povinnosti v oblasti enviromentu a bozp základní požadavky na

Transkript

®
POVINNOSTI V OBLASTI
ENVIROMENTU A BOZP
Učební texty ke školení
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
®
ZÁKLADNÍ POŽADAVKY
NA SYSTÉM MANAGEMENTU
KVALITY
Ing. Monika Becková
1
Cíl školení
®
• Základní požadavky systému managementu kvality organizací
v zemědělství,
potravinářství a lesnictví
• Související právní požadavky v uvedených oblastech
• Požadavky na systém kritických bodů (HACCP) v potravinářství
Obsah školení
®
•
•
•
•
•
Úvod – historie a smysl systému managementu kvality
Související normy a normativní dokumenty
Související právní požadavky
ČSN EN ISO 9000:2006 a základní principy kvality
Požadavky normy ČSN EN ISO 9001:2009:
– Termíny a definice
– Systém managementu kvality obecně
– Odpovědnost managementu
– Management
M
t zdrojů
d jů
– Realizace produktu
– Měření, analýza a zlepšování
• Požadavky na systém kritických bodů (HACCP)
• Postup zavádění ISO 9001 v praxi
2
Historie systému managementu
kvality
•
•
•
•
1987 normy řady ISO 9000
Vznikla řada národních a nadnárodních institucí zabývajících se jakostí v
Americe, v Evropě – např. Evropská organizace pro jakost (EOQ), Evropská
nadace pro management kvality (EFQM)
Zavádí se systematická výuka problematice jakosti do veřejných i
soukromých škol, hlavně vysokých a středních
Vznikl systém oceňování nejlepších výsledků organizací a jednotlivců na
poli jakosti (regionální, národní a nadnárodní soutěže, ceny pro vítěze)
1994 první revize norem ISO 9000 (ed.2)
1998 vznikla Evropská charta jakosti
•
2000 - druhá revize norem ISO 9000 (ed.3)
•
2008 - třetí revize normy ISO 9001 (ed. 4) – 15.11.2008
•
2009 – vyšla česká verze třetí revize ČSN EN ISO 9001:2009 (zatím
poslední)
•
•
Historie systému managementu
kvality
®
®
3
Smysl systému managementu
kvality
®
•
Pomoc organizacím všech typů a velikostí při uplatňování a provozování
efektivních systémů řízení (kvality)
•
Systémy managementu kvality mohou pomoci organizacím při zvyšování
spokojenosti zákazníků
•
Systémy managementu kvality mohou pomoci se zlepšovat a tím zvyšovat
pravděpodobnost, že budou zákazníci (či jiné strany) spokojeni
Systémy managementu kvality mohou pomoci při naplnění požadavků
právních předpisů
Celosvětově již okolo jednoho milionu vydaných certifikátů ve 170 zemích
Organizace však může pouze aplikovat požadavky (nebo jejich část) bez
certifikace (komerční záležitost)
•
•
•
Smysl systému managementu
kvality
®
• „Povinná“ je certifikace pouze v některých případech:
– Smluvní vztah (požadavek zákazníka – např. obchodní řetězce)
– Požadavek vyplývající z jiné normy (akreditace, autorizace)
– Požadavek zákona – např.:
• Zákon o veřejných zakázkách
• Zákon o technických požadavcích na výrobky a příslušné
moduly posuzování shody resp. příslušná nařízení vlády
(prováděcí předpisy)
4
Související normy a normativní
dokumenty
•
ISO 9000 popisuje základní principy a terminologii
•
ISO 9001 specifikuje požadavky
•
ISO 9004 poskytuje návod ke zlepšování
®
•
ISO 19011 poskytuje návod na auditování
•
A dále řada norem, které rozpracovávají dílčí požadavky nebo je upřesňují
pro jednotlivé obory (normy v potravinářské oblasti, normy pro dodavatelské
řetězce)
•
®
V oblasti systémů managementu kvality se jedná o dvě základní oblasti:
– Obecně závazné předpisy týkající se organizací v zemědělství,
potravinářství a lesnictví, např.:
• Obchodní zákoník
• Živnostenský zákon
• Zákon o archivnictví
• Zákoník práce včetně prováděcích předpisů ……
– Právní předpisy týkající se poskytovaného produktu, např.:
• Všeobecné p
požadavky
y na systém
y
analýzy
ý y nebezpečí
p
a stanovení
kritických kontrolních bodů (HACCP)
• Zákon o zemědělství
• Zákon o potravinách a tabákových výrobcích
• Vyhláška o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s
potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů ……..
5
Základní principy kvality
®
• ČSN EN ISO 9000:2006: Základní principy a slovník
• Zásady:
– Zaměření na zákazníka
– Vedení a řízení lidí
– Zapojení lidí
– Procesní přístup
– Systémový přístup k managementu
– Neustálé zlepšování
– Přístup k rozhodování zakládající se na faktech
– Vzájemně prospěšné dodavatelské vztahy
Základní principy kvality
•
V normách souboru ISO 9000 se rozlišuje mezi požadavky na systémy
managementu kvality a požadavky na produkty.
produkty
•
Certifikace systému managementu kvality není certifikace produktu (ani
procesu).
ISO 9001 je soustředěna více na zákazníky a na potřebu neustálého
zlepšování.
Zdůrazňuje spíše preventivní než nápravná opatření.
V oblasti dokumentace požaduje pouze šest závazných dokumentovaných
postupů. Ostatní potřeba dokumentace pro provádění procesů závisí hlavně
na složitosti p
procesu a způsobilosti
p
pracovníků.
p
Obsahuje model systému rozvíjení organizace v rovině zdrojů, procesů a
produktů, který je postaven na 8 základních principech (zásadách).
•
•
•
•
®
6
Systémy managementu kvality
®
Systémy managementu kvality (QMS):
Struktura a obsah normy ČSN EN ISO 9001:2009:
• 0 Úvod
Ú
• 1 Předmět
• 2 Citované normativní dokumenty
• 3 Termíny a definice
• 4 Systém managementu kvality
• 5 Odpovědnost managementu
• 6 Management zdrojů
• 7 Realizace produktu
• 8 Měření, analýza a zlepšování
• Příloha A
• Příloha B
ISO 9001–Úvod (čl. 0 normy)
•
•
•
•
®
Čl. 0.1 - Obecně:
Zavedení systému managementu kvality by mělo být strategickým
rozhodnutím
h d tí
Návrh a implementace SMK (QMS) organizace jsou ovlivňovány:
– prostředím, ve kterém organizace pracuje, jeho změnami a riziky
spojenými s tímto prostředím
– jejími měnícími se potřebami
– jejími konkrétními cíli
– poskytovanými produkty
– používanými procesy
– velikostí a strukturou organizace
Není záměrem, aby tato mezinárodní norma stanovovala jednotnou
strukturu systémů managementu kvality ani jednotnou dokumentaci.
7
•
•
•
•
•
•
•
®
Čl. 0.2 - Procesní přístup:
Norma p
podporuje
p j p
používání p
procesního p
přístupu
p p
při vytváření,
y
, implementaci
p
a zvyšování efektivnosti QMS s cílem zvýšit spokojenost zákazníka.
Aby organizace fungovala efektivně, musí stanovit a řídit mnoho vzájemně
propojených činností.
Činnost nebo soubor činností, které využívají zdroje a jsou řízeny za účelem
přeměny vstupů na výstupy, lze považovat za proces.
Využití systému procesů v rámci organizace spolu s identifikací těchto
procesů, jejich vzájemným působením a jejich managementem tak, aby
vytvářely zamýšlený výstup, lze nazývat „procesní přístup“.
Výhodou procesního přístupu je to,
to že umožňuje neustálé řízení propojení
jednotlivých procesů v jejich systému, stejně jako řízení jejich vzájemných
vazeb.
Obecný model procesního přístupu je založen na tzv. cyklu PDCA.
Procesní přístup (PDCA)
PLÁNUJ
(PLAN)
JEDNEJ
(ACT)
®
DĚLEJ
(DO)
KONTROLUJ
(CHECK)
8
Procesní přístup (PDCA)
•
•
•
•
®
Plánuj: stanov cíle a procesy nezbytné k dosažení výsledků v souladu s požadavky
Dělej: implementuj procesy
Kontroluj: monitoruj a měř procesy a produkty ve vztahu k politice, cílům a
požadavkům a podávej zprávy o výsledcích
Jednej: prováděj opatření pro neustálé zlepšování výkonnosti procesu
9
ISO 9001–Předmět (čl. 1 normy)
•
•
®
Čl. 1.1 - Obecně:
T t norma specifikuje
Tato
ifik j požadavky
ž d k na systém
té managementu
t kvality
k lit
v případech, kdy organizace:
a. potřebuje prokazovat svoji schopnost trvale poskytovat produkt,
který splňuje požadavky zákazníka a aplikovatelné požadavky
zákonů a předpisů
b. má v úmyslu zvyšovat spokojenost zákazníka pomocí efektivní
aplikace tohoto systému, včetně procesů pro jeho neustálé
zlepšování
l š á í a ujišťováním
jišť á í o shodě
h dě s požadavky
ž d k zákazníka
ák
ík a s
aplikovatelnými požadavky zákonů a předpisů.
®
•
Čl. 1.2 - Aplikace:
•
Všechny požadavky této mezinárodní normy jsou generické a jsou
aplikovatelné ve všech organizacích bez ohledu na jejich typ, velikost a na
poskytované produkty.
•
V případě, že některé požadavky této mezinárodní normy nemohou být
aplikovány s ohledem na charakter organizace a její produkt, lze zvážit
vyloučení takových požadavků.
•
Pokud jsou učiněna vyloučení, jsou prohlášení o shodě s touto mezinárodní
normou přípustná pouze v případě, že se tato vyloučení omezují na
požadavky kapitoly 7 a nemají vliv na schopnost nebo odpovědnost
organizace poskytovat produkt, který splňuje požadavky zákazníka a
aplikovatelné požadavky zákonů a předpisů.
10
ISO 9001–Citované normativní
dokumenty (čl. 2 normy)
®
• Následující citované dokumenty jsou nezbytné pro správné použití
tohoto dokumentu.
• ISO 9000:2005 Systémy managementu kvality –Základní
principy a slovník
• U datovaných norem – platí pouze citované vydání
• U nedatovaných norem – platí poslední vydání včetně jakýchkoli
změn
• Pozn
Pozn.:: pozor na správné používání odkazů (ISO 9001:2008 x ČSN
EN ISO 9001:2009)
ISO 9001–Termíny a definice
(čl. 3 normy)
®
• Pro účely této mezinárodní normy platí termíny a definice uvedené v
ISO 9000.
• Některé definice týkající se našeho tématu:
• Kvalita (jakost): stupeň splnění požadavků souborem inherentních
znaků
• Systém: soubor vzájemně souvisejících nebo vzájemně působících
prvků
• Systém managementu: systém pro stanovení politiky a cílů a k
d
dosažení
ž í těchto
tě ht cílů
ílů
• Proces: soubor vzájemně souvisejících nebo vzájemně působících
činností, které přeměňují vstupy na výstupy
