Sdružení AP - Sdružení automobilového průmyslu

Komentáře

Transkript

Sdružení AP - Sdružení automobilového průmyslu
SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU
AUTOMOTIVE INDUSTRY ASSOCIATION
Důvěrné!
Určeno pouze pro potřeby firem zapojených do
činnosti Sdružení automobilového průmyslu!
AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL
v ČESKÉ REPUBLICE
Základní údaje a fakta
pYn pYnpYnpYnpYn
Aktualizace za rok 2005
Zpracoval: sekretariát Sdružení AP
Praha, květen 2006
© Sdružení AP
Evidovaný výtisk č.:
OBSAH
strana
1. Úvod
1.1
1.2
1.3
1.4
1.5
1.6
2
3
5
12
22
34
37
Základní ukazatele vývoje českého hospodářství (HDP)
Vývoj odvětvové struktury průmyslu v letech 2000 – 2005
Přidaná hodnota, zaměstnanost, mzdy, pracovní neschopnost
Pozice automobilového průmyslu v českém hospodářství
Postavení firem autoprůmyslu v soutěžích a anketách
Soutěž „PODNIK ROKU 2005“ v českém automobilovém průmyslu
2. Stav a vývoj automobilového průmyslu ČR
2.1 Vývoj výroby vozidel
2.2 Rozvoj výroby skupin, dílů a příslušenství vozidel
2.3 Přehled firem zapojených do Sdružení AP (stav k 16.5.2006)
2.4 Základní struktura členské základny Sdružení AP
2.5 Vlastnická struktura
2.6 Počty pracovníků, jejich struktura a kvalifikace
2.7 Průměrné mzdy
2.8 Pracovní neschopnost a pracovní úrazy
2.9 Vývoj základních ekonomických ukazatelů
2.10 Výzkumně vývojová základna
2.11 Stav v oblasti certifikace systémů
2.12 Sociální dialog a kolektivní vyjednávání ve firmách
3. Složení vozového parku v České republice
4. Vývoj českého trhu a dovozy vozidel
5. Zapojení a spolupráce s jinými organizacemi
5.1 Tuzemsko (vnitřní vztahy)
5.2 Zahraničí (vnější vztahy)
5.3 Shrnutí
6. Problematika řešená v rámci Sdružení AP
6.1 Oblasti související s hlavní činností
6.2 Další řešená problematika
7. Výsledky hospodaření Sdružení AP za rok 2005
8. Závěr
Příloha (Souhrnné údaje za dalších 36 firem autoprůmyslu ČR)
Soubor: APCR06c.DOC
125
141
Osobní automobily a užitková vozidla kat. N1
Nákladní automobily, autobusy, motocykly a přípojná vozidla
Údaje o ojetých vozidlech
Shrnutí
Související podklady:
41
58
64
71
72
76
84
98
101
117
121
122
125
132
3.1 Údaje Centrálního registru vozidel
3.2 Ukázky zpracování možných výstupů
4.1
4.2
4.3
4.4
41
141
153
170
172
175
175
179
184
185
185
192
194
197
6 stran
STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČR 2001 - 2005
ROČENKA SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU 2006
SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU v ČR (stav k 31.12.2005)
1
© Sdružení AP, květen 2006
1. Úvod
Každoroční přehled o výsledcích českého automobilového průmyslu je
sekretariátem Sdružení automobilového průmyslu (dále jen Sdružení AP) vydáván již
od roku 1994, kdy byl zpracován první souhrn za rok 1993. Všechna vydání jsou
k dispozici v sekretariátu Sdružení AP, na internetových stránkách (v rubrice „Jen pro
členy“) jsou umístěny publikace se souhrny od roku 1999.
Při zpracování těchto materiálů bylo a je vycházeno prioritně z údajů poskytnutých
firmami zapojenými do činnosti Sdružení AP, v dílčích částech jsou použita i data
z jiných podkladů. Pokud některé firmy z různých důvodů neposkytly veškeré
požadované údaje (resp. za některé firmy nebyla potřebná data k dispozici), bylo
v příslušných částech použito kvalifikovaných odhadů. Tyto dílčí odhady však
neovlivňují vypovídací schopnost tohoto přehledu, neboť vycházejí z dlouhodobě
podchycených trendů ve vývoji jednotlivých ukazatelů. Dále je třeba upozornit, že
některé údaje v tomto přehledu se mohou lišit od údajů uvedených v dříve vydaných
publikacích Sdružení AP. To je dáno tím, že pro zpracování tohoto podkladu
(Aktualizace za rok 2005) byly použity upravené (konečné, auditované) údaje
jednotlivých firem za předchozí roky a také změnami v členské základně Sdružení AP.
Předkládaný materiál „AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL V ČESKÉ REPUBLICE - ZÁKLADNÍ ÚDAJE
A FAKTA“ - AKTUALIZACE ZA ROK 2005“ tvoří spolu s dalšími publikacemi připravenými
Sdružením AP („STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ REPUBLIKY 2001 - 2005“,
„ROČENKA 2006“) základní informační i argumentační soubor podkladů, který je možno
využít při jednání na řadě úrovní (orgány státní správy, vládní či nevládní instituce,
odborové organizace či zahraniční partneři). Tyto podklady jsou v průběhu roku
sekretariátem Sdružení AP průběžně doplňovány dalšími statistickými materiály a údaji
z databanky Sdružení AP, jako jsou měsíční „STATISTICKÉ ÚDAJE O VÝROBĚ A REGISTRACÍCH
VOZIDEL“, pololetní „ÚDAJE O POČTECH PRACOVNÍKŮ A PRŮMĚRNÝCH PLATECH“ nebo rovněž
pololetně vydávaná publikace „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU V ČESKÉ REPUBLICE“. Tyto
podklady a další informační materiály jsou zasílány v rámci informačního systému
Sdružení AP převážně elektronickou poštou (e-mail). Pravidelně jsou základní
i podrobnější údaje zveřejňovány i na internetových stránkách Sdružení AP
(podrobnější většinou v rubrice „Jen pro členy“).
****************************
Společné setkání představitelů firem Sdružení AP u příležitosti konání výstav
AUTOTEC (v sudých letech) či AUTOSALON (v lichých letech) v Brně je prvním místem, kde
jsou uvedené materiály předávány členské základně Sdružení AP. Základní údaje
z nich budou následně prezentovány před odbornou a novinářskou veřejností.
Trvalým záměrem a cílem tohoto dokumentu je poskytnout představitelům členské
základny Sdružení AP jednotné souhrnné údaje popisující stav a význam
automobilového průmyslu České republiky. Vychází se přitom z předpokladu, že
firmy Sdružení AP tvoří téměř 90 % automobilového průmyslu jako oboru (při
vyjádření objemem produkce či exportu). I v letošním roce byla proto oslovena řada
(téměř 90) dalších automobilových firem (nezapojených dosud do činnosti Sdružení
AP) se žádostí o poskytnutí základních údajů pro zpracování tohoto materiálu (seznam
uveden v závěru přílohy tohoto materiálu). Použitelná data pro souhrn za rok 2005 však
byla získána jen od 36 firem.
Soubor: APCR06c.DOC
2
© Sdružení AP, květen 2006
Tento přehled je spolu se „STATISTIKOU AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ
REPUBLIKY 2001 - 2005“ a „ROČENKOU 2006“ zpracován, stejně jako v předchozích
letech, i v elektronické podobě na CD ROM.
****************************
Od roku 2002, kdy byla vytvořena nová podoba internetových stránek Sdružení AP,
je pro členskou základnu Sdružení AP vytvořena samostatná stránka (přístup přes
heslo), kde jsou umístěny kompletní materiály vydávané sekretariátem Sdružení AP
s možností jejich stažení.
http://www.autosap.cz
Současné přístupové heslo: aia15let
Případná změna hesla bude členské
základně Sdružení AP včas sdělena.
Jen pro členy
Tato sekce je přístupná pouze členům
Sdružení automobilového průmyslu.
Heslo pro přístup
Aktuální informace (o připravovaných
akcích, konferencích či seminářích, o vydání
nových statistických údajů či tiskových
informací, zasedání Rady ředitelů či
Představenstva Sdružení AP apod.) jsou vždy
nejdříve uváděny na vstupní internetové
stránce Sdružení AP.
Zpracoval: Ing. Šípek
1.1 Základní ukazatele vývoje českého hospodářství (HDP)
Vývoj základních makroekonomických ukazatelů ČR (HDP, průmyslová produkce,
export) je pravidelnou součástí úvodu této publikace.
V průběhu roku 2004 došlo ze strany ČSÚ k úpravě hodnot HDP (přepočtení dle
metodiky Eurostat) a to zpětně do roku 1995 (viz tabulka „HDP stálé ceny r.1995“).
Stejně jako v minulém vydání nejsou tedy do diagramů zahrnuty údaje za roky 1990 až
1994, ale pouze za období 1995 až 2005 (z důvodu možné porovnatelnosti údajů).
Oproti poslednímu vydání tohoto podkladu se částečně liší údaje o HDP za roky 2003
a 2004 (byly upraveny ze strany ČSÚ).
rok
HDP stálé ceny r.1995
1990
1 449 400
1991
1992
1 281 100
1 274 500
nepřepočítáváno
1993
1 275 300
1994
1 303 644
1995
1 381 049
1 466 681
1996
1 440 350
1 527 681
1997
1 429 329
1 516 574
1998
1 414 422
1 499 167
1999
1 421 043
1 517 272
2001
1 512 626
1 617 894
2002
1 542 221
1 641 996
2003
1 587 182
1 694 684
2004
1 774 184
1 774 184
2005
--1 879 790
po přepočtu dle Eurostat
rok
HDP stálé ceny r.1995
po přepočtu dle Eurostat
2000
1 467 285
1 576 298
Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR 1990 - 4. čtvrtletí 2005", ČSÚ 2006
Diagram č. 1.1.1 zachycuje vývoj HDP (podle naposledy zveřejněných údajů
ČSÚ) ve stálých cenách roku 1995 a diagram č. 1.1.2 pak vývoj v cenách běžných
(vždy v absolutním a poměrovém vyjádření). V dalším diagramu (č. 1.1.3) jsou
znázorněny indexy meziročních nárůstů HDP a to jak ve stálých cenách roku 1995, tak
v cenách běžných.
Soubor: APCR06c.DOC
3
© Sdružení AP, květen 2006
Vývoj HDP v ČR v letech 1995 až 2005
(STÁLÉ CENY roku 1995, rok 1995 = 100%)
mil. Kč
2 200 000
2 000 000
1 800 000
140%
1 879 790
1 641 9961 694 684
1 576 298 1 617 894
1 774 184
1 527 6811 516 5741 499 1671 517 272
1 600 000 1 466 681
1 400 000
121,0%
1 200 000
115,5%
1 000 000
112,0%
800 000
110,3%
107,5%
600 000
104,2% 103,4%
400 000
102,2% 103,4%
100,0%
200 000
128,2%
135%
130%
125%
120%
115%
110%
105%
0
100%
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR 1990 - 4. čtvrtletí 2005", ČSÚ 2006
Diagram č. 1.1.1
mil. Kč
Vývoj HDP v ČR v letech 1995 až 2005
(BĚŽNÉ CENY, rok 1995 = 100%)
3 000 000
2 750 000
2 500 000
2 315 255
2 250 000
2 041 353
1 962 483
2 000 000
1 660 649
133,8%
1 466 681
1 250 000 100,0%
113,2%
139,2%
2 555 783
2 414 669
240%
199,8% 220%
188,7%
2 150 058
200%
174,3%
157,9%
1 785 131
1 750 000
1 500 000
2 931 071
2 767 717
180%
164,6%
160%
146,6%
140%
121,7%
120%
1 000 000
100%
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR 1990 - 4. čtvrtletí 2005", ČSÚ 2006
Diagram č. 1.1.2
Meziroční indexy růstu HDP v ČR v letech 1996 až 2005
20%
15% 13,2%
9,9%
10%
5,3%
4,0%
5%
4,2%
1,2%
1997/1996
1998/1997
-0,7%
-5%
1999/1998
2000/1999
2,6%
2001/2000
1,5%
2002/2001
5,9%
5,8%
4,3%
3,9%
0%
1996/1995
8,3%
7,7%
7,5%
3,2%
2003/2002
4,7%
2004/2003
6,0%
2005/2004
-1,1%
-10%
ve stálých cenách roku 1995
v běžných cenách
Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR 1990 - 4. čtvrtletí 2005", ČSÚ 2006
Diagram č. 1.1.3
Soubor: APCR06c.DOC
4
© Sdružení AP, květen 2006
1.2 Vývoj odvětvové struktury průmyslu v letech 2000 – 2005
(materiál SP ČR, březen 2006)
Český statistický úřad změnil metodiku výpočtu indexu průmyslové produkce (dále
IPP) s účinností od ledna 2006. Aby zachoval možnost analyzovat vývoj průmyslu,
přepočítal časové řady podle nové metodiky zpětně od roku 2000. Z provedených
vnitřních analýz a metodického auditu statistiky průmyslu totiž vyplynulo, že dosud
používaná metodika indexu průmyslové produkce přestala vyhovovat, protože soubor
produktů-reprezentantů, ze kterého vycházela, předčasně zastaral. To je příčinou
vychýlení některých dílčích výsledků. ČSÚ proto urychlil přípravu na přechod
k alternativní metodice výpočtu IPP. Tento přechod byl plánovaný od 1. 1. 2007 a to
v souladu se zvyklostmi k bazickému roku 2005. ČSÚ dále rozhodl uplatnit alternativní
výpočet indexů průmyslové produkce nejen pro rok 2005, nýbrž i pro roky předcházející,
aby byly k dispozici dostatečně dlouhé časové řady IPP pro konjunkturální analýzy.
Porovnání provedené SP ČR
Z grafického porovnání řady podle předchozí a nové metodiky je vidět, že největší
změny byly provedeny v druhé polovině roku 2004 a v celém roce 2005 a to ve směru
zvýšení dynamiky IPP (viz diagram č. 1.2.1).
Diagram č. 1.2.1
Porovnání nových meziročních IPP s meziročními indexy tržeb propočtených ze stálých
cen ukazuje, že nová metodika přiblížila dynamiku IPP k dynamice tržeb a odstranila
tak neodůvodnitelné rozdíly ve vývoji obou ukazatelů produkce (diagram č. 1.2.2), které
jsou patrné při srovnání s předchozí metodikou (diagram č. 1.2.3).
Soubor: APCR06c.DOC
5
© Sdružení AP, květen 2006
Diagram č. 1.2.2
Diagram č. 1.2.3
Soubor: APCR06c.DOC
6
© Sdružení AP, květen 2006
Vývoj IPP podle nové metodiky
Regresní analýza meziročních indexů průmyslové produkce ukazuje po povodních
v roce 2002 jejich trvalý mírný růst (diagram č. 1.2.4).
Diagram č. 1.2.4
Bazické IPP za rok 2005 jsou vypočteny z průměrných hodnot za rok 2005 k průměru
roku 2000 a ukazují jejich výraznou diferenciaci podle odvětví (diagram č. 1.2.5).
Poslední hodnotou jsou sice údaje za prosinec 2005, ale pak by indexy byly ovlivněny
jen koncovou hodnotou, která podléhá silným sezónním výkyvům.
Diagram č. 1.2.5
Soubor: APCR06c.DOC
7
© Sdružení AP, květen 2006
Nejvyšší bazický index byl zaznamenán u výroby elektrických a optických zařízení,
ale vývoj meziročních IPP v řadě jejich měsíčních hodnot ukazuje jejich sestupnou
tendenci (diagram č. 1.2.6). Obdobně je tomu i u výroby pryžových a plastových
výrobků (diagram č. 1.2.7) či ve výrobě koksu a rafinérského zpracování ropy (diagram
č. 1.2.8), kde je sestupná tendence ještě patrnější.
Diagram č. 1.2.6
Diagram č. 1.2.7
Soubor: APCR06c.DOC
8
© Sdružení AP, květen 2006
Diagram č. 1.2.8
Jedinými odvětvími, která vykazují jak výrazný celkový přírůstek, tak i vzestupné
tempo, je výroba dopravních prostředků a zařízení (diagram č. 1.2.9) a výroba a opravy
strojů a zařízení jinde neuvedených (diagram č. 1.2.10).
Diagram č. 1.2.9
Soubor: APCR06c.DOC
9
© Sdružení AP, květen 2006
Diagram č. 1.2.10
Pozoruhodný je vývoj ve výrobě usní a výrobků z usní (diagram č. 1.2.11), kde je
celé období charakterizováno největším poklesem s maximem kolem poloviny roku
2002 a následným pozvolným vzestupem meziročních indexů.
Diagram č. 1.2.11
Soubor: APCR06c.DOC
10
© Sdružení AP, květen 2006
Ve výrobě textilií, textilních a oděvních výrobků nebyl celkový pokles v celém období tak
výrazný jako v kožedělném průmyslu, ale sestupnou tendenci se zatím nepodařilo
zastavit.
Diagram č. 1.2.12
Při detailnějším pohledu na strukturu průmyslové produkce z hlediska dvoumístného
kódu OKEČ byl nejvyšší bazický index zaznamenán ve výrobě kancelářských strojů
a počítačů (diagram č. 1.2.13), který je však provázen trvalým poklesem meziročních
temp (diagram č. 1.2.14).
Diagram č. 1.2.13
Soubor: APCR06c.DOC
11
© Sdružení AP, květen 2006
Diagram č. 1.2.14
1.3 Přidaná hodnota, zaměstnanost, mzdy, pracovní neschopnost
(výběr z podkladů SP ČR, leden - duben 2006)
1.3.1 PŘIDANÁ HODNOTA
Na zvýšení hrubé přidané hodnoty reálně o 6,6 % se podílela především odvětví
zpracovatelský průmysl, obchod, služby pro podniky, peněžnictví a energetika. Naopak
pokles hrubé přidané hodnoty ve stálých cenách byl zaznamenán v odvětví dobývání
nerostných surovin, pohostinství a ubytování.
Diagram č. 1.3.1
Soubor: APCR06c.DOC
12
© Sdružení AP, květen 2006
Na straně zdrojů pokračuje růst podílu hrubé přidané hodnoty (HPP) vytvořené ve
zpracovatelském průmyslu, takže ve 4. čtvrtletí 2005 se na jejím celkovém objemu
podílel již z 32 %.
Diagram č. 1.3.2
1.3.2 VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI
Diagram č. 1.3.3
Soubor: APCR06c.DOC
13
© Sdružení AP, květen 2006
Výrazný pokles zaměstnanosti v letech 1996 až 1999 vyplynul z následujícího růstu
nezaměstnanosti v témže období.
Diagram č. 1.3.4
Vykazovaný počet nezaměstnaných a z tohoto počtu následně vypočtené míry
nezaměstnanosti (diagram č. 1.3.5) nesouvisí s kategorií registrovaných uchazečů
o zaměstnání na úřadech práce, ale je konstruován podle metodiky Eurostatu,
vypracované na základě doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO).
Poznámka: Za nezaměstnané se podle mezinárodně srovnatelné metodiky považují všechny
osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v průběhu
referenčního týdne souběžně splňovaly 3 podmínky ILO:
• nebyly zaměstnané,
• byly připraveny k nástupu do práce, tj. během referenčního období byly
k disposici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání
nebo sebezaměstnání,
• v průběhu posledních 4 týdnů hledaly aktivně práci (prostřednictvím úřadu práce
nebo soukromé zprostředkovatelny práce, přímo v podnicích, využíváním
inzerce, podnikáním kroků pro založení vlastní firmy, podáním žádosti o pracovní
povolení a licence nebo jiným způsobem).
Mezi nezaměstnané patří i osoby, které nehledají práci, protože ji již našly a jsou
schopny ji nastoupit nejpozději do 14 dnů.
Soubor: APCR06c.DOC
14
© Sdružení AP, květen 2006
Přestože jde o jinou konstrukci ukazatele nezaměstnanosti, jejíž míra je nižší než
vykazují úřady práce, je její diferenciace podle krajů (viz diagram č. 1.3.6) obdobná.
Diagram č. 1.3.5
Diagram č. 1.3.6
Soubor: APCR06c.DOC
15
© Sdružení AP, květen 2006
Podíl dlouhodobě nezaměstnaných (nezaměstnaných déle než 1 rok) ve 4. čtvrtletí
2005 přesahuje polovinu všech nezaměstnaných (53,4 %).
Podle věkových skupin a pohlaví se ukazují výrazné rozdíly mezi ženami a muži:
•
ve věkových skupinách 15 až 29 let jsou počty dlouhodobě nezaměstnaných
mužů mnohem vyšší než žen, i když jsou ovlivněny vyšší četností mužské
populace v těchto věkových skupinách;
•
největší rozdíly mezi oběma pohlavími jsou ve věku 30 až 49 let v neprospěch
žen;
•
od 30 let věku počty nezaměstnaných mužů neustále rostou, zatímco u žen
v podstatě stagnují.
Diagram č. 1.3.7
Obecná míra nezaměstnanosti v ČR je relativně nižší než průměr za 25 členských
zemí EU, ale míra dlouhodobé nezaměstnanosti je zejména v porovnání se zeměmi
původní patnáctky stále vysoká.
---------------------------------------Pro porovnání je v závěrečném diagramu této části (diagram č. 1.3.8) uveden vývoj
počtu pracovníků v automobilovém průmyslu. Oproti roku 1993 vzrostl počet
zaměstnanců v automobilovém průmyslu ČR (ve firmách zapojených do činnosti
Sdružení AP) o více než 30 % a v současné době přesahuje 111 000 pracovníků.
Soubor: APCR06c.DOC
16
© Sdružení AP, květen 2006
Počty pracovníků v automobilovém průmyslu
(Sdružení AP, rok 1993 - květen 2006)
120 000
100 000
98 755 98 536
80 000
83 812
84 719
81 153 82 051
89 673 88 416
85 195
89 192
101 576
105 302
111 138
92 085
60 000
40 000
20 000
22.5.2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
0
Diagram č. 1.3.8
1.3.3 VÝVOJ HRUBÝCH MEZD
Za celý rok 2005 vzrostla průměrná mzda v ČR o 5,5 % a dosáhla 19 030 Kč. Je
to historicky nejnižší růst od vzniku samostatné ČR. Spotřebitelské ceny se zvýšily za
uvedené období o 1,9 %, takže reálná mzda vzrostla o 3,5 %. I to je nejnižší růst od
roku 2000.
V podnikatelské sféře vzrostla průměrná mzda o 937 Kč (5,2 %) na 19 053 Kč,
reálná mzda vzrostla o 3,2 %.
V nepodnikatelské sféře vzrostla mzda o 1 192 Kč (6,7 %) na 18 954 Kč, reálná
mzda vzrostla o 4,7 %.
K největšímu relativnímu zvýšení průměrné měsíční mzdy došlo v odvětví veřejná
správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (o 8,9 %), činnosti v oblasti nemovitostí
a pronájmu, podnikatelské činnosti (o 8,0 %) a výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
(o 6,9 %).
Nejnižší relativní růst nominálních mezd byl zaznamenán v odvětvích pohostinství
a ubytování, obchod a opravy motorových vozidel (o 3,8 %), rybolov a chov ryb
(o 4,0 %) a zpracovatelský průmysl a zdravotnictví (shodně o 4,6 %).
Meziodvětvová mzdová diferenciace se v roce 2005 proti roku 2004 zvýšila, jak
ukazuje přírůstek variačního koeficientu průměrných mezd podle oddílů OKEČ,
o 1,7 procentního bodu na 35,1 %.
V přepočtu na plně zaměstnané je průměrná měsíční mzda ve veřejné správě již
o 4 695 Kč, tj. o 26 % vyšší než ve zpracovatelském průmyslu.
Soubor: APCR06c.DOC
17
© Sdružení AP, květen 2006
Diagram č. 1.3.9
Diagram č. 1.3.10
---------------------------------------Pro porovnání je i zde v závěrečném diagramu této části (diagram č. 1.3.12) uveden
vývoj mezd v automobilovém průmyslu. Oproti roku 1993 vzrostla průměrná hrubá
mzda pracovníků v automobilovém průmyslu ČR o 244,63 % a v současné době
přesahuje 21 100 Kč (o cca 11 % více než činí celorepublikový průměr).
Soubor: APCR06c.DOC
18
© Sdružení AP, květen 2006
Diagram č. 1.3.11
Průměrné mzdy v automobilovém průmyslu
(Sdružení AP, rok 1993 - 2005)
22 500 Kč
21 136 Kč
20 046 Kč
20 000 Kč
18 627 Kč
17 505 Kč
16 805 Kč
16 050 Kč
14 822 Kč
17 500 Kč
15 000 Kč
12 500 Kč
13 371 Kč
12 102 Kč
10 000 Kč
10 359 Kč
8 653 Kč
7 500 Kč
7 379 Kč
5 000 Kč 6 133 Kč
2 500 Kč
0 Kč
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Diagram č. 1.3.12
1.3.4 PRACOVNÍ NESCHOPNOST
Tato kapitola byla zařazena vzhledem k tomu, že dle změny zákona o nemocenském
pojištění (pokud dojde k jeho definitivnímu schválení Poslaneckou sněmovnou) budou
zaměstnavatelé hradit zaměstnancům prvních 14 dnů nemocenské. Z následujících
diagramů lze usuzovat na trendy možného vývoje v dalších letech.
Podle údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem, které jsou výsledkem
zpracování státního statistického výkazu o pracovní neschopnosti pro nemoc
Soubor: APCR06c.DOC
19
© Sdružení AP, květen 2006
a úraz, v roce 2004 došlo k výraznému poklesu pracovní neschopnosti, v roce
2005 však došlo k jejímu opětovnému růstu.
Průměrné procento pracovní neschopnosti (viz diagram č. 1.3.13) je poměrem počtu
dnů pracovní neschopnosti ke kalendářnímu fondu pracovních dnů všech pojištěných.
