zobrazit - Základní škola Tovačov

Komentáře

Transkript

zobrazit - Základní škola Tovačov
školní časopis ZŠ a MŠ Tovačov
7. a 8. číslo
březen - duben 2016
Autobusem jsme se pohodlně dopravili
na Tesák (727 m n. m.) a odsud jsme
šlapali 6 km po žluté značce k rozhledně
na Kelčském Javorníku. Tato rozhledna
byla otevřena 16. září 2015. Celková
výška stavby je 35 metrů, přičemž výška
horní vyhlídkové plošiny je 30 metrů a
návštěvníky čeká k vrcholu celkem 156
schodů po točivém schodišti.
Zpět jsme se vraceli stejnou trasou, tedy
na Tesák a autobusem do Tovačova. I
tentokrát se všem turistický výšlap líbil.
Úvod
Milí čtenáři,
máme za sebou Velikonoce a v době, kdy
budete číst tyto řádky, už budou deváťáci
a páťáci vědět, jak byli úspěšní
u přijímacích zkoušek a zda se dostali na
své vybrané školy. Blíží se nám doba
školních výletů, krásného jarního počasí,
ale také zanedlouho doba finišování před
koncem školního roku.
Máme pro vás připravenou řadu
zajímavých článků a spoustu informací
o tom, co se u nás ve škole děje.
Naši školu čekají oslavy 125. výročí.
Někteří z vás pilně nacvičují na
vystoupení k tomuto výročí a někteří
najdou své výtvarné nebo literární výtvory
v almanachu, který jsme pro tuto
příležitost připravili. Někteří z vás v něm
naší škole popřáli všechno nejlepší do
dalších let a někteří možná poznají svůj
„výtvor“ v podobě vtipné perličky, kterými
jsme celý almanach proložili.
Přejeme vám hezké počtení a ať nám to
rychle utíká směrem k 30. červnu .
p. uč. Marcela Haraštová
Turistický kroužek - výlet na
Kelčský Javorník
Krásné slunečné počasí nás, turisty,
vytáhlo z pohodlí domova na další výlet.
Tentokrát jsme si udělali výšlap na
nejvyšší horu Hostýnských vrchů, na
Kelčský Javorník (865 metrů nad mořem).
p. uč. Jana Ticháčková
2
 se skládá ze 12 částí:
1. Zelenongrad , 2. Severní, 3. Severovýchodní, 4. Severozápadní, 5.
Centrální, 6. Východní, 7. Jižní,
8. Jihovýchodní, 9. Jihozápadní,
10. Západní, 11. Novomoskovskij,
12. Troickij
 mezi její památky patří:
Rudé náměstí
Zahraniční studenti v naší škole
Brazílie, Gruzie, Tunisko, Turecko,
Čína a Indie – z těchto zemí nás přijeli
třetí týden v únoru navštívit
vysokoškolští studenti.
Žáci, kteří nejeli na lyžařský zájezd, se
mohli zeptat na to, co je zajímalo, a
v pátek zhlédli prezentace. Sympatičtí
studenti povykládali nejen základní
zeměpisné údaje o svých zemích, ale viděli
jsme i ukázky písma, které je mnohdy
velmi odlišné od našeho, tance, jak
vypadají typická jídla, zvířata. Žáci si
zkusili říct pár slov v jazycích
jednotlivých zemí, a na konci prezentace si
ověřit, co si zapamatovali, v jednoduchém
kvízu.
Dorozumívacím jazykem byla
angličtina, všichni přítomní si mohli
ověřit, že jako mezinárodní jazyk opravdu
funguje.
na něm Chrám Vasila Blaženého
s osmi kostely
p. uč. Eva Macháčková
Věděli jste o Moskvě, že…
 je hlavní město Ruska
 vznikla roku 1147
 má nadmořskou výšku 130 – 253m
n. m. a rozlohu 2510 ha
muzeum historie nebo Leninovo
mauzoleum
Kreml a jeho chrámy
3
 má 600 kostelů (hlavně
pravoslavných)
 je tam televizní věž Ostankino
připomněli v rámci Týdne holokaustu (14.