11
ISO 9001–QMS (čl. 4 normy)
•
•
Čl. 4.1 - Všeobecné požadavky:
Organizace musí vytvořit, dokumentovat, implementovat a udržovat systém
managementu kvality a neustále zlepšovat jeho efektivnost; v té souvislosti
musí:
a.
Určovat procesy potřebné pro SMK a dále stanovit, jak jsou tyto
procesy v rámci celé organizace aplikovány (pozn.: procesy: řízení,
poskytování zdrojů, realizace, měření-analýza-zlepšování)
b.
Určovat posloupnost a vzájemné působení procesů
c.
Určovat kritéria a metody potřebné pro zajištění efektivního fungování
a řízení těchto procesů
d.
Zajišťovat dostupnost zdrojů a informací nezbytných pro podporu
fungování těchto procesů a pro jejich monitorování
e.
Monitorovat, tam, kde je to možné měřit a analyzovat tyto procesy
f.
Uplatňovat opatření nezbytná pro dosažení plánovaných výsledků a
neustálého zlepšování těchto procesů.
•
•
•
•
®
®
Externí procesy:
Rozhodne-lili se organizace použít pro jakýkoli proces, který má vliv na
Rozhodne
shodu produktu s požadavky, externí zdroj (outsourcing), musí zajistit, aby
takovýto proces řídila. Typ a rozsah řízení těchto procesů musí být určen v
QMS.
Externí je proces, který organizace potřebuje pro svůj QMS a u kterého bylo
rozhodnuto, že bude vykonáván externí stranou (pozn.2).
Zajištění řízení out. procesů nezbavuje organizaci odpovědnosti za shodu s
požadavky zákazníka, zákonů a předpisů. Typ a rozsah řízení out. procesu
může být ovlivněn faktory,
faktory jako jsou:
– Potenciální dopad out.procesu na schopnost organizace poskytovat
produkt shodný s požadavky
– Rozsah, v jakém je sdíleno řízení procesu
– Schopnost řídit proces v potřebném rozsahu prostřednictvím aplikace
čl. 7.4
12
®
• Čl. 4.2 - Požadavky na dokumentaci:
• Dokumentace musí zahrnovat:
a)
Politiku a cíle kvality
b)
Příručku kvality
c)
Dokumentované postupy a záznamy požadované touto normou
d)
Dokumenty, včetně záznamů, určené organizací jako potřebné k zajištění
efektivního plánování, fungování a řízení svých procesů
Rozsah dokumentace závisí na:
- Velikosti organizace a druhu jejích činností
- Složitosti procesů a jejich vzájemného působení
- Kompetenci pracovníků
•
•
•
•
•
®
Čl. 4.2 - Požadavky na dokumentaci:
Příručka kvality:
Organizace musí vytvořit a udržovat příručku kvality, která obsahuje
a) Oblast použití QMS včetně podrobností o jakýchkoli
vyloučeních a jejich zdůvodnění (viz 1.2)
b) Dokumentované postupy vytvořené pro QMS nebo odkazy na
tyto postupy
c) Popis vzájemného působení mezi procesy QMS
Organizace musí řídit dokumenty požadované QMS.
Záznamy
y jjsou zvláštním typem
yp
dokumentu a musí být
ý také řízeny!
y
13
•
•
•
®
Řízení dokumentů:
Musí být vytvořen dokumentovaný postup pro:
• schvalování dokumentů před vydáním
• přezkoumání, případnou aktualizaci a opakované schvalování
• zajištění identifikace změn a aktuální verze dokumentů
• zajištění dostupnosti platných dokumentů v místě použití
• zajištění trvalé čitelnosti a snadné identifikace
• zajištění, že jsou identifikovány (a řízeny) dokumenty externího
původu,
• zabránění neúmyslnému používání zastaralých, neplatných
dokumentů a vhodnou identifikaci těchto dokumentů, pokud jsou
uchovávány
®
• Povinně dokumentované postupy:
– Řízení
Ří
í dokumentů
d k
tů (čl.
(čl 4
4.2.3)
2 3)
– Řízení záznamů (čl. 4.2.4)
– Interní audit (čl. 8.2.2)
– Řízení neshodného produktu (čl. 8.3)
– Nápravná opatření (čl. 8.5.2)
– Preventivní opatření (čl. 8.5.3)
14
•
•
•
•
®
Řízení záznamů:
Organizace musí řídit záznamy
Organizace musí vytvořit dokumentovaný postup, který stanoví
potřebná pravidla pro:
- identifikaci, ukládání
- ochranu, uchovávání
- způsob vypořádání (nakládání se záznamy)
• Záznamy musí být trvale čitelné, rychle a snadno identifikovatelné a
vyhledatelné!
®
Povinně řízené záznamy :
(čl. 5
5.6.1)
6 1)
• Z přezkoumání systému managementu (čl
• O vzdělání, výcviku, dovednostech a zkušenostech (čl. 6.2.2)
• Důkazy, že realizační procesy a výrobek splňují požadavky (čl. 7.1)
• O výsledcích přezkoumání a o opatřeních z přezkoumání
požadavků na produkt (čl. 7.2.2)
• Z procesu návrhu a vývoje (čl. 7.3.2 – 7.3.7)
• Výsledky hodnocení dodavatele (čl. 7.4.1)
15
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
®
Povinně řízené záznamy :
O validaci p
procesů (čl.
( 7.5.2))
O jednoznačné identifikaci výrobku (čl. 7.5.3)
O ztrátě, poškození nebo jiném znehodnocení majetku zákazníka
(čl. 7.5.4)
Výsledky kalibrace a ověřování monitorovacích a měřicích zařízení
(čl. 7.6)
Interní audity(čl. 8.2.3)
Důkazy o shodě znaků produktu s přejímacími kritérii (čl. 8.2.4)
p
opatření
p
včetně udělených
ý výjimek
ýj
((čl. 8.3))
Neshodyy a nápravná
Výsledky provedených nápravných opatření (čl. 8.5.2)
Výsledky provedených preventivních opatření (čl. 8.5.3)
ISO 9001–Odpovědnost managementu
(čl. 5 normy)
•
Čl. 5.1 - Angažovanost a aktivita managementu:
•
Vrcholové vedení musí poskytovat důkazy o své angažovanosti a aktivitě při
vytváření a implementaci QMS a při neustálém zvyšování jeho efektivnosti
prostřednictvím:
®
• Komunikace v organizaci o tom, že je důležité plnit požadavky
zákazníka, stejně jako požadavky zákonů a předpisů
• Stanovování politiky kvality
• Zajišťování stanovení cílů kvality
• Provádění p
přezkoumání systému
y
managementu
g
• Zajišťování dostupnosti zdrojů
•
Čl. 5.2 - Zaměření na zákazníka:
•
Vrcholové vedení musí zajistit, aby byly stanovovány požadavky zákazníka,
a aby byly plněny s cílem prokazatelně zvyšovat jeho spokojenost
16
(čl. 5 normy)
®
• Čl. 5.3 - Politika kvality:
• Vrcholové vedení musí zajistit
zajistit, aby politika kvality:
a) Odpovídala záměrům organizace
b) Obsahovala závazek k plnění požadavků a k neustálému
zvyšování efektivnosti QMS
c) Poskytovala rámec pro stanovování a přezkoumání plnění cílů
kvality
d) Byla v organizaci sdělována a pochopena
e) Byla přezkoumávána z hlediska neustálé vhodnosti
(čl. 5 normy)
•
•
•
•
®
Čl. 5.4 – Plánování:
Cíle kvality:
Vrcholové vedení musí zajistit, aby byly pro příslušné organizační jednotky
a úrovně stanoveny cíle kvality včetně cílů potřebných pro splnění
požadavků na produkt
Cíle kvality musí být měřitelné a musí být v souladu s politikou kvality
17
(čl. 5 normy)
®
• Čl. 5.4 – Plánování:
• Plánování pro systém managementu kvality:
• Plánování a podle plánů probíhající skutečné realizace zajišťují
splnění požadavků na QMS (vazba na požadavek 4.1).
• Vrcholové vedení musí zajistit, aby:
– Plánování QMS bylo prováděno
– Byla neustále udržována integrita QMS, a to i v průběhu
plánování a implementace změn
(čl. 5 normy)
•
•
•
•
•
®
Čl. 5.5 - Odpovědnost, pravomoc, komunikace:
Odpovědnost a pravomoc:
Vrcholové vedení musí zajistit, aby byly v rámci celé organizace stanoveny
a sdělovány odpovědnosti a pravomoci.
Představitel managementu:
Vrcholové vedení musí jmenovat člena managementu organizace, který
bez ohledu na jiné odpovědnosti musí mít odpovědnost a pravomoc
zahrnující:
• Zajištění, že jsou vytvářeny, implementování a udržovány procesy
potřebné pro QMS
• Předkládání zpráv vedení o výkonnosti QMS a o jakékoli potřebě
zlepšování
• Podporování povědomí o závažnosti plnění požadavků zákazníka
v rámci celé organizace
18
(čl. 5 normy)
®
• Interní komunikace:
• Vrcholové vedení musí zajistit vytváření příslušných komunikačních
cest v rámci organizace a fungování komunikace týkající se
efektivnosti QMS.
• Musí sloužit pro sdělování informací o cílech, požadavcích na
jakost, fungování a zlepšování QMS.
(čl. 5 normy)
®
•
Čl. 5.6 - Přezkoumání QMS managementem:
•
Vrcholové vedení musí v plánovaných intervalech přezkoumávat QMS,
QMS aby
byla zajištěna jeho vhodnost, přiměřenost a efektivnost.
•
Musí být vytvářeny a udržovány záznamy o přezkoumání QMS.
•
Vstupy musí zahrnovat:
• Výsledky auditů
• Zpětná vazba od zákazníka
• Výkonnost procesů, shoda produktu
• Stav preventivních a nápravných opatření
• Následná opatření vyplývající z předchozích přezkoumávání
• Změny, které by mohly ovlivnit QMS
• Doporučení pro zlepšování
Výstupy – všechna rozhodnutí a opatření vztahující se:
• Ke zlepšování efektivnosti QMS
• Ke zlepšování produktu ve vztahu k požadavkům zákazníka
• K potřebám zdrojů
•
19
ISO 9001–Management zdrojů
(čl. 6 normy)
•
•
•
•
•
•
®
Čl. 6.1 - Obecně:
Organizace
g
musí stanovovat a p
poskytovat
y
zdroje
j p
pro
a) Implementaci a udržování QMS a neustálé zvyšování jeho efektivnosti
b) Zvyšování spokojenosti zákazníka prostřednictvím plnění jeho
požadavků
Čl. 6.2 – Lidské zdroje:
Obecně:
Pracovníci, kteří provádějí práce ovlivňující shodu s požadavky na produkt,
musí být kompetentní na základě patřičného vzdělání, dovedností,
zkušeností a výcviku.
výcviku
Pozn.: Shoda s požadavky na produkt může být přímo, nebo nepřímo
ovlivněna pracovníky provádějícími úkoly v rámci QMS.
(čl. 6 normy)
•
•
•
•
•
•
•
•
®
Čl. 6.2 – Lidské zdroje:
Kompetence,
p
, výcvik
ý
a vědomí závažnosti:
Organizace musí:
Určovat nezbytnou kompetenci pro pracovníky, kteří provádějí práce
ovlivňující shodu s požadavky na produkt.
Podle okolností poskytovat výcvik nebo provádět jiná opatření pro dosažení
nezbytných kompetencí.
Hodnotit efektivnost provedených opatření.
Zajišťovat, aby si pracovníci byli vědomi závažnosti a důležitosti svých
činností a o tom,
tom jak přispívají k dosažení cílů kvality.
kvality
Vytvářet a udržovat vhodné záznamy o vzdělání, výcviku, dovednostech a
zkušenostech.
20
