60_mrkvicka_s188-190 122KB Oct 08 2012 04:04:38 PM

Transkript

60_mrkvicka_s188-190 122KB Oct 08 2012 04:04:38 PM
TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY – JEJICH FUNKCE V KRAJIN
Permanent grassland – its function in countryside
Ji í Mrkvi ka, Miloslava Veselá, Martin Ni aj
eská zem d lská univerzita v Praze, Katedra pícniná ství a trávníká ství
Summary: The experiments of the Department of Forage Crops and Grassland Management were conducted in years
1967-1976. The quantity of leaching nitrogen was calculated on the basis of the concentrations and determined
quantities of infiltered water. The high retention ability of the exploited meadow stand was proved in our experiment,
when the annual outflow of nitrate nitrogen did not exceed 7 kg per ha in extreme conditions. The protective function of
hydrosphere can be provided only in a compact meadow stand together with the well-balanced nutrition and
corresponding utilization.
Key words: permanent grassland; ecological functions; leaching of nutrients
Souhrn: Mimoproduk ní funkce travních porost tak p edstavují významný stabiliza ní prvek pro krajinu. Jejich
význam vzr stá s nutným ešením negativního dopadu civilizace na životní prost edí. Pokusy Katedry pícniná ství a
trávníká ství ZU (KPT) v Praze byly založeny v letech 1967-1976. Množství vyplaveného dusíku bylo kalkulováno na
základ koncentrací a zjišt ných objem infiltrované vody. Vysoká reten ní schopnost využívaného lu ního porostu
byla v našem experimentu potvrzena, kdy ro ní úniky nitrátového dusíku do podzemních vod nep esáhly 7 kg z 1 ha
v extrémních podmínkách.
Klí ová slova: trvalé travní porosty; ekologické funkce, vyplavování živin
Úvod
Vstup
eské republiky do Evropské unie
p edpokládá uplatn ní princip trvale udržitelného
rozvoje, tj. ekologického zp sobu hospoda ení, udržení
optimální biodiverzity za p edpokladu dodržení
ekologické únosnosti a p ístupu v hospoda ení ve všech
oblastech lidské innosti. Travní porosty p edstavují ve
st edoevropských podmínkách významný prvek krajiny
i soustavy hospoda ení na p d . Vznik a vývoj travních
porost
je zde podmín n jejich pravidelným
obhospoda ováním a využíváním, bez n hož by se
naprostá v tšina luk a pastvin postupnou sukcesí
p em nila v lesní spole enstva. Tato antropogenní
podmín nost se však netýká pouze existence travinného
biomu, ale i všetranného uplatn ní jeho produk ních
i mimoproduk ních funkcí. Jinými slovy e eno,
nevhodným obhospoda ováním travních porost
m žeme potla it jak jejich produk ní uplatn ní, tak
i jejich ochranné funkce ke genofondu, hydrosfé e i k
atmosfé e. Travní porosty mají vedle svého produk ního
významu celou adu nenahraditelných ekologických
(mimoproduk ních, nezem d lských) funkcí, kterými
ovliv ují celkovou biologickou rovnováhu krajiny.
Soubor t chto funkcí byl dán již jejich vznikem
historických dobách (Mrkvi ka, 1990).
Zvláštní význam mají mimoproduk ní funkce
v podmínkách zvýšených ekologických nárok , zvlášt
v krajinných oblastech, v pásmech hygienické ochrany
vod, v biosferických rezervacích aj. Travní porosty,
z pohledu zachování významných ekologických funkcí,
vyžadují specifické zp soby exploatace, které mají
odpovídat zvláštnostem jednotlivých lokalit a cenóz.
V p evážné v tšin p ípad se jedná o harmonické
slad ní produk ního a mimoproduk ního uplatn ní
188
travních porost , protože pouze využívané plochy
mohou splnit tyto funkce. Travní porosty vynikají nad
ostatními zem d lskými kulturami v ochran p dy
p ed vodní a v trnou erozí. Protierozní funkce travních
porost je zajišt na celoro ním pokryvem p dy, který
zpomaluje odtok srážkové vody a zvyšuje její vsakování.
Travní porosty zajiš ují ochranu p dy v inunda ních
(záplavových) oblastech vodních tok a áste n tak
omezují jejich zanášení a eutrofizaci. Estetická funkce
travních porost se uplat uje v širokém m ítku (vzhled
krajiny aj.). V horských a podhorských oblastech
zajiš ují v makroreliéfu estetický vzhled krajiny porosty
holin, v nížinných polohách pak p irozené louky
v nivách vodních tok . Omezen plní estetickou funkci
r zné trávníky. Hospodá ská a sociální funkce travních
porost
je významná i v sou asné dob , kdy
v okrajových (marginálních) oblastech neustává
vysídlování obyvatelstva. Práv travní porosty, které
v t chto podmínkách tvo í p evážn
p irozené
fytocenózy, p edstavují pro lov ka trvalý zdroj obživy a
možnost jeho existence ve spojení s chovem
hospodá ských zví at. Vodohospodá ská funkce má
