Atény

Komentáře

Transkript

Atény
Athény
1
Athény
Athény
Αθήνα
Parthenón na Akropoli
poloha
souřadnice:
37° 58' s. š., 23° 43' v. d.
nadmořská výška:
70 - 338 m n. m.
stát:
Řecko
provincie:
Attika
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:
427 km²
počet obyvatel:
745,514 (2001)
hustota zalidnění:
6 975 obyv. / km²
správa
starosta:
Nikitas Kaklamanis
oficiální web:
www.cityofathens.gr
[1]
telefonní předvolba: 210
PSČ:
Souřadnice: 37°58′40″ s. š., 23°43′40″ v. d. [2]
10x xx, 11x xx, 120 xx
Athény
2
Athény, česky též Atény, řecky: Αθήνα [aˈθina], jsou hlavní město
Řecka. Rozkládají se na poloostrově Attika poblíž Sarónského zálivu.
S okolními městy, jako je například přístav Pireus, vytvářejí
aglomeraci čítající přes 3 miliony obyvatel.
Historie
Starověk
Související informace lze nalézt také v článku Starověké Athény.
Athénská Akropolis je se svými starověkými
památkami hlavní turistickou atrakcí města
Vznik Athén spadá až do 3. tisíciletí před naším letopočtem. Kolem roku 1400 př. n. l. byl na Akropoli jako první
vybudován královský hrad. Písemně doložené dějiny Athén začínají v 8. století před naším letopočtem. Stát byl
tehdy řízen šlechtou. Během času však získávali do té doby bezprávní rolníci a řemeslníci stále více svobody a
možností spolurozhodování. Ještě předtím, v roce 621 př. n. l. zaznamenal Drakón tehdy platné zákony. Avšak
Drakón stanovil tak přísné tresty za majetkové přečiny, že se staly příslovečnými jako „drakonické“. Tak za pouhou
krádež obilí byl trest smrti. Podstatou Drakontových zákonů bylo rozlišení úmyslného zabití (vražda) a neúmyslného
zabití. V prvním případě se výkon spravedlnosti ponechával na jednotlivých rodech, ve druhém případě výkon
spravedlnosti přecházel na stát, který za neúmyslné zabití stanovoval náhradu (dobytek, otrok).
Významným mezníkem v dějinách Athén byl rok 594/593 př. n. l., kdy byla zavedena Solónova ústava, jež umožnila
všem občanům podílet se na soudní moci. Obyvatelstvo bylo rozděleno podle velikosti majetku do čtyř tříd, z
kterých všechny se mohly zúčastňovat na volbách, ale do úřadů mohli být voleni jen příslušníci prvních dvou tříd
(pentakosiomedimnoi a hippeis). Také zřídil radu čtyř set, takže se rozšířila účast na politické moci pro nové vrstvy
obyvatelstva (obchodníci, řemeslníci).
V roce 547 Peisistratos nastolil osobní vládu - tyranis, za jeho vlády dosáhly Athény významný rozvoj. Začal
budovat chrám na Akropoli, zasvěcený ochranné bohyně Athéně (hekatonpedon - stostopý chrám - měl na délku sto
stop = asi 33 m). Později ho dal přestavět Perikles, na jeho místě vznikl Parthenon.
Vrcholu demokracie dosáhly Athény za vlády Periklovy. V tomto „zlatém období“ v Athénách působil filozof
Sókratés a představitelé antické tragédie jako např. Sofoklés, Aischylos nebo Euripidés.
Několik let po Periklově smrti v roce 429 př. n. l. se dominantní postavení Athén v Egejské oblasti zhroutilo.
Aristokracií ovládaná Sparta a její peloponéští spojenci porazili Athény v peloponéské válce. V následujícím století
byly Athény stále ještě významným městem, ale již nikoli politickou velmocí. Ke kulturnímu úpadku ovšem nedošlo
– 4. století bylo dobou velkých filozofů.
Když si Římané v roce 146 př. n. l. podmanili Řecko, Athény ušetřili. Někteří římští císařové, zejména Hadrianus,
věnovali Athénám četné nové stavby. Císař Hadrián např. dokončil chrám Dia Olympského nebo bohatý římský
občan a senátor Herodes Attikos, který nechal postavit po sobě nazvané divadlo, Odeon Heroda Attika.
