zpravodaj zpravodaj zpravodaj zpravodaj zpravodaj

Z PR AVODA J
VYDÁVÁ SPOLEÈNOST PRO TRHACÍ TECHNIKU A PYROTECHNIKU
3 / 2005
ZPRAVODAJ
1
SLOVO PREZIDENTA
Váení kolegové,
Neúprosný a ke všem stejnì
spravedlivý èas nám zase
odmìøil osm mìsícù v roce
2005. Co se pøihodilo v ivotì
naší spoleènosti od kvìtna
tohoto roku?
Pokraèovali jsme v porušování
tradice výhradních zasedání
výboru spoleènosti v Praze
a uskuteènili jsme v èervnu
výjezdní zasedání ve spoleènosti Austin Detonator s.r.o.ve
Vsetínì. Dostalo se nám velmi
vøelého a pøátelského pøijetí vedením firmy a byli jsme
seznámeni se souèasným stavem i plány spoleènosti do
budoucnosti. V prùbìhu exkurse jednotlivými provozy jsme
byli podrobnì seznámeni s moderní technologií výroby
elektrických i neelektrických rozbušek pro prùmyslové aplikace ve všech èástech svìta. Èlenové výboru zvláštì ocenili
technickou úroveò výroby, vysoký stupeò její bezpeènosti
i metody zkoušení. Je všeobecnì známo, e rozbušky americké
firmy Austin patøí k nejbezpeènìjším a nejspolehlivìjším
výrobkùm svého druhu ve svìtì a nás potìšilo, e se na tom
nemalou mìrou podílejí ruce èeských technikù a dìlníkù.
Øíjnové zasedání výboru bude uskuteènìno ve firmì Explosia
a.s. Pardubice.
Významnou událostí v tomto roce je mezinárodní semináø
trhací techniky, který poøádá naše spoleènost ve dnech 7.-8.
záøí ji tradiènì v hotelu Santos v Brnì. O programu semináøe
jste byli informováni v pøedchozích èíslech našeho Zpravodaje a na našich internetových stránkách www.sttp.cz.
Tento semináø bude nepochybnì - podobnì jako øada dalších
akcí, spojených s výmìnou informací z oblasti výbušnin
a trhací techniky - ovlivnìn teroristickými útoky v Londýnì
v èervenci tohoto roku, kdy došlo k opìtovnému zneuití
výbušnin pro nesmyslné zabíjení nevinných lidí. Myslím, e
mohu za všechny naše èleny prohlásit, e takové zneuití
výbušnin jako profesní pracovníci odsuzujeme. Zároveò však
pøipomínáme z vlastní dlouholeté zkušenosti, e ádným
administrativním opatøením nelze zneuití výbušnin zabránit
a e je potøeba zachovat zdravý rozum pøi tvorbì takových
opatøení. Samozøejmì nabízíme naši odbornou pomoc pøi
zpracování takových opatøení, která umoní provádìt trhací
práce pod pøísnou kontrolou kompetentních orgánù.
Pøeji našemu semináøi hodnì podnìtných myšlenek a nápadù,
jak trvale zlepšovat naši èinnost, která je nepochybnì dùleitou a nenahraditelnou souèástí rozvinuté civilizace.
Ve dnech 13.-16. záøí se koná tøetí svìtová konference EFEE
o trhavinách a trhacích pracích v Brightonu, Anglie. Zájemci
mìli monost získat informace ve Zpravodaji nebo na webových stránkách www.efee-web.org. Na této konferenci se
uskuteèní i další zasedání výboru EFEE, jeho jsme èleny.
Výbor STTP zpracoval a pøedal kompetentním orgánùm
podklady, které by umonily zjednodušit dosud platnou
právní úpravu, týkající se pøedávání a pøejímání výbušnin
a uvést ji do souladu s platnou úpravou v EU. Vlna nesmyslných teroristických útokù v uplynulých týdnech na nevinné
obyvatele Anglie a Egypta však nevytváøí pøíhodné politické
klima k takové zmìnì zákona, která by se - by pouze laicky dala povaovat za zeslabení pøehledu o fyzickém pohybu
(pøedávání) výbušnin.
Doufám, e všichni èlenové naší spoleènosti ji zaplatili
èlenské pøíspìvky na rok 2005 a znovu upozoròuji na
rozhodnutí výboru, e nebude-li dodren tento termín, èlenské
pøíspìvky se zvýší na 300 Kè.
Na závìr opakovanì apeluji na sledování našich webových
stránek a pøedevším na výmìnu názorù, ptejte se, sdìlujte
názory a pøipomínky, jsme pøipraveni vám odpovìdìt, pokud
to bude v našich silách. Chceme plnit volební mandát, který
jste nám udìlili.
Pøeji všem mnoho zdaru v pracovní èinnosti i v soukromém
ivotì.
Váš
Václav Tamchyna
prezident STTP
OBSAH ÈÍSLA
Slovo prezidenta ........................................................................................................................................................................
1
Dotìení zásob na loisku Roná ..............................................................................................................................................
2
Posouzení seismických úèinkù s vyuitím ustanovení STN 730036 .......................................................................................
3
Výsledky šetøení mimoøádných událostí ..................................................................................................................................
7
PYROTECHNIKA
Vnitrobalistické zkoušky náplní 152 mm . ................................................................................................................................
9
VÝZNAÈNÝ JUBILANT
Jan Pokorný ................................................................................................................................................................................ 12
2
ZPRAVODAJ
DOTÌENÍ ZÁSOB NA LOISKU RONÁ
V. Pravda
MONTANIKA
Loisko Roná je rozsahem i objemem zásob jedno
z nejvìtších v bývalé ÈSSR i v Èeské republice. Podíl
produkce této lokality èinil 17 % produkce celého bývalého ès.
uranového prùmyslu. Nejvyšší roèní tìby uranových rud
bylo dosaeno v roce 1967 a to celkem 693 300 tun.Vlastní
tìba U kovu byla nejvyšší tìsnì po roce 1970,od roku 1980 je
dlouhodobì stabilní.
Dobývací prostor leí ve východní èásti moldanubika, horninový komplex loiska obsahuje pestrou sérii stráeckého
moldanubika, tvoøenou amfibolity a plagioklas-biotitickými
a amfibolitickými rulami rùzného stupnì migmatizace.
Zrudnìní se nachází ve výplni dislokací a je pøevánì
rozptýleného charakteru. Mineralizace je tvoøena zejména
minerály coffinitem a uraninitem.Celkový rozsah loiska je
vertikálnì cca 1200metrù, smìrná délka 10-15 km. Rudní
pole má rozlohu 1195,5 hektarù a rozkládá se na
katastrálních územích celkem 14 obcí v okrese ïár nad
Sázavou. Loisko bylo objeveno 26. 08. 1954 emanaèním
prùzkumem v mìøítku 1: 25 000, který pro uranový prùmysl
provádìl závod 04 KP Nové Mìsto na Moravì.
V rámci prùzkumu a dobývání loiska bylo v rudním poli
vyraeno celkem 13 prùzkumných šurfù,11 jam o celkové
délce 7196 m a 3 štoly.Jako první byla vyhloubena jáma
Roná 1 o hloubce 667 metrù. Její profil je obdélníkový, 10,95
metrù ètvereèních,výztu døevìné vìnce. Je z ní rozfáráno 12
pater, hloubení bylo zahájeno 27. 10. 1957 a je dosud
v provozu. Nejhlubší jámou je Roná 3 o hloubce 1200,5
metrù, profilu kruhovém 20.4 metrù ètvereèních a výztui
z litého betonu. Tato jáma má rozfáráno celkem 24 pater.
Hloubení zaèalo v roce 1962 a trvalo do roku 1973.