životn d ležitý význam, který spo ívá p edevším
v zadržování srážkové vody. V našich podmínkách jsou
vodní zdroje omezené a z území vody odtékají. Infiltrace
deš ových srážek do p d travních porost je vyšší než u
orných p d. Tím je zaru ena p evážn stálá zásoba
podzemní vody, která pozitivn ovliv uje dostatek vody
ve
vodních
tocích
a
vodní
režim
p d
v nejproduktivn jších
oblastech.
Zachování
biodiverzity vhodných druh , jejich
etnosti
v zapojených travních porostech má zásadní význam pro
udržení celkové ochrany prost edí. Pozitivní funkce
vegeta ního pokryvu se projevuje v ovlivn ní
Sborník z konference „Ekologické zem d lství 2007“, 6.-7.2. 2007
podzemního odtoku a ve stabilizaci povrchové vrstvy
p dy (Klimeš, 1996; Mrkvi ka et Veselá, 1997).
Ochranná funkce ve vztahu k hydrosfé e je
umožn na schopností trvalých travních porost vytvá et
p irozený "biologický filtr". Drnová vrstva omezuje
zne išt ní podzemních vod (a tím i vodních zdroj )
r znými chemickými látkami, hnojivy, p edevším nitráty
a chrání je i p ed mechanickým zne išt ním smyvem
minerálních a organických složek p dy (Mrkvi ka et al.,
1994; Piekut et Pawlat, 1996).
Materiál a metody
Experimenty na šesti lu ních stanovištích byly
založeny v pr b hu let 1967 až 1976 se 6 variantami a
ve 4 opakováních. Zjiš uje se zde druhová diverzita,
výnosy, kvalita píce, vybrané p dní ukazatele,
mikrobiální innost a jakost lyzimetrických vod.
Charakteristiku sou asných lokalit podává tab. 1.
Tabulka 1: Stru ná charakteristika pokusných stanoviš
Brief characteristics of experimental sites
Ukazatel
Nadmo ská výška (m)
Pr m rné ro ní srážky (mm)
Pr m rné ro ní teploty (oC)
Hladina podzemní vody (m)
Vodní režim stanovišt
P dní typ
P dní druh (0 - 0,2 m)
pH (KCl)
% Cox
% Nt
Ct / Nt
1. erníkovice
363
617
7,8
0,1 - 0,7
mezofytní - mezohygrofytní
glej
hlinitý
5,0
2,90
0,41
7,07
Stanovišt
2. Senožaty
485
641
7,0
0,3 - 1,0
mezofytní
pseudoglej typický
pís ito-hlinitý
5,1
2,16
0,39
5,54
Výsledky
Porovnáním
výsledk
dlouhodobých
lyzimetrických pokus
katedry pícniná ství a
trávníká ství ZU v Praze u se n využívaných trvalých
porost s údaji našich a zahrani ních autor , zjišt ných
v obdobných pedoklimatických podmínkách, byl
sestaven p ehled ztrát živin vyplavením, který je uveden
v tab. 2.
Z tabulky je z ejmé, že potenciální úniky živin do
hydrosféry jsou pod se n využívanými trvalými
travními porosty p evážn
ádov nižší než ztráty
vyplavením u orných p d.
Tabulka 2: Pr m rné ro ní potenciální vyplavení živin (v kg. ha-1)
Average annual potential leaching of nutrients (in kg/ha)
Prvek
N
Cl
P
K
Na
Ca
Mg
*) údaje KPT
Orné p dy
1,2 – 60,0
10,0 – 60,0
0,3 – 7,1
1,4 – 60,0
3,9 – 10,6
8,7 – 150,0 a více
1,5 – 69,0
Do asné travní porosty
0,7 – 14,0
2,0 – 45,0
0,1 – 0,9
0,8 – 7,2
2,7 – 7,0
12,6 – 60,0
3,8 – 8,0
Trvalé travní porosty*
0,2 – 7,0
1,7 – 27,0
0,1 – 0,9
0,1 – 2,7
0,5 – 6,5
6,7 – 31,0
1,0 – 7,2
Záv r
Vysoká reten ní schopnost využívaného lu ního
porostu byla v našem experimentu potvrzena, kdy ro ní
úniky nitrátového dusíku do podzemních vod nep esáhly
7 kg. ha-1 p i p vodních aplikovaných dávkách
300-400 kg N. ha-1. P evážn se jejich hodnoty
pohybovaly kolem 3 – 5 kg.ha-1. Tato významná
ochranná a komplex ostatních mimoproduk ních funkcí
se n využívaných travních porost tak p edstavuje
významný stabiliza ní prvek pro krajinu. Jejich význam
vzr stá s nutným ešením negativního dopadu civilizace
na životní prost edí. Zde mimoproduk ní funkce
travních porost budou nabývají na významu p ed
hodnotou jejich produkce. Na základ Nitrátové
sm rnice (91/676/EHS) jsou v R vymezeny zranitelné
oblasti z hlediska jejich ohrožení zem d lskou inností.
Proceeding of conference „Organic farming 2007“, 6.-7.2. 2007
189
Pod kování
Práce vznikla za podpory grantu NAZV QF 4062 a Výzkumného zám ru MSM 6046070901.
Použitá literatura
Klimeš, F.: Voda v krajin . Brno, 1996, s.137-141.
Mrkvi ka, J.: Habilita ní práce, VŠZ Praha, 1990, 146 s.
Mrkvi ka, J., Vrzal, J., Velich, J.: Rostlinná Výroba, 40, 1994, s. 1043-1048.
Mrkvi ka, J., Veselá, M.: Rostlinná Výroba, 43, 1997, s. 565-570.
Piekut, K., Pawlat, H.: Nitrates in agricultural ecosystems. ART Olsztyn, 1996, s.291-299.
Adresa autora
Ji í Mrkvi ka
eská zem d lská univerzita v Praze
Katedra pícniná ství a trávníká ství FAPPZ
165 21 Praha 6- Suchdol
190
Tel: 224 383 036
Fax: 234 381 831
e-mail: [email protected]
Sborník z konference „Ekologické zem d lství 2007“, 6.-7.2. 2007

