2007/3 - Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení

Transkript

Zpravodaj SRVO 3 – 2007
ZP R A VO D A J
č í s l o 3/2007
Obsah
ODBORNÝ TECHNICKÝ SEMINÁŘ SRVO ZLÍN 18. -19. 10. 2007
Město Zlín, jeho historie a slavná jména
Ing. J. Polínek
Představení společnosti Technické služby Zlín, s.r.o.
Ing. František Kostelník, Technické služby Zlín, s.r.o.
Systémy regulace soustav VO a finanční zdroje
Ing. Luděk Hladký, ELTODO EG, a.s.
Aplikace regulace a telemanagementu ve VO města Zlín
Ing. Jaroslav Polínek, AKTÉ spol. s r. o.
Možnosti regulace nap. napětí zdroje ve svítidle:
ECOLUM, inteligence se snoubí s úsporou uvnitř svítidla
Josef Neduchal, DNA s.r.o.
Osvětlení přechodů
Ing. Tomáš Novák PhD., Prof. Ing. Karel Sokanský, CSc., VŠB TU Ostrava
Měření jasu na přechodech a v tunelech digitálním jasovým analyzátorem
LMK 2000 mobile advanced.
Ing. Zdislav Žwak, Prof. Ing Karel Sokanský, CSc., VŠB-TU Ostrava
Pasportizácia verejného osvetlenia
Ing. Peter Janiga , Slovenská technická univerzita, Bratislava
Provoz sodíkových výbojek na regulovaných soustavách v Praze
Ing. Jiří Skála
Zpravodaj SRVO č. 3/2007, vyšlo 03-2008
Redakční rada: Ing. F. Luxa – šéfredaktor (mobil 602 200 756, e-mail [email protected]),Ing. J. Horák, Ing. J. Kotek
www.srvo.cz
Pro vnitřní potřebu členů Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení
2
4
6
13
17
20
21
23
26
27
ODBORNÝ TECHNICKÝ SEMINÁŘ SRVO ZLÍN
18. -19. 10. 2007
tradičně nazývaný
Podzimní setkání přátel veřejného osvětlení
Další z pravidelných Technických seminářů, pořádaných SRVO se uskutečnil
ve dnech 18. -19. 10. 2007 ve Zlíně. Organizačními garanty a sponzory byla
společnost AKTÉ s.r.o. a Technické služby Zlín, s.r.o.
Podzimní setkání přátel veřejného osvětlení, jak naše semináře téměř familiérně nazýváme, se uskutečnilo v Podnikatelském inovačním centru
Zlín (bývalý areál „Svit“- budova 23). Nově zřízené centrum, za přispění financí z EU, vzniklo rekonstrukcí a citlivou úpravou jedné z budov areálu Baťových závodů, či
spíše zrušeného podniku Svit a nabízí dobře zařízené a vybavené prostoty pro tento typ akcí.
Záštitu nad Technickým seminářem převzala primátorka statutárního města Zlín pí. Ondrová,
která se osobně účastnila zahájení a pozdravila přítomné a zdůraznila význam veřejného osvětlení v rámci služeb pro obyvatelstvo. Ing. Jaroslav Polínek předal při této příležitosti paní primátorce plaketu evropského programu Green Light, které město obdrželo za energetickou optimalizaci systému veřejného osvětlení.
V úvodu semináře seznámil přítomné místní rodák Ing. Jaroslav Polínek s historií místa konání semináře.
Odbornou část semináře otevřel Ing. František Kostelník,
ředitel TS města Zlín s.r.o. v referátu, ve kterém účastníky
seznámil se společností TS Zlín a s realizovaným projektem obnovy VO.
O Zlínu, resp. jeho soustavě veřejného osvětlení, je známo,
že využívá v současné době cca z 80% skupinovou regulaci
nap. napětí. V této souvislosti byla část odborných přednášek věnována problematice regulace napájecího napětí
světelného zdroje a s tímto souvisejícím úsporám energie.
Obsahem referátu Ing. Luďka Hladkého k tématu regulace obecně byly Systémy regulace soustav
VO a finanční zdroje.
V dalším příspěvku jsme se vrátili konkrétně ke Zlínu. Se
systémy skupinové regulace VO ve Zlíně a jak pracuje
dálkový monitoring nás seznámil Ing. Jaroslav Polínek.
S předneseným referátem souviselo i terénní předvedení
skupinové regulace po ukončení přednášek, sledované ze
střechy Baťova mrakodrapu, dnes sídla krajského úřadu.
Regulaci napájecího napětí světelného zdroje v soustavě
VO je možno provádět skupinově, ale také v jednotlivých
svítidlech. Možnosti regulace nap. napětí zdroje ve svítidle systémem ECOLUM ukázal pan Josef Neduchal, DNA
s.r.o..
Se systémy regulace a z toho vyplývajícími úsporami el. energie pro VO se zabývá mnoho firem a
subjektů nejen v ČR, ale i v Evropě, hodně jich vyčkává na výsledky, a jistě se blíží doba, kdy se
tento fenomén rozšíří. Jak je k této problematice přistupováno v Italii seznámil přítomné zahraniční host pan Paolo di Lecce z firmy Reverberi, Itálie v příspěvku Our Experience in Energy Sa-
2
ving Dimming (Energetická optimalizace VO v Itálii). (PP prezentace v angličtině je k dispozici
v redakci.)
O přestávce si účastníci semináře mohli prohlédnout doprovodnou výstavku výrobců světelné
techniky, na níž předvedly své produkty firmy ART METAL CZ, ARTECHNIC SCHRÉDER, DATmoLUX, ELEKTROSVIT SVATOBOŘICE, ELSTAV LIGHTING, ELEKTRO-LUMEN, HUMACO a zájemci
měli možnost diskutovat s vystavovateli.
Po přestávce v bloku firemních prezentací vystoupili pánové Ing.
Chmelař za firmu DATmoLUX, Ing. Sova za firmu Elektro Lumen, p.
Sedlák na firmu Elzos.
Dále následoval blok přednášek, který s tématem regulace již přímo nesouvisel, ale u posluchačů vzbudil nemalý zájem.
Osvětlení přechodů pro chodce se v souvislosti se snahou o zvýšení
bezpečnosti chodců uplatňuje již v řadě měst a obcí. Jak k řešení
této problematiky a k měření a vyhodnocení osvětlení na přechodech přistupují na VŠB TU Ostrava ve skupině prof. Sokanského
nám řekli Ing. Tomáš Novák PhD v příspěvku Osvětlování přechodů a Ing. Z. Žwach se konkrétně zabýval kvantitativním vyhodnocením osvětlení v referátu Měření jasu digitálním jasovým analyzátorem.
Pan doc. Jiří Plch z ČSO přednesl příspěvek na téma Aspekty hodnocení a posuzování osvětlení, zaměřený na VO a zorné pole řidiče.
Ing. Petr Janiga z STU Bratislava ve svém referátu Pasportizácia sústav VO se zaměřil především
na porovnání způsobů mapování, popsal zaměření bodů pomocí GPS při sestavování pasportů a
posoudil rychlost a přesnost popsaných způsobů.
O tom, jak je možno sledovat život světelných zdrojů na velkých souborech v terénu již Ing. Jiří
Skála na Technických seminářích SRVO referoval. Jaké jsou nové poznatky a jak se chovají další
sledované soubory jsme se dozvěděli z jeho příspěvku Vyhodnocení souborů světelných zdrojů.
