K převodu podílu v sro a jeho dokládání rejstříkovým
Transkript
K převodu podílu v sro a jeho dokládání rejstříkovým
PRK Partners epravo.cz z právní praxe K převodu podílu v s.r.o. a jeho dokládání rejstříkovým soudům Nová úprava právní regulace společnosti s ručením omezeným zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“) sebou přináší nejen věcné hmotněprávní změny, ale také navazující změny procesní povahy. M informace, které jsou součástí jejich obchodních záležitostí, byly dávány všanc veřejnosti. Snížilo se proto zejména penzum listin povinně ukládaných do sbírky listin – namátkou již není nutné ukládat smlouvu o převodu závodu (dříve podniku) a postačí např. prohlášení stran (§ 2180 NOZ, resp. § 66 písm. s) RejZ). ůžeme nově mít nízký základní kapitál, různé druhy podílů, můžeme emitovat kmenové listy, můžeme zřizovat kolektivní jednatelstvo či rozpustit rezervní fond. Můžeme leccos, ledaže to zákon zakáže, přičemž základní limity dává kromě ZOK především nový občanský zákoník (č. 89/2012, dále jen „NOZ“). (Tichý) převod podílu v s.r.o. Současně byla přijata nová úprava veřejných rejstříků, která mimo jiné reguluje také rejstřík obchodní (zákon č. 304/2013 Sb., dále jen „RejZ“). I tento zákon přináší mnoho změn, ať již je to spolkový rejstřík, nebo sjednocení pravidel pro jednotlivé veřejné rejstříky. Významné však je to, že reaguje na „privatizaci“ nového soukromého práva, tedy nenutí strany, aby Ačkoliv úprava společnosti s ručením omezeným zná kromě podílu také kmenový list, který podíl může nahradit, standardy převodu podílu se koncepčně nemění. Podíl je i nadále převáděn smlouvou s tím, že má-li tento převod mít účinky vůči společnosti, musí mít smlouva písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. Dikce zákona implikuje, že lze provést tichý www.epravo.cz I EPRAVO.CZ magazine I 1/2015 I 47 z právní praxe převod, tedy s účinky jen mezi smluvními stranami, aniž by to vyvolalo změnu společníka v seznamu společníků nebo v obchodním rejstříku. Tento závěr podle mého názoru nenarušuje ani dikce § 6 ZOK, protože převod podílu není změnou společenské smlouvy[1]. Opačný přístup obhajuje P. Čech, když převod podílu § 6 ZOK podřizuje a odvolává se na starou judikaturu k obchodnímu zákoníku[2] a na závěry J. Dědiče a P.Šuka[3]. I nadále se domnívám, že § 6 podporu pro tento výklad nedává, nejen proto, že převod podílu není změnou společnosti, ale výkonem vlastnického práva společníkem, ale také proto, že § 209 odst. 2 (a § 210 odst. 2) ZOK je k § 6 ZOK lex specialis. Odkaz na argumentaci Dědiče a Šuka je navíc zavádějící, protože ti se otázkám tichého převodu nijak nevěnují. Ostatně vazbu na § 6 ZOK je třeba vnímat citlivě, protože řeší specifikum úředně ověřeného podpisu, aniž by tím např. negoval jinde regulované požadavky na notářský zápis – což myslím nesprávně argumentačně popřel Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp.zn. 29 Cdo 3919/2014 ze dne 27. listopadu 2014[4]. Dokládání převodu rejstříkovému soudu Jak plyne z řečeného, má-li být převod podílu účinný vůči společnosti samotné, je třeba doložit účinnou smlouvu o převodu podílu s úředně ověřenými podpisy. Společnost poté provede změnu v osobě společníka v seznamu společníků. Má-li mít však převod podílu skutečně účinky erga omnes, musí být také zapsána změna společníka do obchodního rejstříku. Tento zápis je pouze deklaratorní, tedy nepromítnutí změny společníka do obchodního rejstříku neznamená, že by ke změně společníka nedošlo, nicméně není kryta principem publicity. Neprovedení zápisu změny společníka do obchodního rejstříku při tichém převodu není podle mého názoru porušením povinnosti udržovat zapsaný stav v souladu se stavem skutečným již proto, že jde o převod s účinky inter partes a společnost tak tuto změnu neví. Bude-li ji však oznámena, má společnost, coby zapsaná osoba, povinnost návrh na zápis změny společníka podat (§ 11 odst. 2 RejZ); neučiní-li tak, mohou tak učinit podle mého názoru sami společníci (§ 11 odst. 3 RejZ). Je