13. Lipidy

Komentáře

Transkript

13. Lipidy
TGSČ – chemie – seminář
Ludmila Horká
13. Lipidy
Lipidy: vlastní lipidy: tuky (glyceridy) a vosky + složené lipidy: fosfolipidy a glykolipidy
Tuky (glyceridy): estery vyšších mastných kyselin a trojsytného alkoholu glycerolu
obsahují hlavně mastné kyseliny (vždy se sudým počtem uhlíků; řetězce vznikají z dvojuhlíkových
zbytků kyseliny octové): kyselina (izo)máselná, kapronová, kaprylová, kaprinová, hlavní zastoupení –
kyselina palmitová: CH3 – (CH2)14 – COOH, stearová: CH3 – (CH2)16 – COOH, olejová: CH3 – (CH2)7
– CH = CH – (CH2)7 – COOH + další kyseliny (linolová, linolenová)
přirozené tuky jsou triglyceridy mastných kyselin (H v OH nahrazeny „zbytky“ kyselin)
rostlinné tuky: převážně oleje (výjimkou je pevný kakaový tuk), podle množství nenasycených
mastných kyselin je dělíme na: nevysychavé (olivový), slabě vysychavé (řepkový), polovysychavé
(sojový, slunečnicový, makový) a vysychavé (lněný, konopný, ořechový)
živočišné tuky a oleje: obsahují hodně nenasycených kyselin; u vodních živočichů – tzv. „trány“
(olej z tresky, žraloka, velryby), u teplokrevných živočichů (husí sádlo) – hodně kyseliny olejové
Význam tuků: zásobní látky, uvolňují energii, ochrana některých orgánů živočichů (např. ledviny),
důležité pro rozpustnost vitamínů A, D, E, K, udržují tělesnou teplotu živočichů (podkožní vrstva)
Vlastnosti tuků: lehčí než voda, ve vodě nerozpustné, rozpustné v organických rozpouštědlech, čisté
jsou bez chuti a zápachu, působením tepla, světla, vlhkosti a vzduchu se rozkládají – žluknou
Reakce tuků:
žluknutí: oxidační štěpení tuků; hydrolýza účinkem MO, světla, tepla, kyslíku, vlhkosti, změna
barvy, chuti, zápach; tuky  mastné kyseliny + aldehydy, ketony
hydrolýza (s kyselinami a enzymy): tuky + voda  glycerol + mastné kyseliny
zmýdelňování: tuky + NaOH (KOH)  glycerol + sodná (draselná) sůl [= mýdlo]
ztužování: oleje s nenasycenými mastnými kyselinami se ztužují čistým plynným H2 při 1,5 MPa,
180 °C, s katalyzátorem Ni  nasycené (ztužené) mastné kyseliny se zvýšeným bodem tání
Vosky (ceridy): estery vyšších mastných kyselin + vyššího jednosytného alkoholu, podobné tukům
(chrání proti nadměrnému pronikání vody do tkání), užití: krémy, pasty, leštidla, svíčky, kosmetika
včelí vosk: ester kyseliny palmitové a myricylalkoholu (C30H61- OH), vorvaňovina: z dutiny lebeční
vorvaně, lanolín: z ovčí vlny, montanní vosky: vznik při destilaci hnědého uhlí  parafíny
Složené lipidy: nejsou zdrojem energie, účastní se procesů buňky, vitamínové a hormonální účinky
fosfolipidy (fosfatidy), cerebrosidy (galaktolipidy), sulfatidy, lipoproteiny
Izoprenoidní lipidy: steroidy (steroly, žlučové kyseliny, hormony progesteron a testosteron),
karotenoidy (karoten, xanthyfyly, lykopen)
Metabolismus lipidů: tuky se odbourávají působením hormonů, které aktivují enzymy – lipázy,
biosyntéza běží za účasti insulínu, je-li dostatek sacharidů a energie, mohou se přeměnit na lipidy
Biosyntéza tuků: spotřebovává značné množství energie, probíhá v cytoplasmě z glycerolu a
mastných kyselin; výchozí látkou (stavební jednotkou) je acetyl-CoA
Katabolismus tuků: tuky jsou energeticky dvojnásobně hodnotnější než sacharidy (1 g sacharidu
dodá 17 kJ energie, 1 g tuku dodá 37 kJ energie), tuky se uvolňují z tukové tkáně; tuk se
hydrolyticky štěpí za přítomnosti lipáz na glycerol a vyšší mastné kyseliny:
tuk + 3 H2O (+ lipázy)  glycerol + karboxylové kyseliny; glycerol je převeden na triosafosfát a
odbourán glykolýzou nebo slouží k syntéze hexóz, karboxylové kyseliny podléhají především oxidaci (název podle uhlíku „“- druhého vedle karboxylové skupiny) – probíhá v buňce
v mitochondriích (vyšší mastné kyseliny nejsou příliš reaktivní, proto se musí aktivovat reakcí
s koenzymem A  vzniká acylkoenzym A )
dvěma postupnými dehydrogenacemi (oxidacemi) se z acyl-CoA odštěpí acetyl-CoA (dvouuhlíkatý
štěp)  vznikne nový acyl-CoA, který je o 2 C kratší  znovu vstoupí do děje a β-oxidace se
opakuje tak dlouho, dokud se molekula kyseliny zcela neodbourá na dvouuhlíkaté štěpy – molekuly
acetyl-CoA; acetyl-CoA vstupuje do Krebsova cyklu  oxiduje se na CO2 + H2O
β-oxidace dává mnoho energie (úplnou oxidací 1 molekuly kyseliny stearové se získá 147 ATP);
uvolní se i voda, která umožňuje některým živočichům přežít v extrémně suchých podmínkách

Podobné dokumenty

Technický list

Technický list prostředky, odmaštění párou - v závislosti na materiálu, který je čištěn. WD-40 lze aplikovat několika způsoby: a) nástřikem pomocí spreje nebo mechanického rozprašovače b) nátěrem c) ponořením pře...

Více

tady

tady 5) Vypočítejte objem CO2 (stand. tlak, 0,0°C ), který připravíme reakcí 5 kg vápence a 16% roztoku kyseliny chlorovodíkové. Jaká hmotnost chloridu vápenatého vznikne? 2 HCl + CaCO3 → CO2 + CaCl2 +...

Více

Přehled H antihistaminik určených nejen pro sezónní pylovou alergii

Přehled H antihistaminik určených nejen pro sezónní pylovou alergii jehož struktura se stala modelem pro řadu obměn. Z látek tohoto typu si pozornost zaslouží moxastin (1949, syntetizoval Protiva) a embramin (1959, Protiva), které jsou původními československými lé...

Více

12. Plasty

12. Plasty TGSČ – chemie – seminář

Více

1+2 – Přehled využívání sinic a řas+Hlavní produkty - isb

1+2 – Přehled využívání sinic a řas+Hlavní produkty - isb - čistá agarosa – molekulární biologie – separace DNA, PCR produktů

Více

pracovní list na téma chemická rovnice

pracovní list na téma chemická rovnice potřeba před KI psát sudé číslo, proto celý poměr vynásobíme dvěma (tak jako jsme v předchozím příkladě krátili, tak teď musíme naopak rozšiřovat) a dostaneme se k poměru 10 : 2; tato čísla doplním...

Více

Biologicky aktivní látky v řasách

Biologicky aktivní látky v řasách 1979).Všechny tyto procesy mají také klíčový vliv na vývoj a růst řas. Objevují se zde však navíc aspekty růstové kontroly, které jsou specifické pouze pro řasy (MOONEY & VAN STADEN 1986). Ty jsou ...

Více