem nové SZO.
P eji všem p stitel'm sukulentních rostlin
co nejvíce úsp ch' v jejich zajímavé $innosti.
ZároveB tímto žádám všechny p edsedy
stávajících kaktusá ských SZO o navázání
kontaktu buU s tajemnicí komise SZO nebo
p ímo se mnou.
Ohlédnutí vina e za letošním rokem
Ing. Blažej Ingr
Mnoho našich drobných vina ', organizovaných v našem svazu, nemá práv ty nejlepší
pocity z pr'b hu prvního roku své práce po
vstupu do EU. I když byly známy legislativní
úpravy ve form zákon' a vyhlášek, p esto
jejich i n kdy p íliš striktní uplatBování vyvolalo vlnu roztrp$ení, které bralo mnohým vina'm nejen chu@ do práce, ale n kdy i v'li dále
pokra$ovat v této $innosti.
Bylo to p edevším omezení množství vlastní výroby hroznového vína pro spot ebu
vlastní rodiny na 500 l ro$n , které bylo nejnižší ve srovnání s podobným ustanovením
v sousedních zemích EU. S tímto dále souviselo i právo celní správy provád t u vina '
kontroly stavu skladovaného vína, které
vyvolalo zna$ný nesouhlas u drobných vina '.
Bylo rozumným krokem celní správy, že toto
opat ení bylo uspokojiv vy ešeno.
P i vinobraní nastala povinnost vedení
evidence o výrob , užití a prodeji vína, spojená s povinným výkaznictvím. Vezmeme - li
v úvahu v k mnohých našich vina ', kterým
nevadí tak práce ve vinici, jako studium zákona a vyhlášek, správné a v$asné zasílání
výkaz', pak musíme pln chápat jejich námitky. Nebylo ale možné p es všechnu snahu
zástupc' vina ských organizací, tedy i našeho
svazu, zástupc' obcí a JM kraje prosadit
ihned zrušení této evidence. I když na jejich
22
úpravách se bude dále jist pracovat, považovali jsme však za svou povinnost pomoci
nejen našim $len'm, ale všem vina 'm
v obcích v orientaci p i povinném výkaznictví
a v jeho provád ní. Snažili jsme se využít
informa$ní iniciativy MZVž na r'zných místech JM kraje a získané informace sd lovat
dalším vina 'm, kte í se nemohli zú$astnit
t chto seminá '. V ad našich základních
organizací také ochotní $lenové pomáhali
jiným nezištn také tato hlášení vyplBovat.
Specializovaná ZO (ZS – Sdružení vina '
a zahrádká ' JM kraje vypracovala ve spolupráci s ÚKZUZ Znojmo - Oblekovice praktické
softwarové zpracování p íloh k vyhlášce
$. 323/2004 Sb. s možností dalších dopln ní
v p ípad zm n. Jeho využití je ur$eno jak pro
obecní a m stské ú ady, vina ské podnikatele, tak také pro drobné vina e. I když víme, že
každý drobný vina není vybaven po$íta$ovou
technikou, jsou jí pln vybaveny nejen obecní
a m stské ú ady, ale i ada našich organizací
a n kterých jejich $len'. Jejich využití je tedy
jen otázkou dohody a dobré v'le. Tato organizace má také, krom jiné $innosti, dobrý podíl
na rozši ování formy integrované produkce
hrozn', uplatn ní chemické ochrany vinic pro
drobné vina e dle signalizace meteostanic
a signaliza$ních zpráv zasílaných elektronickou poštou, což se pozitivn projevilo v letošním roce u t ch, kte í ji použili.
Nejen $as, ale také spole$ná snaha ešit
chyby, m'že p inést nápravu. Je z ejmé, že
výsledek bude tím lepší, $ím více nejen samotných vina ' a jejich organizací, ale také
$len' zastupitelstev obcí a m st, poslanc'
a senátor' bude p esv d$eno o nutnosti
úprav t chto zákonných opat ení. Naši sousední rakouští vina i nám zd'razBují, že naše
situace bude tím lepší, $ím bude t sn jší
naše spolupráce mezi všemi vina i. Vždy@
mezi našimi $leny jsou nejen samotní zástupci v p edstavenstvech obcí a m st, ale také
jejich p átelé a známí, p átelé a známí poslanc' a senátor', kte í mohou ovlivnit svými
nám ty uplatn nými ve správný $as a na
správném míst zákonné úpravy, sloužící
nejen samotným vina 'm, ale také našemu
vina ství jako celku. Nezanedbejme tuto možnost legislativních úprav, které prob hnou
v roce 2006 a ovlivní na delší dobu naši
$innost.
JARO
Vybrali jsme pro Vás
z "astých dotaz$ odborné poradny:
Dostal jsem n kolik sadbových hlíz odr+dy
brambor KRETA, které mne svým tvarem
zaujaly. M+žete mi poradit, odku@ odr+da
pochází?
Odr'da KRETA je raná, varný typ brambor
BC. Je odolná virózám a strupovitosti, ale je
citlivá na sucho. Doporu$uje se jak pro p ímý
konzum, tak i pro zpracování na hranolky.
Pochází z $eského šlecht ní - Sativa Ke kov.
P ímé sv tlo
Fólie v praxi na zahrad7
Jaromír Láník, místop edseda
Z d'vodu prodloužení trvanlivosti se tyto
fólie obohacují r'znými stabilizátory a absorbéry UV-zá ení.Tato aditiva neutralizují záporné vlivy ultrafialového sv tla. P i použití minerálních p ísad se sv tlo rozptýlí a vyzá í do
r'zných sm r' (difúzní sv tlo).
ZS
Plastické neboli um lé hmoty souhrnn
p edstavují materiály, které jsou tvo eny
makromolekulárními látkami. V dnešní dob
je vývoj na obrovské úrovni a zasahuje do
oblastí všech $inností $lov ka a neustále
p ibývá nových a nových látek. Tyto hmoty
svými specifickými vlastnostmi p ed$ily
a nahradily klasické materiály, jako kov, d evo, sklo a nabízejí nová technologická ešení.
Samoz ejmostí je použití t chto látek v zem d lství a zahradnictví s velkou perspektivou nejen pro velkovýrobu, ale i pro zahrádkáe. Cílem tohoto $lánku je ukázat možnosti
použití, vysv tlit d'ležité vlastnosti a podnítit
zájem pro b žnou praxi. Pod termínem plastické hmoty se skrývá celá škála výrobk',
mezi n ž pat í i fólie. Ty mohou být vyrobeny
z následujících polymer': polykarbonát (PC),
polymetylmetakrylát (PMMA), polyetylén (PE),
etylvinylacetát (EVA), polyvinylchlorid (PVC),
polyetyléntereftalát (PET), polypropylén (PP),
polystyrén (PS).
P edností fólií z plastických hmot je jednozna$n mnohonásobn nižší hmotnost ve
srovnání s klasickými materiály, jednoduchá
zpracovatelnost, izola$ní vlastnosti, propustnost sv tla, nižší materiálové náklady p i
stavb fóliovník' ve srovnání se skleníkem,
nižší termální variabilita p i vysokých teplotách (v lét ). Na druhé stran však existují
i nedostatky, jako je stárnutí, degradace
a postupné snižování pružnosti a propustnosti
sv tla a problematická likvidace.
Difúzní sv tlo
Další možnost aditivace je použití minerálních p ísad nebo r'zných kopolymer' (nap .
EVA), kterými se dosáhne v rámci teplotních
pom r' neboli termicity tzv. "skleníkového
efektu" - vytvá í se bariéra pro infra$ervené
zá ení v tší délky a zabraBuje poklesu teploty
vyzá ením.
Netermická fólie
Termická fólie
Nové možnosti nabídly vícevrstvé fólie,
které pronikly do zahradnictví a zem d lství.
P i jejich výrob je vytla$ováno n kolik polymer' (PE, EVA) sou$asn , $ímž vzniká produkt, který sdružuje kvalitativní vlastnosti
každého polymeru v záv ru za ú$elem snížení negativních jev'.
Krom toho tyto fólie mohou být upraveny
speciální povrchovou úpravou za vzniku tzv.
efektu no-drop, který zabraBuje kondenzaci
vody ve form kapek a naopak zkondenzovaná voda z'stává ve form vodního filmu, a tím
dochází ke zlepšení p enosu sv telného
zá ení až o 15 %, a zároveB k $áste$nému
zvýšení vlhkosti v prostoru, což m'že být pro
n které druhy rostlin výhoda. Životnost tohoto
23
efektu na fólii závisí na vlhkosti, teplot a není stupnost sv tla až do 92 %, možná úprava
zaru$en po celou dobu životnosti fólie (tento no-drop, fólie bývá 3vrstvá, v tšinou profesioefekt lze obnovit použitím nást iku speciálního nální.
p ípravku).
Fólie z PE - pravd podobn nejv tší zastoupení, z r'zných druh' PE, propustnost
sv tla od 80 % do 92 %, jedno až vícevrstvé,
životnost se pohybuje od 8 m síc' do 5 rok',
rovn ž tyto fólie mohou být opat eny úpravou
no-drop, antistatickou úpravou, stabilizací
proti UV zá ení.
(erná PE fólie nachází uplatn ní nap . p i
p stování termínovaných neboli ízených
kultur chryzantém, poinsetií a p i rychlení
cibulovin - tulipány, narcisy, hyacinty a krokusy. U fólií z PE je t eba upozornit na skute$Vodní film nost, že je zcela nevhodné používání fólií
Padající kapky úprava no-drop
z roz ezaných pytl', kde je nevhodná tlouš@fólie bez úpravy
ka, zcela nevyhovující propustnost sv tla,
Nemén d'ležité jsou i druhy slune$ního fólie není stabilizována proti UV zá ení, z $ezá ení, které mají vliv nejen na rostliny, ale hož vyplývá, že rostliny pod takto vytvo eným
i na fólie.
krytem mají zcela nevyhovující podmínky.
Ultrafialové - nepropustnost typu B zp'soFólie kombinované - v tšinou vícevrstvé,
buje poruchy tkání, mutagenitu, " z$ernání" jsou vyrobeny sou$asn z n kolika polymer'
r'žových kv t', zvýšenou sporulaci hub (nap . PE/EVA) - v tšinou fólie profesionální.
a plísní (nap . botritis), absorpce má vliv na
Barevné fólie - které, dle informa$ních
zdroj' výrobce, krom své primární funkce
trvanlivost fólie
Typ A - neexistují tém žádné výzkumné zabezpe$ují snížení až omezení vývoje infek$ních agens.
výsledky
Fólie kašírované - jedná se o vyztužené PE
Modrá a $ervená $ást spektra viditelného
sv tla ovlivBuje fotosyntézu, r'st je kompakt- fólie z PE pásk' povrstvených PE. Tyto fólie
n jší, internodia krátká, zmírn ný r'st do se vyzna$ují vyšší mechanickou pevností,
délky a dochází ke snížení sporulace plísní. avšak sv telnou propustnost mají relativn
Infra$ervené zá ení vytvá í teplo - zp'sobu- nízkou. Jednotlivé druhy se liší vazbou pásk',
je podsaditý r'st, délkový r'st je zmírn n, hmotností a p íp. aditivací. Celková užitná
kratší internodia, zvýšená rozv tvenost, vý- životnost fólie oproti vícevrstvým a kombinovanosnost sazenic, lepší vybarvenost kv t' ným fóliím je nižší.
Porofólie - v tšinou PE fólie, opat ené
a list'.
Fólie z PVC - se používají jako hydroizola$- otvory, které umožBují volný p ístup pro kapaní (zelené st echy, základy staveb) v r'zných liny p i zálivce, p ístup vzduchu ke ko en'm,
barevných odstínech. Transparentní fólie zabraBují r'stu plevel', zvyšují kvalitu a výnonacházejí rovn ž využití v r'zných technic- sy. Životnost není dlouhodobá a je používána
kých aplikacích, avšak v žádném p ípad v tšinou jednorázov .
Mul$ovací fólie - na bázi PE v r'zných
nelze tyto fólie používat pro stavbu fóliových
kryt' nebo jako obalový materiál pro potraviny barevných odstínech.
(erná - pro použití na záhony, brání r'stu
z d'vodu možného uvolBování ftalátových
zm k$ovadel nebo základního monomeru plevel', urychluje r'st plodin, ochraBuje
vinylchloridu, nebo@ tyto látky jsou karcino- rostliny a plody p ed kontaktem se zeminou,
genní. Rovn ž spalování se nedoporu$uje, snižuje výskyt houbových chorob (nap . plíseB
pon vadž mohou produkovat nebezpe$né šedá u jahodník'), šet í p'dní vláhu.
Hn dá - polopropustná, spojuje výhody
látky, nap . dioxiny.
Fólie z EVA - mají vynikající odolnost proti $erné a pr'hledné, propouští v tší množství
UV zá ení, záruka bývá až 45 m síc', pro- zá ení, které proniká hloub ji do p'dy a zvyšu24
je její teplotu, zároveB nepropouští pot ebné
k fotosyntéze plevel' (brání v jejich r'stu).
(ervená - speciální pro p stování jahod,
raj$at, meloun' a paprik, dochází ke snižování asimilace a zvyšování výnosu.
St íbro$erná - vhodná pro plodiny, kde je
pot eba maximální odraz paprsk' (raj$ata,
okurky), dále je vhodná pro rychlení na ja e,
p ípadn pro speciální p stování (ch est).
Propustnost sv7tla rEzných materiálE
Materiál
propustnost sv tla (%)
sklo
92
dvojsklo (diterm)
88
sklolaminát
80
plexisklo (kom'rkové) PMMA
88
polykarbonát (kom'rkový) PC
79
folie PE/ EVA
89-93 *)
*) propustnost sv tla je závislá na technologii
výroby, použitém polymeru nebo jejich kombinaci.
Vývojov nejmladší materiály jsou tzv.
"kompostovatelné plasty", které b hem kompostování podléhají procesu biologického
odbourávání za vzniku oxidu uhli$itého, vody,
anorganických slou$enin a biomasy v m ítku
srovnatelném s jinými známými kompostovatelnými materiály, neuvolBují žádná toxická
rezidua a nesmí p'sobit negativn na r'st
rostlin. Tyto materiály jsou vyrobeny na bázi
samotných syntetických polymer' nebo
v kombinaci s p írodními materiály. Z polymer' jsou to deriváty kyseliny polymlé$né, polyestery, polyesteramidy, polyesteruretany,
polyvinylakoholy a z p írodních látek jsou to
deriváty škrobu, celulózy, živo$išných a rostlinných bílkovin. Z t chto kompostovatelných
plast' lze vyráb t nap . jednorázové ko ená$e, mul$ovací fólie, odpadové sá$ky a pytle.
Používání t chto materiál' je prozatím ve
vývoji a stádiu testování.
Záv rem je však nutno podotknout, že
biodegradovatelné polymery (= kompostovatelné plasty) spojují klady výborných materiálových a funk$ních vlastností. Tímto zp'sobem se $lov ku da í u$init op t jeden krok
blíž k dokonalejšímu a trvale udržitelnému
systému života na Zemi.
P i nákupu fólie je nutné ov it si jaké
úpravy nabízí, z kterého polymeru je vyrobena
a tím, pokud je to možné, získat delší životnost a použitelnost. Profesionální fólie bývají
potišt ny logem firmy, symboly recyklace a
druhem polymeru, ze kterého je vyrobena.
Komer$ní fólie v tšinou tuto grafickou úpravu
nemají a informace, pokud jsou v'bec uvedeny, jsou obsaženy v p íbalovém letáku nebo
na etiket obalu fólie.
Zahrádká 'm jsou v maloobchodní síti
nabízeny fólie p evážn bez nadstandardních
úprav, cenov p ijatelné, avšak životnost je
podstatn kratší, mnohdy pouze na jedinou
sezónu. V mnoha p ípadech mechanicky
vydrží, ale její sv telná propustnost je již
v druhé sezón velice nízká. Mechanická
údržba krom umytí v podstat neexistuje,
nedosáhne se výrazného zlepšení vlastností
a pracnost je neúm rná výslednému efektu.
Životnost je ovlivBována a dána spoustou
faktor', takže uživatel tuto vlastnost není
schopen výrazn zm nit. Na zimu, pokud to
možnosti dovolují, je lepší fólii uschovat a na
ja e op t instalovat. Pokud však tyto možnosti
neexistují, dochází k rychlejšímu stárnutí.
Pokud navíc fólie není opat ena antistatickou
úpravou, prach a ne$istoty ulpívající na povrchu negativn snižují prostupnost sv tla
a dochází k degradaci fólie.
Likvidace spalováním a skládkováním nepoužitelných fólií je nejhorší varianta nakládání
s odpadem. Tyto materiály by zásadn m ly
být využívány k recyklaci. T íd ní odpad',
obzvlášt plast' i námi zahrádká i p ispívá
k ekologické vysp losti a zvyšování ochrany
životního prost edí.
Netkané textilie
Dalším nemén d'ležitým materiálem jsou
netkané textilie (v profesionální mluv
non-woven textile), které jsou vyrobeny r'znými technologiemi, p evážn na bázi polypropylénu a na trh jsou dodávány pod r'znými obchodnímu názvy. Používání p edstavuje
v dnešní dob velice d'ležitý a významný
intenzifika$ní faktor v polním p stování (hlavn v zahradnictví) a ve snaze vyprodukovat
kvalitní výp stky. Obecn se dá íci, že nastartování používání netkaných textilií v našich klimatických podmínkách umožnilo
p stování rostlin a sklizn rozložit v podstatn
delší $asové období, znateln byly tím ovlivn ny p stitelské cykly, postupné výsevy a rozší ila se odr'dová skladba. Použití netkaných
textilií se uplatBuje jako krycí materiál výsev',
p ísad a na tzv. mul$ování. Tato funkce je
25
odvozena od velmi dobrých fyzikálních vlastností a t mi jsou odolnost proti pov trnostním
podmínkám, propustnost pro vzduch, vodu,
teplo, pevnost a v neposlední ad d'ležitá
funkce - zdravotní nezávadnost.
Krom t chto obecných vlastností se dá
specifikovat, že mikroklima, které se vytvá í
pod netkanou textilií umožBuje $asn jší výsevy a výsadby, urychluje vzcházení, zlepšuje
zako eBování, zvyšuje r'st, zamezuje poškození p i krátkodobých poklesech teplot (až do
-6 oC), ovlivBuje p ízniv vodní režim vody,
$ímž lze prodloužit intervaly mezi závlahami,
pohlcuje slune$ní zá ení a snižuje proces
fotosyntézy (mul$ovací), zvyšuje teplotu p'dy
proti nezakryté p'd , zpomaluje tepelné
ztráty, vytvá í mechanickou ochranu p ed
šk'dci, hmyzem a ptáky, pod textilií je b hem
dne teplota vyšší o 5 až 10 oC, je odolná v'$i
napadení plísn mi a bakteriemi a p edstavuje
finan$n nejefektivn jší zp'sob rychlení.
Netkaná bílá textilie se používá hlavn pro
ranou zeleninu - salát, koš@álovou zeleninu,
edkvi$ky, b hem roku pro okurky, papriku,
brambory, pekingské zelí - p edevším jako
krycí vrstva.
Netkaná $erná textilie se používá jako
mul$ovací a je ur$ena p edevším pro nastýlání jahodník', plodové zeleniny - okurek,
paprik, raj$at, tykví, meloun', brambor a k nastýlání v ovocných a okrasných výsadbách.
Krom výše uvedených funkcí a druh'
netkaných textilií existují i speciální druhy:
P netkaná textilie se speciální povrchovou
úpravou, jejíž hlavní funkcí je ochrana proti
pror'stání ko en' strom'. Textilie zabezpe$uje r'st ko en' sm rem do hloubky, vytváí se pevný ko enový systém a stromy
získávají vyšší stabilitu.
P netkaná textilie používaná p i zatravBování
problémových terén', zpevBování svah'
a p edstavující výhody v ochran p'dních
ploch p ed erozí, snížení náklad' na zavlažování, v tší rovnom rnost výsev' a snížení náklad' na následnou ru$ní práci. Mezi
t mito textiliemi existují druhy s ízenou
dobou rozpadu a nakonec i druhy, které
mají ve své struktu e zabudované travní
osivo a používají se jako travní rohože.
P kombinací s polyolefíny byl vytvo en kompaktní vícevrstvý laminát sloužící jako tzv.
jezírková (rybníková) fólie, která svými
26
vlastnostmi zaru$uje dlouhodobou UV
stabilitu, odolnost proti proražení a pror'stání ko en' a perfora$ní stálost ve srovnání
s fóliemi nap . z PVC nebo EPDM (syntetický kau$uk).
Netkané textilie všeobecn p edstavují pro
zahrádká e nezastupitelnou sou$ást p stitelských postup', p edevším ve vegeta$ním
období a jejich používání by m lo být základem šetrného p ístupu k p írod z d'vod'
snížení spot eby chemických p ípravk' a hospoda ení s vodou.
Taky jste se pokusili vyp7stovat
v byt7 mango?
ing. Josef Mat jka, SZO Citrusá i Praha
V našich obchodech se po otev ení trhu
za$aly objevovat plody tropického ovoce,
které jsme d íve neznali, $i se objevovalo
velmi sporadicky. Jelikož je mnoho t ch, kte í
cht jí zkusit vyp stovat ze semen t chto
plod' rostliny, budu se snažit popsat základní
vlastnosti a zp'sob p stování n kterých
rostlin, jejichž plody se u nás v prodeji objevují.
Mango
Mangovník je mohutný 12 - 30 metr' vysoký strom. Je vždyzelený a dlouhov ký. V tve
jsou typicky p evislé a z na íznutých v tví
vytéká latex.
Listy jsou tmav zelené, lesklé 10 - 20 cm
velké, s výraznou sv tlejší žilnatinou. Mladé
listy jsou zabarveny $erven , fialov až bronzov a vypadají jako zvadlé.
Kv ty jsou bílé, vonné, polygamní, v pr'm ru 5 - 8 mm a objevují se ve velkých latách
na koncích v tví. Na 1000 kv t' se vyvinou
pr'm rn 2 plody.
Jedná se o typickou tropickou rostlinu.
Vyžaduje pr'm rné teploty 25 - 30 oC, ale
vydrží teploty 45 oC horka a naopak nejnižší
teplota by nem la klesnout pod 10 oC. Vyžaduje p ímé slunce. V byt se dá p stovat jako
dekorativní rostlina, p i$emž musíme ezem
usm rBovat jeho velikost.
Na p'du není náro$ný, ale $ím je p'da
výživn jší, tím lépe prospívá. Nesnáší p'dy
vápenité, zemina má být hluboká, výživná
a drenážovaná.
Na stromcích se m'že objevit houbové
onemocn ní antraknóza - $ernání list'. Proti
tomuto je nutné post ikovat rostliny m Unatými p ípravky.
Závlaha je nutná bohatá a pravidelná.
V zim p i poklesu teploty omezujeme na
minimum.
Rozmnožování je možné semeny, které
vyséváme ihned po vyjmutí z plod'. Ze semen se odstraní d evitá sko ápka a semeno
se vloží do substrátu tak, aby vypouklá $ást
sm ovala vzh'ru. Semena se zasypou slabou vrstvou substrátu. Teplota substrátu pro
klí$ení by m la být stálá, nejmén 26 oC. Je
nutné zajistit vlhkost substrátu, nap . jeho
zakrytím sklem.
Semená$e mohou za$ít plodit od 7. roku.
V našich podmínkách bych ale s plodností
rostlin umíst ných v bytech p íliš nepo$ítal.
Existuje p íbuzný druh mangovníku - Assimina triloba, který bez v tších problém' m'žete p stovat i na zahrad (snáší -28 oC). Tyto
rostliny jsou testovány v (R již 3 roky a výsledky jsou velmi slibné.
Avokádo
Vždyzelený, tropický až subtropický strom,
dor'stající ve volné p írod až 20 metr'.
V tve jsou silné, sukulentní. Listy jsou tmavozelené 15 - 20 cm dlouhé, matn lesklé se
z etelným žilkováním.V mládí plstnaté, starší
kožovité, na rubu sv tlejší.
Existují 3 r'zné typy avokáda, které se od
sebe liší jak plody, tak p stitelskými podmínkami. Obecn však platí, že pr'm rná teplota
p stování je 18 - 25 oC. Rostliny nevydrží
mráz. Pot ebují dostatek vláhy, nikoli však
p emok ení. P i p ísušku shazují listy. Na
p ímém slunci trpí úpalem, ale pot ebují
dostatek sv tla.
P'da má být pís$itá, dob e drenážovaná,
výživná s neutrální, $i mírn alkalickou reakcí.
Rostliny pot ebují pravidelnou výživu v pom ru N:P:K 12:10:14.
Pro širší korunu se doporu$uje odstran ní
terminálního výhonu. Rostliny velmi dob e
snáší ez.
Na stromcích se m'že objevit houbové
onemocn ní antraknóza - $ernání list'. Proti
tomuto je nutné post ikovat rostliny m Unatými post iky.
Semena m'žeme sázet okamžit po vybrání z plodu do zeminy špi$kou nahoru. Semena nesmí p eschnout. Nad semenem by m lo
být maximáln 25 mm zeminy, jinak špi$ka
semene m'že být až do jedné t etiny nad
zeminou. Semená$e je nutné zastínit.
Semená$e mohou za$ít plodit za 6 - 9 let,
ale není zaru$ena dobrá kvalita plod'.
Karambola
Nízký ke , $i bohat se v tvící strom 5 - 12
metr' vysoký. Listy jsou lichozpe ené (vypadá
jako akát), p i rašení $ervené, pozd ji zelené.
Plody jsou n kdy prodávány pod obchodním názvem Malajská hv zda nebo Star fruit.
Jedná se o tropickou rostlinu, proto pot ebuje teplotu v lét 30 oC, v zim 18 oC. Nesnáší
mráz. V bytech se p stuje dob e jako okrasná
rostlina. Zemina musí být bohatá na živiny
s kyselou reakcí pH 5,5 - 6,5. Pot ebuje
dostate$nou závlahu, ale nesnáší p emok ení. Snadno se vysévá, malá semena se vysévají co nejd íve po vybrání z plod'. Pro urychlení plodnosti a udržení kvality plod' se rostliny roubují. Semená$e mohou plodit zhruba od
5. roku.
Papája
Vysoká vytrvalá bylina palmovitého vzhledu.
Málokdy se v tví. Kmen kon$í korunkou
dlouze apíkatých list'. Rostliny mohou dor'st
až 10 metr'.
Listy jsou dlanit lalo$naté, velké až
100 cm, po 6 m sících odumírají a na jejich
míst již nové nevyrostou. Nové listy rostou
pouze na vrcholku rostliny. Listy jsou velmi
snadno poškozovány v trem a v suchém
prost edí také dlouho nevydrží. Proto u nás
rostlinky v tšinou tvo í jen kmínek a chocholky nových list'.
Na p'du je papája nenáro$ná, vyžaduje pH
okolo 6. Výživa musí být bohatá a jako všechny tropické rostliny vyžaduje bohatou závlahu.
Umíst ní na p ímém slunci. Optimální teplota
je 25 - 30 oC, p i 15 oC zastavuje r'st.
Semena vyplBují velkou dutinu uprost ed
plodu a je jich velké množství a velice brzy
ztrácejí klí$ivost. P ed výsevem je nutné
semena proprat. Vyséváme do kv tník' po
jednom semenu, protože semená$ky mají
velmi jemné ko ínky.
Vzhledem k náro$nosti na prost edí a nemožnosti ezu nedoporu$uji p stovat.
27
Li!i
Vždyzelený pomalu rostoucí subtropický
strom dor'stající 15 metr'. Pot ebuje podmínky se z etelnými klimatickými rozdíly. Pro
kvetení pot ebuje suché období a krátké
období chladu okolo 3 oC.
Listy jsou atraktivní, celokrajné, asi 12 cm
dlouhé. Jsou sudozpe ené a objevují se po 2
až 5 párech na obou stranách. Mladé listy
jsou na$ervenalé, jinak jsou sv tle zelené,
kožovité, lesklé.
Není náro$né na p'du, ale má rádo vlhké,
kyselé prost edí, hluboké, dob e drenážované
p'dy bohaté na humus. Je náro$né na výživu
a na vláhu, ale nesnáší p emok ení.
Nesnáší též vedro, vyhovují mu teploty
okolo 20 oC. Teplota v zim by nem la mimo
krátkého období klesnout pod 10 oC.
Rozmnožování je $erstvými semeny, které
rychle ztrácí klí$ivost. Semená$e plodí nejd íve za 10 - 15 let, m'že se stát, že nezaplodí
v'bec. Pro klí$ení semena pot ebují teplotu
cca 25 oC.
Li$i m'žeme p stovat jako dekorativní
rostlinu, bez velké nad je na její plodnost.
Mu!enka
U nás se mu$enka prodává pod mnoha
obchodními názvy, nejznám jší je Granadilla.
Mu$enky jsou dlouhodenní bylinné liány
dor'stající dle druh' n kolika metr' délky.
U nás se p stují na opo e. Listy mají také dle
druh' r'zné tvary a velikosti.
Ze semen se dá mu$enka bez problém'
vyp stovat. Semená$ky po cca 1 roce za$ínají kvést a plodit. Mu$enky v tšinou bez problém' vydrží bytové p stování, ale existuje velká
variabilita i jednotlivých odr'd. Pokud se
chcete p stováním mu$enek zabývat, doporu$uji se spojit s n kterým jejich p stitelem.
Existuje i klub p stitel' mu$enek
Kiwi
Tyto rostliny jsou vhodné pro p stování
venku a do byt' se nehodí.
okolo 25 oC. Teploty nad 32 o C již brzdí r'st,
nem ly by klesnout pod 10 oC.
Zemina by m la být propustná, hlinitopís$itá, p'dní reakce 4,6 - 6,2 pH.
Pro p stování sta$í nádoby o pr'm ru
20 cm. Ananas nesnáší p emok ení a je možné ho zalévat i do st edové r'žice - je epifytní.
Rostliny ananasu plodí dle prost edí už po
jednom roce. Plodnost je možné vybudit p i
dostate$né velikosti rostliny nalitím tzv.
acetónové vody do r'žice rostliny.
Rostliny se získávají z odlomených zelených r'žic na plodech. Vybíráme pokud možno plod ješt zelený s dobrou r'žicí. R'žici
odlomíme a okamžit po odlomení dáme do
misky s vodou, $i p ímo do propustného
substrátu. P ibližn každý t etí pokus o zako en ní je úsp šný.
Citrusy
Citrusy jsou pro p stování rostlinou pom rn známou, tak jen krátké zastavení. Jedná
se o subtropické rostliny, které v tšinou pot ebují b hem zimy pokles teploty pod 10 oC.
Nesnášejí mráz. Dají se velmi dob e p stovat
i v bytech, ale musíte mít vhodnou rostlinu
a je dobré v zimním období rostliny p isv tlovat. Zeminu pot ebují propustnou, výživnou
s pH okolo 5,5. Pot ebují dostate$nou vlhkost,
ale nesnášení p emok ení.
Pokud je chceme p stovat v teplých bytech,
je dobré se obrátit na zkušené p stitele nebo
d'v ryhodné prodejce, kte í vám poradí.
Existuje 24 citrusá ských organizací. Citrusá i
Praha se scházejí každé t etí úterý od 18
hodin v salónku restaurace Na Chlumecké
cca 300 metr' od stanice metra Rajská Zahrada sm rem ke stanici (erný Most p ímo
u tubusu metra (kontakt 737 250182 - Mat jka). Na t chto sch'zkách je možné prokonzultovat aktuální problémy a je zde i možnost
dohodnout roubování vašich citrus'.
Všem doporu$uji si nap stovat semená$ky,
které se ale musí pozd ji naroubovat. Doporu$uji sázet semena pomeran$', $i grapefrujt', které jsou pro pozd jší roubování nejvhodn jší. Semena je nutné zasadit co nejd íve po
vyjmutí z plod', rychle ztrácí klí$ivost.
Ananas
Víceletá bylina, u které ze slabého ko enového systému vyr'stá r'žice tmavých tuhých
list'.
Poznámka: p ed rozhodnutím p7stovat n7kterou
Velice dob e se p stuje v bytech. Pot ebuje z tropických rostlin v byt7 - byW jako okrasnou umíst ní nejlépe na p ímém slunci, teploty doporu!ujeme p7stiteli svEj zám7r dokonale
zvážit vzhledem k nárokEm rostliny na prostor.
28
Registrované novinky
odrEd jabloní
Ing. Dušan Nesrsta, ÚKZÚZ Brno,
Zkušební stanice Želešice u Brna
ve form lí$ka. Slupka je hladká, st edn
tlustá, slab ojín ná, bez mastnosti a rzivosti.
Dužnina krémové barvy je st edn pevná,
st edn š@avnatá, v chuti slab navinulá.
Stopka st edn tlustá a krátká.
SklizBová zralost od poloviny $ervence,
konzumní zralost do konce srpna. Vhodná pro
p stování ve st edních i vyšších oblastech,
kde netrpí tolik padlím. Z podnoží volíme
rad ji st edn až bujn rostoucí.
V p ehledu jsou uvedeny nov jší odr'dy
jabloní, které byly registrovány v období 2004
- únor 2005. Jsou $len ny do skupin letní,
podzimní a zimní a ve skupin v abecedním
po ádku. Jedná se jen o stru$ný popis. Podrobné informace s vyobrazením o t chto i MIODAR
dalších odr'dách je možné nalézt v odborLetní odr'da rovn ž domácího šlecht ní
ných $asopisech, nap . Zahrádká aj.
(VŠÚO Holovousy, s.r.o), na vzniku se podílely odr'dy 'Mio' x 'Quinte', provozní ozna$ení
Letní
HL 649.
ATLAS
Strom roste st edn bujn až bujn , habitus
Odr'da vznikla k ížením odr'd 'Red Melba' má rozložitý charakter, plodí na krátkém d ex 'James Grieve Red' (Sempra Litom ice v . Plod je st edn velký až velký, tup kuželos.r.o), její provozní ozna$ení bylo TE-16604. vitý se slabými žebry a svalci na distálním
Strom roste st edn bujn až bujn , habitus konci. Základní barva slupky je b lav zelená,
má rozložitý charakter. Korunu zahuš@ují krycí barva r'žová v rozmyté form . Slupka je
st edn tlusté a dlouhé letorosty. Plodí na hladká, st edn tlustá, slab ojín ná. Dužnina
krátkém d ev jednotliv i ve shlucích. P i bílé barvy, st edn pevná, st edn š@avnatá,
p eplození bývají plody velikostn nevyrovna- sladce navinulé chuti. Stopka st edn tlustá
né. Plod je st edn velký až velký, kuželovitý, až tlustá a krátká.
slab žebrovaný. Slupka má hladký povrch, je
SklizBová zralost v 2. polovin $ervence,
st edn tlustá až tenká, bez ojín ní a rzivosti. konzumní zralost do poloviny srpna. Odr'da
Základní barva slupky je b lav žlutá, krycí je více odolná proti napadení strupovitostí.
pak r'žová ve form lí$ka. Dužnina je žlutavé Vhodná pro p stování ve všech oblastech,
barvy, st edn tuhé konzistence a slab zvlášt vzhledem k rané dob sklizn .
navinulé chuti. Stopka je tenká až st edn
MIVIBE
tlustá a $áste$n p evyšuje plod.
Odr'da vznikla k ížením odr'd 'Mio' x 'Vista
SklizBová zralost plod' od poloviny $ervenBella'
(VŠÚO Holovousy s.r.o), provozní
ce, kdy je lze také již konzumovat. Je vhodná
pro p stování ve všech p stitelských oblas- ozna$ení HL 676-5.
Strom roste st edn až bujn , habitus má
tech na slab až st edn bujn rostoucích
rozložitý
charakter. Koruna je volná, v tvení
podnožích.
jen st ední, obr'stá krátkým plodonosným
DIMA
obrostem. Plodí ve shlucích i jednotliv . Plod
Letní odr'da, pocházející ze šlecht ní je velký, kulovitý, se slabými žebry a slab
VŠÚO Holovousy, s.r.o, vznikla k ížením výraznými svalci v kališní jamce. Základní
odr'd 'Discovery' x 'Mantet', provozní ozna$e- barva slupky je zelená, krycí barva purpurová
ní HL 1259.
v rozmyté form . Slupka je hladká, tlustá,
Strom roste slab , habitus má rozložitý siln ojín ná, bez mastnosti a rzivosti. Stopka
charakter. Korunu zahuš@ují dlouhé letorosty. tlustá a krátká. Dužnina bílé barvy je st edn
Plodnost je raná, plodí na krátkém d ev . pevná, st edn š@avnatá, v chuti slab naviPlod st edn velký až velký, ploše kulovitý, nulá.
bez žeber, se slabými svalci na distálním
SklizBová zralost za$átkem srpna, konzumkonci, tj. nad kališní jamkou. Základní barva ní zralost do konce srpna. Odr'da je více
slupky zelenožlutá, krycí barva $ervená odolná proti napadení strupovitostí, padlím
29
netrpí. Vhodná pro p stování ve všech oblastech.
ZITA
Další odr'da, která p išla z Holovous
(VŠÚO Holovousy s.r.o), vznikla k ížením
odr'd 'Mio' x 'Jerseymac', provozní ozna$ení
HL 464.
Strom roste st edn bujn až bujn , habitus
má vzp ímený až rozložitý charakter. Koruna
bývá b hem vegetace zahuš@ována dlouhými
tenkými letorosty. Plodnost je raná, plodí na
krátkém d ev . Plod st edn velký, kulovitého
tvaru se slabými žebry a svalci nad kališní
jamkou. Základní barva slupky je žlutá, krycí
$ervená barva je v rozmyté form . Slupka je
hladká, st edn tlustá, slab ojín ná, bez
mastnosti, povrch plodu bývá jemn nerovný.
Stopka tlustá a krátká. Dužnina bílé barvy je
m kká, š@avnatá, v chuti navinule sladká.
SklizBová zralost od poloviny $ervence,
konzumní zralost pak za$átkem srpna. Vhodná pro p stování ve st edních a vyšších
oblastech.
Podzimní
DELÉN
Odr'da z litom ického šlecht ní (Sempra
Litom ice s.r.o), vznikla k ížením 'TE-4595' x
'Mc. Intosh Redspur', provozní ozna$ení TE
40520.
Strom roste st edn bujn , habitus má
vzp ímený až rozložitý charakter, korunu
dostate$n zahuš@uje krátký rozv tvený plodonosný obrost. Plodí ve shlucích i jednotliv .
Plod je st edn velký až velký, ploše kulovitého až kulovitého tvaru. Slupka má hladký
povrch, bývá st edn tlustá, bez ojín ní
a rzivosti, na skládce slab mastná. Základní
zelenožlutá barva je krytá rozmytou $ervení.
Dužnina je krémové barvy, tuhé konzistence,
st edn š@avnatá se sladce navinulou chutí.
Stopka je st edn tlustá a krátká.
Do sklizBové zralosti odr'da nastupuje
za$átkem zá í, pro konzum je vhodná od íjna
se skladovatelností do listopadu. Nenáro$ná
na p stitelské podmínky.
Zimní
BEL-EL
Odr'da pochází z Belgie, jako šlechtitel je
uveden JOMOBEL NV, udržováním u nás je
pov ena Sempra Litom ice s.r.o, odr'da je
barevnou mutací odr'dy 'Elstar'.
Strom roste bujn , v plodnosti st edn ,
habitus má vzp ímený až rozložitý charakter,
korunu zahuš@uje st edn dlouhý obrost. Plodí
ve shlucích na krátkém d ev , probírka je
nutná. Plod je st edn velký až velký, kulovitého až kulovit kuželovitého tvaru. Slupka má
nerovný povrch, je suchá, st edn tlustá
a slab ojín ná. Na povrchu slupky jsou
$etné, bíle zbarvené, st edn velké lenticely.
Základní žlutozelená barva je krytá celoplošn $ervení ve form žíhání. Dužnina krémové
barvy je k ehké konzistence, st edn š@avnatá
se sladce navinulou chutí. Stopka je tlustá
a st edn dlouhá.
SklizBová zralost plod' bývá za$átkem zá í,
konzumn nazrávají v listopadu, skladovat je
lze do února. Odr'da je ur$ena pro teplejší
i chrán né st ední oblasti s dostatkem vláhy.
DANTES
Zimní odr'da domácího šlecht ní (ing. Petr
Hajdu$ek), je udržována ve firm UNIPLANT.
Vznikla opakovaným k ížením rezistentních
odr'd, hlavní podíl nese odr'da 'Prima'
Strom roste st edn bujn , habitus má
rozložitý až p evislý charakter. Korunu zahuš@uje st edn dlouhý a tenký obrost. Plodí ve
shlucích i jednotliv na krátkém d ev , probírka je nutná. Plod je st edn velký, kulovitého
tvaru. Slupka má hladký povrch, je st edn
tlustá, neojín ná, na skládce siln mastná.
Základní zelenožlutá barva je krytá purpurovou $ervení, která je celoplošn rozmytá.
Dužnina krémové barvy je k ehké konzistence, st edn š@avnatá, v chuti sladce navinulá.
Stopka je tenká a krátká.
Sklízí se za$átkem zá í, konzumn dozrává
od íjna se skladovatelností do ledna. Je
rezistentní k napadení strupovitostí, užití proto
nalezne ve st edních a vyšších polohách.
DIAMANT
Odr'da pochází z litom ického šlecht ní
Až dosud uvedené odr'dy jabloní udržuje
(Sempra Litom ice s.r.o) a vznikla opakovau nás Sempra Praha a.s.
ným k ížením odr'd, hlavní podíl nese odr'da
'Šampion'. Ve šlecht ní byla ozna$ována TE-
30
40936, udržovatelem odr'dy je Sempra Praha
a.s..
Strom roste st edn bujn , v plodnosti až
slab , habitus má rozložitý až p evislý charakter. Korunu dostate$n zahuš@uje st edn
dlouhý a tenký obrost. Plodí jednotliv i ve
shlucích na st edn dlouhém d ev , probírku
uplatBujeme jen p i p eplození. Plod je st edn velký, kuželovitého tvaru. Slupka má drsný
povrch, je suchá, st edn tlustá bez ojín ní,
n kdy na lí$ku slab rzivá. Základní barva je
zelenožlutá, krytá rozmytou purpurovou $ervení. Dužnina bílé barvy je tuhé konzistence,
st edn š@avnatá, navinule sladké chuti.