(čl. 6 normy)
®
• Čl. 6.3 – Infrastruktura:
• Organizace musí určovat,
určovat poskytovat a udržovat infrastrukturu
potřebnou pro dosažení shody s požadavky na produkt.
• Podle okolností infrastruktura zahrnuje:
– Budovy, pracovní prostory a technické vybavení
– Zařízení pro procesy
– Podpůrné služby (např. přepravu, komunikační nebo informační
systémy)
(čl. 6 normy)
®
• Čl. 6.4 - Pracovní prostředí:
• Organizace musí určovat a řídit pracovní prostředí,
prostředí potřebné pro
dosahování shody s požadavky na produkty.
• Pozn.: Termín „pracovní prostředí“ se vztahuje k podmínkám, za
kterých je práce vykonávána. Tyto podmínky zahrnují fyzikální
podmínky, prostředí a další faktory (jako jsou hluk, teplota, vlhkost,
osvětlení nebo počasí).
21
ISO 9001–Realizace produktu
(čl. 7 normy)
®
•
Čl. 7.1 - Plánování realizace produktu:
•
Organizace musí plánovat a vytvářet procesy potřebné pro realizaci
produktu.
•
•
•
•
•
Podle okolností musí organizace určovat:
Cíle kvality a požadavky na produkt
Potřebu vytvářet procesy a dokumenty
Potřebné zdroje
Činnosti pro ověřování, validaci, monitorování, měření, kontrolu a zkoušení
specifické pro produkt a také kriteria pro přijetí produktu
Záznamy potřebné pro poskytování důkazů, že realizační procesy a
výsledný produkt splňují požadavky
•
(čl. 7 normy)
•
•
•
®
Čl. 7.2 - Procesy týkající se zákazníka:
Určování p
požadavků týkajících
ý j
se p
produktu:
Organizace musí určit:
• Požadavky specifikované zákazníkem
• Požadavky neuvedené zákazníkem, ale nezbytné pro použití produktu
(důležité informace pro zákazníky od dodavatele výrobku nebo služby,
předprodejní poradenství, analýza potřeb, informace o neplatné
normě…..)
• Požadavky zákonů a předpisů aplikovatelné na produkt
• Jakékoli doplňující požadavky určené organizací jako potřebné
• Pozn.:
P
Či
Činnosti
ti po dodání
d dá í produktu
d kt zahrnují
h jí například
říkl d opatření
tř í na
základě poskytnutí záruky, smluvní povinnosti, jako servisní služby a
doplňkové služby, jako je recyklace nebo konečná likvidace produktu.
22
(čl. 7 normy)
•
®
Čl. 7.2 - Procesy týkající se zákazníka:
•
Přezkoumání požadavků týkajících se produktu:
•
Organizace musí přezkoumávat požadavky týkající se produktu. Toto přezkoumání
musí být prováděno před přijetím závazku (tj. před předložením nabídky, přijetím
smlouvy či objednávky, před přijetím změn) a musí zajistit, že:
• Jsou stanoveny požadavky na produkt
• Jsou vyřešeny požadavky, které se liší od původních (např. z poptávky – tj.
přezkoumat schopnost plnit požadavky technicky, časově, cenově..)
• Organizace je schopna je splnit
Musí být vytvářeny a udržovány záznamy o výsledcích přezkoumání a opatřeních.
V případě,
ří dě že
ž zákazník
ák
ík neposkytne
k t
žád é dokumentované
žádné
d k
t
é vyjádření
jádř í požadavku,
ž d k
musí si organizace požadavky zákazníka potvrdit dříve, než je přijme.
V případě, že se změní požadavky, musí organizace zajistit, aby byly změněny i
příslušné dokumenty a aby příslušní pracovníci byli informováni.
•
•
•
(čl. 7 normy)
®
• Čl. 7.2 - Procesy týkající se zákazníka:
• Komunikace se zákazníkem:
• Organizace musí stanovit a implementovat způsoby komunikace se
zákazníky ohledně:
• Informací o produktu
• Vyřizování poptávek, objednávek, smluv včetně jejich změn
• Zpětné informace od zákazníka včetně stížností (zpětná
vazba)
23
(čl. 7 normy)
•
•
•
•
•
®
Čl. 7.3 – Návrh a vývoj:
Plánování návrhu a vývoje:
ý j
Organizace musí návrh a vývoj plánovat a řídit.
V průběhu plánování musí určit:
•
Etapy návrhu a vývoje
•
Přezkoumání, ověřování a validaci návrhu ve vhodných etapách
•
Odpovědnosti a pravomoci
•
Organizace musí řídit vzájemné vazby a vztahy (rozhraní) mezi
skupinami řešitelů, jejich odpovědnost.
•
Plán podle výsledků aktualizovat podle skutečného průběhu návrhu a
vývoje.
Pozn. Přezkoumání, ověřování a validace návrhu a vývoje mají různé
účely. Tyto činnosti mohou být prováděny a zaznamenávány odděleně
nebo v jakékoli kombinaci, a to podle toho, co je vhodné pro konkrétní
produkt a organizaci.
(čl. 7 normy)
®
• Čl. 7.3 – Návrh a vývoj:
• Vstupy pro návrh a vývoj:
• Musí být stanoveny vstupy týkající se požadavků na produkt a o
těchto vstupech musí být vytvářeny a udržovány záznamy.
• Tyto vstupy musí zahrnovat:
• požadavky na funkčnost a výkonnost
• aplikovatelné požadavky zákonů a předpisů
• podle okolností informace odvozené z předchozích podobných
návrhů
• další požadavky, které jsou zásadní pro návrh a vývoj
• Vstupy k návrhu musí být přezkoumány, záznamy uchovávány
24
(čl. 7 normy)
•
•
•
®
Výstupy
ý py z návrhu a vývoje:
ý j
Výstupy musí být poskytovány ve formě, která je vhodná pro ověřování vůči
vstupům
Výstupy musí být před uvolněním schváleny.
Výstupy musí:
• Splňovat vstupní požadavky (např. specifikovat produkt, metodiky, atd.)
• Poskytovat vhodné informace pro nákup, výrobu a poskytování služeb
• Stanovit přejímací kritéria pro produkt nebo se na ně odkazovat
• Specifikovat charakteristiky produktu, které jsou zásadní
Pozn. - informace pro výrobu a pro poskytování služeb mohou obsahovat
podrobnosti ohledně uchovávání produktu.
•
•
•
(čl. 7 normy)
•
•
Přezkoumání návrhu a vývoje:
•
Organizace musí plánovat a provádět přezkoumání ve vhodných etapách
(projektu), pro:
•
-
Vyhodnocení výsledků (těch etap) z hlediska plnit požadavky zadání
-
Identifikaci všech problémů a navržení opatření
®
Zúčastnit se musí představitelé funkcí, kterých se týkají jednotlivé etapy.
•
Záznamy o přezkoumání vytvářet a udržovat.
•
Ověřování návrhu a vývoje:
•
O
Organizace
i
musíí plánovat
lá
t a provádět
ádět ověřování
ěř á í (projektu)
( j kt ) tak,
t k aby
b se zjistilo,
ji til že
ž
výstupy z návrhu a vývoje splňují vstupní požadavky.
•
Záznamy musí organizace vytvářet a udržovat.
25
(čl. 7 normy)
®
•
•
Validace návrhu a vývoje:
ý j
•
Organizace musí plánovat a provádět validaci proto, aby zajistila, že výsledný produkt
je schopen plnit požadavky specifikovaného nebo zamýšleného použití.
•
O validaci musí organizace vytvářet a udržovat záznamy.
•
Řízení změn návrhu a vývoje:
•
Změny musí být identifikovány a musí být o nich vytvářeny a udržovány záznamy
•
Změny se musí:
– Přezkoumávat, ověřovat, případně i validovat, před zavedením schválit.
– Vyhodnotit vliv na základní součásti a produkt, který byl již dodán.
•
O výsledcích přezkoumání změn a všech nezbytných opatřeních musí organizace
vytvářet a udržovat záznamy.
(čl. 7 normy)
•
®
Čl. 7.4 – Nákup:
•
Proces nákupu:
•
Organizace musí zajistit, aby nakupovaný
specifikovaným požadavkům na nákup.
•
Typ a rozsah nástrojů řízení aplikovaných na dodavatele a na
nakupovaný produkt musí být závislé na vlivu nakupovaného produktu
na následnou realizaci nebo na konečný produkt.
•
Dodavatele produktu je třeba hodnotit a vybírat podle stanovených
kritérií pro výběr, hodnocení a opakované hodnocení.
•
Musí být vytvářeny a udržovány záznamy.
produkt
vyhověl
26
(čl. 7 normy)
•
Čl. 7.4 – Nákup:
•
Informace p
pro nákup:
p
•
Informace pro nákup musí popisovat produkt, který má být nakoupen, a podle
okolností má zahrnovat:
®
- Požadavky na schvalování produktu, postupů, procesů a zařízení
- Požadavky na kvalifikaci pracovníků
•
•
•
- požadavky na QMS
Ověřování nakupovaného produktu:
Organizace musí stanovovat a uplatňovat inspekční nebo jiné činnosti nezbytné
pro zajištění toho,
toho že nakupovaný produkt splňuje specifikované požadavky
nákupu.
V případě, že organizace nebo její zákazník zamýšlí provést ověřování v
prostorách u dodavatele, musí organizace v informacích pro nákup uvést
zamýšlený průběh ověřování a způsob uvolnění produktu
(čl. 7 normy)
•
•
•
•
®
Čl. 7.5 - Výroba a poskytování služeb:
Řízení výroby a poskytování služeb:
Organizace musí plánovat a realizovat výrobu a služby v řízených
podmínkách.
Řízené podmínky podle okolností zahrnují:
•
Dostupnost informací, které popisují charakteristiky produktu
(výkres, výrobkový list, vzorek…)
•
Dostupnost potřebných pracovních instrukcí
•
Používání vhodného zařízení
•
Dostupnost a používání monitorovacího a měřicího zařízení
•
I l
Implementaci
t i monitorování
it
á í a měření
ěř í
•
Implementaci činností při uvolňování produktu, při jeho
dodávání a po jeho dodání
27
(čl. 7 normy)
•
®
•
Validace procesů výroby:
•
Organizace musí validovat všechny procesy výroby a poskytování služeb v
případě, že nelze následným monitorováním nebo měřením ověřovat výsledný
výstup a nedostatky se tak projeví až poté, co se produkt používá nebo byla
poskytnuta služba.
•
Pro tyto procesy musí organizace stanovit mechanismy, které mohou podle
okolností zahrnovat:
– Stanovení kritérií pro přezkoumání a schvalování procesů
– Schválení zařízení a kvalifikace zaměstnanců
– Použití specifických metod a postupů
– Požadavky na záznamy
– Opakované validace
(čl. 7 normy)
•
®
•
Identifikace a sledovatelnost:
•
Organizace musí podle okolností během realizace produktu vhodnými
prostředky produkt identifikovat.
•
Organizace musí v průběhu realizace produktu identifikovat stav produktu s
ohledem na požadavky na monitorování a měření.
•
V případě, že je požadována sledovatelnost, musí organizace řídit a
zaznamenat jednoznačnou identifikaci produktu, vytvářet a udržovat
záznamy .
28
(čl. 7 normy)
•
•
•
®
Majetek
j
zákazníka:
Organizace musí pečovat o majetek zákazníka, pokud je pod kontrolou