Hodnota ukazatele od roku 1990 v podstatě neustále rostla, po dílčím snížení v roce
2004 opět stoupla. Jeho hodnota se tak dostala až na úroveň roků 1995 - 1997.
Diagram č. 1.3.13
Průměrné procento pracovní neschopnosti je souhrnným ukazatelem, který je
výsledkem
•
počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti na sto pojištěnců
a
•
průměrné délky trvání jednoho případu pracovní neschopnosti
Tyto ukazatele však měly v časové ose od roku 1990 zcela rozdílný průběh (viz
diagramy č. 1.3.14 a 1.3.15).
Počet nových případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců v roce 2004 poklesl
na nejnižší úroveň z prezentovaných údajů za posledních 15 let, kdežto průměrná délka
trvání pracovní neschopnosti dosáhla nejvyšší hodnoty dosahující téměř
35 kalendářních dnů. V roce 2005 došlo ke snížení na necelých 33 dnů.
V jednotlivých krajích je situace velmi diferencovaná; nejnižší hodnoty jsou
zpravidla v Praze a Středočeském kraji a nejvyšší pak v Moravskoslezském,
Zlínském, Olomouckém a Libereckém kraji (viz diagram č. 1.3.16).
Pokles pracovní neschopnosti se přirozeně projevil i ve vyplacených dávkách (údaje
jen za rok 2004) nemocenského pojištění, jejichž objem se proti roku 2003 snížil
o 13,8 % (diagram č. 1.3.17).
Soubor: APCR06c.DOC
20
© Sdružení AP, květen 2006
Diagram č. 1.3.14
Diagram č. 1.3.15
Diagram č. 1.3.16
Soubor: APCR06c.DOC
21
© Sdružení AP, květen 2006
Diagram č. 1.3.17
Z podkladů SP ČR vybral a upravil: Ing. Šípek
1.4 Pozice automobilového průmyslu v českém hospodářství
1.4.1 Podíl na průmyslové výrobě ČR
Za automobilový průmysl ČR jsou za rok 2005 (stejně jako v letech 2004 a 2003)
k dispozici v zásadě tři údaje o podílu na průmyslové výrobě ČR:
‰
‰
‰
pouze za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP činí tento podíl
po započtení údajů od dalších 36 firem 1/ je tento podíl na hodnotě
po odhadu za další firmy autoprůmyslu 2/ dosahuje podíl hodnoty
18,81 %;
20,61 %;
21,26 %.
Je opět možno konstatovat, že vývoj v českém automobilovém průmyslu, tak jako
v uplynulých letech, výrazně přispěl k růstu průmyslové výroby v ČR. Firmy zapojené
do činnosti Sdružení AP dosáhly v roce 2005 tržeb ve výši 484 063,20 mil. Kč, tedy
nárůstu o 25,55 % (za rok 2004 bylo podle údajů firem vykázáno 385 550,90 mil. Kč).
Podíl firem zapojených do Sdružení AP na celkových tržbách z průmyslové činnosti
po dílčím poklesu v roce 2004 opět vzrostl, přičemž v ostatních odvětvích průmyslu byl
růst zřejmě nižší (viz diagram č. 1.4.1). Z dosažené výše tržeb z průmyslové činnosti lze
odhadnout, že jen podíl firem Sdružení AP na tvorbě HDP České republiky se
pohybuje kolem 8 až 8,5 %.
--------------------------------------------------1/
Objem tržeb dalších 36 firem, u kterých byly získány údaje potřebné pro zpracování tohoto
materiálu (seznam firem viz příloha), činil v roce 2005 celkem 46 386,98 mil. Kč. Celkově
vykázaný objem tržeb za firmy „SDRUŽENÍ AP + 36“ tak dosáhl 530 450,18 mil. Kč. Při
zahrnutí těchto výsledků je podíl „SDRUŽENÍ AP + 36“ na průmyslové činnosti ČR na výše
uvedené hodnotě 20,61 % (viz diagram č. 1.4.1a).
2/
Lze odhadnout (s jistou mírou nepřesnosti), že ostatní firmy zabývající se automobilovou
výrobou dosáhly hodnoty tržeb z průmyslové činnosti 16 500 mil. Kč (viz též diagramy
č. 1.4.1a, 1.4.1b a 1.4.1c). Podíl za celý autoprůmysl ČR pak činí uvedených 21,26 %.
Soubor: APCR06c.DOC
22
© Sdružení AP, květen 2006
mil. Kč
Podíl firem zapojených do Sdružení AP
na průmyslové činnosti ČR (vyjádřeno objemem tržeb)
3 000 000
40%
2 573 134,0
30%
2 071 048,0
1 947 109,0
1 850 872,01 892 171,0
2 000 000
1 500
35%
2 371 494,0
2 500 000
25%
18,81%
16,77%16,82%
16,11%
16,26%
20%
14,74%
13,37%
15%
10,59%11,52%
1 620 706,01 640 501,0
1 507 142,0
1 419 210,7
1 334 796,7
000
1 201 141,21 227 520,6
1 000 000
6,68% 5,53% 6,58%
7,98%
484 063,2010%
385 550,90
348 403,80
326 452,51
304 800,20
272 900,90
219 302,40
186 778,00
159
663,30
113 211,60
87 863,00
80 259,00
67 917,00
500 000
5%
0
0%
1993 1994
1995
1996
1997
prům yslová výroba celkem
1998
1999 2000
2001
2002
z toho firm y Sdružení AP
2003
2004 2005
podíl Sdružení AP
Tržby z průmyslové činnost celkem - údaj za rok 2005 = předběžný údaj ČSÚ.
Nárůst tržeb z průmyslové činnosti ČR (2005/2004) celkem o: 201 640,0 mil. Kč, to je
Nárůst u firem Sdružení AP o: 98 512,3 mil. Kč, to je
8,50%
25,55%
Diagram č. 1.4.1
mil. Kč
Podíl firem automobilového průmyslu ČR */
na průmyslové činnosti ČR (vyjádřeno objemem tržeb)
3 000 000
40%
2 573 134
2 371 494
2 500 000
2 000
1 500
1 000
500
35%
2 071 048
30%
1 947 109
1 892 171
1 850 872
000
1 640 501
1 620 706
20,61% 25%
1 507 142
18,81% 18,44% 17,96%
1 419 211
17,24%
1 334 797
0001 201 1411 227 521
20%
15,63%
14,04%
12,04%
11,02%
15%
000
8,22%
6,82%
6,78%
530 450,1810%
5,64%
425 889,0
381 874,6
366 249,7
326 136,2
289
275,0
000
230 267,5
195 183,0
166 049,8
5%
81 864,269 275,390 498,9116 607,9
0
0%
1993
1994
1995
1996
prům yslová výroba celkem
1997
1998
1999 2000
2001 2002
firm y autoprům yslu ČR
2003
2004
2005
podíl firem autoprům yslu ČR
*/ " SDRUŽENÍ AP+36" = souhrn za firmy Sdružení AP a další firmy autoprůmyslu ČR (ze získaných údajů firem) **/.
**/ Údaje za roky 1993 až 2002 odhad, za roky 2003 až 2005 z relevantních údajů získaných od 36 firem:
rok 2003
rok 2004
33 470,8
40 338,1
"+ 36 firem" ***/:
rok 2005
46 387,0 mil. Kč
***/ Jedná se o 36 firem, které poskytly údaje za roky 2003 až 2005 (seznam v příloze).
Nárůst tržeb z průmyslové činnosti ČR (2005/2004) celkem o: 201 640,0 mil. Kč, to je o
Nárůst za "SDRUŽENÍ AP+36" : 104 561,1 mil. Kč, to je o
Podíl "SDRUŽENÍ AP+36" na průmyslové produkci ČR v roce 2005:
Další firm y s autom obilovou výrobou (odhad tržeb za rok 2005):
16 500,0 mil. Kč, podíl =
"Automobilová výroba" v ČR, r. 2005 celkem: 546 950,2 mil. Kč
to je podíl
8,50%
24,55%
20,61%
0,64%
21,26%
Diagram č. 1.4.1a
Soubor: APCR06c.DOC
23
© Sdružení AP, květen 2006
Souhrnně za celý automobilový průmysl ČR lze konstatovat, že jeho podíl na
průmyslové výrobě (tržbách z průmyslové činnosti) ČR již přesáhl 20 % a nárůst
v porovnání let 2005 / 2004 byl vyšší než 25 %. K vyšším nárůstům přitom dochází
především u dalších firem autoprůmyslu ČR, které postupně zahajovaly produkci
v letech 2003 až 2004.
Meziroční přírůstek (rok 2005 - rok 2004) průmyslové produkce ČR činil
absolutně 201 640,0 mil. Kč, z toho v automobilovém průmyslu jako celku
104 806,0 mil. Kč. Autoprůmysl ČR tedy vytvořil více než polovinu celého nárůstu
průmyslové produkce vyjádřené objemem tržeb.
Podíly na tržbách z průmyslové činnosti za ČR celkem
(stav k 31.12.2005)
dalších 36 firem
1,80%
ostatní autom obilové
firm y (odhad)
0,64%
ostatní
průmysl ČR
78,74%
firmy Sdružení
AP
18,81%
100 % = 2 573 134 mil. Kč
Diagram č. 1.4.1b
Podíly na tržbách z průmyslové činnosti v autoprůmyslu ČR
(stav k 31.12.2005)
firmy
Sdružení AP
88,50%
ostatní
automobilové
firmy (odhad)
3,02%
dalších 36 firem
8,48%
100 % = 546 950,2 mil. Kč
Diagram č. 1.4.1c
Soubor: APCR06c.DOC
24
© Sdružení AP, květen 2006
Po porovnání výše uvedených diagramů s údaji za rok 2004 je možno konstatovat,
že došlo k dalšímu posílení pozice firem zapojených do činnosti Sdružení AP
i celého automobilového průmyslu v rámci českého průmyslu a ekonomiky.
Podíly na tržbách z průmyslové činnosti
Podíly na tržbách autoprůmyslu ČR
za ČR celkem (stav k 31.12.2004)
dalších 32
firem (mimo
Sdružení AP)
6,59%
ostatní automobilové
firmy (odhad)
1,16%
dalších 32 firem
(mimo Sdružení AP)
1,23%
(stav k 31.12.2004)
ostatní
automobilové
firmy (odhad)
6,21%
firmy Sdružení
AP:
16,26%
firmy
Sdružení
AP:
87,20%
průmysl ČR
ostatní
81,36%
100% =
100% =
2 371 494,00 mil. Kč
442 144,22 mil. Kč
1.4.2 Podíl na exportu ČR
Firmy zapojené do Sdružení AP vykázaly v porovnání roků 2005 a 2004 nárůst
exportu o 17,74 %, což představuje více než 55 miliard Kč. Podíl firem Sdružení AP na
celkovém exportu ČR stejně tak jako u tržeb z průmyslové vzrostl (viz diagram č. 1.4.2).
Za celou ČR došlo v porovnání roků 2005/2004 ke zvýšení exportu o 8,86 %
(z 1 722 657,0 mil. Kč v roce 2004 na 1 875 219,7 mil. Kč v roce 2005).
Stejně tak jako u tržeb z průmyslové produkce za automobilový průmysl ČR je za
rok 2005 možno vykázat v podstatě tři údaje o podílu na celkovém exportu ČR:
‰
‰
‰
pouze za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP činí tento podíl
po započtení údajů od dalších 36 firem 3/ je tento podíl na hodnotě
po odhadu za další firmy autoprůmyslu 4/ dosahuje podíl hodnoty
19,71 %;
21,30 %;
21,92 %.
Celkový vývoz firem domácího automobilového průmyslu meziročně vzrostl a to
téměř o 62 miliard Kč (o více než 17,5 %). Tento nárůst představuje zhruba 40 %
absolutního zvýšení exportu ČR dosaženého za rok 2005.
Podíl exportně nejúspěšnější české firmy ŠKODA AUTO v roce 2005 dosáhl
hodnoty 8,78 % celkového vývozu ČR (za rok 2004 to bylo 8,34 %) a podíl na exportu
vykázaném za všechny firmy zapojené do Sdružení AP činil 44,53 % (v roce 2004 to
bylo 45,53 %). Druhým největším exportérem v automobilovém průmyslu ČR se stala
kolínská firma TPCA, jejíž podíl na celkovém exportu ČR se přiblížil 1 % (při zhruba
1/3 cílové produkce).
--------------------------------------------------3/
4/
Export dalších 36 firem (mimo Sdružení AP) činil v r. 2005 celkem 29 786,66 mil. Kč (oproti
roku 2004 nárůst o 14,73 %). Celkově vykázaný objem vývozu za firmy „SDRUŽENÍ AP + 36“
tak dosáhl 399 464,8 mil. Kč. Při zahrnutí této hodnoty dosahuje podíl „SDRUŽENÍ AP + 36“
na exportu ČR hodnoty 21,30 % (viz diagram č. 1.4.2a).
Je možno odhadnout, že skutečný podíl za celou automobilovou výrobu v ČR bude o více
než 1,5 % vyšší - na hodnotě blížící se 22 % (viz diagramy č. 1.4.2a - c).
Soubor: APCR06c.DOC
25
© Sdružení AP, květen 2006
mil. Kč
Podíl firem zapojených do Sdružení AP
na celkovém exportu ČR
2 000 000
1 600 000
45%
40%
1 370 930,0
1 269 634,01 254 860,0
1 121 099,0
1 400 000
1 200 000
1 000 000
834 227,0
800 000 601 680,0
600 000
8,97%
709 261,0
13,41%
400 000
200 000
50%
1 875 219,7
1 722 657,0
1 800 000
53 952,0
908 756,0
16,99%
14,61%
17,50%
17,29%
19,09%
35%
30%
19,28%
18,23%
20%
313 971,7
222 127,7 239 560,0 264 275,7
154 353,4 193 871,7
95 093,2 121 863,0
25%
19,71%
15%
369 678,2
10%
5%
0
0%
1996
1997
1998
export ČR celkem
1999
2000
2001
2002
z toho firm y Sdružení AP
2003
2004
2005
podíl Sdružení AP
Export za Českou republiku celkem - údaj za rok 2004 byl ČSÚ upraven, údaj za rok 2005 = předběžný údaj ČSÚ.
Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR", ČSÚ 2005
Nárůst exportu ČR (2005/2004) celkem o: 152 562,7 mil. Kč, to je o
Nárůst u firem Sdružení AP o: 55 706,5 mil. Kč, to je o
8,86%
17,74%
Diagram č. 1.4.2
mil. Kč
Podíl firem automobilového průmyslu ČR */
na celkovém exportu ČR
1 875 220
2 000 000
1 722 657
1 800 000
1 600 000
1 400 000
1 000 000
600 000
601 680
709 261
14,08%
834 227
15,63%
908 756
18,34%
35%
18,85%
30%
19,24%
21,06%
20,85%
19,73%
21,30%
25%
20%
9,42%
56 649,6
244 340,5 264 254,0 285 785,7
166 701,7 211 320,2
99 847,9 130 393,4
1996
1997
400 000
200 000
40%
1 121 099
1 200 000
800 000
45%
1 370 930
1 269 634 1 254 860
50%
339 934,6
399 464,815%
10%
5%
0
0%
export ČR celkem
1998
1999
2000
2001
2002
firm y autoprům yslu ČR
2003
2004
2005
podíl firem autoprům yslu ČR
*/ " SDRUŽENÍ AP+36" = souhrn za firmy Sdružení AP a další firmy autoprůmyslu ČR (ze získaných údajů firem) **/.
**/ Údaje za roky 1993 až 2002 odhad, za roky 2003 až 2005 z relevantních údajů získaných od 36 firem:
"+ 36 firem" ***/:
rok 2003
rok 2004
21 510,0
25 963,0
rok 2005
29 786,7 mil. Kč
***/ Jedná se o 36 firem, které poskytly údaje za roky 2003 až 2005 (seznam v příloze).
Nárůst exportu ČR (2005/2004) celkem o: 152 562,7 mil. Kč, to je o
Nárůst za "SDRUŽENÍ AP+36" : 59 530,2 mil. Kč, to je o
Podíl "SDRUŽENÍ AP+36" na exportu ČR v roce 2005:
Další firm y s autom obilovou výrobou (odhad exportu za rok 2005):
11 500,0 mil. Kč, podíl =
"Automobilový export" ČR, r. 2005 celkem: 410 964,8 mil. Kč
to je podíl
8,86%
17,51%
21,30%
0,61%
21,92%
Diagram č. 1.4.2a
Soubor: APCR06c.DOC
26
© Sdružení AP, květen 2006
Podíly na celkovém exportu ČR
(stav k 31.12.2005)
dalších 36 firem
1,59%
ostatní automobilové
firmy (odhad)
0,61%
ostatní
průmysl ČR
78,08%
firmy Sdružení
AP
19,71%
100 % = 1 875 220 mil. Kč
Diagram č. 1.4.2b
Podíly na exportu v autoprůmyslu ČR
(stav k 31.12.2005)
firmy
Sdružení AP
89,95%
ostatní
automobilové firmy
(odhad)
2,80%
dalších 36 firem
7,25%
100 % = 410 964,8 mil. Kč
Diagram č. 1.4.2c
Porovnání s rokem 2004 – rovněž v exportu došlo ke zvýšení podílu automobilového průmyslu
dalších 32 firem
(mimo Sdružení AP)
1,01%
ostatní
automobilové firmy
(odhad)
1,03%
firmy Sdružení
AP:
18,32%
(stav k 31.12.2004)
Podíly na exportu autoprůmyslu ČR
dalších 32
firem (mimo
Sdružení AP)
4,97%
(stav k 31.12.2004)
export ČR
ostatní
79,64%
100% =
Soubor: APCR06c.DOC
Podíly na exportu ČR
ostatní
automobilové
firmy (odhad)
5,06%
firmy
Sdružení
AP:
89,97%
1 713 693,90 mil. Kč
100% =
27
348 983,55 mil. Kč
© Sdružení AP, květen 2006
1.4.3 Vliv na bilanci zahraničního obchodu ČR
V roce 2005 došlo ke zlepšení zahraničně obchodní bilance ČR. K tomuto
pozitivnímu výsledku přispěla jistě celá řada průmyslových odvětví a oborů, avšak
významný (možno říci až rozhodující) vliv na tento ukazatel mají již dlouhodobě firmy
automobilového průmyslu.
Za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP je dlouhodobě vykazováno kladné
saldo zahraničního obchodu. Vzhledem k trvalému růstu exportu bylo za rok 2005
dosaženo jen firmami Sdružení AP kladného salda ve výši 186 794,77 mil. Kč. Vývoj
tohoto ukazatele za uplynulých 10 let (od roku 1996 do roku 2005) je uveden
v diagramu č. 1.4.3. Na straně dovozů do ČR jsou přitom zahrnuty veškeré dovozy pro
výrobní potřebu firem Sdružení AP a dovozy investičního charakteru realizované
firmami Sdružení AP. Druhou stranu bilance pak tvoří vykázaný export všech firem
Sdružení AP (jeho výše viz diagram č. 1.4.2).
mil. Kč
Čisté saldo zahraničně obchodní bilance
vytvořené firmami Sdružení AP
(nezahrnuje dovozy vozidel do ČR)
200 000
180 000
182 364,17186 794,77
160 000
140 000
149 398,11
140 226,89
131 873,50
119 375,70
120 000
100 000
80 000
85 054,74
60 000
61 932,00
40 000
20 000
71 071,00
40 048,70
0
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Diagram č. 1.4.3
V diagramu č. 1.4.4 je stejný vývoj při zahrnutí objemu dovozů */ všech (nových
i ojetých) motorových a přípojných vozidel do ČR (tedy jakoby za celý „autoobor“, i když
dovozy vozidel jsou čistě obchodní záležitostí a nesměřují do firem Sdružení AP).
Pokud tedy zahrneme do obchodní bilance i dovozy vozidel (ty na rozdíl od dovozů
pro výrobní spotřebu a dovozů investic mají na obchodní bilanci jednoznačně pouze
negativní vliv a de facto nesouvisí s automobilovou výrobou), vychází i tak vysoce
pozitivní saldo obchodní bilance, které přesahuje částku 96 miliard Kč (viz diagram
č. 1.4.4).
---------------------------------------------------
*/ Údaje o objemu dovozů motorových vozidel do ČR za rok 2004 a 2005 již nejsou k dispozici.
Po vstupu ČR do EU přestaly být mimo jiné sledovány individuální dovozy ojetých vozidel,
které tvořily cca 50 % dovozů ojetin. Proto byl proveden pouze odhad objemu dovozu dle
vývoje v uplynulých letech a počtu prvních registrací nových a ojetých zahraničních vozidel.
Soubor: APCR06c.DOC
28
© Sdružení AP, květen 2006
mil. Kč
Souhrnné saldo zahraničně obchodní bilance
vytvořené firmami Sdružení AP
(včetně dovozů všech vozidel do ČR - za r. 2004 a 2005 = odhad)
120 000
100 000
105 364,17
96 794,77
80 000
74 935,85
60 000
40 000
80 157,14 80 402,67
84 006,04
45 031,64
35 521,00
20 000
3 570,00
18 949,00
1996
1997
0
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Diagram č. 1.4.4
V roce 2005 došlo v porovnání s rokem 2004 k dalšímu zvýšení dovozů do
„autooboru ČR“ a to celkem o více než 30 %. Podle údajů předaných firmami Sdružení
AP nedošlo však k žádné výraznější změně jejich struktury, jako tomu bylo v některých
předchozích letech (viz diagramy č. 1.4.6 na následující straně). Dovozy pro výrobní
potřebu firem se v uplynulých letech pohybují na úrovni kolem 60 – 65 % veškerých
dovozů, v roce 2005 však došlo k určitému snížení dovozů investic.
Struktura "dovozů do automobilového průmyslu ČR" v r. 2005
dovozy všech
vozidel do ČR
(odhad)
32,98%
dovozy pro
výrobní
potřebu firem
Sdružení AP
65,33%
dovozy investic
firmami
Sdružení AP
1,69%
Diagram č. 1.4.5
Soubor: APCR06c.DOC
29
© Sdružení AP, květen 2006
S tru ktu ra "d o v o z ů d o au to mo b ilo v é h o p rů myslu Č R " v r. 2004
d o v o z y v še ch
v o z id e l d o Č R
(o d h ad )
36,91%
d o v o z y p ro
v ýro b n í
p o tře b u fire m
S d ru ž e n í AP
60,17%
dov ozy
in v e stic
firmami
S d ru ž e n í AP
2,92%
100% =
208 607,50 m il.K č
S tru k tu r a " d o v o z ů d o a u to m o b ilo v é h o p r ů m ys lu Č R " v r . 2 00 3
dov oz y v še ch
v o z id e l d o Č R
3 8 ,13 %
d o v o z y p ro
v ýr o b n í
p o tř e b u fire m
S d r u ž e n í AP
5 8,7 3 %
dov ozy
in v e s tic
firm a m i
S d r u ž e n í AP
3,1 5 %
100% =
171 517,67 m il.Kč
S tr u k tu r a " d o v o z ů d o a u to m o b ilo v é h o p r ů m ys lu Č R " v r . 2 0 0 2
dov oz y v še ch
v o z id e l d o Č R
3 7 ,5 9 %
dov oz y pro
v ýr o b n í
p o tř e b u fir e m
S d r u ž e n í AP
6 0 ,1 9 %
dov ozy
in v e s tic
fir m a m i
S d r u ž e n í AP
2 ,2 2 %
100% = 159 157,37 m il.K č
S tr u k tu r a " d o v o z ů d o a u to m o b ilo v é h o p r ů m ys lu Č R " v r . 2 0 0 1
do v o z y v še ch
v o z id e l d o Č R
3 6 ,4 3 %
d o v o z y p ro
v ýr o b n í
p o tř e b u fir e m
S d r u ž e n í AP
5 2 ,6 2 %
dov ozy
in v e s tic
fir m a m i
S d r u ž e n í AP
1 0 ,9 6 %
100% = 141 970,56 m il.K č
Diagramy č. 1.4.6
Soubor: APCR06c.DOC
30
© Sdružení AP, květen 2006
V meziročním porovnání 2005 / 2004 vzrostl dovoz pro výrobní potřebu firem
(za rok 2005 celkem 178 279,70 mil. Kč oproti 125 511,40 mil. Kč v roce 2004) a došlo
k poklesu dovozů investičního charakteru (rok 2005 celkem 4 603,70 mil. Kč oproti
6 096,10 mil. Kč v roce 2004). Růst zřejmě zaznamenal i dovoz vozidel (za rok 2005
v celních hodnotách byl odhadnut na 90 000 mil. Kč oproti 77 000 mil. Kč v roce 2004).
Souhrnný přehled je uveden v tabulce č. 1.4.1.
Tabulka č. 1.4.1
index 05 / 04 index 04 / 03 index 03 / 02 index 02 / 01
16,88%
Dovozy investic */ -24,48%
Dovozy pro výrobní potřebu */ 42,04%
CELKEM: 30,81%
17,75% 9,31% 15,68%
12,87% 52,95% -77,30%
24,61% 5,14% 28,25%
21,62% 7,77% 12,11%
Dovozy všech vozidel do ČR
*/ Údaje jen firmy Sdružení AP
1.4.4 Porovnání dalších ukazatelů
Vzhledem k relativně vysokým absolutním hodnotám jednotlivých ukazatelů
(výchozí základna) v předchozích letech již logicky nemůže docházet k tak výrazným
meziročním procentním nárůstům ve všech ekonomických kategoriích jako jsou např.
tržby z vlastní výroby, přidaná hodnota, export apod. Důležité z hlediska konkurenční
schopnosti je však udržení určitých relací mezi těmito kategoriemi a vlastními náklady,
včetně mzdových. Dosavadní vývoj relace mezi růstem výroby, růstem přidané hodnoty
a platovými nárůsty v souhrnu za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP od roku 1995
(u přidané hodnoty jsou k dispozici údaje až od roku 1997) je uveden v diagramu
č. 1.4.7 (meziroční nárůsty vztaženy vždy na srovnatelnou základnu).