Stopka je tenká a st edn dlouhá.
SklizBová zralost plod' nastává od poloviny
zá í, konzumn nazrávají od listopadu se
skladovatelností do února. Odr'da je nenáro$ná na p stitelské podmínky i p'dní prost edí zejména ve spojení se st edn i bujn ji
rostoucími podnožemi.
Strom roste bujn , habitus má vzp ímený
až rozložitý charakter. Korunu zahuš@ují st edn tlusté a dlouhé letorosty, které letním ezem zakracujeme, p ípadn redukujeme.
Plodí na krátkém d ev ve shlucích i jednotliv , probírku uplatBujeme $áste$n . Letní ez
je nutný. Plod je st edn velký až velký, kulovitého tvaru. Slupka má hladký povrch, je
st edn tlustá, bez ojín ní, na skládce slab
mastná. Základní zelenožlutou barvu v dob
zralosti p ekrývá ze 2/3 rozmytá $erveB. Dužnina krémové barvy, má k ehkou konzistenci,
je š@avnatá a navinule sladká. Stopka je st ední až tlustá a st edn dlouhá.
Do sklizBové zralosti nastupuje za$átkem
zá í, konzumn nazrává koncem íjna, na
sklad vydrží do konce ledna. Odr'da je
ur$ena pro teplejší i chrán né st ední oblasti
s dostatkem vláhy. Je náro$ná na stanovišt
a chemickou ochranu.
PILOT
Odr'da pochází ze SRN z Sachsenského
zem d lského ústavu Dresden-Pilnitz, vznikla
k ížením odr'd 'Clivia' x 'Undine', provozní
ozna$ení PI-A-34,25 - udržováním u nás je
pov ena Sempra Praha a.s.
Strom roste st edn bujn , pozd ji slab ,
habitus má rozložitý až p evislý charakter.
Plodí na krátkém d ev ve shlucích i jednotliv , pro v tší velikost plod' je nutná probírka
plod'. Plod je st ední až velký, tvarem komole
kuželovitý se slabými svalci na distálním
konci. Slupka má nerovný, drsný povrch, je
suchá, st edn tlustá a slab ojín ná. Lenticely jsou $etné, st edn velké a sv tlé barvy.
Základní zelenožlutá barva slupky je krytá
rozmytou purpurovou $ervení. Dužnina krémové barvy je tuhé konzistence, st edn
š@avnatá, voBavá, v chuti sladce navinulá.
Stopka je st edn tlustá až tlustá a st edn
dlouhá.
SklizBová zralost plod' nastává koncem
zá í, konzumn dozrávají v prosinci se skladovatelností do b ezna. Odr'da je ur$ena pro
teplé i chrán né st ední oblasti s dostatkem
JONAGORED SUPRA
vláhy. Je náro$ná na p'dní prost edí a cheOdr'da pochází z Belgie, jako šlechtitel se mickou ochranu.
uvádí firma JOMOBEL NV, udržováním odr'dy u nás je pov ena Sempra Litom ice s.r.o, PYROP
odr'da je barevnou mutací odr'dy 'JonagoOdr'da pocházející z domácího šlecht ní
red'.
(Sempra Litom ice s.r.o), vznikla k ížením
FANY
Odr'da domácího šlecht ní (Petr Kumšta,
Votice u VodBan) a pochází z k ížení odr'd
'Šampion' x 'Jonathan', provozní ozna$ení
KuP-155.
Strom roste st edn bujn , habitus má
vzp ímený až rozložitý charakter, plodnost je
brzká, vysoká, plodí na krátkém d ev po 1 až
2 plodech. Probírka bývá jen ojedin lá. Plod
je velký, kulovitého tvaru, bez žeber se slabými svalci na distálním konci, tedy nad kališní
jamkou. Základní zelenožlutá barva slupky je
$áste$n p ekrytá jasnou $ervenou barvou, ve
form žíhání, slupka je hladká, tenká, bez
ojín ní a mastnosti. Dužnina žlutavá, st edn
pevná, st edn š@avnatá, navinule sladká.
Stopka st edn tlustá a krátká.
SklizBová zralost plod' nastává v polovin
zá í, konzumní zralost koncem listopadu se
skladovatelností do února. Odr'du je vhodné
p stovat na slab ji rostoucích podnožích. Na
polohu nenáro$ná, ve st edních polohách je
více barevná a má delší skladovatelnost.
31
'Dukát' x 'HAR-11-T-68', provozní ozna$ení
TE-29819, odr'du udržuje Sempra Praha a.s.
Strom roste bujn , habitus koruny má vzp ímený až rozložitý charakter. Korunu $asto zahuš@ují st edn tlusté a dlouhé letorosty, které
letním ezem redukujeme. Plodí na krátkém
d ev ve shlucích, pro zv tšení plod' a zabrán ní st ídavé plodnosti musíme provád t
probírku. Plod jen st ední velikosti, ploše
kulovitý, slab žebrovaný se slabými masitými
svalci na vrcholu. Slupka je hladká, st edn
tlustá, bez ojín ní a mastnosti, n kdy s nízkou rzivostí okolo stope$né jamky. Základní
zelenou barvu slupky p ekrývá celoplošn
$ervenohn dé zbarvení. Dužnina zelenavé
barvy je m kká, st edn š@avnatá a v chuti
sladce navinulá. Stopka je dlouhá a tenká.
SklizBová zralost za$íná koncem zá í,
s konzumní zralostí od listopadu a skladovatelností do konce února. Odr'da je rezistentní
proti napadení strupovitostí a st edn odolná
proti napadení padlím jabloBovým. Nalezne
uplatn ní ve st edních i vyšších polohách, p i
použití st edn bujn rostoucích podnožích.
UNITOP
Domácí odr'da (ing. Petr Hajdu$ek, Uniplant), která vznikla k ížením odr'd 'Golden
Delicious' x 'Diadém', provozní ozna$ení OH
186, odr'du u nás udržuje UNIPLANT. Strom
roste slab , habitus má rozložitý charakter.
Korunu zahuš@uje st edn dlouhý a tlustý
obrost, který je nutné letním ezem redukovat.
Plodí na krátkém d ev ve shlucích i jednotliv , probírku uplatBujeme ve snaze zv tšení
plod'. Plod je st edn velký, kulovitý, n kdy
i ploše kulovitý se st edn velkými svalci na
distálním konci. Slupka má drsný povrch, je
st edn tlustá, bez ojín ní a mastnosti s patrnými bílými lenticelami. Základní zelenožlutá
barva je krytá $erveným žíháním. Dužnina
žlutavé barvy, má k ehkou konzistenci je
st edn š@avnatá, v chuti navinule sladká.
Stopka je tlustá a st edn dlouhá.
Plody se sklízí v polovin zá í, konzumn
nazrávají koncem íjna se skladovatelností do
konce ledna. Odr'da je ur$ena do všech
oblastí s dostatkem vláhy. Je vhodná do
st edních oblastí ve spojení se st edn i bujn ji rostoucími podnožemi.
32
Nové odrEdy rybízu
Ing. Libor Dokoupil, Ph.D., ÚKZÚZ Brno,
zkušební stanice Želešice
Význam p stování rybízu je v produkci
nutri$n vysoce hodnotného ovoce na spot ebu v $erstvém stavu nebo pro konzervárenské
zpracování. Rybízy pat í mezi d'ležité zdroje
vitamín' a minerálních látek. Nejbohatší
v tomto sm ru je $erný rybíz, který obsahuje
90 - 250 mg% vitamínu C a má významné
baktericidní ú$inky.
Rozlišujeme dv hlavní skupiny - rybízy
$ervené, resp. bílé a rybízy $erné. K ovocná sky významným druh'm pat í i meruzalka
zlatá (Ribes aureum L.), využívaná jako podnož pro kmenné tvary rybízu a angreštu.
Rybíz se p stuje jako pravoko enný ve
tvaru ke e nebo št povaný na meruzalku
zlatou ve tvaru stromku (podnože ME-LS-A,
ME-LS-B, ME-LS-C). V sou$asné dob je
b žn jší tvar ke e. Ke e rybízu vysazujeme na
vzdálenost 2,5 - 3,0 x 1,0 - 2,0 m, podle
vzr'stnosti odr'dy. Stromky rybízu (rybíz
naroubovaný na meruzalce) sázíme do sponu
2,0 - 2,5 x 0,8 - 1,0 m.
Šlecht ní rybízu se zam uje na odolnost
proti významným houbovým chorobám, kvalitu a kvantitu suroviny (velikost, pevnost bobulí, násada po celé délce hroznu, stejnom rné
dozrávání, bohatá š@áva), vzp ímen rostoucí
výhony, snadnou množitelnost a vhodnost pro
mechanizovanou sklizeB (rychlá regenerace
poškozených výhon' po sklizni).
V textu jsou dále popsány nové odr'dy
$erného a $erveného rybízu, které byly zapsány do Státní odr'dové knihy (R v letech
2001 až 2004. Podrobné informace s vyobrazením o t chto i dalších odr'dách je možné
nalézt v odborných $asopisech, nap . Zahrádká , aj.
BEN CONNAN
St edn ran dozrávající odr'da $erného
rybízu. Byla vyšlecht na ve Velké Británii
k ížením odr'd ´Ben Sarek´ a ´Ben Lomond´.
V (R byla registrována v roce 2004. Ke je
polorozložitý, nízký až st edn vzr'stný se
st edním po$tem základních výhon'. Barva
horní strany listu je tmav až velmi tmav
zelená. Bobule v hroznu jsou velké, kulovité,
$erné, st edn pevné. Podle šlechtitele by TISEL
odr'da m la mít vysokou odolnost proti ameRan dozrávající odr'da $erného rybízu.
rickému padlí.
Byla vyšlecht na v Polsku k ížením odr'd
´Titania´ a ´Self´. V (R byla registrována
CERES
v roce 2004. Ke je polovzp ímený, vysoký se
St edn ran dozrávající odr'da $erného st edním po$tem základních výhon'. Barva
rybízu. Byla vyšlecht na v Polsku k ížením horní strany listu je st edn až tmav zelená.
(botanický druh Ribes dikusza x odr'da ´Bar- Bobule v hroznu jsou velké, kulovité, $erné,
chatnaja´) x volné opylení. V (R byla registro- st edn pevné. Podle šlechtitele by odr'da
vána v roce 2003. Ke je polovzp ímený, m la mít vysokou odolnost proti hn dému
st edn vysoký až vysoký, st edn hustý. Plod padlí angreštovému.
je velký, kulovitý, $erný, st edn pevný. Podle
šlechtitele by odr'da m la mít polní odolnost TRITON
Ran až st edn zrající odr'da $erného
proti vlnovníku rybízovému a vysokou odolrybízu.
Byla vyšlecht na jako polyhybrid (´Connost proti houbovým chorobám.
sort´ x ´Wellington XXX´) x ´Stachanovka
Altaja´ ve Švédsku. V (R byla registrována
FOCUS
Ran dozrávající odr'da $erného rybízu. v roce 2001. Ke je vzp ímený až polovzp ímeByla vyšlecht na v (R (Sempra Praha a.s., ný, st edn vysoký se st edním po$tem záŠlechtitelská stanice Velké Losiny) k ížením kladních výhon'. Barva horní strany listu je
´Fertödi I.´ x ´BO 704´. Registrována byla tmav zelená. Bobule v hroznu jsou st edn
v roce 2003. Ke je rozložitý, st edn vysoký, velké, ploše kulovité, $erné, pevné. Odr'da
st edn hustý. Plod je velmi velký, kulovitý, vyniká vitalitou a odolností proti houbovým
$erný, st edn pevný, snadno se sklízí. Podle chorobám.
šlechtitele by odr'da m la mít vysokou odol- VEBUS
nost proti houbovým chorobám.
Ran až st edn dozrávající odr'da $erného rybízu. Byla vyšlecht na v (R (Sempra a.s
TIBEN
Pozdn dozrávající odr'da $erného rybízu. Praha, Šlechtitelská stanice Velké Losiny)
k ížením ´LS VII/21´ x ´BO 696´. Registrována
Byla vyšlecht na v Polsku k ížením odr'd
byla v roce 2003. Ke je polovzp ímený, vyso´Titania´ a ´Ben Nevis´. V (R byla registrováký, st edn hustý. Plod je velký, kulovitý,
na v roce 2004. Ke je polovzp ímený, st edn
$erný, st edn pevný. Podle šlechtitele by
vysoký až vysoký se st edním po$tem základodr'da m la mít vysokou odolnost proti houních výhon'. Barva horní strany listu je tmav bovým chorobám.
zelená. Bobule v hroznu jsou st edn velké až
velké, kulovité, $erné, pevné až velmi pevné. KOZOLUPSKÝ RANÝ
Ran dozrávající odr'da $erveného rybízu.
Podle šlechtitele by odr'da m la mít vysokou
odolnost proti americkému padlí a proti rzi Vznikla mutací odr'dy ´Tatran´. Byla registrována v roce 2003. Ke je polorozložitý, st edvejmutovkové.
n vysoký až vysoký, st edn hustý. Hrozen je
TITANIA
dlouhý, stopka hroznu dlouhá až velmi dlouSt edn až pozdn dozrávající odr'da há, plod je velký, kulovitý, $ervený, st edn
$erného rybízu. Byla vyšlecht na jako poly- pevný. Podle šlechtitele by odr'da m la mít
hybrid ´Altajskaja desertnaja´ x (´Consort´ x vysokou odolnost proti houbovým chorobám.
´Kajaamin Vusta´) ve Švédsku. V (R byla
registrována v roce 2001. Ke je vzp ímený, ROVADA
St edn až pozdn dozrávající odr'da
st edn vysoký až vysoký se st edním po$tem
základních výhon'. Barva horní strany listu je $erveného rybízu. Byla vyšlecht na v Holandtmav zelená. Bobule v hroznu jsou velké, sku. Jedná se o mutaci odr'dy ´Heinemann'v
kulovité, $erné, pevné. Odr'da vyniká vitalitou pozdní´. V (R byla registrována v roce 2001.
Ke je polorozložitý, st edn vysoký až vysoa odolností proti houbovým chorobám.
ký, st edn hustý. Hrozen je dlouhý až velmi
33
dlouhý, stopka hroznu dlouhá až velmi dlou- preventivní opat ení hlavn na stanovištích,
há, plod je velký, ploše kulovitý, $ervený, kde se tyto poruchy ve výživ rostlin vyskytují.
Preventivn se proti nedostatku vápníku
pevný. Podle šlechtitele by odr'da m la mít
vysokou odolnost proti houbovým chorobám. u jabloní, raj$at a papriky doporu$uje post ik
na list chloridem vápenatým. Ten je obsažen
v p ípravcích Fertikal, Kalkosol 25, KalkoNedostatek vápníku a vápn7ní
san 30, Lamag vápník a Wuxal Aminocal.
Ing. Miroslav Kalina, ÚR ZS Litom ice
Dále je možno použít speciální listové hnojivo
Wuxal Sus Kalcium. Všechna tato hnojiva
P i nedostatku vápníku musíme vždy rozli- s obsahem vodorozpustného vápníku se
šovat mezi vlastním nedostatkem Ca v rostli- dávkují podle návodu na obalu. V západní
nách a nedostatkem vápníku v p'd . Ten Evrop se $asto využívá také ledek vápenatý,
druhý stav vede k okyselení p'dy a tím ke nebo@ je cenov velmi p íznivý. N kdy dopokomplexu p í$in, které mohou negativn ru$ovaná sádra (síran vápenatý) je mén
ovlivnit r'st rostlin. Ke komplexu p í$in pro vhodná, nebo@ ve vod se nám poda í tuto
špatný r'st rostlin na t žkých p'dách pat í látku rozpustit pouze z 25 %. Sou9asn upopoutání fosforu a molybdenu, snížený p íjem zorBujeme, že pro tyto ú$ely nelze použít
ho $íku a draslíku a tím možný nedostatek ledek amonný s vápencem (27 % N).
t chto živin pro p stované rostliny. Dále m'že
Odr'dy citlivé k ho ké pihovitosti jablek
mít stoupající p ijatelnost stopových prvk' ošet ujeme od za$átku $ervence uvedenými
a zejména t žkých kov' za následek jejich prost edky v intervalu 10 - 14 dn' - celkem
nadm rný p íjem a tím toxické p'sobení na $ty ikrát až šestkrát v dob vývinu plod' post ip stované rostliny. (asto pozorujeme u za- kem na list. Post ikovat se za9íná v dob
hradních plodin nedostatek vápníku vyvolaný nar+stání plod+ - v 9ervenci, velmi d'ležitá
suchem a p ehnojením dusíkem a draslíkem, jsou zejména poslední ošet ení. V zahrani$í
který vede k poruchám transportu Ca v rostli- se doporu$uje použít na za$átku ledek vápen . Tím dochází u jabloní k známé ho ké natý 0,4 %, max. 0,6 % a všechna ošet ení
pihovitosti jablek a u plodových zelenin zakon$it chloridem vápenatým. U náchylných
k suché nekróze raj$at a papriky. Protože odr'd se doporu9uje použít vyšší hranici
nedostatek vápníku v rostlinách má jen z ídka doporu9ovaného rozmezí dávkování. N které
p í$iny v nedostate$né zásob Ca v p'd odr'dy jabloní, a$ chu@ov vynikající (Dukát),
(krom siln kyselých p'd), nelze jej v tšinou siln náchylné na ho kou pihovitost, zmizely
dopln ním p'dní zásoby (vápn ním) odstra- pro tento problém ze zahrádek zcela.
nit.
P i zjišt ní prvních p íznak' suché nekrózy
D'ležitým p edpokladem omezení výskytu raj$at a papriky je možno další výskyt onet chto poruch je zajišt ní správného pom ru mocn ní omezit dodáním vápníku p es list.
mezi draslíkem a vápníkem v p'd nebo K post iku lze použít n který z p ípravk' na
v substrátech - tedy preventivní opat ení. bázi chloridu vápenatého (podle návodu na
V tšinou se musí omezit hnojení draslíkem obalu) nebo ledek vápenatý u raj$at v koncena je t eba zvýšit organické hnojení, $ímž se traci 0,2 % a u papriky 0,3 %. U papriky se
vytvo í lepší podmínky pro p íjem vápníku také doporu$uje jednou za t i týdny p ihnojení
rostlinami. Výskyt poruchy je také zna$n ledkem vápenatým (0,5% roztok hnojivé
podporován nadm rnou výživou dusíkem, zálivky). Základem ochrany je harmonická
a proto je nutné omezit hnojení dusíkatými výživa a dostate$ná zálivka.
hnojivy (nap . i ve form zákvas' z trusu
P ímý nadbytek vápníku v rostlinách není
dr'beže).
prakticky známý. Jsou však známa $etná
Nedostatek vápníku v rostlinách lze do poškození, vyvolaná p íliš vysokým obsahem
zna$né míry omezit, jestliže k p ihnojování vápníku v p'd , nebo dávkami vápenatých
dusíkem používáme p ednostn ledek vápe- hnojiv, která se projevují jako chlorózy (žlounatý, který obsahuje 15 % dusíku a 28 % CaO tenky) n kterých ovocných d evin a okrasve vodorozpustné form . Doporu$uje se jako ných rostlin. Nadbytek vápníku u t chto rostlin
34
snižuje p ijatelnost železa a dalších stopových
prvk', zejména zinku. V záv ru je t eba uvést,
že nedostatek vápníku v rostlinách nebo
výskyt mechu v trávníku není spolehlivým
ukazatelem pot eby vápn ní. Rozhodnutí, zda
vápnit a jakou použít dávku, by m lo vycházet
pouze z výsledk' rozboru p'dy. Spolu se
zjišt nou hodnotou pH p'dy dodá p íslušná
laborato také doporu$ení, jak p'du vápnit.
Zahrádky však bývají $asto p evápn ny
v d'sledku p íliš $astého a nadm rného
vápn ní. Optimální pH pro v tšinu rostlin
p stovaných na zahrádce nezávisí na druhu
rostlin, ale na druhu p'dy (viz tabulka).
pivoBka $ínská (Paeonia chinensis), pivoBka
léka ská (Paeonia officinalis), pivoBka úzkolistá (Paeonia tenuifolia), pivoBka korálová
(Paeonia corallina), pivoBka Mlokosevi$ova
(Paeonia mlokosewitschii).
Z d evitých pivon k je to pivoBka ke ovitá
(Paeonia suffruticosa), pivoBka Delavayova
(Paeonia delavayi), pivoBka žlutá (Paeonia
lutea), pivoBka Lemoineiova (Paeonia x
lemoinei), pivoBka Potaninova (Paeonia
potaninii), pivoBka se$uánská (Paeonia szechuanica) a pivoBka jünanská (Paeonia yunnanensis). V tšina pivon k má i n kolik synonym (názv'), která v textu nejsou uvedena.
Optimální hodnoty pH pEd
PEdní druh
Orná pEda
Lehká
St ední
T žká
6,0
6,5
7,0
Trvalé travní
porosty
5,0
5,2
5,5
PivoQky na zahrádce
Ing. Tomáš Foral
Paeonia suffruticosa
Nejvhodn jší doba množení pivon k je
podzim, kdy už jsou ko eny vyzrálé. Množí se
nej$ast ji d lením trs'. Je možné i množení
ko enovými ízky. Poškozené ko eny za ízneme a ezné rány zasypeme nejlépe drceným
d ev ným uhlím. Výsadbu provádíme tak, aby
pupeny nebyly hluboko pod zemí, maximáln
3 cm.
Rod Paeonia L.- pivoBka z $eledi Ranunculaceae - prysky níkovité, zahrnuje jak vytrvalé
byliny, tak opadavé ke e.
Asi 35 druh' roste v Evrop , Asii a jeden
v Severní Americe.
Bylinné pivoBky dor'stají do jednoho metru,
d evité až do 2 metr' výšky i ší ky. Všechny
vyžadují slunné stanovišt a živinami bohatou, hlubokou, hlinitopís$itou p'du, s p'dní
reakcí slab kyselou až neutrální, tj. pH 5 - 7.
P i výsadb je vhodné p idat kvalitní kompost,
listovku a rašelinu. Vhodné je zapravit do
p'dy Rohosku, která se pomalu rozkládá
a uvolBuje postupn živiny pro zdárný r'st
a vývoj mladých sazenic.
Kv ty d evitých pivon k jsou umíst né
p evážn jednotliv . Mohou být jednoduché
Paeonia veitchii
s 5 a více korunními plátky, poloplné nebo
plné. Barva kv t' m'že být v odstínech bílé,
Rozd7lení trsE se dá provést také !asn7
žluté, r'žové, $ervené, temn $ervené, oran- na ja e p ed rašením pupenE.
žov $ervené, fialové až temn hn dé. N kteMnožení semeny je možné hlavn u botaré p íjemn voní. Jsou to dlouhov ké trvalky, nických druh', ale kvetení je dosti opožd né.
které nemají p íliš rády p esazování. Mnohdy
Nej$ast ji p stovanými druhy jsou pivoBka
po p esazení kvetou až po n kolika letech.
bledokv tá (Paeonia lactiflora), synonymum
35
Paeonia tenuifolia
D evité pivoBky se roubují na kozí nožku
nebo kopulací koncem $ervence, v srpnu až
zá í (ve skleníku je možné v lednu až b eznu)
na 10 - 15 cm dlouhé ko eny Paeonia
lactiflora (albiflora, chinensis). Sezné rány
i roub se zamaže parafínem nebo št pa ským
voskem. Teprve koncem zá í a v íjnu se
srostlí roubovanci, které jsme umístili do
pa eništ , hrnkují a uchovávají do jara v mrazuprostých prostorách. Naroubované rostliny
sázíme o n co hloub ji, aby zako enily
i z roub'.
D evité pivoBky se mohou množit i ízky, ale
v našich podmínkách se tento zp'sob p íliš
nedoporu!uje, protože ízky snadno hnijí.
36
Je možné také d lení starších rostlin v p edja í. Staré rostliny však p esazování špatn
snáší.
Výsev semen botanických druh' je nejlépe
provést ihned po sklizni nebo stratifikovat
semena v písku v chladných, ale bezmrazých
prostorách.
Rostliny vysazujeme na slunné stanovišt
chrán né p ed prudkými v try a pr'vanem.
Nezastín né stanovišt a živná, dob e p ipravená p'da jsou podmínkou zdárného r'stu
a vývoje rostlin, kvalitního a bohatého kvetení.
V sou$asné dob m'žeme kontejnerované
pivoBky sázet tém po celou vegeta$ní dobu.
Není vhodné pouze období velkých veder.
D'ležité je d'kladné odplevelení p'dy p ed
výsadbou. Mimo vypletí doporu$uji i chemické
odplevelení dostupnými herbicidy, které nezanechávají v p'd rezidua. Jde hlavn
o likvidaci obtížných plevel', jako je pýr,
svla$ec, bršlice kozí noha, pchá$ oset aj.,
které bychom z rostoucích ke ' již t žko
likvidovali. D evité pivoBky m'žeme ponechat
na stanovišti až padesát let. Protože se tém
ne ežou, dbáme p i výsadb , aby m ly dostate$ný prostor do budoucna. Sezem odstraBujeme pouze suché nebo p ekrývající se v tve.
D evité pivoBky sázíme jako solitery nebo
v menších skupinách do trávníku nebo trvalkových záhon' s nízkými trvalkami, nejlépe
poblíž cest, teras, odpo$ívadel, alpín a mostk', dom' a vchod', abychom mohli krásné
kv ty pozorovat zblízka.
Jejich ídké v tve s šedivou, místy se odlupující k'rou a toporný habitus ke ', p'sobí
sice vzdušn , ale díky silným v tvím a velkým
pupen'm strnule. Kolem m lkého, dob e
v tveného ko enového systému rostliny
opatrn okopáváme. Hnojíme pravideln ,
každoro$n kombinovanými hnojivy a p idáváme dostatek humusu. Dbáme na vyváženou
výživu a nep ehnojujeme dusíkatými hnojivy,
aby nové letorosty dob e vyzrály a v zim
nenamrzaly. Je vhodné ke e mul$ovat rozdrcenou borkou (k'rou) nebo d ev nými št pky,
které nejenže udržují p'du bez plevel', udržují vláhu, dodávají humus, ale chrání v zim
rostliny p ed velkým promrznutím. Všechny
u nás p stované druhy jsou otužilé, ale p i
holomrazech trpí zvlášt mladé sazenice.
M'žeme je chránit
Do této kategorie se adí Sommerabend také zetlelým slam- Kordes 1995. Má lesklé, st edn zelené, velmi
natým hnojem, listím zdravé listy. Kv ty jsou jednoduché, ost e
$ervené. Kvete opakovan . Kv ty jsou odolné
a chvojím.
dešti. V tve se rozkládají asi 1 m do stran.
Hust pokrývá p'du, je tolerantní v'$i horku.
Používá se pro svahové polohy a na st ešní
- Se íznutí roubu "NA zahrady.
KOZÍ NOŽKU“
Rosa arvensis - r'že polní, r'že plazivá.
Pat í mezi botanické druhy. Pochází z Evropy.
- Se íznutí podnože - P stuje se od roku 1820, nejvíce se rozší ila
ko ene pivo*ky 9ínské v Anglii. Je siln vzr'stná, p'dokryvná i pnoucí, dob e snáší také polostín. Má dlouhé,
- Spojení roubu s ko etenké, tmav zelené výhony dosahující délky
nem a stažení lýkem
až 6 m. Kv ty jsou bílé, jednoduché. Kvete
jednou a má tmavo$ervený šípek. Roste
plan na Slovensku v Malých Karpatech,
v (R je za azena mezi vyhynulé druhy.
Heideröslein Nozomi - Onodera 1968. Je
drobná, sv tle r'žová, jednou, avšak bohat
Pokryvné rEže
kvetoucí, hust rozv tvená rostlina se sv tle
Ing. Dagmar Maixnerová
zelenými, lesklými listy.
Není sporu o tom, že r'že je královnou
kv tin, a to nejen pro svou ušlechtilost, krásu
a bohatství kv t', ale i nesmírnou rozmanitost. Pat í k rostlinám, které v historii lidstva
nepodléhaly pomíjivým moderním trend'm
a udržely si dodnes své výrazné postavení.
Nejv tší oblib se t ší r'že velkokv té, dále
mnohokv té, sadové, pnoucí a r'že botanické. Do pop edí zájmu se dnes dostávají
zejména odr'dy skupiny r'že pokryvné.
Pokryvné r'že se vysazují na velké prostranství, jako jsou svahy a strán . Slouží
k oživení velkých ploch. Ve skupinách se
vysazují i v parcích na místech slunných, kde
mohou nahradit i trávník. Jejich významnou
vlastností je, že dokáží zcela pokrýt p'du
výhony a ochránit ji tak p ed zaplevelením,
erozí apod. Kultivary lze rozd lit na jednou
a opakovan kvetoucí. Na záhony do m stské
zelen a do park' se nejvíce hodí odr'dy
opakovan kvetoucí, nebo@ jsou velmi atraktivní.
Pokryvné r'že se d lí do $ty skupin podle
vzr'stnosti:
2. OdrEdy dorEstající do výšky 50 cm
se bohat rozv tvují, vysazují se 1 m od
sebe, rychle zahustí porost.
Max Graf - Bowditch 1919. Je vzr'stná,
mrazuvzdorná rostlina se sv tle r'žovým
kv tem st ední velikosti a nápadnými ty$inkami. Neremontuje. Výhony dlouhé až 3 m jsou
siln pokryty ostny. Je odolná v'$i výfukovým
zplodinám, proto se hodí k výsadb podél
frekventovaných silnic.
Repandia - Kordes 1982. Je ke s malými,
sv tle r'žovými, jednoduchými, miskovitými
kv ty a lesklými zelenými listy. Výhony dosahují délky až 3 m. Je vhodná do svažitého
terénu.
Swany - Meilland 1977. Je rostlina se zá iv
bílými plnými kv ty o velikosti 4 - 6 cm, které
dob e vzdorují dešti. Kvete opakovan . Na m2
se vysazují 3 - 4 rostliny. Má nízko ležící nebo
zahnuté výhony, rozložitý vzr'st. Listy jsou
lesklé, bronzov zelené, které se pozd ji
zbarvují do tmav zelena. Odr'da je rezistentní v'$i padlí a $erné skvrnitosti. Také tento
druh je odolný v'$i výfukovým zplodinám.
3. OdrEdy dorEstající do výšky 60 - 70 cm.
1. Nízké odrEdy a botanické druhy
Tato podskupina je vzdušná, vysoká. Podor'stají do výšky 30 cm, rostou slab ji,
rost je hustý, na 1m2 se vysazují 2 - 3 rostliny.
vysazují se asi 60 cm od sebe nebo 3 - 4
rostliny na m2.
37
The Fairy - Bental, 1932. Je plnokv tá r'že
se sv tle r'žovou barvou kv t'. Kvete bohat , nep etržit až do podzimu. Nakvétá pozd ji a kvetení probíhá ve vlnách. Remontuje.
Listy má zdravé, lesklé, st edn zelené. Na
m2 se vysazuje 4 - 5 rostlin. Je tém nenáchylná na $ernou skvrnitost a je odolná v'$i
výfukovým zplodinám.
Lavender Dream - Interplant 1985. Bohaté,
poloplné kv ty rozkvétají jako lila r'žové
oblá$ky na koncích kv tonosných výhon'.
Kvete opakovan až do podzimu. Má lesklé
sv tle zelené listy. Dob e kryje p'du, Na 1 m2
se vysazují 2 - 3 rostliny.
Red Yesterday - Harkness 1978. R'že
vyzna$ující bohatým kv tenstvím má jednoduchý kv t $ervené barvy s bílým st edem.
Kv ty jsou odolné v'$i dešti. Kvete opakovan . Listy jsou tuhé tmav zelené. Je vhodná
i do svažitého terénu. Pro výsadbu na 1 m2 je
pot eba 2 - 3 kusy.
4. OdrEdy a botanické druhy, dorEstající
do výšky 1 m a více
jsou vzp ímené, lehce p evislé, vhodné do
d lících pruh', na v tší zelené plochy a podél
silnic.
Rosa rugosa - r'že svraskalá je jednou
z nejznám jších japonských r'ží. Je nenáro$ná na p'du, roste i v chudých, pís$itých p'dách. Vytvá í vzp ímený, mén rozv tvený,
hust ostnitý ke . R'že se rozr'stá podzemními výb žky siln do okolí. Má tmavé lesklé
listy, na podzim zlatožluté. Na povrchu jsou
listy hrub svraskalé. Kv ty jsou jednoduché
karmínov $ervené až r'žové, citlivé na déš@.
Rosa pimpinellifolia - syn. Rosa spinosissima - r'že bedrníkolistá byla objevena v roce
1596. Rozší ená je p edevším na britských
ostrovech, na evropském kontinent , ale
i v západní Asii. (asto roste v pís$itých p'dách. Dor'stá do výšky 100 - 150 cm. Má
slabé, trnité výhony s hustými, tenkými, jehlicovitými ostny. Listy jsou malé, okrouhlé,
tmav zelené, palisty jsou malé. Kvete v kv tnu a $ervnu. Smetanov bílé kv ty mají
charakteristickou v'ni. Po odkv tu vznikají
kulaté $ernofialové šípky.
Charakteristickou odr'dou této skupiny je
Heidekind - Kordes 1985. Je vzr'stný, siln
se v tvící ke . Lehce p evislé výhony jsou
hust olist ny lesklými, tmav zelenými listy.
38
T ešBov $ervené velké plné kv ty vykvétají
ve velkých kv tenstvích.
Heideschnee - Kordes 1990. Až 1 m vysoká
odr'da je také lehce p evislá. Jednoduché
bílé kv ty vyr'stají v mnohokv tých kv tenstvích, které v lét p ekypují jejich záplavou.
Kv ty se miskovit rozvíjí, ukazují žluté prašníky. Jsou odolné proti dešti. Listy jsou lesklé,
tmav zelené. Rostlin se da í i ve stínu.
Pokryvné a plazivé r'že se vysazují buU ve
sponu na vzdálenost 33 - 50 cm (malá vzdálenost), 50 - 70 cm (st ední vzdálenost) a 70 100 cm (velká vzdálenost), nebo velkoplošn
4 - 9 rostlin (malá vzdálenost), 3 - 4 rostliny
(st ední vzdálenost), 1 - 2 rostliny (velká
vzdálenost) na m2. P ed výsadbou se musí
pozemek zbavit nežádoucích vytrvalých plevel' jako je svla$ec, pýr, bodlák aj. Výsadba
nesmí být p íliš hustá, jinak od t etího roku
za$nou r'že vyhán t výhony vzh'ru obrácen
a ztratí krásný a plošný vzr'st. Pokryvné r'že
za$ínají intenzivn r'st až druhým rokem po
vysazení. Ošet ení je minimální. R'že se
dob e množí ízkováním.
N které odr'dy se používají jako rostliny do
živého plotu. Vysazují se buU samostatn
nebo v kombinaci s r'znými ke i. Pro tyto
ú$ely lze nejlépe využít odr'dy Rosa rugosa
nebo Rosa virginiana. Živý plot je velmi p kný, ale pokud nejsou pravideln odstraBovány
postranní a podzemní výhonky, r'že se neustále rozr'stají do okolí.
V tšinu odr'd uvedených v p ísp vku lze
zakoupit u p stitel' r'ží v (R.
Kv7ty 2006 v Lysé nad Labem
Stalo se již tradicí, že (ZS po ádá svou
nejv tší zahrádká skou výstavu KV]TY
v Lysé nad Labem. Výstavišt zaplní tisíce
kv t' v bohatých aranžmá jak od p stitel'
z ad $len' (ZS, tak od p edních kv tiná ských firem v (R. P ijeUte se podívat ve
dnech 14.-17. $ervence do Lysé nad Labem
i vy, v íme, že nebudete zklamáni.
(p ed návšt vou si ov te, zda se plánovaný
termín výstavy nezm nil - nap . na naší webové stránce www.zahradkari.cz nebo na tel.
325 552 158.)
LÉTO
Vybrali jsme pro Vás,
z "astých dotaz$ odborné poradny:
Jak si mohu rozmnožit hortenzii jednoduše
na zahrádce?
Hortenzii je možno množit ízkováním
v srpnu. Sízky se odebírají z mladých výhon'
rostliny, ošet í se stimulátorem a napíchají se
nejlépe do rašelinového substrátu, nebo do
p stebních hrnk'. Na p emok ení je hortenzie
citlivá a m'že zahnívat. Proto se doporu$uje
opatrn rosit.
Réva ve skleníku
Ing. Ladislav Zahradník,
Ovocná ská komise ZS Praha
P stovaní révy ve skleníku zajímá zejména
zahrádka e z neviná ských, to je z vyšších,
chladn jších oblastí, málo p íznivých pro
p stování révy vinné. Skleníkové vina ení
nejen, že umožBuje vyp stovat velkoplodé
stolní hrozny, které si nezadají s dováženými
z jižních zemí, ale též sousedské zahrádká ské sout živosti p ináší hrdé pocity vít z'.
K dalšímu efektu pat í i ranost sklizn , minimáln o m síc d íve, než na vinicích a k úsp šnému p stování p ipomenu n kolik zásad.
Volba odrEdy.
Vybíráme z velkoplodých stolních odr'd,
sortiment je široký:
Bílé - nap .: PRIM, ÁRON, JALOVENSKIJ
USTOJ(IVYJ, JULSKI BIZER, MUŠKÁT
ALEXANDRIJSKIJ, PANONIA KINCSE,
RADKA, SUZI, TOPAS, VOSTORG, MJ x
KO 36/16, JOLANKA, ZUZKA, JU KRYS
REžové - nap .: AMUR BÍLÝ, GROSS COLMAN, ROSELA, SlEGER
-ervené - nap .: NIMRAK, NELLY, BLACK
HAMBOURGH
Modré - nap .: ARKADIJA, DA(NYJ, KUDRJANKA, NERO, OLŠAVA, ROYAL, VITRA,
POLA
Bezsemenné - nap .: ROMULUS, GLENORA, KISMlŠ LU(ISTYJ, PERLETE.
Velmi rané - k velmi raným kultivar'm (odr'dám) pat í nap .: VOSTORG, POLAR,
OPÁL, BLACK HAMBURGH, MUŠKÁT
ALEXANDRIJSKIJ, MJ x KO 36/16.
R'stová síla jednotlivých odr'd se liší
stejn jako u ovocných strom'. Nap . pr'm r
kmene nad zemí u dvacetiletého ke e odr'dy
MJ x KO 36/16 $iní 7, 5 cm, zatím co u stejn
staré OLŠAVY pouze 3 cm.
Nevhodné do skleníku jsou odr'dy drobnoplodé a moštové. Ne snad že by se jim tam
neda ilo, ale luxusní stanovišt je pro n
škoda. Samoz ejmostí je, že skleník musí mít
dostatek slune$ního sv tla a dobré v trání.
P i teplotách nad 35 oC se r'st révy výrazn
zpomaluje.
Je možné m n kvalitní odr'dy p ešt povat? Ano, ale p eroubování révy má svoje
specifika, je náro$n jší než u ovocných strom' a není b žn praktikováno. Sazenice
nemusí být št pované, sta$í zako en né ízky
(pravoko enné), z vlastního révoví, kterého
každé jaro po ezu bývá dostatek. Sízky
minimáln t ío$kové vysazujeme rovnou na
místo ur$ené pro révový ke , nebo z nich
p edp stujeme sazenice na volném záhonu
(ve skleníku, $i pa eništi).
Kízkování.
Sízky st íháme z vyzrálých, živých (na ezu
žlutozelené), jednoletých výhon'. (ím siln jší, tím je Vaše ízkování nad jn jší. Délka
ízk' bývá cca 30 cm, alespoB se 3 o$ky.
Sežeme 0,5 cm pod spodním o$kem a nad
horním o$kem ponecháme alespoB 2 cm
$ípek. Vhodné je o$ka vyslepit (vyloupnout),
poslední o$ko ponechat. Ko ínky totiž vyr'stají ze spících pupen' ve d ev , nikoli z o$ek.
Takto upravené ízky svážeme do svazk',
ozna$íme jmenovkou a založíme do zem ,
písku, pilin $i rašeliny. Pot ebují vlhko
a chladno, také ochranu p ed extremními
mrazy.
Vysazujeme zjara šikmo do p'dy tak, aby
horní o$ko bylo na úrovni p'dy a potom jej
ješt p ihrneme. To proto, aby rašící pupen
nespálily pozdní mrazy. Dostate$ná vlhkost
p'dy je p edpokladem úsp šného zako en ní. N které odr'dy ko ení h' e, nebo neko ení v'bec (nap . VOSTORG).
Zako enit se dá réva i ve vod a to buU
z normálních ízk', nebo na plovoucím polystyrenu z krátkých, jednoo$kových ízk'
v teplém prost edí. U tohoto zp'sobu je
úsp šnost vyšší.
39
Na podzim po prvních mrazících sazenice
vyryjeme a založíme na chrán ném míst ,
aby neuschly a nezmrzly. Další rok zjara p ed
výsadbou na stanovišt sazenice upravíme.
Odst ihneme horní ko eny (rosné), ostatní
zakrátíme na ší ku dlan . V tší $ást loBského
výhonu bude zaschlá (zmrzlá), ale nám posta$í jedno živé o$ko k založení budoucího ke e.
Roubované sazenice mají vylou$it napadení obávaným révokazem (ko enovou mšicí).
Ve sklenících zatím révokaz nehrozí.
Období výsadby je podzim nebo jaro, stejn
jako u ovocných strom'. P i podzimní výsadb dovnit skleníku je nebezpe$í, že sazenice
uschne. Do skleníku neprší, ani nepadá sníh
a na zalévání se v zim $asto zapomíná.
U sazenice zakrátíme jak ko eny, tak letorosty. Do jamky obvykle 45 cm hluboké dáváme na dno kvalitní kompost nebo biohumus.
Sázíme mírn šikmo a bohat zalejeme. R'st
necháváme jen jeden nejsiln jší výhon.
Sázet je možno p ímo do skleníku, obvykle
do rohu. Nevýhodou je, že mohutný ko enový
systém révy má v omezeném prostoru skleníku málo místa. Nešením je intenzívní hnojení.
Nebo révu vysadíme mimo skleník a do
skleníku otvorem p ivedeme. Mladý letorost je
plastický a dá se dob e ohýbat. Prostup musí
být s dostate$nou rezervou (10 cm pr'm r),
jelikož mladý výhon zd evnatí, zesílí postupn
jako kmen ovocného stromu. Réva vydrží ve
skleníku i desítky let. Je vyzkoušeno, že réva
p ivedená do skleníku z venku raší stejn
brzy jako vysazená ve skleníku. Ve velkých
sklenících m'že být i více ke ' postupn
40
zrajících. V b žných sklenících (3 x 5 m) sta$í
jedna sazenice bohat zaplnit ur$ený prostor.
"Zelený strop" slouží jako stínovka, nemusíme
natírat skla proti p eh átí.
Vedení révového ke e má více možností.
Nej$ast ji ve sklenících se sedlovou st echou
vedeme výhon - budoucí kmen - v h ebeni
skleníku, tedy nejvyšší $ásti alespoB 25 cm
od skla. Výhony nalepené na skle jednak
namrzají p i pozdních jarních mrazících,
jednak jsou trvale mokré a plesniví. Nemluv
o slune$ním úpalu. Letorosty vyvazujeme
k vodícímu drátu $i trubce na nosné konstrukci. Pod révovými haluzemi se b žn zelina í,
$i kv tina í.
Z kmene révy se zap stují do stran ramena
(tažn ), obvykle 50 cm od sebe. Na nich se
ponechávají dvouo$kové $ípky. Každoro$n
ezem tak omezujeme bujný r'st révoví mimo
vymezený prostor. Tvar m'že být i nepravidelný, podle fantazie p stitele.
Pokud je skleník ur$en pouze pro p stování
révy, pak je vhodný tvar víceetážového vodorovného kordonu s n kolika rameny. Nezbytná je op rná konstrukce (drát nky). První drát
je ve výšce 50 cm od povrchu, další po
30 cm. Letorosty vyvazujeme. Vždy platí
zásada, že mén je více, letorosty si nemají
vzájemn p ekážet. P ehušt ný ke málo
plodí, hrozny jsou drobné, mén chutné a je
$astý výskyt chorob. V zastín ném prostoru
neroste ani zelenina. Jen ídké, prosv tlené
ke e dávají výb rové hrozny. (istá okna jsou
samoz ejmostí.
Na výživu je réva náro$ná. Závlahu vyžadují
p edevším mladé sazenice. P i p stování
podkultur dob e zavlažovaných posta$í zálivka i pro révu. Dob e zalít nezapomeBte rovn ž na po$átku zimy, v listopadu. Ochrana
proti chorobám není tak zásadní, jako ve
vinohradech. Infek$ní prost edí není tak silné
a dodržováním zásad "hygieny" skleníku lze
se v pr'm rných létech obejít bez chemické
ochrany (odborníci nebudou souhlasit). Padlí
se vyskytuje ob$as u citlivých odr'd (nap .
CARDINAL) a v p eh átých sklenících p i
vyšší vzdušné vlhkosti. PlíseB šedá (šedá
hniloba) je $ast jší. Jsou dv riziková období.
Nejd íve p i kv tu, obvykle v dob ledových
muž', kdy se málo v trá. Podruhé v dob
zam kávání bobulí. Zvlášt u odr'd s hustými
hrozny, s bobulemi na sebe nat snanými
z'stává ve vnit ním prostoru hroznu po ránu
dlouho vlhkost. To je živné prost edí pro
rozvoj šedé hniloby. Hrozny na pohled p kné
jsou $asto uvnit totáln plesnivé. P edcházet
napadení se dá v$asnou probírkou bobulí.
T etinu bobulek p i velikosti hrášku odst ihneme. Probírku bobulí v hroznu i n kolikrát
opakujeme. V hroznu ponecháváme asi 50
nejv tších bobulí. Nebo p ed kritickým obdobím má$íme jednotlivé hrozny v kádince
na ed ného fungicidu (nap . RONILAN,
EUPAREN, ROVRAL). P i tomto nejšetrn jším chemickém zásahu zároveB spo$ítáme
hrozny. Na jednom ke i ponechávám cca 50
hrozn'. Perenospora se ve sklenících až na
výjimky nevyskytuje.
Ze šk'dc' potrápí puklice švestková. Ve
skleníku nemá p irozené nep átele a je prakticky nezni$itelná. Navíc ji využívají a chrání
mravenci. Omezit lze mechanicky (stíráním
pukli$ek), nebo pot ením (št tcem) p ípravky
na jarní ošet ení ovocného stromoví (nap .
OLEOEKOL, FRUTAPON). Jiná pot ebná
opat ení v ochran najdeme v p íru$ce o ochran rostlin - nap . Metodiky ochrany zahradních plodin aj.
Narašenou révu ohrožují ve skleníku pozdní
mrazíky. Mladé letorosty jsou na mráz velmi
citlivé. Proto p i o$ekávaném poklesu teplot
pod bod mrazu je nezbytné na noc ve skleníku p itopit.
Kez
Bez ezu se réva p stovat nedá. Za$ínáme
brzy, v prosinci a lednu, aby réva tolik
"neplakala" (ani toho se nemusíme bát). Révu
pernamentn zmlazujeme, protože nejvíce
rodí mladé d evo. OdstraBujeme staré d evo,
suché a nepot ebné výhony a upravujeme
ke , aby byl ídký a dob e vykrýval ur$ený
prostor.
Pozd ji, za zelena vylamujeme výhonky
jalové (bez kv tu), ze starého d eva, z v tevního kroužku. Na výhonu ponecháváme jen
jeden hrozen, více jen p i slabém nasazení
nebo u odr'd s malými hrozny (nap . ROYAL). Plodné výhony krátíme za $tvrtým až
pátým listem nad hroznem. Vylamujeme
zálistky a ost íháváme úponky. S podrobn jším návodem ezu odkazuji na literaturu.
Pokud nám letorosty p er'stají mimo vy$len ný prostor, zakracujeme je kdykoliv, po
celou dobu vegetace.
SklizeB ze studeného skleníku za$íná
u raných odr'd v první polovin $ervence, ve
vytáp ných sklenících d íve. S odbytem
nejsou problémy, rodina sta$í spo ádát. Réva
p ece pat í mezi nejhodnotn jší a nejatraktivn jší ovoce.
Co dodat? Kdo to ješt nezkusil, neváhejte,
stojí to za to!
Cesty zahrádká e do rádia
Josef Hrstka, absolvent 4. cyklu ÚZA ZS
Doba je už taková - informace se na nás ítí
v psané, mluvené form a jejich modifikacích.
Pochopiteln , že krom konzument' sd lení
musí tu být i ti co do tisku nebo éteru dávají
n co ze svých zkušeností. Mnozí pracovníci
sd lovacích prost edk' se cítí být povoláni
a chopí se pera $i mikrofonu a zásobují $tenáe a poslucha$e informacemi vy$tenými
z mnoha pramen', které - ruku na srdce nemusí být práv nejp esn jší a informovan jší $tená , poslucha$ nebo divák se nesta$í
divit. Druhý p ípad je ten, že redaktor nebo
moderátor polapí n koho znalého z výroby $i
ze zahrádky a po ad je na sv t . To se stalo
p ed dv ma lety i mn . (eský rozhlas Hradec
Králové má ve svém programu po ad Hobby,
vysílaný v sobotu v 9,00 a v repríze o 11
hodin pozd ji. Po ad je to v sou$asné "rychlé"
41
dob tém archaický, v roce 2005 m l za
sebou již 400 pokra$ování a když se vysílá
každý týden - tedy 8 let v éteru. P ede mnou
s redaktorkou Janou Tomkovou mluvil $lov k
nadmíru povolaný - náchodský Pan zahradník
Antonín Maršík. Když jsem p ed lety ob$as
zaslechl jeho moudré rady, nenapadlo mn ,
že práv já budu ten vyvolený a pokra$ovatel
na frekvenci FM 90,5, 95,3 a 96,5. Stalo se
tak. Pan Maršík vysílal skoro do své devadesátky. U rozhlasového mikrofonu si povídám
ne s paní Tomkovou, ale s její kolegyní Evou
Zálešákovou, která má k zahradni$ení a p stování kv tin vztah velice v elý a kv tiny
v redakci rozhlasu má pod palcem. Ješt že
Kristalon má namodralou barvu, aby si kolega
v redakci správn osladil obligátní kávu
a hnojivo zbylo pro zeleB.
Kupodivu sledovanost rozhlasových po ad'
je i p es televizní nabídku pom rn vysoká a
tak poslucha$i zásobují dotazy, které n kdy
vyžadují i hlubší studium nebo žádost o radu
n koho znalejšího. Kolega ing. Jaroslav Rod,
který p'sobí na rozhlasových vlnách v Olomouci, nikdy pomoc neodmítne a jeho záb r
v ochran rostlin je víc než široký. Ob$as si
poslucha$i smlsnou na poradci v p ímém
p enosu. To už nepom'že nikdo, ani p ítel na
telefonu. Pochopiteln se ada v cí dá "okecat", ale to by asi poslucha$i nebyli moc
spokojení.
Naostro je naostro. A p ipomínka na konec.
Na oslavách 120 let m lnické zahradnické
školy se mn spolužák od nás z východu
(ech zeptal, kolik že to hodí? Nemám p ed
nikým tajnosti. Zatím jsou mým honorá em
dv modrá tri$ka XXL. s logem a $ísly frekvence (eského rozhlasu Hradec Králové.
Ostatn modrá je údajn dobrá a je barvou
nad je.
LahEdka v sortimentu našich
brambor
Ing. Vendulka Horá9ková,
VÚB Havlí9k+v Brod
Spot ebitel'm a p stitel' brambor je op t
k dispozici lah'dková odr'da Ke kovské
rohlí$ky, která vyniká vysokou pevností dužniny hlíz po uva ení (varný typ A), pro kterou se
stala velmi oblíbenou a vyhledávanou k p ípra42
v salát', zejména v období vánoc. Odr'da
byla znovu zavedena do p stování po ozdravení a namnožení sadby pomocí moderních
technologií. Nyní jsou v prodeji jak kvalitní
konzumní hlízy, tak zdravá sadba.
Bez !erný
rostlina op7vovaná i proklínaná
Ing. Jaroslav Rod, CSc.
Bez $erný (Sambucus nigra) je rostlina,
o které toho již bylo bezesporu napsáno
mnoho. Je op edena nejen mnohými mýty
a pov rami, ale i v rohodn dokázanými
ú$inky. Pro mnohé je to však pouze t žce
vyhubitelná plevelná d evina. Že se jedná
o rostlinu známou a populární, nasv d$uje
i velké množství lidových názv': bezoví,
bezinka, beza, bezový kv t, bzíní, bzinky, bez
psí, habzina, habžina, hulák, hular, hural,
chabza, chebzinky, chebzový kv t, kobzina,
kozí$ek, kozi$ky, kozinky, puka$, smradlavej
bez, smradinky, smradlavka, zebzový kv t a to je jen jejich $ást. Pro$ se pro tuto rostlinu
používá název "bez" se mi nepoda ilo zjistit.
Pokud jde o v decký (latinský) název, pak
slovo "sambucus" pravd podobn pochází
z eckého "sambyx", což znamená "$erveB"podle intenzivního barviva ve zralých plodech.
V dávné minulosti byl bez op eden r'znými
bájemi a pov rami. Nap íklad pod ním sídlili
domácí b'žkové - opatrovníci domu a proto
nem l chyb t u žádného stavení. Jinde se
tvrdilo, že pod ním sedával i sám Uábel
a dokud tam sed l, neškodil. A proto když se
bez kácel, m l se p edem za íkávat, aby
Uábel m l dost $asu ho opustit. Bez m l
odrážet úto$níky všeho druhu. Jeho zav šení
nad okna a dve e zabraBovalo zlu a ostatním
negativním silám vstoupit do domu. Bezové
d evo sloužilo k výrob magických holí. Podle
legend pil víno z bezových kv t' a plod'
nejvyšší severský b'h Ódin. Dodnes se ve
Skandinávii pije víno z kv t' bezu p edevším
p i slavnostech letního slunovratu. Mnohý
z nás alespoB z literatury zná váno$ní zvyk
vdavekchtivých dívek - "T esu, t esu bez, ozvi
se mi pes, kde m'j milý jest" - ze které strany
se pes ozval, odtud se pak žádaný ženich
o$ekával. V kv tomluv bez $erný prý znamená: "Zmýlila jsi se, jsem docela jiný".
Pokud je bez $erný op vován v sou$asnosti, pak p edevším pro jeho lé$ivé ú$inky. Jeho
všeobecnou oblibu nejlépe vystihuje staré
$eské úsloví: "P ed he mánkem smekni, p ed
bezem klekni." Bez pochyb kv ty i plody
(peckovi$ky) bezu $erného podporují pocení
a to p edevším v kombinaci s kv tem lípy. Má
i ú$inky mo$opudné a projímavé a cen n je i
pro své ú$inky proti r'zným typ'm neuralgií,
p edevším ischiasu, zán tu sedacího nebo
trojklaného nervu a proti migrén . Pravd podobn p'sobí i na vysoký $i nízký tlak, na
chudokrevnost (krvetvorbu), "$istí krev",
omezuje vodnatelnost a p'sobí proti revmatismu, avšak zde již v rohodné výsledky nejsou
vždy jednozna$né. V lidovém lé$itelství však
najdeme jeho uplatn ní mnohem širší. Hlavními obsahovými látkami bezu $erného jsou
flavonoidy, slizy, silice, t ísloviny a také vitamin A a vitamíny skupiny B.
Velmi zajímavé je, jak byl protineuralgický
ú$inek bezu zjišt n. P ed více než sto lety
pražský léka H. Epstein zjistil, že v tomto
sm ru výrazné lé$ivé ú$inky má portské víno.
Když však používal víno, které nebylo nedovoleným zp'sobem p ibarvováno š@ávou z bezu
$erného, o$ekávaný výsledek se nedostavil.
Pozd ji tento léka dokonce zjistil, že š@áva
z plod' bezu v kombinaci se slabým alkoholem je ú$inn jší než š@áva samotná.
Bez $erný však není cen n jen pro své
lé$ivé ú$inky, ale i jako potravina nebo surovina pro výrobu nápoj'. Existují desítky recept'
na výrobu r'zných džem', kompot', polévek,
ke$up', kaší, oct' a p edevším kv t' v t stí$ku (tzv. kosmatic). Z nápoj' je t eba se zmínit
o $ajích, š@ávách, vínech, likérech a zejména
o oblíbené šumivé limonád . Na internetu
najdete t chto recept' desítky a možná
i stovky. Š@áva z plod' se používá i v potraviná ství jako intenzivní p írodní barvivo. V minulosti se používala i k barvení látek.
Nutné je však zd'raznit i skute$nost, že
n kte í lidé bez $erný nesnášejí, nebo@ u nich
zp'sobuje r'zné potíže. Pat í k nim nap .
bušení $i bolest u srdce, tlak v podb išku,
plynatost, pocit dávení, zvracení nebo pr'jmy.
I když p i rozumném používání kv t' $i zralých a tepeln upravených plod' toto nebezpe$í p evážné v tšin lidí nehrozí, je t eba
v d t, že syrové a to p edevším nezralé plody
a zvlášt pak k'ra, ko en a listy bezu by se
k jídlu ani lé$ení používat nem ly. Obsahují
toxický glykosid sambucinigrin a alkaloid
sambucin. Avšak i obsažené t ísloviny, alkaloidy a prysky ice mohou p'sobit výrazn
negativn . Otravy se projevují silným zvracením, pr'jmy, nechutenství a celkovou slabostí. Stejné p íznaky se ale mohou objevit i p i
extrémním p edávkování zralými bezovými
plody. Tak jako u v tšiny rostlin, ale nejen
rostlin, tak i u bezu platí, že mezi lékem
a jedem je rozdíl pouze v množství. Krom
toho je pyl z bezu $erného považován za
jeden z potenciálních pylových alergen'.
Pro zahrádká e mohou být zajímavé i n které další ú$inky bezu. Ve st edov ku se bez
zám rn vysazoval p ed okna obytných
místností aby odpuzoval mouchy a komáry.
Sou$asn se vysazoval i u stodol, nebo@
údajn odpuzuje hlodavce. Odpudiv mají
p'sobit i $erstvé listy bezu zasunované do
krt$ích chodeb. Sám si ze svého d tství
vzpomínám, že v tve bezu se dávaly do
sýpek s obilím, kde s úsp chem odpuzovaly
pilouse. Údajn má odpuzovat i n který další
hmyz. Sám však je napadán $ernou mšicí
bezovou (Aphis sambuci). N kte í ji považují
za na prvý pohled podobnou a zna$n škodlivou mšici makovou nebo i mšici chmelovou.
Mšice bezová však krom bezu napadá jen
plevelné merlíky a š@ovíky a proto se ji bát
nemusíme. Bez $erný je také nej$ast jší
d evinou, na které roste houba ucho Jidášovo
(Auricularia auricula-judae), která není nic
jiného než v $ínské kuchyni nepostradatelná
a za drahé peníze ve speciálních prodejnách
kupovaná "$erná $ínská houba". A pro$ má
tato houba tak divné jméno? Protože na bezu
se prý ob sil biblický Jidáš. Jako kluci jsme si
43
z v tví bezu vyráb li "st íle$ky" a nebo z jeho
"duše" (bílé houbovité d en v tví) a pomocí
cvo$k' zhotovovali skákající paná$ky.
Nezanedbatelný význam bezu je i v tom, že
jeho plody jsou oblíbenou potravou pro nejr'zn jší ptáky. Ti nejenže plody bezu žerou, ale
tím sou$asn roznášení jejich semínka po
okolí a starají se tak o ší ení bezu. Díky pták'm se proto bez hojn vyskytuje p edevším
u zdí, plot', na rumištích a v zanedbaných
zahrádkách. Z tohoto d'vodu se bez $erný
$asto stává i obtížným plevelem. Jeho mechanická likvidace je nesnadná, nebo@ i ze
sebemenších kousk' ko en' ponechaných
v p'd rychle vyr'stají nové rostliny. Ale
i takto vitální plevelnou rostlinu je možné
likvidovat, nejlépe pomocí p ípravku Garlon 4
E, který se aplikuje na list (pozor na zasažení
okolních rostlin!), do zásek' nebo nát rem na
$erstvé pa ezy. Podobnými zp'soby je možné
použít i p ípravky na bázi derivát' kyseliny
fosfore$né (Basta 15, Bronco, Dominator,
Folar, Glyfo Klasik, Glyfogan 3 %, Glyfogan
Hobby, Kaput, Lentosate 360 SL, Roundup
Biaktiv, Roundup Forte, Roundup H Hobby,
Roundup Klasik, Roundup Rapid, Sting CT,
Tajfun 350, Totalex Glyfogan, Touchdown).
Na záv r je ješt t eba upozornit na to, že
p íbuzný bez chebdí (Sambucus ebulus),
který roste zejména v teplejších oblastech, je
celý jedovatý a že bez $ervený (Sambucus
racemosa) se od bezu $erného liší kv ty ve
vej$itých vrcholi$natých latách a $erveným
zabarvením plod'.
Hnojivá zálivka
Ing. Miroslav Kalina, ÚR ZS Litom ice
V posledních letech stoupá u zahrádká '
zájem o aplikaci hnojiv v kapalné form . P edností tohoto zp'sobu hnojení je vyšší a rychlejší u$inek použitých hnojiv, jejich snazší
dávkování a stejnom rn jší rozd lení živin na
záhonu.
Rostliny jsou schopné p ijímat živiny z hnojiv pouze rozpušt né ve vod . Jejich ú$inek
m'žeme proto na zahrádce pom rn snadno
urychlit a zvýšit, když je dodáme v roztoku,
a to buU jako hnojivou zálivku do p'dy, nebo
jako post ik na rostliny.
44
V prvním p ípad jsou živiny p ijímány
ko eny a v druhém p ípad listy. Mimoko enová výživa je podrobn uvedena v Rukov ti
zahrádká e 2003. K p íprav hnojivých roztok' m'žeme používat tuhá hnojiva (b žné
i speciální druhy), pokud jsou dob e rozpustná ve vod , nebo kapalná hnojiva (pr'myslov vyráb né roztoky živin). M'žeme však
využívat také výluhy z trusu dr'beže, rostlin
i kompostu, p ípadn také mo$'vku.
V tabulce jsou uvedeny vhodné druhy b žných hnojiv, které lze používat k výrob hnojivých roztok'.
Obsah živin a rozpustnost b7žných hnojiv
(p i 20EC)
Druh
hnojiva
Ledek
vápenatý
Mo$ovina
Síran amonný
Draselná s'l
Síran draselný
Amofos
Ho ká s'l
Obsah
Rozpustživin
nost
v%
v g/l vody
15 N, 28 CaO
4 305
46 N
21 N, 24 S
60 K2O
50 K2O, 18 S
12 N, 52 P2O5
16 MgO, 13 S
1 075
774
340
111
374
610
Tato hnojiva se rozpustí b hem n kolika
minut a urychlíme to v teplé vod a mícháním.
Z tabulky je patrné, že draselná s'l je snadn ji rozpustná, než síran draselný. Dále je
t eba uvést, že k aplikaci v kapalné form má
význam jako zdroj ho $íku ho ká s'l. Kieserit
není však tak dob e rozpustný a proto jej
používáme ke hnojení do p'dy.
Hnojivá zálivka je vhodný zp'sob p ihnojování rostlin, které zaléváme. Koncentrace je
obvykle okolo 0,5 %, rozumí se jí obsah
hnojiva, nikoliv živin. Zálivkou hnojíme obvykle ve $trnáctidenních odstupech. U odr'd
a druh', které se rychle vyvíjejí, ji lze aplikovat i po týdnu. Hnojivou zálivku ukon$íme 14
dní p ed sklizni. U pozdních zelenin hnojíme
do konce srpna.
Pro hnojivou zálivku m'žeme používat
vedle b žných minerálních hnojiv také speciální druhy vícesložkových hnojiv v krystalické
(jsou ve vod zcela rozpustná) a kapalné
form . Obsahují základní živiny i stopové
prvky a používáme je podle návodu na obalu.
Jako p íklad lze uvést Kristalony, Agrasol,
Agrakapka, Lovosol aj. Mén vhodná jsou
granulovaná kombinovaná hnojiva, nebo@
obsahují $ást fosforu citrátov rozpustného.
Ten je sice velmi dob e p ijímán rostlinami,
není však rozpustný ve vod .
Hnojivá zálivka nám také pomáhá "lé$it"
n které fyziologické choroby (choroby z nedostatku živin). U dusíku lze dosáhnout zlepšení
r'stu zálivkou 0,5 % roztokem ledku vápenatého, který svým obsahem vápníku p'sobí
preventivné proti nekrozám špi$ek plod'
raj$at a papriky. Nedostatek fosforu se v zahrádkách vyskytuje v tšinou z ídka a tak
nemusíme provád t zálivku touto živinou. P i
p íznacích nedostatku draslíku (okrajová
spála list' a n které rostliny mají povadlý
vzhled) se doporu$uje zálivka 1% roztokem
síranu draselného a lze také použít hnojivo
Kristalon Podzim. Symptomy nedostatku
ho $íku (žluté zbarvení starších list' mezi
zelenou nervaturou) lze rychle odstranit
zálivkou ho kou solí v 2 až 5% koncentraci.
Také p i nedostatku železa nám pomáhá
hnojivá zálivka.
Chlorózu (žloutenku) n kterých ovocných
a okrasných d evin "lé$íme" zálivkou zelenou
skalicí (síranem železnatým) v koncentraci
0,2 až 0,4 %. U ostatních stopových prvk'
použijeme post ik na list (mimoko enovou
výživu).
Nechceme-li používat minerální hnojiva,
m'žeme si p ipravit sami hnojivé výluhy.
Mohou to být výluhy z rostlin a z trusu slepic
a holub'. Z rostlin jsou to zejména kop ivy
kv'li vysokému obsahu dusi$nan'. Používáme všechny jejich nadzemní $ásti p ed kv tem p evážn v kv tnu a $ervnu, nebo@ v této
dob obsahují nejvíce dusíku i stopových
prvk'. Jeden kg $erstv rozroz ezaných
rostlin zalejeme 10 litry deš@ové vody a necháme prokvasit. Kovové nádoby nejsou
vhodné a lepší jsou z plast', d eva nebo
kameniny. Nádobu dáme do kouta zahrady,
protože p i kvašení vzniká nejen p na, ale
i nep íjemný zápach. Ob$asné promíchání
urychlí kvašení. Po dvou až t ech týdnech
p estane tvorba p ny a p íprava je ukon$ena.
Výluh p ed použitím zd díme 1 : 10 - 20 a pak
jej použijeme k zálivce. P i koncentraci 1 : 50
dob e procezenou tekutinu m'žeme použít
i k mimoko enové výživ .
P i použití trusu slepi$ího, nebo trusu holub' nádobu naplníme do jedné poloviny tru-
sem, pak ji doplníme vodou a necháme kvasit. Po dobu kvašení ob$as obsah nádoby
promícháme a tekutina je vykvašena asi za 1
až 2 týdny. P ed aplikací takto p ipravený
výluh z edíme 1 : 10.
P ihnojujeme buU po dešti nebo po d'kladném zalití. 10 litr' takto p ipraveného výluhu
(po z ed ní vodou) posta$í k p ihnojení 20
kus' raj$at, nebo 10 kus' zelí. Používáme-li
ho k aplikaci mezi ádky, vysta$í toto množství na 5 až 10 m. Hnojivou zálivkou poprvé
p ihnojujeme po ujmutí sazenic, když za$nou
r'st, potom vždy po 10 - 15 dnech. Hnojivou
zálivku z organických hnojiv je nejvhodn jší lít
do jamek hlubokých 8 až 10 cm a do vzdálenosti 10 až 15 cm od rostlin. P i použití do
ádk' vyhloubíme mezi jednotlivými ádky
rýhu. Mo$'vka obsahuje asi 0,2 % dusíku
a 0,5 % K20, avšak jen malé množství fosforu
a organických látek. P esto je nerozvážným
plýtváním, když ji necháme nevyužitou odtékat. I p i malém chovu zví at ji zachycujeme.
M'žeme ji použít k navlh$ení zrajícího hnoje
nebo kompostu. Zachycenou zásobu mo$'vky použijeme na ja e na neosetou p'du naz ed nou, jinak ji z edíme s trojnásobným množstvím vody a zapravíme co nejrychleji do p'dy
bez zbyte$ného styku se vzduchem.
K zelenin a k jahodám se nesmí používat.
U pozemk' s vlastním zásobováním pitnou
vodou musíme dbát na to, aby odtékající
mo$'vka nezne$istila studni$ní vodu.
V záv ru se krátce zmíníme o hloubkovém
hnojení, které provádíme do hloubky 20 až
60 cm p'dními injektory nebo pomocí konví
do otvor'. Toto hnojení je mnohem pracn jší
než hnojivá zálivka a proto je používáme jen
tam, kde povrchové hnojení není dostate$n
ú$inné, nap íklad v zatravn ných sadech.
V období vegeta$ního klidu lze použít maximáln 10% a za vegetace doporu$ujeme 5%
roztoky hnojiv.
Co dokáže strom a zahrada
RNDr. Jan Pokorný, Komise životního
prost edí a ochrany p írody p i RR ZS
V souvislosti s globální zm nou klimatu,
která se projevuje vysokými výkyvy teplot,
st ídáním záplav a sucha probíhá diskuse
o možnostech jak tuto globální zm nu tlumit.
45
Pot ebovali bychom obecn
dostupné
klimatiza$ní za ízení, které by fungovalo
tém kdekoli na sv t . Protože jde o problém
globální, celosv tový, nejlépe Organizace
spojených národ' by m la vypsat celosv tovou sout ž p ibližn následujícího zn ní:
Hledá se air-condition ("klimatiza$ní za ízeni") využitelné celosv tov , které bude splBovat tyto požadavky:
P Je z trvanlivých recyklovatelných materiál',
pro jejichž výrobu posloužil zejména oxid
uhli$itý a slune$ní energie, nikoliv energie
fosilních paliv $i jaderná. Veškeré prvky
a odpad budou kompostovatelné.
P (innost za ízení je nezávislá na dodávce
elekt iny nebo jiné $lov kem dodávané
energie, pohání jej pouze slune$ní energie.
P Pracuje naprosto tiše, neprodukuje žádné
škodlivé zplodiny a odpad. Naopak, váže
oxid uhli$itý, obnovuje kyslík, pohlcuje
prach, tlumí hluk. Je žádoucí, aby provoz
za ízení byl provázen zlepšováním kvality
vzduchu a vody.
P Celková doba jeho provozu je srovnatelná
p inejmenším s délkou lidského života.
Za ízení bude po celou dobu provozu nep etržit venku a po celou dobu vystavené
pov trnostním vliv'm, p esto bude vyžadovat jen nepatrnou a finan$n nenáro$nou
údržbu.
P V lét mechanicky stíní, aktivn chladí,
zvlh$uje a p ípadn uvolBuje p íjemné
aromatické látky v p im eném množství.
P P edpokládá se, že za ízení bude v r'zných obm nách podle podmínek klimatu,
aby bylo funk$ní jak v tropech, tak v mírném pásmu a jinde.
P Zásadní podmínkou je schopnost rychlé
automatické regulace, jejíž $idla usm rBují
výkon slune$ního zá ení od nuly do 10 až
20 kW. Zvláštní pozornost musí být v nována uložení a množství regula$ních prvk',
aby se úprava ovzduší stala rovnom rnou
a nevznikaly p ílišné teplotní výkyvy. Požadována je proto hustota regula$ních prvk'
a $idel ádov v desítkách na milimetr $tvere$ný. Požaduje se n kolikrát vyšší maximální výkon než obvyklá klimatiza$ní za ízení, která jsou dražší ádov o desítky až
stovky tisíc korun a navíc spot ebovávají
elektrický proud.
46
P Zásadním požadavkem na klimatiza$ní
za ízení je, aby se teplo vázané p i chlazení uvolBovalo na místech chladných, oh ívalo je a vyrovnávaly se tak teploty v prost edí. B žná klimatiza$ní za ízení pracují totiž
podobn jako chladni$ky - uvnit chladí
a vn teplo uvolBují.
P Náklady na montáž a údržbu nep esáhnou
ádov sto korun ro$n . Za ízení nevyžaduje pravidelnou denní údržbu, ani ro$ní údržba není složitá.
P Náklady na provoz budou vzhledem k cenám slune$ní energie nulové.
P To nejlepší nakonec: za ízení má p irozený
ladný tvar i barevnost, je p itažlivé jako
intimní útulek pro hnízd ní pták', poskytuje
potravu hmyzu, nám pomáhá rozptýlit
únavu o$í, duševní i t lesnou, a je živé dýchá, šelestí, uvolBuje vonné látky s lé$ivými a uklidBujícími ú$inky.
Myslíte, že se inzerent zbláznil? Nikoliv,
takové b žn dostupné za ízení všichni dob e
známe. Je jím strom zásobený vodou.
PosuUte sami:
Strom s pr'm rem koruny p t metr' zaujímá plošný pr'm t p ibližn 20 m2. Na takovou
korunu dopadne v jasném letním dni nejmén
120 kWh slune$ní energie. Jaký je její osud?
Jedno procento se spot ebuje na fotosyntézu,
p t až deset procent je odraženo zp t ve
form sv telné energie, p t až deset procent
se vyzá í ve form tepla a zhruba stejné
procento oh eje p'du. Nejv tší $ást dopadající energie je vložena do proces' výparu
rostlinou - transpirace. Je-li náš strom dostate$n zásobený vodou, odpa í za den více
než 100 litr'; na výpar 100 litr' vody se spot ebuje p ibližn 70 kWh (250 MJ) slune$ní
energie. Tato energie je vázána ve vodní pá e
a uvolní se zp t p i kondenzaci vodní páry na
vodu.
Na výpar jednoho litru vody se totiž spot ebuje 2,5 MJ (0,7 kWh), tj. hodnota skupenského (výparného) tepla vody - kdysi jsme se
o n m u$ili ve fyzice.
Jinak e$eno, strom b hem slunného letního dne odpa í 100 l vody, a tím své okolí
ochladí o 70 kWh, pr'm rn v pr'b hu deseti
hodin chladí výkonem 7 kW. Pro srovnání klimatiza$ní za ízení v luxusních hotelích mají
výkon 2 kW, mrazni$ky a ledni$ky o více než
ád nižší. Ledni$ka, mrazni$ka i klimatiza$ní
za ízení oh ívá své okolí výkonem, kterým na
druhé stran chladí. Vodní pára z našeho
stromu oh ívá místa chladná, na nichž se
sráží.
Nejpozoruhodn jší je ovšem regula$ní
schopnost stromu a osud slune$ní energie
vázané ve vodní pá e. List má množství pr'duch', jimiž voda prochází a které ovlivBují
rychlost jejího odpa ování (chlazení) podle
celkového množství vody, jež je k dispozici,
a podle intenzity slune$ního zá ení. Na jediném milimetru $tvere$ním najdeme p ibližn
50 až 100 pr'duch', každý reaguje na teplotu
a vzdušnou vlhkost okolí a podle ní se zavírá
a otvírá. Na každém strom jsou tedy desítky
milion' pr'duch' - regula$ních ventil' s teplotními a vlhkostními $idly. Dovedete si p edstavit množství drát', kabel' i techniky pot ebné k tomu, abychom takové za ízení sestavili?
Odpa ená vodní pára obsahuje vázanou
slune$ní energii, a jak postupuje krajinou,
sráží se (kondenzuje) na chladných místech,
p i$emž se uvolBuje teplo vázané p i výparu.
Tak slune$ní energie plyne prostorem a vyrovnávají se teplotní rozdíly. Podle fyzikálních
podmínek se vodní pára m'že srážet až ráno
(tvorba rosy, drobné ranní srážky) a skupenským teplem uvoln ným p i kondenzaci oh ívá okolí. Slune$ní energie tak plyne (p enáší
se) i v $ase.
Odvodn ním a odstran ním zelen na
velkých plochách navozujeme zvlášt ve
m stech $i na polích pouštní klima, které
nevyváží žádné technické za ízení. Je to
proto, že na plochách bez vegetace se v tšina dopadajícího slune$ního zá eni p em Buje
na teplo, okolí se p eh ívá a vysychá. Na
malou zahradu o ploše 400 m2 dopadá v lét
slune$ní zá ení o výkonu až 400 kW, což za
letní den $iní 1600 až 2400 kWh slune$ní
energie. Stejné množství energie se na suchých neozelen ných plochách odráží v podob nevyužitého tepla. Je-li však plocha
pokryta rostlinami a zásobená vodou, potom
se více než polovina energie váže do vodní
páry a naše zalitá zahrádka se stromy a dalšími rostlinami chladí sebe i okolí výkonem
kolem 200 kW. (iní tak nehlu$n , nenápadn , za zp vu pták', v'n kv tin a zrání plod'.
Jenom za energii nutnou k provozu chladícího
za ízení srovnatelných technických parametr'
bychom zaplatili 4000 - 7500 K$ denn .
Toxické látky
- oprávn7ná !i p ehnaná obava
RNDr. Vladimír Mašín
V následujícím sd lení bych cht l upozornit
na n která úskalí, se kterými se setkáváme
p i posuzování škodlivosti n kterých látek a to
jak obecn , tak z pohledu nás zahrádká '.
Mnohdy z neznalosti a hlavn z nedostupnosti komplexních informací vzniká p ehnaná
obava a n kdy naopak dojde k p ehlédnutí
skute$ného nebezpe$í. Zahrádká se s tímto
problémem setkává a $asto se musí rozhodovat zda n které látky použít a vystavit svoji
zahrádku ur$itému riziku. Je t eba v d t jak
velké je toto riziko a existuje-li v'bec.
Sídíme-li se p esn p iloženými návody, tak
m'žeme p edpokládat, že v sou$asné dob
už k n jakým novým p evratným objev'm
škodlivosti použitých látek, jako se stalo
v minulosti, nedojde a žádné nebezpe$í
nehrozí. Mám na mysli p íklady typu DDT,
polychlorované bifenyly apod.
Zkušený zahrádká ví, že chce-li vyp stovat
alespoB trochu efektivn zdravé plodiny,
pomoc chemie, v$etn pr'myslových hnojiv
nutn pot ebuje.
Názor, že rostlina vyp stovaná bez chemie
je dokonale zdravá, m'že být zcela mylný.
Protože podobn jako $lov k, $i jiný živý
organizmus p i napadení šk'dci, nedostatku
živin, vitamin' a stopových prvk' rostlina
st'n , žije ve stresu a v d'sledku toho se
nejen špatn vyvíjí a plody nemají p edpokládané složení. Stres rostliny m'že vyvolat
reakce vedoucí ke vzniku látek škodlivých
(které za normálních podmínek nevznikají)
nejen pro rostlinu samu, ale i pro toho, kdo ji
konzumuje. Ale toto by bylo téma pro zcela
jiný $lánek.
Jako p íklad bych uvedl, že v tšina konzumních brambor obsahuje až o polovinu
mén ho $íku než je uvád no v potravinových
tabulkách p ed 50 lety. Podobn nedostatek
vápníku v jablkách a vznik ho ké skvrnitosti,
dalších p íklad' by bylo bezpo$et.
P i hodnocení situace týkající se nebezpe$í
plynoucí z ur$ité látky je t eba se ptát:
1. O jakou slou$eninu se jedná, v jaké form
jsou jednotlivé složky p ítomny, jak jsou
vzájemn vázány.
47
2. Jaké množství (v jakých jednotkách) $ili p ípad byla rtu@ p ítomna ve form jodidu
v jaké koncentraci je látka p ítomna a jaká rtu@natého, který na rozdíl od elementární
koncentrace látky bude v kone$né fázi rtuti, jejíž páry jsou vysoce škodlivé, je zcela
nap . v p'd , ve vzduchu apod.
neškodný. Dalo nám mnoho úsilí vysv tlit celý
3. Jaké jsou meze škodlivosti jedovaté látky. p ípad a kolega byl po mnoha peripetiích
To, že je toxická látka p ítomna, ješt omilostn n. Komise sice udávala pravdivý
nemusí nic znamenat.
údaj, ale tento byl chybn interpretován
Je neuv itelné, jak media $asto informují a záv ry byly zavád jící.
nep esn , až zcela nesprávn a proto uvedu
Podobné p ípady jsou v chemii zcela b ždále n kolik p íklad', na kterých bych rád né. Proto se musíme vždy zajímat o formu,
ukázal, že i neodborník si m'že ud lat názor v jaké je sledovaná látka p ítomna. Jde o to,
na skute$ný stav v cí a posoudit, zda nejde že jednotlivé složky mohou být zcela neškodjen o mediální bublinu.
né, ale ve slou$enin jedovaté. Nap . uhlík
Požadujme vždy informace s co nejvyšší (C) a kyslík (O2) jsou b žné všudyp ítomné
informa$ní hodnotou. Pakliže je nedostane- prvky, ale oxid uhelnatý (CO) je smrteln
me, potom je nereflektujme. P íklad z našeho jedovatý, oxid uhli$itý (CO2) již op t nebezpe$zdraví: Jestliže nám léka sd lí, že máme ný není. Proto pozor na nep esnosti.
Podobn platí i obrácen , že jednotlivé
zvýšený krevní tlak, tak je tato informace sice
pravdivá, ale s malou informa$ní hodnotou. složky jsou jedovaté, ale jejich slou$enina
Je zcela n co jiného jestliže máme tlak 130/ m'že být neškodná (tohoto $lov k i p íroda
95 nebo 190/120 (mm Hg). P itom v obou využívá - jedovaté látky nechá reagovat tak,
p ípadech jde opravdu o zvýšený krevní tlak. že se stávají neškodnými). Nap . jedovatá rtu@
Je s podivem, kolik pacient' se spokojí se (Hg) a chlor (Cl2), které jsou nebezpe$né
zjišt ním, že mají zvýšený cholesterol, homo- mohou vytvo it chlorid rtu@ný (Hg2Cl2 - kalocystein apod., ale neptají se po vlastních mel), který je zcela neškodný a používal se
hodnotách. Vždy se ptejme, kolik, jak se dokonce v léka ství. Naopak zdánliv podobhodnota liší od pr'm ru a jaká je p edpokláda- ná slou$enina chlorid rtu@natý (HgCl2 - sublimát) je smrtelný jed. P itom v mediích m'žená požadovaná hodnota.
V posledních letech citlivost analytických me slyšet, že do ovzduší uniklo 35 kg chloru,
stanovení nesmírn stoupla. To, co jsme i když ve skute$nosti uniklo jen 3,5 kg chlorod íve považovali za nezjistitelné stopy, nyní vodíku. Mezi tím je samoz ejm obrovský
b žn stanovujeme. Proto také tolik informací rozdíl - v prvním p ípad je to špatné, v druo všudyp ítomných látkách. Ale práv proto hém sice také, ale v podstat se tolik nestalo
pozor na informa$ní hodnotu sd lení. Je (to je p íklad k bodu 2. a 1.).
všeobecn známo, že tém všechny prvky Ješt7 p íklad z medií k bodu 3.
Slyšeli jsme, že v krvi ministr' životního
jsou p ítomny všude, jde jen o to, v jaké
prost edí EU bylo nalezeno DDT a u našeho
koncentraci.
ministra bylo toto množství nejvyšší. Vyjad ují
P íklad k bodu 1.
Ve své praxi jsem se setkal s p ípadem se k tomu i odborníci, ale nedozvíme se nic
zcela mylné interpretace správných výsledk'. o tom, kolik a v jakých jednotkách. A p i bližKolega byl obvin n a m l být potrestán, že ším zkoumání zjistíme, že se neví nic o tom,
zamo il laborato nebezpe$nou rtutí. Odborná jaká je b žná možná koncentrace u pr'm rné
komise zvlášt pro jeho p ípad vytvo ená populace. Zda se ví kolik DDT je již zdraví
zjistila, že ve st rech z povrchu p edm t', škodlivé a nakolik je vEbec škodlivé. P i
které se nacházejí v laborato i, je vysoký vysoké citlivosti používaných metod se dá
obsah rtuti. Vzorky totiž analyzovali ve speci- p edpokládat, že nakonec najdeme všude
álním analyzátoru, který umožBoval stanovení všechno $ili i DDT, protože jde o látku mimoveškeré rtuti jako rtu@ elementární (Hg) bez ádn stálou. Proto samotná informace o tom,
ohledu na to, v jaké form (slou$enin ) se že DDT bylo nalezeno, není p ekvapením
nachází. V praxi toto pro v tšinu p ípad' a v této form ji m'žeme považovat jen jako
zcela vyhovuje. V našem zcela výjime$ném bezcenný informa$ní šum. Zpráva m'že být
48
vážn mín na, ale také naopak m'že být
zap í$in na jen snahou po senzaci $i zviditeln ní.
Také si všimn te, že po $ase bublina
splaskne a z'stane jen ticho (nic se blíže
nevysv tlí), aby bylo prolomeno jinou podobnou bublinou t eba pro zm nu z jiného oboru.
To samé platí o zprávách o polychlorovaných
bifenylech $i dioxinech. Tímto ovšem nechci
nebezpe$í t chto látek bagatelizovat. Naopak
musíme se snažit v d t o t chto látkách co
nejvíce p esných informací, abychom se
dokázali s jejich nebezpe$ím vyrovnat. Pouhá
informace, že tyto látky byly nalezeny, m'že
znamenat to, že se v podstat nic nestalo, ale
také, že jde o katastrofu. Potom je ale t eba
radikálního ešení.
Cílem výše uvedených ádek bylo upozornit
na n které problémy, týkající se toxických
látek, na které p i povrchním pohledu m'žeme získat zcela odlišný názor od skute$nosti,
kdy se m'žeme bát rizika, které neexistuje
a naopak skute$né nebezpe$í p ehlédnout.
Ve ejnost by m la více tla$it na media a odpov dná místa, aby poskytovala solidní
a pokud možno úplné a srozumitelné informace.
V další $ásti bych se cht l s touto problematikou zabývat z pohledu zahrádká e.
P edpokládejme, že dodržujeme všechna
doporu$ení p i hnojení a ochran rostlin
a nežijeme v zátopové oblasti, $i v bezprost ední blízkosti n jakého rizikového zdroje.
Potom je nebezpe$í, že by na naší zahrádce
došlo ke škodám vlivem spadu, zne$išt ní
deš@ovou $i zálivkovou vodou tém vylou$eno. Pokrok týkající se stavu našeho životního
prost edí je v posledních 10 - 15 letech více
než z ejmý.
P íroda si totiž s malými množstvími škodlivin dokáže poradit sama. Tak tomu bylo vždy
v dávné minulosti. Nyní v moderní dob p i
velké koncentraci lidí, pr'myslové výrob
a intenzivním zem d lství musíme p írod
pomáhat stavbou $isti$ek a zachycováním
exhalací. Toto ale není situace zahrádká e.
Aby bylo vše v po ádku sta$í, že se bude
chovat jen normáln a rozumn a nebude na
zahrádku dávat to, co tam nepat í.
Pro zahrádká ský prosp ch pracují dva
základní mechanizmy - samo$isticí vlastnost
p'dy a slunce jako zdroj sv tla a UV zá ení.
P'da krom mikroorganizm', kte í dokáží
likvidovat organická zne$išt ní a poradit si
i s malým množstvím ropných produkt' od
benzinu až po oleje, má i schopnost p evést
v tšinu t žkých kov' do nerozpustné inaktivní
formy. K tomuto se vyjád ím podrobn ji.
V p'd hrají d'ležitou roli t i významné
faktory, které jsou p í$inou toho, že i když se
do ní dostanou v tší množství t žkých kov',
je jen otázkou $asu, aby byly p evedeny do
neškodné nerozpustné formy.
1. Je to pom rn vysoké pH. P edpokládáme,
že pH p'dy v zahrad je vyšší než hodnota
5,5. Hodnota pH pod 5 je již pro v tšinu
rostlin v zahrad nep ijatelná a dále uvád né úvahy p estávají platit.
2. P'da má velkou pufra$ní kapacitu - jinými
slovy to znamená, že i když do p'dy vpravíme zna$né množství kyseliny, hodnota
pH se zm ní jen málo. K tomu vysv tlující
poznámky. K okyselení nemusí dojít jen ve
form kyselého dešt apod., ale t eba
hnojivy, která jsou fyziologicky kyselá jako
síran amonný, dusi$nan amonný atd. Je
t eba si též uv domit, že zm na o jednotku
pH znamená zm nu v koncentraci vodíkových iont' (kyseliny) 10 x. Nap . zm na
hodnoty pH 6 na pH 7 znamená tedy snížení kyselosti 10 x. Z pH 5 na hodnotu pH 7
snížení kyselosti 100x (!) .
3. K tomu, aby mohly pot ebné reakce probíhat, je nutná p ítomnost vody. Té je v p'd
po v tšinu roku dostatek. Dále jsou p ítomny anionty (látky schopné kovy vázat),
zejména fosfore$nany, uhli$itany, ale
i v malém množství sirné slou$eniny podobné sirník'm a v humusu ada organických látek s velkými sorp$ními vlastnostmi.
Díky tomu se koncentrace nežádoucích
látek rychle sníží, takže se vyskytují pouze
ve stopovém množství (toto platí samoz ejm pouze za normálních okolností, ne
v p ípad n jaké havárie apod., protože
možnosti regenerace p'dy nejsou neomezené). Je to v d'sledku jejich reakce s prost edím. Tak nap íklad, kdyby se jednalo
jen o hydroxidy (to znamená, že by nebyly
p ítomny ostatní anionty), potom se p ítomná m U a chrom vysráží p i pH 5,0, hliník
p i pH 3,8, železo p i pH 2,2. Železo uvádím úmysln , protože s jeho nedostatkem
se zahrádká i setkávají u rostlin, které trpí
49
chlorózou. P itom železa je v p'd dostatek (bývá v desetinách až jednotkách
procent), ale práv díky vysoké hodnot
pH je p ítomno v nerozpustné form .
P ítomnost v tšiny prvk', které jsou ve
vysoké koncentraci škodlivé jsou ve stopové
koncentraci pro živé rostliny a živo$ichy
dokonce nezbytn žádoucí. Nazývají se
esenciální prvky. Pat í k nim: vápník, sodík,
draslík, chlor, fosfor, ho $ík, železo, m U,
zinek, mangan, jod, selen, kobalt, molybden,
fluor, chrom, k emík, vanad, nikl, lithium, bor.
Vra@me se ješt k zahrádce a možnosti
zne$išt ní. Když vylou$íme r'zné anomálie,
tak z deš@ové vody z "nebe" nám prakticky
žádné nebezpe$í nehrozí. Obsah oxid' síry
v ovzduší se v posledních letech výrazn
snížil (viz nap . Zahrádká , duben 2005, str.
15, M. Kalina, Síra), dokonce je nutno po$ítat
s dodáváním chyb jící síry do p'dy ve form
hnojiv. V tomto p ípad nebyla na závadu ani
tak p ítomnost síry samotné ale spíše kyselost deš@ové vody, zp'sobená oxidy síry.
Vlivem vzr'stající automobilové dopravy bude
pravd podobn stoupat i obsah oxid' dusíku,
ale zvýšení kyselosti deš@ové vody nebude
tak nebezpe$né jako v p ípad síry.
Deš@ová voda ze st ech m'že obsahovat
n které látky, ale jak víme z p edešlého, s tím
si p íroda dokáže poradit. Plechové st echy
pozinkované nebo m d né jsou bezpe$né.
Rozpoušt ní deš@ovou vodou v našich podmínkách je zanedbatelné a p ítomné zne$išt niny nap . arsenem nebo olovem je v koncentracích, které nemusíme brát v úvahu.
Zbývá si ješt všimnout hojn používaných
ve vod nerozpustných látek olejového typu,
které slouží k impregnaci, izolaci a ochran
nejr'zn jších materiál' - od st ešní lepenky,
d eva až po kovy.
V zahradnické literatu e bývá v této terminologii dosti zmatek, proto up esním n které
pojmy:
Dehet je produkt vznikající p i zpracování
uhlí. Obsahuje sm s cyklických uhlovodík',
fenol' a nejr'zn jších sm sí jiných organických látek.
Asfalt p írodní vznikl oxidací ropy, my se
v tšinou setkáváme s um lým, který vzniká
p i zpracování ropy polymerací a oxidací
vysokomolekulárních uhlovodík'.
50
V praxi se názvy asfalt a dehet $asto zam Bují. Nap íklad lidový název tér (térová lepenka apod. - viz slovník cizích slov) znamená
jak asfalt tak i dehet. Je to z ejm proto, že
pro uživatele je d'ležité kone$né použití,
které je stejné.
Ob tyto látky jsou vodoodpudivé a odolávají chemikáliím. Slouží jako základ pro komer$ní produkty nejr'zn jších názv'.
Ve starší literatu e $asto uvád né Karbolineum (Karbolka) je sm s dehtových olej'
odpadajících p i destilaci uhelného dehtu. Ke
konzervaci d eva jsou k nim p idávány další
látky nap . síran m Unatý, chlorid zine$natý
a další.
Sortiment na trhu má r'zné složení, ale
vychází z tohoto základu a také vlastnosti
t chto produkt' jsou obdobné. Slouží-li za
základ produkty z ropy, potom se $asto p idávají látky fenolového typu, které mají fungicidní vlastnosti.
Spo ivý zahrádká rád využije všechno a tak
je lákavé využití starých olej' (nap . vyjetý
olej z automobilu), protože svým vzhledem
p ipomínají komer$ní produkty.
Možno íci, že v ad p ípad' ochranný ú$el
splní, ale komer$ní produkt zcela nahradit
nem'že, protože nejsou p ítomny jiné d'ležité
látky, které mají dezinfek$ní $i fungicidní
vlastnosti. Proto bych doporu$oval tyto oleje,
když už je použít chceme, tak jen pro nát r
d eva, které nep ichází do styku s p'dou
nebo na ed ní komer$ních p ípravk' podobného typu (zkusit p edem zda je dobrá mísitelnost).
Všechny výše uvedené látky nepEsobí
p ízniv7 na rostliny a bývají p í$inou chorobných zm n v listovém pletivu. Jsou-li rostliny
umístn ny blízko st n nat enými t mito prost edky nap . v pa eništích, potom listy t chto
rostlin blednou a rostliny zakrBují a odumírají.
Je to zp'sobeno hlavn výpary z t chto produkt', které jsou pro ochranu materiálu velice
vhodné a výhodné. Odpomoc je snadná.
Sta$í nat eme-li doty$né p edm ty n kolik
m síc' nap ed než je použijeme. Vliv slunce,
kyslíku a teploty zp'sobí, že t kavé látky se
odpa í, další se zpolymerizují a zoxidují, takže
jejich p ípadná škodlivost bude minimalizována.
P i použití t chto nát r' na st echách je
situace lepší, protože výpary se rychle rozptýlí
a slunce a UV zá ení urychlí proces stárnutí.
Všechny tyto látky jsou nerozpustné, nebo jen
velice málo rozpustné ve vod . P esto by bylo
vhodné v prvním období (to znamená po
nát ru nebo položení lepenky) deš@ovou vodu
rozhodn nepoužívat na zálivku zejména
mladých rostlin ani na zálivku zeleniny.
O tom, zda je voda v po ádku se p esv d$íme tím, že odebereme vzorek vody, který
musí být naprosto $irý, bez olejových skvrn
a musí být zcela bez zápachu. Pátráme po
zápachu, který známe nap . p i práci s "térovou" lepenkou, p ípadn po fenolu atd.. Vzorek je t eba hodnotit hned po odebrání a potom po n kolikahodinovém odstátí. Nejsme-li
si s $ichovou zkouškou bezpe$n jisti, potom
vzorek zah ejeme k varu. Jestliže ani teU nic
necítíme, potom m'žeme vodu trvale používat.
P7stování moštových odrEd vinné
révy v okrajových oblastech
Ing. Ji í Sedlá9ek,
p edseda Komise vina ské
ZS
vhodné, aby bylo chrán no p ed severními
v try. Nejvhodn jší jsou jižní svahy, jelikož
mají nejv tší p íjem slune$ního zá ení. Vhodné jsou i svahy jihovýchodní nebo jihozápadní, taktéž chrán né p ed severními v try.
Spodní $ást svahu je nevhodná, vzhledem
k možnému výskytu p ízemních mrazík'.
Také nadmo ská výška omezuje na našem
území p stování vinné révy. Do 300 m nad
mo em se dá réva rentabiln p stovat. Nad
tuto hranici do max. výšky 450 m nad mo em
se doporu$uje výsadba pouze na chrán ných
místech vytvá ejících mikroklimatické podmínky.
Vinná réva nemá specifické nároky na druh
a typ p'dy. Dá se p stovat tém ve všech
p'dách, pokud jsou provzdušené a zásobené
minerálními živinami. Vhodné jsou p'dy
kamenité, št rkovité, pís$ité, hlinité i jílovité.
Nevhodné jsou p'dy kyselé, slané a s vysokou hladinou podzemní vody.
Na úsp ch p i p stování révy vinné p'sobí
také vláhové pom ry. Nejv tší nároky na
vodu má réva zejména v dob p ed rašením,
po odkv tu a t sn p ed zam káním bobulí.
Dostatek vody slouží k rozpoušt ní živin
v p'd a k látkové vým n . (asté dešt
naopak zp'sobují, zejména v období kv tu
špatné odkvetení, pop ípad siln jší výskyt
houbových chorob.
Jestliže naše stanovišt splBuje tyto uvedené požadavky, m'žeme p istoupit k výb ru
n kterých z níže uvedených moštových odr'd
vinné révy. Pro tyto odr'dy, které se hodí do
okrajových vina ských oblastí je charakteristické, že se jedná o velmi rané nebo rané
odr'dy. U nich se suma aktivních teplot, která
je vyjád ena sou$tem pr'm rných denních
teplot dn' nad 10 oC za vegeta$ní období
pohybuje v rozmezí 2200 - 2500 oC, zatím co
u pozdních odr'd je tato suma až 2800 oC.
Chceme-li na zahrádce - na relativn malé
ploše n kolika ar' - založit vinohrádek a vyráb t víno p evážn pro pot ebu své rodiny,
musíme si nejprve ov it, zda naše stanovišt
splBuje podmínky pro úsp šné p stování
vinné révy a potom zvolit vhodné moštové
odr'dy.
Podmínky pro p7stování vinné révy
v okrajových vina ských oblastech.
Vinná réva je teplomilná rostlina a na její
r'st a plodnost mají velký vliv p edn klimatické a p'dní podmínky daného stanovišt .
Nejsevern ji položené oblasti $eského vina ského regionu mají pr'm rnou ro$ní teplotu Moštové odrEdy vinné révy pro výrobu
vzduchu 8 - 9 oC, ve vegeta$ním období 13 až bílých vín.
15 oC a nejnižší teplota v zim -19 oC. Pr'm rné trvání celoro$ního slune$ního svitu je 160 `Müller-Thurgau` - oblíbená odr'da mezi
vina i i zahrádká i a to zejména pro její
až 170 dní s po$tem 1600 - 1800 hodin, ve
malou
náro$nost na polohu. Velkou p ednosvegeta$ním období 1200 - 1400 hodin. Ro$ní
tí je její ranost, úrodnost a dobré regenera$atmosférické srážky $iní 430 - 500 mm, ve
ní schopnosti. Hrozen má st edn velký,
vegeta$ním období 350 - 400 mm.
válcovitý, n kdy k ídlatý, pom rn
ídký
Místo pro výsadbu vinné révy nesmí být
s
podlouhlými
žlutozelenými
bobulemi.
stín no okolními stromy nebo zástavbou a je
51
Dozrává již v první polovin zá í, dozrává
dob e i v nejmén p íznivých letech. Roste
st edn až bujn , tvo í mohutné ke e a proto je t eba dodržet doporu$ené zatížení 6 až
8 o$ek na metr $tvere$ní. P etížení ke ' má
za následek sníženou odolnost proti zimním
mraz'm.
`Moravský muškát` (MOPR) - vysoce úrodná
odr'da, vitální, s hrozny muškátového
arómatu. Je to raná, na p'du nenáro$ná
odr'da. Hrozen je st edn velký až velký,
válcovitý s mírn vyzna$enými k ídly. Ke
raší st edn , roste bujn . Dozrává v polovin zá í. Bobule je st edn velká, kulatá,
žlutá, s voskovým ojín ním. Dužinu má
polomasitou, š@avnatou s výrazn muškátovou chutí. Hrozny této odr'dy lze použít
i pro p ímý konzum. Réví vyzrává brzy
a dob e, odolnost proti zimním mraz'm je
dobrá. Odolnost proti houbovým chorobám
je na st ední úrovni. Doporu$uje se ezat na
8 o$ek na metr $tvere$ní. Vyžaduje p'du
dob e zásobenou živinami a vláhou. Nejvhodn jším p stitelským tvarem je ez na
jeden kmínek a dva dlouhé tažn . Hodí se
i pro p stování na pergole. Moravský muškát je náchyln jší k houbovým chorobám.
Odolnost proti peronospo e révy vinné je
nízká, padlí révové poškozuje tuto odr'du
st edn .
`Rulandské bílé` a `Rulandské šedé` - jsou
st edn úrodné odr'dy, nenáro$né na p'du.
Jsou st edního r'stu, st edn brzy raší
a jejich hrozny dozrávají st edn pozdn .
Hrozen mají ob odr'dy malý, Rulandské
bílé má bobule sv tle zelenožluté barvy
a Rulandské šedé má bobule špinav šedé.
Jsou vhodné pro všechny p stitelské tvary
a jsou st edn citlivé na pokles zimních
teplot. Doporu$uje se zatížení 10 - 12 o$ek
na metr $tvere$ní. Ob odr'dy dávají vysoce kvalitní víno p i dodržení maximálního
výnosu 1 kg na metr $tvere$ní. Odolnost
proti houbovým chorobám je pom rn
dobrá až na plíseB šedou, které snadno
podléhají. Ochrana proti ní je d'ležitá zejména v dob uzavírání hrozn'.
`Ryzlink rýnský` - ke je st edního vzr'stu.
Hrozen je st edn velký, válcovitý, mírn
k ídlatý na kratší stopce. Bobule jsou malé
až st ední, kulaté, zelenožluté barvy. Odr'52
da pat í mezi odr'dy s vysokou odolností
proti zimním mraz'm. Vzhledem k pozd jšímu dozrávání vyžaduje teplejší svahovité
polohy. Raší pozd ji, takže jarní mrazíky jej
nepoškozují. Roste bujn a je pom rn
odolný proti houbovým chorobám. Doporu$ované zatížení je 8 -10 o$ek na metr $tvere$ní. Nejrozší en jší je p stování na st edním, rýnsko-hessenském vedení s ezem na
dva tažn . Ryzlink rýnský je typickou moštovou odr'dou. Víno dosahuje vynikající
kvality.
`Veltlínské !ervené rané` - je to odr'da
s nar'žov lými hrozny, st edn raná, úrodná, vhodná do t žších slínovitých a kamenitých p'd. Odolnost na pokles zimních teplot
je nízká, zvlášt po vysoké sklizni hrozn'.
Hodí se pro všechny p stitelské tvary.
Doporu$ované zatížení je 12 o$ek na metr
$tvere$ní. Odolnost proti houbovým chorobám je menší. Víno je pom rn plné, harmonické a s nižším obsahem kyselin.
`Aurelius` - raší pozd , r'st je bujný, zraje
st edn pozd tj. za$átkem íjna. Hrozen je
st edn velký, k ídlatý st edn hustý. Bobule
je kulatá, menší, žlutozelená s tenkou slupkou. Odolnost proti mraz'm je dobrá, proti
houbovým chorobám na pr'm rné úrovni.
Je citlivá na infekci plísni šedou. Je vhodná
pro všechny p stitelské tvary. Doporu$ované zatížení je 8 - 10 o$ek na metr $tvere$ní.
V úrodn jších p'dách poskytuje dobré
a pravidelné výnosy s velmi dobrou cukernatostí.
`Irsay Oliver` - raší st edn , roste st edn až
bujn , zraje brzy. Hrozny jsou velké, rozv tvené, kuželovitého tvaru. Bobule jsou st ední, kulaté a mají pevnou slupku zlatožluté
barvy. Dužina je polomasitá, p íjemné sladce muškátové chuti. Odolnost proti zimním
mraz'm je nižší a proti houbovým chorobám je vcelku dobrá, zvlášt proti oidiu
a plísni šedé. Hodí se pro všechny p stitelské tvary. Odr'da je dob e použitelná i jako
stolní hrozen do zahrádek. Víno z této odr'dy je jemn muškátové, ale obsah kyselin
bývá nízký. Doporu$ené zatížení je 12 o$ek
na metr $tvere$ní.
`Chrupka bílá a !ervená` - tyto odr'dy mají
zejména v zahrádkách významné místo
i mezi stolními odr'dami. Ob odr'dy raší
st edn , r'st je st ední, u `Chrupky $ervené`
Bobule má st edn velké, kulovité, modré
pon kud bujn jší. Zrají ve druhé polovin
barvy. Slupka bobulí je pom rn tenká.
zá í až po$átkem íjna. Mají st edn velký
Odr'da je mén náchylná na poškození
hrozen a st edn velké bobule, lahodné peronosporou a více citlivá na poškození
chuti a st edn pevnou dužinou. Letorosty
oidiem. Odolnost hrozn' k plísni šedé je
jsou nápadné dlouhými úponky. Ob chrupst ední. Touto chorobou bývá poškozována
ky jsou vhodné do všech vinohradnických
zejména za deštivého po$así v období
oblastí v$etn okrajových. Doporu$ené
dozrávání hrozn'. Doporu$ené zatížení
zatížení je 8 - 12 o$ek na metr $tvere$ní.
ke ' je 6 - 8 o$ek na metr $tvere$ní. NejVyžadují regulaci úrody zvlášt v okrajových
vhodn jším p stitelským tvarem je vysoké
oblastech. Jsou mén citlivé na pokles
nebo st ední vedení s ezem na dva tažn .
zimních teplot. Víno z chrupek je velmi
`Zweigeltrebe` je velmi plodná odr'da s pralehké, s jemným aromatem.
videlnými sklizn mi. Je to typická moštová
odr'da pro výrobu $ervených vín. Víno je
`Sieger` - velmi raná odr'da, která vykazuje
zna$nou odolnost proti poklesu zimních bohaté na barviva a t ísloviny. Svým charakterem je podobné `Svatovav ineckému`.
teplot. Má menší na$ervenalé hrozny. Bobule má š@avnaté, aromatické s tekutou duži- `Rulándské modré` - st edn plodná odr'da,
nou. Je vhodná pro okrajové vina ské oblasvhodná i pro okrajové vina ské oblasti.
ti i jako stolní odr'da. Doporu$ené zatížení
Hrozny jsou malé a husté. Bobule malé,
je 8 o$ek na metr $tvere$ní. Tuto odr'du lze
kulaté a tmavomodré. Dozrává v polovin
p stovat na všech p stitelských tvarech.
íjna. D evo dob e vyzrává, takže snese
Víno má p íjemné muškátové aroma.
i siln jší zimní mrazy. Odolnost proti houbovým chorobám je dobrá. Doporu$uje se
Moštové odrEdy vinné révy pro výrobu
ezat na 12 o$ek na metr $tvere$ní. Používá
!ervených vín.
se pro všechny p stitelské tvary. Je to odr'`Modrý Portugal` - vysoce úrodná odr'da,
da, u které víno dosahuje vysoké jakosti
která není náro$ná na p'dní podmínky. Na
druhým až t etím rokem po sklizni hrozn'.
pokles zimních teplot je málo odolná. Tuto
`Dornfelder`- jedná se o velmi plodnou odr'odr'du lze p stovat ve všech vinohradnicdu vhodnou i pro okrajové vina ské oblasti.
kých oblastech v$etn okrajových a je
Hrozen je velký až velmi velký, st edn
vhodná pro všechny p stitelské tvary. Na
hustý. Bobule je velká, kulatá, modro$ervehoubové choroby je `Modrý Portugal` dost
ná, voskovit ojín ná. Tato odr'da má silný
náchylný. (asto je napadán peronosporou
vzp ímený r'st a vysoký potenciál plodnosti.
a ješt $ast ji oidiem. V zahušt ných porosZatížení révového ke e 6 o$ek na metr
tech bývají hrozny poškozovány i plísní
$tvere$ní je pro tuto odr'du pln dosta$ujíšedou. Listová plocha musí být proto uprací. Odr'da dozrává v polovin až koncem
vena tak, aby se k hrozn'm dostalo slunce
zá í, což je velmi p íznivé i pro okrajové
i ochranné post iky. Odr'da nemá zvláštní
vina ské oblasti. `Dornfelder` má zvýšenou
nároky na ez a vedení. D'ležité je nep ekraodolnost
proti oidiu, proti peronospo e je
$ovat doporu$ené zatížení 6 plodných o$ek
odolnost menší, netrpí plísní šedou. Jelikož
na metr $tvere$ní. Taková vinice potom
má velké bobule, je vhodná pro p ímý kondává stabilní výnos a dobrou kvalitu hrozn'.
zum hrozn'. Z odr'dy lze vyrobit jemné,
Víno vyrobené z hrozn' `Modrého Portulehce aromatické, intenzivn $ervené víno.
galu` bývá harmonické a jemn aromatické.
`Zweigeltrebe` - má st ední až silný vzr'st. Interspecifické odrEdy
Interspecifické odr'dy, nebo-li tzv. "rezisProtože se jedná o ran zrající odr'du, lze
ji s úsp chem p stovat i v okrajových vina - tenty" jsou perspektivní odr'dy se zvýšenou
ských oblastech. D evo pom rn dob e odolností k houbovým chorobám. Chemickou
vyzrává, takže je pom rn odolná proti ochranu však ani zde není možné úpln
zimnímu mrazu. Protože brzy raší, je citliv j- vylou$it. Vysoká odolnost t chto odr'd je
ší na poškození jarními mrazy. Hrozen je v tšinou pouze k plísni révové (peronospo e)
st ední až velký, hustý, kuželovitý a k ídlatý. a naopak k padlí révovému (oidiu) nebo plísni
53
šedé m'že být odolnost vysoká ale i velmi
nízká. N které z odr'd mají i vysokou odolnost v'$i zimním mraz'm.
Moštové odr'dy, které se na trhu zatím
objevují jako tzv. "rezistenty" nejsou vhodné
pro okrajové vina ské oblasti. Pro okrajové
vina ské oblasti se na trhu objevilo n kolik
interspecifických odr'd, ale jako odr'd stolních. Z t chto odr'd jedin odr'du Krystal je
možno použít mimo na p ímý konzum i na
výrobu vína.
`Krystal` - tato odr'da je vhodná pro zahrádká ské p stování v okrajových vina ských
oblastech. Hrozny vydrží delší dobu na
ke ích a dají se sklízet postupn . Jsou
ur$eny p edevším pro p ímý konzum, ale
lze z nich vyrobit i jednoduché bílé víno.
Hrozen je st ední až velký, st edn hust až
voln ji uspo ádaný. Bobule jsou zlatožluté,
st ední velikosti. Mají pevnou slupku a masitou, výrazn sladkou dužinu, p íjemné chuti.
Odr'du lze p stovat na rýnsko-hessenském
vedení, s ezem na tažn . Mrazuvzdornost
odr'dy je velmi vysoká. Proti peronospo e
má odr'da vyšší odolnost. Padlí révové
napadá pouze n které listy, mycelium se
rozvíjí slab a nevytvá í konidie. PlíseB
šedá napadá jednotlivé bobule pouze v hustších hroznech. Ochranu proti plísni šedé
sta$í provád t pouze p ed uzav ením hrozn'. Proti peronospo e a padlí révovému se
doporu$ují 1 - 2 post iky. První ošet ení je
vhodné provád t v dob p ed kvetením,
druhé podle infek$ního tlaku chorob.
Jak již bylo v úvodu konstatováno, chce-li
zahrádká v okrajové vina ské oblasti založit
vinici za ú$elem výroby vína pro svoji rodinu,
posta$í pro tento ú$el vysadit 50 - 100 ke '
a to dle velikosti pozemku a po$tu zvolených
odr'd. Z výše uvedených odr'd je t eba zvolit
maximáln 2 - 4 odr'dy a to z d'vodu sklizn
a zpracování hrozn' v jednom termínu. U odr'd stolních naopak volíme více odr'd s postupným dozráváním, abychom m li $erstvé
hrozny na jídlo po co nejdelší dobu.
P í vysazování vinice uvedeného rozsahu
se doporu$uje zvolit st ední vedení tzv. rýnsko-hessenské se sponem 1,2 x 1,8 m, tj.
ady od sebe vzdálené 1,8 m pro dobré osv tlení a možnost využití mechanizace pro
kultivaci a 1,2 m je vzdálenost ke ' v adách.
54
Podmínkou pro výrobu dobrého vína je
nutnost vyp stovat kvalitní zdravé hrozny s co
nejvyšší cukernatostí. Takových hrozn' je
možno docílit jednak na nep etížených ke ích
(zajistíme redukcí plodného d eva ezem na
doporu$ené po$ty o$ek na jednotlivých ke ích
a dále d'sledným provád ním "zelených
prací") a jednak na ke ích dobrého zdravotního stavu (zajistíme d'sledným provád ním
chemické ochrany a zajišt ním pot ebné
výživy ke '). Nep etížený a zdravý ke má
dob e vyzrálé d evo a proto je odoln jší proti
zimním mraz'm i proti houbovým chorobám.
P ímé p edplatné Zahrádká e
Vážení p átelé zahrádká i, je tomu již 12 let
co $asopis Zahrádká za$al svým pravidelným
$tená 'm nabízet p ímé p edplatné, tedy
p edplatné zajišt né p ímo v redakci. Do
nedávna bylo dokonce nejlevn jší formou
získání $asopisu, ale i nyní je stále levn jší
než $asopis v p ímém prodeji a bude tomu
tak i nadále. Navíc jen do p ímého p edplatného vkládáme zajímavé dárky v podob osiva
našich semená ských firem, hnojiva a další a
vzhledem k zájmu firem o vkládání vzork'
budeme v této praxi pokra$ovat.
Pokud ješt nejste rozhodnuti a máte nap íklad strach, že by se vám mohl $asopis p i
doru$ování ztrácet, m'žeme vás uklidnit stává se to, ob$as zahrádka í i poš@áci, ale
jen náš systém doposlílek náhradních výtisk'
vám zajistí kompletnost doru$ení všech objednaných $ísel.
Nejvýhodn jší je p edplatit si $asopis na
celý kalendá ní rok, pak vždy v zá í obdržíte
složenku k uhrazení p edplatného na následující rok. (asopis je balen do plastové folie,
aby nebyl p i p eprav poškozen. Navíc na
každém obalu je mimo adresy i termín, do kdy
máte $asopis p edplacený, a tak máte o svém
p edplatném dokonalý p ehled - dovíte se
nap . o doru$ení vaší platby zm nou údaje
hned p i následující zásilce $asopisu.
Pokud zvážíte všechny uvedené výhody,
jist uznáte, že p ímé p edplatné je stále
nejvýhodn jší cestou, jak si $asopis Zahrádká zajistit. Pokud máte o p edplatné zájem
volejte na bezplatnou linku 800 100 134 a my
vám obratem zašleme vypln nou složenku.
Redakce
PODZIM
Vybrali jsme pro Vás,
z "astých dotaz$ odborné poradny:
Jak správn hnojit cibuli, aby její hodnota
byla co "nejzdrav jší"?
Cibuli je vhodné p stovat po okopaninách,
koš@álovinách, $i plodových zeleninách. Draslem se hnojí na podzim, dusíkatými hnojivy
cca 3 týdny p ed setím. Cibule má nároky též
na síru k tvorb silic, proto se doporu$uje
používat z hnojiv síranovou formu - síran
draselný a amonný.
Réva stoupá z nížin
Najde réva vinná své trvalé místo v !eských a moravských pahorkatinách?
Ing. Jan Kratochvíl, odb. instruktor
ÚR ZS Plze*-region
Tak n jak zn l název $lánku, který p ed léty
vydal Ing. Chobotský v dnes už neexistujícím
$asopisu pro drobné p stitele. Zhruba po
deseti letech se mnohé zm nilo, avšak stále
trvá neutuchající zájem zahrádká ' o p stování teplomilného ovoce, kterým réva rozhodn je.
Také již byly vydány a stále vycházejí knihy,
které populární formou popisují p stování
révy vinné, v$etn výroby nejoblíben jšího
nápoje z ní, kterým je víno.
Každý zahrádká s opravdovým zájmem
o tuto tématiku si pot ebnou literaturu bez
obtíží opat í a podle ní se ídí. Je v tom však
jeden há$ek - vše je sm rováno do podmínek
vinohradnických oblastí, což jsou nížiny do
250 m n. m. s pr'm rnou ro$ní teplotou alespoB 8 oC!
Podíváme-li se však na fyzickou mapu naší
republiky, p evládají na ní r'zné odstíny hn di
$eských a moravských podruh' í a pahorkatin.
A práv v t chto oblastech žiji tisíce zahrádká ', dychtících po vyp stování atraktivních
révových hrozn', p edevším jako chutné
ovoce na rodinný st'l. Pak mnohé odborné
rady, platné pro vina ské trat , v'bec nekorespondují s podmínkami v místech mén p íznivých pro p stování tohoto ovocného druhu.
Výsledkem jsou pak mnohá zklamání a bezradnost zahrádká ', kte í si pro nedostatek
místa nemohou dovolit na malých plochách
neúsp šn p stovat cokoliv!
Zkusme se proto podívat na p stování
stolních odr'd révy vinné z tohoto mén p íznivého úhlu, daného nadmo skou výškou 400
až 500 m n. m, která jednozna$n p edur$uje
nižší pr'm rnou ro$ní teplotu pod pot ebných
8 oC a ujistit se, že i za t chto mén p íznivých podmínek se dá réva vinná p stovat tak,
aby výsledkem byla sklizeB zralých a chutných plod' b hem m síce zá í a v nevytáp ných sklenících a foliovnících bohatá úroda
velkých, atraktivních hrozn' už od konce
$ervence až do konce íjna. Jde jen o to,
uv domit si pot eby révy vinné a vytvo it pro
n odpovídající podmínky.
Réva vinná, jako teplomilná rostlina, totiž
pot ebuje nejen sv tlo, ale p edevším teplo,
nejen vláhu, ale p edevším dostatek živin
a nejen jednorázové ošet ení na za$átku jara,
ale p edevším nutnou pé$i a p im enou
ochranu v pr'b hu celé vegetace. Rozebereme-li si tyto jednotlivé faktory, dojdeme
k povzbuzujícímu poznání, že my zahrádká i,
m'žeme tyto podmínky úsp šného p stování
vždy p ízniv ovlivnit!
Sv tlo a teplo je jednozna$n dáno stanovišt m rostliny. Sta$í si uv domit, že nejsme
na otev eném vinohradu, ale že naše zahrada
má plot, zpravidla na pozemku n jakou stavbu jako akumulátor tepla a také má ostatní
zeleB. Všechny tyto v ci napomáhají vybrat to
nejp íhodn jší stanovišt , nebo@ vhodn
postavený plot a zeleB brání mrazivým v tr'm
a jakákoliv stavba svou hmotností vytvá í
p irozený sb ra$ tepla, který toto nashromážd né teplo pozd ji postupn uvolBuje a tak
zvláš@ p ízniv p'sobí b hem chladných nebo
mrazivých nocí a rán. A pokud jsme v zahrádká ské kolonii a u našeho altánu už není
místo pro révu, máme ješt vydlážd né cesti$ky a chodní$ky kameny nebo betonovými
deskami a v nich se op t akumuluje teplo.
Stejn p ízniv p'sobí i kamenná nebo betonová podlaha pergol otev ených k jihu, kolem
nichž zahrádká i révu velmi rádi vysazují.
Všechny tyto zdánlivé mali$kosti nám v takovémto mikroklimatu zvednou pr'm rnou ro$ní
teplotu o 0,5 oC až 1 oC!
55
Dalším limitujícím $initelem je vláha a živiny. A zde op t m'žeme p ízniv p'sobit,
nebo@ každý spo ivý zahrádká sbírá deš@ovou vodu pro závlahu, kompostuje trávu a jiné
organické zbytky a cílev dom vytvá í úrodnou p'du i v místech navážek a bývalých
hlušin. Když si dále uv domíme, že réva
snáší vyšší množství aktivního vápna v p'd
a není vysoce náro$ná na charakter p'dy
(písek i št rk), sta$í dodat zpracovaný kompost, který sám o sob obsahuje pot ebné
živiny (dusík, draslík, fosfor, ho $ík, vápník,
v menší mí e železo, zinek, mangan a stopové prvky), následn p evrstvit p'du a do její
spodní $ásti (40 - 80 cm pod povrchem)
vpravit dob e uležený kompost a nad ním, do
výše terénu navézt propustnou vrstvu (písek,
drobný št rk). Tím máme nejmén na 10 let
zajišt nou dostate$nou výživu mladého révového ke e a m'žeme se pln v novat p ísunu
vláhy, p ípadn listové výživy.
Na velmi $asté dotazy za$ínajících zahrádká ' v této oblasti s obligátní otázkou "a jak
po 10 letech?" je jednoduchá odpov U: sta$í
jednou za $ty i roky (pamatujme si ty p estupné), op t p ihnojit kompostem, ale je tu jiný
problém - kam?!
Musíme si uv domit, že réva, jako lianovitá
rostlina, vytvá í stejn dlouhé ko eny jako
nadzemní výhony (nejsou výjimky 10 a více
metr' dlouhé) a je pak otázkou, co hnojíme,
když kolem kmínku ud láme brázdu a do ní
uložíme proleželý kompost. Tento úkon je
spíše otázkou našeho sv domí, než skute$né
pomoci, nebo@ sice hnojíme dob e, ale na
nesprávném míst (!), protože vláse$nicové
ko ínky už jsou daleko od kmínku v jiných
místech a starší ke je už zpravidla tak zdatný, že si najde pot ebnou vláhu a živiny sám!
Proto !ím je hlubší prvotní rigolace (p evrstvení) pEdy a uložení zásobních živin p ed
výsadbou, tím je zaru!en delší zdravý rEst
ke e b7hem svého života (min. 25 let). Je
též d'ležité uv domit si, že zdravý r'st a
vitalita ke e vytvá í základní p edpoklad pro
zvýšení odolnosti rostliny p ed nep íznivými
vlivy. Rozebereme-li si jednotlivé nep íznivé
$initele, op t m'žeme spokojen konstatovat,
že my zahrádká i máme velmi dobré možnosti
(oproti velkoplošnému p stování na otev ených stanovištích) p ízniv a aktivn révu
56
ochránit. Podívejme se na jednotlivé $initele:
mráz škodí obecn každé rostlin a rév
zvlášt p ed$asné podzimní mrazy (namrznutí
hrozn'), hluboké zimní mrazy pod -22 oC
(namrznutí nadzemní $ásti ke e) a pozdní
jarní mrazíky (zmrznutí narašených o$ek).
Možnosti ochrany p ed t mito mrazy jsou
velmi omezené, ale jsou a my zahrádká i je
m'žeme beze zbytku využít!
Nejjednodušší ochrana p ed p ed$asnými
podzimními a pozdními jarními mrazíky je
mlžení a post ik celé rostliny vodou z vodovodu nebo post ikova$e. V tomto p ípad nám
voda zaujímá místo akumulátoru nejen absolutního tepla (svojí nadnulovou teplotou), kdy
svým obklopením bobulí a list' na podzim
a usazením se v kalíškách pu$ících výhon'
zjara (konec dubna až polovina kv tna) zabraBuje jejich podchlazení, ale také navíc p'sobí
svým skupenským teplem (nutnost mnohonásobn vyššího podchlazení pro p em nu vody
0 oC teplé na led 0 oC!). Máme-li na zahrádce
pouze n kolik ke ', vždy se nám vyplatí
v kritické dny sledovat gradient poklesu teploty v pozdních ve$erních hodinách a podle
možností neváhat vstát n kolikrát za noc
i k ránu a mlžit! Dlouhodobým zimním mraz'm m'žeme jen trochu otupit jejich ost í
p ehozením plachet nebo houní p es ke e,
nebo obalením ke ', nap . papírem nebo
tkaninou, které zabrání podchlazení vlivem
proniknutí mrazivého v tru. Op t si m'žeme
p ipomenout takto blahodárn p'sobící chrán ná zákoutí v našich zahrádkách a dvore$cích, které toto p íznivé mikroklima vytvá ejí
a dát je do souvislosti s celkovou vitalitou
ke e, danou výživou a zatížením plodonosným obrostem.
P e$káme-li úsp šn pozdní jarní mrazíky,
m'žeme se t šit na r'st révy doslova p ed
našima o$ima a pozorovat jednotlivé jeho
fáze od nasazení kv tenství až po rozkv t,
který v podmínkách pahorkatin probíhá koncem $ervna a za$átkem $ervence. Op t si
musíme uv domit, jak je d'ležité v d t, jaké
odr'dy révy vinné na zahrádce máme a znát
jejich odolnost v'$i houbovým chorobám.
Jinak se budeme buU zbyte$n strachovat
p ed napadením nejobávan jšími plísn mi
(peronospora - plíseB pravá a oidium - padlí
révové) u mezidruhových (interspecifických)
odr'd a nebo naopak bezstarostn budeme
o$ekávat p ekonání t chto chorob u klasických evropských odr'd a budeme následn
šokováni naprostým zdecimováním celých
ke ' s jejich možným úhynem, zvlášt u mladých rostlinek.
My zahrádká i na PlzeBsku jsme m li
a stále máme to št stí, že pro vyzkoušení
nov vyšlecht ných interspecifíckých odr'd
révy v podmínkách 400 až 500 m n. m. jsme
našli na Morav vinohradníky a vina e t lem
i duší (za všechny jmenujme alespoB p ítele
Lubomíra Glose z Moravské Nové Vsi), kte í
nám k t mto zkouškám nezištn poskytují
jejich šlechtitelský potenciál. Takto jsme mohli
v našich mén p íznivých klimatických podmínkách b hem cca 20 let postupn prov it
již kolem 200 odr'd révy vinné práv se zam ením na jejich odolnost v'$i mraz'm a houbovým chorobám a v neposlední ad na
jejich ranost, $ili schopnost bezpe$ného
uzrání s možností p stování ve vyšších nadmo ských výškách, kde pr'm rná ro$ní teplota zdaleka nedosahuje pot ebných 8 oC.
Z tohoto množství jme vybrali 25 odr'd, které
nejlépe vyhovují t mto tvrdším podmínkám
a ty se snažíme celkem úsp šn p stovat.
Úmysln neuvádíme jejich úplný vý$et, abychom nezap í$inili "hon ní se za chimérami",
nebo@ t chto odr'd je zatím naprostý nedostatek a sazenice n kterých odr'd z tohoto
našeho výb ru vyrábí jen omezený po$et
révových školek v (echách a na Morav .
Mezi nejznám jší interspecifické stolní a stoln moštové odr'dy podle jejich ranosti pat í
Vostorg, Olympia, Krystal, Prim, Polar, Nero,
Arkadia, Aivaz, Agát Donskoj, Aron, Jalovenskij Ustoj$ivyj, Da$nyj a další, zatím jen
s pracovními $ísly. V žádném p ípad se však
nejedná o pln rezistentní odr'dy. Každá
z nich má pouze r'zn zvýšenou odolnost
proti plísním nebo mrazu, danou p edchozím
n kolikagenera$ním k ížením evropských
odr'd s americkými a asijskými révami. Proto
i u v tšiny z t chto mezidruhových k ížení je
pot ebné provád t preventivní post ik proti
plísním p ed kv tem a po odkv tu, kdy však
nap . u plísn révové vysta$íme se st ídáním
kontaktních m Unatých fungicid' (Kuprikol,
Kuproxat) s ostatními (Novozir, Dithane)
a proti padlí révovému nasazením op t kontaktních fungicid' na velmi šetrné bázi koloidní síry (Sulikol K, Thiovit).
A to je další velká výhoda nás zahrádká '
oproti velkoplošnému vinohradnictví s jeho
nutnou pot ebou nasazovat 8 až 12 krát
b hem sezóny post ikové látky, v$etn systémových, širokospektrálních, hloubkov p'sobících fungicid' (nap . Qadris, Hatrick, Discus). M'žeme se opravdu t šit, že v dohledné
dob nám školkarský trh p edloží další stolní
odr'dy, jejichž odolnost se blíží rezistenci,
nebo alespoB k silné tolerantnosti k plísním.
Zvlášní kapitolou je ochrana plod' p ed živo$išnými šk'dci, kterými jsou od t ch nejmenších
mravenci, vosy, špa$ci a kosové. Z pohledu
širokoplošného vinohradnictví je ochrana proti
nim skoro ne ešitelná, ale z hlediska nás
zahrádká ' je možné jednoduché ešení; buU
si ušít z netkané textilie sá$ky z nast íhaných
pás' a nebo využit jednorázov používané
sí@ové pokrývky hlavy, které lze p ed zam káním bobulí nasunout na hrozny a zajistit
kolí$ky na prádlo!
Ješt se vra@me k nejzákladn jšímu problému nás zahrádká ' - kde sehnat sazenice
uvedených interspecifíckých stolních odr'd
s výše citovanými vlastnostmi, když trh zatím
nedostate$n reagoval? Zkusme si vzít p íklad ze sousedního N mecka, kde jsou bez
problému uvád ny na trh i neregistrované
odr'dy révy vinné jako okrasné rostliny! Pak
nic nebrání tomu, aby i u nás Váš soused
nebo známý Vám mohl nabídnout koncem
zimy, b hem ezu $ást réví ov ené odr'dy
jako ízkovance k vyp stování pravoko enné
sazenice v kontejneru jako okrasné rostliny
s chutnými plody. Ve vina ských oblastech
našich pahorkatin zatím v'bec není nebezpe$í takovýmto zp'sobem p enést nejobávan jšího šk'dce velkých moravských i $eských
vinic, kterým je fyloxera, kterou vinohradníci
výstižn nazývají mši$kou révokazem. Navíc
v tšina interspecifických odr'd má v ko enech zvýšenou odolnost v'$i tomuto šk'dci,
obdobn jako podnožové révy. Takto vyp stované ko enové sazenice m'žeme ješt
v témže roce po "ledových mužích" vysadit
s balem do p ipravené p'dy, což naopak
ocení zvlášt p stitelé ve sklenících, nebo@
pravoko enná réva má menší r'stovou vitalitu
oproti podnožové (krom podnoží Schwarzman a S04).
Shrneme-li takto všechny zmín né skute$nosti, m'žeme bod po bodu radostn konsta57
tovat, že my zahrádká i v podmínkách našich
pahorkatin jsme schopni zvládnout všechna
úskalí a negativa, se kterými se jen velmi
obtížn vypo ádává velkovýroba a že nám
tedy opravdu nic jiného nestojí v cest za
úsp šným p stováním tohoto nádherného
a chutného bobulového ovoce, než vlastní
chu@ pravideln v dob plné vegetace, zpravidla denn chodit "do vinohradu" mezi t ch
"n kolik" ke ' révy vinné, které by m ly být
ozdobou a radostí každé naší zahrady!
Málo známá, ale cenná cibule zimní
neboli se!ka
Doc. Eva Pekárková, CSc
Cibule zimní neboli se$ka (Allium fistulosum) neodvozuje sv'j $eský název od "setí",
nýbrž od "se$ení". Využívá se totiž p edevším
k sežínání nati. Byla u nás tém neznámou
zeleninou. Teprve od r. 2000 jsou v prodeji
semena odr'dy ´Bajkal´.
Cibule se$ka je domovem v (ín , Japonsku
a na Sibi i. V Evrop je známá od 17. století.
Je zna$n r'znotvárná a vystupuje v ad
typ': V Japonsku jsou oblíbené sv tlolisté
mén mrazuvzdorné, na Sibi i tmavozelené,
vysoce mrazuvzdorné typy. V západní Evrop
je známá pod názvem cibule "velšská",
v sousedním N mecku ji odedávna znají pod
jménem Winterhecke.
Cibule zimní je vytrvalá rostlina s rourkovitými listy o pr'm ru 1 až 1,5 cm, podobnými
cibuli kuchyBské. Nevytvá í však zatahující
cibule, nýbrž jen podzemní ztlušt niny "stvolu" z pochev list'. Podobá se tím póru nebo
bílé cibuli zelena$ce. Její zdravotní význam
spo$ívá v obsahu vitamínu C, provitamínu A
a minerálií. Má cibulovou chu@ a aroma, je
však mén peprná.
P stitelsky je mimo ádn cenná p edevším
vysokou mrazuvzdorností. V Ruzyni jsme si
ov ili, že jak $áste$n zatažené starší rostliny, tak mladé, sotva 10 cm vysoké rostlinky
p ežívají mrazy i p es -20 oC. Se$ka raší mezi
prvními rostlinami a z'stává zelená i p i
teplotách do -10 oC, takže se dá sklízet b hem velmi dlouhého období. Navíc je odolná
k chorobám. Velmi snadno se p stuje, da í se
jí i v podhorských oblastech.
58
Rostliny se rozmnožují jednak semeny,
jednak d lením trs'. Semena se vysévají
p ímo na záhon do ádk' 20 cm vzdálených a
jednotí se na vzdálenost 5 - 10 cm. Do t í
m síc' je možné sklízet vytrháváním jednotlivé rostliny 30 - 40 cm vysoké a využívat je
celé jako pór nebo jako bílou cibuli zelena$ku.
Ostatní rostliny b hem vegetace opakovan
sežínáme a necháme je obr'stat. Jinou možností je výsev v polovin srpna s p ezimováním rostlin, které jsou asi jako brk tlusté.
Získá se tím velmi $asná jarní sklizeB celých
rostlin nebo nati.
Od druhého roku rostliny vytvá ejí mohutn jší trsy, které velmi $asn na ja e raší a vyhán jí na 30 - 50 cm vysokých dutých stvolech
kuželovitá kv tenství produkující semena.
Trsy rok od roku mohutní a vytvá ejí $ím dál
více kv tenství, která snižují kvalitu nati. Pro
bohatou sklizeB nati je proto ú$elné po 2 - 3
letech trsy vyrýt, rozd lit je a znovu vysadit,
nebo je spot ebovat a založit nový porost
výsevem semen. Jarní rašení je možné snadno urychlit krytím netkanou textilií. Prodloužení vyb lené $ásti se docílí p ihrnutím rostlin
zeminou. Odd lk'm trs' se velmi dob e da í
i v kv tiná$ích na okenním parapetu, na
balkón nebo na terase.
Chu@ cibule se$ky je jemn jší a lahodn jší
než cibule kuchyBské i póru. Dá se proto
v kuchyni využívat ve v tším množství. Hodí
se syrová do salát', p idává se do polévek
nebo se tepeln zpracovává jako p íloha
k masu.
P7stování angreštu v podmínkách
vyššího výskytu hn7dého padlí
angreštového
Ing. Jana Dlouhá
Stále se zvyšující podíl výskytu hn dého
(amerického) padlí na zahrádkách drobných
p stitel' a opakující se dotazy na výskyt,
diagnostiku p íznak' a ú$innou ochranu proti
této houbové chorob nás p im ly k tomu,
abychom op t do tohoto ro$níku ro$enky
za adili n kolik profesionálních informací
o této obávané chorob ovocného druhu,
který svými vlastnostmi nemá u nás alternativu.
Chorobu zp'sobuje parazitická houba
Sphaerotheca mors - uvae. Houba nej$ast ji
p ezimuje jako podhoubí (mycelium) a tmavé
pohlavní plodni$ky (kleistotecia) v pokožce
pupen' a jednoletých výhon'. Shluky malých
tmavých plodni$ek lze na jednoletých výhonech dob e vid t p i zv tšení lupou. Mají
podobu hn dých kožovitých povlak'. Na
po$átku jara se z t chto plodni$ek uvolBují
askospóry a zp'sobují primární infekci nových
letorost', malých nevyvinutých plod', ale
i list' a apík'. Za vegetace se hn dé padlí
ší í pomocí nepohlavních výtrus' (konidií),
které vznikají na infikovaných $ástech rostliny
p ímo na podhoubí. Výtrusy houby se ší í
voln vzduchem a jejich rozši ování velmi
pomáhá vyšší nebo st ídavá vlhkost vzdušná
a teploty vyšší než 20 oC. Lepší podmínky pro
ší ení nacházejí v uzav ených lokalitách se
špatnou cirkulací vzduchu a v letech s vysokou srážkovou $inností a vyššími teplotami,
zejména v dob kv tu. Vnímavost angreštu,
a dalších p íbuzných druh' navíc podporuje
p ehnojení dusíkem a nedostatek vápníku
v p'd .
P'vodce hn dého padlí angreštového
houba Sphaerotheca mors - uvae zp'sobuje
na plodech, apících, nervatu e list' a na
pokožce vrcholových letorost' angreštu,
rybízu $erného, ale i n kterých odr'd rybízu
bílého, $erveného a k ížence mezi rybízem
a angreštem bílé povlaky mycelia, které
postupn hn dne a vytvá ejí se na n m
drobné tmavé pohlavní plodni$ky. Napadené
plody angreštu zastavují r'st a vývoj, jsou
tvrdé, bez chuti a $asto opadávají. Listy jsou
malé, deformované a ješt v pr'b hu vegetace také opadávají. Letorosty nerostou, deformují se a obvykle se vlivem vytvá ení adventivních pupen' rozv tvují a $asto odumírají.
U $erného rybízu jsou p íznaky v podob
bílých povlak' nejvýrazn jší na vegeta$ních
vrcholech letorost' v pr'b hu sklizn nebo po
sklizni. Napadené ke e a stromky vlivem
dodate$ného obr'stání v pozdním lét a na
podzim nedokonale vyzrávají ve d ev a mají
sníženou odolnost v'$i mrazovému poškození v zim .
Základy znalosti biologie houby Sphaerotheca mors - uvae a podmínek pro její ší ení jsou p edpokladem ú$inné ochrany proti
ší ení. Ú$inná ochrana by m la být vždy
komplexní. Chemická ochrana, zvlášt v lokalitách s pravidelným výskytem hn dého padlí
angreštového, je preventivním základním
opat ením. Je nezbytná a nenahraditelná.
Používají se specifické fungicidy, nej$ast ji
Karathane LC, Rubigan 12 EC a Discus.
První ošet ení angreštu provádíme krátce
p ed kv tem. Po odkv tu, podle podmínek
ošet ujeme dvakrát až t ikrát v intervalech 7
až 10 dní, ale vždy tak abychom dodrželi
ochrannou lh'tu použití p ípravku p ed sklizní.
Z biologických p ípravk' lze i v období sklizn
použít p ípravek Bioan, Biol, nebo Bioton ale
vždy se smá$edlem. Tyto p ípravky $áste$n
potla$ují rozvoj padlí. P i p stování angreštu
hraje velmi d'ležitou roli tzv. nep ímá ochrana proti napadení ke ' a plod' hn dým padlím. Angrešt a rybíz bychom m li p stovat na
vzdušných a slunných stanovištích. Stromky
i ke e by m ly mít nep ehoustlé, vzdušné
koruny. Angrešt a rybíz se osv d$ilo p stovat
tak, že brzy po sklizni odstraníme staré a zahuš@ující kosterní v tve. U $erného rybízu je
jen z hlediska biologie samotného druhu
d'ležité mít na ke i vyšší podíl mladších dvou
a t íletých kosterních v tví. U angreštu zkrátíme nové výhony a prodlužující letorosty na
dv až t i o$ka. Tímto prvním opat ením po
sklizni omezíme zdroje infekce a sou$asn
vytvo íme lepší podmínky pro velikost a kvalitu plod' v p íštím roce. Proti ší ení hn dého
padlí rovn ž pomáhá v$asné odstraBování
napadených vrcholových $ástí jednoletých
výhon' v p edja í, zabrání se ší ení parazita
z p ezimujícího podhoubí a plodni$ek. Nemén d'ležitá je optimální výživa, s d'razem na
nep ehnojování dusíkem. Ro$ní dávka minerálních hnojiv by m la být aplikována nejpozd ji do konce 1. dekády dubna (a v p ípad
draslíku výhradn jen v síranové form ).
Pokud jde o odr'dy, je t eba s pot šením
konstatovat, že mezi v (R registrovanými
odr'dami angreštu máme n7kolik odrEd
s rEzným vyšším stupn7m odolnosti vE!i
napadení houbou Sphaerotheca mors uvae. V roce 2001 byly $ty i zahrani$ní odr'dy - Invicta, Rixanta, Rokula, Rolonda zapsány do Státní odr'dové knihy. V roce
2004 byly zapsány další dv odr'dy, už
s lepšími vlastnostmi plod' i vyšší odolností.
Jedná se o p'vodní $eskou odr'du Prima
59
a n meckou odr'du Remarka. V registra$ních
zkouškách jsou za azeny dv další kvalitní
zahrani$ní odr'dy a dv p'vodní nová $eská
šlecht ní. U obou zkoušených zahrani$ních
odr'd jejich majitel deklaruje rezistenci k p'vodci padlí. Je t eba také upozornit, že z tradi$ního sortimentu, vykazovaly v odr'dových
zkouškách p ed rokem 2001, v ro$nících se
silným výskytem padlí, vyšší odolnost v'$i
hn dému padlí angreštovému odr'dy Bílý
nádherný, Zlatý fík, Skvost a Matys.
Prima - nová rezistentní odrEda
angreštu
Martin Vrána - šlechtitel
Podíl na rozší ení hn dého padlí angreštového má i skute$nost, že do sortimentu byly
zavedeny odr'dy, které jsou na tuto chorobu
citlivé. Domnívám se, že cesta k ešení tohoto
problému je podobná, jako u strupovitosti
jabloní u nás, šlecht ní na rezistenci.
Odr'da PRIMA má velké až velmi velké
plody zelenožluté barvy bez ochmý ení. Její
plodnost je velká, pravidelná, poskytuje ovoce, vhodné k p ímému konzumu i zpracování,
p edností je i vlastnost, že odr'da je ve srovnání s ostatními odr'dami na výhonech mén
otrn ná - zvlášt ve vrcholových $ástech ke e
a umožBuje snadn jší sklizeB. Mohu s uspokojením konstatovat, že za dobu prodeje
odr'dy od roku 2003 jsem neobdržel žádnou
reklamaci, $i stížnost na výskyt padlí.
V ím, že se nám cestou šlecht ní na
rezistenci poda í ozdravit sou$asný neuspokojivý stav v p stování angreštu, a že se tento
ovocný druh, který z hlediska obsahových
látek v ovoci nemá u nás adekvátní alternativu, poda í na zahrádkách udržet.
Kam pat í miniaturní rEže
RNDr. Ji í Žleb9ík
Hlavn díky obchodním et zc'm se dostávají k nám nyní $asto miniaturní r'že. P icházejí jako drobná dárková pozornost p ímo na
náš st'l. Když pak za$nou dokvétat, p ipomene si $lov k to známé "kam s nimi". R'že by
logicky m ly pat it do zahrady, podívejme se
však nejprve, co jsme vlastn dostali.
60
Zvláštní skupina
R'že miniaturní, trpasli$í, skalkové $i pokojové jsou r'zné názvy pro jednu stejnou
skupinu r'ží. Jméno se n kdy pouze p izp'sobuje použití. Jak by v dosp losti m ly vypadat? Jsou to docela kompaktní ke íky, z nichž
jen ob$as vybíhají (zahradníci íkají, že vyst elují) pon kud výše letorosty. Výška by nem la
p esáhnout 30 až 40 cm a taková bývá i ší ka.
Velikosti rostlin odpovídá i velikost kv t',
jejichž pr'm r je jen 2 až 4 cm. Kv ty bývají
plné, n kdy s mnoha plátky, ale prázdným
st edem. Na ke ících se kv t b hem léta
opakuje, v barvách se $asto prolíná více tón'.
REže kvetoucí v minikontejnerech
Vra@me se však k tomu malému kontejneru
na stole. Hned úvodem si musíme íci, že
takto získané miniaturní r'že, jsou pot šením
pro výzdobu bytu, ale nikoliv pro p stování na
zahrad . Tyto odr'dy byly vyšlecht ny hlavn
na velká p'sobivá poupata objevující se již na
velmi mladé rostlin . Rozkvetlý kv t však již
tak p'sobivý není. Jsou to rostliny skleníkové
a také se k nám po p irychlení dostávají $asto
v dobu neobvyklou. U nás velmi rozdíln , ale
v tšinou nevaln p ezimují a koncem léta
bývají siln napadány $ernou skvrnitostí. Jsou
pak d íve bez list', než by odpovídalo ro$ní
dob . Mám zkušenost, že asi b hem t ech let
se r'že z dárkového balení ze zahrady vytratí.
To je u r'ží životnost opravdu malá, nebo@
jinak se po$ítá na deset, dvacet i více let.
Nicmén je-li nám líto rostliny vyhodit
a nedat jim ani šanci, postupujeme následovn . Nejprve si pozorn prohlédneme kontejner. Nejde totiž zpravidla o jednu rostlinu, ale
o 5, 7 i více ízk' velmi nahusto napíchaných.
Ty by si konkurovaly. Rozsadíme je tedy
zvláš@ a pon kud hloub ji na vzdálenost asi
20 cm. Ne vždy je ovšem venku období bezmrazé, a tak nás m'že $ekat st hování
s truhlíkem. Slabé rostliny se v každém p ípad musí nejen soustavn zalévat, ale venku
i stínit, t eba zapíchnutou v tvi$kou.
Nákup
Pokud to chceme zkusit s miniaturními
r'žemi vážn , navštívíme seriózní zahradnictví, kde o jejich p stování n co v dí. U nás
jsou b hem vegeta$ní sezóny tyto r'že
k dostání v kontejnerech umíst ných na
venkovních záhonech. V b eznu, dubnu a pak
Sez je u miniaturních r'ží velmi prostý. Po
zase od íjna do zámrazu dostaneme koupit odhrnutí v p edja í r'že prohlédneme. Opravr'že prostoko enné, tedy sazenice s holými du jen prohlédneme, ale vlastn nezkracujeko eny bez p'dy.
me, jen odstraníme vše zmrzlé, proschlé,
polámané a k ížící se. Ob$as pak vyst ihneBarvy
me n které nejstarší výhony t sn u zem
Miniaturní r'že nalezneme vlastn ve všech a tím rostliny zmladíme. B hem vegetace jen
barvách typických pro tyto rostliny. Osv $ený- p íležitostn m'žeme zaštípnout delší v tve.
mi zástupoci jednotlivých barev jsou: ´Sn hur- V celých kv tenstvích vy ezáváme odkvetlé
ka´ (bílá), ´Guletta´ (žlutá), ´Lady Ann´ (r'žov kv ty. Na podzim po v tších mrazech odstra$ervená), ´Coralin´(korálov $ervená), ´Baby níme též odkvetlá kv tenství.
Masquerade´ (žlutav až m d n $ervená).
Zaléváme spíše jednorázov p i v tším
p
ísušku.
(asté rosení podporuje rozvoj houVýsadba
Na stanovišt nejsou tyto r'že náro$né. bových chorob. Minerální hnojení starších
Vybíráme ovšem místo pln oslun né. P'da výsadeb je vhodné plným bezchlórovým
2
posta$í obvyklá zahradní, propustná, neutrál- hnojivem v dávce asi 70 g na 1 m . O p ihnojování na list si n co povíme u p stování
ní reakce. Kompost je vítán, minerální hnojení
v nádobách, nebo@ zde je aktuáln jší.
p i výsadb nutné nebývá. U kontejnerovaných rostlin pozorn prohlédneme ko enový Choroby a škEdci
bal. N kdy bývají ko eny zato$eny dokola
Z chemických post ik' p ichází v úvahu
kolem st ny a ani v budoucnu hloub ji neza- hlavn jeden $i dva zákroky proti mšicím,
ko ení. Nesmíme se pak bát n jaký ko en v zastín ných suchých zákoutích nebo v náp est ihnout a všechno rozmotat. Prostoko en- dobách pod st echou se m'že objevit svilušné r'že mohou být zase proschlé. Je nutné ka. Nejvíce ovšem trpí tyto r'že, stejn jako
zkrácení ko en' a n kolikahodinové namo$e- odr'dy jiných skupin, houbovými chorobami.
ní. Také po výsadb r'že pochopiteln d'- Post iky proti padlí bývají efektivn jší než
kladn zalijeme; zvlášt na ja e. A@ již jste proti $erné skvrnitosti. V stupni napadení
stihli výsadbu na podzim nebo ji d láte v b ez- ob ma chorobami jsou zna$né odr'dové
nu je t eba rostlinu p i jarním rašení radikáln rozdíly. V pozdním lét se dají ve školkách
zkrátit až k zemi. Z'stanou jen 2 až 3 živá, odhalit siln ji náchylné odr'dy, jenž rad ji
nesázíme. Naprosto rezistentní však není
rašící o$ka na nejsiln jších výhonech.
R'že vždy sázíme asi o 5 cm hloub ji, než žádná.
rostly d íve. Vhodná vzdálenost mezi rostlina- Skalky
mi ve skupinách je u miniaturních r'ží asi
Vysoce prošlecht né r'že se svým charak30 cm. Tedy p ibližn 11 ks na 1 m2. Miniatur- terem do alpina, které má být napodobeninou
ní r'že se množí velmi $asto ízkováním (jsou kousku p írody, nehodí. Ovšem už na st edn
pravoko enné), nemusíme tedy odstraBovat velké skalky nebo k okraji m'žeme vysadit
pror'stající podnož.
všechny miniaturní r'že; nejlépe p'sobí ty
s volným st edem. Sázíme je na rovné plošinP7stování
ky do sousedství temných zakrslých jehli$naPro další p stování je d'ležité p ezimování,
n'. Na skalce oceníme letní kv t r'ží; vhodné
ez, zalévání a p ípadn hnojení. V listopadu
je opakování stejné odr'dy na více místech.
p ed v tšími mrazy prosypeme ke ík hromádMusíme po$ítat s tím, že mezi kameny nebukou kompostu. Je vždy lépe kompost p inést,
de možno p íliš p idávat na zimování p'dy,
než nakop$ením zboku vlastn ko eny odkrýt.
avšak chvojím lze pokrýt celou plochu alpina.
Asi v polovin b ezna materiál zase z v tvi$ek
opatrn odhrabeme a odneseme. Opatrn Plošné výsadby
nejen pro to, že r'že mají ostny, ale i proto,
Na p íliš velké plochy se miniaturní r'že
abychom nevylámali rašící výhony. Nevyplácí moc nehodí, zde se uplatní r'že p'dopose ponechat p ikrývku trvale. R'že se snaží kryvné. M'žeme však s nimi vysadit zákoutí
odr'stat vzh'ru a mohou spíše vymrznout.
u teras, napojit je na dlažbu i trávník, p isadit
61
je k pergolám, zapojit do nízkého trvalkového
záhonu. P i $ast jších návšt vách je m'žeme
použít na h bitov . Z miniaturních r'ží jde
ud lat i obrubu dlážd né cesty
Miniaturní rEže v nádobách
Naleznou uplatn ní hlavn tam, kde nelze
sázet do volné p'dy, tedy na terasách, lodžiích, na místech ur$ených ke zv tšení obytného prostoru bytu v letních m sících. Vhodná
je východní a západní orientace. Nedoporu$ují se v tr'm otev ené balkóny ve vyšších
poschodích. V bytech jsou r'že spíše krátkodobou záležitostí, nebo@ v nich nebývá dostatek sv tla (s výjimkou prostoru mezi okny), po
odkv tu je rad ji p eneseme ven. Nádoby
(kbelíky i truhlíky) musí být dostate$n hluboké a prostorné - pro miniaturní r'že alespoB
5 l. Materiál nádoby m'že být z hlediska r'ží
r'zný; d'ležitá je trvanlivost. Dno vždy opat íme n kolika odtokovými otvory a ádnou
drenáží z hrubšího písku nebo keramzitu.
Vhodné je ud lat otvory také dole do boku
nádoby. Aby nedocházelo k p eh ívání je
vhodn jší sv tlejší barva. P'du je t eba namíchat humózn jší a leh$í, p idáváme tedy
kompost, rašelinu, listovku a písek. Na 10 l
dáme pak 30 g plného hnojiva nebo n které
zásobní tabletované hnojivo. D'ležité je p ihnojování na list, jenž d láme od kv tna do
konce $ervence. Dbáme, aby v hnojivu bylo
pro rostlinu v p ijatelné podob p ítomno též
železo, protože r'že $asto trpí jeho nedostatkem projevujícím se sv tlými listy se syt jšími
žilkami.
Vysušování bývá zna$né. Nejen pod st echou je proto t eba pravideln zalévat a kontrolovat stav p'dy. Pokud nepo$ítáme s p enášením na zimu do hlubokého pa eništ nebo
na chladnou verandu $i do sklepa, je t eba
nádoby ádn izolovat (osv d$uje se p nový
polystyren), protože existuje nebezpe$í zmrznutí i z boku. Máme-li už r'že stále ve vytáp ném prost edí, dop ejeme jim alespoB na dva
m síce zimní klid s teplotou 0 až 10 oC. R'že
v malých nádobách p esazujeme každoro$n
v p edja í, ve velkých jednou za dva až t i
roky. P itom upravíme p im en pom r
nadzemní $ásti a ko en'.
Pokud využíváme kombinace s jinými rostlinami, mají smysl v tom, že doplBují r'žovou
zahradu o kv ty kvetoucí v jiné dob , o barvy
i tvary, které nemá. P itom však r'že nedáváme p ímo do doplBkových rostlin, ale udržujeme náležitý odstup, který usnadBuje i ošet ování.
Letni$ky se hodí pouze ve stejnorodých
plochách do pravidelných úprav.
K bílým a žlutým r'žím - pomn nka (Myosotis), lobelka (Lobelia), svazenka (Phacelia).
nízký nesta ec (Ageratum), modrý a $ervený
sporýš (Verbena).
K r'žovým a $erveným r'žím - star$ek
(Senetio), pryšec (Euphorbia), jednoletý šater
(Gypsophila), jednoletá ta ice (Lobularia),
gazánie (Gazania), žluté nízké afrikány (Tagetes), bílý nízký hledík (Antirrhinum).
K miniaturním r'žím všech barev - echeverie (Echeveria), do pozadí letní cyp išek
(Kochia).
Kombinace s trvalkami
Výborným doplBkem v jarním období jsou
cibuloviny; musíme mít jen trp livost s nevzhlednými žloutnoucími listy p i zatahování
koncem jejich vegetace. Dávejme je na samostatné záhony trochu stranou (pozd ji dosazujeme letni$ky). Každoro$n sklízíme nízké
tulipány a hyacinty. Více let na míst vydrží
narcisy, krokusy, mod ence, sn ženky, bledule, ladoBky a jiné drobné cibuloviny.
Z dalších trvalek lze doporu$it levandule
(Levandula), šalv je (Salvia), svatoliny (Santolina), yzopy (Hyssopus), št ni$níky (Iberis),
šanty (Nepeta), pryšce (Euphorbia), nízké
pelyBky (Artemisia), $istce (Stachys), kamzi$níky (Doronicum) a do pozadí i modré om je
(Aconitum) a stra$ky (Delphinium).
Kombinace s d evinami
Z d evin dáváme do blízkosti miniaturních
r'ží jen takové, jenž je p íliš nep evyšují nebo
se dají snadno upravit ezem. Temné odstíny
vytvo íme hlavn z tis' (Taxus), smrk' (Picea), zimostrázu (Buxus), St íb it jší nebo
namodralé odstíny hledejme mezi kultivary
cyp išk' (Chamaecyparis) a jalovc' (Juniperus). Sytou zeleB t eba z plazivých skalník'
(Cotoneaster).
Zcela nevhodné k r'žím jsou t eba ji iny,
Kombinace s letni!kami
R'že jsou natolik osobité, že jejich krása se pivoBky, chryzantémy, t apatky (Rudbeckia)
v tšinou nejlépe uplatní ve zvláštní výsadb . nebo hv zdice (Aster).
62
Zm7ny v registraci p ípravkE na
ochranu rostlin po vstupu do EU
ing. Petr Ackermann,
Státní rostlinoléka ská správa Brno
Vstupem do EU naše republika oficiáln
p istoupila na zp'sob registrace pesticid'
uplatBovaný na území spole$enství. Základní
právní normou, která vymezuje podmínky
registrace pesticid' je sm rnice Rady 91/
414/EHS o uvád ní p ípravk' pro ochranu
rostlin na trh a její p ílohy. Principy registrace
uplatn né v této sm rnici a jejich p ílohách
p evzal i náš zákon $. 326/2004 Sb. o rostlinoléka ské pé$i a zm nách n kterých souvisejících zákon' a navazující právní úpravy.
Sm rnice Rady 91/414/EHS mimo jiné
stanoví, že p ípravky na ochranu rostlin mohou být registrovány jen pokud je jejich ú$inná látka za azena do P ílohy 1 sm rnice.
Podmínkou za azení do P ílohy 1 je, že bude
p edložen dokumenta$ní soubor zpracovaný
podle požadavk' sm rnice Rady a ú$inná
látka bude na základ jeho pozitivního vyhodnocení shledána Evropskou komisí a $lenskými zem mi jako vyhovující.
Ú$inné látky byly po nabytí ú$innosti sm rnice Rady rozd leny na nové a staré. Nové
ú$inné látky jsou ty, které nebyly obsaženy
v žádném z p ípravk' obchodovaných v $lenských zemích p ed nabytím ú$innosti sm rnice Rady. Nová ú$inná látka m'že být v $lenských zemích zaregistrována teprve poté, až
je za azena do P ílohy 1 sm rnice Rady.
Staré ú$inné látky jsou látky, které byly na
trhu v n které $lenské zemi EU p ed nabytím
ú$innosti sm rnice Rady nebo byly na trhu
v zemích, jež do EU vstoupily až po nabytí
ú$innosti sm rnice Rady a nebyly do té doby
na trhu v žádné $lenské zemi.
Staré ú$inné látky musí být postupn p ehodnoceny podle sm rnice Rady. Evropská
komise vypracovala program p ehodnocení
starých ú$inných látek, který plánuje p ehodnocení ve $ty ech (p ti) etapách. Tento program by m l zajistit (pokud bude napln n),
aby všechny staré ú$inné látky byly p ehodnoceny do roku 2008. V sou$asné dob probíhá
2. etapa hodnocení.
Všechny p ípravky se starou ú!innou
látkou mohou být dále uvád7ny na trh až
do p ehodnocení a rozhodnutí komise
o za azení nebo neza azení do P ílohy 1
sm7rnice Rady.
D'vody pro neza azení ú$inné látky do
P ílohy 1 mohou být
- žadatel p edložil neúplný dokumenta$ní
soubor a do stanoveného termínu jej nedoplnil,
- žadatel nep edložil další studie, jejichž pot eba vyplynula z pr'b hu hodnocení,
- žadatel požádal o ukon$ení hodnocení,
- Evropská komise a $lenské zem shledaly
na základ provedeného hodnocení p edložené dokumentace, že n která z vlastností
ú$inné látky je nep ijatelná,
- žádná z osob uvád jících p ípravek na bázi
staré ú$inné látky na trh v $lenských zemích
neoznámila zájem tuto látku podporovat
- žádná z osob, které vyslovily zájem starou
ú$innou látku podporovat nep edložila ve
stanoveném termínu požadovaný dokumenta$ní soubor
O neza azení ú$inné látky do P ílohy 1
sm rnice Rady vydává Evropská komise
rozhodnutí. Rozhodnutí stanoví termín, do
kdy musí všechny $lenské zem zrušit rozhodnutí o registraci p ípravk', které ú$innou
látku obsahují. Zpravidla jde o dobu 6 m síc'
od doby nabytí ú$innosti rozhodnutí. Sou$asn je uveden termín, do kdy musí být ukon$eno používání t chto p ípravk' (obvykle 12
m síc' od zrušení registrace p ípravku).
V návaznosti na termín rozhodnutí o neza azení ú$inné látky do P ílohy 1 sm rnice bylo
nutno zrušit registraci a používání u následujících p ípravk' na ochranu rostlin používaných
v zahradnické produkci v$etn brambor.
Termíny ukon!ení používání p ípravkE,
u nichž byla zrušena registrace
Zrušení registrace 30. 4. 2004
Bancol 50 WP (bensultap)
P brambor - mandelinka bramborová,
Brestanid (fentin hydroxid)
P brambor - plíseB bramborová,
Euparen 50 WP (dichlofluanid)
P jahodník - šedá hniloba jahod,
P maliník - didymelové odumírání,
P meruzalka - botryotiniové odumírání (namá$ení prut'),
P réva - šedá hniloba hrozn',
63
Gesagard 80 (prometryn)
P cibule, $esnek, brukvovitá zelenina (mimo
kv ták), ko enová zelenina, raj$e, jahodník,
me$ík, narcis, maceška, brambor - plevele,
Topogard 50 WP (terbutryn + terbuthylazin)
P brambor - plevele,
Zrušení registrace 31.12.2004
Bayleton 25 WP (triadimefon)
P jabloB - padlí jablon ,
Beaton 25 WP (triadimefon)
P réva - padlí révy,
P angrešt, rybíz - hn dé padlí angreštu,
sloupe$ková rzivost rybízu,
Zrušení registrace 1.5.2004
P okrasné rostliny - padlí
Alanap L (naptalam)
Consult 100 EC (hexaflumuron)
P okurka - plevele,
R požádala Evropskou komisi v rámci "nenahra- P jabloB - obale$ jable$ný,
ditelných použití" o prodloužení povolení použití do P jádroviny - píUalky, podkopní$ci,
30. 9ervna 2007 (spot eba do 31. prosince 2007), P okrasné d eviny - bekyn , píUalky,
P brambor - mandelinka bramborová.
žádosti bylo vyhov no.
Promet 400 SC (furathiocarb)
Možnosti náhrady zrušených registrací
P brukvovitá zelenina - šk'dci vzcházejících
u
p ípravkE proti chorobám a škEdcEm
rostlin (mo ení)
P okurka - kv tilka všežravá (mo ení)
Bayleton 25 WP,
R požádala Evropskou komisi v rámci "nenahra- Beaton 25 WP (triadimefon)
ditelných použití" o prodloužení povolení použití
P pln nahraditelný v ochran jablon (padlí
u vybraných indikací do 30. 9ervna 2007, žádosti
jablon ) a révy (padlí révy),
bylo vyhov no. Vzhledem k p edchozímu ukon9ení
registrace na žádost držitele rozhodnutí o registraci P nahraditelný v ochran angreštu a rybízu
(hn dé padlí angreštu, d íve americké padlí
bude ukon9eno použití do 9. listopadu 2005.
angreštové) (Biool, Bioton, Discus, KaSaprol New (triforin)
rathane EC, Rubigan 12 EC),
P jádroviny - strupovitost
P není náhrada v ochran rybízu (sloupe$koP jabloB - padlí jablon
vá rzivost rybízu, d íve rez vejmutková). Po
P pažitka - rzivost pažitky
zrušení registrace p ípravk' Bayleton 25
P r'že - padlí r'že
WP, Beaton 25 WP a Fundazol 50 WP zde
P okr. rostliny - padlí, rzivosti
z'stává jen Baycor 25 WP, který je možno
P chryzantéma - $erná skvrnitost (bílá rzivost
použít až po sklizni, kdy již obvykle nelze
chryzantémy)
výskyt onemocn ní úsp šn omezit.
R požádala Evropskou komisi v rámci "nenahraditelných použití" o prodloužení povolení použití do Bancol 50 WP (bensultap)
30. 9ervna 2007 (spot eba do 31. prosince 2007) P pln nahraditelný v ochran bramboru
pro semenné porosty pažitky a chryzantémy, žádosti
(mandelinka bramborová).
bylo vyhov no. Pro nezájem držitele rozhodnutí o
Brestanid (fentin hydroxid)
registraci o další obchodování p ípravku bylo dohodP pln nahraditelný v ochran bramboru
nuto ukon9it použití 31. prosince 2006.
(plíseB bramboru).
Zrušení registrace 26.5.2004
Consult 100 EC (hexaflumuron)
Fundazol 50 WP (benomyl)
P pln nahraditelný v ochran jablon (obaP brukvovitá zel. - padání rostlin (zálivka),
le$ jable$ný), jádrovin (píUalky, podkopní$P cibule - kr$ková hniloba (mo ení),
ci) a bramboru (mandelinka bramborová),
P $esnek - houbové choroby (mo ení),
P nahraditelný v ochran okrasných d evin
P okurka - houbové choroby (mo ení), padlí
(bekyn , píUalky) (typ Decis, typ Karate).
okurky, hlízenka obecná,
Euparen 50 WP (dichlofluanid)
P špenát - houbové choroby (mo ení),
P pln nahraditelný v ochran jahodníku
P t ešeB, višeB - skvrnitost list' (školky),
a révy (šedá hniloba jahod a hrozn' révy),
P rybíz - hn dé padlí angreštu, sloupe$ková P nahraditelný v ochran meruzalky (botryotirzivost rybízu,
niové odumírání meruzalky) (Ronilan WG,
P okrasné rostliny - houbové choroby hlíz
Rovral Flo, Sumilex 50 WP),
a cibulí (mo ení), padání rostlin (zálivka), P není náhrada v ochran maliníku (didymeP r'že - padlí r'že,
lové odumírání maliníku)
64
Fundazol 50 W (benomyl)
P pln nahraditelný v ochran t ešn a višn
(skvrnitost list' t ešn a višn - školky),
okurky (padlí okurky, hlízenka obecná),
okrasných rostlin (houbové choroby hlíz
a cibulí - mo ení) a r'že (padlí r'že),
P nahraditelný v ochran angreštu a rybízu
(hn dé padlí angreštu) (Biool, Bioton,
Discus, Karathane EC, Rubigan 12 EC),
P nahraditelný v ochran okurky (houbové
choroby - mo ení) - (Captan 50 WP, Merpan 50 WP, Supresivit) a v ochran okrasných rostlin (padání rostlin - zálivka) (horká pára, Basamid granulát, Bavistin
WG, Carben flo stefes, Captan 50 WP, typ
Merpan, Supresivit),
P nedostate$n
nahraditelný u $esneku
(houbové choroby - mo ení) - (Rovral Flo)
a špenátu (houbové choroby - mo ení) (Supresivit),
P nedostate$n nahraditelný u brukvovité
zeleniny (padání rostlin) - (horká pára,
Basamid granulát, Captan 50 WP, typ
Merpan, Supresivit). Zejména není náhrada
pro používanou a široce p'sobící kombinaci Fundazol 50 WP + Previcur 607 SL,
P není náhrada v ochran rybízu (sloupe$ková rzivost rybízu, d íve rez vejmutková). Po
zrušení registrace p ípravk' Bayleton 25
WP, Beaton 25 WP a Fundazol 50 WP zde z'stává jen Baycor 25 WP, který je
možno použít až po sklizni, kdy již obvykle
nelze výskyt onemocn ní úsp šn omezit,
není náhrada v ochran cibule (kr$ková
hniloba - mo ení).
Promet 400 SC (furathiocarb)
P není náhrada pro mo ení osiva brukvovité
zeleniny (šk'dci vzcházejících rostlin)
a okurky (kv tilka všežravá).
Saprol New (triforin)
P pln nahraditelný u jádrovin (strupovitost),
jablon (padlí jablon ) a r'že (padlí r'že),
P nahraditelný u okrasných rostlin (padlí,
rzivosti) - (Falcon 460 EC, Kumulus WG,
Sulikol K, resp. Baycor 25 WP, typ Dithane,
Novozir MN 80, Polyram WG),
P nedostate$n nahraditelný u chryzantémy
($erná skvrnitost chryzantémy, bílá rzivost
chryzantémy) - (Captan 50 WP, typ Dithane, typ Merpan, Novozir MN 80, resp. Tilt
250 EC),
P není náhrada u semenných porost' pažitky
(rzivost pažitky).
U uvedených fungicid' a insekticid' bylo ve
všech p ípadech, mimo Brestanid, d'vodem
neza azení do P ílohy 1 a následn zrušení
registrace a použití nedostate$né dokumenta$ní pokrytí a nezájem žadatel' (výrobc')
doplnit chyb jící dokumentaci podle požadavk' sm rnice Rady 91/ 414/EHS. Fentin hydroxid (Brestanid) nebyl za azen do P ílohy 1
p edevším z ekotoxikologických d'vod'.
Pokud jde o triazinové herbicidy (Aatrazin,
Prometryn, Simazin, Erbutryn) bylo d'vodem
neza azení do P ílohy 1 riziko kontaminace
spodních vod.
Nov7 registrované odrEdy
peckového ovoce
Bc. Tomáš Jan, ÚKZÚZ Brno,
zkušební stanice Želešice
Soubor $lánk' o nov registrovaných odr'dách peckového ovoce je vzhledem k tomu,
že obsahuje pom rn zna$né množství informací koncipován spíše jako rozší ený p ehled
t chto odr'd se základními rozlišovacími
znaky. Podrobn jší informace o nových odr'dách jsou pravideln i s barevnými fotografiemi uve ejBovány v $asopise Zahrádká . Pro
lepší p ehlednost jsou odr'dy v rámci jednotlivých ovocných druh' azeny podle ranosti od
nejran jších po nejpozdn jší.
Broskvon7
Do Státní odr'dové knihy (R byly v letech
2004 až 2005 zapsány 4 odr'dy pravých
broskví, 3 nektarinky a 1 odr'da typu cling
(tvrdka).
FIREBRITE
Raná odr'da nektarinky, zraje 13 dn' p ed
odr'dou `Redhaven`. Pochází z USA. Strom
roste slab až st edn bujn . Plod dosahuje
st ední velikosti, tvarem je kruhovitý, nesoum rný. Slupka má základní barvu žlutou,
tém celý plod je p ekrytý tmavou $ervení.
Dužnina je oranžovožlutá, st edn tuhá,
vláknitá, navinule sladká až sladká, aromatická, výborná. Dužnina na pecce st edn siln
až siln ulpívá. Plodnost je st ední. Plody jsou
vhodné p edevším jako stolní ovoce. Pro
p stování vybíráme pouze nejteplejší polohy.
FLAVORTOP
St edn raná odr'da nektarinky, zraje
shodn s odr'dou `Redhaven`. Pochází
65
z USA. Vzr'stnost stromu je silná. Plod je
velký, kruhovitý, soum rný, slupka je žlutá,
tém celý plod je p ekrytý tmavou $ervení.
Dužnina má barvu oranžovožlutou, je tuhá,
nevláknitá, navinule sladká, aromatická, velmi
dobrá. Pecka na dužnin siln ulpívá. Plodnost je st ední. Je vhodná k použití p evážn
jako stolní ovoce a k p stování v teplejších
polohách.
MODKINKA
St edn raná žlutomasá odr'da pravé
broskve, zraje 3 dny po odr'd `Redhaven`.
Byla vyšlecht na v (R jako k íženec odr'd
`Halehaven` a `Cresthaven`. Vzr'stnost
stromu je slabá až st ední. Plod je st edn
velký, vej$itý, nesoum rný. Slupka má základní barvu krémov žlutou, p ibližn polovina
plodu je kryta st edn $erveným rozmytým
lí$kem. Dužnina je žlutá, st edn tuhá, nevláknitá, navinule sladká až sladká, velmi
dobrá. Pecka je od dužniny dob e odlu$itelná.
Plodnost je velká. Pro p stování jsou vhodné
všechny oblasti, v okrajových sázíme na
chrán ná stanovišt .
HARKO
St edn raná až pozdní nektarinka, zraje 7
dn' po odr'd `Redhaven`. Je to starší odr'da pocházející z Kandy.Vzr'stnost stromu je
silná až velmi silná, r'st zdravý, vitální. Plod
je st edn velký, tvarem kruhovitý, nesoum rný. Slupka má základní barvu zelenožlutou.
Více než polovinu plodu kryje rozmyté st edn
až tmav $ervené lí$ko. Dužnina je oranžovožlutá, kolem pecky mírn na$ervenalá, st edn tuhá, vláknitá, navinule sladká až sladká,
aromatická, velmi dobrá. Pecka je velmi dobe odlu$itelná od dužniny. Plodnost je velká
až velmi velká. V plné zralosti jsou plody
ur$ené p edevším pro stolní použití nejkvalitn jší chuti, avšak pom rn citlivé na otlaky,
proto nesnáší delší transport. Pro p stování
volíme teplé polohy a stanovišt s kvalitními
p'dami. Pat í mezi nejodoln jší nektarinky,
vhodné i do oblastí, kde jiné odr'dy nektarinek nedosahují dobrých výsledk'.
RADOS`
St edn raná až pozdní žlutomasá pravá
broskev, zraje 8 dn' po odr'd `Redhaven`.
Byla vyšlecht na v SR k ížením odr'd `Redhaven` a `Cresthaven`. Strom roste st edn
bujn . Plod je st edn velký až velký, elipsovi66
tý, nesoum rný. Slupka má základní barvu
žlutou, p ibližn polovina plodu je kryta $erveným rozmytým lí$kem. Dužnina je žlutá, st edn tuhá až tuhá, nevláknitá, navinule sladká,
dobrá. Pecka je od dužniny dob e odlu$itelná.
Plodnost je st edn velká až velká. Odr'du
lze p stovat ve všech oblastech, v okrajových
na chrán ných stanovištích.
CATHERINA
Raná až pozdní odr'da pravé broskve
(cling), zraje 7 dn' po odr'd `Redhaven`.
Byla vyšlecht na v USA. Strom roste st edn
siln až siln . Plod je st edn velký až velký,
kruhovitý, nesoum rný. Slupka je oranžovožlutá, na oslun né stran se mohou vyskytovat
pouze ojedin lé sv tle $ervené skvrny. Dužnina má rovn ž oranžovožlutou barvu, je velmi
tuhá, nevláknitá, v chuti navinule sladká,
aromatická, velmi dobrá. Plodnost je velká.
"Cling" neboli tvrdky jsou broskve s tuhou
oranžovou dužninu, pro kterou jsou zvlášt
vhodné pro kompotování. Jejich dužnina je
však neodlu$itelná od pecky, proto musí být
použity speciální technologie.
REGINA
Pozdní žlutomasá pravá broskev, zraje 10
dn' po odr'd `Redhaven`. Jedná se o zahrani$ní odr'du p'vodem z USA. Vzr'stnost
stromu je st ední. Plod je st edn velký, kruhovitý, nesoum rný. Základní barva slupky je
žlutá, celý plod však kryje tmavá $erveB.
Dužnina má barvu žlutou, je st edn tuhá,
nevláknitá, navinule sladká, aromatická, výborná. Pecka je od dužniny dob e odlu$itelná.
Plodnost je st ední. Je vhodná k výsadb
p edevším v teplejších polohách. Pat í k odr'dám s omezenou plstnatostí slupky, je možno
ji použít místo podstatn náro$n jších nektarinek.
SUNCREST
Velmi pozdní žlutomasá pravá broskev,
v podmínkách okolí Brna zraje až 35 dn' po
odr'd `Redhaven` a na vzdory svému ran jšímu zrání v jižních státech Evropy se tak
u nás stává jednou z nejpozdn ji zrajících
odr'd. Je to starší zahrani$ní odr'da. Vzr'stnost stromu je slabá až st ední. Plod je st edn velký až velký, tvarem kruhovitý, nesoum rný. Slupka je zelenožlutá. Více než polovina plodu je však p ekryta $erveným lí$kem
naneseným ve form žíhání. Dužnina je žlutá,
kolem pecky siln na$ervenalá, st edn tuhá
až tuhá, vláknitá, sladká, aromatická, velmi
dobrá. Pecka je velmi dob e odlu$itelná od
dužniny. Plodnost je st edn velká až velká.
Úsp šné p stování je možné jen v teplých
polohách, kde plody dob e dozrají.
MeruQky
Ve stejném období jako popsané odr'dy
broskvoní bylo registrováno také pom rn
zna$né množství (18) odr'd merun k, p evážná v tšina z nich je z p'vodního $eského
šlecht ní a vyzna$ují se vyšší odolností proti
mrazu.
RADKA
Velmi raná odr'da, zraje 19 dn' p ed odr'dou `Velkopavlovická`. Byla vyšlecht na v (R
jako k íženec odr'd ozna$ených `V 66052`
a `KŠ 5-17-103`. Vzr'stnost stromu je st edn
silná. Plod je velký, nesoum rný, povrch má
slab hrbolkovitý. Velmi slab až slab plstnatá slupka je oranžová, na oslun né stran
s malým až st edn velkým $erveným lí$kem.
Dužnina má barvu oranžovou, je st edn
tuhá, konzistence jemná, velmi š@avnatá,
sladce navinulá, velmi dobré pikantní chuti.
Pecka je dob e odlu$itelná od dužniny. Jádro
je sladké. Plodnost této odr'dy je st ední až
velká. Plody jsou vhodné p edevším pro p ímý konzum. P stování je možné ve všech
oblastech, v okrajových vybíráme chrán ná
stanovišt .
DELTA
Jedná se o ranou odr'du, zraje 8 dn' p ed
odr'dou `Velkopavlovická`. Je p'vodem
z (R, kde byla nalezena jako neznámý semená$. Strom roste siln . Plod je st edn velký
až velký, nesoum rný, povrch má slab hrbolkovitý. Slupka je slab plstnatá, se základní
barvou oranžovou, na oslun né stran se
m'že objevovat malé $ervené lí$ko. Dužnina
má barvu oranžovou, je m kká až st edn
tuhá, jemná, st edn š@avnatá, navinule
sladká až sladká. Pecka se sladkým jádrem
pouze slab p ilnává na dužnin . Plodnost je
st ední až velká. Odr'da není p íliš náro$ná
na stanovišt , vzhledem k pom rn bujnému
r'stu volíme spíše v tší zahrádky s dostatkem prostoru. Ovoce je vhodné p edevším na
konzervárenské zpracování.
HARCOT
Raná odr'da, zraje 8 dn' p ed odr'dou
`Velkopavlovická`. Byla vyšlecht na v Kanad
jako k íženec odr'd (`Geneva` x `Naramata`)
a `Morden 604`. Strom je st edn vzr'stný.
Plod je st edn velký až velký, nesoum rný,
povrch slab hrbolkovitý. Slab plstnatá
slupka má základní barvu oranžovou, na
oslun né stran se objevuje tmav $ervené
lí$ko. Dužnina plodu je oranžová, st edn
tuhá a st edn š@avnatá. Její chu@ je navinule
sladká, aromatická, dobrá. Pecka na dužnin
slab ulpívá. Jádro je sladké. Plodnost je
velká až velmi velká. Plody jsou vhodné p edevším pro stolní použití. Pro p stování jsou
vhodné všechny oblasti, zejména v okrajových se však projeví dobrá odolnost proti
zimním i pozdn jarním mraz'm.
JITKA
Raná odr'da, zraje 7 dn' p ed odr'dou
`Velkopavlovická`. Je to $eská odr'da, byla
získána jako semená$ z volného opylení
odr'dy `Dacia`. Vzr'stnost stromu je st ední.
Plod je velký, nesoum rný, povrch slab
hrbolkovitý. Slupka je slab plstnatá, základní
barvu má tmav oranžovou, pouze ojedin le
se na oslun né stran plodu vyskytuje malé
$ervené lí$ko. Dužnina je tmav oranžová,
tuhá, st edn š@avnatá, navinule sladká,
aromatická, dobrá. Pecka je od dužniny dob e
odlu$itelná. Jádro má sladkou chu@. Plodnost
je velká. Plody jsou vhodné p edevším pro
stolní použití, ale i pro konzervárenské zpracování. Je to velkoplodá odr'da, která je
vhodná pro p stování zejména v teplejších
polohách.
LENOVA
Je to raná odr'da, zraje 7 dn' p ed odr'dou `Velkopavlovická`. Byla vyselektována
v (R z potomstva raných hybrid' z volného
opylení. Vzr'stnost stromu je st edn silná.
Na povrchu hladký plod je malý až st edn
velký, soum rný. Slupka je slab plstnatá,
základní barvu má oranžovou, pouze místy se
vyskytují velmi malé $ervené te$ky po celém
povrchu. Dužnina je oranžová, st edn tuhá,
jemné konzistence, st edn až velmi š@avnatá. Chu@ je sladce navinulá, osv žující, dobrá.
Pecka se st edn ho kým jádrem je pouze
velmi slab p ilnavá k dužnin . Plodnost je
velmi velká. Vzhledem k vysoké odolnosti v'$i
mrazu je plodnost odr'dy pravd podobná
i v letech, kdy jiné odr'dy jsou nevhodným
po$asím v dob kv tu poškozeny.
67
LEMEDA
Raná až st edn raná odr'da, zraje 6 dn'
p ed odr'dou `Velkopavlovická`. Je $eského
p'vodu, byla získána z k ížení odr'd pod
ozna$ením `RR 20-54` a `C4R8T143`. Vzr'stnost stromu je st edn silná. Plod dosahuje
st ední velikosti, je soum rný, povrch má
hladký. Základní barva velmi slab až slab
plstnaté slupky je sv tle oranžová s pouze osamocenými sv tle $ervenými skvrnami.
Dužnina má barvu oranžovou, je m kká až
st edn tuhá, jemná, st edn až velmi š@avnatá, s velmi dobrou sladkou chutí. Pecka je od
dužniny dob e odlu$itelná. Jádro má st edn
ho ké. Plodnost je velká. Lze ji sázet ve všech
oblastech vhodných pro meruBky.
silná, také je vhodná rad šji pro velké zahrádky. Plod je st edn velký až velký, nesoum rný, povrch hladký, s výraznou špi$kou. Slab
plstnatá slupka má základní barvu oranžovou,
pouze s osamocenými sv tle $ervenými
skvrnami. Dužnina je oranžová, st edn tuhá,
jemné konzistence, st edn š@avnatá, navinule sladká až sladká, dobrá. Pecka je pouze
velmi slab p ilnavá k dužnin . Jádro má
slab až st edn siln ho ké. Plodnost je
st edn velká až velká. Ovoce p ednostn
konzervárensky zpracováváme.
BETA
St edn raná odr'da, zraje 3 dny p ed
odr'dou `Velkopavlovická`. Byla vyšlecht na
v (R výb rem z potomstva zahrani$ní odr'dy.
Strom má vzr'stnost st ední. Plod je velký,
nesoum rný, povrch slab hrbolkovitý. Slupka
je slab plstnatá, základní barvu má sv tle
oranžovou, na níž se objevují pouze osamocené sv tle $ervené skvrny. Dužnina je sv tle
oranžová, st edn tuhá až tuhá, st edn š@avnatá, navinule sladká. Pecka se od dužniny
dob e odlu$uje, její jádro je siln ho ké. Tato
odr'da má velmi bohatou plodnost, kterou je
nutno regulovat v$asným zmlazovacím ezem
a p i p eplození probírkou plod'.
EXNAROVA
Raná až st edn raná odr'da, zraje 5 dn'
p ed odr'dou `Velkopavlovická`. Vznikla jako
semená$ nalezený v (R. Vzr'stnost stromu
je velmi silná, proto je vhodná pro výsadbu
spíše do v tších zahrad. Plod je velký až
velmi velký, soum rný, povrch slab hrbolkovitý. Slupka je pouze slab plstnatá. Její základní barva je sv tle oranžová, na oslun né
stran se st edn velkým $erveným lí$kem.
Dužnina má barvu oranžovou, je st edn
tuhá, v plné zralosti rozplývavá, velmi š@avnaALFONS
tá, navinule sladká, aromatická, chu@ov
Je to st edn raná odr'da, zraje shodn
velmi dobrá. Pecka je od dužniny dob e
s
odr'dou `Velkopavlovická`. Vznikla v (R
odlu$itelná. Jádro má sladké. Plodnost je
výb
rem z potomstva zahrani$ní odr'dy.
st ední až velká.
Roste st edn bujn až bujn . Plod je velký,
nesoum rný, povrch slab hrbolkovitý. Slupka
PALAVA
Sadí se mezi rané až st edn rané odr'dy, je velmi slab až slab plstnatá, základní
zraje 5 dn' p ed odr'dou `Velkopavlovická`. barvu má oranžovou, na menší $ásti plodu je
Byla vyšlecht na v (R jako k íženec odr'd $ervené lí$ko. Dužnina je oranžová, je st ed`Stark Early Orange` a `Velkopavlovická klon n tuhá až tuhá, velmi š@avnatá, sladce naviLE-19/2`. Strom roste st edn siln . Plod je nulá, aromatická. Pecka se st edn siln
st edn velký až velký, soum rný, povrch má ho kým jádrem st edn siln ulpívá na dužnislab hrbolkovitý. Slab plstnatá slupka má n . Plodnost je st ední. Je vhodná zejména
základní barvu oranžovou, na oslun né pro stolní použití.
stran se st edn velkým tmav $erveným
GAMA
lí$kem. Dužnina je oranžová, m kká až st edSt edn raná odr'da, zraje shodn s odr'n tuhá, jemné konzistence a navinule sladké
dobré chuti. Pecka se sladkým jádrem je dou `Velkopavlovická`. Vznikla v (R výb rem
dob e odlu$itelná od dužniny. Plodnost má z potomstva zahrani$ní odr'dy. Roste bujn .
Plod je velký, nesoum rný, povrch slab
tato odr'da velkou.
hrbolkovitý. Slupku má velmi slab až slab
plstnatou, její základní barva je oranžová,
ZETKA
Raná až st edn raná odr'da, zraje 5 dn' zna$nou $ást plodu kryje tmav $ervené lí$ko.
p ed odr'dou `Velkopavlovická`. Vznikla v (R Dužnina plodu je oranžová, st edn tuhá až
jako náhodný semená$. Vzr'stnost stromu je tuhá, velmi š@avnatá, sladce navinulá, aroma68
tická, dobrá. Pecka na dužnin st edn siln HARLAYNE
ulpívá, proto jsou plody této odr'dy vhodné
Pozdní odr'da, zraje 9 dn' po odr'd
k použití spíše jako stolní ovoce. Jádro pecky `Velkopavlovická`. Byla vyšlecht na v Kanad
je sladké. Plodnost je st ední.
jako k íženec `V 51092` a `Sunglo`. Vzr'stnost stromu je st ední. Plod je malý, soum rGOLDRICH
ný, povrch slab hrbolkovitý. Slupka je velmi
St edn raná odr'da, zraje shodn s odr'- slab plstnatá, její základní barva oranžová,
dou `Velkopavlovická`. Byla vyšlecht na na oslun né stran s $erveným lí$kem. Dužniv USA jako k íženec odr'd `Perfection` a na má barvu oranžovou, je tuhá, st edn až
`Sunglo`. Strom má vzr'stnost slabou. Plod je velmi š@avnatá, sladce navinulá až navinule
velký, nesoum rný, povrch slab hrbolkovitý. sladká, aromatická, dobrá. Pecka je od dužniSlupka je slab plstnatá, její základní barva je ny dob e odlu$itelná. Jádro má st edn ho oranžová, na povrchu plodu se vyskytují kou chu@. Plodnost je velká až velmi velká.
pouze osamocené $ervené skvrny. Dužnina je Plody jsou vhodné p edevším pro konzerváoranžová, m kká až st edn tuhá, st edn renské zpracování.
š@avnatá, navinule sladká, aromatická, dobrá.
Pecka je od dužniny dob e odlu$itelná. Jádro MINARET
má st edn ho ké. Plodnost je velká. P stovat
Sadí se mezi pozdní odr'dy, zraje 9 dn' po
lze ve všech oblastech, v okrajových na chrá- odr'd `Velkopavlovická`. Vznikla v (R jako
n ných stanovištích.
k íženec odr'd `Stark Early Orange` a `Velkopavlovická`. Roste siln . Plod je st edn
MARLEN
velký, soum rný, povrch má hladký. Základní
Pat í mezi st edn rané odr'dy, zraje shod- barva slab až st edn siln plstnaté slupky je
n s odr'dou `Velkopavlovická`. Byla naleze- sv tle oranžová, na oslun né stran se st edna v (R jako náhodný semená$. Vzr'stnost n velkým tmav $erveným lí$kem. Dužnina
stromu je st edn silná až silná. Plod dosahu- má oranžovou barvu, je m kká, jemné konzisje st ední velikosti, je nesoum rný, povrch má tence, st edn až siln š@avnatá. Chu@ má
slab hrbolkovitý. Základní barva slab plst- navinule sladkou až sladkou, aromatickou,
naté slupky je oranžová, na oslun né stran výbornou. Pecka se slab ho kým jádrem
se objevuje malé až st edn velké $ervené slab až st edn siln p ilnává k dužnin . Je
lí$ko. Dužnina je oranžová, st edn tuhá, velmi plodná. Ve zralosti se plody snadno
jemná, st edn š@avnatá, navinule sladká až otla$ují. Používáme je p edevším pro p ímý
sladká, aromatická, výborná. Pecka se slad- konzum.
kým jádrem je pouze velmi slab až slab
p ilnavá k dužnin . Plodnost je velká.
HAROGEM
Pozdní odr'da, zraje 10 dn' po odr'd
SVATAVA
`Velkopavlovická`. Byla vyšlecht na v Kanad
St edn raná odr'da, zraje 4 dny po odr'd jako k íženec odr'd `Rouge du Roussillon`
`Velkopavlovická`. Byla vyšlecht na v (R a `NJA 2`. Strom roste st edn bujn až
k ížením odr'd `Stark Early Orange` a `Velko- bujn . Plod je malý až st edn velký, nesoupavlovická klon LE-19/2`. Vzr'stnost stromu m rný, povrch má slab hrbolkovitý. Slupka je
je silná. Plod je st edn velký, nesoum rný, slab plstnatá, základní barvu má oranžovou,
povrch má hladký. Slupka je slab plstnatá, v tšina plodu je p ekryta tmavou $ervení
její základní barva je sv tle oranžová, na nanesenou ve form rozmytého lí$ka. Dužnioslun né stran plodu se vyskytuje st edn na je oranžová, tuhá, st edn š@avnatá, chu@
velké st edn až tmav $ervené lí$ko. Dužni- má sladce navinulou až navinule sladkou,
na je oranžová, m kká až st edn tuhá, aromatickou, velmi dobrou. Pecka je dob e
jemná, velmi š@avnatá s chutí navinule slad- odlu$itelná od dužniny, její jádro je siln ho kou, osv žující, aromatickou, výbornou. ké. Plodnost je velká až velmi velká.
Pecka je dob e odlu$itelná od dužniny. Jádro
má sladké. Plodnost je velká. Zralé plody se
Slivon7
pom rn snadno otla$ují, nejsou proto vhodPo letech stagnace našeho sortimentu
né k delšímu transportu.
slivoní, který již neodpovídal pot ebám velkoproducent' ani drobných zahrádká ', došlo
69
v pr'b hu let 2004 a 2005 k jeho dopln ní
o n které p stiteli žádané p evážn zahrani$ní avšak n které i p'vodní $eské odr'dy. Do
Státní odr'dové knihy (R tak bylo zapsáno
11 odr'd pološvestek, 3 odr'dy švestky a 2
odr'dy slív.
OPAL
Velmi raná slíva, zraje 45 dn' p ed odr'dou
`Domácí velkoplodá`. Je p'vodem ze Švédska, kde byla vyšlecht na k ížením odr'd
`Early Favorit` a `Oullinská renklóda`. Strom
roste st edn siln až siln . Plod je st edn
velký až velký, z bo$ního pohledu má elipsovitý tvar. Základní barva slupky je po odstran ní
ojín ní zelenožlutá, kterou na v tšin povrchu
plodu p ekrývá sv tle fialové až fialové lí$ko.
Dužnina má barvu žlutou, je m kká, st edn
až velmi š@avnatá, sladká, dobrá až velmi
dobrá. Pecka k dužnin $áste$n p ilnává.
Plodnost je velká, n kdy m'že mít sklon
k p eplozování. Plody, které na strom dozrávají postupn a jsou velmi náchylné na otla$ení, se nejlépe využijí jako stolní ovoce. V'$i
šarce švestek je tolerantní.
HERMAN
Velmi raná pološvestka, zraje 58 dn' p ed
odr'dou `Domácí velkoplodá`. Byla vyšlecht na ve Švédsku jako k íženec `Carská` a `Ruth
Gerstetter`. Strom má vzr'stnost st edn
silnou až silnou. Plod je st edn velký, z bo$ního pohledu elipsovitý. Základní barva slupky
je po odstran ní ojín ní fialovomodrá. Dužnina má barvu žlutav zelenou, je m kká až
st edn tuhá, st edn až velmi š@avnatá,
sladce navinulá, p i plném vyzrání až nasládlá, jen mírn aromatická. Pecka k dužnin
nep ilnává. Plodnost je velká. Plody jsou TEGERA
vhodné p evážn pro stolní použití. V'$i
Sadí se mezi velmi rané pološvestky, zraje
šarce švestek je tolerantní.
44 dn' p ed odr'dou `Domácí velkoplodá`.
Pochází z N mecka, kde byla vyšlecht na
KATINKA
k ížením odr'd `Ortenauer` a `Ruth GerstetVelmi raná pološvestka, zraje 49 dn' p ed ter`. Vzr'stnost stromu je st ední. Plod je
odr'dou `Domácí velkoplodá`. Pochází st edn velký, z bo$ního pohledu elipsovitý.
z N mecka, kde byla vyšlecht na jako k íže- Základní barva slupky je po odstran ní ojín nec odr'd `Ortenauer` a `Ruth Gerstetter`. ní tmav modrá. Dužnina je žlutav zelená,
Vzr'stnost stromu je st ední až silná. Plod je st edn tuhá, st edn š@avnatá, nevláknitá,
malý až st edn velký, z bo$ního pohledu v chuti navinule sladká až nasládlá, spíše
elipsovitý. Slupka má po odstran ní ojín ní pouze pr'm rné chuti. Pecka k dužnin nep ifialovomodrou barvu. Dužnina je žlutav lnává. Plodnost je st edn velká až velká.
zelená, st edn tuhá, st edn až velmi š@avna- Není nijak zvláš@ náro$ná na podmínky stanotá, nevláknitá, v chuti sladce navinulá, jen višt . Žadatel uvádí odr'du jako slab tolemálo aromatická, pr'm rná. Pecka k dužnin rantní proti šarce švestek a odolnou v'$i
nep ilnává. Plodnost je st ední až velká. Je moniliové hnilob plod', které jsou vhodné
vhodná do všech oblastí, ovoce p evážn pro p edevším pro stolní použití.
stolní použití. Je tolerantní k šarce švestek.
CHRUDIMSKÁ (VAbKOVA)
LALOMITA
Je to velmi raná až raná švestka, zraje 35
Sadí se mezi velmi rané slívy, zraje 46 dn' dn' p ed odr'dou `Domácí velkoplodá`. Byla
p ed odr'dou `Domácí velkoplodá`. Pochází nalezena jako náhodný semená$ v (R. Roste
z Rumunska, kde byla vyšlecht na k ížením st edn bujn . Plod je st edn velký až velký,
odr'd `Althanova` a `Early Rivers`. Strom z bo$ního pohledu elipsovitý. Základní barva
roste st edn bujn . Plod je st edn velký, slupky je po odstran ní ojín ní tmav modrá.
z bo$ního pohledu tvarem kruhovitý. Základní Dužnina má barvu žlutav zelenou, je st edn
barva slupky je po odstran ní ojín ní tmav tuhá, málo až st edn š@avnatá, vláknitá,
modrá. Dužnina má barvu žlutav zelenou, je v chuti navinule sladká až nasládlá, velmi
st edn tuhá, st edn š@avnatá, nevláknitá, dobrá. Pecka k dužnin nep ilnává. Její plodnavinule sladká, dobré chuti. Pecka k dužnin nost je velká. Pro p stování vybíráme spíše
$áste$n p ilnává. Plodnost je velká. Plody teplé polohy, kde dosáhneme jakostních
jsou ur$ené p edevším pro stolní použití. plod' velmi dobré kvality. Je uvád na jako
Odr'da je cizosprašná, tolerantní k šarce tolerantní proti šarce švestek.
švestek.
70
CARPATIN
Velmi raná až raná cizosprašná pološvestka, zraje 33 dn' p ed odr'dou `Domácí velkoplodá`. Byla vyšlecht na v Rumunsku k ížením odr'd `Tuleu Gras` a `Rivers Timpuriu`.
Strom roste st edn siln . Plod je velký,
z bo$ního pohledu elipsovitý se základní
barvou slupky po odstran ní ojín ní fialovomodrou, p evážn pro stolní použití. Dužnina
je žlutav zelená, m kká až st edn tuhá,
st edn š@avnatá, navinule sladká až nasládlá, dobrá, na pecce $áste$n p ilnává. Plodnost je st ední. V'$i šarce švestek je tolerantní.
elipsovitý, základní barvu slupky po odstran ní ojín ní má tmav modrou. Dužnina je
žlutav zelená, tuhá, st edn š@avnatá, sladká, aromatická, výborná. Pecka k dužnin
nep ilnává. Plodnost je st edn velká až
velká. Odolnost v'$i šarce švestek je vyšší
než u Domácí velkoplodé.
JOJO
St edn raná až pozdní pološvestka, zraje
12 dn' p ed odr'dou `Domácí velkoplodá`.
Pochází z N mecka, kde byla vyšlecht na
jako k íženec odr'd `Ortenauer` a `Stanley`.
Strom je st edn vzr'stný. Plod je velký,
z bo$ního pohledu tvarem elipsovitý. Základní
barva slupky je po odstran ní ojín ní fialovomodrá. Dužnina je žlutav zelená, tuhá, st edn š@avnatá, nevláknitá, sladce navinulá,
pr'm rné až dobré chuti. Pecka k dužnin
nep ilnává. Plodnost je velmi brzká a velmi
velká. Pro p stování volíme spíše teplé polohy, kde dosáhnou plody lepší kvality. Strom je
zajímavý svou pom rn slabou vzr'stností a
bohatou plodností, za což si žádá zvýšen
pe$livou agrotechniku. Uvádí se jako rezistentní k šarce švestek.
HANITA
Velmi raná až raná pološvestka, zraje 27
dn' p ed odr'dou `Domácí velkoplodá`.
Pochází z N mecka, kde byla vyšlecht na
jako k íženec odr'd `President` a `Auebacher`. Vzr'stnost stromu je st ední. Plod je
st edn velký, z bo$ního pohledu tvarem
elipsovitý. Základní barva slupky je po odstran ní ojín ní fialovomodrá. Dužnina je žlutav
zelená, st edn tuhá až tuhá, st edn až velmi
š@avnatá, nevláknitá, sladce navinulá až
navinule sladká. Pecka k dužnin nep ilnává.
VALOR
Plodnost je st ední až velká. Je tolerantní
Tato pozdní pološvestka zraje 7 dn' p ed
k šarce švestek.
odr'dou `Domácí velkoplodá`. Vznikla v Kanad , kde byla vyšlecht na jako k íženec
-A-ANSKA RODNA
Tato st edn raná až pozdní pološvestka odr'd `Imperial Epineuse` a `Grand Duke`.
zraje 12 dn' p ed odr'dou `Domácí velkoplo- Vzr'stnost stromu je silná. Plod dosahuje
dá`. Byla vyšlecht na v Jugoslávii jako k íže- velmi velké velikosti, z bo$ního pohledu má
nec odr'd `Wangenheimova` a `Stanley`. tvar elipsovitý. Slupka má základní barvu po
Roste slab . Plod dosahuje st ední až velké odstran ní ojín ní fialovomodrou. Dužnina je
velikosti, z bo$ního pohledu je elipsovitý. žlutav zelená, st edn tuhá až tuhá, st edn
Základní barva slupky je po odstran ní ojín - až velmi š@avnatá, navinule sladká až sladká,
ní fialovomodrá. Dužnina má žlutav zelenou aromatická, výborná. Pecka k dužnin nep ibarvu, je st edn tuhá až tuhá, st edn až lnává. Plodnost je velká až velmi velká, bohuvelmi š@avnatá, sladká, aromatická, výborná. žel $asto v chomá$ích, odr'da je tak náchylPecka k dužnin nep ilnává. Plodnost je velká n jší na moniliózu plod'. Na šarku švestek je
až velmi velká. Proti šarce švestek je uvád na citliv jší.
jako velmi odolná.
VALJEVKA
Pozdní pološvestka, zraje 5 dn' p ed odr'TLCHOBUZICKÁ
Jedná se o st edn ranou až pozdní švest- dou `Domácí velkoplodá`. Vznikla v Jugoslávii
ku, zraje 12 dn' p ed odr'dou `Domácí velko- jako k íženec odr'd `Agen 707` a `Stanley`.
plodá`. Byla vyšlecht na v (R k ížením odr'd Strom roste st edn siln až siln . Plod je
`Domácí velkoplodá` a `Zelená renklóda`. velký, tvar má z bo$ního pohledu vej$itý.
Vzr'stnost stromu je st ední. Plod je malý až Základní barva slupky je po odstran ní ojín st edn velký, z bo$ního pohledu tvarem ní tmav modrá, dužnina žlutav zelená, tuhá,
71
st edn š@avnatá, v chuti navinule sladká až
Plodový myrobalán
sladká, mírn aromatická, v p íznivých letech
V sou$asném sortimentu registrovaných
a na kvalitních stanovištích velmi dobrá. odr'd jsou také 3 odr'dy plodového myrobaPecka k dužnin nep ilnává. Plodnost je velmi lánu, p'vodem ze Slovenska. Vzhledem
velká. V'$i šarce švestek je velmi odolná.
k tomu, že pro $eského p stitele je tém
nemožné tyto odr'dy získat, v roce 2004
PRESIDENT
k nim p ibyly další 2, které jsou udržovány
Pat í mezi velmi pozdní pološvestky, zraje
v (R.
5 dn' po odr'd `Domácí velkoplodá`. Byla
objevena na konci 19. století v Anglii jako OBILNAJA
náhodný semená$. Vzr'stnost stromu je
Velmi raná odr'da, zraje 50 dn' p ed odr'slabá až st ední. Plod je velký až velmi velký, dou `Domácí velkoplodá`. Pochází z Ukrajiny,
z bo$ního pohledu elipsovitý. Slupka má po vznikla mezidruhovou hybridizací Prunus
odstran ní ojín ní tmav modrou barvu. Duž- cerasifera x Prunus domestica. Vzr'stnost
nina je žlutav zelená, st edn tuhá, st edn stromu je st ední až silná. Plod je velký,
až velmi š@avnatá, nevláknitá, navinule sladká z bo$ního pohledu kruhovitý. Základní barva
až sladká, aromatická, velmi dobrá. Plody slupky je po odstran ní ojín ní purpurovofiap ezráním ztrácejí na kvalit . Pecka k dužnin lová. Dužnina je oranžová, st edn tuhá až
nep ilnává. Plodnost je velká. V'$i šarce tuhá, st edn š@avnatá, navinulá, p i plném
švestek je st edn citlivá.
vyzrání až nasládlá, pr'm rné až dobré chuti.
Pecka k dužnin p ilnává. Plodnost je každoELENA
ro$n velmi bohatá. Plody jsou vhodné p evážVelmi pozdní pološvestka, zraje 10 dn' po
n pro stolní použití. P stování je možné ve
odr'd `Domácí velkoplodá`. Pochází z N všech oblastech, v teplejších oblastech a na
mecka, kde byla vyšlecht na jako k íženec
stanovištích s kvalitní p'dou získáme plody
odr'd `Vlaška` a `Stanley`. Strom má st edn
velmi dobré kvality.
silnou až silnou vzr'stnost. Plod je st edn
velký, z bo$ního pohledu opakvej$itý. Základ- ZURNA
ní barva slupky je po odstran ní ojín ní fialoTento velmi raný myrobalán zraje 43 dn'
vomodrá. Dužnina je žlutav zelená, st edn p ed odr'dou `Domácí velkoplodá`. Odr'da
tuhá, st edn až velmi š@avnatá, nevláknitá, vznikla na Ukrajin jako mezidruhový k ížesladká až velmi sladká, aromatická, výborná. nec Prunus salicina x Prunus cerasifera.
Pecka k dužnin $áste$n p ilnává. Plodnost Roste slab až st edn bujn , korunu tvo í
je st ední až velká. Vzhledem k velmi pozdní- st edn hustou až hustou. Plod je st edn
mu zrání volíme pro p stování spíše teplejší velký až velký, z bo$ního pohledu tvarem
polohy. Je tolerantní k šarce švestek.
protáhlý. Základní barvu slupky má oranžovou
až žlutou. Dužnina je žlutá, st edn tuhá až
PRESENTA
tuhá, st edn š@avnatá, navinule sladká až
Sadí se mezi velmi pozdní švestky, zraje 12
sladká, mírn aromatická, velmi dobrá. Pecka
dn' po odr'd `Domácí velkoplodá`. Byla
k dužnin nep ilnává. Plodnost je nižší až
vyšlecht na v N mecku k ížením odr'd
st ední. Plody používáme zejména jako stolní
`Orenauer` a `President`. Strom roste st edn
ovoce. Tuto odr'du lze úsp šn p stovat ve
siln až siln . Plod je st edn velký, z bo$ního
všech oblastech, v okrajových volíme chrán pohledu má elipsovitý tvar. Slupka má po
ná stanovišt .
odstran ní ojín ní fialovomodrou základní
barvu. Dužnina je žlutav zelená, tuhá, st edn š@avnatá, vláknitá, v chuti sladká až velmi
sladká, aromatická, výborná. Pecka k dužnin
nep ilnává. Plodnost je velká. Vzhledem
k velmi pozdnímu zrání pro její p stování
vybíráme pouze teplé polohy. Je tolerantní
k šarce švestek.
72
ZIMA
Vybrali jsme pro Vás,
z "astých dotaz$ odborné poradny:
Slyšela jsem, že existuje odr+da hrušn
FULVIE. M+žete mi o ní n co sd lit?
Odr'da pochází z Belgie, má st edn velké
plody žluté barvy, m'že být i $ervené lí$ko.
Vyzna$uje se velmi dobrou ko enitou chutí.
Plody se sklízejí v polovin íjna a dozrávají
od listopadu do ledna. Plodnost je brzká
a hojná.
Puchrovitost slivon7
Ing. Jaroslav Rod, CSc.
Jako d ti jsme doma na Vyso$in považovali puchrovitost slivoní za zcela b žný jev na
švestkách. Pamatuji si to p edevším proto, že
jsme "boucho e", jak jsme puchrovitým plod'm íkali (jinde se jim íká puchry, bouchory,
bachory, zkažence apod.), ob$as i pojídali,
nebo@ byly sladké. Pak jsem puchrovitost
minimáln t icet let nevid l a proto jsem ji,
obdobn jako nap . koukol, za adil za nenávratné vzpomínky na d tství. P ibližn asi
p ed deseti roky (rok si již p esn nepamatuji)
jsem se však s puchrovitostí op t setkal,
tentokráte jako s kuriozitou v p edh' í Jeseník'. Avšak již v následujícím roce byla zcela
b žná na tém celém našem území. A od té
doby se pak vyskytuje op t pravideln každoro$n , více však ve vyšších podhorských
polohách. Podle literárních údaj' je puchrovitost rozší ena nejen po tém celé Evrop , ale
i v Asii (nap . (ína a Japonsko), severní
Africe i Americe (nap . Argentina a Kanada).
Na našem území jsou nejv tší škody uvád ny
z roku 1923.
P'vodcem puchrovitosti je houba taxonomicky p íbuzná s tou, která zp'sobuje známou kade avost broskvoní - p'vodcem
puchrovitosti je Taphrina pruni, kade avosti
Taphrina deformans. Další p íbuzné houby
zp'sobují $arov níky na b ízách (T. betulina),
žlutavé puchý e na listech t ešní (T. cerasi),
topol' (T. populina), dub' (T. caerulescens)
nebo poškození jehn d olší (T. alni). Napade-
né plody slivoní se prodlužují, deformují (p edevším rohlí$kovit ) a v tšinou jsou v tší než
plody zdravé, i když n které mohou z'stat
zakrn lé. Prakticky se v nich nevytvá ejí
pecky, z'stávají žlutozelené a pozd ji se
pokrývají jemným b lavým povlakem houby.
Nakonec napadené plody hn dnou, zasychají
a $ást jich opadává a z$ásti z'stávají viset na
stromech až do p íští jara. Ve výjime$ných
p ípadech jsou deformovány i letorosty nebo
i listy.
Houba p ezimuje ve form speciálních
výtrus' (blastospor) na povrchu v tví a výjime$n jako mycelium uvnit pletiv napadených v tvi$ek. V p edja í pak pror'stá mycelium a klí$ící blastospory do pupen' a z nich
p es kv tní stopky do kv t' a pozd ji mladých
pl'dk'. K infekci kv t' m'že ale docházet
i prost ednictvím výtrus' p es blizny a $n lky.
Výskyt puchrovitosti podporuje vlhké a chladné po$así, lokality s $astými mlhami, pozdní
p íchod jara a dlouhé období kvetení. Více
trpí stromy zanedbané, podvyživené, ale
i p ehnojené dusíkem. N kdy se i uvádí, že
siln jší výskyt puchrovitosti je v p ípadech,
kdy v p'd je nízký obsah vápníku. Za všech
t chto podmínek m'že být napadeno i více
než 70 procent plod'. Nejvíce jsou napadány
švestky a plan rostoucí trnky. Ostatní druhy
slivoní (mirabelky, renklódy a slívy) jsou
napadány jen z ídka. Ze švestek je pak jednozna$n nejnáchyln jší `Domácí švestka`.
Základem ochrany je v$asné odstraBování
napadených (puchrovitých) plod' a deformovaných letorost'. P edevším ve vyšších
polohách by m ly být p stovány p ednostn
odoln jší odr'dy. V prosv tlených korunách
se puchrovitosti da í mnohem mén než
v korunách hustých, neudržovaných. Jak již
bylo uvedeno, puchrovitost je velmi p íbuzná
s kade avostí broskvoní a proto také i chemická ochrana je velmi podobná. V dob za$átku
rašení se stromy d'kladn ošet í m Unatými
p ípravky (Kuprikol 50 nebo Champion 50
WP, oba v koncentraci 0,6 %). V p ípad
chladn jšího a deštiv jšího po$así je možné
ošet ení zopakovat ješt p ed kv tem. Obdobn jako u kade avosti broskvoní, i v p ípad puchrovitosti sv'j význam mohou mít
i post iky provád né na podzim po opadu
list'.
73
Novinky v registraci odrEd hrušní
Ing. Dušan Nesrsta, ÚKZÚZ Brno,
zkušební stanice Želešice
chu rzivá. Dužnina bílá, pevná, st edn š@avnatá až š@avnatá, st edn konzistentní, nasládlá, aromatická. Stopka st edn tlustá,
krátká až st edn dlouhá, napojená v ose
plodu.
SklizBová zralost plod' koncem zá í, konzumní zralost v listopadu, skladovatelnost do
ledna. Brzká násada dosažena na kdouloBových podnožích s mezikmenem (mezišt pováním).
V p ehledu jsou uvedeny nov jší odr'dy
hrušní, které byly registrovány v období od
roku 2003 do ledna roku 2005. Jsou $len ny
do skupin letní, podzimní a zimní a ve skupin v abecedním po ádku. Jedná se o stru$ný
popis, jelikož podrobné informace je možné
nalézt v odborných $asopisech mimo jiné
nap . i v Zahrádká i. Jist jste jeho pravidelný- DENISA
vznikla k ížením odr'd 'Clappova' x 'Boskomi $tená i a odb rateli.
va' - p'vod Sempra s.r.o. Litom ice, ozna$ení TE-1839.
Letní
Vzr'stnost st edn bujná, v tvení slabé až
MILADA
st ední, habitus rozložitý. Plodnost na krátje or'da, pocházející z domácího šlecht ní kých trnech. Plodí ve shlucích, probírka plod'
(Sempra Litom ice, s.r.o), vznikla k ížením je nutná. Plod je st edn velký, nepatrn
odr'd 'Eliška' x 'Hardyho', provozní ozna$ení nesoum rný, tvar z profilu vypuklý, rozši uje
TE-5230, odr'du udržuje Sempra Praha a.s. se ke kalichu. Základní barva slupky žlutozeleVzr'stnost je st edn bujná, habitus koruny ná, krycí barva r'žovo$ervená a jen na oslumá polovzp ímený charakter. V tvení a obr's- n né stran plodu. Slupka st edn tlustá, na
tání je dostate$né. Plodnost je st edn pozd- povrchu drsná, množství rzivosti jen velmi
ní, plodí jednotliv i ve shlucích na krátkém nízké. Dužnina bílá, st edn š@avnatá, k ehké
plodonosném obrostu. (áste$ná probírka konzistence, nasládlá v chuti i aromatická.
plod' je nutná. Plod je st edn velký až velký, Stopka st edn tlustá až tlustá, dlouhá, naposlab nesoum rný, tvar z profilu je vypuklý, jená šikmo k ose plodu.
rozši uje se ke kalichu. Slupka je tenká, na
SklizBová zralost plod' od poloviny zá í,
povrchu suchá, hladká, bez rzivosti. Základní konzumní zralost od konce íjna, skladovatelbarva slupky žlutozelená, krycí r'žovo$ervená nost do prosince. Afinita s kdouloBovými
ve form lí$ka. Dužnina bílé barvy je m kká, podnožemi je dobrá.
st edn š@avnatá a navinule sladká v chuti.
Stopka je tlustá, st edn dlouhá, $asto napo- KARINA
je další podzimní odr'dou, se kterou se
jena šikmo k ose plodu.
SklizBová zralost plod' od poloviny srpna, m'že litom ické šlecht ní (Sempra Litom ikonzumn dozrávají na p elomu m síc' ce s.r.o) pochlubit. Pochází z k ížení odr'd
srpna a zá í. Vhodná do všech p stitelských 'Williamsova' x 'Konference' a ve šlecht ní
byla ozna$ena jako TE-6914.
poloh i na bujn jší semenné podnoži.
Vzr'stnost slabá, v tvení dostate$né,
habitus vzp ímený. Plodnost odr'dy je na
Podzimní
krátkých trnech. Plodí ve shlucích, probírka
BLANKA
plod' je nutná. Plod velký, siln nesoum rný,
je rovn ž litom ické šlecht ní (Sempra tvar z profilu vydutý. Základní barva slupky
Litom ice, s.r.o), pochází z k ížení odr'd žlutá, krycí barva sv tle $ervená, celokrajn
'Drouardova' x 'Boskova lahvice', provozní rozmytá. Povrch plodu nerovný, slupka tenká,
ozna$ení TE-2036.
hladká, bez rzivosti. Dužnina bílá, m kká,
Vzr'stnost st edn bujná, v tvení slabé, š@avnatá, jemné konzistence, sladká. Stopka
habitus polovzp ímený. Plodnost na krátkých dlouhá, st edn tlustá až tlustá, napojena
trnech, jednotliv i ve shlucích. Plod velký, šikmo k ose plodu.
slab nesoum rný, tvar z profilu vypuklý,
SklizBová zralost plod' za$átkem zá í,
rozši uje se ke kalichu. Základní barva slupky konzumní zralost od poloviny zá í, skladovažlutozelená, krycí barva jen na oslun né telnost do íjna. Vhodná do všech p stitelstran plodu, nevýrazná, oranžovo$ervená. ských poloh na bujn jších semenných podnoSlupka st edn tlustá, drsná st edn , u kali- žích.
74
Zimní
krátkém plodonosném obrostu. Plod velký,
nepatrn nesoum rný, tvar z profilu vydutý,
rozši uje se ke kalichu. Základní barva slupky
žlutozelená, krycí barva r'žovo$ervená na
oslun né stran . Slupka st edn tlustá, na
povrchu hladká, množství rzivosti nízké. Dužnina bílá, st edn š@avnatá, k ehké konzistence, navinulá, aromatická. Stopka tenká až
st edn tlustá, dlouhá, napojená v ose plodu.
SklizBová zralost plod' od poloviny íjna,
konzumní zralost za$átkem prosince, skladovatelnost do února. Vhodn jší jsou kombinace ze semennými podnožemi.
GRACIE
je zimní odr'dou, pocházející z k ížení
'Holenická' x 'Boskova lahvice' (Sempra Litom ice s.r.o), provozní ozna$ení TE-2153.
Vzr'stnost je st edn bujná až bujná, v tvení st ední, habitus rozložitý. Plodí jednotliv
i ve shlucích na krátkém plodonosném obrostu. Plod st edn velký až velký, nepatrn
nesoum rný, tvar z profilu vydutý, rozši uje se
ke kalichu. Základní barva slupky žlutozelená,
krycí barva tmav $ervená ve form žíhání
jen na oslun né stran . Slupka st edn tlustá,
Pozn. tvar plodu z profilu, jak jste se do$etli,
na povrchu hladká, množství rzivosti velmi
nízké. Dužnina krémové barvy, š@avnatá, má novou klasifikaci: vypuklý má charakter
máslovité konzistence, navinule sladká, jako baBatý nebo baBkovitý, vydutý je hodnoaromatická. Stopka st edn tlustá, st edn cen jako lahvicovitý.
dlouhá, napojená v ose plodu.
SklizBová zralost plod' koncem zá í, konJak pe!ovat o cibuloviny
zumní zralost v listopadu, skladovatelnost do
v !ase vegeta!ního klidu
ledna. Afinita s kdouloBovými podnožemi je
MUDr. Josef K íž, p edseda ZS
dobrá.
LUNA
byla vyšlecht na k ížením odr'd 'Lucasova'
x 'Holenická' (Sempra Litom ice s.r.o), ve
šlecht ní byla ozna$ena TE-17/52, 53.
Vzr'stnost odr'dy je st edn bujná až
bujná, v tvení st ední, habitus polovzp ímený,
plodí jednotliv i ve shlucích na krátkém
plodonosném obrostu. Plod je velký až velmi
velký, nepatrn nesoum rný, tvar z profilu
vypuklý, rozši uje ve st edu plodu. Základní
barva slupky žlutozelená, krycí barva oranžovo$ervená jen na oslun né stran . Slupka
tenká, na povrchu hladká, množství rzivosti
nízké až st ední. Dužnina bílá, st edn š@avnatá, máslovité konzistence, sladká, aromatická.
Stopka tenká až st edn tlustá, krátká až
st edn dlouhá, napojená šikmo k ose plodu.
SklizBová zralost plod' nastává za$átkem
íjna, konzumní zralost od prosince, skladovatelnost do ledna. Afinita s kdouloBovými
podnožemi je dobrá.
PETRA
pochází op t z litom ického šlecht ní
(Sempra Litom ice s.r.o), vznikla k ížením
odr'd 'Williamsova' x 'Holenická', provozní
ozna$ení TE-430.
Vzr'stnost je slabá, v tvení st ední, habitus
p evislý, plodí jednotliv i ve shlucích na
Je až s podivem, že v tak zdánliv banální
záležitosti, jakou je uložení a ošet ování hlíz
a cibulí okrasných kv tin se mnozí i zkušení
zahrádká i stále dopoušt jí chyb. Napsat
tento $lánek jsem se rozhodl poté, co mne
nedávno oslovila jedna pom rn zkušená
zahrádká ka s dotazem "pro$ mi ješt nelezou ze zem gladioly?". Když jsem se jí
zeptal, kdy me$íky vysazovala, odpov d la že
vloni na ja e. Z toho je vid t, že ne všichni
máme ve všem jasno, a že n kdy i ty zdánliv
banální informace jsou p ínosem.
Musíme si uv domit, že cibuloviny ve svém
širokém spektru vyžadují také rozdílný p ístup.
Máme zde skupinu t ch, které musíme
každoro$n vyndavat ze zem a p es zimu
ukládat - tím se budeme v tomto $lánku zabývat. Další skupinou jsou ty, které m'žeme
nechávat v zemi i n kolik let. K t m pat í
hlavn narcisy, lilie a r'zné drobné cibuloviny.
Mezi tím jsou tulipány, které bychom m li
kv'li zdravotnímu stavu p esazovat každoro$n , ale nic se nestane, když je necháme
v zemi více let. Každopádn by se ale tulipány a narcisy m ly sázet na podzim a p es
zimu být v zemi. Je smutné, že n kte í nezodpov dní prodejci nabízejí neprodané tulipány
k jarní výsadb .
75
Každým rokem musíme vyndavat a na zimu
ukládat me$íky, kaly, kany, ji iny, begonie.
Nejvíce chyb se d lá p i pé$i o me$íky a tím
se budeme zabývat pon kud podrobn ji.
Ji iny nevyžadují žádnou zvláštní pé$i. Po
sklizni se ízneme kr$ek na 10 cm a buU je
m'žeme uložit i s balem zeminy do chladné
polosuché místnosti až do jara, nebo je m'žeme uložit do bedýnek a prosypat rašelinou,
pilinami, nebo hoblinami.
Kaly a begonie ukládáme nejlépe do sklepa, kde je skladujeme v suché rašelin nejlépe p i teplot 6 - 8 oC. Kany vyžadují tutéž
teplotu, ale mírn vlhkou rašelinu.
Tyto t i druhy vyžadují p ed výsadbou na
venkovní stanovišt p edp stování v kv tiná$ích.
Me$íky po sklizni rozhodn nesmíme skladovat tak, jak se d íve doporu$ovalo- se íznout je 10 cm nad hlízou a uložit p es zimu
n kde v blízkosti kotle. Takto "ošet ené" hlízy
do jara spolehliv zaschnou a v'bec nevyraší.
Správný postup je ten, že ihned po sklizni se
odlomením odstraní celá lodyha. Z ko en' a
hlíz se odstraní zbytky zeminy, abychom sušili
co nej$istší hlízy. Sušení je nejd'ležit jší fáze
v pozklizBové úprav hlíz. Nejideáln jší sušení je p i teplot 27 - 30 oC p i stálém proud ní
a vým n vzduchu. B hem 14 dn' by se
m la váha sklizené hlízy zmenšit o t etinu.
Pokud nelze sušení zajistit dostate$nou
cirkulací vzduchu, je lépe sušit p i nižší teplot delší dobu. V každém p ípad je ale t eba
zajistit pravidelné v trání místnosti. V optimálních podmínkách prob hne fáze prvního
hlavního vysoušení za 2 - 3 týdny, p i teplotách okolo 20 oC za 4 - 6 týdn'. B hem této
doby dostate$n vyschnou slupky i ko eny a
mezi starou a novou hlízou se vytvo í hlavní
odlu$ovací vrstva bun k, takže lze snadno od
nové hlízy odd lit starou hlízu se zbytky ko en'. P i p ed$asném $išt ní a násilném odd lování staré hlízy je nebezpe$í, že se poškodí
nové hlízy a otev ená rána je pak vstupní
branou pro infekci houbovými chorobami.
Nedoporu$uje se ovšem ani pozdní $išt ní,
protože p i n m se m'že hlíza poškodit.
Z hlízy odstraníme i nejsvrchn jší slupku,
která je poz'statkem posledního spodního
listu a rovn ž m'že být zdrojem houbové
76
infekce. Takto o$išt né hlízy se pak ješt asi
m síc dosoušejí p i teplot kolem 20 oC. Po
dosušení se hlízy ukládají do suché, dob e
v trané a mrazuprosté místnosti p i optimální
teplot +2 - +8 oC. Je t eba si uv domit, že již
p i teplot 0 oC hlízy zmrznou a zcela se
znehodnocují!. Rovn ž vyšší teploty jsou pro
hlízy nevhodné, protože p ed$asn raší a tím
se oslabují.
B hem skladování je t eba pravideln
kontrolovat zdravotní stav hlíz a n jakou
chorobnou zlikvidovat. Také je t eba pozorn
sledovat p ípadný výskyt t ásn nek, které p i
p emnožení svým sáním siln poškozují hlízy.
Našt stí boj proti t ásn nkám není obtížný.
Sta$í post ik ACTELLICem ve spreji, který
t ásn nky bezpe$n likviduje.
Asi m síc p ed výsadbou buU zvýšíme
teplotu ve skladu, nebo p eneseme hlízy do
místnosti s teplotou 15 - 18 oC . Tím se hlízy
probudí ze zimního klidu a podstatn d íve
kvetou. T sn p ed výsadbou se z hlíz odstraní zbývající slupky a m'že se provést suché,
$i mokré mo ení. To je vhodné hlavn ve
velkovýrob . Drobným p stitel'm doporu$uji
ke zlepšení zdravotního stavu hlíz sázet je do
písku. Na dno vyryté brázdi$ky se nasype asi
2 cm vrstva kvalitního í$ního písku promíchaného s p ípravkem Dithane, nebo Novozir (asi
v pom ru 1/2 kg p ípravku na jedno kole$ko
písku), na n j se pak rozloží hlízy, mírn
p itla$í, zasypou se další vrstvou písku a teprve pak zemí.
Ješt7 pár slov k liliím:
D íve byla jednozna$n doporu$ována
podzimní výsadba. Po špatných zkušenostech z posledních let, kdy pozdní silné
mrazíky zna!n7 poškozují rašící rostliny aW deformací kv7tE, !i oslabením listových
pletiv a tím zvyšují náchylnost k houbovým
chorobám ji nedoporu!uji.
P i jarní výsadb cibule pozd ji raší a tím
se v tšinou t mto mraz'm vyhnou. Dnes je již
na ja e na trhu dostatek kvalitních cibulí, nebo
si m'žeme po sklizni vlastní cibule skladovat.
Podmínkou je ale dostate$n chladný sklad
s teplotou 1 - 4 oC. P i vyšších teplotách
cibule p ed$asn raší. Cibule se uchovávají
v suché rašelin , nebo hoblinách.
P7stujeme pepino 'Gold'
Ing. Ludmila Dušková, Praha
Pepino je velmi zajímavá rostlina s botanickým názvem Solanum maricatum a v posledních letech se stává velmi vyhledávanou
atraktivní novinkou i mezi našimi p stiteli.
P'vod má tato teplomilná rostlina v Jižní
Americe a práv nároky na p'du a prost edí
se v mnohém liší od našich tradi$ních plodin.
Vzhledem ke zvýšeným nárok'm na teplo,
budeme pepino p stovat p edevším ve skleníku, foliovníku, p ípadn i v byt . Zkušenosti
našich p stitel' nasv d$ují tomu, že jde
o rostlinu vhodnou také pro balkony, terasy
i okenní parapety. Tato místa vyhovují za
p edpokladu pravidelné vydatné zálivky
a $astého p ihnojování kombinovanými hnojivy.
Pepino lze p stovat i v zahrad na chrán ném a slunném stanovišti s možností zastín ní rostliny p ed poledním úpalem. Protože
však rostliny m'žeme vysazovat na volný
záhon pouze v dob kdy již spolehliv nehrozí
no$ní mrazíky a zase ji musíme v$as, nejlépe
již po$átkem zá í p emístit do teplého prostoru, ukazuje se jako nejvhodn jší p stování
v nádobách.
A jak budeme postupovat?
P stební nádoba musí být dostate$n
velká, nejmén 30 cm v pr'm ru horního
obvodu. Na dno nádoby musí p ijít alespoB 3
až 4 cm vysoká drenáž jemn jšího št rku
nebo keramzitu. Otvory ve spodní $ásti nádoby pro odtékání p ebyte$né vody, jsou samoz ejmou podmínkou pro to, aby ko eny nezahnívaly. Vysazujeme do p stební nádoby až
po 20. kv tnu a zemina, do které sázíme musí
být velmi kvalitní, výživná s p ísadou vyzrálého kompostu nebo proleželého kravského
hnoje a rašeliny. S p ihnojováním pak za$ínáme asi po t ech týdnech po výsadb , v dob
kdy již rostlina zako enila. Jako vhodné se
ukazuje p ihnojování Superfosfátem a tekutým hnojivem pro plodovou zeleninu v týdenních intervalech.
Pepino p stované v nádob vytvá í p evislé
výhony na kterých visí p ekrásné žluté plody
s fialovými proužky, které sou$asn p'sobí
efektn a velmi dekorativn . P i p stování na
záhon je nutné výhony vyvazovat, aby plody
neležely na zemi a nehnily.
Pepino vyžaduje také dostatek vody. Za
slunných a horkých dn' pot ebuje každodenní
zálivku nejlépe odstátou vlažnou vodou.
Pokud nemáme možnost pravidelné zálivky,
nebo se chystáme na dovolenou, vyplatí se
do zeminy v dob sázení aplikovat p ípravek
Terra Cottem na bázi polymer', který spolehliv váže vodu a rostlina netrpí do$asným
p ísuškem.
P i dodržení všech zásad p stování, tedy
slunné stanovišt , dostatek vody a výživy,
m'žeme o$ekávat tvorbu kv t' již koncem
$ervna. První plody budeme pak sklízet koncem srpna. Jejich chu@ je velmi zvláštní,
definovaná mezi kiwi, hruškou a melounem.
Krom nejr'zn jších zp'sob' zpracování
formou salát', kompot' s broskvemi a rumem
$i marmelád, je vynikající konzumace $erstvých plod' po jejich oloupání. Jsou š@avnaté,
lahodné s vysokým obsahem vody.
Pokud plody na rostlin v dob st hování
do teplého prost edí ješt nejsou zralé, bezpe$n na rostlin dozrají a jsou skladovatelné
po celou zimu.
NezapomeQte:
1. Pokud máme sazenice menší, rozhodn se
vyplatí vysazovat je do p stební nádoby po
dvou.
2. Pepino je rostlina vytrvalá, p i správné pé$i
a zimování nám bude dávat plody po mnoho let. Spolehliv p ezimuje v byt , teplota
v místnosti však nemá klesnout pod 15 oC.
I p es zimu proto bude vyžadovat zálivku.
3. Pepino se velmi dob e množí ízkováním.
Nejvhodn jší termín je koncem ledna.
Výborn ko ení ve vlhkém písku. Po zakoen ní se ízky p esazují do kv tiná$k'.
Dop stovávají se ve skleníku, ale je možné i v byt na okenním parapetu. Jakmile
zako ení a za$nou r'st vyplatí se je zaštípnout, aby obrazily.
Dutiny stromE a jejich ošet ení
Ing. Tomáš Foral
P í$inou vzniku dutiny v kmenech strom'
a ve v tvích je hniloba d eva, zp'sobená
nej$ast ji parazitickými d evokaznými houbami, vnikající p es poran ní, zp'sobená mechanickým poškozením d eva ulomením
v tve v trem, tíhou sn hu nebo námrazy,
77
bleskem, mrazovou prasklinou $i jiným narušením kmene, v tví nebo ko en'. K mechanickému poškození strom' dochází také
nej$ast ji nevhodným a nesprávným ezem
velkých v tví nebo špatný ez na tzv. "v7šáky", manipulací s technikou v blízkosti strom'
a následným nekvalitním, nedostate$ným
a nevhodným ošet ením. I v d'sledku fyziologického oslabení d eviny stárnutím nebo
zhoršením životních podmínek d evin dochází
k infekci strom' primárními parazitickými
d evokaznými houbami. Více oslabené stromy
bývají ve m stech, kde jsou ko eny v asfaltu
a dlažb , v prost edí pr'myslového zne$išt ní, stejn jako u silnic, kde je p'da kontaminována chemickými posypy a ropnými látkami
a je zde v tší koncentrace emisí a imisí.
Ranami vnikají spóry d evokazných a jiných parazitických hub, plísní, bakterie
a hmyz snadn ji, než do zdravého a nepoškozeného stromu. Po napadení dojde k vyhnívání d eva, trouchniv ní a jeho vydrolením nebo
jiným mechanickým odstran ním se vytvo í
dutina. Pokro$ilejší hniloba m'že zp'sobit
zlomení v tve, kmene, nebo celkové uschnutí
stromu, protože se zhorší toky živin a asimilát' odum ením nebo ucpáním vodivých pletiv.
Pokud je nutné a vhodné strom ponechat,
musíme zvážit rozsah poškození a velikost
dutiny $i napadení houbou. Hyfy houby však
pronikají hluboko do d evní hmoty a pouhým
okem poznáme pouze místa zasažená houbou delší dobu, kde se již projevuje rozklad
d eva nebo na n m vyr'stají plodnice. Je
pot eba zhodnotit odborn statiku d eviny.
Statické zajišt ní je vhodné sv it odborník'm. Popis používaných technik a technologií
není náplní tohoto $lánku. Jsou používána
r'zná kotvící a stahovací kovová lana, ty$e aj.
Tam, kde budeme ukotvovací za ízení vrtat
do d eva, používáme ušlechtilý a nekorodující
kov. Dbáme na $istotu a dezinfekci prost edí
i ná adí. Musíme dbát na to, aby nedošlo
k zaškrcení v tve nebo kmene, nebo k za ezání ostrého lana do k'ry. Toho docílíme podkládáním koženými nebo gumovými pásy
a úvazky, které m'žeme postupem $asu
povolovat.
V každém p ípad doporu$uji konzultaci
s odborníky, ale i mezi nimi jsou r'zné názory
a pohledy na ošet ení strom'. Mnohdy nejde
78
pouze o posouzení zdravotního a statického
stavu samotného stromu, ale i zhodnocení
prost edí, ve kterém roste, zda je možné nebo
nutné tento strom nákladn a pracn ošet ovat, jestli nehrozí díky ostatním neodstranitelným vliv'm odum ení d eviny b hem n kolika
let. Pro efektní ošet ení jsou d'ležité stanovištní podmínky, kde strom roste a možné
odstran ní nebo zmírn ní negativních vliv'
prost edí nap . odstran ním špatné zeminy,
zmenšením zadlážd ného povrchu nad ko eny, nahrazení chemického posypu v zim
posypem inertními materiály. Podmínky zlepšíme p ihnojením d eviny organickými i anorganickými hnojivy, závlahou, pop ípad biologickým $i chemickým ošet ením proti houbám
a šk'dc'm. T mito a dalšími p íznivými
faktory podpo íme regeneraci a zlepšení
zdravotního stavu stromu, hojení ran a r'st
d eviny.
Bereme v potaz také historickou a estetickou hodnotu stromu a jaké zásahy bude
nutné provést, aby nevzniklo odstrašující
torzo.
Postup p i ošet ení:
Veškeré trouchnivé a houbou napadené
d evo opatrn vy ežeme frézkou, dlátkem,
ostrým nožem. Až se dostaneme na zdravé
d evo, op t hodnotíme statiku stromu, ale
také vzhled.
Poté provedeme ošet ení fungicidem.
Nutné jsou fungicidní a fungistatické p ípravky. Pro šetrn jší ni$ení hub a ke snížení rizik
práce s chemickými p ípravky je vhodn jší
používat biologické p ípravky, nap . p ípravek na bázi mikroorganismE IBEFUNGIN.
Je však možné použít i jiné fungicidy. Pak
m'žeme rány zat ít stromovým balzámem
nebo št pa ským voskem. I toto rozhodnutí
a ošet ení by m lo brát v úvahu celkovou
diagnózu stromu. Nikdy nepoužíváme na rány
p ípravky na mo ení a ochranu mrtvého d eva, jako LUXOL, LAZUROVACÍ LAKY, MOSIDLA.
Dutinu stromu v tšinou nevyplBujeme. Je
d'ležité, d'kladné odvedení deš@ové vody
z dutiny. K tomu volíme vhodný tvar ezu
a vydlabání mrtvého d eva. Neprodyšné
uzavírání dutin není vhodné, protože zde
neproudí vzduch a dochází k dalším hnilobám
a množení d evokazných hub. Zast ešení
lehkou konstrukcí nemusí být na závadu.
Doporu$uji citlivé vytvarování st íšky korespondující se vzhledem d eviny. Jsou vhodné
d ev né a jiné šindele. Uzav ení dutiny proti
vhazování odpadk' nebo vstupu osob a zví at
provedeme opticky nerušícím lehkým nerezovým nebo pogumovaným pletivem.
V p ípad dutin u lip, které jsou n kdy
schopné vytvá et v kmenech druhotné prokoeBování, m'žeme dutinu vyplnit odkyselenou
rašelinou s perlitem. Je možné, že po n kolika letech kmenové ko eny vytvo í nové "kmínky", které zvýší stabilitu stromu, zajistí lepší
p ísun živin a tím regeneraci stromu.
Jsou však i p ípady, kdy je možné dutinu
stromu prohloubit a spojený základ, vykopaný
v zemi vyplnit betonem, který kmen staticky
zajistí. Nesmíme však poškodit ko eny.
V tomto p ípad musí být obnažené d evo
ošet ené stromovým balzámem, aby agresivní
vápenné složky v betonu nepopálily buBky
živého d eva. Tak vlastn "posadíme" strom
na betonový základ a zajistíme pevné ukotvení dutého stromu s terénem.
než my lidé, ale ani u nich se nedá jejich
!as prodlužovat donekone!na. Proto
i když budeme "dvakrát m7 it", je jasné, že
n7kdy musíme i "jednou ezat". A to vždy
v p ípad7, kdy by nám po velmi nákladném
ošet ení strom umíral vstoje p ed o!ima,
kdy bychom se dívali na zubožené torzo
pEsobící depresivn7 !i ohrožující své bezprost ední okolí.
Tady je citliv7jší a vhodn7jší odstran7ní
stromu a do nové zem7 vysázení nového,
zdravého a krásného jedince.
VždyW stromy kolem nás sázíme pro
jejich krásu, pro radost, pro zlepšení prost edí.
Váno!ní dekorace
Zdena Fousová, SZO Achillea M lník
Slavnostní výzdobou p enášíme kousek
p írody do svých obydlí. O Vánocích je to obzvláš@ d'ležité. Proto je t eba se dob e p ipravit a nasbírat si b hem roku rostlinný materiál
pro aranžování. Je možno ho získat v p írod
nebo si ho m'žete sami vyp stovat. Vhodn
realizovaný vlastní nápad pot ší nejen tv'rce,
ale i naše blízké.
P íprava a sb7r rostlinného materiálu
Dle p'vodu jej m'žeme rozt ídit na n kolik
základních skupin:
První skupinu tvo í sušené kv ty, plody,
v tévky a jiné p írodní doplBky. Dají se sbírat
p edem a dob e uskladnit v papírových krabicích. Sklízíme je nep ekvetlé, sušíme v pr'vanu, ve tm a co nejrychleji. Nej$ast ji používanými sušenými kv tinami jsou slam nky
(Helichrysum bracteatum), smilky (Helipterum
roseum), ostrožky (Delphinium consolida),
pestrovky (Gomphrena globosa), b inky (Lonas annua), limonky (Limonium sinuatum),
molucely (Molucela laevis). P'sobivé jsou
i kv tenství trav, nap íklad t eslice (Briza
maxima), sametovka (Lagurus ovatus), lesknice (Phalaris arundinaceae). Z trvalek lze
použít eb í$ek (Achillea millefolium), má$ku
(Eryngium sp.), b lotrn (Echinops), rozchodníky (Sedum), v$etn trav jako ozdobnice (MisZáv7rem je velice dEležité poznamenat,
canthus sp .), kortadérie (Cortaderia) nebo
že každý živý organismus má svoji životproso (Panicum). Specifické možnosti použití
nost. Stromy se sice dožívají vyššího v7ku nabízí i sušené r'že.
79
(asto používané jsou i semeníky kv tin.
Nap íklad m sí$nice (Lunaria annua), $ernucha (Nigella orientalis, N. hispanica), mák
(Papaver somniferum), ter$ovka (Rudbeckia),
hlavá$ (Scabiosa stellata), divizna (Verbascum), t epenatka (Echinacea), pupalka (Oenothera biennis), kosatec (Iris), tulipán (Tulipa) aj.
Významné místo zaujímají i suché plody,
zejména o echy vlašské, lískové, burské,
pistácie. Podobn i šišky jehli$nan' nebo
kaštany $i žaludy. Zpest ením mohou být
i sušené plody (k ížaly, švestky, pomeran$e).
Zajímavým doplBkem váno$ních prací jsou
i p kn tvarované v tévky ze starých jabloní,
t ešní, kaštan', trnek, buk' a vrb.
Sou$ástí kompozice se mohu stát i kameny, oblázky, kousky k'ry, hrubé úlomky d eva,
choroše, mechy.
Atmosféru vánoc dotvo í i ru$n vyrobené
perní$ky, figurky a v ne$ky z proutí, ozdoby
ze slámy, kuku i$ného šustí, p ípadn há$kované $i pali$kované.
Druhou skupinu tvo í živé ezané kv ty
nakoupené v kv tinové síni. Vybíráme kv ty
$erstvé s dobrou trvanlivostí, aby vydržely
sv ží po celé svátky. Nejlépe chryzantémy,
lilie, toulitky, orchideje, karafiáty. Tradi$ním
materiálem jsou rychlené v tévky t ešní,
zlatice, mahalebky, známé jako "barborky".
Dají se také p ipravit chlazené cibuloviny,
které nakoupíme ve specializovaných obchodech a p irychlíme (hyacinty, narcisy).
T etí skupinou je zeleB pro Vánoce typická, v tve jehli$nan', neboli chvojí. Vybíráme
z druh' konifer, které déle vydrží v podmínkách teplých byt' a rychle neopadávají. Nejvhodn jší jsou všechny druhy jedlí, tis'
a borovic. Lze použít i cyp išek a jalovec.
Chvojí je vhodné p es noc nechat dob e
nasáknout vodou. Zvláštní skupinu tvo í
v tévky stálezelených ke '. Na první místo
adíme cesmínu (Ilex), která je efektní nejen
listem, ale i výraznými $ervenými plody. M'žeme využít i zimostráz (Buxus), bobkovišeB
(Prunus laurocerasus), barvínek (Vinca)
a b e$@an (Hede-ra). Hodí se dob e k ezaným i sušeným kv t'm.
Pro aranžování pot ebujeme vhodné nádoby a podklady. Vybíráme z keramiky v odstí80
nech bílé, béžové a hn dé nebo v barvách
ladících s interiérem. Vhodný je i k iš@ál,
výrobky pletené z lýka a proutí. Vyhovují
i d ev né nádoby, p í ezy, m ížky a samorosty. Uplatní se i o$išt né úlomky k'ry r'zn
velké a tvarované. Pro dobré zvládnutí vaza$ské práce je t eba mít adekvátní ná adí a pom'cky. Nesmí chyb t kvalitní n'ž, zahradnické n'žky a n'žky na pletivo a drát. Pro lepení
sušiny je nezbytná tavící pistole a nápln .
Jako podklad slouží aranžovací hmota dodávaná v bohatém výb ru tvar' a velikostí.
Šedá slouží pro suché vazby a zelená pro
živé. Klasickou pom'ckou z'stává dob e
dostupný mechový balí$ek stažený drátem na
cívce. P ipevBujeme ho k podkladu dv ma
h ebíky nebo drátem. Nesmí chyb t ani typické symboly vánoc. Jsou to p edevším sví$ky
r'zné síly, barev a velikostí. Barevná škála
stuh z látky, pytloviny, sí@oviny a papíru.
Zajímavé jsou i kroucené šB'ry, provázky,
lýko a dýha.
P edváno$ní doba je vymezena adventem.
Je to období $ty týdn' p ed Vánocemi, kdy
p edehru nastávajícího sváte$ního $asu
symbolizuje adventní v nec coby výzdoba
stolu. Z mnoha možností jeho ztvárn ní je
klasický zelený v nec. Pro tuto práci pot ebujeme podložku ze slámy o pr'm ru 20 až
25 cm, drát na cívce $. 6 (0,6 mm), nejlépe
zelený a krátké v tévky chvojí 10 - 15 cm.
V tévky pokládáme hust jednu vedle druhé
kolem podložky a p itahujeme drátem (obr. 1).
Musíme pokládat rovnom rn ,
aby v nec byl pravidelný, stejn silný. V míst ukon$ení v tévky nadzvedneme, dvakrát
obto$íme drátem a konec
vpíchneme do podložky. Ze
1. Zelený v nec siln jšího drátu zhotovíme $ty i
trny, které vpíchneme do pod- postup
ložky ze spodní strany a zakon$íme o$kem. Možnosti umíst ní sví$ek na
trny viz obr. 2 a, b, c.
2. Umíst ní sví9ek na advetním v nci
V nec ozdobíme stuhami, sušenými plody
a kv ty, vždy záleží na vkusu a fantazii tv'rce.
Je možno i ponechat v nec pouze zelený
a dozdobit v tvi$kami cesmíny. V poslední
dob se v nce zav šují i na dve e nebo na
st nu. Zdobí se jen stuhami a nebo r'znými
doplBky bez sví$ek. Adventní v nec lze zav sit i na stuhy ke stropu nebo pod svítidla.
Nejtradi$n jší prací však z'stává váno$ní
svícen. Slouží jako dekorace stolu nebo nábytkových st n. Velmi $asto vyrábíme váno$ní
svícen jako vzpomínku na své nejbližší
a dáváme ho na hrob. Pro dekoraci stolu se
hodí svícen vypichovaný do malé misky,
velikost volíme podle prostoru. Základ tvo í
aranžovací hmota dob e nasáklá vodou a
obalená pletivem. Pevn ho usadíme do
misky aby nehrozilo uvoln ní vazby. Podklad
budou tvo it v tévky chvojí, st ed pak sví$ka
$i sví$ky ve stejné barv se stuhou a živé
kv ty, viz obrázek 3. Dopln k tvo í výhony
janovce.
Další možností je váno$ní dekorace na
st nu, zejména v menších bytech. Jako
podklad lze využít d ev nou m ížku, rám
obrazu, prout né prvky nebo plastiku ze d eva. V p ípad rámu upevníme do rohu aranžovací hmotu, zakryjeme krátkými v tvi$kami
borovice a plochu roz$leníme delšími v tvi$kami a st ed zaplníme jablky a vlašskými
o echy, viz obrázek 4. Dozdobíme oblou$ky
ze sv tlého pediku.
4. Aranžmá v rámu,
5. Záv s na záclony
Ozdoby na záclony musí být lehké a jednoduché. Dob e poslouží malé polystyrenové
kroužky o pr'm ru 12 cm, které obalíme
lýkem nebo sisálovým provázkem, pop ípad
stuhou. P izdobíme malou kyti$kou sušených
kv t' nebo zelenou v tvi$kou. Zav síme na
tutéž stuhu, kterou je kroužek obto$en, viz
obrázek 5.
3. Váno9ní svícen
Dané téma je tak rozsáhlé a možností je
neomezená škála, tudíž záleží na každém
Podobným zp'sobem zhotovíme i svícen tv'rci jaké kombinace použije.
z chvojí a kv ty nahradíme ovocem, o echy
nebo jiným výrazným prvkem dle fantazie.
Impregnace d eva
Svícny na hrob tvo íme v tšinou na d ev ný
p í ez do mechového balí$ku (jsou pevn jší
pro použití v zahrádce
a lépe odolávají nep ízni po$así než aranžovaRNDr. Vladimír Mašín
cí hmota). Materiál na zdobení použijeme
Každý zahrádká ví, že použije-li ke stromtrvanliv jší, nap íklad makovice, soukenické
št tky nebo kaštany. Dobré jsou i n které ku k'l z neupraveného d eva, tak za krátký
$ásti exotických rostlin z dovozu, zejména $as mu $ást, která je v zemi ztrouchniví, takže
k'l je nepoužitelný. P'dní mikroorganizmy
plody.
zcela konzistenci d eva zm ní. Jde o neoby81
$ejnou samo$isticí $innost, p i které se p íroda sama dokáže vyrovnat se svými odpady.
Chceme-li naopak d evo uchovat, musíme
jej ochránit nát rem nebo napustit látkou,
která $innosti mikroorganizm' zabrání. To
znamená, že d evo natíráme olejovou barvou
nebo impregnujeme. Uvedu prost edky, které
bývají pro impregnaci doporu$ovány:
P ípravky na bázi ropy (r'zné asfaltové
p ípravky) nebo dehtu s aditivy, které zlepšují
konzerva$ní ú$inek. Tyto prost edky jsou
vodoodpudivé, proto materiál, na který je
používáme musí být dokonale suchý, aby
mohlo dojít k pr'niku co nejhloub ji. Výhodou
t chto nát r' je dobrá dlouhodobá konzerva$ní ú$innost. Nevýhodou je, že výpary poškozují jemná pletiva ko en' mladých stromk'. K'l
vlastn slouží jako zásobárna škodlivých
látek, které se pomalu uvolBují práv do míst,
kde škodí. Stejn tak škodí v pa eništi mladým rostlinkám. Situace je zhoršena tím, že
není p ítomno sv tlo, které urychluje proces
stárnutí. Ten je ješt zpomalován vlhkou
p'dou a nižší teplotou. (ili $erstv nat ené
d evo rozhodn nepoužívat tam, kde jsou
mladé rostliny. Odpomoc je snadná - d evo
nat ít dlouhodob p edem a nechat stárnout
na slunci a vzduchu. Škodlivé látky se odpa í,
zpolymerizují a zoxidují, takže se stanou
dokonale rezistentními a na své okolí nep'sobí. Potom je m'žeme bez obav použít.
Látky jako je chroman (K2CrO4) nebo dvojchroman (K2Cr2O7,) draselný $i sodný, dále
borax (Na2B4O7 .10H2O), nebo kyselina boritá
(H3BO3) jsou $astou složkou r'zných prost edk' proti plísním. Tyto látky jsou $astou
složkou r'zných prost edk' proti plísním.
Používají se nej$ast ji ve sm si, p i$emž se
p idává též síran m Unatý, p ípadn i jiné
kovy vázané do organické formy - nap . cín,
st íbro apod. Tyto prost edky jsou ú$inné
nap . ve sklepích, stavbách apod., ale v zahrádkách je rozhodn nedoporu$uji. Chrom je
p ítomen v šestimocné form , která je rostlinám i lidem škodlivá. Navíc se siln oxida$ním ú$inkem; $asem p echází (redukuje se)
na trojmocnou formu, která je neškodná
a v malé mí e pro rostliny i $lov ka dokonce
žádoucí. Tento proces p em ny je však pomalý. Borax a kyselina boritá jsou sice pro výživu
rostlin d'ležité - viz Rukov @ zahrádká e
2004, M.Kalina: Bor ve výživ rostlin, je zde
82
ale nebezpe$í poškození rostlin p edávkováním. Je to stejný p ípad jako v p edchozím
bod . Impregnovaný k'l uvolBuje nadbytek
boru práv v míst ko en' a poškozuje je.
Z tohoto d'vodu je lépe slou$eniny boru
k t mto ú$el'm rad ji v zahrádce nepoužívat.
Síran m Unatý, modrá skalice (CuSO4.
5H2O) je velice dobrý prost edek, má vynikající fungicidní vlastnosti. M'že se použít i na
mokré d evo. Cituji o impregnaci k'l' z knihy
F. Böhmig, S. Peleška: 2000 rad pro zahrádká e str.12.: "pro impregnaci p ipravte 2 - 3 %
roztok modré skalice v d ev né nádob . K'ly
pono te 40 - 50 cm do roztoku, který prolne
do k'l' již bez vašeho p i$in ní. Podle zabarvení horní ezné plochy poznáte, až roztok
prolne celým k'lem - impregnace je potom
hotova." Tolik citace. Na koncentraci modré
skalice p íliš nezáleží. Já používám nasycený
roztok s p ebytkem tuhé fáze, tj. krystal'
síranu m Unatého (obsahuje 17 %), ve kterém ob$as doplním odpa enou vodu.
Síran železnatý, zelená skalice (FeSO4.
7H2O) - je doporu$ován 5 % roztok. Nemám
s tímto praktické zkušenosti. Jist rostlinám
neškodí, ale jeho konzerva$ní ú$inky budou
menší než u p edchozího osv d$eného síranu m Unatého. Také není stálý jako síran
m Unatý, protože podléhá oxidaci vzdušným
kyslíkem. Výhodou je nízká cena a snadná
dostupnost.
Jako poslední bych zmínil nejstarší a možná nejlepší zp'sob hodící se pro k'ly ke
stromk'm. Jde o prosté opálení spodní !ásti
kElE v plameni. Zuhelnat lý povrch je velmi
trvanlivý. Jist by nám to dosv d$ili archeologové, kte í po staletích nacházejí zbytky
staveb, které se dochovaly proto, že nesho ely úpln . S touto úpravou by (co se stálosti
tý$e) asi t žko mohli sout žit jakékoli jiné
zp'soby konzervace. Nevýhodou je to, že je
nutno opálení provést dokonale a pravideln ,
takže jde o $asov náro$nou záležitost. Podstata vzniku rezistence d eva proti napadení
hnilobami je tato:
Hlavní složkou d eva jsou celulózy (polysacharidy) a lignin. Záleží samoz ejm na p'vodu d eva, ale udává se pr'm rné chemické
složení: 50 % uhlíku, 6 % vodíku, 43 % kyslíku, 0,3 % dusíku, 0,5 % popela. Díky svému
složení je d evo ideálním zdrojem energie pro
p'dní organizmy a bakterie. P i opalování
v ohni za nedostatku kyslíku dochází k zuhelnat ní a vzniku elementárního uhlíku. Uhlík je
sice základním prvkem, z kterého jsou složeny všechny živé organizmy, ale v této form je
pro n naprosto nep ijatelný.
V uvedeném textu jsou pouze prost edky,
které by pro zahrádká e - b žného spot ebitele p icházely v úvahu. NezmiBuji se o impregna$ních látkách, které mohou mít sice dobrý
impregna$ní ú$inek, ale životnímu prost edí
jsou velmi škodlivé. Jsou to na p íklad sm si
látek, které obsahují fluorid sodný, chlorid
rtu@natý, chlorid zine$natý apod.. Tyto látky se
zvlášt d íve používaly p i pr'myslové úprav
d eva, které je nutno dlouhodob chránit proti
hnilob (železni$ní pražce, telegrafní sloupy
apod.)
Je t eba ke kácení stromE povolení?
Ing. Jaroslav Rod, CSc., ÚR ZS Olomouc
(astou otázkou zahrádká ' je, zda ke
kácení starých, p erostlých, nemocných nebo
jinak nevyhovujících strom' na svých zahradách musí mít povolení nebo zda je mohou
kácet bez omezení. Zákon 114/1992 Sb.
(O ochran p írody a krajiny) a jeho provád cí
vyhlášky $. 395/1992 Sb. uvádí, že v p ípadech d evin rostoucích mimo les je ke kácení
nezbytné povolení a že to "lze vydat ze závažných d'vod' po vyhodnocení funk$ního
a estetického významu d evin". K závažným
d'vod'm nepat í ani zastín ní objektu nebo
podrostu, ani nap . to, že ze strom' padá listí,
které zanáší okapy. V p ípad pozemk' fyzických osob, což v naprosté v tšin jsou i zahrádky, je však výjimka. Zde je t eba povolení
pouze v p ípadech, že stromy ve výšce
130 cm nad zemí mají obvod (ne pr'm r!)
kmene v tší než 80 cm nebo že se jedná o
souvislé ke ové porosty o ploše v tší než
40 m2. Zákon nerozlišuje, zda se jedná o d eviny ovocné, okrasné nebo n jaké jiné. D eviny
nad uvedené míry mohou být pokáceny bez
povolení pouze v p ípad "hrozí-li bezprost edn škoda na život nebo zdraví nebo majetková škoda zna$ného rozsahu". Ale i toto je
t eba do 15 dn' písemn oznámit obecnímu
ú adu. O povolení musí žádat vlastník pozemku nebo jeho nájemce, ten však jen se sou-
hlasem vlastníka. Kácení d evin je v tšinou
povolováno v období jejich vegeta$ního klidu.
Z uvedeného je z ejmé, že v p ípadech kácení strom' a k ovin v žádném p ípad neplatí
$asto používané argumenty typu, že "na své
zahrad si mohu d lat co chci". Nepovolené
kácení strom', pop . jiných d evin je p estupkem. Ve správním ízení pak m'že být za toto
deliktní jednání uložena pokuta do 10 tisíc K$
v p ípad jednoho stromu, v p ípad více
strom' pak až do výše 50 tisíc K$. Stejné
výše pokut jsou ale ur$eny i pro p ípady, že
na d evinách je proveden zásah, "který zp'sobí podstatné a trvalé snížení jejich ekologických a estetických funkcí nebo bezprost edn
$i následn zp'sobí jejich odum ení". V povolení o kácení se ukládá povinnost provést
náhradní výsadbu. Pokud není tato povinnost
uložena (nap . bude-li vykácené místo zastav no), je ten, kdo kácel, povinen zaplatit do
rozpo$tu obce odvod, která jej použije ke
zlepšení životního prost edí.
OdrEdy révy pro výrobu vína
Vina ská komise RR ZS
Vina ská komise (ZS uvádí v souladu se
svým programem osv tové $innosti pro pot ebu zahrádká ' a za$ínajících drobných vina '
aktualizovaný seznam odr'd vinné révy, ze
kterých je dovoleno vyráb7t jednak jakostní
víno stanovené oblasti a jednak zemské
víno.
Seznam odrEd, ze kterých je dovoleno
vyráb7t jakostní víno stanovené oblasti:
Bílé moštové odrEdy
OdrEda
Synonymum
Aurelius
D vín
Chardonnay
Irsai Oliver
Kerner
Lena
Malverina
Muškát moravský
MOPR
Muškát Ottonel
Muscat Ottonel
Müller Thurgau
Rivaner
Neuburské
Neuburger
Pálava
83
Rulandské bílé
Rulandské šedé
Ryzlink rýnský
Ryzlink vlašský
Sauvignon
Sylvánské zelené
Tramín $ervený
Veltlínské $rv. rané
Veltlínské zelené
Veritas
Pinot blanc
Pinot gris
Rheinriesling, Riesling
Welschriesling
Sauvignon blanc
Sylvánské,
Grüner Silvaner
Tramín, Gewürztraminer
Malvasier, Malvasia
Grüner Veltliner
-
Modré moštové odrEdy
OdrEda
Synonymum
Agn
Alibernet
André
Ariana
Cabernet Moravia
Cabernet Sauvignon Frankovka
Lemberger,
Blaufränkisch
Merlot
Modrý Portugal
Blauer Portugieser,
Portugieser Blau
Neronet
Rulandské modré
Pinot noir
Svatovav inecké
Saint Laurent
Zweigeltrebe
Seznam odrEd, ze kterých je dovoleno
vyráb7t zemské víno
OdrEda
Synonymum
Blauburger
Bouvier'v hrozen
(abaBská perla
(ervenošpi$ák
Damascenka
Leánka
Dív$í hrozen
Chenin blanc
Jakubské
Kadarka modrá
Steinschiller
Kamenor'žák bílý
Malbec
Malingre
Modrý Janek
Muškát žlutý
Ortlíbské žluté
Ortliebské žluté
Portugalské bílé
84
Prachttraube
Ryzlink buketový
Sauvignon šedý
Sémillon
Sylvánské $ervené
Syrah
Vetlínské $ervenobílé
Viognier
Sauvignon gris
Shiraz
-ZS a e-mail
Ing. Miloš Kožešník
správce www.zahradkari.cz
(ZS pro své $leny pravideln vydává V stník, který p ináší adu aktuálních informací
o $innosti Svazu, o výsledcích hospoda ení,
o zm nách zákon', o ú$etnictví a mnohé
další informace. V stník je zasílán na každou
ZO k rukám funkcioná '.
Bohužel stále se zvyšující náklady na tisk
a distribuci V stníku p isp ly v posledních
letech ke snížení po$tu vydání z p'vodních 4
na 2 b hem roku. Do budoucna se dokonce
zvažují jiné formy poskytování informací
$len'm, které by mohly V stník v klasické
tišt né podob z$ásti nebo zcela nahradit.
Jednou z možností je zasílání informací
daleko rychleji, prost ednictvím e-mailu po
internetu. Toto ešení má doposud jen jediný,
ale vskutku zásadní problém - nedostatek
$len' ochotných poskytnout pro svou ZO
vlastní e-mailovou adresu k ob$asné komunikaci s územní radou a úst edím Svazu.
Obracíme se proto na Vás, kte í e-mailovou
poštu b žn používáte, pomozte své ZO
a nabídn te možnost ob$asného p ijmutí $i
odeslání elektronické pošty. Snížíte tak náklady Svazu a p isp jete ke zrychlení p edávání
informací. K zavedení e-mailové adresy vaší
ZO do adresá e sta$í navštívit webové stránky Svazu www.zahradkari.cz a vyplnit malý
formulá , který najdete v rubrice (ZS - formulá e. P ed jeho vypln ním se však dohodn te
na své ZO, abyste používali nejlépe jen jednu
adresu.
V íme, že i p es po$áte$ní problémy se
e-mailová korespondence a zasílání informací
prost ednictvím internetu stane pro Svaz
b žnou záležitostí.
Zahrádká ský sortiment ovocných
rostlin - aktualizace
Ovocná ská komise
ZS
Ovocná ská komise vypracovala ve spolupráci s našimi p edními specialisty v roce
1999 pro pot ebu $len' (ZS p ehled zahrádká ského sortimentu ovocných rostlin, jehož
formu zp ístupnila v p íloze svazového V stníku $.3/1999. Po p ti letech provedla komise
op t ve spolupráci s profesionály v oboru
aktualizaci tohoto materiálu vy azením restringovaných odr'd a za azením nových registrovaných odr'd. Tento materiál si neklade za
úkol nahrazovat pomologickou literaturu,
které je na trhu a ve ve ejných knihovnách
dostatek, ale krátkou a p ehlednou formou
chce p isp t jako pohotovostní zdroj nejd'ležitšjších informací pro práci na zahrádce.
V p ehledu je použito $íselné a zkratkové
symboliky, která je uvedena níže. Základ tvo í
p stitelské zóny, které jsou v materiálu specifikovány pro skupinu jádrovin, peckovin,
drobného ovoce a zvláš@ pro teplomilné druhy
v$etn vinné révy. V p ípad p stování vinné
révy v p íznivých mikroklimatických podmínkách (u zdi domu apod.) je možno na základ
p ehodnocení konkretních podmínek použít
i p stitelskou zónu o 1 stupeB vyšší ve srovnání s b žným standardem.
Zóna - jádroviny, peckoviny, drobné ovoce:
1. Do 300 m n.v.
2. 300 - 450 m n.v.
3. 450 - 600 m n.v.
4. Nad 600 m n.v. - nevh. Pro p stování
v tšiny druh'.
Ostatní hodnocené parametry jsou uvedeny
vždy pod p íslušnými tabulkami.
Jablon7
OdrEda
zóna
Daria
Delicia
Discovery
Hana
James Griewe DR
Julia
Mantet
Mio
Nela
Pr'svitné letní
Primula
2
1,2,3
2,3
2,3,4
1,2,3
1,2
1,2
1,2
1,2
2,3,4
1,2,3
Red Jonaprince
Desert
Diadem
Delen
Dolores
Doris
Dulcit
Vanda
Vitan
Wealthy DR
Zlatava
1,2
2
1,2
1,2
1,2,3
2
2
2,3,4
1,2,3
3,4
2,3
Angold
Aneta
Auralia
1,2,3
2,3,4
2,3
význam
Letní
2
2
2
2
1
2
2
2
2
2
2
Podzimní
2
2
2
2
2
2
3
2
2
1
3
Zimní
1
2
2
vhodná podnož
strup.
padlí
M9, MM106
M9, MM106
M9
M9, MM106
M9, MM106
M9 - A2
M9, MM106
M9, MM106
M9, MM106
M1, M11
E, F, M9
2
2
2
0
2
1
3
1
0
2
0
2
1
1
1
3
1
2
1
1
3
2
E, H, M9, M26
M9, A2
M9, A2
M9, H, MM106
E, M9, M26
M9 - A2
M7 - MM106
M9 - M7
E, F, M9
M7 - A2
E, H, M9, M26
3
1
2
2
0
2
2
0
1
1
2
3
1
1
2
2
1
1
1
1
1
2
M9, A2
M9, A2
M9, A2
1
0
1
2
1
2
85
OdrEda
Biogolden
Blaník
Bláhovo oranžové
Bohemia
Boskoopské
Dantes
Degas
Delica
Delvit
Delor
Denár
Diamant
Dione
Domino
Dublet
Durit
Elstar
Florina
Gala
Gold Bohemia
Goldstar
Idared
Jarka
Jonagold
Jonagored
Jonalord
Lipno
Lord Lambourne R
Lotos
Melodie
Melrose
Ontario
Otava
Rajka
Rosana
Rubimeg
Rubín
Rubinstep
Rubinola
Selena
Sparjon
Šampion, Š.Red
Topaz
Vesna
Zvonkové
významnost odrEdy
1 - významná
2 - st edn významná
3 - omezený význam
86
zóna
význam
vhodná podnož
strup. padlí
1,2
2
H, M26, MM106
0
1
1,2,3
2
H, M9, M26,E
0
2
2,3
1
M4 - M1
2
2
2,3
1
M9, MM106
2
1
2,3
1
M9, MM106
2
1
1,2,3
1
E,F,H,M9,M26
0
2
1,2
2
F,G,M27
1
2
1,2
3
M9, A2
2
1
2
3
M9, MM106
2
1
2,3
2
M9 - A2
2
1
2,3,4
1
M7 - MM106
1
1
1,2
2
E,H,M26,MM106
2
2
2,3
2-3
M9 - MM106
2
1
2,3
2
M9
2
1
2,3
2
M9 - MM106
1
1
1,2,3
2
G,E,M9
0
1
1,2
2
M9
3
2
1,2
2
M9
0
2
1
2
M9
2
2
1,2,3
1
E,H,F,A
2
1
1,2
2
M9 - A2
0
1
1,2
1
M7 - A2
3
3
1,2
2
A2
2
1
1,2
1
MM106
2
2
1,2
1
E,F,A,M9
3
3
2,3
2
M7,A2
1
2
2,3
1-2
E,F,M9
0
2
2,3
1
M4, M1
2
1
2,3
2
M9
0
3
1,2,3
1
M7, MM106
0
1
1,2
1
M9
1
2
2,3
2
M9 - MM106
2
2
1,2
2
M9 - M7
0
2
2,3
1
M9, E
0
1
2,3
1
M7, A2
0
1
1,2,3
1
E, M9, M26
1-2
1
2,3
1
M9, MM106
2
1
1,2
2
G, E, M9
2
2
1,2,3
1-2
M9 - M7
0
1
1,2,3
1
MM106
0
1
2,3
2
M9 - MM106
1
2
2,3
1
M9 - A2
2
2
1,2
1
M9 - MM106
0
1
1,2
2
M9 - MM106
0
1
2,3
1
M9 - A2
2
1
citlivost ke strupovitostí
citlivost k padlí
0 = rezistentní
1 = odolná
1 = odolná
2 = st edn náchylná
2 = st edn náchylná
3 = náchylná
3 = náchylná
Slivon7
Hrušn7
OdrEda
zóna
význam
vzrEst
odol. str.
2
2
1
2
1
2
1
2
1
2
2
1
3
2
2
2
2
1
2
1
1
1
2
2
1
1
1
1
2
1
2
1
2
2
2
3
2
2
3
3
2
2
1
1
1-2
2
3
3
3
1
2
1
1
1
1
2
2
Letní
Alfa
Alice
Clappova
(ervencová
Isolda
Laura
Milada
Radana
Williamsova $., R
1,2
1,2,3
1,2
1,2
1,2,3
1,2
1,2,3
1,2
1,2
Boscova lahvice
Hardyho
Charneuská
Karina
Konference
Manon
Monika
Morava
Nitra
Vila
1
1,2
2,3
1,2
1,2,3
1,2
1,2
1,2
1,2
1,2
Podzimní
Amfora
Astra
Beta
Blanka
Bodra
Bohemica
David
Decora
Delta
Dicolor
Dita
Erika
General Leclerc
Jana
Jizera
Lucasova
Milka
Nela
Vladka
Vonka
významnost odrEdy
1 - významná
2 - st edn významná
3 - omezený význam
Zimní
1,2
1,2
1,2
1,2
1,2
1,2
1,2
1,2,3
1,2
1,2
1,2
1,2
1,2
1,2,3
1,2,3
2,3
1,2,3
1,2,3
1,2
1,2
vzrEstnost
1 - vzr'stná
2 - st edn vzr'stná
3 - málo vzr'stná
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
1
2
1
2
2
1
2
2
1
2
1
2
1
2
1
1
2
1
1
2
1
2
3
2
2
2
1
2-3
1
2-3
2
2
2
2
1
3
2
1
2
1
2
2
1
2
2
3
2
citlivost ke strupovitosti
0 = rezistentní
1 = odolná
2 = st edn náchylná
3 = náchylná
OdrEda
zóna
význam
vzrEst
Švestky a pološvestky
(a$anská lepotica
1,2
1
2
Domácí velkoplodá
1,2,3,4
1
2
Gabrovská
1,2,3
2
2
Hamanova švestka
1,2,3
2
2
Stanley
1,2
2
2
Valjevka
1,2,3
2
2
VaBkova
1,2,3
2
2
Wangenheimova
2,3,4
2
1
Hanita
1,2
1
2
Herman
1,2,3
2, 3
2
Jojo
1,2
1
2
Karpatin
1,2
2-3
2
Katinka
1,2
2
3
Top
1,2
1-2
1
Renklody
Althanova
1,2
1
1
Ontario
1,2
2
2
Opál
1,2,3
1
2
Wazonova
1,2
2
2
Zelená
1,2
1
2
Mirabelky
Nancyská
1,2
2
2
opylení
významnost odrEdy vzrEstnost
1 - významná
1 - vzr'stná
1 - samosprašná
2 - st ední význam
2 - st edn vzr'stná 2 - $ást. samospraš.
3 - omezený význam 3 - málo vzr'stná
3 - cizosprašná
opylení
citl. šarce
1
1
2
2
1
1
2
1
1
1
1
3
1
1
1
3*
1
1
1
1
2
2
1
1
0
1
1
1-2
3
1
2
3
3
2
1
1
2
2
2
1
citlivost k šarce
0 - odolná napadení
1 - odolná
2 - st edn odolná
3 - citlivá
*) pouze velkopl. klony
T ešn7
OdrEda
Karešova
Kaštánka
Rivan
Aranka
Burlat
Granát
Kordia
Napoleonova
Sam
T chlovan
Van
Vanda
87
88
zóna
1,2
1,2,3
1,2,3
1,2,3
1,2
1,2
1,2
1,2,3
2,3
1,2
1,2
1,2,3
zrání význam vzrEst
Srdcovky
2
1
2
1
1
2
2
2
Polochrupky
2
1
Chrupky
4
2
6
1
5-6
1
5
2
5
1
5
1
4
1
citlivost
praskání
1
1
2
1
2
1
2
2
2
3
1
2
1
2
2
2
3
3
1
3
2
3
3
1
pozn.
dob h
do tepl.obl
OdrEda
zóna
zrání význam vzrEst
Halka
Horka
Regina
Sylvana
Vilma
zrání
sklizBová zralost
(po$ítáno od 1. t ešBového týdne)
citlivost
pozn.
praskání
1,2,3
6-7
2
1
3
sušší obl
1,2,3
4
2
2
3
velkoplodá
1,2,3
7
2
2
2
nutný opyl
1,2,3
4-5
1
3
2
tm.chrup.
1,2,3
6-7
2
2
1
moniliosa
významnost odrEdy vzrEstnost
citlivost praskání
1 - významná
1 - vzr'stná
1 - odolná
2 - st ed. významná 2 - st edn vzr'stná 2 - st edn citlivá
3 - omezený význam 3 - málo vzr'stná
3 - siln praská
OdrEda
Érdi bqtermq
Favorit
Královna Hortenzie
Meteor Korai
Üjfehértoi fürtös
Vackova
Morela pozdní
zrání
sklizBová zralost
(po$ítáno od 1. t ešBového týdne)
zóna
zrání
význam
vzrEst
citl. praskání
1,2
5
1
2
1
1,2
3
1
2
1
1,2
3
2
1
3
1,2
2
2
2
2
1,2,3
6
1
2
1
2,3,4
4
2
1
3
1,2,3
7-8
1
3
1
významnost odrEdy vzrEstnost
opylení
1 - významná
1 - vzr'stná
1 - samosprašná
2 - st ed. významná
2 - st edn vzr'stná 2 - $ást. samospraš.
3 - omezený význam 3 - málo vzr'stná
3 - cizosprašná
Višn7
MeruQky
OdrEda
zóna
ranost význam náro!nost mrazuvzd.
pozn.
Bergeron
1,2
3
1
2
1-2
Harcot
1,2,3
1-2
2
3
2
Karola
1,2
1
3
2
1-2
citl. prask
Kompakta
2,3
2
3
2
1-2
okraj. obl.
Kráska
1,2
2
3
2
1
ne sucho
Leskora
1,2,3
1
1
3
1
Veecot
1,2,3
2
2
3
1-2
konzerv.
Veharda
2,3
2
2
2
1
Velbora
1,2,3
3
2
2
1-2
i okrajové
Velkopavlovická
1
2
1
2
3
Lerosa
1,2,3
1-2
2
2-3
1
velký plod
Veselka
1,2
1
2-3
2
1
atrakt.plod
Leala
1,2,3
3
3
2
1
nár.na ez
Harlayne
1,2,3
3
1-2
3
1
ranost
náro!nost
zóna
1 - raná
1 - náro$ná
- nutná korekce rozd7lení
2 - st edn náro$ná
1. zóna do 250 m n.v. - teplá 2 - st edn raná
3 - pozdní
3 - nenáro$ná
2. zóna 250 - 350 m n.v.
význam
mrazuvzdornost
- st edn teplá
3. zóna 350 - 450 m n.v.
1 - významná
1 - odolná mrazu
- chrán né polohy
2 - st edn významná
2 - st edn odolná
3 - omezený význam
3 - citlivá na mráz
89
Broskvon7
OdrEda
Cresthaven
Favorita Morettini 3
Harbinger
Martina
Redhaven
Reliance
Sunhaven
Krasava
Michaela
Suncrest
zóna
1,2
1,2,3
1,2,3
2,3
1,2,3
2,3
1,2
1,2,3
1,2
1,2
ranost význam náro!nost mrazuvzd.
pozn.
3
1
2
1-2
plastická
1-2
1
2
1
1
3
2
2
zahrádká .
3
3
2
1
b lomasá
2
1
3
1-2
plastická
2
2
2-3
1
odol.chladu
2
2
2-3
2
i okrajové
2-3
2
2-3
1-2
b lomasá
1-2
2
2
2
atrakt.plod
3
2
2
1
nektarinky
Harco
1
2-3
3
1
2
teplé obl.
ranost
náro!nost
zóna
1 - raná
1 - náro$ná
- nutná korekce rozd7lení
2 - st edn náro$ná
1. zóna do 250 m n.v. - teplá 2 - st edn raná
3 - pozdní
3 - nenáro$ná
2. zóna 250 - 350 m n.v.
význam
mrazuvzdornost
- st edn teplá
3. zóna 350 - 450 m n.v.
1 - významná
1 - odolná mrazu
- chrán né polohy
2 - st edn významná
2 - st edn odolná
3 - omezený význam
3 - citlivá na mráz
O ešák vlašský
OdrEda
Apollo
Jupiter
Lake
Mars
Sychrov
zóna
1
1,2
1,2
1,2,3
1,2,3
OdrEda
Hallská obrovská
Lombardská bílá
Webbova
zóna
1,2,3
1
1,2
opylení
2
3
2
1
1-2
odol. mrazu
pozn.
2-3
1-2
1-2
1
plodný
1
$ervenojádrý
Líska
zóna
1. zóna do 250 m n.v. - teplá
2. zóna 250 - 300 m n.v.
3. zóna 300 - 450 m n.v.
- chrán né polohy
opylení
3
1
2
opylení
1 - samosprašná
2 - $áste$n samosprašná
3 - cizosprašná
odol.mrazu
1-2
1-2
2
odolnost mrazu v kv7tu
1 - odolná mrazu
2 - st edn odolná
3 - náchylná k namrznutí
Rybíz bílý
OdrEda
Blanka
Jantar
Olin
Orion
Viktoria
90
zóna
1,2,3
2,3,4
1,2,3
2,3,4
1,2,3,4
od. mrazu od. sprch. od. antr.
1-2
1-2
1
1
1-2
2
1-2
1-2
1-2
1
1-2
2
1
1
1-2
poznámka
plodná
hodn š@ávy
na víno
atr.hrozen
odol.mrazu
Rybíz !ervený
OdrEda
Detvan
Heinemann'v pozdní
Korál
Losan
Red Lake
Rubigo
Tatran
Trent
Rovada
Kozolupský raný
zóna
1,2,3
1,2,3
2,3,4
2,3,4
1,2
1,2,3,4
1,2,3
2,3
2,3
1,2,3
Angrešt
od. mrazu od. sprch. od. antr.
1-2
1
1-2
1
1
1
1
1
1-2
1
2
1-2
2-3
1-2
2-3
1
1
1-2
2
1-2
1
1-2
1-2
1-2
2
1-2
1-2
1
2
1-2
poznámka
kyselejší
pevn d evo
nižší ke
hodn š@ávy
stálý výnos
atrakt..hrozen
nejran jší
douhý .hrozen
atrakt.hrozny
OdrEda
Rixanta
Rokula
Rolonda
Prima
Captivator
odolnost hn7dému padlí
1 - odolná
2 - st edn odolná
3 - náchylná
zóna
1,2
1,2,3
1,2,3
1,2,3
1,2,3
od. hn. padlí od. antraknoze
1
1-2
1-2
1-2
1
1-2
1
2
1
1-2
odolnost antraknoze
1 - odolná
2 - st edn odolná
3 - náchylná
poznámka
kyselá
pozd.drob.
mén trn'
Jahodník
OdrEda
zóna
Bounty
Dagmar
Dukát
Elsanta
Elvira
Gorella
Pegasus
Induka
Kama
Karmen
Korona
Senga Sengana
Tenira
Vanda
Lesana
Prima
Dita
Florence
Honeoye
Rosie
2,3
2,3,4
1,2,3
1,2,3
1,2
1,2
1,2
1,2,3
1,2,3
1,2
1,2,3
1,2,3
1,2,3
2,3
1,2,3
1,2,3
1,2,3
1,2
1,2,3
1,2,3
Rybíz !erný
OdrEda
Favorit
Otelo
Viola
Démon
Moravia
Titania
Triton
Focus
Ceres
Vebus
Ben Lemod
Ben Connan
odolnost mrazu
v kv7tech
1 - odolná
2 - st edn
3 - náchylná
zóna
od.mrazu od.sprch od.antr.
1,2
3
2
2
1,2
1-2
1-2
1
1,2
2
1-2
1
1,2
2
2
1-2
1,2
1
2
1
1,2,3
1
1
1-2
1,2,3
1
1
1-2
1,2,3
1
1
1-2
1,2,3
1
1
2
1,2,3
1-2
1-2
1-2
1,2,3
1-2
1
2
1,2
1-2
1
1-2
opylení
odolnost
1 - samosprašná
sprchávání
2 - $áste$n samo1 - velmi
sprašná
2 - st edn
3 - cizosprašná
3 - málo odolná
opylení od.hn.padlí
3
2-3
1-2
2-3
1-2
2
1-2
2
1-2
2
1-2
1
1-2
1
1-2
1
1-2
1
1-2
1
1-2
1
1-2
1
odolnost
antraknoze
1 - odolná
2 - st edn odolná
3 - náchylná
Angrešt
OdrEda
Astrid
Bílý nádherný
Citronový ob í
Finál
Chryso
Kompakta
Roman
Šolcova nad je
Triumphant
Zlatý fík
Terno
Matys
Invicta
zóna
1,2,3
1,2,3
1,2,3
1,2,3
1,2,3
1,2,3
1,2,3
1,2
1,2,3
1,2
1,2,3
1,2,3
1,2
od. hn. padlí
2-3
2
2-3
2
2-3
2
2
1-2
1-2
1
2
2
1
od. antraknoze
2
2
1-2
2
2
2
2
1-2
2
2
2
2
1
poznámka
Lidka
Calypso
Evita
Everest
tlustá slupka
konzervár.
Rujana
ranost
1 - raná
2 - st edn raná
3 - pozdní
nách.p ezr
91
92
ranost
význam
jednouplodící
od. botrit.
1-2
1-2
1-2
2
1-2
1-2
2
1
1-2
2
2
1-2
1-2
2
1
1-2
3
1
2
1
1
2
2
2-3
1
1-2
1-2
3
2
1
2
1-2
1
2-3
1-2
2-3
3
2
1
1-2
3
1
1
2
1-2
1
2
1
2-3
2
1-2
2-3
2
2
1-2
2
1-2
1
2
1-2
stáleplodící
1,2,3
R
1
1-2
1,2
R
1-2
1-2
1,2
R
2
1-2
1,2
1
2
1-2
m7sí!ní
1,2,3
M
3
1
význam
odolnost napadení
1 - významná
plísní šedou
2 - st ed. významná
1 - odolná
3 - omezený význam 2 - st edn odolná
3 - náchylná
pozn.
vysoký výnos
st edn odnož.
málo odnož.
málo odnož.
R - remontantní
M - m sí$ní
Maliník
OdrEda
Canby
Granát
Zeva II
Rubín bulharský
Fértodi Zamatos
Ada
Heritage
Medea
Autumn Bliss
Golden Bliss
zóna
vzrEst odnož.
kval.plodu
1,2,3,4
2
2
2
1,2,3,4
1
2
1
1,2,3
2
2
1
1,2,3,4
1-2
1
1-2
1,2,3
2
2
1
Plodící na jednoletém d ev7
1-2
3
2
1
1,2
2
2
2-3
1,2
3
2
1
1,2,3
1
2
1-2
1-2
2
1
pozn.
mén trn'
plodný
žlutoplodý
Ostružiník
OdrEda
Thornfree
Wilson'v raný
Helen
Buckingham Tayberry
vzrEstnost
1 - vzr'stná
2 - st edn vzr'stná
3 - málo vzr'stná
odnožování
1 - siln ji
2 - st edn
3 - slab
zóna
od . mraz.
od. botr.
1,2
3
2-3
1,2,3,4
1
1
1,2
2
2
malinoostružiník
1,2
2
1-2
kvalita plodE
odolnost letorostE
(sumarizace znak': velikost jarním mrazEm
plodenství, chu@ové vlast1 - odolná
nosti a aroma)
2 - st edn odolná
3 - náchylná na namrznutí
1 - velmi kvalitní
odolnost plísni šedé
2 - st edn kvalitní
1 - odolná
3 - málo kvalitní
2 - st edn náchylná k napadení
3 - náchylná k napadení plísní
Réva vinná
OdrEda
Agni
André
Aurelius
D vín
Domina
Dornfelder
Frankovka
Hibernal
Chardonnay
Irsay Oliver
Laurot
Lena
zóna
2
1
1,2
2
2
2
1
2
1
1
1
2,3
ORM
OLMJ
moštové odrEdy
1
3
2
1
2
1
2
1
2
2-3
2
1
1
2
2
1
1
1
2
1
2-3
2
1
1
náPe
náOi
barva bob.
3
2
2
1-2
3
2
3
2
2-3
3
1
2
3
2
2
2
3
3
3
1
2
2
1
3
M
M
B
B
M
M
M
B
B
B
B
B
93
OdrEda
Malverina
Modrý Portugal
Múller Thurgau
Muškát moravský
Muškát Ottonel
Neuburské
Pálava
Rulandské bílé
Rulandské šedé
Ryzlink rýnský
Sauvignon
Svatovav inecké
Sylvánské zel.
Tramín $ervený
Veltlínské $erv. rané
Veltlínské zelené
Vrboska
Veritas
Zweigeltrebe
ORM
OLMJ
náPe
náOi
barva bob.
2
1
1
1
B
2
2-3
2
2
M
2-3
2
3
3
B
1
1-2
2
2
B
1
2
2
2
B
2
2-3
2-3
2
B
2
2-3
2-3
3
B
1-2
2-3
2
2
B
1-2
2-3
2
1-2
B
1
1-2
1-2
1-2
B
3
3
2
3
B
2
2-3
2
2-3
M
2
2-3
2-3
3
B
1
1-2
2
2
B
2
1-2
2-3
2-3
B
2
2
3
3
B
2
2
2
2
B
1
2
3
2
B
1
2
2
2
M
stolní odrEdy
Agat Donskoj
3
1
1
1
2
M
Arkadia
1-2
2-3
2-3
2
3
B
Diamant
1
1-2
1-2
2
2
B
Chrupka bílá
1,2
1-2
1-2
3
2
B
Chrupka $erv.
1,2
1-2
2
3
2
M
Julski bizer
1
1-2
2
1-2
2
B
Krystal
3
1
2
1
1
B
Nero
3
1
1
1
1
M
Olšava
1,2
1-2
1-2
1
1-2
M
Pannónia Kincse
1
2-3
2-3
3
2-3
B
Pola
3
1
1-2
2-3
3
M
Prim
3
1
1
1
1
B
Vitra
1
2
2
2
2-3
M
Vostorg
3
1
2
1
1
B
zóna
náPe - náchylnost odr'dy
1 - teplá do 250 m n.v.
k napadení perenosporou
2 - st . teplá, 250 - 350 m n.v.
1 - odolná,
3 - do 450 m n.v. - chrán né polohy
2 - st edn
3 - náchylná
ORM - odolnost réví k zimním mraz'm
náOi - náchylnost odr'dy
1 - odolná,
2 - st edn , odolná
k napadení oidiem (padlím)
3 - neodolná
1 - odolná,
OLJM - odolnost letorost' k jarním mraz'm 2 - st edn
3 - náchylná
1 - odolná,
Barva plodE
2 - st edn , odolná
3 - neodolná
B - bílá
M - modrá
94
zóna
1
1,2
1,2
1,2
1
1
1
1
1
1
1
1,2
1
1
1,2
1
2,3
2
1,2
Výrazná sleva knih pro ZO a ÚR
-asopis Zahrádká na výstavách
P edstavenstvo v roce 2005 rozhodlo o výrazném snížení cen n kterých starších titul'
vydaných v nakladatelství Kv t. Jejich cena je
nyní stanovena jako kone$ná a nevztahují se
na ní již obvyklé 25 a 30% slevy uplatBované
d íve.
Publikace se slevou je nutné objednat prost ednictvím své ZO nejlépe hromadn . Individuální objednávky $len' musí být pro uplatn ní slevy opat eny razítkem vaší ZO - u objednávek opat ených razítkem ZO (nebo ÚR)
budou slevy poskytovány automaticky.
(asopis Zahrádká stále nabízí všem základním organizacím a územním radám, které
po ádají zahrádká ské výstavy oznámení
o jejich konání ve své pravidelné rubrice.
Informaci o výstav $asopis zve ejBuje v p im eném rozsahu bezplatn . Pro v$asné uve ejn ní je nutné s ohledem na výrobní termíny
$asopisu žádost zaslat zhruba dva m síce
p ed konáním akce. (asopis Zahrádká
sou$asn nabízí vystavujícím organizacím
Svazu možnost doplnit výstavu o starší vydání
$asopisu (tzv. remitendu) pro návšt vníky
poskytované bezplatn , jako dárek.
Remitendu zašleme na vaši adresu sou$asKniha
cena: d íve
nyní
n s propaga$ními materiály $asopisu, nebo@
Rostliny lé$í rostliny
20,10,- hlavním p edpokladem poskytnutí remitendy
Tropy v byt
140,100,- je p im ená propagace $asopisu na výstav .
V roce 2005 dokonce prob hla sout ž, ve
Subtropy v byt
149,100,MeruBky a boskvon .
30,10,- které 10 organizací (ZS propagujících $asoObr. atlas jádrovin
120,60,- pis Zahrádká p i výstavách vyhrálo k ovinoez nebo vysava$ od firmy Homelite. I p esto,
Obr. atlas peckovin 1
98,50,že pro rok 2006 podobnou akci nep ipravujeObr. atlas peckovin 2
98,50,me, p edpokládáme, že dopln ní výstavy
Masožravé rostliny
55,35,- o remitendu bude pro návšt vníky jist vítaPokojová bonsai
80,50,- ným zpest ením, a že ve výsledku povede do
Štíhlá v etena
56,25,- budoucna ke zvýšení návšt vnosti výstav.
P ejeme Vám, aby se vaše výstavy návšt vU n kterých titul' jde o doprodej skladoník'm vždy líbily a aby se remitenda spole$n
vých zásob, a tak nezaru$uje vykrytí pozd js možností p edplatit si $asopis stala jejich
ších objednávek.
samoz ejmou sou$ástí. V íme, že to bude
Objednávky zasílejte p ímo na:
výhodné jak pro Vás, tak pro $asopis.
Nakladatelství Kv t, Rokycanova 15,
Redakce "asopisu Zahrádká ,
130 00 Praha - Žižkov
Rokycanova 15, 130 00 Praha 3
Vážení p átelé,
stalo se již tém tradicí, že se vám na p elomu roku dostává do rukou nová Rukov W
zahrádká e. I tentokráte Rukov W obsahuje
odborné 9lánky, které vám mají pomoci p i
9astých problémech na zahrádkách. P i výb ru 9lánk+ jsme tradi9n vycházeli z nej9ast jších dotaz+ v naší odborné poradn a zárove* jsme n které zvláštní, ale p itom zajímavé
dotazy vybrali vždy do úvodu jednotlivých
kapitol. Doufáme, že se vám bude letošní
Rukov W líbit, je op t sestavena podle ro9ních
období tak, aby vás mohla, alespo* 9áste9n ,
provázet po celý rok. Tradi9ní sou9ástí Rukov ti se staly popisy nových odr+d, které by
m ly p isp t k snazšímu výb ru p i nové
výsadb , s jejich uve ej*ováním po9ítáme
i do budoucna. Stále se snažíme informovat
o zm nách v povolených p ípravcích na ochranu rostlin, tentokráte jen jedním komplexním 9lánkem, ale na p íšt po9ítáme s obsáhlejší informací v podob zjednodušené metodiky. Nov obsahuje Rukov W i základní
svazové dokumenty, proto byla také rozší ena
o 32 stran, aby se nezm nil její odborný
rozsah. Svazové informace budou do Rukov ti za azovány i v dalších letech, p íští rok
po9ítáme nap . se zve ejn ním nového Osadního ádu upraveného již podle nových majetkových pom r+ v zahrádkových osadách.
D kujeme Vám i za dopisy a podn ty k dalšímu obsahu, jsme za n rádi, zvlášt proto, že
ubylo t ch kritických a objevují se mezi nimi
i velmi dobré nápady - a t šíme se na další.
Redakto i rukov ti
Ing. Josef Nejedlo, Ing. Miloš Kožešník
95
Vedení -eského zahrádká ského svazu up ímn7 d7kuje všem autorEm za
spolupráci na této publikaci. V7 íme, že poskytnuté informace a rady p isp7jí
ke zvýšení odborných dovedností !lenE našeho Svazu.
OBSAH
Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
Zahrádká ské perspektivy 21. století . . . . 2
Zahrádká a stá í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
Stanovy (ZS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
Jednací a volební ád orgán' svazu . . . 11
Zahrádká i a územní plány
statutárních m st . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
Ovocná ská komise (ZS . . . . . . . . . . . . 17
Komise životního prost edí
a ochrany p írody . . . . . . . . . . . . . . . . 18
Práce Komise odborné výchovy (ZS . . 19
NáplB $innosti vina ské komise
v novém funk$ním období . . . . . . . . . . 19
(eský zahrádká ský svaz
a mezinárodní spolupráce . . . . . . . . . . 20
Kaktusá i v (ZS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
Ohlédnutí vina e za letošním rokem . . . 22
JARO
Fólie v praxi na zahrad . . . . . . . . . . . . 23
Taky jste se pokusili vyp stovat
v byt mango? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26
Registrované novinky odr'd jabloní . . . 29
Nové odr'dy rybízu . . . . . . . . . . . . . . . . 32
Nedostatek vápníku a vápn ní . . . . . . . 34
PivoBky na zahrádce . . . . . . . . . . . . . . . 35
Pokryvné r'že . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37
Kv ty 2006 v Lysé nad Labem . . . . . . . 38
LÉTO
Réva ve skleníku . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39
Cesty zahrádká e do rádia . . . . . . . . . . 41
Lah'dka v sortimentu našich brambor . 42
Bez $erný, rostlina op vovaná i proklínaná 42
Hnojivá zálivka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44
Co dokáže strom a zahrada . . . . . . . . . 45
Toxické látky
- oprávn ná $i p ehnaná obava . . . . . . 47
P stování moštových odr'd vinné révy
v okrajových oblastech . . . . . . . . . . . . 51
PODZIM
Réva stoupá z nížin . . . . . . . . . . . . . . . . 55
Málo známá, ale cenná cibule zimní
neboli se$ka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58
P stování angreštu v podmínkách vyššího
výskytu hn dého padlí angreštového . 58
Prima - nová rezistentní odr'da angreštu 60
Kam pat í miniaturní r'že . . . . . . . . . . . 60
Zm ny v registraci p ípravk'
na ochranu rostlin po vstupu do EU . . 63
Nov registrované odr'dy
peckového ovoce . . . . . . . . . . . . . . . . 65
ZIMA
Puchrovitost slivon . . . . . . . . . . . . . . . . 73
Novinky v registraci odr'd hrušní . . . . . 74
Jak pe$ovat o cibuloviny
v $ase vegeta$ního klidu . . . . . . . . . . . 75
P stujeme pepino 'Gold' . . . . . . . . . . . . 77
Dutiny strom' a jejich ošet ení . . . . . . . 77
Váno$ní dekorace . . . . . . . . . . . . . . . . . 79
Impregnace d eva pro použití v zahrádce 81
Je t eba ke kácení strom' povolení? . . 83
Odr'dy révy pro výrobu vína . . . . . . . . . 83
(ZS a e-mail . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84
Zahrádká ský sortiment
ovocných rostlin - aktualizace . . . . . . . 85
Výrazná sleva knih pro ZO a ÚR . . . . . . 95
(asopis Zahrádká na výstavách . . . . . 95
Rukov7W zahrádká e 2006
Vydal -eský zahrádká ský svaz v roce 2005
v nakladatelství KV]T, Rokycanova 15, 130 00 Praha 3,
jako ú$elovou publikaci pro své $leny v rámci $lenského p ísp vku. Neprodejné.
Z p ísp7vkE autorE sestavil Ing. Josef Nejedlo.
Odpov dný redaktor Ing. Josef Nejedlo, technický redaktor Ing. Miloš Kožešník.
Obálka - foto 1. str. Lukáš Kožešník, foto 4. str. auto i $lánk'.
Sazba a grafická úprava - Ing. Miloš Kožešník.
Tisk - tiskárna Vltava-Labe-Press, a.s. Praha Uh ín ves.