Bìhem dobývání loiska byly provedeny tyto dùlní práce:
Vyhloubeno jam z povrchu
Vyhloubeno slepých jam
Vyhloubeno šurfù
Vyraeno horizontálních dìl
Vyraeno komínù
Vydobyto uranové rudy
Vydobyto uranu
5 268 m
1 928 m
936 m
515 000 m
91 770 m
16,25 mil. tun
17 043 tun
Data jsou aktuální k 31. 12. 2002
DOBÝVACÍ METODY
Výstupkové dobývání
Pro tìbu loiska byla zpoèátku vybrána obvyklá metoda
výstupkového dobývání, upravená pro výlom vìtších mocností rudních tìles.Výstupkem se mohl zabrat pás o šíøce do
4 metrù, vìtší mocnosti se dìlily do horizontálních pásù
a urèoval se sled jejich vydobytí a zaloení. Pøed otevøením
dalšího výstupku však musely být spodní pásy zaloeny. Pro
zakládání znaèných volných prostor byla zpoèátku získávána
hlušina z rozráek na vlastní dobývce. Raba tìchto rozráek
však nerespektovala geomechanické vlastnosti nadloí
Tìební metoda Roná
a èasto docházelo k závalùm a propadávání dobývek.Proto
bylo zkoušeno zakládání externí zakládkou, dopravovanou
z horního patra a rozhrnovanou na dobývce škrabákem. Pro
svou nákladnost bylo však její pouití omezené. Se stejným
výsledkem se zkoušela i zafoukávaná zakládka.V hlubších
partiích loiska mìla však tato dobývací metoda i geomechanické problémy s celkovou stabilitou. Problémy se
ztrátovostí rudy, zakládkovým materiálem i stabilitou vedly
k opuštìní tohoto zpùsobu dobývání.
Podzemní louení z dùlních dìl
Ekonomické problémy spojené s tìbou blokù, které mají
nízký obsah kovu, vedly v roce 1968 k ovìøování podzemního
tlakového louení rudy v dobývacím bloku. Vzhledem k tomu,
e jeden ze základních poadavkù je vhodná granulace
horniny, byl blok pøipraven centrálním blokovým komínem
a soustavou mezipatrových chodeb. Pilíøe mezi nimi pak byly
rozstøeleny. Kyselé louení probíhalo 1% roztokem kyseliny
sírové, jako iontomìniè byl pouit Varion AP. Aktivní louení
probíhalo po dobu 550 dní, výtìnost uranu byla 49%.
V letech 1971 a 1973 se zkoušela druhá varianta, kde byla
jako louícího prostøedku pouita soda. Aktivní louení
probíhalo po dobu 650 dní, výtìnost uranu byla 48%.
Získané poznatky hovoøily o tom, e podzemní louení je
technicky pøijatelné, ale jen pro nìkteré èásti loiska. Pro své
ZPRAVODAJ
vysoké poøizovací náklady, èasovou nároènost a poadavky na
ochranu prostøedí je však velmi omezen výbìr vhodných
tìebních blokù. Podzemní louení bylo proto pro svou nízkou
výtìnost a nízkou ekonomickou efektivitu zastaveno.
Sestupné lávkování na zával
V roce 1967 se zaèala ovìøovat další metoda dobývání a to
sestupné lávkování na zával s jedním východem. Podstata
této metody spoèívá v tom, e dobývací blok není ohranièen
komíny, ale je urèen mìøièsky. Pøístup na dobývku je jedním
komínem, vyraeným ve støedu bloku. Dobývá se na obì
strany od komína, zpravidla souèasnì. Smìrná délka bloku je
50 a 60 metrù, výška bloku je dána výškou patra. Výška
vlastního sestupku je 2,2 a 3 metry, šíøe na jeden zábìr do
3 metrù. V pøípadì vìtších mocností je nutno razit sestupky
v horizontálních pásech. Centrální blokový komín/CBK/ byl
ze zaèátku raen pøímo v zónì, ale vlivem pøedcházejícího
napìtí v horninovém masivu, které se pohybuje cca 15-20
metrù pod lávkou, docházelo k èastým problémùm s údrbou
výztuí. Proto se pøešlo na rabu CBK v podloí. Výztu byla
zpoèátku ètvercová døevìná, pozdìji kruhová elezná
o profilu 7,5 - 8,0 metrù ètvereèních. Komín je s vlastní
dobývkou v zónì spojen rozrákami, z nich se razí pomocné
komíny. CBK pøevzal i funkci vìtracího komínu, lávky jsou
tudy vìtrány lutnami o prùmìru 400 mm. Vlastní dobývání
spoèívá v postupu jednotlivých sestupkù (lávek) a po
mìøièsky urèenou hranici bloku. Poté se na poèvu poloí
umìlý strop, vyplení (sestøelí) se stávající výztu a spustí
zával na umìlý strop. Vzhledem k zálomovému úhlu vrstev je
nutno dodret maximální vertikální rozdíl lávek sousedních
blokù do 15 metrù. Zpodìní závalu za lávkou je v rozmezí od
3 do 10 metrù,lépe se zavaluje vyrubaná zóna nad 3 metry
mocnosti. Dnes se pouívá jen tato metoda, v pøípadì poklesu
kovnatosti rudního tìlesa a sníení koeficientu zrudnìní se
pøechází na výsekové dobývání. Pomìr jednotlivých metod
bìhem celé doby exploatace loiska je 20 % výstupkové
dobývání, sestupné lávkování na zával 67%, výsekové
dobývání 13%.
3
Pouívaná mechanizace:
Pro odtìování na dobývkách se pouívá škrabacích vrátkù
typù ŠVV-E-700, VŠS-206-E, ŠV-20, pro posun vozù pod
sypem VVS-104, vrtá se vrtacími kladivy VK 22, pøi plenìní
výztue se pouívají vzduchové vrtaèky "rychlovrtky".
Prùmìrnì se na èelbách odvrtává okolo 35 vývrtù s délkou
zábìru do 1 metru, spotøeba trhavin je cca 1,30 kg na kubický
metr. Z trhavin se pouívá hlavnì Permonex V 19 a Perunit
20, pøi plenìní výztuí se náloky ve stojkách propojují
bleskovicí.
Dnes se na dole Roná tìí dennì cca 800 vozù rudy, které ve
tøech smìnách narube nìco málo pøes 300 zamìstnancù
fárajících do hlubiny. Finální výrobek, diuranát amonný, je
vyrábìn na zdejší chemické úpravnì, která je v provozu od
roku 1968.
V souèasné dobì jsou zásoby rud jasnì vymezeny, poèet
dobývacích blokù je koneèný, protoe se neprovádìjí ádné
prùzkumné práce horizontálnì ani vertikálnì. Tato situace
vyplynula z rozhodnutí o utlumení tìby uranových rud
hlubinným zpùsobem na našem území. Cílem je zbylé
zásoby dotìit a ukonèit dobývání loiska nejpozdìji
k 31. 12. 2005. Poté bude ještì vyraena odvodòovací štola
o délce 1650 metrù a celé loisko se nechá po témìø 50 letech
intenzívní tìby zatopit.
Prameny: Archiv DIAMO, s. p. Pøíbram
Èeskoslovenská loiska uranu, Ju. Arapov a kol.
Po stopách prùzkumu a tìby uranových loisek
na Moravì a východních Èechách, ing. Z. Cimala
Rudné a uranové hornictví ÈR, kolektiv autorù
Autor dìkuje pracovníkùm GEAM s. p. Dolní Roínka za
poskytnutí doplòujících informací a korektury èlánku.
POSOUZENÍ SEISMICKÝCH ÚÈINKÙ S VYUITÍM USTANOVENÍ
STN 730036
Ing. Ladislav Soukup
1. PROBLÉM ØEŠENÍ
Pøi návrhu trhacích prací se vdy musíme zabývat
problémem, chci zde ukázat e nová STN 730036 s ním mùe
problémem øešení ochrany okolí pøed seismickými úèinky. Ve
pomoci. Norma je znaènì rozsáhlá a odpovìdi na danou
vìtšinì pøípadù to pøímo ovlivòuje velikost odstøelu a èasové
rozvrení iniciace náloí. TVO a støelmistr øeší sloitý
problém správného dimenzování náloí, aby odstøel mìl
otázku jsou ukryty v nìkolika kapitolách, to èasto praktiky
odrazuje. Zabýval jsme se (jako pracovník VÚIS Bratislava,
ádaný výsledek, musí pøi tom myslet na potlaèení
pracovištì Brno) pøípravou této normy v létech 1986 a 1992
neádoucího rozletu a potlaèení tlakové vlny vyvolané
a aplikoval ji v praxi. V tomto pøíspìvku bych chtìl kolegy
výbuchem náloí. Øešení seismických úèinkù je dalším
seznámit s nìkterými zkušenostmi.