11,11%
5%
8,00%
1999
2000
0%
1995
1996
1997
nárůst tržeb
1998
25,55%
35%
30%
25%
20%
8,97%
14,33%
10,66%
16,15%
13,93%
11,69%
24,44%
17,41%
9,19%
6,72%
16,05%
12,33%
19,72%
7,10%
9,08%
10%
17,27%
11,14%
20%
19,71%
16,98%
25%
15%
45%
40%
40,58%
30%
28,85%
35%
29,37%
40%
41,03%
45%
Porovnání meziročních nárůstů výroby, přidané hodnoty
a mezd v rámci firem Sdružení automobilového průmyslu
15%
10%
5%
5,56% 4,75%
6,69%
5,86% 4,46%
2001
2003
2004
2002
růst přidané hodnoty
0%
2005
růst průměrné mzdy
Diagram č. 1.4.7
Poměr mezi růstem mezd na jedné straně a růstem přidané hodnoty a růstem
tržeb na straně druhé je v rámci firem automobilového průmyslu relativně dobře
nastaven, resp. je vyvážený ve vazbě na vývoj ostatních ekonomických parametrů
Z diagramu č. 1.4.7 vyplývá, že zhruba od roku 2001 kopíruje křivka růstu mezd
v podstatě přesně růst přidané hodnoty.
Soubor: APCR06c.DOC
31
© Sdružení AP, květen 2006
Průměrná mzda ve firmách zapojených do Sdružení AP v roce 2005 činila
21 136 Kč, což je o 5,44 % více než v roce 2004 (v přepočtu na stejnou strukturu
členské základny to je o 4,46 %). Je to o 11,07 % více, než činil zveřejněný
celorepublikový průměr za rok 2005 (19 030 Kč). Tento „mzdový náskok
autoprůmyslu“ (ve výši cca 11 %) firem v rámci Sdružení AP je v posledních čtyřech
letech naprosto stabilní, což znázorňuje diagram č. 1.4.8.
Relace mezi průměrnou mzdou v České republice
a mzdou u firem Sdružení automobilového průmyslu
25 000 Kč
140%
21 136 Kč
18 035 Kč
18 627 Kč
16 917 Kč
10 000 Kč
17 505 Kč
15 000 Kč
15 707 Kč
20 000 Kč
111,07%
19 030 Kč
111,15%
110,11%
20 046 Kč
111,45%
120%
100%
80%
60%
40%
5 000 Kč
20%
0 Kč
0%
2002
ČR
2003
2004
firmy Sdružení AP
2005
mzda u firem Sdružení AP / mzda v ČR
Diagram č. 1.4.8
---------------------------------------------------
Průměrná mzda u dalších 36 automobilových firem (nezapojených do Sdružení AP) v roce
2005 činila 18 398 Kč (tedy pod průměrem za firmy Sdružení AP i pod celostátním průměrem),
oproti roku 2004 byl zde zaznamenán nárůst o 5,33 % (viz též údaje v příloze).
Objem produkce (tržeb z průmyslové činnosti) na jednoho pracovníka u firem
Sdružení AP v roce 2005 dosáhl 4 363 052 Kč (nárůst oproti přepočtené hodnotě roku
2004 o 18,97 %) a přidaná hodnota na pracovníka dosáhla 805 523 Kč (oproti údaji
za rok 2004 nárůst jen o 3,26 %). Vývoj těchto dvou ukazatelů v uplynulých čtyřech
letech je uveden v diagramu č. 1.4.9.
Počet pracovníků ve firmách Sdružení AP mírně vzrostl (mimo jiné i změnami
v členské základně) a přesáhl 110 000 osob (k datu zpracování v rámci firem Sdružení
AP to bylo 111 138 osob */). Vývoj od roku 2002 je znázorněn rovněž v diagramu č.
1.4.9. Počet pracovníků ve firmách Sdružení AP za poslední 4 roky mírně roste.
---------------------------------------------------
*/ Údaj za 150 firem a organizací zapojených do Sdružení AP k 22.5.2006. Za rok 2005 však
byly vyhodnoceny údaje za 149 subjektů, z nichž 4 se do činnosti Sdružení AP zapojily
v počátku roku 2006 – tomu odpovídá počet 110 946 pracovníků. V konci roku 2005 tedy
bylo do činnosti Sdružení AP zapojeno 145 subjektů s celkem 105 302 zaměstnanci.
---------------------------------------------------
U poměrových ukazatelů (tržby na pracovníka a přidaná hodnota na pracovníka) bylo u dalších
36 firem dosaženo v průměru nižších výsledků než u firem Sdružení AP – objem produkce činil
2 732 808 Kč na pracovníka (nárůst oproti roku 2004 o 9,19 %) a přidaná hodnota dosáhla jen
553 041 Kč na pracovníka (oproti roku 2004 došlo k poklesu o cca 5 %).
V těchto 36 firmách bylo k 31.12.2005 zaměstnáno 16 974 osob (při nárůstu oproti roku 2004
o 5,31 %).
Soubor: APCR06c.DOC
32
© Sdružení AP, květen 2006
Počet pracovníků ve firmách Sdružení AP
počet pracov níků
Přidaná hodnota a objem tržeb na pracovníka
5 000 000 Kč
4 363 052 Kč
4 500 000 Kč
180 000
4 000 000 Kč
3 500 000 Kč
200 000
3 305 681 Kč
3 667 443 Kč
3 421 090 Kč
160 000
140 000
3 000 000 Kč
120 000
2 500 000 Kč
2 000 000 Kč
98 755
110 946
105 128
101 840
100 000
80 000
1 500 000 Kč
60 000
1 000 000 Kč
40 000
500 000 Kč
625 384 Kč
704 386 Kč
780 115 Kč
805 523 Kč
2002
2003
2004
2005
0 Kč
20 000
0
tržby / prac.
přidaná hodnota / prac.
počet pracovníků
Diagram č. 1.4.9
1.4.5 Základní vlastnická struktura
Důležitou a pro současný stav automobilového průmyslu ČR rozhodující
skutečností je, že již před řadou let došlo k jasnému vymezení vlastnických vztahů.
Významné jsou nyní dvě skupiny vlastníků – zahraniční partneři a skupina „ostatní
vlastníci“ (mimo investiční fondy a společnosti, DIK a FNM). Strukturu v rámci firem
Sdružení AP na konci roku 2005 zachycuje diagram č. 1.4.10.
Podíly vlastníků firem Sdružení AP na hodnotě základního jmění
FNM
0,00%
DIK
0,24%
Investiční fondy a
společnosti
0,00%
Zahraniční
partner
82,92%
Ostatní
vlastníci
16,84%
100% =
62 752,50 mil.Kč
Diagram č. 1.4.10
Z porovnání této struktury s koncem roku 2004
vyplývá, že podíl vlastněný zahraničními partnery
stoupl o více než 4 % (z 78,57 % na 82,92 %) a podíl
vlastníků z druhé rozhodující skupiny klesl pod 17 %
(z 20,89 % na 16,84 %). Dále poklesl podíl DIK. Celková
hodnota základního jmění se přitom zvýšila (o více než
11 mld. Kč, v roce 2004 to bylo 51 453,80 mil. Kč).
FNM
0,00%
Podíly vlastníků firem Sdružení AP na hodnotě základního jmění
DIK
0,54%
Investiční fondy a
společnosti
0,00%
Ostatní
vlastníci
20,89%
Zahraniční
partner
78,57%
Podrobnější údaje (vývoj, počty firem, podíly jednotlivých zemí a další) jsou pak
včetně příslušných komentářů uvedeny v kapitole 2.5 tohoto materiálu.
Zpracoval: Ing.Šípek
Soubor: APCR06c.DOC
33
© Sdružení AP, květen 2006
1.5 Postavení firem autoprůmyslu v soutěžích a anketách
Každoročně se v ČR pořádají různé ankety a soutěže organizované nezávislými
organizacemi. Členské firmy Sdružení AP v těchto žebříčcích vždy zaujímají přední
místa. Důkazem je i postavení společností zapojených do činnosti Sdružení AP
v uvedených anketách a soutěžích v roce 2005.
„EXPORTÉR ROKU“ – tuto soutěž pořádá Hospodářská komora ČR a sdružení Střední
podnikatelský stav. Jsou vypsány čtyři kategorie. V každé z nich se velice výrazně
prosadily firmy působící v českém autoprůmyslu.
Dlouhodobě nejúspěšnějším exportérem je firma ŠKODA AUTO, která znovu
obsadila první místo ve dvou kategoriích („absolutní objem exportu za období 1993 až
2004“ a „objem exportu za rok 2004“). V kategorii „nárůst exportu 1993 – 2004“ pak
získala 9. místo. Stále rostoucí význam a podíl zejména dodavatelského sektoru
automobilového průmyslu na exportu však podtrhují výsledky dalších firem. Právě
v kategoriích měřených nárůstem exportu dodavatelé autoprůmyslu jasně
dominovali a v žebříčku „nárůst exportu 1993 – 2004“ obsadili všech prvních sedm
míst. Anketa uvádí třicet firem, z nichž je 40 % spojeno s automobilovým průmyslem.
Tyto firmy obsadily kompletně prvních devět míst v pořadí 1. ROBERT BOSCH, 2. SIEMENS
GROUP ČR, 3. VISTEON-AUTOPAL, 4. MITAS, 5. BRANO GROUP, 6. BARUM CONTINENTAL, 7.
RIETER CZ, 8. KAROSA, 9. ŠKODA AUTO. Na 18. místě se ještě umístil GUMOTEX a na
20. místě ČZ.
Z prvních 50 firem v kategorii „absolutní objem exportu za rok 2004“ tvoří 42 %
firmy podnikající zcela nebo dílčím způsobem v autoprůmyslu. V první padesátce
vývozců se mimo ŠKODA AUTO (1. místo) umístily firmy SIEMENS GROUP (2. místo),
BARUM CONTINENTAL (5. místo), BOSCH DIESEL (7. místo), ROBERT BOSCH (10. místo),
VISTEON-AUTOPAL (11. místo), KAROSA (14. místo). Na dalších místech jsou ze
členských firem Sdružení AP v první padesátce ještě RIETER CZ, TATRA, HP PELZER,
HELLA AUTOTECHNIK, BRANO GROUP, KIEKERT-CS, TRW DAS, HAYES LEMMERZ AUTOKOLA,
KNORR BREMSE SYSTÉMY PRO UŽITKOVÁ VOZIDLA ČR a GUMOTEX.
Při hodnocení podle „absolutního objem exportu za období 1993 – 2004“ je
mimo jasně první ŠKODA AUTO i v této kategorii vývozců 42 % firem zcela nebo
částečně se angažujících v autoprůmyslu, převážně členů Sdružení AP – SIEMENS
GROUP (4. místo), BARUM CONTINENTAL (6. místo), BOSCH DIESEL (9. místo), ROBERT
BOSCH (11. místo), VISTEON-AUTOPAL (12. místo), TATRA (14. místo) a KAROSA
(18. místo). Mezi prvními padesáti z členských firem Sdružení AP figurují ještě
společnosti RIETER CZ, BRANO GROUP, HELLA AUTOTECHNIK, HP PELZER, GUMOTEX, TRW
DAS, ČZ, HAYES LEMMERZ AUTOKOLA a KIEKERT-CS.
V kategorii „nárůst exportu za období 2003 – 2004“ bylo vyhodnoceno 50 firem
s nejvyšším nárůstem vývozu v uvedeném období. Je mezi nimi opět 42 % firem
z autoprůmyslu. Ze Sdružení AP se nejlépe umístila firma MOTORPAL (5. místo), dále
KIEKERT-CS (7. místo), KAROSA (9. místo), HP PELZER (16. místo) a VISTEON-AUTOPAL
(17. místo). Do padesátého místa nacházíme členské firmy TRW DAS, BRANO GROUP,
GUMOTEX, KNORR BREMSE SYSTÉMY PRO UŽITKOVÁ VOZIDLA ČR, SAINT-GOBAIN SEKURIT
ČR, BARUM CONTINENTAL, RIETER CZ, ŠKODA AUTO, HAYES LEMMERZ AUTOKOLA a ČZ.
Poslední kategorií soutěže byli „střední exportéři, nárůst exportu mezi roky 2003
a 2004“. Bylo zveřejněno 10 nejlepších společností, z nichž 2. místo obsadila členská
firma Sdružení AP – FEZKO STRAKONICE.
Soubor: APCR06c.DOC
34
© Sdružení AP, květen 2006
Jako každoročně je třeba připomenout, že soutěž „Exportér roku“(i většina dále
uvedených soutěží a anket) je vyhodnocována na základě přihlášek jednotlivých
firem. Z tohoto důvodu ve výsledkových listinách nejsou uvedeni další významní
vývozci z řad firem Sdružení AP a automobilového průmyslu, jejichž exportní výsledky
za rok 2004 byly dle námi zpracovaných údajů rovněž vysoké. Při započtení exportních
výsledků těchto firem by výsledkové listiny v jednotlivých kategoriích byly pro český
automobilový průmysl ještě příznivější.
„ČESKÝCH 100
NEJLEPŠÍCH FIREM“ – v tomto hodnocení se na 2. místě umístila
ŠKODA AUTO, 29. místo obsadil BARUM CONTINENTAL a mezi stovkou nejúspěšnějších se
dále uplatnily z členských firem Sdružení AP FEZKO STRAKONICE a BRISK TÁBOR.
„CZECH TOP 100“ – vítězem (podle kriteria výše tržeb za uplynulý rok) se stala již
poněkolikáté ŠKODA AUTO. Tato firma se umístila nejvýše i v subjektivním hodnocení
respondentů jako „NEJOBDIVOVANĚJŠÍ FIRMA ROKU 2005“, které je součástí soutěže
Czech Top 100.
„INVESTOR
ROKU“ – akci vyhlašuje CzechInvest společně se Sdružením pro
zahraniční investice AFI pod záštitou MPO. Mezi oceněnými devíti firmami bylo pět
firem působících v automobilovém průmyslu. Převážně se jedná projekty členských
firem Sdružení AP či jejich sesterských společností: „největší ekonomický přínos –
nová investice“ – 2. místo BENTELER AUTOMOTIVE Rumburk – výroba bezpečnostních
dílů a náprav pro automobily; „největší ekonomický přínos – expanze“ – 2. místo
BOSCH DIESEL – výroba čerpadel a zásobníků tlaku v Jihlavě, 3. místo RONAL CR –
rozšíření výroby automobilových hliníkových disků v Jičíně; „investice s největším
inovačním potenciálem“ – 1. místo ŠKODA AUTO – technologické centrum pro výzkum,
vývoj a testování automobilů v Mladé Boleslavi, 3. místo RICARDO PRAGUE – výzkum
a vývoj spalovacích motorů a dalších komponentů v Praze.
„NEJLEPŠÍ
ZAMĚSTNAVATEL ROKU
2005“ – rovněž ve 3. ročníku této ankety se
vítězem stala ŠKODA AUTO. Mezi prvními deseti oceněnými v hlavní kategorii bylo
6 firem zcela či částečně působících v autoprůmyslu. Kromě již uvedené ŠKODA AUTO
se na 6. až 10. pořadí umístily společnosti LEAR CORPORATION CZECH, GUMOTEX,
SIEMENS, AVON AUTOMOTIVE a ROBERT BOSCH. Velmi dobré podmínky v podnicích
automobilového průmyslu v oblasti lidských zdrojů dokumentuje i ocenění AGC
AUTOMOTIVE CZECH za projekt „Snižování pracovní úrazovosti“ v kategorii „Personální
projekt roku 2005“ nebo „Cena zdraví a bezpečného životního prostředí 2005“, kterou
získaly KOVOHUTĚ PŘÍBRAM nástupnická. Firmy automobilového průmyslu samozřejmě
dominují i v rámci regionů. Prakticky v každém kraji patří mezi tři nejlepší
zaměstnavatele. Na prvním místě se ve „svých“ krajích uplatnily ŠKODA AUTO, BOSCH
DIESEL, ROBERT BOSCH, BARUM CONTINENTAL a KAROSA.
„MANAŽER ROKU 2005“ – znovu se v elitní desítce nejlepších českých manažerů (na
9. místě) umístil Ing. Josef Blecha, generální ředitel FEZKO STRAKONICE a stal se rovněž
manažerem odvětví „textilní průmysl“. Celkovým vítězem této ankety se stal Ing. Pavel
Kafka, generální ředitel SIEMENS s.r.o. (společnost SIEMENS se částí své produkce
rovněž angažuje v automobilovém průmyslu ČR).
******************************
Soubor: APCR06c.DOC
35
© Sdružení AP, květen 2006
Vnímání automobilového průmyslu v české společnosti je vysoce pozitivní. Souvisí
pochopitelně s ekonomicky silnou pozicí tohoto odvětví, ale také s velmi propracovaným
způsobem komunikace firem s okolím. To se odráží i v různých přehledech a soutěžích
věnovaných uvedené oblasti. BRISK TÁBOR získal 3. místo v kategorii expozic 51 – 100
m2 v silně obsazené veletržní soutěži AURA 2005 (81 přihlášených firem). Tuto soutěž
organizují Veletrhy Brno a hodnotí se nejlepší expozice na osmi největších výstavách
na brněnském výstavišti v dané sezóně. Z výstavy AUTOSALON 2005 byly nominovány
tři expozice, z toho dvě patřily členským firmám Sdružení AP – CONSTRUCT A & D PLUS
a BRISK TÁBOR. Firma ŠKODA AUTO dosáhla hned několika ocenění - již počtvrté za
sebou získala „Zlatý středník“ a podruhé zvítězila v anketě „Firemní médium roku 2005“
za firemní časopis Škoda Mobil. Stala se nejlepším „Sponzorem roku“. Výroční zpráva
Škody Auto za rok 2004 získala 3. místo v obrovské konkurenci 12. ročníku soutěže
nejlepších výroční zpráv, které vyhlašuje Sdružení CZECH TOP 100. ŠKODA AUTO již
počtvrté zvítězila ve svém oboru a obdržela titul „Dobrá značka“. Tento průzkum mezi
veřejností 14 států Evropy provádí European Trust Brand s cílem zjistit, které
spotřebitelské značky jsou nejdůvěryhodnější. Analýza společnosti Media Tenor
ukázala, že média v ČR prezentují firmu ŠKODA AUTO jako podnik s vynikající imagí –
obsadila 2. místo hned za farmaceutickou firmou ZENTIVA.
„DODAVATEL
PRO
AUTO
ROKU
2006
V
ČR“ - Sdružení AP již podruhé jako
spoluvyhlašovatel ankety „Auto roku 2006 v České republice“ vyhlásilo v souvislosti
s touto anketou akci „Dodavatel pro Auto roku 2006 v ČR“. Přihlásit se do ní mohli
členové Sdružení AP vyrábějící díly a příslušenství pro automobily nominované do
ankety s tím, že výrobci dodávající své produkty pro vítězný vůz mohou následně
používat označení „Dodavatel pro Auto roku 2006“.
Do akce „Dodavatel pro Auto roku 2006“ se
přihlásilo 12 dodavatelských firem. Ukázalo se, že
dodávají výrobky na 60 % všech 34 nominovaných
vozů pocházejících z různých zemí a světadílů. Na
vozy evropských značek to bylo dokonce 90 %. Mezi
finalisty ankety „Auto roku 2006 v ČR“ (tj. BMW řady
3, Ford Focus, Honda Civic, Renault Clio a Suzuki
Swift) nebyl ani jediný, který by neměl dodavatele
z České republiky.
Vítězem ankety „Auto roku 2006 v ČR“ se stal
Ford Focus, pro něhož své výrobky dodává (mimo
jiné) těchto 7 z 12 přihlášených dodavatelských firem:
•
•
•
•
•
•
•
BARUM CONTINENTAL
BRANO GROUP
CONSTRUCT A&D PLUS
HELLA AUTOTECHNIK
SAINT-GOBAIN SEKURIT ČR
VISTEON – AUTOPAL
WITTE Nejdek
Tyto firmy byly vyhlášeny jako „Dodavatelé pro Auto roku 2006 v ČR“ a obdržely
osvědčení o právu používat uvedené označení.
Zpracoval: Ing.Kyncl + Ing.Šípek
Soubor: APCR06c.DOC
36
© Sdružení AP, květen 2006
1.6 Soutěž „PODNIK ROKU 2005“ v českém automobilovém průmyslu
Na základě posouzení výsledků uplynulých sedmi ročníků této soutěže byla
Představenstvem Sdružení AP navržena a Radou ředitelů dne 23.3.2006 schválena
nová kritéria soutěže, která objektivně, bez subjektivních vlivů stanoví pořadí
jednotlivých firem a odstraní určitou disproporci dřívějších kritérií vůči firmám
s dlouhodobě stabilními ekonomickými výsledky. Na základě toho byl připraven
a organizačně zabezpečen již osmý ročník soutěže podniků Sdružení AP s názvem
„PODNIK ROKU 2005 v českém automobilovém průmyslu“.
Prvních pět firem, bez určení pořadí, je odměněno pamětními cenami vždy na
červnovém zasedání Rady ředitelů v Brně. Do soutěže byla automaticky zapojena
každá firma, která sekretariátu Sdružení AP zaslala vyplněný „Databázový list Sdružení
AP pro rok 2005“. Na hodnotící kritéria byly firmy upozorněny přímo v „Databázových
listech“.
Vyhodnocení podkladů z jednotlivých firem provedl sekretariát Sdružení AP s tím, že
zpracované výsledky soutěže byly Představenstvem schváleny na jeho zasedání dne
4. května 2006.
Pro vlastní vyhodnocení byla použita následující kritéria:
1) přidaná hodnota na pracovníka v roce 2005 (mil. Kč / pracovník)
2 a) meziroční změna tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (%)
b) tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (mil. Kč)
3) hospodářský výsledek před zdaněním (mil. Kč)
Všechna kritéria měla stejnou váhu, konečné pořadí firem bylo dáno součtem
umístění v jednotlivých kritériích, přičemž pořadí podle kritéria č. 2 je dáno součtem
umístění firmy podle 2a) a 2b). Do soutěže bylo dle dohodnutých pravidel zařazeno
celkem 122 členských firem, které předaly vyplněné „Databázové listy“ s údaji.
K jednotlivým soutěžním kritériím je možné uvést:
Přidaná hodnota na pracovníka
Je jedním z kritérií, které charakterizuje produktivitu práce ve firmě. V roce 2005
dosáhla přidaná hodnota na jednoho pracovníka v rámci firem Sdružení AP průměrné
výše 805 523 Kč. I nadále platí skutečnost, že firmy, které mají zahraničního partnera,
se ve většině případů umísťují v horní polovině žebříčku.
Údaje se pohybují od nejvyšší hodnoty 2 115,4 tis. Kč na pracovníka (u firmy
CONSTRUCT A&D Plus, s.r.o.) až po nejnižší hodnotu, která byla uvedena výrobní
firmou ve výši 40 200 Kč na pracovníka. Mezi prvními pěti firmami se umístily, mimo již
zmíněnou firmu CONSTRUCT A&D Plus, s.r.o., firmy LUCAS VARITY, s.r.o.,
CONTINENTAL TEVES CR, s.r.o., BEHR Czech s.r.o. a MTX spol. s r.o.
Meziroční změna tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb
Nárůst tržeb z vlastní výroby poměrně jednoduchým způsobem charakterizuje
dynamiku rozvoje firmy. Tento parametr je však do značné míry ovlivňován výchozí
základnou předchozího roku. Pro informaci je možné uvést, že v rámci firem Sdružení
AP byla dosažena změna tržeb za období 2005 / 2004 ve výši + 25,55 %, což ve
finančním vyjádření představuje nárůst oproti roku 2004 o 98 512,3 mil. Kč. Na
prvních pěti místech se dle tohoto ukazatele umístily firmy v pořadí GLOBAL
ASSISTANCE a.s., DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o., MTX spol. s r.o.,
DONALDSON CZECH s.r.o. a OSRAM spol. s r.o.
Soubor: APCR06c.DOC
37
© Sdružení AP, květen 2006
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb
Jedná se o nový parametr soutěže (nahrazující dřívější absolutní hodnotu exportu),
který zohledňuje určitým způsobem ekonomickou stabilitu firmy s trvale vysokou úrovní
tržeb z vlastní výroby. V rámci Sdružení AP to představuje silnou skupinu výrobců, která
byla dříve do jisté míry v soutěži znevýhodněna. Z pohledu tohoto parametru je pořadí
firem následující: 1. místo - ŠKODA AUTO a.s. (podíl na tržbách všech firem Sdružení
AP dosáhl 34,0 %), 2. místo - ROBERT BOSCH odbytová s.r.o. zastřešující podniky
výrobců příslušenství koncernu ROBERT BOSCH v ČR (dosáhla podílu na tržbách
firem Sdružení AP 5,8 %). Na dalších místech se v hodnocení dle tohoto kritéria
umístily firmy v pořadí BARUM CONTINENTAL spol. s r.o., FERONA a.s. a TOYOTA
PEUGEOT CITROËN AUTOMOBILE CZECH s.r.o.
Hospodářský výsledek před zdaněním
Je od roku 2005 dalším z nových kritérií soutěže. V roce 2005 dosáhla jeho výše
v rámci Sdružení AP hodnoty 21 483,1 mil. Kč. Firmy se zahraničním partnerem
zaujímají v pomyslném žebříčku opět přední místa.
Hospodářský výsledek před zdaněním se pohybuje od nejvyšší hodnoty (8 387 mil.