organizace nebo pokud jej organizace používá. Musí být identifikován,
ověřován, chráněn, zabezpečen.
Jestliže se jakýkoli majetek zákazníka ztratí, poškodí nebo se jiným
způsobem zjistí, že je nevhodný k použití, musí tento fakt organizace
oznámit zákazníkovi a musí o tom vytvořit a udržovat záznamy.
Pozn.: Majetek zákazníka může zahrnovat duševní vlastnictví a osobní
data.
Uchovávání produktu:
•
•
•
•
Organizace musí uchovávat produkt v průběhu interních operací a dodání
na zamýšlené místo tak, aby byla udržována jeho shoda s požadavky.
•
Podle okolností to zahrnuje identifikaci, manipulaci, balení, skladování a
ochranu.
•
Tímto způsobem musí být uchovávány také základní součásti produktu.
(čl. 7 normy)
•
•
•
•
®
Čl. 7.6 - Řízení monitorovacího a měřicího zařízení:
Organizace
g
musí určovat monitorování a měření,, které bude p
prováděno,,
a monitorovací a měřicí zařízení potřebná pro poskytnuti důkazu o
shodě produktu se stanovenými požadavky (viz 7.2.1).
Organizace musí stanovovat procesy, které zajistí, že monitorování a
měření může být prováděno a že je prováděno správným způsobem.
Měřicí zařízení je třeba udržovat:
• Ve specifikovaných intervalech nebo před použitím kalibrovat nebo
ověřit nebo obojí podle etalonů navázaných na národní nebo
mezinárodní etalony. V případě, že takové etalony neexistují, musí
se základ použitý pro kalibraci nebo ověřování zaznamenat.
• Justovat (nastavit) nebo opakovaně justovat
• Identifikovat tak, aby bylo možné určit stav kalibrace
• Zabezpečit proti seřízením, které by narušilo platnost kalibrace
• Chránit před poškozením, znehodnocením v průběhu manipulace,
údržby a skladování
29
(čl. 7 normy)
®
• Čl. 7.6 - Řízení monitorovacího a měřicího zařízení:
• V případě,
případě že se zjistí,
zjistí že zařízení neodpovídá požadavkům,
požadavkům
posoudí organizace předchozí výsledky měření a zaznamená
jejich platnost
• U takového zařízení a dotčené produkce se musí přijmout
opatření.
• O výsledcích kalibrace a ověřování se musí vytvářet a udržovat
záznamy.
• Pozn.: Potvrzení schopnosti
p
počítačového softwaru p
p
plnit
zamýšlené použití by mělo běžně zahrnovat jeho ověření a
management konfigurace tak, aby byla zajištěna jeho vhodnost
pro použití.
ISO 9001–Měření, analýza a zlepšování
(čl. 8 normy)
®
• Čl. 8.1 – Obecně:
monitorování
• Organizace musí plánovat a implementovat procesy monitorování,
měření, analýz a zlepšování pro:
- Prokazování shody s požadavky na produkt
- Zajišťování shody QMS
- Neustálé zvyšování efektivnosti QMS
• Procesy musí určovat postupy a metody včetně statistických metod,
a rozsah jejich použití.
30
(čl. 8 normy)
®
• Čl. 8.2 – Monitorování a měření:
• Spokojenost zákazníka:
• Organizace musí, jako jeden ze způsobů výkonnosti QMS,
monitorovat informace týkající se vnímání zákazníka ohledně toho,
zda organizace splnila jeho požadavky. Způsob získávání a
používání těchto informací musí být stanoven.
• Pozn.: Monitorování vnímání zákazníka může zahrnovat získání
vstupů ze zdrojů, jako jsou průzkumy spokojenosti zákazníka,
zákaznická data o kvalitě dodaných produktů, průzkumy názorů
uživatelů, analýza ztracených podnikatelských příležitostí, pochvaly,
záruční
á č í reklamace
kl
a zprávy
á od
d obchodních
b h d í h zástupců.
á t
ů
(čl. 8 normy)
•
•
•
•
•
•
•
®
Čl. 8.2 – Monitorování a měření:
Interní audit:
Interní audity je třeba provádět v pravidelných intervalech a cílem zjistit, zda
QMS:
- odpovídá plánovaných činnostem, odpovídá požadavkům této normy,
dalším stanoveným požadavkům
- je efektivně implementován a udržován
Musí být stanoven dokumentovaný postup, ve kterém jsou stanoveny
odpovědnosti a požadavky na plánování a provádění auditů, vytváření záznamů
ap
podávání zpráv
p
o výsledcích.
ý
Organizace musí: Plánovat program auditů podle stavu a důležitosti procesů a
výsledků předchozích auditů. Stanovit kritéria, předmět auditu, četnost a
metody, zajistit objektivitu a nestrannost .
Vedení auditovaných oblastí musí provést opatření, která zjistí odstranění
neshod a jejich příčin. Následně ověřovat provedená opatření a podávat zprávy
o výsledku.
Pozn.: Návod viz ISO 19011
31
•
•
•
•
•
•
(čl. 8 normy)
®
(čl. 8 normy)
®
Monitorování a měření p
procesů:
Organizace musí:
Aplikovat vhodné metody monitorování a podle okolností také měření
procesů QMS k prokázání schopnosti procesů dosáhnout plánované
výsledky.
Není-li plánovaných výsledků dosaženo, musí být učiněna náprava a
provedeno nápravné opatření.
Pozn.: Při stanovování vhodných metod lze doporučit, aby organizace
vzala v úvahu druh a rozsah monitorování nebo měření vhodnýý p
pro
každý z jejích procesů ve vztahu k dopadu těchto procesů na shodu s
požadavky na produkt a na efektivnost systému managementu kvality.
32
(čl. 8 normy)
•
•
•
•
•
•
•
®
Monitorování a měření p
produktu:
Organizace musí monitorovat a měřit charakteristiky produktu pro
ověření, že byly splněny požadavky.
Toto musí být prováděno v příslušných etapách procesu realizace.
Udržovat důkazy o shodě s přejímacími kritérii, v záznamech uvádět
osobu schvalující uvolnění produktu pro jeho dodání zákazníkovi.
Produkt nebo dodání služby zákazníkovi nesmí být uvolněno, dokud
nejsou ukončeny plánované činnosti, pokud to příslušný orgán nebo
zákazník neschválí jinak.
V případě potřeby se nesmí kontrola omezovat na výrobek samotný!
(čl. 8 normy)
•
•
•
•
®
Čl. 8.3 - Řízení neshodného produktu:
Organizace
g
musí p
produkt,, kterýý není ve shodě s p
požadavky,
y, identifikovat
a řídit, aby se zabránilo jeho použití nebo dodání. Řízení a příslušné
odpovědnosti a pravomoci dokumentovat postupem. Způsob vyřízení:
– Přijetí opatření k odstranění zjištěné neshody
– Schválení jeho používání, uvolnění nebo přijetí s výjimkou udělenou
přísl. orgánem a je-li to proveditelné, zákazníkem
– Přijetím opatření k zamezení původně zamýšleného použití nebo
aplikaci
– Přijetím
j
opatření,
p
, které jje vhodné vzhledem k důsledkům,, nebo
potenciálním důsledkům v případě, že je neshoda produktu zjištěna
následně potom, co započalo jeho dodávání nebo používání
Je-li neshodný produkt opraven, musí být podroben opakovanému
ověřování tak, aby se prokázala shoda s požadavky.
Musí být vytvářeny a udržovány záznamy o neshodách a provedených
opatřeních včetně výjimek.
33
(čl. 8 normy)
®
• Čl. 8.4 – Analýza dat:
• Pro prokázání vhodnosti a efektivnosti QMS, vyhodnocení možnost
zlepšování, musí organizace určovat, shromažďovat a analyzovat
vhodná data získaná z monitorování a měření a dalších zdrojů pro
informace o:
- Spokojenosti zákazníka
- Shodě produktu s požadavky
- Charakteristikách (znacích) a trendech procesů a produktu,
včetně příležitostí pro preventivní opatření
- Dodavatelích
(čl. 8 normy)
• Čl. 8.5 – Zlepšování:
• Neustálé zlepšování:
• Efektivnost QMS musí organizace
prostřednictvím:
– Využívání politiky a cílů kvality
– Výsledků auditů
– Analýz dat
– Nápravných a preventivních opatření
– Opatření z přezkoumání QMS.
neustále
®
zlepšovat
34
(čl. 8 normy)
•
•
•
•
•
®
Čl. 8.5 – Zlepšování:
Nápravná opatření:
Aby se zabránilo opětnému výskytu neshod, musí organizace provést
opatření k odstranění jejich příčin.
Nápravná opatření musí být přiměřená důsledkům zjištěných neshod.
Musí být vytvořen dokumentovaný postup, kterým se stanoví požadavky na:
– Přezkoumávání neshod (včetně stížností zákazníka)
– Určování příčin neshod
– Vyhodnocování potřeby opatření, kterým se zajistí, že se neshody
znovu nevyskytnou
– Určování
U č á í a implementaci
i l
t i potřebných
tř b ý h opatření
tř í
– Záznamy výsledků provedených opatření
– Přezkoumávání efektivnosti provedených nápravných opatření
(čl. 8 normy)
®
• Čl. 8.5 – Zlepšování:
• Preventivní opatření:
• Pro odstranění možných neshod provést přiměřená preventivní
opatření, aby se zabránilo jejich vzniku.
• Požadavky na obsah dokumentovaného postupu:
- Určování potenciálních neshod
- Vyhodnocování opatření k zabránění výskytu
- Určování a implementaci potřebných opatření
- Záznamy výsledků provedených opatření
- Přezkoumání efektivnosti provedených opatření
35
HACCP - HAZARD ANALYSIS AND
CRITICAL CONTROL POINTS
®
•
Všeobecné požadavky na systém analýzy nebezpečí a stanovení kritických
kontrolních bodů ((Věstník MZe č.2/2010))
•
Jedním z předpokladů správné funkce systému je dodržení postupu
zavádění.
•
Při auditu systému kritických bodů (HACCP) pro účely certifikace se
posuzuje dodržení postupu zavádění systému, věcný obsah dokumentace a
úplnost záznamů v popisné části evidence systému. Dále se prověřuje
zejména, zda bylo správně identifikováno nebezpečí, zda byly správně
identifikovány kritické body, zda metody sledování (monitoringu) vyhovují
účelu použití a pracovníci jsou kvalifikováni a schopni je používat, zda
kritické meze byly správně stanoveny a zda organizace je schopna zjištěné
závady spolehlivě odstranit.
•
Požadavky na systém kritických bodů (HACCP) – prvky systému vycházejí
z principů systému managementu kvality a zásad správné výrobní praxe.
Bezpečnost potravin
®
• Existuje také řada norem ISO 22000 cíleně zaměřená na
bezpečnost potravin:
– ISO 22000:2005 Systémy managementu bezpečnosti potravin specifikuje požadavky na systém řízení bezpečnosti potravin
– ČSN P ISO/TS 22004:2006 Systémy managementu
bezpečnosti potravin - Návod k použití ISO 22000:2005
– ISO/TS 22003:2007 definuje pravidla pro provádění
certifikačních auditů v systémech řízení bezpečnosti potravin