logické, že změna bude pravidelně dokládána samotnou smlouvou o převodu podílu, která se sice nebude ukládat do sbírky listin, ale bude založena do rejstříkového spisu[5]. Zákon však v tomto bodě výslovnou úpravu nemá a již neexistuje ani vyhláška regulující přílohy návrhů na zápis do obchodního rejstříku, která tuto otázku regulovala výslovně. Je tedy dokládání smlouvy jediným možným řešením? epravo.cz Rozhodné je platné právo, výslovně § 19 Rejz, který normuje, že zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin. Změna společníka se zapisuje, nicméně její důkaz se do sbírky listin neukládá, tedy zkoumat je třeba jen slova „doložen listinami o skutečnostech, které mají být ... zapsány“. Návrh podává primárně společnost, tedy předpokladem je, že jí byla smlouva doručena, protože tak výslovně normuje § 209 odst. 2 ZOK. Rejstříkový soud provádí pouze deklaratorní zápis a zákon nestanoví, že jediným důkazem převodu má být smlouva. Jediné, co zákon předpokládá je, že účinky vůči společnosti váže na projev vůle stran, jejichž podpisy jsou úředně ověřeny. Důkazem o zapisované skutečnosti tak nemusí být nutně jen smlouva, ale i jiný souhlasný projev vůle převodce a nabyvatele, ostatně obdobně jako např. u převodu závodu, kde to zákon v návaznosti na § 2180 NOZ stanoví výslovně, když odkazuje na „doklad“ – který je vykládán nikoliv jen jako „smlouva“, ale i jako jiné „prohlášení“ stran. Zákon i zde ponechává volnost stranám, pouze předpokládá, dovozuji, souhlas obou stran smlouvy. Při převodu podílu je tak podle mého názoru rozhodnou listinou podle § 19 RejZ nejen převodní smlouva, ale také jakékoliv jiné souhlasné prohlášení stran, které převod potvrdí a z důvodu dikce § 209 odst. 2 ZOK by bylo možné dovodit, že podpisy na takovémto prohlášení by měly být úředně ověřeny, byť ani to není z pohledu pravidel interpretace nezbytně nutně, protože návrh zde podává společnost, která svým návrhem stvrzuje, že jí byla smlouva podle § 209 odst. 2 ZOK doručena, tedy identifikaci stran zná. Rizika neplatnosti převodní smlouvy si nesou strany sami s tím, že ochranu třetích stran skrze princip publicity obchodního rejstříku řeší i samotné doložené prohlášení – byla-li by samotná smlouva předložená společnosti neplatná (zpravidla relativně[6]), spornou vadu může sanovat předložené prohlášení stran. Ostatně stejná rizika sebou nese i převod závodu, kde navíc není vyžadováno úředně ověřených podpisů. Soukromou vůli stran obsaženou ve smlouvě o převodu podílu či ve smlouvě o převodu závodu tak rejstříkové soudy zkoumat nemají, pouze evidují změny a zkoumají tak tu listinu, která ji za účelem důkazu byla předložena. • ............................................................................ Doc. JUDr. Bohumil Havel Ph.D., of counsel PRK Partners s.r.o., advokátní kancelář 48 I EPRAVO.CZ magazine I 1/2015 I www.epravo.cz Poznámky [1] Havel, B., in Štenglová, I., Havel, B., et al., Zákon o obchodních korporacích. Komentář, Praha: C.H.Beck, 2013, str. 16, 402 nebo Lasák, J., in Lasák, J., Pokorná, J., et al. Zákon o obchodních korporacích, Komentář, I. díl, Praha: Woters Kluwer, 2014, str. 113 [2] Čech, P., Ještě k převodu kmenového listu (a formě smlouvy o převodu podílu), Právní rádce, [Systém ASPI] RaP – Rekodifikace & praxe (Wolters Kluwer) [cit. 2015-2-4] ASPI_ ID LIT48806CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X. ] [3] K některým výkladovým otázkám právní úpravy podílu v obchodní korporaci, Obchodněprávní revue, 6/2014, str. 171 [4] Srov. např. Kavan, P., Remeš, J., Zmocnění podle § 441 odst. 2 ObčZ ve vazbě na § 6 odst. 1 ZOK v podání Nejvyššího soudu CR: opravdu prakticky vyrešený problém?, Právní rozhledy, v tisku (citováno dle manusciptu). [5] Walder, I. in Hampel, P., Walder, I., Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, Komentář, Praha: Wolters Kluwer, 2014, komentář k § 19 nebo Čech, P., l.c. [6] Navíc s nemožností stran vznést námitku neplatnosti tehdy, pokud by samy neplatnost způsobily – § 579 odst. 1 NOZ.