Kč u firmy ŠKODA AUTO a.s.) až po hodnotu, která byla uvedena výrobní firmou ve
výši 0,2 mil Kč. Jsou samozřejmě i firmy, které naopak dosahují záporné hodnoty.
Mezi prvními pěti firmami se umístily, mimo již zmíněnou firmu ŠKODA AUTO a.s.,
firmy ROBERT BOSCH odbytová s.r.o., LUCAS VARITY, s.r.o., CONTINENTAL
TEVES CR, s.r.o., SIEMENS VDO Automotive, s.r.o.
Podle dosažených výsledků v jednotlivých kategoriích soutěže bylo určeno celkové
pořadí, přičemž prvních pět firem se stalo
„Podniky roku 2005“
v českém automobilovém průmyslu
ŠKODA AUTO a.s.
BEHR CZECH s.r.o.
LUCAS VARITY, s.r.o.
CONTINENTAL TEVES CR, s.r.o.
SIEMENS VDO AUTOMOTIVE, s.r.o.
V tabulce č. 1.6.1 je uvedeno pořadí dosažené těmito firmami v hodnocení podle
jednotlivých kritérií a dále i firmy s nejlepším výsledkem v jednotlivých kategoriích
soutěže.
Pro úplnost informace jsou dále uvedeny (shrnuty) i výsledky všech předchozích
ročníků této soutěže probíhající v rámci firem Sdružení AP.
Soubor: APCR06c.DOC
38
© Sdružení AP, květen 2006
Tabulka č. 1.6.1
PODNIKY ROKU 2005 –
8. ročník soutěže
Změna tržeb (%)
Hospodářský Přidaná hodnota
/ pracovník
2005/2004 a tržby
výsledek před
z vlastní výroby (mil. Kč)
zdaněním
(mil.Kč )
+ výsledné pořadí
(mil. Kč)
8 387
1,261
1.
14.
14,7 % 164 616 5.-7.
174
1,849
19.
4.
20,4 %
6 581 5.-7.
1 345
2,052
3.
2.
5,4 %
8 458
24.
1 192
1,861
4.
3.
3,4 % 10 221
31.
1 003
0,989
5.
27.
18,1 % 9 588 5.-7.
ŠKODA AUTO a.s.
BEHR CZECH s.r.o.
LUCAS VARITY, s.r.o.
CONTINENTAL TEVES CR, s.r.o.
SIEMENS VDO AUTOMOTIVE s.r.o.
1. místo dle daného kritéria (firma): ŠKODA AUTO
Dosažená hodnota:
CONSTRUCT
DENSO MANUFACTURING
A&D PLUS, s.r.o.
CZECH s.r.o.
2,115
142 %
8 387
Celkem
(součet
jednotlivých
umístění)
21
29
29
38
38
******************************
PODNIKY ROKU 2004 – 7. ročník soutěže
objem exportu
(mil. Kč)
BEHR CZECH s.r.o.
HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o.
MONROE CZECHIA s.r.o.
HAYES LEMMERZ ALUKOLA, s.r.o.
ROBERT BOSCH odbytová s.r.o.
1. místo dle daného kritéria
a dosažená hodnota ukazatele:
10.
20.
22.
29.
2.
4 687,0
2 263,3
2 096,0
1 258,6
27 161,0
přidaná hodnota na
pracovníka (mil.Kč )
8.
4.
22.
12.
14.
1,527
1,945
0,964
1,313
1,182
ŠKODA AUTO a.s.
CONSTRUCT A&D Plus, s.r.o.
142 938,0
3,041
nárůst tržeb
2004 / 2003
3.
23.
7.
16.
45.
1,946
1,268
1,560
1,373
1,172
bodů
celkem
21
47
51
57
61
DENSO MANUFACTURING CZECH
s.r.o.
13,905
PODNIKY ROKU 2003 – 6. ročník soutěže
LUCAS VARITY, s.r.o.
BARUM CONTINENTAL spol. s r.o.
BEHR CZECH s.r.o.
ROBERT BOSCH odbytová s.r.o.
DURA AUTOMOTIVE CZ, s.r.o.
objem exportu
(mil. Kč)
6 614
7.
17 645
3.
1 990
15.
21 699
2.
3 708
9.
přidaná hodnota/pracovníka
(mil. Kč )
2,24
2.
1,11
17.
0,75
36.
1,17
13.
0,92
26.
nárůst tržeb
2003/2002
1,31
16.
1,22
27.
2,77
3.
1,15
40.
1,23
25.
Audatex Česká republika
Alfmeier CZ
2,74
4,71
objem exportu
(mil. Kč)
1 280
19.
15 323
3.
2 910
8.
1
135
23.
5 091
7.
přidaná hodnota/pracovníka
(mil. Kč )
1,01
14.
0,98
15.
0,63
33.
0,80
23.
1,83
2.
nárůst tržeb
2002/2001
1,41
14.
1,19
37.
1,37
17.
1,39
15.
1,09
63.
ŠKODA AUTO
TRW Carr
HEKRA
120 925
2,13
6,46
ŠKODA AUTO
1. místo dle daného kritéria:
115 203
dosažená hodnota ukazatele:
bodů
celkem
25
47
54
55
60
PODNIKY ROKU 2002 – 5. ročník soutěže
MUBEA s.r.o.
BARUM CONTINENTAL spol. s r.o.
VDO Česká republika s.r.o.
FEDERAL- MOGUL FP a.s.
LUCAS VARITY, s.r.o.
1. místo dle daného kritéria:
dosažená hodnota ukazatele:
Soubor: APCR06c.DOC
39
bodů
celkem
47
55
58
61
72
© Sdružení AP, květen 2006
PODNIKY ROKU 2001 – 4. ročník soutěže
VALEO AUTOKLIMATIZACE s.r.o.
LUCAS VARITY, s.r.o.
CONTINENTAL TEVES CZ, s.r.o.
BARUM CONTINENTAL spol. s r.o.
ŠKODA AUTO a.s.
1. místo dle daného kritéria:
dosažená hodnota ukazatele:
objem exportu přidaná hodnota/pracovník
(mil. Kč)
(mil. Kč na pracovníka)
5 618
2,39
5.
1.
4 780
1,40
6.
7.
8 603
1,47
3.
6.
10 715
1,01
2.
11.
1,01
1. 125 817
10.
nárůst tržeb
2001/2000
1,64
4.
1,54
5.
1,32
14.
1,30
16.
1,12
44.
ŠKODA AUTO
VALEO AUTOKLIMATIZACE
LEONI-CZ
125 817
2,39
2,50
bodů
celkem
10
18
23
29
55
PODNIKY ROKU 2000 – 3. ročník soutěže
objem exportu
přidaná hodnota/pracovník
(mil. Kč)
(mil. Kč na pracovníka)
CONTINENTAL TEVES CR s.r.o.
VDO ČR s.r.o.
MERITOR LVS, a.s.
HAYES LEMMERZ AUTOKOLA a.s.
ŠKODA AUTO a.s.
1. místo dle daného kritéria
obsadila výrobní firma
4.
6.
29.
17.
1.
6 465
4 901
563
1 033
112
226
1.
19.
8.
7.
14.
1,63
0,81
1,03
1,06
0,87
nárůst tržeb
2000/1999
6.
2,10
5.
2,45
8.
1,77
24.
1,38
38.
1,23
ŠKODA AUTO
CONTINENTAL TEVES CR
HAPPICH PLZEŇ
112 226
1,63
3,40
přidaná hodnota/prac.
(mil. Kč na pracovníka)
nárůst tržeb
1999/1998
bodů
celkem
11
30
45
48
53
PODNIKY ROKU 1999 – 2. ročník soutěže
BARUM CONTINENTAL s.r.o.
CONTINENTAL TEVES CR s.r.o.
TRW CARR s.r.o.
SEKURIT SAINT-GOBAIN ČR s.r.o.
AUTOPAL s.r.o.
1. místo dle daného kriteria
obsadila firma
objem
exportu
(mil. Kč)
2.
9 860
5.
3 081
6.
2 677
35.
452
4.
5 380
3.
2.
17.
15.
31.
1,26
1,62
0,70
0,74
0,53
11.
10.
2.
5.
21.
1,51
1,53
2,73
1,75
1,34
ŠKODA AUTO
KAUTEX TEXTRON BOHEMIA
ZPV Rožnov
89 528
1,90
6,77
přidané hodnoty na
pracovníka
nárůstu
tržeb
1998/1997
bodů
celkem
16
17
25
55
56
PODNIKY ROKU 1998 – 1. ročník soutěže
umístění dle:
ŠKODA AUTO A.S.
MERITOR LVS A.S.
BARUM CONTINENTAL S.R.O.
VDO ČR S.R.O.
HELLA AUTOTECHNIK S.R.O.
objemu
exportu
1.
22.
2.
12.
29.
5.
3.
9.
21.
7.
21.
8.
24.
10.
16.
bodů
celkem
27
33
35
43
52
V proběhlých osmi ročnících soutěže byla mezi vyhodnocenými pěti firmami 5 x firma BARUM
CONTINENTAL spol. s r.o. (za roky 1998, 1999, 2001, 2002 a 2003), 4 x byly vyhodnoceny firmy
CONTINENTAL TEVES CZ, s.r.o. (1999, 2000, 2001 a 2005), LUCAS VARITY, s.r.o. (2001, 2002,
2003 a 2005), ŠKODA AUTO a.s. (1998, 2000, 2001 a 2005) a VDO Česká republika s.r.o. (1998,
2000, 2002 a 2005).
Mimo výše uvedené firmy bylo v sedmi ročnících soutěže vyhodnoceno dalších 14 firem Sdružení AP
(1 firma 3 x, 3 firmy 2 x a 10 firem 1 x).
Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek
Soubor: APCR06c.DOC
40
© Sdružení AP, květen 2006
2. Stav a vývoj automobilového průmyslu ČR
2.1. Vývoj výroby vozidel
Automobilový průmysl tvoří celek, který je možno rozdělit do dvou základních
částí. První částí, popisovanou v této kapitole, je výroba vozidel (osobních automobilů,
nákladních vozidel, autobusů, motocyklů a přípojných vozidel). Druhou neméně
významnou je výroba skupin, dílů a příslušenství vozidel, která bude popsána dále.
Současná pozice automobilového průmyslu v rámci českého hospodářství je
taková, že jde o prosperující a proexportní obor, jehož mimořádný význam pro
hospodářství a jeho zahraničně obchodní bilanci každoročně roste. Česká
automobilová výroba tedy výrazným způsobem ovlivňuje ekonomiku země, podílí se na
příchodu zahraničních investorů a snižování nezaměstnanosti. Trend ve výrobě
a situace na trhu vozidel pak do jisté míry ukazuje na vývoj hospodářské situace.
Od r. 1989 do konce r. 2005 bylo v České republice vyrobeno 6 217 043 ks
motorových vozidel. V roce 2005 bylo vyrobeno celkem 603 849 ks motorových
vozidel, jde tedy o výrazný nárůst oproti roku 2004 (viz diagram č. 2.1.1).
Výroba motorových vozidel v ČR r.1989 až 2005
(osobní automobily, malá užitková vozidla, autobusy,
nákladní vozy včetně tahačů, motocykly a mopedy)
603 849
600 000
459 357
500 000
404 656
400 000
470 589 454 968
443 902
414 778
300 000
244 411
380 212
374 674
343 391
230 130
449 891
280 173
248 144
223 267
190 651
200 000
100 000
0
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Diagram č. 2.1.1
Tento výrazný růst v posledním roce, ale i zásadní změna struktury výroby ve
sledovaném období z pohledu počtu vyráběných kusů, je dominantně ovlivněna růstem
produkce osobních vozidel (zahájení výroby v TPCA Kolín, nárůst ve ŠKODA AUTO).
Z následujících diagramů je vidět, jak se vyvíjely podíly jednotlivých druhů vozidel na
celkové produkci. Jestliže ještě v roce 1989 činil podíl výroby osobních automobilů
(vyjádřeno počtem kusů) na celkové výrobě vozidel v ČR (včetně výroby přípojných
vozidel kat. O3 a O4) jen 43,93 % (viz diagram č. 2.1.2), pak již v roce 1993 dosáhl
hodnoty 80,17 % (viz diagram č. 2.1.3). Poslední vyhodnocený stav (za 1. čtvrtletí
2006) zachycuje diagram č. 2.1.4.
Došlo tedy ke značnému poklesu podílu výroby motocyklů a výroby nákladních
vozů. Relativně menší pokles byl zaznamenán u výroby autobusů, jejichž výroba od
Soubor: APCR06c.DOC
41
© Sdružení AP, květen 2006
roku 1997 pravidelně roste. Bohužel ve výrobě nákladních vozů a motocyklů se jedná
i o značný absolutní pokles (viz dále tabulka č. 2.1.1), který pokračoval i v roce 2005.
STRUKTURA
VÝROBY
VOZIDEL
v r.
- přípojná vozidla
O3 a O4
2,66%
- motocykly
a mopedy
40,15%
1989
- autobusy (M2+M3)
0,77%
- osobní (M1)
43,93%
- nákladní N2+N3
12,25%
- užitková kat. N1
0,24%
Diagram č. 2.1.2
- nákladní N2+N3
3,42%
- autobusy (M2+M3)
0,37%
- m otocykly a m opedy
7,59%
- přípojná vozidla
O3 a O4
0,34%
- užitková kat. N1
8,12%
- osobní (M1)
80,17%
STRUKTURA
VÝROBY
VOZIDEL
v r.
1993
Diagram č. 2.1.3
STRUKTURA VÝROBY VOZIDEL za 1. čtvrtletí
- m otocykly a m opedy
0,03%
2006
- přípojná vozidla
O3 a O4
0,24%
- autobusy (M2+M3)
0,23%
- osobní (M1)
99,19%
- nákladní N2+N3
0,18%
- užitková kat. N1
0,13%
Diagram č. 2.1.4
Soubor: APCR06c.DOC
42
© Sdružení AP, květen 2006
Osobní automobily tedy tuzemské výrobě vozidel zcela dominují a do budoucna se
nedá předpokládat nějaký výraznější posun ve prospěch jiných skupin. A to i přes to, že
třeba výroba autobusů (jak bylo uvedeno výše) každoročně roste a její objem je
i v celoevropském srovnání velmi významný. Důležitý podíl na celkovém objemu
produkce firem Sdružení automobilového průmyslu však má, jak bylo dokumentováno
i v úvodu tohoto materiálu, výroba skupin, dílů a příslušenství vozidel.
Tabulka č. 2.1.1
Souhrnná výroba vozidel v České republice od roku 1993
rok
osobní
užitková
(M1)
(N1)
nákladní autobusy motocykly přípojná
(N2, N3)
(M2, M3)
(L)
CELKEM
(O3, O4)
1993
199 602
20 216
8 518
917
18 891
835
248 979
1994
152 509
21 257
5 423
1 012
10 450
765
191 416
1995
193 297
15 497
6 676
944
6 853
620
223 887
1996
240 053
23 537
7 160
1 276
8 147
1 015
281 188
1997
321 077
37 548
8 764
1 092
6 193
1 337
376 011
1998
368 527
35 766
5 434
1 240
3 811
1 989
416 767
1999
348 490
23 057
3 007
1 269
4 389
1 544
381 756
2000
428 224
22 771
3 073
1 424
3 865
1 309
460 666
2001
456 927
4 070
2 718
1 566
5 308
1 635
472 224
2002
441 312
1 195
2 769
1 812
7 880
1 768
456 736
2003
436 297
1 308
2 327
1 785
2 185
1 685
445 587
2004
442 812
1 122
2 200
1 972
1 785
2 589
452 480
2005
596 774
1 220
2 050
2 198
1 607
2 445
606 294
CELKEM
4 625 901
208 564
60 119
18 507
81 364
% z celku
92,26%
4,16%
1,20%
0,37%
1,62%
19 536 5 013 991
0,39%
100,00%
1.Q. 2006
228 604
289
418
530
71
553
230 465
výhled 2006 */
809 800
1 200
2 224
2 350
2 441
2 575
820 590
*/ Odhad podle výsledků 1. čtvrtletí 2006 a poměru produkce za 1. čtvrtletí k celkovým výsledkům v roce 2005
Rok 2005 byl v automobilovém průmyslu znovu charakterizován růstem řady
ekonomických ukazatelů. Oproti předchozímu roku došlo k velkému zvýšení výroby
v kategorii osobních automobilů a poměrně výraznému nárůstu u autobusů. Ostatní
kategorie bohužel zaznamenaly pokles.
Celkový počet vyrobených kusů a souhrnný objem produkce dosažený v r. 2005 tak
stále zaručují automobilovému průmyslu České republiky pozici mezi prosperujícími
obory národního hospodářství. Trendy výroby a uplatnění produkce (export a domácí
prodej) v jednotlivých základních kategoriích vozidel jsou uvedeny v následujících
diagramech (č. 2.1.5 až 2.1.10).
V tabulce č. 2.1.1 není přitom zahrnuta výroba přípojných vozidel kat. O1 a O2.
V České republice se výrobou těchto vozidel zabývá řada firem, souhrnné údaje
o výrobě za tyto firmy však nejsou k dispozici. Zřejmě největší výrobní firma z této
skupiny, která je členem Sdružení AP a pravidelně poskytuje údaje (firma AGADOS),
vykázala za rok 2005 výrobu 13 210 ks.
Soubor: APCR06c.DOC
43
© Sdružení AP, květen 2006
Výroba a prodeje českých výrobců
(osobní automobily - kat. M1)
1 000 000
809 800
800 000
596 774
600 000
368 527 348 490
321 077
400 000
199 602
200 000
152 509
193 297
428 224 456 927 441 312 436 297 442 812
240 053
0
1993
1994
1995
export
1996
1997
1998
tuzemský prodej
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
výroba
Diagram č. 2.1.5
Výroba a prodeje českých výrobců
(malá užitková vozidla - kat. N1)
37 548
40 000
35 766
35 000
30 000
25 000
23 537
20 216 21 257
20 000
23 057 22 771
15 497
15 000
10 000
4 070
5 000
1 195
1 308
1 122 1 220
1 200
2002
2003
2004
2006
0
1993
1994
export
1995
1996
1997
tuzemský prodej
1998
1999
2000
2001
2005
výroba
Diagram č. 2.1.6
Pokles výroby je dán ukončením výroby užitkových verzí ŠKODA FELICIA v 1. pol. roku
2001, výroba užitkové verze Fabia Praktik v letech 2002 až 2005 je na úrovni cca 1 200 ks/rok.
Výroba a prodeje českých výrobců
(nákladní automobily - kat. N2 a N3, včetně tahačů)
12 000
10 000
8 764
8 518
8 000
6 676
7 160
5 434
5 423
6 000
4 000
3 007
3 073
2 718
2 769
2001
2002
2 327
2 200
2 050
2 224
2003
2004
2005
2006
2 000
0
1993
1994
export
1995
1996
1997
tuzemský prodej
1998
1999
2000
výroba
Diagram č. 2.1.7
Soubor: APCR06c.DOC
44
© Sdružení AP, květen 2006
Výroba a prodeje českých výrobců
(autobusy - kat. M2 a M3)
2 500
2 198
2 000
1 500
1 000
1 276
917
1 012
944
1994
1995
1 092
1 240 1 269
1 424
1 812
1 785
2002
2003
2 350
1 972
1 566
500
0
1993
export
1996
1997
tuzemský prodej
1998
1999
2000
2001
2004
2005
2006
2 185
1 785
1 607
2 441
2003
2004
2005
2006
výroba
Diagram č. 2.1.8
Výroba a prodeje českých výrobců
(motocykly a mopedy celkem - kat. L)
25 000
20 000
18 891
15 000
10 450
10 000
6 853
8 147
7 880
6 193
3 811
5 000
4 389
5 308
3 865
0
1993
1994
1995
export
1996
1997
tuzemský prodej
1998
1999
2000
2001
2002
výroba
Diagram č. 2.1.9
Výroba a prodeje českých výrobců
(přívěsy a návěsy - kat. O3 a O4)
3000
2 589
2500
2 445
2 575
1 989
2000
1 337
1500
1000
1 544
1 635
1 768
1 685
2002
2003
1 309
1 015
835
765
1993
1994
620
500
0
1995
export
1996
1997
1998
tuzemský prodej
1999
2000
2001
2004
2005
2006
výroba
Diagram č. 2.1.10
Dále uvedené diagramy (č. 2.1.11 až 2.1.22) dokumentují vývoj výroby za období 1993
až 2005 u rozhodujících domácích výrobců (členů Sdružení AP) ve všech základních
kategoriích vozidel.
Soubor: APCR06c.DOC
45
© Sdružení AP, květen 2006
V publikaci „STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČR 2001 - 2005“ jsou zahrnuty
tyto vývojové grafy za všechny výrobce vozidel (včetně těch, kde byla výroba
ukončena). Údaje o vývoji domácího trhu, prodejích českých výrobců na tomto trhu
a údaje o dovozech vozidel jsou shrnuty dále v samostatné kapitole 4.
ŠKODA - Výroba, osobní automobily, 1993 - 2005 (ks)
ŠKODA - Production, Cars, 1993 - 2005 (pcs)
600 000
500 000
428 206
368 508
400 000
321 034
300 000
348 477
239 992
199 396
200 000
492 948
456 905 441 308 436 279 442 796
152 329
193 163
100 000
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Diagram č. 2.1.11
TPCA - Výroba, osobní automobily, 1993 - 2005 (ks)
TPCA - Production, Cars, 1993 - 2005 (pcs)
120 000
103 819
100 000
80 000
60 000
40 000
20 000
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Poznámka: Výroba zahájena 2005.
Diagram č. 2.1.12
Soubor: APCR06c.DOC
46
© Sdružení AP, květen 2006
ŠKODA - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2005 (ks)
ŠKODA - Production, LCVs, 1993 - 2005 (pcs)
50 000
36 136 35 007
40 000
30 000
23 201
20 216 21 257
20 000
22 692 22 705
15 116
10 000
3 981
1 161 1 275 1 072 1 174
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Diagram č. 2.1.13
AVIA / DAEWOO AVIA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2005 (ks)
AVIA / DAEWOO AVIA - Production, CVs, 1993 - 2005 (pcs)
6 000
5 000
5 404
4 540
4 369
3 881
4 000
3 539
3 327
3 000
1 606
2 000
1 174 1 101
968
858
2002
2003
1 000
545
553
2004
2005
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
Diagram č. 2.1.14
TATRA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2005 (ks)
TATRA - Production, CVs, 1993 - 2005 (pcs)
3 500
3 000
2 966
2 592
2 500
1 837 1 804
2 000
1 473
1 358
1 500
1 686
1 551
1 761
1 439
1 209
1 654
1 497
1 000
500
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Diagram č. 2.1.15
Soubor: APCR06c.DOC
47
© Sdružení AP, květen 2006
KAROSA - Výroba, autobusy, 1993 - 2005 (ks)
KAROSA - Production, Buses, 1993 - 2005 (pcs)
1 897
2 000
1 690
1 549 1 521
1 600
1 167
1 200
997
892
1 253 1 317
1 145 1 155
975
897
800
400
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Diagram č. 2.1.16
SOR Libchavy - Výroba, autobusy, 1993 - 2005 (ks)
SOR Libchavy - Production, Buses, 1993 - 2005 (pcs)
300
250
218
229
235
2003
2004
247
193
200
150
115
100
84
72
68
71
1996
1997
1998
31
50
4
0
1993
1994
1995
1999
2000
2001
2002
2005
Diagram č. 2.1.17
JAWA / JAWA Moto - Výroba, motocykly, 1993 - 2005 (ks)
JAWA / JAWA Moto - Production, Motorcycles, 1993 - 2005 (pcs)
12 000
10 000
9 747
7 760
8 000
6 000
5 175
4 328
3 089
4 000
3 666
2 799
2 875
3 439 3 720
2 110 1 768
1 603
2 000
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Diagram č. 2.1.18
Soubor: APCR06c.DOC
48
© Sdružení AP, květen 2006
PANAV - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 1993 - 2005 (ks)
PANAV - Production, Coupled Vehicles, 1993 - 2005 (pcs)
1 200
958
1 000
800
600
745
490
535
1993
1994
654
710
724
2001
2002
647
522
523
423
657
898
400
200
0
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2003
2004
2005
Diagram č. 2.1.19
SCHWARZMÜLLER - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 2000 - 2005 (ks)
SCHWARZMÜLLER- Production, Coupled Vehicles, 2000 - 2005 (pcs)
1 800
1 428 1 370
1 500
1 200
834
900
935
656
467
600
300
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Diagram č. 2.1.20
BSS Metaco / METACO BO.BR. - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 1993 - 2005 (ks)
BSS Metaco / METACO BO.BR. - Production, Coupled Vehicles, 1993 - 2005 (pcs)
1 000
829
800
695
577
600
400
250
200
269
182
191
1994
1995
185
226
210
203
177
2004
2005
103
0
1993
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
Diagram č. 2.1.21
Soubor: APCR06c.DOC
49
© Sdružení AP, květen 2006
AGADOS - Výroba, přípojná vozidla O1 a O2, 1998 - 2005 (ks)
AGADOS - Production, Coupled Vehicles, 1998 - 2005 (pcs)
15 000
12 410
12 000
13 210
10 523
9 139 8 858 9 262
9 000
6 000
4 584
5 625
3 000
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Diagram č. 2.1.22
Započítáme-li do celkové výroby vozidel v ČR i produkci firmy AGADOS (jak bylo
výše zmíněno, údaje od jiných výrobců vozidel kat. O1 a O2 nejsou k dispozici) a dále
připočteme data o výrobě nástaveb a účelových vozidel (za rok 2005 statisticky
podchyceno celkem 2 511 ks), je pak výsledná struktura výroby vozidel v ČR za rok
2005 dána diagramem č. 2.1.23 (porovnej s diagramem č. 2.1.3).