– ISO 22005:2007
22005 2007 obsahuje
b h j principy
i i a požadavky
ž d k pro uplatňování
l tň á í
sledovatelnosti v zemědělství a potravinářství
36
Postup zavádění QMS v praxi
•
®
Několik zásadních kroků:
•
Určování potřeb a očekávání zákazníků a jiných zainteresovaných stran
•
Stanovení politiky kvality a cílů kvality organizace
•
Určování procesů a odpovědností
•
Určování a poskytování zdrojů
•
Zavádění metod měření efektivnosti a účinnosti každého procesu
•
Aplikování těchto měření při určování efektivnosti a účinnosti každého
procesu
•
Určování prostředků pro zabránění vzniku neshod a pro odstraňování jejich
příčin
•
Zavádění a aplikování
managementu kvality.
•
Pozn.: návod – ISO 10019
procesu
neustálého
zlepšování
systému
®
NA SYSTÉM ENVIRONMENTÁLNÍHO
MANAGEMENTU
Ing. Monika Becková
37
Cíl školení
®
Text
• Základní požadavky systému environmentálního managementu
organizací v zemědělství, potravinářství a lesnictví
• Související právní požadavky v uvedených oblastech
Obsah školení
•
Úvod – smysl systému environmentálního managementu
•
•
•
ISO 14000 a základní principy environmentálního managementu
•
Požadavky normy ČSN EN ISO 14001:2005:
–
–
–
–
–
–
–
•
®
Termíny a definice
Systém environmentálního managementu obecně
Environmentální politika
Plánování
Zavedení a provoz
Kontrola
Přezkoumání
Postup zavádění ISO 14001 v praxi
38
Smysl systému environmentálního
managementu
•
•
•
•
®
Ochrana životního prostředí (OŽP) zahrnuje činnosti, jimiž se předchází
znečišťování nebo p
poškozování životního p
prostředí,, nebo se toto
znečišťování nebo poškozování omezuje a odstraňuje.
Každý je povinen, především opatřeními přímo u zdroje, předcházet
znečišťování nebo poškozování životního prostředí a minimalizovat
nepříznivé důsledky své činnosti na životní prostředí (zákon o ochraně ŽP).
Každý, kdo využívá území nebo přírodní zdroje, projektuje, provádí nebo
odstraňuje stavby, je povinen takové činnosti provádět jen po zhodnocení
jejich vlivů na životní prostředí a zatížení území.
Každý, kdo hodlá zavést do výroby, oběhu či spotřeby technologie, výrobky
a látky,
látky či kdo je hodlá dovážet,
dovážet je povinen zabezpečit,
zabezpečit aby splňovaly
podmínky ochrany životního prostředí a aby posouzeny z hlediska jejich
možných vlivů na životní prostředí.
managementu
®
 Povinnost se týká jak právnických, tak fyzických osob
• Smyslem OŽP je trvale udržitelný rozvoj společnosti:
• = Takový rozvoj, který současným i budoucím generacím
zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby
a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené
funkce ekosystémů.
• Jaké nástroje pro běžného podnikatele připadají v úvahu?
 Reaktivní p
přístup
pkp
právním p
požadavkům a jjejich
j
p
plnění
 Proaktivní přístup k právním požadavkům a jejich plnění
 Systémové nástroje OŽP
39
managementu
®
• Systémové nástroje OŽP:
• Systém řízení (obecný)
• Systém řízení OŽP splňující požadavky ES (EMAS III)  vlastní
environmentální prohlášení, možný audit pro ověření
• Systém řízení OŽP splňující požadavky ISO 14001:2004 (EMS) 
periodické ověřování třetí nezávislou stranou, certifikát jako důkaz
shody
• Systém řízení OŽP ve vztahu k odpadům (SUCO)  periodické
ověřování třetí nezávislou stranou,
stranou osvědčení jako důkaz shody
managementu
®
y využití
y
• Smysl
EMS dle ISO 14001:
• Systémový nástroj řízení (organizace, náklady)
• Umožňuje splnění základních požadavků zákona (prevence
znečišťování nebo poškozování životního prostředí a minimalizace
nepříznivých důsledků své činnosti na životní prostředí)
• Umožňuje se vyvarovat sankcí
• Umožňuje certifikaci
40
Související normy a normativní
dokumenty
•
•
•
•
•
•
•
•
®
ČSN ISO 14050 slovník
ČSN EN ISO 14001 požadavky s návodem pro použití
ČSN ISO 14004 všeobecná směrnice k zásadám, systémům a podpůrným
metodám
ČSN ISO 14005 směrnice pro fázovou implementaci
ČSN EN ISO 14031 hodnocení environmentálního profilu
ČSN ISO 14063 environmentální komunikace
ČSN EN ISO 19011 směrnice pro auditování systému managementu
A dále řada norem,
norem které rozpracovávají dílčí požadavky nebo je upřesňují
pro jednotlivé oblasti (skleníkové plyny, ekodesign, hospodaření s
energiemi…)
®
• V oblasti systémů environmentálního managementu kvality se jedná
o tzv. složkové předpisy:
• Životní prostředí – všeobecně (zákon o ochraně ŽP)
• Vodní hospodářství (zákon o vodách, o vodovodech a kanalizacích)
• Odpadové hospodářství (zákon o odpadech)
• Ochrana ovzduší (zákon o ovzduší)
• Ochrana přírody (zákon o ochraně přírody a krajiny)
• Ochrana půdního fondu a lesní hospodářství (lesní zákon)
• Geologie a hornictví (hornický zákon)
41
•
•
•
•
•
•
•
•
•
®
Územní plánování a stavební řád (stavební zákon)
P
Posuzování
á í vlivů
li ů na životní
ži t í prostředí
tř dí (EIA)
Nakládání s chemickými látkami (chemický zákon)
Prevence závažných havárií (zákon o prevenci závažných havárií)
Geneticky modifikované organismy
Integrovaná prevence znečišťování (zákon o IRZ)
Energetika (energetický zákon)
Hl k
Hluk
Ochrana klimatu
Základní principy environmentálního
managementu
•
•
Princip ochrany životního prostředí:
Ochrana životního prostředí je jednou ze základních zásad podniku. Kvalita
provedené
d é práce
á a ochrana
h
ži
životního
t íh prostředí
tř dí jsou
j
stejně
t j ě důl
důležité.
žité
•
•
Princip řízené ochrany životního prostředí:
V podniku je zavedený systém managementu životního prostředí, který
jasně definuje cíle v ochraně životního prostředí, jednotlivé úkoly a
kompetence.
•
•
Princip snižování vlivu na životní prostředí:
Snižování negativního vlivu na životního prostředí se týká všech činností a
postupů v podniku, a to v rámci projektu i inženýrské činnosti.
•
•
Princip průběžného zlepšování vztahu podniku k životnímu prostředí:
Je dbáno na neustálé zlepšování vztahu podniku k životnímu prostředí.
Toto je zajištěno stanovením a plněním environmentálních cílů.
®
42
managementu
®
• Princip odpovědnosti pracovníků:
• Každý pracovník podniku je zodpovědný za ochranu životního
prostředí. Mezi úkoly vedení patří vytváření a neustálé upevňování
vědomí spoluodpovědnosti pracovníků za stav životního prostředí.
• Princip legality:
• Podnik dbá na dodržování zákonů a předpisů na ochranu životního
prostředí.
• Princip vhodné technické ochrany životního prostředí:
• Podnik projektuje a sám používá
používá, za současného dodržování
hledisek hospodárnosti, nejmodernější dostupnou techniku na
ochranu životního prostředí
managementu
®
• Princip výběru dodavatele s ohledem na ochranu životního
prostředí:
• Jsou upřednostnění ti dodavatelé, jejichž činnost nebo výrobky
nemají negativní vliv na životní prostředí. Vybraní dodavatelé jsou
zapojeni do systému managementu životního prostředí podniku.
• Princip spolupráce s úřady a veřejností:
• Podnik otevřeně spolupracuje s úřady, které se zabývají ochranou
životního prostředí a také s veřejností.
• Princip kontroly a monitoringu životního prostředí:
• Podnik pravidelně kontroluje dodržování výše uvedených zásad a
funkčnost systému managementu životního prostředí. Rovněž je
kontrolován a sledován přímý vliv podniku na životní prostředí.
Monitoring přímých vlivů na životní prostředí (emise, odpadní vody,
atd.) se uvažuje rovněž při projekční činnosti podniku.
43
Systémy environmentálního
managementu
®
Systémy environmentálního managementu (EMS):
• Struktura a obsah normy ČSN EN ISO 14001:2005:
• 0 Úvod
• 1 Předmět normy
• 2 Normativní odkazy
• 3 Termíny a definice
• 4 Požadavky
• Příloha A (návod k použití)
• Příloha B (porovnání ISO 14001:2004 a ISO 9001:2008)
®
NEUSTÁLÉ
Á É ZLEPŠOVÁNÍ
Š Á Í
ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA
PŘEZKOUMÁNÍ VEDENÍM
PLÁNOVÁNÍ
KONTROLA
ZAVEDENÍ A PROVOZ
44
®
• Tuto mezinárodní normu lze zavést ve všech organizacích, které si
přejí:
ř jí
– vytvořit, zavést, udržovat a zlepšovat EMS
– ujistit se o shodě s environmentální politikou, kterou vyhlásily
– prokázat shodu s mezinárodní normou ISO 14001
• Pozn.: Všechny požadavky uvedené v normě ISO 14001 jsou
určeny k tomu, aby byly včleněny do jakéhokoli systému
environmentálního managementu.
g
ISO 14001–Normativní odkazy
(čl. 2 normy)
®
• Nejsou uvedeny žádné normativní odkazy
• Pozn.: Viz předchozí přehled souvisejících norem
45
ISO 14001–Termíny a definice
(čl. 3 normy)
®
•
Pro účely této mezinárodní normy platí termíny a definice uvedené v ISO
14050
14050.
•
Některé definice týkající se našeho tématu:
•
Životní prostředí, environment: prostředí, ve kterém organizace
provozuje svou činnost a zahrnující ovzduší, vodu, půdu, přírodní zdroje,
rostliny a živočichy, lidi a jejich vzájemné vztahy
•
Environmentální aspekt: prvek činností nebo výrobků nebo služeb
organizace, který může ovlivňovat životní prostředí
•
Environmentální dopad: jakákoli změna v životním prostředí
prostředí, ať
nepříznivá, či příznivá, která zcela nebo částečně vyplývá z
environmentálních aspektů organizace
•
Environmentální profil, environmentální výkonnost: měřitelné výsledky
řízení svých environmentálních aspektů samotnou organizací
ISO 14001–EMS (čl. 4 normy)
®
• Čl. 4.1 - Všeobecné požadavky
• Organizace musí:
– Vytvořit
– Dokumentovat
– Zavést
– Udržovat
– Neustále zlepšovat
• Systém
y
environmentálního managementu
g
v souladu s p
požadavky
y
normy a určit, jak bude plnit tyto požadavky.
46