Římané ovšem řeckou kulturu podporovali a proto jejich nadvláda vedle možná trochu paradoxně k kulturnímu
rozmachu a hospodářské prosperitě Athén. Generál Germanicus, císaři Hadrián a Nero Athény navštívili a
obdivovali je. Hadrián zde vybudoval novou čtvrť, budoval zde aquadukty, lázně a různé jiné veřejné stavby.
Athéňan Herodes Attikos se stal římským senátorem a v Athénách pod Akropolí postavil velké divadlo Odeón
Heroda Attika, které v Athénách stojí do dnešních časů. Ve III. a IV. století Řecko i s Athénami vyrabovali Gótové v
V. století Hůnové. Řekům se v těch dobách nedařilo bránit proti barbarům. Už od I. století se v Athénách uchytilo
křesťanství, které bylo v roce 392 uznané oficiálním náboženstvím Římské říše a tím se zhroutil pohanský význam
Athén.
V roce 395 sa Atény s celým Řeckem stávají součástí Východořímské říše (Byzantská říše). Starověké dějiny Athén
končí někdy v VI. století po Kristu. Pohanské náboženství je definitivně zapomenuto.
Athény
Středověk
Střední Řecko patřilo k významným a vyspělým částem Byzantské říše. Většina obyvatel poloostrova Attika, ostatně
stejně jako dnes, žila v městě Athény. Stejný princip fungoval i v zbytku Řecka, kde se lidé také soustřeďovali ve
velkých městech. V té době nastal hospodářský rozkvět Athén, kulturní funkci však převzala Konstantinopol. V 6.
století napadli Řecko Slované, dobyli i Athény, ale neusadili se zde, pokračovali na poloostrov Peloponés. V 9.
století žili obyvatelé i následkem slovanských výpadů (kteří v té době byli již poraženi) většinou na venkově a z
Athén se stalo nevýznamné městečko. Nový rozmach Athén nastal až v 12. století, kdy se sem vracelo řecké
obyvatelstvo, byla obnovena starověká agora a postaveny křesťanské kostely, v městě se začalo rozvíjet byzantské
umění. Ránou bylo zničení Byzance křižáky, kteří z Athén udělali Athénské vojvodství. Poloostrov Atiku na podnět
Evropanů osídlují Arvanité, hovořících albánským dialektem. Tito Arvanité byli pravoslavného vyznání, stejně jako
původní Řekové a tak se po příchodu do Řecka začali prohlašovat za Řeky. Attičtí Řekové s Arvaniti splynuli a
albanizovali se. V 15. století Athény, které v té době byly opět malým městem dobyli mohamedáni z Turecka.
Turecká nadvláda
Turci si v Pantheonu zřídili mešitu, zničili chrám bohyně Athény Nike a z Akropole vytvořili pevnost na obranu
proti Benátčanům. Když Benátčané ostřelovali Akropoli, tak zasáhli skladiště munice v chrámu, který vybuchl a v
této podobě zůstal dodnes. V roce 1822 Řekové za války o nezávislost dobyli tureckou pevnost na Akropoli a Turky
z Athén vyhnali, už v roce 1826 však byli Turci zpátky, když se jim podařilo potlačit řecké povstání. V roce 1830
Řecko vyhlásilo nezávislost a Athény, z kterých odtáhli Turci byly připraveny na nové období slávy.
Moderní dějiny
V roce 1832 řecký král Otto I. přemístil hlavní město z Nauplia do Athén, které v té době měly snad jen mezi 5-11
tisíci obyvatel, žili tady hlavně křesťané, Řekové a Arvanité a moslimové, Řekové, Turci, Albánci. V Athénách se
začaly usazovat úřady a různé instituce a s nimi i Řekové z různých částí Řecka a Malé Asie.
Město bylo znovu zbudováno, postavil se královský palác, dnešní Helénský parlament, Národní knihovna, Athénská
městská hala, Zappeion, budova parlamentu (dnes Helénské národní muzeum), Národní zahrada, dnešní prezidentský
palác a mnoho dalších budov. Na začátku XX. století tak byly Athény opět osídlené převážně řecky hovořícím
