ú zemn í pl á n obce nov é vesel í

Transkript

ING. MARIE PSOTOVÁ, STUDIO P, NÁDRAŢNÍ 52, PSČ 591 01 ŢĎÁR NAD SÁZAVOU
TEL/FAX: 566 626 748
e-mail: [email protected]
IČ: 13648594
Ú Z E M N Í
O
B
C
P L Á N
E
NOVÉ VESELÍ
- textová a tabulková část -
ZMĚNA Č.1
Zpracovatelský kolektiv:
Ing. arch. Jan Psota, Ing. Marie Psotová,
Ing. Věra Šejnohová, Vladan Latzka,
Petr Piechula DiS.
Datum: duben 2004
Zakázkové číslo: 2/VIII/02
SCHVALOVACÍ
DOLOŢKA
SCHVALOVACÍ ORGÁN
Razítko:
Zastupitelstvo obce Nové Veselí
Číslo usnesení:
10
Datum schválení:
23. 04. 2004
Starosta obce:
Ivo Jonák
………………………..
podpis
POŘIZOVATEL
Razítko:
Obecní úřad Nové Veselí
Oprávněná osoba:
Ivo Jonák
Funkce:
starosta obce
Podpis:
………………….…………
NADŘÍZENÝ ORGÁN ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Krajský úřad kraje Vysočina, odbor územního plánování a
stavebního řádu
Stanovisko nadřízeného orgánu k návrhu ÚPO
KUJI 6079/2003 OUP-Mal
ze dne: 14. 04.2004 číslo jednací: KUJIP0056FDL
ZPRACOVATEL
Razítko:
Ing. Marie Psotová, Nádraţní 52, 591 01 Ţďár nad Sázavou
IČ: 13648594
Hlavní projektant: Ing. arch. Jan Psota
…………………………
podpis
1
OBSAH
A) ZÁKLADNÍ ÚDAJE
1. Úvod
str.
4
2. Hlavní cíle řešení
str.
4
3. Zhodnocení dříve zpracované ÚPD, jiné technické podklady
3.1. Vazba na ÚPD vyššího řádu
3.2. ÚPD případně ÚPP řešeného území
3.3. Jiné významnější technické podklady
str.
4
4. Vyhodnocení zadání změny ÚP
str. 5
5. Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování
str. 5
6. Vymezení pojmů
6.1. Základní pojmy
6.2. Ostatní pojmy
str. 5
B) ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
1. Vymezení řešeného území
1.1. Výčet katastrálních území
1.2. Návrhové období
1.3. Širší vztahy, zájmové území
str. 6
2. Základní předpoklady a podmínky vývoje obce
2.1. Identifikace území
2.2. Přírodní podmínky
2.3. Urbanistická struktura
2.4. Kulturní hodnoty
2.5. Demografický a sídelní potenciál
2.6. Ekonomická aktivita
2.7. Bariéry a stimuly pro rozvoj obce
str. 7
3. Návrh urbanistické koncepce
3.1. Urbanistická koncepce
3.2. Prostorové uspořádání
str. 11
4. Návrh členění obce na funkční plochy a podmínky jejich vyuţití
4.1. Území současně zastavěné a zastavitelné
4.2. Území nezastavitelné(volné)
4.3. Plochy obsluhy území
4.4. Společná ustanovení
str. 14
5. Limity vyuţití území
5.1. Normativně určené
5.2. Určené řešením územního plánu
str. 18
6. Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území
6.1. Plochy bydlení
6.2. Plochy výroby
6.3. Plochy zeleně
str. 20
7. Sport, tělovýchova a rekreace
str. 22
8. Návrh koncepce dopravy, občanského a technického vybavení, nakládání s odpady
8.1. Doprava a dopravní zařízení
8.2. Občanská vybavenost
str. 22
2
8.3. Vodní hospodářství
8.4. Technické vybavení
8.5. Odpadové hospodářství
9. Vymezení ploch přípustných pro dobývání nerostů a ploch pro jeho technické zajištění
str. 30
10. Návrh územního systému ekologické stability
10.1. Nadregionální a regionální ÚSES,biogeografická diferenciace
10.2. Místní ÚSES
10.3. Navrhovaná opatření
str. 30
11. Vymezení ploch VPS, asanací a asanačních úprav
str. 31
12. Návrh řešení poţadavků CO
str. 32
13. Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na ţivotní prostředí
str. 33
14. Zvláštní zájmy
str. 34
15. Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL
15.1. Zábor ZPF
15.2. Zábor PUPFL
str. 34
16. Návrh lhůt aktualizace
str. 40
17. Obsah dokumentace ÚPo
str. 40
C)
ČÍSELNÉ ÚDAJE CHARAKTERIZUJÍCÍ NAVRŢENÉ ÚZEMÍ
D)
PŘÍLOHY ÚPO
E)
ZÁVAZNÁ ČÁST VE FORMĚ REGULATIVŮ
3
A) ZÁKLADNÍ ÚDAJE
1. Úvod
Platná územně plánovací dokumentace obce byla vyhotovena v letech 1994-1997 na základě
ÚHZ schválených obecním zastupitelstvem Nového Veselí dne 24.9.1993 a na podkladě souborného stanoviska pořizovatele ke konceptu ÚPN SÚ N. Veselí s pokyny na zpracování návrhu ze
dne 29.6.1994.
Vzhledem k prudkému rozvoji obce na konci 90. let minulého století, došlo jiţ k vyuţití některých rozvojových ploch, pro jiné byla vypracována podrobnější upřesňující dokumentace.
Hlavní změny jsou však obyvateli obce poţadovány na úseku dopravy ve vztahu ke stále větší
intenzitě dopravy na sil. II/353.
Zejména z těchto důvodů schválila rada obce dne 14.3.2001 zhotovení změny územního plánu s tím, ţe hlavním bodem řešení bude silniční obchvat obce Nové Veselí, který bude navazovat
na sil. obchvat obce Budeč.
Veřejné projednání návrhu zadání změny ÚP Nové Veselí se uskutečnilo 5.3.2002. Stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování (OkÚ RRR Ţďár nad Sázavou) bylo vydáno dne
12.6.2002. Zadání bylo schváleno zastupitelstvem obce dne 8.10.2002.
V souladu s čl. 18 Zadání změny územního plánu je celý elaborát zpracován jako nová dokumentace, tj. změna nebude zpracována formou průsvitek a příloţek na výkresy původního ÚP
a doplňujících textů průvodní zprávy. Členění a obsah změny ÚP bude odpovídat vyhlášce
MMR ČR č. 135/2001 Sb.
2. Hlavní cíle řešení
Hlavním cílem ÚP je vytvořit aktualizovanou územně plánovací dokumentaci na úrovni obce
pro rozvoj celého katastrálního území. ÚPD bude jako základní rozvojový materiál koordinovat
veškeré rozhodující zájmy v území v duchu trvale udrţitelného rozvoje, stanoví pro obec optimální urbanistickou koncepci v souladu se současnými předpoklady a výhledovými moţnostmi
obce.
3. Zhodnocení dříve zpracované ÚPD, jiné technické podklady
3.1. Vazba na ÚPD vyššího řádu
Územní plán obce respektuje zásady dané schváleným ÚP VÚC CHKO Ţďárské vrchy
(1985) a není v rozporu s poţadavky právě projednávaného nového ÚP VÚC Ţďárské vrchy.
3.2. ÚPD případně ÚPP řešeného území
Konečný návrh SÚP byl Stavoprojektem Jihlava zpracován v roce 1974, ještě před vydáním
zákona č. 75/1976 o ochraně ZPF a byl projednán a schválen radou ONV Ţďár nad Sázavou dne
23.9.1976 pod č. usnesení 199. V listopadu roku 1987 bylo k tomuto SÚP zpracováno přehodnocení zemědělské přílohy. Tento dokument, na základě tehdy platných "Metodických pokynů",
bilancuje pomocí mnoha tabulek zábor ZPF (struktura půdního fondu, vznik odvodů, zabírané
plochy, apod.), nezasahuje ale do koncepce SÚP, u kterého je třeba vyzdvihnout snahu po zvýraznění úlohy centra lokalizací občanské vybavenosti. Navrţené (bohuţel však nerealizované)
odstranění objektů před apsidou kostela sv. Václava (při pohledu od ZD) je třeba hodnotit kladně. SÚP ovšem reagoval pozitivně na tehdy plánované neúměrné přírůstky počtu obyvatel a pro
bytovou zástavbu (tj. RD) zabíral příliš mnoho zemědělské půdy. Dále je moţno SÚP vytknout,
ţe se alespoň jednoduše nepokusil pro spodní část náměstí navrhnout regulační opatření. Rovněţ
tak z dnešního pohledu se jeví navrţené rozsáhlé plochy zeleně předimenzované.
Platný ÚPNSÚ je překonán, zvl. na úseku řešení dopravy a výběru rozvojových ploch, avšak
je základním podkladem, ze kterého vychází kompozice změn sídla, regulace vyuţití a uspořádání funkčních ploch.
Navazující ÚPD ve formě regulačních plánů (územních plánů zón) nebyla pro území obce
ani jeho část vyhotovena ani se nezpracovává.
4
3.3. Jiné významné významnější technické podklady
 Zadání změn ÚP obce Nové Veselí (obec N. Veselí 2002)
 Strategie rozvoje Jihlavského kraje (Garep Brno 1999)
 Program rozvoje Jihlavského kraje (Garep Brno 2000)
 Program hospodářského a sociálního rozvoje okresu Ţďár nad Sázavou (OkÚ RRR Ţďár nad
Sázavou + Garep s. r. o. Brno 1997)
 Program rozvoje mikroregionu Ţďársko (Garep s. r. o., Brno 2000)
 Regionální surovinová studie okresu Ţďár nad Sázavou (Geofond Praha 1992)
 Územně technický podklad - NR - R ÚSES ČR (MMR ČR + MŢP ČR 1996)
 Mapový podklad v měř. 1 : 2 880; 1 : 10 000; 1 : 50 000; 1 : 200 000
 SLDB 1970, 1980, 1991, předběţné výsledky SLDB 2001
 Výstavba a architektura 3/94
 Územní plán VÚC CHKO Ţďárské vrchy (Surpmo, H. Králové - 1985)
 Územní plán VÚC CHKO Ţďárské vrchy - koncept (Surpmo, H. Králové - 2000)
 Grafický přehled parcel (ObÚ Nové Veselí)
 Generel MÚSES k. ú. Nové Veselí (VH ateliér Brno 1994)
 Generel ÚSES pro okr. Ţďár n. S. (Ageris Brno 2002)
 Studie ověření trasy sil. II/353 - úsek Ţďár nad Sázavou - Nové Veselí (Ing. J. Psota 2001)
 Urbanistická studie RD v N. Veselí (Ing. Košťál 2002)
 Dostavba areálu Plastia (Ing. Habán 2001)
 Obnova cesty pod Vortem (Ing. Pohanka 2002)
 Přepočet kanal. sítě vč. návrhu tech. opatření (AQUA PROCON Brno 2002)
4. Vyhodnocení zadání změny ÚP
Poţadavky dané v zadání změn ÚP schválené zastupitelstvem obce dne 8.10.2002 jsou splněny.
5. Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování
Územní plán obce Nové Veselí plní úkoly a cíle dané §1 odst. 2 zák. č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, jak vyplývá z pozdějších změn. Řešení územního plánu vytváří
předpoklady pro jeho vyváţený rozvoj se zabezpečením kvalitních ţivotních podmínek.
6. Vymezení pojmů
6.1. Základní pojmy
Jsou dány zákonem č. 50/1976 Sb. v platném znění a vyhláškou č. 135/2001 Sb.
6.2. Ostatní pojmy
Pro účely tohoto ÚP jsou pouţity tyto pojmy:
 hospodářské zvířectvo - skot, prasata, ovce, kozy
 drobné hospodářské zvířectvo - králíci, drůbeţ, apod.
 drobná pěstitelská činnost - pěstování plodin a produktů samozásobitelského charakteru
 zemědělská malovýroba - podnikatelské pěstování na úrovni rodinných farem zaměřené jak
na ţivočišnou, tak rostlinnou výrobu (i jednotlivě)
 drobná výrobní činnost - činnosti nemající charakter výroby tovární, spíše blíţící se výrobě
řemeslnické
 obtěţující sluţby a řemesla - činnosti jejichţ účinky narušují obytnou pohodu sousedů (hluk,
zápach, prach, výpary, světelné efekty, aj.)
 drobná obtěţující výroba - činnosti jejichţ účinky narušují obytnou pohodu sousedů (hluk,
zápach, prach, výpary, světelné efekty, aj.)
 činnosti náročné na přepravu zboţí - sklady, výrobní či jiná zařízení event. sluţby vyţadující
denní obsluhu vozidly skupiny 2, podskupiny N1 a N2
5