Čl. 4.2 - Environmentální politika
Vrcholové vedení musí stanovit environmentální politiku organizace a
zajistit,
ji tit aby
b v rámci
á i stanoveného
t
éh rozsahu
h svého
éh EMS
EMS:

Odpovídala povaze, rozsahu a environmentálním dopadům činností,
výrobků a služeb organizace

Obsahovala závazek k neustálému zlepšování a prevenci
znečišťování

Obsahovala závazek být v souladu s příslušnými požadavky PP a
jinými požadavky, ke kterým se organizace zavázala, a které se
vztahují k jejím EA

Poskytovala rámec pro stanovování a přezkoumání
environmentálních cílů a cílových hodnot

Byla dokumentována, realizována a udržována

Byla sdělována všem osobám, které pracují pro organizaci nebo z
pověření organizace

Byla dostupná veřejnosti
•
•
•
•
•
®
®
Čl. 4.3 – Plánování
Environmentální aspekty
Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat postup(y):
•
K identifikaci environmentálních aspektů (EA) svých činností, výrobků
a služeb v rámci definovaného rozsahu EMS, které může řídit a těch
EA, na které může mít určitý vliv, s ohledem na plánované nebo nové
projekty nebo nové či upravené činnosti, výrobky a služby,
a
•
K určení těch aspektů, které mají nebo mohou mít významné dopady
na ŽP
Organizace
g
musí tyto
y informace dokumentovat a p
průběžně jje aktualizovat.
Organizace musí zajistit, aby významné EA byly vzaty v úvahu
při stanovování, zavádění a udržování jejího EMS.
47
•
•
®
ASPEKT:
 PRVEK ČINNOSTÍ
 PRVEK VÝROBKŮ
 PRVEK SLUŽEB
ORGANIZACE, KTERÝ MŮŽE
OVLIVŇOVAT SLOŽKY ŽP
ASPEKTY:
 které může organizace řídit = PŘÍMÉ
 na které může mít organizace určitý vliv = NEPŘÍMÉ
•
•
•
ASPEKT JE PRVEK ČINNOSTÍ/VÝROBKŮ, KTERÝ OVLIVŇUJE
SLOŽKY ŽP.
•
Jsou to:
®
• Emise do ovzduší
• Únik látek do vody
• Únik látek do půdy
• Využívání surovin a přírodních zdrojů
• Využívání energie
• Využívání emitované energie (teplo, záření, vibrace)
• Možné poškozování flory a fauny
• Fyzikální znaky pracovního prostředí (hluk, prašnost..)
48
Environmentální aspekt
Environmentální dopad
Spotřeba energie
Čerpání přírodních zdrojů
Spotřeba materiálu nebo suroviny
Čerpání přírodních zdrojů
Emise do ovzduší
Znečištění ovzduší
Emise do pracovního prostředí
Zhoršení pracovního prostředí
Odpadní vody
Znečištění vod
Produkce odpadů
Odpady /odstranění odpadů
E i hluku
Emise
hl k mimo
i
h l
halu
Z ýš í hlučnosti
Zvýšení
hl č
ti
Emise hluku v hale
Zhoršení pracovního prostředí
®
®
49
•
•
•
•
®
Čl. 4.3 - Plánování
Právní a jiné požadavky
Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat postup(y):
• K identifikaci a zajištění přístupu k příslušným požadavkům
právních předpisů (PP) a jiných požadavkům, které se na ni
vztahují v souvislosti s jejími EA
• K určení uplatnitelnosti těchto požadavků na její EA
Organizace musí zajistit, aby tyto příslušné požadavky PP a jiné
požadavky, které se na ni vztahují, byly vzaty v úvahu při
vytváření zavádění a udržování jejího EMS.
vytváření,
EMS
®
• Čl. 4.3 – Plánování
Cíle cílové hodnoty a programy
• Cíle,
• Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat dokumentované
environmentální cíle a cílové hodnoty pro příslušné funkce a
úrovně v rámci organizace.
• Cíle a cílové hodnoty musí být měřitelné pokud je to prakticky
možné a musí být v souladu s environmentální politikou včetně
závazku:
• Předcházet znečišťování
• Být v souladu s příslušnými požadavky PP a s jinými
požadavky, ke kterým se organizace zavázala
• Závazku neustálého zlepšování
50
•
•
•
•
•
•
®
Cíle,, cílové hodnotyy a p
programy
g
y
Při stanovování a přezkoumávání svých cílů a cílových hodnot organizace
musí zvážit požadavky PP a jiné požadavky, které se na organizaci
vztahují, a své významné EA
Musí rovněž zvážit své technologické možnosti, své finanční, provozní a
podnikatelské požadavky a názory zainteresovaných stran.
Organizace musí vytvořit, zavést a dodržovat programy pro dosahování
svých cílů a cílových hodnot.
Programy musí obsahovat:
•
Určení odpovědnosti za dosažení cílů a cílových hodnot pro
příslušnou funkci a úroveň organizace
•
Prostředky a časový rámec, ve kterém jich má být dosaženo
•
•
Cíle,, cílové hodnotyy a p
programy
g
y–p
příklady:
y
®
•
Environmentální cíle v oblasti hospodaření s energiemi, šetření zdrojů:
•
Snížení spotřeby vody, tepelné energie, plynu a elektřiny např. pomocí
organizačních opatření, monitoringu spotřeby
•
Provedení energetického auditu
•
Prosazování nízkoenergetických standardů ve výstavbě a při nákupu
spotřebičů
•
Náhrada konvenčního ohřevu vodyy vyhříváním
y
solárním
•
Zlepšení izolace zdi za radiátory vrstvou izolačního materiálu s pokovenou
fólií, která odrazí záření zpět do místnosti
•
Zateplení budov (výměna oken, skel, zateplení fasády)
•
Nakupování nových spotřebičů (např. počítače, kopírky, tiskárny…)
s ohledem na nízkou spotřebu energie resp. vysokou energetickou účinnost
51
®
•
•
•
•
•
Cíle cílové hodnoty a programy – příklady:
Cíle,
Environmentální cíle v oblasti nakládání s odpady:
Vytvoření systému předcházení a/nebo omezování vzniku odpadů
Zavedení systému třídění odpadů a předání vytříděných složek
k přímému využití (případně recyklaci)
• Náhrada tištěných letáků, plakátů, brožur a inzerátů v novinách
šířením odpovídajících informací elektronickou cestou
• Omezení zbytečných nákupů
• Preference nakupování výrobků z určitých materiálů
®
•
•
•
•
Cíle,
Environmentální cíle v oblasti nakládání s odpady:
Nákup výrobků nebo služeb podle vlivu na životní prostředí ve
stadiu likvidace odpadu pokud jde o objem likvidovaného odpadu,
škodlivý vliv materiálů resp. použití biologicky odbouratelných
materiálů či složek, podíl recyklovatelných materiálů
• Použití opakovaně použitelných nádob (opakované plnění)
• Používání výrobků z recyklovaného papíru na výrobu propagačních
materiálů (zpravodaje, publikace, informační letáky, vizitky)
• Používání jednostranně potištěných papírů oboustranně
52
®
• Čl. 4.3 – Plánování
• Cíle,
• Environmentální cíle v oblasti omezování zátěže životního
prostředí nebezpečnými chemickými látkami a přípravky:
• Přechod k biopotravinám v závodní jídelně (kantýně)
• Vyřazení (nepoužívání) výrobků z určitých typů materiálů tam, kde je
to možné (výrobky z PVC, lakované výrobky)
• Používání mycích prostředků bez fosfátů a bez chloru
• Používání dávkovačů k zajištění, že se budou používat správná
množství čisticích prostředků
®
V zásadě platí následující provázanost:
Významné environmentální aspekty
Cíle a programy
Opatření pro řízení provozu
Monitorování a měření ukazatelů a hodnocení souladu
Vyhodnocení environmentálního profilu
53
®
• Čl. 4.4 - Zavedení a provoz
j , úlohy,
y, odpovědnost
p
ap
pravomoci
• Zdroje,
• Vedení musí zajistit dostupnost následujících zdrojů nezbytných pro
vytvoření, zavedení, udržování a zlepšování EMS:
• Lidské zdroje
• Specializované dovednosti
• Infrastruktura organizace
• Technologie
• Finanční zdroje
• Úlohy,
Úl h odpovědnost
d
ěd
t a pravomocii se musíí definovat,
d fi
t dokumentovat
d k
t
t
a sdělovat tak, aby podporovaly efektivní environmentální
management.
®
• Zdroje,
Zd j úlohy,
úl h odpovědnost
d
ěd
t a pravomocii
• Vrcholové vedení organizace musí jmenovat zvláštní(ho) zástupce
vedení, jimž/jemuž musí být bez ohledu na další povinnosti určeny
úkoly, odpovědnost a pravomoci, aby:
• Bylo zajištěno vytvoření, zavedení a udržování EMS ve shodě
s požadavky této normy
• Vrcholovému vedení byly podávány zprávy o výkonnosti EMS
k přezkoumání, včetně doporučení pro jeho zlepšování
54
®
• Odborná způsobilost,
způsobilost výcvik a povědomí
• Organizace musí zajistit, aby osoba(y) provádějící pro ni nebo z
jejího pověření úkony, které mohou způsobit významné
environmentální dopady identifikované organizací, byl(y) způsobilé
na základě odpovídajícího vzdělání, výcviku nebo zkušeností.
• Organizace musí určit potřeby výcviku spojené s jejími EA a jejím
EMS.
• Musí p
poskytovat
y
výcvik
ý
nebo p
provádět jjiné činnosti p
pro to, aby
y tyto
y
potřeby byly splněny
• Musí uchovávat s tím spojené záznamy.
®
•
Čl. 4.4 - Zavedení a provoz
•
Odborná způsobilost,
způsobilost výcvik a povědomí
•
Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat postupy, které osoby pracující
pro ni nebo z jejího pověření poučí o:
• Důležitosti shody s environmentální politikou, s postupy a požadavky
EMS
• Významných EA a s tím souvisejících skutečných nebo potenciálních
dopadech spojených s jejich prací, a o environmentálních přínosech
zlepšené
p
osobní výkonnosti
ý
• Jejich úlohách a odpovědnosti za dosažení shody s požadavky EMS
• Potenciálních následcích nedodržení stanovených postupů.
55
•
•
•
®
Komunikace
Ve vztahu ke svým EA a k EMS organizace musí vytvořit, zavést a
udržovat postupy pro:
•
Interní komunikaci mezi různými úrovněmi a funkcemi
organizace
•
Přijímání, dokumentování a odezvu na zásadní podněty od
externích zainteresovaných stran.
Organizace musí rozhodnout, zda bude externě komunikovat o
svých významných EA a musí zaznamenat své rozhodnutí v této
věci.
Jestliže se rozhodne komunikovat, musí stanovit a zavést metody
pro tuto externí komunikaci.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
®
Dokumentace
Dokumentace EMS musí zahrnovat:
Environmentální politiku, cíle a cílové hodnoty
Popis rozsahu EMS
Popis hlavních prvků EMS a jejich vzájemné součinnosti a
odkaz na navazující dokumenty
Dokumenty, včetně záznamů, požadované touto mezinárodní
normou
Dokumenty včetně záznamů,
Dokumenty,
záznamů určené organizací jako
nezbytné k zajištění účinného plánování, provozování a
řízení procesů týkajících se jejích významných EA
56
•
•
•
•
®
Řízení dokumentů
Dokumentace požadovaná EMS a touto normou musí být řízená.
Záznamy jsou zvláštním druhem dokumentu a musí být řízeny
v souladu s požadavky článku 4.5.4.
Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat postupy pro:
• Schvalování správnosti dokumentů před jejich vydáním
• Přezkoumávání a aktualizování podle potřeby a potvrzení
platnosti dokumentů
• Zajištění identifikace změn a stavu po poslední revizi
dokumentů
• Zajištění dostupnosti důležitých verzí příslušných dokumentů
na místě, kde jsou používány
•
•
•
®
Řízení dokumentů
Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat dále postupy pro:
• Zajištění toho, že dokumenty zůstávají čitelné a snadno
identifikovatelné
• Zajištění toho, aby dokumenty externího původu určené
organizací jako nezbytné pro plánování a provozování ems byly
identifikovány a jejich distribuce byla řízena
• Zamezení nezamýšleného použití zastaralých dokumentů a pro
jejich vhodné označení,
označení jestliže zůstávají zachovány pro
jakékoli účely.
57
•
•
•
®
Řízení provozu
Organizace musí určit a plánovat ty operace a činnosti, které souvisejí se
určenými významnými EA v souladu s její environmentální politikou, cíli a
cílovými hodnotami tak, aby byly prováděny za přesně stanovených
podmínek, a to:
• Vytvořením, zavedením a udržováním dokumentovaného (-ných)
postupu(ů) pro řízení situací, kdy by bez těchto postupů mohlo dojít k
odchýlení od environmentální politiky, cílů a cílových hodnot
• Ustanovením provozních kritérií v těchto postupech
• Vytvořením, zavedením a udržováním postupů pro identifikované
významné
ý
é EA zboží
b ží a služeb,
l ž b používaných
ží
ý h organizací
i
í a sdělením
děl í
příslušných postupů a požadavků dodavatelům, včetně smluvních
partnerů.
®
•
•
•
•
j p
připravenost
p
a reakce
Havarijní
Organizace musí:
Vytvořit, zavést a udržovat postup(y) k identifikaci možností vzniku
situací havarijního ohrožení a havarijních situací, které mohou mít
dopad(y) na životní prostředí a pro reakce na ně.
• Reagovat na nastalé situace havarijního ohrožení a havárie a
předcházet nebo eliminovat s nimi spojené negativní environmentální
dopady.
• Periodicky přezkoumávat a tam, kde to je zapotřebí, revidovat své
h
havarijní
ij í plány
lá a postupy reakcí,
k í a to především
ř d ší po té,
é co se havárie
h ái
nebo situace havarijního ohrožení udály.
• Tam, kde to je možné, tyto postupy pravidelně přezkušovat.
58
®
•
•
•
•
Čl. 4.5 – Kontrola
Monitorování a měření
Organizace musí:
Vytvořit, zavést a udržovat postup(y) pravidelného monitorování a
měření klíčových znaků svého provozu, které mohou mít
významný environmentální dopad.
• Do postupů zahrnovat dokumentování informací pro monitorování
výkonnosti příslušných nástrojů řízení provozu a souladu s cíli a
cílovými hodnotami organizace.
• Zajistit, aby používala a udržovala monitorovací a měřicí zařízení,
které je kalibrované nebo ověřené a musí uchovávat související
záznamy.
®
•
•
•
•
Hodnocení souladu
Organizace musí:
Vytvořit, zavést a udržovat postup(y) pro periodické hodnocení
souladu s příslušnými požadavky právních předpisů
• Hodnotit soulad s jinými požadavky, které se na ni vztahují.
Organizace může kombinovat toto hodnocení s hodnocením
souladu s požadavky právních předpisů, nebo může vytvořit
samostatné
t t é postup(y).
t ( )
• Udržovat záznamy o výsledcích pravidelných hodnocení.
59
®
• Čl. 4.5 – Kontrola
• Neshoda,
Neshoda nápravná a preventivní opatření
• Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat postup(y) pro:
• Řešení skutečných nebo potenciálních neshod
• Přijetí opatření k nápravě a preventivních opatření.
• Postup(y) musí definovat požadavky pro:
• Identifikování a nápravu(y) neshody(y) pro přijetí opatření