ČR - Struktura výroby vozidel v roce 2005
CR - Vehicles Production Structure in Year 2005
Autobusy / Buses
0,35%
Užitková
N2,N3 / CVs
0,33%
Motocykly /
Motorcycles
0,26%
Přípojná O3, O4 /
Coupled Vehicles
0,39%
Přípojná O1, O2 /
Trailers for Cars
2,12%
Nástavby /
Superstructures
0,40%
Užitková N1 / LCVs
0,20%
Osobní /
Cars
95,94%
100% = 622 015 ks vozidel (pcs Vehicles)
Diagram č. 2.1.23
V porovnání výše definované celkové výroby silničních vozidel v ČR mezi roky 2005
a 2004 byl zaznamenán nárůst o 33,34 %. Výroba vzrostla z hodnoty 466 501 ks
v roce 2004 na 622 015 ks v roce loňském. Podíly jednotlivých kategorií vozidel zůstaly
prakticky beze změny. Údaje o vývoji domácího trhu, prodejích českých výrobců na
tomto trhu a údaje o dovozech vozidel jsou shrnuty dále v samostatné kapitole 4.
Soubor: APCR06c.DOC
50
© Sdružení AP, květen 2006
Pro úplnost tohoto materiálu je v následujících diagramech (č. 2.1.24 až 2.1.44)
znázorněn přehled o výrobě dalších českých výrobců vozidel a to jak členů Sdružení
AP, tak i dalších, kteří poskytli potřebné údaje (včetně těch výrobců, kteří již výrobu
ukončili v předchozích letech).
MTX - Výroba, osobní automobily, 1993 - 2005 (ks)
MTX - Production, Cars, 1993 - 2005 (pcs)
100
80
66
63
60
33
40
14
20
12
3
4
3
1999
2000
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
2001
2002
2003
2004
2005
2003
2004
2005
Diagram č. 2.1.24
TATRA - Výroba, osobní automobily, 1993 - 2005 (ks)
TATRA - Production, Cars, 1993 - 2005 (pcs)
120
100
100
73
80
60
48
52
40
23
20
3
1
1998
1999
0
1993
1994
1995
1996
1997
2000
2001
2002
Diagram č. 2.1.25
KAIPAN - Výroba, osobní automobily, 1993 - 2005 (ks)
KAIPAN - Production, Cars, 1993 - 2005 (pcs)
25
19
20
18
16
15
11
10
7
6
3
5
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Diagram č. 2.1.26
Soubor: APCR06c.DOC
51
© Sdružení AP, květen 2006
BETA / TATRA, ŠK. ELCAR - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2005 (ks)
BETA / TATRA, ŠKODA ELCAR - Production, LCVs, 1993 - 2005 (pcs)
150
136
136
120
90
62
60
46
50
30
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Diagram č. 2.1.27
LUBLIN / DAEWOO AVIA - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2005 (ks)
LUBLIN / DAEWOO AVIA - Production, LCVs, 1993 - 2005 (pcs)
1 250
1 100
1 000
750
531
500
215
250
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Diagram č. 2.1.28
MAGMA / ALFINE - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2005 (ks)
MAGMA / ALFINE - Production, LCVs, 1993 - 2005 (pcs)
250
218
212
200
150
121
82
100
54
71
43
50
30
33
2002
2003
50
46
2004
2005
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
Diagram č. 2.1.29
Soubor: APCR06c.DOC
52
© Sdružení AP, květen 2006
JLAURETA - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2005 (ks)
JLAURETA - Production, LCVs, 1993 - 2005 (pcs)
30
22
25
23
18
20
15
10
10
4
5
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2004
2005
Diagram č. 2.1.30
DESTACAR - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2005 (ks)
DESTACAR - Production, LCVs, 1993 - 2005 (pcs)
100
86
72
80
60
35
40
20
6
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
Diagram č. 2.1.31
GAZELA / ROSS - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2005 (ks)
GAZELA / ROSS - Production, LCVs, 1993 - 2005 (pcs)
25
20
18
20
15
10
5
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Diagram č. 2.1.32
Soubor: APCR06c.DOC
53
© Sdružení AP, květen 2006
PRAGA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2005 (ks)
PRAGA - Production, CVs, 1993 - 2005 (pcs)
92
100
80
73
58
60
54
57
47
40
40
30
23
20
1
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Diagram č. 2.1.33
LIAZ / ŠKODA LIAZ - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2005 (ks)
LIAZ / ŠKODA LIAZ - Production, CVs, 1993 - 2005 (pcs)
1 200
1 012
1 000
803
800
675
718
560
600
309
400
138
200
156
19
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2004
2005
Diagram č. 2.1.34
ROSS - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2005 (ks)
ROSS - Production, CVs, 1993 - 2005 (pcs)
250
211
200
135
132
150
100
63
50
21
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
Diagram č. 2.1.35
Soubor: APCR06c.DOC
54
© Sdružení AP, květen 2006
KH motor CENTRUM - Výroba, autobusy, 1993 - 2005 (ks)
KH motor CENTRUM - Production, Buses, 1993 - 2005 (pcs)
100
80
60
50
36
40
15
20
25
24
1997
1998
51
47
49
2003
2004
2005
2003
2004
2005
2004
2005
45
35
30
7
0
1993
1994
1995
1996
1999
2000
2001
2002
Diagram č. 2.1.36
OASA Čáslav - Výroba, autobusy, 1993 - 2005 (ks)
OASA Čáslav - Production, Buses, 1993 - 2005 (pcs)
40
25
20
4
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
Diagram č. 2.1.37
ŠKODA Ostrov - Výroba, autobusy, 1993 - 2005 (ks)
ŠKODA Ostrov - Production, Buses, 1993 - 2005 (pcs)
40
24
20
6
5
2000
2001
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2002
2003
Diagram č. 2.1.38
Soubor: APCR06c.DOC
55
© Sdružení AP, květen 2006
TEDOM - Výroba, autobusy, 1993 - 2005 (ks)
TEDOM - Production, Buses, 1993 - 2005 (pcs)
10
8
6
5
4
2
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Poznámka: Výroba zahájena 2005.
Diagram č. 2.1.39
DANDY / MOTOUNION - Výroba, motocykly, 1993 - 2005 (ks)
DANDY / MOTOUNION - Production, Motorcycles, 1993 - 2005 (pcs)
1 800
1 497
1 606
1 500
1 200
900
746
726
1998
1999
600
300
0
1993
1994
1995
1996
1997
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2004
2005
Diagram č. 2.1.40
PRAGA - Výroba, motocykly, 1993 - 2005 (ks)
PRAGA - Production, Motorcycles, 1993 - 2005 (pcs)
200
150
113
92
100
73
64
83
59
50
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
Diagram č. 2.1.41
Soubor: APCR06c.DOC
56
© Sdružení AP, květen 2006
STELLA / PENTO - Výroba, mopedy, 1993 - 2005 (ks)
STELLA / PENTO - Production, Mopeds, 1993 - 2005 (pcs)
300
300
250
200
126
150
111
100
53
60
50
37
16
17
2003
2004
2005
2004
2005
4
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
Diagram č. 2.1.42
ČZ Cagiva / ČZ - Výroba, motocykly, 1993 - 2005 (ks)
ČZ Cagiva / ČZ - Production, Motorcycles, 1993 - 2005 (pcs)
10 000
9 144
8 000
6 122
6 000
3 764
4 000
2 984
1 488
2 000
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
Diagram č. 2.1.43
KÖGEL / ORLIČAN - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 1993 - 2005 (ks)
KÖGEL / ORLIČAN - Production, Coupled Vehicles, 1993 - 2005 (pcs)
600
491
500
400
314
300
227
200
95
100
48
6
44
1995
1996
0
1993
1994
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Diagram č. 2.1.44
Zpracoval: Ing. Ešner + Ing. Šípek
Soubor: APCR06c.DOC
57
© Sdružení AP, květen 2006
2.2 Rozvoj výroby skupin, dílů a příslušenství vozidel
(v mil Kč)
Rok 2005 znamenal pro výrobce dílů a příslušenství vozidel, stejně tak jako pro
celý automobilový průmysl, zlomový předěl. Potvrdilo se, že představují trvale
a dynamicky se rozvíjející skupinu výrobců v rámci Sdružení AP. I přes zahájení výroby
osobních automobilů v TPCA Kolín jejich podíl na celkovém objemu produkce
automobilového průmyslu (vyjádřeném tržbami z vlastní výroby) zůstal na úrovni roku
2004 (těsně pod hranicí 60 %). Tuto skutečnost jasně dokumentují diagramy č. 2.2.1
a 2.2.2.
Objem produkce v základních skupinách firem
(Sdružení AP, rok 1993 - 2005)
500 000
450 000
400 000
350 000
300 000
250 000
200 000
150 000
100 000
50 000
0
1993
1994
1995
ostatní
1996
1997
1998
finální výrobci
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2004
2005
dodavatelé
Diagram 2.2.1
Podíly základních skupin firem na objemu produkce
(Sdružení AP, rok 1993 - 2005)
100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
1993
1994
ostatní
1995
1996
1997
finální výrobci
1998
1999
2000
2001
2002
2003
dodavatelé
Diagram 2.2.2
Soubor: APCR06c.DOC
58
© Sdružení AP, květen 2006
(v mil Kč)
Rovněž tak v exportu nedošlo k předpokládanému dílčímu poklesu podílu
dodavatelů na celkovém exportu autoprůmyslu, oproti roku 2004 se tento podíl dokonce
zvýšil téměř o 1 % na hodnotu 54,86 %.
Objem exportu v základních skupinách firem
(Sdružení AP, rok 1997 - 2005)
400 000
350 000
300 000
250 000
200 000
150 000
100 000
50 000
0
1997
1998
ostatní
1999
2000
2001
finální výrobci
2002
2003
2004
2005
2004
2005
dodavatelé
Diagram 2.2.3
Podíly základních skupin firem na exportu
(Sdružení AP, rok 1997 - 2005)
100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
1997
1998
ostatní
1999
2000
2001
finální výrobci
2002
2003
dodavatelé
Diagram 2.2.4
V obou ekonomických kategoriích, tedy jak v kategorii tržeb z vlastní výroby, tak
v kategorii exportu, dosáhl podíl dodavatelů na celkových hodnotách opětovně hranici
60 % (u tržeb), resp. 50 % (u exportu). Hranice 50 % byla poprvé překonána v roce
2002 (u objemu produkce), resp. v roce 2003 (u exportu). Tento trend pokračoval
i v r. 2005, kdy podíl výrobců skupin, dílů a příslušenství vozidel na tržbách z vlastní
výroby dosáhl hodnoty téměř 60 % (59,11 %) a na vývozu téměř 55 % (54,86 %).
Soubor: APCR06c.DOC
59
© Sdružení AP, květen 2006
Vzájemné porovnání dynamiky tržeb z vlastní výroby a vývozu u výrobců dílů
a finálních výrobců vozidel je ještě názorněji vidět z diagramu č. 2.2.5 (porovnání
růstu tržeb od roku 1997 do roku 2005 mezi finálními výrobci vozidel a dodavateli dílů)
a č. 2.2.6 (stejné porovnání v oblasti exportu).
Porovnání dynamiky růstu tržeb 1997 - 2005
(rok 1997 = 100%)
600%
542,00%
550%
500%
429,18%
450%
376,81%
400%
316,45%
350%
273,87%
300%
231,78%
250%
190,92%
200%
131,86%
150%
193,72%
146,48%
156,63%
155,64%
145,81%
155,06%
2000
2001
2002
2003
2004
115,36%
113,88%
100%
1997
1998
1999
finalisté
2005
dodavatelé
Diagram č. 2.2.5
Porovnání dynamiky vývozu 1997 - 2005
(rok 1997 = 100%)
1100%
926,81%
1000%
900%
773,76%
800%
650,05%
700%
509,88%
600%
406,98%
500%
341,39%
400%
270,10%
300%
141,40%
200%
130,10%
162,79%
181,79%
174,81%
166,66%
2000
2001
2002
2003
197,51%
227,74%
124,20%
100%
1997
1998
finalisté
1999
2004
2005
dodavatelé
Diagram č. 2.2.6
Vývoj meziročního indexu tržeb v obou skupinách výrobců je názorně vidět jak
v tabulce č. 2.2.1 (za posledních 6 let) tak i v diagramech č. 2.2.7 a 2.2.8. (za 8 let).
Tabulka č. 2.2.1 Vývoj tržeb a jejich meziročních indexů
2000
mil. Kč
2001
mil. Kč
2002
mil. Kč
2003
mil. Kč
2004
mil. Kč
2005
mil. Kč
1,18 1,16 1,19
1,14
1,26
148 969,0 159 384,3 158 285,0 148 282,5 157 691,0 197 003,0 1,07 0,99 0,94
1,06
1,25
dodavatelé 122 350,1 144 569,8 167 046,6 198 909,2 226 552,5 286 105,7
finalisté
meziroční indexy
01/00 02/01 03/02 04/03 05/04
Soubor: APCR06c.DOC
60
© Sdružení AP, květen 2006
Tržby - meziroční indexy v letech 1998 - 2005
50%
44,79%
40%
31,86%
30%
26,29%
26,97%
20%
21,40%
18,16%
13,88%
24,93%
19,07%
15,55%
13,90%
10%
6,92%
6,34%
1,30%
0%
1998/1997
1999/1998
-0,63%
2000/1999
2001/2000
2002/2001
2003/2002
2004/2003
2005/2004
-6,32%
-10%
finalisté
dodavatelé
Diagram č. 2.2.7
mil. Kč
Tržby - absolutní výše v letech 1997 - 2005
350 000
300 000
286 105,70
226 552,50
250 000
198 909,20
200 000
159 284,30
148 969,00
167 046,60
197 003,00
115 816,30 117 322,10
150 000
101 697,10
144 569,80
100 000
158 285,00
148 282,50
157 691,00
122 350,10
100 779,20
50 000
69 604,60
52 787,80
0
1997
1998
finalisté
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
dodavatelé
Diagram č. 2.2.8
Průběh hodnot v diagramech ukazuje, že období roku 2004 je možné považovat za
určitý zlom z hlediska dalšího rozvoje odvětví automobilového průmyslu v ČR a rok
2005 tento trend jenom potvrdil. Hodnota meziročních indexů má trvale rostoucí úroveň
a to i přes skutečnost, že se vždy významným způsobem zvýší výchozí základna.
V následujících dvou diagramech (č. 2.2.9 a 2.2.10) je znázorněn celkový nárůst
produkce automobilového průmyslu od vzniku samostatné ČR (od roku 1993)
a vývoj meziročních nárůstů objemu výroby za toto celé období (za firmy Sdružení AP
jako celek, za finální výrobce a za dodavatelský sektor). Nárůst u firem Sdružení AP za
uvedené období o více než 500 % a zejména pak růst u dodavatelů o více než 1200 %
je skutečně impozantní.
Soubor: APCR06c.DOC
61
© Sdružení AP, květen 2006
Nárůst objemu produkce od roku 1993 (1993 = 100 %)
Sdružení AP, rok 1994 - 2005
1400%
1222,42%
1200%
947,16%
1000%
819,39%
672,11%
800%
568,22%
600%
365,82%
400%
200%
503,13%
465,52%
240,03%
221,72%
29,81%
91,12%
67,16%
143,99%
173,24%
122,10% 124,99%
1995
1996
380,38%
132,72%
0%
1994
334,10%
279,77% 306,75%
1997
finální výrobci
1998
1999
185,68% 205,46% 203,54% 184,36% 202,40%
2000
dodavatelé
2001
2002
277,79%
2003
2004
2005
2003
2004
2005
CELKEM AP
Diagram č. 2.2.9
Meziroční nárůsty objemu produkce
(Sdružení AP, rok 1994 - 2005)
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
-10%
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
-20%
-30%
-40%
finální výrobci
dodavatelé
CELKEM AP
Diagram č. 2.2.10
Obdobným způsobem, jak to bylo provedeno v oblasti tržeb z průmyslové produkce,
můžeme znázornit i situaci v oblasti vývozu produkce automobilového průmyslu
(tabulka č. 2.2.2 resp. diagramy č. 2.2.11 a č. 2.2.12).
Tabulka č. 2.2.2 Vývoj exportu a jeho meziroční indexy
2000
mil. Kč
dodavatelé
finalisté
2001
mil. Kč
2002
mil. Kč
2003
mil. Kč
2004
mil. Kč
2005
mil. Kč
meziroční indexy
01/00 02/01 03/02 04/03 05/04
89 077,3 111 565,6 142 236,0 169 304,7 202 793,4
1,19
1,25
1,27
1,19
1,20
119 153,5 133 054,5 127 949,2 121 984,2 144 565,4 166 687,3
1,12
0,96
0,95
1,19
1,15
74 698,8
Soubor: APCR06c.DOC
62
© Sdružení AP, květen 2006
Export - meziroční indexy v letech 1998 - 2005
100%
91,02%
80%
60%
41,40%
40%
26,39%
24,20%
20%
19,25%
25,13%
11,68%
4,75%
0%
1998/1997
1999/1998
2000/1999
2001/2000
25,25%
27,49%
-3,84%
-4,66%
2002/2001
2003/2002
19,03%
19,78%
18,51%
15,30%
2004/2003
2005/2004
-20%
finalisté
dodavatelé
Diagram č. 2.2.11
Export - absolutní hodnoty v letech 1997 - 2005
mil.Kč
250 000
202 793,40
200 000
169 304,70
142 236,00
133 054,49
150 000
119 153,50
127 949,20
166 687,30
144 565,40
100 000
90 907,00
95 224,40
89 050,99
111 565,60
121 984,20
74 698,80
73 193,20
59 100,40
50 000
21 880,90
30 939,60
0
1997
1998
finalisté
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
dodavatelé
Diagram č. 2.2.12
Z hlediska rozvoje výroby dílů vozidel a jejich příslušenství je možné konstatovat
(a údaje této kapitoly to potvrzují), že došlo k určitému „osamostatnění“ této kategorie
výrobců a jejich rozvoj probíhá nejen ve vazbě na tuzemský sektor finálních výrobců.
Skutečnost, že výroba dílů vozidel a jejich příslušenství, vyjádřená ať už meziročními
indexy, nebo absolutními hodnotami, není již tak úzce spjata s tuzemskou výrobou
finálních výrobců, svědčí o tom, že v řadě případů výrobci skupin, dílů a příslušenství
vozidel dokázali nalézt uplatnění pro svou výrobu u odběratelů v dalších zemích
a eliminovat tak přímou vazbu na dodávky pro tuzemské finální výrobce. Je ale
nepopiratelným faktem, že rozmach výroby dílů vozidel a jejich příslušenství vycházel
ze základů, které položila úspěšná privatizace firmy ŠKODA AUTO. Je zajímavé sledovat
vývoj dodavatelského sektoru, protože ten měl v určitých obdobích v porovnání
s výrobou vozidel protichůdný charakter. Tento fakt dokumentují i předchozí diagramy,
kde je porovnávána dynamika růstu skupiny výrobců dílů se skupinou finálních výrobců.
Soubor: APCR06c.DOC
63
© Sdružení AP, květen 2006
Je nutno uvést, že růst členské základny Sdružení AP především ve skupině
výrobců skupin, dílů a příslušenství vozidel může uvedené hodnoty do určité míry
částečně ovlivňovat. Na druhé straně se ale v uplynulém roce staly členy Sdružení AP
dva významní finální výrobci vozidel (SCHWARZMÜLLER Žebrák a TPCA Kolín).
Zejména rozběh výroby v závodě TPCA Kolín se zřejmě pozitivním způsobem
(samozřejmě spolu dalšími faktory) promítl i do dodavatelského sektoru v rámci
českého automobilového průmyslu. V budoucím období se patrně otevřou další
možnosti rozvoje v souvislosti s předpokládaným příchodem firmy HYUNDAI na severní
Moravu i nově budovanými kapacitami na výrobu osobních vozidel na Slovensku
(závody KIA – Hyundai v Žilině a Peugeot v Trnavě).
Zpracoval: Ing. Šípek + Ing. Novák
2.3 Přehled firem zapojených do Sdružení AP (stav k 16.5.2006)
Počet firem z ČR zapojených do činnosti
Sdružení AP
160
140
120
100
86
31.12.1990
27
41
31.12.1993
19
37
31.12.1992
14
27.6.1989
60
20
101
116
123
71
80
40
93
109
150
143 145
136 139
54
16.5.2006
1.1.2006
1.1.2005
1.1.2004
1.1.2003
1.1.2002
1.1.2001
1.1.2000
31.12.1998
31.12.1997
31.12.1996
31.12.1995
31.12.1994
31.12.1991
0
stav k datu
Diagram do r.1994 nezahrnuje firmy, k teré nejsou v současné době zapojeny do činnosti Sdružení AP.
Diagram č. 2.3.1.
V době zpracovávání tohoto materiálu bylo do činnosti Sdružení AP zapojeno
150 firem a organizací z České republiky. Těchto 150 subjektů představuje prakticky
celé spektrum činnosti automobilového průmyslu a jeho nejpodstatnější část. Diagram
č. 2.3.1 dokresluje fakt, že zájem českých i zahraničních firem být členem profesního
sdružení v oblasti automobilového průmyslu je trvalý, i když v uplynulých dvou letech
došlo k určité „fluktuaci“ (některé členské firmy řádně ukončily své členství, jiné se do
činnosti Sdružení AP nově zapojily). Členství ve Sdružení AP je dáno zásadou
dobrovolnosti a nevylučuje ani možnost, že firmy s širším výrobním programem mohou
být členem i jiného profesního sdružení (svazu, asociace apod.).
Aktivní členská základna je tedy v současné době tvořena 138 firmami se
statutem řádného člena, 6 firmami se statutem „pozorovatel“ a 5 vysokými
školami (ČVUT v Praze, UNIVERZITA OBRANY v Brně, TECHNICKÁ UNIVERZITA v Liberci,
VŠE v Praze a ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA v Plzni), které mají postavení neplatícího
člena. Jedna firma (METACO BO.BR., s.r.o.) má k výše uvedenému datu pozastavené
členství.
Soubor: APCR06c.DOC
64
© Sdružení AP, květen 2006
Divize výrobců příslušenství (118 firem – oproti 16.5.2005 zvýšení o 1 firmu)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
A. RAYMOND Jablonec s.r.o., Jablonec nad Nisou
ABA Czech, s.r.o., Hustopeče
AGC Automotive Czech a.s., Bílina
ALEXANDR TYLL, Nebovidy
ALMET, a.s., Hradec Králové
ARVINMERITOR LVS Liberec a.s., Liberec
ASCI s.r.o., Jevíčko
AXL, akciová společnost, Semily
BARUM CONTINENTAL spol. s r.o., Otrokovice
BEHR Czech s.r.o., Mnichovo Hradiště
BENTELER ČR s.r.o., Chrastava
BENTELER AUTOMOTIVE RUMBURK, s.r.o.
BOSAL ČR, spol. s r.o., Brandýs nad Labem
BÖHM PLAST-TECHNIK s.r.o., Česká Třebová
BRANO GROUP a.s., Hradec nad Moravicí
BRISK Tábor a.s., Tábor
BROSE CZ spol. s r.o., Kopřivnice
BTV plast, s.r.o., Jablonec nad Nisou
BUZULUK Komárov, nástupnická a.s., Komárov
CADENCE INNOVATION, k.s., Liberec
C.I.E.B. Kahovec, spol. s r.o., Praha
CONSTRUCT A&D PLUS, s.r.o., Brno
CONTINENTAL TEVES Czech Republic, s.r.o., Jičín
Cooper-Standard Automotive ČR s.r.o., Žďár n.Sáz.
ČZ a.s., Praha, záv. Strakonice
D Plast - Eftec a.s., Zlín
DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o., Liberec
DONALDSON CZECH REP. s.r.o., Klášterec n.O.
Draka Kabely, s.r.o., Velké Meziříčí
DURA Automotive CZ, s.r.o., Blatná
DUVE ČR, s.r.o., Příbram
EBERSPÄCHER spol. s r.o., Praha 4
EDSCHA BOHEMIA s.r.o., Kamenice nad Lipou
ELECTROPOLI-GALVIA, s.r.o., Třemošnice
ERICH JAEGER, s.r.o., Rožnov pod Radhoštěm /*
ESSA CZECH, spol. s r.o., Úvaly
Federal-Mogul Friction Products a.s., Kostelec n.O.
FEZKO a.s., Strakonice
FERONA a.s., divize Steel Servis Centrum */
FLEXIMA s.r.o., Ústí nad Orlicí
GRUPO ANTOLIN BOHEMIA, a.s., Chrastava
GUMÁRNY ZUBŘÍ, akciová společnost, Zubří
GUMOTEX, akciová společnost, Břeclav
H.L.F. spol. s r.o., Hajnice
HAYES LEMMERZ Alukola, s.r.o., Ostrava-Kunčice
HAYES LEMMERZ Autokola a.s., Ostrava-Kunčice
HBPO Czech s.r.o., Mnichovo Hradiště
HEKRA Opava, s.r.o., Opava
HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o., Mohelnice
HP Pelzer k.s., Plzeň
HPQ-Plast s.r.o., Český Dub
INDET SAFETY SYSTEMS a.s., záv. Jasenice
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
Intier Automotive Seating Chomutov s.r.o.
JIHOSTROJ a.s., Velešín
Johnson Controls Aut. souč., k.s., Č. Lípa
KAMAX, s.r.o., Turnov
KARSIT, s.r.o., Jaroměř
KASTEK UB, a.s., Uherský Brod
KAUTEX Textron Boh. spol. s r.o., Kněžmost
KDYNIUM a.s., Kdyně
KES-kabelové a el. syst., spol. s r.o., Vratimov
KIEKERT-CS, s.r.o., Pardubice, z. Přelouč
Klein & Blažek s.r.o., Štíty
KNORR-BREMSE, ČR, s.r.o., Hejnice
KOSTAL CR, spol. s r.o., Černín
KOVOHUTĚ Příbram nástupnická, a.s.