činnosti s vyššími nároky na přepravu zboţí - sklady, výrobní či jiná zařízení event. sluţby
vyţadující občasnou obsluhu vozidla skupiny 2, podskupiny N1 a N2 a skupiny 3, podskupiny
TaS
stavby skladovací s nízkými nároky na skladovací plochy - sklady do 250 m2 skladovací plochy
stavby skladovací s nízkými rušivými vlivy na ŢP - skladované látky neohroţují ŢP
na pozemku vlastníka a neobtěţují obytnou pohodu souseda
komerční aktivity - podnikatelská zařízení poskytující sluţby obyvatelstvu v oblasti velkoprodejen, nákupních center, sluţeb pro motoristy, apod.
malé prostory obchodu a sluţeb - stavby pro obchod a obdobné činnosti s celkovou prodejní
plochou do 250 m2
přípustná míra - míra přípustnosti je daná individuálním posouzením konkrétní situace
dle zvláštních předpisů a vyhlášek (např. Vyhl. č. 137/1977 Sb., Vyhl. č. 408 Sb., Směrnice
41/1977 Sb., Hyg. předpisy, apod.)
index zastavění - poměr mezi zastavěnou plochou pozemku a celkovou plochou pozemku
stavební čára - udává hranici plochy určené k zastavění a polohu hlavního objektu. Stavební
prvky, které mohou vystupovat před stavební čáru určí podrobnější územně plánovací dokumentace či podklad
výška zástavby - je stanovená počtem podlaţí u objektů slouţících pro bydlení, v ostatních
případech, je-li to nutné, je výstavba stanovena v metrech ke konkrétnímu bodu. Jde
o nepřekročitelnou hranici.
podkroví - do plného podlaţí se započítává podkroví v případě, kdyţ více neţ 3/4 podkroví
(vztaţeno na plochu pod ním leţícího podlaţí) má normovou výšku obytné místnosti.
podzemní podlaţí - do plného podlaţí se započítává podlaţí v případě, kdyţ vystupuje více
jak 1,0 m nad úroveň průměrné výšky terénu.
změny, úpravy ÚPD - závaznou část dle §31 stavebního zákona můţe měnit na základě zpracování změn orgán, který danou územně plánovací dokumentaci schválil. Směrnou část můţe
upravovat orgán, který územně plánovací dokumentaci pořídil (pořizovatel) - §31 stavebního
zákona.
B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
1. Vymezení řešeného území
1.1. Výčet katastrálních území
Území řešené územním plánem je katastrální území obce Nové Veselí. Takto vymezené
území je zobrazeno na mapách v měřítku 1 : 10 000. V měřítku 1 : 2 880 je řešeno území zastavěné části obce včetně blízkého okolí. V měřítku 1 : 50 000 jsou vyznačeny zájmy obce v širších
souvislostech.
1.2. Návrhové období
Návrhové období územního plánu je rok 2010.
1.3. Širší vztahy, zájmové území
Obec Nové Veselí je zařazena do správního obvodu obce s rozšířenou působností Ţďár nad
Sázavou v kraji Vysočina. Ve Ţďáru nad Sázavou se nachází většina zařízení tzv. vyšší občanské
vybavenosti, která je z obce dobře dostupná. Obec Nové Veselí je však přirozeným centrem
pro okolní obce (Březí, Budeč, Kotlasy, Matějov a Újezd), jejichţ obyvatelé vyuţívají ve Veselí
zařízení ZŠ, MŠ, sluţby zdravotnické a sluţby pošty. Do farnosti Nové Veselí patří tyto obce téţ,
společný je zde hřbitov.
6
Na vybraných pozemcích katastru obce N. Veselí, Březí a Budeč hospodaří zemědělské
druţstvo vlastníků Novoveselsko. Lesy jsou v převáţné části v drţbě Lesů ČR a Lesního druţstva Přibyslav, ostatní je tzv. drobná drţba.
Řešené území je napojeno na komunikační síť silnicemi:
II/353 - Polička - Ţďár nad Sázavou - Velký Beranov
III/3538 - Nové Veselí - Matějov - Sázava
III/3539 - Nové Veselí - Újezd - Poděšín
III/35311 - Nové Veselí - Březí
Jiţní okraj k.ú. protíná jedna z variant vysokorychlostní ţelezniční tratě (VRT).
Katastrálním územím neprochází el.vedení VVN, obec je napojena z vzdušného el. vedení
VN 22 kV přes TS 22/0,4 kVA. Na zemní plyn je obec připojena VTL přípojkou z VTL plynovodu Lobodice - Květná. Pitnou vodou je obec zásobena z vodovodního řadu Ţďár - Budeč. Zastavěným územím obce prochází dálkový optický kabel Jihlava - Ţďár a dálkový kabel Ţďár Bohdalov.
Silnice Matějov - Nové Veselí a tok Oslavy pod Novým Veselím tvoří hranici mezi CHKO
Ţďárské vrchy a Přírodním parkem Bohdalovsko. Území se nachází v bioregionu 1.50. Velkomeziříčský bioregion. V severovýchodní části k.ú. sousedí s regionálním biocentrem 715 Babín.
2. Základní předpoklady a podmínky vývoje obce
2.1. Identifikace území
Název obce
Nové Veselí
Kód k.ú.
371410601
Kód ČSÚ
706 833
První písemná zmínka o obci
1 377
Rozloha katastru obce
951,30 ha
Rozloha zeměď. půdního fondu
679,25 ha
Rozloha lesního půdního fondu
109,30 ha
Průměrná nadm. výška
555,00 m n. m.
Koeficient ekol. stability
málo stabilní
Bioregion
1.50 Velkomeziříčský
Číslo povodí
4 - 16 - 02 - 001
Počet trvale bydlících obyvatel 2001
1224
Počet trvale obydlených bytů 2001
395
Počet obyvatel na byt 2001
3,1
Věkový index obyvatel 2001
příznivý
2.2. Přírodní podmínky
Níţe uvedená klimatologická data jsou odvozena z údajů meteorologických stanic Ţďár nad
Sázavou (Ţ) a Nové Město na Moravě (NM) převáţně za období 1901 - 1975.
Teplota vzduchu: °C
měsíc
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
rok
Ţ
NM
-4,0
-4,1
-2,9
-3,0
1,0
0,9
5,6
5,5
11,4
11,2
14,1
13,9
15,9
15,8
15,0
14,7
11,6
11,4
6,4
6,4
1,1
1,3
-2,3
-2,1
6,1
6,0
Úhrn sráţek - průměrný(mm):
měsíc
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
rok
Ţ
NM
51
56
46
49
40
41
57
53
65
62
79
73
95
85
86
82
58
50
59
58
50
53
50
56
736
724
7
Četnost jednotlivých větrů v % :
porovnání
Ţ
NM
S
SV
V
JV
15,1
13,1
7,1
10
3,5
3,6
12,8
12,8
J
14,7
10,1
JZ
Z
SZ
klid
8,4
9,3
15,9
16,5
16,2
13,5
6,3
11,1
Z geologického hlediska je území katastru zařazeno do Stráţeckého moldanubika
Stavebně geologický průzkum obce nebyl prováděn. Dle vzorků patrných z výkopů jiţ realizovaných staveb je zřejmé, ţe základové půdy jsou tvořeny písčitou a hlinitopísčitou zeminou
plně vyhovující pro zakládání běţných staveb. Méně vhodné zákl. podmínky jsou pod hrází Veselského rybníka a při vodoteči.
Zastavěné území obce je rozloţeno na jiţním svahu směřujícím k Oslavě. Druhá část obce
na pravém břehu Oslavy se mírně svaţuje k východu. Nejniţší kóta zástavby je 550 m n. m., nejvýše poloţené zastavěné území je poloţeno na kótě 570 m n. m.
Přilehlé území zastavěné části obce je poznamenáno pozemkovými úpravami snaţícími se
upravit krajinu pro potřeby zemědělské velkovýroby. Výrazně převládají hnědé půdy nenasycené
podzolové, ve sníţeninách pseudogleje. V blízkosti obce nejsou ţádné lesní porosty. Na ty lze
narazit po cca 2 km ve směru na Bohdalov a Březí. Převládají smrkové monokultury, přirozená
dřevinná skladba se zachovala jen ojediněle a to na extrémních stanovištích.
Druh pozemku
výměra (ha)
% zastoupení
celková výměra
951,3896
100
zemědělská půda
z toho orná půda
zahrady
TTP
nezemědělská půda
679,2449
576,9460
19,1927
83,1062
272,144
71,4
60,7
1,9
8,8
28,6
z toho lesní půda
vodní plochy
zastavěná plochy
ostatní plochy
109,3035
103,1800
17,8454
41,8151
11,5
10,9
1,8
4,4
Výrazné procentuální zastoupení v řešeném území mají vodní plochy, kterým dominuje 86
hektarový rybník západně od obce a jehoţ výtok patří k pramenům řeky Oslavy.
2.3. Urbanistická struktura
Nové Veselí, do roku 1563 Veselí, se poprvé připomíná roku 1377. Původní kostel sv. Václava stával uprostřed hřbitova (první zmínka o faře je jiţ z roku 1393) a byl zbořen, kdyţ roku
1752 byl postaven nový kostel uprostřed náměstí. To je tvořeno kříţením dvou komunikací Ţďár
- Jihlava a přípojnou silnicí z Březí. V prodlouţení komunikace z Březí vznikl komponovaný
prostor náměstí se sochou T. G. Masaryka "opřenou" o zeleň a kompaktní zástavbu na pravidelném půdoryse. Tento komponovaný prostor navazuje na vlastní náměstí protáhlého tvaru zuţující se na jihovýchodní straně aţ na šíři silnice s chodníky. Náměstí je obestavěno řadovou zástavbou z hospodářských usedlostí, které zejména v minulých letech prodělaly významné změny
(nástavby, úpravy, změny funkce), které však postrádají jednotící moment.
Nová obytná zástavba (RD) na pravidelné pravoúhlé osnově je zaloţena v trojúhelníku mezi
silnicemi na Bohdalov a Polnou, dále pak na levé straně silnice při výjezdu na Ţďár. Zde jsou i
mimo RD vystavěny bytové domy o max. 3 NP.
Občanská vybavenost je v podstatě soustředěna do centr. prostoru, kterému dominují farní
kostel sv. Václava. Z výrobních ploch stojí za povšimnutí pouze areál ZD na východní straně
obce (spolu s lihovarem) a areál bývalé STS na severním okraji sídelního útvaru s novou výstavbou firmy Plastia. Situování výrobních prostor je vcelku vhodné, u ZD se projevuje nedostatečný
odstup od rodinné zástavby a nedostatečné napojení na polnosti západně od silnice II/353.
8
Výškové zónování zástavby je v zásadě v úrovni do 2 NP. Objekty pro bydlení jsou v drtivé
většině ukončeny střechami sedlovými, valbovými, respektive jejich variacemi. Ploché střechy
se vyskytují zejména u staveb občanské vybavenosti realizované v 70. a 80. letech, např. nákupní
středisko, některé RD v jihozápadní části obce. U výrobních staveb převaţují sklony střech
do 12°.
Výrazným fenoménem Nového Veselí je rozsáhlý rybník nad obcí, který má mimo hospodářský význam i význam estetický, neboť oţivuje poněkud fádní zemědělskou okolní krajinu a vytváří jeden z opěrných bodů pro humanizaci krajiny.
Jednoznačně nejpůsobivější dominantou obce je kostel. V oblasti vnitrosídelní struktury je
nutno nalézt vztah mezi touto památkou a novostavbou nákupního střediska a skupinou objektů
za apsidou kostela. V panoramatu obce se mimo kostel a pozitivně uplatňuje objekt fary a kaple
sv. Rocha (od jihovýchodu). Dochází zde však k pohledovému konfliktu s řadovými domky. Fara zároveň působí monumentálně při průjezdu obcí ve směru ze Ţďáru a ovlivňuje celý prostor
pravé strany potoka, takţe náhodný pozorovatel nevnímá poněkud neutěšený stav bývalého sídla
vrchnosti s okolními objekty. Bohuţel v obci jsou téţ dominanty rušivého charakteru. Jedná se
o výrobní objekty či stavby skladů, které jsou velkého měřítka a situovány, moţno říci, v nejvyšších polohách zástavby.
2.4. Kulturní hodnoty
V obci Nové Veselí se nacházejí následující stavby zapsané v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek.
Nové Veselí - zapsané památky: 4298
4299
4300
4301
4302
4303
4304
4305
4306
4307
8409
8582
Farní kostel sv. Václava s ohradní zdí
Kaple sv. Rocha
fara
socha Panny Marie u kostela
socha sv. Jana Nepomuckého u kostela
socha sv. Floriána před farou
boţí muka u silnice k Budči
boţí muka u "umrlčí cesty"
boţí muka u silnice do Březí
boţí muka u silnice do Matějova
tvrz č.p. 123
(10 233/7) mlýn č.p. 104
Na k.ú. Nové Veselí se nenacházejí ţádná pásma podléhající ochraně dle zák. č. 20/1987 Sb.
o státní památkové péči.
Změna územního plánu plně respektuje veškeré nemovité památky zapsané v Ústředním seznamu, chrání prostorové uspořádání jádra obce. V souladu s čl. 6 Zadání změny ÚP obce,
v souladu se závěry projednaného ÚP VUC CHKO Ţďárské vrchy a dle platného ÚPNSÚ je
v hlavním výkrese vyznačeno odborné vymezení návrhu ochr. pásma tvrze. Ochranné pásmo
bude upřesněno v podrobných mapových podkladech před jeho vyhlášením.
Do doby zmapování území z hlediska archeologických zájmů je nutno celé řešené území povaţovat za území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 ve znění pozdějších předpisů a respektovat z tohoto faktu vyplývající oznamovací povinnosti v případě zemních zásahů do terénu.
2.5. Demografický a sídelní potenciál
Vývoj počtu obyvatelstva a domů v sídelním útvaru dokladuje tabulka:
rok
1850
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
obyvatel
domů
893
N
838
132
983
135
878
136
985
134
878
134
832
136
774
141
9
rok
1950
791
172
obyvatel
domů
1961
932
161
1970
945
198
1980
1091
246
1991
1170
260
1996
1193*)
N
1999
1218*)
N
2001
1224
280
N - údaj neuveden, *) - údaj neoficiální
Věková struktura obyvatelstva:
předproduktivní
rok
produktivní
poproduktivní
abs.
%
abs.
%
abs.
%
1980
1991
293
295
26,86
25,21
623
695
57,10
59,40
175
180
16,04
15,39
2001
235
19,20
783
63,97
206
16,83
Věkový index obyvatelstva: 1980 ………. 167,4 - extrémně příznivý
1991 ………. 163,9 - extrémně příznivý
2001 ............. 114,1 - nepříznivý
Průměrné hodnoty (r.2001) Česká republika ...... 90,4 - velmi nepříznivý
kraj Vysočina ......... 96,3 - velmi nepříznivý
Z celkového počtu obyvatel v roce 1980 bylo 566 ţen, tj. 51,89 %; v roce 1991 pak bylo 592
ţen, tj. 50,60% a v roce 2001 bylo 611 ţen, tj. 49,92 %.
Index růstu obyvatel (IR):
období
2001/96
1,025
IR
2001/91
1,046
2001/80
1,122
2001/70
1,295
2001/61
1,313
0,95 < IR < 1,049 stabilizovaný
1,05 < IR < 1,149 progresivní
1,05 < IR
velmi progresivní
Trvale obydlené byty:
rok
1980
321
byty
1991
349
2001
395
Stáří bytového fondu (k roku 1991):
počet bytů
rok výstavby
abs.
%
byty postavené do r. 1919 a nezj.
62
17,8
1920 - 1945
62
17,8
1946 – 1970
1971 - 1980
85
93
24,3
26,6
1981 – 1991
47
13,5
celkem
349
100
Pro výhledové období byly stanoveny následné pro potřeby ÚP důleţité údaje.
rok
1980
1991
2001
2005
2010
rezerva
obyv.
byty
1091
321
1170
349
1224
395
1250
415
1300
440
1400
475
ob/byt
3,40
3,35
3,10
3,01
2,95
2,94
10
2001/50
1,547
2.6. Ekonomická aktivita
Obec disponovala a disponuje následnými zdroji pracovních sil
ú d a j
rok 1980
rok 1991
rok 2001
celkem
muţi
ţeny
celkem
muţi
ţeny
celkem
muţi
ţeny
počet obyvatel
počet EAO
1091
558
525
293
566
265
1170
607
578
316
592
291
1224
578
613
337
611
241
% EA osob
51,1
55,8
46,8
51,9
54,7
49,2
47,2
55,0
39,4
V roce 2001 z celkového počtu pracujících 578 osob jich 375 pracovalo mimo místo trvalého
bydliště (N. Veselí), tj. téměř 65 % EAO vyjíţdělo za prací. Hlavním místem vyjíţďky byl blízký Ţďár nad Sázavou.
Výrobní aktivity jsou v obci lokalizovány v zásadě ve dvou místech a to po pravé straně sil.
II/350 při výjezdu z obce na Budeč. Přestoţe tyto dvě lokality jsou dále rozšiřovány a ÚP předpokládá rozvoj drobných podnikatelských aktivit i v ostatních k tomu vhodných funkčních částech sídla, nelze uvaţovat s podstatným sníţením vyjíţďky za prací. Můţeme však očekávat větší změny směru vyjíţďky (Jihlava).
Bliţší charakteristika ek. potenciálu obce viz kap. B. 6.
2.7. Bariéry a stimuly pro rozvoj obce
Silné stránky
- snadná a dobrá dostupnost bývalého okresního města
- obec na jedné z rozvojových os kraje Vysočina
- obec s jasnou historickou kontinuitou
- komplexně vybavená obec technickou infrastrukturou
- dobrá úroveň občanského vybavení co do rozsahu, tak i kvality
- vysoké procento bytů v nové a novější zástavbě
- územní připravenost pro rozvoj bytové výstavby
- index růstu obyvatel v obci je stabilizovaný aţ příznivý
- ve srovnání s ostatními obcemi bývalého okresu Ţďár n.S. poměrně významný ekonomický
potenciál
- obec bez rizikových minorit
- organizovaný odvoz TDO na řízenou skládku
- nízké imisní zatíţení krajiny
Slabé stránky
- průtah silnice II/353 v nevyhovující trase
- silnice II/353 v nevyhovujících parametrech ve směru na Jihlavu
- průjezd zemědělské techniky obcí
- stárnoucí jádro obce, ohroţení podstaty původní části
- neujasněná situace ve výstavbě tělocvičny - sportovní haly
- územní a technická nepřipravenost ploch pro rozvoj ekonomického potenciálu
- přímá návaznost bývalého JZD na obytnou zónu obce
- koeficient ekologické stability - málo stabilní
- omezená prostupnost krajiny
- vysoké procento zornění ZPF
3. Návrh urbanistické koncepce
3.1. Urbanistická koncepce
Urbanistická je dána přírodními podmínkami, historickým vývojem území a jeho potřebami a
moţnostmi se zakotvením poţadavků obce, obyvatel obce a dotčených orgánů a organizací. Při
stanovování základní urb. koncepce bylo vycházeno z hlavních cílů řešení, tj. zachování obno11
vení a rozvíjení sociálních, kulturních a ekologických hodnot území s posilováním rozvoje ekonomické základny.
V územním plánu jsou jednoznačně vyčleněna území nezastavitelná a podmínky umoţňující
další urbanizaci prostoru. Prvkem, který zásadně ovlivňuje rozvoj obce je nové dopravní řešení,
které odvádí dopravu ve směru Ţďár nad Sázavou-Bohdalov (sil. II/353) mimo zastavěné území
obce. Rozvoj dalších funkčních sloţek území logicky váţe na stávající zast. území obce a vyuţívá ploch s dobrou dopravní a technickou obsluţností. Neméně významným prvkem uplatňujícím se v obrazu obce jsou plochy zeleně, kdy zejména zeleň izolační potlačuje účinek negativních dominant obce. Regulačními opatřeními se naopak posiluje význam kostela fary i tvrze jako
hlavních pozitivních dominant obce včetně uspořádání přilehlých urbanizovaných zón.
Ve volné krajině se obecně neuvaţuje s umisťováním staveb (krom doplňující sítě polních
cest, staveb drobné architektury, případně staveb pro zajištění ochrany ŢP). Dále zde nejsou kladeny zvláštní podmínky pro výstavbu podzemních sítí techn. infrastruktury.
Územní rozvoj obce a činnosti s ním související jsou v grafické části a následujících kapitolách textu náleţitě vymezeny, takţe při jejich respektování by nemělo dojít k narušení hlavních
cílů řešení.
3.2. Prostorové uspořádání
Sídlo můţeme z hlediska prostorového členit na jednotlivé části, které v sobě nesou jisté
znaky podobenství a stejnorodosti (homogenitu prostorového uspořádání). Z hlediska rozvojových předpokladů sídla pak rozeznáváme plochy (území).
Plochy stabilizované - za plochy stabilizované budeme povaţovat území, jehoţ rozvoj nevyvolává zvláštní konflikty, tj. ÚP zde uvaţuje pouze s modernizací (např. zlepšením standartu
bydlení) a údrţbou. Ve vyjímečném případě výstavby nového objektu je nutno zamýšlený záměr
porovnat měřítkem a výrazem s okolní zástavbou, ovšem nepřizpůsobovat se negativně
působícím objektům.
Plochy aktivní - do ploch aktivních se v ÚP zařazují plochy rozvojové a přestavbové (i likvidace
staveb). Zejména pro tyto plochy je určena prostorová regulace, která vyjadřuje objemové prostorové vazby mezi jednotlivými prvky urbanistické struktury.
Vymezení částí sídla blízkých si svou homogenitou je vyznačeno v příloze č.2 této zprávy.
Část A - rozšířená centrální část
Území je v podstatě vymezeno ulicí Na městečku a ulicí Dolní. Tato část obce je v zásadě stabilizovaná. Dominujícím prvkem nejen tohoto prostoru, ale celého sídla je věţ kostela sv. Václava.
Při případných stavebních aktivitách je nutno akceptovat zejména tyto zásady. Zabezpečit dodrţení
stávající půdorysné stopy zástavby, nedopustit asanaci v kompaktní zástavbě bez náhrady, měřítko
novostaveb stejně jako jejich výšku uzpůsobit měřítku zástavby stávající a navazující. Pro potřeby
obecního úřadu bude výhodné zpracování návrhu rozvinutých pohledů na fasády v této nejvýznamnější části sídla.
Část B - Na zámku
Jedná se o území stabilizované. Nutno zde respektovat stávající zástavbu s dominantním účinkem fary a tvrze. Nelze připustit narušení půdorysného schématu této specifické zóny. Stavební
činnost konzultovat s orgánem památkové péče a v součinnosti s ním vytvořit podmínky ochrany
tohoto prostoru (viz ÚP VÚC CHKO Ţďárské vrchy).
Část C - jiţní část obce
Významný podíl tohoto území je určen pro výstavbu rodinných domů, pro které je zpracována
US v podrobnosti DÚŘ. Respektovat tyto podmínky. Stávající zástavba je charakterizována převáţně volně stojícími rod. domy s poměrně kvalitním zázemím. V případě stavebních úprav se
doporučuje nezvyšovat počet podlaţí, u řadových RD se přímo zakazuje stejně jako zvyšování indexu zastavění pozemků náleţejícím k řadovým RD. V části zvané V ulici respektovat stávající
stav. čáru a měřítko zástavby.
12
Část D - hřbitov - nový
Nepřipustit zásadní změny v koncepci řešení tohoto místa.
Část E - obytná zóna při ulici Nová a Sportovní
Kromě pozemků při mateřské škole se jedná o území stabilizované. Jde o zástavbu zejména
bytových a rodinných domů. Nezvyšovat významně koeficient zastavění ani podlaţnost. Zastřešení
bude střechami sedlovými či obdobnými. Vyuţití podkroví je moţné.
Část F - severní část obce
Území při vstupu do obce od Ţďáru nad Sázavou určuje poţadavky na vysokou architektonickou úroveň staveb, zejména při dnešní sil. II/353. Nezvyšovat hladinu výšky zástavby, potlačit
negativní dominantní výraz skladové haly. Tvar střech sedlový, připouští se i střechy ploché. Území jak stabilizované, tak i aktivní doplnit zelení. Odborné zaloţení parku pod rybníkem Kachníkem spojit s revitalizací potoku.
Část G - sportoviště, bydlení
Území sevřené ze tří stran současně zastavěným územím obce je z velké části aktivní.
U
stávajících staveb nepředpokládat významné změny. Způsob vyuţití plochy sportoviště ÚP blíţe
neurčuje, bude ověřeno podrobnější urb. studií. Výstavba na plochách pro bydlení a plochách smíšených bude jednopodlaţní s vyuţitím podkroví v sedlové střeše. Technické zázemí domu bude
měřítkem odpovídat velikosti rod. domu i velikosti stavební parcely.
Část H - východní část obce
U ploch stabilizovaných nezvyšovat v zásadě koeficient zastavění pozemku a výškovou hladinu zástavby. Areál doplnit zelení, potlačit dominantní účinek negativního výrazu stavby seníku
v nejvyšší části areálu. Výška zástavby a koef. zastavění na nových plochách nepřekročí hodnoty
stávajícího areálu (u seníku). Do doby výstavby obchvatu sil. II/353 anebo alespoň zpracování dokumentace pro provedení stavby obchvatu je nutno respektovat nezastavitelný pás v šíři min. 50m
mezi osou přeloţky a sídlem. Tvar střech se blíţe nespecifikuje. Respektovat ochranná pásma inţ.
sítí, provést dosadbu zeleně.
Část CH - ČOV
Území stabilizované, změny se budou týkat pouze technologického zařízení stavby.
Společná ustanovení
Pokud není uvedeno jinak, tvar střechy se odvíjí od místních tradic, tj. střechy sedlové, event.
polovalbové ve sklonu (40° - 45°). Upřednostňuje se při vyuţívání podkroví pouţití střešních
oken před vikýřovými nástavbami (prosvětlení podkroví pokud moţno orientovat mimo veřejný
prostor). Preferovat uţívání hladkých štukových omítek bez keramických obkladů, rovněţ tak
uţívání dřevěných výplní otvorů je přirozené. Oplocení - postupně zvl. ve vztahu k veřejným
prostorám přejít na ploty dřevěné, event. dřevěné s jinými přírodními místně se vyskytujícími
materiály.
S rozvojem drobných struktur osídlení, chatových a zahrádkářských osad se ve volné krajině
(neurbanizovaném území) neuvaţuje.
Pro nové aktivní plochy větší 0,5 ha se stanovuje povinnost zhotovit podrobnější dokumentaci na řádných měřených geodetických podkladech.
Umisťování reklamních poutačů se zakazuje v jádru obce, ve volné krajině je nutné posouzení dle § 12 zák. č. 114/1992 Sb.
V rámci zpracování podrobnější ÚPD či ÚPP je moţno některé podmínky regulace zpřesnit
dle místních podmínek, nesmí však v ţádném případě dojít k potlačení záměru ÚPo obce a narušení prostorového uspořádání území.
13
4. Návrh členění obce na funkční plochy a podmínky jejich vyuţití
Řešené území je členěno na funkční zóny se shodnými nebo blízkými podmínkami pro vyuţívání území. Vymezení funkčních zón (ploch) je graficky znázorněno v hlavních výkresech
(č. 1 a 2).
Funkční zóny, které jsou v území současně zastavěném či k zastavění určeném, tvoří tzv. urbanizované území, ostatní území je neurbanizované - volné. Specifické postavení je u ploch zeleně a vodních ploch, které z volné krajiny pronikají do urbanizovaného území.
Funkční charakteristiky výše uvedených ploch obsahují stručný popis a výčet činností, které
v příslušné funkční ploše lze realizovat bez omezení (je určené), které je moţno připustit (přípustné) a které jsou zakázané (nepřípustné). U kaţdé funkční plochy jsou tedy tři moţnosti vyuţití.
stupeň určené - optimální vyuţití plochy
stupeň přípustné - vyuţití plochy přípustnou činností nenarušující funkci území jako celku
stupeň nepřípustné - zakázaný způsob vyuţití či vyuţívání
V charakteristice jednotlivých funkčních ploch u stupně nepřípustné jsou uvedeny jen ty činnosti, které díky své podstatě by mohly vést k polemice, zda ta či ona činnost je v území přípustná. Nejsou zde tedy uvedeny činnosti stojící v jasném protikladu s činností, pro které je plocha určena.
4.1. Území současně zastavěné a zastavitelné:
a) Plochy smíšené
b) Plochy bydlení
c) Plochy občanského vybavení
d) Plochy sportu a tělovýchovy
e) Plochy rekreace
f) Plochy výrobní
g) Plochy zeleně sídelní
h) Plochy zahrad a sadů
ch)Vodní toky a plochy
ad a) Plochy smíšené (S)
určené:
pro mnohočetné vyuţití zahrnující především bydlení, malé prostory obchodu a
sluţeb, veřejné stravování a ubytování, administrativu, správu, kulturu a osvětu,
zdravotnictví v kapacitách odpovídajících velikostí a objemu budov
přípustné:
stavby pro sociální péči, výchovu, tělovýchovu, řemeslnickou případně drobnou
výrobní činnost, stavby skladovací s nízkými nároky na skladovací plochy tedy
aktivity, které musí být bez negativních vlivů na pozemek souseda a nenáročné
na přepravu zboţí. Podmíněně přípustná je individuální rekreace ve stávajících
objektech
nepřípustné: hromadná pozemní parkoviště, čerpací stanice pohonných hmot včetně zařízení
pro manipulaci s nimi, mycí rampy, servisy a jiné komerční aktivity. Nepřípustné
jsou obtěţující sluţby a řemesla včetně obtěţující drobné výroby, činnosti náročné
na přepravu zboţí, stavby s vysokými plošnými nároky na pozemky, stavby
pro sport
Podřazené funkce:
Sc - smíšená centrální území tvořící společensko obsluţné centrum obce s poţadovanou podporou sluţeb pro obyvatele. Významným způsobem spoluvytváří image sídla.
Sv - smíšené výrobně obytné území slouţí pro bydlení provozovatele drobných výrobních činností, zcela vyjímečně i provozovatele zemědělské malovýroby (zde se připouští i sluţby
agroturistiky).
14
ad b) Plochy bydlení(B)
určené:
pro plochy slouţící k uspokojování potřeb na úseku bydlení. Jiné integrované
funkce se podřizují obytné pohodě území
přípustné:
plochy veřejné zeleně i soukromé zeleně, zařízení sluţeb a činností s funkcí
bydlení souvisejících, které nepřesahují význam daného místa. Malé prostory
obchodu a sluţeb, zařízení sociální péče, stravovací a ubytovací zařízení,
doplňkové prostory pro zájmovou činnost, správu, zařízení dopravní a technické
infrastruktury
nepřípustné: činnosti, které svojí podstatou jsou neslučitelné s určující funkcí plochy jako
obtěţující sluţby a řemesla, zemědělská malovýroba, sklady, činnosti s vyššími
nároky na přepravu zboţí
Podřazené funkce:
Br - plochy bydlení individuálního charakteru (různé typy rodinných domů) se zázemím
uţitkových zahrad případně hospodářským zázemím. Ve vhodných případech je přípustná i
drobná výrobní činnost bez negativního dopadu na pozemek souseda
Bh - plochy hromadného bydlení v blocích domů o počtu více jak 3 bytů. Součástí těchto ploch
jsou místa pro parkování či odstavování motorových vozidel, hřiště pro děti a mládeţ.
Nepřipouští se zde chov drobného hospodářského zvířectva ani drobná výrobní činnost.
ad c) Plochy občanského vybavení (O)
určené:
pro školství a výchovu, zdravotnictví a sociální péči, kulturní zařízení, církevní
nevýrobní zařízení, administrativu a veřejnou správu, obchod, ubytování a
stravování včetně nevýrobních sluţeb
přípustné:
pro stavby na bydlení, kde je to ke stavebnímu a funkčnímu charakteru hlavní
stavby vhodné, řemesla a sluţby bez negat. vlivu na ŢP, plochy pro sport a
tělovýchovu, veřejná i vyhrazená zeleň, plochy pro dopravu a tech, sítě
nepřípustné: drobná výroba, obtěţující sluţby a řemesla, drobná pěstitelská činnost, chov
drobného hospodářského zvířectva (neplatí pro potřeby výuky ve škole)
Podřazené funkce:
Oa - plochy pro administrativní zařízení a případná účelová zařízení (hasičské zbrojnice, apod.)
Oc - plochy pro zařízení církevní nevýrobní
Oz - plochy pro zařízení zdravotnická nebo sociální péče
Oš - plochy školy, školská zařízení
Ok - plochy pro kulturní zařízení
Od - plochy distribuce do 250 m2 prod. plochy a stravovací a ubytovací kapacity
On - plochy nevýrobních sluţeb
ad d) Plochy sportu a tělovýchovy (TS)
určené:
pro umisťování staveb a činností slouţících k uspokojování tělovýchovných a
sportovních potřeb obyvatel na úrovni organizované i neorganizované. Jde
o otevřená i krytá sportoviště, zařízení zájmových klubů.
přípustné:
stavby doplňkové k určující funkci, tj. stravovací, dočasné ubytování, jiné sluţby
bez negativního vlivu na ŢP váţící se k určující funkci (sluţební byt, parkoviště
pro obsluhu území, apod.)
nepřípustné: drobná pěstitelská činnost, chov drobného hospodářského zvířectva, obtěţující
sluţby a řemesla, stavby skladovací s nízkými nároky na skladovací plochy,
stavby pro bydlení, čerpací stanice PHM s doprovodnými činnostmi, zábavní
centra
ad e) Plochy rekreace (R)
určené:
pro zřízení pískových či travnatých ploch pro slunění, oddych a relaxaci občanů
obce
přípustné:
výsadba keřové a jiné nelesní zeleně, objekty drobné architekty, hrací prvky
pro děti, vyjímečně přípustné jsou převlékárny, hygienické buňky, přístřešky
pro úkryt před nepohodou. Vše v rozsahu místního významu.
15
nepřípustné: objekty individuální i soustředěné rekreace (chaty, rekreační střediska), zahrádky,
byty pro bydlení trvalé i dočasné, stavby výrobní a stavby jiné nesouvisející s
relaxační funkcí plochy
ad f) Plochy výroby (V)
určené:
plochy pro umisťování ekonomického a hospodářského potenciálu obce.
Negativní vlivy na okolí nesmí překročit limitní PHO, které je dáno hranicí
výrobního areálu
přípustné:
pro obchodní činnosti a činnosti přímo související s určující fcí území
(respektovat limitní PHO). Případné závodní stravování, eventuálně působení
závodního lékaře je moţné, stejně jako byty pro osoby zajišťující dohled či byt
majitele firmy, pokud bydlení nebude narušujícími funkcemi rušeno nad
přípustnou míru. Vyhrazené plochy pro odstavování motorových vozidel.
Vyjímečně přípustné ČSPH.
nepřípustné: bydlení, občanské vybavení (mimo nevýrobní sluţby a administrativu), plochy
rekreace, sportu a tělovýchovy, činnosti nenarušující primární funkci plochy,
výroba ze silným negativním dopadem na ŢP
Podřazené funkce:
Vp - plochy výroby průmyslové - slouţí k umisťování průmyslové výroby továrního charakteru,
stavebnictví, opravárenství, sluţeb a činností náročných na přepravu zboţí a velikost
skladovacích ploch
Vz - plochy výroby zemědělské - slouţí k umisťování ploch pro rostlinnou a ţivočišnou výrobu
včetně doprovodných aktivit. Respektovat stanovené pásmo hyg. ochrany od střediska
ţivočišné výroby, u kterého lze zdůvodnit překročení hranic výrobního areálu.
Vd - plochy drobných sluţeb slouţí k umisťování provozoven obvykle s výrobní náplní na bázi
kusové či malosériové výroby, blíţí se spíše výrobě řemeslnické pro navazující sklady a
sluţby.
ad g) Plochy zeleně sídelní (ZS)
určené:
vesměs veřejně přístupné plochy tvořící významný kompoziční prvek sídla plnící
funkci rekreační, pietní a ekologickou s uplatněním autochtonních dřevin
přípustné:
zřízení pěších event. cyklistických stezek, výstavba sítí technické vybavenosti,
zřizování objektů drobné architektury, vodních prvků, umisťování mobiliáře obce
nepřípustné: jakákoliv výstavba mimo uvedených případů, jiné činnosti narušující prostředí
Podřazené funkce
ZSp -plochy zeleně parkové jsou upravené plochy s komponovanou výsadbou vegetačních
prvků reprezentované kvalitními trávníkovými plochami, vzrůstnými dřevinami a nízkou
doplňkovou zelení
ZSh -plochy zeleně hřbitovní slouţí k začlenění hrobů do celkové koncepce hřbitova,
k umocnění celkového estetického a citového dojmu z pietního místa. Přípustná je
výstavba staveb příslušných k charakteru místa.
ZSi - plochy zeleně izolační tvoří hygienickou případně estetickou clonu. Plně zapojená výsadba
stromového patra s podsadbou keřového patra, většinou veřejně nepřístupná. Přípustné je
zřizování oplocení.
ad h) Plochy zahrad a sadů (Z)
určené:
pro zahrádkářskou činnost na větších uţitkových zahradách, případně zemědělská
rostlinná činnost samozásobitelského charakteru bez negativního dopadu na
obytné prostředí. Touto plochou je definována téţ nezbytná část stavebních
pozemků v ZÚO, kterou je nutno z hlediska ochrany ŢP, krajinného rázu případně
ochrany tech. infrastruktury nechat nezastavěnou.
přípustné:
účelové stavby pro zahrádkaření charakteru drobné stavby
nepřípustné: stavby pro bydlení, rekreaci, podnikání a jiné stavby a činnosti nesouvisející
s určující funkcí plochy
16
ad ch) Vodní plochy a toky (H)
určené:
pro vodohospodářské účely, utváření krajinného rázu, ekologickou stabilitu území
přípustné:
činnosti související s údrţbou, chovem ryb případně vodní drůbeţe, podmíněně přípustné jsou činnosti spojené s rekreací
nepřípustné: činnosti negativně ovlivňující čistotu vod a vodní reţim v území, zřizování staveb
v bezprostřední návaznosti na vodní plochu a tok
Podřazené funkce
Hv - vodní tok představuje sloţitý ekosystém zahrnující sloţku vodního prostředí a sloţku suchozemskou
Hn - vodní nádrţ tvoří významný prvek ekologické stability, obnova či výstavba nových malých
vodních nádrţí je jedním z efektivních prvků revitalizace krajiny
i) 1. krajinná zóna
j) 2. krajinná zóna
k) 3. krajinná zóna
l) 4. krajinná zóna
ad i) 1. krajinná zóna
zahrnuje:
přírodě blízké nebo člověkem málo pozměněné ekosystémy
zásady vyuţití: uplatňovat nejjemnější formy lesního hospodaření, v odůvodněných případech
s ponecháním vybraných částí k přirozenému vývoji, účelové obhospodařování
luk a mokřadů, minimální zásahy do vodního reţimu. Vylučuje se těţba nerostů
a humolitů, výstavba nových staveb, zřizování skládek, rozsáhlejší terénní úpravy, zřizování zahrádkových kolonií neboť rekreační vyuţívání je usměrněno na
nejšetrnější nepobytové formy.
ad j) 2. krajinná zóna
zahrnuje:
člověkem částečně pozměněné ekosystémy
zásady vyuţití: uplatňovat převáţně formy maloplošného podrostního způsobu hospodaření
v lesích s maximálním vyuţitím přirozené obnovy. Travní porosty jsou trvale
obhospodařovány s cílem udrţet jejich druhové bohatství. Uchování vodního reţimu, zachování vhodné struktury porostů dřevin mimo les. U vodních ploch
udrţet příp. zlepšit kvalitu vody a udrţet druhové bohatství příbřeţních porostů i
na ně vázaných ţivočichů. Udrţet plošné zastoupení kultur a udrţet charakter
vhodně začleněných staveb jako významného prvku dotvářejícího krajinný ráz.
Nerozvíjet urbanizaci prostoru. Umísťování nových staveb je omezeno pouze
na nezbytné účelové stavby pro lesní a zemědělské hospodaření.
ad k) 3. krajinná zóna
zahrnuje:
člověkem silně pozměněné ekosystémy
zásady vyuţití: běţné obhospodařování lesů s uplatněním melioračních dřevin při horní hranici
předepsaného zastoupení. Minimalizovat podíl geograficky nepůvodních dřevin,
zejména druhů ohroţujících domácí genofond a druhů s invazním chováním.
Běţné obhospodařování luk a pastvin při dodrţení jejich plošného zastoupení.
Údrţba příp. obnova rozptýlené zástavby, zejména udrţení vhodného objemového a architektonického řešení staveb charakteristického pro daný region. při
umisťování účelových staveb důsledně chránit a vhodně dotvářet ráz krajiny.
V územních plánech zajistit, aby nedocházelo k urbanizaci krajinného prostředí.
ad l) 4. krajinná zóna
zahrnuje:
člověkem zcela pozměněné ekosystémy
17
zásady vyuţití: hospodaření v lesích a na zemědělských pozemcích bez zvláštních omezení. Povolenou těţbou devastovaná území důsledně rekultivovat, minimalizovat příp.
odstraňovat staré ekologické zátěţe.V obcích a na pozemcích určených pro jejich rozvoj umisťovat architektonicky kvalitní stavby pro bydlení i výrobu, neohroţující prostředí. podporovat vybudování protierozních opatření v rozsáhlých
celcích orné půdy, obnovit minimální lokální systém ekologické stability.
4.3 Plochy obsluhy území
m) Plochy dopravy a dopravních zařízení
n) Plochy technické infrastruktury
ad m) Plochy dopravy a dopravních zařízení(D)
určené:
pro umisťování staveb pro dopravu silniční, zemědělskou, případně jinou účelovou, dopravu hromadnou, dopravu v klidu, dopravu pěší a cyklistickou
přípustné:
zařízení a činnosti bezprostředně související s určující funkcí v odpovídajících
kapacitách a intenzitách
nepřípustné: ostatní činnosti a stavby
ad n) Plochy technické infrastruktury(T)
určené:
pro umisťování staveb, zařízení a sítí technického vybavení na úseku vodního
hospodářství, energetiky a spojů
přípustné:
pouze výstavba zařízení bezprostředně souvisejících s určující funkcí
nepřípustné: ostatní činnosti a děje a stavby
Jednotlivé funkční plochy jsou od sebe odděleny hranicí. Tuto hranici je nutno brát směrně,
neboť podrobnost zpracování odpovídá stupni ÚPD měřítku mapového podkladu a technickým
moţnostem vyhotovení. Tyto hranice je moţno přiměřeně zpřesňovat v rámci podrobnější ÚPD či
ÚPP eventuelně v dokumentaci pro ÚŘ. Funkce ploch však musí být zachována stejně jako i koncepce řešení. Jednotlivé krajinné zóny nejsou od sebe většinou odděleny ostrou hranicí, upřesnění
bude předmětem odborně náročných prací a průzkumů přírodních podmínek se zohledněním majetkoprávních vztahů.
Doprovodná a rozptýlená zeleň bude tvořena autochtonními dřevinami. Výsadba stromů a keřů
nebude stereotypní.
Jednotlivé druhy ploch technické infrastruktury jsou v hlavním výkrese určeny viz malé písmeno. Zařízení technické infrastruktury lze mimo určené plochy umisťovat i do ploch (zón) jiných,
pro které zabezpečují jejich přímou obsluhu, nesmí však prostředí zóny narušovat nad přípustnou
míru.
5. Limity vyuţití území
Limitem vyuţití území se rozumí zákonem či jiným obecně platným předpisem ohraničená
mezní hodnota vyuţití území. Územní plán obce Nové Veselí rozeznává limity:
a) které jsou vstupem do územního plánu (normativní)
b) které jsou výstupem z územního plánu jako projev záměru územního plánu konkrétního
území (lokální). Stávají se závaznými v okamţiku schválení územního plánu
5.1. Normativně určené
Hranice územních jednotek
- hranice katastrálního území = hranice řešeného území
Ochrana technické a dopravní infrastruktury
- silnice II. třídy