Podobné dokumenty

56_rozsypal_mleko_s175-178 132KB Oct 08 2012 04:04:38 PM

56_rozsypal_mleko_s175-178 132KB Oct 08 2012 04:04:38 PM problémy se zam stnanci (ošet ování zví at a dojení) a zvýšení pracovních náklad (mzdy a povinné pojišt ní). To otevírá podnikatelskou p íležitost pro konven ní producenty mléka, kte í jsou dob e t...

Více

Únor - Borovnice

Únor - Borovnice vlastníci pozemk pod bytovými domy rozlenými na jednotky, kte í nejsou vlastníky žádné z jednotek v dom . Výjimkou je p ípad, kdy je takový pozemek ve vlastnictví státu nebo ve vlastnictví té obce,...

Více

Proč ochranu přírody zajímají traviny

Proč ochranu přírody zajímají traviny rozlohou, kde již bylo původní prostředí přeměněno člověkem na zemědělskou půdu nebo zástavbu, a chráněnou plochou je nejvyšší u travinných porostů mírného pásu, savan a velkých souvislých křovin. ...

Více

Plán péče - Správa CHKO Český ráj

Plán péče - Správa CHKO Český ráj věkových tříd byl v r. 1818 velmi nepříznivý - naprostý nedostatek III. věkové třídy a značný přebytek I. věkové¨třídy. Lesní hospodářský plán z r. 1839 hodnotí situaci věkového složení lesa takto:...

Více

28_capouchova_s82-84 132KB Oct 08 2012 04:04:38 PM

28_capouchova_s82-84 132KB Oct 08 2012 04:04:38 PM Kaukinen, K., Collin, P. (2001): Oats and wheat starch based gluten-free products: two contentious diets in the treatment of coeliac disease. Proc. of 10th Int. Symp. Coeliac Disease, p. 30 Petr, J...

Více

Tomáš Alva Edison

Tomáš Alva Edison synchronizaci zvuku a promítaného filmu (1913), gramofonovou desku (1914), um lý kau uk (1930) a mnoho dalších. V roce 1883 objevil tepelnou emisi, která je fyzikálním základem funkce diody a triod...

Více

1,2-Travinný biom

1,2-Travinný biom  Citelný zásah člověka – živiny, pH, vodní režim, druhové složení

Více