L.A.F. a.s., Liberec
LUCAS VARITY, s.r.o., Jablonec n. Nisou
MAGNETON a.s., Kroměříž
MANN + HUMMEL (CZ) s.r.o., Nová Ves
MARBO CZ a.s., Praha
MC SYNCRO Kolín s.r.o.,
METAL Ústí n. L., a.s., Trmice
METALIS Nejdek s.r.o., Nejdek
METALPLAST Lipník n.B. a.s., Lipník nad B.
MODELÁRNA LIAZ spol. s r.o., Liberec
MONROE Czechia s.r.o, Hodkovice n. Mohel.
MOTOR JIKOV Group, a.s., České Budějovice
MOTOR JIKOV Strojírenská a.s., Č. Budějovice
MOTOR JIKOV Tlaková slévárna a.s., Č. Budějovice
MOTORPAL, a.s., Jihlava
MUBEA, spol. s r.o., Žebrák
NOVAK CV a.s., Chomutov
NOVÁ HUŤ - Válcovna za studena, spol. s r.o. */
OSRAM, spol. s r.o., Praha */
PEKM Kabeltechnik s.r.o., Liberec
PÉROVNA s.r.o., Praha 10
PLASTIKA a.s., Kroměříž
PRAGA Louny CZ a.s., Louny
Recticel Czech Automotive s.r.o., Bílina
RIETER CZ a.s., Ústí nad Orlicí
ROBERT BOSCH odbytová s.r.o., Praha 4
RUBENA a.s., Hradec Králové
SAFINA, a.s., Vestec
SAINT-GOBAIN SEKURIT ČR spol. s r.o., Hořovice
SATREMA Int., a.s., Praha 8
SECO GROUP a.s., Praha, závod Jičín
SHOWA ALUMINIUM Czech, s.r.o., Kladno
SIEMENS VDO Automotive s.r.o., Brandýs n.L.
SKLOPAN Liberec, a.s.
SVA Holýšov a.s., Brno, závod Holýšov
TANEX, PLASTY a.s., Jaroměř
TESLA BLATNÁ, a.s., Blatná
TI Automotive AC s.r.o, Jablonec nad Nisou
42as, 5sro
Soubor: APCR06c.DOC
65
© Sdružení AP, květen 2006
Divize výrobců příslušenství – pokračování
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
TOMATEX Otrokovice, a.s., Otrokovice
TRW Autoelektronika s.r.o., Benešov
TRW-Carr s.r.o., Mladá Boleslav-Řepov
TRW - DAS a.s., Dačice
TRW Volant a.s., H. Počernice
UNITOOLS CZ a.s., Valašské Meziříčí
VALEO AUTOKLIMATIZACE s.r.o., Rakovník
VELVANA, a.s., Velvary
VISTEON - AUTOPAL, s.r.o., Nový Jičín
WAGON AUTOMOTIVE spol. s r.o., Bělá p. Bezd.
WITTE Nejdek, spol. s r.o., Nejdek
ZEVETA Bojkovice, a.s., Bojkovice
ZKL Klášterec, spol. s r.o., Klášterec n. Ohří
ZPV Rožnov, s.r.o., Rožnov pod Radhoštěm,
Divize finálních výrobců vozidel (15 firem – oproti 16.5.2005 zvýšení o 1 firmu)
1
2
3
4
5
6
7
8
9 PANAV, a.s., Senice na Hané
AGADOS, spol. s r.o., Velké Meziříčí
10 SCHWARZMÜLLER s.r.o., Žebrák
AVIA, a.s., Praha 9
11 SOR Libchavy, spol. s r.o., Libchavy
EKOBUS a.s., Praha
12 ŠKODA AUTO a.s., Mladá Boleslav
JAWA Moto spol. s r.o., Týnec nad Sázavou
13 TATRA, a.s., Kopřivnice
KAROSA a.s., Vysoké Mýto
KAROSERIA a.s., Brno
TOYOTA PEUGEOT CITROËN AUTOMOBILE
14
METACO BO.BR., s.r.o., Brandýs nad Labem **/
CZECH, s.r.o., Kolín
15 THT, s.r.o., Polička
MTX spol. s r.o., Praha
Některé ze zde uvedených firem jsou současně i významnými výrobci dílů. 6sro + 8as
Divize účelových organizací (17 firem – oproti 16.5.2005 snížení o 1 subjekt)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
APPLUS AIRON Technic, a.s., Hořice
AUTOKLUB BOHEMIA ASSISTANCE, a.s., Praha
ČVUT v Praze, Praha
EUROTAXGLASS´S Czech s.r.o., Praha */
GLOBAL ASSISTANCE, a.s., Praha
IBS expert s.r.o., Praha */
LENAM, s.r.o., Liberec 25
MECAS ESI s.r.o., Plzeň
RICARDO PRAGUE s.r.o., Praha
Sdružení AP (jako podnikatelský subjekt)
SWELL, spol. s r.o., Lázně Bělohrad, záv. Hořice
TECHNICKÁ UNIVERZITA v Liberci, Liberec 1
TÜV UVMV s.r.o., Praha
UNIVERZITA OBRANY v Brně
ÚAMK a.s., Praha
VŠE v Praze, Praha
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA v Plzni, Plzeň
Legenda:
ABC CZ s.r.o. ……Firma (resp. právní nástupce firmy), která stála u založení Sdružení AP v roce 1989
*/ Firma se statutem pozorovatele
8sro, 4as, 6ost
**/ Firma s pozastaveným členstvím
Z pohledu jednotlivých divizí a počtu jejich členů nedošlo oproti květnu roku 2005
k žádným zásadním změnám.
Jak je uvedeno i v jiné části tohoto materiálu, existuje však ještě celá řada dalších
potenciálních členů Sdružení AP (základní přehled uveden v příloze, samozřejmě však
existují ještě další firmy). Sekretariát Sdružení AP má s těmito firmami dílčí kontakty při
zpracovávání některých publikací a materiálů (Adresář, Statistika) a zasílá jim dílčí
podklady (těm, které poskytnou potřebné údaje). Z tohoto pohledu se jeví i nadále
žádoucí, aby i členové Sdružení AP a jejich představitelé při jednáních a kontaktech
s těmito firmami upozorňovali na činnost a aktivity Sdružení AP s cílem napomoci jejich
začlenění do Sdružení AP.
Mimo vlastní členskou základnu pracovní skupiny Sdružení AP/ODETTE ČR (řeší
problematiku elektronické výměny dat – EDI), vytvořenou přímo deseti členy Sdružení
Soubor: APCR06c.DOC
66
© Sdružení AP, květen 2006
AP, je v rámci této skupiny zapojeno ještě dalších 7 firem (AIMTEC, gedas ČR, INFOR
G.S., MAGNA CARTECH, MINERVA ČR, PAL INTERNATIONAL a TELEDIN).
STRUKTURA ČLENSKÉ ZÁKLADNY
(dle současného počtu firem a organizací)
ostatní
11,33%
výrobci skupin
a dílů vozidel
78,67%
výrobci vozidel
a nástaveb
10,00%
Aktuální stav k 16.5.2006
100% =
150
subjektů
Diagram č. 2.3.2
STRUKTURA ČLENSKÉ ZÁKLADNY
(dle počtu zaměstnanců)
ostatní
0,75%
výrobci
vozidel
27,75%
výrobci
skupin a dílů
vozidel
71,49%
Aktuální stav k 16.5.2006
100% =
111 138 osob
Diagram č. 2.3.3
Z diagramů (č. 2.3.2 a 2.3.3) vyplývá silná pozice dodavatelského sektoru v rámci
firem zapojených do činnosti Sdružení AP i z pohledu zaměstnanosti.
Kolektivním členem Sdružení automobilového průmyslu je nadále „Združenie
automobilového priemyslu Slovenskej republiky“ (ZAP SR), do jehož činnosti bylo
v době zpracování tohoto materiálu zapojeno více než 250 subjektů ze SR (v květnu
Soubor: APCR06c.DOC
67
© Sdružení AP, květen 2006
roku 2005 to bylo 195 subjektů). Na rozdíl od České republiky však pokrývá ZAP SR
činnosti, které v České republice zabezpečují jiné instituce než Sdružení AP. Dovoz
vozidel a motocyklů je v ČR zastřešován Svazem dovozců automobilů (SDA), firmy
zabývající se prodejem a servisem vozidel jsou v ČR většinou členy Svazu prodejců
a opravářů motorových vozidel (SAČR). Základní struktura členů ZAP SR je tudíž
následující:
‰ 68 výrobních firem (oproti roku 2005 nárůst + 4 firmy);
‰ 25 účelových organizací (+ 6 organizací);
‰
7 bezpříspěvkových členů - vysoké školy (+1);
‰
6 kolektivních členů (beze změny);
‰
34 členů Divize dovozců automobilů (+ 3 firmy);
‰
10 členů Divize dovozců a výrobců motocyklů (-2 subjekty);
‰
a více než 100 firem z oblasti prodeje a servisu (Cech prodejců a servisů
motorových vozidel */).
----------------------------------------------------------
*/ V současné době však dochází v ZAP SR k oddělení firem z oblasti prodeje a servisu, tedy
k rozdělení. U nově vzniklého subjektu z oblasti prodeje a servisu vozidel (zřejmě od
1.6.2006) se však předpokládá i nadále úzká spolupráce se ZAP SR (kolektivní členství).
*********************************
K uvedenému přehledu členské základny Sdružení AP je ještě třeba podotknout, že
počet firem, které ukončily své členství resp. kterým bylo členství ukončeno, je
vzhledem k celkovému počtu firem Sdružení AP zanedbatelný. Pro ilustraci jsou změny
v počtu firem zapojených do činnosti Sdružení AP v období od r. 2001 do dubna 2006
uvedeny v tabulce č. 2.3.1.
Tabulka č. 2.3.1
rok
rok
2001
FIRMA
VSTUP 13 firem
FORSCHNER, s.r.o., VALEO AUTOKLIMATIZACE s.r.o., SAFINA,
a.s., KASTEK UB, spol. s r.o., UNITOOLS CZ a.s., VŠE v Praze,
BTV plast, s.r.o., MARBO CZ a.s., AGADOS, spol. s r.o.,
COOPER-STANDARD AUTOMOTIVE ČR s.r.o., LEONI CZECHIA
s.r.o., HPQ – Plast s.r.o., KOVOHUTĚ Příbram a.s.
UKONČENÍ ČLENSTVÍ
AVIA Kutná Hora, a.s., HACAR a.s., PETER GFK spol. s r.o.,
4 firmy ŠKODA Mnichovo Hradiště a.s.
VSTUP 14 firem
rok
2002
MODELÁRNA LIAZ spol. s r.o., SWELL, spol. s r.o., ESSA
CZECH, s.r.o., HEKRA, spol. s r.o., RECTICEL CZECH
AUTOMOTIVE s.r.o., TOMATEX, a.s., INTIER AUTOMOTIVE
SEATING, s.r.o., CONSTRUCT A&D Plus, s.r.o., WESTFALIA
Metal, s.r.o., DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o., AIRON
TECHNIC a.s., HAYES LEMMERZ ALUKOLA s.r.o., L.A.F. a.s.
a UNI CZ a.s.
FORSCHNER s.r.o. - členství ukončeno na základě žádosti firmy
k 31.12.2002
UKONČENÍ ČLENSTVÍ
1 firma Firmě IBS expert s.r.o. bylo členství v Sdružení AP od 10/2002
rozhodnutím Představenstva pozastaveno.
Soubor: APCR06c.DOC
68
© Sdružení AP, květen 2006
VSTUP 8 firem
rok
2003
rok
2004
rok
2005
rok
2006
(stav
k 16.5.)
FLEXIMA s.r.o., KORAMO a.s., PRAGA Louny a.s., BEHR
CZECH s.r.o., BROSE CZ s.r.o., SATREMA Int., a.s., DURA
Automotive CZ, s.r.o. a HELLA-Behr s.r.o.
LEONI CZECHIA s.r.o. - členství ukončeno k 31.3.2003 z důvodu
UKONČENÍ ČLENSTVÍ
ukončení provozu firmy v ČR
5 firem HANÁCKÉ ŽELEZÁRNY A PÉROVNY a.s. a WESTFALIA METAL s.r.o. členství ukončeno na základě žádosti firem k datu 31.12.2003
TRIBOS a.s. – ukončeno z důvodu prohlášení konkurzu
KORAMO a.s. – ukončeno z důvodu zániku firmy (sloučení s Paramo)
MECAS ESI s.r.o., ALFMEIER CZ s.r.o., ALEXANDR TYLL,
INDET SAFETY SYSTEMS a.s., PLASTIKA a.s., SWOTES s.r.o.,
VSTUP 9 firem
MOTOR JIKOV Strojírenská a.s. a WITTE Nejdek, spol. s r.o.; do
seznamu členů zapsáno i Sdružení AP (jako podnikatelský subjekt).
HAPPICH s.r.o., Plzeň - řádná výpověď k datu 31.12.2004
UKONČENÍ ČLENSTVÍ
AKUMA a.s., Mladá Boleslav - řádná výpověď k datu 31.12.2004
7 firem ADACO a.s., Jindř.Hradec - fůze s MJ Strojírenská k 30.9.2004
UNI CZ a.s., Soběslav - fůze s MJ Strojírenská k 30.9.2004
IBS expert s.r.o. - pro porušení "Zásad vztahů" k 7.12.2004
METAZ, a.s. - vyloučení pro neplnění povinností k 7.12.2004
PRAGA Engineering, s.r.o. - vyloučení (dtto jako METAZ, a.s)
VSTUP 13 firem BÖHM PLAST-TECHNIK s.r.o.
DONALDSON CZECH REPUBLIC s.r.o.
DUVE ČR, s.r.o.
EKOBUS a.s.
EUROTAXGLASS´s Czech s.r.o. (jako pozorovatel)
ERICH JAEGER, s.r.o. (jako pozorovatel)
GLOBAL ASSISTANCE a.s.
IBS expert s.r.o. (jako pozorovatel)
JOHNSON CONTROLS AUTOMOBILOVÉ SOUČÁSTKY, k.s.,
OSRAM, spol. s r.o. (jako pozorovatel)
SCHWARZMÜLLER s.r.o.
SKLOPAN Liberec, a.s.
TI AUTOMOTIVE AC s.r.o.
UKONČENÍ ČLENSTVÍ
ALFMEIER CZ s.r.o. - řádná výpověď k 31.12.2005
9 firem AUDATEX Česká republika, a.s. - řádná výpověď k 31.12.2005
PAL International a.s. - řádná výpověď k 31.12.2005
SWOTES s.r.o. - řádná výpověď k 31.12.2005
TEMAC, a.s. - řádná výpověď k 31.12.2005
MARS Svratka, a.s. – vyloučení pro neplnění povinností k 8.12.05
HANHART MORKOVICE, s.r.o. - dohodou (pozastaveno od
2/2005)
KÖGEL, a.s., Choceň - dohodou (pozastaveno od 11/2004)
MATADOR PRAHA, spol. s r.o.- dohodou (pozastaveno od
2/2005)
VSTUP 5 firem BENTELER AUTOMOTIVE RUMBURK, s.r.o.
FERONA a.s. (jako pozorovatel)
MC Syncro Kolín s.r.o.
NOVÁ HUŤ - Válcovna za studena, spol. s r.o. (jako pozorovatel)
TOYOTA PEUGEOT CITROËN AUTOMOBILE CZECH, s.r.o.
Za 17 let činnosti Sdružení AP bylo postupně do jeho činnosti zapojeno více než
55 dalších firem (viz tabulka č. 2.3.2), z nichž některé již neexistují nebo fungují pod
jiným jménem. Členy Sdružení AP bylo do rozdělení ČSFR i 13 firem ze Slovenska,
které položily základ Združenia automobilového priemyslu SR.
Soubor: APCR06c.DOC
69
© Sdružení AP, květen 2006
Tabulka č. 2.3.2
poř. č.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
název firmy (předchozí název)
člen od
pozorovatel od
ABS-ASR Přerov a.s., Přerov
ADACO a.s., Jindřichův Hradec
Alfmeier CZ s.r.o., Plzeň
AKUMA, a.s., Mladá Boleslav
ATAL s.r.o., Tábor
ATESO a.s., Jablonec n. Nisou (Autobrzdy)
10/1992 - 12/1994
03/1998 - 9/2004
02/2004 - 12/2005
10/1996 - 12/2004
10/1994 - 12/1996
06/1989 - 05/2000
AUDATEX Česká republika, a.s., Praha (Audatex, Mobil Data)
01/2002 - 12/2005
12/1993
AUTOMETAL, s.p., Příbram
10/1992 - 12/1994
AUTOTECH Praha, a.s., Praha (Zemědělské stroje Vinoř)
12/1992 - 12/1999
AVIA Kutná Hora a.s., Kutná Hora
09/1994 - 11/2001
AVIA - strojírna a.s., Novosedly
04/1997 - 12/1999 10/1994 - 03/1997
AVIKO, a.s. Praha (VUSTE-VVZ, s.p.)
06/1992 - 12/1994 12/1991 - 05/1992
BSS METACO a.s., Brandýs n. Labem (Brandáské strojírny a slévár 11/1990 - 08/2000
FINLEG, a.s. Liberec (Bertrans a.s.)
04/1992 - 12/1994
ČZ-CAGIVA a.s., Strakonice
11/1993 - 12/1996
DESTA a.s., Děčín
03/1994 - 12/1999
DELPHI PACKARD ELECTRIC s.r.o., Bělá p. Bezdězem
06/1994 - 12/1995
DETONA-vs s.r.o., Praha (VVL-ÚLK s.r.o., Praha, záv. Slavičín)
04/1996 - 11/2000
FORSCHNER, s.r.o., UherskéHradiště
01/2001 - 12/2002
HACAR a.s., Hradec Králové
08/1996 - 02/2001
10/1994 - 12/2003
Hanácké železárny a pérovny, a.s., Prostějov
Hanhart Morkovice s.r.o., Morkovice-Slížany - čl. pozast. od 16.2.05
11/1997 - 12/2005
04/2000 - 12/2004
Happich Plzeň s.r.o., Plzeň
IMTESO, a.s., Kraslice
11/1995 - 12/1998
IVACAR-Service s.r.o., Ivančice
04/1997 - 09/2000 09/1994 - 03/1997
JAWAUNION, s.r.o., Vodňany (MOTO UNION)
03/1998 - 12/1999
KAZETO, s.p., Přerov
02/1991 - 12/1994
01/2003 - 10/2003
KORAMO, a.s., Kolín
KOGEL, a.s., Choceň (Orličan a.s.) - čl. pozast. od 1.11.2004
02/1991 - 12/2005
KYKLOP s.r.o., Praha
07/1992 - 10/1994
LECOTEX a.s., Tábor
09/1997 - 12/2000
10/2001 - 03/2003
LEONI CZECHIA s.r.o., Frýdlant v Čechách
LUCAS AUTOBRZDY s.r.o., Jablonec n. Nisou (AUTOBRZDY)
05/1994 - 12/2001
Mars Svratka, a.s., Svratka - čl. pozast. od 29.3.2005
10/1996 - 12/2005
MATADOR Praha spol. s r.o., Praha - čl. pozast. od 16.2.2005
10/1994 - 12/2005
03/2000 - 12/2004
Metaz, a.s., Týnec n. Sázavou
MOEX-Vlárské strojírny, Slavičín (Vlárské strojírny s.p.)
12/1991 - 12/1995
MOTOKOV a.s., Praha
06/1989 - 12/2000
MOTOTECHNA s.p., Praha
06/1989 - 12/1995
OASA a.s., Čáslav
10/1992 - 12/1994
06/1989 - 12/2005
PAL International a.s., Praha (PAL PRAHA)
PETER-GFK s.r.o., Dvůr Králové
03/1999 - 12/2001
02/1991 - 09/1994
PIKAZ, inž.p., Praha
PLASTIK HT a.s., Horšovský Týn
04/1997 - 12/1999
05/1991- 12/2004
Praga Engineering s.r.o., Praha (PRAGA Praha)
PRAGA Hrádek n. Nisou a.s., Hrádek n. Nisou (SeVA)
01/1998 - 04/1999
ROSS a.s., Roudnice n. Labem
06/1995 - 01/1999
SAO, Praha
03/1991 - 12/1994
STAVEBNÍ STROJE s.p., Plzeň
12/1993 - 12/1997
ŠKODA ELCAR s.r.o., Ejpovice
09/1995 - 12/1999
06/1989 - 03/2001
ŠKODA MNICHOVO HRADIŠTĚ a.s., M. Hradiště (LIAZ s.p.)
04/2004 - 12/2005
SWOTES s.r.o., Jihlava
11/1990 - 12/2005
TEMAC, a.s., Zvěřínek
TESET a.s., Semily (Technometra)
03/1992 - 12/1996
TESLA Litovel s.p., Litovel
11/1990 - 12/1994
12/1999 - 10/2003
TRIBOS, a.s., Brno
11/2002 - 09/2004
UNI CZ a.s., Soběslav
ÚSMD a.s., Praha
03/1992 - 12/2000
VAB s.r.o., Rapotín
06/1998 - 12/2000
05/2002 - 12/2003
Westfalia Metal s.r.o., Hustopeče
Zvýrazněné firmy byly zakládajícími členy Sdružení AP v roce 1989.
Soubor: APCR06c.DOC
70
© Sdružení AP, květen 2006
Stejně tak Svaz dovozců automobilů (SDA) se etabloval v rámci Sdružení AP,
v němž od roku 1992 působilo 28 importérů vozidel. Činnost jednotlivých dovozců
v rámci Sdružení AP byla ukončena k 31.3.1994 na základě "Delimitační dohody" mezi
Sdružením AP a SDA (Svazem dovozců automobilů).
Zpracoval: Ing. Šípek
2.4 Základní struktura členské základny Sdružení AP
Struktura členské základny Sdružení AP z několika různých pohledů (dle právní
formy, předmětu podnikání, počtu pracovníků a podílu zahraničního kapitálu) je
uvedena v následujícím tabulkovém přehledu. Hlediska byla volena tak, aby dala
současně i odpověď na nejčastější otázky, které jsou tímto směrem kladeny.
2.4.1 Dle právní formy
Firmy Sdružení automobilového průmyslu je z tohoto pohledu možno rozdělit na
dvě výrazné skupiny firem a to na skupinu akciových společností a skupinu
společností s ručením omezeným. Tyto jsou doplněny dalšími formami (jako je např.
komanditní společnost aj.). Tyto typy právní formy jsou spíše výjimkou a vyskytují se
většinou u firem se zahraničním partnerem (viz tabulka č. 2.4.1). Do skupiny „ostatní“
jsou zařazeny vysoké školy (VŠ), fyzické osoby (FO) a sdružení.
Tabulka č. 2.4.1 Firmy Sdružení AP - dle právní formy
právní forma
firem
počet
%
Akciová společnost (a.s.)
59
39,6
Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)
80
53,7
Komanditní společnost (k.s.)
3
2,0
Ostatní (5 x VŠ, 1 x FO, 1x sdružení)
7
4,7
CELKEM :
149
100,0
základní jmění
mil. Kč
%
37 312,4
59,5
24 015,2
38,2
k.s. + ostatní:
1 424,9
62 752,5
2,3
100,0
2.4.2 Dle předmětu podnikání (hlavní činnosti)
Členy Sdružení AP jsou především výrobní firmy. Na celkovém počtu firem se podílí
téměř 90 %. Nejen z hlediska počtu firem, ale i z pohledu základního jmění firem mají
rozhodující postavení výrobci automobilových skupin, dílů a příslušenství. Jsou
tvořeni jednak systémovými dodavateli a jednak dodavateli z „druhé“ i „třetí“ řady.
Finální výrobci vozidel zaujímají podíl cca 10 % a nevýrobní organizace podíl více jak
11 % z celkového počtu firem zapojených do Sdružení AP (viz tabulka č 2.4.2).
Tabulka č. 2.4.2 Firmy Sdružení AP - dle hlavní činnosti
charakter
firem
(dle převažujícího výr. programu)
počet
%
- výrobní
132
88,6
z toho: finální výrobci vozidel
15
10,1
výrobci skupin a dílů
117
78,5
- nevýrobní (účelové organizace)
17
11,4
z toho: služby, prodej
6
4,0
výzkum, zkoušky
11
7,4
CELKEM :
149
100,0
základní jmění
mil. Kč
%
62 281,0
99,2
29 421,7
46,9
32 859,3
52,3
471,5
0,8
331,5
0,6
140,0
0,2
62 752,5
100,0
2.4.3 Dle počtu pracovníků
Podle počtu pracovníků ve firmě tvoří v rámci Sdružení AP největší skupinu (téměř
41 %) malé a střední firmy, tedy subjekty s méně než 250 zaměstnanci. Tento
Soubor: APCR06c.DOC
71
© Sdružení AP, květen 2006
ukazatel je velmi důležitý z hlediska získávání různých forem podpory, které jsou určeny
právě pro tuto kategorii firem. Z tabulky 2.4.3 dále vyplývá, že více jak 64 % tvoří firmy
do 500 zaměstnanců, které však zaměstnávají jen necelých 18 % pracovníků Sdružení
AP.