15 m od osy na obě strany mimo ZÚO
- silnice III. třídy
15 m od osy na obě strany mimo ZÚO
18
- rozhledové trojúhelníky
- rr trasa RS B. kopec - Rudný
- nadzemní vedení VN 22 kV
-
stoţárové TS 22/0,4 kVA
podzemní vedení do 110 kV
VTL plynovod
kat. ochrana VTL plynovodu
STL plynovod ve volné krajině
STL plynovod v zástavbě
kanalizační stoka
vodovodní řad
DK podzemní
bezpeč. p. plynovodu do DN 250
bezpeč. p. plynovodu nad DN 250
bezpeč. p. regul stanice VTL/STL
dle konkrétního případu
spodní okraj ve výšce 677 m n. m
7 m od krajního vodiče na obě strany (zák.
č. 458/2000 Sb.)
10 m od krajního vodiče na obě strany (zák. č.
80/57 Sb.)
viz nadzemní vedení VN 22 kV
1 m od kraje kabelu na obě strany
4 m od povrchu na obě strany
1 m na obě strany
4 m (od povrchu plynovodu na obě strany)
2 m (na obě strany)
3 m od povrchu potrubí na obě strany
1,5 m na obě strany
1,5 m na obě strany
10 m od obrysu
Ochrana podzemních a povrchových vod
- PHO III. stupně VN Mostiště
- provozní pásmo pro úpravu toků
6 m od břehové hrany
Ochrana přírodních hodnot, ŢP
- území CHKO
-
přírodní park Bohdalovsko
ochranné pásmo lesa
PHO ČOV
zátopové (záplavové) území
Ochrana kulturních hodnot
- nemovité kulturní památky
- ochranné pásmo hřbitova
5.2. Určené řešením územního plánu
Dopravní infrastruktura
- trasa VRT
- trasa obchvatu sil II/353
na 487,88 ha akceptovat statut plošné ochrany
krajiny
zbytek rozlohy katastru obce
50 m od okraje PUPFL
100 m od technologie zařízení
rozh. z 2.2.1993 č.j. ŢP-VOD 1806/93-KA
100 m od obvodu hřbitova
300 m od osy na obě strany
koridor 100 m na obě strany od osy
Ochrana přírodních hodnot
- ochrana ZPF - vyhodnocení záboru ZPF je obsahem výkresové a textové části
- lokální ÚSES - biocentra, biokoridory - nezastavitelné plochy
- PHO od ploch výrobních
- po hranicích vlastního pozemku
- plochy smíšené
- po hranicích vlastního pozemku
- do 15 m od vodních ploch neumisťovat ţádné nové stavby krom staveb pro ŢP, zcela výjimečně stavby liniové, případně stavby drobné architektury
Ochrana kulturních hodnot
- respektovat půdorysné schéma obce s historickou kvalitou sídla danou prostorovým uspořádáním
- do doby zmapování území z hlediska archeologických památek celé území povaţovat
za území s archeologickými nálezy
19
- ţádoucí je ochrana drobných staveb (kapličky, boţí muka, smírčí kameny a jiné artefakty) jako památek tzv. místního významu
- dodrţet maximálně přípustnou výšku objektů a tvar střech uvedených v textové a grafické
části
6. Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území
6.1. Plochy bydlení
Rozhodující podíl bytové výstavby se bude odehrávat v lokalitě (A) navazující na stávající
zástavbu na pravém břehu Oslavy. Pro toto území se v současné době vyřizuje územní rozhodnutí.
V lokalitě je navrţeno 41 samostatně stojících rodinných domů. Dokončení výstavby se zde předpokládá do návrhového období ÚP. Velikost území včetně ploch veřejné zeleně a plochy zeleně
v záplavovém území činí 6,663 ha.
Druhé významnější soustředění bytové výstavby je severozápadně od bývalého areálu ZD
směrem k navrhovanému rozšíření sportoviště. Koncepce této lokality (B) je dána tím, ţe k areálu
ZD a komunikaci pod Vortem jsou situovány provozovny s bydlením ţivnostníků (plochy smíšené
výrobně-obytné), směrem ke stávající obytné zóně jsou to pak plochy bydlení v rodinných domech. Orientačně lze zde uvaţovat 18 bytů včetně rezerv. V rámci připomínkového řízení
k rozpracované změně č.1 ÚP bylo přistoupeno k úpravě výrobní zóny pod objektem STK, tak, ţe
k obytné zóně je přiřazena funkce plochy smíšené výrobně obytné (lokalita C - 0,719 ha).
Pro nedořešené majetkoprávní vztahy, je naproti MŠ (lokalita D) do ploch rezervních zařazena
výstavby bytových domů. Velikost pozemku umoţňuje výstavbu cca 8 bytů.
V ÚP je uvaţováno i s moţností výstavby domů v tzv. rozptylu, kde se podmínky zástavby
určují aţ ve fázi územního řízení.
Předpokládané počty bytů v nové zástavbě:
lokalita
označení
A
název
U Hudlíku
B
Pod Vortem
C
D
Pod STK
Při MŠ
rozptyl (není v ÚP
vyznač.)
forma zástavby
do roku
2010
po roce
2010
rodinné domy
rodinné domy
ţivnostenská výstavba
ţivnostenská výstavba
bytový dům
41
3
3
3
0
0
5
7
0
8
0
5
8
50
25
75
Celkem
Celkem
41
8
10
18
3
8
Územní plán neuvaţuje s úbytkem bytového fondu. Údaje týkající se počtu bytů jsou směrné.
6.2. Plochy výroby
Plochy výrobní jsou v Novém Veselí soustředěné do dvou výrobních zón. Jde o výrobní zónu
při silnici k Březí (v místech bývalého JZD) a výrobní zónu při silnici k Budči. Výrobní zóna
„k Březí“ je v současné době tvořena výrobními plochami, které jsou situovány na místech bývalého areálu ZD. Na ploše se nachází několik uţivatelů. ÚP uvaţuje s rozvojem této zóny směrem
k plánovanému obchvatu silnice II/353. Rozvoj je limitován různými ochrannými pásmy inţenýrských sítí, které rozvojové území protínají. Další omezení je dáno skutečností, ţe ač územní plán
prověřil trasu obchvatu směrovým i výškovým řešením je třeba alespoň do doby zpracování řádného projektu obchvatu ponechat v těchto místech 50 m široký nezastavitelný ochranný pruh.
Výrobní zóna při silnici II/353 k Budči je po pravé straně stabilizována, jsou zde nastíněny
moţnosti dalšího rozvoje. Aktivní je území především na levé straně, kde se předpokládá výstavba
zařízení energeticky nenáročných bez významného negativního vlivu na ŢP.
Územní plán podporuje rozvoj ekonomického potenciálu podporou tzv. ţivnostenského podnikání. Mimo nové plochy, které jsou územním plánem pro tuto funkci určené je moţno tyto aktivity
provozovat na plochách jiné funkce, avšak v rámci příslušných regulačních omezení.
20
Přehled lokalit pro rozvoj výrobních aktivit:
lokalita
výměra lokality (ha)
označení
název
území zastavitelné
území rezervní
H
G1
G2
K Březí
K Budči
K Budči
5,625
1,950
---
4,968
--1,665
7,575
6,663
Celkem
Poznámka
včetně ploch dopravy a zeleně
včetně dopravních ploch
6.3. Plochy zeleně
V zásadě je tvořena zelení veřejně přístupnou, zelení při občanské vybavenosti a zelení soukromou.
Nejvýznamnějším přírodním fenoménem obce je Veselský rybník s břehovým porostem. Ten
tvoří různé dřeviny jako vrba křehká, vrba jíva, bříza bělokorá, smrk ztepilý, javor klen, javor
mléč, jírovec maďal, olše lepkavá, jasan ztepilý,...
V okolí kostela se nachází zejména okrasná výsadba různých parkových odrůd, jde hlavně
o zeravy (thuje). V okolí starého hřbitova a jeho stěn, jeţ jej ohraničují, jsou vysazeny taktéţ zeravy (thuje), ale také javory a lípy. Zeravy jsou vysazeny zejména jako vnitřní výsadba.
Vhodně bude osázeno a upraveno náměstíčko poté, co bude jeho vzhled změněn dle studie
úprav náměstí loni vypracované. Jediný negativní prvek, který narušuje venkovský prvek je ozelenění nákupního střediska různými druhy okrasných jehličnanů.
V doprovodu silnice III/35311 je alej vzrostlých, pravděpodobně dosti starých hlohů.
Dosud nejsou ukončeny sadovnické úpravy u nového hřbitova. Jako dominantní kosterní
dřevina byla vybrána lípa srdčitá. Keřová podsadba se uvaţuje jako volně rostoucí ţivé ploty
s nepravidelnou hraniční linií, která bude lemována trávníkovými plochami.
Jak bývá téměř pravidlem na naší vsi, nedostatkem zeleně trpí především areály zemědělské,
ale i průmyslové výroby.
Areál bývalého JZD je poměrně rozsáhlý. Ze severní strany je clona tvořena topoly černými
a osikami s keřovým podrostem. Z východní strany nacházíme bez černý i červený (nezapojeně)
a přes zemědělskou cestu, která kolem zemědělského podniku vede, vrba jíva, bříza, jeřáb, javor,
jasan,... Pouze v západní části nenacházíme ţádné vzrostlé exempláře dřevin. Také uvnitř areálu
zeleň chybí.
Nová výsadba zeleně je provedena při severní hranici areálu firmy Plastia, která rozhodně
lépe zprostředkovává přechod urbanizované části obce do neurbanizované, neţ řada prořídlých
topolů u sousední výrobní plochy.
Významným počinem bude zaloţení nového parku (ve výkrese č. 2 označen písmenem F,
ve výkrese č. 7 pak číslicí 9) mezi rybníkem Kachník a plochami drobné výroby a bydlení. Výměra parku činí 1,396 ha a vyţádá si zpracování sadovnického plánu.
Plochy zahrad (soukromá zeleň) jsou převáţně vyuţívány jako zeleninové a hospodářské
zahrady. V zahradách je vhodné více uplatnit výsadbu vysokokmenů ovocných stromů. Ke zlepšení vzhledu obce by přispělo výraznější pouţívání květin v předzahrádkách, preferovat doporučení úprav na autochtonní dřeviny s omezením, lépe vyloučením, cizokrajných dřevin a jiných
prvků nevhodně přebíraných z městské zástavby. Vhodné by také bylo výrazně větší ozelenění
oken domů výsadbou letniček do truhlíků.
Na úseku zeleně v zastavěném území obce je dále třeba:
- náměstí upravit dle provedené studie, dokončit sadové úpravy nového hřbitova
- pečovat o vysokokmeny stromů
- v okolí kostela a obchodu by bylo vhodnější zasadit vysokokmeny autochtonních dřevin
s ohledem na prostorové poměry
- tam, kde chybí optická a hygienická clona v okolí zemědělského podniku dosázet vhodné
autochtonní vysokokmeny listnatých dřevin i s keřovým patrem, ve východní části vhodně
prořezat nálet dřevin a ponechat pouze clonu s dosadbou keřového patra
- řešit zeleň i v místě výrobního areálu
21
-
v místech u toku Oslavy, kde probíhá nová zástavba jsou na jedné straně zasazena společenstva okrasných jehličnatých dřevin, jeţ by bylo vhodné doplnit alespoň o několik solitérních
autochtonních dřevin (buk, jasan,...)
7. Sport, tělovýchova, rekreace
Ač je v Novém Veselí provozována házená na republikové úrovni jako organizovaná tělovýchova,v územním plánu není s členěním na sport organizovaný a neorganizovaný (rekreační) uvaţováno.
Pro sportovní aktivity, které mají přímou vazbu na školní výchovu i rekreační vyuţití místních
obyvatel, se v ÚP uvaţují nové rozvojové plochy navazující na stávající sokolovnu a hřiště. Velikost rozvojového pozemku je určena především potřebou zřízení fotbalového hřiště alespoň minimálních rozměrů, sportovní haly, běţeckého oválu, případně jiných ploch pro atletické disciplíny.
Tato plocha ve výkr. č.2 nese označení písmenem E, ve výkrese č.7 pak označení číslicí 4 a její
výměra vč. příslušného parkoviště činí 3,611 ha.
Druhá plocha pro trávení volných chvil je pod zdravotním střediskem. Tenisový kurt je moţné
doplnit o další přiměřená zařízení.
Speciálním sezónním zařízením, které je vyuţíváno obyvateli Nového Veselí, je plocha na pravém břehu Novoveselského rybníka. Zde se schází nepravidelně menší skupiny lidí na přátelské
posezení u ohně. Plocha je vybavena jen nejnutnějším mobiliářem. Jde o tradiční záleţitost, která
není v rozporu se zájmy územního plánu.
Druhým zařízením, nacházejícím se mimo souvisle zastavěné území, bude plocha vzniklá
po odbahnění rybníka Nikolec. Tato plocha bude slouţit ke slunění koupajících se. Vyvolanou investicí tohoto zařízení bude obnova polní cesty od obce k rybníku.
V územním plánu se neuvaţuje s rozvojem tzv. druhotného bydlení ani s výstavbou rekreačních zařízení (hromadných nebo individuálních). Lze však vyuţít moţností, které dávají regulativy
funkčního uspořádání území.
Na katastrálním území obce se nacházejí zahrádkové osady a územní plán s jejich zakládáním
neuvaţuje.
8. Návrh koncepce dopravy, občanského a technického vybavení a nakládání s odpady
8.1. Doprava a dopravní zařízení
Silniční doprava
Napojení sídla na silniční síť je popsáno v kapitole B-1. V souladu s doporučením projednaného ÚP VÚC CHKO Ţďárské vrchy (2001) a poţadavkem zadání změn ÚP obce Nové Veselí
dochází v řešeném území k zásadním koncepčním úpravám na úseku silniční dopravy, neboť silnice II/353 jak v zastavěném území obce tak i mimo něj vykazuje dopravní závady řešitelné bezproblémově pouze novou trasou této silnice. Řešení přeloţky vychází z poţadavku vedení obcí
Budeč a Nové Veselí se zohledněním řešení dopravní problematiky v Bohdalově a připravované
velké opravy silnice II/353 v úseku mezi obcemi Bohdalov a Nové Veselí.
- silnice II/353 - z hlediska přírodních podmínek a urbanistické struktury obou sídelních útvarů
se jeví jako nejschůdnější trasování přeloţky silnice II/353 po východní straně
obce Nové Veselí. Začátek obchvatu silnice II/353 je na k.ú. Budeč cca 150 m od
okraje lesa ve směru Ţďár nad Sázavou-Budeč. Ukončení přeloţky je pak
v jednoznačném bodu napojení, coţ je oblouk sil.II/353 u Lanţovského rybníka.
Místo napojení respektuje řešení dokumentace k územnímu řízení - I.etapa silnice
II/353. Návrhové parametry přeloţky splňují podmínky kategorie S9,5/70.
Z přeloţky je vyloučena přímá obsluha okolního území. Průběh trasy je dokladován v grafické části včetně podélného řezu. V přípravné dokumentaci stavby
tohoto obchvatu je nutno respektovat záplavové území Oslavy.
- silnice III/3538- jedná se o komunikaci ve stabilizované trase, kde se v ZÚO neuvaţují úpravy,
mimo ZÚO řešit výhledově úpravu napojení silnice III/3539 na Újezd včetně šířkového uspořádání
- silnice III/3539- mimo výhledové úpravy napojení na silnici III/3538 a úpravy šířkového uspořádání se neuvaţují změny
22
- silnice III/35311- v ZÚO mimo dokončení chodníků při silnici se nepředpokládají ţádné změny
v dopravním prostoru. Realizace přeloţky silnice II/353 si vyţádá úpravy kříţení s touto silnicí. Mimo ZÚO budou řešeny bodové závady ve směrovém
uspořádání včetně jejího šířkového uspořádání.
Extravilánové úpravy silnic (mimo zastavěné území obce) budou realizovány dle ČSN 736101
v následujících kategoriích : silnice II/353 ........ S 9,5/70
silnice III/tříd ........ S 7,5/60
Intravilánové úpravy silnic (v zastavěném území obce) budou upravovány dle ČSN 736110
funkční třídy B2 kategorie MS 8/50 s tím, ţe na nich budou zohledněny zásady pro navrhování
průtahů silnic obcemi dle předběţných TP č. 145 (CDV 2001)
- místní komunikace - jsou tvořeny systémem komunikací rozdílného významu i kvality. Stávající
komunikace budou v rámci oprav upravovány ve stávajících trasách
s odstraňováním dopravních závad. V rámci nové výstavby jsou místní komunikace navrţeny ve funkční třídě C3 a D1 (budou upřednostňovány i ve
stávající zástavbě). V části staré zástavby převaţují kategorie MO 7/30, preferuje se však vytváření obytných zón s usměrněním pohybu vozidel (TP 103
MDS 1998). V zóně výrobní je to pak kategorie MO 7/30, u výrobní zóny
MO 8/40. Doprava je uvaţovaná obousměrná.
Ţelezniční doprava
Katastrálním územím obce neprochází ţádná ţelezniční trať. Nejbliţší ţelezniční zastávka je
ve Ţďáru nad Sázavou. V úvahách na úrovni prognóz je zřízení trati VRT procházející přes Českomoravskou vrchovinu. Jedna variantní trasa VRT prochází jiţním okrajem katastrálního území
nové Veselí. Zákres této trasy vychází z dostupných podkladů je vyznačen ve výkrese v měřítku
1:10000 včetně 300 m širokého ochranného pásma.
Pěší doprava
Územní plán předpokládá se značnou diferenciací dopravních ploch. Chodníky budou standardním prvkem silnic procházejících zastavěným územím obce, coţ v podmínkách Nového Veselí představuje dobudování dílčích částí těchto pěších cest. Pěší komunikace budou řešeny při sadových úpravách v zelení parků. Výjimečné postavení má v sídelním útvaru stezka propojující území
u kostela se hřbitovem. Stezka je zřízena zejména pro smuteční průvod. Stezka vyuţívá stávajících
chodníků, obytné ulice, v nezastavěném území obce je navrhována v šířce min. 3,5m. Katastrálním
územím Nového Veselí neprochází ţádná značená turistická stezka.
Cyklistická doprava
Cyklistická doprava není v obci příliš rozvinuta, i kdyţ vyuţívání jízdních kol má stoupající
tendenci. V současné době není v katastru obce zřízena ţádná komunikace pro cyklistickou dopravu. Vyuţívá se a nadále bude vyuţívat zejména silnic niţších tříd, MK a účelových komunikací. Tyto komunikace mohou být vhodně propojeny cyklistickými komunikacemi normových
parametrů (ČSN 73 6110). Řešenému území se vyhýbají značené cyklotrasy dálkového i místního
významu.
Hospodářská doprava
Nákladní doprava je vedena zejména po silnicích II. a III. tříd, zemědělská navíc po účelových
cestách v zemědělské krajině. Řešením ÚP je sledováno maximální omezení hospodářské dopravy
po místních komunikacích a omezení zemědělské účelové dopravy po silnicích. Pohyb zemědělské
techniky bude probíhat po nově projektované komunikaci v areálu ZD, ze které bude obsluhována
severní a západní část polností. Jiţní část katastru bude napojena přes plánovanou komunikaci procházející kolem připravovaného obytného souboru RD. Na tyto okrajem obytné zóny procházející
místní komunikace navazuje síť polních cest. Některé ze stávajících polních cest (k Matějovskému
rybníku, k Zadní Vetli lze dle prostorového uspořádání začlenit mezi polní cesty hlavní P6/40.
Ostatní cesty je moţno povaţovat za cesty jednosměrné Pv3,5/30 s výhybnami. ÚP řeší síť polních
cest směrně, konečné řešení bude předmětem pozemkových úprav.
Doprava veřejná
23
Veřejná doprava je zajišťována autobusy s pravidelnými linkami. V ÚP se neuvaţuje s redukcí
autobusových zastávek, pouze v prostoru výrobní zóny směrem na Budeč dojde v souvislosti
s novou výstavbou k její úpravě.
Doprava v klidu
Stupeň motorizace 1:3,5 předpokládá, ţe pro cca 1400 obyvatel v obci včetně rezerv, bude zapotřebí zhruba 400 odstavných stání, která vzhledem k charakteru zástavby jsou a nadále budou
zajišťována převáţně na pozemcích rodinných domů. Protoţe starší zástavba zejména při silnici na
Březí má malé parcely s nemoţností výstavby garáţí, řeší tento problém ÚP zřízením garáţového
dvora o 15-20 garáţových stáních v místech mezi ochranným pásmem VN 22kV, silnicí na Březí a
dnešní zemědělskou účelovou cestou. S výstavbou jiných řadových či hromadných garáţí se neuvaţuje.
Nároky na parkovací plochy u jednotlivých zařízení občanské vybavenosti a výroby jsou zřejmé z níţe uvedené tabulky. V poznámce uvedená příslušnost k parkovišti je nezávazná.
Potřeby parkovišť ČSN 736 110:
druh
objektu
úč.
jednotka
1 park. místo
připadne na
potřeba park.
míst celkem
1
ObÚ
obřadní síň
MŠ
ŢŠ
sokolovna
nákupní středisko
hostinec U kina
hostinec U B.Růţe
pošta
hřbitov nový
hřbitov starý
sportoviště
koupaliště
hasič. zbrojnice
kostel
zdrav. středisko
DPS
výr. zóna k Březí
výr. zóna k Budči
2
3
170 m2 uţ. pl.
40
sedadel 40
7
ţáků+uč. 85
45
ţáků+uč. 243
45
sedadel 295
7
480 m2 uţ. pl.
40
míst u stolu 32
4
míst u stolu 45
4
55 m2 uţ. pl.
40
12500 m2 poz.
700
2400 m2 poz.
700
250 návštěvníků
7
25 sportovců
14
100 návštěvníků
15
20 osob
7
150 sedadel
5
200 m2 uţ. pl.
70
20 ubytovaných
7
125 zaměstnanců*)
4
110 zaměstnanců*)
4
4
4
6
2
5
42
12
8
11
1
18
3
35
2
7
3
30
3
3
31
28
výr. obyt. zóny
40 zaměstnanců*)
10
4
z celkového počtu stání
krátkodob. dlouhodob.
%
abs
% abs
5
6
7
8
25
1
75
3
100
6
0
0
0
0
100
2
0
0
100
5
100 42
0
0
70
8
30
4
70
6
30
2
70
8
30
3
25
0
75
1
100 18
0
0
100
3
0
0
100 35
0
0
30
0
70
2
75
5
25
2
100
3
0
0
100 30
0
0
25
0
75
3
60
2
40
1
0
0
100 31
0
0
100 28
0
0
100
10
poznámka
9
MK, DZP
MK,DZP
vl. poz.
MK, P6
MK, P7
MK, P6
DZP
MK, P6
DZP
P12
MK
MK, P7
účel. kom.
MK, DZP
P6, DZP
MK, DZP
MK
P1,P2,P3,P5
P8,P9,P10,
vl.poz.
P4, MK, vl.poz.
P1- P12 ....................... označení parkoviště
MK .............................. místní komunikace
DZP ............................. dopravně zklidněná plocha
vl. poz. ......................... vlastní pozemek
*)
.................................. odhad
Kapacita parkovišť
P1 ....................... u ZD ....................................... 6 míst ........................ upravit
P2 ....................... výr. zóna k Březí .................... 14 míst .......................... nové
P3 ....................... výr. zóna k Březí .................... 45 míst ......................... nové
P4 ....................... u ZD........................................ 25 míst .......................... nové
P5 ....................... před ZD................................... 5 míst .......................... upravit stávající
P6 ....................... náměstí ................................... 11 míst ......................... viz.úprava náměstí
P7 ....................... sportoviště ........................…. 50 míst ......................... nové + autobus.stání
P8 ....................... výr. zóna k Budči.................... 7 míst........................ nové + obratiště
24
P9 ....................... výr. zóna k Budči.................... 18 míst......................... stávající
P10 ..................... STK ........................................ 10 míst ......................... stávající
P11 ..................... motorest................................. 14 míst .......................... ve stavbě
P12 ..................... hřbitov ................................... 20 míst .......................... upravit + autobus.stání
V návrhu se počítá se vzájemnou zastupitelností jednotlivých stání na témţ parkovišti.
Dopravní zařízení
Nadmístního významu je v sídle stanice technické kontroly motorových vozidel. Zařízení je
nové vhodně umístěné při vjezdu do obce od Budče. Na protější straně se nachází servis a prodej
vozů Citroën.
S výstavbou čerpací stanice pohonných hmot pro veřejnost se na k.ú. obce neuvaţuje, nevylučuje se však moţnost zřízení různých opraven a servisů na plochách určených pro výrobu.
8.2. Občanská vybavenost
Ve výkresové části jsou vyznačeny plochy občanské vybavenosti. Vybraná občanská vybavenost je blíţe určena číselným označením. To je však směrné, neboť občanská vybavenost, zvláště
pak komerčního charakteru, můţe vykazovat značnou proměnlivost.
Z tohoto pohledu je nutno nahlíţet na níţe uvedené skutečnosti a záměry.
Obecní úřad - polyfunkční objekt obsahující kancelářské prostory a zasedací místnosti obecního
úřadu, obřadní síň, výstavní síň. Menší část objektu je pronajímána ke komerčním účelům. Objekt
se průběţně modernizuje, aktuální je úprava hlavního vstupu do objektu.
Mateřská škola - ve vhodné poloze situované zařízení, velikostně i stavebně technickým stavem
vyhovuje i pro výhled
Základní škola - v jihozápadním rohu náměstí situovaná budova. ÚP vymezuje pro výstavbu tělocvičny nezbytně nutnou plochu severně od objektu školy. Jinak se jedná o zařízení bez územních
nároků
Sokolovna - víceúčelové zařízení plnící v obci funkci kulturně společenskou i sportovní. Zařízení
je plně vytíţeno. Případné její úpravy řešit v souvislosti s dalším vyuţitím stávajících sportovišť a
výstavby sportovišť nových.
Nákupní středisko - rozsáhlá stavba obchodního zařízení. V rámci podrobnějších územně plánovacích prací prověřit vhodnější zapojení stavby do jádra obce.
Sluţby hostinské - funkční je zařízení v dominantní poloze nároţí u kostela. Zařízení vyţadující
modernizaci je bez nových územních potřeb. Zařízení pohostinství U Kina je v současné době neprovozováno.
Hasičská zbrojnice, pošta - stabilizovaná zařízení, nepředpokládají se územní změny
Kostel, fara - stabilizované zařízení, ÚP neuvaţuje se změnami
DPS - výstavba domu s pečovatelskou sluţbou je ve fázi projektové přípravy, územně je zařízení
lokalizováno
Zdravotní středisko - vyhovující zařízení i pro výhledové potřeby obyvatel obce i spádového okruhu
Hřbitov - nové zařízení, vyhovuje i pro daleký výhled. Starý hřbitov bude i nadále udrţován, i kdyţ
zde uţ nebude probíhat pohřbívání.
Nové plochy - nové plochy pro občanskou vybavenost jsou vymezeny hlavně v návaznosti na MŠ
(0,479 ha) a po pravé straně silnice z Budče do Nového Veselí (0,254 ha). Při silnici by měly být
rozvíjeny sluţby občanského vybavení, pro které je zmíněná poloha výhodná. Jedná se především
o sluţby komerčního zaměření. Občanskou vybavenost, zvláště tu, která není náročná na plochy, je
moţné v souladu s regulačními poţadavky ÚP umisťovat v jiných funkčních zónách.
8.3.Vodní hospodářství
Správcem hlavního toku - řeky Oslavy je povodí Moravy, závod Dyje, vlastní provoz Náměšť
nad Oslavou.
Ostatní přítoky spravuje Zemědělská vodohospodářská správa, Ţďár nad Sázavou, Luční 11.
Správce toku je povinen spravovat vodní tok tak, aby byl řádně a komplexně vyuţit k vodohospodářským účelům. Proto správce toku můţe uţívat pozemky při vodním toku, pokud je to ne25
zbytně nutné při zřizování, provozu a udrţování vodních děl a zařízení, k provádění vodohospodářských prací na vodním toku a k jiným vodohospodářským účelům.
Vzhledem k situaci a stavu vodoteče navrhujeme manipulační pruh v šíři 6 m . Při dotčení zařízení ve správě Povodí Moravy a ZVS Ţďár nad Sázavou je nutno si vyţádat jejich stanoviska.
Při návrhu US se vycházelo z "Koncepce revitalizace povodí Jihlavy" z listopadu 1995 a to
hlavně z navrţeného řešení úseku km 92,900-95,370 řeky Oslavy-Veselský potok.
Koncepce byla zadána MŢP ČR v rámci programu péče o ţivotní prostředí v roce 1995-projekt č. GA/1030/94, který je uloţen na Povodí Moravy Brno, Dřevařská 11, útvar 202-HEČ.
Váţnější úpravy v zastavěné části obce se nepředpokládají, protoţe je zde vyhovující úprava
z roku 1950-obdélníkový profil v místní části se š. dna 2,50 m a ve volné trati jednoduchý lichoběţníkový profil se š. dna 1,80m. Opevnění je provedeno dlaţbou na sucho.
V rámci revitalizačních úprav toku Oslavy se předpokládá zřízení nového rybníka. Bliţší údaje budou dány konkrétní dokumentací zmíněného vodního díla.
Rybníky
parcela číslo
33
255
721/1
730
978
980
1132
1306/1
1306/1
výměra
3 359
17 350
7 620
6 463
25 094
33 161
36 391
871 792
12
vlastník
Obec Nové Veselí
Kinský Radoslav, Ţďár nad Sázavou
Homola Pravoslav, Ţďár nad Sázavou
Homola Martin, Ţďár nad Sázavou
Obec Nové Veselí
Obec Nové Veselí
.
Záplavové území řeky Oslavy
Záplavovým územím se rozumí území ohroţené povodněmi. Jeho stanovení je povinností
správce toku - zák. č. 254/2001 Sb.
Zátopové(záplavové) území bylo stanoveno odborným odhadem, na základě podrobného průzkumu v terénu a z hydrologických podkladů.
N - leté průtoky pod Veselským rybníkem:
Q1 = 2,5 m3/s
Q2 = 3,5 m3/s
3
Q10 = 7,0 m /s
Q20 = 9,0 m3/s
Q100 = 13,0 m3/s
Q5 = 5,5 m3/s
Q50 = 11,0 m3/s
V Novém Veselí je do zátopového území zahrnuta část zástavby obce, převáţně pod hrází Veselského rybníka. Od Nového Veselí k Sazomínu jsou při vyšších průtocích zaplavovány většinou
zemědělské pozemky.
Při průzkumech v terénu nebyly zaznamenány výrazné projevy vodní eroze. Nicméně ÚP
plochy o větších sklonech (nad 17%) zatravňují, v oblastech mírného aţ středního erozního
ohroţení (10-17%) doporučuje uplatnit agrotechnická opatření.
8.4. Technické vybavení
Zásobení zemním plynem
Obec Nové Veselí je napojena VTL přípojkou dlouhou 170 m na VTL plynovod 500/25 Lobodice - Květná. RS 1200/2/1-440 je umístěna v areálu ZD Nové Veselí, které patří k druhému největšímu odběrateli v obci.
V obci je dále vybudována STL síť (plošná plynofikace), se středotlakým systémem 0,3MPa s
pouţitím domovních regulátorů. Minimální dimenze DN50.
Územní plán síť plynovodů plně respektuje a pomocí nových rozvodů je rozšiřuje do nových
výrobních zón.
26
Uvaţovaný nárůst odběru ZP :
skupina
obyvatelstvo skupina C
do roku 2010
44 x 2,6 m3/h = 114,4 m3/h
44 x 3000 m3/r = 132 000 m3/r
po roce 2010
10 x 2,6 m3/h = 26 m3/h
10 x 3000 m3/r = 30 000 m3/r
6 x 5 m3/h = 30 m3/h
6 x 8000 m3/r = 48 000 m3/r
2 x 5 m3/h = 10 m3/h
2 x 6000 m3/r = 12 000 m3/r
7 x 5 m3/h = 35 m3/h
7 x 8000 m3/r = 56 000 m3/r
0
0
15 m3/h
20 000 m3/r
maloodběr skupina D
ţivnostenské provozovny
komerční stavby
bytový dům
0
velkoodběr skupina E
45 m3/h
90 000 m3/r
výrobní činnost
30 m3/h
60 000m3/r
Tyto směrně uvaţované nárůsty je vybudovaná STL síť po obci včetně regulační stanice
VTL/STL schopna přenést. Rozhodující odběry se nachází ve vzdálenosti do 500 m od regulační
stanice a na trase plynovodu DN 150, který směřuje na obec Budeč.
Zásobení elektrickou energií
Nové Veselí je napojeno z VN 22 kV č. 123 pomocí následných trafostanic 22/0,4 kV
název trafostanice
vlastník
typ
max. instal. výkon kWA
obec
řadovky
domky
ČOV
druţstvo
STS
Plastia
JME
JME
dvousloupová
dvousloupová
dvousloupová
dvousloupová
příhradová
dvousloupová
vestavěná
400
400
400
250
250
250
630
Plastia
Síť VN je bezproblémová, síť NN vyhovuje částečně a bude se rekonstruovat dle plánu JME.
Uvaţovaná bilance nárůstu příkonu:
druh výstavby
do roku 2010
rodinný dům
ţivnostenská činnost
bytový dům
výrobní činnost
po roce 2010
44 x 5 kW = 220 kW
6 x 10 kW = 60 kW
0
90 kW
celkem
10 x 5 kW = 50 kW
7 x 5 kW = 35 kW
8 x 3 kW = 24 kW
70 kW
370 kW
182 kW
Tento nárůst příkonu bude mít za důsledek přezbrojení některých TS a ÚP rezervuje tři místa
pro nové TS v průmyslových zónách.
Katastrem obce neprochází ţádné vedení VVN a ani se s jeho výstavbou nepočítá.
Zásobení teplem
V obci se nenachází ţádný zdroj tepla s charakterem centrálního zásobení. Významnější zdroje
jsou vyznačeny v grafické části. Jsou plynofikovány jako většina rodinných domků. Vytápění el.
energií se povaţuje za výjimečné.
V koncepci zásobení teplem se neuvaţují změny.
Významnější zdroje tepla v obci:
zdroj č.
1
provozovatel
areál ZD
výkon MW
0,25 ; 0,6
0,15 ; 0,075
0,12 ; 0,05
medium
palivo
poznámky
tep. voda
zem. plyn
vytápění a technologie - několik malých zdrojů
27
2
3
4
lihovar
zdravot. středisko
nákupní středisko
0,5
0,146
0,28
stř. pára
tep. voda
tep. voda
hnědé uhlí
zem. plyn
zem. plyn
5
STS
3,05
nízk. pára
zem. plyn
6
7
8
MŠ
ZŠ
Plastia
0,1
0,5
0,6
tep. voda
tep. voda
tep. voda
zem. plyn
zem. plyn
zem. plyn
vytápění, ohřev TUV, technologie
vytápění, ohřev TUV
vytápění, ohřev TUV,
technologie
vytápění
vytápění
U zdroje č. 1 a 7 ohřev TUV elektřinou.
Telekomunikace
Katastrálním územím prochází dálkový kabel Ţďár nad Sázavou - Bohdalov a dálkový kabel
Ţďár nad Sázavou - Jihlava. Trasy těchto kabelů jsou zakresleny v grafické části. Návrhem územního plánu nedojde k zásahu do tras těchto kabelů.
V sídle je vybudovaná síť účastnických rozvaděčů, které umoţňují napojení všech nemovitostí
na telefonní síť. V nově navrţených plochách při obsluţných komunikacích se navrhují zelené pásy pro pokládku inţenýrských sítí. Jejich prostorové uspořádání bude předmětem podrobnější dokumentace.
Katastrem obce prochází provozovaná RR trasa v úseku RS Buchtův kopec - RS Rudný se
spodním okrajem ochranného pásma 677 m.n.m. K případným jiným nově zřizovaným malokapacitním RR se vedení obce nikdy nevyjadřovalo, z čehoţ lze usuzovat, ţe ani tyto se na k.ú. obce
nevyskytují.
Distribuce televizního signálu je zajišťována TV vysílačem Ţďár n. S. - Harusův kopec pracujícím na 32. k. (ČT1) a 49. k. (ČT2) a vysílačem Hradec Králové - Krásné pracujícím na 22. k.
(ČT1), 57. k. (ČT2), 6. k. (Nova) a 34. k. (Prima).
Pokrytí rozhlasovými programy Radioţurnál, Praha, Vltava, regionální vysílání, Svobodná
Evropa, Rádio Impuls a Frekvence 1 v pásmu SC, DV a VKV 2 je v obci vyhovující.
Pošta
Nepředpokládají se změny.
Zásobení vodou:
V roce 1966 byl realizován vodovodní řad Ţďár nad Sázavou - Budeč, na který navazovala
výstavba I. etapy vodovodu Nové Veselí v roce 1968 (vodojem a přiváděcí řad) a později v roce
1970 II. etapa (rozvody po obci) s ukončením a uvedením do trvalého provozu v roce 1972. Potrubí bylo vybudováno převáţně z litinových trub DN 80 - 125 mm, se zajištěním poţární vody
6,7 l/s.
Rozvoj ţivočišné výroby donutil bývalé JZD k další investici a to nového vodojemu a přívodního řadu z trub PVC DN160 aţ do hospodářského střediska.
Řídící vodojem je obsahu 250 m3 s kótou max. 582,90 a min. 580,20 m n. m., coţ vyhovuje
poloze zástavby obce, která se pohybuje v rozmezí 550-572 m n. m.
Výpočet potřeby vody pro obec včetně výhledu:
Počet obyvatel včetně výhledu ………….1 400
Specifická potřeba vody dle současnosti ……………….. 130 l/os.den
potřeba pro občanskou vybavenost …………. 30 l/os.den
Celkem
160 l/os.den
Qp = 1400 x 160 = 224 000 l/den
Specifická vybavenost patřící k občanské vybavenosti:
Hřbitov ………………………………………350 l/den
ČOV ………………………………………1 000 l/den
Výroba – čistý provoz - 275 zaměstnanců
přímá spotřeba a` 30 l ………… 8 250 l/den
28
pro mytí a splachování a`120 l ...33 000 l/den
Zemědělství současný stav 450 krav a` 60 (max.80) 27 000 l/den, max.36 000 l/den
mladý dobytek 20(max.35) 6 600 l/den,
11 560 l/den
telata 10 (max.15)
2 300 l/den,
3 450 l/den
Celkem
35 900 l/den, max.51 000 l/den
Qp = 224 000 + 1 350 + 41 250 =
Qpz =
=
Qm = kd x Qp = 1,4 x 266 600 =
Qmz =
=
Qh celk. =
4,92 x kh
=
266 600 l/den tj. 3,08 l/s
35 900 l/den tj. 0,42 l/s
373 240 l/den
tj.4,32 l/s
51 000 l/den
tj.0,60 l/s
4,92 x l,8 =
8,86 l/s
Zásobení pitnou vodou zůstává beze změn, tj. ze skupinového vodovodu Ţďár nad Sázavou a
okolí s převáţnou dotací vody z vodovodu Mostiště. Ve vodárenské soustavě je dostatek vody
pro rozvoj obce Nové Veselí.
Nové stavební obvody mají dostatek tlaku vody pro zásobení pitnou vodou i pro poţární zabezpečení obce.
Vodovodní řady pro rodinné domy a ţivnostenské podnikání jsou navrţeny z trub PVC DN
80 -100 mm.
Odkanalizování a čištění odpadních vod
Obec Nové Veselí se svými 1221 obyvateli, místním průmyslem a zemědělstvím leţí
v ochranném pásmu hygienické ochrany VN Mostiště III. stupně. Proto v roce 1990 obec rozhodla o vybudování kanalizačního sběrače v obci s cílem svést hlavní znečištění na místo budoucí ČOV, která byla dokončena v roce 1996.
Na současný kanalizační sběrač "A" z trub TZR a kameniny profilů od 300 do 1 000 mm budou postupně připojovány dílčí uliční stoky vybudované v předcházejících letech. Tím dojde
k odvedení splaškových vod od cca 500 obyvatel a území při STS.
Nově navrţené lokality lze připojit na stávající systém odvádění splaškových vod na stávající
čistírnu odpadních vod obce Nové Veselí.
Návrh řešení - oddílná kanalizace
Byl zvolen z důvodu postupného oddělování splaškových vod od dešťové a povrchové vody,které neúměrně ředí splaškové vody z domácností a tak je sniţován čistící efekt ČOV. Vyústění dešťové kanalizace je ve všech případech moţné do místní vodoteče a stávajících vodních
nádrţí.
Množství splaškových vod
Počet obyvatel v obci …………… 1 400 ve výhledu
Počet ekvivalentních obyvatel .…..1 666
Qp = 266 600 l/den
tj.3,08 l/s
Qm = 373 240 l/den
tj.4,32 l/s
Qh = Qm x kh =
9,50 l/s
Množství znečištění
BSK5 = 1666 x 0,060 = 99,96 kg/den
CHSK = 1666 x 0,120 = 199,92 kg/den
NL = 1666 x 0,055 = 91,63 kg/den
Kapacita ČOV dle dokumentace
Zatíţení BSK5
122,6 kg/den
Počet EO(60 g/obyv.den) 2 043
Maximální denní průtok
404,2 m3/den
Maximální průtok za deště
7,7 l/s
29
Jde o mechanicko-biologickou čistírnu s dlouhodobou stabilizací kalu. Mechanická část se
skládá s vertikálního lapače písku a strojně stíraných česlí. Biologická část je tvořena dvěma
oběhovými aktivačními nádrţemi a dvěma dosazovacími nádrţemi. Aktivace je provzdušňována
jemno-bublinovým systémem firmy Fortex. Zachycený kal se shromaţďuje v uskladňovací nádrţi tekutého kalu.
Vlastní kanalizace bude provedena z betonových a kameninových kanalizačních trub v profilu DN 300 mm.
Společná ustanovení
Navrţené směry a koridory inţenýrských sítí jsou závazné. Nové podzemní stavby nutno vést
po veřejných plochách, u stávajících vytvořit podmínky pro převod do majetku obce. Ke vzdušným stavbám musí být zachován volný přístup dle poţadavků provozovatele. Rozvody a trasy budou upřesněny v podrobnější dokumentaci územně plánovací či oborové. Ţádoucí je slučování sítí
do obsluţných koridorů.
8.5. Odpadové hospodářství
Čistota obce, odvoz domovních odpadů a jejich nezávadná likvidace patří podle § 14 odst. 1
písmena r zák. č. 367/1990 Sb. do samostatné působnosti obce. Oblast působnosti vymezuje zákon
o odpadech č. 125/1997 Sb. a definuje pojem domovní odpad. Vlastní nakládání s komunálním
odpadem pak upřesňuje obecně závazná vyhláška obce.
Komunální odpad je ukládán do 110 l nádob, které jsou pravidelně vyprazdňovány sběrnými
vozy. Svoz zabezpečuje firma ODAS, Miroslav Odvárka, Ţďár nad Sázavou. Svoz je zabezpečen
pravidelně s odvozem na skládku TKO Ronov, která je v majetku MÚ Přibyslav. Svoz nebezpečných odpadů se provádí pomocí sběrových dnů, které jsou dle potřeby obcí vyhlašovány. Odvoz
sebraného odpadu je zabezpečen na sběrný dvůr ve Ţďáře nad Sázavou
Na katastru obce se nenachází ţádná, ani černá skládka. Skládka, na kterou se do r. 1995 ukládal odpad byla rekultivována.
9. Vymezení ploch přípustných pro dobývání nerostů a ploch pro jejich technické zajištění
V katastrálním území Nové Veselí nejsou vyhodnocena výhradní loţiska nerostů nebo jejich
prognózní zdroje a nejsou zde stanovena chráněná loţisková území. Na katastru obce není téţ stanoven ţádný dobývací prostor pro výhradní loţiska radioaktivních nerostů.
Také regionální surovinová studie okresu Ţďár nad Sázavou nezaznamenává ţádné loţisko
surovinového zdroje.
10. Návrh územního systému ekologické stability
Územní systém ekologické stability krajiny je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udrţují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se
místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability (zák. č. 114/92 Sb. § 3).
Při řešení systému ekologické stability bylo vycházeno z ÚTP MMR a ŢP ČR a generelu MÚSES pro k.ú. Nové Veselí a generelu ÚSES pro okres Ţďár nad Sázavou (Ageris 2002).
10.1. Nadregionální a regionální ÚSES,biogeografická diferenciace
Řešené území se nachází v bioregionu 1.50 Velkomeziříčský bioregion.
V řešeném území nenacházíme ţádný z prvků regionálních či nadregionálních ÚSES. Pouze
v severovýchodní části k.ú. sousedí k.ú. Nové Veselí s RBC 715 - Babín, z něhoţ při západním
břehu Veselského rybníka vychází NRBK 125.
10.2. Místní ÚSES
Do řešeného území zasahuje 5 biocenter a ostatní se k.ú. pouze dotýkají. Jedna vlhkomilná
větev začíná v jihozápadní části k.ú. biokoridorem vcházejícím do LBC Dolní ţleby. Tuto vlhkomilnou větev zachovává pak další biokoridor vycházející z tohoto LBC, směřuje jihovýchodně
po toku Horního potoka.
30
Z LBC Dolní ţleby vychází ještě mezofilní větev, jeţ vede severovýchodně do LBC Nikolec,
odkud pokračuje dál přes lesní celek Boroviny aţ do LBC V borovinách. Zde dochází
k přerušení mezofilní větve a navázání na vlhkomilnou větev, jeţ míří po toku Oslavy do LBC
Pod Šebravou. Odtud zachováním vlhkomilné řady vede biokoridor severozápadním směrem po
hranici k.ú. do LBC Rybníky pod Budčí na k.ú. Budeč, odkud vychází další biokoridor zamokřené řady jenţ přes rybník Kachník, po břehu Veselského rybníka a následně lučním porostem
míří do LBC Holetín a následně dál na sever.
Linie tvoří tato vyjmenovaná biocentra a ty jsou propojeny biokoridory, které dané linie zachovávají, zastupují a umoţňují migraci druhů. Takto je vymezena dostatečně hustá síť prvků MÚSES, která je ještě doplněna interakčními prvky, které zvyšují ekologickou stabilitu území tím,
ţe působí na okolní ekologicky nestabilní plochy a plní i další funkce, např. protierozní, přispívají i k zlepšení estetického působení krajiny. Interakční prvky jsou tvořeny společenstvy s vyšší
ekologickou stabilitou, jejichţ šířka je větší neţ 3 m. Tam, kde nejsou interakční prvky funkční
navrhujeme dosadby autochtonními dřevinami za účelem zajištění funkčnosti prvku a celého
systému.
V rámci zónace krajiny prvky ÚSES směřují k cílovému stavu obvyklému v druhé krajinné
zóně, z čehoţ vyplývá moţnost vyuţívání těchto ploch.
10.3. Navrhovaná opatření
Územní systém ekologické stability je nutno povaţovat za dlouhodobý proces a jeho realizaci
je nutno chápat jako etapovitou strukturální přeměnu krajiny. Systém ÚSES je závazně vymezen,
upřesnění hranic bude předmětem další dokumentace - projektů, kde jiţ budou řešena případná
omezení vlastnických práv.
Zonace krajiny stanovená v tomto ÚPo výhradně zahrnuje skladebné prvky ÚSES do první
krajinné zóny jako navrhovaný cílový stav.
LBC Dolní ţleby
LBC Nikolec
LBC V Borovinách
LBC Pod Šebravou
LBC Holetín
louky kosit, břehový porost dosázet autochtonními dřevinami
lesní celek - postupnými pěstebními zásahy změnit druhovou skladbu lesa, louky kosit
podporovat přirozenou obnovu, posílit a doplnit o přirozené druhy dřevin
postupnými pěsteb. zásahy vytvořit přirozený lesní porost tvořený autochton. dřevinami
postupnými pěstebními zásahy převést druhovou skladbu lesa na přírodě blízkou
11. Vymezení ploch VPS, asanací a asanačních úprav
Vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby (VPS) či provedení asanací nebo asanačních
úprav je podkladem pro případné vyvlastnění pozemků nebo staveb dle §108 odst. 2 zákona
č. 50/76 Sb. v platném znění, pokud nedojde k řešení majetkoprávních vztahů jinou cestou.
Vyznačení VPS a asanací je ve výkrese č. 6 a značení je souhlasné s následným textem.
Plochy občanského vybavení, sportu
O1 - Plocha pro dostavbu tělocvičny
O2 - Plocha pro výstavbu zařízení sociální péče
O3 - Plocha pro výstavbu objektu školské a kulturní vybavenosti
O4 - Plocha pro dostavbu sportoviště
Plochy dopravy a dopravní zařízení
D1 - Obchvat (přeloţka) silnice II/353 včetně úprav křiţovatek se silnicemi a účelovými cestami
D2 - Napojení obchvatu na silniční síť u Lanţovského rybníka
D3 - Místní komunikace ve výrobní zóně k Březí
D4 - Parkoviště ve výrobní zóně k Březí
D5 - Úprava vjezdu včetně parkoviště ve výrobní zóně k Březí
D6 - Úprava účelové cesty ve výrobní zóně k Březí
D7 - Parkoviště u sportovního areálu
D8 - Místní komunikace vč. manipul. plochy a úpravy vjezdu na stáv. sil. II/353
31
D9
D10
D11
D12
D13
D14
- Místní komunikace ve výrobní zóně k Budči vč. úprav napojení na sil. síť
- Zřízení respektive doplnění chodníků při stávající silnici II/353
- Zřízení respektive doplnění chodníků při stávající silnici třetí třídy u lihovaru
- Obnova cesty pod Vortem
- Obnova polní cesty k rybníku Nikolec a dále na silnici II/353
- Chodník (pojízdný) v zastavěném území obce na nový hřbitov
Vodní plochy a stavby
H1 - Výstavba nového rybníka pod ČOV
H2 - Otevření a revitalizace vod toku pod rybníkem Kachník
Plochy technické infrastruktury
T1 - Výstavba záchytných příkopů extravilánových vod
T2 - Doplnění vodovodní sítě
T3 - Doplnění kanalizační sítě
T4 - Doplnění sítě energetických a telekomunikačních zařízení
T5 - Nová TS s VN přípojkou
T6 - Kabelový propoj z VN 22kV k TS22/04 kV
Pozn.: Zařízení a objekty ozn. T2-T4 jsou ve výkrese vyznačeny jen symbolicky v 1 rozvoj. ploše
Asanace
A1 - Vozovka na hrázi Lanţovského rybníka
Přesné určení rozsahu a dosahu dotčení vlastnických práv k pozemkům a stavbám bude upřesněno v podrobnější ÚPD případně v územním rozhodnutí.
12. Návrh řešení poţadavků CO
Návrh potřeb se týká vlastní obce Nové Veselí. Nové Veselí se nachází cca 7km od Ţďáru.
V roce 2001 ţilo v obci 1224 obyvatel. V návrhovém období tj. rok 2010 se předpokládá 1300
obyvatel, tj. přírůstek 45 obyvatel.
Dosud jsou a i nadále bude převáţná většina bytů v rodinných domcích či bývalých zemědělských usedlostech. Ukrytí obyvatelstva (tj. 100%) bude zajišťováno ve sklepních prostorách stávajících budov i budov navrhovaných. Tyto budovy budou splňovat podmínku ochranného součinitele stavby KO = min. 50. Kryty by měly být zcela výjimečně částečně zapuštěné do terénu. Situování krytu bude takové, aby bylo zajištěno jejich rychlé obsazení, opuštění a při poškození úkrytu
moţnost vyproštění. Kapacita krytu je dána součtem míst k sezení a leţení a z ekonomických důvodů je vhodnější navrhnout kryty s kapacitou kolem 100 osob. Kryty budou situovány v místech
největšího soustředění osob. Dosaţení úkrytu se stanovuje na 15 minut. tj. doběhová vzdálenost
0,5 km. Kapacita úkrytů pro zařízení občanského vybavení, pro školství, výchovu, zdravotnictví,
případně sociální péči a administrativu musí být pro 100% zaměstnanců a návštěvníků těchto zařízení. U výrobních aktivit zajišťují ukrytí zaměstnanců jednotlivé podniky. Potřebná plocha úkrytu
je dána poţadavkem 0,7 m2 na osobu.
Mimo budování úkrytů bude nutno zajistit zřízení dalších speciálních zařízení CO :
- velitelské stanoviště a ústředna místního rozhlasu se vyskytuje v polyfunkčním objektu
Obecního úřadu, kde bude rovněţ stanice první pomoci, sklad IPCHO (pro děti do 3 let, důchodce a dospělé obyvatelstvo)
- stravovací zařízení v areálu škol včetně skladu IPCHO pro ţáky
- stanoviště vyprošťovací techniky se skladem stavebního materiálu se doporučuje umístit
ve středisku ZD, stejně jako stálé umývárny a stanici chemického odmořování
- objekty ţivočišné výroby nutno zajistit proti pronikání radiačního spadu
Prostor řešený ÚPo nemá ubytovací povinnost pro jiná území. Na řešeném území se neuvaţuje
s výstavbou zvláštních trvalých zařízení CO.
32
13. Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na ŢP
Ţivotní prostředí je nutno brát jako soubor mnoha vlivů, z nichţ se významně uplatňují zejména přírodní podmínky, struktura osídlení, ekonomický potenciál a jeho rozloţení, infrastruktura sociální a technická, dostupnost obce a moţnosti rekreačního vyuţití, ochrany kulturních a
přírodních hodnot včetně kvality ŢP, které je dané zatíţením území negativními vlivy a jevy.
Při takto pojatém komplexním posouzení je Nové Veselí hodnoceno kategorií průměrná úroveň ŢP.
Zlepšení ţivotního prostředí na řešeném území se ÚP snaţí dosáhnout jak odstraněním příčiny narušení, tak i návrhem odstranění důsledků narušení. Navrhované opatření můţeme formulovat do těchto zásad:
- přesná formulace regulačních podmínek území a jejich důsledné dodrţování zabezpečí, ţe
nebude docházet ke kolizím jednotlivých funkčních částí obce, resp. částí kat. území
- nová obytná území jsou navrţena mimo dosah jakýchkoliv předpokládaných zdrojů hluku,
negativních plynových či pachových emisí
- přechodem na vytápění zemním plynem je řešeno podstatné zlepšení čistoty ovzduší
- vhodným situováním objektů ţivočišné výroby se stávajícím areálem, úpravou počtu chovaných zvířat včetně vhodných technologií ustájení nedochází ke znečištění obytné zóny organoleptickými emisemi
- znečištění ovzduší dopravou je odstraněno v maximální moţné míře neboť se řeší odvedení
veškeré tranzitní dopravy mimo obytnou zónu
- jsou vytvořeny předpoklady pro výstavbu dostatečného počtu parkovacích stání v sídle
- zlepšením tepelně technických vlastností objektů se sniţuje spotřeba paliv
- dosáhnout vyššího % napojení resp. vyuţívání plynových spotřebičů u stávajících domů.
U nově stavěných domů je plynofikace pravidlem
- zajistit odvod splaškových vod do nové kanalizační stoky zakončené v ČOV nejen nové, ale i
stávající zástavby
- dbát na správnou aplikaci exkrementů ţivočišné výroby a průmyslových hnojiv v zemědělské
výrobě
- positivní vliv na kvalitu vod má zvýšené zatravnění zemědělských ploch katastru
- na plochách ohroţených vodní erozí v rámci pozemkových úprav budou provedena patřičná
opatření, která jsou směrně navrţená ve výkresu celého řešeného území
- větší propustnost krajiny je zabezpečena návrhem nových polních cest
- pokračovat v koncepčním odstraňování komunálního odpadu
- řešením ÚPo jsou dány předpoklady pro zvýšení přirozené druhové diverzity, čímţ bude zabezpečena větší ekologická stabilita území
- jsou respektovány ochranné reţimy záplavového území Oslavy
- prostory s prvky ÚSES vyznačit a zahrnout je do pozemkových úprav
- ÚP zvětšuje podíl zeleně sídelní v zastavitelném území obce, jedná se o zaloţení zeleně
s parkovou úpravou na veřejných plochách
- urbanistickým řešením nedojde k zásahu do nemovitých kulturních památek, naopak ÚP vytváří první předpoklad pro ochranu prostoru tvrze a jejího bezprostředního okolí
- na kvalitě ŢP se příznivě projeví sníţení vyjíţďky za prací díky vtvoření nových pracovních
míst v obci
- v hospodářských zahradách omezit výsadbu nízkých forem stromů a vrátit tam alespoň část
vysokokmenů - zlepšení obrazu obce i sníţení potřeb chemického ošetření)
- při hranici stavební parcely navazující na volnou krajinu nutno vysázet alespoň solitéry vysokokmenů ovocných stromů
- respektovat solitéry a alej stromů, výsadbu listnáčů vysokého vzrůstu uplatnit ve všech volných k tomu vhodných místech
- respektovat ochranné reţimy PHO III. stupně vodárenské nádrţe Mostiště
33
14. Zvláštní zájmy
Z hlediska zájmů správy vojenské dopravy Olomouc nejsou k ÚP připomínky, neboť na úseku dopravy dochází k významnému zlepšení parametrů silniční sítě. Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice, z hlediska svých zájmů nemá k návrhu ÚP připomínek. Rovněţ Hasičský záchranný sbor nemá k řešení ÚP připomínek. Úřad civilního letectví nemá na řešení ÚP
poţadavky, vzhledem k tomu, ţe se nepředpokládá střet se zájmy civilního letectví.
15. Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL
15.1. Zábor ZPF
Vyhodnocení předpokládaného odnětí ZPF v návrhu ÚPo na k.ú. obce Nové Veselí je zpracováno dle zákona č. 344/92 Sb. "O ochraně zem. půdního fondu ve znění následných doplňků a
vyhlášky 13/94 Sb.
Zábory zem. půdního fondu (ZPF) jsou znázorněny na samostatném výkrese č. 7. Zároveň
jsou ve výkrese uvedeny základní údaje o pozemcích s vyznačením ploch pro rozvoj obce, zúrodňující opatření (meliorace), hranice a kód BPEJ a hranice současně zast. území.
K. ú. Nové Veselí - rozloha k.ú. je 951,3896 ha; výměra zem. půdy je 679,2449 ha
Zastoupení jednotlivých druhů pozemků v k.ú. N. Veselí:
Druh pozemku
výměra (ha)
% zastoupení
celková výměra
zemědělská půda
951,3896
679,2449
100
71,4
z toho orná půda
zahrady
TTP
nezemědělská půda
576,9460
19,1927
83,1062
272,144
60,7
1,9
8,8
28,6
z toho lesní půda
vodní plochy
zastavěná plochy
ostatní plochy
109,3035
103,1800
17,8454
41,8151
11,5
10,9
1,8
4,4
Rozvojové plochy v územním plánu jsou voleny s maximálním zohledněním zásad ochrany
ZPF. Vzhledem k poţadavkům dopravního řešení (dané projednanou vyšší ÚPD), poţadavkům
na růst ekonomického potenciálu obce, potřeb bydlení a téměř vyčerpaným moţnostem v současně zastavěném území nové rozvojové plochy směřují ve větší míře mimo SZÚO. Plochy mimo SZÚO jsou pak organicky přičleněny ke stávající zástavbě, tak aby nebylo omezeno obhospodařování ostatní zemědělské půdy.
S rozvojem obytných i jiných struktur ve volné krajině (nezastavitelném území) se neuvaţuje.
Zábor ZPF nebude okamţitý, bude se realizovat dle etapizace výstavby, která je zřejmá z grafické části ÚPo i následné tabulky.
K rozvoji obce jsou navrţeny následující plochy (neuvaţuje se s rezervními plochami):
lokalita
v ZÚO (ha) mimo ZÚO(ha)
celkem (ha)
etapa výstavby
1
0
6,663
6,663
I., II.
2
3
0
0
0,902
1,151
0,902
1,151
II.
I.
4
5
0
0,168
3,611
0
3,611
0,168
II.
I.
6
7
0,12
0,479
0
0
0,12
0,479
I.
I.
8
0
2,923
2,923
I., II.
34
9
0
1,396
1,396
I.
10
11
0
0
5,625
7,122
5,625
7,122
II.
II.
12
13
0
0
0,922
0,149
0,922
0,149
I.
I.
14
0
6,914
6,914
II.
Celkem
0,767
37,378
38,145
Vyhodnocení záboru ZPF dle bonitovaných půdně ekologických jednotek:
lokalita
B P E J
7.29.01
7.29.11
7.29.14 7.37.15
7.46.00
1
2
0,902
3
4
1,101
3,611
5
6
0,085
7
0,078
7.47.00
7.67.01
5,144
1,345
vodní pl.
1,963
12
13
0,163
0,035
0,168
0,12
0,009
0,479
0,954
0,097
2,923
1,396
6,086
1,036
5,625
7,122
0,01
0,922
0,149
3,662
0,759
0,517
Celkem
2,387
6,294
6,663
1,151
3,611
0,392
10
11
2,387
0,174
0,902
2,923
0,345
14
celkem
0,05
0,005
8
9
ost. pl.
3,66
0,163
0,139
0,294
0,494
2,177
0,969
0,022
0,054
6,914
2,257
1,253
11,285
9,359
0,022
1,628
38,145
Hodnocení kvality pozemků dle BPEJ
V rámci územního plánu budou v k.ú. Nové Veselí dotčeny BPEJ výše uvedené. Z vyhodnocení je zřejmé, ţe se území nachází v klimatickém regionu 7.
Charakteristika klimatického regionu 7:
- charakterizován jako region mírně teplý, vlhký
- suma teplot nad +10°C = 2200 - 2400
- průměrná roční teplota 6 - 7 °C
- průměrný roční úhrn sráţek 650 - 750 mm
Hlavní půdní jednotky (HPJ)
HPJ 29 - charakterizována s výskytem půd hnědých, hnědých půd kyselých a jejich slabě
oglejených forem. Půdy středně těţké aţ lehčí, mírně štěrkovité, většinou s dobrými
vláhovými poměry.
HPJ 37 - mělké hnědé půdy na všech horninách; lehké, v ornici většinou středně štěrkovité aţ
kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité aţ pevná hornina; výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí).
HPJ 46 - hnědozemě, oglejené na svahových hlínách se sprašovou příměsí, středně těţké aţ
středně štěrkovité, náchylné k dočasnému zamokření.
HPJ 47 - jedná se o půdy oglejené na svahových hlínách, středně těţké aţ středně skeletovité
nebo slabě kamenité, náchylné k dočasnému zamokření.
HPJ 67 - pozemky zařazené do BPEJ 8.67.01 obsahují glejové půdy mělkých údolí a rozvinutých celků při vodních tocích, středně těţké aţ velmi těţké, zamokřené, po odvodnění
vhodné převáţně na louky.
35
Rozbor ploch podle tříd ochrany - dle metodického pokynu MŢP ČR č.j. OOLP1067/96 ze dne
1.10. 1996:
BPEJ
Třída ochrany
Plocha pro rozvoj (ha)
7. 29. 01
I.
2,387
7. 29. 11
7. 29. 14
I.
III.
5,777
3,66
7. 37. 15
7. 46. 00
V.
II.
1,963
0,759
7. 47. 00
II.
9,108
7. 67. 01
V.
8,39
Celkem
36,495
Charakteristika tříd ochrany
Do I. třídy zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických
regionech, převáţně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je moţno odejmout
ze zemědělského půdního fondu pouze vyjímečně, a to převáţně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu.
Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního
fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování
také jen podmíněně zastavitelné.
Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou
produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je moţno územním plánováním vyuţít
pro event. výstavbu.
Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované BPEJ, které představují zejména půdy
s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svaţitých, hydromorfních, štěrkovitých aţ kamenitých a erozně nejvíce ohroţených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské vyuţití.
Jde většinou o půdy s niţším stupněm ochrany, s vyjímkou vymezených ochranných pásem a
chráněných území a dalších zájmů ochrany ŢP.
Struktura ZPF v návrhu výstavby:
Lokalita číslo parcely výměra zájmová pl. or. půda zahrada
1
Celkem
2
3
Celkem
4
ttp
ostatní
Vlastník
zast. pl. vod. pl.
39
0,239
0,239
0,239
Soukromá
44
0,219
0,219
0,219
Obec Nové Veselí
45
0,289
0,289
0,289
Pozemkový fond ČR
485
0,804
0,622
0,622
1563
1562/2
0,255
0,245
0,106
0,068
43/1
3,55
3,442
3,442
Parcela není zapsána na LV
60/1
1,615
1,196
1,196
Obec Nové Veselí
60/74
0,394
0,394
0,394
Soukromá
60/75
0,014
0,014
0,014
Obec Nové Veselí
60/88
0,074
0,074
6,663
0,902
0,132
0,389
0,039
0,05
0,277
0,187
0,036
0,041
1,151
0,156
0,074
6,489
375/1
207
210
215
1559
204/1
212/1
216/1
216/2
169
72,639
0,132
0,633
0,111
0,151
0,277
0,187
0,141
0,134
0,231
0,106
0,068
Okresní úřad Ţďár nad Sáz.
Soukromá
0,174
0,902
0,132
0,389
Soukromá
0,039
0,05
Obec Nové Veselí
Soukromá
0,277
0,187
0,036
0,041
0,43
0,156
Soukromá
Soukromá
0,671
0,05
Soukromá
36
172
166/1
167/1
171/1
171/3
375/1
0,065
0,219
0,107
1,08
0,161
72,639
328
10,668
375/1
72,639
1,462
1,462
602/1
55,305
1,445
1,445
602/4
0,086
0,009
0,009
671
712/2
0,078
4,490
0,017
0,075
0,017
0,075
743/1
5,220
0,087
0,087
908/1
193,909
3,697
977/1
0,940
0,003
1564/1
1,969
0,019
1564/5
0,256
0,009
Celkem
5
6/1
6/2
66
0,005
0,022
0,141
Celkem
6
137/2
137/1
0,054
0,138
Celkem
7
147/1
150/3
153/1
1551/3
0,147
0,175
0,151
0,009
Celkem
8
266/1
266/3
266/4
266/5
14,891
0,078
0,001
0,033
255
1308/1
1547/4
240/1
266/1
1,735
0,241
0,047
1,424
14.891
Celkem
9
Celkem
10
565/2
602/1
602/2
602/3
4,097
55,305
3,485
0,206
1603
1592/10
1592/5
1592/8
1592/9
602/1
712/2
712/5
743/1
743/2
0,649
0,097
0,688
0,05
0,022
55,305
4,49
0,775
5,22
0,609
Celkem
11
Celkem
12
961
908/1
0,199
193,909
Celkem
13
1565/4
602/2
1,609
3,485
Celkem
14
0,014
0,219
0,107
Soukromá
0,014
0,219
0,107
1,049
0,039
2,027
3,611
0,005
0,022
0,141
0,168
0,035
0,085
0,12
0,147
0,175
0,148
0,009
0,479
2,843
0,078
0,001
0,001
2,923
0,029
0,054
0,014
0,651
0,648
1,396
3,292
0,249
1,957
0,127
5,625
0,381
0,039
0,351
0,049
0,022
0,575
3,129
0,355
2,027
0,194
7,122
0,043
0,879
0,922
0,01
0,139
0,149
0,034
Soukromá
Soukromá
1,049
Soukromá
0,039
2,027
2,523
0,039
0,005
1,049
Soukromá
Obec Nové Veselí
0,022
0,141
0,163
0,035
0,005
Obec Nové Veselí
Obec Nové Veselí
Soukromá
0,085
0,085
0,035
Soukromá
0,147
0,175
Obec Nové Veselí
Obec Nové Veselí
0,148
0,322
2,843
0,078
0,001
0,001
2,923
Obec Nové Veselí
0,009
0,009
0,148
Soukromá
Soukromá
Soukromá
0,029
Soukromá
Soukromá
0,054
0,014
0,651
0,648
0,648
3,292
0,249
1,957
0,127
0,651
0,068
0.029
Pozemkový fond ČR
0,381
0,039
0,351
0,049
0,022
Povodí Moravy, s.p., Brno
Soukromá
0,575
3,129
0,355
2,027
0,575
5,511
0,043
0,194
0,194
0,842
0,879
0,879
0,043
0,01
0,139
0,139
0,01
0,034
3,697
0,003
0,019
Správa a údrţba sil. Ţďár n.S.
0,009
37
Celkem
1565/2
0,143
0,010
0,010
1565/4
1592/10
1,609
0,097
0,025
0,008
0,025
1603
0,649
0,014
6,914
Obec Nové Veselí
0,008 Parcela není zapsána na LV
6,622
0,216
0,054
0,014 Povodí Moravy, s.p., Brno
0,022
Pozn. : Uvedené parcely jsou vybrány z katastru nemovitostí, pokud parcela není zapsána na LV
je nutno ji dohledat v pozemkovém katastru.
Lokality pro výstavbu
Lokalita č.1 - plocha je určena pro výstavbu rodinných domů. Pro lokalitu je zpracovaná urbanistická studie, která je projednaným podkladem pro dokumentaci k územnímu řízení. Lokalita
severozápadním okrajem navazuje na současně zastavěné území obce, severovýchodní ohraničení je dáno tokem Oslavy, jihovýchodní pak polní cestou. Zbývající omezení je dáno ochranným pásmem VN 22 kV a bezpečnostním pásmem VTL plynovodu. Obytný soubor 41 RD řeší
tíţivou situaci obce na úseku bytové výstavby komplexním způsobem s optimálním vyuţitím
nepravidelně vymezeného území. U této formy zástavby (RD) nutno zohlednit, ţe větší část pozemku bude slouţit jako zemědělská půda.
Lokalita č.2 - plocha je vymezena za záhumenní cestou na svaţitém území směřujícím k jihu
(k zast. území obce). Uvaţuje se zde s úpravou této polní cesta na místní komunikaci. předpokládá se zde výstavba cca 5 rodinných domů.
Lokalita č.3 - je určena pro funkční plochu smíšenou výrobně obytnou, coţ prezentuje bydlení a
regulačními podmínkami vymezené výrobní činnosti (aktivity). Jedná se o činnosti významné
pro další ekonomický rozvoj obce. Předpokládají se zde cca 3 ţivnostenské provozovny s bydlením majitele.
Lokalita č.4 - lokalita vymezená pro rozvoj sportovních aktivit organizované i neorganizované
u školní tělovýchovy. Předpokládá se výstavba fotbalového hřiště minimálních přípustných rozměrů, běţeckých drah a jiných ploch potřebných zejména pro školní výuku, neboť tato tělovýchovná zařízení v obci, která má plně organizovanou 9-ti třídní ZŠ, chybí. Součástí záboru je i
plocha přístupových komunikací a odstavné plochy pro osobní auta včetně doprovodné zeleně.
Lokalita č.5 - plocha v proluce stávající zástavby určená pro výstavbu DPS (součást SZÚO).
Lokalita č.6 - jedná se o jedině moţnou rozvojovou plochu pro rozvoj ZŠ, nacházející se
ve značně stísněných podmínkách (součást SZÚO).
Lokalita č.7 - území vhodné pro rozvoj občanské vybavenosti obce na plochách omezeně vyuţívaných pro zemědělskou výrobu (součást SZÚO).
Lokalita č.8 - lokalita určená pro polyfunkční vyuţití (ţivnostenské aktivity, občanská vybavenost, výrobní činnost včetně dopravních ploch, územně omezená S ZÚO, silnicí II/353 a rybníkem. Území potřebné pro rozvoj ekonomického potenciálu obce na ZPF, který je omezeně přístupný. K lokalitě jsou vybudovány inţenýrské sítě, dobrá napojitelnost na silniční síť.
Lokalita č.9 - lokalita záboru je určena pro veřejný park tvořící přirozený přechod zastavitelného
území do zemědělské krajiny. Pod parkem jsou vedeny sítě technické infrastruktury a pěší komunikace. Větší část parku je situována na území, které bude upraveno v rámci revitalizace
místní vodoteče a na břehu rybníka Kachník.
Lokalita č.10 - Lokalita v ÚP vymezená pro další rozvoj výrobního potenciálu obce spolu s lokalitou R1(rezervní plocha) "vyplňuje" území mezi plánovanou přeloţkou sil. II/353, bezpečnostním pásmem VTL plynovodu a účelovou cestou. Plocha je nad ČOV a v dosahu ostatní
techn. infrastruktury. Napojení na silniční síť stávající je dobré, na výhledovou silniční síť pak
výborné.
Lokalita č.11 - v rámci revitalizace toku Oslavy uvaţuje zastupitelstvo se zřízením vodní plochy
na tomto toku. Význam vodní plochy je především krajinářský.
Lokalita č.12 - jedná se o pěší propojení centra obce s novým hřbitovem, který je po stávajících
komunikacích problematicky dostupný (kolize smutečních hostů se silniční dopravou). "Chodník
navazuje na stávající komunikační síť v obci a vede podél stávajících plotů aţ k novému hřbi38
tovu. Do plochy záboru je zahrnut i pás veřejné zeleně, část zemědělské půdy (cca 0,45 ha), která
je chodníkem odříznuta od uceleného lánu ZPF.
Lokalita č.13 - plocha sevřená silnicí do Březí, místní komunikací k areálu ZD a venkovním el.
vedením VN 22 kV je vyuţita pro garáţový dvůr. Ten je určen pro odstavování vozidel obyvatel
dolní části N. Veselí, kteří vzhledem k malým pozemkům stávající zástavby nejsou schopni
uspokojit na těchto pozemcích potřeby s odstavováním motorových vozidel. Jedná se o lokalitu
v docházkové vzdálenosti, která je spoře zemědělsky vyuţívaná.
Lokalita č.14 - Významný dopravní tah - spojení města Ţďár nad Sázavou s krajským městem a
dálnicí D1. V současné době prochází zastavěným územím obce v nevyhovujících dopravních
poměrech. Navrţený obchvat navazuje na dnes realizované úpravy v úseku N. Veselí - Bohdalov
a na obchvat obce Bohdalov. Pro zábor ZPF je navrţená jednotná šíře silničního tělesa 20 m.
Souhlas se záborem ploch ZPF je podmíněn tím, ţe v dalších stupních projektové dokumentace
bude vyřešena funkčnost melioračního systému(odvodnění) a rekultivace části stávající komunikace v jiţní části obchvatu.
Lokalita R1 - jde o území, které po realizaci přeloţky sil. II/353 je těţce obhospodařovatelná, ale
dobře napojitelná na tech. infrastrukturu a komunikační síť obce.
Lokalita R2 - výrobní plocha "vklíněná" mezi stávající výrobní závody, omezená směrem do zemědělské krajiny plánovaným el. vedením VN 22 kV.
Lokalita R3 - významná plocha pro budoucí objekt hromadného bydlení.
Lokalita R4 - plocha smíšená s funkcí výrobně obytnou. Bezprostředně navazuje na zastavěné
území obce, je dobře napojitelná na technickou a dopravní infrastrukturu.
Investice do půdy
Jedná se o meliorační práce. Podle ověření na Zemědělské vodohospodářské správě Ţďár nad
Sázavou se odvodnění dotkne výstavba v lokalitách:
8 a 9 - meliorace(odvodnění) provedeny v roce1975
10 - meliorace provedeny v roce 1966 - 1976
14 - viz popis lokality
Před výstavbou na těchto lokalitách bude rozsah odvodnění upřesněn jejich vlastníky(uţivateli).
Pozemkové úpravy
V k.ú. Nové Veselí nejsou ve smyslu zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech vyhlášeny ţádné pozemkové úpravy. Zákon č. 284/1991 Sb. o pozemkových úpravách a
pozemkových úřadech ve znění pozdějších předpisů v plném znění zák. č. 218/97 Sb. sleduje
spolu s řešením vlastnických práv k půdě především obnovu ekologické rovnováhy zemědělské
krajiny. Z tohoto pohledu lze soudit, ţe půjde o zmenšení příliš velkých honů pozemků, obnovu
zeleně včetně zlepšení vodohospodářských poměrů. Do pozemkových úprav bude zahrnuto řešení ÚSES.
Zemědělská doprava
Vyuţívá zejména zemědělských cest v krajině, které jsou resp. budou doplněny o nové cesty
umoţňující lepší prostupnost krajiny. Urbanistickým řešením územního plánu jsou vytvořeny
předpoklady pro pokud moţno bezkolizní provoz zemědělské techniky.
Areály zemědělské výroby
Na většině zemědělských pozemků hospodaří Zemědělské druţstvo vlastníků Novoveselsko.
Hlavní aktivity mají soustředěné v bývalém areálu JZD při silnici na Březí. Areál je ÚPo plně
respektován.
39
Ochrana přírody
Část k.ú. 487,88 ha se nachází v CHKO Ţďárské vrchy, zbývající pak v přírodním parku
Bohdalovsko. ÚPo respektuje statuty těchto plošných chráněných území a navrhuje řešení plánu
ÚSES.
Zdůvodnění návrhu a celkové zhodnocení
Řešením ÚPo jsou naplněny oprávněné poţadavky obce na obnovu a rozvoj sídla s vyuţitím
výhodné polohy v blízkosti Ţďáru nad Sázavou a při významné dopravní spojnici části okresu
Ţďár nad Sázavou s dálnicí D1 a krajským městem Jihlava.
Územní plán splňuje cíle a poţadavky schváleného zadání územního plánu obce.
K záborům ZPF nebude docházet najednou, nejaktuálnější je nyní výstavba obytného souboru rodinných domků. U výstavby pro bydlení (převáţně RD) je nutno připomenout, ţe významná část pozemku bude jako zahrada opět slouţit jako zemědělská půda.
Řešení obchvatu sil. II/353 bylo řešeno vyhledávací studií v několika variantách a vybraná
trasa obchvatu sil. II/353 se stává limitou v růstu zastavěného území obce.
Snahou pořizovatele a projektanta ÚPo bylo navrhnout plochy pro všestranný rozvoj obce
tak, aby dosah na zemědělské hospodaření byl minimální, chráněna byla zemědělsky obdělávaná
půda v půdních celcích a nedocházelo k narušení přístupu na pozemky. Vzhledem k tomu, ţe
značná část k.ú. je obklopena pozemky zařazenými do I. třídy ochrany, došlo i k jejich dotčení
v nezbytně nutné míře.
15.2. Zábor PUPFL
Pozemky určené pro funkci lesa nejsou ÚPo dotčeny.
16. Návrh lhůt aktualizace
Lhůty aktualizace se stanovují na cyklus 4 let, tzn. poprvé v roce 2006, kdy bude provedena
kontrola schváleného ÚPo, zda se nezměnily podmínky, na základě kterých byla ÚPD obce
schválena. Toto nevylučuje moţnost pořízení změny ÚPo dříve, pokud se výrazně změní potřeby
území.
17. Obsah dokumentace ÚPo
Textová a tabulková část s přílohami
Grafická část 1. Hlavní výkres
2. Hlavní výkres
3a. Koncepce dopravy
3b. Přeloţka sil. II/353
4. Zásobení vodou a kanalizace
5. Energetika a telekomunikace
6. VPS, asanace
7. Zábor ZPF
8. Širší vztahy
40
1 : 10 000
1 : 2 880
1 : 2 880
1 : 10 000
1 : 2 880
1 : 2 880
1 : 2 880
1 : 5 000
1 : 50 000
C) ČÍSELNÉ ÚDAJE CHARAKTERIZUJÍCÍ NAVRŢENÉ ÚZEMÍ
Číselné údaje charakterizující navrţené území jsou součástí textu
41
D) PŘÍLOHY ÚPO
1.
2.
3.
4.
Sídlo ve struktuře osídlení 1 : 200 000
Vymezení části sídel ve vztahu k jeho prostorovému uspořádání
Výpočet OP od areálu ŢV
Posouzení ŢP z hlediska hluku z dopravy.
42
43
44
45
Příloha č. 4
POSOUZENÍ ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA NEGATIVNÍCH
ÚČINKŮ HLUKU Z DOPRAVY
Zdrojem hluku v Novém Veselí je především silnice II/353 - Ţďár nad Sázavou - Jihlava
tvořící páteř obce.
Podklady pro posouzení:
1. Údaje ze sčítání silniční dopravy z roku 2000
2. Koeficienty růstu silniční dopravy dle sčítání dopravy z roku 2000.
3. Hluk z dopravy (metodické pokyny pro výpočet hladin hluku z dopravy)
4. Nařízení vlády ze dne 27.listopadu 2000 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a
vibrací
Předpokládané výhledové intenzity dopravy od jednotlivých úseků silnic včetně rezervních
tras jsou patrné z přiloţené tabulky č.1.
Vlastní stanovení hlukových pásem je pak patrné z přiloţené tabulky č.2.
Přípustné hladiny hluku:
Základní hladina hluku ve venkovním prostoru .............................................. 50 dB(A)
- korekce pro plochy bytové zástavby ....……………......................... + 5 dB(A)
- korekce v okolí hlavních komunikacích …………........................... + 5 dB(A)
- korekce v případě hluku způsobeného ...............……...................... +12 dB(A)
"starou zátěţí" z pozemní dopravy
- korekce na denní dobu - den ….......................................................... + 0 dB(A)
- noc ............................................................. - 10 dB(A)
Přípustná hladina hluku pro bydlení
podél navrhovaných hlavních silnic - noc ……………………………….… - 50 dB(A)
- den …………………………………. - 60 dB(A)
Přípustná hladina hluku podél hlavních komunikací,
kde působí stará zátěţ z pozemní dopravy - noc …………………………… - 62 dB(A)
- den …………………………… - 72 dB(A)
Prognóza intenzit dopravy na úsecích silnic v řešeném území obce Nové Veselí vychází z
výhledových koeficientů růstu silniční dopravy, vydaných Ředitelstvím silnic a dálnic ČR v roce
2000.
Výhledové koeficienty růstu dopravy pro rok 2000 - 2030
ROK
třída
2 000
I. tř.
II.tř.
VÝHLEDOVÉ
KOEFICIENTY
Těţká doprava
Osobní doprava
Motocykly
Celkem
1,00
1,00
1,00
1,00
1,00
1,00
1,00
1,00
46
2 005
2 010
2 015
2 020
2 025
2 030
I. tř.
II.tř.
I. tř.
II.tř.
I. tř.
II.tř.
I. tř.
II.tř.
I. tř.
II.tř.
I. tř.
II.tř.
1,15
1,13
1,28
1,23
1,37
1,30
1,41
1,30
1,42
1,29
1,45
1,28
1,16
1,14
1,30
1,25
1,41
1,33
1,49
1,37
1,53
1,39
1,57
1,40
0,95
0,95
0,91
0,91
0,85
0,85
0,80
0,80
0,76
0,76
0,71
0,71
1,15
1,13
1,30
1,24
1,40
1,31
1,47
1,35
1,51
1,36
1,54
1,37
Prognóza pro účely zpracování této dokumentace je provedena pro časový horizont roku
2010. Prognóza pro trasu přeloţky silnice II/353 je provedena pro časový horizont roku 2020.
Při stanovování prognózy intenzity dopravy na silnicích pro návrhové období (v roce 2020)
bylo vycházeno ze skutečnosti, ţe cílová doprava na vjezdech do Nového Veselí tvoří pouze
15% z celkového počtu vozidel za 24 hodin.
Tranzitní doprava pak tvoří 85% zátěţe.
Vzhledem k důleţitosti silnice II/353, která bude zajišťovat dopravní spojení mezi Ţďárem
nad Sázavou a krajským městem Jihlavou, nedojde ke sníţení procenta tranzitní dopravy.
Vzhledem k této skutečnosti je výhodné počítat po návrhovém období s výstavbou přeloţky
silnice II/353 mimo zastavěné území obce. Dojde pak ke značnému sníţení průjezdu obcí a tedy
ke zkvalitnění ţivotního prostředí obyvatel.
Trasa pro přeloţku silnice II/353 je vedena v poloze, která vlastní obec nebude v ţádném
případě omezovat a to ani hlukem ani exhalacemi z dopravního provozu.
47
48
49
E) ZÁVAZNÁ ČÁST VE FORMĚ REGULATIVŮ
1. Účel regulativů
2. Rozsah platnosti
3. Závazná část územního plánu
4. Uţité pojmy
5. Urbanistická koncepce
6. Funkční vyuţití ploch a jejich uspořádání
7. Vymezení zastavitelného území
8. Zásady uspořádání dopravy
9. Zásady uspořádání technického vybavení
10. Limity vyuţití území - ochranné reţimy
11. Péče o ţivotní prostředí
12. Územní systém ekologické stability
13. Plochy pro veřejně prospěšné stavby
14. Plochy pro asanační úpravy
15. Změny a úpravy územního plánu
50
1. ÚČEL REGULATIVŮ
Závazná část územního plánu obce je vyjádřena ve formě regulativů. Ty obsahují závazná
pravidla, která omezují, vylučují popřípadě podmiňují umisťování staveb, vyuţití území nebo
opatření v území a stanoví zásady pro jeho uspořádání s cílem vytvořit podmínky pro vyváţený
vztah hospodářského rozvoje, kvalitních ţivotních, ekologických, kulturních i sociálních podmínek území, které je nezbytné chápat ve smyslu trvale udrţitelného rozvoje.
2. ROZSAH PLATNOSTI
 Územní rozsah platnosti je dán správním územím obce Nové Veselí, které je tvořeno katastrálním územím Nové Veselí.
 Základní zásady uspořádání území a limity vyuţití území(regulativy) jsou obsaţeny:
a) V grafické části(soubor výkresů na mapových podkladech se zákresem podmínek uspořádání a vyuţití řešeného území)
b) V textové části(obsahující řešení územního plánu, které není moţné či není účelné zobrazit v části grafické
 Podle závazné části postupují všechny orgány, právnické a fyzické osoby při činnostech
vyvolávajících změny ve funkčním vyuţití a uspořádání území, v provádění staveb či jejich změn, při údrţbě, uţívání a odstraňování staveb.
3. ZÁVAZNÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU
Závazná část územního plánu obsahuje:
 Urbanistickou koncepci se zahrnutím zátopových území
 Funkční vyuţití ploch a jejich uspořádání
 Vymezení zastavitelného území
 Limity vyuţití území
 Zásady uspořádání dopravy, technického vybavení
 Vymezení územního systému ekologické stability
 Vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby a provedení asanací nebo asanačních úprav
Ostatní části řešení uvedené v územním plánu jsou směrné.
4. UŢITÉ POJMY
 Základní pojmy jsou dány zák č. 50/1976 Sb. v platném znění a vyhláškou č. 135/2001
Sb. v platném znění.
 Ostatní pojmy uţité v ÚPo a této vyhlášce se vykládají ve smyslu obvyklém v praxi
územního plánování.
5. URBANISTICKÁ KONCEPCE
 Z hlediska zastavitelnosti jsou rozlišena:
a) území urbanizovaná - území zastavěná či k zastavění určená v tomto územním plánu
b) území neurbanizovaná - území nezastavěná a nezastavitelná. Na těchto plochách není
dovoleno umisťovat a povolovat stavby, s výjimkou staveb, které jsou určeny pro
funkční vyuţití těchto ploch - krajinných zón.
 Z hlediska koncepce rozvoje je řešené území děleno:
51
a) stabilizované území - území s dosavadním charakterem, tj. území bez výrazných
změn
b) aktivní území - plochy rozvojové i přestavbové, tj. území se zásadními změnami ve
vyuţití.
 Obec Nové Veselí se bude rozvíjet jako jeden urbanizovaný celek na jednom katastrálním území.
 Ve volné krajině se nebudou zakládat nová sídla rekreační ani zahrádkářské stavby.
 Převládající funkcí sídla je bydlení, řešením ÚP umoţnit alespoň částečný návrat k polyfunkčnímu vyuţívání sídla.
 Prostorové a funkční uspořádání v zastavěném i zastavitelném území obce bude respektovat historicky danou kvalitu zastavění s dominantním účinkem kostela a fary. Zabezpečeno bude dodrţení půdorysné stopy zástavby včetně její kompaktnosti zvl. v centrální
části obce.
 Rozvoj ploch pro bydlení je směrován do prostoru mimo zátopové území u rybníka Hudlík a do prostoru pod Vortem.
 Podnikatelské aktivity budou rozvíjeny především na plochách při silnici k Březí a k
Budči.
 Pro rozvoj sportovních a tělovýchovných poţadavků je vyčleněno území východně od
stávajících sportovišť a sokolovny, doplnit je moţno sportovní plochu pod zdravotním
střediskem.
 Zařízení občanské vybavenosti vyuţívá zejména stávajících prostor či nových ploch v
současně zast. území. Nová občanská vybavenost komerčního charakteru je situována při
silnici k Budči.
 K rekreaci je moţno mimo ploch v sídle vyuţívat ploch na pravém břehu Veselského
rybníka a ke slunění plochy vzniklé po odbahnění rybníka Nikolec.
 Trasa přeloţky sil. II/353 je limitní hranicí zastavitelného území
 ÚPo vytváří předpoklady pro zajištění kvalitní obsluhy území dopravní a technickou infrastrukturou.
 Vyuţití zastavitelného území obce či případná dostavba či změna staveb v současně zast.
území obce je podmíněna poţadavkem na respektování měřítka stávajících staveb, dodrţením hladiny zástavby se zohledněním tvaru střech.
 U stavebních pozemků směřujících do volné krajiny zabezpečit v tomto hraničním prostoru výsadbu vzrůstných dřevin.
 Potlačit negativně a rušivě působící dominanty v sídle.
 Plochy mimo zastavěné a zastavitelné území obce budou nadále slouţit pro potřeby zemědělské výroby a lesního hospodářství, případně rybářství.
 Řešené území bude doplněno zelení, ať jiţ krajinnou, nebo sídelní při současném respektování význačné stávající zeleně.
Urbanistická koncepce je rovněţ zobrazena v grafické části v ÚPo zejména v jeho hlavních
výkresech, tj. výkrese č.1 a 2.
6. FUNKČNÍ VYUŢITÍ PLOCH A JEJICH USPOŘÁDÁNÍ
 Území obce je členěno na funkční plochy(zóny) se shodnými nebo blízkými podmínkami
ve vyuţívání tohoto území.
 Návrh funkčního uspořádání ploch je zobrazen v grafické části územního plánu obce v
hlavních výkresech, tj. ve výkrese č. 1 a 2.
 Vymezenému funkčnímu vyuţití musí odpovídat způsob jeho uţívání, zejména pak účel
umisťovaných a povolovaných staveb, dějů a činností v nich včetně jejich změn i změn v
jejich uţívání.
 Přípustnost vyuţití území je dáno třemi moţnostmi funkčního vyuţití dané plochy:
- stupeň u r č e n o
- optimální vyuţití plochy, splňující podmínky, které jsou
v území běţné, bezkolizní vztahy
52
- stupeň p ř í p u s t n é


- vyuţití plochy činnostmi a ději, které nejsou ve funkční
ploše běţné, ale nenarušují funkci území jako celku
- stupeň n e p ř í p u s t n é - zakázaný, nedovolený způsob vyuţívání funkční plochy.
Jde o činnosti či děje, které nesplňují určující funkci dané
plochy a jsou s ní v rozporu. Vzhledem k tomu, ţe se většinou jedná o mnoţiny těchto aktivit, u stupně nepřípustné
nejsou uvedeny činnosti stojící v jasném a zásadním protikladu s funkcí určující
V grafické části územního plánu je funkce plochy vyznačena barvou, šrafou a písemnými
znaky. Barva, šrafa a velká písmena abecedy značí závaznou funkci, malá písmena pak
fci směrnou - podřazenou.
Na území obce jsou vymezeny tyto funkční plochy:
6.1. Území současně zastavěné a zastavitelné
a) plochy smíšené (S)
b) plochy bydlení (B)
c) plochy občanského vybavení (O)
d) plochy sportu a tělovýchovy (TS)
e) plochy rekreace (R)
f) plochy výrobní (V)
g) plochy zeleně sídelní (ZS)
h) plochy zahrad a sadů (Z)
ch) vodní plochy a toky (H)
ad a) Plochy smíšené (S)
určené:
pro mnohočetné vyuţití zahrnující především bydlení, malé prostory obchodu a
sluţeb, veřejné stravování a ubytování, administrativu, správu, kulturu a osvětu,
zdravotnictví v kapacitách odpovídajících velikostí a objemu budov
přípustné:
stavby pro sociální péči, výchovu, tělovýchovu, řemeslnickou případně drobnou
výrobní činnost, stavby skladovací s nízkými nároky na skladovací plochy tedy
aktivity, které musí být bez negativních vlivů na pozemek souseda a nenáročné
na přepravu zboţí. Podmíněně přípustná je individuální rekreace ve stávajících
objektech
nepřípustné: hromadná pozemní parkoviště, čerpací stanice pohonných hmot včetně zařízení
pro manipulaci s nimi, mycí rampy, servisy a jiné komerční aktivity. Nepřípustné
jsou obtěţující sluţby a řemesla včetně obtěţující drobné výroby, činnosti náročné
na přepravu zboţí, stavby s vysokými plošnými nároky na pozemky, stavby
pro sport
ad b) Plochy bydlení(B)
určené:
pro plochy slouţící k uspokojování potřeb na úseku bydlení. Jiné integrované
funkce se podřizují obytné pohodě území
přípustné:
plochy veřejné zeleně i soukromé zeleně, zařízení sluţeb a činností s funkcí
bydlení souvisejících, které nepřesahují význam daného místa. Malé prostory
obchodu a sluţeb, zařízení sociální péče, stravovací a ubytovací zařízení,
doplňkové prostory pro zájmovou činnost, správu, zařízení dopravní a technické
infrastruktury
nepřípustné: činnosti, které svojí podstatou jsou neslučitelné s určující funkcí plochy jako
obtěţující sluţby a řemesla, zemědělská malovýroba, sklady, činnosti s vyššími
nároky na přepravu zboţí
ad c) Plochy občanského vybavení (O)
53
určené:
pro školství a výchovu, zdravotnictví a sociální péči, kulturní zařízení, církevní
nevýrobní zařízení, administrativu a veřejnou správu, obchod, ubytování a
stravování včetně nevýrobních sluţeb
přípustné:
pro stavby na bydlení, kde je to ke stavebnímu a funkčnímu charakteru hlavní
stavby vhodné, řemesla a sluţby bez negat. vlivu na ŢP, plochy pro sport a
tělovýchovu, veřejná i vyhrazená zeleň, plochy pro dopravu a tech, sítě
nepřípustné: drobná výroba, obtěţující sluţby a řemesla, drobná pěstitelská činnost, chov
drobného hospodářského zvířectva(neplatí pro potřeby výuky ve škole)
ad d) Plochy sportu a tělovýchovy (TS)
určené:
pro umisťování staveb a činností slouţících k uspokojování tělovýchovných a
sportovních potřeb obyvatel na úrovni organizované i neorganizované. Jde
o otevřená i krytá sportoviště, zařízení zájmových klubů.
přípustné:
stavby doplňkové k určující funkci, tj. stravovací, dočasné ubytování, jiné sluţby
bez negativního vlivu na ŢP váţící se k určující funkci (sluţební byt, parkoviště
pro obsluhu území, apod.)
nepřípustné: drobná pěstitelská činnost, chov drobného hospodářského zvířectva, obtěţující
sluţby a řemesla, stavby skladovací s nízkými nároky na skladovací plochy,
stavby pro bydlení, čerpací stanice PHM s doprovodnými činnostmi, zábavní
centra
ad e) Plochy rekreace (R)
určené:
pro zřízení pískových či travnatých ploch pro slunění, oddych a relaxaci občanů
obce
přípustné:
výsadba keřové a jiné nelesní zeleně, objekty drobné architektury, hrací prvky
pro děti, vyjímečně přípustné jsou převlékárny, hygienické buňky, přístřešky
pro úkryt před nepohodou. Vše v rozsahu místního významu.
nepřípustné: objekty individuální i soustředěné rekreace (chaty, rekreační střediska), zahrádky,
byty pro bydlení trvalé i dočasné, stavby výrobní a stavby jiné nesouvisející s
relaxační funkcí plochy
ad f) Plochy výroby (V)
určené:
plochy pro umisťování ekonomického a hospodářského potenciálu obce.
Negativní vlivy na okolí nesmí překročit limitní PHO, které je dáno hranicí
výrobního areálu
přípustné:
pro obchodní činnosti a činnosti přímo související s určující fcí území
(respektovat limitní PHO). Případné závodní stravování, eventuálně působení
závodního lékaře je moţné, stejně jako byty pro osoby zajišťující dohled či byt
majitele firmy, pokud bydlení nebude narušujícími funkcemi rušeno nad
přípustnou míru. Vyhrazené plochy pro odstavování motorových vozidel.
Vyjímečně přípustné ČSPH.
nepřípustné: bydlení, občanské vybavení (mimo nevýrobní sluţby a administrativu), plochy
rekreace, sportu a tělovýchovy, činnosti nenarušující primární funkci plochy,
výroba ze silným negativním dopadem na ŢP
ad g) Plochy zeleně sídelní (ZS)
určené:
vesměs veřejně přístupné plochy tvořící významný kompoziční prvek sídla plnící
funkci rekreační, pietní a ekologickou s uplatněním autochtonních dřevin
přípustné:
zřízení pěších event. cyklistických stezek, výstavba sítí technické vybavenosti,
zřizování objektů drobné architektury, vodních prvků, umisťování mobiliáře obce
nepřípustné: jakákoliv výstavba mimo uvedených případů, jiné činnosti narušující prostředí
ad h) Plochy zahrad a sadů (Z)
určené:
pro zahrádkářskou činnost na větších uţitkových zahradách, případně zemědělská
rostlinná činnost samozásobitelského charakteru bez negativního dopadu na
54
obytné prostředí. Touto plochou je definována téţ nezbytná část stavebních
pozemků v ZÚO, kterou je nutno z hlediska ochrany ŢP, krajinného rázu případně
ochrany tech. infrastruktury nechat nezastavěnou.
přípustné:
účelové stavby pro zahrádkaření charakteru drobné stavby
nepřípustné: stavby pro bydlení, rekreaci, podnikání a jiné stavby a činnosti nesouvisející
s určující funkcí plochy
ad ch) Vodní plochy a toky (H)
určené:
pro vodohospodářské účely, utváření krajinného rázu, ekologickou stabilitu území
přípustné:
činnosti související s údrţbou, chovem ryb případně vodní drůbeţe, podmíněně přípustné jsou činnosti spojené s rekreací
nepřípustné: činnosti negativně ovlivňující čistotu vod a vodní reţim v území, zřizování staveb
v bezprostřední návaznosti na vodní plochu a tok
i) 1. krajinná zóna
j) 2. krajinná zóna
k) 3. krajinná zóna
l) 4. krajinná zóna
ad i) 1. krajinná zóna
zahrnuje:
přírodě blízké nebo člověkem málo pozměněné ekosystémy
zásady vyuţití: uplatňovat nejjemnější formy lesního hospodaření, v odůvodněných případech
s ponecháním vybraných částí k přirozenému vývoji, účelové obhospodařování
luk a mokřadů, minimální zásahy do vodního reţimu. Vylučuje se těţba nerostů
a humolitů, výstavba nových staveb, zřizování skládek, rozsáhlejší terénní úpravy, zřizování zahrádkových kolonií neboť rekreační vyuţívání je usměrněno na
nejšetrnější nepobytové formy.
ad j) 2. krajinná zóna
zahrnuje:
člověkem částečně pozměněné ekosystémy
zásady vyuţití: uplatňovat převáţně formy maloplošného podrostního způsobu hospodaření
v lesích s maximálním vyuţitím přirozené obnovy. Travní porosty jsou trvale
obhospodařovány s cílem udrţet jejich druhové bohatství. Uchování vodního reţimu, zachování vhodné struktury porostů dřevin mimo les. U vodních ploch
udrţet příp. zlepšit kvalitu vody a udrţet druhové bohatství příbřeţních porostů i
na ně vázaných ţivočichů. Udrţet plošné zastoupení kultur a udrţet charakter
vhodně začleněných staveb jako významného prvku dotvářejícího krajinný ráz.
Nerozvíjet urbanizaci prostoru. Umísťování nových staveb je omezeno pouze
na nezbytné účelové stavby pro lesní a zemědělské hospodaření.
ad k) 3. krajinná zóna
zahrnuje:
člověkem silně pozměněné ekosystémy
zásady vyuţití: běţné obhospodařování lesů s uplatněním melioračních dřevin při horní hranici
předepsaného zastoupení. Minimalizovat podíl geograficky nepůvodních dřevin,
zejména druhů ohroţujících domácí genofond a druhů s invazním chováním.
Běţné obhospodařování luk a pastvin při dodrţení jejich plošného zastoupení.
Údrţba příp. obnova rozptýlené zástavby, zejména udrţení vhodného objemového a architektonického řešení staveb charakteristického pro daný region. při
umisťování účelových staveb důsledně chránit a vhodně dotvářet ráz krajiny.
V územních plánech zajistit, aby nedocházelo k urbanizaci krajinného prostředí.
ad l) 4. krajinná zóna
zahrnuje:
člověkem zcela pozměněné ekosystémy
55
zásady vyuţití: hospodaření v lesích a na zemědělských pozemcích bez zvláštních omezení. Povolenou těţbou devastovaná území důsledně rekultivovat, minimalizovat příp.
odstraňovat staré ekologické zátěţe.V obcích a na pozemcích určených pro jejich rozvoj umisťovat architektonicky kvalitní stavby pro bydlení i výrobu, neohroţující prostředí. podporovat vybudování protierozních opatření v rozsáhlých
celcích orné půdy, obnovit minimální lokální systém ekologické stability.
6.3. Plochy obsluhy území
m) Plochy dopravy a dopravních zařízení(D)
n) Plochy technické infrastruktury(T)
ad m) Plochy dopravy a dopravních zařízení(D)
určené:
pro umisťování staveb pro dopravu silniční, zemědělskou, případně jinou účelovou, dopravu hromadnou, dopravu v klidu, dopravu pěší a cyklistickou
přípustné:
zařízení a činnosti bezprostředně související s určující funkcí v odpovídajících
kapacitách a intenzitách
nepřípustné: ostatní činnosti a stavby
ad n) Plochy technické infrastruktury(T)
určené:
pro umisťování staveb, zařízení a sítí technického vybavení na úseku vodního
hospodářství, energetiky a spojů
přípustné:
pouze výstavba zařízení bezprostředně souvisejících s určující funkcí
nepřípustné: ostatní činnosti a děje a stavby





Funkční vyuţití krajinného prostoru na území CHKO Ţďárské vrchy plně respektuje zonaci CHKO. U zbývající části k.ú. klasifikace krajiny do zón byla provedena rovnocenným způsobem.
Specifické postavení je u ploch zeleně, vodních ploch a ploch ÚSES, které pronikají z
volné krajiny do urbanizovaného území. Jedná se o plochy nezastavitelné.
Podmínkou umísťování staveb musí být respektování omezení vyplývající z příslušných
platných právních předpisů.
Vymezenému funkčnímu vyuţití území musí odpovídat způsob jeho uţívání, zejména
pak účel umisťovaných a povolovaných staveb a činností v nich včetně jejich změn a
změn v jejich uţívání.
Jednotlivé funkční plochy jsou od sebe odděleny hranicí, kterou je nutno brát směrně, neboť podrobnost zpracování ÚP odpovídá měřítku a kvalitě pouţitého mapového podkladu, rovněţ i technickým moţnostem vybavení. Tyto hranice je proto moţno přiměřeně
zpřesňovat v rámci podrobnější ÚPP lépe ÚPD případně v dokumentaci pro územní rozhodnutí. Funkce ploch však musí být zachovaná a nesmí být potlačen záměr územního
plánu. Posouzení přiměřenosti je povinností pořizovatele za spolupráce příslušného stavebního úřadu.
7. VYMEZENÍ ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ
 Hranice současně zastavěného území obce (k 12. 6. 2002) a hranice zastavitelného území
obce jsou znázorněny v grafické části ÚPo v hlavních výkresech, tj. výkres č.1 a 2 a výkrese č. 7 - Zábor ZPF, etapizace.
 Do zastavitelného území nejsou zahrnuty plochy rezervní nacházející se mimo současně
zastavěné území obce.
8. ZÁSADY USPOŘÁDÁNÍ DOPRAVY
 Funkční a technické řešení je znázorněno v grafické části ÚPo v hlavních výkresech č.1 a
2. a ve výkrese č. 3a, 3b.
56









Dopravní koridor Ţďár nad Sázavou - dálnice D1 - Jihlava bude řešen novou trasou mimo zastavěné území obce.
Z přeloţky sil. II/353 nelze přímo obsluhovat okolní území a nemovitosti.
Ostatní silniční síť je stabilizovaná s potřebou řešení bodových závad
Kaţdá silnice procházející zastavitelným územím obce bude mít alespoň jednostranný
chodník.
V centrální části sídla vytvářet dopravně zklidněné plochy.
Doplnit síť zemědělských cest ve volné krajině.
Pro dopravu v klidu je vymezen dostatek ploch s poţadavkem, ţe kaţdý nový rod. dům
musí mít min. 1 odstavné stání pro osobní automobil na vlastní parcele.
Nově navrţené garáţe budou v objektech s jednotným provedením v uzavřeném areálu.
Při řešení ulic v zónách s převaţující bytovou výstavbou respektovat urbanistický poţadavek na tvorbu obytných ulic.
9. ZÁSADY USPOŘÁDÁNÍ TECHNICKÉHO VYBAVENÍ
9.1. Vodní hospodářství

V zásobování obce pitnou vodou nedochází ke změnám v koncepci. Pro navrhovanou zástavbu dojde k vybudování vodovodních rozvodů s případným zaokruhováním na stávající
řady.

Odkanalizování a čištění vod - na tomto úseku nutno vytvářet podmínky pro doplnění kanalizační sítě v obci.

Respektovat poţadavek na výstavbu malé vodní nádrţe pod zastavěnou částí obce.

Kolem toků ponechat manipulační pruh pro údrţbu vodoteče.

Případné erozní ohroţení řešit protierozními opatřeními, které v místních podmínkách
spočívají v zatravňování a pásovém střídání plodin.
9.2. Energetika

Uvaţovat s dobudováním STL rozvodů plynu tak, aby bylo moţno napojit nové plochy pro
obytnou výstavbu, občanskou výstavbu a plochy výroby.

Přenos potřebného výhledového výkonu bude nadále zajišťován ze stávajícího vedení VN
22 kV přes stávající TS s tím, ţe jsou vymezeny plochy pro nové TS.

Zásobení teplem - je určeno provedenou plošnou plynofikací, neuvaţuje se s centrálním
zdrojem tepla.
9.3.Telekomunikace
V obci jsou vytvořeny předpoklady pro 100 % telefonizaci.
Respektovat stávající RR trasu protínající okraj řešeného území.


 Navrţené směry a koridory inţenýrských sítí jsou závazné. Nové podzemní stavby nutno
vést po veřejných plochách, u stávajících vytvořit podmínky pro převod do majetku obce.
Ke vzdušným stavbám musí být zachován volný přístup dle poţadavků provozovatele.
Rozvody a trasy budou upřesněny v podrobnější dokumentaci územně plánovací či oborové. Ţádoucí je slučování sítí do obsluţných koridorů.
 Na plochách určených pro stavby technické infrastruktury se zakazuje umisťování jiných
staveb neţ staveb souvisejících.
 Plošné nároky na umístění nových staveb technické infrastruktury jsou znázorněny
v grafické části, tj. výkresech č. 1 a 2 - hlavní výkresy.
10. LIMITY VYUŢITÍ ÚZEMÍ - OCHRANNÉ REŢIMY
10.1. Ochrana územních jednotek
 Respektovat katastrální území obce jako území řešené územním plánem obce.
57
10.2. Ochrana kulturního dědictví a památek
 Chránit jednotlivé objekty, které jsou předmětem památkové ochrany (zapsané v ústředním
seznamu nemovitých památek) a objekty architektonicky významné.
 Respektovat půdorysné a prostorové uspořádání jádra sídla a připravovat podmínky pro jeho postupnou revitalizaci.
 Stavby tzv. drobné architektury - boţí muka, kříţe, případně jiné artefakty budou zahrnuty
do ochrany památek místního významu.
 Při nové výstavbě dbát zejména na měřítko stavby, odpovídající výraz stavby (vycházet
z místních tradic).
 Nezvyšovat hladinu zástavby, upřednostňovat pouţívání střech sedlových event. polovalbových.

Do doby zmapování území z hlediska archeologických zájmů, je celý katastr obce povaţován za území s archeologickými nálezy.
10.3. Ochrana přírody a krajiny
 Respektovat podmínky ochrany a péče, které jsou obsaţeny ve výnosu o zřízení CHKO
Ţďárské vrchy.
 Na zbývající části katastru obce akceptovat poţadavky dané vyhláškou o zřízení přírodního
parku Bohdalovsko.
 Vyuţívání ploch k zástavbě do vzdálenosti 50 m od PUPFL je moţné jen se souhlasem orgánu ochrany lesa.
10.4. Ochrana přírodních zdrojů

Respektovat ochranu povrchových zdrojů vod.
10.5. Ochrana hygieny prostředí
 Respektovat příslušná pásma hygienické ochrany.
 Respektovat podmínky provádění příslušných opatření proti pronikání radonu z podloţí při
vyuţívání ploch pro bytové či pobytové účely.
 Exhalace a hluk z pozemní dopravy omezit vybudováním přeloţky sil II/353.
 Nově navrhovanou soustředěnou obytnou zástavbu situovat mimo zdroje plynných či pachových imisí a imisí hluku.
10.6. Ochranná a bezpečnostní pásma

Akceptovat ochranná pásma dopravní a technické infrastruktury legislativně určená.

Akceptovat bezpečnostní pásma technické infrastruktury legislativně určená.
10.7. Ochrana protipovodňová
 Respektovat podmínky stanoveného záplavového území řeky Oslavy.
 Akceptovat navrţená řešení k zachycení extravilánových vod.
 Akceptovat zónaci krajiny upravující zemědělské hospodaření sniţující moţnosti vodní
eroze.
11. PÉČE O ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
11.1. Půda
 Respektovat pravidla hospodaření v území daném zónací krajiny.
 Zabránit ekonomickému naduţívání zemědělské krajiny, nezvyšovat podíl orné půdy na
celkové rozloze ZPF.
 Realizovat územní systém ekologické stability se zajištěním dalších vhodných struktur porostů rostoucích mimo les.
58
11.2. Voda
 U vodních toků a ploch respektovat obvyklé a přirozené činnosti související s vodohospodářskými poměry v území.
 Bránit výstavbě objektů v těsné blízkosti břehů - do 15 m od břehů neumisťovat trvalé
stavby - mimo stavby vodohospodářské, vyjímečně objekty související se stavbou liniovou.
 Respektovat poţadavek postupného oddělování splaškových vod od dešťových a povrchových za dodrţení přípustných limitů znečištění při vypouštění odpadních vod do toků.
 Zabránit znečišťování vod splachy z polí a komunikací, respektovat zásady protierozní
ochrany.
11.3. Ovzduší
 Koncepčním řešením dopravy dosáhnout omezení exhalací a hluku z dopravy.
 Omezit znečištění ovzduší rozšiřováním plynofikace do dalších částí sídla.
 Zlepšením tepelně technických vlastností budov sníţit spotřebu paliv.
11.4. Biota
 Nesniţovat podíl lesních porostů v území, zvyšovat diverzitu společenstva v nich.
 Doplnit nebo nově vysadit břehové porosty toků a rybníků u přírodních a uměle vytvořených liniových prvků v krajině.
 Zvyšovat podíl trvale travních porostů v krajině.
 Omezit výsadbu nepůvodních druhů rostlin a dřevin.
11.5. Odpady
 Pokračovat v koncepčním odstraňování komunálního a nebezpečného odpadu.
 Na katastru obce nebude zřizována ţádná skládka odpadů.
12. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
 Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i
pozměněných avšak přírodě blízkých ekosystémů, který udrţuje přírodní rovnováhu.
 Plochy ÚSES jsou vymezeny v grafické části územního plánu a je moţno je vyuţít jen
takovým způsobem, který nenaruší jejich obnovu a nedojde k narušení jeho ekostabilizujících funkcí.
 Na těchto plochách je zakázáno měnit kultury s vyšším stupněm ekologické stability
za kultury s niţším stupněm ekologické stability.
 Plochy ÚSES jsou nezastavitelné, vylučuje se těţba nerostů (zcela výjimečně je moţno
za přesně stanovených podmínek připustit stavbu liniovou (případně stavbu související
s ochranou ŢP).
 Mimořádnou pozornost je nutno věnovat plochám biokoridoru procházejícím kolem současně zastavěného území obce.
 Upřesnění druhové skladby společenstva ÚSES a hranic prvků ÚSES bude předmětem
podrobnější dokumentace - projektu ÚSES.
 Plochy ÚSES budou respektovány při řízení o komplexních pozemkových úpravách.
13. PLOCHY PRO VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY
 Plochy pro veřejně prospěšné stavby jsou vyznačeny v samostatném výkrese č.6 - veřejně
prospěšné stavby a asanace v měřítku 1 : 2 880.
 Veřejně prospěšné stavby, pro které lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit, nebo
vlastnická práva k nim omezit, jsou dle územního plánu tyto:
Plochy občanského vybavení, sportu
O1 - Plocha pro dostavbu tělocvičny
O2 - Plocha pro výstavbu zařízení sociální péče
O3 - Plocha pro výstavbu objektu školské a kulturní vybavenosti
59
O4
- Plocha pro dostavbu sportoviště
Plochy dopravy a dopravní zařízení
D1 - Obchvat (přeloţka) sil. II/353 včetně úprav křiţovatek se silnicemi a účelovými cestami
D2 - Napojení obchvatu na silniční síť u Lanţovského rybníka
D3 - Místní komunikace ve výrobní zóně k Březí
D4 - Parkoviště ve výrobní zóně k Březí
D5 - Úprava vjezdu včetně parkoviště ve výrobní zóně k Březí
D6 - Úprava účelové cesty ve výrobní zóně k Březí
D7 - Parkoviště u sportovního areálu
D8 - Místní komunikace vč. manipul. plochy a úpravy sjezdu na stáv. sil. II/353
D9 - Místní komunikace ve výrobní zóně k Budči vč. úprav napojení na sil. síť
D10 - Zřízení respektive doplnění chodníků při stávající silnici II/353
D11 - Zřízení respektive doplnění chodníků při stávající silnici třetí třídy u lihovaru
D12 - Obnova cesty pod Vortem
D13 - Obnova polní cesty k rybníku Nikolec a dále na silnici II/353
D14 - Chodník (pojízdný) v zastavitelném území obce na nový hřbitov
Vodní plochy a stavby
H1 - Výstavba nového rybníka pod ČOV
H2 - Otevření a revitalizace vodního toku pod rybníkem Kachník
Plochy technické infrastruktury
T1 - Výstavba záchytných příkopů extravilánových vod
T2 - Doplnění vodovodní sítě
T3 - Doplnění kanalizační sítě
T4 - Doplnění sítě energetických a telekomunikačních zařízení
T5 - Nová TS s VN přípojkou
T6 - Kabelový propoj z VN 22kV k TS22/04 kV
Pozn.: Zařízení a objekty ozn. T2-T4 jsou ve výkrese vyznačeny jen symbolicky v 1 rozvoj. ploše.

Upřesnění rozsahu a dosahu dotčení vlastnických práv k pozemkům můţe být v podrobnější ÚPD případně v územním rozhodnutí.
14. PLOCHY PRO ASANAČNÍ ÚPRAVY
 Plochy pro asanace jsou vyznačeny ve výkrese č.6 - veřejně prospěšné stavby a asanace.
 Asanační úpravu si vyţádá vozovka na hrázi Lanţovského rybníka(po realizaci obchvatu
sil. II/353).
 Přesné určení rozsahu asanačních úprav můţe být upřesněné v podrobnější dokumentaci.
15. ZMĚNY A ÚPRAVY ÚZEMNÍHO PLÁNU
 Zásahy do závazné části územního plánu jsou zákonem označeny jako změny.
 Nastanou-li v území řešeném územním plánem podstatné změny podmínek, za kterých
byl územní plán schválen, pořídí pořizovatel z podnětu obce, vlastního, případně jiného
ve smyslu ustanovení § 30 zákona č. 50/1976 Sb. v platném znění a § 17 vyhl. č.
135/2001 Sb. změnu platného územního plánu. Řádně projednanou změnu územního
plánu schválí zastupitelstvo obce a její závaznou část vyhlásí obecně závaznou vyhláškou, která zruší ustanovení původní vyhlášky týkající se území dotčených touto změnou.
 O úpravě směrné části územního plánu rozhoduje orgán, který ho pořídil.
60

ú zemn í pl á n obce nov é vesel í

Transkript

Podobné dokumenty

Územní plán správního území Rokytá

Rozšíření a početnost hojnějších druhů vodních ptáků v lednu 2010

Opatření obecné povahy

technologie - Střední škola polytechnická, Olomouc, Rooseveltova 79

zadávací parametry pro zpracování koncepce systému

Analýza zneužívání správního uvážení při posuzování

A. Oznameni EIA Letnany Sever

Příloha č. 1 ÚP - regulativy