Zabezpečení CSR v dodavatelském řetězci ve společnosti Metrostav

Komentáře

Transkript

Zabezpečení CSR v dodavatelském řetězci ve společnosti Metrostav
Vysoká škola ekonomická v Praze
Diplomová práce
2011
Marcela Hadravová
Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta podnikohospodáĜská
Studijní obor: Podniková ekonomika a management
Název diplomové práce:
Zabezpeþení CSR v dodavatelském ĜetČzci
ve spoleþnosti Metrostav a.s.
Autor diplomové práce:
Marcela Hadravová
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Alena Plášková, CSc.
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma
„Zabezpeþení CSR v dodavatelském ĜetČzci ve spoleþnosti Metrostav a.s.“
vypracovala samostatnČ s využitím literatury a informací,
na nČž odkazuji.
V Praze dne 28. þervence 2011
Podpis
PodČkování
Ráda
bych
podČkovala paní Ing. AlenČ Pláškové, CSc.
za konzultace a odborné vedení pĜi zpracování mé diplomové práce.
Mé podČkování patĜí též panu Ing. Jaroslavu Nozarovi, vedoucímu
útvaru Ĝízení kvality ve spoleþnosti Metrostav a.s., za spolupráci,
vstĜícný pĜístup, cenné rady, ochotu poskytnout veškeré potĜebné
informace a inspiraci pĜi psaní této práce.
Název diplomové práce:
Zabezpeþení CSR v dodavatelském ĜetČzci ve spoleþnosti Metrostav a.s.
Abstrakt:
Diplomová práce se zabývá problematikou implementace konceptu spoleþenské odpovČdnosti
organizací (Corporate Social Responsibility - CSR) do dodavatelského ĜetČzce. DĤležitost
spoleþensky odpovČdného chování samotného podniku i jeho dodavatelĤ je podložena
teoretickou þástí práce, která je vČnována zejména principĤm, vývoji a pĜínosĤm tohoto
konceptu, stejnČ jako relevantním standardĤm a dalším pĜístupĤm národních i mezinárodních
organizací. Praktická þást je orientována na spoleþnost Metrostav a.s. Na základČ výsledkĤ
provedené analýzy dosavadního systému práce s dodavateli v porovnání s požadavky
dle standardu SA 8000, je navržena Ĝada doporuþení pro zlepšení postupĤ výbČru, hodnocení,
kontroly a celkového Ĝízení dodavatelĤ ve zkoumané spoleþnosti. VytvoĜený systém je
na závČr práce ovČĜen v praxi.
Klíþová slova:
Spoleþenská odpovČdnost organizací- CSR; standard SA 8000; dodavatelský ĜetČzec; Ĝízení,
kontrola a hodnocení dodavatelĤ
Title of the Master´s Thesis:
Integrating CSR into the supply chain of Metrostav a.s.
Abstract:
The Master ’s thesis deals with the implementation of corporate social responsibility (CSR)
in the supply chain. The theoretical part of this work demonstrates the importance of socially
responsible behavior by the firm itself and its suppliers. It explains principles, development
and benefits of this concept, as well as relevant standards and other approaches of national
and international organizations. The practical part is focused on Metrostav a.s. The results
of the analysis of the existing system of work with suppliers in comparison
with the requirements of the standard SA 8000 revealed several recommendations
for improving procedures to selection, evaluation, monitoring and management of suppliers
in the investigated company. At the conclusion of the work designed system is verified
in practice.
Key words:
Corporate social responsibility- CSR; standard SA 8000; supply chain; management,
monitoring and evaluation of suppliers
ÚVOD ........................................................................................................................................ 9
1
SPOLEýENSKÁ ODPOVċDNOST ORGANIZACÍ ................................................. 11
1.1 VYMEZENÍ A VÝVOJ KONCEPTU CSR ............................................................................ 11
1.2 ZÁKLADNÍ PRINCIPY A PěÍNOSY CSR ............................................................................ 13
1.2.1 Základní principy a rysy spoleþenské odpovČdnosti ............................................ 13
1.2.2 Hlavní pĜínosy CSR aktivit ................................................................................... 14
1.3 KLÍýOVÉ OBLASTI CSR ................................................................................................. 15
1.3.1 Ekonomický pilíĜ .................................................................................................. 15
1.3.2 Sociální pilíĜ ......................................................................................................... 16
1.3.3 Environmentální pilíĜ ........................................................................................... 17
1.4 PěÍSTUPY, NORMY A STANDARDY CSR ......................................................................... 18
1.4.1 Klíþové standardy CSR......................................................................................... 19
1.4.2 Dílþí standardy CSR ............................................................................................. 22
1.4.3 Národní instituce podpory CSR............................................................................ 24
1.5 UPLATNċNÍ CSR V DODAVATELSKÉM ěETċZCI ............................................................. 25
1.5.1 Charakteristika dodavatelského ĜetČzce............................................................... 26
1.5.2 ěízení dodavatelských ĜetČzcĤ .............................................................................. 27
1.5.3 VýbČr a hodnocení dodavatelĤ ............................................................................. 28
1.5.4 Požadavky na zabezpeþení CSR v dodavatelském ĜetČzci .................................... 29
2
ANALÝZA SYSTÉMU PRÁCE S DODAVATELI Z POHLEDU KONCEPTU
CSR .......................................................................................................................................... 31
2.1 PROFIL ZKOUMANÉ SPOLEýNOSTI .................................................................................. 31
2.1.1 Organizaþní struktura .......................................................................................... 32
2.1.2 Certifikace a osvČdþení související s konceptem CSR .......................................... 33
2.1.3 Struktura dodavatelského ĜetČzce......................................................................... 33
2.2 POJETÍ KONCEPTU CSR ................................................................................................. 35
2.2.1 Politika spoleþenské odpovČdnosti Metrostav a.s. ............................................... 35
2.2.2 Realizované CSR aktivity ..................................................................................... 36
2.2.3 Shrnutí pĜístupu ke konceptu CSR ........................................................................ 37
2.3 ANALÝZA DOSAVADNÍ PRAXE VÝBċRU, HODNOCENÍ A KONTROLY DODAVATELģ ......... 39
2.3.1 Monitorování procesu nakupování....................................................................... 39
2.3.2 VýbČr dodavatele .................................................................................................. 40
2.3.3 Hodnocení dodavatelĤ.......................................................................................... 43
2.3.4 Kontrolní systém................................................................................................... 44
2.4 ANALÝZA PLNċNÍ POŽADAVKģ STANDARDU SA 8000 .................................................. 46
2.4.1 ěízení dodavatelĤ ................................................................................................. 50
2.5 ZHODNOCENÍ SYSTÉMU PRÁCE S DODAVATELI DLE STANDARDU SA 8000 .................... 51
3
NÁVRHY ZLEPŠENÍ SYSTÉMU ěÍZENÍ DODAVATELģ................................... 53
3.1 DOPORUýENÍ PěI VÝBċRU DODAVATELģ A ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK .................................. 55
3.1.1 Kritéria výbČru dodavatele................................................................................... 55
3.1.2 Integrace prvkĤ CSR do nákupních praktik ......................................................... 56
3.2 STANOVENÍ PRAVIDEL CHOVÁNÍ V DODAVATELSKÉM ěETċZCI ..................................... 58
3.2.1 Navrhovaná pravidla chování dle SA 8000.......................................................... 59
3.2.2 Dodavatelský kodex chování ................................................................................ 61
3.2.3 Kontrola dodržování pravidel chování ................................................................ 63
3.3 KONTROLA A HODNOCENÍ DODAVATELģ NA STAVBÁCH ............................................... 64
3.3.1 Kritéria hodnocení dodavatelĤ............................................................................. 65
3.3.2 Vlastní proces kontroly......................................................................................... 68
3.3.3 Vyhodnocení kontroly a promítnutí do kategorizace dodavatelĤ......................... 74
3.3.4 Reakce na zjištČné neshody a využití výsledkĤ ..................................................... 76
3.4 AUDIT U DODAVATELģ .................................................................................................. 77
3.4.1 Kategorizace rizikových dodavatelĤ .................................................................... 78
3.4.2 Realizace auditu ................................................................................................... 80
3.5 VYHODNOCENÍ NAVRŽENÉHO SYSTÉMU ........................................................................ 81
3.5.1 UplatnČní v praxi .................................................................................................. 82
ZÁVċR .................................................................................................................................... 83
LITERATURA A JINÉ PRAMENY .................................................................................... 86
SEZNAM INTERNÍCH ZKRATEK SPOLEýNOSTI METROSTAV A.S. ................... 90
SEZNAM TABULEK ............................................................................................................ 91
SEZNAM PěÍLOH ................................................................................................................ 91
PROHLÁŠENÍ ZHOTOVITELE / PRODÁVAJÍCÍHO K SA8000 ................................. 96
ÚVOD
V posledních letech prochází podnikatelské prostĜedí podstatnými zmČnami, které
nutí organizace pĜehodnotit dosavadní pĜístupy ke svým þinnostem a spoleþnosti jako
celku. K zajištČní dlouhodobé úspČšnosti již nestaþí pouhá orientace na potĜeby a pĜání
zákazníkĤ, ale na významu nabývá uspokojování zájmĤ i dalších zainteresovaných
skupin. Každá organizace si musí uvČdomit, že není izolována od svého okolí,
ale naopak je jím neustále ovlivĖována. ProstĜedí zmČn vyvolává potĜebu obrátit
pozornost na spoleþenskou roli podnikĤ, rozšíĜit jejich postoj od pouhého plnČní
zákonných požadavkĤ a maximalizace hodnoty pro vlastníky k trvale udržitelnému
rozvoji. Stav životního prostĜedí a trendy rozvoje lidské spoleþnosti podnČcují podniky,
aby se chovaly spoleþensky odpovČdným zpĤsobem.
Koncept spoleþenské odpovČdnosti organizací (Corporate Social ResponsibilityCSR) je založen zejména na dobrovolnosti, transparentnosti a dlouhodobosti.
Krátkodobý pohled na prosperitu podniku je pĜesunut smČrem k dlouhodobé úspČšnosti
postavené na propojení ekonomických hledisek podnikání s etickými principy,
aktivitami zamČĜenými na ochranu životního prostĜedí, péþi o sociální rozvoj
spoleþnosti, zlepšování pracovních podmínek a ochranu lidských práv. K úspČšné
implementaci principĤ CSR je nutné pĜistupovat systematicky tak, aby se staly nedílnou
souþástí kultury podniku a odrážely se v jeho misi, vizi, hodnotách i strategii.
Spolu s dynamickým rĤstem globální ekonomiky dochází ke stírání pomyslných
hranic podnikĤ, narĤstá využívání outsourcingu, výroba probíhá v rĤzných zemích
svČta, rozšiĜují se dodavatelské ĜetČzce a vztahy v nich se stávají þím dál složitČjší.
Základním pĜedpokladem pro odpovČdné chování je jeho soulad se zákony. PĜestože
jejich dodržování by mČlo být zajišĢováno orgány státní správy, v nČkterých zemích
se podniky na vládní dozor spolehnout pĜíliš nemohou. Vzhledem k nedostatku, nebo
absenci, státního dohledu jsou nuceny Ĝešit problémy, které sice leží mimo jejich hlavní
þinnosti a poslání, avšak oþekává se, že v dodavatelském ĜetČzci budou zajištČny. Toto
vše vede ke zvyšujícímu se riziku porušování sociálních, environmentálních a dalších
pĜedpisĤ. I pĜesto, a možná právČ proto, se od organizací oþekává, že budou odpovČdné
za chování svých dodavatelĤ a budou zlepšovat sociální a environmentální výkonnost
v celém dodavatelském ĜetČzci. Podniky si zaþínají uvČdomovat, že pro úspČšné a
dlouhodobé podnikání již nestaþí zabývat se pouze vlastními þinnostmi a chováním,
ale musí vČtší úsilí vČnovat rovnČž budování dlouhodobých a efektivních
dodavatelských vztahĤ, které jsou založeny na vzájemné dĤvČĜe a odpovČdnosti
k životnímu prostĜedí i rozvoji celé spoleþnosti.
I když se organizace bude chovat spoleþensky odpovČdným zpĤsobem, mĤže
neodpovČdné chování jejích obchodních partnerĤ toto úsilí zniþit, poškodit její dobré
jméno nebo image znaþky a organizaci u veĜejnosti spojit s nezákonnými nebo
neetickými praktikami. Z negativních dĤsledkĤ takového chování uvnitĜ dodavatelského
ĜetČzce vyplývá nutnost zamČĜit pozornost na þinnosti jeho jednotlivých þlánkĤ, a
i když nelze nést odpovČdnost za vše, pokusit se jejich chování sledovat a alespoĖ
pĜimČĜeným zpĤsobem ovlivĖovat. Vlastní iniciativu v této oblasti vyžaduje Ĝada
standardĤ a principĤ týkajících se konceptu CSR, které ale už blíže neurþují zpĤsoby,
jak tohoto cíle mají podniky dosáhnout. DĤvod pro volnost v realizaci pĜíslušnČ
zamČĜených aktivit, lze spatĜovat v principu dobrovolnosti, na kterém je koncept
založen, ale také v obtížnosti stanovit univerzální postupy pro implementaci zásad CSR
9
do dodavatelského ĜetČzce, které by bylo možné aplikovat v organizacích všech
velikostí a oborĤ pĤsobnosti. PĜesto se objevují nČkteré iniciativy, a to pĜevážnČ
ze zahraniþí, které se snaží tuto problematiku alespoĖ na obecné úrovni podnikĤm
pĜiblížit a realizaci Ĝešení zjednodušit.
PrávČ neexistenci jasnČ stanoveného zpĤsobu implementace zásad konceptu CSR
do dodavatelského ĜetČzce lze považovat za jednu z hlavních pĜíþin vzniku této
diplomové práce na téma „Zabezpeþení CSR v dodavatelském ĜetČzci ve spoleþnosti
Metrostav a. s“. Významné postavení akciové spoleþnosti Metrostav na tuzemském
stavebním trhu a její široký zábČr realizovaných aktivit, které je možné sledovat
na celém území ýeské republiky, na Slovensku i jinde v zahraniþí, vedou k rozsáhlému
dodavatelskému ĜetČzci, za jehož chování by mČla nést odpovČdnost. Tato diplomová
práce je zahájena v období, kdy byl ve spoleþnosti Metrostav implementován standard
SA 8000 do systému Ĝízení.
Zkoumaná spoleþnost na konci roku 2010 úspČšnČ prošla certifikaþním auditem dle
standardu pro spoleþenskou odpovČdnost SA 8000, þímž se zaĜadila mezi jednoho
z mála držitelĤ pĜíslušného certifikátu v ýeské republice. Jedním z kritérií této
mezinárodní normy je dohled nad þinnostmi všech dodavatelĤ a subdodavatelĤ,
tak aby tyto subjekty byly v souladu s jejími požadavky. PrávČ tento požadavek normy
byl v rámci auditu certifikaþním orgánem BUREAU VERITAS oznaþen za nejslabší
þlánek celého systému spoleþenské odpovČdnosti Metrostavu.
Diplomová práce si klade za cíl z pozice prosazování konceptu spoleþenské
odpovČdnosti, pĜedevším z pohledu normy SA 8000, navrhnout na základČ analýzy
dosavadní praxe výbČru, hodnocení a spolupráce s dodavateli ve spoleþnosti Metrostav
možná zlepšení a provČĜit jejich reálnost.
Praktická þást práce se opírá o charakteristiku konceptu CSR a jeho uplatnČní
v dodavatelském ĜetČzci. ZámČrem však není vyþerpávající popis vývoje, principĤ a
významu konceptu, ale spíše vytvoĜení urþitého rámce pro jeho následnou implementaci
do dodavatelského ĜetČzce zkoumané spoleþnosti. Smyslem analýzy systému práce
s dodavateli a úrovnČ plnČní požadavkĤ zamČĜených na jejich Ĝízení dle standardu
SA 8000 je zhodnotit dosavadní systém ve spoleþnosti, odhalit pĜípadné nedostatky
a následnČ pro nČ navrhnout možná zlepšení. Tyto návrhy by mČly co nejvíce
korespondovat s uplatĖovanými a fungujícími postupy ve spoleþnosti, aby mohly být
do zavedeného systému co nejsnadnČji implementovány.
Jelikož hlavním zámČrem práce je pĜedložit spoleþnosti Metrostav konkrétní
možnosti, jak zlepšit a kontrolovat odpovČdné chování dodavatelĤ, mČlo by
na jejím závČru dojít k provČĜení reálnosti alespoĖ þásti navrhovaného systému a jeho
pĜínosĤ pro praxi.
10
1 Spoleþenská odpovČdnost organizací
V souþasné dobČ pro zajištČní dlouhodobé úspČšnosti organizací nestaþí pouhé
uspokojování požadavkĤ zákazníkĤ poskytováním kvalitních produktĤ s cílem
maximalizovat zisk, ale sílící tlak a oþekávání širokého okolí nutí organizace zamČĜit se
rovnČž na požadavky dalších zainteresovaných stran. Z tohoto pohledu je stále více
zdĤrazĖována dĤležitost orientace jak na vnitĜní potĜeby, tak i na potĜeby vnČjšího
okolí.
Tento širší zábČr tedy zahrnuje nejen kvalitu produktĤ a procesĤ, ale také kvalitní
vztah k životnímu prostĜedí, péþi o bezpeþnost a ochranu zdraví zamČstnancĤ, kvalitu
života obþanĤ v regionu, kde organizace pĤsobí, stejnČ jako snahu o jeho rozvoj. Otázka
odpovČdného podnikání dala vzniknout novému smČru managementu tzv. Spoleþenské
odpovČdnosti organizací (Corporate Social Responsibility- CSR).
1.1
Vymezení a vývoj konceptu CSR
KoĜeny Ĝady principĤ, které jsou v souþasném pojetí spoleþenské odpovČdnosti
organizací uznávány, lze nalézt již na poþátku 20. století. V roce 1916 John Maurice
Clark poukázal ve svém þlánku pro Journal of Political Economy na dĤležitost
transparentnosti v obchodních jednáních. Spoleþenskou odpovČdnost v podnikání,
podobnČ jako pojem sociální audit používal již ve 30. letech Theodore Kreps, profesor
na Stanford Graduate School of Business. V knize The Future of Industrial Man
z roku 1942 Peter Drucker Ĝeší existenci sociálního rozmČru podnikání vedle jeho
klasického ekonomického úþelu. (KATSOULAKOS, 2006)
Zvýšený odborný zájem o spoleþenskou odpovČdnost se zaþíná objevovat zhruba
od 50. let 20. století. První definici spoleþenské odpovČdnosti, i když spíše z pohledu
odpovČdnosti samotného podnikatele, uvádí v roce 1953 Howard Bowen ve své knize
Social Responsibilities of the Businessman1. Tato definice v podstatČ považuje
za spoleþenskou odpovČdnost uskuteþĖování urþitých þinností ze strany podnikatele,
které jsou potĜebné pro dosažení spoleþenských cílĤ a hodnot. V prĤbČhu 60. a 70. let
dochází k upĜesĖování definice a poukazuje se na nutnost plnit vedle legislativních a
ekonomických požadavkĤ, také spoleþenské závazky2. V této dobČ se objevuje kritika
spoleþenské odpovČdnosti Miltona Friedmana, kterou se blíže zabývá K. Kašparová
v þlánku Vývoj CSR a její konkurenþní koncepty (2006c). Friedman za spoleþensky
prospČšnými aktivitami spatĜoval tzv. samozvané danČ, které negativnČ pĤsobí na výši
výnosĤ pro vlastníky podnikĤ a platy jejich zamČstnancĤ a navíc zpĤsobují neefektivní
alokaci v rámci celé spoleþnosti. Za jedinou odpovČdnost podniku, jeho poslání,
považoval tvorbu zisku. Roku 1975 S. P. Sethi klasifikoval chování podnikĤ do tĜí
vrstev, které oznaþil jako corporate social performance3. První vrstva zahrnuje
1
„The obligations of businessmen to pursue those policies, to make those decisions, or to follow those
lines of action which are desirable in terms of the objectives and values of our society.“ (CRANE, 2008,
str. 25)
2
Spoleþenská odpovČdnost organizací definována K. Davisem v roce 1960: „The businessman’s decisions
and actions taken for reasons at least partially beyond the firm’s direct economic or technical interest…,
which need to be commensurate with the company’s social power.“ (DAVIS, 1960, str. 70-71)
3
Corporate social performance are based on: social obligation; social responsibility and social
responsiveness (SETHI, 1975).
11
spoleþenské povinnosti, druhá odpovČdnosti a tĜetí reakce. Na tento model navázal o
þtyĜi roky pozdČji A. B. Carroll, který spoleþenskou odpovČdnost organizací definoval
na základČ ekonomické, zákonné, etické a dobrovolné (pozdČji filantropické)
odpovČdnosti. V tomto poĜadí též urþil dĤležitost jednotlivých složek. (KAŠPAROVÁ,
2006c)
Dalšími významnými mezníky v rozvoji spoleþenské odpovČdnosti organizací
je jednak Freemanova stakeholderská koncepce, ale též vznik evropské expertní centrály
na problematiku CSR roku 1996 (CSR Europe). Stakeholderská koncepce definovala
skupiny nebo jednotlivce, kteĜí mají vliv na organizaci, a tím napomohla k urþení, komu
by organizace mČla být odpovČdná. CSR Europe zajišĢuje propagaci CSR po EvropČ,
poskytuje vzdČlání, poradenství a Ĝadu dalších aktivit, þímž se snaží pomoci podnikĤm
úspČšnČ implementovat CSR do svého podnikání. Jejím partnerem v ýeské republice je
Business Leaders Forum. (PETěÍKOVÁ et al., 2008)
DĤležitým poþinem Evropské komise je vydání tzv. Zelené knihy v þervnu 2001,
ve které se objevuje první EU definice CSR1: „Spoleþenská odpovČdnost organizace
je koncepce, kterou spoleþnosti dobrovolnČ zaþleĖují spoleþenské a ekologické zájmy
do obchodních operací a ve vzájemném pĤsobení se zainteresovanými stranami.“
Mezi další významné definice souþasného pojetí spoleþenské odpovČdnosti patĜí:
„Spoleþenská odpovČdnost organizací je zpĤsob podnikání, který je v souladu
s etickými, zákonnými, komerþními a spoleþenskými oþekáváními, pĜípadnČ jde
nad jejich rámec“ (Nevládní organizace Business for Social Responsibility).
„Spoleþenská odpovČdnost organizace je trvalý závazek podnikĤ chovat se eticky a
pĜispívat k ekonomickému rĤstu a zároveĖ se zasazovat o zlepšování kvality života
zamČstnancĤ a jejich rodin, stejnČ jako místního spoleþenství a spoleþnosti jako celku“
(World Business Council for Sustainable Development, 1997).
(NIS-PJ, 2009)
Všechny tyto definice spojuje zejména jejich zámČrnČ obecné pojetí, což lze
vysvČtlit jako dĤsledek volnosti v uplatĖování CSR aktivit. Jednoznaþným vymezením
by byla omezena tvĤrþí þinnost organizací v oblasti zavádČní CSR do jejich podnikání.
Aby organizace byla spoleþensky odpovČdná, nestaþí jí pouze plnit zákonné požadavky,
ale aktivity v oblasti ekonomické, životního prostĜedí a v neposlední ĜadČ sociální, musí
jít nad jejich rámec.
1
„Most definitions of corporate social responsibility describe it as a concept whereby companies
integrate social and environmental concerns in their business operations and in their interaction with
their stakeholders on a voluntary basis.“ (GREEN PAPER-Promoting a European framework
for corporate social responsibility, 2001)
12
1.2
Základní principy a pĜínosy CSR
Sdružení Business Leaders Forum na svých webových stránkách popisuje podstatu
konceptu CSR jako: „dobrovolný závazek firem chovat se v rámci svého fungování
odpovČdnČ k prostĜedí i spoleþnosti, ve které podnikají“. Z tohoto pojetí mĤžeme vyþíst
Ĝadu pĜímých i odvozených principĤ spoleþenské odpovČdnosti organizací. Jejich plnČní
následnČ pĜináší Ĝadu nesporných výhod.
1.2.1
Základní principy a rysy spoleþenské odpovČdnosti
Jak již bylo Ĝeþeno v pĜedešlé podkapitole, spoleþensky odpovČdná organizace plní
nejen legislativní požadavky, ale také uplatĖuje odpovČdné chování nad jejich rámec,
a to dobrovolnČ. Jedním z dĤležitých principĤ je právČ odpovČdnost, která spoþívá
pĜedevším v orientaci na aktivity CSR jdoucí nad rámec závazkĤ podniku a pĜinášející
efekt, aĢ už v podobČ konkurenþní výhody, pĜínosu pro spoleþnost, nebo jakýchkoli
ostatních forem prospČchu (viz podkapitola 1.2.2). Aktivity CSR bývají rozdČlovány
do tĜí oblastí: ekonomické, environmentální a sociální (viz podkapitola 1.3).
Dalším dĤležitým principem spoleþenské odpovČdnosti je dobrovolnost. V této
oblasti však panuje nesoulad zejména mezi mezinárodními organizacemi a vlivnými
nevládními organizacemi. Nevládní organizace usilují o zavedení povinného rámce
spoleþenské odpovČdnosti. DĤvodem je jednak tvrzení, že organizace nepĜijmou
spoleþenskou odpovČdnost, která je založena pouze na dobrovolnosti, a obava
ze zamlþování špatných vČcí a budování PR pouze na základČ vČcí dobrých. Navíc
by díky povinnému rámci bylo možné dodržování právnČ vymáhat. Na stranČ druhé stojí
argumenty proti, které se dotýkají pĜevážnČ následného omezení inovativního a tvĤrþího
pĜístupu k CSR aktivitám, což by vedlo k urþitému administrativnímu pĜístupu,
ve kterém by se podniky soustĜedily pouze na postupné plnČní jednotlivých položek.
Navíc není možné vytvoĜit jednotnou podobu konceptu, kterou by šlo uplatnit
na všechny typy organizací rĤzných velikostí. Mezi tČmito opoziþními stranami stojí
pĜístup založený jak na minimálních standardech, které by byly závazné,
tak na ponechání urþité variability. Tento pĜístup bývá oznaþován jako tzv. smart
regulation, neboli chytrá regulace. (TRNKOVÁ, 2004)
Spoleþensky odpovČdná firma se má orientovat na zájmy a potĜeby svých
stakeholderĤ, což v prvé ĜadČ zahrnuje nutnost jejich identifikace, definování potĜeb a
následný dialog. Se stakeholderskou koncepcí pĜišel v roce 1984 E. R. Freeman1, který
definoval skupiny osob, institucí nebo organizací, které mají vliv na organizaci nebo
jsou naopak organizací ovlivĖovány. Za stakeholdery považujeme napĜ.: zákazníky,
vlastníky a investory, zamČstnance, odbory, obchodní partnery, dodavatele, konkurenty,
veĜejnost, média, vládní instituce, neziskové þi mezinárodní organizace atd. PĜestože má
každý podnik své specifické zainteresované strany s rĤznou mírou významnosti, lze
obecnČ konstatovat, že na vztazích s nimi závisí jeho dlouhodobá úspČšnost. Ze všech
nalezených stakeholderĤ je nutné urþit ty klíþové. Tento výbČr zpravidla zahrnuje dvČ
dĤležitá kritéria: úroveĖ vlivu a úroveĖ oþekávání. PrávČ skupiny s velkým vlivem a
zároveĖ vysokým oþekáváním tvoĜí klíþové stakeholdery, kteĜí by mČli být zapojeni
1
„Stakeholder= any group or individual who is affected by or can affect the achievement of the firm’s
objectives.“ (FREEMAN, 2010, str. 25)
13
do procesu rozhodování nebo získávání zpČtné vazby, a se kterými by mČl být veden
dialog o relevantních tématech. (STEINEROVÁ, 2008)
Neopomenutelným principem spoleþenské odpovČdnosti je také transparentnost
ve smyslu otevĜení se zainteresovaným stranám, poskytování informací o podniku nebo
umožnČní posouzení nezávislou stranou. Mezinárodní organizace OECD1 vydává
Guidelines, kde v této oblasti doporuþuje podávání údajĤ o výsledcích hospodaĜení,
politice a struktuĜe Ĝízení, plánech a cílech, vlastnických vztazích, finanþním
ohodnocení výkonného managementu, vztazích ke svým stakeholders a analýzách rizik.
(TRNKOVÁ, 2004)
Požadavkem na spoleþenskou odpovČdnost je rovnČž její zaþlenČní do strategie celé
organizace, kdy tento koncept uznávají a dodržují všichni zamČstnanci, management
i vlastníci organizace. Dále je založena na etickém chování, proaktivní politice, principu
win-win a dlouhodobosti. Do stĜedu zájmu se þím dál více dostává tzv. spoleþensky
odpovČdné investování (SRI – Socially Responsible Investment), které kromČ finanþních
hledisek zahrnuje sociální, environmentální i etické otázky.
1.2.2
Hlavní pĜínosy CSR aktivit
Na základČ výsledkĤ Ĝady výzkumĤ bylo prokázáno, že þinnost podnikĤ v oblasti
CSR skuteþnČ pĜináší prokazatelné výhody. Díky orientaci na stakeholdery a diskuzi
s nimi objevuje podnik pĜíležitosti pro inovace, dokáže se odlišit od konkurence,
zlepšuje vztahy s okolím, posiluje dĤvČryhodnost a zvyšuje loajalitu zákazníkĤ, þímž si
mĤže zajistit dlouhodobou udržitelnost rozvoje.
CSR napomáhá organizacím zlepšovat image, budovat reputaci, zvyšovat svou
hodnotu, a tím získávat silnou pozici na trhu.
Aktivity CSR pozitivnČ pĤsobí také na dĤvČru, loajálnost a motivaci zamČstnancĤ,
kteĜí se tak stávají produktivnČjšími a celkovČ pĜispívají k firemní kultuĜe. Organizace
nabývá širších možností pĜi získání a udržení si kvalitních zamČstnancĤ a stává se
žádaným zamČstnavatelem.
Spoleþensky odpovČdné podniky jsou více pĜitažlivé pro investory, neboĢ investice
do nich bývají ménČ rizikové a dosahují þasto velmi vysokého zhodnocení. U tČchto
podnikĤ je tedy vČtší šance, že získají dodateþný kapitál.
Díky proaktivní politice a inovacím podniky realizují opatĜení, která snižují riziko a
pravdČpodobnost vzniku rĤzných neshod, þímž dochází ke snížení nákladĤ na jejich
následné odstraĖování.
ěada prĤzkumĤ dokázala, že CSR aktivity zvyšují zisk, i když ve vČtšinČ pĜípadĤ
nepĜímo.
(KAŠPAROVÁ, 2006b; NIS-PJ, 2009)
1
Organization for Economic Co-operation and Development.
14
1.3
Klíþové oblasti CSR
Organizace, které chtČjí v dnešním globálním svČtČ uspČt, se potýkají se stále
vČtšími oþekáváními ze strany svých stakeholderĤ a vĤbec celé spoleþnosti. V souþasné
dobČ již nestaþí plnit pouze zákonné požadavky a dívat se izolovanČ na vlastní podnik,
jehož jediným cílem je maximalizace zisku, ale je zapotĜebí brát ohled na tzv. triplebottom-line. Tato koncepce trojí základny, kterou pĜedstavil John Elkington, zdĤrazĖuje
potĜebu podniku orientovat se na strategii 3P- People-Profit-Planet (Lidé-Zisk-Planeta),
tak aby veškeré prvky byly v rovnováze a bylo dosaženo udržitelného rozvoje. Jedná se
o širší postoj ke spoleþenské roli organizací, který vyžaduje aktivní pĤsobení ve všech
tĜech oblastech- sociální, ekonomické a environmentální (MULLERAT, 2009).
Zelená kniha rozlišuje vnČjší a vnitĜní rozmČr tohoto konceptu. Interní dimenze se
týká Ĝízení lidských zdrojĤ, tedy v prvé ĜadČ vlastních zamČstnancĤ, bezpeþnosti a
ochrany zdraví, investic do lidského kapitálu, Ĝízení zmČn, ale také strategie
ekonomického rĤstu a Ĝízení pĜírodních zdrojĤ. Z hlediska vnČjšího rozmČru, aktivit
pĜesahujících hranice organizace, zahrnuje spoleþenská odpovČdnost zejména všechny
ostatní stakeholdery, místní spoleþenství a životní prostĜedí v globálním mČĜítku.
1.3.1
Ekonomický pilíĜ
Základním cílem každé organizace je dosahování zisku, pĜiþemž z pohledu
spoleþenské odpovČdnosti mluvíme o dosahování pozitivních ekonomických výsledkĤ.
Je logické, že pouze taková firma mĤže investovat do CSR aktivit a zajistit udržitelný
rozvoj organizace, aĢ už odpovČdným investováním, inovacemi, budováním dobrého
jména a znaþky, nebo též efektivním zhodnocováním zdrojĤ. Do hlavních aktivit
v rámci ekonomického pilíĜe se ještČ Ĝadí:
ƒ
transparentní podnikání;
ƒ
Ĝízení a správa organizací (corporate governance) – principy dobrého Ĝízení;
ƒ
dodržování principĤ korektního podnikání- etický kodex, odmítání korupce,
diskriminace, nekalé konkurence a podvodĤ, ochrana duševního vlastnictví;
ƒ
korektní vztahy se stakeholdery- etické chování k zákazníkĤm, dodavatelĤm,
zamČstnancĤm, akcionáĜĤm, investorĤm, zainteresovaným organizacím a
obþanĤm atd.;
ƒ
tvorba pracovních pĜíležitostí v lokalitČ pĤsobení, pĜednost místním
dodavatelĤm;
ƒ
finanþní podpora rozvoje místní komunity, zĜizování nadací, nabídka
bezplatných služeb apod.
Aplikace zmínČných aktivit pĜináší organizaci dobrou povČst a jméno, vyšší
výkonnost dodavatelského ĜetČzce a loajalitu zákazníkĤ. Pro transparentní vykazování
výsledkĤ v ekonomické oblasti lze použít trendy ekonomického rozvoje (pĜidaná
hodnota, tržby, náklady); zveĜejĖování ekonomických výsledkĤ (napĜ. ve výroþních
zprávách); existenci a dodržování etického kodexu; rozsah financování veĜejnČ
prospČšných projektĤ; certifikaci ISO, rĤzná ocenČní a získané znaþky kvality; poþet
nových zakázek; tempo inovací; výsledky rĤzných prĤzkumĤ ohlednČ spokojenosti
zákazníkĤ, stížností a Ĝadu dalších indikátorĤ.
15
1.3.2
Sociální pilíĜ
Lidské zdroje jsou rozhodujícím faktorem pro dosažení dlouhodobé úspČšnosti
podniku, z tohoto pohledu je jim nutné vČnovat patĜiþnou pozornost. Interní dimenze
sociální oblasti spoleþenské odpovČdnosti se týká péþe o zamČstnance, kteĜí se podílejí
na Ĝízení firmy, výrobČ, poskytování služeb a dalších þinnostech, které v koneþném
dĤsledku mají zajistit dosažení cílĤ dané organizace. Je však více než jasné, že na druhé
stranČ i zamČstnanci potĜebují organizaci, pro niž pracují. Jsou závislí na finanþní
odmČnČ a jejich celkový život je tedy do znaþné míry prací ovlivnČn. Z tČchto dĤvodĤ se
koncept CSR zamČĜuje též na aktivity, které mají zajistit, aby toto ovlivĖování bylo
oboustrannČ výhodné. V této oblasti se organizace mĤže orientovat na:
ƒ
interní firemní filantropii- zamČstnanecké výhody (pĜíspČvky na penzijní
pĜipojištČní, na životní pojištČní, na stravování, na dovolenou, flexibilní
práce, volno pro léþbu…), cafeteria systém atd.;
ƒ
zdraví a bezpeþnost zamČstnancĤ- dodržování pracovních standardĤ,
pĜíspČvky na nadstandardní zdravotní péþi atd.;
ƒ
vzdČlávání a rozvoj lidských zdrojĤ- prohlubování a zvyšování kvalifikace,
rozvíjení osobnosti atd.;
ƒ
tvorbu podnikové kultury, komunikaci se zamČstnanci;
ƒ
dodržování lidských práv, zákaz dČtské a nedeklarované práce, rovné
pĜíležitosti, spravedlivé odmČĖování, rozmanitost na pracovišti;
ƒ
vyváženost pracovního a osobního života (Work-Life Balance);
ƒ
outplacement (podpora propuštČných zamČstnancĤ), jistota zamČstnání atd.
Každá organizace by mČla navazovat vztahy se svým okolím, protože je jeho
nedílnou souþástí. Aktivní zapojení do dČní v daném regionu organizaci napomáhá
budovat její image a pomáhá jí získávat dĤležité kontakty. V této externí dimenzi
sociálního pilíĜe je velmi dĤležitá podpora místní komunity, která je nejþastČji
zabezpeþována rĤznými formami dárcovství- finanþní dary, materiální pomoc,
poskytnutí služeb nebo potĜebných prostorĤ atd. Další zpĤsoby podpory mohou být:
ƒ
externí firemní filantropie- dobrovolnictví ze strany zamČstnancĤ na veĜejnČ
prospČšných aktivitách, podpora vzdČlávání, poradenská þinnost, sbírky;
ƒ
finanþní podpora- lokální projekty (školy, sportovištČ, kulturní projekty),
sponzoring;
ƒ
dialog se stakeholdery;
ƒ
preference zamČstnávání místních obþanĤ, zamČstnávání znevýhodnČných
obþanĤ atd.
Za indikátory výkonnosti v sociální oblasti jsou považovány jednak rĤzné certifikáty
a osvČdþení (OHSAS 18001, SA 8000, Bezpeþný podnik…), ale také výše darovaných
prostĜedkĤ mČĜená absolutnČ nebo v pomČru k hrubému zisku, poþet hodin
dobrovolnictví, reakce na firemní aktivity, ukazatele rovných pĜíležitostí a fluktuace,
poþet rekvalifikací, Social Labels apod.
16
1.3.3
Environmentální pilíĜ
ýinnosti každé organizace urþitou mČrou zasahují do životního prostĜedí.
Spoleþensky odpovČdná organizace se tak vedle ekonomické a sociální oblasti musí
zabývat rovnČž péþí o životní prostĜedí a aktivity v jednotlivých pilíĜích vzájemnČ
propojit.
V problematice životního prostĜedí se velmi þasto setkáváme s pojmem trvale
udržitelný rozvoj, který definovala Komise pro životní prostĜedí a rozvoj pĜi OSN ve své
zprávČ z roku 1987: „Udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který zajistí potĜeby
souþasných generací, aniž by bylo ohroženo splnČní potĜeb generací pĜíštích a aniž by
se to dČlo na úkor jiných národĤ.“ Jedná se o hospodáĜský rozvoj, na základČ nČhož
musí docházet k vývoji spoleþnosti, v opaþném pĜípadČ by došlo k celosvČtovému
ohrožení životního prostĜedí. A právČ jeho strategickým cílem je propojení a sladČní
ekonomického rozvoje, sociální odpovČdnosti a environmentu.
V prvé ĜadČ by každá organizace mČla identifikovat všechny environmnentální
aspekty a následnČ z nich urþit ty významné, tj. ty s významným dopadem na životní
prostĜedí, a obzvláštČ u nich negativní dopad zmenšovat.
KonkrétnČ se v oblasti ochrany životního prostĜedí mĤže jednat o tyto aktivity:
ƒ
snižování spotĜeby materiálĤ, energie a vody, odpadĤ a emisí; tĜídČní a
recyklace;
ƒ
uplatĖování environmentální politiky a principĤ prevence;
ƒ
zavedení þistší produkce- tj. preventivní strategie na snižování negativních
dopadĤ na životní prostĜedí;
ƒ
výroba a používání ekologicky šetrných produktĤ, využívání energeticky
nenároþných zaĜízení, ekologicky šetrných materiálĤ na balení, používání
dopravních prostĜedkĤ s alternativním pohonem, šetrný zpĤsob pĜepravy
zboží a materiálu;
ƒ
ochrana pĜírodních zdrojĤ, snaha o nalezení alternativ mezi obnovitelnými
zdroji;
ƒ
soulad s normami a standardy (ISO, EMAS a další) atd.
ObdobnČ jako v sociální oblasti i zde nám plnČní požadavkĤ environmentálního
rozmČru deklarují certifikáty (ISO 14001) a osvČdþení (EMAS II). Dalším mČĜítkem
mĤže být plnČní principĤ þistší produkce (množství odpadu a emisí), celková spotĜeba
energie a vody, zpČtný odbČr výrobkĤ, míra využívání obnovitelných zdrojĤ, poþet
stížností nebo též Ekolabelling (znaþení ekologicky šetrných výrobkĤ).
(PETěÍKOVÁ et al., 2008; STEINEROVÁ, 2008; TRNKOVÁ, 2004)
17
1.4
PĜístupy, normy a standardy CSR
Jedním ze základních principĤ spoleþenské odpovČdnosti organizací je její
dobrovolnost, což potvrzuje také neexistence právního rámce. Na otázku, zda je tomu
tak správnČ nebo by naopak mČlo být dodržování právnČ vymahatelné, neexistuje
jednoznaþná odpovČć (viz podkapitola 1.2.1). S narĤstající dĤležitostí tohoto konceptu
roste jeho podpora od národních a mezinárodních spoleþností.
Oblastí sociální spravedlnosti, všeobecných lidských i pracovních práv a
zlepšováním pracovních a životních podmínek se zabývá zejména Mezinárodní
organizace práce (ILO). ILO byla založena roku 1919 a jedná se o specializovanou
agenturu OSN. Náplní její þinnosti je tvorba mezinárodních pracovních standardĤ,
vzdČlávání a výzkum v oblasti pracovních práv a formulace mezinárodních politických
pĜístupĤ a programĤ na zlepšení pracovních a životních podmínek. Tripartitní deklarace