Tabulka č. 2.4.3 Firmy Sdružení AP - dle počtu zaměstnanců
velikost firmy
firem
celkem zaměstnávají
(počet zaměstnanců)
počet
%
osob
%
- do 250
61
41,0
6 682
6,1
- od 250 do 500
35
23,5
12 568
11,3
- od 500 do 1 000
30
20,1
21 430
19,3
- od 1 000 do 5 000
21
14,1
41 311
37,2
- nad 5 000
2
1,3
28 955
26,1
CELKEM :
149
100,0
110 946
100,0
2.4.4 Dle zahraniční kapitálové účasti
Jak bude ještě dále uvedeno, firmy se zahraniční účastí tvoří nejen z hlediska
svého počtu podstatnou část členské základny Sdružení AP. Z předložených podkladů
vyplynulo, že jejich celkový počet dosáhl 82 a v souhrnu tak představují více jak
polovinu z členské základny (viz tabulka č. 2.4.4).
Tabulka č. 2.4.4 Firmy Sdružení AP - dle podílu zahraničního kapitálu
firmy se zahraniční
základní jmění firem s účastí
charakter
kapitálovou účastí
zahraničního partnera (Σ)
(dle převažujícího výr. programu)
počet
%
mil. Kč
%
7
46,7 z finalistů
28 624,1
97,3 z finalistů
Finální výrobci vozidel
69
59,0 z výr. dílů
25 191,0
76,7 z výr. dílů
Výrobci skupin a dílů
6
35,3 z účel. org.
221,1
46,9 z účel. org.
Nevýrobní (účelové organizace)
CELKEM :
82
55,0 ze Sdružení AP
54 036,2
86,1 ze Sdružení AP
Výše uvedené tabulky ukazují jen základní strukturu členské základny Sdružení AP.
Další kapitoly tohoto materiálu rozvíjejí detailněji charakteristiku vlastnické struktury
např. z hlediska výše podílu jednotlivých vlastníků na základním jmění firem, postup
privatizace v automobilovém průmyslu a další.
2.5 Vlastnická struktura
Formování vlastnické struktury mělo svůj časový vývoj, který byl do jisté míry odlišný
od vývoje v ostatních odvětvích průmyslu. V úvodu odpovídalo celkovému stavu
privatizace v ČR, kdy většina majetku byla ve vlastnictví FNM a DIK. Specifickým
způsobem se však do celého procesu promítla úspěšná privatizace firmy ŠKODA AUTO.
Jejím přínosem bylo mimo jiné to, že firmu VW následovala řada zahraničních
dodavatelských firem, které buď samostatně nebo ve spojení s českým výrobcem
začaly působit na českém teritoriu. Aktivně do procesu privatizace vstoupily také
managementy jednotlivých firem a využily možnosti, které legislativa a banky v té době
nabízely. Tyto dvě formy privatizace se v oboru automobilového průmyslu ukázaly jako
nejdůležitější. Ve většině případů tak byla relativně rychle vytvořena jasně definovaná
a průhledná vlastnická struktura. Změny v ostatních skupinách vlastníků mají svůj
vlastní vývoj a v podstatě doplňují průběh celé privatizace. Projevilo se to zejména
u takových vlastníků, jako jsou držitelé investičních kuponů a „klasické“ investiční fondy
vzniklé v rámci kupónové privatizace.
Soubor: APCR06c.DOC
72
© Sdružení AP, květen 2006
Postup privatizace, tak jak se měnily podíly základních skupin vlastníků na celkovém
základním jmění od roku 1994, ukazuje diagram č. 2.5.1.
Postup privatizace ve firmách Sdružení AP
% základního
jm ění
(podíly základních skupin vlastníků)
100%
90%
80%
"ostatní"
vlastníci
FNM
70%
60%
50%
Zahraniční
partner
40%
30%
20%
10%
IPF
DIK
0%
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Diagram č. 2.5.1
Tabulka č. 2.5.1 udává číselné údaje o výši základního jmění a podílech základních
skupin vlastníků od roku 2000 do roku 2005. Z tabulky vyplývá, že základní jmění firem
zapojených do Sdružení AP se za uvedených 5 let zvýšilo o více než 30 %, což svědčí
mimo jiné o výši investic směřujících do automobilového průmyslu.
Tabulka č. 2.5.1 Základní rozdělení vlastníků firem (období 2000 až 2005)
skupina vlastníků
Investiční fondy
a společnosti
(IPF)
Držitelé investičních
kupónů
(DIK)
Fond národ. majetku
(FNM)
Zahraniční partner **)
(ZP)
„Ostatní“ vlastníci *)
CELKEM
r. 2000
(mil. Kč)
(%)
421,8
0,9
837,6
1,8
316,1
0,7
31 883,8
68,0
13 415,1
28,6
46 874,4
100,0
r. 2001
(mil. Kč)
(%)
180,6
0,4
620,5
1,3
0,0
0,0
32 159,4
69,3
13 462,5
29,0
46 423,0
100,0
základní jmění
r. 2002
r. 2003
(mil. Kč) (mil. Kč)
(%)
(%)
874,7
220,3
1,7
0,4
1 046,7
323,2
2,1
0,7
0,0
25,6
0,0
0,1
33 730,7 36 832,9
67,5
74,3
14 339,9 12 177,1
28,7
24,5
49 992,0 49 579,1
100,0
100,0
2004
(mil. Kč)
(%)
0,2
0,0
277,0
0,5
0,0
0,0
40 425,6
78,6
10 751,0
20,9
51 453,8
100,0
2005
(mil. Kč)
(%)
0,0
0,0
149,8
0,3
0,0
0,0
52 034,8
82,9
10 567,9
16,8
62 752,5
100,0
*) Subjekty s českým vlastníkem (kapitálem) mimo IPF a DIK.
**) Zde se na rozdíl od tabulky č. 2.4.4 jedná o hodnotu základního jmění skutečně vlastněného
zahraničním partnerem.
Z důvodu porovnatelnosti údajů jsou po celé období dodržovány stejné základní
skupiny vlastníků. Poslední podchycený stav (ke konci roku 2005) ukazuje diagram
č. 2.5.2 (uveden též v úvodní kapitole v bodě 1.4.5).
Soubor: APCR06c.DOC
73
© Sdružení AP, květen 2006
FNM
0,00%
Podíly vlastníků firem Sdružení AP na hodnotě základního jmění
DIK
0,24%
Investiční fondy
a společnosti
0,00%
Zahraniční
partner
82,92%
Ostatní
vlastníci
16,84%
100% =
62 752,50 mil.Kč
Diagram č. 2.5.2
Výše uvedené diagramy společně s tabulkou ukazují, že v rámci firem Sdružení AP
existují prakticky dvě rozhodující skupiny vlastníků, což se také pochopitelně projevuje
v podílech na základním jmění firem Sdružení AP. Jedná se o skupiny:
- zahraniční vlastník (podíl na základním jmění všech firem Sdružení AP 82,92 %);
- vlastníci ve skupině „ostatní“ (podíl na základním jmění 16,84 %).
K tabulce a diagramům je možné dále doplnit následující komentář:
- Členy Sdružení AP se v uplynulém období stala řada významných firem
s převážně zahraničním partnerem. Tím zákonitě roste i hodnota podílu
těchto firem na základním jmění firem Sdružení AP. V řadě případů také
dochází ke změně vlastníků, nebo k navýšení procentního podílu zahraničního
partnera v jednotlivých firmách.
- Většina zahraničních partnerů má ve společných firmách 100% podíl. Mezi
finálními výrobci zaujímají významné místo takové firmy jako jsou např. VW
(prostřednictvím Škoda Auto a.s.), IRISBUS (prostřednictvím Karosa a.s.)
a TEREX CORPORATION (prostřednictvím Tatra a.s) a v neposlední řadě firmy
TOYOTA a skupina PSA (prostřednictvím TPCA Czech, s.r.o.) .
- V případě výrobců příslušenství je možné uvést celou řadu dalších firem,
u kterých je podíl zahraničního partnera významný. Jedná se např. o firmy
VISTEON - AUTOPAL s.r.o., BARUM CONTINENTAL spol. s r.o., BENTELER ČR k.s.,
CONTINENTAL TEVES, s.r.o, GRUPO ANTOLIN BOHEMIA a.s., HELLA AUTOTECHNIK,
s.r.o., LUCAS VARITY s.r.o., RIETER CZ a.s., SIEMENS VDO AUTOMOTIVE, s.r.o.
a další.
- Přes skutečnost, že se jedná v řadě případů o významné a velké zahraniční firmy,
tak využily možnosti české legislativy a založily společnosti s ručením
omezeným. Z hlediska výše základního jmění pak dochází k určitým paradoxům,
protože tyto firmy mají pouze minimální, zákonem stanovenou výši základního
jmění.
- Druhou nejvýznamnější vlastnickou skupinu představuje skupina českých
vlastníků, která je v materiálu uvedena pod označením „ostatní vlastníci“.
Soubor: APCR06c.DOC
74
© Sdružení AP, květen 2006
Charakter a změna podílu základního jmění v této skupině vlastníků je ovlivněna
jednak počtem firem a tím, že v řadě případů dochází ke vstupu zahraničního
partnera do firmy.
- Majetek vlastněný investičními fondy stejně tak jako majetek ve FNM má
zanedbatelnou hodnotu a v poměru k celkovému objemu základního jmění jej
nelze ani rozumně procentuelně vyjádřit.
Teritoriální pohled na zahraniční vlastníky je uveden v tabulkách č. 2.5.2
a č. 2.5.3. Ukazují přehled vlastníků firem Sdružení AP podle „země původu“ a dále
přehled jednotlivých zemí podle podílu firem z těchto zemí na základním jmění firem
Sdružení AP.
*******************************
Pokud chceme určitým způsobem charakterizovat tuto kapitolu materiálu, je možné
zdůraznit již dříve konstatovaný fakt a sice to, že členská základna má konkrétní
vlastníky a stát jako takový již neuplatňuje prakticky žádná vlastnická práva. Nulová
hodnota majetku ve skupině investičních fondů a FNM a jeho klesající hodnota
v případě DIKů již nejsou rozhodující pro celkovou situaci a vlastnickou strukturu firem
Sdružení AP. Další skutečností je, že tak jak roste v rámci Sdružení AP počet firem se
zahraniční majetkovou účastí, zvyšuje se i jejich podíl na základním jmění firem
Sdružení AP. S náběhem výroby TPCA v Kolíně a vstupem korejské automobilky
HYUNDAI do ČR lze předpokládat další růst členské základny Sdružení AP a v této
souvislosti další zvyšování podílu firem se zahraniční kapitálovou účastí.
Tabulka č. 2.5.2
Země
Česká republika
Německo
USA
Francie
Švýcarsko
Nizozemsko
Rakousko
Belgie
Velká Británie
Itálie
Japonsko
Jižní Korea
Kanada
Lucembursko
Slovensko
Španělsko
Švédsko
Lichtenštejnsko
Portugalsko
Σ Zahraniční partner
CELKEM
Soubor: APCR06c.DOC
rok 2003
69
32
7
7
4
4
1
2
2
2
2
1
1
1
1
2
1
1
1
72
141
Počet firem
rok 2004 rok 2005
67
67
32
34
9
9
8
8
5
4
6
8
1
2
2
3
3
3
1
1
3
4
1
1
1
1
2
1
2
2
1
1
1
1
1
80
82
147
149
75
Podíl na počtu firem v %
rok 2005
rok 2003
rok 2004
45,0
48,9
45,6
22,8
22,7
21,8
6,0
5,1
6,1
5,4
5,1
5,4
2,7
2,8
3,4
5,4
2,8
4,1
1,3
0,7
0,7
2,0
1,4
1,4
2,0
1,4
2,0
0,7
1,4
0,7
2,7
1,4
2,0
0,7
0,7
0,7
0,7
0,7
0,7
0,7
0,7
0,7
1,4
1,3
1,4
1,4
0,7
0,7
0,7
0,7
0,7
0,7
0,7
0,7
55,0
51,1
54,4
100,0
100,0
100,0
© Sdružení AP, květen 2006
Tabulka č. 2.5.3
Země
Česká republika
Německo
USA
Francie
Švýcarsko
Rakousko
Nizozemsko
Španělsko
Jižní Korea
Itálie
Japonsko
Velká Britanie
Belgie
Kanada
Švédsko
Slovensko
Lucembursko
Lichtenštejnsko
Portugalsko
Σ zahraniční partner
CELKEM
základní jmění (ZJ) v mil. Kč
rok 2003
rok 2004
rok 2005
12 746,2
11 028,2
10 717,7
24 066,6
24 476,0
26 173,5
3 234,0
3 449,8
3 335,6
2 978,4
2 904,3
7 259,3
1 070,0
1 070,1
1 068,9
7,6
7,6
7,7
653,8
992,2
1 681,5
522,7
652,7
153,3
1 000,4
1 000,4
580,0
80,0
80,0
531
3 183,8
8 073,8
687,1
919,9
3 538,5
216,5
366,5
222,4
49,0
49,0
63,0
63,0
63,0
30,0
30,3
0,3
70,0
70,0
70,0
307,0
307,0
803,0
36 832,9
40 425,6
52 034,8
49 579,1
51 453,8
62 752,5
to je % ze ZJ všech firem
Sdružení AP
rok 2003
rok 2004
rok 2005
25,7
21,4
17,1
48,5
47,6
41,7
6,5
6,7
5,3
6,0
5,6
11,6
2,2
2,1
1,7
0,1
0,0
0,0
1,3
1,9
2,7
1,1
1,3
0,2
2,0
1,9
1,2
0,2
0,1
1,1
6,2
12,9
1,4
1,8
5,6
0,4
0,7
0,4
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,0
0,1
0,1
0,1
0,6
0,5
1,6
74,3
78,6
82,9
100,0
100,0
100,0
Souhrnné „složení vlastníků“ dalších 36 firem automobilového průmyslu, od kterých byly
získány údaje pro zpracování, je pro informaci uvedeno v příloze tohoto materiálu.
Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek
2.6 Počty pracovníků, jejich struktura a kvalifikace
2.6.1 Souhrnné údaje
Český automobilový průmysl je dynamicky se rozvíjející odvětví národního
hospodářství. Je proto logické, že jeho nároky na počet pracovníků a jejich kvalifikaci
s touto skutečností souvisí. Údaje z databázových listů ukázaly na skutečnost, že
struktura současného trhu pracovních sil není schopna v plném rozsahu pokrýt
potřeby firem Sdružení AP. Nedostatky se projevují jak z hlediska kvalifikační
struktury, tak i z hlediska mobility pracovní síly. Úzkým profilem jsou zejména technické
profese a to v rozsahu od učňovského přes střední odborné až po vysoké školství.
V současné době se začíná výrazným způsobem projevovat i generační problém
a úbytek kvalifikovaných pracovníků a to v řadě dílenských činností (např. výroba
nářadí, obsluhy CNC strojů, obráběči atd.) i v odborných technických útvarech
(konstrukce, technologie atd.). Vlivem očekávaných dalších investic do automobilového
průmyslu dojde k dalšímu prohloubení této nerovnováhy na trhu pracovních sil v ČR.
V plné šíři se tak promítá podcenění odvětví z hlediska nastaveného vzdělávacího
systému a připravované opatření na podporu všeobecného vzdělání na úkor odborného
školství tuto situaci ještě zhorší. Na příčiny a důsledky tohoto stavu Sdružení AP znovu
upozornilo naposledy na odborné konferenci v Kroměříži na jaře letošního roku. Její
Soubor: APCR06c.DOC
76
© Sdružení AP, květen 2006
účastníci z řad firem Sdružení AP, úřadů práce, vládních organizací a představitelů
škol byli informováni o významu a potřebách firem automobilového průmyslu v
nejbližším období. Částečné řešení nabízí projekt, který byl pod názvem „IQ AUTO“
znovu prezentován na této konferenci. Jeho cílem je, aby byl za součinnosti firem
Sdružení AP, místně příslušného úřadu práce a střední školy vytvořen systém
koordinovaného vzdělávání na úrovni vybraných učilišť a středních škol, který by
reagoval na inovace a trendy vývoje v automobilovém odvětví. Za období existence
projektu se podařilo uzavřít konkrétní smluvní vztahy mezi firmami a místně příslušnými
odbornými školami a dosáhnout schválení výukových programů ze strany MŠMT.
Tabulka č. 2.6.1 je důležitým vodítkem pro zmapování celkové situace z hlediska
rozložení celého pracovního spektra v závislosti na jednotlivých skupinách výrobců
a podává názorný přehled o vývoji celkového počtu pracovníků v rámci firem Sdružení
AP v průběhu určitého časového období.
Tabulka č. 2.6.1 Počty pracovníků ve firmách Sdružení AP od roku 1999 */
údaje za počet firem: 111
průměrný stav u skupiny:
1. Finální výrobci vozidel
- osobní automobily
- nákladní automobily
* z toho účel. nástavby
- autobusy
- motocykly
- přípojná vozidla
2. Výrobci dílů (dodavatelé)
3. Ostatní firmy Sdružení AP
CELKOVÝ POČET (osob):
průměrný počet pracovníků
na 1 firmu Sdružení AP:
118
123
137
138
145
145
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
29 883
20 386
6 541
1 789
307
860
54 337
975
85 195
30 647
21 906
5 890
847
1 825
420
606
57 973
572
89 192
29 691
22 014
4 684
475
1 899
352
742
61 709
685
92 085
29 028
21 343
4 482
556
2 044
406
753
69 033
694
98 755
28 039
21 271
3 723
449
1 989
302
754
69 738
759
98 536
27 473
21 040
3 332
370
1 880
251
970
73 268
835
101 576
27 846
22 089
2 611
375
2 028
237
881
76 617
839
105 302
768
756
748
721
714
701
726
1 007
*/ V této tabulce uvedené údaje jsou souhrnné údaje za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP vždy ke konci
daného roku (např. k 31.12.2005 za 145 firem).
Údaje o počtech pracovníků, které jsou uvedeny v tabulce, korespondují
s postavením jednotlivých výrobních skupin a to jak z hlediska výroby, tak i odbytu.
V oblasti finální výroby je stabilizovaný sektor výroby osobních automobilů (údaje ještě
nezahrnují výrobu osobních vozidel v TPCA Kolín), autobusů a přípojných vozidel.
Vývoj počtu pracovníků v oblasti nákladních vozidel a výroby motocyklů signalizuje úsilí
jednotlivých firem o udržení určité produktivity práce ve vztahu k vyráběným
a prodaným počtům vozidel.
Z hlediska potenciálu pracovních příležitostí je významný pokračující trend rozvoje
výroby příslušenství. Ve svých důsledcích se tato skutečnost odráží i na růstu počtu
pracovníků v této oblasti. Nemalý vliv na to mají různé formy investičních pobídek, které
vedou k zájmu investorů o české prostředí a v neposlední řadě i vliv rostoucího počtu
firem vyrábějících díly, které se staly členy Sdružení AP.
Je tedy možné konstatovat, že na celkový počet pracovníků Sdružení AP má vliv
nejen rozvojový a restrukturalizační proces v rámci jednotlivých firem, ale i změny
členské základny Sdružení AP.
Celkový vývoj až k současnému stavu (k 22.5.2006) ukazuje diagram č. 2.6.1,
změny podílu pracovníků v základních skupinách firem diagram č. 2.6.2, evoluci
z hlediska procentní změny (nárůstu pracovníků) oproti roku 1993 diagram 2.6.3
a v podrobnějším členění za období 1999 až 2005 diagram č. 2.6.4.
Soubor: APCR06c.DOC
77
© Sdružení AP, květen 2006
Informativní ukazatel, který hovoří o počtu pracovníků připadajících na jednu firmu,
má mírně oscilující charakter (viz poslední řádek tabulky č. 2.6.1 – hodnota za rok 2005
činí 726 pracovníků na jednu firmu). Z části je ovlivněn změnou členské základny
v daném roce, ale je možné konstatovat, že se Sdružení AP z pohledu členství
neuzavírá ani před menšími firmami. Zájem těchto firem o členství, zejména z oblasti
výroby příslušenství pro automobilový průmysl, má stoupající tendenci.
Počty pracovníků v automobilovém průmyslu
(Sdružení AP, rok 1993 - květen 2006)
120 000
100 000
98 755 98 536
80 000
83 812
84 719
81 153 82 051
89 673 88 416
85 195
89 192
101 576
105 302
111 138
92 085
60 000
40 000
20 000
22.5.2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
0
Diagram 2.6.1
---------------------------------------------------
V dalších 36 firmách automobilového průmyslu (převážně výrobců dílů – dodavatelů) byl
k 31.12.2005 celkový počet pracovníků 16 974 osob (to je průměr na 1 firmu 471 osob,
k 31.12.2004 to bylo 448 osob).
Počty pracovníků v základních skupinách firem
(Sdružení AP, rok 1993 - květen 2006)
120 000
100 000
80 000
60 000
40 000
20 000
dodavatelé
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
finální výrobci
22.5.2006
ostatní
1995
1994
1993
0
Diagram 2.6.2
Soubor: APCR06c.DOC
78
© Sdružení AP, květen 2006
Nárůst počtu pracovníků od roku 1993 (1993 = 100 %)
Sdružení AP, rok 1994 - květen 2006
100%
98,64%
90%
80%
70%
60%
50%
32,60%
40%
30%
20%
10%
0%
-10%
1994
1996
1998
2000
2002
2004
22.5.2006
-20%
-30%
-21,56%
-40%
finální výrobci
dodavatelé
CELKEM AP
Diagram č. 2.6.3
Vývoj počtu pracovníků
(rok 1999 - 2005)
počet
pracovníků
2005
90 000
80 000
1999
70 000
60 000
50 000
osobní
autom obily
nák ladní
autom obily
autobus y
os tatní druhy
vozidel
výrobci dílů
2005
1999
2005
0
1999
2005
1999
10 000
2005
1999
20 000
2005
30 000
1999
40 000
ne výrobní
firm y
Diagram č. 2.6.4
Protože řada rozvojových programů a tím i možnost získání určité formy podpory ze
strany EU, nebo ČR má úzkou vazbu na počet zaměstnanců ve firmě, stává se tento
parametr jedním z hodnotících kritérií. Řada programů je určena právě pro malé
a střední firmy (MSP). Není to pochopitelně jediné kritérium, ale jeho splnění je jedna
z důležitých podmínek, která umožní firmě zpracování projektu a podání žádosti pro
zařazení do těchto programů.
1) Za drobného, malého a středního podnikatele (MSP) se považuje podnikatel,
pokud:
a) zaměstnává méně než 250 osob
Soubor: APCR06c.DOC
79
© Sdružení AP, květen 2006
b) jeho aktiva (z rozvahy u podnikatele, který vede účetnictví) event. majetek
(z daňové evidence podnikatele, který nevede účetnictví) nepřesahují
korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR, nebo má obrat/příjmy nepřesahující
ekvivalent 50 mil. EUR
2) Za malého podnikatele se považuje podnikatel pokud:
a) zaměstnává méně než 50 zaměstnanců
b) jeho aktiva / majetek, nebo obrat / příjmy nepřesahují korunový ekvivalent
10 mil. EUR.
3) Za drobného podnikatele se považuje podnikatel, pokud:
a) zaměstnává méně než 10 zaměstnanců
b) jeho aktiva / majetek nebo obrat / příjmy nepřesahují korunový ekvivalent
2 mil. EUR
Údaje použité při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot jsou údaje týkající se
posledního schváleného účetního období vypočtené za období jednoho roku.
(Jedná se o výtah z materiálu MPO vydaného pro účely přípravy a podání žádosti o čerpání
prostředků ze strukturálních fondů EU s platností materiálu od 3.10.2005).
Z celkového počtu 145 firem, od kterých byly k 31.12.2005 k dispozici údaje,
vyhovovalo podmínce MSP 60 podniků, což představovalo 41 % členské základny.
Při detailnějším členění se jedná o:
- 17 firem s počtem zaměstnanců do 50ti osob;
- 43 firem s počtem zaměstnanců mezi 50ti až 250ti osobami.
Celkový počet zaměstnanců, kteří pracují v těchto firmách, představuje 6,1 %
zaměstnanců firem zapojených do Sdružení AP. Tento poměr je prakticky na stejné
úrovni jako v roce 2004.
Z hlediska počtu zaměstnanců, jejich rozložení v jednotlivých výrobních kategoriích
(finální výrobci, výrobci příslušenství a ostatní) je tuzemský automobilový průmysl jako
celek stabilizujícím prvkem i v oblasti zaměstnanosti a odvětvím, které je naopak pro
svůj rozvoj zdrojem nových pracovních příležitostí. V této souvislosti je možno
odhadnout, že ve všech firmách zabývajících se v ČR automobilovou výrobou je
přímo zaměstnáno více než 130 000 osob a tento počet je již několik let v zásadě
ustálený (v poslední době spíše s tendencí mírného růstu).
2.6.2 Základní struktura pracovních sil
V tomto případě je myšleno strukturou pracovních sil jejich rozdělení na dvě
základní skupiny a to na pracovníky dělnických profesí („D“) a na technicko administrativní pracovníky („T“). Situaci v rámci podniků Sdružení AP nejlépe
znázorňuje následující tabulka č. 2.6.2. Z této tabulky je zřejmé, že ve firmách Sdružení
AP pokračoval i v roce 2005 nárůst počtu pracovníků v obou kategoriích. V případě
kategorie „D“ to bylo o 3,1 % a v kategorii „T“ činil růst 3,24 %.
-----------------------------------------------U skupiny dalších 36 firem byl tento trend odlišný, v kategorii „D“ došlo k nárůstu
8,26 % a u kategorie „T“ ke snížení o 5,82 %.
Z přehledu je možné dále stanovit poměr počtu zaměstnanců zařazených do
dělnických profesí k počtu zaměstnanců vykonávajících technicko-administrativní
činnosti. Pro úspěšný chod firmy je ve vyspělých ekonomikách považováno, když
vzájemný poměr těchto kategorií zaměstnanců je vyšší než 3. V rámci celkového počtu
Soubor: APCR06c.DOC
80
© Sdružení AP, květen 2006
zaměstnanců firem Sdružení AP dosahoval tento poměr v roce 2005 hodnoty 3,14.