Po ukončení odborného programu byli účastníci semináře pozváni na vyhlídkovou terasu Krajského úřadu, původní administrativní budovy firmy Baťa s původním zachovaným, rekonstruovaným a funkčním výtahem-pracovnou šéfa firmy. Je to nejvyšší budova ve Zlíně a v době svého
vzniku i nejvyšší v Evropě. Odtud bylo možno shlédnout praktické ukázky skupinové regulace
některých částí města. Z terasy byl překrásný výhled na osvětlené město a bylo možno dobře
sledovat regulované úseky z příslušných rozvaděčů dálkově ovládaných z PC. Tato praktická
ukázka přinesla více poznatků než sebelepší prezentace.
Poté se účastníci přemístili, mnozí po mírném bloudění, na místo
ubytování do Rusavy, kde následoval raut, na který všechny přítomné pozvali oba sponzoři a při němž se dále probíraly problémy
kolem světla a osvětlení.
Druhý den byla připravena zajímavá exkurze na staroslavný Hostýn. Účastníci byli odvezeni autobusem na vrchol, kde se z dopoledního mlženého oparu majestátně nořila hostýnská bazilika.
S fundovaným průvodcovským výkladem se po zhlédnutí
katedrály
a
s prodírajícím se sluncem
účastníci odebrali kolem
Jurkovičovy křížové cesty
k cíli exkurze, větrné elektrárně. Elektrárna o výkonu 225 kW, v majetku církve, dodává el. proud do veřejné sítě. Měli jsme možnost seznámit se s chodem, výkonem, regulací elektrárny a tokem
financí.
3
Technický seminář byl podle ohlasů zúčastněných velmi dobře připraven a to jak po odborné,
tak po organizační stránce a s velmi zajímavým doplňkovým programem. Technického semináře
se podle podpisové listiny zúčastnilo 92 osob.
Poděkování patří hostitelům, organizátorům a všem, kteří se na průběhu semináře podíleli, všem
přednášejícím a neméně i těm, kteří se zúčastnili.
Ilustrační foto: Ing. J. Kotková( 1 – 3), Ing. J. Kotek ( 4 – 5)
Město Zlín, jeho historie a slavná jména
Ing. J. Polínek
První písemná zmínka o Zlíně se datuje z roku 1322, kdy ho koupila královna Eliška, vdova po králi Václavu II. Zlín byl v těchto letech feudálním
panstvím, k němuž patřilo několik okolních vesnic.
Nová slavnější éra začala v roce 1894, kdy ve městě založil svůj obuvnický
podnik Tomáš Baťa. Jeho význam a věhlas rychle rostl. Z počátečních 120
zaměstnanců v roce 1900 se počet Baťových pracovníků rozrostl za třicet
let na 42 tisíc lidí.
1894 - Nová éra Zlína: Tomáš Baťa (1876 1932) založil svůj obuvnický podnik
Moderní a poměrně mladé město Zlín je zajímavé zejména
svou unikátní funkcionalistickou architekturou. Typické neomítnuté červené cihly, které jsou základním stavebním prvkem všech objektů, železobetonový skelet, rovná střecha a
ocelová okna – to je charakteristika většiny dominantních
staveb ve městě.
Velká část Zlína vznikla ještě v dobách největší slávy Baťových obuvnických závodů. Ve dvacátých a třicátých letech 20. století
se tvořil základ města, který prakticky přetrval až do dnešního dne.
Tehdy vyrostla většina klíčových a
dominantních objektů, včetně nejproslulejší 21. správní budovy
obuvnické firmy – zlínského mrakodrapu, který byl jednou z prvních
výškových staveb v Evropě. Po zásluze získal společně s celým průmyslovým areálem ocenění stavba století. V roce 2002 bylo rozhodnuto, že se zlínský mrakodrap stane sídlem Krajského úřadu Zlínského kraje.
V duchu baťovské architektury
byly postaveny komplexy školních budov, nemocnice nebo
zlínské filmové ateliéry, ale i celé obytné čtvrtě, skládající
se zejména z tzv. dvojdomků.
4
K významným budovám patří například Hotel Moskva v centru
města, budova tržnice a Velké kino tvořící jeden unikátní komplex.
V roce 2001 byla ve Zlíně založena samostatná vysoká škola – Univerzita Tomáše Bati.
Po smrti Tomáše Bati v roce 1932 na jeho dílo úspěšně navázal Jan
Antonín Baťa. Po válce byly Baťovy závody znárodněny a převzaty
komunistickým vedením. V roce 1947 byl Jan Antonín Baťa ve vykonstruovaném procesu v nepřítomnosti a bez důkazů odsouzen,
že údajně nepracoval pro osvobození vlasti. Teprve po roce 1989
mohla být zveřejněna svědectví a dokumenty prokazující účelovost a nesmyslnost tohoto obvinění.
Jan Antonín Baťa
Tomáš John Baťa
Tomáš John Baťa, kanadský podnikatel českého původu, přichází na svět 17. září roku 1914 ve
Zlíně jako syn Tomáše Bati st., zakladatele obuvnického koncernu Baťa. Těsně před okupací Tomáš John Baťa Československo v čele více než dvou set firemních odborníků (přes Belgii a Spojené státy americké) opouští a usidluje se v Torontu, kde zakládá obuvnickou společnost Bata
Shoe Company. Nedaleko od Toronta pak zakládá město Batawa, které se má stát kanadským
Zlínem.
Ing. Jiří Hanzelka - 24. prosince 1920 narozen ve Štramberku, autor cestopisných reportáží široce společenského
dosahu. Maturoval v roce 1938 na obchodní akademii v
Praze.
Ing. Miroslav Zikmund - 14. února 1919 narozen v Plzni,
autor cestopisných reportáží široce společenského dosahu, maturoval v roce 1938 na reálném gymnáziu v Plzni.
Oba v roce 1938 nastoupili na Vysokou školu obchodní,
kde uzavřeli spolu blízké přátelství a začali plánovat zahraniční cesty. Studium dokončili kvůli uzavření českých
vysokých škol až v roce 1946. Ing. Zikmund se usadil po ukončené svých cest ve Zlíně a žije zde
dodnes, uprostřed svých sbírek a pečlivě vedeného archivu.
Při své první zahraniční cestě v letech 1947-50 projela tato dvojice svým vozem Tatra 87 Afriku
a Latinskou Ameriku.
V letech 1959-64 podnikli cestu do Asie a Oceánie.
5
Po roce 1968, kdy se výrazně angažovali ve prospěch reformních hnutí, jim bylo zakázáno veřejně publikovat, proto
několik reportáží vydali v samizdatové edici Petlice.
Z
obou cest vytěžili velké množství materiálu, který společně
zpracovali ve stovkách reportáží pro české i zahraniční noviny a časopisy, rozhlas i televizi. Natočili také čtyři celovečerní filmy. Svůj bohatý archiv a sbírky z cest věnovali Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně.
Představení společnosti Technické služby Zlín, s.r.o.
Ing. František Kostelník, Technické služby Zlín, s.r.o.
Společnost Technické služby Zlín, s.r.o. byly založena v roce 1994 a jejím 100% vlastníkem je
město Zlín. V současné době a v dnešním rozsahu činností má přibližně 200 zaměstnanců. Naše
společnost je od roku 2005 držitel certifikátu ISO 14001. V dalším přehledu vám popíšu hlavní
předměty naší činnosti a zastavím se podrobněji u oblasti veřejného osvětlení
Hlavní oblasti činnosti
1.