4
ZPRAVODAJ
Schéma øešení seismických úèinkù
ZDROJ OTØESÙ
celková nálo mc
dílèí nálo m1
ekvivalentní nálo
mev
®
®
PØENOSOVÉ PROSTØEDÍ
útlum intenzity otøesu
zmìny frekvenèního spektra
vmax = K .(mev)0,5 / L
®
®
OBJEKT zatíený
otøesem (tøída
odolnosti,
základová pùda,
pøípustný stupeò
poškození)
2. ZDROJ OTØESÙ
Pøi posuzování seismických úèinkù trhacích prací je zdrojem
otøesù odstøel náloe nebo skupiny náloí. Odstøel charakterizuje celková nálo (mc), která sestává z urèitého poètu
dílèích náloí (m1). Seismický úèinek odstøelu závisí na mnoha
faktorech. Nechci se zabývat teoriemi, norma podává struènou
a postaèující odpovìï.
Pro výpoèty dle STN 730036 posuzujeme odstøely dle èl. 7.7.2.
Pro výpoèet seismických úèinkù uíváme tzv. ekvivalentní
nálo - mev hmotnost teoretické náloe, její seismický úèinek je
ekvivalentní seismickému úèinku celého posuzovaného odstøelu.
Pøi urèení velikosti ekvivalentní náloe postupujeme takto :
Odstøel mikový (všechny dílèí náloe m1 a mn jsou iniciovány
mikovými rozbuškami a explodují souèasnì) mc = 1å (mi) = mev
n
Odstøely èasované: za dílèí nálo povaujeme jednu nebo
souèet více náloí iniciovaných v jednom èase (èasovém stupni).
Pokud jsou èasové intervaly mezi dílèími náloemi delší ne Dt
³ 0,25 s, povaujeme za ekvivalentní nálo velikost nejvìtší z
dílèích náloí
max
mev = m1 .
Pøi kratších intervalech Dt < 0,25 s (obvykle øada milisekundových rozbušek nebo odpovídající èasové intervaly neelektrického roznìtu) tvoøí odstøel mnoina náloí
mc = å(m0, m1, m2 … mi , m(i+1) … mn)
v tomto pøípadì postupujeme následovnì:
max
mev = 1,5 ÷ 2 mi
max
( mi - je nejvìtší dílèí nálo odstøelu)
nebo
mev =
max
(mi + m(i+1))
(nejvìtší souèet dvou dílèích
náloí èasovì sousedících)
Norma uvádí v èl. 7.7.3.2 - pokud je hmotnost jedné z dílèích
náloí (mi) alespoò 4x vìtší ne ostatní dílèí náloe v odstøelu
uvaujeme :
max.
mev = mi .
Kategorie základové pùdy. STN dìlí pro posouzení
seismické odolnosti objektù, jejich základovou pùdu do tøí
kategorií (podrobnì viz STN na str. 55). Struènì lze øíci :
Kategorie a -
Horniny málo únosné s hladinou spodní vody
v hloubce 1 a 3 m.
Kategorie b - Horniny støední únosnosti s hladinou spodní
vody v hloubce vìtší ne 3 m.
Kategorie c -
Horniny únosné (pøevánì štìrky a skalní
podklady).
Pøi posuzování vlivu základové pùdy zváíme i ostatní
podmínky, napø. je-li objekt zaloen na svahu a jsou tedy
pravdìpodobné nerovnomìrné pomìry v základech zaøadíme
základovou pùdu do niší kategorie (z „c“ do „b“ apod.).
Stupeò poškození objektu. STN uvádí v tabulce 17 popis
poškození odpovídající stupni 0 a 5. Toto dìlení lze vyuít pøi
zjišování škod v okolí havárie apod. V okolí místa trhacích
prací poadujeme, aby nevznikaly ádné škody a poadujeme :
stupeò poškození 0 - Bez poškození. Nevznikají ádné viditelné škody, funkce objektù, jako napø.
vodotìsnost nádrí, zùstanou plnì
zachované.
V nìkterých pøípadech je mono pøipustit :
stupeò poškození 1 - Prvé známky poškození. Trhliny o šíøce do
1 mm, obvykle na styku stavebních prvkù,
stìn a stropu apod.).
Èiníme tak obvykle u staveb uvnitø dobývacího prostoru, které
jsou souèástí provozu. Výjimeènì je mono pøipustit vìtší
zatíení i pro ojedinìlé objekty v blízkosti místa provádìní
odstøelù. Musí ovšem pøedcházet podrobná dohoda s majitelem
objektu o zpùsobu odstranìní pøípadných drobných poškození
nebo o pøíspìvku na údrbu objektu.
4. PØÍPUSTNÁ INTENZITA OTØESU
3. CHARAKTERISTIKA OBJEKTU
STN 730036 umoòuje dostateènì pøesnì charakterizovat
dynamickou odolnost objektu pro posouzení intenzity otøesu,
pøípadnì urèení pøípustné intenzity. Objekt je pro posouzení
seismických úèinkù charakterizován:
tøídou odolnosti (viz tab. 13),
kategorií základové pùdy (viz èl. 8.4.2.1)
pøípustným stupnìm poškození (dle tab. 17).
Tøídu odolnosti objektu mùeme dle podrobného popisu
základních charakteristik obvyklých stavebních objektù,
inenýrských objektù, podzemních objektù a inenýrských sítí
uvedených v tabulce STN 13 (na str. 50), urèit pomìrnì pøesnì.
Pokud není zaøazení objektu jednoznaèné, zváíme zaøazení do
niší tøídy odolnosti.
Posuzovaný objekt
Tøída odolnosti
¯
Základová pùda
Pøípustný stupeò poškození
Pøípustná intenzita otøesu
v celé šíøi frekvenèního spektra
¯
f = 4 Hz
f = 10 Hz
f = 50 Hz
f = 100 Hz
Dominantní
frekvence otøesu
fd
pøípustná
intenzita pro fd
vp(f)
d
d
d
d
Intenzita otøesu je charakterizována maximální rychlostí
kmitání (vmax) zjištìnou na referenèním stanovišti objektu (na
konstrukci v blízkosti základù nebo v úrovni terénu). Dalším
dùleitým parametrem otøesu je jeho dominantní nebo
pøevaující frekvence (fd).
Norma STN 730036 udává v tabulce 18 (str. 55 a 56) hodnoty
maximální rychlosti kmitání, pøi kterých bude objekt
(charakterizovaný tøídou odolnosti a kategorií základové
ZPRAVODAJ
5
pùdy) nepoškozen (st. 0), pøípadnì mu hrozí vznik škod
urèitého stupnì. Uvádím níe ponìkud uspoøádanou tabulku
(18a), která plnì odpovídá normì, jen øadí normou uvádìné
hodnoty tak, aby byla moná jednoznaèná lineární interpolace
mezilehlých hodnot. Uspoøádání sleduje pøedevším vylouèení
nejasností a omylù v urèování pøípustné hodnoty. Dále je
tabulka zjednodušená tak, e zvauje pouze stupnì poškození
0 a 1. Vyšší stupnì slouí jen pøi posuzování havárií.
Doporuèené støední hodnoty, které jsem odvodil v duchu STN
jsou uvedené v závorce.
Tabulka 18a - Pøípustné hodnoty rychlosti kmitání (v závislosti na tøídì odolnosti, kategorii základové
pùdy, poadovaném stupni ochrany chránìného objektu a frekvenci kmitání otøesu).