zásad o nadnárodních podnicích a sociální politice1, která byla poprvé publikována
v roce 1977, zahrnuje mimo jiné otázky rovnosti pĜíležitostí a zacházení, sociální
politiky, pracovních a životních podmínek, svobody sdružování a práva na kolektivní
vyjednávání a pracovních vztahĤ. (ILO, 2001)
Jednou z dalších iniciativ pĜi OSN je Global Compact na podporu spoleþenské
angažovanosti firem smČrem k více udržitelné a pĜístupnČjší globální ekonomice. Tato
iniciativa plní od roku 1999 v podstatČ funkci dohody mezi OSN a svČtem byznysu a
ve svých 10 klíþových zásadách pokrývá oblast lidských práv, pracovních standardĤ,
odmítání korupce a ochrany životního prostĜedí. Zásady byly pĜevzaty jednak ze zásad
ILO, ale též ze zásad trvale udržitelného rozvoje pĜijatých na svČtové konferenci v Rio
de Janeiru v roce 1992 a z Všeobecné deklarace lidských práv. Všeobecná deklarace
lidských práv byla pĜijata roku 1948 a je prvním právním a mezinárodnČ uznávaným
dokumentem, který se týká svobod a práv každého þlovČka bez rozdílu.
Doporuþení vlád ohlednČ odpovČdného chování nadnárodních spoleþností obsahují
SmČrnice2 vydávané Organizací pro hospodáĜskou spolupráci a rozvoj (OECD3).
Nadnárodní podniky zde naleznou dobrovolné zásady a standardy odpovČdného
chování, které se snaží o soulad se státní politikou, posílení dĤvČry mezi organizacemi a
spoleþností, ve které podnikají, a o zvýšení možností, jak pĜispČt k trvalému rozvoji.
V poslední verzi SmČrnice z roku 2000 jsou zahrnuty obecné zásady- politika a Ĝízení
firmy, transparentnost a otevĜenost, doporuþení ohlednČ zveĜejĖování informací,
zamČstnanosti a vztahĤ se zamČstnanci, životního prostĜedí, potírání úplatkáĜství, zájmĤ
spotĜebitelĤ, vČdy a technologií, hospodáĜské soutČže a daní.
Mezi další mezinárodní organizace, které se zabývají rĤznou mČrou spoleþenskou
odpovČdností, patĜí napĜ.: nevládní organizace International Businees Leaders Forum
(IBLF, Londýn) a Social Investment Forum (USA), mezinárodní asociace World
Business Council on Sustainable Development (WBCSD), SvČtová banka, CSR Europe,
a dále organizace provádČjící sociální audity jako Social Audit Network (SAN Ltd.,
Anglie) nebo ETHIBEL (Belgie). V následujících podkapitolách jsou skrze vytvoĜené
standardy uvedeny nČkteré další organizace.
1
Tripartite Declaration of Principles Concerning Multinational Enterprises and Social Policy.
Guidelines for Multinational Enterprises- SmČrnice pro nadnárodní podniky.
3
Organisation for Economic Co-operation and Development. OECD vznikla v roce 1961 transformací
Organizace pro evropskou hospodáĜskou spolupráci (OEEC).
2
18
1.4.1
Klíþové standardy CSR
V souþasné dobČ neexistuje na celém svČtČ žádná norma, na jejímž základČ by se
mohl certifikovat celý koncept CSR. Jediným standardem, dle kterého je možné získat
certifikaci, je SA 8000, ten se ale zabývá pouze interní rovinou spoleþenské
odpovČdnosti, a to konkrétnČ ve vztahu k zamČstnancĤm.
SA 8000 (Social Accountability)
Mezinárodní pracovní norma SA 8000 je dobrovolná a nezávislá certifikaþní norma
vytvoĜená neziskovou nevládní organizací Social Accountability International (SAI,
USA) v roce 1997. Poslední revize této normy probČhla v roce 2008 a do þeského
jazyka byla pĜeložena ýeským institutem pro akreditaci. SA 8000 je v souladu
s legislativou, se zásadami ILO, s Všeobecnou deklarací lidských práv a Úmluvami
o právech dČtí a pĜedpokládá jejich dodržování.
Základní požadavky se týkají dČtské práce, nucené práce, zdraví a bezpeþnosti
zamČstnancĤ, svobody sdružování a práva na kolektivní vyjednávání, diskriminace,
disciplinárních opatĜení, pracovní doby, kompenzace (odmČĖování) a systému
managementu. Z obsahu SA 8000 je patrné, že se skuteþnČ jedná o standard sociální
odpovČdnosti hlavnČ ve vztahu k zamČstnancĤm.
Univerzálnost požadavkĤ poskytuje možnost zavedení normy ve všech typech
organizací s rĤznou velikostí a jejich dodržování umožĖuje:
ƒ
„rozvíjet, udržovat a prosazovat zásady v oblastech spoleþenské
odpovČdnosti, které podnik má možnost usmČrĖovat nebo ovlivĖovat;
ƒ
dĤvČryhodnČ doložit zúþastnČným stranám, že existující politiky organizace,
postupy a praxe jsou v souladu s požadavky této normy.“ (SA 8000, 20081)
Kritérium normy týkající se dČtské práce zakazuje zamČstnávat dČti, tedy osoby
do 15 let2. Pro dČti, které dĜíve byly zamČstnávány, musí podnik vytvoĜit opatĜení
na jejich pomoc a podporovat jejich další vzdČlávání. Mladiství pracovníci, osoby
do 18 let, smČjí být zamČstnávání, avšak pokud jsou školou povinni, pak jen mimo dobu
vyuþování. Pracovní doba mladistvých mĤže být nejdéle 8 hodin dennČ a práce nesmí
být vykonávána v noci. Tito pracovníci nesmČjí pracovat v nebezpeþných nebo
rizikových podmínkách. V rámci celého dodavatelského ĜetČzce nesmí být dále
využíváno nucené nebo povinné práce3, pracovníkĤm nesmČjí být odebírány osobní
doklady nebo další majetek þi pozastaveny jakékoli þásti platu nebo dávek a po udání
dĤvodu mají právo podat výpovČć.
1
ýeský pĜeklad normy SA 8000 - verze 2008, zdroj: Bureau Veritas Czech spol s.r.o.
Norma uvádí, že na základČ ustanovení místní legislativy mĤže být minimální vČková hranice pro vstup
do zamČstnání vyšší. V nČkterých zemích je tato hranice naopak snížena na 14 let dle výjimky udČlené
ILO.
3
Normou je nucená a povinná práce definována jako: „Jakákoli práce nebo služba, k níž se daná osoba
dobrovolnČ nezavázala a která je provádČna pod pohrĤžkou trestu nebo represe nebo je vyžadována jako
prostĜedek k proplacení dluhu.“
2
19
Pro zajištČní souladu s požadavkem na zdraví a bezpeþnost musí podnik primárnČ
zajistit bezpeþný výkon práce a snižovat riziko hrozeb, které by mohly vést k nehodám
na pracovišti. Samostatná pozornost je pak vČnována eliminaci nebezpeþí ohrožujících
zdraví a bezpeþnost pracujících matek. V otázkách bezpeþnosti a ochrany zdraví je
nutné pracovníky pravidelnČ proškolovat a poskytovat jim na náklady podniku potĜebné
osobní ochranné pracovní prostĜedky. Všichni pracovníci musí mít k dispozici sociální
zaĜízení, pitnou vodu a pĜípadnČ vhodné ubytovací zaĜízení.
Svoboda sdružování a právo na kolektivní vyjednávání je požadavek, který
obsahuje právo zakládat odborové svazy bez jakéhokoli omezení ze strany organizace a
kolektivnČ vyjednávat. Existence odborĤ není podmínkou, pracovníci si mohou pouze
zvolit svého zástupce. Pracovníci v odborech nebo jejich zástupci nesmí být vystaveni
žádné formČ diskriminace. PĜed vznikem pracovního pomČru, v jeho prĤbČhu nebo
pĜi jeho ukonþování nesmí docházet k diskriminaci pracovníkĤ dle jejich: „rasového
pĤvodu; pĜíslušnosti k národnostní nebo ke spoleþenské skupinČ, kastČ; etnického
pĤvodu; náboženského vyznání; postižení; pohlaví; sexuální orientace; rodinných
pomČrĤ; rodinného stavu; þlenství v odborových organizacích; politických názorĤ; vČku
nebo jiných podmínek“. Povoleno není chování, které by ostatní jakkoli uráželo,
sexuálnČ obtČžovalo nebo vykoĜisĢovalo. BČhem disciplinárních opatĜení jsou
nepĜípustné: „tČlesné tresty, psychický nebo fyzický nátlak nebo slovní urážky“ a
nedĤstojné a nelidské zacházení.
Požadavek standardu na pracovní dobu zdĤrazĖuje nutnost dodržovat platné právní
pĜedpisy a odborové normy. V žádném pĜípadČ nesmí zamČstnanec za týden odpracovat
bez zapoþítání pĜesþasĤ více než 48 hodiny. Po šesti dnech práce je organizace povinna
poskytnout alespoĖ jeden den volna, pokud není místními zákony a zároveĖ kolektivní
smlouvou dovoleno jinak. PĜesþasová práce nesmí pĜekroþit 12 hodin týdnČ a musí být
dobrovolná. Ve stanovených pĜípadech lze práci pĜesþas naĜídit, nutné je však pokrytí
této problematiky kolektivním vyjednáváním. Oblast kompenzace neboli odmČĖování
vyžaduje dodržování právních a firemních pĜedpisĤ a to tak, aby výše mezd byla
pĜimČĜená základním i dalším potĜebám pracovníkĤ. OdmČna za práci se musí
poskytovat pravidelnČ a ve vyhovující formČ pro pracovníka.
Devátý požadavek normy je vČnován systému Ĝízení. Zde jsou zahrnuta kritéria
týkající se stanovení, zveĜejĖování a pravidelného pĜezkoumávání politiky spoleþenské
odpovČdnosti, jmenování zástupce vedení odpovČdného za dodržování požadavkĤ
normy, práva pracovníkĤ na jejich zastoupení pĜi komunikaci s vedením, pravidelného
pĜezkoumávání dosahovaných výsledkĤ v oblasti požadavkĤ normy a pĜípadného
zlepšování. Všechny výše uvedené požadavky musí být implementovány do celého
podniku, musí s nimi být seznámeni všichni pracovníci a úþinnost takto uceleného
systému je nutné ovČĜovat. Podnik je povinen sledovat a evidovat plnČní požadavkĤ
v rámci þinnosti všech svých dodavatelĤ i subdodavatelĤ a zvolit vhodný zpĤsob jejich
hodnocení a výbČru. V pĜípadČ jakýchkoli problémĤ a neshod s požadavky normy je
podnik povinen: „identifikovat koĜenovou pĜíþinu, okamžitČ pĜijmout opatĜení k nápravČ
a preventivní opatĜení a pĜidČlit zdroje pĜimČĜené povaze a závažnosti“. Požadavky jsou
kladeny rovnČž na externí komunikaci a zapojení zainteresovaných stran; na poskytnutí
pĜístupu do podniku pro úþely oznámených i neoznámených auditĤ a na vedení záznamĤ
dokládajících soulad s normou.
20
Certifikaci podle normy SA 8000 smí provést pouze nezávislý certifikaþní orgán,
který je akreditovaný u SAI. V ýeské republice licenci vlastní tĜi spoleþnosti: Bureau
Veritas Czech Republic, CQS – Sdružení pro certifikaci systémĤ jakosti (pĜedstavitel
IQNet Ltd.) a DNV Czech Republic (Det Norske Veritas). Na základČ údajĤ Národního
registru certifikovaných organizací je u nás podle tohoto standardu certifikováno zatím
pouze 10 spoleþností, mezi nČž patĜí také akciová spoleþnost Metrostav. Možný postup
certifikace je znázornČn v pĜíloze þ. 1. Certifikát dle standardu SA 8000 slouží jako
dĤkaz péþe o lidská práva a zdraví a bezpeþnost zamČstnancĤ daného podniku, deklaruje
vytváĜení a zlepšování podmínek pro jejich další rozvoj, slaćování pracovního a
osobního života a etické chování v rámci celé podnikatelské þinnosti.
AA 1000 (Accountability/Assurance Standard)
Standardy Ĝady AA 1000 jsou obecnČ aplikovatelnými normami pro všechny typy
organizací, jejichž vlastníkem je britská nevládní a neziskový organizace
AccountAbility. Jedná se o komplexní nástroj, jehož cílem je provČĜit aktivity organizace
ve všech tĜech pilíĜích spoleþenské odpovČdnosti spolu s dĤrazem na etickou
odpovČdnost. Zahrnuje tak napĜíklad tvorbu spoleþensky odpovČdné strategie a politiky,
metody komunikace se stakeholdery, sociální úþetnictví, etický audit, volbu indikátorĤ,
reportování spoleþenské odpovČdnosti a profesionální výcvik. Standard AA 1000 APS
poskytuje zásady a principy; AA 1000 AP požadavky a AA 1000 SES se zabývá
zapojením zainteresovaných stran. V ýeské republice tento standard není pĜíliš rozšíĜen.
Global Reporting Initiative (GRI)
Global Reporting Initiative je mezinárodní nevládní organizace se sídlem
v Amsterodamu, která vytvoĜila model pro mČĜení a hodnocení ekonomických,
environmentálních a sociálních oblastí podnikání. Základem jsou Sustainability
Reporting Guidelines neboli urþité metodiky, které pomáhají podnikĤm sestavit
co nejobjektivnČjší zprávu o udržitelném rozvoji. Od roku 2011 je k dispozici jejich
zaktualizovaná a dokonþená tĜetí verze známá pod zkratkou G3.1. Ve srovnání s verzí
G3 z roku 2006 jsou zde hloubČji rozpracovány otázky ohlednČ lidských práv, místní
komunity a pohlaví.
Reportingový rámec GRI obsahuje jednak Pokyny (Guidelines), Aplikaþní úrovnČ
(Application Levels) a Protokoly k ukazatelĤm (Indicator Protocols). Pokyny stanovují
zásady pro tvorbu zprávy, konkrétnČ co se týþe jejího obsahu, kvality a tematického
rámce, a uvádí údaje, které by mČla každá zpráva o udržitelném rozvoji zveĜejĖovat.
Zásady jsou založeny na 10 principech- transparentnost, udržitelný rozvoj, zapojení
stakeholderĤ, vyváženost, pĜesnost, srovnatelnost a porovnatelnost, úplnost,
srozumitelnost a výstižnost, spolehlivost a vþasnost.
Aplikaþní úrovnČ slouží k urþení pĜíslušné hodnoty úrovnČ dodržování PokynĤ GRI.
Tyto úrovnČ jsou tĜi- A, B, C, kde A je úroveĖ nejvyšší, a jsou pĜiĜazovány na základČ
splnČní všech kritérií pro danou úroveĖ. V pĜípadČ provČĜení externím subjektem je
za toto oznaþení pĜidáváno znaménko „plus“. Guidelines zahrnují indikátory, které jsou
rozdČleny do oblasti ekonomiky, odpovČdnosti za produkty, ochrany životního
prostĜedí, lidských práv, spoleþnosti a pracovnČprávních vztahĤ a dĤstojných pracovních
podmínek a jsou jim vČnovány jednotlivé protokoly.
21
ISO 26000
Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO (International Organization
for Standardization) pracovala od roku 2005 na tvorbČ mezinárodní normy
pro spoleþenskou odpovČdnost ISO 26000. Na vývoji této normy se podílela pracovní
skupina1 pĜímo podĜízena Technickému Ĝídícímu výboru ISO. Norma byla po ĜadČ
složitých jednání pĜijata na podzim roku 2010. ISO 26000 nikdy nebude sloužit
k certifikaci tĜetí stranou, už jen z toho dĤvodu, že nestanovuje žádné požadavky
na organizace, ale pouze poskytuje návod pro budování konceptu spoleþenské
odpovČdnosti.
Cílem normy je zejména již zmínČné poskytnutí návodu, dále identifikace a zapojení
všech zainteresovaných stran, zvýšení dĤvČryhodnosti Zpráv o CSR, zdĤraznČní
výsledkĤ výkonnosti a nezbytnosti jeho rĤstu, zvýšení spokojenosti a dĤvČry zákazníkĤ
a konzistentnost se stávajícími mezinárodními normami. Spoleþenská odpovČdnost je
podle této normy založena na principu odpovČdnosti, transparentnosti, etickém chování,
respektování zainteresovaných stran, právních norem, mezinárodních standardĤ a
lidských práv. ISO 26000 nabádá organizace, aby zohlednily tato klíþová témata: vedení
organizace, lidská práva, praktiky z oblasti pracovních vztahĤ, životní prostĜedí,
spravedlivé praktiky, spotĜebitelé, obþanská angažovanost a rozvoj komunity.
(PETěÍKOVÁ et al., 2008; NIS-PJ, 2009; SRI URIP, 2010)
1.4.2
Dílþí standardy CSR
Urþitou míru spoleþenské odpovČdnosti lze dokázat Ĝadou mezinárodních standardĤ,
které se ve své podstatČ zamČĜují na systém managementu kvality, environmentu nebo
bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci (BOZP). Mezi doporuþeními pro tyto oblasti
managementu se nachází Ĝada aspektĤ, které souvisí s konceptem CSR.
Systém managementu kvality
Oblastí managementu kvality se zabývá soubor norem ISO Ĝady 9000, který byl
schválen v roce 1987 jako univerzální systém k zabezpeþování kvality. Základy, zásady
a slovník managementu kvality obsahuje norma ISO 9000. Kriteriální normou je v této
oblasti ISO 9001:2008, což znamená, že pro prokázání úspČšného fungování systému
musí organizace naplĖovat požadavky v ní zahrnuté. Tyto požadavkĤ jsou zamČĜeny na
manažerský systém kvality, vrcholové vedení, management zdrojĤ, provozní þinnosti a
monitorování a mČĜení a zlepšování procesĤ. Norma ISO 9001 je certifikaþní normou,
jejíž implementace mĤže v organizaci pomoci zavést poĜádek a disciplinovanost,
dodržovat platnou legislativu, zvyšovat spokojenost zákazníkĤ, ale také uspoĜit rĤzné
druhy nákladĤ, jako jsou napĜíklad náklady z Ĝízení neshod. V ýeské republice je podle
ýSN EN ISO 9001:2008 certifikováno více než 6 500 organizací. Oblast kvality bude
asi nejvíce zasahovat do ekonomického pilíĜe konceptu CSR, k þemuž by bylo vhodné
zmínit dĤležitost podpĤrné normy ISO 10 014:2006- SmČrnice pro vykazování
finanþních a ekonomických pĜínosĤ.
1
ISO/TMB WG SR - ISO Technical Management Board Working Group on Social Responsibility.
22
Ve smČrnici pro Ĝízení udržitelného úspČchu organizace ISO 9004:2009 nalezneme
mnoho aspektĤ, které souvisí se spoleþenskou odpovČdností. Toto nové vydání se
zamČĜuje na rovnomČrné plnČní oþekávání a požadavkĤ nejen zákazníkĤ, ale všech
zainteresovaných stran. V rámci managementu zdrojĤ Ĝeší zamČstnance, partnery a
dodavatele, pracovní prostĜedí i pĜírodní zdroje, znalosti i informace. ISO 9004 není
nástrojem certifikace.
Systém environmentálního managementu
Základním principem systému zamČĜeného na ochranu životního prostĜedí (EMS1) je
trvalé zlepšování. Systémový pĜístup se v této oblasti zaþal uplatĖovat v souvislosti
s vydáním naĜízení EMAS v roce 1993 a následnČ vydáním norem Ĝady ISO 14 001
v roce 1996. Dobrovolné a univerzální normy Ĝady ISO 14 001 obsahují normativní
doporuþení pro systémy managementu, které se týkají životního prostĜedí. Certifikace je
provádČna na základČ kriteriální normy ISO 14 001:2004 obsahující požadavky
s návodem na použití. Tato norma klade dĤraz pĜedevším na formulaci environmentální
politiky, plánování, zavedení a provoz vþetnČ vytvoĜení pĜíslušné dokumentace,
kontrolu, nápravná a preventivní opatĜení, vedení všech potĜebných záznamĤ,
monitoring a pĜezkoumání vedením. Metodiku pro zavádČní EMS poskytuje Všeobecná
smČrnice k zásadám, systémĤm a podpĤrným metodám ISO 14 004:2004.
Program EMAS vstoupil v platnost roku 1995, a to na základČ naĜízení tehdejší
Rady Evropských spoleþenství z roku 1993. Jedná se o dobrovolný program organizací
na zavedení systému Ĝízení podniku a auditu z hlediska ochrany ŽP, který je uplatĖován
v rámci EU a pĤvodnČ byl dle uvedeného naĜízení urþen pouze pro prĤmyslové podniky.
NaĜízením Evropského parlamentu a Rady z roku 2001, oznaþovaného EMAS II, bylo
nahrazeno naĜízení pĜedešlé a mimo jiné došlo k rozšíĜení jeho platnosti. Dnešní podoba
programu se Ĝídí naĜízením z roku 20092. Hlavním cílem je podpora neustálého
zlepšování vlivu þinností organizací na ŽP, a to zavádČním systémĤ environmentálního
Ĝízení a jejich pravidelným hodnocením, informováním zainteresovaných stran a
aktivním zapojením všech zamČstnancĤ. Jsou zde tedy plnČny principy trvale
udržitelného rozvoje3.
V ýeské republice lze systém EMS zavádČt jak podle pĜístupĤ ISO 14 001,
tak pomocí EMAS. PĜestože se tyto systémy shodují ve vČtšinČ svých požadavkĤ,
existují i jisté rozdílnosti, z nichž požadavky EMAS vyplývají pĜísnČji. Nejvíce se liší
v úvodním pĜezkoumání, komunikaci s veĜejností ve smyslu environmentálního
prohlášení a v úþasti zamČstnancĤ na þinnostech ochrany ŽP. Proces úspČšného
zavedení EMS je v pĜípadČ EMAS ukonþen nezávislým ovČĜením, v ISO 14 001 se
jedná o certifikaci. V naší republice je podle ýSN ISO 14 001:2005 certifikováno
necelých 1 700 organizací, kdežto ovČĜený systém EMAS má pouze 13 organizací.
1
EMS- Environmental Management system.
EMAS- Eco-Management Audit Scheme. 29. 6. 1993 - naĜízení Rady (ES) 1836/93; 19. 3. 2001- naĜízení
Rady (ES) 761/2001; 25. 11. 2009- naĜízení Rady (ES) 1221/2009 o dobrovolné úþasti organizací
v systému Spoleþenství pro environmentální Ĝízení podnikĤ a audit (EMAS).
3
PodrobnČjší informace na webových stránkách ýeské informaþní agentury životního prostĜedí:
www.cenia.cz.
2
23
Systém managementu bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci
V ýeské republice je nejrozšíĜenČjším normativním doporuþením systému
managementu bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci (HSMS1) BSI-OHSAS 18 001
vydaný Britským normalizaþním institutem. Kriteriální normou a zároveĖ nástrojem
certifikace je OHSAS 18 001:2007- Specifikace. Tato norma je kompatibilní s normami
ISO 9001 a ISO 14 001, tímto je organizacím v pĜípadČ zájmu umožnČna snadnČjší
integrace všech tĜí systémĤ. Strukturou je OHSAS 18 001 velmi podobná normČ
ISO 14 001. Obsahuje všeobecné požadavky HSMS, požadavky na politiku BOZP,
plánování, implementaci a provoz, kontrolu i pĜezkoumání. Rozdílem je samozĜejmČ
zejména dĤraz na analýzu rizik BOZP oproti identifikaci významných
environmentálních aspektĤ v ISO 14 001. Problematika BOZP má þasto silnou vazbu
na sociální pilíĜ CSR. Návod pro zavádČní HSMS poskytuje OHSAS 18 002. Z údajĤ
Národního registru certifikovaných organizací je podle ýSN OHSAS 18 001:2008
certifikováno necelých 590 organizací.
Dalším systémem BOZP je þeský program Bezpeþný podnik vyhlášený ministrem
práce a sociálních vČcí ýR v roce 1996. Jeho základem jsou principy a zásady
SmČrnice ILO-OSH 2001, norem OHSAS 18 001, ISO 9001 a ISO 14 001. Cílem je
tedy nejen zvýšení úrovnČ BOZP, ale též ochrana životní prostĜedí a vytvoĜení
podmínek pro efektivní systém Ĝízení. Kompatibilita s ostatními zmínČnými systémy
Ĝízení umožĖuje vytvoĜit integrovaný systém. Úþast na tomto programu je dobrovolná.
Po splnČní stanovených požadavkĤ získá organizace osvČdþení, kterým se zavazuje
k neustálému zlepšování systému Ĝízení.
Pro zavádČní a certifikaci slouží také britská norma BS 8800:1996, ze které vychází
OHSAS 18 001. Za zmínku stojí ještČ standard IIP (Investors in People), který nemá
charakter normy a zabývá se managementem lidských zdrojĤ. Tento mezinárodnČ
uznávaný standard se orientuje na efektivní využívání a rozvíjení zamČstnancĤ podniku
a získané osvČdþení dokládá soulad mezi rozvojem podniku a zamČstnancĤ a rovné
pĜíležitosti pro všechny.
(VEBER et al., 2006)
1.4.3
Národní instituce podpory CSR
PĜi propagaci konceptu CSR hrají vedle mezinárodních organizací významnou roli
rovnČž instituce pĤsobící v ýeské republice. Jejich hlavním posláním je prosazování
spoleþenské odpovČdnosti, vzdČlávání, poradenská þinnost a oceĖování v dané oblasti.
ProvádČjí rĤzné prĤzkumy, tvoĜí modely a standardy a celkovČ se snaží o zvýšení
kvality života ve smyslu udržitelného rozvoje. Níže uvedený výþet organizací
však nelze považovat za vyþerpávající.
Spoleþenská odpovČdnost je jednou z priorit Národní politiky kvality (NPK), jejímž
realizátorem je Rada kvality ýeské republiky, jedná se o vrcholný poradní, iniciaþní a
koordinaþní orgán vlády ýR. Od roku 2004 se ve svých materiálech též zabývá
otázkami CSR. Pro tuto oblast ustavila odbornou sekci Spoleþenská odpovČdnost
organizací, jejímž posláním je koncept podporovat a koordinovat. Významnou CSR
aktivitou je program Národní ceny ýR a Ceny Hejtmana za spoleþenskou odpovČdnost.
Rada kvality napomohla ke vzniku Sdružení Korektního podnikání (SKP), které se
1
HSMS- Health and Safety Management System.
24
snaží zlepšit pohled na podnikání u veĜejnosti, vylepšit podnikatelské prostĜedí v ýeské
republice, chránit zájmy svých þlenĤ a zvyšovat jejich dĤvČru.
Od roku 1992 se na podpoĜe a propagaci konceptu CSR podílí i sdružení
mezinárodních a þeských spoleþností a firem Business Leaders Forum (BLF), které je
partnerem mezinárodní organizace The Prince of Wales International Business Leaders
Forum (IBLF) a bruselské organizace CSR Europe. BLF poĜádá rĤzné konference a
semináĜe, vydává Ĝadu publikací na téma CSR a vytváĜí databázi aktivit firem s úspČšnČ
zavedeným konceptem CSR.
Obþanské sdružení Fórum dárcĤ (Czech Donors Forum) podporuje v ýR rozvoj
filantropie, a to hlavnČ posilováním nadací, vytváĜením podmínek firemního dárcovství
a snahou o zlepšení legislativy v této oblasti. Sdružení realizuje napĜíklad žebĜíþek TOP
filantrop (podle objemu rozdČlených prostĜedkĤ), poskytuje metodiku Standard
odpovČdná firma a vydává spoleþensko-ekonomický magazín CSR Fórum. Fórum
DárcĤ spolu s BLF jsou garanty soutČže CSR AWARD. Realizací kurzĤ CSR se dále
zabývá ýeská spoleþnost pro jakost (ýSJ), která navíc zajišĢuje personální certifikaci
kvalifikace Manažer CSR.
PrĤzkumy provádČné tČmito i dalšími organizacemi poukazují na skuteþnost,
že konceptu CSR se vČnují pĜevážnČ velké a silné organizace. Z výsledkĤ výzkumu BLF
na téma Spoleþenská odpovČdnost firem-nový faktor firemní konkurenceschopnosti
uskuteþnČného v období Ĝíjen 2007- únor 2008 vyplynulo, že s pojmem CSR se v ýR
setkalo 81 % z velkých, 52 % ze stĜedních a pouze 39 % z malých dotazovaných firem.
Oblast spoleþenské odpovČdnosti je navíc známa více pražským firmám (65 %)
než mimopražským (42 %). Bylo tedy prokázáno, že míra znalostí o CSR se skuteþnČ
zvyšuje s velikostí firmy a odvíjí se od jejího pĤsobení v Praze nebo mimo ni. Z tČchto
dĤvodĤ se instituce v posledních letech rĤznými aktivitami snaží rozšíĜit význam CSR
mezi malé a stĜední podniky. V tomto smČru vydala v roce 2008 Rada kvality ýR spolu
se Sdružením korektního podnikání a Sdružením pro Cenu ýR za jakost publikaci
s názvem Spoleþenská odpovČdnost organizací (CSR)- Aplikace a hodnocení, která je
urþena pĜevážnČ malým a stĜedním podnikĤm, ale poskytuje doporuþení a návody také
velkým organizacím.
1.5
UplatnČní CSR v dodavatelském ĜetČzci
Prakticky ve všech normách, standardech a pĜístupech týkajících se spoleþenské
odpovČdnosti se vyskytuje požadavek na zabezpeþení principĤ CSR, dodržování
legislativy a pĜíslušných standardĤ nejen ve vlastním podniku, ale i v dodavatelském
ĜetČzci jako celku. Spoleþnosti jsou dnes pod velkým tlakem ze strany svých
zainteresovaných stran, které kladou þím dál vČtší požadavky na realizované produkty a
aktivity podniku. StejnČ tak roste podíl vstupĤ, které jsou zajišĢovány dodavatelským
zpĤsobem. Obojí pak vede k potĜebČ, zajistit plnČní požadavkĤ CSR u všech dodavatelĤ
a subdodavatelĤ podniku. PĜedevším nadnárodní podniky v souþasné dobČ vyžadují,
aby jejich obchodní partneĜi plnili Ĝadu kritérií a pravidel k zajištČní spoleþensky
odpovČdného podnikání v rámci celého dodavatelského ĜetČzce.
25
1.5.1
Charakteristika dodavatelského ĜetČzce
DĤležitost dodavatelĤ pro podnik vyplývá mimo jiné ze stakeholderské koncepce,
která dodavatele Ĝadí mezi primární stakeholdery. Vzhledem k jejich silnému vlivu
na podnik by se vĤþi nim organizace mČly chovat proaktivnČ, vyžadovat plnČní urþitých
pĜesnČ vymezených pravidel a usilovat o oboustrannČ etické chování. Nestaþí starat se
pouze o vlastní podnikatelské þinnosti, ale též o aktivity a chování dodavatelĤ, neboĢ
jejich nedostatky mohou negativnČ ovlivnit úspČšnost samotného podniku. Dodavatele a
subdodavatele spolu s podnikem považujeme za þlánky dodavatelského ĜetČzce.
(KAŠPAROVÁ, 2006a)
Níže jsou uvedeny dvČ definice dodavatele z pohledu národní legislativy. Z právního
hlediska je za stČžejní definici považováno znČní Obþanského zákoníku.
„Dodavatelem je osoba, která pĜi uzavírání a plnČní smlouvy jedná v rámci své
obchodní nebo jiné podnikatelské þinnosti.“ (§ 52 odst. 2 zákona þ. 40/1964 Sb.,
obþanský zákoník)
Pro úþely zákona o ochranČ spotĜebitele je dodavatel vymezen následovnČ:
„podnikatel, který pĜímo nebo prostĜednictvím jiných podnikatelĤ dodal prodávajícímu
výrobky“. (§ 2 odst. 1 zákona þ. 634/1992 Sb., o ochranČ spotĜebitele)
Dodavatel je normou SA 80001 chápán jako: „Organizace, která poskytuje podniku
zboží nebo služby, jichž podnik využívá k výrobČ zboží nebo poskytování služeb.“
DĤležitou roli v dodavatelském ĜetČzci hrají též výše zmínČní subdodavatelé, kterými se
pro potĜeby této normy rozumí: „Podnikatelský subjekt v dodavatelsko-odbČratelském
ĜetČzci, který pĜímo nebo nepĜímo poskytuje dodavateli zboží nebo služby,
jichž dodavatel nebo podnik využívá k výrobČ zboží nebo poskytování služeb.“ Norma
definuje ještČ domácího pracovníka, kterým je: „Osoba, která pracuje pro podnik,
dodavatele nebo subdodavatele na základČ smluvního vztahu, jinde než v jejich
prostorách.“
Dodavatelský ĜetČzec lze vymezit pomocí znČní normy ISO 26 0002, která
jej definuje jako: „sled aktivit nebo stran, které poskytují produkty a služby organizaci“.
Tento nČkdy bývá zamČĖován s hodnotovým ĜetČzcem, který ale tato norma chápe
následovnČ: „úplná posloupnost þinností nebo stran, které poskytují nebo získávají
hodnotu v podobČ výrobkĤ nebo služeb“. Do hodnotového ĜetČzce jsou pro úþely dané
normy zahrnuty nejen þinnosti dodavatelského ĜetČzce, ale také þinnosti zákazníkĤ,
spotĜebitelĤ, distributorĤ, odvČtvových sdružení a partnerĤ.
Problematikou dodavatelského ĜetČzce se zabývají K. Lysons a B. Farrington v knize
Purchasing and supply chain management (2006). Ze slouþení Ĝady jimi uvedených
definic vyplývá, že za dodavatelský ĜetČzec považují síĢ propojených a vzájemnČ
závislých podnikatelských subjektĤ, kteĜí jsou zapojeni do procesĤ a þinností
produkujících výrobky a poskytujících služby pro zákazníky, spolupracujících na Ĝízení,
správČ a zlepšování hmotných i nehmotných tokĤ od dodavatelĤ
ke koneþným zákazníkĤm3. Existují zde dva druhy vazeb- upstream a downstream.
1
ýeský pĜeklad normy SA 8000 - verze 2008, zdroj: Bureau Veritas Czech spol s.r.o.
Pracovní þeský pĜeklad normy ISO 26 000- návrh, leden 2009, zdroj: BLF.
3
„A network of connected and interdependent organisations mutually and cooperatively working together
to control, manage and improve the flow of materials and information from suppliers to end users.“
(Lysons, Farrington, 2006, str. 92)
2
26
Upstream vazby lze volnČ pĜeložit jako proti proudu a týkají se tedy vztahĤ mezi
podnikem a jeho dodavateli a subdodavateli. Na stranČ druhé stojí vazby po proudu,
downstream, které vyjadĜují vztahy mezi podnikem a jeho zákazníky. Z tohoto pojetí je
patrný širší pohled na dodavatelský ĜetČzec oproti normČ ISO 26 000 a jeho þásteþné
pĜekrývání s hodnotovým ĜetČzcem, tak jak je chápán pro úþely dané normy.
Dodavatelský ĜetČzec jako spojení tĜí nebo více subjektĤ, mezi nimiž probíhají toky
výrobkĤ a služeb, toky informaþní a finanþní jdoucí od zdroje k zákazníkovi, je pojetí
dodavatelského ĜetČzce popisovaného v knize Supply chain management
od J. T. Mentzera (2001). Autor zde popisuje tĜi stupnČ komplexnosti dodavatelského
ĜetČzce- basic, extended a ultimate. Basic supply chain neboli základní ĜetČzec se skládá
z podniku, bezprostĜedního dodavatele a zákazníka. Extended supply chain je rozšíĜený
ĜetČzec, který navíc zahrnuje dodavatele bezprostĜedních dodavatelĤ neboli
subdodavatele a zákazníky pĜímých zákazníkĤ. Poslední, nejkomplexnČjší, stupeĖ
nazvaný ultimate supply chain obsahuje všechny organizace zapojené
do hmotných i nehmotných tokĤ plynoucích od poþáteþního dodavatele ke koneþnému
zákazníkovi. PodobnČ jako Lysons i Mentzer definuje upstream a downstream toky
produktĤ, financí a informací.
1.5.2
ěízení dodavatelských ĜetČzcĤ
PĜístupy moderního managementu se zabývají otázkou, jak zefektivnit Ĝízení
dodavatelského ĜetČzce (SCM1). Rozvoj koncepce SCM je datován na poþátek 90. let
20. století, kdy již nestaþilo orientovat se pouze na vlastní zdroje, ale úspČšnými se
stávaly podniky, které zaþaly brát v úvahu Ĝízení vztahĤ se svými odbČrateli a
dodavateli. Zaþaly vznikat nástroje APS2, které Ĝeší problematiku plánování a realizace
SCM. Do této doby byly v oblasti zájmu zejména vnitĜní zdroje a procesy, k jejichž
Ĝízení napomáhaly rĤzné informaþní systémy zamČĜené pĜedevším na Ĝízení materiálu a
využití kapacit (MRP3, MRP II, ERP4 systémy).
Podle J. T. Mentzera (2001) je ve volném pĜekladu možné SCM vymezit jako
systematickou a strategickou koordinaci tradiþních podnikových funkcí v samotném
podniku a v rámci všech podnikĤ v jeho dodavatelském ĜetČzci, za úþelem zlepšení
jejich dlouhodobého výkonu, stejnČ jako výkonu celého ĜetČzce. SCM slaćuje
materiálové, informaþní a finanþní toky, aby bylo dosaženo vČtší konkurenceschopnosti
ĜetČzce a byly co nejlépe uspokojeny požadavky zákazníka. Koncepce zahrnuje
vytvoĜení strategie pro Ĝízení všech zdrojĤ, monitoring efektivního fungování ĜetČzce,
logistické procesy, výbČr dodavatelĤ a jejich hodnocení, kontroly kvality, outsourcing
kapacit, rozmístČní výroby, zpČtnou vazbu od zákazníkĤ atd.
Za výhody SCM se nejþastČji uvádČjí flexibilní reakce na dynamicky se mČnící
požadavky a potĜeby trhu, zvyšování produktivity, pĜesnČjší predikce budoucího vývoje,
snižování zásob, zefektivĖování komunikace a spolupráce mezi subjekty dodavatelského
ĜetČzce, zefektivĖování procesĤ nebo zlepšování servisu pro zákazníky.
(SZABOVÁ, PODRUH, 2001)
1
SCM- Supply Chain Management.
APS- Advance Planning Systems.
3
MRP- Material Resource Planning.
4
ERP- Enterprise Resource Planning.
2
27
1.5.3
VýbČr a hodnocení dodavatelĤ
V rámci Ĝízení dodavatelského ĜetČzce je dĤležitým krokem výbČr a hodnocení
dodavatelĤ. Požadavek na Ĝízení dodavatelĤ lze nalézt také v dílþí normČ ISO 9001,
která požaduje, aby organizace hodnotila a vybírala dodavatele podle jejich zpĤsobilosti,
a to pomocí stanovených kritérií, které si zvolí sám podnik. Hodnocení musí být
provádČna opakovanČ a organizace je povinna o výsledcích z nich vést a udržovat
záznamy. Norma blíže neuvádí zpĤsob, jakým mají být dodavatelé hodnoceni.
Kritérii pro hodnocení mohou být napĜ.: cena; dodržování termínĤ; výsledky
z vlastních auditĤ; certifikáty; dosavadní zkušenosti s dodávkami; výrobní kapacity;
ochrana životního prostĜedí; požadavky BOZP a další. Kritéria lze rozdČlit
na subjektivní a objektivní, pĜiþemž pĜednost se dává objektivním kritériím. Mezi
nČ bychom zaĜadili napĜíklad cenu, certifikáty kvality nebo hodnocení z auditĤ. Norma
blíže nespecifikuje þetnost provádČných hodnocení, obecnČ je však doporuþováno
hodnocení provádČt minimálnČ jedenkrát roþnČ, dále vždy u nových dodavatelĤ,
pĜi zásadních zmČnách u dodavatele nebo pĜi jeho pochybení. Záznamy musí být
aktualizovány a mají nejþastČji podobu seznamu schválených dodavatelĤ nebo databáze.
Výsledky z opakovaných hodnocení musíme promítat do výbČru, nestaþí tedy provést
hodnocení dodavatele a nabídky pouze pĜed jeho prvotním výbČrem a považovat tento
stav za nemČnný.
Hodnocení dodavatelĤ by mČlo probíhat na základČ nČkolika volnČ stanovených
kritérií. Existuje Ĝada metod, tzv. metody vícekriteriálního hodnocení, díky kterým
zhodnotíme a poté vybereme nejlepší variantu/nabídku/dodavatele na základČ nČkolika
kritérií. Tyto metody þasto vyžadují stanovit k jednotlivým kritériím váhy, neboli
koeficienty významnosti, k þemuž mohou posloužit metody pĜímého stanovení vah
(bodová stupnice, alokace 100 bodĤ nebo preferenþní poĜadí kritérií), metody založené
na párovém srovnávání nebo na postupném rozvrhu vah a kompenzaþní metoda pro
stanovení vah. K samotnému hodnocení mĤžeme využít kardinální, nominální nebo
ordinální stupnice, metody párového srovnávání a váženého poĜadí, metodu bazické
varianty, pĜímé expertní stanovení atd.
(FOTR, ŠVECOVÁ, 2010)
Po provedeném hodnocení se schválení dodavatelé zapíší do seznamu, pĜíp. se
v nČm provedou patĜiþné zmČny, kde jsou zpravidla podle jejich zpĤsobilosti rozdČleni
do tĜí až þtyĜ kategorií. Dle J. Vebera (2006) je možné kategorie vymezit následovnČ:
A- „ZpĤsobilý dodavatel“: bezproblémový, spolehlivý, soulad s požadavky.
B- „PodmínČnČ zpĤsobilý dodavatel“: drobné nedostatky bez závažnČjších
problémĤ.
C- „NezpĤsobilý dodavatel“: závažné nedostatky, potĜeba upozornit
na problémy, monitoring dodávky, vypracování a plnČní akþního plánu
dodavatelem.
Podnik by mČl pro dodávky volit zpĤsobilé dodavatele, pokud toto není možné,
pak dodavatele podmínČnČ zpĤsobilé. S podmínČnČ zpĤsobilým dodavatelem by
však mČl být vytvoĜen zlepšovací program s konkrétním termínem realizace.
V pĜípadech nutnosti objednávky u nezpĤsobilého dodavatele je zapotĜebí uþinit
patĜiþná opatĜení k zajištČní spolehlivé dodávky a provádČt hodnocení v plném rozsahu.
28
1.5.4
Požadavky na zabezpeþení CSR v dodavatelském ĜetČzci
Na zaþátku této podkapitoly byla zmínČna potĜeba dodržovat základní principy CSR,
stejnČ jako požadavky legislativy a pĜíslušných standardĤ, nejen v rámci vlastních
aktivit podniku, ale naplĖování tČchto požadavkĤ je nutné vyžadovat i od podnikových
partnerĤ, dodavatelĤ a subdodavatelĤ. Tito by si mČli být vČdomi dĤležitosti
spoleþensky odpovČdného chování, dĤsledkĤ pĜi jeho nedodržování, ale též vlastní
úlohy a odpovČdnosti v celém systému CSR. Jedním z hlavních úkolĤ vedení
spoleþnosti je podpora spolupráce s tČmito subjekty. (NIS-PJ, 2009)
V Zelené knize EU je stanoven požadavek na zapojení celého dodavatelského
ĜetČzce spoleþnosti do spoleþenské odpovČdnosti, a tu v pĜípadech globálních ĜetČzcĤ
uplatĖovat v evropském i mezinárodním mČĜítku. Spoleþnost si musí uvČdomit,
že chování jejích dodavatelĤ i subdodavatelĤ mĤže ovlivnit její spoleþenskou
odpovČdnost a na stranČ druhé, že jsou zase oni ovlivĖováni jejím chováním. ýinnosti,
které jakýkoli z tČchto subjektĤ v oblasti CSR realizuje, mají dĤsledky na všechny
ostatní partnery. Na základČ výsledkĤ provedených prĤzkumĤ považuje vČtšina
evropských spotĜebitelĤ za dĤležité hledisko pĜi výbČru výrobku nebo služby
spoleþensky odpovČdný pĜístup výroby. Jedná se zejména o dodržování lidských práv,
bezpeþnost a ochranu zdraví dČlníkĤ, zákaz dČtské práce a ochranu životního prostĜedí
uvnitĜ celé spoleþnosti a dodavatelského ĜetČzce. Za úþelem zlepšení image tak
spoleþnosti vyvíjejí tlak na své dodavatele a subdodavatele právČ v oblastech lidských
práv, pracovních podmínek a životního prostĜedí.
Požadavky uvádČné normou SA 8000 se vztahují nejen k pracovníkĤm, kteĜí jsou
zamČstnáni v daném podniku, ale i k pracovníkĤm dodavatelĤ, subdodavatelĤ a
domácím pracovníkĤm. ěízení dodavatelĤ a subdodavatelĤ je obsaženo v požadavku
na systém Ĝízení. Podnik musí vést záznamy o jejich výsledcích v oblasti spoleþenské
odpovČdnosti a zajistit její uplatĖování- dodržování všech požadavkĤ normy; úþast
na monitoringu; v pĜípadČ zjištČné neshody identifikovat pĜíþiny, zajistit opatĜení
k nápravČ a pĜijmout preventivní opatĜení; informovat podnik o vztazích s dodavateli a
subdodavateli dĤležitých z hlediska této normy. Spoleþnost musí dokumentovat postupy
výbČru a hodnocení v dodavatelském ĜetČzci. Zvláštní kroky je tĜeba uþinit v pĜípadČ
využívání domácích pracovníkĤ.
Mezinárodní norma ISO 26000 hovoĜí o koncepci sféry vlivu, kterou chápe jako
oblast, ve které podnik mĤže nČjakým zpĤsobem ovlivnit rozhodnutí nebo þinnosti.
Z tohoto pohledu je organizace schopna rozšíĜit a ovlivĖovat spoleþensky odpovČdné
chování nejen u vlastních aktivit, ale i u dalších subjektĤ, které spadají do její sféry
vlivu. V pĜípadČ problémĤ, jež mohou mít vliv na její spoleþenskou odpovČdnost,
by mČla pĜijímat pĜimČĜená opatĜení. Do sféry vlivu norma zahrnuje jednotlivé þásti
hodnotového ĜetČzce, pĜípadnČ ĜetČzec jako celek. V oblasti respektování lidských práv
jde odpovČdnost vzhledem k oþekávání zainteresovaných stran nad rámec zákona.
Organizace by se primárnČ mČly zasazovat o podporu a realizaci lidských práv
u vlastních aktivit a pracovníkĤ a následnČ tuto iniciativu rozšiĜovat dále, tedy
i na dodavatelský ĜetČzec.
V souvislosti s daným tématem norma ISO 26000 zmiĖuje pojmy jako Ĝádná péþe
nebo spoluvina. ěádnou péþí se rozumí uvČdomování si, zjišĢování, eliminace a Ĝešení
skuteþných nebo potenciálních dopadĤ zpĤsobených vlastní þinností, které negativnČ
ovlivĖují lidská práva nebo životní prostĜedí. I zde je zdĤrazĖována možnost
ovlivĖování ostatních subjektĤ, na které má spoleþnost urþitý vliv. Situace,
29
kdy organizace vČdomČ napomáhá k závadnému jednání jiného subjektu, zamlþuje ho
nebo z nČj má prospČch, je oznaþováno jako spoluvina. PostupnČ se jedná o tĜi formy
spoluviny- pĜímá spoluvina, tichá spoluvina a spoluvina ve vlastním prospČchu.
ObdobnČ jako v rámci vlastních þinností podniku, i v celé sféĜe vlivu, má organizace
dodržovat environmentální odpovČdnost a zlepšovat pĤsobení na životní prostĜedí,
upĜednostĖovat princip pĜedbČžné opatrnosti a Ĝídit environmentální rizika. Obecným
požadavkem na všechny oblasti CSR je spolupráce s dodavateli, kteĜí dodržují pĜíslušné
normy a požadavky certifikaþních systémĤ.
V ýeské republice byla Sdružením Korektního podnikání a Sdružením pro Cenu ýR
za jakost vytvoĜena metodika hodnocení CSR, nazvaná KORP. Systém hodnocení je
založen na soustavČ ukazatelĤ GRI, modelu excelence EFQM a modelu CAF. Metodika
obsahuje tĜi kritéria, která odpovídají pilíĜĤm CSR: ekonomika, environment a sociální
odpovČdnost, jejich þásti jsou definovány pomocí subkritérií. I zde jsou stanoveny
požadavky na zabezpeþení CSR v dodavatelském ĜetČzci. V rámci ekonomiky je
oþekáváno, že podnik vytvoĜí systém hodnocení a výbČru dodavatelĤ a stanoví pro nČj
vhodná kritéria. Vhodná je také napĜíklad politika preferující místní dodavatele. Oblast
environmentu vyžaduje metodiku pro sledování a Ĝízení služeb, a to i tČch zajišĢovaných
dodavatelským zpĤsobem, zda jsou u nich dodržovány zásady ochrany životního
prostĜedí, jestli hrají roli pĜi výbČru dodavatelĤ a zda existuje postup pro jejich kontrolu
a hodnocení. Z hlediska sociální odpovČdnosti je vyžadována implementace ochrany
lidských práv v podobČ interního pĜedpisu a reakce na možná rizika týkající se této
problematiky. V daném ohledu se sleduje procento smluv s dĤležitými dodavateli
obsahujících klauzule o lidských právech. Sledována jsou mimo jiné rovnČž témata
bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci. (NIS-PJ, 2009)
Z ukázek jednotlivých požadavkĤ na zabezpeþení CSR v dodavatelském ĜetČzci
vyplývá, že podnik nesmí v žádném smČru podporovat jakékoli formy spoleþensky
neodpovČdného chování, a naopak má vyvíjet vlastní iniciativu, aby zajistil dodržování
zásad CSR a pĜedcházel tak pĜípadným problémĤm. PĜíslušné normy a pĜístupy však již
blíže nespecifikují zpĤsoby, jak principy CSR do dodavatelského ĜetČzce
implementovat.
30
2
Analýza systému práce s dodavateli
z pohledu konceptu CSR
Aby bylo možné navrhnout konkrétní zpĤsoby, jak zabezpeþit spoleþenskou
odpovČdnost v rámci dodavatelského ĜetČzce zkoumané spoleþnosti, pĜíp. dosavadní
systém zlepšit, je nezbytné zanalyzovat souþasnou praxi hodnocení a spolupráce
s dodavateli, a to s vČtším dĤrazem kladeným na plnČní požadavkĤ na jejich Ĝízení podle
standardu SA 8000.
2.1
Profil zkoumané spoleþnosti
Obchodní jméno spoleþnosti: Metrostav a. s.
Sídlo spoleþnosti:
Praha 8 – LibeĖ, Koželužská 2246
Zápis do obchodního rejstĜíku: 23. 5. 1991, MČstský soud v Praze, oddíl B, vložka 758
Akciová spoleþnost Metrostav (dále jen Metrostav) je stavební spoleþností
univerzálního zamČĜení, jejíž þinnost je patrná na celém území ýeské republiky,
na Slovensku i v zahraniþí. Spoleþnost patĜí mezi nejvČtší a nejstabilnČjší stavební firmy
v naší republice.
Metrostav je od 31. 12. 1990 právním nástupcem stejnojmenného národního
podniku, který byl založen v roce 1971, jednalo se o velmi úzce specializovanou firmu
na stavbu pražského metra. V devadesátých letech se však díky restrukturalizaci stal
Metrostav univerzální stavební spoleþností.
Spoleþnost podniká ve všech segmentech stavebního trhu, jedná se o obory:
obþanské, dopravní, podzemní a ostatní inženýrské stavby, bytová a prĤmyslová
výstavba, metro a developerské projekty. Jako jedna z mála stavebních spoleþností
v ýeské republice realizuje Metrostav specializované þinnosti provádČné hornickým
zpĤsobem.
Metrostav je þlenem mezinárodní skupiny DDM Group1, která byla založena
v roce 2001. Strategie skupiny pracuje na principu vzájemné dĤvČry a využívání
synergických efektĤ. ýlenství v DDM Group poskytuje firmám možnost lépe þelit silné
konkurenci na stavebním trhu v ýeské a Slovenské republice i jinde v zahraniþí.
Spoleþnost za svĤj hlavní strategický zámČr považuje zintenzivĖování efektivity
ve využívání všech zdrojĤ, þímž se chce dostat na pozici nadprĤmČrnČ prosperující
evropské stavební firmy a zajistit trvalý rĤst tržní hodnoty. Vyznaþuje se vysokou
technicko-technologickou a kulturní úrovní, stejnČ jako dlouholetou finanþní stabilitou.
Metrostav klade dĤraz na seriózní cenovou politiku, plné garantování kvality,
dodržování lhĤt pĜi realizacích staveb a Ĝadu nadstandardních metod, kterými chce
zajistit vstĜícný pĜístup k zákazníkĤm a plnČní jejich požadavkĤ.
1
Zkratka DDM Group se skládá z prvních písmen názvĤ spoleþností DOAS a. s., Bratislava, Doprastav, a.s.,
Bratislava a Metrostav a.s., Praha.
31
Metrostav je þlenem Ĝady profesních asociací, aĢ už jako právnická osoba nebo
v zastoupení nČkterým þlenem vrcholového managementu. Z þlenství v asociacích, které
se více þi ménČ dotýkají problematiky spoleþenské odpovČdnosti, lze zmínit Business
Leaders Forum, ýeskou spoleþnost pro jakost, ýeskou spoleþnost pro rozvoj lidských
zdrojĤ nebo sdružení Stavíme ekologicky.
Kodex spoleþnosti obsahuje hlavní cíl firmy, a to její trvalou úspČšnost. Za hlavní
program je považována spokojenost zákazníka a mezi základní firemní hodnoty se Ĝadí
profesionalita, dĤvČryhodnost a stabilita. Vzájemné vztahy jsou založeny na úctČ a
dĤstojném chování. Opomíjeny nejsou ani otázky ochrany životního prostĜedí a
bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci. Vysoké nároky klade spoleþnost nejen vĤþi sobČ,
ale také vĤþi svým dodavatelĤm1.
2.1.1
Organizaþní struktura
Metrostav má propracovaný integrovaný systém Ĝízení a organizace. V systému
Ĝízení jsou harmonizovány principy pravomocí a odpovČdností s centralizací a
decentralizací rozhodování po celé vertikále: centrála – divize – projekt. Nejvyšším
orgánem spoleþnosti je valná hromada. Ve vedení stojí pĜedstavenstvo, jakožto
statutární orgán, dozorþí rada, která je nejvyšším kontrolním orgánem, a výbor
pro audit. Koordinaci Ĝízení dceĜiných spoleþností a akvizic zabezpeþuje prezidium
v þele se souþasným prezidentem Ing. JiĜím BČlohlavem a viceprezidentem
Ing. Františkem Koþím. Funkci generálního Ĝeditele vykonává Ing. Pavel Pilát.
Centrála spoleþnosti Ĝídí 9 stavebních divizí, divizi leasing a divizi- organizaþní
složka Bratislava. V roce 2009 byla ukonþena þinnost developerské divize a byla
založena dceĜiná spoleþnost Metrostav Development, a.s. Výkonnými Ĝediteli jsou
výrobnČ-technický Ĝeditel, obchodní Ĝeditel, ekonomický Ĝeditel a personální Ĝeditel.
Každá z divizí má navíc ve vedení vlastního Ĝeditele. Schéma organizaþní struktury
spoleþnosti zobrazuje pĜíloha þ. 2.
Jednotlivé aspekty CSR jsou vrcholovČ zajišĢovány zvláštČ útvarem Ĝízení kvality
na úseku generálního Ĝeditele. Dotþenými útvary v daném úseku jsou též útvar
legislativnČ právní a útvar integrovaného systému Ĝízení. Záštitu nad vnitĜním auditem
zajišĢuje útvar interního auditu na úseku prezidenta. Na úseku personálního Ĝeditele
pĤsobí útvary personální strategie, pracovnČprávních vztahĤ, práce a mezd a
kvalifikaþního rozvoje.
Komunikace se zainteresovanými stranami je zajišĢována pĜevážnČ útvarem
na úseku obchodního Ĝeditele, konkrétnČ útvarem vztahĤ k veĜejnosti. Pro oblast CSR je
dále dĤležitý útvar nakupování v odpovČdnosti ekonomického Ĝeditele, útvar
bezpeþnosti a ochrany zdraví a do jisté míry útvar kontroly Ĝízení zakázek v pĤsobnosti
výrobnČ-technického Ĝeditele.
1
Více informací o spoleþnosti Metrostav a.s. je k dispozici na webových stránkách: www.metrostav.cz.
32
2.1.2
Certifikace a osvČdþení související s konceptem CSR
Metrostav je držitelem prakticky všech dílþích certifikátĤ a osvČdþení, které byly
blíže popsány v podkapitole 1.4.2. Spoleþnost je certifikována podle normy
ýSN EN ISO 9001:2009 pro generální dodávku pozemního a inženýrského stavitelství,
kterým je zastĜešena certifikace všech klíþových technologií, které využívá. DĤraz je
v tomto smČru kladen nejen na kvalitu odvedeného díla, ale též na odpovČdný pĜístup
všech zamČstnancĤ, jejich odborné znalosti a zkušenosti. Certifikace systému
managementu kvality probČhla v roce 1998 a poslední recertifikaþní audit byl proveden
22. 2. 2010.
Jednou z firemních priorit je ochrana životního prostĜedí a vĤbec celkovČ princip
udržitelného rozvoje. Vzhledem k oboru podnikání, stavební þinnosti, je doþasné
narušování životního prostĜedí témČĜ nevyhnutelné, pĜesto se spoleþnost snaží tyto
negativní dopady co nejvíce minimalizovat a danou problematiku má zahrnutou
jak ve své firemní kultuĜe, tak i v organizaþnČ Ĝídící dokumentaci. Od roku 2001 je
držitelem
certifikátu
systému
environmentálního
managementu
podle
ýSN EN ISO 14001 a od roku 2006 též držitelem OsvČdþení o registraci systému
EMAS Ministerstva životního prostĜedí ýR. KromČ používání technologií a postupĤ
šetrných k životnímu prostĜedí je velká péþe vČnována ochranČ zelenČ na všech
staveništích a v jejich okolí, podobnČ jako zodpovČdnému pĜístupu k pĜírodČ všech
pracovníkĤ i dodavatelĤ.
NeménČ dĤležitá je bezpeþnost a ochrana zdraví pĜi práci (BOZP), kde zkoumaný
podnik klade dĤraz na prevenci a zlepšování systému. ýetnost pracovních úrazĤ je
výraznČ nižší, než odpovídá statistickému prĤmČru ve stavebnictví ýR, pĜestože jsou
provádČny vysoce rizikové druhy prací. V roce 2004 získal Metrostav certifikát ýSN
OHSAS 18 001 a v roce 2009 splnil požadavky na jeho recertifikaci. SouþasnČ je
v oblasti BOZP držitelem ocenČní Bezpeþný podnik, které v roce 2008 získal
již poþtvrté. Dodržování velmi pĜísných požadavkĤ na BOZP je vyžadováno i od všech
dodavatelĤ a subdodavatelĤ spoleþnosti Metrostav.
Metrostav se po celou dobu své existence snaží zajišĢovat pro své zamČstnance
co nejlepší pracovní podmínky. Z tohoto pohledu se vedení spoleþnosti rozhodlo
pro splnČní požadavkĤ normy SA 8000:2008. Certifikací podle tohoto standardu chce
spoleþnost doložit svou odpovČdnost také tĜetím stranám. Certifikaþní audit probČhl
v Ĝíjnu roku 2010 spoleþností Bureau Veritas a na základČ nČho je Metrostav
od 28. prosince téhož roku držitelem certifikátu systému spoleþenské odpovČdnosti
dle SA 8000. KromČ orientace na vlastní zamČstnance, je podnik spoleþensky
odpovČdný i k dalším zainteresovaným stranám. Spoleþensky odpovČdné chování je
souþástí podnikatelské strategie a firemní kultury.
2.1.3
Struktura dodavatelského ĜetČzce
Spoleþnost Metrostav veškeré výrobky nakupuje, sama je tedy nevyrábí.
U nČkterých materiálĤ a výrobkĤ je stanovena povinnost jejich nákupu pĜes dceĜinou
spoleþnost Metros, s.r.o., která se zabývá prodejem stavebních a hutních materiálĤ a
poskytováním skladových služeb a orientuje se pĜevážnČ na pĜímé dodávky na stavby.
V rámci skupiny Metrostav platí doþasná naĜízení o zadávání subdodávek urþenému
þlenu skupiny, aby se zajistila jeho ekonomická stabilita, pĜíp. stabilita jeho divize.
Ve stavební skupinČ Metrostav jsou zahrnuty stoprocentní dceĜiné spoleþnosti33
Subterra a.s.; Metrostav SK a.s.; Metros, s.r.o.; SQZ, s.r.o.; Metrostav Development a.s.,
a CCE Praha, spol. s.r.o. ObecnČ však platí, že se na každou zakázku tvoĜí dodavatelský
ĜetČzec samostatnČ.
Pro potĜeby spoleþnosti je vymezena definice dodávky ve znČní organizaþnČ Ĝídící
normy þ. OěN 25-1 Nakupování následovnČ:
„Dodávka je plnČní dodavatele uskuteþnČného dle vzájemnČ dohodnutých podmínek
na základČ smluvního vztahu.“ V informaþním systému One World (IS OW) dochází
k dČlení dodávek na investiþní majetek a spotĜebu- materiál, polotovary, služby a
subdodávky.
OěN 25-1 dále rozlišuje tĜi typy subdodávek:
ƒ
„Kompletní dodávka þásti projektu, vþ. všech potĜebných dokladĤ a
vyjádĜení, dle zadání “na klíþ“.
ƒ
Dodávka ucelených fyzických objemĤ (práce s materiálem) – napĜ. hloubení
jam, montáž dlažby, tryskání a metalizace apod.
ƒ
Dodávka práce bez materiálu- napĜ. oprava dlažby, malíĜské práce
bez materiálu.“
V databázi dodavatelĤ se dodávky tĜídí podle potĜebných znalostí a technologického
vybavení, které je k realizaci dodávky nutné, do jednotlivých oborĤ dodávek. Obory
dodávek jsou následnČ zaĜazeny do tĜí kategorií podle zpĤsobu objednávání:
A- „Dodávky povinnČ objednávané na základČ rámcových smluv“: uzavĜení
rámcových smluv s vybranými dodavateli probíhá na základČ centrálnČ
provedeného výbČrového Ĝízení.
B- „Dodávky povinnČ poptávané u vybraného dodavatele“.
C- „Ostatní dodávky“.
Seznam rámcových smluv pro dodávky kategorie A, stejnČ jako seznam povinnČ
poptávaných dodavatelĤ pro dodávky kategorie B jsou k dispozici na intranetu
spoleþnosti.
Rámcové smlouvy (RS) jsou uzavírány jménem celé spoleþnosti, a to buć na dobu
neurþitou nebo urþitou- zpravidla na jeden rok nebo více. Konkrétní dodávky jsou poté
uskuteþĖovány dle objednávek. V rámci RS se specifikují: pĜedmČt smlouvy, cena,
zpĤsob objednání, platební podmínky, doklady, dodací lhĤty, pokuty a penále,
reklamace, Ĝešení sporĤ a další dodací podmínky. Objednávky pak již obsahují údaje
upĜesĖující druh a množství dodávky, místo a termín dodání, cenu atd. Podle OěN 25-1
jsou odlišovány dvČ kategorie RS:
A1- „Rámcové smlouvy s výhradním dodavatelem“.
A2- „Rámcové smlouvy ostatní“: dodávky nad 1 mil. Kþ vyžadují ovČĜovací
výbČrové Ĝízení pro zajištČní optimálních podmínek, toto provádí zadavatel.
34
SbČrem dat o dodavatelích jednotlivých oborĤ dodávek je povČĜen útvar nakupování
(ÚN). Na základČ sbČru a analýzy dat provádí po schválení ekonomickým Ĝeditelem
(Eě) aktualizaci databáze dodavatelĤ, tedy doplĖování údajĤ o stávajících a nových
dodavatelích. ÚN dále spravuje þíselník oborĤ dodávek pro efektivní vyhledávání
dodavatelĤ a portál nakupování na intranetu, který má zajistit, aby všichni uživatelé mČli
k dispozici aktuální informace. Na tomto portálu se nachází seznam organizaþnČ Ĝídící
dokumentace, pĜehled RS, katalogové položky, které slouží pro stanovení aktuální ceny
nakupovaných položek, seznam povinnČ poptávaných dodavatelĤ a seznam nevhodných
dodavatelĤ.
Pracovní postup þ.11/Eě Správa databáze dodavatelĤ popisuje zpĤsob založení a
správu þeských a zahraniþních dodavatelĤ v aplikaci pro podporu nákupu. Zde jsou
definováni þeští a zahraniþní dodavatelé. ýeským dodavatelem se rozumí: „ekonomický
subjekt se sídlem na území ýeské republiky, který poskytuje služby, dodává zboží nebo
provádí stavební práce a má od ýeského statistického úĜadu (ýSÚ) pĜidČlené
Identifikaþní þíslo (Iý).“ Naproti tomu zahraniþní dodavatel má sídlo mimo území ýR a
od ýSÚ nemá pĜidČlené Iý. Spoleþnost rozlišuje zahraniþní dodavatele se sídlem
na Slovensku a v ostatních zemích.
Dodavatelské ĜetČzce se vytváĜejí smluvnČ na každou zakázku. SouþasnČ
pro spoleþnost Metrostav pracuje zhruba 2000 dodavatelĤ, což znaþnČ komplikuje
možnost dohlížet na všechny zároveĖ. Mezi pĜímými dodavateli se vyskytují pĜevážnČ
þeské firmy a firmy se sídlem na Slovensku. V pĜípadČ pĜímých zahraniþních dodavatelĤ
se jedná o subjekty pĤsobící na území EU, na nižších úrovních dodavatelského ĜetČzce
však mohou existovat subdodavatelé i z ostatních zemí.
2.2
Pojetí konceptu CSR
Spoleþnost Metrostav si již od svého založení zakládá na nadstandardním sociálním
pĜístupu, a to jak ke svým zamČstnancĤm prostĜednictvím neustálého zlepšování
pracovních podmínek, tak také vĤþi sociálnČ potĜebným ve formČ dárcovství a
sponzorských aktivit. Metrostav byl v roce 2003 mezi firmami, které spoleþnČ s Fórem
dárcĤ založily Klub firemních dárcĤ Donator na podporu rozvoje a propagace firemní
filantropie v ýR. Základními principy tohoto sdružení jsou dlouhodobost,
transparentnost a odpovČdnost ve vztahu k dárcovství, podpoĜe veĜejnČ prospČšných
aktivit a rozvoji spoleþnosti1.
2.2.1
Politika spoleþenské odpovČdnosti Metrostav a.s.
Politika spoleþenské odpovČdnosti Metrostav a.s. (2010), dostupná v pĜíloze þ. 3,
zahrnuje struþné pĜedstavení podniku a podstaty spoleþensky odpovČdného chování,
po kterém následuje výþet vlastních zásad a závazkĤ. Slouží pro uplatĖování konceptu
CSR z pohledu normy SA 8000:2008. Spoleþenskou odpovČdnost považuje Metrostav
za nedílnou souþást firemní strategie a kultury a zahrnuje do ní jednak pĜístup
k vlastním zamČstnancĤm, kterým je zaruþováno dĤstojné, bezpeþné a stimulující
pracovní prostĜedí, a dále pĜístup ke komunikaci s ostatními zainteresovanými stranamidodavateli, orgány státní správy a samosprávy, neziskovým sektor a veĜejností.
1
Více informací o Klubu Donator k dispozici na webových stránkách Fóra dárcĤ: www.donorsforum.cz.
35
Závazky spoleþnosti se týkají dodržování požadavkĤ platných pĜedpisĤ
vycházejících z pracovního práva, patĜiþných mezinárodních úmluv a deklarací a
dodržování požadavkĤ normy SA 8000. Spoleþnost se zavazuje, že nebude využívat ani
podporovat dČtskou práci a jakoukoli formu nucené práce nebo diskriminace, umožní
zamČstnancĤm svobodnČ zvolit zástupce, který je bude v otázkách spoleþenské
odpovČdnosti zastupovat, a kolektivnČ vyjednávat. VĤþi zamČstnancĤm nebudou
uplatĖována žádná nezákonná disciplinární opatĜení, mzdy budou vypláceny podle
pĜíslušných platných právních pĜedpisĤ a budou dodržovány platné právní pĜedpisy
v oblasti pracovní doby a bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci.
Politika je schválena a pĜijata dobrovolnČ, je sdČlována všem zamČstnancĤm a
dostupná všem zainteresovaným stranám. Zahrnut je závazek pravidelného
pĜezkoumávání politiky, aby byly pokryty zmČny právních pĜedpisĤ a jiných požadavkĤ
a bylo zajištČno neustálé zlepšování systému spoleþenské odpovČdnosti.
2.2.2
Realizované CSR aktivity
Metrostav se od 90. let aktivnČ podílí na podpoĜe místní komunity a celkovČ
na pomoci osobám a skupinám, které ji potĜebují nejvíce. Tento princip má obsažen
ve firemní kultuĜe i etice podnikatelského chování a jeho naplĖování mĤže potvrdit
napĜíklad umisĢováním v žebĜíþku TOP Filantrop, ceny Fóra dárcĤ za spoleþenskou
odpovČdnost, kde se od roku 2006 pravidelnČ Ĝadí mezi patnáct firem, které poskytují
nejvyšší finanþní þástku na veĜejnČ prospČšné úþely. Je jedinou stavební firmou
s takovými výsledky. V kategorii nejvČtší firemní dárce se Metrostav v roce 2010
umístil na 10. místČ, v roce 2008 dokonce na 7. místČ. V kategorii NejštČdĜejší firemní
dárce, která pomČĜuje výši poskytnutých prostĜedkĤ vĤþi hospodáĜskému výsledku
pĜed zdanČním a vĤþi výši tržeb spoleþnosti, dosáhl v roce 2010 na 11. místo, nejlepší
výsledek v této kategorii byl dosažen opČt v roce 2008, kdy byl Metrostav na 6. místČ.
ProstĜedky na charitativní a veĜejnČ prospČšnou þinnost jsou zkoumaným
podnikem poskytovány pravidelnČ, aĢ už v podobČ finanþní pomoci a úþelových darĤ
nebo dobrovolnickou prací zamČstnancĤ. Významné dlouhodobé partnerství spoleþnost
navázala s DČtským krizovým centrem v Praze (DKC), které podporuje a podílí se
na každoroþní akci „Darujte sebe“ zamČĜené na problematiku týraných, zneužívaných a
zanedbávaných dČtí, na jejíchž pĜípravách se aktivnČ podílí též zamČstnanci Metrostavu.
Finanþní pomoc byla smČĜována rovnČž na výstavbu prachatického Hospice svatého
Jana Nepomuka Neumanna, jehož provoz bude podporován po dobu pČti let. Mezi další
místnČ prospČšné akce patĜí spolupráce s centrem SANANIM pro drogovČ závislou
mládež, obþanským sdružením ROMODROM na pomoc dČtem ze sociálnČ slabých
rodin nebo s charitativním zaĜízením Sluneþní zahrada v Praze a mnoha dalšími
organizacemi. Firma pravidelnČ poĜádá velmi úspČšnou akci s názvem „Daruj krev
s Metrostavem“, bČhem níž mají zamČstnanci možnost dobrovolnČ darovat krev.
Metrostav dlouhodobČ rozvíjí spolupráci s vysokými školami, zejména
technického zamČĜení, pro jejichž studenty i pedagogy pĜipravuje rĤzné exkurze a
semináĜe zajímavých projektĤ a pro studenty vyšších roþníkĤ nabízí navíc odborné
praxe. Spolupráce se stĜedními odbornými školami spoþívá ve finanþní pomoci a
v praxích na stavbách. V rámci programu na získávání/výchovu dČlnického personálu
jsou vybraným studentĤm hrazeny náklady na studium, je pro nČ zajištČna odborná
praxe a v pĜípadČ oboustranného zájmu mohou po vyuþení nastoupit na konkrétní
pracovištČ.
36
Stranou zájmu spoleþnosti nestojí ani kultura, k jejímuž rozvoji pĜispívá podporou
Ĝady kulturních scén, jako jsou napĜ. Divadlo na Zábradlí, Dejvické divadlo,
mezinárodní festival dokumentárních filmĤ o lidských právech Jeden svČt, Film festival
Zlín, Slovenský institut v Praze a Ĝada dalších celostátních i regionálních akcí. Finanþní
pomoc napomohla ke vzniku Galerie Vernon City, jezdeckého pomníku Jaroslava Haška
na Praze 3, plastiky Davida ýerného sloužící jako autobusová zastávka v Liberci a
k podpoĜe mnoha dalších umČlcĤ.
Mezi nejvýznamnČjší sponzorské aktivity v oblasti sportu patĜí podpora Barbory
Špotákové a Martiny Sáblíkové nebo v minulosti dlouholetý sponzoring KateĜiny
Neumannové. Zanedbatelná není ani široká škála podpory sportu na regionální úrovni,
napĜ. volejbalový tým Dukla Liberec, podpora neziskových organizací jako
napĜ. Centrum handicapovaných lyžaĜĤ, generální partnerství MS ve vodním slalomu
v Praze roku 2006, podpora Ĝady týmĤ ledního hokeje, napĜ. Bílí tygĜi Liberec atd.
Péþe o zamČstnance a zlepšování pracovních podmínek je jednou z priorit celé
spoleþnosti. Metrostav má zaveden ucelený systém prĤbČžného vzdČlávání, poĜádá
tzv. Technické dny, v rámci nichž se konají semináĜe popisující používané technologie,
zamČstnanci jsou školeni o poskytování první pomoci a jsou provádČny odborné
kontroly pracovišĢ. Neustále se prohlubuje systémový pĜístup ke kontrole pracovních
podmínek, a to z pohledu BOZP, odmČĖování, jakékoli formy diskriminace nebo nucené
práce, Ĝádného proplácení a dodržování pracovní doby nebo sociálního dialogu.
Ke komunikaci o CSR jsou nejvíce využívány vnitropodnikové noviny, elektronická
pošta a intranet. ZamČstnanci mají možnost komunikovat s vedením pĜes zástupce
základní organizace odborového svazu Stavba Metrostav, který je zplnomocnČn
pĜípadné dotazy, pĜipomínky nebo stížnosti pĜedat vedení. VČtšina otázek
pracovnČprávních vztahĤ je Ĝešena v Kolektivní smlouvČ, která se uzavírá vždy na dva
roky.
Vysokou úroveĖ sociálního dialogu v Metrostavu potvrzuje skuteþnost, že se v roce
2009 jako jediný prĤmyslový podnik stal pĜíkladem vzorového sociálního dialogu
pro studii komise EU výbČrem Výzkumného ústavu práce a sociálních vČcí.
(BLF: Databáze CSR praxe; Výroþní zpráva, 2009; SVOBODOVÁ, 2010)
2.2.3
Shrnutí pĜístupu ke konceptu CSR
Silná stránka zjištČní
Z politiky spoleþenské odpovČdnosti, kodexu spoleþnosti, výroþních zpráv,
získaných ocenČní a Ĝady realizovaných aktivit je patrné, že spoleþnost Metrostav má
velmi silnČ zakoĜenČnou sociální odpovČdnost vĤþi svým zamČstnancĤm, místní
komunitČ, neziskovým organizacím a dalším zainteresovaným stranám. ObzvláštČ
dárcovství, sponzoring a dobrovolnictví tvoĜí dĤležitou souþást její firemní kultury.
OdpovČdnost v této oblasti spoleþenské odpovČdnosti je navíc deklarována certifikací
podle normy SA 8000:2008.
37
Slabá stránka zjištČní
Koncept CSR jako celek však zahrnuje nejen sociální, ale taktéž ekonomickou a
environmentální oblast. Zdá se, že pojetí CSR je ve firmČ omezeno spíše na sociální
aktivity a požadavky SA 8000, pĜestože jak v oblasti ochrany životního prostĜedí,
tak v oblasti ekonomické, vyvíjí spoleþnost Ĝadu aktivit pro daný koncept velmi
významných. Z toho vyplývá, že tyto dva pilíĜe v Metrostavu rozhodnČ nejsou
opomíjeny, pouze nebývají zmiĖovány ve spojitosti se CSR.
KomentáĜ
V ekonomickém pilíĜi nejenže má spoleþnost vytvoĜen etický kodex a jednou
z jejích priorit je princip trvale udržitelného rozvoje, ale dále napĜíklad zajišĢuje
transparentnost jejích aktivit a výsledkĤ, finanþnČ podporuje rozvoj místní komunity,
realizuje veĜejnČ prospČšné projekty, vytváĜí pracovní pĜíležitosti a je odpovČdná vĤþi
kvalitČ díla, což mimo jiné dokládá certifikátem podle ISO 9001. Metrostav v etickém
kodexu klade dĤraz na odpovČdný pĜístup svých zamČstnancĤ, na jejich odborné
znalosti a zkušenosti i na jejich chování. Se zásadami etického chování a pravidly jsou
seznámeni všichni zamČstnanci pĜi pĜijetí, úþastní se školení a mají k dispozici brožuru
Naše firemní kultura. Transparentnost podnikání je zajišĢována napĜíklad výroþními
zprávami, seznamy þlenĤ vrcholového managementu a celkovČ zavedeným systémem
organizaþnČ-Ĝídící dokumentace.
O naplĖování aktivit v environmentální oblasti svČdþí nejen certifikát
dle ISO 14 001 a osvČdþení EMAS, ale rovnČž existence a naplĖování Environmentální
politiky a Prohlášení spoleþnosti Metrostav a.s. o vztahu k ochranČ životního prostĜedí.
Ochranu životního prostĜedí považuje firma za jednu ze svých priorit. Mezi aktivity,
které jsou v tomto pilíĜi realizovány, patĜí: vývoj a používání ekologicky šetrných
postupĤ a moderních technologií, dĤraz na recyklaci odpadĤ, upĜednostĖování a hledání
materiálĤ s nulovou nebo minimální potĜebou tČžby pĜírodních zdrojĤ, analýza
veškerých environmentálních rizik na staveništích nebo uplatĖování principu prevence a
komunikace se všemi zainteresovanými stranami. Jako dĤkaz o využívání postupĤ
šetrných k životnímu prostĜedí mĤže sloužit Cena zdraví a bezpeþného životního
prostĜedí, kterou spoleþnost získala v roce 2002 za projekt Vysouvané tunely metra trasy
C pod Vltavou, cenu udČluje Business Leaders Forum. Ochrana životního prostĜedí je
zahrnuta do integrovaného systému Ĝízení. (BLF: Databáze CSR praxe)
Doporuþení
Z výše uvedeného vyplývá, že spoleþnost Metrostav nemá problémy s plnČním
aktivit v nČkterém z pilíĜĤ CSR. PĜestože z hlediska normy SA 8000 je dostaþující plnit
požadavky prakticky pouze v sociální oblasti CSR, je celý tento koncept mnohem
komplexnČjší. Z tohoto dĤvodu je urþitým doporuþením pro spoleþnost rozšíĜení jejího
pohledu na koncept CSR, kdy by se pĜi jeho prosazování mČly zohledĖovat aktivity
nejen v sociálním, ale též ekonomickém a environmentálním pilíĜi.
38
2.3
Analýza dosavadní praxe výbČru, hodnocení a kontroly
dodavatelĤ
Postup výbČru dodavatelĤ a jejich hodnocení ve spoleþnosti Metrostav je stanoven
organizaþnČ Ĝídící normou OěN 25-1 Nakupování a souvisejícími organizaþnČ Ĝídícími
dokumenty (OěD). Správcem OěN 25-1 je útvar nakupování (ÚN) a jeho garantem
souþasný ekonomický Ĝeditel (Eě). Vydání první pĜíslušného dokumentu bylo
schváleno generálním Ĝeditelem a prezidentem a úþinnosti nabylo 1. 3. 2010. Norma
OěN 25-1 je závazná pro všechny zamČstnance spoleþnosti.
VnitĜní kontrolní þinnosti se Ĝídí postupem stanoveným OěN 11-302 Kontrolní
systém. Aktuální vydání této normy bylo schváleno generálním Ĝeditelem a nabylo
úþinnosti 1. 1. 2011.
2.3.1
Monitorování procesu nakupování
MČĜení a kontrola procesu nakupování je provádČna dle pracovního postupu
þ. 13/Eě. MČĜení výkonnosti procesu je založeno na porovnání plánovaných nákladĤ
dodávky a skuteþných nákladĤ vítČzné nabídky, z þehož je vypoþten podíl úspor
z nakupovaného objemu1. DoplĖujícími parametry jsou napĜ. poþet úspČšných
výbČrových Ĝízení (VBě), kdy náklady na dodávku jsou nižší nebo stejné jako
plánované náklady, þi skuteþná fakturace nebo poþet subdodavatelĤ za dané období.
Výsledky mČĜení jsou zaznamenány do MČĜící a hodnotící karty procesu nakupování.
Kontrola procesu zahrnuje kontrolu plánĤ výbČrových Ĝízení (PVě), kontrolu VBě,
vþ. smluv s vybranými dodavateli, a kontrolu dodržování pravidel pro obČh dokumentĤ.
Kontrolami je povČĜen pracovník ÚN. Ten provádí zápisy z kontrol, které jsou vždy
podepsány vedoucím patĜiþné organizaþní jednotky, jsou ukládány v elektronické
podobČ a originály archivovány.
Významnou funkci v procesu nakupování zastává poradní orgán Eě Porada
nakupování (PV), který se skládá ze zástupcĤ ÚN, útvaru nakupování divize (ÚND) a
zástupcĤ dceĜiných spoleþností. Porada se vČtšinou schází jednou za mČsíc a mimo jiné
projednává vystupování firmy ve vztahu k dodavatelĤm, strategie nakupování
jednotlivých oborĤ dodávek, uzavírání RS a návrhy na zlepšování procesu nakupování.
Koordinací nákupu daného oboru povČĜuje vedení oborového specialistu (OS), který
je v pĜedvýrobní, výrobní a realizaþní pĜípravČ odpovČdný za aktuálnost databáze
dodavatelĤ daného oboru, databázi cen oboru a posuzuje technickou vybavenost,
schopnost a znalosti dodavatelĤ. Do jeho kompetence tak spadá také doplĖování
seznamu poptávaných dodavatelĤ, posuzování technických Ĝešení, vyhodnocování
nabídek dodavatelĤ nebo úþast na výbČru nejvhodnČjšího dodavatele v pĜípadČ
výbČrových Ĝízení ve výrobní pĜípravČ.
1
Podíl úspor z nakupovaného objemu celkem „u“ (v %) = (1- Ns / Np )*100, kde Ns je objem uskuteþnČných
nákladĤ a Np objem plánovaných nákladĤ.
39
2.3.2
VýbČr dodavatele
V rámci OěN 25-1 je zahrnut subproces 25- 101 VýbČr dodavatele vþetnČ návrhu
smlouvy. Zde je vždy odlišováno, zda se jedná o nakupování v pĜedvýrobní nebo
ve výrobní pĜípravČ. PĜedvýrobní pĜíprava je uskuteþĖována pĜevážnČ ve fázi zpracování
nabídky nebo jako pĜíprava na soutČž o získání zakázky. Po získání zakázky na základČ
výhry v soutČži následuje výrobní pĜíprava.
Rozhodnutí o zpĤsobu provedení
V pĜedvýrobní pĜípravČ je nejprve dĤležité, aby obchodní námČstek (ON) spolu
s technickým námČstkem (TN) rozhodli dle zadávací dokumentace a svých zkušeností
o zpĤsobu ocenČní dodávky a sestavili tak cenovou nabídku pro zadavatele. Dále
vedoucí útvaru nakupování (VÚN) ustanoví zakázkovou komisi dle potĜeb
vnitropodnikových dodavatelĤ1. Komise na pravidelných mČsíþních schĤzkách
projednává zakázky ve fázi zpracování nabídky i realizace, projednává jejich prĤbČh
pĜípravy za úþelem co nejvČtšího využití kapacit vnitropodnikových dodavatelĤ a
rozdČluje zakázky do tĜí kategorií:
ƒ
Strategické
vnitropodnikové
dodávkydodávky
daného
oboru
na nejdĤležitČjších zakázkách firmy. Vnitropodnikový dodavatel se snaží
pĜipravit technické Ĝešení poskytující konkurenþní výhodu, uzavĜít dohodu
o realizaci dodávky s objednávající divizí již ve fázi soutČže o zakázku,
vylepšit plánované parametry ve fázi realizace a uzavĜít smlouvu o realizaci.
ƒ
Zakázky s právem LAST CALL- dodávky vnitropodnikových technologií,
kdy na základČ stanovených pravidel mĤže vnitropodnikový dodavatel
shlédnout nejvýhodnČjší nabídku anonymní konkurence a v daném intervalu
tuto nabídku vylepšit nebo odmítnout.
ƒ
Zakázky bez LAST CALL- dodávky podporující tržní prostĜedí ve volné
soutČži externího trhu.
Garant nabídky ve spolupráci s ON a ÚND vypracuje PVě, vþetnČ termínĤ
ukonþení, kalkulací, odpovČdných osob, názvĤ poptávaných firem a nabídkové nebo
kalkulované ceny.
V pĜípadČ nakupování ve výrobní pĜípravČ jsou dodávky zakázky rozdČlovány podle
dĤležitosti na strategické, významné a ostatní s rozdílnou mírou odpovČdnosti ÚND.
U strategických dodávek je tento útvar odpovČdný za sestavení seznamu poptaných
dodavatelĤ, schválení poptávky, vyhodnocení nabídek a závČreþné kolo vyjednávání a
výbČr dodavatele. U zakázek v kategorii ostatní je pak odpovČdný pouze za seznam
poptaných dodavatelĤ a na ostatních þinnostech spolupracuje s odpovČdným vedoucím
projektu. Podrobné požadavky norma stanovuje na sestavení a aktualizaci PVě stavební
zakázky.
Dodavatelé jsou vybírání na základČ VBě výbČrovou komisí (VBK), která je
jmenována pĜíslušným výkonným Ĝeditelem (Vě) nebo ěD, tito následnČ vybrané
dodavatele pro jednotlivé dodávky schvalují. VBK má vždy minimálnČ 3 þleny, pĜiþemž
1
Mezi vnitropodnikové dodavatele Metrostavu patĜí divize, které jsou nositeli specializovaných technologií,
tzv. vnitropodnikových nosných technologií, a dceĜiné spoleþnosti. ObhospodaĜování vnitropodnikové nosné
technologie dané divize zajišĢuje pĜíslušný garant.
40
pravidla pro její sestavení závisí na druhu nákupu, konkrétnČ zda se jedná o RS,
stavební zakázku, ostatní nákup na divizi nebo ostatní nákup na centrále. Cílem VBě je
vybrat vhodného dodavatele, a to po stránce znalostní, technologické i kapacitní, který
se smluvnČ zaváže realizovat dodávku ve stanovených termínech a parametrech a
za nejnižší cenu. Požadavky na standardní VBě závisí na plánované cenČ v kategoriích
do 500 000 Kþ; 500 000 - 3 000 000 Kþ a nad 3 000 000 Kþ. NapĜíklad pro první a
druhou kategorii má výbČrové Ĝízení jedno kolo a celkovČ je zapotĜebí vybrat tĜi
dodavatele, zatímco pro dodávky nad 3 mil. Kþ jsou pak kola dvČ a dodavatelĤ pČt.
Stanoveni jsou povinnČ poptávaní dodavatelé pro tyto skupiny dodávek. Norma dále
urþuje podmínky, za kterých lze pĜímo zadat dodávku bez VBě; na základČ zkráceného
výbČrového Ĝízení nebo v pĜípadČ mimoĜádné situace, jako je zajištČní ochrany života a
zdraví a zabránČní materiálovým a finanþním ztrátám.
Sestavení seznamu poptávaných dodavatelĤ
Úþastníky VBě pro nabídku v pĜedvýrobní pĜípravČ vybírá z databáze dodavatelĤ
garant nabídky (GN). VýbČr musí být v souladu s celofiremní obchodní politikou a
strategií nakupování oboru, s požadavky investora, vedení divize a ÚND. Mezi povinnČ
poptávané dodavatele patĜí vnitropodnikoví dodavatelé a minimálnČ jeden dodavatel
z kategorie A podle hodnocení v databázi. OdpovČdný zamČstnanec (OZ) kontaktuje
vybrané dodavatele a ovČĜí jejich zájem o zpracování nabídky. Pokud vhodný dodavatel
není dosud v databázi, zajistí OZ jeho identifikaci a provede zaevidování. Seznam
poptávaných dodavatelĤ doplní a odsouhlasí ON, TN a OS.
Ve výrobní pĜípravČ je výbČrem úþastníkĤ VBě povČĜen odpovČdný zamČstnanec
za nakupování (OZN) v souladu s požadavky na povinnČ poptávané dodavatele. OZN
zajišĢuje pĜípadné zaevidování vhodného dodavatele, který zatím není v databázi, a
ovČĜuje zájem vybraných dodavatelĤ.
Sestavení poptávky a pĜíprava návrhu smlouvy
V této fázi výbČru dodavatele je nutné vypracovat poptávku, jejíž souþástí musí být
nejpozdČji v pĜedposledním kole VBě kompletní návrh smlouvy. V pĜedvýrobní
pĜípravČ se jedná o návrh smlouvy o smlouvČ budoucí a v pĜípravČ výrobní o návrh
smlouvy o dílo. Na základČ požadavkĤ poptávky (pĜedmČt dodávky/díla; struktura
cenové nabídky; seznam podkladĤ; termíny dodávek; záruþní doba a podmínky; termín
odevzdání nabídky) se sestaví poptávkový dopis1 a oceĖovací tabulka s požadovanou
strukturou cenové nabídky. Ve výrobní pĜípravČ se navíc specifikují další dodací
podmínky- pojištČní dodavatele, smluvní pokuty a pozastávky. U výrobkĤ
s pĜedepsanými nestandardními vlastnostmi a výrobkĤ zadávaných do výroby
na zakázku jsou souþástí poptávky technické parametry dodávky. Vypracováním
poptávky je v pĜedvýrobní pĜípravČ povČĜen GN ve spolupráci s OS a ve výrobní
pĜípravČ OZN spolu s OS a ÚN, v pĜípadČ technické specifikace dodávky rovnČž TN.
Kontrola a schválení poptávky a návrh smlouvy
UpĜesĖování nejasností v poptávce a v zadávací dokumentaci provádí OZN
nejþastČji telefonicky, e-mailem, výjimeþnČ i osobnČ. Návrh smlouvy s dodavatelem
musí být souþástí poptávky a jeho odsouhlasení je podmínkou pro úþast v závČreþném
kole VBě. Za jeho vypracování je odpovČdná právní služba divize (PSD) v rámci
1
K sestavení poptávkového dopisu je k dispozici šablona, která je pĜílohou pracovního postupu þ.9/Eě
VýbČrové Ĝízení.
41
legislativnČ právního útvaru spoleþnosti (ÚLP) ve spolupráci s vedoucím organizaþní
složky, která poĜádá VBě. Dle podmínek projektu, smlouvy s investorem a s využitím
vzorové smlouvy1 Metrostav a.s., vzniká návrh smlouvy pro konkrétní dodávku, který je
bČhem VBě na základČ jednání s dodavatelem upravován až do finálního návrhu, který
pĜed zahájením závČreþného kola odsouhlasí PSD. Na základČ seznamu poptávaných
dodavatelĤ dojde k odeslání poptávky.
Zpracování došlých nabídek dodavatelĤ
Došlé nabídky jsou sestavovány do hodnotící tabulky a upravovány
na porovnatelnou úroveĖ. Dodavatelé jsou požádáni o pĜípadné doplnČní chybČjících
údajĤ, vyznaþí se odlišnosti použitých materiálĤ a technických Ĝešení, projedná se a
schválí jejich použitelnost a dojde k potvrzení návrhu smlouvy, vþ. uvedení pĜípadných
pĜipomínek. V pĜedvýrobní pĜípravČ na této þinnosti spolupracuje GN s OS a TN,
ve výrobní pĜípravČ OZN s OS, pĜíp. s TN. Na základČ vyhodnocení nabídek vybírá
VBK minimálnČ tĜi postupující úþastníky dle hodnotící tabulky a navrhuje upĜesĖující
požadavky poptávky. Po splnČní cílĤ VBě a shody nabídkové ceny s plánovanými
náklady lze vypsat závČreþné kolo nebo vybrat dodavatele ve zkráceném VBě.
ZávČreþné projednání nabídky a smlouvy
ZávČreþná jednání probíhají s alespoĖ tĜemi dodavateli splĖujícími zadání VBě,
kteĜí jsou vyzváni k závČreþnému vylepšení nabídek. Výstupem je závČreþná písemná
nabídka dodavatele, vþ. odsouhlaseného návrhu smlouvy. Vnitropodnikoví dodavatelé
mohou využít právo LAST CALL.
VýbČr dodavatele a schválení prĤbČhu VBě
Hlavními kritérii pro výbČr nejvýhodnČjšího dodavatele jsou:
ƒ
cena dodávky;
ƒ
splnČní smluvních a zadávacích podmínek (kvalita, termíny, záruka,