2.
3.
4.
Oblast nakládání s odpady
Oblast pozemních komunikací
Oblast dalších služeb
Oblast veřejného osvětlení
Ad 1 Oblast nakládání s odpady
svoz komunálního (občanského) odpadu
svoz odpadu od jiných subjektů
mobilní svozy odpadů
sběr a svoz tříděných odpadů s následným dotříděním na třídící lince
provoz sběrných dvorů
provoz skládky odpadů Suchý důl
výroba biopaliva v biofermentoru
6
Ad 2 Oblast pozemních komunikací
čištění chodníků, komunikací a jiných ploch
opravy chodníků, komunikací a jiných ploch
zimní údržba chodníků, komunikací a jiných ploch
dopravní značení vodorovné i svislé
sečení trávy podél komunikací
Ad 3 Oblast dalších služeb
provozování tržiště
provozování parkovišť
provozování veřejných WC
pronájem reklamních ploch (vitrín v podchodech a nástěnek)
výroba elektřiny ve fotovoltaické elektrárně (od 2008)
Ad 4 Oblast veřejného osvětlení
provoz a údržba veřejného osvětlení
provoz a údržba světelné dopravní signalizace (semaforů)
vánoční osvětlení
převzetí provozu a údržby veřejného osvětlení
Celá oblast veřejného osvětlení je prováděna podle těchto zásad:
Kvalita služeb – moderní stroje
• Zákazníci se mohou spolehnout na kvalitu poskytovaných služeb v celém širokém spektru činností firmy, přičemž cena služeb je srovnatelná s konkurenčními firmami.
Mimo jiné je to dáno i tím, že jsou používány moderní stroje i technologie.
• Jedním z hlavních cílů společnosti je ochrana životního prostředí.
Podpora řízení - kvalitní informace
• Základním zdrojem informací jsou pasporty – zimní údržba, sečení, čištění, VO. Grafická
část (mapové podklady) jsou zpracovány v GIS Gramis, popisná část (tabulková) v MS
Excel nebo MS Access (pasport VO).
7
•
Pro on-line sledování vozidel používáme systém kontroly a dohledu firmy ECS Invention.
Tento systém kombinuje klasický GPS systém se sledováním motorových a technologických údajů. Sleduje se nejen okamžitá poloha vozidla, ale i další parametry, např. otáčky
motoru, stav hladiny paliva v nádrži a rychlost. Mimo to rovněž umožňuje sledovat činnosti technologické - např. spuštění/zvednutí radlice, činnost sypání, zvedání plošiny,
zvedání odpadové nádoby apod.
Pasporty a ECS
Stručná historie obnovy VO
ROK 2000
• Zpracování návrhu možného postupu obnovy VO
ROK 2001
• Zpracování generelu VO města Zlína – Akté
• RMZ a ZMZ schvalují převod VO do majetku TS Zlín
• Zahájení zpracování pasportu VO – TS Zlín
ROK 2002
• Světelně technické měření VO vybraných lokalit
• Analýza dat z pasportu (rozváděče, sloupy, světelné body, spotřeby)
• Zahájení realizace obnovy VO – SB a první regulátor
8
Ukázky grafů
z analýzy dat v pasportu: Stožáry - stáří a Rozvaděče - Stav. Obdobným způsobem byly analyzovány veškeré
komponenty soustavy VO, vč. stáří a sortimentního rozložení světelných zdrojů.
ROK 2003
• Zpracování návrhu obnovy VO na vybraných ulicích včetně rozváděčů a regulátorů
• Zpracování auditu spotřeby el. energie (pasport, měření a fakturace)
• První kontakty s firmou Siemens – nabídka vyhodnocena jako předčasná
• Vlastní realizace obnovy dalších svítidel, rozváděčů a regulátorů
• Vyhodnocení dosažených úspor u zrealizovaných lokalit
• RJ požaduje zpracování externí nabídky na komplexní rekonstrukci VO
ROK 2004
• Odeslána žádost o dotaci na ČEA (audit a obnova VO)
•
•
Požadavek komplexní obnovy se ukazuje jako příliš složitý
ČEA schválila dotaci na obnovu ve výši 1,5 mil. Kč
• Došlo k rozdělení I. Etapy obnovy na dvě části
První část
• 2250 SB a 7 RVO s regulátory Reverberi
• Realizace vlastními silami v období10/2004 – 10/2005
9
• Cena cca 10 mil. Kč
Druhá část
• 4000 SB a 35 RVO s regulátory Reverberi
•
Na druhou část bude vypsáno výběrové řízení
Obnova VO - Realizace 1. a 2. části
ROK 2005
• Pokračuje realizace 1. části obnovy VO, končí dle plánu
•
•
Vypsáno výběrové řízení na 2. část obnovy – vybrána firma Siemens
Termín realizace 2. části obnovy 4/2006 – 10/2007
ROK 2006
•
Na jaře zahájena realizace 2. části obnovy, hlavní dodavatel firma Siemens, subdodavatel
firma Elmo
ROK 2007
• Pokračuje realizace 2. části obnovy VO, končí dle plánu
• Celkový finanční objem byl naplněn navýšením počtu regulátorů
Přehledy úspor v průběhu realizace obnovy VO
10
Přehled úspor v letech 2004 a 2005
Přehled úspor 2006
11
Graf postupu obnovy
Pasportizace soustavy VO ve Zlíně
12
Systémy regulace soustav VO a finanční zdroje
Ing. Luděk Hladký, ELTODO EG, a.s.
Adaptivní osvětlení pozemních komunikací
Vhodná třída osvětlení se vybírá na základě funkce pozemní komunikace, navrhované rychlosti,
celkové uspořádání, intenzity dopravy, skladby uživatelů a environmentálních podmínek. Vyskytuje se mnoho dalších ovlivňujících parametrů, které se užívají na národních úrovních. V návrhu
CIE 115:2007 se definují 3 základní třídy osvětlení M (motorová doprava), C (konfliktní oblast) a
P (oblast pro pěší a pomalu pohybující se vozidla).
Na rozdíl od normy ČSN EN 13 201 – 1 se zde navíc zavádí pojem optického vedení řidiče, řízení
dopravy a podání barev světelných zdrojů. Samotný výběr třídy osvětlení je založen na váhovém
činiteli (SWF) reprezentující aktuální stav sledovaných parametrů a nabývá hodnot -0.1, -0.5, 0,
0.5, 1 (viz. tabulka 1). Výpočet čísla třídy osvětlení se určí ze vztahu (třída osvětlení M se navrhuje v šesti kategoriích M1 až M6):
M = 6 – SWF
Časové změny parametrů mohou v konečném důsledku znamenat přizpůsobení hladiny osvětlení, kdy osvětlovací soustava dynamicky reaguje na aktuální stav. Přitom je nutné, aby změna
úrovně osvětlení neměla vliv na další parametry osvětlení. Snížení příkonu osvětlovacích soustav nemá mít vliv na rovnoměrnost jasu ani na kontrast objektů. Uvádí se, že jednotlivé státy si
na své národní úrovni definují mezní hodnoty sledovaných parametrů. V případě špatného počasí, práce na komunikaci či dopravní nehodě by měl být stupeň osvětlení na jmenovité úrovni nezávisle na intenzitě dopravy.