Pøípustná maximální rychlost kmitání vp(f) (mm/s)
odpovídající charakteru stavby a pøípustnému
stupni poškození pøi frekvenci otøesu
Tøída
odolnosti
objektu
(tab. 13)
Kategorie
základové
pùdy
(èl. 8.4.2)
Stupeò
poškození
(pøípustný)
(tab. 17)
A
A
B
B
C
A
B
C
A
B
C
D
B
C
D
E
E
F
F
a
b, c
a
b, c
a
a
c
b
b, c
a
c
a
b
a
b, c
a
b, c
a
b, c
0
(4) Hz
(1,8)
10 Hz
3
50 Hz
6
(100) Hz
15
0
3
6
12
20
6
10
(18)
20, 15
30
8
15
(25)
30, 20
40
0
1
0
1
vmax
(mm/s) .
Podmínka bezpeènosti je urèená vztahem
vmax £ vp(f)
Pokud je tato podmínka bezpeènosti splnìná, je mono
navrené trhací práce provést nebo mùeme konstatovat, e
mìøení otøesù potvrdilo dodrení poadavkù na ochranu
objektu.
6. PRAKTICKÝ POSTUP
V pøedchozích kapitolách uvádím zásady a ustanovení STN
730036, dle kterých mùeme dostateènì pøesnì urèit nìkteré
vstupy pro posouzení seismických úèinkù odstøelù. Pøi
vlastním posuzování seismických úèinkù na objekt pak
postupujeme podle situace :
6.1. DLE VÝSLEDKÙ SEISMICKÉHO MÌØENÍ.
Seismické mìøení odbornì provedené na referenèním
stanovišti sledovaného objektu nám poskytne podklady pro
jednoznaèné vyjádøení k vlivùm provedeného odstøelu na
objekt:
výsledky mìøení - vmax (mm/s) maximální rychlost kmitání
(intenzita otøesu);
0
10
20
30
50
0
15
25
40
70
0
20
40
60
100
0
30
50
100
150
1
Pozn.: Pro posuzování potrubí uloených v zásypu je mono
pouít nejvýše hodnoty maximální rychlosti kmitání
odpovídající frekvenci 50 Hz.
Pro informaci uvádím, e obdobná ÈSN 730040 uvádí tuto
tabulku s pøívlastkem „informativní hodnoty“ co je
pochopitelná avšak nešastnì uvedená informace. Èelím
námitkám vysvìtlením, e smyslem normy je ochrana staveb
a proto i „informativní“ údaje touto normou uvádìné jsou
zaokrouhlené na stranu bezpeènosti (jsou menší ne bylo
ovìøeno øadou mìøení odborníkù zúèastnìných na vytváøení
normy). STN „nenahrává“ pochybovaèùm, ale doporuèuji
v pøípadì pochybností pouít stejné vysvìtlení. Výpoèty
seismických úèinkù korigujeme vlastní èinnost ve prospìch
bezpeènosti okolí, musíme je provádìt odpovìdnì, ale umìt své
závìry obhájit.
5. PODMÍNKA BEZPEÈNOSTI OBJEKTU
Výše popsaná ustanovení normy STN 730036 a nìkteré v jejím
duchu odvozené vztahy nám umoòují s dostateènou pøesností
øešit bezpeènost objektù v okolí místa provádìného odstøelu.
Pro kadý objekt s urèenou odolností (tøída odolnosti a zákl.
pùda) máme v tabulce 18a urèený rozsah pøípustné intenzity
otøesu. Stanovíme-li frekvenci otøesu, mùeme pak urèit
konkrétní pøípustnou rychlost kmitání
vp(f)
Tuto hodnotu pak porovnáme s intenzitou otøesu vyvolaného
výbuchem náloí v odstøelu. Intenzitu otøesu charakterizuje
maximální rychlost kmitání
(mm/s)
fd
(Hz)
dominantní frekvence otøesu.
Podle urèených parametrù objektu (tøída odolnosti, základová
pùda) urèíme s vyuitím ovìøené dominantní frekvence
(z tabulky 18a) pøípustnou rychlost kmitání vp(f) - (obvykle
poadujeme, aby stupeò poškození byl 0 - objekt nesmí být
poškozen). Pokud je splnìná podmínka bezpeènosti vmax £ vp(f),
mùeme prohlásit, e seismický úèinek odstøelu je dle STN
730036 pøípustný a objekt není ohroen.
6.2. PROGNÓZA DLE DOPORUÈENÍ STN
V øadì pøípadù musíme posoudit navrhovanou nálo v situaci,
kde nejsou k dispozici výsledky seismických mìøení. STN
730036 mám poskytne alespoò základní pomùcky. Vycházíme
ze vztahu (33) uvedeného na str. 41 normy
u¢ = K
mev
1000L
[m.s-1] vzorec (33 na str. 41)
Rychlost kmitání je zde uvádìná jako první derivace
kmitavého pohybu ve smìru „u“ a norma píše e vztah platí i
pro smìry „v“ a „w“ (nìkdy uíváme oznaèení smìrù pravoúhlé
soustavy souøadnic x, y, z). Smìr „u“ (x) pokládáme do smìru
„seismického paprsku“ tj. vodorovný smìr od zdroje otøesu ke
sledovanému objektu. Pøi seismickém mìøení zjišujeme
v tomto smìru obvykle maximální otøes.
Pøi seismických výpoètech se obvykle pouívá tvar, ze kterého
vychází rychlost kmitání v mm/s a výsledek je mono pøímo
porovnat s doporuèením tabulky 18 (18a) :
0,5
v = K (mev) / L
-1
[mm.s ]
V obou vzorcích znamená :
K - souèinitel pøenosu energie geologickým prostøedím
-0,5
2 -1
[kg .m .s ];
mev - hmotnost ekvivalentní náloe [kg];
L - vzdálenost od tìištì odstøelu [m].
6
ZPRAVODAJ
STN udává v tabulce 7 (str. 42) informativní hodnoty souèinitele pøenosu energie K pro vzdálenosti od 10 m do 500 m.
Z tabulky vyplývá, e (podle tohoto vztahu) hodnota souèinitele
K postupnì klesá se zvìtšující se vzdáleností. Mezilehlé
hodnoty lze interpolovat, pøesto je nìkdy obtíné podle tohoto
vztahu øešit nìkteré problémy. Vyhovoval by lépe vztah ve
tvaru :
0,5
a
vmax = K1 (mev) / L
(33.1),
ve kterém by v rozsahu øešených vzdáleností L zùstával
souèinitel pøenosu K1 konstantní. Pokusil jsem se tento
problém øešit regresí, výsledkem jsou vztahy, které
porovnávám s doporuèením STN (tab. 7) - viz následující
tabulku.
Dosadíme-li do vztahu (53) za nálo m1 = 1,0 kg zjednoduší se
na tvar
bm
f1 = f2 (m2 / 1) ® f1 = f2 (m2)
0,25
(53.1)
pak podle èl. 7.7.4.2 vychází
pro malé náloe (m2 = 5,0 kg; f2 = 50 Hz)
f1 = f2 (m2)0,25 = 50 (5,0)0,25 = 74,8 Hz
pro velké náloe (m2 = 2000 kg; f2 = 10 Hz)
f1 = f2 (m2)0,25 = 10 (2000)0,25 = 66,9 Hz
Úpravou dostáváme vztah
0,25
fd = f1 / (mev)
kde
(53.2)
fd - je dominantní frekvence odpovídající pouité
náloi;
Tabulka 06 - Konstanty pøenosu K a K1.