obyvatelstvem. Definitivní pořečtění přišlo v roce 1923, kdy se uskutečnila řecko-turecká výměna obyvatel, v rámci
které do Řecka z Anatólie přišlo přibližně 2.000 000 etnických Řeků, z nichž se více než 400 000 usadilo v Athénách
a blízkém okolí, kde založili města, která se později stala součástí Athén a dnes tvoří jejich městské části Nea Ionia,
Nikea, Nea Smyrni, Nea Chalkidona, Nea Erythrea, Nea Filadelfia, Kalithea nebo Argyrupoli.
V následujících obdobích se mnoho Řeků většinou z středního Řecka a poloostrova Peloponés stěhovalo do Athén za
lepším životem a z Athén se stalo milionové velkoměsto evropského významu.
Po rozpadu SSSR se sem přistěhovalo i mnoho etnických Řeků z bývalých sovětských zemí. Mnoho imigrantů z
Albánie a Polska. Mnoho Řeků dnes žije v Athénách pouze v zimě a na léto se vracejí do oblastí Řecka z kterých
pocházejí.
Architektura
Architektura města Athény je stejně kosmopolitním jako Athény samotné. Je možné zde obdivovat zachovalé
původní starořecké památky, památky na dobu římského impéria, byzantské svatyně a stejně tak zde můžete sledovat
vývoj moderní řecké architektury. Mnoho důležitých budov postavených převážně na konci XIX. století bylo
navrženo jako kopie antických staveb. Náměstí a parky obohacují sochy řeckých bohů, filozofů, hrdinů bojů za
samostatnost Řecka. Většina těchto soch je v antickém stylu. Typickou architekturou athénského XXI. století je
Olympijský stadión. Zajímavými jsou i jednoduché domky běžných obyvatel postavené v posledních desetiletích.
3
Athény
4
Doprava
V Athénách jezdí všechny druhy hromadné městské dopravy, tramvaje, trolejbusy, autobusy i metro. Athénské metro
bylo dokončeno až v roce 2000, denně přepraví okolo půl milionu lidi. V oblasti je mezinárodní letiště (europské
letiště roku 2004), významný je také přístav Pireus, který zajišťuje spojení pevninského Řecka z jeho ostrovy i
okolním světem, zároveň je také přístavem vojenského námořnictva.
Údaje o městě
• Hlavní město Řecka a světová metropole.
• Ve městě je nespočet antických památek a jedním z hlavních zdrojů příjmů města je cestovní ruch.
• Athény mají vlastní letiště, přístav a tři linky metra, které spojují rozsáhlé části města, zajišťují dopravu například
i k přístavu Pireus.
• Celá aglomerace se skládá z 38 osad, kde dohromady žije 3,5 milionu obyvatel, z čehož pouhých 40 % tvoří
Řekové.[3] Je zde mnoho Albánců nebo Poláků, kteří sem přišli počátkem 90. let, po pádu železné opony.
• Na ulicích zde jezdí na 4 000 autobusů a nejméně 14 000 taxíků. Obyvatelům města slouží také nepříliš rozsáhlá
tramvajová síť.
• Ve starověku zde byl uctíván bůh plodnosti, vína a veselí Dionýsos a bohyně moudrosti a věd Athéna.
• Dnes zde můžete navštívit 140 divadel – což je více než v Londýně –.[4]
• Hustota osídlení je velmi vysoká, čtvrť Kipseli na severu Athén je po Hong-Kongu nejhustěji osídlené území na
světě.[3]
• Podle Světové zdravotnické organizace je to nejhlučnější město na světě, Athény patří mezi města s nejnižším
poměrem zelených ploch na osobu v Evropě – oficiálně mají jen dva čtvereční metry zeleně na obyvatele.[3]
Athény olympijské
Athény hostily dvakrát letní olympijské hry - I. v roce 1896 a XXVIII.
v roce 2004. Roku 1906 byly Athény dějištěm tzv. Meziher, které byly
reakcí na neúspěšné hry v Saint Louis z roku 1904.
Hry 2004 přinesly městu:
•
•
•
•
65 000 nových stálých pracovních míst.
Bylo postaveno 120 km nových silnic.
Bylo vysazeno 290 000 nových stromů.
Bylo postaveno nové mezinárodní letiště – 2. v Aténách.