13
Parametr
Možnosti
Rychlost
Váhový faktor (WF)
Vysoká
1
Střední
0
Velmi vysoká
0.5
Střední
0
Nízká
Druh dopravy
Velmi nízká
-1
Smíšená s vysokým procentem
nemotorizované dopravy
1
Smíšená
0.5
1
0
Vysoká
1
Střední
0
Vyskytují se
1
Nevyskytují se
0
Velmi vysoký
Jas okolí
0
0
Směrově
rozdělená Ne
komunikace
Ano
Parkující vozidla
1
-0.5
Pouze motorizovaná
Intenzita křižovatek
1
1
Vysoká
Intenzita dopravy
Vybraný WF
0
0
0
1
Vysoký
0.5
Střední
0
Nízký
0
-0.5
Velmi nízký
-1
Špatné
0.5
Optické vedení / říDobré
zení dopravy
Velmi dobré
0
0
-0.5
Suma WF
Číslo třídy osvětlení M = 6 – SWF
SWF = 2
• TABULKA 1: PARAMETRY PRO VÝBĚR TŘÍDY OSVĚTLENÍ M
Inteligence osvětlovacích soustav – jaký stupeň?
Osvětlovací soustavy pozemních komunikací je možné provozovat s různým stupněm inteligence v závislosti na potřebách provozovatele, topologie osvětlovací soustavy, počátečních a provozních nákladech apod. Míra inteligence je především dána rozsahem a lokalizací akčních a měřících členů, a tím i rozsahem řízení a monitoringu osvětlovací soustavy. V zásadě lze rozdělit telemanagementové
systémy
s inteligencí v rozvaděči, ve svítidle nebo jejich kombinací.
Inteligence v rozvaděči
centrální
dispečink
Systémy, které jsou založeny na inteligenci rozvaděče zajišťují zpravidla dálkové řízení spínání, regulaci a monitorování provozních a poruchových stavů osvětlovací soustavy. Řídící jednotka v rozvaděči obvykle monitoruje
s určitou přesností, například v kombinaci s elektroměrem, elektrické veličiny jako je proud (identifikace výpadku
skupiny světelných zdrojů), napětí
(výpadek napájení), účiník (kvalita
elektrické energie), odebíraný činný i
jalový výkon každé fáze (identifikace
mobilní
řízení
rozvaděč VO
off-line service
14
černého odběru), spotřeba elektrické energie (přehled o platbách). Zpravidla je možné získat i
informaci o stavu hlavního jističe a stavu dvířek rozvaděče (neautorizovaný vstup). Vícestupňová nebo plynulá regulace je zpravidla zajišťována centrálním napěťovým regulátorem na bázi
transformátorů nebo fázových měničů. Řídící jednotka obvykle zajišťuje spínání osvětlovací soustavy na základě podnětu astronomických hodin nebo fotobuňky a je vybavena komunikačním
GPRS modulem nebo jinou WAN technologií pro komunikaci s centrálním dispečinkem
v důsledku výskytu poruchy, chybné činnosti, modifikaci provozního diagramu, stažení aktuálních dat. Běžně se pro tyto činnosti využívá řídící jednotky regulačního zařízení, které je umístěno jako celek v samostatném rozvaděči.
Inteligentní osvětlovací soustavy s inteligencí v rozvaděči
Systémy se vyznačují nižšími investičními nároky a malými nároky na vlastní údržbu, prioritou
je především úspora elektrické energie v době se sníženou intenzitou provozu. Systémy umožňují stabilizaci napětí v místě na přívodu, tzn. úsporu spotřeby elektrické energie při přepětí a
zajištění jmenovitého osvětlení při podpětí v síti. Systémy neposkytují detailní informaci o světelném zdroji a obvykle jsou na inteligentní rozvaděč napojeny oblasti s různými požadavky na
třídu osvětlení. Z důvodu centrální regulace nejsou využívány pro osvětlovací soustavy, které
jsou napájeny například společně s domovními přípojkami apod.
Inteligence ve svítidle
Inteligentní systémy, které jsou zpravidla tvořeny stmívatelným předřadníkem v kombinaci s řídící jednotkou ve svítidle zajišťující dálkové řízení (spínání, plynule nastavitelnou regulaci, stabilizaci) jednotlivých světelných zdrojů a monitorování jejich provozních stavů (stav světelného
zdroje - zapnuto / vypnuto), regulační režim, provozní hodiny, počet zápalů, elektrické parametry, spotřeba elektrické energie, případné problémy s datovou komunikací, výpadek zdroje
(předřadníku) v reálném čase, pracují v síti jako aktivní komunikační opakovače a umožňují implementovat programová schémata např. pro stav alarmu při redukci napětí zdroje signalizující
konec života. Řídící jednotka ve svítidle komunikuje přes silové vedení (např. pomocí technologie LonWorks), speciální řídící kabel nebo bezdrátovou síť (GSM, rádio apod.) s nadřazenou řídící jednotkou s koncentrátorem dat, která se umisťuje do vhodného místa sítě a komunikuje
zpravidla bezdrátově s řídícím telemanagementovým centrem. Systém se vyznačuje individuálním řízením jednotlivých svítidel či jejich skupin dle třídy osvětlení, individuální stabilizaci světelného toku jednotlivých zdrojů, ale také zvýšenými nároky na provoz a údržbu inteligentních
prvků.
dopravní
detektor
centrální
dispečink
luxmetr
Redukovaný
režim
Nominální
režim
bezdrátová
komunikace
komunikace
po silovém vedení
Vypnuto
řídící jednotka +
koncentrátor dat
INTELIGENTNÍ OSVĚTLOVACÍ SOUSTAVY S INTELIGENCÍ VE SVÍTIDLE
15
Inteligence v rozvaděči a ve svítidle
Obecně lze výše zmíněné varianty vzájemně kombinovat, doplňovat a rozšiřovat v závislosti na
požadavcích zákazníka, typologie osvětlovací soustavy apod. V ideálním případě nabízí plně telemanagementový systém možnost výrazného zjednodušení údržby (signalizace o výpadku výbojky) a plánování obnovy osvětlovacích systémů (databáze pro evidenci stavů a možnost vyhodnocení operativních činností), ovšem také klade výrazně větší nároky na vlastní údržbu a
provoz.
Možnosti financování energeticky úsporných systémů
Pro financování energeticky úsporných systémů lze využít finanční model EPC (Energy Performance contracting). Základním principem EPC je splácení realizovaného projektu
z prokazatelně dosažených úspor nákladů na energii. Realizaci projektu energetických úspor
na objektech a zařízeních zákazníka na sebe přebírá specializovaná firma energetických služeb –
ESCO (Energy Service COmpany). ESCO zákazníkovi zaručí dosažení úspor energie ve spotřebě
a výši budoucích nákladů na energii. Podstatné a rozhodující pro konečnou spokojenost zákazníka i ESCO je důsledné a jednoznačné definování poskytované garance ze strany ESCO vůči zákazníkovi ve smlouvě o energetických službách se zárukou. Investice, úroky a náklady na služby
ESCO splácí zákazník firmě ESCO po dosažení úspory v provozních nákladech a po dobu sjednanou smluvně.