Vzdálenost
L (m)
10
50
200
500
Støední
Horniny skalní
K
K1 = 660 K1 = 550
STN
a = 1,275 a = 1,25
350
350*
309*
250
226
207
150
154
146
120
120
116
f1 - je „jednotková“ frekvence, která pro malé náloe
Horniny ostatní
K
K1 = 430
STN
a = 1,235
250
250*
150
171
120
124
100
100
*) Ve sloupcích jsou uvedeny ekvivalentní hodnoty konstanty
pøenosu (ve vzorci dle STN) odpovídající rovnici
0,5
0,5
a
vmax = K* (mev) / L = K1 (mev) / L
pak tedy
*
(a - 1)
K =K1 / L
Podle vztahu (33) pøípadnì (33.1) mùeme s jistou pøesností
vypoèítat monou intenzitu otøesu od navrené náloe (mev) ve
vzdálenosti L (m).
Pro posouzení bezpeènosti objektu dle STN 730036 je nezbytné
urèit (nebo s dostateènou pøesností odhadnout) dominantní
frekvenci otøesu. Pokud provádíme prognózu budoucích úèinkù musíme urèit pøedpokládanou frekvenci otøesu výpoètem.
STN nám k tomu poskytuje nìkolik pomùcek :
7.7.4.1 Obvyklé frekvencie budenia od trhacích prác sú od 5 do
50 Hz.
7.7.4.2 Frekvencie f < 10 Hz zodpovedajù náloiam s ekvivalentnou hmotnosou mev > 2000 kg;
frekvencie f > 50 Hz zodpovedajù náloiam mev < 5,0 kg.
Známe-li z místa øešení výsledky frekvenèní analýzy døíve
provedeného odstøelu (pøípadnì pouijeme výsledky získané
pøi zkušebním odstøelu) mùeme pøedpokládanou frekvenci
vypoèítat podle vztahu (53 - èl. 8.4.3.2)
f1 = f2 (m2 / m1)
âm
má hodnotu cca 70 Hz, pro velké náloe 60 a
65 Hz (pouití niší hodnoty je v zájmu bezpeènosti výpoètu);
mev - je ekvivalentní nálo odstøelu stanovená dle
zásad STN.
Z uvedeného rozboru vyplývá, e je mono stanovit oèekávanou
frekvenci otøesu. Doporuèuji vyhodnocovat „jednotkovou“
frekvenci (f1) dle vztahu (53.1) i pro zkušební a ostatní
sledované odstøely.
Výpoèet dominantní frekvence dle (53.2) je pak jednodušší
a v okolí dlouhodobých pracoviš, jako jsou lomy a velké stavby
získáme pøehled o prùbìhu zmìny frekvence v rùzných
smìrech. Upozoròuji, e zaokrouhlování vypoèítaných hodnot
f1 je tøeba provádìt s citem a vdy smìrem k niším hodnotám.
Pøíklad: Máme navrhnout pøípustnou nálo pro trhací práce
na stavbì; v sousedství se nachází rodinný dùm charakterizovaný :
tøídou odolnosti
B
zákl. pùdou
b
stavbu nesmíme ohrozit (st. poškození 0)
Vzdálenost okraje stavby od objektu L = 120 m
Pøi výpoètu budeme nejdøíve pøedpokládat
fd = 10 Hz - vp(f) = 10,0 mm/s;
V okolí sledovaného domu není pøevánì skalní hornina
(vyskytuje se pouze v èásti staveništì), budeme poèítat podle
0,5
1,25
støední køivky vmax = 550 (mev) / L
pak
1,25
2
mev = (10. 120 / 550) = 52,0 kg
Pøedpokládáme
f1 = 65 Hz ® fd = 65 / (52)
0,25
=24 Hz - vp(f) = 12,8 mm/s > 10 mm/s.
Mùeme tedy pouít nálo m1 = mev / 2 = 26,0 kg.
(53 STN),
kde f2 (Hz) je známá frekvence vyhodnocená pøi odstøelu
s náloí m2 ;
frekvence f1 pak bude odpovídat odstøelu s náloí m1;
exponent bm se pohybuje v mezích 0,20 a 0,33, obvykle bereme
bm = 0,25.
Vztah (53) z STN umoòuje výpoètem urèit pøedpokládanou
frekvenci otøesu dle známé frekvence zjištìné pøi vyhodnocení
mìøení provedeného pøi jiném odstøelu ve sledovaném místì.
Vyuijeme to napø. pøi øešení pomocí zkušebního odstøelu.
Nìkdy je nutné øešit pøedbìnì problém ochrany okolí v
situaci, kde nemáme ádné pøedchozí výsledky k dispozici. Je
mono pouít jednoduchý vztah, který je odvozen následovnì :
6.3. VÝPOÈTY VYCHÁZEJÍCÍ Z VÝSLEDKÙ MÌØENÍ
Ovìøíme-li intenzitu otøesu v okolí lomu seismickým mìøením
napø.:
mìøení provedené na památkovì chránìném objektu (tø.
odolnosti A, zákl. pùda b, st. ohro. 0),
pøi clonovém odstøelu o parametrech
max
mc = 3000 kg; m1DeM = 280 kg ® mev = 560 kg
ve vzdálenosti L = 550 m, vyhodnoceno
vmax = 4,2 mm/s; fd = 12 Hz.
Dle výše uvedených vztahù vyhodnotíme :
1,25
0,5
1,25
0,5
K1 = vmax . L / (mev) = 4,2 . 550 / (560) = 473 (6.3.1)
f1 = 12 .(560)
0,25
= 58,4 Hz
(6.3.2)
ZPRAVODAJ
7
Tìchto výsledkù mùeme pouít pro výpoèet parametrù
odstøelù pøi pøibliování tìby ke chránìnému objektu, napø.
pro vzdálenost L = 500 m :
Pøedpokládejme, e konstanta absorbce se mùe zvýšit o 20%
K1 = 473 . 1,20 » 565
zpøesòujeme výsledky výpoètù seismické ochrany okolí
sledované lokality.
pøípustnou rychlost kmitání budeme pøedpokládat hodnotou
odpovídající frekvenci
fd = 10 Hz ® vp(f) = 6,0 mm/s
V tomto pøíspìvku chci podnikatele a odborníky zabývající se
provádìním trhacích seznámit s praktickým pouitím
ustanovení STN 730036. Tato norma umoòuje mnohem lépe
ne pøedchozí (ÈSN - STN 730036/1973) urèit pøípustnou
intenzitu otøesu a øešit tak ochranu objektù v okolí lomù
a staveniš, kde je tøeba pouít trhacích prací. Provedeme-li
ovìøení intenzity otøesu seismickým mìøení, je mono dle
ustanovení normy posoudit zjištìný otøes pomìrnì jednoduše
(viz 5.1) a zaujmout odpovìdné stanovisko. Vyuíváme-li
vhodnì výsledkù nìkolika mìøení provádìných v okolí lokality
tìby budou i naše prognózy pro vyuití dobývacího prostoru
bezpeèné.
pak lze urèit velikost pøípustné náloe vztahem
1,25
2
mev = (6,0 . 500 / 565) = 630 kg
doporuèíme
max
m1DeM = 300 kg - mev = 2 . 300 = 600 kg
Posouzení
0,5
1,25
vmax = 565 . (600) / 500 = 5,85 mm/s
fd = 58 / (600)
0,25
= 11,7 Hz ® vp(f) = 6,2 mm/s > vmax = 5,85 mm/s
Pøi ovìøení otøesù dalším seismickým mìøením opìt vypoèítáme dle vztahù 6.3.1 a 6.3.2 konstanty K1 a f1 a tak postupnì
7. ZÁVÌR
VÝSLEDKY ŠETØENÍ MIMOØÁDNÝCH UDÁLOSTÍ PØI NAKLÁDÁNÍ
S VÝBUŠNINAMI
Ing. Bohuslav MACHEK
ÈBÚ, Praha
Od poloviny roku 2003 byly na Èeském báòském úøadì
zaevidovány níe uvedené mimoøádné události pøi nakládání
s výbušninami:
•
•
•
•
•
nález trhaviny,
pracovní úraz zamìstnance organizace pøi provádìní
trhacích prací,
nadmìrný rozlet horniny,
zahoøení pøi výrobì výbušnin,
ztráta pøi pøepravì a obchodování s rozbuškami.