vedoucích ke zmírnění jejich environmentálních dopadů
• Zkoumání neshody (neshod), určováním jejich příčiny (příčin) a
přijímání opatření v zájmu zabránění jejich opakování
•
®
•
Neshoda nápravná a preventivní opatření
Neshoda,
•
Postup(y) musí dále definovat požadavky pro:
• Vyhodnocování potřeby zavést opatření k předcházení neshody
(neshod) a zavádění vhodných opatření pro zamezení jejich výskytu
• Zaznamenávání výsledků přijatého (přijatých) opatření k nápravě a
preventivního (preventivních) opatření a
• Přezkoumávání efektivnosti přijatého
preventivního (p
p
(preventivních)) opatření
p
opatření
k
nápravě
a
•
Podniknutá opatření musí odpovídat rozsahu problémů a vzniklým
environmentálním dopadům.
•
Organizace musí zajistit, aby byly provedeny všechny potřebné změny
v dokumentaci systému environmentálního managementu.
60
®
• Řízení záznamů
• Organizace musí vytvořit a udržovat záznamy nezbytné k prokázání
shody s požadavky jejího EMS a s požadavky této normy a
k prokázání dosažených výsledků.
• Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat postup(y) pro
identifikaci, skladování, ochranu, obnovování, uchovávání a skartaci
záznamů.
• Záznamy musí být a musí zůstávat čitelné, identifikovatelné a
vysledovatelné.
l d
t l é
®
• Interní audit
• Organizace musí zajistit, aby interní audity EMS byly provedeny
v plánovaných intervalech, tak aby:
• Bylo určeno, zda EMS:
• Odpovídá
plánovaným
krokům
environmentálního
managementu včetně požadavků této mezinárodní normy a
• Je správně zaveden a udržován a
• Byly poskytnuty vedení organizace informace o výsledcích auditu
61
•
®
•
Interní audit
•
Organizace musí plánovat, vytvořit, zavést a udržovat program(y) auditů,
s přihlédnutím k environmentálnímu významu dané(ých) operace(í) a k
výsledkům předešlých auditů.
•
Postup(y) auditu musí být vytvořeny, zavedeny a udržovány tak, aby
určovaly:
• Odpovědnosti a požadavky na plánování a provádění auditů, podávání
zpráv o jejich výsledcích a uchovávání záznamů s nimi spojených
• Stanovení kritérií auditu, rozsah, četnosti a metod.
•
Výběr auditorů a provádění auditů musí zajistit objektivitu a nestrannost
procesu auditu.
®
• Čl. 4.6 - Přezkoumání vedením
• Vrcholové
V h l é vedení
d í organizace
i
musíí v plánovaných
lá
ý h intervalech
i t
l h
přezkoumávat EMS organizace tak, aby byla zajištěna jeho trvalá
vhodnost, přiměřenost a efektivnost.
• Přezkoumání musí zahrnovat posouzení příležitostí pro zlepšení a
potřeb změn EMS, včetně environmentální politiky a
environmentálních cílů a cílových hodnot.
• Záznamy o přezkoumání vedením musí být uchovávány.
62
•
•
®
Čl. 4.6 - Přezkoumání vedením
Vstupy
py p
pro p
přezkoumání vedením musí zahrnovat:
•
Výsledky interních auditů a vyhodnocení souladu s právními
požadavky a dalšími požadavky, které se na organizaci vztahují
•
Komunikace s externími zainteresovanými stranami, včetně
stížností
•
Environmentální profil organizace
•
Rozsah splnění cílů a cílových hodnot
•
Stav opatření k nápravě a preventivních opatření
•
Následné činnosti z minulého přezkoumání vedením
•
Změněné okolnosti, včetně vývoje požadavků právních předpisů a
dalších požadavků spojených s jejími environmentálními aspekty
•
Doporučení pro zlepšení
®
• Čl. 4.6 - Přezkoumání vedením
• Výstupy z přezkoumání vedením musí zahrnovat:
• Všechna rozhodnutí nebo činnosti spojené s možnou potřebou
změnit:
• Environmentální politiku
• Cíle
• Cílové hodnoty
• Jiné prvky systému environmentálního managementu v souladu
se závazkem neustálého zlepšování
63
Postup zavádění EMS v praxi
•
®
Několik zásadních kroků:
•
Úvodní environmentální přezkoumání
•
Určování potřeb a očekávání všech zainteresovaných stran
•
Stanovení politiky a cílů EMS organizace
•
Určování procesů a odpovědností
•
Určování a poskytování zdrojů
•
Zavádění metod monitorování a měření (kontroly)
•
Aplikování těchto monitorování a měření (kontroly)
•
Určování prostředků pro zabránění vzniku neshod a pro odstraňování jejich
příčin
•
Zavádění a aplikování procesu
environmentálního managementu
•
Pozn.: návod – ISO 14005
neustálého
zlepšování
systému
®
NA SYSTÉM
BEZPEČNOSTNÍHO
MANAGEMENTU
Ing. Karel Cichovský
64
Cíl školení
®
Text
• Základní
požadavky
systému
bezpečnostního
managementu organizací
v zemědělství, potravinářství a lesnictví
• Související
j p
právní p
požadavky
y v uvedených
ý oblastech
Obsah školení
®
•
•
•
•
Úvod – smysl systému bezpečnostního managementu
Související právní a ostatní předpisy
Požadavky normy ČSN OHSAS 18 001:2008 a postup
zavádění
povinnosti a p
principy
py BOZP dle p
právních a
• Základní p
ostatních předpisů
65
Smysl systému
bezpečnostního managementu
®
• Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
zahrnuje činnosti, jimiž se mj. předchází zraněním,
nemocem z povolání nebo mimořádným událostem.
• Specifikuje požadavky tak, aby organizace mohly řídit
svá rizika v oblasti BOZP a zlepšovat svou výkonnost
v této oblasti.
Hlavní přínosy systému
bezpečnostního managementu
®
• Zavedení pořádku a systému do interní organizace a
řízení bezpečnosti práce
• Dosažení úplného souladu s právními a ost. předpisy
• Snížení rizika mimořádných událostí
• Snížení úrazů, popř. nemocí z povolání
• Zvýšení produktivity
• Zlepšení
p
image
g a konkurenceschopnosti
p
• Zvýšení důvěryhodnosti
• Posílení dobrých vztahů s veřejností a státní správou
• Úspory energií, surovin a dalších zdrojů
66
Související mezinárodní normy
®
• OHSAS 18 002 Systém
y
managementu
g
bezpečnosti
p
a
ochrany zdraví při práci – Směrnice pro zavádění
OHSAS 18 001
• ČNI Pokyn ISO/IEC 73 Management rizika – Slovník
– Směrnice pro používání v normách
®
• Zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (ZP),
• Zákon č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zákon
o BOZP),
• Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších
předpisů,
• Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce,
• Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
• Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a
o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů,
67
®
• Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností
práce,
á
ve znění
ě í pozdějších
dější h předpisů,
ř d i ů
• Zákon č. 350/2010 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o
změně některých zákonů, legislativa REACH a CLP,
• Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách,
• Vyhláška ČUBP č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k
zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších
předpisů,
• Vyhláška MZd čč. 288/2003 Sb
Sb., kterou
kt
se stanoví
t
í práce
á a pracoviště,
iště
které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce
devátého měsíce po porodu a mladistvým a podmínky, za nichž mohou
mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání;
®
• Vyhláška MZd č. 56/1997 Sb., kterou se stanoví obsah a časové
preventivních p
prohlídek,, ve znění pozdějších
p
j
p
předpisů,
p ,
rozmezí p
• Směrnice MZd. Č. 49/1967 v úplném znění,
• Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování
prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů,
podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických
expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými
činiteli,
• Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená
tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti,
ve znění pozdějších předpisů,
zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti,
68
®
• Vyhláška č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických
ý zařízení,, jejich
j j
zařazení do tříd a skupin
p a o bližších
technických
podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických
technických zařízeních),
• Vyhláška ČÚBP č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti
v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů,
plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti,
• Vyhláška
V hlášk č.
č 277/2004 Sb
Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti
ů
k řízení
motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s
podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní
důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat
bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení
motorových vozidel), ve znění pozdějších předpisů,
•
•
•
•
•
•
®
Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění
bezpečnostních
p
značek a zavedení signálů,
g
ve znění p
pozdějších
j
p
předpisů,
p
Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště
a pracovní prostředí,
Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce
a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při
provozování dopravy dopravními prostředky,
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví
zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů,
Nařízení vlády 362/2005 Sb.,
Sb o bližších požadavcích na bezpečnost a
ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo
hloubky,
Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na
bezpečný provoz a používaní strojů, technických zařízení, přístrojů a
nářadí,
69
•
•
•
•
•
®
NV č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a
pracovních p
p
postupů,
p které jje zaměstnavatel p
povinen zajistit
j
p
při p
práci
související s chovem zvířat,
NV č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a
pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a
na pracovištích obdobného charakteru,
Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a
zasílání záznamu o úrazu, odškodňování pracovních úrazů,
Nařízení vlády č. 495/2001 Sb. – kterým se stanoví rozsah a bližší
podmínky pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků,
mycích, čistících a desinfekčních prostředků,
Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky
hluku a vibrací,
®
• Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních
požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci
na staveništích,
• Interní směrnice a pokyny společnosti,
• Technologické předpisy, místně provozní bezpečností předpisy,
• ČSN 33 1600 ed. 2 – Revize a kontroly elektrických spotřebičů
během jejich používání,
• ČSN EN 50110
50110-1
1 ed.
ed 2 Obsluha a práce na elektrických
zařízeních,
• ČSN ISO 12 480 – 1 Jeřáby – Bezpečné používání – Část 1.
70
ČSN OHSAS 18 001 a
postup zavádění
Neustálé zlepšování
Přezkoumání
systému
managementu
®
Politika BOZP
Plánování
Kontrola a nápravná
Implementace
a provoz
opatření
Důležité termíny a definice
®
• Přijatelné riziko – riziko, které bylo sníženo na úroveň, kterou může
organizace tolerovat se zřetelem na své právní závazky a politiku
• Audit – systematický, nezávislý a dokumentovaný proces pro
získávání „důkazů z auditu“ a pro jeho objektivní hodnocení s cílem
stanovit rozsah splnění „kritéria auditu“
• Nebezpečí – zdroj, situace nebo činnosti s potenciálem způsobit
vznik poranění člověka nebo poškození zdraví nebo jejich
kombinaci
• Identifikace
Id tifik
nebezpečí
b
čí – proces rozpoznání
á í existence
i t
nebezpečí
b
čí a
stanovení jeho charakteristik
71
Důležité termíny a definice
®
• Cíl BOZP – záměr BOZP z hlediska výkonnosti v oblasti BOZP
jehož dosažení si organizace stanoví
• Výkonnost v oblasti BOZP – měřitelné výsledky managementu
rizika v oblasti BOZP samotnou organizací
• Riziko – kombinace pravděpodobnosti výskytu nebezpečné události
nebo expozice a závažnosti úrazu nebo poškození zdraví, které
může být způsobeno událostí nebo expozicí jejímu vlivu
• Posuzování rizika – proces hodnocení rizika vyplývajícího z
nebezpečí,
b
čí vzhledem
hl d
k přiměřenosti
ři ěř
ti jakéhokoliv
j kéh k li
existujícího
i t jí íh
opatření a rozhodnutí, zda riziko je nebo není přijatelné
Základní povinnosti a
principy BOZP
®
Odpovědnost za oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP)
ve firmě mají všichni vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení v
rozsahu svých funkcí
Povinnosti stanovují:
• viz související právní a ostatní předpisy
Každý zaměstnavatel musí zajistit BOZP:
• pro všechny své zaměstnance
• pro všechny osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho
pracovištích
72
Základní povinnosti a principy
BOZP – povinnosti zaměstnavatele
®
• Nahrazovat fyzicky namáhavé práce novými technologickými a
pracovními postupy
• Nahrazovat nebezpečné technologie, pracovní prostředky, suroviny
a materiály méně nebezpečnými nebo méně rizikovými
• Zlepšovat pracovní podmínky a pracovní prostředí
• Pravidelně kontrolovat úroveň BOZP ve své firmě
• Provádět 1 x ročně prověrky BOZP
• Evidovat a šetřit pracovní úrazy
• Provádět pravidelná školení BOZP
• Zajišťovat první pomoc + pracovně lékařské prohlídky
• Informovat zaměstnance o všech skutečnostech spojených s BOZP
• Nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce neodpovídající jeho
schopnostem a zdravotní způsobilosti
• Zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích
BOZP – povinnosti zaměstnance
®
• Dodržovat interní předpisy a pokyny zaměstnavatele a stanovené
pracovní postupy
• Řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a dbát nejen
na vlastní bezpečnost, ale i na bezpečnost spoluzaměstnanců
• Účastnit se školení bezpečnosti práce a podrobit se ověření
znalostí
• Oznamovat svému nadřízenému nedostatky a závady na
pracovišti