V zásadě může být takový model rozdělen do dvou skupin v závislosti na časové relaci klientské
účasti na nárok z uspořených provozních nákladů, jedná se o tzv. trvalý model a účastnický model. Oba modely mají společné, že doba kontraktu je rozdělena do dvou fází: přípravná fáze a fáze plnění smluvní činnosti. V případě trvalého modelu má ESCO nárok na uspořené náklady
v plné výši během celého trvání kontraktu, klient navíc může platit ESCO i smluvní sazbu za odpovídající ušetřené provozní náklady. V případě účastnického modelu, klient se aktivně podílí na
uspořených nákladech již od zahájení činnosti. Míra klientské účasti je stanovena ve smlouvě a
obvykle bývá nejméně 10% dosažených úspor. Účast většinou znamená delší smluvní trvání. Po
ukončení PC klient hospodaří se sníženými provozními náklady a může se dohodnout na smluvní sazbě s ESCO za servis implementovaného zařízení.
náklady na energii
[Kč/rok]
roční náklady - snížené náklady =
uspořené náklady (smluvní sazba)
Roční náklady
klientův podíl uspořených provozních
nákladů
klientův podíl uspořených provozních
nákladů (smluvní sazba)
Snížené náklady
Ukončení PC (účastnický model)
Zahájení hlavní
činností PC
čas
[rok]
Ukončení PC (trvalý model)
• PRINCIP METODY „PERFORMANCE CONTRACTING“
Výhodou metody EPC je především dosažení úspor nákladů na energii bez nutnosti vynaložení
vlastních finanční investic na realizaci úsporných opatření současně při garanci dosažených výsledků.
16
Aplikace regulace a telemanagementu ve VO města Zlín
Ing. Jaroslav Polínek, AKTÉ spol. s r. o.
Veřejné osvětlení je složitý světelnětechnický systém, jehož provoz, údržba a koncepce rozvoje
vyžadují profesionální přístup. Je tomu tak zejména proto, že jde o velmi nákladný systém
z hlediska spotřeby elektrické energie i z hlediska údržby a obnovy.
V rámci energetického managementu se řeší energetická optimalizace provozu systému veřejného osvětlení. K energetické optimalizaci vedou tři cesty:
- energetická optimalizace vlastní osvětlovací soustavy,
- regulace osvětlení zařazením regulačních systémů,
- optimalizace systému řízení a monitorování, tzn. použití tzv. telemanagementu.
Město Zlín přistoupilo v letech 2003 až 2007 k radikální obnově převážné části systému VO.
V jejím rámci byl postupně redukován instalovaný výkon z původních 1 850 kW na současných
1100 kW při celkovém přibližném počtu 10 000 světelných bodů. Rovněž byl uveden do provozu systém regulace a byl využit telemanagement.
Regulace
Vzhledem ke skutečnosti, že osvětlení komunikací podle ČSN EN 13201 lze přizpůsobit hustotě
provozu, používají se dnes systémy plynulé regulace. Tím je redukován odběr elektrické energie
v době sníženého provozu. Celková míra úspor spotřeby elektrické energie se pohybuje mezi 30
a 40 %. Kromě úspory energie se snižují náklady na údržbu (výměnu výbojek) tím, že se regulací
prodlouží jejich život až na dvojnásobek. (pozn. redakce: tento údaj se vyskytuje v souvislosti
s provozem výbojových zdrojů na snížené napětí poměrně často, není však doložen ani v laboratorních podmínkách, ani v terénním sledování – viz např. práce VŠB prof Sokanský a další)
Ve městě Zlín byl zvolen systém amplitudové regulace italské firmy Reverberi Enetec.
Napětí
(V)
Příkon
(W)
Světelný
tok (%)
Příkon (%)
250
194
130,6
123,6
240
176
115,9
112,1
230
157
100,0
100,0
220
140
84,9
89,2
210
122
69,0
77,7
200
108
56,5
68,8
190
95
45,7
60,5
180
86
37,1
54,8
Tab. 1 Parametry sod.výbojky 15O W
Obr. 1 Úspora el. Energie regulací
v závislosti na napětí
Amplitudová regulace
Tento způsob regulace osvětlení funguje na principu změny efektivní hodnoty napětí, která nastává změnou amplitudy napětí. Regulační systém je založen na transformátorové regulaci ve
výkonové řadě od 8 do 140 kV·A.
V systému VO města Zlín bylo instalováno přibližně 90 regulátorů o jmenovitém výkonu od 8 do
45 kV·A, které regulují asi 900 kW elektrického příkonu.
17
Systém je vhodný zejména pro plynulou regulaci vysokotlakých sodíkových výbojek pracujících
s konvenčními předřadníky.
Hodnoty jednotlivých veličin v průběhu regulace, tj. při změně efektivní hodnoty napětí u systému Reverberi, jsou uvedeny v tab. 1.
Z tabulky je zřejmé, jak je důležitá stabilizace napětí. Zde se uplatňují dva aspekty stabilizace
napětí:
• úspora spotřeby elektrické energie při přepětí,
• zajištění kvality – požadované osvětlenosti při podpětí.
Například při přepětí 240 V vzrůstá spotřeba elektrické energie zhruba o 12 %, naopak při podpětí např. 210 V klesá světelný tok až o 31 %.
Předností systému Reverberi je možnost stabilizovat jmenovité (nebo zvolené) napětí
v osvětlovacím systému i na vyšší úrovni, než je v dané chvíli síťové napětí.
Kvantifikace úspor
Základní údaje osvětlovacího souboru bez regulace a s regulací jsou uvedeny v tab. 2
Osvětlovací systém
Doba
provozu
Počet svítidel
70 W,
100 W, 150 W
Celkový
instalovaný
výkon
Roční spotřeba
elektrické energie
Platby za spotřebovanou
elektrickou
energii
(1,75 Kč/kWh)
Náklady na
údržbu
Celkové roční
provozní
(výměnu zdrojů
apod.)
náklady
h/rok
ks
kW
kWh/rok
Kč/rok
Kč/rok
Kč/rok
bez regulace
4 200
asi 8 000
900
3 780 000
6 615 000
1 500 000
8 115 000
s regulací
4 200
asi 8 000
900
2 457 000
4 299 750
800 000
5 099 750
Tab. 2 Porovnání spotřeby elektrické energie a nákladů osvětlovacího systému bez regulace a s regulací
Telemanagement
Pod tímto pojmem se v oblasti veřejného osvětlení rozumí systémy
dálkového spínání, řízení a monitorování provozních a poruchových
stavů jednotlivých částí systému.
Nejčastěji je telemanagement používán právě u rozváděčů veřejného
osvětlení vybavených regulací, dále
u standardních rozváděčů veřejného
osvětlení a zavádí se i při monitorování jednotlivých svítidel systému
veřejného osvětlení.
V systému VO města Zlín je použit
decentralizovaný systém řízení a
monitoringu.
Obr. 2 Schema telemanagenementu
18
Decentralizovaný systém řízení a monitoringu
Tento systém je vytvořen tak, že „inteligence“ je dislokována přímo do rozváděčů veřejného
osvětlení a tyto komunikují s centrem, jen pokud je to nezbytně nutné.
Příkladem takového systému je řešení použité v rozváděčích Reverberi.
Aby nemuselo být VO denně zapínáno a vypínáno z centra, je rozváděč Reverberi vybaven centrální jednotkou LIT (Lighting Intelligent Tutor), která obsahuje velmi přesné (±1 min/rok) astronomické hodiny, a každý rozváděč provede úkon sepnutí synchronně, ale samostatně.
Centrální jednotka LIT je vybavena softwarem L.E.M (Lighting Energy Manager), který řídí regulaci, snímání a záznam elektrických parametrů, jako je vstupní a výstupní napětí v každé fázi a
proud v každé fázi. Dále provádí výpočet účiníku odběru každé fáze, výpočet odebíraného činného a jalového výkonu každé fáze. Dalšími záznamy je doba provozu, seznam alarmů apod. Tato
centrální jednotka může komunikovat s centrem buď přímo přes kabelové propojení s PC, nebo
dálkově prostřednictvím modemu GSM.
Tato komunikace se využívá, jen je-li to nezbytné, např. při:
• hlášení poruchy,
• modifikaci programového nastavení režimu regulace,
• stažení záznamu dat
Hodnoty jednotlivých veličin v průběhu regulace, tj. při změně efektivní
hodnoty
Průběh výstupního regulovaného výkonu v závislosti na čase je zřejmý z obr. 3 a průběh odpovídajícího regulovaného napětí je na obr. 4.
Obr. 3 Výstupní regulovaný výkon
Obr4 Výstupní regulované napětí
Uvedené systémy umožňují centralizovat informace do řídicího velína a ve spolupráci
s pasportem VO v digitální podobě průběžně evidovat veškeré činnosti a provádět statistická vyhodnocení za zvolené časové období.
Takové systémy jsou základem efektivní a systémové údržby, provozu a obnovy osvětlovacích
systémů veřejného osvětlení.
19
Možnosti regulace nap. napětí zdroje ve svítidle: ECOLUM, inteligence
se snoubí s úsporou uvnitř svítidla
Josef Neduchal, DNA s.r.o.
Úvod
Před 12 lety se rozhodla městská rada v Caldes´de Estrac rekonstruovat síť veřejného osvětlení
za použití řízeného elektronického předřadníku ECOLUM od španělského výrobce APEIN ze Zaragozy. Jako první městečko ve Španělsku mělo tak možnost si ověřit přímo v provozu, do jaké
míry se potvrdí to, co do té doby bylo známo o tomto výrobku pouze z laboratorních měření.
Po vyhodnocení výsledků této „testovací zóny“ byla zjištěna úspora elektrické energie ve výši
40%. A zaznamenán značný pokles nákladů na údržbu díky stabilizaci příkonu v celé sledované
síti veřejného osvětlení.
Provedený průzkum mezi obyvateli tohoto horského městečka, které se nachází poblíž Barcelony, potvrdil významný pokrok, pokud jde o spolehlivost provozu. Automatické snížení příkonu a
s tím spojený úbytek světelného toku nebyl obyvatelstvem prakticky zaznamenán. Zvýšila se
bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a ubylo významnou měrou závažných trestných činů, jako jsou např. krádeže automobilů, pokusu o vloupání apod. Z důvodu úspory totiž
veřejné osvětlení bylo v nočních hodinách vypínáno.
Po provedené legislativní úpravě v regionu Barcelona obec obdržela od státu 4% bonifikaci
z celkového ročního odběru elektrické energie. Takto získané finanční prostředky, včetně financí
získaných díky úspoře elektrické energie, mohly tak být investovány např. do obnovy infrastruktury. Elektronický řízený předřadník ECOLUM přinesl velmi významný pokrok v rámci celkového řešení problematiky veřejného osvětlení, kontroly a úspory energie v této lokalitě.
Od té doby bylo společností APEIN realizováno bezpočet instalací nejen ve Španělsku ale i
v jiných zemích např. Číně, Singapuru, Novém Zélandu, Tunisu, Portugalsku, Francii, Chile, Rusku, Řecku, Slovensku a také v České Republice.
Garance spolehlivosti provozu
V současné době přicházíme na trh s inovovaným předřadníkem ECOLUM EC4, který ve srovnání
s typem EC3 kromě menších rozměrů ( 123x79x33mm – dříve 160x100x56mm ) doznal změn
také po technické stránce ( 7 spínačů – dříve 8, celo plastové provedení ).
ECOLUM EC4 je kompaktní elektronická napájecí jednotka nahrazující standardní výbavu ve svítidle tzn. elektromagnetický předřadník, kompenzační kondenzátor a zapalovač. Umožňuje např.
řízení proudu při startu výbojky, což znamená použití nižší výkonové řady jističů a s tím spojenou optimalizaci dodávky proudu ze sítě. Kromě toho stabilizace příkonu je v rozsahu 180 –
253V a start výbojky je zaručen při teplotě -20 až +60°C.
Dosahuje se tak snížení počtu kusových výpadků výbojek, což vede k minimalizaci nákladů na údržbu soustavy veřejného osvětlení a prodloužení životnosti výbojek až o 50%.
Maximální hospodárnost
Ukazatelem hospodárnosti je účiník, který v rozmezí 0,4 až 0,6 u výbojek se standardními předřadníky bez individuální kompenzace má za následek zvýšení finančních nákladů, zvětšení
tepelných ztrát v síti. Výrobce energie naproti tomu požaduje navrhovat systémy, kde účiník
předřadníků bude minimálně 0,95. ECOLUM garantuje účiník min. 0,96.
Zajištění bezpečnosti na pozemních komunikacích
Pomocí spínačů umístěných na předřadníku se nastavuje automatické snížení příkonu o 40%
v průběhu provozu veřejného osvětlení a jeho opětovné navrácení na plný příkon v ranních hodinách. Bezpečnost silničního provozu je tak plně zajištěna i v zimním období. Díky této zcela
originální funkci se řízení osvětlení realizuje bez nutnosti instalování dodatečné řídící linky.
20
Životnost, návratnost investice
Životnost předřadníku je stanovena na hodnotu 90.000 hod při teplotě 70°C na Tc bodě předřadníku, což při celkovém ročním provozu cca 4200 hod je přibližně 20 let.
Návratnost vložené investice do předřadníku ECOLUM se pohybuje v rozsahu 2 – 4,5 roku dle
příkonu ( 150, 100, 70 a 50W ), počítáme-li se sazbou C2=1,96 Kč platnou v rámci středočeského
kraje. S nárůstem ceny energie lze v krátké budoucnosti předpokládat snížení doby návratnosti
na úroveň 1,5 – 3,5 roku, což jistě stojí za úvahu.
Pozn.: Nyní k dodání EC4-50, EC4-70, EC3-100, EC3-150 ( EC4-100 a 150 k dispozici v 01/2008 )
ECODEM, prezentace úspory rychle a snadno
Funkci a úsporu energie předřadníku ECOLUM je možno prezentovat pomocí předváděcího programu ECODEM, který lze na požádání zaslat elektronickou poštou včetně návodu k použití.
Součástí dodávky předřadníků je návod k obsluze s podrobným popisem funkce a nastavení
provozních režimů řízení příkonu.
Závěr
Jak je vidět z výše uvedeného, použití elektronického předřadníku je velmi důležité jak
z hlediska hospodaření s finančními prostředky ve veřejném osvětlení tak i po stránce ekologie.
Uspořené finanční prostředky za energii tak mohou obce, města investovat do jiných oblastí své
činnosti.
Zvyšování účinnosti veřejného osvětlení je v souladu s našimi závazky v rámci podepsané dohody z Kjóto, týkající se snižování zátěže na životní prostředí. Výrobci svítidel jako např. Elektrosvit Svatobořice, Eltodo, Elektro-Lumen, Energorozvody Rapotín, Indal, Ing. L. Vyrtych, mají
dostatečné zkušenosti s montáží předřadníku ECOLUM ve svých svítidlech.
Je nutné ale podotknout, že použití tohoto typu elektronického předřadníku v masovějším měřítku se neobejde bez podpory a spolupráce všech zainteresovaných stran včetně vládních a nevládních institucí, legislativních orgánů.
Všude, kde byly použity elektronické předřadníky ECOLUM, v závislosti na zvoleném provozním
režimu dosahovala úspora elektrické energie až 40%. Dokladem toho jsou např. reference , viz
rubrika řízení venkovního osvětlení na www.dna.cz
Osvětlení přechodů –doplňkové osvětlení
Ing. Tomáš Novák PhD., Prof. Ing. Karel Sokanský, CSc., VŠB TU Ostrava
21
22
Měření jasu na přechodech a v tunelech digitálním jasovým analyzátorem LMK 2000 mobile advanced.
Ing. Zdislav Žwak, Prof. Ing Karel Sokanský, CSc., VŠB-TU Ostrava
Úvod
V dnešní době se čím dál častěji požaduje měření jasů v různých oborech. Ať se jedná o měření
veřejného osvětlení či například automobilových světlometů, je téměř vždy zapotřebí dosáhnout
vyššího rozlišení při měření a co nejmenšího úhlu tak, aby bylo měření bodové. Pro tato měření
se hodí moderní digitální měřicí přístroje, které splňují dané požadavky. Takovýmto měřícím
přístrojem je digitální jasový analyzátor LMK mobile advanced.
Měřící zařízení
K měření se využívá digitální jednooká zrcadlovka, která zaznamená reálnou scénu v digitální
podobě na paměťové médium pomocí CMOS snímače. Principem měření je pořízení snímku reálné scény a jeho následný převod na jasovou mapu pomocí programu LMK 2000. Zařízení je
možno využít k zjištění jasových parametrů veřejných komunikací, veřejného osvětlení, přechodů pro chodce, chodníků, tunelů, dále z hlediska hygieny pro zjištění kontrastů při umělém
osvětlení v pracovních prostorech, školních učebnách apod. a v neposlední řadě také k určení
rušivého světla.
Programové vybavení LMK 2000
Ke zpracování naměřených snímků slouží software LMK 2000. Jako podklad k vyhodnocení jsou
použita data ve formátu CR2, ve kterém je obraz zaznamenám ve formě RAW snímku, jenž obsahuje „surová data“, což znamená, že zaznamenaná informace je uložena v původní podobě, bez
dodatečných korekcí, jak je tomu u jiných formátů (JPEG, BMP, apod.).
Při měření je možno využít celý rozsah a nastavit úroveň expozice např. na +/-2, čímž se scéna
zaznamená na tři samostatné snímky s úrovněmi -2.00 EV, 0.00 EV, +2.00 EV.
Z naměřeného snímku je vytvořen jasový kanál, ve kterém je uložena informace o hodnotě jasu
pro daný makropixel. Makropixel obsahuje 4 pixely (R, G1, B, G2), ve kterých je uložena hodnota
zaznamenaná CMOS snímačem fotoaparátu. Přizpůsobení relativní spektrální citlivosti systému
k V- λ funkci je provedena pomocí numerické matice. Informaci uloženou v jasovém kanále je
dále možné zpracovávat a vyhodnocovat měřený objekt podle žádané metodiky či normy.
Ukázka měření
Při měření se nejprve pořídí fotografie reálné scény, která se později vyhodnotí. Fotografie je pořízena kalibrovaným fotoaparátem s kalibrovaným objektivem. Z reálného snímku se vypočítá
jasový kanál, který je možné zobrazit v libovolných barvách . Problém nastává při rozlišení
úrovní nízkých jasů, nebo když je scéna příliš homogenní na to, aby došlo k dobré subjektivní čitelnosti jasového snímku s lineární stupnicí. K tomu slouží logaritmická stupnice, pro kterou
můžeme nastavit šest různých hodnot zobrazení.
Jasový analyzátor LMK mobile advanced se skvěle hodí pro měření přechodů pro chodce. S jeho
pomocí je snaha o vytvoření metodiky vyhodnocení nasvětlení přechodů pro chodce. Využívá se
měření jasu přechodu a jeho okolí v režimu bez přídavného nasvětlení a v režimu se zapnutým
přídavným nasvětlením (obr.2).
23
Obr. 2 – reálný snímek přechodu pro chodce
9
8
7
6
5
4
3
2
1
0
Lum-1
Lum-2
Lum-5
L( c d/m ˛)
L(c d/m ˛)
Z pořízených snímků se vypočte jasová mapa, kterou je možno libovolně vyhodnotit (obr.3).
0
50
100
150
200
250
L(Pixel)
300
350
400
450
500
9
8
7
6
5
4
3
2
1
0
Lum-1
Lum-2
Lum-5
0
50
100
150
200
250
300
350
400
450
500
L(Pixel)
Obr. 3 – jasová mapa s průběhy jasů
Změnu jasových poměrů vůči nenasvícenému přechodu lze například určit zjištěním změny kontrastů. Takto se dá vyhodnotit:
Kontrast figurant – pozadí:
Nenasvětlený přechod:
K= - 0,3 negativní - platí pro tmavé oblečení
K= 4 pozitivní - platí pro světlé oblečení
Nasvětlený přechod:
K= 1 pozitivní - platí pro tmavé oblečení
K= 13,7 pozitivní - platí pro světlé oblečení
Kontrast přechod – pozadí:
Nenasvětlený přechod:
K= 1,9 pozitivní
Nasvětlený přechod:
K= 5,7 pozitivní
24
Krom jiných měření je dalším zajímavým měřením vyhodnocení jasů v tunelu. Jedná se o vyhodnocení jasových poměrů v tunelu, zde konkrétně v tunelu Sitiny, Bratislava, Slovensko, kde se
měří všechna pásma pro různé režimy osvětlení (obr.5)
Obr. 5 – průběhy jasu pro adaptační zónu, 100% osvětlení
Západní trouba, průběh průměrného jasu pro měření v osách jízdních pruhů
600
500
L [cd/m2]
400
300
200
100
0
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 210 220 230 240 250
vzdálenost [m]
udržovaná hodnota P
udržovaná hodnota L
vypočítané hodnoty
14380
Západní trouba, průběh průměrného jasu na stěnách pro měření v osách jízdních pruhů
300
250
Jas [cd/m2]
200
150
100
50
0
0
50
100
150
200
250
Vzdálenost [m]
LL
LP
PL
PP
Poznámka red.: Vzhledem k tomu, že naše reprodukční technika umožňuje pouze černobílé
zobrazení, je snížená informační hodnota řady obrázků a některé musely být vypuštěny..
25
Pasportizácia verejného osvetlenia
Ing. Peter Janiga , Slovenská technická univerzita, Bratislava
Zhodnotenie
• Klasické mapovanie
- presnejšie, najmä v miestach so slabým signálom GPS
- zachytáva aj orientáciu
26
•
GPS mapovanie
- rýchlejšie pri práci v teréne (mapovanie, dohľadávanie),
- presnejšie pri mapovaní bez mapových podkladov alebo
s nepresnými podkladmi
- širšie softwarové možnosti
Poznámka red.: Vzhledem k tomu, že naše reprodukční technika umožňuje pouze černobílé
zobrazení, je snížená informační hodnota řady obrázků.
Provoz sodíkových výbojek na regulovaných soustavách v Praze
Ing. Jiří Skála
Vážené dámy, vážení pánové,
ELTODO patří bezesporu mezi přední společnosti, které provádějí testy sodíkových světelných
zdrojů v terénních podmínkách ve velkém rozsahu. Snahou těchto terénních testů je prověřit katalogové hodnoty výrobců sodíkových zdrojů, porovnat je se skutečností a nalézt optimální poměr mezi investicí a provozními náklady na provoz veřejného osvětlení. Nejlevnější světelný
zdroj nemusí být zdaleka tím nejlevnějším! Poslední přednáška na toto téma byla uskutečněna
v nádherném prostředí Lednicko-Valtického areálu v dubnu roku 2004.
Přednáška byla zaměřena na prezentaci výsledků životnosti
sodíkových zdrojů instalovaných ve „starých“ a „nových“ svítidlech. Jedním ze závěrů bylo rozhodnutí v těchto terénních
testech pokračovat a to na srovnatelných souborech sodíkových zdrojů od více výrobců.
Pro terénní zkoušky jsme se rozhodli instalovat kromě dosud
používaných světelných zdrojů GE a Philips i světelné zdroje
OSRAM. Pro porovnání „levných“ světelných zdrojů, které jsou
podle obchodníků „výhodnou koupí“ jsme se rozhodli nakoupit
i světelné zdroje NARVA. S ročním odstupem byly do testů zařazeny i světelné zdroje SYLVANIA (do tohoto vyhodnocení
jsou zařazeny i tyto světelné zdroje, které byly instalovány do
konce září 2006).
Všechny tyto světelné zdroje byly instalovány v rámci plánovaných skupinových výměn světelných zdrojů, které se provádějí pravidelně po 4 letech. Z tohoto důvodu se instalace některých výkonových řad prodloužila a oddálila tak o několik měsíců hromadné vyhodnocení.
Cílem terénních zkoušek je ověření katalogových hodnot
úmrtnostních křivek jednotlivých světelných zdrojů v reálných
podmínkách a vzájemné porovnání. V reálných podmínkách
jsou světelné zdroje vystavovány souvislým vibracím, jednorázovým otřesům, změnám napájecího napětí, skutečným klimatickým podmínkám a provozním parametrům předřadníků a
tak je předpoklad, že výsledné úmrtnostní křivky budou odlišné.
typ výbojky
počet ks
GE Standard 50 W
300
GE Standard 70 W
295
GE XO 100 W
300
GE XO 150 W
289
CE XO 50 W
292
GE XO 70 W
287
NARVA stand. 100 W
174
NARVA stand. 70 W
290
OSRAM stand. 70 W
299
OSRAM super 4 Y 50 W
293
286
276
270
PHILIPS stand. 70 W
293
SHP-TS Super 100 W
276
SHP-TS Super 150 W
105
SHP-TS Super 50 W
319
SHP-TS Super 70 W
139
SONT PIA plus 50W
296
SONT PIA plus 70W
294
SONT PIA plus 100W
297
SONT PIA plus +50W
277
Celkový součet
5946
Počty kusů zdrojů ve sledovaných souborech podle typů
27
Pro vyhodnocení nám posloužily informace informačního systému společnosti, kde jsou o každém světelném zdroji vedeny přesné informace od instalace až po její výměnu. Tyto informace
nám také umožňují vyloučit ze statistik všechny světelné zdroje, které ukončily životnost vlivem
vnějšího vlivu (vandalismus, plánovaná výměna, vliv tlumivky a zapalovače)
V další části jsou uvedeny výsledné úmrtnostní křivky seskupené dle výrobců a výkonových řad.
Pro možnost rychlého optického porovnání je časová osa všech grafů shodná.
Tyto výsledky lze vyhodnotit ze dvou hledisek: prvním hlediskem je hodnocení výsledků v rámci
daného výrobce, druhým pak hodnocení výsledků v rámci dané výkonové řady světelných zdrojů.
Pozn. red.: V popisku tabulek pod jednotlivými grafy jsou sledované soubory podle typů
zdrojů označené číslem a křivky v grafu jsou označeny shodnými čísly s číslem souboru pro
čitelnost grafů v černobílém tisku.
6
5
1
2
4
3
TABULKA 1:
1- GE STAND. 50 W, 2 - GE STAN. 70 W, 3 - GE XO5O W, 4 - GE XO 70 W, 5 -GE XO 100W,
6 - GE XO 150 W
4
5
1
3
2
TABULKA 2:
1 - PHILIPS STAND. 70 W, 2 -SONT PIA PLUS 50 W, 3 - SONT PIA PLUS 70 W,
4 - SONT PIA PLUS 100 W, 5 - SONT PIA PLUS 150 W
28
5
4
1
2
3
TABULKA 3:
1 - OSRAM STAND 70 W, 2 - OSRAM SUPER 4Y 50 W, 3 - OSRAM SUPER 4Y 70 W,
4 - OSRAM SUPER 4Y 100 W, 5 - OSRAM SUPER 4Y 150 W
1
4
2
3
TABULKA 4:
1 - SHP TS SUPER 50 W, 2 - SHP TS SUPER 70 W, 3 - SHP TS SUPER 100 W, 4 - SHP TS SUPER 150 W
4
5
3
2
1
TABULKA 5:
1 - OSRAM 4 Y 50 W, 2 - GE STAND 50 W, 3 - GE XO 50 W, 4 - SONTPIA PLUS 50 W, 5 - SHPTS SUPER 50 W
29
1
2
3
4
TABULKA 6:
1 - OSRAM STAND 70 W, 2 - GE STAND 70 W, 3 - PHILIPS STAND 70 W, 4 - NARVA STAND 70 W
2
1
TABULKA 7:
1 - NARVA STAND. 70 W, 2 - NARVA STAND. 100W
3
1
4
2
TABULKA 8
1 - OSRAM SUPER 4Y, 2 - GE XO 150 W, 3 - SONT PIA PLUS 150 W, 4 - SHP TS SUPER 150 W
30
3
2
4
1
5
TABULKA 9
1 - OSRAM PLUS SUPER 4Y 1OO W, 2 - GE XO 1OO W, 3 - SONT PIA PLUS 100W, 4 - SHP TS SUPER 100 W,
5 - NARVA STAND. 100 W
4
2
3
1
TABULKA 10
1 - OSRAM SUPER 70 W, 2 - GE XO 70 W, 3 - SONT PIA PLUS 70 W, 4 - SHP TS PLUS 70 W
Společnost ELTODO-Citelum, s.r.o. spolupracuje na pravidelném vyhodnocování dosahovaných
výsledků s předními výrobci světelných zdrojů, kteří využívají těchto informací k neustálému
prověřování a zdokonalování svých výrobků pro udržení konkurenceschopnosti.
Tyto výsledky jsou přijímány i jednotlivými provozovateli, kteří se snaží stále nacházet úspory
na provoz veřejného osvětlení. Vhodným výběrem světelného zdroje lze podstatně snížit provozní náklady na provoz veřejného osvětlení.
31

2007/3 - Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení

Transkript

Podobné dokumenty

Profesionální světelná technika od roku 1957

chemicals dosers

greenlight - Europa.eu

8. Denní a sdružené osvětlení

Optus IV - THORN LIGHTING CS, spol. s r.o.