splatnost atd.);
ƒ
personální, materiální a technické vybavení dodavatele;
ƒ
zkušenosti se spoluprací v Metrostavu a.s.;
ƒ
reference na zakázkách obdobného typu a rozsahu;
ƒ
ostatní reference.
U rizikových dodávek pro stavby v oblasti energetiky jsou navíc kladeny požadavky
na odbornou zpĤsobilost pro zajištČní vysoké kvality v celém procesu dodávky.
VBK rozhodne o vybraném dodavateli a OZN vyhotoví Zápis o výbČrovém Ĝízení,
který odsouhlasí svými podpisy jednotliví þlenové VBK. PrĤbČh VBě a vybraného
dodavatele schválí svým podpisem pĜíslušný Vě nebo ěD. V pĜípadČ neschválení tito
rozhodují o dalším postupu. Výsledky VBě, vþ. pĜíþin neúspČchu, oznamuje
zúþastnČným dodavatelĤm OZN. VítČznému dodavateli je pĜedána výzva k uzavĜení
smlouvy.
1
Úprava vzorové smlouvy Metrostav a.s. je provádČna dle pracovního postupu þ.10/Eě UzavĜení smluvního
vztahu, vystavení objednávky. PĜílohou jsou vzory základní smlouvy o dílo, zjednodušené smlouvy o dílo, kupní
smlouvy a smlouvy o dílo na zhotovení projektové dokumentace pro provádČní stavby.
42
2.3.3
Hodnocení dodavatelĤ
Souþástí procesu nakupování dle OěN 25-1 je také subproces 25-103 Hodnocení
dodavatelĤ Ĝídící se pracovním postupem þ.9/Eě VýbČrové Ĝízení. Hodnocení
dodavatelĤ probíhá na stĜedisku, v pĜípravČ a v realizaci.
Hodnocení dodavatelĤ vedoucími útvarĤ, vedoucími provozĤ nebo stĜedisek je
provádČno minimálnČ jednou roþnČ, dále na žádost ÚN a pĜed prodloužením platnosti
smlouvy. Grafické znázornČní procesu hodnocení dodavatelĤ zobrazuje diagram
v pĜíloze þ. 4.
Hodnocení dodavatelĤ v pĜípravČ je v kompetenci OZN, ÚND nebo útvaru pĜípravy
cen a kalkulací (ÚPCK) a není povinné. Lze jej provést v elektronické aplikaci podpory
nakupování, která umožĖuje sdílet dané informace v celé spoleþnosti. Hodnocení
v pĜedvýrobní pĜípravČ probíhá po zpracování došlých nabídek, a to na základČ tĜí
kritérií:
ƒ
cenová hladina nabídky;
ƒ
formální dodržování nabídky;
ƒ
technická zpĤsobilost dodavatele.
Hodnocení dodavatelĤ za realizaci stavební zakázky provádí VP povinnČ
u dodavatelĤ s finanþním objemem dodávky nad 300 000 Kþ a u dodavatelĤ, kteĜí
realizaci negativnČ ovlivnili. Hodnocení se provádí pĜi zjištČní vážných nedostatkĤ
v plnČní dodavatele a do 21 dnĤ po ukonþení dodávky. V realizaci jsou dodavatelé
hodnoceni na základČ informací ze záznamĤ ve stavebním deníku, z kontrolních dnĤ
s dodavateli a z pĜejímky dodávky dle tČchto kritérií:
ƒ
dodací termíny;
ƒ
kvalita dodávky a environmentální chování;
ƒ
cenové podmínky;
ƒ
vstĜícnost zástupce dodavatele, úroveĖ komunikace, vyĜizování reklamací.
Pro hodnocení kritérií existují stupnice 1, 2 a 3, pĜiþemž jednotlivČ vyjadĜují:
1- splnČní kritéria ve shodČ se zadáním a s požadovaným prĤbČhem plnČní;
2- splnČní kritéria ve shodČ se zadáním s drobnými nedostatky a s ne zcela
vyhovujícím prĤbČhem plnČní;
3- splnČní kritéria s vážnými nedostatky nebo jeho nesplnČní.
Hodnocení 1 mĤže obdržet pouze ten dodavatel, který má zaveden funkþní systém
Ĝízení managementu kvality, environmentu a bezpeþnosti a funkþnost doložil bČhem
realizace splnČním veškerých požadavkĤ spoleþnosti na kvalitu, ochranu životního
prostĜedí a BOZP bez závad a stížností vĤþi jeho þinnosti. V pĜípadČ ohodnocení
známkou 3 má VP povinnost uvést v aplikaci podpory nakupování komentáĜ, kterým
toto nevyhovující hodnocení zdĤvodní.
43
Dle výsledkĤ hodnocení jsou dodavatelé zaĜazování do kategorií A, B, C a D,
a to dle pracovního postupu þ.9/Eě. Nejlepší je kategorie A, kam se Ĝadí výborní
dodavatelé, kategorie B zahrnuje velmi dobré dodavatele, dodavatelé v kategorii C vyšli
v hodnocení jako vyhovující a do kategorie D spadají nevyhovující dodavatelé.
V potĜebném oboru musí být poptán alespoĖ jeden dodavatel z kategorie A. Z dalších
kategorií se vybírá v pĜípadČ, že dodavatelé z kategorie A odmítnou nebo nesplní
podmínky VBě. ZaĜazování do kategorie probíhá automaticky na základČ prĤmČrné
známky v aplikaci, jak uvádí tabulka þ. 1.
kategorie
A
B
C
D
prĤmČrná
známka
1,00-1,49
1,50-1,99
2,00-2,49
2,50-3,00
Tab. 1 Kategorizace dodavatelĤ dle prĤmČrné známky
Zdroj: PP þ.9/Eě, Metrostav a.s.
PĜedtím než je dodavatel oznaþen jako nevhodný, koná se jednání Rady ĜeditelĤ
mateĜské spoleþnosti, kde se na základČ zhodnocení nevyhovujících výsledkĤ
dodavatele s ohledem na zámČry spoleþnosti projednává a schvaluje þi zamítá jeho
zaĜazení na seznam nevhodných dodavatelĤ. Stejným zpĤsobem probíhá vyjmutí z této
kategorie. S nevhodnými dodavateli se nesmČjí uzavírat smlouvy ani objednávky.
Aktualizaci seznamu v IS OW zajišĢuje ÚN dle rozhodnutí Rady ĜeditelĤ.
Naproti tomu dochází taktéž k vyhodnocování nejlepších dodavatelĤ:
2.3.4
ƒ
„Nejlepší dodavatel projektu“- hodnocení 1 ve všech kritériích, VP
vyhodnocuje nejpozdČji jeden mČsíc po pĜedání stavby a pĜedává ocenČní.
ƒ
„Nejlepší dodavatel divize za uplynulý rok“- dle nejlepších dodavatelĤ
projektu uplynulého roku, ěD vyhodnocuje nejpozdČji do 31. ledna
následujícího roku.
ƒ
„Nejlepší dodavatel spoleþnosti“- dle nejlepších dodavatelĤ divizí, návrh
k ocenČní pĜedkládá Porada nakupování, schvaluje Porada vedení.
Kontrolní systém
Spoleþnost Metrostav má zavedený systém vnitĜních kontrolních þinností, stejnČ
jako postup pro zajišĢování externích auditĤ a státních kontrol. Doposud však neprovádí
zákaznické audity u svých dodavatelĤ a subdodavatelĤ. ýinnost dodavatelského ĜetČzce
sleduje pouze na stavbách spoleþnosti, kde vykonává dozor na pracovištích dle pĜedpisu
pro interní audit. OrganizaþnČ Ĝídící normou pro plánování, výkon a využívání výsledkĤ
z vnitĜních kontrolních þinností a pro zajišĢování zákonného externího auditu je
OěN 11-302 Kontrolní systém. Správcem tohoto dokumentu je útvar interního auditu
(ÚIA) na prezidiu.
VnitĜní kontrolní systém je souþástí systému Ĝízení spoleþnosti a jeho hlavní cíl
spoþívá v zajištČní souladu mezi kontrolovaným procesem uvnitĜ spoleþnosti a
požadovaným stavem. Kontrolní mechanizmy slouží k identifikování odchylek,
analyzování pĜíþin a doporuþování opatĜení k nápravČ. Ve spoleþnosti se uplatĖují
ve tĜech formách- pĜímá, nepĜímá a nezávislá kontrolní þinnost. PĜímá kontrolní
44
þinnost zahrnuje sebekontrolu, kterou vykonává každý zamČstnanec sám, a liniovou
kontrolu nadĜízeného, který kontroluje plnČní úkolĤ v požadovaném termínu a kvalitČ
v jím Ĝízené organizaþní jednotce. Za nepĜímou kontrolní þinnost se považuje funkþnČ
metodická kontrola nebo provozní kontrola odborných útvarĤ centrály a divizí a
kontrola zamČĜená na produktivitu, výkonnost nebo hospodárnost urþitého útvaru nebo
týmu. Nezávislými kontrolami jsou všeobecný interní audit a interní audit QMS, EMS,
HSMS a novČ audit systému spoleþenské odpovČdnosti (SAMS).
V rámci provozních kontrol provádí útvar bezpeþnosti a ochrany zdraví dané divize
(ÚBOZD) v odpovČdnosti výrobního námČstka kontrolu BOZP, požární ochrany a
ochrany životního prostĜedí na stavbách, provozech a stĜediscích. Kontrola je provádČna
na základČ rozhodnutí vedoucího útvaru (VÚ) a je o ní veden záznam.
FunkþnČ metodické kontroly na divizích a stavbách jsou provádČny dle roþních,
pĤlroþních nebo þtvrtletních plánĤ kontrol vypracovaných odbornými útvary centrály a
vedením divizí, které schvaluje pĜíslušný Vě resp. ěD. Na základČ tohoto plánu
pĜipravuje VÚ program funkþní kontroly, pĜi jehož zpracovávání pĜihlíží k aktuálním
rizikĤm, a následnČ jej pĜedává ke schválení. Forma programu není dána. Podle
programu provede pracovník odborného útvaru kontrolu a o jejích výsledcích se
zpracuje zpráva, ve které se souþasnČ uvedou opatĜení k odstranČní zjištČných odchylek.
Tato zpráva je pĜedána ěD a vedoucímu provČĜovaného útvaru, se kterým se provede
analýza pĜíþin vzniku zjištČných negativních odchylek. Na základČ výsledkĤ analýzy
odchylek zajistí kontrolovaný jejich vypoĜádání a spolu s VÚ, který provádí funkþní
kontrolu, navrhne nápravná a preventivní opatĜení. Osoba povČĜená Ĝízením programu
auditĤ útvaru provádČjícího kontrolu zaĜadí kontrolu vypoĜádání odchylek do plánu
následných funkþních kontrol. Z nadcházející kontroly nápravných a preventivních
opatĜení je poĜízena zpráva.
Interní audity QMS, EMS, HSMS a SAMS nebo jejich kombinaci provádí
nestranný, nezávislý interní auditor s odbornou zpĤsobilostí. Tato osoba nikdy
neaudituje procesy, za které nese pĜímou odpovČdnost. Kvalifikaþní pĜedpoklady
pro interní auditory a vedoucí týmu auditorĤ jsou podrobnČ rozepsány v pracovním
postupu þ. 3/Gě k Ĝízení programu interních auditĤ manažerských systémĤ QMS, EMS,
HSMS a SAMS. Za Ĝízení programu interních auditĤ jednotlivých manažerských
systémĤ je odpovČdný výrobnČ technický Ĝeditel, který tímto mĤže povČĜit jinou osobu.
Program interních auditĤ manažerských systémĤ je zpracováván na pĤl roku, pĜiþemž se
þlení na jednotlivé mČsíce, dále divize, úseky, projekty atd. ÚIA pĜedkládá program
ke schválení prezidentovi (PZ) resp. Gě. Vedoucí týmu auditorĤ spolu s ÚIA poté
vytváĜejí plány jednotlivých auditĤ, které po jejich schválení PZ resp. Gě slouží jako
oprávnČní k provádČní auditu. Vedoucí týmu auditorĤ projednává plán a organizaþní
zajištČní auditu s auditovaným na zahajovací schĤzce, po níž se provede audit
dle pracovního postupu þ.8/Gě pro provádČní interních auditĤ.
Z auditu je zpracován výsledný protokol, který obsahuje doporuþení na pĜípadná
opatĜení k nápravČ nebo zlepšování vþ. termínĤ. K této souhrnné zprávČ mĤže
provČĜovaný vznést námitky, na základČ nichž vedoucí týmu auditorĤ protokol upraví
nebo ponechá. Auditovaný musí podat zprávu o plnČní uvedených opatĜení, na jejímž
základČ se rozhodne o konání následného interního auditu. Osoba povČĜená Ĝízením
programu auditĤ pĜedkládá 2x roþnČ zprávu o výsledcích pĜezkoumání programu auditĤ
pĜedstaviteli managementu pro QMS, EMS, HSMS a SAMS.
45
2.4
Analýza plnČní požadavkĤ standardu SA 8000
Základním dokumentem popisujícím systém spoleþenské odpovČdnosti spoleþnosti
Metrostav je PĜíruþka spoleþenské odpovČdnosti dle standardu SA 8000:2008, jejíž
první vydání nabylo úþinnosti 1. záĜí 2010. Tato pĜíruþka pĜímo popisuje zpĤsoby plnČní
požadavkĤ normy SA 8000 nebo odkazuje na pĜíslušné dokumenty, které daný postup
þinností stanovují. Spoleþnost se zavazuje k dodržování platných právních pĜedpisĤ a
dalších požadavkĤ, ke kterým se hlásí, vþetnČ mezinárodních právních dokumentĤ
úmluv ILO a OSN. Termíny a definice použité v pĜíruþce jsou shodné s definicemi
v III. þásti normy SA 8000. Struktura pĜíruþky odpovídá þlenČní normy s návazností
na zavedené systémy QMS a HSMS.
DČtská práce
Spoleþnost prohlašuje, že nevyužívá žádné formy dČtské práce, tedy práce
vykonávané osobou mladší 15 let vČku, resp. pĜed ukonþením povinné školní docházky.
Tento požadavek normy je zajištČn dodržováním základních ustanovení zákoníku práce.
Mladiství pracovníci, jakožto osoby po dosažení 15 let a pĜed dosažením 18 let vČku,
vykonávají odbornou praxi na pracovištích spoleþnosti nebo letní studentské brigády
ve formČ krátkodobého pracovního pomČru. Ve spolupráci se stĜedními školami jsou
v rámci studijních programĤ Metrostavu uzavírány se zákonnými zástupci pracovní
smlouvy s odloženým termínem nástupu a dohody o hmotném zabezpeþení.
Problematika práce mladistvých je v národní legislativČ opČt ošetĜena zákoníkem práce,
jehož dodržování ve spoleþnosti Metrostav zabezpeþují ustanovení Pracovního Ĝádu a
Kolektivní smlouvy. Mladiství tak nesmí pracovat více jak 40 hodin týdnČ a nesmČjí
vykonávat pĜesþasové a rizikové práce.
Související dokumentace: Pracovní Ĝád; Kolektivní smlouva; OěN o Ĝízení lidských
zdrojĤ; PĜíkaz Pě þ. 2-2007 k odmČĖování studentĤ, absolventĤ škol a interních
lektorĤ.
Nucená práce
Spoleþnost uvádí, že v žádném okamžiku pracovnČprávního vztahu nevyužívá
nucenou práci. Nucená a povinná práce je dle normy práce nebo služba, která není
založena na dobrovolném závazku a je provádČna pod pohrĤžkou trestu nebo represe
nebo je vyžadována jako prostĜedek k proplacení dluhu. PĜíruþka se dále vČnuje práci
pĜesþas a pracovní pohotovosti. Ukonþení pracovního pomČru blíže upravuje pĜíslušná
OěN.
Související dokumentace: Pracovní Ĝád; Kolektivní smlouva; OěN o vzniku a
ukonþení pracovního pomČru; PĜíkaz Gě þ. 5-2007 k zabezpeþení reprodukce
dČlnického personálu.
Zdraví a bezpeþnost
Spoleþnost je držitelem certifikátu dle OHSAS 18001 a v politice spoleþenské
odpovČdnosti se zavazuje k plnČní veškerých požadavkĤ normy SA 8000 na pracovní
podmínky. PĜíruþka k této oblasti odkazuje na vnitrofiremní organizaþnČ Ĝídící
46
dokumenty, které otázky BOZP blíže specifikují. Z nich lze vyþíst, že pro zajištČní
bezpeþné a zdravotnČ nezávadné práce jsou pracovníci seznamováni s pracovními
instrukcemi, technologickými postupy a pracovními riziky a jsou jim poskytovány
potĜebné OOPP, jejichž funkþnost a životnost je pravidelnČ revidována. U zamČstnancĤ
byl proveden prĤzkum spokojenosti s používanými prostĜedky a na základČ zjištČní z nČj
byla pĜijata opatĜení ve formČ nákupu alternativních produktĤ. ZamČstnanci jsou povinni
používat OOPP dle Pracovního Ĝádu a Kolektivní smlouvy. Spoleþnost analyzuje rizika
BOZP a snaží se je minimalizovat. Soupisem rizikových situací je registr rizik BOZP,
jako pĜíloha OěN 11-303 BOZP a PO. K dispozici je zhruba 50 inspektorĤ vyškolených
v oblasti BOZP. ZaĜízení na staveništích dodržují minimální sociální standardy,
uplatĖovány jsou pravidelné roþní bezpeþnostní provČrky a zamČstnancĤm je
poskytována závodní a preventivní lékaĜská péþe. Pro stanovení podmínek
pro pĜechodné ubytování zamČstnancĤ existuje dokumentovaný postup, rovnČž tak
postup pro kontrolu dodržování minimálních sociálních standardĤ tČchto zaĜízení.
NeplnČní stanovených povinností v BOZP lze dle Kolektivní smlouvy považovat
za porušení pracovní káznČ. Spoleþnost Metrostav v problematice BOZP aktivnČ
spolupracuje s odbory. Systém BOZP je náležitČ dokumentován.
Související dokumentace: Kolektivní smlouva; OěN o BOZP a PO, vþ. PĜílohy 01
Registr rizik a související pracovní postupy; OěN Preventivní péþe; OěN
o pĜevádČní a uvolĖování zamČstnancĤ s naplnČnou nejvyšší pĜípustnou expozicí;
Pracovní postup þ.9/Pě k zabezpeþení ubytování zamČstnancĤ Metrostav a.s.,
vþ. PĜílohy 01 Minimální sociální standardy pĜechodného ubytování zamČstnancĤ
Metrostav a.s.; Pracovní postup þ. 17/VTě Kontrola dodržování minimálních
sociálních standardĤ zaĜízení staveništČ.
Svoboda sdružování a právo na kolektivní vyjednávání
Požadavek normy týkající se práva pracovníkĤ utvoĜit, organizovat a vstoupit
do odborových svazĤ je zajišĢován pĤsobností základní organizace odborového svazu
Stavba Metrostav zastupující pracovníky pĜi kolektivním vyjednávání. Odborová
organizace Stavba je zastoupena pĜedsedou a místopĜedsedou výboru a Ĝídí se vlastními
stanovami. Podmínky její þinnosti jsou zakotveny v Kolektivní smlouvČ, která upravuje
také formální a neformální interní komunikaci mezi zamČstnanci. Odbory se dČlí
na dílenské organizace na úrovni divizí, jejichž výbor zasedá 1x za mČsíc. Zástupcem
zamČstnancĤ je pĜedstavitel odborĤ. Každých þtrnáct dní zasedá základní výbor, jehož
prĤbČh je ĜádnČ evidován v podobČ záznamĤ a jednotlivým vedoucím divizí je
poskytován výpis ze zápisu zasedání. Základní funkcí odborĤ je uþinit nakládání
se zamČstnanci komfortnČjší oproti zákoníku práce. Tyto snahy jsou ve zkoumané
spoleþnosti realizovány Kolektivní smlouvou Metrostav a.s., kterou se vedení
spoleþnosti zamČstnancĤm zavazuje k zajištČní nadstandardních podmínek. K omezení
práv zamČstnancĤ je na druhou stranu vytváĜen Pracovní Ĝád, jehož aktuální podoba je
obsažena ve þtvrtém vydání z bĜezna roku 2009. Smlouva o kolektivním vyjednávání
upravuje vyjednávání o Kolektivní smlouvČ, které za spoleþnost vede personální Ĝeditel
povČĜený generálním Ĝeditelem. PĜíslušné informace jsou pracovníkĤm poskytovány
prostĜednictvím nástČnek, intranetu a pĜímo od zástupcĤ dílenských organizací. Otázka
diskriminace, pronásledování, zastrašování a represe zástupcĤ odborĤ je Ĝešena
v Kolektivní smlouvČ, která zaruþuje jejich ochranu.
Související dokumentace: Kolektivní smlouva.
47
Diskriminace
Problematika diskriminace je Ĝešena odkazy na související dokumentaci. Pracovní
Ĝád deklaruje nediskriminaþní pĜístup v celém pracovnČprávním vztahu poþínaje
pĜijímáním zamČstnancĤ až po ukonþení pracovního pomČru. Souþástí poptávkových
listĤ, oznámení o volných místech a výbČrových Ĝízení nesmČjí být žádné diskriminaþní
požadavky. ZamČstnanci, kteĜí vedou výbČrová Ĝízení, jsou proškolování v korektnosti
jejich vedení. Jedná se o liniové manažery a personalisty. Systém personálních rezerv,
který je vázán na každoroþní hodnocení zamČstnancĤ, nevykazuje žádné prvky
diskriminace.
Související dokumentace: Pracovní Ĝád; Kolektivní smlouva; OěN o Ĝízení lidských
zdrojĤ; OěN o hodnocení; OěN o vzniku a ukonþení pracovního pomČru;
Všeobecné obchodní podmínky
Disciplinární opatĜení
PĜíruþka odkazuje na dokumentaci, která Ĝeší sankce. Podíváme-li se
však do Kodexu spoleþnosti, je jednou ze zásad právČ dĤstojné a uctivé chování, což je
požadavek zahrnutý právČ v tomto prvku normy.
Související dokumentace k sankcím: Pracovní Ĝád; OěN HSMS a PO.
Pracovní doba
PĜíruþka pro tento požadavek normy uvádí dokumenty, v nichž se problematika Ĝeší.
Pracovní doba, stejnČ jako pracovní pohotovost, je však v pĜíruþce blíže rozvádČna
u požadavku 2- Nucená a povinná práce. Z dĤvodu vČtší shody s obsahem kritérií
týkajících se pracovní doby, by bylo vhodné tuto oblast detailnČji Ĝešit právČ v tomto
bodČ. Zde je tedy možné uvést plnČní zákonných požadavkĤ na pracovní dobu a
pĜesþasovou práci. Práci pĜesþas je ve spoleþnosti Metrostav možné vyžadovat pouze
ve výjimeþných pĜípadech z vážných provozních dĤvodĤ a zároveĖ nesmí
u zamČstnance pĜesáhnout 8 hodin v týdnu a 150 hodin v kalendáĜním roce. Nad rámec
150 hodin roþnČ je nutný souhlas zamČstnance a navíc schválení dílenského výboru.
PĜíruþka uvádí zamČstnance, kteĜí práci pĜesþas vykonávat nesmČjí. Na základČ dohody
se zamČstnancem mĤže zamČstnavatel v pĜesnČ stanovených pĜípadech požadovat
pracovní pohotovost. Spoleþnost neuplatĖuje turnusové rozvržení pracovní doby.
Související dokumentace: Kolektivní smlouva; Pracovní Ĝád; OěN o pracovní dobČ.
Kompenzace (OdmČĖování)
Oblast odmČĖování je upravena dokumenty, na nČž pĜíruþka u tohoto požadavku
normy odkazuje. Dodržování zákonných požadavkĤ na minimální mzdu a pĜesþasovou
práci vyplývá z Pracovního Ĝádu a Kolektivní smlouvy, tyto dále upravují zpĤsob
výplaty mezd a pĜíplatkĤ v souladu se zákoníkem práce. V Kolektivní smlouvČ
spoleþnosti je stanoveno, že neplnČní daných povinností v BOZP je možné považovat
za porušení pracovní káznČ a pro tuto situaci je stanoven postup, kterým dojde
ke snížení variabilní složky mzdy pracovníka. Z dĤvodu kritéria normy neuplatĖovat
z disciplinárních dĤvodĤ srážky z mezd, byla tato oblast provČĜena a nebyl shledán
48
nesoulad s právními pĜedpisy ani požadavky normy. Ve spoleþnosti Metrostav se
za pĜesþasovou práci dává pĜednost poskytnutí náhradního volna, pĜiþemž je
v Kolektivní smlouvČ zvýšena lhĤta pro poskytnutí náhradního volna nad rámec
zákoníku práce. Náhradní volno lze poskytnout až na 26 týdnĤ.
Související dokumentace: Kolektivní smlouva; Pracovní Ĝád; OěN o pravidlech
hmotné stimulace v Metrostav; PĜíloha 01 pracovního postupu VTě þ. 13 Výpoþet
odmČn za výkon inspekþní služby.
Systém Ĝízení
Politiku spoleþenské odpovČdnosti a pracovních podmínek v souladu s normou
vyhlásilo vrcholové vedení spoleþnosti1. Metrostav se v ní zavazuje k plnČní všech
požadavkĤ normy, platných právních pĜedpisĤ a dalších závazných dokumentĤ. Politika
je pravidelnČ pĜezkoumávána a je dostupná všem zamČstnancĤm a dalším
zainteresovaným stranám na internetových stránkách spoleþnosti. PĜedstavitelem vedení
pro systém spoleþenské odpovČdnosti je generální Ĝeditel. Ve spoleþnosti je zavedena
rubrika „Napište generálnímu Ĝediteli“, kterou mĤže využít každý pracovník. Funkci
zástupce zamČstnancĤ vykonává pĜedseda odborové organizace Stavba, který
tak zajišĢuje dialog mezi vedením a zamČstnanci. Tento je souþasnČ voleným þlenem
dozorþí rady a úþastní se jednání vrcholového vedení týkající se spoleþenské
odpovČdnosti a jednání dozorþí rady, þímž je zajištČn jeho pĜístup k nejvýznamnČjším
informacím o spoleþnosti.
PĜezkoumávání systému spoleþenské odpovČdnosti je stanoveno v pĤlroþních
intervalech na poradČ vedení za úþasti zástupce zamČstnancĤ. Z pĜezkoumání je poĜízen
záznam v zápisu porady vedení. Vstupem je hodnotící zpráva, která obsahuje plnČní
cílĤ, výsledky auditĤ certifikaþních orgánĤ a interních auditĤ, podnČty od zamČstnancĤ,
stav preventivních opatĜení, opatĜení k nápravČ a opatĜení z pĜedchozích pĜezkoumání
vedením a seznam zmČn, které by mohly mít vliv na spoleþenskou odpovČdnost.
Na základČ výsledkĤ z pĜezkoumání mĤže být rozhodnuto o opatĜeních ke zlepšení
efektivnosti systému, zlepšení dialogu na pracovišti nebo o potĜebných zdrojích. Hlavní
závČry z pĜezkoumání jsou zveĜejnČny.
Požadavky normy musí být známy a implementovány na všech úrovních organizace.
Spoleþnost Metrostav stanovuje a vymezuje pravomoci a odpovČdnosti zamČstnancĤ a
dalších zainteresovaných stran v Ĝádech spoleþnosti, OěN a v popisech pracovních
pozic. ZvlášĢ je stanovena odpovČdnost vrcholového vedení za udržování a zlepšování
systému spoleþenské odpovČdnosti, za vyhlášení pĜíslušné politiky a vyþlenČní zdrojĤ,
sil a prostĜedkĤ na její realizaci. Noví, znovu jmenovaní a doþasní zamČstnanci jsou
v dané oblasti školeni a stávající zamČstnanci se úþastní pravidelných instruktážních
opakovacích programĤ. Pro zabezpeþení plnČní pĜijatých zásad a požadavkĤ zajišĢuje
vedení soustavné monitorování þinností a jejich výsledkĤ, zejména pomocí kontrol a
interních auditĤ. Jako významný zdroj informací využívá vedení Rámcovou smČrnici
SA 8000.
Postup Ĝešení problémĤ a provádČní opatĜení k nápravČ uvádí pĜíruþka pouze
obecnČ. Všichni zamČstnanci mají možnost hlásit neshody s požadavky této normy nebo
navrhovat podnČty vrcholovému vedení a jejich zástupci a nehrozí jim za to žádné
disciplinární opatĜení, propuštČní ani jiné diskriminaþní postihy. Spoleþnost reaguje
1
Politika spoleþenské odpovČdnosti je blíže popsána v podkapitole 2.2.1.
49
na problémy zamČstnancĤ a ostatních zainteresovaných stran v souvislosti s politikou a
požadavky normy.
Spoleþnost zajišĢuje externí komunikaci prostĜednictvím zveĜejnČné politiky a
hlavních závČrĤ z posledního pĜezkoumání vedení na webových stránkách spoleþnosti.
Komunikace se zainteresovanými stranami probíhá rovnČž ve formČ jednání
s odborovou organizací, specifického PR a charitativních akcí v neziskovém sektoru,
komunikace s vysokými a stĜedními školami atd.
Spoleþnost Metrostav se zavazuje, že vedení umožní pĜístup do prostor podniku
auditorovi certifikaþního orgánu, a to i v pĜípadČ neohlášených auditĤ. PotĜebné
informace o plnČní požadavkĤ normy a dalších pĜedpisĤ poskytnou auditorovi
odpovČdní pracovníci. Záznamy o plnČní požadavkĤ normy a dalších pĜedpisĤ jsou
vedeny v souladu s Ĝízením dokumentĤ dle PĜíruþky QMS.
2.4.1
ěízení dodavatelĤ
Spoleþnost Metrostav zahrnuje povinnost plnČní veškerých požadavkĤ normy
SA 8000 od svých dodavatelĤ buć pĜímo do smlouvy nebo do Prohlášení
zhotovitele/prodávajícího k SA 8000.
Požadavky jsou pĜímo zapracovány do kupní smlouvy pĜi uzavírání smluvních
vztahĤ s dodavateli materiálĤ a výrobkĤ pro stavební dílo, do smlouvy o dílo
na zhotovení projektové dokumentace pro provádČní stavby uzavírané se zhotoviteli
projektové dokumentace a do zjednodušené smlouvy o dílo, která slouží zvláštČ
pro nákup služeb a dodávky montážních prací bez materiálu. PĜi uzavírání smluvních
vztahĤ s dodavateli prací pro zhotovení stavebního díla je použita základní smlouva
o dílo, jejíž nedílnou souþástí jsou Všeobecné smluvní podmínky provádČní díla, jakožto
pĜíloha této smlouvy. Dodavatelé se v tČchto smlouvách zavazují k plnČní požadavkĤ
normy SA 8000 ve znČní:
ƒ
„neuplatĖovat ani nepodporovat dČtskou práci, nucenou práci, jakoukoli
formu diskriminace v pracovnČprávních vztazích nebo disciplinárních
praktik, které by byly v rozporu s platnými právními pĜedpisy ýeské
republiky;
ƒ
dodržovat platné právní pĜedpisy v oblasti ochrany zdraví a bezpeþnosti
práce, v oblasti pracovní doby a odmČĖování zamČstnancĤ;
ƒ
respektovat právo zamČstnancĤ na svobodné sdružování a kolektivní
vyjednávání;
ƒ
vést takové záznamy, kterými mĤže výše uvedené závazky prokázat;
ƒ
požadovat tytéž závazky od svých dodavatelĤ;
ƒ
pĜedávat objednateli informace relevantní z hlediska výše uvedených závazkĤ
a umožnit objednateli v rámci možností provádČní monitorovací þinnosti
formou zákaznických auditĤ za úþelem ovČĜení dodržování výše uvedených
závazkĤ;
ƒ
v pĜípadČ zjištČní neshod vĤþi plnČní výše uvedeným závazkĤm identifikovat
koĜenovou pĜíþinu a neprodlenČ zajistit opatĜení k nápravČ a preventivní
opatĜení.“
50
U dodavatelĤ s rámcovou smlouvou vyžaduje spoleþnost deklarovat plnČní normy
na základČ Prohlášení zhotovitele/prodávajícího k SA 8000. Zde dodavatel prohlašuje
dodržování platných právních pĜedpisĤ ýR v oblasti pracovnČprávní a zavazuje se
dodržet uvedené požadavky na spoleþenskou odpovČdnost dle normy SA 8000:2008.
Prohlášení obsahuje jednotlivé prvky normy, jako jsou dČtská práce, nucená práce,
zdraví a bezpeþnost, svoboda sdružování a právo na kolektivní vyjednávání,
diskriminace, disciplinární opatĜení, pracovní doba a odmČĖování. SouþasnČ se
podpisem dodavatel zavazuje ke sledování souladu realizovaných þinností s uvedenými
požadavky, k informování Metrostavu o obchodních vztazích s dalšími dodavateli a,
v pĜípadČ zjištČní neshody, k identifikaci pĜíþin a pĜijetí pĜíslušných opatĜení. Vzor
Prohlášení zhotovitele/prodávajícího k SA 8000 je k dispozici v pĜíloze þ. 5.
Ve spoleþnosti Metrostav je stanoven, udržován a písemnČ dokumentován postup
pro hodnocení a výbČr dodavatelĤ/subdodavatelĤ. Z pohledu spoleþenské odpovČdnosti
je pro hodnocení a výbČr dodavatelĤ pĤsobících na stavbČ pĜihlíženo k plnČní podmínek
bezpeþnosti a ochrany zdraví. V rámci dozoru na staveništi dochází k monitorování
plnČní tČchto požadavkĤ. Ve spoleþnosti nejsou zatím provádČny zákaznické audity
žádného ze zavedených systémĤ managementu.
Mezi hlavní organizaþnČ Ĝídící dokumentaci, která ve spoleþnosti Ĝeší problematiku
Ĝízení dodavatelĤ, patĜí: OěN 25-1 Nakupování; Pracovní postup Eě þ. 9 VýbČrové
Ĝízení; Pracovní postup Eě þ. 10 Zásady tvorby smluv.
2.5
Zhodnocení systému práce s dodavateli
dle standardu SA 8000
Spoleþnost Metrostav má detailnČ propracovaný systém výbČru dodavatelĤ,
vþetnČ uzavĜení smlouvy s vybraným dodavatelem, a jeho hodnocení. Na základČ
analýzy vnitropodnikové dokumentace a dalších poskytnutých informací, lze
však konstatovat, že se zatím úplnČ nepodaĜilo do tohoto systému implementovat prvky
spoleþenské odpovČdnosti v pojetí normy SA 8000. Velmi dobĜe jsou pokryty
požadavky týkající se bezpeþnosti a ochrany zdraví a pracovních podmínek, které jsou
plnČny jednak na základČ dodržování platných právních pĜedpisĤ, ale také požadavkĤ
normy OHSAS 18001 a programu Bezpeþný podnik. Ve vztahu k vlastním
zamČstnancĤm je spoleþenská odpovČdnost dle normy víceménČ naplĖována
bezvýhradnČ. Urþité nedostatky lze nalézt právČ v zabezpeþení požadavkĤ na Ĝízení
dodavatelského ĜetČzce.
Uzavírání smluvních vztahĤ
PĜi uzavírání smluvních vztahĤ s dodavateli jsou požadavky normy obsaženy
ve smlouvách nebo jako pĜíloha k nim. Tyto požadavky obdobnČ jako prvky v Politice
spoleþenské odpovČdnosti jsou pojaty pomČrnČ obecnČ. Urþitou výjimku tvoĜí
Prohlášení pĜipojované k rámcovým smlouvám, kde jsou prvky blíže specifikovány.
Jednotlivé závazky by proto mohly být detailnČji rozpracovány, a to pĜedevším u smluv
uzavíraných na þinnosti, které by v pĜípadČ neplnČní požadavkĤ normy ze strany
dodavatelĤ, mohly mít vážný dopad na spoleþenskou odpovČdnost spoleþnosti
Metrostav.
51
Z tohoto pohledu lze mezi ty nejrizikovČjší kromČ rámcových smluv zaĜadit
smlouvy o dílo. K základní smlouvČ o dílo jsou pĜiĜazovány Všeobecné smluvní
podmínky provádČní díla, ve kterých se problematika Ĝeší v þásti IV. - Povinnosti
zhotovitele, na rozdíl od požadavkĤ na ostatní systémy managementu, kterým je
vČnována samostatná sekce. V rámci uzavírání smluvních vztahĤ by tedy mohlo být
spoleþenské odpovČdnosti vČnováno více prostoru, vþetnČ podrobnČjšího popisu.
Vzhledem k urþité provázanosti s BOZP je možné uvažovat o jejím þásteþném zaþlenČní
do pĜíslušných smluvních ujednání.
Hodnocení dodavatelĤ
Hodnocení dodavatelĤ je uskuteþĖováno na základČ nČkolika kritérií a podle
výsledné známky dochází k jejich zaþleĖováni do þtyĜ kategorií A až D. PĜi výbČru
dodavatelĤ je k hodnocení pĜihlíženo už jen tím, že je nutné poptat alespoĖ jednoho
dodavatele z kategorie A. Mezi kritérii se z hlediska jednotlivých systémĤ managementu
odráží zejména kvalita, environment a bezpeþnost a ochrana zdraví. Do systému
hodnocení by tak bylo vhodné implementovat i další prvky normy SA 8000, než jen
zdraví a bezpeþnost. ZaþlenČní by mohlo probíhat jednak formou zvýšení poþtu
dosavadních kritérií o kritéria zamČĜená na spoleþenskou odpovČdnost, jejichž míra
významnosti by se ve vztahu k ostatním dala snadno odlišit pĜiĜazením patĜiþných vah.
Dalším možným zpĤsobem implementace kritérií by mohlo být jejich samostatné
ohodnocení, na jehož základČ by se dodavatelé roztĜídili do tĜí až þtyĜ skupin, což by
ovlivnilo jejich dosavadní zaĜazení v kategoriích A až D.
Kontroly dodavatelĤ na stavbách
PlnČní stanovených požadavkĤ ze strany dodavatelĤ se provČĜuje pĜi pravidelných
kontrolách na stavbách. Tyto provČrky jsou zamČĜeny nejvíce na kvalitu a dodržování
environmentálních a bezpeþnostních požadavkĤ. Vzhledem k certifikaci systému
spoleþenské odpovČdnosti je nutné sledovat i další prvky normy, jako jsou pĜesþasové
práce, pracovní povolení, zamČstnávání mladistvých, pĜíp. dČtí, dĤstojné zacházení
s pracovníky bez jakékoli formy diskriminace, požadavky na minimální mzdu a
spravedlivé odmČĖování atd. K provádČní kontroly dodržování požadavkĤ normy uvnitĜ
dodavatelského ĜetČzce, je nutné vyškolit dostateþný poþet interních auditorĤ a stanovit
kritéria, která se budou na stavbách sledovat. ProvČĜování spoleþenské odpovČdnosti by
mČlo být integrováno do zavedeného systému interních auditĤ. Výsledky z tČchto
kontrol se musí odrážet do hodnocení dodavatele a následnČ do jeho dalšího pĜípadného
výbČru. StejnČ jako u ostatních interních auditĤ, bude u auditĤ systému spoleþenské
odpovČdnosti provádČno pĜezkoumávání vedením.
Zákaznické audity
Vzhledem k obtížnosti získat na stavbách veškeré informace potĜebné pro ovČĜení
dodržování spoleþenské odpovČdnosti dodavatelĤ a subdodavatelĤ a ovČĜit jejich
pravdivost, by mČl být nastaven dokumentovaný postup pro provádČní zákaznických
auditĤ pĜímo v prostorách pĜíslušného þlánku dodavatelského ĜetČzce. Realizace auditu
u dodavatele je pomČrnČ finanþnČ i þasovČ nároþná. V tomto smČru je zapotĜebí
na základČ stanovených kritérií urþit rizikové dodavatele, u kterých by mČl být audit
vykonán. Možnost provést audit musí být sjednána na smluvním základČ a je zapotĜebí,
aby byla provedena kvalifikovaným auditorem.
52
3
Návrhy zlepšení systému Ĝízení dodavatelĤ
Koncept CSR vyžaduje spoleþensky odpovČdné chování nejen ve vlastním podniku,
ale v rámci celého dodavatelského ĜetČzce. Po prostudování souþasného systému práce
s dodavateli lze konstatovat, že pro naplnČní tohoto požadavku je ve spoleþnosti
Metrostav zapotĜebí provést urþitá zlepšení. Následný oddíl této práce se zabývá jejich
možnou podobou v souladu s požadavky normy SA 8000, s co nejvČtší snahou
integrovat navrhovaná Ĝešení do souþasného systému.
O nutnosti sledovat a Ĝídit spoleþenskou odpovČdnost u dodavatelĤ,
resp. subdodavatelĤ, je pojednáváno témČĜ ve všech standardech a pĜístupech, které se
týkají konceptu CSR. Již ale nejsou uvedeny zpĤsoby, jakými tyto þinnosti spoleþnost
mĤže zabezpeþovat. Tento pĜístup dává podnikĤm sice velkou volnost v Ĝešení dané
problematiky, ale na druhé stranČ pĜináší Ĝadu nejasností a otázek o jeho správném
naplnČní.
Z dĤvodu nedostatku konkrétnČjších doporuþení na poli spoleþenské odpovČdnosti
dodavatelského ĜetČzce, vydala Mezinárodní obchodní komora (ICC1) soubor The ICC
Guidance on Supply Chain Responsibility (2007). V tomto dokumentu ICC nabízí
praktická doporuþení, která by podnikĤm mČla pomoci v Ĝízení vztahĤ se svými
dodavateli odpovČdným zpĤsobem, tak aby tyto vztahy byly efektivní, pomohly
zlepšovat sociální a environmentální výkonnost jednotlivých subjektĤ a celkovČ vedly
k zajištČní dobré obchodní praxe v celém ĜetČzci. Výhodou tČchto návrhĤ je jejich
možnost využití pro všechny typy spoleþností, všech velikostí, podnikajících v rĤzných
oborech a regionech.
OdpovČdnost dodavatelského ĜetČzce chápe ICC jako dobrovolný závazek podniku
Ĝídit vztahy s dodavateli odpovČdným zpĤsobem, tzn. vzít v úvahu rovnČž sociální a
environmentální aspekty2. Aby byl podnik dlouhodobČ úspČšný, mČl by se zamČĜit
na rozvoj dlouhodobých vztahĤ se svými dodavateli a zajistit, aby se i tyto subjekty
podílely na tvorbČ sociálních, ale také environmentálních cílĤ. Dodavatelé pak mají
možnost zohlednit své možnosti a potĜeby a lépe si osvojit pĜípadné zmČny ke zlepšení
výkonnosti. Doporuþení ICC dále zdĤrazĖují dĤležitost fáze výbČru dodavatelĤ, která
mĤže mít výraznČ pozitivní vliv na zajištČní kontinuity a úþinnosti celého ĜetČzce. Jako
základní princip je v tomto ohledu uvádČna potĜeba, aby subjekty splĖovaly minimálnČ
platné zákony a pĜedpisy týkající se jejich podnikatelské þinnosti, protože i pĜes všechnu
snahu podniku chovat se odpovČdnČ, mohou nedostatky v dodavatelském ĜetČzci
veškeré výsledky jeho úsilí zniþit.
Od podniku s širokou dodavatelskou základnou, mezi nČž lze zaĜadit i spoleþnost
Metrostav, je prakticky nereálné oþekávat, že bude odpovČdna za þinnosti a chování
všech svých dodavatelĤ a subdodavatelĤ. Aby i pĜesto byla zabezpeþena spoleþenská
odpovČdnost v dodavatelském ĜetČzci, mČl by být tento pĜístup integrován nejen do fáze
výbČru dodavatelĤ a být uvažován pĜi zajišĢování dlouhodobé spolupráce s nimi, ale mČl
by se souþasnČ odrážet do nákupních praktik.
Spoleþnost by mČla zamČĜit pozornost a zdroje pĜevážnČ na vysoce rizikové
dodavatele, aby zdroje byly alokovány efektivnČ a úsilí smČĜovalo tam, kde je nejvíce
1
ICC- International Chamber of Commerce.
Supply chain responsibility= „… a voluntary commitment by companies to manage their relationships
with suppliers in a responsible way.“ (ICC, 2007, str. 2)
2
53
zapotĜebí a má šanci na úspČch. ProvádČt dĤkladné ovČĜování souladu se stanovenými
standardy u dodavatelĤ, kteĜí uplatĖují ve zkoumaných oblastech dobĜe zavedené
obchodní praktiky, lze považovat za zbyteþnČ finanþnČ a þasovČ nároþné.
V pĜípadČ velkého množství dodavatelĤ a subdodavatelĤ musí spoleþnost zvážit,
jak dalece proti smČru dodavatelského ĜetČzce (tzv. upstream toky1) bude koncept CSR
zabezpeþovat, neboli kam až bude sahat její sféra vlivu. ZamČĜit se mĤže pĜevážnČ
na dodavatele odpovČdné za hlavní kroky v procesu výroby þi poskytování služeb,
u nichž by nesoulad s pĜedpisy a standardy mohl mít nejzávažnČjší dopad
na spoleþenskou odpovČdnost podniku. Další možností je soustĜedit se pouze na pĜímé
dodavatele a spoluprací s nimi zajišĢovat, aby hlediska spoleþenské odpovČdnosti hrály
roli v jejich dodavatelských ĜetČzcích, þímž lze nepĜímo pĤsobit na dodavatele nižších
stupĖĤ. V obou pĜípadech je dĤležité smČĜovat pozornost na rizikové subjekty a
zajišĢovat jejich soulad se stanovenými pĜedpisy a normami.
Dodržování požadavkĤ konceptu CSR v dodavatelském ĜetČzci je tedy možné
zabezpeþit nČkolika zpĤsoby, které je však nutné pĜizpĤsobit konkrétním podmínkám,
možnostem a schopnostem dané organizace. Kritéria spoleþenské odpovČdnosti je tĜeba
zohledĖovat již ve fázi výbČru dodavatelĤ a pĜístup k odpovČdnosti celého
dodavatelského ĜetČzce integrovat do nákupní praxe a systému Ĝízení rizik. DodavatelĤm
by mČly být jasnČ sdČleny požadavky na dodržování zákonĤ a dalších pĜedpisĤ a norem,
kterými mohou být i rĤzné mezinárodní úmluvy a prohlášení, napĜ. deset klíþových
zásad Global Compact, deklarace ILO nebo Všeobecná deklarace lidských práv.
Postupy, chování a výkonnost dodavatelĤ by mČly být hodnoceny a v pĜípadČ nutnosti
ovČĜovány pĜímo v prostorách problémového þlánku ĜetČzce. Podnik mĤže navíc pomoci
svým dodavatelĤm pĜi rozvíjení jejich systémĤ managementu, pĜi snaze dostát
stanoveným závazkĤm nebo dokonce pĜi tvorbČ vlastních standardĤ.
Pokud má být skuteþnČ dosaženo spoleþensky odpovČdného pĜístupu v rámci celého
dodavatelského ĜetČzce, nestaþí pouze stanovit požadavky na jednotlivé þlánky a
dohlížet na jejich plnČní, ale základem samozĜejmČ je, aby spoleþnost šla pĜíkladem
a realizovala její vlastní pravidla chování þi kodexy Ĝízení, posuzovala ekonomické,
environmentální a sociální podmínky v provozu, neustále celý systém zlepšovala a
vnášela do svých podnikatelských þinností prvky transparentnosti, zejména
pak podáváním zpráv o jejím vlastním výkonu. KromČ zveĜejĖování výsledkĤ þinnosti
daného podniku, mohou být ve výroþních zprávách nebo jiných veĜejnČ dostupných
zdrojích uvádČny informace o výkonnosti dodavatelĤ, což mĤže pozitivnČ pĜispČt
k budování dĤvČry dalších zainteresovaných stran, jako napĜ. zákazníkĤ.
(ICC, 2007)
Z výše uvedených doporuþení lze logicky odvodit, že k zajištČní efektivního
fungování dodavatelského ĜetČzce je vhodnČjším zpĤsobem spolupráce s jednotlivými