Výsledky šetøení mimoøádných událostí, pokud k nim došlo
na pracovištích dozorovaných státní báòskou správou, jsou
obsaeny v odborných vyjádøeních. K informování další
odborné veøejnosti a ke zvýšení úèinnosti preventivních
opatøení, byly upraveny shromádìné údaje stání báòskou
správou tak, aby mohly bát prùbìnì uveøejòované v dalších
vydáních ZPRAVODAJE.
Právì z tohoto výsledku šetøení mimoøádné události je
nadmíru nepochybné, e první publikovaný èlánek k zamyšlení ve ZPRAVODAJI è. 1 nebyl od vìci, a e stále nìkteøí
z nás jsou stále k sobì a ostatním pøíliš tolerantní.
Nález trhaviny
Základní skutkovou okolností byl nález trhaviny Semtex 1 A
40/500 v prostoru lomu tìební organizace. K nálezu trhaviny
došlo v letních mìsících, kdy naveèer náhodní turisté nalezli
v pøedpolí jednoho horního tìebního øezu v otevøeném
originálním obalu 8 kusù náloek trhaviny. O tomto nálezu
neprodlenì uvìdomili èlena strání sluby tìební organizace.
Základní skutková okolnost - nález trhaviny - spoèívá
v nejvìtší míøe v nedbalosti, resp. opomenutí toho, kdo nakládal s nalezenou trhavinou pøed jejím nalezením. Z této
premisy byl vyvozen závìr, e ádná z odpovìdných
osob, která nakládala s výbušninami nemohla postupovat
s nejvìtší opatrností a dodrovat pøedpisy a návody na
pouívání výbušnin tak, aby neohrozila svoji bezpeènost,
bezpeènost jiných osob a majetku. Tím se rozumí zejména
nedostateèná evidence spotøeby trhaviny pøi pøípravì
clonových odstøelù, kdy skuteènì spotøebované fyzické
mnoství trhaviny nebylo øádnì ovìøeno s evidenèním
stavem, skuteèná spotøeba výbušnin pouitých pro provedení
všech tøí clonových odstøelù v jedné smìnì byla technickým
vedoucím odstøelù potvrzena pøed provedenými odpaly pouze
jednou osobou, která byla fyzicky pøítomna pouze pøi nabíjení
jednoho clonového odstøelu, èím uvedený postup potvrzení
evidenèního stavu spotøebovaných výbušnin vyluèoval
provedení jakékoli fyzické kontroly skuteèné spotøeby
výbušnin v pøípadì dalších dvou pøipravovaných clonových
odstøelù, tak i následná formálnì provedená prohlídka
pracoviš po provedených odstøelech v prostoru lomu tìební
organizace. Tím, e celkové mnoství trhaviny technický
vedoucí odstøelù (dále jen "TVO") prokazatelnì pøi nìkterém
z clonových odstøelù nespotøeboval, tak nemohl logicky uvést
v evidenèních záznamech správnou skuteènou spotøebu
trhaviny.
Hrubé nebo opakované porušení pøedpisù k zajištìní
bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci a bezpeènosti provozu
spoèívalo v konkrétním porušení:
1) § 22 odst. 1 zákona è. 61/1988 Sb., o hornické èinnosti,
výbušninách a o státní báòské správì, ve znìní
pozdìjších právních pøedpisù (Kadý, kdo pøijde do
styku s výbušninou, je povinen postupovat s nejvìtší
opatrností a dodrovat pøedpisy a návody na pouívání výbušnin tak, aby neohrozil svoji bezpeènost
a bezpeènost jiných osob a majetku.) tím, e TVO byla
osoba, která v ten den nejen øídila a odpovídala nejen za
výsledek tøí odstøelù velkého rozsahu (§ 23 písm. c)
vyhlášky è. 72/1988 Sb., o výbušninách, ve znìní
pozdìjších právních pøedpisù), ale i jedinou osobou, která
má za povinnost vyhotovit evidenèní záznam, a to s
odpovìdností za správnost spotøebovaných trhavin. TVO
byl jedinou osobou odpovìdnou za pøejímání výbušnin,
8
ZPRAVODAJ
øádné vyplnìní evidenèních dokladù, za uloení výbušnin
na pracovišti, pøípravu roznìtných náloí a za manipulaci
s výbušninami pøi pøípravì trhacích prací. Nález
trhaviny v prostoru lomu prokazuje, e TVO nepostupoval s nejvìtší opatrností a pøitom nedodrel
pøedpisy a návody na pouívání výbušnin tak, aby
neohrozil svoji bezpeènost a bezpeènost jiných osob
a majetku.
2) § 27 odst. 3 vyhlášky è. 72/1988 Sb., o výbušninách, ve
znìní pozdìjších právních pøedpisù (Zápisy v evidenèních
záznamech vyhotovuje a za jejich správnost zodpovídá
pøi skladování výbušnin skladník, pøi trhacích pracích
malého rozsahu støelmistr, pøi trhacích pracích velkého
rozsahu technický vedoucí odstøelù a pøi ohòostrojných
pracích vedoucí odpalovaè ohòostrojù.) v tom, e ani si
TVO ovìøil skuteènì spotøebované mnoství trhaviny pro
roznìtné náloe, vyhotovil nesprávné záznamy o spotøebì
této trhaviny, jak v pøípadì odstøelu è.1, tak i u dvou
dalších, které v souètu vykazují celkovou spotøebu 50 kg
trhaviny, namísto skuteènì spotøebovaných 46 kg (nález
4 kg trhaviny).
3) § 28 vyhlášky è. 72/1988 Sb., o výbušninách, ve znìní
pozdìjších právních pøedpisù (Výbušniny nespotøebované pøi trhací práci musí støelmistr nebo technický
vedoucí odstøelù vrátit do skladu výbušnin nebo je mùe
pøedat jinému støelmistrovi nebo technickému vedoucímu
odstøelù tée organizace; pøedání musí být zapsáno
v jejich evidenèních záznamech s uvedením data
pøedání, mnoství výbušnin podle druhù, jmen
a podpisù pøedávajícího a pøebírajícího støelmistra nebo
technického vedoucího odstøelù.) v tom, e nespotøebované trhaviny mìl TVO vrátit do skladu výbušnin nebo
je mìl pøedat jinému støelmistrovi nebo technickému
vedoucímu odstøelù tée organizace.
4) § 68 odst. 3 vyhlášky è. 72/1988 Sb., o pouívání
výbušnin, ve znìní pozdìjších právních pøedpisù (Jestlie
støelmistr nebo technický vedoucí odstøelù zjistí, e
nehrozí nebezpeèí od výbušnin, vydá pokyn k uvolnìní
bezpeènostního okruhu.) tím, e TVO po prohlídce
pracovištì po provedeném odstøelu è. 1 na etái lomu
vydal pokyn k uvolnìní bezpeènostního okruhu, ani
zjistil, e v pøedpolí provedeného odstøelu hrozí nebezpeèí
od ponechané a fyzicky nespotøebované trhaviny.
5) § 15 odst. 3 vyhlášky è. 26/1989 Sb., o bezpeènosti
a ochranì zdraví pøi práci a bezpeènosti provozu pøi
hornické èinnosti a èinnosti provádìné hornickým
zpùsobem na povrchu, ve znìní pozdìjších právních
pøedpisù. (Pracovníci jsou povinni pouívat pøidìlené
osobní ochranné pracovní prostøedky, pøi práci postupovat podle provozní dokumentace a pøedpisù k zajištìní
bezpeènosti práce a provozu a volit takové pracovní
postupy, které jsou v souladu se zásadami bezpeèné
práce. Nesmìjí bez pøíkazu nic mìnit na provozních,
bezpeènostních, poárních, hygienických a jiných
zaøízeních. Pouívat a obsluhovat mohou jen ty stroje,
zaøízení, náøadí a pomùcky, které jim byly pro jejich práci
urèeny.) v tom, e TVO nepostupoval podle pokynu
zamìstnavatele týkajícího se likvidace obalù od výbušnin,
který je souèástí provozní dokumentace, prázdné obaly od
výbušnin ihned po provedené trhací práci neuloil do
uzavíratelného kontejneru a kontejner neuzamkl.