3. - 18. 3. 2016) určeného pro žáky 9. tříd.
 největší zvon Car Kolokol
Cílem tohoto mezioborového projektu
bylo netradiční a poutavou formou
načerpat a posléze aplikovat poznatky
o holokaustu z předmětů dějepis, zeměpis,
český jazyk, fyzika, chemie, občanská
výchova a hudební i výtvarná výchova.
Celý týdenní projekt byl zahájen
v pondělí 14. března závěrečnou scénou
z filmu Schindlerův seznam, v níž
zachránění Schindlerovi Židé pokládají
kamínky, coby vzpomínku na hroby
zavražděných židovských obětí a
zdůvodněním žákům, proč se této
problematice ve škole věnujeme. Po tomto
úvodu žáci 9. tříd prezentovali své
projektové práce zadané na určité téma.
Během dopoledne se tedy blíže seznámili
s počátky diskriminace Židů po nástupu
Adolfa Hitlera k moci, s umisťováním
Židů do ghett, dozvěděli se o existenci
koncentračních táborů ve střední Evropě a
o samotném dění v nám nejbližších
koncentračních táborech – v Terezíně a
Osvětimi. Žáci rovněž blíže poznali
 památník Pokořitelů kosmu
Ondřej Bartoň, 7. A
Projekt holokaust
V historii lidstva jsou události, které si
zaslouží naši větší pozornost. Jednou
z takových je i problematika holokaustu –
vyvražďování Židů během 2. světové
války. Na hrůzné činy, jež měly za
následek vyvraždění přibližně 6 milionů
Židů, bychom zapomínat neměli! I na
naší škole jsme si proto tuto událost
4
zachránce několika stovek Židů Oskara
Schindlera a Nicolase Wintona a
dozvěděli se o jisté skupině historiků, kteří
holokaust popírají a zpochybňují, zvláště
existenci
plynových
komor
v koncentračních táborech. Na „dějepisné“
informace navázaly poznatky z oblasti
zeměpisu.
Deváťáci
se
díky
prezentovaným projektům dozvěděli
o vzniku státu Izrael a o jeho
nejznámějších historických památkách, ale
také o současných problémech Židů a
Palestinců v oblasti Blízkého Východu.
židovské kuchyni a při ochutnávce
typického židovského nekvašeného chleba
– macesy a židovského jídla z luštěnin a
uzeného masa – šouletu.
V dalších dnech pak byly žákům
prezentovány
základní
informace
o židovském náboženství, o židovských
zvycích, o nejdůležitějších svátcích,
o významných osobnostech z řad Židů např. o slavném fyzikovi Albertovi
Einsteinovi, o židovské hudbě. Zajímavé
bylo rovněž vyprávění o deníku židovské
dívky Anny Frankové, ukrývající se
v britské rodině v době 2. světové války,
připomenutí několika scén z knihy Oty
Pavla Smrt krásných srnců nebo
seznámení s židovskými památkami na
Tovačovsku.
Po prezentaci projektů pak deváťáci
přivítali občanku z nedalekých Troubek,
bývalou dětskou lékařku, paní Antonii
Buriánovou, která svým poutavým
vyprávěním přiblížila problematiku
holokaustu žákům ještě víc. Její
vzpomínky coby šestileté dívenky na
tatínka, který strávil několik let
v koncentračním táboře Mauthausen
v Rakousku, zasáhly žáky citelným
způsobem.
To, že židovská kuchyně a židovské jídlo
připravené „košer“, neboli správným
způsobem, je originální a velmi chutné,
mohli žáci posoudit při prezentaci
5
dokazuje originalitu a úžasnost celé
knihy.
Takže, můžeme
začít? O čem že ta
kniha pojednává?
Hlavní roli v této
knize hraje Luisa
Clarková. Luisa je
obyčejná
dívka,
která pracuje v
Křupavé houstičce
a její přítel Patrik
je sportovec. Jenže, Křupavá houstička se
zavírá a Louisa je bez práce. Ale ona
doma vydržet nemůže. Musí pracovat,
jelikož jeho otci hrozí „vyhazov“. Patrik
na ni má pořád méně času, a když na ni
čas má, nedá se s ním bavit o ničem jiném
než o jeho proteinových dietách a sportu.