þlánky, nežli striktní naĜizování bez jakéhokoli pĜizpĤsobení požadavkĤ možnostem a
potĜebám jednotlivých dodavatelĤ a subdodavatelĤ.
1
Upstream vazby jsou blíže popsány v podkapitole 1.5.1 dle pojetí K. Lysonse a B. Farringtona (2006).
54
3.1
Doporuþení pĜi výbČru dodavatelĤ a zadávání zakázek
V rámci podrobného a dĤkladného systému výbČru dodavatelĤ ve spoleþnosti
Metrostav jsou organizaþnČ Ĝídící dokumentací jasnČ stanoveny kroky, které je tĜeba
uþinit pĜed samotným výbČrem a následným uzavĜením smluvního vztahu
s nejvýhodnČjším dodavatelem. StejnČ tak jsou stanoveny a písemnČ dokumentovány
konkrétní postupy výbČru, vþ. pĜíslušných odpovČdností. V dosavadní podobČ tohoto
procesu vybírá VBK nejvýhodnČjšího dodavatele na základČ šesti hlavních kritérií,
ve kterých jsou pro pĜipomenutí zahrnuty: cena dodávky, splnČní smluvních a
zadávacích podmínek, personální, materiální a technické vybavení, zkušenosti
se spoluprací v Metrostav a.s., reference na zakázkách obdobného typu a rozsahu,
ostatní reference. Smluvní a zadávací podmínky obsahují požadavky na kvalitu,
termíny, záruky, splatnost, pojištČní, pokuty, pozastávky apod. Z pohledu celkového
konceptu CSR by bylo vhodné již pĜi výbČru dodavatele posuzovat i další ekonomická,
environmentální a sociální hlediska.
PĜi výbČru dodavatele hraje svou roli skuteþnost, zda se jedná o dodavatele
domácího nebo zahraniþního. Pokud je subjekt ze zahraniþí, zvláštČ pak z nČkteré
rozvojové zemČ, mČla by spoleþnost pĜed uzavĜením smluvního vztahu uþinit nČkteré
kroky navíc. Pro pĜípady spolupráce se zahraniþními firmami doporuþuje ICC (2007)
dĤkladnČji ovČĜit úroveĖ legislativy v dané zemi. S ohledem na zamČĜení normy
SA 8000 se jedná pĜevážnČ o pĜedpisy v sociální a pracovní oblasti. DĤležité je posoudit
rovnČž úroveĖ státního dohledu nad dodržováním pĜíslušných pĜedpisĤ, což mĤže
výraznČ pomoci k odhalení možných rizik plynoucích ze spolupráce s podniky ze zemí,
kde je legislativa nebo úroveĖ vymáhání právních pĜedpisĤ nedostateþná.
Mezi pĜímými dodavateli spoleþnosti Metrostav se zahraniþní dodavatelé vyskytují
velmi zĜídka, samozĜejmČ s výjimkou firem ze Slovenska. Pouze nČkteré podniky
dodávající potĜebná zaĜízení mají sídlo mimo ýeskou nebo Slovenskou republiku, avšak
stále na území Evropské unie. V souþasné dobČ se v pĜímém spojení s Metrostavem
nevyskytují ani dodavatelé ukrajinské národnosti. Je ovšem jasné, že v celém
dodavatelském ĜetČzci zahraniþní subjekty pĤsobí, aĢ už na úrovní subdodavatelĤ nebo
jako dodavatelé subdodavatelĤ atd. Pro samotný výbČr dodavatele v souþasné chvíli
tedy není zapotĜebí zkoumat podrobnČji situaci mimo území ýeské nebo Slovenské
republiky, pĜesto je více než vhodné v rámci další spolupráce neopomíjet výskyt
zahraniþních subjektĤ a pokusit se pohlídat naplĖování požadavkĤ spoleþenské
odpovČdnosti i v tČchto a dalších nepĜímých vztazích.
3.1.1
Kritéria výbČru dodavatele
Spoleþnost pĜi uzavírání obchodních vztahĤ zvažuje komplexní Ĝadu otázek, což se
potvrzuje v dlouhodobé úþinnosti dodavatelského ĜetČzce. Vedle kritérií týkajících
se ceny, rychlosti a plynulosti dodávky, kvality, ochrany duševního vlastnictví a
v pĜípadČ dodávky produktĤ jejich bezpeþnosti, by zkoumaná spoleþnost mČla
pĜi posuzování vhodnosti dodavatelĤ brát v úvahu i jejich environmentální postupy,
naplĖování bezpeþnostních norem a politik lidských práv a dále napĜ. úroveĖ pracovních
podmínek v jejich provozech. V tomto ohledu lze za ošetĜené považovat požadavky
týkající se životního prostĜedí, protože dodavatelé spoleþnosti Metrostav musí mít
certifikovaný systém environmentálního managementu dle ISO 14 001. ObdobnČ je
pĜi uzavírání smluvních vztahĤ brán velký zĜetel na otázky BOZP.
55
V rámci naplĖování požadavkĤ normy SA 8000 by pĜi výbČru dodavatelĤ a zadávání
zakázek mohla být doplnČna nČkterá kritéria poukazující na jejich spoleþensky
odpovČdné chování. Zahrnout lze, napĜ. požadavek na existenci a naplĖování politiky
nebo kodexu, které se vČnují se otázkám ochrany lidských práv a pracovních podmínek.
MČĜítky naplĖování sociálního pilíĜe konceptu CSR ve vztahu k zamČstnancĤm, tak jak
je chápán normou SA 8000, jsou samozĜejmČ též certifikáty nebo osvČdþení dle norem
OHSAS 18001, SA 8000, AA 1000 a programu Bezpeþný podnik.
KomentáĜ
V souþasné dobČ by ale nejspíš nebylo úplnČ vhodné, a pro spoleþnost možná
ani výhodné, takové prokazování sociální odpovČdnosti po všech svých potenciálních
dodavatelích vyžadovat. Vezmeme-li v úvahu skuteþnost, že pouze pomČrnČ malý poþet
spoleþností v ýeské republice je držiteli takto zamČĜených certifikátĤ, nemusela by mít
spoleþnost dostateþnČ velký výbČr pro nalezení svých dodavatelĤ a mohlo by dojít
k vyĜazení jinak nejvýhodnČjšího dodavatele pouze na základČ jednoho kritéria. Jak již
bylo uvedeno, je u nás napĜíklad podle normy SA 8000 certifikováno pouze
10 spoleþností. Navíc by tímto byly pĜímo znevýhodnČny nČkteré menší podniky, které
þasto nemají prostĜedky pro certifikaci a ani dostateþné informace a povČdomí
o konceptu CSR.
Doporuþení
Z uvedených dĤvodĤ je urþitým doporuþením pro spoleþnost Metrostav vybrat
pro navázání obchodních vztahĤ alespoĖ ty „zdánlivČ“ spoleþensky odpovČdné
dodavatele a až na základČ následnČ provádČných hodnocení odhalovat vážnČjší
nedostatky a spolupracovat s nimi na jejich odstraĖování a celkovém zlepšování
pĜístupu. Postup podrobnČjšího zamČĜení se na jednotlivé oblasti spoleþenské
odpovČdnosti, resp. požadavky normy SA 8000, v hodnocení dodavatelĤ, nikoli již
pĜi jejich výbČru, se zdá pĜístupnČjší s ohledem na snazší dostupnost potĜebných
informací o dodavateli a vČtší možnosti ho urþitým stylem ovlivnit. Z hlediska þasového
a finanþního je navíc tento pĜístup ménČ nároþný.
3.1.2
Integrace prvkĤ CSR do nákupních praktik
Postupy pro Ĝízení vztahĤ s dodavateli je od samého zaþátku vhodné zaþlenit
do nákupních praktik spoleþnosti tak, aby byla zajištČna efektivita a prĤkaznost systému
Ĝízení. Osoby odpovČdné za nákup a výbČr dodavatelĤ si musí uvČdomovat závažnost
svých rozhodnutí, musí být srozumČni s dopady, které mohou jejich rozhodnutí
na podnik mít. Pomocí integrace prvkĤ odpovČdnosti dodavatelského ĜetČzce
do bČžných procesĤ podniku, je možné pĜedcházet neefektivním praktikám a zamČĜit se
na oblasti s nejvČtší pravdČpodobností vzniku urþitých problémĤ. Rozhodnutí provedená
v útvarech nakupování, však nemusí mít dopad pouze na vlastní podnik, ale mohou
ovlivnit i dotþené dodavatele. Požadavky a podmínky, které podnik stanoví,
by v žádném pĜípadČ nemČly oslabit schopnost dodavatele dodávat v souladu
s pĜíslušnými standardy, zejména se sociálními dle normy SA 8000 a se standardy
environmentálními nebo etickými navíc dle komplexního pojetí konceptu CSR. (ICC,
2007)
56
KomentáĜ
PĜíþinami narušení schopnosti dodavatele dodržovat stanovené standardy mohou být
pĜíliš nízká cenová politika, nereálné termíny dodání nebo vyhotovení, þasté objednávky
na poslední chvíli nebo jejich zmČny tČsnČ pĜed koncem dodacích lhĤt, požadavky
pĜesahující možnosti daného dodavatele atd. Pokud si dodavatel chce svou pozici udržet
a jeho vyjednávací síla je menší nežli síla objednávajícího, mĤže dojít právČ
k porušování daných pĜedpisĤ napĜíklad tím, že dodavatel svým zamČstnancĤm naĜídí
nadmČrné pĜesþasy, a to vþetnČ pĜesþasové práce mladistvých na výpomoc, þímž mĤže
nakonec dojít k porušování bezpeþnosti a zdraví na pracovišti.
Doporuþení
Za Ĝešení této problematiky lze považovat již zmínČné pouþení a informování
nákupþích o závažnosti dopadĤ jejich špatných rozhodnutí nebo dále snaha o koordinaci
požadavkĤ spoleþnosti s možnostmi a potĜebami jejích dodavatelĤ. Toho lze docílit
jednak dĤslednou evidencí objednávek a jejich následnou kontrolou za pĜedem
stanovená þasová období, jednak spoluprací pĜi sestavování plánĤ výroby.
Ve spoleþnosti Metrostav jsou objednávky evidovány v IS OW nebo mimo nČj, pĜiþemž
v takovém pĜípadČ je oprávnČný vedoucí projektu, stĜediska nebo útvaru povinen vést
prokazatelnou evidenci objednávek. VČtší pozornost je v tomto ohledu možné vČnovat
menším dodavatelĤm, s nimiž dochází k pomČrnČ intenzivní spolupráci. Tyto subjekty
mají vČtšinou menší vyjednávací sílu a kapacitu výroby, a mohou být tudíž více rizikoví
z pohledu narušení schopnosti dodržovat pĜíslušné standardy vlivem nereálných nebo
pĜehnaných nárokĤ ze strany podniku, pro který dodávají.
OdpovČdnost dodavatelského ĜetČzce by bylo tedy vhodné integrovat do nákupní
praxe a systému Ĝízení tak, aby se zvýšila informovanost odpovČdných osob
o dĤležitosti jejich rozhodování, pĜedcházelo se používání neefektivních praktik
pĜi práci s dodavateli a zamezilo se jakémukoli narušování jejich schopností naplĖovat
stanovené požadavky. V celém systému Ĝízení dodavatelĤ je dobré klást dĤraz
na vzájemnou spolupráci a koordinaci. Nejvíce dotþenou vnitropodnikovou
dokumentací v tomto ohledu bude nejspíše organizaþnČ Ĝídící norma 25-1 Nakupování a
s ní související pracovní postupy.
Ve spoleþnosti Metrostav je ve fázi výbČru dodavatelĤ zahrnuto zpracování
kompletního návrhu smlouvy, a to nejpozdČji v pĜedposledním kole výbČrového Ĝízení.
Otázkou obsahu smluv s ohledem na spoleþenskou odpovČdnost dle normy SA 8000
se blíže zabývá podkapitola 3.2. VýbČr dodavatele je ve spoleþnosti samozĜejmČ
provázán s jeho výsledky z hodnocení. KonkrétnČ musí být vybrán minimálnČ jeden
dodavatel z kategorie A, tudíž je dĤležité zahrnout požadavky spoleþenské odpovČdnosti
i do kritérií hodnocení (blíže viz podkapitola 3.3).
57
3.2
Stanovení pravidel chování v dodavatelském ĜetČzci
Spoleþensky odpovČdná organizace by mČla mít vytvoĜena vlastní pravidla chování,
která odrážejí její principy a hodnoty, a jejichž písemným zakotvením jsou stanovené
zásady deklarovány veĜejnosti, zákazníkĤm, obchodním partnerĤm a všem dalším
zainteresovaným stranám. Primární funkcí tČchto pravidel je samozĜejmČ nastavit rámec
žádoucího chování uvnitĜ organizace, tedy ve vztahu ke všem pracovníkĤm firmy,
vþ. managementu. Tato pravidla by v prvé ĜadČ mČla naplĖovat požadavky závazných
právních pĜedpisĤ a pravidel, ale souþasnČ také jít nad jejich rámec a pĜi vytváĜení
odrážet konkrétní hodnoty, kulturu a podmínky dané organizace. Nástrojem pro zajištČní
chování v souladu se stanovenými pravidly jsou nejþastČji rĤzné kodexy chování.
ObdobnČ jako jsou vymezeny principy chování, k jejichž dodržování se zavazuje
podnik, mČla by být rovnČž stanovena pravidla závazná pro jednotlivé þlánky
dodavatelského ĜetČzce.
KomentáĜ
PĜi uzavírání smluvních vztahĤ je nezbytné, aby spoleþnost jasnČ stanovila
oþekávání souladu s danými pĜedpisy a pravidly chování a seznámila s nimi všechny své
obchodní partnery. Podle doporuþení ICC (2007) a zároveĖ náplnČ konceptu CSR,
vþ. normy SA 8000, by v prvé ĜadČ mČl být sdČlen požadavek na soulad s relevantními
vnitrostátními právními a správními pĜedpisy. Dalším požadavkem na dodavatele mĤže
být dodržování zásad pĜíslušných mezinárodních dokumentĤ jdoucích þasto nad rámec
místní legislativy. V oblasti spíše sociální odpovČdnosti se bude nejþastČji jednat
o Deklaraci ILO o základních zásadách a právech pĜi práci1 a další úmluvy a doporuþení
ILO, Všeobecnou deklaraci lidských práv, úmluvy OSN a napĜíklad o mezinárodní
normu SA 8000. V pĜípadČ zamČĜení se i na ostatní CSR pilíĜe mĤže jít navíc
o dodržování zásad Global Compact nebo smČrnic OECD a požadavkĤ Ĝady dalších
mezinárodních standardĤ.
Doporuþení
Ve spoleþnosti Metrostav jsou požadavky na dodavatele z pohledu normy SA 8000
zakotveny bućto pĜímo ve smlouvách, anebo jsou sdČlovány prostĜednictvím jejich
pĜíloh v podobČ Všeobecných smluvních podmínek provádČní díla k základní smlouvČ
o dílo nebo jako Prohlášení zhotovitele/prodávajícího k SA 8000 pĜikládané
k rámcovým smlouvám. Požadavky normy jsou definovány pomČrnČ obecnČ bez bližší
konkretizace a urþitého vysvČtlení jednotlivých prvkĤ. PĜedevším u smluv, které jsou
pro podnikatelskou þinnost spoleþnosti klíþové a pĜípadné neplnČní nČkterých
požadavkĤ normy SA 8000 ze strany dodavatele by pro ni mohlo mít závažné dĤsledky,
by jednotlivé prvky mČly být rozpracovány detailnČji.
1
Declaration on Fundamental Principles and Rights at Work.
58
3.2.1
Navrhovaná pravidla chování dle SA 8000
Konkrétní podoba návrhu požadavkĤ z pohledu normy SA 8000 kladených
spoleþností Metrostav na její dodavatele pĜi uzavírání smluvních vztahĤ je k dispozici
v pĜíloze þ. 6. Požadavky jsou zapracovány do formátu dosavadního Prohlášení
zhotovitele/prodávajícího k SA 8000, které je tímto konkretizováno. S ohledem
na podrobnČjší charakter ve srovnání se souþasným znČním, zejména co se týþe dodatkĤ
ve smlouvách, je možné jejich využití právČ pro uzavírání vztahĤ s dodavateli s vČtším
potenciálním dopadem na þinnosti Metrostavu, jak bylo blíže popsáno v pĜedchozí
podkapitole. StejnČ tak lze navrhovanou podobu požadavkĤ zaþlenit i do ostatních
smluv, pĜíp. jejich pĜíloh, aby byly jasnČ a srozumitelnČ stanoveny všem dodavatelĤm,
zde je ovšem nutné zvážit vhodnost takového použití vzhledem k obsáhlosti materiálu.
Toto zpracování mĤže do budoucna sloužit jako podklad pro vytvoĜení dodavatelského
kodexu chování, pokud by se pro jeho zavedení spoleþnost rozhodla. Navržené
požadavky odpovídají jednotlivým prvkĤm normy SA 8000, s výjimkou pracovní doby,
která je upravena dle pĜísnČjších požadavkĤ zákoníku práce ýR. Pro pĜípady spolupráce
se zahraniþními dodavateli lze tento požadavek snadno pĜevést do souladu
se znČním normy.
Navrhovaná podoba požadavkĤ rozšiĜuje jejich souþasné pojetí v dokumentaci
spoleþnosti a vychází z normy SA 8000, dále z platných zákonĤ ýeské republiky,
obzvlášĢ zákoníku práce, a s nimi souvisejících pĜedpisĤ, Všeobecné deklarace lidských
práv a úmluv ILO, vþ. pĜíslušných doporuþení. První požadavek normy na zamezení
dČtské práce odpovídá pĜedevším ustanovením úmluv ILO þ. 138 o nejnižším vČku
pro vstup do zamČstnání (ILO, 1973) a þ. 182 o nejhorších formách dČtské práce a
ÚmluvČ o právech dítČte (OSN, 1989). Na rozdíl od definice dítČte uvedené v normČ
SA 8000, považují úmluvy ILO a OSN za dČti všechny osoby, které jsou mladší 18 let,
nerozlišují tedy pojem „dítČ“ a „mladiství“. Hlavními hledisky pĜi ochranČ dČtí je
jednání vždy v jejich zájmu, zajištČní jejich blaha a rozvoje.
Kritérium týkající se nucené a povinné práce je v podstatČ založeno na svobodném
rozhodování pĜi výkonu i ukonþování pracovního pomČru. Základními pojmy
pĜi vymezování nucené práce jsou nedobrovolnost a pohrĤžky trestu. Jeho znČní je
v souladu s normou SA 8000 a souþasnČ s obsahem þlánkĤ Úmluvy ILO þ. 29 o nucené
nebo povinné práci (ILO, 1930) a Úmluvy ILO þ. 105 o odstranČní nucené práce.
PĜi definování požadavku na bezpeþné a zdravé pracovní prostĜedí je Ĝada prvkĤ
shodná s požadavky, které spoleþnost Metrostav pĜi uzavírání obchodních vztahĤ
do smluv již zahrnuje. KonkrétnČ jde o péþi o pracovní podmínky, postupy pro pĜijetí
opatĜení na snížení bezpeþnostních rizik, pravidelná školení, evidenci pracovních úrazĤ
a nemocí apod. Jedná se o urþitý výþet požadavkĤ, které jsou z pohledu normy SA 8000
nejdĤležitČjší, pĜestože zkoumaná spoleþnost na své dodavatele v otázkách bezpeþnosti
klade nároky mnohem vyšší. Z tohoto dĤvodu by ve smlouvách bylo možné kritérium
zdraví a bezpeþnosti zahrnout mezi otázky HSMS a tím pĜedejít duplicitním
požadavkĤm. Významným zdrojem informací pro obsah tohoto kritéria normy je
Úmluva ILO þ. 155 o bezpeþnosti a zdraví pracovníkĤ a o pracovním prostĜedí, která
do pojmu zdraví zahrnuje kromČ stavu bez nemoci a postižení, výslovnČ: „tČlesné a
duševní prvky ovlivĖující zdraví, které pĜímo souvisí s bezpeþností a ochranou zdraví
pĜi práci. (ILO, 1981, þl. 3) “
DĤležitost otevĜené komunikace mezi pracovníky a vedením spoleþnosti je zahrnuto
ve þtvrtém požadavku normy, jež popisuje svobodu sdružování a právo na kolektivní
vyjednávání. V ýeské ani Slovenské republice není svoboda sdružování omezena
59
zákonem, pokud by ale spoleþnost Metrostav zaþala více spolupracovat se zahraniþními
dodavateli, mČl by být požadavek doplnČn o možnost pracovníkĤ zvolit si své zástupce.
Je dĤležité, aby spoleþnost otevĜenČ pĜistupovala ke svobodnému sdružování a
vyjednávání a snažila se podporovat rozvoj tČchto aktivit. Základními konvencemi,
které se danou problematikou zabývají, jsou zvláštČ Úmluva ILO þ. 87 o svobodČ
sdružování a ochranČ práva organizovat se, Úmluva ILO þ. 98 o právu se organizovat a
kolektivnČ vyjednávat, Úmluva ILO þ. 135 o zástupcích pracovníkĤ a Úmluva
ILO þ. 154 o podpoĜe kolektivního vyjednávání. Úmluva þ. 87 svobodu sdružování
vymezuje jako právo všech pracovníkĤ: „bez pĜedchozího schválení ustavovat
organizace podle vlastní volby, jakož i stát se þleny takových organizací, a to za jediné
podmínky, že se podĜídí stanovám tČchto organizací. (ILO, 1948, þl. 2)“ Úmluva þ. 98
se blíže zabývá ochranou proti diskriminaci, která by mČla jakkoli ohrozit odborovou
svobodu, a proti þinnostem zamČstnavatelĤ, které by mohly zasahovat do záležitostí
pracovníkĤ ve snaze kontrolovat nebo ovlivĖovat jejich sdružování a aktivity.
Stanovené požadavky na dodavatele v otázkách diskriminace vycházely jednak
ze znČní normy SA 8000, a jednak z Úmluvy ILO þ. 111 o diskriminaci (zamČstnání a
povolání). Zde je jasnČ stanoveno, že pod pojem diskriminace se zahrnuje: „jakékoliv
rozlišování, vyluþování nebo dávání pĜednosti…, které má za následek znemožnČní nebo
porušení rovnosti pĜíležitostí nebo zacházení v zamČstnání nebo povolání (ILO, 1958,
þl. 1).“ V pĜípadČ, že se mezi dodavateli spoleþnosti Metrostav zaþnou vyskytovat
zahraniþní dodavatelé, a to pĜevážnČ z rozvojových zemí, lze navíc zahrnout požadavek
5.4 normy o zákazu podrobovat pracovnice tČhotenským testĤm. Prvek normy
o disciplinárním opatĜení vyluþuje jakékoli formy hrubého nebo nelidského zacházení,
vþetnČ trestu, sexuálního obtČžování þi verbálního napadání. Jedná se o základní lidská
práva, jak jsou uvedena napĜíklad ve Všeobecné deklaraci lidských práv (OSN, 1948)
v þlánku 5 a dalších.
V mnoha ohledech je zákoník práce ýR pro zamČstnance výhodnČjší nežli norma
SA 8000. ObdobnČ je tomu i pro pĜípad délky pracovní doby. Z tohoto dĤvodu je obsah
požadavku týkající se pracovní doby upraven tak, aby byl v souladu s pĜísnČjším
pĜedpisem pro zamČstnavatele. Podle normy nesmí být týdenní pracovní doba více
než 48 hodin, pĜiþemž podle zákoníku práce je touto hranicí 40 hodin. Práce pĜesþas þiní
dle normy nejvýše 12 hodin týdnČ, zákon však dovoluje pĜesþasovou práci naĜídit
max. na 8 hodin týdnČ a 150 hodin roþnČ. RovnČž je zpĜísnČn požadavek na odpoþinek
bČhem šesti po sobČ jdoucích pracovních dní z 24 hodin na 35 hodin, pro mladistvé
pracovníky až na 48 hodin. Údaje o délce pracovní doby, pĜesþasové práci a odpoþinku
lze pro situace spolupráce se zahraniþními dodavateli upravit na doby požadované
normou SA 8000.
OdmČĖování se týká pĜevážnČ výše mezd, zpĤsobu výplaty a srážek. V ýR je opČt
pro tuto oblast základním právním pĜedpisem zákoník práce, který stanovuje pĜípady,
kdy lze uplatnit srážky ze mzdy a kdy naopak uplatnČny být nesmí. Otázkami
odmČĖování se zabývá taktéž Úmluva ILO þ. 95 o ochranČ mzdy, která v oblasti srážek
ze mzdy odkazuje na vnitrostátní právní pĜedpisy a kolektivní smlouvy. Oba dokumenty
vyluþují jakékoli srážky ze mzdy, které by byly uplatnČny ve prospČch zamČstnavatele
za úþelem pĜijetí pracovníka do zamČstnání nebo jeho udržení.
Podle normovaného požadavku na Ĝízení dodavatelĤ a subdodavatelĤ je v návrhu
obsažen závazek na spolupráci pĜi sledování souladu s normou a pĜi provádČní
monitorovací þinnosti. KromČ toho se dodavatelé podpisem zavazují, že vynaloží
veškeré úsilí na prosazování požadavkĤ normy v jejich dodavatelském ĜetČzci a budou
60
spoleþnost informovat o dĤležitých dodavatelích z hlediska této normy. Pokud se
vyskytne jakákoli neshoda s požadavky, dodavatelé naleznou její pĜíþinu a zajistí
nápravu. O závažných neshodách jsou vázáni spoleþnost Metrostav okamžitČ a
v úplnosti informovat.
V pĜípadČ, že by se spoleþnost rozhodla pojmout koncept CSR v jeho komplexní
podobČ, tedy se zahrnutím všech tĜí pilíĜĤ, bylo by tĜeba otázky ochrany lidských práv,
dČtské práce, bezpeþnosti a ochrany zdraví, mezd, pracovní doby, disciplinárních
praktik, svobody sdružování atd., ještČ doplnit o etické a environmentální aspekty.
V takovém pĜípadČ by opČt šlo uvažovat o integraci SAMS s fungujícím systémem
EMS, aby se zabránilo duplicitnímu stanovování požadavkĤ.
Z pohledu environmentálního pilíĜe konceptu CSR lze v prvé ĜadČ zahrnout závazek
uplatĖování principu prevence a pĜedbČžné opatrnosti a soulad s platnou legislativou a
pĜípadnČ s relevantními mezinárodními normami a standardy (ISO 14001, EMAS atd.),
dále závazek preference využívání a vývoje energeticky nenároþných a bezodpadových
technologií a ekologicky šetrných produktĤ; úplného vylouþení odpadu pĜímo u zdroje
nebo jeho omezování a recyklace; hledání postupĤ snižujících spotĜebu materiálĤ,
energie, vody a emisí atd. Z hlediska ekonomického pilíĜe by mohly být dodavatelĤm
stanoveny požadavky na etické chování, jako napĜ. netolerance vydírání, úplatkáĜství
nebo jakékoli jiné formy korupce; zajištČní transparentnosti þinností a výsledkĤ
spoleþnosti a poskytování informací; þestnost v obchodních praktikách; reálná cenová
politika; ochrana duševního vlastnictví a dĤvČrných informací atd.
3.2.2
Dodavatelský kodex chování
Možným Ĝešením pro spoleþnost, jak do budoucna sdČlovat svá oþekávání
na dodavatele, je vytvoĜit urþitý dodavatelský kodex chování1, jehož obsahem opČt
budou pravidla chování založená na zásadách pĜíslušných národních a mezinárodních
pĜedpisĤ. Jedná se o nástroj, který by upravoval chování jednotlivých þlánkĤ
dodavatelského ĜetČzce, v pĜípadČ naplĖování normy SA 8000 hlavnČ v oblasti sociální,
ale bylo by možné rozšíĜit jej také na oblast životního prostĜedí, etiky anebo v rámci nČj
spoleþnČ definovat požadavky na dodavatele všech zavedených systémĤ managementu.
PĜi rozhodování o vytvoĜení dodavatelského kodexu je tĜeba zvážit dopady, které
jeho implementace v dodavatelském ĜetČzci mĤže vyvolat. ObzvláštČ pro malé a stĜední
podniky, které þasto dodávají ĜadČ vČtších spoleþností, a musí tudíž plnit jejich rozliþné
požadavky, mĤže nepatĜiþnČ zvolený kodex znamenat velké problémy. Z tohoto dĤvodu
by obsah požadavkĤ mČl být v souladu s všeobecnČ známými a pĜijímanými zásadami
tak, jak jsou stanoveny výše uvedenými základními mezinárodními dokumenty, nebo
lze využít oborových kodexĤ chování, které jsou vytvoĜeny s ohledem na podmínky
daného oboru podnikání2.
Pokud by se spoleþnost Metrostav rozhodla zavést dodavatelský kodex chování,
bylo by vhodné v jeho úvodu uvést, proþ jsou pro ni zásady spoleþenské odpovČdnosti,
pĜíp. dalších manažerských systémĤ, dĤležité a z jakých dĤvodĤ vyžaduje soulad
s tČmito pravidly i od svých dodavatelĤ. Krátké pĜedstavení spoleþnosti a jejích þinností
1
V anglickém pĜekladu Code of Conduct.
Typickým pĜíkladem oborového kodexu chování je Kodex chování elektrotechnického prĤmyslu
(The Electronic Industry Code of Conduct, EICC, 2009) vytvoĜený Sdružením elektrotechnického prĤmyslu
(Electronic Industry Citizenship Coalition).
2
61
mĤže vytvoĜit základ pro uvČdomČní si dĤležitosti naplĖování principĤ konceptu CSR,
pĜíp. pouze jeho sociálnČ zamČĜené þásti. Poté je možné v kodexu uvést struþný pĜehled
hlavních principĤ a dĤvodĤ pro spoleþensky odpovČdné chování spoleþnosti Metrostav a
jejích dodavatelĤ. TČmi mohou být napĜ.:
ƒ
naplĖování požadavkĤ normy SA 8000;
ƒ
snaha o odpovČdné a transparentní podnikání v celém dodavatelském ĜetČzci
založeném na otevĜenosti, dlouhodobosti, efektivitČ, poctivosti a dĤvČĜe jako
nedílné souþásti podnikatelské strategie a firemní kultury;
ƒ
zajištČní dĤstojných, bezpeþných a Ĝádných pracovních podmínek.
Zahrnout je možné samozĜejmČ i další odpovČdné pĜístupy k sociálním otázkám,
ochranČ životního prostĜedí, ke kvalitČ produktĤ apod.
Dodavatelé, kteĜí kodex pĜijmou, se musí pĜi svém jednání bezvýhradnČ Ĝídit
zákony, pĜedpisy a pravidly platnými v zemích jejich pĤsobnosti. K tomu, že nestaþí být
pouze v souladu s legislativou, ale je tĜeba jít nad její rámec, se pĜiklání Kodex chování
elektrotechnického prĤmyslu, ve kterém je stanoveno, že: „Kodex stimuluje úþastníky
nezĤstávat jen u právního souladu, ale Ĝídit se i mezinárodnČ uznávanými standardy
za úþelem posílení zodpovČdnosti vĤþi spoleþnosti a ŽP. (EICC, 2009, str. 1)“ V þásti
popisující samotná pravidla chování dodavatelĤ následnČ spoleþnost tyto jednotlivé
požadavky rozepíše s ohledem na to, kterým smČrem se chce zamČĜit.
Dodavatelé, kteĜí se rozhodnou daný kodex dodržovat, stvrdí tento závazek
písemným potvrzením, þímž navíc doloží, že obsahu kodexu rozumí. U nČkterých
dodavatelĤ je možné uvažovat o zavedení kodexu v jejich spoleþnosti, s þímž jim
spoleþnost Metrostav samozĜejmČ mĤže pomoci, a to zejména poskytnutím potĜebných
informací a doporuþení. Pro úspČšné prosazení kodexu v celém dodavatelském ĜetČzci, a
tedy zajištČní spoleþensky odpovČdného chování u všech dodavatelĤ a subdodavatelĤ,
by spoleþnost mČla apelovat na své pĜímé dodavatele, aby i oni kodex zavedli a
podporovali jej u svých obchodních partnerĤ.
Dodavatelský kodex chování, který se týká Ĝady rozdílných organizací, je zapotĜebí
neustále zlepšovat, a to nejen na základČ novČ pĜijímaných požadavkĤ a pravidel
spoleþnosti, která jej vytvoĜila, ale rovnČž využíváním informací poskytnutých od jejích
dodavatelĤ. V kodexu by dále nemČly chybČt závazky na umožnČní pĜístupu
k potĜebným informacím a do prostorĤ dodavatelské firmy pro potĜeby monitorování
dodržování kodexu a upozorĖování na jeho porušování. Pro tyto úþely se zdá vhodné
pĜímo v kodexu uvést kontaktní osobu, na kterou se v daných pĜípadech obrátit,
vþ. zpĤsobu jak ji o porušování informovat.
Na závČr lze uvést normativní podklady, na jejichž základČ byl kodex vytváĜen a
s nimiž je v souladu. Pro úþely sociální odpovČdnosti spoleþnosti Metrostav pĤjde
pĜedevším o normu SA 8000, Všeobecnou deklaraci lidských práv, Úmluvu o právech
dítČte a pĜíslušné úmluvy ILO.
(EICC, 2009; VODAFONE, 2011; IKEA, 2009)
62
3.2.3
Kontrola dodržování pravidel chování
Aby mohlo být skuteþnČ dosaženo spoleþensky odpovČdného chování v rámci
celého dodavatelského ĜetČzce, doporuþuje ICC (2007) namísto striktního naĜizování
požadavkĤ spíše pĜístup založený na podpoĜe dodavatelĤ, aby oni sami definovali své
vlastní politiky, pravidla a postupy. Snahou spoleþnosti je dodavatele k tomuto pĜístupu
co nejvíce motivovat. DĤležité je pĜesvČdþit vedení dodavatelské firmy, že odpovČdné
podnikatelské praktiky pĜinášejí konkurenþní výhody, napomáhají k silným
dlouhodobým obchodním vztahĤm, zvyšují produktivitu a kvalitu, snižují fluktuaci
zamČstnancĤ, pomáhají budovat dobré jméno aj. Pokud si dodavatel sám definuje vlastní
principy odpovČdného podnikatelského chování, dokáže je snáze implementovat
do bČžných obchodních praktik, lépe se s nimi sžije a budou více odpovídat jeho
podmínkám, možnostem a potĜebám.
Poté, co jsou pravidla chování stanovena a vybraným zpĤsobem sdČlena dotþeným
subjektĤm, kteĜí se zaváží k jejich naplĖování, je nutné zajistit jejich dodržování. Zde
nastávají prakticky dvČ možnosti, jak zabezpeþit uplatĖování konceptu CSR v celém
ĜetČzci:
ƒ
práce s pĜímými dodavateli;
ƒ
vlastní kontrola u vybraných dodavatelĤ a subdodavatelĤ.
Vzhledem k rozsáhlosti ĜetČzce se jako schĤdnČjší varianta u spoleþnosti Metrostav
jeví spolupráce s pĜímými dodavateli tak, aby i oni cítili odpovČdnost za chování
svých dodavatelĤ a dále tento pĜístup šíĜili do dodavatelského ĜetČzce „hloubČji“.
Praktická realizace tohoto Ĝešení mĤže spoþívat v samotném výbČru dodavatelĤ, jejich
hodnocení, ve spolupráci s nimi, poskytování pĜípadných rad a školení nebo v tvorbČ
vlastních pravidel a dodavatelských kodexĤ chování a dohledu nad jejich dodržováním.
StruþnČ vzato by každý þlánek ĜetČzce mČl jít pĜíkladem, naplĖovat principy konceptu,
snažit se zajišĢovat soulad s ním a zvyšovat povČdomí o nČm i u jeho dodavatelĤ.
Do této možnosti spadá snaha o zavádČní spoleþensky odpovČdného chování v sítích
dodavatelĤ spoleþnosti Metrostav, a to právČ napĜ. navrhovaným dodatkem
ve smlouvách/ prohlášení/ kodexu, který by je k tomuto podnČcoval.
Druhá navrhovaná varianta, která je pro samotný podnik mnohem nároþnČjší a
v situacích velkého poþtu dodavatelĤ pravdČpodobnČ i nereálná, spoþívá ve snaze
ohlídat a podporovat dodržování spoleþenské odpovČdnosti v celém dodavatelském
ĜetČzci samostatnČ. ZpĤsoby realizace jsou prakticky shodné s nástroji uvedenými
u spolupráce s dodavateli první linie, ale naplĖování konceptu a pĜípadná kontrola
dodržování probíhá pouze z iniciativy a zdrojĤ spoleþnosti, aĢ už je provádČna vlastními
nebo externími silami. V pĜípadČ velkého poþtu dodavatelĤ a subdodavatelĤ je témČĜ
nemožné ohlídat zabezpeþení konceptu u každého þlánku ĜetČzce. ěešením pak mĤže
být napĜíklad stanovení urþitých rizikových kritérií, na jejichž základČ se podnik zamČĜí
na své nejrizikovČjší pĜímé a nepĜímé obchodní partnery, u kterých bude dodržování
požadavkĤ provČĜovat.
Navrhovaným kompromisem pro spoleþnost Metrostav je spolupracovat s pĜímými
dodavateli na zabezpeþování spoleþenské odpovČdnosti v celém dodavatelském ĜetČzci a
v pĜípadČ potĜeby u nich provádČt zákaznické audity a zároveĖ provádČt dohled
nad všemi subjekty, které se vyskytují na staveništích spoleþnosti, aĢ už se jedná
o dodavatele nebo subdodavatele.
63
3.3
Kontrola a hodnocení dodavatelĤ na stavbách
V rámci dosavadního kontrolního systému spoleþnosti Metrostav je sledována
þinnost dodavatelĤ a subdodavatelĤ, kteĜí se vyskytují na jejích stavbách. Jedná se
v podstatČ o urþitou formu kontroly druhou stranou provádČnou u subjektĤ poskytujících
služby v jejích prostorách. Sledovanými oblastmi jsou bezpeþnost a ochrana zdraví
pĜi práci, požární ochrana a kvalita a ochrana životního prostĜedí. Dozor je vykonáván
dle OěN þ. 11-302 Kontrolní systém a souvisejících pracovních postupĤ. Za bČžných
podmínek je dozor na stavbách provádČn v pĤlroþních intervalech.
S ohledem na zavedený systém spoleþenské odpovČdnosti v souladu s normou
SA 8000, upravující interní þást sociálního pilíĜe konceptu CSR, je nutné sledovat
minimálnČ naplĖování požadavkĤ této normy. NejpĜijatelnČjší podoba realizace tohoto
zámČru spoþívá v zaþlenČní kontrol spoleþenské odpovČdnosti do stávajícího systému.
Vedle dosavadních kritérií by se sledovala také kritéria normy SA 8000, a to bČhem
spoleþné kontroly, aby byl chod na pracovišti narušován minimálnČ. Tento postup
odpovídá navrhovanému zpĤsobu zabezpeþení spoleþenské odpovČdnosti
v dodavatelském ĜetČzci, jehož jedna þást spoþívá právČ v kontrole dodavatelĤ všech
úrovní provádČjících práci na stavbách spoleþnosti. U tČchto subjektĤ by mČl Metrostav
sám sledovat soulad se stanovenými pravidly chování a s požadavky normy SA 8000.
Aby mohly být pĜíslušné kontroly spoleþenské odpovČdnosti provádČny, je tĜeba
vyškolit dostateþný poþet interních auditorĤ. Vedle auditorĤ zavedených
manažerských systémĤ (QMS, EMS, HSMS) a jejich kombinací se objevuje novČ
auditor SAMS. Funkci interního auditora mĤže vykonávat každý zamČstnanec
spoleþnosti Metrostav, který splĖuje kvalifikaþní pĜedpoklady a je zároveĖ nestranný a
nezávislý. Nestrannost a nezávislost je zajišĢována zákazem provČĜovat þinnosti, které
spadají do pĜímé odpovČdnosti daného auditora. Požadavky na kvalifikaci jednotlivých
auditorĤ uvádí pracovní postup þ. 3/Gě ěízení programu interních auditĤ
QMS/EMS/SMS. Do tohoto dokumentu, který nabyl úþinnosti zaþátkem roku 2010,
ještČ není zaĜazena funkce auditora SAMS.
V souladu s dosavadní praxí spoleþnosti ve stanovování kvalifikaþních pĜedpokladĤ
na auditory jednotlivých systémĤ managementu, resp. jejich kombinací, je možné urþit
požadavky na auditora SAMS tak, jak jsou uvedeny v tabulce þ. 2.
Kvalifikaþní pĜedpoklady na interní auditory manažerského systému SAMS
Minimální požadované
vzdČlání
dokonþené stĜedoškolské vzdČlání
Absolvované školení/výcvik
auditorĤ
2 denní školení (CSR, SA 8000, ISO 19011…)
Minimální celková pracovní
zkušenost
3 roky (u VŠ 2 roky)
Minimální pracovní zkušenost
v oboru
nejménČ 1 rok z celkové pracovní zkušenosti (3 resp. 2 let)
Tab. 2 Požadavky na kvalifikaci interního auditora SAMS
Zdroj: Autor
64
Než aby spoleþnost kvalifikovala úplnČ nové auditory, bude nejspíše rozšiĜovat
kvalifikaci stávajících auditorĤ, aby mohli kontrolovat další obory, þemuž bude
odpovídat obsah a rozsah dalšího školení. Školení interního auditora SAMS z pohledu
normy SA 8000 by mČlo primárnČ obsahovat seznámení s:
ƒ
konceptem CSR a jeho principy;
ƒ
úþelem a požadavky normy SA 8000;
ƒ
provázaností požadavkĤ
managementu;
ƒ
provádČnými aktivitami pĜi kontrole souladu s normou SA 8000;
ƒ
možnými neshodami.
s legislativou
ýR
a
ostatními
systémy
Nový auditor musí být seznámen s požadavky na jeho kvalifikaci a vyškolen
v základech auditování dle ISO 19011, zejména co se týþe druhĤ, zpĤsobĤ a technik
provádČní auditĤ. ZpĤsobilost auditora je zapotĜebí udržovat. Z tohoto dĤvodu platí
ve spoleþnosti Metrostav pravidlo, podle nČhož musí každý auditor provést alespoĖ
jeden audit roþnČ. ZároveĖ jsou individuálnČ navrhovány roþní plány vzdČlávacích akcí,
které by každý auditor mČl za úþelem zvýšení auditorských schopností absolvovat.
Výsledky získané z provedených kontrol na stavbách by se mČly odrážet
v hodnocení jednotlivých þlánkĤ dodavatelského ĜetČzce. Vedle konkrétních kritérií a
zpĤsobĤ jejich sledování v rámci kontrol, je tedy dĤležité stanovit zpĤsob, jak výsledky
ovlivní souþasné zaĜazení dodavatelĤ do kategorií A až D. Navrhovaný pĜístup
k zabezpeþení spoleþenské odpovČdnosti v celém dodavatelském ĜetČzci je založen
na spolupráci a snaze o dosažení co nejlepších výsledkĤ, shody s požadavky normy
SA 8000. Je proto samozĜejmostí, že kontrolou a zanesením výstupĤ z ní do hodnocení,
þinnost spoleþnosti Metrostav nekonþí. Výsledky, které spoleþnost takto získá, by mČly
být využity pro neustálé zlepšování spoleþensky odpovČdného chování, z þehož vyplývá
dĤležitá otázka reakce na pĜípadné nedostatky v plnČní stanovených požadavkĤ a snaha
o jejich nápravu.
Popsaný proces kontroly a hodnocení dodavatelĤ lze shrnout do þtyĜ základních
etap:
3.3.1
ƒ
Stanovení hodnotících kritérií;
ƒ
Vlastní hodnocení þinnosti dodavatelĤ;
ƒ
Vyhodnocení a nápravná opatĜení;
ƒ
Využití výsledkĤ- neustálé zlepšování.
Kritéria hodnocení dodavatelĤ
Kritéria hodnocení musí být stanovena tak, aby pomocí nich mohly být objektivnČ
urþeny stupnČ splnČní sledovaných cílĤ, plánĤ nebo jinak žádoucích stavĤ. S ohledem
na sledované skuteþnosti je potĜeba zvolit taková kritéria, která dokážou pokrýt každý
ze stanovených cílĤ. Výjimkou není ani posuzování jednoho cíle pomocí více kritérií
najednou. PĜi volbČ kritérií a pĜi jejich následném mČĜení je dĤležité odlišit kvantitativní
a kvalitativní kritéria. DĤsledky kvantitativních kritérií je možné vyjádĜit þíselnČ a
vČtšinou se vyznaþují jednoznaþností a snadnou mČĜitelností. Kvalitativní kritéria se
65
þíselnČ vyjádĜit nedají, proto jsou dĤsledky popisovány slovnČ a pro jejich mČĜení je
využíváno rĤzných stupnic1.
Kritéria je tĜeba zvolit s ohledem na zajištČní jejich operacionality, neboli
jednoznaþnosti vymezení a naprosté srozumitelnosti. KromČ jednotného postupu
pĜi hodnocení podle daného kritéria a tedy minimalizace chyb, umožĖuje jasná definice
kritéria jeho snazší mČĜitelnost. V pĜípadČ, že je kritérium stanoveno pĜíliš obecnČ, bude
nejspíše narušena transparentnost a provedené hodnocení nemusí být dostateþnČ
prĤkazné a ovČĜitelné. ZnČní kritéria musí v podstatČ odrážet jeho obsah a vypovČdČt,
jaké skuteþnosti budou sledovány, které znaky zkoumaného jevu a z jakého hlediska.
Doporuþení
Vzhledem k certifikaci systému spoleþenské odpovČdnosti ve spoleþnosti Metrostav
podle normy SA 8000 je v prvé ĜadČ nutné stanovit kritéria hodnocení, která budou
s touto normou v souladu a budou sledovat její naplĖování. Vedle vytvoĜení tČchto
kritérií je zároveĖ dĤležité urþit jejich závažnost a postupy pro získání potĜebných
informací, které sledovanou problematiku popisují a dokáží urþit stupeĖ jejího plnČní.
Jednou z forem dokumentu, na základČ nČhož lze provádČt dohled nad dodavateli, je
tzv. checklist. Jedná se o urþitý kontrolní seznam nebo též dotazník, který obsahuje
seznam položek, jež mají být zkontrolovány. Vzhledem k pĜehlednosti, jednoduchosti a
pomČrnČ velké rozšíĜenosti checklistĤ, jsou do této podoby zpracována navržená
hodnotící kritéria spoleþenské odpovČdnosti dodavatelĤ pro spoleþnost Metrostav
(viz pĜíloha þ. 7). Kontrolované oblasti jsou rozdČleny do otázek, na které bude
povČĜená osoba získávat bČhem kontroly odpovČdi, a to na základČ pozorování,
dotazování nebo pomocí studia rĤzných záznamĤ a dokumentĤ, zvláštČ stavebního
deníku.
KomentáĜ
Kontrolované oblasti odpovídají þlenČní normy SA 8000 a jsou upravovány
s ohledem na znČní platných právních pĜedpisĤ ýR. Otázky jsou zamČĜeny jak
na pracovní podmínky na stavbČ, které jsou prakticky stejné pro všechny pracovníky
bez ohledu na firmu, u které jsou zamČstnáni, tak na oblasti, které se týkají þinnosti
samotných dodavatelĤ. Zde však nastává problém zjistitelnosti a dostupnosti takových
informací. V pĜípadČ zákaznických auditĤ provádČných pĜímo v prostorech
dodavatelských þlánkĤ má auditor mnohem více možností, jak získat a zároveĖ si ovČĜit
pravdivost poskytnutých údajĤ. Naproti tomu na stavbČ jsou informaþní zdroje velmi
omezené. Touto problematikou se blíže zabývá podkapitola 3.3.2, nicménČ již zde je
dĤležité zdĤraznit, že právČ tato omezení limitují obsahovou hloubku nČkterých
kontrolních otázek a u nČkterých dokonce vyluþují jejich zjištČní a nejsou tudíž
v checklistu zahrnuty.
1
Problematikou mČĜení kvalitativních kritérií, které obvykle bývá složitČjší oproti kvantitativním
kritériím, se blíže zabývá J. Fotr, L. Švecová a kol. v knize Manažerské rozhodování- postupy, metody a
nástroje (2010, str. 119-121). Zde je kladen dĤraz na stupnice (škály) mČĜení kritérií, které se dČlí
na „nominální (jmenné); ordinální (poĜadové) a kardinální (intervalové a pomČrové).“
66
První kontrolní oblastí je práce dČtí a mladistvých, kde je navrženo zjišĢovat
existenci a zpĤsob její evidence, stejnČ jako úroveĖ pracovních podmínek a délku
pracovní doby. Otázky v oblasti nucené a povinné práce zkoumají výskyt zadržování
rĤzných osobních dokladĤ pracovníkĤ, inkasování vkladĤ, záloh nebo jiných poplatkĤ
od pracovníkĤ a dodržování jejich práva na volný pohyb a ukonþení pracovního pomČru.
PomČrnČ rozsáhlejší oblast kontroly se týká zdraví a bezpeþnosti. Navrženými
otázkami by mČla být zjištČna existence a pĜítomnost osoby odpovČdné za Ĝízení BOZP,
koordinátora BOZP1, osoby vykonávající dozor na stavbách a pĜilehlých komunikacích,
osoby odpovČdné na úseku požární ochrany a osoby zajištující poskytnutí první pomoci.
Otázky jsou dále zamČĜeny na analýzu bezpeþnostních rizik, jejich vyhodnocování,
zjišĢování pĜíþin a pĜijímání pĜíslušných opatĜení. PĜezkoumáváno je i pravidelné
provádČní kontrol BOZP na stavbČ, uskuteþĖování Ĝádných školení pracovníkĤ,
poskytování OOPP, pĜístup k pitné vodČ a sociálnímu zaĜízení a existence postupĤ
reakce na havarijní situace.
ProvČĜení dodržování svobody sdružování a práva na kolektivní vyjednávání
u pracovníkĤ jednotlivých dodavatelĤ, resp. subdodavatelĤ, je pĜi kontrole na stavbách
znaþnČ omezeno právČ nedostatkem zdrojĤ. Otázky se tak orientují na možnost utváĜet
zamČstnanecké organizace a vstupovat do nich, dostupnost dohod uzavĜených
kolektivním vyjednáváním a nediskriminaþní chování proti þlenĤm tČchto organizací.
Pátá a šestá kontrolovaná oblast se týká diskriminace a disciplinárních opatĜení.
V této þásti checklistu jsou obsaženy otázky, jejichž cílem je zjistit, zda se pracovníci
setkali u sebe nebo u ostatních s nČkterou z forem diskriminaþního chování nebo
jakéhokoli jiného nevhodného zacházení, a jak probíhá pĜípadné disciplinární Ĝízení.
Požadavek normy SA 8000 týkající se pracovní doby je v checklistu pĜizpĤsoben
ustanovením právních pĜedpisĤ ýR, jmenovitČ zákoníku práce. Zkontrolována musí být
Ĝádná evidence pracovní doby všech pracujících, délka pracovní doby, nepĜetržitého
odpoþinku a práce pĜesþas. Poslední oblast, která je pĜedmČtem navrhované kontroly, je
zamČĜena na kompenzaci neboli odmČĖování pracovníkĤ. I zde naráží kontrola
na stavbách na znaþná omezení, proto se pouze obecnČ dotýká vþasnosti a pravidelnosti
vyplácení odmČny v celé výši, její pĜimČĜenosti a vyplácení za práci pĜesþas. Pracovníci
navíc musí mít k dispozici pro každé výplatní období podrobný rozpis složek jejich
odmČny, vþ. evidence pĜípadných srážek. U jednotlivých kontrolovaných oblastí je
zapotĜebí, aby pracovníci mČli možnost podávat stížnosti a nahlásit zjištČné neshody,
aby byl stanoven postup jejich zaznamenání a pĜezkoumání, byly nalezeny pĜíþiny,
pĜijata vhodná nápravná a preventivní opatĜení a následnČ pĜezkoumána jejich úþinnost.
VnitĜní stránky checklistu pro kontrolu spoleþenské odpovČdnosti na stavbách musí
obsahovat všechny potĜebné formální náležitosti. PĜedevším identifikaci zahrnující
název dokumentu, þíselné oznaþení, pĜíp. logo organizace, informace o aktuálním,
zmČnovém stavu a stránkový rozsah. Vedle jednotlivých otázek (charakteristik) se zde
vyplĖuje, zda je kontrolovaná oblast ve shodČ s požadovaným stavem þi nikoli, pĜedem
je stanovena závažnost jednotlivých bodĤ a je ponechán prostor pro pĜípadné poznámky
zapsané osobou provádČjící kontrolu. Na závČr je nutné, aby vyplnČný checklist osoba,
která dozor provádČla, podepsala a uvedla datum kontroly.
1
Pro funkci koordinátora BOZP platí urþitá pravidla. V prvé ĜadČ by tato osoba nemČla být zamČstnancem
Metrostavu, ale zamČstnancem zákazníka, investora, objednatele, kterým je placena. Koordinátor by
nemČl nahrazovat nebo suplovat pracovníka odpovČdného za BOZP Metrostavu nebo dodavatelĤ, ale stát
nad tČmito osobami.
67
3.3.2
Vlastní proces kontroly
Navrhovanou podobu kontroly dle SA 8000 je žádoucí implementovat
do zavedeného kontrolního systému ve spoleþnosti Metrostav, který se Ĝídí OrganizaþnČ
Ĝídící normou þ. OěN 11-302 a s ní souvisejícími pracovními postupy. Kontrola
na stavbách je za obvyklých podmínek provádČna každý pĤlrok vyškoleným interním
auditorem (blíže ke kontrolnímu systému viz podkapitola 2.3.4).
Otázky v checklistu jsou navrženy tak, aby auditor mohl zaznamenat splnČní
požadavkĤ jednoduchou nominální škálou ANO-NE (tj. soulad-nesoulad). U vČtšiny
aspektĤ kontroly by nebylo možné mČĜit intenzitu plnČní škálami, které nabízejí více
stupĖĤ hodnocení, protože je kontrolován soulad nebo nesoulad s pĜedepsanými
požadavky. Hodnotícími kritérii jsou tak urþité standardy, které vyplývají z legislativy a
normy SA 8000. Pro pĜípadná doplnČní a upĜesnČní je v checklistu ponechán prostor pro
vlastní poznámky.
KomentáĜ
PĜi kontrole na staveništi nastává problém dostupnosti nebo spíše nedostupnosti a
obtížné ovČĜitelnosti Ĝady informací týkající se þinnosti dodavatelĤ rĤzných úrovní.
PotĜebné údaje, které se týkají spoleþnosti Metrostav, je na rozvinuté stavbČ možné
dohledat pomČrnČ snadno, navíc je vČtšina z nich dostupná na intranetu spoleþnosti.
ObdobnČ je tomu u velkých dodavatelĤ, kterým je napĜ. spoleþnost SKANSKA a. s.
Problémem jsou tedy nejvíce menší dodavatelé, o nichž na stavbČ potĜebné dokumenty
nejsou a není možné je dohledat ani na intranetu, kde mají obvykle uvedeny nejvýše
dokumenty týkající se BOZP. Urþitým Ĝešením jsou tzv. kontrolní dny s dodavateli.
Spoleþnost Metrostav na nich mĤže požádat zástupce dodavatelĤ o nČkteré doklady,
které nebyly na stavbČ v rámci provedené kontroly dohledány, nebo jim pĜedá seznam
dokladĤ na kontrolním dnu, který kontrole na stavbČ pĜedchází. Teprve po získání
veškerých požadovaných podkladĤ mĤže být kontrola ukonþena. Z tohoto však vyplývá
další problém, a to ochota subjektĤ dodavatelského ĜetČzce poskytnout všechny potĜebné
doklady a informace.
Jedním z hlavních zdrojĤ informací na staveništi je stavební deník. Povinnost vést
stavební deník ode dne pĜedání a pĜevzetí staveništČ vyplývá ze zákona þ. 183/2006 Sb.,
o územním plánování a stavebním Ĝádu (stavební zákon), a jeho obsahové náležitosti
stanovuje vyhláška þ. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Do stavebního deníku mĤže
záznamy provádČt stavbyvedoucí, oprávnČný pracovník objednatele, osoba vykonávající
stavební dozor, osoba provádČjící kontrolní prohlídku stavby, koordinátor BOZP aj.
V pĜíloze þ. 5 k vyhlášce jsou popsány povinné identifikaþní údaje a záznamy a zpĤsob
vedení stavebního deníku. Pro úþely kontroly dle SA 8000 je možné mezi pravidelnými
záznamy využít zvláštČ údaje:
ƒ
o jménu a pĜíjmení osob pracujících na staveništi;
ƒ
o klimatických podmínkách na staveništi a jeho stavu;
ƒ
o nástupech, provádČní prací a ukonþení þinností dodavatelĤ;
ƒ
o provedených kontrolách, vþ. jejich výsledkĤ;
ƒ
o opatĜeních týkajících se BOZP, PO a ŽP; o vzniklých škodách, haváriích,
nehodách, úrazech;
ƒ
o proškolení pracovníkĤ v oblasti BOZP, PO a ochrany ŽP apod.
68
PĜi vlastní kontrole na pracovišti bude osoba provádČjící kontrolu používat
kombinaci tČchto technik:
ƒ
Dotazování- individuální a skupinové rozhovory
stavbyvedoucím a dalšími odpovČdnými osobami);
ƒ
prostudování dokumentĤ a záznamĤ (dostupných na stavbČ, intranetu, pĜíp.
pĜímo od dodavatelských þlánkĤ);
ƒ
pozorování, vlastní šetĜení a prohlídky.
(s
pracovníky,
Doporuþení
Konkrétní zpĤsoby provČĜování jednotlivých kritérií stanovených v checklistu
zobrazují tabulky þ. 3-9.
Charakteristika
1.
2.
3.
DČtská práce a práce mladistvých
Technika provČĜování
Na stavbČ není využíváno dČtské práce (osob mladších
15 let vČku).
Existuje evidence o jménu, pĜíjmení a datu narození u
všech pracovníkĤ?
V pĜípadČ práce mladistvých (osoby ve vČku 15-18 let)
na stavbČ.
5.
V pĜípadČ provádČní uþĖovských nebo jiných
vzdČlávacích programĤ na stavbČ:
Všichni pracovníci i jiné osoby mají možnost podat
stížnost a jiné podnČty (bez jakýchkoli negativních
dĤsledkĤ) týkající se práce dČtí.
6.
Stížnosti jsou zaznamenávány.
7.
8.
Stížnosti jsou pĜezkoumány a urþeny jejich pĜíþiny.
PĜípadná opatĜení jsou vyhodnocena, uplatnČna a
výsledky zaznamenány.
9.
Provedená opatĜení jsou pĜezkoumána.
4.
Prostudování dokumentace (evidence pracovníkĤ- stavební deník); vlastní pozorování;
dotazování (individuální)
Prostudování dokumentace (evidence pracovníkĤ- stavební deník);
Prostudování dokumentace (evidence mladistvých pracovníkĤ, vþ. data narození a druhu
práce- stavební deník, evidence pracovní doby); vlastní pozorování; dotazování
Prostudování dokumentace (stavební deník, vyjádĜení zákonných zástupcĤ, smlouvy se
vzdČlávací institucí, smlouvy o odborné praxi apod.); dotazování (individuální)
Prostudování dokumentace (pravidla pro podávání stížností, pracovní postup (smČrnice)
pro pĜijímání a vyĜizování stížností apod.); dotazování (individuální)
Prostudování dokumentace (postup pĜi Ĝešení stížností, evidence stížností- stavební
deník)
Prostudování dokumentace (pracovní postup pro pĜijímání a vyĜizování stížností, záznamy
apod.)
Prostudování dokumentace (pracovní postup (smČrnice) pro pĜijímání a vyĜizování
stížností, záznamy ve stavebním deníku apod.)
Prostudování dokumentace (pracovní postup (smČrnice) pro pĜijímání a vyĜizování
stížností, zápisy z pĜezkoumání apod.)
Tab. 3 Techniky auditu: DČtská práce a práce mladistvých
Zdroj: Autor
PĜi kontrole dodržování požadavkĤ v oblasti dČtské práce a práce mladistvých je
navrhováno využívat pĜevážnČ techniky dotazování, a to vzhledem k danému tématu
ve formČ individuální, v kombinaci s procházením související dokumentace, která se
týká zejména evidence pracovníkĤ. Kritérium þ. 3 – práce mladistvých v sobČ skrývá
požadavky na evidenci pracovní doby mladistvých pracovníkĤ, která nesmí pĜesáhnout
8 hodin dennČ, vhodnost provádČných prací a zákaz práce v noci, pokud tak není
vyžadováno pro jejich výchovu k povolání. ProvČĜování by mČlo probíhat jednak
individuálním dotazováním mladistvých pracovníkĤ a procházením dokumentace,
a jednak spoluprací s mistrem, který vede docházku mladistvých a zná pĜidČlenou práci.
Na nČkterých pracovištích je navíc využíváno rĤzných þipĤ nebo karet. Kritérium þ. 4
zahrnuje spolupráci se vzdČlávacími organizacemi a uzavírání pĜíslušných smluv.
Spoleþnost Metrostav uzavírá s tČmito institucemi smlouvy, stejnČ jako smlouvy
o odborné praxi s vybranými uþni, které na zvolených školách podporuje.
69
Nucená a povinná práce
Charakteristika
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Technika provČĜování
Nejsou pro získání zamČstnání od pracovníkĤ inkasovány
vklady, zálohy nebo jiné poplatky?
Není od pracovníkĤ požadováno složení osobních dokladĤ do
zástavy jako podmínka zamČstnání?
Není pracovníkĤm zadržována mzda jako prostĜedek pĜinucení k
práci?
Nejsou osoby bez Ĝádných dokladĤ a dokumentĤ nutných pro
výkon prac. þinnosti drženi jako zamČstnanci, vþ. pracovních
povolení a povolení k pobytu?
Mají pracovníci právo po skonþení pracovního dne opustit
pracovištČ?
Pracovník mĤže po Ĝádném oznámení svobodnČ ukonþit
pracovní pomČr
7. Pracovní slouvy jsou uzavĜeny.
Prostudování dokumentace (pracovní Ĝád apod.); dotazování (individuální)
Prostudování dokumentace (pracovní Ĝád apod.); dotazování (individuální)
Prostudování dokumentace (pracovní Ĝád apod.); dotazování (individuální)
Prostudování dokumentace (pracovní Ĝád apod.); dotazování (individuální); pĜíp.
vlastní pĜezkoumání
Prostudování dokumentace (pracovní Ĝády); dotazování; pozorování
Prostudování dokumentace (pracovní Ĝád apod.); dotazování
Prostudování dokumentace (smlouvy o pracovnČprávním vztahu); dotazování
Prostudování dokumentace (smlouvy o pracovnČprávním vztahu); dotazování
(skupinové)
Dotazování (skupinové); vlastní prohlídky; Prostudování dokumentace (domovní
Ĝád)
9. Pracovní smlouvy jsou pro pracovníky srozumitelné.
10. V pĜípadČ poskytovaného ubytování:
Všichni pracovníci i jiné osoby mají možnost podat stížnost a
jiné podnČty (bez jakýchkoli negativních dĤsledkĤ) týkající se
11. rozporu s principy dobrovolné práce.
12. Stížnosti jsou zaznamenávány.
13. Stížnosti jsou pĜezkoumány a urþeny jejich pĜíþiny.
PĜípadná opatĜení jsou vyhodnocena, uplatnČna a výsledky
14. zaznamenány.
15. Provedená opatĜení jsou pĜezkoumána.
Prostudování dokumentace (pravidla pro podávání stížností, pracovní postup
(smČrnice) pro pĜijímání a vyĜizování stížností apod.); dotazování (skupinové)
Prostudování dokumentace (postup pĜi Ĝešení stížností, evidence stížností- stavební
deník)
Prostudování dokumentace (pracovní postup (smČrnice) pro pĜijímání a vyĜizování
stížností, záznamy apod.)
Prostudování dokumentace (pracovní postup (smČrnice) pro pĜijímání a vyĜizování
stížností, záznamy ve stavebním deníku apod.)
Prostudování dokumentace (pracovní postup (smČrnice) pro pĜijímání a vyĜizování
stížností, zápisy z pĜezkoumání apod.)
Tab. 4 Techniky auditu: Nucená a povinná práce
Zdroj: Autor
Jak je patrné z tabulky þ. 4, pro kontrolu oblasti nucené práce jsou využívány
pĜedevším informace získané z pracovních ĜádĤ a individuálním nebo skupinovým
dotazováním pracovníkĤ. V pĜípadČ, že je pracovníkĤm poskytováno ubytování
(kritérium þ. 10), musí kontrola provČĜit, zda je jeho využití dobrovolné, je poskytováno
za pĜimČĜenou cenu a je v nČm respektováno právo svobody pohybu. KromČ domovního
Ĝádu a dotazování, je vhodné provést také srovnání ceny s cenami v okolí a regionu,
aby mohla být posouzena její pĜimČĜená výše. Žádoucí je zjistit, zda pracovníci
využívající tohoto ubytování mají se svým zamČstnavatelem uzavĜenou dohodu
o srážkách ze mzdy ve výši nájemného. Dotazování na podávání stížností má provČĜit
jednak možnost jejich nahlašování a jednak znalost postupu a osoby, na kterou by se
pracovníci v tomto pĜípadČ obrátili. Obdobné zjišĢování je navrhováno provádČt u každé
kontrolované oblasti (dČtská práce, BOZP, svoboda sdružování atd.).
Zdraví a bezpeþnost
Charakteristika
1.
Je urþen koordinátor BOZP?
2. Je urþen pracovník odpovČdný za Ĝízení BOZP?
3.
4.
5.
6.
Je urþena odpovČdná osoba vykonávající stálý dozor na
stavbách a pĜilehlých komunikacích?
Je urþena, vyškolena a pĜítomna osoba/osoby odpovČdná na
úseku požární ochrany?
Jsou na pracovištích k dispozici dobĜe dostupné hasicí pĜístroje,
požární hadice nebo jiná zaĜízení na potlaþení požáru- v
potĜebném množství, stavu, rozmístČní a s Ĝádným oznaþením?
Je urþena, vyškolena a pĜítomna osoba/osoby zajišĢující
poskytnutí první pomoci?
Technika provČĜování
Prostudování dokumentace (stavební deník- koordinátor BOZP); pozorování
Prostudování dokumentace (stavební deník); pozorování
Prostudování dokumentace (stavební deník- osoba vykonávající stavební dozor);
pozorování
Prostudování dokumentace (stavební deník- osoba odpovČdná na úseku PO); pozorování
Vlastní pozorování a prozkoumání
Prostudování dokumentace (stavební deník); pozorování
70
Jsou na stavbách k dispozici dobĜe dostupné boxy první pomoci
(lékarniþky)- v potĜebném množství, obsahu, rozmístČní a
7. trvanlivosti?
Jsou zavedeny a udržovány postupy pro reakce na havarijní
8. situace (havarijní plán, evakuaþní plán…)?
Provádí se analýza bezpeþnostních rizik, vþ. zjišĢování jejich
9. pĜíþin?
Jsou rizika vyhodnocována a pĜijímána opatĜení k omezení jejich
10. pĤsobení?
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
Vlastní pozorování a prozkoumání
Prostudování dokumentace (smČrnice havarijní pĜipravenosti, pĜíp. havarijní plán,
evakuaþní plán, vþ. odpovČdností apod.)
Prostudování dokumentace (analýza rizik BOZP, registr nebezpeþí a hodnocení rizik BOZP,
pracovní postup na provedení stavební práce pĜi dodržení zásad BOZP apod.)
Prostudování dokumentace ( stavební deník, analýza rizik BOZP, registr nebezpeþí a
hodnocení rizik BOZP, pracovní postupy apod.)
Prostudování dokumentace ( záznamy z provedených kontrol ve stavebním deníku, kniha
Jsou pravidelnČ provádČny kontroly BOZP?
BOZP).
Prostudování dokumentace ( záznamy z provedených kontrol ve stavebním deníku, kniha
Jsou vedeny záznamy o provedených kontrolách BOZP?
BOZP)
Prostudování dokumentace (pracovní postup (smČrnice) pro Ĝešení a vyšetĜování neshod
V pĜípadČ výskytu neshod.
a pro pĜijetí potĜebných opatĜení, vþ. odpovČdností a pravomocí, záznamy o neshodách ve
stavebním deníku, vyšetĜovací protokol)
Dotazování (skupinové); Prostudování dokumentace (PrĤkaz BOZ platnost školení,
Jsou pracovníci pravidelnČ školeni v oblasti zdraví a bezpeþnosti,
záznam z pouþení pĜed provádČním práce; školení na staveništi; školení ve školicím
vþ. školení pĜímo na pracovišti, PO, evakuace apod.?
stĜedisku)
Jsou o školení vedeny pĜíslušné záznamy, vþ. podpisu
Prostudování dokumentace (záznam ve stavebním deníku)
pracovníka?
Jsou si pracovníci vČdomi rizik a opatĜení na ochranu pĜed jejich
Dotazování (individuální); Prostudování dokumentace (záznamy ve stavebním deníku)
pĤsobením?
Dotazování; Prostudování dokumentace (pracovní postup pro pĜidČlování OOPP,
evidence pĜidČlování OOPP, provozní dokumentace a záznamy o požadavcích na
Jsou pracovníkĤm bezplatnČ poskytovány potĜebné OOPP?
pracovištČ)
18. Je pracovníkĤm poskytována závodní preventivní péþe?
Dotazování (skupinové)
Znají pracovníci postupy reakce na havarijní situace, vþ. postupu
Dotazování (individuální)
19. evakuace?
Existuje dostateþný poþet jasnČ vyznaþených a volných
Vlastní pozorování a prozkoumání
20. nouzových východĤ a únikových cest?
Prostudování dokumentace (identifikaþní list, evidenþní list, bezpeþnostní list, postupy a
21. V pĜípadČ výskytu nebezpeþných látek.
instrukce); vlastní pozorování (zpĤsoby zacházení, znaþení, symboly apod.)
Prostudování dokumentace (záznam ve stavebním deníku - jen ty závažnČjší, všechny v
Jsou vedeny písemné záznamy o všech pracovních úrazech?
22.
knize úrazĤ)
23. Je poskytnut pĜístup k pitné vodČ?
Dotazování (skupinové); Pozorování
24. Je poskytnut pĜístup k þistému sociálnímu zaĜízení?
Dotazování (skupinové); Pozorování
25. V pĜípadČ poskytovaného ubytování.
Dotazování; standard na kvalitu ubytování; prohlídka
Tab. 5 Techniky auditu: Zdraví a bezpeþnost
Zdroj: Autor
Tabulka þ. 5 zobrazuje možné techniky provČĜování požadavku na zdraví a
bezpeþnost. PĜi kontrole této obsáhlé problematiky jsou navrženy všechny výše uvedené
techniky provČĜování, pĜiþemž z dokumentĤ je þasto využíván stavební deník. Dalším
dĤležitým zdrojem informací je kniha BOZP, kniha úrazĤ a kniha návštČv, kde je
uveden úþel a výsledek návštČvy. NČkteré otázky se týkají všech pracovníkĤ na stavbČ
bez ohledu na to, pro kterého dodavatele pracují, víceménČ tak ne vždy jde
o provČĜování pĜístupu jednotlivých dodavatelĤ k BOZP, pĜesto lze nČkterými dotazy
urþitou úroveĖ péþe zjistit. Kritérium þ. 13 v sobČ skrývá požadavek na Ĝádné
zaznamenání vzniklé neshody, které by se mČlo objevit dle závažnosti v pĜíslušné knize,
ve vyšetĜovacím protokolu i v podobČ samotného záznamu. Dalším požadavkem je
bezprostĜední pĜijetí reaktivních opatĜení a identifikace stavu po jejich realizaci.
Z takovýchto situací je ve spoleþnosti Metrostav vyhotoven tzv. Pouþný list pro ostatní
stavby a vypoĜádání neshody konþí kontrolou úþinnosti provedených opatĜení. Otázka
þ. 21 se dČlí na kontrolu Ĝádného znaþení a skladování, bezpeþné manipulace a likvidace
nebezpeþných látek. Požadavky na poskytované ubytování (kritérium þ. 25) je možné
kontrolovat pĜevážnČ dotazováním a vlastní prohlídkou zaĜízení, a to v souladu se
standardem na kvalitu ubytování. Na stavbách spoleþnosti se ubytovny nevyskytují.
Otázkou zĤstává možnost pĜístupu do tČchto zaĜízení u dodavatelĤ, podobnČ jako jejich
vzdálenost od stavby, která mĤže výraznČ zvýšit þasovou nároþnost celé kontroly.
71
Svoboda sdružování a právo na kolektivní vyjednávání
Charakteristika
Technika provČĜování
Mají pracovníci možnost vstoupit do odborových a jiných
1. zamČstnaneckých organizací nebo je utváĜet?
Dotazování (skupinové)
2. Mají svobodnou volbu výbČru dané organizace?
Dotazování (skupinové)
Mají pracovníci pĜístup k informacím týkající se kolektivních
3. smluv resp. jiných dohod?
Dotazování (skupinové)
4. V pĜípadČ možnosti pĜístupu- jsou pracovníkĤm známy?
Dotazování (individuální)
Pracovníci jako þlenové odborĤ nejsou žádnou formou
5. diskriminováni a organizace nijak neomezuje jejich práva.
6.
Dotazování (individuální)
Všichni pracovníci (resp. pĜes své zástupce) mají možnost podat
stížnost (bez jakýchkoli negativních dĤsledkĤ) týkající se rozporu Dotazování, vþ. dotazu na koho se obrátí (individuální)
se svobodou sdružování a kolektivního vyjednávání.
Tab. 6 Techniky auditu: Svoboda sdružování a právo na kolektivní vyjednávání
Zdroj: Autor
Jak vyplývá z tabulky þ. 6, kontrola dodržování svobody sdružování a práva
na kolektivní vyjednávání u jednotlivých dodavatelĤ je velmi omezená informacemi,
které lze na stavbČ získat, z tohoto dĤvodu je nutné spolehnout se na odpovČdi získané
dotazováním pracovníkĤ.
Diskriminace a disciplinární opatĜení
Charakteristika
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Setkali se pracovníci s nČkterou z forem diskriminace nebo
nevhodného zacházení (u sebe nebo u ostatních)?
Je zaveden fungující systém bránící diskriminaci na pracovišti?
Technika provČĜování
Dotazování (individuální); Prostudování dokumentace (evidence
stížností)
Prostudování dokumentace (pracovní Ĝády, pracovní postupy),
dotazování
Je s pracovníky zacházeno dĤstojnČ?
Dotazování (individuální);
V pĜípadČ disciplinárního Ĝízení:
Prostudování dokumentace (disciplinární Ĝád, disciplinární opatĜení,
záznamy konkrétních pĜípadĤ, pracovní Ĝád apod.); dotazování
Všichni pracovníci (resp. pĜes své zástupce) mají možnost podat
Prostudování dokumentace (pravidla pro podávání stížností, pracovní
stížnost (bez jakýchkoli negativních dĤsledkĤ) týkající se
postup (smČrnice) pro pĜijímání a vyĜizování stížností apod.); dotazování
nespravedlivého a nevhodného zacházení, jakékoli formy diskriminace.
Prostudování dokumentace (postup pĜi Ĝešení stížností, evidence stížnostíStížnosti jsou zaznamenány.
stavební deník)
Prostudování dokumentace (pracovní postup (smČrnice) pro pĜijímání a
Stížnosti jsou pĜezkoumány a urþeny jejich pĜíþiny.
vyĜizování stížností, záznamy apod.)
PĜípadná opatĜení jsou vyhodnocena, uplatnČna a výsledky
Prostudování dokumentĤ (pracovní postup (smČrnice) pro pĜijímání a
zaznamenány.
vyĜizování stížností, záznamy ve stavebním deníku apod.)
Prostudování dokumentace (pracovní postup (smČrnice) pro pĜijímání a
Provedená opatĜení jsou pĜezkoumána.
vyĜizování stížností, zápisy z pĜezkoumání apod.)
Tab. 7 Techniky auditu: Diskriminace a disciplinární opatĜení
Zdroj: Autor
Vzhledem k nedostupnosti potĜebných materiálĤ vypovídajících o praktikách
dodavatelĤ v oblasti diskriminace a disciplinárních postupĤ, bude nutné se
na staveništích spolehnout pĜevážnČ na techniku dotazování. Dotazování by mČlo být
s ohledem na „choulostivost“ dané problematiky provádČno individuálnČ s jednotlivými
pracovníky. Pouze u situací, které se vyskytly na Ĝešené, bude možné využít dostupné
dokumentace. KromČ otázek a metod jejich zjišĢování, které jsou z tabulky þ. 7 jasnČ
patrné, jsou i zde nČkteré z nich v checklistu více rozvedeny. KonkrétnČ otázka þ. 1
provČĜuje praktiky dodavatelĤ v ĜadČ situací, a to od náboru pracovníkĤ pĜes jejich
povyšování až k propuštČní. Rozvinuto je rovnČž kritérium þ. 4 týkající se práva
pracovníka vyjádĜit se k disciplinárnímu Ĝízení a výskytu nezákonných praktik v jeho
prĤbČhu.
72
Pracovní doba
Charakteristika
1.
Technika provČĜování
Prostudování dokumentace ( evidence odpracované pracovní doby, práce pĜesþas- stavební
deník)
Prostudování dokumentace ( zákoník práce, stavební deník- docházka); Dotazování nepĜímo (Jaká
je normální délka pracovní doby (bez pĜesþasĤ)?)
Je pracovní doba všech pracovníkĤ ĜádnČ evidována?
Týdenní pracovní doba nepĜekraþuje 40 hodin práce bez
2. pĜesþasĤ (Zákoník práce).
3. NaĜízená práce pĜesþas není delší než 8 hodin týdnČ.
4.
5.
8.
9.
Prostudování dokumentace (zákoník práce, stavební deník)
Po šesti po sobČ jdoucích pracovních dnech mají pracovníci
minimálnČ 35 hodin nČpĜetržitého odpoþinku.
Po šesti po sobČ jdoucích pracovních dnech mají mladiství
pracovníci minimálnČ 48 hodin nČpĜetržitého odpoþinku.
Mají pracovníci bČhem pracovní doby pĜimČĜené pĜestávky,
vþ. pĜestávky na obČd?
Mohou pracovníci odmítnout práci pĜesþas, s výjimkou
mimoĜádných událostí dle zákoníku práce a SA 8000?
10. Není práce pĜesþas vyžadována pravidelnČ?
Prostudování dokumentace (zákoník práce, stavební deník- docházka); Dotazování nepĜímo (Jaký
je max. poþet po sobČ jdoucích odpracovaných dní? Máte alespoĖ jeden den v týdnu volno?)
Prostudování dokumentace (zákoník práce, stavební deník- docházka)
Prostudování dokumentace (zákoník práce, stavební deník), dotazování (skupinové)
Dotazován (skupinové); Prostudování dokumentace (pracovní Ĝád)
Dotazování (skupinové)
PĜípadné výjimky (odchylky od tČchto lhĤt) jsou v souladu s Prostudování dokumentace, zákonĤ a norem (zákoník práce, SA 8000, podniková evidence
odpracované pracovní doby, evidence práce pĜesþas, evidence noþní práce, evidence doby v
legislativou a normou SA 8000, pĜíp. dohodou uzavĜenou
11. kolektivním vyjednáváním.
dobČ pracovní pohotovosti apod.- stavební deník)
Tab. 8 Techniky auditu: Pracovní doba
Zdroj: Autor
Techniky kontroly dodržování požadavku týkajícího se pracovní doby spoþívají jak
v prostudování pĜíslušných záznamĤ evidujících její délku, tak v dotazování
jednotlivých pracovníkĤ. Ze záznamĤ lze usoudit na plnČní þi neplnČní kritérií
na stavbČ, kde kontrola probíhá. Hlavním cílem dotazování je pak provČĜit obecnČ
dodržování pracovní doby dodavatelských þlánkĤ, jejichž pracovníci se na stavbČ
vyskytují.
Kompenzace (odmČĖování)
Charakteristika
1.
2.
3.
4.
5.
PĜedkládá organizace pracovníkĤm pro každé výplatní
období podrobný rozpis složek jejich odmČny?
Je odmČna vyplácena vþas, pravidelnČ a v plné výši?
Je výše odmČny pĜimČĜená- uspokojení základních
potĜeb a její þást k volnému použití?
PĜísluší pracovníkĤm za dobu práce pĜesþas pĜíplatek
nebo náhradní volno?
V pĜípadČ srážky z mezd je tato skuteþnost evidována
na výplatních páskách?
Technika provČĜování
Dotazování (skupinové)
Dotazování (skupinové)
Dotazování (individuální, orientaþní pĜehled); srovnání s regionálním nebo státním
prĤmČrem a oborovými standardy
Dotazování (individuální)
Dotazování (individuální)
Tab. 9 Techniky auditu: Kompenzace (odmČĖování)
Zdroj: Autor
Poslední kontrolovaná oblast se dotýká kompenzace (odmČĖování) pracovníkĤ. OpČt
se jedná o problematiku, kterou lze u dodavatelĤ pĜi kontrole na staveništi tČžko
provČĜit. Otázky v checklistu jsou proto formulovány tak, aby na nČ osoba provádČjící
kontrolu získala odpovČć dotazováním pracovníkĤ, opČt s pĜevahou individuálních
rozhovorĤ. U kritéria pĜimČĜenosti výše odmČny je vhodné navíc provést její srovnání
s prĤmČry dosahovanými ve státČ a v daném regionu a s výší vyplývající z oborových
standardĤ.
73
3.3.3
Vyhodnocení kontroly a promítnutí do kategorizace dodavatelĤ
Skuteþnosti zjištČné pĜi kontrole na staveništi bude osoba provádČjící kontrolu
prĤbČžnČ zaznamenávat do checklistu, na základČ nČhož se zpracuje zpráva o výsledcích
kontroly a opatĜeních k odstranČní pĜípadných odchylek. Za analýzu pĜíþin neshod a
jejich vypoĜádání je odpovČdný kontrolovaný, který také navrhne nápravná a
preventivní opatĜení. VypoĜádání odchylek a plnČní dohodnutých opatĜení se provČĜí
následnou kontrolou. Otázkou však zĤstává, jakým zpĤsobem by spoleþnost Metrostav
mČla reagovat na pĜípadné nedostatky týkající se spoleþenské odpovČdnosti zjištČné
u svých dodavatelĤ a subdodavatelĤ a do jaké míry by tato zjištČní mČla ovlivĖovat
jejich dosavadní hodnocení, konkrétnČ zaĜazení do kategorií A až D.
KomentáĜ
Systém hodnocení ve spoleþnosti Metrostav je založen na principu zaĜazování
dodavatelĤ do þtyĜ kategorií dle prĤmČrné známky, která je zjišĢována na základČ
úrovnČ plnČní jednotlivých kritérií ohodnocených stupnicí 1, 2 nebo 3. Navrhovaný
systém hodnocení spoleþensky odpovČdného chování dodavatelĤ by mohl být plnČ
zahrnut do tohoto systému, a to zaĜazením kritérií mezi stávající kritéria. Stupnice 1 by
byla udČlována v pĜípadČ souladu s hodnoceným požadavkem a stupnice 3 v pĜípadČ
nesouladu s ním. Dosažené výsledky by ovlivnily prĤmČrnou známku, a tak i zaĜazení
dodavatele do pĜíslušné kategorie. Aspekty spoleþenské odpovČdnosti by mČly pĜímý
vliv na hodnocení dodavatelĤ, obdobnČ jako ostatní oblasti hodnocení. Tento postup by
v zásadČ vyžadoval pouze urþité zmČny v podnikové dokumentaci, která se této
problematiky týká, a úpravu informaþního systému. Proces vyhodnocování by se
ale jinak od souþasného témČĜ nelišil. PĜestože by tento postup pĜinesl Ĝadu výhod, je
nutné zvážit, zda by nebylo vhodnČjší ponechat hodnocení dle normy SA 8000
samostatnČ.
Základem pro navrhovaný systém práce s dodavateli je spolupráce. Pouze pokud se
zapojí všechny zúþastnČné strany, mĤže dojít ke skuteþnému zlepšení spoleþensky
odpovČdného pĜístupu. Hlavním cílem provádČné kontroly a následného hodnocení tedy
není ukonþit nebo omezit vztahy s tČmi þlánky dodavatelského ĜetČzce, které neplní
stanovené požadavky stoprocentnČ, ale naopak snaha o jejich nápravu tak,
aby spoleþensky odpovČdné chování bylo zajištČno v rámci všech tČchto subjektĤ.
V pĜípadČ, že by byla kritéria normy SA 8000 zaĜazena mezi ostatní, mohlo by dojít
k situaci, kdy by tĜeba i jejich þásteþné neplnČní zapĜíþinilo zaĜazení jinak
nejvýhodnČjšího a dĤležitého dodavatele do nižší kategorie þi dokonce jeho zaĜazení
do seznamu nevhodných dodavatelĤ. V tomto pĜípadČ by s ním spoleþnost nadále
nemČla spolupracovat, pĜestože dojde ke zhoršení její situace. Z toho vyplývá,
že podpora životaschopnosti a spoleþenské odpovČdnosti dodavatelĤ je v zájmu
spoleþnosti samotné. Jejich odpovČdnČjším pĜístupem se spoleþnosti Metrostav otevírají
možnosti dlouhodobé a úspČšné spolupráce, stejnČ jako zvýšení možnosti výbČru mezi
více vhodnými dodavateli.
74
Doporuþení
VyþlenČní hodnocení dodavatelĤ dle normy SA 8000 požaduje stanovit urþitou
metodiku, podle níž by mohla být zjištČna úroveĖ plnČní požadavkĤ spoleþensky
odpovČdného chování. V pĜípadČ, že by cílem hodnocení bylo dospČt k výsledné
známce, která by komplexnČ vypovídala o stupni plnČní, bylo by nutné pĜiĜadit
jednotlivým kritériím váhy neboli koeficienty významnosti. Smyslem navrženého
systému je, ale spíše než zhodnocení celkové situace u jednotlivých dodavatelĤ,
odhalení nedostatkĤ a problémových oblastí a jejich náprava. Z tohoto dĤvodu je
navrhováno u každého kritéria stanovit jeho závažnost ve tĜech stupních: 1, 2 a 3. První
stupeĖ pĜedstavuje velmi malý význam kritéria. Druhý stupeĖ zahrnuje kritéria
významná a tĜetím stupnČm jsou oznaþeny kritické oblasti, které musí dodavatel plnit
v každém pĜípadČ. U poslední jmenované skupiny se velmi þasto jedná o požadavky,
jejichž neplnČní by znamenalo rozpor s platnou právní legislativou. Vzhledem
k subjektivitČ pĜi stanovování významnosti jednotlivých kritérií, by tento proces mČl být
proveden týmovou prací odborníkĤ.
Vliv výsledkĤ kontroly na zaĜazení dodavatelĤ do kategorií A až D mĤže mít
následující podobu. Pokud bude kontrolou zjištČn nedostatek, musí jej kontrolovaný
do pĜedem stanoveného termínu odstranit. Následnou kontrolou bude vyhodnoceno
provedení nápravy této neshody, pĜíp. bude provČĜena realizace nápravných a
preventivních opatĜení. Teprve po této kontrole by opČtovné neshody mČly vliv
na zaĜazení dodavatele do pĜíslušné kategorie. V prvé ĜadČ je nezbytné, aby každý
subjekt plnil ta kritická kritéria, která jsou stanovena zákonem. Pokud tomu tak není,
mČl by být dodavatel zaĜazen na seznam nevhodných dodavatelĤ a spoleþnost Metrostav
by s ním nemČla nadále spolupracovat. Nesoulad se zákonem je navíc právnČ
vymahatelný, což samo o sobČ vytváĜí pomČrnČ úþinný donucovací prostĜedek,
aby dodavatelé plnili ty požadavky normy SA 8000, které souþasnČ vyplývají z platné
právní legislativy. U ostatních kritérií je možnost využití donucovacích prostĜedkĤ
znaþnČ omezená. Spoleþnost Metrostav by jako nástroj donucování mohla využívat
právČ možnost zaĜazení dodavatele do nižší kategorie v pĜípadČ jeho neplnČní
požadavkĤ stanovených pro oblast spoleþenské odpovČdnosti, s þímž musí své partnery
nejdĜíve obeznámit, aby se dosáhlo požadovaného efektu, tedy provádČní þinností
spoleþensky odpovČdným zpĤsobem. V souhrnu lze vliv kritérií spoleþenské
odpovČdnosti na jednotlivé kategorie navrhnout takto:
ƒ
Dodavatel v kategorii A musí naplĖovat veškerá kritéria ohodnocená
stupnČm významnosti 3. SouþasnČ lze stanovit, že musí být v souladu
s požadavky významnými (stupeĖ závažnosti 2), a to napĜíklad minimálnČ
ze 2/3. PĜiþemž je dĤležité motivovat ho k postupné snaze dosáhnout úplné
shody se všemi kritérii, vþ. kritérii se stupnČm významnosti 1. V opaþném
pĜípadČ bude tento subjekt pĜeĜazen do nižší kategorie.
ƒ
Do kategorie B mohou být zaĜazování dodavatelé splĖující veškerá
kritická kritéria, ale mající vČtší nedostatky u významných kritérií.
ƒ
Kategorie C vypovídá o souladu s kritickými požadavky, které vyplývají
ze zákona, avšak jsou zde znaþné nedostatky ve všech ostatních kritériích.
ƒ
Do kategorie D jsou zaĜazeni dodavatelé, kteĜí jsou v rozporu s tČmi
kritickými kritérii, které jsou stanoveny zákonem.
75
3.3.4
Reakce na zjištČné neshody a využití výsledkĤ
Jak již bylo naznaþeno výše, hlavním zámČrem pĜi zjištČní urþitých nedostatkĤ je
snaha o jejich nápravu, a to spoluprací s dodavatelem, vþ. dohodnutí realistického
harmonogramu zlepšení a stanovení nápravných a preventivních opatĜení. V pĜípadČ,
že nedojde k nalezení vhodných Ĝešení a dodavatel neshody do požadovaného termínu
nenapraví, je nutné uvažovat o jeho pĜeĜazení do nižší kategorie, v krajním pĜípadČ pak
o jeho zaĜazení na seznam nevhodných dodavatelĤ. Ukonþení vztahu s dodavatelem je
však dĤležité dĤkladnČ zvážit s ohledem na nezbytné zdroje a možné zhoršení
pracovních podmínek i situace podniku. Nápravný akþní plán musí jednak vyĜešit
nepĜípustnou situaci, jednak stanovit opatĜení, aby k porušování již nedocházelo.
Nápravu neshody je tĜeba ovČĜit následnou kontrolou. DĤležité je sledovat snahu
dodavatele a zlepšení, kterých v oblasti spoleþenské odpovČdnosti dosáhl, a pokusit se
mu v tomto poþínání co nejvíce pomoci. V pĜípadČ zjištČní nedostatkĤ u dodavatelĤ
nižší úrovnČ, je navrhováno Ĝešit tuto situaci ve spolupráci s pĜímým dodavatelem
spoleþnosti Metrostav a zajistit a následnČ ovČĜit, že došlo k jejich nápravČ.
Níže jsou uvedeny pĜíklady obecných postupĤ Ĝešení kritických neshod- okamžitá
náprava, vþ. opatĜení na pĜedcházení situace, které jsou inspirovány zpĤsoby
uplatĖovanými ve spoleþnosti Apple Inc.:
Práce dČtí1: projednání s rodiþi (zástupcem) dítČte poslání dítČte do školy; podnik
bude hradit školné a další možné výlohy (knihy, pomĤcky apod.); pravidelná kontrola,
že dítČ školu navštČvuje (kontaktování rodiþĤ a školy); po dosažení vČku 15 let možnost
nastoupit do podniku jako mladistvý pracovník (v pĜípadČ nezájmu, ukonþení vztahu
mezi podnikem a mladistvým) ĺ kompletní analýza procesu pĜijímání zamČstnancĤ
(objasnČní, jak mohli nezletilí získat zamČstnání) ĺ vytvoĜit postup/normu pro Ĝešení
práce dČtí a mladistvých; dĤkladnČjší identifikace pĜijímaných a jejich ovČĜování.
Diskriminace, nelidské zacházení: Ĝešení stížnosti na pĜíslušném místČ- dĤkladné
prozkoumání, rozhovor s navrhovatelem a dalšími dotþenými osobami, posouzení a
pĜípadné pĜedložení návrhu ke schválení a odeslání na místo Ĝešení; Ĝešení
a souhlas/nesouhlas navrhovatele s ním, pĜíp. další stížnost ĺ revize postupĤ
zabraĖujících diskriminaci ĺ VWDQRYHQtMDVQêFK ]iVDG Y\WYRĜení objektivních postupĤ
(pĜijímání, povyšování, propouštČní, pracovní podmínky atd.); postupy pro pĜijímání
a vyĜizování stížností; pravidla podávání stížností atd.
Kompenzace za pĜesþasy (v pĜípadČ pĜíplatkĤ): výpoþet nedoplatkĤ; splacení
nedoplatku ĺ prostudování mzdové evidence, vþetnČ úplnosti výplatních lístkĤ
(celkový poþet hodin vþ. pĜesþasových; hrubá pravidelná sazba/ hrubý výdČlek za poþet
kusĤ; pĜíp. hrubá dorovnávací platba pro zajištČní minimální mzdy; výdČlek za práci
pĜesþas, srážky, vþ. povahy; þistý plat) ĺ zavedení systémĤ Ĝízení pro zajištČní
pĜesných a vþasných plateb v budoucnu.
(APPLE, 2010)
1
Dalším pĜíkladem mĤže být jednání spoleþnosti IKEA, která v pĜípadČ odhalení použití dČtské práce,
sleduje jednak, zda dodavatel zajistil, že dítČ navštČvuje školu, jednak mu po 6 mČsícĤ nezadává žádnou
novou zakázku. Teprve pokud dodavatel doloží, že zavedl nebo zlepšil postupy pro prevenci dČtské práce,
naváže s ním opČt normální obchodní vztahy. (IKEA, 2008)
76
Aby mohla být zajištČna spoleþenská odpovČdnost v rámci celého dodavatelského
ĜetČzce, je zapotĜebí neustále usilovat o jeho zlepšování, snažit se odhalovat a Ĝešit
veškeré neshody a pĜijímat opatĜení, aby se neopakovaly a nové nevyskytovaly. To vše
vyžaduje nejen neustálou snahu spoleþnosti Metrostav chovat se odpovČdnČ a jít
pĜíkladem svým obchodním partnerĤm, ale pravidelným monitorováním a spoluprací
s nimi zajistit, aby si každý þlánek ĜetČzce uvČdomil dĤležitost takového poþínání a
výhod, které z nČho vyplývají. Jedná se o neustálý proces, který by v koneþném
dĤsledku mČl pĜispČt k dlouhodobým a efektivním vztahĤm založeným na principech
konceptu CSR. Toto platí i v pĜípadČ, že by se spoleþnost rozhodla rozšíĜit svĤj pĜístup i
nad rámec požadavkĤ stanovených normou SA 8000, jež se primárnČ zamČĜuje na
interní sociální aspekty celého konceptu. Jako podpĤrný prostĜedek pĜi rozhodnutí
uplatĖovat celý koncept CSR lze využít normu ISO 26 000, jakožto soubor doporuþení
nikoli však nástroj certifikace.
3.4
Audit u dodavatelĤ
Kontrolní systém dodavatelského ĜetČzce spoleþnosti Metrostav nezahrnuje
zákaznické audity pĜímo v prostorách dodavatele, ti jsou kontrolováni pouze výše
popsanými kontrolami na stavbách. Audit u dodavatele, forma auditu druhou stranou, je
spojen s vysokými náklady a zároveĖ ochotou þi neochotou na stranČ dodavatele
poskytnout auditorovi všechny potĜebné informace a pĜístup do jeho prostor. Z tohoto
pohledu je dĤležité, aby již pĜi uzavírání obchodních vztahĤ, byla možnost provedení
zákaznického auditu zakotvena ve smlouvČ.
Pro audit existuje Ĝada definic, formulovaných þasto s ohledem na provČĜovaný
pĜedmČt. Veber a kol. (2006, str. 212) považují za smysl auditu: „nezávisle a
systematicky a objektivnČ hodnotit provČĜovaný pĜedmČt s cílem stanovit rozsah, v nČmž
jsou splnČna kritéria auditu.“ Vedle finanþních auditĤ, které jsou založeny na þíselném
zhodnocení hospodaĜení spoleþnosti, nabývají od poloviny 80. let 20. století
na významu nefinanþní audity snažící se o kvantifikaci a kontrolu faktorĤ neekonomické
stránky podnikání, které se rovnČž významnČ podílejí na dlouhodobé prosperitČ firmy.
PrávČ do nefinanþních auditĤ jsou zaĜazeny audity environmentální, etické a sociální,
kterými je z pohledu konceptu CSR, pĜíp. normy SA 8000, dĤležité se zabývat.
(PUTNOVÁ, A., SEKNIýKA, P., 2007)
I pĜes nejednoznaþnost terminologie týkající se sociálního auditu, je možné podle
A. Putnové a P. Sekniþky (2007, str. 148) vymezit jeho þtyĜi základní dimenze:
„zamČstnanecká politika; ekonomický rozvoj spoleþnosti; environmentální politika a
dobroþinnost.“ Sociální audit je þasto vymezován jako nadĜazený etickému auditu,
který se primárnČ zamČĜuje na etický program a etické standardy. Ze þtyĜ hlavních
dimenzí sociálního auditu odpovídá požadavkĤm normy SA 8000 nejvíce první aspekt,
který se zamČĜuje na interní sociální oblast. V pĜípadČ, že by se spoleþnost Metrostav
rozhodla o pojetí komplexního konceptu CSR, zahrnoval by audit navíc ekonomický a
environmentální pilíĜ a vnČjší rozmČr sociálního pilíĜe. Popsané typy auditĤ stejnČ jako
další zákaznické audity v prvé ĜadČ ovČĜují soulad se zákony, mezinárodními úmluvami,
normami a smluvními požadavky, dále napomáhají posilovat dodavatelsko-odbČratelské
vztahy a dĤvČryhodnost dodavatelĤ, ovČĜují jejich schopnost flexibilnČ reagovat
na požadavky zákazníka a pĜi pravidelném opakování sledují vývoj jejich spoleþensky
odpovČdného chování.
77
3.4.1
Kategorizace rizikových dodavatelĤ
Vzhledem k nároþnosti provádČní auditĤ u dodavatelĤ by spoleþnost, v pĜípadČ
rozhodnutí jejich realizace, mČla zamČĜovat svou pozornost a zdroje pĜevážnČ na vysoce
rizikové subjekty, u kterých nesoulad se stanovenými požadavky hrozí nejvíce. Protože
ne všichni dodavatelé pĜedstavují riziko, je zapotĜebí stanovit urþité pĜedpoklady,
na základČ nichž by bylo možné rozdČlit dodavatele do urþitých rizikových kategorií.
Podle navrhovaného systému je navíc doporuþeno provádČt pĜípadné audity pouze
u pĜímých dodavatelĤ. PĜiþemž, v pĜípadČ odhalených problémĤ nebo rizik u dodavatelĤ
nižších úrovní, apelovat na pĜímé dodavatele, aby zajistili jejich spoleþensky odpovČdné
chování, a s touto þinností jim pĜípadnČ pomoci. PĜi urþování rizikovosti dodavatelĤ je
více než vhodné zohlednit souþasnČ riziko porušení požadavkĤ a míru vlivu tohoto
porušení na þinnost spoleþnosti. ObecnČ lze za strategické považovat dodavatele, kteĜí
mohou výraznČ ovlivnit podnikání zkoumaného podniku, proto by se na jejich þinnosti
mČla spoleþnost zamČĜovat nejvíce. Z hlediska míry rizika je možné za rizikové
považovat dodavatele:
ƒ
zahraniþní se sídlem v rizikových zemích1, dle podmínek v zemi- hrozí
porušování právních pĜedpisĤ (zvláštČ lidských práv a práv zamČstnancĤ);
ƒ
tuzemské se sídlem v regionu s vysokou nezamČstnaností;
ƒ
zamČstnávající velký a rostoucí podíl cizích státních pĜíslušníkĤ- zejména
pracovní síly z rozvojových zemí;
ƒ
personálu pro nízko kvalifikované práce na staveništi;
ƒ
s problematickými výsledky z minulých auditĤ;
ƒ
s opakovanými neshodami zjištČnými pĜi kontrolách na stavbČ;
ƒ
podezĜení ze závažných prohĜeškĤ proti zamČstnancĤm- na základČ zjištČní
z kontrol na stavbách a jiných upozornČní;
ƒ
vykonávající práce v nároþných podmínkách na BOZP- vysoké riziko
na stavbách, nižší riziko v kanceláĜích na staveništi, nejmenší riziko
v kanceláĜích mimo staveništČ;
ƒ
s þastými dodávkami velkých objemĤ, požadovaných ve velmi krátkých
þasových intervalech;
ƒ
vykonávající velké objemy pĜesþasové práce;
ƒ
*bránící se poskytnout
skuteþností ohlednČ CSR;
ƒ
*s necertifikovanými systémy managementu (OHSAS 18001 nebo
Bezpeþný podnik; ISO 14001 nebo EMAS; ISO 900; výhodou navíc
certifikace dle SA 8000 a dalších norem; rĤzná ocenČní).
potĜebné
dokumenty
k ovČĜení
nČkterých
1
Za rizikové zemČ jsou v tomto ohledu þasto považovány zemČ rozvojové, pro které je typická nízká
životní úroveĖ, chudoba, špatnČ fungující státní správa, slabá legislativa zabezpeþující dodržování
lidských a pracovních práv atd. Mezi rizikové zemČ, kde dochází k porušování lidských práv, se Ĝadí
napĜ.: Indie, Thajsko, Bangladéš, Filipíny, Malajsie, Indonésie, Turecko, Rumunsko, ýína apod.
78
Poslední dvČ kritéria mohou být sporná. Pokud dodavatel nebude ochoten
poskytnout nČkteré dokumenty þi záznamy, nemusí to ještČ nutnČ znamenat, že je u nČj
nČco v nepoĜádku. MĤže se jednat o informace, které se bojí z rĤzných strategických
dĤvodĤ þi obav z jejich zneužití poskytovat dalším stranám. Jako pĜíklad lze uvést
záznamy o výši mezd, na základČ nichž by kontrolující spoleþnost mohla usilovat
o pĜebrání nČkterých zamČstnancĤ poskytnutím lepší nabídky apod. PĜesto neochota
mĤže poukazovat na urþité problémy, které se dodavatel snaží utajit. Z tohoto dĤvodu
by tato riziková kritéria nemČla být pĜehlížena, ale na druhou stranu by jim
v samostatném postavení nemČla být pĜisuzována pĜíliš velká váha. Naopak v pĜípadČ
opakovaného odmítání poskytovat informace z rĤzných oblastí týkajících se spoleþenské
odpovČdnosti þi v kombinaci s pochybnými výsledky kontrol na stavbách nabývá toto
kritérium na významu.
ObdobnČ nelze na nedostatky usuzovat ani z necertifikovaných systémĤ
managementu. Toto kritérium je spíše bráno jako výhoda nebo skuteþnost, která riziko
u dodavatele snižuje. Na druhou stranu ho však také není možné považovat
za jednoznaþný dĤkaz o vhodném chování a pĜehlížet všechna ostatní rizika.
Na základČ výše uvedených kritérií by mČl útvar ÚěK provést výbČr dodavatele
k auditu plnČní podmínek SA 8000. PĜed tím než podnik postupem þasu vytvoĜí databázi
informací o spoleþensky odpovČdném chování jednotlivých dodavatelĤ, mohou mu jako
hlavní zdroje k urþení jejich rizikovosti posloužit registry rizik BOZP; plány
výbČrových Ĝízení, které urþují oblast dodávek a uzavĜené smlouvy na subdodávky.
S ohledem na míru rizika a míru vlivu je možné dodavatele rozdČlit do kategorií a
urþit, jak velkou pozornost by jim spoleþnost Metrostav mČla vČnovat. Tyto kategorie
mohou být kupĜíkladu tĜi, a to dle vzestupné míry rizika:
ƒ
Kategorie I zaĜazuje málo rizikové dodavatele, kteĜí mají zavedené dobré
obchodní praktiky, a bylo by ménČ efektivní u nich provádČt audit.
ƒ
Kategorie II pĜedstavuje stĜední riziko dodavatelĤ, mČla by jim být
vČnována zvýšená pozornost, ale stále spíše na základČ smluvních závazkĤ.
ƒ
Kategorie III zahrnuje dodavatele pĜedstavující vysoké riziko, jejichž
þinnost by mČla být monitorována, neboĢ je zde vysoká pravdČpodobnost
nedodržování nČkterých ze stanovených požadavkĤ, což by následnČ mohlo
mít závažné dopady na zkoumanou spoleþnost.
ZaĜazování dodavatelĤ do rizikových kategorií je nutné vzhledem k mČnícím
se podmínkám pravidelnČ aktualizovat.
79
3.4.2
Realizace auditu
Proces auditu u navrhovaných rizikových dodavatelĤ by v podstatČ odpovídal
postupĤm interních auditĤ, které spoleþnost popisuje v OěN þ. 11-302 a souvisejících
pracovních postupech.
Veber a kol. (2006) uvádČjí urþitá doporuþení pro provádČní zákaznických auditĤ.
Jedno ze základních doporuþení se týká nutnosti vþasného informování dodavatele
o auditu a vzájemné dohody na termínu jeho realizace. V pĜípravné fázi je velice
dĤležité prostudovat dostupnou dokumentaci a vyžádat si od dodavatele další potĜebné
informace, které auditor nemá k dispozici. V pĜípadČ zjištČných neshod by mČl být
o této skuteþnosti dodavatel informován ještČ pĜed koncem auditu. ProvádČní
zákaznických auditĤ je þasto choulostivou záležitostí, a proto se setkává s Ĝadou
problémĤ. Tyto problémy narĤstají napĜíklad v pĜípadČ, že spoleþnost, která chce
u svého dodavatele realizovat audit, je oproti nČmu ve slabší pozici nebo se obává,
že audit bude kontrolovaný podnik považovat za nedĤvČru vĤþi nČmu. Spoleþnosti
nerealizují zákaznické audity rovnČž z dĤvodu obavy, že „jim to dodavatelé vrátí“.
ýastým dĤvodem vyhýbání se auditĤm jsou pomČrnČ vysoké náklady s nimi spojené
nebo prostČ jen lhostejnost vĤþi dČní za hranicemi vlastního podniku.
Je dĤležité si uvČdomit, že audity mají Ĝadu úskalí, ze kterých vyplývají omezení
pro získání objektivních výsledkĤ. Mezi nČ patĜí provČĜení zkoumané oblasti pouze
v konkrétním þasovém okamžiku, možnost zkreslení výsledkĤ osobou auditora nebo
použitím chybných metodik, obtížná mČĜitelnost nČkterých ukazatelĤ vypovídajících
o sociální úrovni v podniku nebo poskytování nepravdivých a upravených záznamĤ
a informací.
ObdobnČ jako je navržen seznam otázek pro kontrolu shody dodavatelĤ s požadavky
normy SA 8000 na staveništích, je sestaven checklist pro audity provádČné pĜímo
v prostorách konkrétního dodavatele (viz pĜíloha þ. 8). Vzhledem k subjektivitČ
stanovování významnosti jednotlivých kritérií jedinou osobou, je v pĜíloze uveden
pouze seznam otázek, zpĤsob odpovČdi a obecné možnosti zjišĢování potĜebných
informací, které získají konkrétní podobu na základČ používaného systému
v auditovaném podniku. Oproti kontrole na stavbČ je checklist rozsáhlejší, a je tedy
možné provést hlubší provČĜení sledované problematiky. Hlavním dĤvodem je vČtší
možnost získat potĜebné informace a dokumenty a mít je bČhem realizace auditu
k dispozici.
Z pohledu navrženého systému zabezpeþování konceptu CSR v dodavatelském
ĜetČzci by mČl být dodavatelĤm vysvČtlen význam tČchto kontrol, a zároveĖ by tyto
kontroly mČly být stavČny na vzájemné spolupráci a snaze o eliminaci neshod
se spoleþensky odpovČdným chováním. Postupy vyhodnocování a využití výsledkĤ
auditu, stejnČ jako reakce na pĜípadné neshody, jsou analogické s postupy navrženými
pro kontrolu na stavbách (viz podkapitola 3.3.4).
80
3.5
Vyhodnocení navrženého systému
Na základČ zjištČní z provedené analýzy dosavadní praxe výbČru, hodnocení a
kontroly dodavatelĤ ve spoleþnosti Metrostav byla navržena doporuþení, která by mČla
spoleþnosti pomoci k efektivnímu zabezpeþení spoleþenské odpovČdnosti v celém jejím
dodavatelském ĜetČzci v souladu s normou SA 8000. Jedná se pĜedevším o tyto hlavní
návrhy:
VýbČr dodavatelĤ a zadávání zakázek
PĜi výbČru dodavatelĤ by bylo vhodné zohlednit alespoĖ základní kritéria týkající se
CSR, pĜiþemž detailnČjší zkoumání je doporuþeno ponechat až bČhem následné
spolupráce, kdy má podnik vČtší možnost získat relevantní informace o svých
dodavatelích a tím je lépe a úþinnČji ovlivĖovat. S uzavíráním smluvních vztahĤ úzce
souvisí stanovení pravidel chování pro dodavatele. V práci je navrženo jejich konkrétní
znČní, které lze uplatnit zejména pĜi uzavírání smluvních vztahĤ s vČtším potenciálním
dopadem na þinnost Metrostavu nebo jako podklad pro možné vytvoĜení dodavatelského
kodexu. Práce se dále zabývala zpĤsobem dohledu nad dodržováním stanovených
pravidel, kdy je zvolena varianta spolupráce s pĜímými dodavateli, jejímž cílem má být
šíĜení spoleþenské odpovČdnosti mezi dodavatele na všech úrovních.
Kontrola a hodnocení dodavatelĤ
Další návrhy se týkají zaþlenČní kontroly plnČní požadavkĤ SA 8000 do kontrol
provádČných na staveništích, a to u všech subjektĤ bez ohledu na to, zda se jedná
o pĜímé nebo nepĜímé dodavatele. Vzhledem k neexistenci kritérií, podle kterých by
hodnocení spoleþensky odpovČdného chování dodavatelĤ ve spoleþnosti Metrostav
probíhalo, bylo nutné jejich stanovení. Pro tyto úþely byl vytvoĜen checklist, který
odpovídá prvkĤm normy SA 8000 a zohledĖuje omezení vyplývající ze získávání
informací pĜímo na stavbách. Postupy pro jejich získání jsou založeny na rozhovorech
s pracovníky dodavatelĤ, na pozorování a provČĜování dokumentace. Práce polemizuje
nad zaĜazením þi nezaĜazením hodnocení dle SA 800 do souþasného systému hodnocení
dodavatelĤ v Metrostavu. Vzhledem ke stanoveným cílĤm, byla z tČchto dvou možností
zvolena varianta jejich oddČlení. VytvoĜen je postup následné kategorizace dodavatelĤ a
zpĤsob reakce na pĜípadné neshody. Zde je zdĤrazĖována preference snahy o zajištČní
nápravy pĜed ukonþením vztahu s daným subjektem tak, aby docházelo ke zlepšování
spoleþensky odpovČdného chování celého ĜetČzce.
Audit u dodavatelĤ
ObdobnČ jako se práce zabývá kontrolou na stavbách, navrhuje též provádČt
zákaznické audity pĜímo v prostorách vybraných dodavatelĤ, zaĜazených do tĜí kategorií
dle míry rizika a vlivu na þinnost spoleþnosti Metrostav. Pro realizaci auditu je navržen
checklist, který oproti auditu na staveništích umožĖuje provést hlubší kontrolu.
81
3.5.1
UplatnČní v praxi
Spoleþnost Metrostav dokázala standard SA 8000 implementovat do systému Ĝízení
takĜka bez problémĤ. Za nejslabší þlánek celého systému spoleþenské odpovČdnosti bylo
od poþátku považováno její prosazování do dodavatelského ĜetČzce. PĜedložená
diplomová práce nabízí Ĝadu doporuþení, jak souþasnou situaci zlepšit. Jejich praktické
uplatnČní lze doložit úspČšnČ provedeným interním auditem a následným schválením
navrženého systému certifikaþním orgánem BUREAU VERITAS v rámci dozorového
auditu v dubnu roku 2011, který vĤþi normČ SA 8000 neodhalil žádné vážné neshody.
Spoleþnost Metrostav jej tak mĤže spolu s dalšími doporuþeními využít k postupnému
zlepšování spoleþensky odpovČdného chování jejího dodavatelského ĜetČzce.
Již v období implementace systému došlo k zapracování požadavkĤ normy do všech
relevantních OěD, vþ. smluv s dodavateli. Problémem však stále zĤstával zpĤsob
ovČĜování plnČní smluvnČ stvrzených závazkĤ. Vzhledem k faktu, že souþasné smlouvy
neobsahují ustanovení o možnosti provádČt audit pĜímo v prostorách dodavatelského
podniku, došlo k rozhodnutí uskuteþĖovat audity prozatím pouze na staveništích
spoleþnosti Metrostav. Zde bude využívána pĜevážnČ metoda rozhovorĤ s pracovníky
dodavatelĤ dle stanovených tematických okruhĤ, a to s ohledem na obtíže plynoucí
ze získávání a ovČĜování relevantních informací pĜímo na stavbách. ZároveĖ bylo
rozhodnuto o vytvoĜení profilu rizikového dodavatele z hlediska dané normy,
dle kterého dojde k výbČru auditovaného dodavatele a s jehož zamČstnanci budou
vedeny rozhovory. Toto opatĜení vyplývá z vysokého poþtu dodavatelĤ, cca 2000, kteĜí
v Metrostavu pracují souþasnČ, a je tudíž prakticky nemožné, aby byli všichni vždy
provČĜeni. V pĜípadČ zjištČní nesrovnalostí bude na danou skuteþnost upozornČno vedení
pĜíslušného dodavatele. V krajním pĜípadČ, kdy dodavatel nebude odhalený problém
Ĝešit, mĤže dojít k jeho zaĜazení mezi nevyhovující dodavatele, kterým je zablokováno
proplácení faktur.
Na základČ výše uvedených rozhodnutí došlo 22. dubna tohoto roku k pilotnímu
internímu auditu zamČĜenému na ovČĜení plnČní požadavkĤ standardu SA 8000 u dvou
vybraných dodavatelĤ. Pro tento audit byl využit v práci navržený checklist. Bylo
zvoleno staveništČ Kajetánka na pražském BĜevnovČ, kde je divizí 6 realizován projekt
luxusního rezidenþního bydlení. Audit probíhal ve formČ rozhovorĤ se þtyĜmi
zamČstnanci dodavatelĤ, konkrétnČ se jednalo o pĜípraváĜku, technika, sádrokartonáĜe a
elektrikáĜe. Daným interním auditem nebyly zjištČny žádné neshody. Z jednotlivých
rozhovorĤ a následné zprávy z interního auditu vyplynulo, že obČ auditované
spoleþnosti se vĤþi svým zamČstnancĤm chovají korektnČ, v souladu s normou SA 8000
a relevantní legislativou ýR. ObdobnČ bylo jako dĤstojné vyhodnoceno chování
ze strany vedoucích na pracovištích zmínČné stavby. Jedna ze zkoumaných firem nemá
odbory, pĜesto je umožnČno vyjednávání s vedením, a to prostĜednictvím technikĤ
jednotlivých zakázek. ProvČĜeno bylo i firemní ubytování, které využívá jeden
z vybraných pracovníkĤ. Ubytovna ve vile v Suchdole je hrazena zamČstnavatelem a
nebyly zde shledány žádné závady. PrĤbČh auditu byl bezproblémový a podaĜilo se jím
v praxi ovČĜit vytvoĜené dotazníky, které se osvČdþily i po jejich pĜedložení auditorovi
certifikaþního orgánu.
Pro spoleþnost Metrostav byla navržena i další opatĜení, vþ. jejich konkrétních
podob, napomáhající k zajištČní spoleþenské odpovČdnosti dodavatelĤ, stejnČ jako
nastínČní principĤ pro vytváĜení vzájemnČ efektivních a dlouhodobých vztahĤ s nimi.
Práci je tak možné využít rovnČž jako rámec pro budoucí aktivity spoleþnosti a rozšíĜení
pohledu ze sociálního pilíĜe na celý koncept CSR.
82
ZávČr
Tato diplomová práce vznikla v reakci na problémy, se kterými se potýkají podniky
pĜi implementaci konceptu CSR do dodavatelského ĜetČzce. Normativní pĜedpisy
zabývající se touto problematikou stanovují Ĝadu požadavkĤ, avšak bez konkrétního
návodu, jak dosáhnout jejich naplnČní. Práce se orientuje na akciovou spoleþnost
Metrostav, která je jednou z mála firem v ýR, která se systém spoleþenské odpovČdnosti
rozhodla deklarovat certifikací podle mezinárodní normy SA 8000. Metrostav úspČšnČ
prošel certifikaþním auditem, který v Ĝíjnu 2010 provedla spoleþnost BUREAU
VERITAS, na jehož základČ mu byl v prosinci téhož roku udČlen pĜíslušný certifikát.
VČtšina požadavkĤ dané normy byla, a je, spoleþností bez výhrad naplĖována.
K úspČšné implementaci standardu SA 8000 do systému Ĝízení vysokou mČrou pĜispČlo
dlouhodobé sociální cítČní vedení i celé spoleþnosti, stejnČ jako dobĜe pracující odbory,
které po celou dobu jejich existence mají s vedením vždy uzavĜenou kvalitní kolektivní
smlouvu. Oblast, ve které bylo uloženo dosáhnout zlepšení, se týkala zejména
zabezpeþení spoleþensky odpovČdného chování uvnitĜ dodavatelského ĜetČzce dle dané
normy. A právČ tímto úkolem se pĜedložená diplomová práce, která byla zahájena právČ
v období implementace normy SA 8000, primárnČ zabývala.
K vysvČtlení Ĝešené problematiky byla teoretická þást práce vČnována základĤm
konceptu CSR a jeho prosazování v dodavatelském ĜetČzci. Koncept CSR je založen
na ĜadČ principĤ, jejichž správné uplatĖování pĜináší pozitivní dopad nejen na samotný
podnik, ale též na životní prostĜedí a spoleþnost jako celek. Z dĤvodu stále nároþnČjších
oþekávání všech zainteresovaných stran je pro podnik dĤležité nezabývat se izolovanČ
pouze ekonomickými aktivitami, ale souþasnČ sociálními a environmentálními aspekty
podnikání a zajistit rovnováhu ve všech tČchto oblastech. Trendy vývoje lidské
spoleþnosti, prostĜedí zmČn, dynamický rĤst globální ekonomiky, závažné poškozování
životního prostĜedí a celkovČ spíše neudržitelný rozvoj spoleþnosti zavdávají dĤvod
pro Ĝešení otázek spoleþenské odpovČdnosti na globální i lokální úrovni. Vznikají proto
rĤzné standardy, pĜístupy a jiné iniciativy mezinárodních þi národních organizací, které
se snaží pĜispČt k Ĝešení vznikajících spoleþenských problémĤ. Jednou z mezinárodních
norem, na které je tato práce pĜevážnČ založena, je norma SA 8000 sloužící k certifikaci
systému spoleþenské odpovČdnosti, a to pĜedevším v rovinČ sociální.
Pro zajištČní dlouhodobého úspČšného rozvoje podniku je v dnešní dobČ þím dál
vČtší nutností, aby se danou problematikou zaþal aktivnČ a systematicky zabývat, a to
nejen v rámci vlastních podnikatelských aktivit, ale rovnČž u þinností provádČných
v celém dodavatelském ĜetČzci. NeodpovČdné chování nČkterého z dodavatelských
þlánkĤ, mĤže mít velmi závažné dĤsledky pro þinnost samotného podniku.
Dílþím cílem práce bylo provést analýzu pĜístupu zkoumané spoleþnosti ke konceptu
CSR a provČĜit dosavadní systém práce s dodavateli. Analýzou byl odhalen þasto
až nadstandardní sociální pĜístup k zamČstnancĤm a sociálnČ potĜebným. PĜestože
dochází k naplĖování všech tĜí pilíĜĤ konceptu CSR, zdĤrazĖuje spoleþnost pĜi jeho
prosazování pouze sociální pilíĜ, tak jak je chápán normou SA 8000. Na základČ analýzy
byly zjištČny silné a slabé stránky detailnČji zkoumaných postupĤ výbČru, hodnocení
i kontroly dodavatelĤ, opírající se o pĜíslušné organizaþnČ Ĝídící dokumentace. Hlavní
nedostatky v práci s dodavateli byly shledány v nedostateþné þi dokonce nulové
implementaci aspektĤ normy SA 8000 do zkoumaných postupĤ.
83
Na základČ výsledkĤ provedených analýz byla doporuþena Ĝada opatĜení, které by
spoleþnosti Metrostav mČly pomoci zajistit lepší naplĖování požadavku normy týkající
se zabezpeþení spoleþenské odpovČdnosti v jejím dodavatelském ĜetČzci, jakožto
hlavního cíle této práce. ObecnČ lze konstatovat, že navržená zlepšení jsou založena
na spolupráci a rizikovČ orientovaném pĜístupu. Doporuþení jsou rozdČlena do þtyĜ
skupin, které se postupnČ zabývají zlepšením postupĤ pĜi výbČru dodavatelĤ,
stanovením pravidel chování a jejich následnou kontrolou na staveništích a hodnocením,
vþ. možných reakcí na zjištČné neshody a využití výsledkĤ, a navrženým provádČním
auditĤ u vybraných rizikových dodavatelĤ. K provČĜení reálnosti a pĜínosĤ navrženého
systému a zároveĖ naplnČní stanovených cílĤ této diplomové práce byl v dubnu
roku 2011 úspČšnČ proveden interní audit, který si kladl za cíl ovČĜit plnČní podmínek
SA 8000 u vybraných dodavatelĤ. Struþný pĜehled hlavních zjištČní provedených analýz
z pohledu normy SA 8000 a stanovených doporuþení zobrazuje tabulka þ. 10.
$QDOë]DV\VWpPXSUiFHVGRGDYDWHOLGOHQRUP\6$
$QDO\]RYDQiREODVW
6LOQiVWUiQND]MLäWěQt
3őtVWXSNHNRQFHSWX 5R]YRMYHYäHFKREODVWHFK
&65
2Ő133ÿ(Ő
'HWDLOQěSURSUDFRYDQëV\VWpP
2EODVW%2=3DSUDFRYQtSRGPtQN\
9ëEěUGRGDYDWHOHD
3RæDGDYN\6$YHVPORXYiFKQHER
]DGiYiQt]DNi]HN
6ODEiVWUiQND]MLäWěQt
'RSRUXÿHQt
=~æHQëSRKOHGQDNRQFHSW&65
=GţUD]łRYiQtYHäNHUëFKDNWLYLW
RPH]HQtREVDKHPQRUP\6$ NRQFHSWX&65
&K\Et]RKOHGQěQtSőtVOXäQëFK
SRæDGDYNţQRUP\
,QWHJUDFHSUYNţ&65GRQiNXSQtFK
SUDNWLN
2SRPtMHQtRVWDWQtFKSUYNţQRUP\ =RKOHGłRYiQt]iNODGQtFKSRæDGDYNţ
MLæSőLYëEěUX
2EHFQpSRMHWtSRæDGDYNţ
MDNRSőtORKD
.RQNUHWL]DFHSRæDGDYNţSUDYLGHO
FKRYiQt]HMPpQDSURVPOXYQtY]WDK\
VY\äätPUL]LNHP9\YWRőHQt
GRGDYDWHOVNpKRNRGH[XFKRYiQt
3URKOiäHQt]KRWRYLWHOHSURGiYDMtFtKR
N6$
2Ő133ÿ(Ő
&K\EtKRGQRFHQtSőtVOXäQëFK
SRæDGDYNţQRUP\
'HWDLOQěSURSUDFRYDQëV\VWpP
+RGQRFHQt
GRGDYDWHOH
2EODVW%2=3
2SRPtMHQtRVWDWQtFKSUYNţQRUP\
,PSOHPHQWDFHRVWDWQtFKSUYNţQRUP\
GRKRGQRFHQt6WDQRYHQt]SţVREX
Y\KRGQRFHQt
9D]EDQDRSDNRYDQëYëEěUGRGDYDWHOH
2Ő133ÿ*Ő
'HWDLOQěSURSUDFRYDQëV\VWpP
3UDYLGHOQpNRQWURO\%2=3QDVWDYEiFK
.RQWURODGRGDYDWHOH
3OQěQtSRæDGDYNţ
QRUP\6$
9D]EDQDKRGQRFHQtDRSDNRYDQëYëEěU
GRGDYDWHOH
3őtUXÿNDVSROHÿHQVNpRGSRYěGQRVWL
&K\EtNRQWURODSőtVOXäQëFK
SRæDGDYNţQRUP\
1HH[LVWHQFHNRQWURO\QDSOłRYiQt
,QWHJUDFHGRV\VWpPXLQWHUQtFKDXGLWţ
RVWDWQtFKSUYNţQRUP\XGRGDYDWHOţ 9\äNROHQtLQWHUQtFKDXGLWRUţ
QDVWDYHQLäWtFK
6WDQRYHQtNULWpULtDPHWRGNRQWURO\
&KHFNOLVW9\KRGQRFHQtNRQWURO\
.DWHJRUL]DFHGRGDYDWHOţ5HDNFHQD
]MLäWěQpQHVKRG\
1HH[LVWHQFH]iND]QLFNëFKDXGLWţ
9\WYRőHQtGRNXPHQWRYDQpKR
SőtPRYSURVWRUiFKGRGDYDWHOH
SRVWXSXSURDXGLW\XGRGDYDWHOţ
6WDQRYHQtUL]LNRYëFKNULWpULt
.DWHJRUL]DFHUL]LNRYëFKGRGDYDWHOţ
6WDQRYHQtNULWpULtDPHWRGDXGLWX
&KHFNOLVW
1HGRVWDWHÿQp]DEH]SHÿHQt
SRæDGDYNţQDőt]HQtGRGDYDWHOţ
9L]YëäHXYHGHQp
Tab. 10 Souhrnná zjištČní z provedených analýz a vybraná doporuþení
Zdroj: Autor
84
Diplomová práce pĜináší ucelený pohled na problematiku spoleþenské odpovČdnosti
s vazbou na její implementaci do dodavatelských ĜetČzcĤ. Daná tématika zatím není
v ýR dostateþnČ a jednoznaþnČ zpracována a Ĝada podnikĤ tak naráží na problémy a
nejasnosti, jak správnČ tento požadavek konceptu zabezpeþit. Za další pĜínos této práce
pro praxi je tak možné považovat její využití nejen pro zkoumanou spoleþnost,
ale též jako inspiraci pro ostatní podniky, zejména s tuzemskými dodavateli, které se
snaží zlepšit spoleþensky odpovČdné chování u svých dodavatelĤ a hledají k tomu
potĜebné, avšak tČžko dostupné konkrétní podklady.
85
Literatura a jiné prameny
Knižní publikace
CRANE, A.; McWILLIAMS, A.; MATTEN, D.; MOON, J.; SIEGEL, D. S. The Oxford
handbook of corporate social responsibility. New York: Oxford University Press, 2008.
ISBN 978-0-19-92-1159-3.
CHAMPLIN, D. P.; KNOEDLER, J. T. J.M.Clark and the Economics of Responsibility.
Journal of Economic Issues, June 2004, vol. 38, no. 2, s. 545- 552.
FOTR, J.; Švecová, L. a kol. Manažerské rozhodování: postupy, metody a nástroje. Praha:
Ekopress, 2010. ISBN 978-80-86929-59-0.
FREEMAN, E. R. Strategic management: A stakeholder approach. New York: Cambridge
university press, 2010. ISBN 978-0-521-15174-0.
Kolektiv autorĤ. Spoleþenská odpovČdnost organizací: aplikace a hodnocení- podnikatelský
sektor. Praha: NIS-PJ, 2009. ISBN 978-80-02-02205-3.
LYSONS, K.; FARRINGTON, B. Purchasing and Supply Chain Management. Seventh
edition. Harlow: Pearson Education, 2006. ISBN 0-273- 69438-3.
MENTZER, J. T. a kol. Supply chain management. California: Sage Publications, 2001.
ISBN 0-7619-2111-7.
MULLERAT, R. International Corporate Social Responsibility: The Role of Corporations in
the Economic Order of the 21st Century. Nizozemsko: Kluwer Law International, 2009.
ISBN 978-90-411-2590-3.
PETěÍKOVÁ, R.; HOFBRUCKEROVÁ, Z.; LEŠINGROVÁ, R.; HERCÍK, P. Spoleþenská
odpovČdnost organizací. Ostrava: DTO CZ, 2008. ISBN 978-80-02-02099-8.
Podklady z kurzu 3MA340: Spoleþenská odpovČdnost organizací. Vyuþující: Ing. Alena
Plášková, CSc. Praha: VŠE, zimní semestr 2010/2011.
PUTNOVÁ, A.; SEKNIýKA, P. Etické Ĝízení ve firmČ. Praha: Grada Publishing, 2007.
ISBN 978-80-247-1621-3.
STEINEROVÁ, M. Koncept CSR v praxi, prĤvodce odpovČdným podnikáním. Aspra, 2008.
SVOBODOVÁ, L. SA 8000: základ spoleþenské odpovČdnosti. Metrostav, záĜí 2010, roþ. 22,
þ. 16, s. 2.
URIP, S. CSR Strategies: Corporate Social Responsibility for a Competitive Edge in
emerging markets. Singapore: John Wiley and Sons, 2010. ISBN 978-0-47082520-4.
VEBER, J. a kol. Management kvality, environmentu a bezpeþnosti práce: legislativa,
systémy, metody, praxe. Praha: Management Press, 2006. ISBN 80-7261-146-1.
Elektronické zdroje
DAVIS, K. Can Business Afford to Ignore Social Responsibilities? [online]. California
Management Review, Spring60, vol. 2, issue 3, s. 70-76 [cit. 2010-12-15]. ISSN: 0008-1256.
Dostupné z WWW: http://web.ebscohost.com.ezproxy.vse.cz/ehost/detail?hid=107&sid=
ab392ae4-7036-4c57-b8a4-024f0506c6e4%40sessionmgr114&vid=3&bdata=JnNpdGU9Z
Whvc3QtbGl2ZQ%3d%3d#db=bth&AN=6539178.
86
Databáze CSR praxe v ýR: Metrostav [online]. 2006 [cit. 2011-2-10]. Dostupné z WWW:
http://www.blf.cz/aktivity/databaze.htm.
GREEN PAPER: Promoting a European framework for corporate social responsibility
[online]. Brussels: European Commission, 2001. Dostupné z WWW: http://eur-lex.europa.eu/
LexUriServ/site/en/com/2001/com2001_0366en01.pdf.
KAŠPAROVÁ, K. Stakeholderská teorie a její propojení s koncepcí spoleþenské
odpovČdnosti podniku. 2006 [cit. 2011-1-20]. Dostupné z WWW: http://www.csronline.cz/NewsDetail.aspx?p=3&id=582.
KAŠPAROVÁ, K. Výhody zapojení se do CSR aktivit [online]. 2006b [cit. 2010-12-20].
Dostupné z WWW: http://www.csr-online.cz/NewsDetail.aspx?p=3&id=582.
KAŠPAROVÁ, K. Vývoj CSR a její konkurenþní koncepty [online]. 2006c [cit. 2010-12-15].
Dostupné z WWW: http://www.csr-online.cz/NewsDetail.aspx?p=3&id=582.
KATSOULAKOS, P.; KATSOULKAKOS, Y. A multi-dimensional view of corporate
responsibility [online]. 2006 [cit. 2010-12-15]. Dostupné z WWW: http://www.csrquest.net/
uploadfiles/4CR%20A1.5.pdf.
Kodex etického nákupu spoleþnosti Vodafone [online]. Vodafone Czech Republic, a.s., 2009
[cit. 2011-3-19]. Dostupné z WWW: http://extra.vodafone.cz/csr-vyrocni-zprava/dodavatele.
php.
Progress Report: Supplier Responsibility [online]. Apple Inc., 2010. Dostupné z WWW:
http://images.apple.com/supplierresponsibility/pdf/Apple_SR_2010_Progress_Report.pdf.
SETHI, S. P. Dimensions of corporate social performance: An analytic Framework [online].
California Management Review (pre-1986), Spring 1975, vol. 17, no. 3, s. 58-64 [cit. 201012-15]. Dostupné z WWW: http://proquest.umi.com.ezproxy.vse.cz/pqdlink?Ver=1&Exp=0118-2016&FMT=7 &DID=1025687&RQT=309.
Sustainability report [online]. IKEA, 2009. Dostupné z WWW: http://www.ikea.com/ms/en_
US/about_ikea/our_responsibility/index.html.
SZABOVÁ, M.; PODRUH, P. SCM (Supply Chain Management) [online]. IT systems, 2001,
roþ. 3, þ. 7-8, s. 12-17. Dostupné z WWW: http://www.systemonline.cz/clanky/scm-supplychain-management-1.html.
The Electronic Industry Code of Conduct [online]. Version 3.0. Electronic Industry
Citizenship Coalition, 2009. Dostupné z WWW: http://www.eicc.info/PDF/EICC%20Code%
20of%20Conduct%20v30%20Czech%20FINAL.pdf.
The ICC Guidance on Supply Chain Responsibility [online]. Paris: International Chamber of
Commerce, 2007. Dostupné z WWW: http://www.iccwbo.org/policy/society/index.html?id=
16868.
The IKEA Group: People& The Environment [online]. IKEA, 2008. Dostupné z WWW:
http://www.mypaper.se/show/ikea/show.asp?pid=345224322265443.
TRNKOVÁ, J. Spoleþenská odpovČdnost firem. Kompletní prĤvodce tématem a závČry
prĤzkumu v ýR [online]. BLF, 2004. Dostupné z WWW: http://www.blf.cz/
csr/cz/vyzkum.pdf.
ZávČreþná zpráva z výzkumu na téma: Spoleþenská odpovČdnost firem – nový faktor firemní
konkurenceschopnosti [online]. BLF, 2008. Dostupné z WWW: http://www.csr-online.cz/
Page.aspx?pruzkum.
87
Legislativní a normativní podklady
G3.1 Guidelines [online]. GRI:Sustainability Reporting Guidelines, 2011. Dostupné z WWW:
http://www.globalreporting.org/ReportingFramework/ReportingFrameworkDownloads/.
ISO 26000 [online]. International Organization for Standardization, 2010 [cit. 2011-1-25].
Dostupné z WWW: http://www.iso.org/iso/catalogue_detail?csnumber=42546.
NaĜízení Evropského Parlamentu a Rady þ. 1221/2009 o dobrovolné úþasti organizací
v systému Spoleþenství pro environmentální Ĝízení podnikĤ a auditu [online]. Dostupné
z WWW:
http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/CENMSFZSAB22/$FILE/1221
%202009 %20EMAS.pdf.
Pracovní þeský pĜeklad normy ISO 26000 [online]. ISO/CD 26 000, BLF, leden 2009.
Dostupné z WWW: http://www.csr-online.cz/Page.aspx?normy.
Standard SA 8000:2008 [online]. Social Accountability International, 2008. Dostupné
z WWW: http://www.sa-intl.org/index.cfm?fuseaction=Page.ViewPage&PageID=937.
Standard SA 8000:2008: þeský pĜeklad normy. Bureau Veritas, 2008.
Tripartite Declaration of Principles Concerning Multinational Enterprises and Social Policy
[online]. Third edition. Geneva: International Labour Office, 2001. Dostupné z WWW:
http://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/---dgreports/---dcomm/documents/normativeinstru
ment/kd00121.pdf.
Úmluva Mezinárodní organizace práce þ. 111 o diskriminaci (zamČstnání a povolání).
Ženeva: ILO, 1958.
Úmluva Mezinárodní organizace práce þ. 138 o nejnižším vČku pro vstup do zamČstnání.
Ženeva: ILO, 1973.
Úmluva Mezinárodní organizace práce þ. 29 o nucené nebo povinné práci. Ženeva: ILO,
1930.
Úmluva Mezinárodní organizace práce þ. 87 o svobodČ sdružování a ochranČ práva odborovČ
se organizovat. San Francisco: ILO, 1948.
Úmluva Mezinárodní organizace práce þ. 95 o ochranČ mzdy. Ženeva: ILO, 1949.
Úmluva Mezinárodní organizace práce þ. 98 o provádČní zásad práva organizovat se a
kolektivnČ vyjednávat. Ženeva: ILO, 1949.
Úmluva Mezinárodní organizace práce þ. 155 o bezpeþnosti a zdraví pracovníkĤ a
o pracovním prostĜedí. Ženeva: ILO, 1981.
Úmluva o právech dítČte. New York: OSN, 1989.
Všeobecná deklarace lidských práv [online]. OSN, 1948. http://www.osn.cz/dokumentyosn/soubory/vseobecna-deklarace-lidskych-prav.pd.f
Vyhláška þ. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb v platném znČní.
Zákon þ. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Ĝádu v platném znČní.
Zákon þ. 262/2006 Sb., zákoník práce v aktuálním znČní.
Zákon þ. 40/1964 Sb., obþanský zákoník v aktuálním znČní.
Zákon þ. 634/1992 Sb., o ochranČ spotĜebitele v platném znČní.
88
Podniková dokumentace
Analýza pĜipravenosti: Dokumentaþní þást projektu zavedení systému spoleþenské
odpovČdnosti dle SA8000. Metrostav, 2010.
Audit Report- SA 8000, Certification: Metrostav a.s. Bureau Veritas, Ĝíjen 2010.
Audit Report- SA 8000, Surveillance: Metrostav a.s. Bureau Veritas, duben 2011.
Kolektivní smlouva Metrostav a.s. na rok 2011.
OrganizaþnČ Ĝídící norma þ. OěN 11-302: Kontrolní systém. 2. vyd. Metrostav, leden 2011.
OrganizaþnČ Ĝídící norma þ. OěN 25-1: Nakupování. 1. vyd. Metrostav, bĜezen 2010.
Plán dozorového auditu- SA 8000: Metrostav a.s. Bureau Veritas, duben 2011.
Plán interního auditu SAMS þ. 1. 1. vyd. Metrostav, duben 2011.
Politika spoleþenské odpovČdnosti Metrostav a.s. [online]. 2010 [cit. 2011-2-8]. Dostupné
z WWW: http://www.metrostav.cz/pdf/certifikace_a_normy/politika_sa_8000.pdf.
Pracovní postup þ. 3/Gě: ěízení programu interních auditĤ QMS, EMS, SMS. 1. vyd.
Metrostav, bĜezen 2010.
Pracovní postup þ. 8/Gě: ProvádČní interních auditĤ QMS, EMS, SMS. 1. vyd. Metrostav,
bĜezen 2010.
Pracovní postup þ. 9/Eě: VýbČrové Ĝízení. 1. vyd. Metrostav, únor 2010.
Pracovní postup þ. 10/Eě: UzavĜení smluvního vztahu, vystavení objednávky. 2. vyd.
Metrostav, srpen 2010.
Pracovní postup þ. 11/Eě: Správa databáze dodavatelĤ. 1. vyd. Metrostav, únor 2010.
Pracovní postup þ. 12/Eě: Kategorie dodavatelĤ dle zpĤsobu objednávání. 1. vyd. Metrostav,
únor 2010.
Pracovní postup þ. 13/Eě: MČĜení a kontrola procesu nakupování. 1. vyd. Metrostav,
únor 2010.
Pracovní Ĝád Metrostav a.s. 4. vyd. Duben 2009.
PĜíloha þ. 01, Pracovní postup þ. 13/Eě: MČĜící a hodnotící karta procesu nakupování.
PĜíloha þ. 01, Pracovní postup þ. 10/Eě: Vzor základní smlouvy o dílo.
PĜíloha þ. 04, Pracovní postup þ. 10/Eě: Všeobecné smluvní podmínky provádČní díla.
PĜíloha þ. 04, Pracovní postup þ. 9/Eě: Vzorový dopis- poptávka.
PĜíloha þ. 14, Pracovní postup þ. 10/Eě: Prohlášení zhotovitele/prodávajícího k SA 8000.
PĜíruþka systému spoleþenské odpovČdnosti dle SA 8000:2008. 1. vyd. Metrostav, záĜí 2010.
Roþní zpráva 2009 Metrostav a.s.
Roþní zpráva 2010 Metrostav a.s.
Zpráva z interního auditu SAMS þ. 1. 1. výtisk. Metrostav, duben 2011.
89
Seznam interních zkratek spoleþnosti Metrostav a.s.
EMS:
Eě:
GN:
Gě:
HSMS:
IS OW:
ON:
OěD:
OěN:
OS:
OZ:
OZN:
PSD:
PV:
PVě:
PZ:
QMS:
RS:
ěD:
SAMS:
TN:
ÚBOZD:
ÚIA:
ÚLP:
ÚN:
ÚND:
ÚPCK:
ÚěK:
VBK:
VBě:
VP:
Vě:
VTě:
VÚ:
VÚN:
Systém environmentálního managementu
(Environmental Management System)
Ekonomický Ĝeditel
Garant nabídky
Generální Ĝeditel
Systém managementu bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci
(Health and Safety Management System)
Informaþním systém One World
Obchodní námČstek
OrganizaþnČ Ĝídící dokument
OrganizaþnČ Ĝídící norma
Oborový specialista
OdpovČdný zamČstnanec
OdpovČdný zamČstnanec za nakupování
Právní služba divize
Porada nakupování
Plán výbČrového Ĝízení
Prezident
Systém managementu kvality
(Quality management system)
Rámcová smlouva
ěeditel divize
Systém spoleþenské odpovČdnosti
(Social Accountability Management System)
Technický námČstek
Útvar bezpeþnosti a ochrany zdraví divize
Útvar interního auditu
Útvar legislativnČ právní
Útvar nakupování
Útvar nakupování divize
Útvar pĜípravy cen a kalkulací
Útvar Ĝízení kvality
VýbČrová komise
VýbČrové Ĝízení
Vedoucí projektu
Výkonný Ĝeditel
VýrobnČ technický Ĝeditel
Vedoucí útvaru
Vedoucí útvaru nakupování
90
Seznam tabulek
Tab. 1
Kategorizace dodavatelĤ dle prĤmČrné známky
………………………... 44
Tab. 2
Požadavky na kvalifikaci interního auditora SAMS ………………………... 64
Tab. 3
Techniky auditu: DČtská práce a práce mladistvých
Tab. 4
Techniky auditu: Nucená a povinná práce ..………………………………… 70
Tab. 5
Techniky auditu: Zdraví a bezpeþnost …………………………………….. 70
Tab. 6
Techniky auditu: Svoboda sdružování a právo na kolektivní vyjednávání .... 72
Tab. 7
Techniky auditu: Diskriminace a disciplinární opatĜení …………………… 72
Tab. 8
Techniky auditu: Pracovní doba ……...…………………………………….. 73
Tab. 9
Techniky auditu: Kompenzace (odmČĖování) …..………………………….. 73
Tab. 10
Souhrnná zjištČní z provedených analýz a vybraná doporuþení …………… 84
……………………… 69
Seznam pĜíloh
PĜíloha 1
Hlavní kroky certifikace dle SA 8000
PĜíloha 2
Schéma organizaþní struktury Metrostav a.s.
PĜíloha 3
Politika spoleþenské odpovČdnosti Metrostav a.s.
PĜíloha 4
Proces hodnocení dodavatelĤ
PĜíloha 5
Prohlášení zhotovitele / prodávajícího k SA 8000
PĜíloha 6
Navrhované znČní pravidel chování pro dodavatele dle SA 8000
PĜíloha 7
Návrh checklistu pro dohled nad chování dodavatelĤ na stavbách dle SA 8000
PĜíloha 8
Návrh checklistu pro dohled nad chování dodavatelĤ (zákaznický audit)
dle SA 8000
91

Podobné dokumenty

1. pololetí 2012 ISPV - mzdová sféra ČR MZS-M8

1. pololetí 2012 ISPV - mzdová sféra ČR MZS-M8 portál www.ispv.cz. Ten zároveċ slouží jako podpora respondentĎm ISPV, ktečí zde naleznou všechny potčebné informace a podpĎrné nástroje pro zasílání dat. Ministerstvo práce a sociálních vćcí dćkuj...

Více

Stáhnout toto PDF - Trends Economics and Management

Stáhnout toto PDF - Trends Economics and Management zkoumal i vztah mezi zad-lužeností vybraných nČmeckých firem a fází životního cyklu, ve které se sledované firmy v dobČ výzkumu aktuálnČ nacházely (Reiners, 2004). Tento þlánek by mČl na zmínČnou p...

Více

Security Management - Bezpečnost a ochrana utajovaných informací

Security Management - Bezpečnost a ochrana utajovaných informací enormní režii, menší ochranČ a k nedostatku auditových požadavkĤ. S eTrust Security Information Management Ĝešeními od spoleþnosti CA podniky získávají úplnou kontrolu nad jejich bezpeþnostními inf...

Více

Výroční zpráva ÚCL za rok 2009

Výroční zpráva ÚCL za rok 2009 Aeroklubem ČR a Leteckou amatérskou asociací ČR zahájena preventivní kampaň zaměřená na segment všeobecného letectví s názvem „Přemýšlej, doletíš“. Tuto kampaň, věřím, netřeba představovat. Ohlasy ...

Více

PDF článku ke stažení… - Data a výzkum

PDF článku ke stažení… - Data a výzkum Metody z okruhu analýzy historie událostí (event history) se pod tímto souhrnným názvem vyskytují v mnoha různých oblastech bádání. V sociálních vědách se označují nejčastěji oním souhrnným názvem,...

Více

Bez názvu-7

Bez názvu-7 napĜ. z dĤvodu synergie mezi závody pomocí centralizace nákupu. PrĤzkum jednoznaþnČ nepotvrdil, že velké podniky využívají vyšší mČrou outsorcing a zároveĖ ho využívají ve více oblastech než podnik...

Více