6) § 36 vyhlášky è. 72/1988 Sb., o výbušninách, ve znìní
pozdìjších právních pøedpisù (Pokud není v rozhodnutí
o povolení trhacích prací velkého rozsahu stanoveno
jinak, oznámí organizace dobu odstøelu nejpozdìji 24
hodin pøedem orgánu, který povolil trhací práce, obci,
v jejím obvodu je místo odstøelu, popøípadì i sousedních
obcí, okresnímu policejnímu útvaru a všem dalším
orgánùm a organizacím, jejich zájmy mohou být
odstøelem dotèeny.) tím, e TVO byly ohlášené pouze dva
odstøely velkého rozsahu.
7) § 50 odst. 1) vyhlášky è. 72/1988 Sb., o výbušninách, ve
znìní pozdìjších právních pøedpisù (Nabíjet se smí jen
z bezpeèného stanovištì. Nabít se smí jen tolik náloí,
kolik se jich má pøi jednom odstøelu odpálit.) tím, e TVO
nenabíjel pøi jednotlivých odstøelech jen tolik náloí,
kolik jich mohl pøi jednom odstøelu odpálit.
8) § 38 odst. 3) vyhlášky è. 72/1988 Sb., o výbušninách, ve
znìní pozdìjších právních pøedpisù (Ohroené území se
musí vyklidit a bezpeènostní okruh uzavøít nejpozdìji
pøed nabíjením pøímých trhavin a vdy pøed pøipojením
roznìtné sítì na pøívodní vedení.) v tom, e dle údajù
uvedených v záznamech kontrolního mìøení seismických
úèinkù byl 1. odstøel velkého rozsahu proveden v 18:44
hod. 2. odstøel velkého rozsahu, kde byly nalezeny
nespotøebované 4 kg trhaviny, byl proveden v 18:49 hod.
3. odstøel velkého rozsahu byl proveden v 19:03 hod.
Øízením prací tak ve všech tøech pøípadech nedodrel
stanovený postup prací uvedený v Generálním
technickém projektu odstøelù, který TVO vypracoval.
Z údajù uvedených v generálním technickém projektu,
zejména v technologickém postupu trhacích prací
vyplývá, e nelze provést tøi odpaly na jeden bezpeènostní
okruh. Èím TVO opakovanì nedodrel výše uvádìné
ustanovení § 15 odst. 3 vyhlášky è. 26/1989 Sb., o
bezpeènosti a ochranì zdraví pøi práci a bezpeènosti
provozu pøi hornické èinnosti a èinnosti provádìné
hornickým zpùsobem na povrchu, ve znìní pozdìjších
právních pøedpisù.
Èeský báòský úøad v prùbìhu správního øízení spolehlivì
prokázal pøíèinnou souvislost mezi nálezem nespotøebovaného mnoství trhaviny v prostoru lomu tìební
organizace a skuteènou spotøebou trhaviny, pøestoe
nalezené mnoství trhaviny mìlo být pouito v místì
pøípravy odstøelu, který byl proveden pøed necelým 1,5
mìsícem od doby nálezu.
Èeský báòský úøad zhodnotil všechny dùkazy a dospìl ke
zjištìní, e zejména TVO neskýtá další záruku zajištìní
bezpeèného øízení trhacích prací a proto mu v souladu s
ustanovením § 45 odst. 1 zákona è. 61/1988 Sb., o hornické
èinnosti, výbušninách a o státní báòské správì, ve znìní
pozdìjších pøedpisù, odebral oprávnìní k výkonu odbornosti
technického vedoucího odstøelu pro povrchové dobývání. Tím
se rozumí, e TVO nemùe vykonávat ani trhací práce
malého rozsahu ve všech získaných odbornostech.
Doufám, e se nakonec všichni shodneme, e tento nepøíznivý
trend zvrátíme a vyvodíme potøebné pouèení pro vlastní
potøebu. A realitu, e všem osobám, které pøijdou do styku s
výbušninami, musí být patrný moný charakter a rozsah
následkù ponechané trhaviny bez pøehledu o tom, jak byly
výbušniny získány, kde se nacházejí, v jakém mnoství a
komu byly pøedány nebo jak s nimi bylo naloeno, nebudu
muset v této rubrice více pøipomínat. Vdy nesmyslností èi
šílenstvím je pomocí pevnì zakoøenìných zlozvykù, loòských
metod oèekávat letos pokrok, nebo rùst.
ZPRAVODAJ
9
PYROTECHNIKA
VNITROBALISTICKÉ ZKOUŠKY NÁPLNÍ 152 mm.
Milan Hrdlièka, Zdenìk Nepivoda
Explosia a.s. - VÚPCH
Pardubice - Semtín
SOUHRN
Pøíspìvek popisuje zkoušky hnacích náplní 152mm nábojky
N-546 (plná pøemìnná) a -546U (zmenšená pøemìnná)
v upravené zkušební zbrani (balistickém mìøidle) 100mm TK
v EXPLOSII Pardubice.
v nábojové komoøe pro piezomìøení a závìr je upraven pro
nabíjení a tìsnìní zkrácenou nábojnicí nábojky N-546
prùmìru 164 mm.
Balistické mìøidlo 100TKV20
ÚVOD
Naším zámìrem bylo zkoušet náplnì 152 mm na tunelové
støelnici v EXPLOSII. Chtìli jsme zavést zkoušky a získat
zkušenosti v oblasti èinností, kterými se zabývá International
Test Operations Procedure (ITOP) 3-2-810 "Electrical
Measurement of Weapon Chamber Pressure" právì u náplní
152 mm. V materiálu ITOP 3-2-810 jsou stanoveny
poadavky na mìøící metody a vyjmenovány základní
zkoumané charakteristiky výstøelu velkoráové munice. Jsou
mìøeny prùbìhy tlakù v závislosti na èase u dna nábojové
komory a v blízkosti dna støely. Rozdílová køivka tlakù u dna
komory a u støely vypovídá o vlnových dìjích v prùbìhu
výstøelu pùsobících na dno støely a v nábojové komoøe. Pro
takováto mìøení musí být k dispozici balistická hlaveò s
provedenými odbìry tlakù a musí být zajištìno tìsnìní celého
systému.
V dobì pøípravy tìchto prací pro nás nebyla dostupná
balistická hlaveò 152 mm s proveditelnými potøebnými
úpravami pro mìøení rozdílové tlakové køivky se zajištìným
tìsnìním celého systému.
PROVEDENÉ KONSTRUKÈNÍ PRÁCE
Vnitrobalistický rozbor moných variant zkoušek celých
kompletních prachových náplní 152 mm provedený na
základì balistické podobnosti dìje výstøelu vymezuje moné
varianty øešení. Pro další práce jsme zvolili modifikaci
100mm tankového kanónu, u kterého máme dlouhodobé
zkušenosti s tìsnìním zkrácenou nábojnicí a s realizací
nìkolika odbìrných míst tlaku. Byl proveden rozbor moných
a potøebných konstrukèních úprav pro zvìtšení nábojové
komory. Ve VÚPCH Pardubice navrené øešení bylo
konzultováno s odbornými pracovníky VTÚVM Slavièín,
Prototypa Brno i s vývojovými a výrobními pracovišti ve
Slovenské republice. Nábojová komora 100 mm TK byla
upravena na prùmìr 164mm a délka nábojové komory byla
zvìtšena na 1190mm. Objem nábojové komory je 25 dm 3.
Objem nábojové komory byl volen tak, aby nebyl pøekroèen
pøípustný tlak balistického mìøidla 100 mmTK a zároveò aby
bylo modelovì dosaeno podmínek hoøení celé kompletní
prachové náplnì, jaké jsou ve zbrani 152 mm ShKH vz. 77.
Upravená hlaveò 100 mm TK je vybavena tøemi odbìry tlaku
V tomto balistickém mìøidle lze provádìt støelecké zkoušky
celých prachových náplní 152mm s tím, e je moné zkoušet a
vyhodnotit základní vnitrobalistické charakteristiky: úsová
rychlost, maximální tlak, prùbìh tlakù, rozdílové køivky
tlakù, kontrola vlnových dìjù, doba vývinu rány. Støelecké
zkoušky jsou provádìny na balistické zkušebnì EXPLOSIA
Pardubice.
Sestava náplnì N-546 vypadá následovnì (zkrácené tìsnící
dno nábojnice 152mm, zápalkový šroub E55, látkový obal,
spodní svazek se zaehovaèem a tlumièem plamene, vrchní
svazek s dílèí náplní, støela 100mm):
Komponenty zkoušené náplnì N-546
Náplò N-546 v látkovém obalu pøipravená ke zkoušce
10
ZPRAVODAJ
EXPERIMENTÁLNÍ VÝSLEDKY:
N-546 è. 1
rozdílové køivky tlakù
PLNÁ PØEMÌNNÁ
V první fázi pouití upraveného 100 mm TK V20 byly
zkoušeny nábojky N-546 PLNÁ a è. 1. Bylo provedeno
porovnání 3 sérií prachových náplní 152 mm v komparaci
s výsledky tìchto sérií dosaených pøi pøejímkách vyrobených
sérií N-546 ve zbrani 152 mm. Porovnání zmìøených
úsových rychlostí ukazuje reálnou monost provádìt nástøel
hmotnosti prachové náplnì nábojky N-546 ve 100 mm TK
V20. Na následujícím obrázku jsou zobrazeny prùbìhy
zmìøených piezotlakù a vypoètené rozdílové køivky.
ZMÌØENÉ VÝSLEDKY SÉRIE 5 RAN:
N-546 Plná
prùbìhy tlakù
Z výsledkù je vidìt pravidelný, reprodukovatelný prùbìh ve
skupinì ran.Rozdílové køivky piezotlakù ukazují šíøení
tlakové vlny podél náplnì v prùbìhu záehu.
ZMENŠENÁ PØEMÌNNÁ.
Další zkoušky jsme provedli s nábojkou -546U s náplnìmi è.
6, 5, 4, 3 a 2.
Sestava 546U
N-546 Plná
N-546 è. 1
rozdílové køivky tlakù
prùbìhy tlakù
Se zvìtšujícím se výkonem (poèáteèní rychlostí støely) náplní
roste maximální tlak a v ještì vìtší míøe vlnový charakter
tlakových prùbìhù U náplnì è. 2 dosahuje maximum tlakové
diference 60% hodnoty maximálního tlaku v komoøe. To je
hodnota velmi znaèná. Pro porovnání moností byl originální
záeh náplnì 546U sestávající z èelního zaehovaèe s
èerným prachem a prùšlehového svazku nitrocelulózových
trubièek nahrazen zaehovaèem DÁLKOVÉ náplnì 155mm.
Ten sestával ze zmenšeného èelního zaehovaèe s èerným
prachem a svazku záehových trubièek CBI (Clean burning
Igniter). Tlakový prùbìh a rozdílová køivka tlakù je na
následujícím vyobrazení. Bylo zde dosaeno podstatnì
rovnomìrnìjšího prùbìhu záehu náplnì. Maximum tlakové
diference je zde cca 10% hodnoty maximálního tlaku
v komoøe. To je hodnota povaovaná obecnì za vyhovující.
ZPRAVODAJ
-546U è. 2 prùbìhy tlakù
-546U è. 2
11
UPRAVENÁ -546U è. 2 záeh D155
tlakù
rozdílové køivky
rozdílové køivky tlakù
HODNOCENÍ
Prùbìhy tlakù spolu s dalšími mìøenými a vyhodnocenými
charakteristikami (zpodìní záehu, maximální derivace
tlaku, køivka rozdílù tlakù) jsou vyuitelné k posouzení
charakteristik celkové funkce náboje. Takto lze objasnit
pøíèiny nìkterých jinak obtínì zjistitelných jevù.
UPRAVENÁ -546U è. 2 záeh D155 prùbìhy tlakù
LITERATURA.
1) International Test Operations Procedure (ITOP) 3-2-810
"Electrical Measurement of Weapon Chamber Pressure"
16 October 1995
2) Ing. V. Richtr
Zpráva 2002
Konstrukèní øešení úpravy 100 mm TK.
3) Kolektiv autorù Výzkumná zpráva è. 1391
Pardubice 2003 REVIZE munice ráe 152 mm
VÚPCH
12
ZPRAVODAJ
VÝZNAÈNÝ JUBILANT
Ing. Jan Pokorný - 70 let
Slaví své ivotní jubileum. Narodil se 4. 8. 1935
v Napajedlech. Po ukonèení základního vzdìlání se
rozhodl v roce 1952 pro profesionální vojenskou
kariéru. Vojenské vzdìlání získal absolvováním
vojenského gymnázia J. iky a následnì enijního
technického uèilištì. Další vzdìlání ukonèil na
vysoké ekonomické škole v roce 1973 v Praze.
enijní specializace spojená s licencí støelmistra
od roku 1959 profilovala jeho kariéru odborníka
v oblasti trhací techniky a pyrotechniky. Významný
úkol v této oblasti plnil v roce 1965 ve funkci velitele
samostatné odminovací roty na východním
Slovensku pøi pyrotechnické oèistì dukelského
bojištì.
Z politických dùvodù musel v roce 1969 armádu
opustit a dalších 10 let pracoval v dìlnických
profesích. K èinnosti spojené se specializací
støelmistra se vrátil v roce 1978 u s.p. Silnice
Teplice ve funkci vedoucího destrukèního støediska.
V oboru se dále vzdìlával v letech 1980-81 specializaèním kursem rozpojování hornin výbuchem
v Pardubicích, v roce 1991 v kursu Institutu
speciální techniky v Polièce.
Spoleènì se synem Tomášem od roku 1991 vede
firmu, která provádí a zabezpeèuje:
trhací práce pøi stavebních destrukcích,
destrukce kovových konstrukcí pomocí optimalizovaných pøíloných náloí ve spolupráci
s VÚPCH Semtín,
skalní práce pøi stabilizaci skalních svahù,
pyrotechnický prùzkum s cíleným vyhledáváním
nevybuchlé munice a výbušnin.
Dlouhodobì rovnì pùsobí ve výboru STTP.
Celoivotní zkušenosti vyuívá v posledním období
v práci spojené s praktickou realizací a legislativním
zabezpeèením pyrotechnické èinnosti soukromými
podnikatelskými subjekty. V této oblasti se významnì podílel spolu s dalšími èleny výboru STTP
Janem Klusáèkem a ing. Jiøím Kadlecem pøi zpraco-
vání textu novely zákona o zbraních a støelivu.
Nìkolikaletá iniciativa byla završena nabytím
úèinnosti zákona dnem 1. ledna 2004. Ing. Jan
Pokorný byl mezi prvními úspìšnými adateli, kteøí
prokázali odbornou zpùsobilost pro vydání zbrojního
prùkazu skupiny F a následnì prakticky zahájili
pyrotechnickou èinnost vymezenou døíve výhradnì
pyrotechnikùm armády a policie. V legislativní
oblasti se nadále intenzivnì angauje. V souèinnosti
s experty ministerstva obrany a zahranièních vìcí
pøipravuje podklady k probíhajícím mezinárodním
jednáním ve vìci implementace PROTOKOLU V.
V této èinnosti, která by umonila ès. pyrotechnikùm úèast v mezinárodních misích pøi vyhledávání nebezpeèné nevybuchlé munice, pøejeme
mnoho zdaru. K narozeninám hodnì zdraví, pohody
a elánu do dalších let.
Pøejí kolegové, výbor STTP,
Ing. Jiøí Kadlec a redakèní rada