Luisa si tedy hledá práci. Jenže to
nejde tak snadno, jak očekávala. Práci mít
přeci musí, ne? Jde tedy na pohovor a
uchází se o místo pečovatelky Willa
Traynore….
Romantický příběh o tom, že láska
zasahuje všechny i v ty nejméně očekávané
chvíle….
Posledním úkolem projektu bylo
vyjádřit výtvarnou formou hrůzu, kterou
pociťovali Židé v koncentračních táborech.
Některým žákům se tento úkol velmi
povedl a vytvořili přímo mistrovská díla.
Tečkou za celým projektem byla páteční
exkurze do koncentračního tábora
Osvětim,
nechvalně
proslulého
nejmasovějším vyvražďováním Židů. Snad
za všechny zúčastněné žáky a učitele
mohu říci, že jim celý projekt zůstal vryt
v povědomí jako memento: nikdy
nepoznat a neprožít takovou hrůzu a
utrpení jako Židé v době 2. světové války.
p. uč. Jitka Lehká
Knihy a filmy
Jojo Moyesová: Dívka, již jsi tu zanechal
Další z knih, kterou si prostě nejde
nepřečíst! A o čem že se v ní jedná?
Příběh je napsán velice zajímavě, kniha
je rozdělena na dvě části. Na tu kratší,
která se odehrává v roce 1916 v Paříži, a
na tu delší, která se odehrává v roce 2006.
Část první - Sophie a její sestra žijí
v nemalém hotelu, který vlastní. Nyní je
ale hotel uzavřen, protože Francii okupují
Zdravím všechny čtenáře! Dnes vám
tady představím knihy hned tři!
Jojo Moyesová: Než jsem tě poznala
Takže, asi jsem přišla na tu nejlepší
autorku na světě…
Již design knihy vás musí zaujmout.
Krásné desky pokryté béžovou barvou.
Dívka, která sedí na lavičce…Barvy jsou
uklidňující a nálepka Bestseller jen
6
Němci. Ale pouze do dne, kdy dostane
Sophie nabídku, která nejde odmítnout.
Místní Herr Kommandant ji požádá o to,
aby vařila pro Němce. Sophii se do toho
nechce, ale copak může odmítnout? A tak
Sophie vaří pro Němce. Po nějakém čase si
uvědomí, že Herr Kommandant k ní
možná chová zcela jiné city než ona
k němu. On totiž nemůže nechat oči na
obrazu, který jí kdysi namaloval její drahý
Eduardo, který byl nyní zajat v táboře. A
tak se Sophie rozhodne využít Herr
Kommandanta k tomu, aby svého
milovaného muže zachránila.
Je schopná udělat vše proto, aby se se
svým milým znova setkala. Ale stále je tu
riziko, že Herr Kommandant svůj slib
dodržet nemusí…
žáků a učitelů, kteří přišli v modrém
oblečení, aby podpořili osvětu autismu.
Část druhá - Liv po smrti svého
manžela zůstal jen jeho velký dům a
obraz. Obraz, který jí koupil na dovolené.
Je na něm ta nejsebevědomější dívka.
Jenže potom, co se seznámí s Patrikem, se
jí svět rozpadá. Ukáže se, že obraz, který
má, byl ukraden Němci a jeho majitelé ho
chtějí zpět. Dokáže se s tím Liv smířit?
Dokáže se vzdát Dívky, již tu její manžel
zanechal?
Darina Sedlmaierová, 7. A
Den autismu
V pátek 1. dubna 2016 se žáci naší
školy zapojili do podpory Světového dne
autistů. Akce pořádané školním
parlamentem se zúčastnilo několik desítek
p. uč. Jitka Lehká
7
Rekordy
Matematický klokan
Takže, krásný den! Jsem tu zase
s rekordy! Nemám jich tady moc, ale
alespoň že jsou nějaké, že? Budu ráda,
když si je přečtete!
1. Myslím, že nejsem jediná, co když
byla malá, stála s vyplazeným jazykem a
přemýšlela, jak jí ještě vyroste?
Američanka Adrianne Lewis (18) má
úplně nejdelší jazyk na světě, který měří
10 centimetrů! Adriane si klidně zvládne
olíznout dokonce i oko.
Ve druhé polovině března proběhla na
naší škole soutěž s názvem Matematický
klokan. Zapojili se žáci z prvního i
druhého stupně.
Blahopřeji všem úspěšným řešitelům a
děkuji kolegům za pomoc při organizaci
této mezinárodní soutěže.
No, to jsem ráda, že já mám ten svůj
malinkej!
2. Největší “frňák”, tedy nos, má
Mehnet Ozyurek, který pochází
z Turecka. Jeho nos měří neuvěřitelných
8,8 cm. Nechtěla bych…
Načtenou!
kategorie Cvrček
56 řešitelů
1. Adéla Mračková
2. Helena Valentová
3. Michaela Symerská
3.A
3.A
2.B
kategorie Klokánek
48 řešitelů
1. Petra Cetkovská
2. Anna Pečenková
Pavel Symerský
Marek Fildán
3. Gabriela Zvonková
5.A
4.B
5.A
5.A
5.A
kategorie Benjamín
35 řešitelů
1. Tomáš Hanák
2. Jakub Skopal
3. Martin Čelechovský
7.A
7.A
7.A
kategorie Kadet
31 řešitelů
1. Veronika Vránová
Dominik Krajča
2. Helena Zapletalová
3. Matěj Vaniš
8.A
9.A
8.A
9.A
Vynikajícím umístěním bylo celkově
10. místo Tomáše Hanáka z 959
Darina Sedlmaierová, 7. A
8
účastníků ze základních škol i víceletých
gymnázií.
A v pátek, kdy chodíme pravidelně na
vycházky, mířily tentokrát naše kroky na
dětské hřiště mateřské školy, kde si děti
hrály s bílými oblázky a proháněly se na
průlezkách.
p. uč. Olga Polzerová
Školní družina
V pondělí 11. dubna 2016 byla
vyhlášena ve školní družině celotýdenní
soutěž s názvem Barevný týden. Barevný
týden proto, že jsme každý nový den vítali
jinou barvou. Chodili jsme oblečeni
v modré, zelené, červené, žluté a bílé
barvě. V pondělí jsme pozorovali modrou
oblohu, v úterý sázeli zelenou řeřichu, ve
středu jsme ochutnávali naslepo červené
plody ovoce zeleniny.
Denně se zapisovaly dětem body.
Někteří neváhali sáhnout do šatníku
svých nejbližších. Nejlépe si vedla
děvčata. Soutěž vyhrála Viktorka
Smolková a Helenka Uhlířová.
Do soutěže se zapojila většina dětí.
Celý projekt jsme vám přiblížili na naší
nástěnce.
Děti se bavily a to bylo nejdůležitější.
Ahoj při další akci ve školní družině!
Ve čtvrtek malovaly děti velká žlutá
slunce.
děti a vychovatelky ŠD
Hudební koutek
Takže, máme tady zase po dlooouhé
době zase nějaké interprety.
Ozzy Osbourne
První
interpret, kterého
vám
představím, je Ozzy. Myslím, že většina
9
z nás ho znát bude a pokud ne, tak ho
poznáte! Nesmím zapomenout zmínit, že
o Ozzym píšu proto, že ho poslouchám a
článek věnuji mému moc dobrému
kamarádovi Martinu Vojtaškovi, který
Ozzyho hlasu propadl stejně jako já.
Ozzy je prostě a jednoduše legenda.
Jeho hlas nezapřete, ani kdybyste chtěli.
Abychom ale Ozzymu porozuměli, musíme
začít u jeho dětství…
3. prosince 1948 v Astonu přišel na
svět malý John Michael Osbourne. Tehdy
by ho ani nenapadlo, že jednou bude
hvězdou, kterou bude znát celý svět…
Jeho otec, který chodil často domů opilý,
pracoval jako nástrojář. Jeho matka
v továrně. Ale stávalo se, že jeho matka
byla často bita jeho otcem. A to i před
Michaelem. (Je to strašný nezvyk, je to
prostě Ozzy). Ve škole však nebyl Michael
jedničkář. Tam se mu také moc nedařilo,
ale už ve škole dostal přezdívku Ozzy.
Jedno z alb hudební skupiny Black
Sabbath, na kterém Ozzy účinkoval,
získalo dokonce platinovou desku. Avšak
to není vše! Dále vyhrál cenu za nejlepší
píseň I Don´t Want to Change the
World… Ozzy je prostě legenda, která
získala nejedno srdce fanoušků!
nemám, ale za to už vím, co chci na
Vánoce!
Queen
je slavná britská rocková hudební
skupina. Já osobně Queeny nějak extra
neposlouchám, ale neříkám, že se mi jejich
hudba nelíbí! Tento článek věnuji pro
změnu mé spolužačce Ell Herzogové,
takže krásné počtení! (Vzhledem k tomu,
že sama Queeny moc neposlouchám, bude
tohle trošku kratší než Ozzy).
Skupina, která má své počátky už
v roce 1968 (tehdy začali jako trio zvané
Smile), je považována za jednu
z nejlepších a nejvlivnějších hudebních
skupin všech dob. Původně v roce 1970
skupinu tvořili kytarista Brian May,
zpěvák Freddie Mercury a bubeník Roger
Taylor, o pár měsíců později se k nim
přidal baskytarista John Deacon. 19.
února 1971 poprvé vystoupili pod názvem
Queen.
Queen vynikali nad ostatními
skupinami svými originálními skladbami,
zajímavé bylo spojení rocku s operou
v Bohemian Rhapsody, dále Freddieho
hlasovým rozsahem a showmanstvím.
Ozzy dokonce napsal knihu s názvem
Jmenuji se OZZY, kterou zatím sice
Darina Sedlmaierová, 7. A
10
Lyžařský výcvikový kurz
I letos proběhl na naší škole v půlce
února (15. – 19. 2. 2016) lyžařský
výcvikový kurz v Relax centru Branná
v Jeseníkách. I když sněhové podmínky
nebyly přímo ideální, „lyžák“ si všichni
příjemně užili. Žáky čekalo mnoho soutěží
a to nejen na svahu. Mezi nejzajímavější
patřila soutěž v tancích, rej masek, soutěž
o nejoriginálnější pyžamo…. Zpestřením
byla i návštěva bowlingu a wellnes centra.
I když se někteří vrátili s naštípnutou či
pohmožděnou rukou, přesto se všichni již
těší na příští rok.
p. uč. Jitka Lehká
A teď očima žáků
V únoru jsme vyrazili na lyžařský
výcvikový kurz a i přes nepřízeň počasí a
mnoho zranění několika účastníku jsme si
ho patřičně užili. Ať už to byla diskotéka,
večerní program nebo třeba samotné
lyžování, vždy byla legrace .
Recyklohraní
Solární trouba 1
V pátek 4. března 2016 jsme se
s chlapci ze sedmé třídy pustili do plnění
dalšího úkolu do recyklohraní. Naším
úkolem bylo sestrojit solární troubu. Hoši
Petr Štýbnar, 8. A
11
byli opravdu šikovní a práci si užívali. I
když nebylo zrovna snadné uřezat
poměrně silné díly polystyrenu nebo těmito
díly obalenými alobalem zateplit vnitřní
stěny krabice, nakonec se povedlo. Nejlépe
si při výrobě vedl Martin Pasz, který se
dokázal s každým bodem postupu
opravdu skvěle vypořádat.
Po té, co jsme troubu vyrobili,
předali jsme ji panu učiteli Jehlářovi, aby
si o ní žáci promluvili v hodinách fyziky a
aby si na jednoduchém pokusu ověřili, zda
je opravdu funkční.
Aby sklo nebylo ostré, museli jsme
ho po obvodu přelepit izolepou. Po
přelepení jsme ho také za pomoci izolepy
nalepili na otvor v krabici.
Model solární trouby se nám všem
líbil. Doufám, že budeme brzy takovou
troubu používat i doma.
Martin Čelechovský, 7. A
p. uč. Marcela Haraštová
Solární trouba 2
V dnešní době používáme solární
energii k mnoha účelům. Jedna z možností
je její využití při vaření jídel v solární
troubě, kterou jsme se pokusili vyrobit.
Bylo k tomu potřeba: kartónová krabice,
černý papír, alobal, polystyrén, sklo,
izolepa, lepidlo a nůžky.
Jako první jsme z krabice odřezali
tři horní části víka, které jsme přilepili na
čtvrtý díl. Dále jsme krabici obalili černým
papírem. Potom jsme uřezali čtyři kusy
polystyrénu, které jsme obalili alobalem a
následně je vložili do krabice.
Pátrej a poznávej
Náš úkol byl prozkoumat dva
nejběžnější domácí spotřebiče. Tuto část
jsme plnili s třídou 8. A a 7. A.
12
Doma jsme si všichni mixer i
rychlovarnou konvici prohlédli a v hodině
ICT vyhledávali důležité informace.
První elektrický mixer byl patentován
v roce 1922 v USA. Používal se na
výrobu mléčných koktejlů. Shodli jsme se,
že nejpoužívanější mixery jsou ponorné
tyčové. Elektromotor pohání rotující nože
z nerezové oceli, které v nádobě rozsekají
a rozmělní různé suroviny.
Rychlovarná konvice má zajímavější
historii. Předchůdce rychlovarné konvice je
ruský samovar původem z Asie. Samovary
se používaly několik století, ale voda se
ohřívala ohněm.
První elektrická konvice nebyla vůbec
rychlovarná. Vznikla v roce 1891 v USA.
Až v roce 1922 byla představena konvice
s vestavěným topným tělesem podobným
tomu, co používáme dnes.
Zjistili jsme, že se v moderních
kuchyňských přístrojích používá hodně
plastů, ale i barevných kovů a jejich slitin.
Proto, když konvice nebo mixery doslouží,
nesmíme je vyhazovat do popelnic. Na
elektrické zařízení jsou určené speciální
kontejnery nebo sběrné dvory, kde se
přístroje rozebírají.
S radostí se pustily do úkolu, kde ve
VV a PV s paní učitelkou Vránovou a
panem učitelem třídním tvořily obrysy
spotřebičů.
Potom se pustily do osmisměrky a pan
učitel všechno nafotil.
Nedal se ale splnit úkol č. 3 podle
zadání, protože firma Scholaris nikoho do
kuchyně nemůže pustit. Nemáme
zdravotní průkazy, a tak se s námi aspoň
paní kuchařky vyfotografovaly. Fotky
pořídil pan učitel Štěpánek a zprávu
zapsala paní učitelka Vránová.
p. uč. Petr Jehlář
V rámci bádání zahájíme pátrání
Ve třídě 3. A, kde je 27 dětí, se pustil do
vypracování úkolu hlavně třídní učitel
František Štěpánek. Děti si povídaly
s panem
učitelem
o
elektrických
spotřebičích, které znají z domova rodičů
a prarodičů. Také si o spotřebičích přečetly
ve čtení s paní učitelkou Lehkou.
13
Hádej, co to je
Do plnění úkolů Recyklohraní se
pustilo tentokrát i 28 dětí ze třídy
Medvídků z mateřské školy:
Děti dostávaly úkoly z pracovního listu
a odpovědi jsem zapisovala. Zároveň děti
vyhledávaly obrázky daných spotřebičů,
které následně vymalovávaly. Spotřebiče
měly děti možnost zhlédnout i ve
skutečnosti. Na lednici a školní sekačku
trávy jsme se museli jít podívat na místa
jim určená. Dále děti měly možnost jeden
starý mixér rozmontovat a podívat z čeho
všeho se skládá.
p. uč. Jitka Řepková
Pokračování příběhu Milovat a
nenávidět
… Ze snového světa se probouzím do
kruté reality. Někdy by bylo lepší prostě
usnout a už se neprobudit, že? Jenže tak
jednoduché to není. Nevím proč, zda to je
nějaký trest pro lidstvo, ale my trpíme i za
některé druhé. Jsou bezcitná monstra a
přecitlivělí lidé, jako já. A to nikdo
nezmění.
Pomalu se posadím a pohlédnu na sebe
do zrcadla, které mám naproti postele.
Obličej mám zmuchlaný od peřin a
řasenku mám po celé tváři. Kaylee už tu
není. Několik dnů se naschvál míjíme. Ona
si Michaela vodí jinam, nebo mi napíše
14
předem SMS, jsme tak spokojené obě. No,
mně se stejně ježí chlup při představě, že
bývá v mém pokoji.
Dnes mám svůj první vyučovací den. A
vypadám takhle… Vstanu tedy z postele
a neochotně se odšourám do koupelny.
Ledová voda je pro můj obličej potěšením.
Zchladit si myšlenky a umýt ze sebe ten
make-up. Moje pleť je udušená množstvím
vody a pudru… Poslední dny jsem toho
moc nenaspala. To je možná vidět, jelikož
mám pod očima velké šedivé vaky. Otáčím
se od umyvadla, ale neposedný kobereček
se skrčí a mně podjíždějí nohy. Cítím, jak
padám. Přepadá mne závrať a já s velkou
ránou do hlavy dopadám na kachličky. A
tma.
Cítím jemné popleskávání po tváři. "Je
v bezvědomí! Kaylee, zavolej sanitku!"
slyším něčí hlas. S námahou otevřu ústa.
"Michaele?" zachraptím tiše. Chci otevřít
oči, chci se na něj podívat. Hlava mě
neskutečně bolí. Krk mám slepený od
zaschlé krve. Co když je to moje poslední
chvíle? Cítím se, jako bych měla každou
chvíli explodovat, jako bych měla zemřít.
"No tak, sakra?! Kaylee! Zavolej tu
sanitu!" křičí zase. Na chvíli si myslím, že
jsme pořád spolu, ale potom si uvědomím,
na koho volá. Volá na ni. Na Kaylee.
Slyším, jak nejspíš Kaylee někam odbíhá.
Chci mu ještě něco říct, a tak otevírám
pusu. "Ne, pššt," přiloží mi prst na ústa. Je
to v pořádku, jsem tady, Sydney, jsem
tady," šeptá a drží mě za ruku. Přijde mi,
že někam patřím. Že u něj jsem doma.
Najednou to bylo, jako bych někam
padala, přestávám vnímat, co říká. Něco
řekl! Ale co? Propadám stále hlouběji, až
usnu.
Otevřu oči a se zděšením zjistím, že
jsem na klinice. S námahou otočím hlavou,
a podívám se kolem. Vedle mě sedí stařík,
tedy ředitel. Když spatří, že jsem otevřela
oči, narovná se. "Musel jsem zjistit, jak
jste na tom. Ještě pomalu nezačala škola a
vy už máte průšvihy? Sydney?" zeptá se s
šibalským úsměvem. Chytí svůj klobouček,
který si nasadí na hlavu. Opatrně se
postaví a opírající se o svou elegantní
hůlku odchází. "Omluvte mne, ale mám
ještě něco na práci," řekne zdvořile a
zaklapne dveře.
Ležím napíchnutá na přístrojích, všude
to pípá a hučí. Nelíbí se mi tady. Je to tu
chladné, bílé a moc sterilní. Když už chci
usnout, slyším, že někdo vběhl do
místnosti. "Zlatíčko!" spustí hystericky
máma. "Bože! Měla jsem o tebe takový
strach! Co se ti stalo?" naléhá máma a celá
udýchaná si sedne tam, kde před chvílí
seděl ten Brumbál. Ne, nevím, jak se
jmenoval. Ale byl stejně záhadný a dost
starý. "Mami, jsem v pořádku," řeknu tiše.
A ano, řekla bych to, i kdyby mi bylo
nejhůř na světě. Prostě je to normální.
Nechci matku stresovat, ne teď. "Ne,
koloušku, to není v pořádku," řekla a
ustaraně na mě pohlédla. Najednou mi
hlavou prolétlo jedno jméno…Michael!
Měla bych mu poděkovat, kdyby tam
nebyl on, Kaylee by mě snad nechala
vykrvácet.
"Mami?" řeknu jí, když mám v ruce
telefon. "Mohla bys...," řeknu a podívám se
na dveře. "Jistě, zajdu ti pro něco dobrého,
15
co třeba čaj? Dáš si čaj? Nebo chlebíčky?"
vyptává se máma. Láskyplně na mě
pohlédne a já ji to oplácím. Chci být jako
ona. Kde bere tolik lásky? Má o mě prostě
starost. "Dobře, už jdu," řekne a vysmátě
vyjde ven z pokoje. Najedu si do kontaktů
a uvědomím si, že jsem s ním strašně
dlouho nemluvila. Je to už několik roků,
co jsem toto číslo vytáčela naposledy.
Zhluboka se nadechnu a kliknu na to
ošoupané tlačítko se zeleným telefonem.
Netrpělivě čekám, než to zvedne…
3. místo – Karolina Skaličková, 2. B
– Petr Balenčin, 1. A
pokračování příště
Darina Sedlmaierová, 7. A
Soutěž
Přinášíme vám vyhlášení výsledků
soutěže
z minulého
kola.
Těmi
nejúspěšnějšími autory filmových hrdinů
jsou:
Kategorie 1. a 2. třída:
Kategorie 3. až 5. třída:
1. místo – Michaela Symerská, 2. B
1. místo – Denisa Zapletalová, 5. A
2. místo – Karolina Mikešková, 2. A
– Jiří Cetkovský, 2. A
16
2. místo – Jana Cetkovská, 4. B
– Veronika Drábková, 3. A
2. místo – Barbora Švalbachová, 6. A
3. místo – Michal Olejníček, 4. B
– Nina Pískovská, 3. A
– Pavel Cetkovský, 3. A
Zadání nové soutěže
Kategorie 2. stupeň:
Určitě víte, jak se na jaře začínají
probouzet k životu brouci, včely, pavouci,
mravenci a další „hmyzáci“. A vaším
úkolem bude namalovat nebo vyrobit
právě někoho z hmyzí a pavoučí říše.
Takže doufám, že se nám sejdou
housenky, motýli, včely, pavouci, mouchy,
kobylky, cvrčci, vážky…Můžete je
ztvárnit třeba na louce, v trávě, v keři,
u vody… Udělejte je dostatečně velké,
aby je bylo dobře vidět a dobře poznat.
Těšíme se na vaše výtvory. Uzávěrka
bude v pátek 17. června.
Vítězům gratulujeme!
1. místo – Eliška Navrátilová, 6. A
p. uč. Marcela Haraštová
17
Říká blondýnka manželovi: "Běž zalít
zahradu."
Manžel říká: "Vždyť tam prší."
Blondýnka odpoví: "Tak si vezmi deštník."
POZVÁNKA NA
AKADEMII
Zveme vás na slavnostní
"Pane instruktore, co mám udělat, když
chci přistát?"
"Ehm. Já jsem myslel, že vy jste
instruktor..."
akademii ke 125. výročí
tovačovské školy.
Akademie se uskuteční v neděli 8. 5. 2016
v zámeckém parku od 14,30 hodin.
Policista staví řidiče a říká mu: "Pane
řidiči, už posedmé vás stavím a říkám
vám, že ztrácíte náklad."
"A já vám už posedmé říkám," odpovídá
řidič, "že je námraza a já sypu silnici."
Srdečně zvou žáci, učitelé a pracovníci ZŠ
a MŠ Tovačov.
Na pánvi se smaží se dvě vajíčka a jedno
si povzdechne: „Fuj, to je ale horko.“
Druhé se na něj zděšeně podívá a
vykřikne: „Pomóóóc, mluvící vajíčko!“
Závěr
Vtipy
A jsme zase na konci. Snad jste se nad
našimi řádky pobavili a také se něco
nového a zajímavého dozvěděli. Mějte se
hezky, zapojte se do naší soutěže, pokud
budete mít chuť, přispějte i vy něčím
zajímavým do našeho časopisu. A
nezapomeňte na termín uzávěrky 17.
června. Bohužel někteří z vás termíny
nedodržují a potom jejich příspěvky
nemohou vyjít.
Pepíček je poprvé v zoo a ptá se: "Tati,
proč na mě ta gorila za sklem tak divně
kouká?"
"Mlč, jsme u pokladny."
Co se stane ze Sněhurky, když strčí prsty
do zásuvky?
Popelka.
Přeji vám hodně
pohodových dní!
„Mami, už je mi třináct. Můžu nosit
podprsenku?“
„Ne, Pepíčku.“
slunečných
p. uč. Marcela Haraštová
18
a

Podobné dokumenty