• Používat určené osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP)
• Nepožívat alkoholické nápoje ani návykové látky na pracovišti a
v prac. době, nekouřit na pracovištích a podrobit se na pokyn
příslušného vedoucího zaměstnance stanoveného např. v prac. řádu
zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek
• Podrobit se předepsaným pracovně-lékařským prohlídkám atd.
73
BOZP – povinnosti zaměstnance
®
Co musí mít zaměstnanec, který
ýp
přichází do
přímého styku:
 s potravinami, pokrmy
 se zařízením, náčiním a plochami, které jsou ve
styku s potravinou
1. Zdravotní průkaz
1
2. Znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví
BOZP – práva a povinnosti zaměstnance
®
• Odmítnout práci, o níž se domnívají, že může ohrozit jejich
zdraví nebo život nebo zdraví či život spoluzaměstnanců
• Na zajištění BOZP zaměstnavatelem
• Na informace o rizicích, vyhodnocením a ochranou před jejich
působením
• Na informace o zdravotním zařízení, které jim poskytuje závodní
preventivní péči, o očkováních a preventivních prohlídkách
souvisejících s výkonem pracovních činností
• Na poskytnutí první pomoci
• Aktivně se podílet na vytváření zdravého a bezpečného
pracovního prostředí a přispět k řešení BOZP na svém pracovišti
74
BOZP – prevence rizik
®
V rámci PREVENCE musí RIZIKA:
• vyhledávat,
hl dá t id
identifikovat
tifik
t a hodnotit
h d tit
• odstraňovat a minimalizovat tím, že:
- provádí opatření technická a organizační
- vybaví ohrožené zaměstnance osobními ochrannými
pracovními prostředky (OOPP)
- označí pracoviště a další vnitřní a vnější prostory
bezpečnostními značkami a signály
• omezovat jejich vznik
BOZP – pracoviště a pracovní prostředí
®
Zaměstnavatel musí:
- zajistit, aby byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena
tak, aby odpovídala bezpečnostním a hygienickým požadavkům,
- pokud se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory,
je povinen měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit,
aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší možnou
dosažitelnou míru (např.: hluk, prach, vibrace)
- přijmout
řij
t opatření
tř í pro případ
ří d zdolávání
d lá á í mimořádných
i řád ý h událostí
dál tí jako
j k
jsou havárie, požáry a povodně, jiné vážné nebezpečí a evakuace
zaměstnanců
75
BOZP – kategorizace prací
®
Povinnost zaměstnavatele mít zpracovanou kategorizaci prací –
dl zákona
dle
ák
č.
č 258/2000 Sb
Sb.
Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a
jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do 4 kategorií (1. až 4.
kategorie).
Zařazení prací do jedné ze čtyř kategorií vyjadřuje souhrnné
hodnocení úrovně zátěže faktory (např. fyzický zátěž, prach, hluk,
chemické látky, vibrace apod.), které ze zdravotního hlediska
rozhodují o kvalitě pracovních podmínek.
Kategorizace se provádí na základě zhodnocení výskytu a rizikovosti
faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců a úroveň
zabezpečení jeho ochrany
®
- do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací místně
příslušnému Státnímu zdravotnímu dozoru (KHS):
- oznámit práce, které zařadil do kategorie 2. včetně údajů rozhodných
pro toto zařazení,
- předložit návrh na zařazení prací do kategorií 3. a 4. a musí v něm
uvést:
- označení práce,
- název a umístění pracoviště, kde je daná práce vykonávána
- jed
jednotlivé
ot é výsledky
ýs ed y hodnocení
od oce e
expozice
po ce fyzických
y c ýc osob vykonávajících
y o á aj c c da
danou
ou
práci jednotlivým rozhodujícím faktorům pracovních podmínek
v charakteristické směně
- délku směny (u vícesměnného provozu režim střídání směn)
- návrh kategorie, do které má být práce zařazena
- počet zaměstnanců vykonávajících danou práci, z toho počet žen
- opatření přijatá k ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících danou práci.
76
®
O zařazení do kategorie prací 3. a 4. rozhoduje příslušný Státní
zdravotní dozor
1. kategorie - není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví
zaměstnanců
2. kategorie - rizikové faktory nepřekračují stanovené limity,
nepříznivý vliv na zdraví zaměstnanců se projevuje jen výjimečně,
zejména u vnímavých jedinců,
3. kategorie - rizikové faktory překračují stanovené limity, jejich
expozice není spolehlivě snížena technickými opatřeními; je třeba
používat OOPP, organizační a jiná technická opatření,
4. kategorie - práce s vysokým rizikem ohrožení zdraví, které nelze
zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných
opatření.
BOZP – OOPP
®
OOPP jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před
riziky,
i ik nesmíí ohrožovat
h ž
t jejich
j ji h zdraví,
d í nesmíí b
bránit
á it při
ři výkonu
ýk
práce.
á
Za ochranné prostředky se považují též pracovní oděv nebo obuv
poskytované zaměstnancům v prostředí, v němž oděv nebo obuv
podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění.
OOPP musí:
- být po dobu používání účinné proti vyskytujícím se rizikům,
- odpovídat existujícím podmínkám na pracovišti,
- respektovat
kt
t ergonomické
i ké požadavky
ž d k a zdravotní
d
t í stav
t zaměstnanců,
ě t
ů
- být přizpůsobeny fyzickým předpokladům jednotlivých zaměstnanců,
- jejich používání nesmí představovat další riziko.
O přidělování OOPP rozhoduje zaměstnavatel na základě vyhodnocení
rizikových faktorů s přihlédnutím k podmínkám uvedeným v NV č.
495/2001 Sb.
77
BOZP – vstupní a periodická školení
®
Zaměstnavatel je povinen:
- při nástupu nového zaměstnance do práce zajistit seznámení
s pracovním řádem (je-li u zaměstnavatele vydán) a s právními a
ostatními předpisy k zajištění BOZP, jež musí při své práci dodržovat a
zaměstnanec musí být také seznámen s vnitřními předpisy
zaměstnavatele.
- zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech
k zajištění BOZP, které doplňují jejich odborné předpoklady a
požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a
vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na
pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a
kontrolovat jejich dodržování.
BOZP – vstupní a periodická školení
®
Školení je nutno zajistit při nástupu zaměstnance do práce a dále
při
ři změně
ě ě pracovního
íh zařazení
ř
í nebo
b druhu
d h práce,
á
zavedení
d í nové
é
technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků nebo
změny technologických a nebo pracovních postupů, v případech,
které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu
zdraví při práci.
Školení provádí vedoucí
znalostmi
l t i
nebo OZO v BOZP.
zaměstnanec
s
odpovídajícími
78
BOZP – provoz technických zařízení
®
Provozovatel – zaměstnavatel je z hlediska BOZP povinen:
- instalovat stroje podle technické (průvodní) dokumentace dodané
výrobcem,
- provést kontrolu bezpečnosti provozu strojů/zařízení před jeho
uvedením do provozu (tj. provozní zkoušky, vč. výchozí revize),
následné opravy, kontroly a revize, zejména elektrických strojů,
zařízení a nářadí nebo elektrických částí strojů a zařízení, provádět
v termínech a způsobem stanoveným v průvodní dokumentaci výrobce,
- pokud tato dokumentace není k dispozici,
dispozici např.
např u starších strojů /
zařízení, stanovit zkoušky, kontroly, revize, způsoby provádění oprav,
údržby, apod. v místním provozním bezpečnostním předpisu,
zpracovaném provozovatelem,
- určit osobu/osoby, které zajišťují výše uvedené povinnosti ve
stanovených termínech a lhůtách,
®
- ze snímačů a čidel evidovat údaje o stavu stroje /zařízení v elektr.
nebo písemné podobě (musí být kdykoliv k dispozici pro potřeby
údržby, oprav či kontrol),
- následnou kontrolu stroje /zařízení provádět nejméně 1x za 12 měs.
v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem,
nestanoví-li průvodní dokumentace nebo česká technická norma jinak,
- vyškolit obsluhu stroje podle návodu výrobce a v souladu
s technickou dokumentací dodanou ke stroji,
- vyžadovat a kontrolovat, aby obsluha stroje pracovala podle návodu
výrobce; návod musí mít zaměstnanec k dispozici v českém jazyce,
- zajistit bezpečný přístup obsluhy ke stroji / zařízení a dostatečný
manipulační prostor kolem stroje (min. 1 m),
- identifikovat a vyhodnotit rizika spojená s prací na stroji/technickém
zařízení v daných podmínkách a pracovním prostředí, navrhnout a
realizovat opatření k jejich odstranění nebo minimalizaci.
79
®
- v souladu s riziky vybavit obsluhu OOPP, vyžadovat a kontrolovat
jejich používání
používání,
- vybavit stroj/zařízení ochranným zařízením tam, kde existuje riziko
kontaktu nebo zachycení zaměstnance pohybujícími/rotujícími se
částmi
zařízení nebo pádu zpracovávaného materiálu,
- vybavit nebo upravit stroj/zařízení tak, aby zaměstnanci nebyli
vystaveni nepohodlné pracovní poloze,
- ovládače mít výrazně označeny, udržovat v čistotě a chránit před
zneužitím (např. uzamčením hlavního vypínače),
- kontrolovat funkčnost sdělovačů, tj. teploměrů, ukazatelů tlaku,
ap.,
- dbát na stabilitu stroje, tzn. upevnit, ukotvit nebo jinak zajistit stroj,
aby nedošlo k nežádoucímu pohybu,
- dbát na dostatečné osvětlení pracovního prostoru u stroje,
®
- udržovat provozní komunikace volné a nezmenšovat jejich rozměry
např. odloženým zbožím nebo předměty (min
např
(min. šířka pro pohyb
zaměstnanců činí 1,1 m),
- zajistit protiskluznou úpravu podlah, zejména v místech s velkou
frekvencí pohybu osob, a dbát na jejich čistotu,
- zajistit, aby opravy, seřizování, údržba a čištění stroje bylo prováděno
v době, kdy je stroj/zařízení odpojeno od přívodů energií; v příp., že to
není technicky možné, je nutno provést vhodná ochranná opatření,
- nepřekročit stanovenou hladinu hluku, tj. 80 dB; hlučné stroje,
pokud je to možné
možné, oddělit od ostatních prostor a snížit hladinu hluku
zejména technickým řešením; pokud to nelze, vybavit zaměstnance
příslušnými OOPP na ochranu proti hluku - NV č. 272/2011 Sb.
- stanovit a provést bezpečnostní opatření, pokud se na pracovištích
používají chemické látky a přípravky,
- zabezpečit pracoviště proti vstupu nepovolaných osob v pracovní
i mimopracovní době.
80
BOZP – provoz VTZ
®
Vyhrazená technická zařízení se dělí na:
a) tlaková
b) plynová
c) zdvihací
d) Elektrická
Na zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví
zaměstnanců, pokud jde o jejich obsluhu, montáž, údržbu, kontrolu
nebo opravy, mohou práce a činnosti samostatně vykonávat a
samostatně je obsluhovat jen zvlášť odborně způsobilí zaměstnanci.
BOZP – provoz VTZ
®
Předpokladem zvláštní odborné způsobilosti zaměstnance je:
a) zdravotní způsobilost podle zvláštního právního předpisu,
b) dosažení věku stanoveného zvláštním právním předpisem; tento
věk však nesmí být nižší než 18 let,
c) odborné vzdělání stanovené prováděcím právním předpisem,
d) odborná praxe v délce a v oboru stanoveném prováděcím právním
předpisem,
e) splnění požadavků podle odstavce 3 určených osobou
osobou, která uvádí
na trh nebo distribuuje, popřípadě uvádí do provozu výrobky, které
by mohly ve zvýšené míře ohrozit oprávněný zájem17),
f) doklad o úspěšně vykonané zkoušce ze zvláštní odborné
způsobilosti
81
BOZP – provoz VTZ
®
Zvlášť odborně způsobilý zaměstnanec musí dokončit zaškolení nebo
zácvik, v němž působil pod dohledem osoby uvedené v odstavci 2
písm. e), popřípadě osoby touto osobou určené. Nebyl-li způsob,
obsah a doba zaškolení nebo zácviku určen osobou uvedenou v
odstavci 2 písm. e), určí je zaměstnavatel s ohledem na charakter
práce a náročnost obsluhy.
Zkouška ze zvláštní odborné způsobilosti se skládá opakovaně
každých 5 let.
BOZP – provoz dopravních prostředků
®
Zaměstnavatel při provozování dopravy dopravními prostředky
organizuje
i j práci
á i zaměstnanců
ě t
ů v souladu
l d s NV č.
č 168/2002 Sb
Sb., se
zvláštními právními předpisy,1) návodem dodaným výrobcem pro
provoz a používání dopravních prostředků a místním provozním
bezpečnostním předpisem vydaným zaměstnavatelem, kterým se
stanoví pracovní a technologické postupy pro bezpečné provozování
dopravy, bezpečnost provádění jednotlivých pracovních operací s
ohledem na zvláštnosti p
pracoviště a p
pracovní p
prostředí,, na možné
ohrožení zaměstnanců povětrnostní situací a na pravidla dorozumívání
mezi zaměstnanci při pracovních operacích.
82
BOZP – práce související s chovem zvířat
®
Řeší p
především NV č. 27/2002
/ 00 Sb.,
S , kterým
ý se stanoví způsob
p
organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel
povinen zajistit při práci související s chovem zvířat.
BOZP – práce v lese a obdobné práce
®
Řeší především NV č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob
organizace
i
práce
á
a pracovních
í h postupů,
t ů které
kt é je
j zaměstnavatel
ě t
t l
povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru.
83
BOZP
®
– pracoviště a pracovní prostředí a podmínky ochrany zdraví při
práci
NV č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a
pracovní prostředí. Příloha k NV č. 101/2005 Sb.
NV č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při
práci, ve znění pozdějších předpisů.
84

povinnosti v oblasti enviromentu a bozp základní požadavky na

Transkript

Podobné dokumenty

ETICKÝ KODEX ZAMĚSTNANCŮ ČESKÉ KATOLICKÉ CHARITY

Luxmetry - Český metrologický institut

Raiffeisen- EmergingMarkets

Komplexní řízení jakosti

Proporcionální průtokové ventily MPYE

Český metrologický institut

Řád strojní služby - Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje