Vytvoření protektorátu Böhmen und Mähren Poslední měsíce míru

Vytvoření protektorátu Böhmen und Mähren
Oddělení Slovenska
- Hitler podporuje separatismus HSĽS, slibuje Slovensku hospodářskou pomoc při odtržení Slovensku, vyhrožuje, že Slovensko
podlehne Maďarsku a Německo mu nepomůže
- „BUĎ SE ODTRHNETE, NEBO VÁS NECHÁME MAĎARŮM!“
- leden 1939 - ministr Slovenské vlády Vojtěch Tuka posílá Hitlerovi telegram: „Vkládám osud Mého národa do Vašich rukou, mein
Führer. Můj národ čeká na Vaše osvobození.“
- únor 1939 . . - Tuka v čele Slovenské delegace přijat u Hitlera
- 11.3.1939 . . - Československá vláda vyhlašuje na Slovensku výjimečný stav, snaží se zabránit
. . . . . . . . . . . . odtržení Slovenska
. . . . . . . . . .. - sesazena Tisova vláda (Tiso, kněz, odešel na svou faru v Bánovcích nad Bebravou)
. . . . . . . . . .. - jmenována nová vláda v čele se Sidorem - snaha oddálit odtržení
- 13.3.1939 . . - na pozvání Hitlera odjíždí Tiso do Berlína, kde dostává ultimatum
. . . . . . . . . . . . (buď odtržení, nebo Maďaři)
- 14.3.1939 . . - Slovenský sněm vyhlásil Slovenskou republiku (pod záštitou Německa)
. . . . . . . . . .. - zbytek Podkarpatské Ukrajiny zabrali Maďaři
Vytvoření Protektorátu Böhmen und Mähren
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
noc z 14. na 15.3.1939
. . . . . . . - Hácha se na svou žádost setkal s Hitlerem v Berlíně, doprovázen Chalkovským
. . . . . . . . (český velvyslanec v Německu)
. . . . . . . - Hitler jim řekl, že dal rozkaz o připojení Čech k Říši
. . . . . . . - pod psychickým nátlakem, Hácha záchvat (Hitler ho honil po místnosti s prohlášením,
. . . . . . . . které měl Hácha podepsat)
. . . . . . . => Hácha podepsal prohlášení Československé a Německé vlády
. . . . . . . . . . . . . . . - Československá vláda souhlasí s okupací
. . . . . . . . . . . . . . . - Čechy samy žádají, aby je Německo okupovalo
15.3.1939 Hácha telefonicky informuje vládu, žádá o nekladení odporu
. . . . . . . - 4:00 - vláda prohlášení přijala
. . . . . . . - ráno začíná okupace
16.3.1939 - vydán výnos o zřízení protektorátu Böhmen und Mähren
. . . . . . . - postavení kolonie
Poslední měsíce míru
- naplněny diplomatickou činností Británie, Francie a SSSR
- výsledky jednání: červenec 1939 delegace Francie a Británie do Moskvy
- jednání nepřineslo žádný výsledek
- hlavním důvodem bylo, že záp. delegáti neměli žádné pravomoce
- obě strany prováděly tajné sondace v Německu (není-li možná dohoda)
- 21.srpna - jednání přerušena
- 22.srpna do Moskvy přiletěl německý ministr zahraničí Ribentrop
- 23.srpna společně s Motolovovem podepsal pakt o neútočení na příštích 10 let
=> způsobilo šok západu (zdálo se být nemožné)
- SSSR - snaha oddálit útok, připravit se
- Německo - jistota, že nebude válčit na dvou frontách
- doplněn tajnými dodatky - obsahovaly tajnou dohodu o rozdělení sfér vlivu v Pobaltí, Finsku, Polsku, Rumunsku
- 25.srpna po podepsání paktu o neútočení Británie a Francie podepsaly smlouvu s Polskem o vzájemné pomoci v případě napadení
(domnívali se, že bude uzavřen „druhý Mnichov“)
- trochu ustoupí, Německo se uklidní
- Německo dávalo najevo, že neskončilo (anektovalo různá území, ...)
První fáze války (1939 - 1941)
1.9.1939, 4:45 Německo přepadlo Polsko po předchozím incidentu v Hlivicích (fingované)
- začalo s Blitzkrieg
- plán Fall Weiß
3.září 1939 Francie a Británie vypověděly Německu válku - obsazena Maginotova linie (100 francouzských + 10 britských divizí)
- proti nim stálo 30 německých divizí
- Francie a Británie však zahájily tzv. „podivnou válku“
- nic nedělali, neútočili
- doufali v dohodu
17.září 1939 SSSR obsadil východní část Polska (podle tajných dodatků dohody)
- až k Visle
- - hranice na Clurzonově linii (vznikala od 1919)
- později se Polská hranice ale v důsledku polské intervence posunula dále na východ
- 27.září 1939 Polsko kapitulovalo
rozděleno na 3 části:
- východní část se stala součástí SSSR
- - západní část se stala součástí Říše, probíhala zde germanizace (příchod německých obyvatel, poněmčování)
- střední část byla nazývána „generálním gouvermentem“, centrum se nacházelo v Krakowě
bylo vnímáno jako kolonie, zdroj levné pracovní síly
- 28.září 1939 byla podepsána další tajná smlouva smlouva mezi SSSR a Německem o přátelství a hranicích
Politika SSSR
- směřovala ke zlepšení mezinárodní situace k SSSR
- připojeno území Besarábie, Severní Bukoviny (od Rumunska)
1940 - převraty v Estonsku, Lotyšsku (prosovětské převraty), vnější pomoc SSSR
- - připojeny k Sovětskému svazu
30.listopadu 1939 - březen 1940
SOVĚTSKO - FINSKÁ VÁLKA („zimní válka“)
- Finsko odmítlo požadavek SSSR na výměnu území u Leningradu za Karelskou šíji
- Sovětský svaz chtěl poloostrov Hankö (snaha zřídit námořní vojenskou základnu)
- zpočátku - SSSR bojoval proti Finské hranici (Manerhaimova linie)
- => SSSR velké ztráty (Finsko dostalo finanční pomoc ze západu)
prosinec 1939
- Sovětský svaz vyloučen ze Společnosti Národů
- válka skončila vítězstvím SSSR, dosažení původních požadavků
- 1941 - SSSR uzavřel pakt o neútočení s Japonskem
Německý útok na Západ
9. 4. 1940
začalo Skandinávské tažení
během prvního dne obsazeno Dánsko, okupováno Norsko (důležité přístavy pro vedení ponorkové války, pro chystaný útok proti
- Británii)
- v Norsku dosazena kolaborantská (profašistická) vláda v čele s Vidkunem Quislingem
20. 5. 1940
porušena neutralita Beneluxu
- Němci obešli Maginotovu linii přes Ardeny (přes lesy - nepředpokládalo se)
- - - rozštěpena Francouzská armáda
- Němci obsadili přístav Dunkerque (evakuace Britů), drželi jej až do května 1945
22.6.1940
Francie kapitulovala v železničním vagóně v Compiégne (jako Německo v první světové válce)
- většina území na severu a severozápadě okupována
ve zbytku (hlavně v jižní Francii) vytvořena loutková vláda pod Německou patronací
- centrum ve Vichy [Viši] „Vichystická vláda“
- - - v čele vlády maršál Petain [Petén]
- likvidace parlamentarismu, demokracie, uplatňovány rasové (protižidovské) zákony
10.5.1940
závažná změna v Anglii:
nový premiér Winston Churchill (místo Chamberlaina)
- odmítá appeasement
při prvním projevu: „Neslibuji Vám nic než krev, slzy a pot. Čeká nás nejtěžší zkouška, před námi jsou dlouhé měsíce bojů a
utrpení.“
-
Hitler z pozice síly (po kapitulaci Francie mělo Německo téměř celý ekonomický i vojenský potenciál Evropy) nabízí Britům
jednání. To je však pro Británii nepřijatelné (jako by už byla poražena), Churchill odmítá, a prohlašuje, že chce nacismus zničit.
podzim 1940
Hitler připravuje plán invaze (vylodění) v Británii („Seelöwe“ - v překladu „Lvoun“)
- předpokládá ovládnutí letového prostoru Anglie
- - letadla = nejúčinnější zbraně
- srpen - říjen 1940
letecká bitva o Anglii
- Němci použili kobercová bombardování v Británii
- zničeno město Coventry
- hlavními cíly byly továrny, železniční spoje, města
- důležitou roli sehrála radiolokační síť (nad celým anglickým vzdušným prostorem) - více o radaru
- proti Němcům také Češi - RAF (310., 312. stíhací peruť; nejlepší letci: Frant. František, Frant. Fajtl)
- první neúspěch Němců (zničeno 1700 německých letadel; asi 900 anglických)
=> nemohla být uskutečněna invaze
- nálety pokračovaly až do konce května 1941
-
27.9.1940 Německo, Itálie a Japonsko podepsaly „Pakt tří“ (proti UK, USA) na podzim 1940 se k OSE přidalo i Maďarsko, Rumunsko,
Bulharsko, Slovensko, Finsko
duben 1941
Itálie za pomoci Němců dobyla Jugoslávii a Řecko
- Srbsko okupováno (silný partyzánský odboj proti fašismu)
v Chorvatsku vytvořen kolaborantský režim (s Německem)
- - silná fašistická organizace Ustašovci (podnikli také atentát na Jugoslávského krále ve Francii)
- v čele režimu: Pavelič
léto 1940
Itálie v Severní Africe (za pomoci něm. oddílů Afrikakorps)
- vycvičené pro boj v poušti
- - v čele: gen. Rommel („liška pouště“)
- 1941 Italové ztratili Habeš (dobyta Brity)
USA
- stále politika izolacionismu
- materiálně podporovaly Británii a její spojence (na základě zákona z března 1941 „Lend and Lease Act“) => bezúročná půjčka
- konvoje lodí z USA do Británie se stávaly častým cílem německých ponorek
Druhá fáze války (1941 - 1943)
- spojena s útokem na východ
22. června 1941
- začíná uskutečňování plánu Barbarossa (útok proti SSSR) - „Drang nach Osten“
- útok začal bez vyhlášení války na frontě od Severního Ledového Oceánu až k Černému moři
- na straně Němců také Maďaři, Italové, Slováci, Rumuni a Bulhaři
- Německo začalo s Blitzkrieg - obsazena Ukrajina, Bělorusko, Pobaltí
Stalin podcenil zprávy o chystaném útoku Německa (tvrdil,že jde o provokaci, aby válku začal on)
- - důvěřoval v pakt o neútočení
útok ukázal nedostatky v ruské armádě (výzbroj, oslabení politickými procesy 37 - 38)
- - popravena asi třetina zkušených důstojníků
30. června 1941
vznikl státní výbor obrany (v čele se Stalinem)
- měl nejvyšší pravomoc v zemi
organizoval obranu na třech frontách (SZ, Z, JZ)
- - SZ (Rokossovský), Z (Žukov), JZ (Jeremenko)
- organizoval evakuaci obyvatel a zařízení průmyslových závodů
- přechod průmyslové výroby na válečnou výrobu
- organizoval partyzánský boj
=>
velká vlastenecká válka (první vlastenecká válka - za Napoleona)
Němci vytvořili zvláštní ministerstvo pro východ (v čele stál Alfred Rosenberg)
- - v dobytých oblastech uplatňovali rasové zákony
- červenec 1941 - útok proti Leningradu
- září 1941
- Leningrad obklíčen (900ti denní blokáda Leningradu)
- bez zásobování (jen v zimě přes Ladošské jezero)
(blokáda porušena a obnoveno železniční spojení až v lednu 1943)
do zajetí padly jednotky generála Vlasova (ten ze zajatců zorganizoval Ruskou osvobozeneckou armádu (POA), snažil se potlačit
partyzánské hnutí v SSSR)
= zrádci
podzim 1941
- boje na Ukrajině, dobyt Kyjev
boje na Krymu (proti Moskvě)
- Moskva cílem nacistického útoku
- Hitler prohlašoval: „příští vojenskou přehlídku na Rudém náměstí povedu já“
prosinec 1941
Němci se dostali 50 km od Moskvy, tam byl jejich postup zastaven
- nebyli připraveni na zimu (nedostatek zimního oblečení), mnoho vojáků umrzlo
- obtížný postup též za mokra (ruské silnice neměly zpevněný povrch, všude bláto - špatné pro těžkou techniku)
-
první neúspěch Němců při východním tažení (mělo to morální význam)
- - obrat i v mysli samotných Němců (v Německu se pořádaly sběry kabátů a teplého oblečení - pomoc vojákům na ruské frontě)
Hitler hovořil o „tažení proti komunismu“ (aby získal velmoce na svou stranu)
- - ale postoj velmocí byl jiný, než Hitler předpokládal
22. června 1941
Winston Churchill prohlásil Velkou Británii (dále jen UK) za spojence Sovětského svazu
- slíbil společně s USA pomoc SSSR
- začíná velká materiální pomoc Sovětskému Svazu
protiHitlerovská koalice
základem byla Atlantická charta (ze srpna 1941)
- podepsali Churchill a Roosevelt
- v osmi bodech formulovány válečné cíle
- -
- - body: zničení fašismu, právo národů na sebeurčení, zlepšit poválečnou spolupráci
- v září k Atlantické chartě přistoupil také SSSR, => základ pro vytvoření „velké trojky“
roku 1942 podepsalo dalších 26 států („Washingtonská deklarace“)
- => vytvořil se tak základ pro OSN
- USA dodaly do SSSR 500 tanků a 400 letadel (vztahovala se také půjčka „lend and lease act“)
1942 uzavřeny spojenecké smlouvy mezi SSSR, USA a UK
- v okupovaných zemích působí na odboj (občanský i komunistický)
- zároveň stále zůstává nedůvěra
- otázka druhé fronty v Evropě (SSSR chce co nejdříve, západ oddaloval)
- mocenské zájmy po válce => rozdílné
- 1941 - vstup USA do války (válka o Tichomoří)
7. prosince 1941
Japonská letadla zaútočila na tichomořskou základnu USA v Pearl Harbouru (v Havajském souostroví na ostrově Oahu)
- do druhého dne zničena většina Tichomořské flotily a letadel
- konec politiky izolacionismu, vyhlášení války Japonsku (válku vyhlásili i Britové)
- vzniklo tak jedno z nejrozsáhlejších bojišť ve druhé světové válce
cílem Japonců: ovládnout Tichomoří, JV Asii
- - - zpočátku úspěchy (Barma, Malajsie, Filipíny, Indonésie)
- tam zpočátku vítáni jako osvoboditelé od Evropanů (Britové, Francouzi)
- Japonci se ale jen snažili využít hospodářský potenciál okupovaného území
3. - 4. června 1942
- - zastaven postup japonské armády u Midway („bitva letadlových lodí“)
Třetí fáze války = přelom ve 2. sv. válce (1943)
Východní fronta
-
jaro 1942
- Němci připravovali útok na jih Ruska s cílem ovládnout Povolží, Kavkaz (naftová pole)
- pronikli až na sever Kavkazu, nezdařilo se však dosáhnout cíle
- únor 1943, Stalingrad (Volgograd)
- pro Němce to měl být velký úspěch, ale ve skutečnosti to byla katastrofa
- maršál Pankus a 300 000 vojáků bylo obklíčeno, Hitler zakázal kapitulaci => konec
- nepomohly ani „vzdušné mosty“
- 90 000 mužů padlo do zajetí, konec mýtů o neporazitelnosti Německa
- poté SSSR organizoval odboj na celém svém území
léto 1943
odveta u Kurska, Orel
- největší tanková bitva (3000 tanků)
- - vítězství SSSR, ten dále postupuje
- do konce roku 1943 osvobozen Kyjev a část Ukrajiny
Afrika a Středomoří
leden 1943
v Casablance (v Severní Africe) se setkal Churchill s Rooseveltem
- jednali o druhé frontě
- cílem: zabránit SSSR v pronikání do jihovýchodní Evropy a do Evropy vůbec
- - předpokladem bylo ovládnutí JV Evropy a Středomoří (nejprve tedy ovládli severní Afriku)
- spornou oblastí bylo Řecko
- 1942 - úspěch Afrikakorps
podzim 1942
v Severní Africe se vylodila Anglo-Americká vojska
- Angl. - Montgomery; Am. - Eisenhower
- - bitvy v Tobruku, El Alameynu
květen 1943
Montgomery a Eisenhower donutili Itálii a Německo ke kapitulaci
- i zde bojovali Češi (gen. Klapálek), na blízkém východě (v Sýrii) si říkali „krysy pouště“
- - ovládli Severní Afriku (=> i Středomoří), Američané a Britové pokračovali dále
Itálie
červenec 1943
- - spojenci se vylodili na Sicílii (pomáhala jim i mafie)
září 1943 - vylodění v jižní Itálii
- v Itálii převrat, Mussolini svržen (pozván na audienci k ital. králi, tam zajat, uvězněn)
- nová vláda v čele s P. Badogliem uzavřela se spojenci příměří
- - Hitler nechal obsadit Itálii, Italové odzbrojeni
- v Itálii probíhaly do roku 1944 tvrdé boje (zničen i klášter Monte Casino)
- Mussolini na příkaz Hitlera osvobozen, v severní Itálii vytvořil loutkový režim pod patronací Německa (Republika Salo)
- v tomto roce narůstá také partyzánský odboj v SSSR, Jugoslávii, Polsku, Francii i v ČSR
- přelom nastal také v Tichomoří (boj o ostrov Quadalcanal (neúspěch Jap.))
28. listopadu - 1. prosince 1943
představitelé velké trojky se sešli na Teheránské konferenci
- podepsána deklarace o spolupráci ve válce a o míru
- dohodnuto otevření druhé fronty ve Francii v květnu 1944
- zároveň měl SSSR začít ofenzívu na východě cílem spojenců byla bezpodmínečná kapitulace Německa (a domluva, že za 6
měsíců po ukončení války v Evropě zahájí SSSR válku s Japonskem)
Čtvrtá fáze války (1944 - květen 1945)
leden 1944
jaro 1944
léto 1944
- osvobozen Leningrad
- osvobozena Ukrajina
osvobozeno Finsko, Bělorusko, část Polska až k Visle
= nejrychlejší postup sovětské armády
- v Itálii postoupila spojenecká vojska k městu Bologna
6.6.1944 (= Den D)
začíná operace Overlord - vylodění v Normandii
- v čele spojeneckých vojsk (2 miliony) Eisenhower, v čele německých vojsk maršál Rommel
- budili dojem, že se vylodí v Calais
- - předtím Angličané dělali průzkumné lety a bombardování Německa
- technická příprava a organizační příprava (= lofistika)
- srpen 1944
- osvobozena Paříž (vytvořena prozatímní vláda v čele Ch. de Gaulle (byl v exilu)
- hnutí odporu = svobodná Francie
10. prosince 1944
- - francouzská prozatímní vláda uzavřela spojeneckou smlouvu se SSSR na 20 let
- spojenci se pak ještě vylodili na Riviéře
- osvobozena Francie, Belgie
září 1944
- spojenci se ocitli v Trevéru
v Německu nastává totální mobilizace
- stále silná propaganda (zprávy o tajné zbrani)
- byly použity raketové střely V1 a V2 [fau ains, fau cvai]
20. července 1944
- - neúspěšný pokus o atentát na Hitlera, účastníci popraveni (Slauffenberg)
-
prosinec 1944
ofenzíva v Ardenách (pokus rozbít západní frontu)
- - zpomalila postup spojenců o 6 týdnů, ale nezastavila, způsobila však obrovské ztráty
- spojencům se pak podařilo prolomit Německé opevnění (Siegfriedova linie)
Postup Rudé armády (RA)
- dostala se až k Visle
1. srpna 1944
- povstání ve Varšavě, vyvoláno nekomunistickým odbojem (bez dohody se sovětskou armádou)
- - povstání se zúčastnila i Lidová armáda (povstání mělo vlastenecký charakter)
- v pozadí moci boje byla snaha předat moc londýnské exilové vládě a vyřadit lublinskou komunistickou armádu
postoj sovětské armády:
- dán politickými záměry; odůvodňován vojensky - (sov. armáda je po postupu vyčerpána)
- sovětská armáda neposkytla pomoc na Stalinův rozkaz („nesmyslné dobrodružství“)
17. září 1944
- dobyto historické centrum Varšavy Praga
- povstání poraženo 2.10.1944 (zahynulo asi 200 000 lidí); Varšava rozbořena
postoj sovětské armády zhoršil vzájemné vztahy mezi Ruskem a Polskem
- 1944 objeveny masové hroby polských důstojníků (4000 - 15000) - KATYN
- názor, že to byla ruská akce (NKVD - tajná organizace)
Jihovýchodní Evropa
-
srpen 1944
- Rudá armáda postoupila na Balkán
- v Rumunsku a Bulharsku padly fašistické vlády (nové boje proti Německu)
29. května 1944
SNP (Slovenské národnie povstanie)
- mělo být kombinováno s postupem Rudé armády
8. září začala karpatsko-dukelská operace (přes Duklu však Rusové přešli až 6. října)
- - - - Rudá armáda + československý armádní sbor
- povstání potlačeno (resp. ustoupilo do hor)
podzim 1944
- - osvobozena Jugoslávie (velkou roli zde hráli partyzáni)
jaro 1945
- osvobozena Albánie a s obtížemi Maďarsko, Rudá armáda se dostala až k Vídni
v Řecku - složitá situace
probíhal zde národně-osvobozenecký boj
- levice (komunisté - ELAS)
- pravice (vojenská skupina ELAM)
- do bojů zde zasáhla britská armáda - potlačila komunistický proud a Řecko zůstalo v zájmové sféře Západu (vliv UK)
Jaltská konference (únor 1945)
- další konference „Velké trojky“)
- probírána koordinace vojenských operací
stanoveny demarkační linie
v Čechách: Karlovy Vary - Plzeň - České Budějovice - dále směr
Linec
- rozdělení sfér vlivu
zdůrazňována stále myšlenka poválečné spolupráce (smrtí Roosevelta v dubnu 1945 a nástupem Harryho Trumana však nastala
změna - Truman na rozdíl od Roosevelta spolupráci neprosazoval)
CÍL:
- porazit Německo (domluveno, že Německo bude rozděleno na 3 + 1 okupační zónu)
do té doby, než bude jistota, že se Německo nestane vojenským státem, bude nad ním stát spojenecká kontrolní rada v Berlíně
(tvořili vrchní velitelé spojeneckých armád: Montgomery, Žukov, Eisenhower, Koenig)
- - placení reparací - ve zboží, v pracovní síle (voj. vězni museli v SSSR pracovat), demontáž zařízení
potrestání válečných zločinců
- - 1945-46 - Norimberské procesy s válečnými zločinci
-
24. dubna 1945, San Francisco
podepsána Charta OSN (zakládací listina)
- - podepsalo ji 51 států (i zástupci ČSR)
otázka Polska
- východní hranice: Curzonova linie - co SSSR obsadil v září 1939, to mu zůstalo
- - - navrhována takto již po 1. světové válce (ale důsledkem polské invaze - změna)
- západní hranice: Odra, Nisa
vstup SSSR do války proti Japonsku
- - za 3 měsíce po ukončení Evropské války (za to SSSR měl dostat Jižní Sachalin, Kurily)
Konec války v Evropě
jaro 1945
spojenci překročili Rýn (nepoškozený most u Remagenu)
- postup rychle do nitra Německa
- 25. dubna se na Labi u města Torgan setkala Americká a Ruská armáda
-
- padl fašistický stát v severní Itálii (Mussolini popraven partyzány - pověšen za nohy)
- Rudá armáda postupuje po celé frontě (osvobozeno Polsko, ČSR, Balkán)
- na území ČSR - armáda Mitte (Schörner) - Němci chtěli z Čech vytvořit svou pevnost
Rudá armáda bojovala na dvou frontách
- - † 144 000 sovětských vojáků (při osvobozování ČSR)
polovina dubna
„Berlínská operace“
- Berlín byl silnou fašistickou pevností (Hitler, 600 000 vojáků), symbolický význam
- - Berlín obklíčen
30. dubna 1945
- Hitler jmenoval svého zástupce adm. Dönitze (ten se snažil uzavřít separátní mír)
Hitler spáchal se svou ženou Evou Braunovou (se kterou se dvě hodiny před svou smrtí oženil) sebevraždu - on se zastřelil, ona
vypila jed
květen 1945
- dobyt Berlín (2. května) (nad troskami Reichstagu - rudý prapor)
povstání v Praze (1. května) (žádný hlavní velitel)
- důležitá role: Česká národní rada (Albert Pražák, Josef Smrkovský (KS))
- v Praze různá vojenská velitelství (angažovali se bývalí důstojníci), např. velitelství Bartoš v Bartolomějské ulici
-
na volání Pražského rozhlasu přišli do Prahy Vlasovci (POA) (6./7. května)
- účastí na Pražském povstání chtěli vykoupit svou vinu
- snažili se podepsat smlouvu o tom, že nejsou zrádci, ale nevyšlo to
- část skončila v Americkém zajetí, část v Ruském (†), Vlasov zemřel
- mnozí z nich se dostali do Ameriky
Němci se snažili dostat se přes Prahu na západ - strach z Rudé armády
- - zničena část staroměstské radnice (dodnes znovu nepostavena)
- 7. května 1945 byla podepsána kapitulace v Remeši (za Německo Jodl)
8. - 9. května 1945
- kapitulační akt opakován v Karlshorstu (na žádost Sovětské strany - něm. Kaitl, rus. Žukov)
- vstoupila v platnost o půlnoci z 8. na 9. května 1945
- 6. května 1945
Američané v Plzni
nejprve chtěli jít do Alpské pevnosti - tam se údajně prováděly pokusy s jadernými zbraněmi; pak chtěli dobýt Prahu, ale
- Eisenhower respektoval dohodu s Antonovem a přenechal Prahu Rusům (a tím i ČSR na dalších 44 let))
9. května 1945
vrcholí pražská operace (začala 6. května)
= přesun Ruské armády z Berlína přes Drážďany do Prahy
- - ráno přijely Ruské tanky
11. - 12. května 1945
- - padly poslední výstřely v ČSR - u Příbrami (11.5. v Milíně a Slivicích; 12.5. Čimelice (Němci × Amer.))
Poslední fáze války (1945)
17. července - 2. srpna 1945
Postupimská konference
(v Postupimi u Berlína)
- sešli se zde zástupci velmocí (v místě Cecilienhoff)
- poslední konference „Velké trojky“
- Stalin, Truman, Churchill (pozd. nahrazen labouristou Attleem)
jednalo se zde o Německu (navazovalo se na Jaltská jednání)
- Německo rozdělit na 3 +1 zónu, utvořit spojeneckou kontrolní radu, i Berlín rozdělit na 3+1 zónu)
- plán úplného rozdělení Německa zamítnut
- Německo má být obnoveno jako demokratický a mírumilovný stát
- přijat program „čtyř D“
- denacifikace (+ potrestání válečných zločinců; SS a GESTAPO označeny za zločinecké organizace)
- demilitarizace (omezení, odzbrojení)
- demonopolizace (rozbití monopolů, které pomohly Hitlerovi k moci)
- demokratizace
- jednalo se o hranicích Německa, o odsunu Němců z ČSR a Polska (Beneš)
-
vznikla rada ministrů zahraničních věcí, která měla připravit mírové smlouvy s poraženými zeměmi (podepsán v Paříži - s Itálií,
Rumunskem, Bulharskem, Finskem a Maďarskem)
- USA
- proběhl úspěšný pokus s atomovou zbraní (v Los Alamos v Novém Mexiku)
- americký prezident se cítil silnější
- na atomové zbrani se podílel Ital Ferni a Němec Oppenhainer
- od 1949 měl atomovou zbraň i Sovětský svaz (50. léta = doba horečného zbrojení)
Porážka Japonska
- 1943 - „skoky z ostrova na ostrov“ (USA zatlačovaly Japonsko)
- 8. srpna 1945 - Sovětský svaz vyhlásil Japonsku válku, o den později operuje na území jižní Číny, v Koreji
-
6. srpna 1945
- útok atomovou zbraní na Hirošimu (bombardér B-29; bomba „Little Boy“)
- zemřelo asi 200 000 lidí, následky až do konce padesátých let
9. srpna 1945
- svržena atomová bomba na Nagasaki (zemřelo 80 000 lidí)
Japonsko i po těchto katastrofách odmítalo kapitulovat
- - císař Hirohito vynutil na vojenském velení souhlas s kapitulací, spolu s tím se vzdal označení Bůh
- 2. září 1945 - na americké lodi Missouri v Tokijském zálivu Japonci podepsali kapitulaci
Výsledky války
-
účast čtyřiceti států, 110 000 000 vojáků
zemřelo 50 miliónů lidí (dle střízlivějších odhadů 40 milionů)
největší ztráty: SSSR (20 mil.), Jugoslávie (1,7 mil.), Polsko (4 mil.)
ČSR - † cca 340 000 lidí
válečné náhrady: 900 mld. US$, celkové škody 4 000 mld US$
válka měla totální charakter (zneužita věda a technika)
rasově motivovaná, vyhlazovací válka („Holocaust“)
celkem zemřelo 7 - 10 milionů Židů
Politické důsledky
- vznikla bipolarita (o dění ve světě rozhodují dvě supervelmoci - SSSR, USA)
- disponovali atomovou bombou, vodíkovou bombou (1952 USA, 1953 SSSR)
vznik dvou mocenských bloků (východ × západ)
- odlišné společenské systémy
- vývoj směřuje od myšlenky jednotného světa (Hitler) ke studené válce
- - studená válka: konfrontace ve všech oblastech života, nedůvěra, nepřátelství
- snaha vyhnout se „ostré“ válce (balancování až na okraji války)
- v roce 1946 Churchill v americkém Fultonu poprvé použil slovo o železné oponě, která rozdělila Evropu
Vytvoření OSN
Na základě Charty Organizace Spojených Národů podepsané v dubnu 1945 v San Francisku byla „mezinárodní organizace na ochranu
míru, garantování sociálního pokroku a lidských práv, jakož i zvyšování blahobytu jednotlivých národů“ na svém prvním valném
shromáždění dne 24. řijna 1945 oficiálně ratifikována. Pět hlavních vítězů druhé světové války (USA, Velká Británie, SSSR, Francie a
Čína) mělo stálé místo v Radě OSN společně s právem veta.