• Byla postavena linka aténského metra a postaveno 24 km
tramvajových tratí.
• Nárůst cestovního ruchu.
• O 35 % se zvýšila kvalita životního prostředí.
Antický Panathénský stadion byl dějištěm
olympijských ceremoniálů a soutěží
olympijských her v letech 1896 i 2004
Athény
5
Významné aténské stavby
Park Zappion
Klasicistní budova Zapion, kde se pořádají výstavy a kongresy. Při olympiádě zde bylo tiskové středisko.
Olympeion
Chrám Olympeion je největší dochovaný v Řecku. Z původních 104
korintských sloupů se dochovalo jen patnáct o výšce 17 metrů. Na
délku chrám čítal asi 96 m a na šířku zhruba 40 m.
Hadriánův oblouk
Je téměř 1900 let starý a pochází z počátku našeho letopočtu. Tehdy,
pod římskou nadvládou, nechal císař Hadrián rozšířit město o celou
jednu městskou čtvrť. Brána stojí na hranici mezi Starým a Novým
městem. Směrem k Akropoli na ní je napsáno „Toto je město Théseovo,
staré město“ a na druhé straně je napsáno „Toto je město Hadriánovo,
nikoli Théseovo“.
Olympeion a Hadriánův oblouk pohledem z
Akropole
Dionýsovo divadlo
V Dionýsově divadle pod Akropolí (nejstarším známém divadle na světě) bývaly premiéry Aischylových,
Aristofanových, Euripidových a Sofoklových her. Od 6. století př. n. l. zde staří Řekové každoročně uctívali tancem
a zpěvem boha plodnosti, vína a veselí Dionýsa. V roce 534 př. n. l. se těchto oslav zúčastnil jistý Thespis. Postavil
vedle jednoho sboru jiný – tak se zrodil dialog a tím i divadlo. V těchto dobách sledovali diváci hru ještě prostě ze
svahu kopce. Pojalo až 17000 diváků.[4] Poté zde byli zbudovány dřevěné lavice a ty byly v roce 330 př. n. l.
nahrazeny kamennými a divadlo dostalo přibližně dnešní podobu.
Za doby panování císaře Nerona bylo divadlo upraveno, aby se zde mohly konat gladiátorské hry a zápasy. Z této
doby pocházejí také reliéfy na předscéně, které zobrazují mytické výjevy: vlevo zrození Dionýsa a vedle oběť bohu,
vpravo uctívání boha bohy a lidmi.
Akropolis
Stejně jako je Pražský hrad symbolem a dominantou Prahy, je
Akropolis dominantou a symbolem Athén. Akropole byla ve starověku
a pak i ve středověku díky své poloze pevností.
Akropolis byla zejména náboženským centrem obce, ale také
přirozeným opěrným bodem v Athénách, o který se opírali ti, kdo
chtěli Athény ovládat silou. Byla opevněna již předchůdci Řeků v
Attice - Pelasgy. Zbytky jejich mohutného opevnění je možno vidět
ještě dnes. Největší rozmach stavební činnosti na Akropoli spadá do
doby největšího rozmachu Athénské moci - do doby Periklovy. Tehdy
byly postaveny stavby, nad kterými musíme stát v úžasu ještě dnes,
kdy již leží v rozvalinách. Působí na nás nejen svoji mohutností, ale i
vyspělým estetickým dojmem.
Dominantou Athén je Akropolis a dominantou
Akropole Parthenon
Na Akropoli tehdy stálo podivuhodné umělecké dílo – socha Pallas Athény, ochránkyně města. Geniální sochař
Feidiás ji vytvořil ze zlata a slonoviny, avšak Athéňané jej obvinili, že zpronevěřil zlato určené na její výzdobu.
Athény
Zklamaný umělec se odstěhoval a založil svoji dílnu v Olympii. Její prokazatelně pravé zbytky našli archeologové ve
20. století.
Planina na Akropoli je 300 metrů dlouhá a 150 metrů široká.
Parthenon – začal se budovat v roce 447 př. n. l. Ústředním bodem Parthenónu byla obří socha Athény o výšce
11m, chrám měl rozměry asi 70 x 31 m.[5] Při obléhání Akropole Benátčany došlo k zasažení Parthenónu, ve kterém
Turci zřídili prachárnu, dělovou koulí a následné explozi, která chrám značně poničila.[4]
Erechteion – zbudován v letech 421-406 př. n. l. na nejposvátnějším okrsku Akropole. Na jeho místě stály původně
tři samostatné chrámy, které byly po přestavbě sloučeny do jedné stavby, ale byl zachován jejich původní půdorys.
Na severení straně chrámu je předsíň, střechu které drží šest soch půvabných dívek - karyatidy.
Propylaie - vstupní monumentální mramorové schodiště a brána s pěti vstupy, které se na noc, případně v nebezpečí
zavíraly a Akropole se měnila na pevnost. Dnes nesou jméno Boulého pevnostní brána je pojmenovaná podle jejího
francouzského objevitele v minulém století, Boulého.
Muzeum na Akropoli – archeologické muzeum v Athénách patří mezi nejkrásnější a co do sbírek nejbohatší muzea
světa, zabývající se antikou. Mimo jiné se zde nacházejí i tyto sochy:
• Moschoforos – muž, který nese jalovici. Mimořádně jemná soška vousatého mladého muže, který nese na zádech
tele jako oběť bohyni Athéně. Socha pochází z roku 570 př. n. l.
• Karyatidy – panny, podpírající střechu průčelí Erechtheionu.
• Erechtheus - prastarý athénský bůh s horní částí mužskou, s dolní v podobě hadího těla - symbol původního
autochtonního (domácího) božstva
Athénská agora
Centrum antických i dnešních Athén tvoří starověká Agora. I když pojem agora znamená tržiště, v žádném případě
to ani dnes, natož v dobách největší slávy, nebylo jen obchodní centrum. Stály zde administrativní budovy, chrámy i
soudy. Zde mohl občan města najít veřejné služby i vše, co potřeboval k běžnému životu. Tady se nakupovalo a
prodávalo, ale zároveň se dělala politika, pomlouvala vláda i bližní.
Nejstarší památky můžeme datovat až do neolitického období,
obdivovat můžeme památky od klasického období až po kostel z 11.
století našeho letopočtu.
• Chrám Théseion-Héfaisteion
Tento chrám je zasvěcen bohu Héfaistovi a ochránkyni města, bohyni
Athéně. Byl vybudován roku 449 př. n. l. a je dnes nejzachovalejším
antickým chrámem vůbec.
• Řecká agora
Hefaistův chrám (Theseion-Hefaisteion) patří
Stojí nedaleko Římské agory a je to centrum Athén za doby řecké
mezi nejzachovalejší antické památky
nadvlády. V severozápadní částí se nachází Theseion, čili Hefaisteion,
v jihovýchodní části Stoa poikylé (Malovaná stoa), zrekonstruovaná po
2. sv. válce Američany. Nacházely se zde údajně první veřejné záchodky na světě.
• Věž větrů
Jedná se o kombinace vodních a slunečních hodin – DUBIN (2001). Tato osmiboká stavba má na každé ze svých
stran (ukazují do čtyřech světových stran) reliéfy příslušných větrů.
• Mitrópoli
Katedrála, kterou nechal vystavět první řecký král Ota I. v letech 1840 až 1862. Uvnitř se nachází pozůstatky sv.
Filothéi a sv. Řehoře.
6
Athény
7
Známe osobnosti
Seznam osobností Athén
Partnerská města
•
Athens, USA, 1973
•
Jerevan, Arménie, 1993
•
Paříž, Francie, 2000
•
Barcelona, Španělsko, 1999
•
Cluj-Napoca, Rumunsko
•
Peking, Čína, 2005
•
Bejrút, Libanon
•
Kyjev, Ukrajina
•
Santiago de Cali, Kolumbie
•
Bělehrad, Srbsko, 1966
•
Lisabon, Portugalsko
•
Soul, Jižní Korea, 2006
•
Betlém, Palestinská autonomie, 1986 •
•
•
•
Chicago, Illinois, USA, 1997
•
Istanbul, Turecko
Los Angeles, Kalifornie, USA, 1984 •
Sofie, Bulharsko
Bukurešť, Rumunsko
•
Lublaň, Slovinsko
•
Tirana, Albánie
Cuzco, Peru, 1991
•
Moskva, Rusko
•
Varšava, Polsko
•
Neapol, Itálie
•
Washington, D.C., USA, 2000
•
Nikósie, Kypr, 1988
•
Xi'an, Čína
Externí odkazy
• (en)(gr) Oficiální stránky města [1]
• (en) Oficiální stránky pro návštěvníky Athén [6]
Poznámky
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
[6]
http:/ / www. cityofathens. gr
http:/ / toolserver. org/ ~geohack/ geohack. php?language=cs& params=37_58_40_N_23_43_40_E_type:city_region:
BÖTIG (1991)
DUBIN (2001)
BARTONĚK – BARTOŇKOVÁ (1993)
http:/ / www. breathtakingathens. com/
Literatura
• DAVENPORTOVÁ, Coral - FOSTEROVÁ, Jane, 2004: Athény. Praha: Ikar. ISBN 80-249-0282-6
• DUBIN, Marc, 2001: Řecko: Athény a pevnina. Praha: Euromedia Group - Ikar. ISBN 80-7202-746-8
• BARTONĚK, Antonín - BARTOŇKOVÁ, Dagmar, 1993: Řecko: Průvodce do zahraničí. Praha: Olympia. ISBN
80-7033-250-6
• BÖTIG, Klaus, 1991: Athény: Průvodce na cesty s osvědčenými tipy. Praha: KadeL. ISBN 80-85393-21-2
Zdroje článků a přispěvatelé
Zdroje článků a přispěvatelé
Athény Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=6308313 Přispěvatelé: Adam Hauner, Aktron, Andre Engels, Araken, BobM, Chevees, Daniel Baránek, Digital, EdmundSquirrel, Elm,
Evav, Faigl.ladislav, Harold, Hashar, Hobbit13, Honza Záruba, Honza.c, Horst, Jedudedek, Jenda H., Juan de Vojníkov, Kikitze, Lalina, Mercy, Miaow Miaow, Miraceti, MiroslavJosef, Mity,
Mojza, Mormegil, Mr. Richard Bolla, Nargilé, Nádvorník, Okino, Orange.man, Pajast, Palica, Perníček, Porthos, Reaperman, Ria, Slady, StaraBlazkova, Suisui, Sumil, Tedmek, V. Z., Viktvor,
Vítek, Zp, 35 anonymní úpravy
Zdroje obrázků, licence a přispěvatelé
Soubor:Parthenon.JPG Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Parthenon.JPG Licence: Creative Commons Attribution-Sharealike 2.5 Přispěvatelé: User:Onkel Tuca
Soubor:Flag of Greece.svg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_Greece.svg Licence: Public Domain Přispěvatelé: (of code) (talk)
Soubor:Athens map.png Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Athens_map.png Licence: GNU Free Documentation License Přispěvatelé: Markussep
Soubor:Lightmatter acropolis.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Lightmatter_acropolis.jpg Licence: není známo Přispěvatelé: By Aaron Logan
Soubor:Athens Panathenaic Stadium.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Athens_Panathenaic_Stadium.jpg Licence: Attribution Přispěvatelé: User:Marcok
Soubor:AteneOlympieionDaAcropoli.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:AteneOlympieionDaAcropoli.jpg Licence: Public Domain Přispěvatelé: User:MM
Soubor:Acropole1.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Acropole1.jpg Licence: GNU Free Documentation License Přispěvatelé: ChristosV, Helentr, Urban
Soubor:TempleHephaistosAthens.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:TempleHephaistosAthens.jpg Licence: GNU Free Documentation License Přispěvatelé:
ChristosV, Helentr, Urban
Soubor:Flag of the United States.svg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_the_United_States.svg Licence: Public Domain Přispěvatelé: User:Dbenbenn,
User:Indolences, User:Jacobolus, User:Technion, User:Zscout370
Soubor:Flag of Armenia.svg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_Armenia.svg Licence: Public Domain Přispěvatelé: User:SKopp
Soubor:Flag of France.svg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_France.svg Licence: Public Domain Přispěvatelé: (en)
Soubor:Flag of Spain.svg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_Spain.svg Licence: Public Domain Přispěvatelé: Pedro A. Gracia Fajardo, escudo de Manual de
Imagen Institucional de la Administración General del Estado
Soubor:Flag of Romania.svg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_Romania.svg Licence: Public Domain Přispěvatelé: User:AdiJapan
Soubor:Flag of the People's Republic of China.svg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_the_People's_Republic_of_China.svg Licence: Public Domain
Přispěvatelé: User:Denelson83, User:SKopp, User:Shizhao, User:Zscout370
Soubor:Flag of Lebanon.svg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_Lebanon.svg Licence: Public Domain Přispěvatelé: Traced based on the CIA World Factbook
with some modification done to the colours based on information at Vexilla mundi.
Soubor:Flag of Ukraine.svg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_Ukraine.svg Licence: Public Domain Přispěvatelé: User:Jon Harald Søby, User:Zscout370
Soubor:Flag of Colombia.svg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_Colombia.svg Licence: Public Domain Přispěvatelé: User:SKopp
Soubor:Flag of Serbia.svg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_Serbia.svg Licence: Public Domain Přispěvatelé: ABF, Avala, B1mbo, Denelson83, EDUCA33E,
Herbythyme, Imbris, Mormegil, Nightstallion, Nikola Smolenski, Nuno Gabriel Cabral, R-41, Rainman, Rokerismoravee, Sasa Stefanovic, Siebrand, ThomasPusch, Túrelio, Zscout370, 7
anonymní úpravy
Soubor:Flag of Portugal.svg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_Portugal.svg Licence: Public Domain Přispěvatelé: User:Nightstallion
Soubor:Flag of South Korea.svg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_South_Korea.svg Licence: Public Domain Přispěvatelé: Various
Soubor:Flag of Palestine.svg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_Palestine.svg Licence: Public Domain Přispěvatelé: User:Orionist, user:Makaristos
Soubor:Flag of Bulgaria.svg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_Bulgaria.svg Licence: Public Domain Přispěvatelé: Avala, Denelson83, Fry1989, Homo lupus,
Ikonact, Kallerna, Klemen Kocjancic, Martyr, Mattes, Neq00, Pumbaa80, SKopp, Scroch, Serjio-pt, Spacebirdy, Srtxg, Ultratomio, Vonvon, Zscout370, 9 anonymní úpravy
Soubor:Flag of Slovenia.svg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_Slovenia.svg Licence: Public Domain Přispěvatelé: User:SKopp, User:Vzb83, User:Zscout370
Soubor:Flag of Albania.svg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_Albania.svg Licence: Public Domain Přispěvatelé: User:Dbenbenn
Soubor:Flag of Peru.svg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_Peru.svg Licence: Public Domain Přispěvatelé: User:Dbenbenn
Soubor:Flag of Russia.svg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_Russia.svg Licence: Public Domain Přispěvatelé: Zscout370
Soubor:Flag of Poland.svg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_Poland.svg Licence: Public Domain Přispěvatelé: User:Mareklug, User:Wanted
Soubor:Flag of Italy.svg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_Italy.svg Licence: Public Domain Přispěvatelé: see below
Soubor:Flag of Turkey.svg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_Turkey.svg Licence: Public Domain Přispěvatelé: User:Dbenbenn
Soubor:Flag of Cyprus.svg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_Cyprus.svg Licence: Public Domain Přispěvatelé: AnonMoos, Bukk, Consta, Dbenbenn,
Denelson83, Duduziq, Er Komandante, Homo lupus, Klemen Kocjancic, Krinkle, Mattes, NeoCy, Neq00, Nightstallion, Oleh Kernytskyi, Pumbaa80, Reisio, Telim tor, ThomasPusch, Vzb83, 15
anonymní úpravy
Licence
Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
http:/ / creativecommons. org/ licenses/ by-sa/ 3. 0/
8

Podobné dokumenty

Thessaloniki

Thessaloniki se svým parlamentem (Εκκλησία του Δήμου). Po pádu Makedonské říše v roce 146 př. n. l. se město stalo součástí Římské říše, na důležité spojnici mezi Římem, Dyrrhaciem (dnešní Dračí v Albánii) a te...

Více

Euro

Euro Soubor:Euro coins and banknotes.jpg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Euro_coins_and_banknotes.jpg  Licence: Public Domain  Přispěvatelé: Avij, [email protected] Soubor:Flag of Belgium (...

Více

chráněny v souladu se seznamem UNESCO

chráněny v souladu se seznamem UNESCO v Seznamu. Položky seznamu u jednotlivých zemí jsou řazeny podle roku zápisu do Seznamu. V souladu s oficiálním seznamem UNESCO je Izrael a celé území Turecka řazeno mezi evropské země. Pro obsáhlo...

Více

Seminarni prace Recko

Seminarni prace Recko vydal na pochod do Malé Asie. Prvnímu střetu s Peršany došlo u říčky Gráníkos. Výsledek této bitvy byl pro Peršany zničující. Zatímco zde padlo na desetitisíce perských vojáků, Makedonců zahynulo p...

Více

Algebra (Wikipedie).

Algebra (Wikipedie). k vyřešení starověkých problémů trisekce úhlu, zdvojení krychle a kvadratury kruhu. Ukázalo se, že tyto konstrukce obecně nelze vytvořit jenom za pomocí pravítka a kružítka. [15] [16] Paralelně s t...

Více

v časopisu Instinkt. - CristinaMuntean.com

v časopisu Instinkt. - CristinaMuntean.com osvojila! Zatím si ale nedovedu představit, že bych tak jako vy trávila letní dovolenou v zahraničí pěší turistikou. Stále mě udivují všechny ty bazary a zastavárny, kde prodávají ty nejpodivnější ...

Více

oblasti cestovního ruchu I

oblasti cestovního ruchu I OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU ATÉNY - AKROPOLIS  akropole byla vybudována ve starověku a tvořila dlouhou dobu politické, náboženské i kulturní centrum starověkého Řecka  stavba byla postavena na výraz...

Více