V porovnání s rokem 2004 nedošlo prakticky k žádné změně tohoto parametru.
Z dlouhodobějšího hlediska ukazuje jeho vývoj v jednotlivých skupinách výrobců tabulka
č. 2.6.3. Je zřejmé, že dochází v rámci firem Sdružení AP k určitému pozvolnému
růstu daného podílu s mírným překročením hodnoty 3. V oblasti výrobců dílů přitom
tento poměr od roku 2000 přesahuje hodnotu 3,5. Skupina účelových organizací
zaujímá svým charakterem práce specifické postavení a podle tohoto kritéria fakticky
nelze tyto firmy hodnotit.
počet firem
Struktura pracovních sil v rámci firem Sdružení AP
Tabulka č. 2.6.2
skupina firem
I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL
z toho : a) osobní automobily
b) nákladní automobily
z toho účel. nástavby
c) přívěsy a návěsy
d) autobusy
e) motocykly
II. VÝROBCI DÍLŮ
z toho : a) převážně mech.díly
b) převážně elektr.díly
c) ostatní
III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE
z toho:a) obchodní, služby ap.
b) výzkumné, zkušební
CELKEM Sdružení AP:
dalších 36 firem autoprůmyslu
Tabulka č. 2.6.3
údaje za rok 2004
kategorie
"D"
kategorie
"T"
údaje za rok 2005
kategorie
"D"
14
2
4
3
4
3
1
114
67
14
33
17
6
11
145
18 706
14 336
2 279
246
620
1 316
155
58 719
34 176
8 817
15 726
38
17
21
77 463
8 797
6 704
1 056
124
247
694
96
15 026
8 447
2 387
4 192
815
386
429
24 638
19 040
15 183
1 726
250
634
1 349
148
60 788
36 169
9 006
15 613
37
14
23
79 865
36
12 749
3 368
13 802
změna 2005/2004
kategorie
"T"
8 806
6 906
886
126
246
679
89
15 829
8 731
2 833
4 265
802
315
487
25 437
kategorie
"D"
kategorie
"T"
1,79%
5,91%
-24,30%
1,30%
2,39%
2,51%
-4,52%
3,52%
5,83%
2,14%
-0,72%
-2,63%
-17,65%
9,52%
3,10%
3 172
8,26%
0,10%
3,01%
-16,14%
1,29%
-0,24%
-2,16%
-7,29%
5,34%
3,36%
18,68%
1,74%
-1,60%
-18,39%
13,52%
3,24%
- 5,82%
Vývoj podílu „D“ / „T“
skupina firem
2001
2,16
3,66
nesledováno
nesledováno
nesledováno
2,88
2,95
3,10
FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL
VÝROBCI DÍLŮ (dodavatelé)
ÚČELOVÉ ORGANIZACE
poměr „D“ / „T“
2002
2003
2,16
2,12
3,85
3,76
2000
2,18
3,53
CELKEM firmy Sdružení AP :
2004
2,13
3,90
2005
2,17
3,84
nesledováno
nesledováno
nesledováno
3,04
3,14
3,14
---------------------------------------------------
U dalších 36 vyhodnocených firem automobilového průmyslu byl tento poměr v roce 2005
na hodnotě 4,35 (za rok 2004 to bylo 3,78).
2.6.3 Regionální členění
Automobilový průmysl resp. firmy Sdružení AP jsou z hlediska zaměstnanosti
důležitým stabilizujícím faktorem v jednotlivých regionech. Přičteme-li k přímým
cca 130 000 pracovníkům autoprůmyslu další pracovní místa v navazujících službách
(prodej a servis vozidel, čerpací stanice apod.) a u dodavatelů prvotních materiálů
a surovin (včetně výroby a distribuce pohonných hmot), lze odhadnout, že
s automobilovým průmyslem může být existenčně spojeno 180 000 až 200 000 osob.
Soubor: APCR06c.DOC
81
© Sdružení AP, květen 2006
Tato skutečnost se opírá o rozvoj tohoto odvětví národního hospodářství, který je ale na
druhé straně podmíněn dostatečnou „zásobárnou“ kvalifikované pracovní síly. Přehled
počtu pracovníků a počtu firem podle koncentrace v jednotlivých územně správních
celcích ukazuje dále uvedená tabulka č. 2.6.4.
Z hlediska počtu firem a počtu zaměstnanců stále platí, že nejvýznamnější
„automobilovou“ lokalitou je Středočeský kraj. Vyplývá to i ze skutečnosti, že je
jednak sídlem firmy ŠKODA AUTO a jednak automobilky TPCA v Kolíně – Ovčárech. Tyto
firmy jsou ve větší či menší míře obklopeny okruhem svých dodavatelů. Další
významnou lokalitou, která mu „konkuruje“ v počtu firem a zaměstnanců, je sousední
Liberecký kraj. Významnou roli v tomto případě má navazující přímé „dálniční“ spojení
(rychlostní komunikace) zejména s Mladou Boleslaví. Za další významné regiony je
možné považovat Zlínský a Královéhradecký kraj, kde převládá zaměření na výrobu
plastových a pryžových dílů vozidel. Jihočeský kraj je svou polohou příznivý pro firmy
zaměřené na dodávky zejména pro západní trh.
Tabulka č. 2.6.4 Počty pracovníků automobilového průmyslu v krajích ČR
kraj
počet osob
počet firem
Jihočeský
5 000
9
Jihomoravský
2 049
4
Karlovarský
1 887
2
Královéhradecký
6 264
9
Liberecký
11 219
23
Moravskoslezský
10 808
8
Olomoucký
1 817
4
Pardubický
5 096
9
Plzeňský
1 518
5
Hlavní město Praha
10 900
21
Středočeský
33 397
24
Ústecký
3 079
7
Vysočina
4 054
7
Zlínský
8 214
13
Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek
2.6.4 Kvalifikační struktura zaměstnanců Sdružení AP
Z aktuálních i v minulých letech zpracovávaných podkladů od členských firem
Sdružení automobilového průmyslu je možno sestavit základní vzdělanostní
charakteristiku automobilového průmyslu. Tato vzdělanostní charakteristika je tvořena
pěti rozhodujícími úrovněmi vzdělání (viz diagram 2.6.5).
Nejpočetněji zastoupenou skupinou podle dosaženého vzdělání je střední odborné
vzdělání s výučním listem, které má přibližně 51 % všech zaměstnanců. Druhou
největší skupinu tvoří zaměstnanci se středním vzděláním s maturitou (25 %), následuje
základní vzdělání (11 %). Nejkvalitnějším vysokoškolským vzděláním
Soubor: APCR06c.DOC
82
© Sdružení AP, květen 2006
disponuje okolo 7 % všech zaměstnanců. Ostatní charakteristiky vzdělání dávají
dohromady zbylých 6 % zaměstnanců.
Podle vyjádření členské základny je v těchto základních vzdělanostních skupinách
do budoucna nutno počítat s významnými posuny. Pravděpodobně největší změna se
bude týkat potlačení poptávky po zaměstnancích ve skupině základního vzdělání.
Naproti tomu růst poptávky bude stále v největší skupině zaměstnanců se středním
vzděláním s výučním listem (vyučení v technickém oboru). Mezi hlavní důvody růstu
v této kategorii je možno uvést stálou potřebu kvalifikované pracovní síly pro základní
činnosti (operátoři) a s tím související úspory nákladů na jejich zaškolování. Ještě větší
zájem, vyjádřený podílem požadovaných zaměstnanců k velikosti skupiny, bude
u středního odborného vzdělání s maturitou. Tento zájem je dán zejména zvyšující se
komplexností výrobních i obslužných procesů, náběhem nových technologií, změnou
výrobních linek, zvýšenou mírou automatizace pracovišť a slučováním jednotlivých
profesí.
Vzdělanostní charakteristika automobilového průmyslu
Vysokoškolské
7,0%
Ostatní
6,0%
Základní
11,0%
Střední odborné
s vyučním listem
51,0%
Střední odborné
s maturitou
25,0%
Diagram č. 2.6.5
Zvýšené požadavky budou samozřejmě i na kategorii vysokoškolského vzdělání,
kde je růst poptávky ovlivněn nárůstem vysoce kvalifikovaných profesí (výzkum, vývoj
výrobků, technologií), nárůstem logistických a obchodních činností, požadavky na
vysoce kvalifikovaný nižší a střední management.
------------------------------------------------Z pohledu požadavků členské základny na kvalifikační strukturu pracovníků
v automobilovém průmyslu nedošlo oproti roku 2004 k žádným změnám. Podrobné
údaje o této struktuře byly zpracovány v minulém materiálu (vydání květen 2005)
a proto nejsou na tomto místě znovu popisovány. Dále jsou bez komentáře uvedeny
pouze diagramy (pod č. 2.6.6) z minulého vydání tohoto materiálu.
Soubor: APCR06c.DOC
83
© Sdružení AP, květen 2006
ČR- vývoj poptávky- učební oborysmaturitoucelkem
Vzdělanostní charakteristika automobilového průmyslu
% z celkového počtu zaměstnanců
60,0
500
50,1
400
absolventi
50,0
40,0
30,0
0
2005
roky
2011
2014
ČR - vývoj poptávky - učební obory bez maturity celkem
2500
absolventi
2000
1500
1000
500
0
2005
Dosažené vzdělání
ČR - vývoj poptávky - 5 nejžádanějších učebních oborů
2008
roky
2011
2014
ČR - vývoj poptávky - 5 nejžádanějších učebních oborů s maturitou
300
120
250
100
200
absolventi
absolventi
2008
0,1
Doktorské vzdělání
0,2
Vysokoškolské vzdělání
0,6
Bakalářské vzdělání
6,8
Vyšší odborné vzdělání
Úplné střední odborné vzdělání
7,7
Úplné střední odborné vzdělání
s maturitou
2,6
Úplné stř. odb. vzdělání s
vyučením i maturitou
0,9
Střední nebo stř. odb. bez
vyučení i maturity
Nižší střední odborné vzdělání
Střední odborné s výučním
listem
0,2
2,0
Nižší střední vzdělání
0,4
Základní vzdělání
0,0
Neúplné základní vzdělání
0,0
Bez vzdělání
10,0
10,8
200
100
17,6
20,0
300
150
100
50
80
60
40
20
0
0
2005
2008
roky
strojírenská výroba
nástrojař
gumař plastikář - zpracování kaučuku
2011
2014
2005
2008
2011
2014
roky
obráběč kovů- universální obrábění
obráběč kovů - obsluha NC strojů
mechanik - seřizovač
operátor gumárenské a plast. výroby
mechanik strojů a zařízení
mechanik číslicově řízených strojů
řízení jakosti ve strojírenství
Diagramy č. 2.6.6
Zpracoval: Ing. Ešner
2.7 Průměrné mzdy
V souvislosti s požadavkem členů Sdružení AP zpracovává jeho sekretariát z údajů
jednotlivých firem pravidelné pololetní informace o průměrné výši mezd a počtu
pracovníků v rámci Sdružení AP. Výrazný tlak na snižování nákladů totiž nutí každého
z členů nejen sledovat, ale zejména provádět reálnou mzdovou politiku v rámci své
firmy. Stále platí, že mzdová úroveň a s ní související náklady na pracovní sílu jsou
jedním z rozhodujících faktorů pro udržení konkurenceschopnosti na trhu
automobilového průmyslu. Společně s dalšími prvky, jako jsou např. mobilita pracovní
síly, stabilita makroekonomického a politického prostředí, úroveň vzdělání atd., vytváří
podmínky pro úspěšné zapojení českého automobilového průmyslu do dodavatelských
řetězců významných nadnárodních koncernů.
Z údajů, které byly v sekretariátu Sdružení AP k dispozici k datu 31.12.2005,
vyplývá, že průměrná mzda (vypočtená jako vážený průměr zohledňující počty
pracovníků a průměrné mzdy v jednotlivých firmách) dosáhla částky 21 136 Kč.
V porovnání s rokem 2004 (průměr 20 046 Kč – zde nezahrnut vliv změny členské
základny, viz poznámka pod čarou u tabulky č. 2.7.1) vzrostla její úroveň o 5,43 %.
Meziroční index růstu je ve srovnání s rokem 2004 nižší o 2,18 %.
Přehled o vývoji průměrných mezd v rámci firem Sdružení AP od roku 1993 ukazuje
diagram č. 2.7.1, grafické vyjádření vývoje průměrných mezd v základních skupinách
výrobců za dané období je uvedeno v diagramu č. 2.7.2. V diagramu č. 2.7.3 je pak
uveden růst mezd oproti roku 1993 a diagram č. 2.7.4 ukazuje, jak se vyvíjely meziroční
nárůsty mezd.
Soubor: APCR06c.DOC
84
© Sdružení AP, květen 2006
Vývoj mezd od roku 2000 do roku 2005 v jednotlivých základních skupinách firem je
uveden v tabulce č. 2.7.1 a v diagramu č. 2.7.5 (podrobnější členění dle charakteru
výroby).
Průměrné mzdy v automobilovém průmyslu
(Sdružení AP, rok 1993 - 2005)
22 500 Kč
20 000 Kč
21 136 Kč
20 046 Kč
17 500 Kč
18 627 Kč
17 505 Kč
16 805 Kč
16 050 Kč
14 822 Kč
15 000 Kč
12 500 Kč
13 371 Kč
12 102 Kč
10 000 Kč
10 359 Kč
8 653 Kč
7 500 Kč
7 379 Kč
5 000 Kč 6 133 Kč
2 500 Kč
0 Kč
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Diagram 2.7.1
Průměrné mzdy v základních skupinách firem
(Sdružení AP, rok 1993 - 2005)
29 345 Kč
30 000 Kč
24 195 Kč
25 000 Kč
19 934 Kč
20 000 Kč
15 000 Kč
10 000 Kč
5 000 Kč
0 Kč
1993
1994
ostatní
1995
1996
1997
finální výrobci
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
dodavatelé
Diagram 2.7.2
Soubor: APCR06c.DOC
85
© Sdružení AP, květen 2006
Nárůst průměrné mzdy od roku 1993 (1993 = 100 %)
Sdružení AP, rok 1994 - 2005
300%
272,69%
246,74%
250%
200%
150%
100%
50%
0%
1994
1995
1996
1997
finální výrobci
1998
1999
2000
dodavatelé
2001
2002
2003
2004
2005
CELKEM AP
Diagram 2.7.3
Průměrná mzda ve firmách Sdružení AP stoupla od roku 1993 o více než 245 %,
dochází k jejímu každoročnímu růstu, který má téměř lineární charakter.
Meziroční nárůsty průměrných mezd
(Sdružení AP, rok 1994 - 2005)
30%
25%
20%
15%
10%
5%
0%
1994
1995
1996
finální výrobci
1997
1998
1999
dodavatelé
2000
2001
2002
2003
2004
2005
CELKEM AP
Diagram 2.7.4
Tento diagram ukazuje na logické a racionální udržování meziročních mzdových
nárůstů na úrovni kolem 6 % v uplynulých několika letech. Vzhledem k vývoji
absolutních hodnot mezd (v podstatě lineární vývoj - viz výše) se jeví žádoucí udržet
tyto optimální trendy i v dalších letech.
Soubor: APCR06c.DOC
86
© Sdružení AP, květen 2006
Tabulka č. 2.7.1 Průměrné mzdy v základních skupinách firem (v Kč / měsíc)
údaje za počet firem Sdružení AP 118
r. 2000
123
r. 2001
137
r. 2002
138
r. 2003
145
r. 2004
145
r. 2005
FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL
z toho : - osobní automobily
- nákladní automobily
z toho účel. nástavby
- přívěsy a návěsy
- autobusy
- motocykly
18 646
20 352
14 553
12 269
14 457
14 421
11 456
19 660
21 001
15 930
13 443
15 958
16 149
12 199
19 909
21 155
16 437
13 887
17 007
17 050
12 568
21 227
22 679
16 057
13 268
17 758
18 029
12 458
22 697
23 995
18 249
15 396
18 737
19 397
12 945
24 195
25 459
18 575
16 029
20 510
20 524
13 425
VÝROBCI DÍLŮ (DODAVATELÉ)
z toho : - převážně mech. díly
- převážně elektr. díly
- ostatní, jiné
14 649
14 204
13 136
16 513
15 399
15 128
13 909
16 973
16 460
16 069
15 381
17 914
17 530
17 221
16 560
18 732
18 980
19 057
17 755
19 530
19 934
19 840
19 867
20 189
NEVÝROBNÍ (ÚČELOVÉ) ORGANIZACE
z toho: - obchodní, konzultační
- výzkumné, zkušební ap.
18 903
17 791
20 164
19 735
20 702
18 912
20 887
21 636
20 016
23 457
23 280
23 654
26 404
25 437
27 487
29 345
24 526
32 454
16 050
16 805
17 505
18 627
20 046
21 136
CELKEM za firmy Sdružení AP :
Poznámka: Uvedené údaje jsou souhrnné údaje za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP v daném roce.
Vývoj průměrné měsíční mzdy
Kč
rok 2000 - 2005
35 000
30 000
25 000
20 000
15 000
10 000
5 000
0
finální
výrobci
celkem
2000
účelové
organizace
celkem
2001
výrobci dílů
výrobci
osobních
autom obilů
2002
výrobci
nákladních
vozidel
2003
výrobci
autobusů
2004
výzkum né a
zkušební
organizace
2005
Diagram č. 2.7.5
Tento diagram ukazuje, že u některých skupin výrobců není dosaženo průměrné
mzdy Sdružení AP.
Při podrobnějším pohledu na vyhodnocené údaje (které se týkají výrobních firem) je
možné konstatovat:
‰ U kategorie finálních výrobců je v porovnání 2005/2004 nárůst průměrné mzdy
o 6,59 % (index 2004/2003 byl +6,92 %). Významnější odchylka od hodnoty
průměrné mzdy firem Sdružení AP je např. u výrobců nákladních automobilů,
nástaveb a u výrobců motocyklů. U výrobců osobních automobilů činil nárůst 6,1 %
Soubor: APCR06c.DOC
87
© Sdružení AP, květen 2006
(při porovnání 2004/2003 byla tato hodnota +5,80 %), v kategorii výrobců
přípojných vozidel +9,46 % proti +5,51 % v minulém srovnání a výrobců autobusů
+5,8 % oproti +7,58 % v období 2004/2003.
‰Kategorie výrobců příslušenství je z hlediska procentního růstu mezd (5,02 %)
prakticky na průměrné úrovni Sdružení AP. Nedosáhla však loňského indexu
+8,27 %.
Srovnání průměrných mezd firem českého automobilového průmyslu s ostatními
odvětvími národního hospodářství je uvedeno v následujících diagramech (č. 2.7.6,
kde jsou uvedeny průměrné mzdy za roky 2002 až 2005 a v diagramu č. 2.7.7 je jejich
změna vyjádřená meziročními indexy).
Vývoj průměrné měsíční mzdy podle odvětví
2002
40Kč
000
2003
2004
35 000
2005
19 030 Kč
21 136 Kč
30 000
25 000
20 000
15 000
10 000
5 000
Ostatní veřejné,
sociální a osobní
služby
Zdravotnictví,
veterinární a soc.
činnost
Školství
Veřejná správa,
obrana, soc.poj.
Služby pro pod.,
výzkum, vývoj
Peněžnictví a
pojišťovnictví
Doprava, pošty a
telekomunikace
Pohostinství a
ubytování
Obchod, opravy
mot. vozidel
Stavebnictví
Výroba a rozvod
el., plynu a vody
Zpracovatelský
průmysl
Dobývání
nerostných
surovin
Zemědělství
lesnictví a rybolov
Česká republika
Firmy Sdružení AP
0
Diagram č. 2.7.6
Indexy růstu průměrné měsíční mzdy podle odvětví
%
2002/2001
2003/2002
14
2004/2003
2005/2004
12
10
6
5,4
5,5
8
4
2
Ostatní veřejné,
sociální a osobní
služby
Zdravotnictví,
veterinární a
soc. činnost
Školství
Veřejná správa,
obrana, soc.poj.
Služby pro pod.,
výzkum, vývoj
Peněžnictví a
pojišťovnictví
Doprava, pošty a
telekomunikace
Pohostinství a
ubytování
Obchod, opravy
mot. vozidel
Stavebnictví
Výroba a rozvod
el., plynu a vody
Zpracovatelský
průmysl
Dobývání
nerostných
surovin
Zemědělství
lesnictví a
rybolov
Firmy Sdružení
AP
Česká republika
0
Zpracováno z údajů ČSÚ
Diagram č. 2.7.7
Soubor: APCR06c.DOC
88
© Sdružení AP, květen 2006
Obecně je možno konstatovat, že v případě odvětví automobilového průmyslu
meziroční mzdové nárůsty kontrastují s údajem o nárůstu tržeb z vlastní výroby, ale toto
mzdové „zpomalení“ je patrné i v řadě dalších odvětví. Procentní úroveň růstu je
ovlivněna i meziročním zvyšováním výchozí základny průměrné mzdy. Situace je také
ovlivněna trhem pracovních sil a vlivem relativně nízké míry inflace, která za rok 2005
dosáhla hodnoty 2,2 %.
V tabulce č. 2.7.2 jsou uvedeny celkové objemy vynaložených mzdových prostředků
ve firmách Sdružení AP a to společně s vývojem počtu pracovníků a průměrných mezd
ve firmách od roku 1998 do roku 2005.
Tabulka č. 2.7.2 Vývoj počtu pracovníků a průměrných mezd
rok
1998
101
111
88 416
87 180
- 1,40
- 4,32
1999
111
118
85 195
86 097
-3,65
-2,28
2000
118
123
89 192
89 154
+4,69
+3,59
2001
123
137
92 085
96 745
+3,24
+3,29
2002
137
138
98 755
99 446
+7,24
+2,07
2003
138
145
98 536
98 941
-0,23
-0,92
2004
145
145
101 576
102 101
+3,08
+2,66
105 302
průměr. mzda */ (Kč/měs.)
13 371
14 822
16 050
16 805
17 505
18 627
20 046
21 136
meziroční změna (%)
13 575
+10,49
+11,11
14 861
+10,85
+9,19
15 920
+8,28
+8,00
16 711
+4,70
+5,56
17 459
+4,16
+4,75
18 936
+6,40
+6,68
20 233
+7,62
+5,86
+5,43
+4,46
14,187
14,202
+8,94
+6,31
15,153
15,354
+6,81
+6,70
17,178
17,031
+13,36
+11,80
18,570
19,403
+8,10
+9,03
20,744
20,834
+11,70
+6,90
22,025
22,482
+6,17
+5,71
24,434
24,789
+10,93
+8,68
údaje za (počet firem)
počet pracovníků
meziroční změna (%)
objem mezd za rok
(v mld. Kč)
meziroční změna (%)
2005
145
+3,67
+3,14
26,708
+9,30
+7,74
Poznámka: */ Vážený průměr = průměr respektující počty zaměstnanců a mzdy ve firmách.
Výše celkových vyplacených mzdových prostředků resp. jejich nárůst má přímou
vazbu nejen na vlastní růst mezd, ale i na změnu počtu firem, které tvoří členskou
základnu Sdružení AP. Tento fakt potvrzuje i porovnání údajů za stejné počty firem
a tomu odpovídající počty pracovníků (jedná se o „spodní“ údaje ve sloupcích „1999“,
„2000“, „2001“, „2002“, „2003“, „2004“ a „2005“ tabulky č. 2.7.2)
Tabulka č. 2.7.3 Počty pracovníků a průměrné mzdy u skupiny dělnických profesí
údaje za r. 2004
údaje za r. 2005
změna 2005/2004
počet poč.prac. prům.mzda poč.prac. prům.mzda poč.prac. prům.mzda
I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL 14 18 706
19 139
19 040
20 309
1,79%
6,11%
z toho : a) osobní automobily
2 14 336
20 031
15 183
21 247
5,91%
6,07%
b) nákladní automobily
4
2 279
15 997
1 726
15 972 -24,30%
-0,15%
skupina firem
3
246
12 914
250
13 421
1,30%
3,92%
c) přívěsy a návěsy
4
d) autobusy
3
e) motocykly
1
II. VÝROBCI DÍLŮ
114
z toho : a) převážně mech.díly
67
b) převážně elektr.díly
14
c) ostatní
33
III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE
17
z toho:a) obchodní, služby ap.
6
b) výzkumné, zkušební
11
CELKEM Sdružení AP:
145
toho účel. nástavby
620
1 316
155
58 719
34 176
8 817
15 726
38
17
21
77 463
16 583
17 060
10 697
16 804
16 911
16 087
16 972
16 002
17 222
15 014
17 367
634
1 349
148
60 788
36 169
9 006
15 613
37
14
23
79 865
16 905
17 921
10 957
17 265
17 435
16 395
17 374
18 516
20 098
17 553
17 991
2,39%
2,51%
-4,52%
3,52%
5,83%
2,14%
-0,72%
-2,63%
-17,65%
9,52%
3,10%
1,94%
5,05%
2,43%
2,75%
3,10%
1,91%
2,37%
15,71%
16,70%
16,91%
3,59%
Soubor: APCR06c.DOC
89
© Sdružení AP, květen 2006
Tabulka č. 2.7.4 Počty pracovníků a průměrné mzdy u technicko-administrativních profesí
údaje za r. 2004
údaje za r. 2005
změna 2005/2004
počet poč.prac. prům.mzda poč.prac. prům.mzda poč.prac. prům.mzda
I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL 14
8 797
30 112
8 806
32 597
0,10%
8,25%
z toho : a) osobní automobily
2
6 704
32 452
6 906
34 718
3,01%
6,98%
b) nákladní automobily
4
1 056
21 970
886
23 645 -16,14%
7,62%
skupina firem
3
124
18 619
126
21 212
1,29%
13,93%
c) přívěsy a návěsy
4
d) autobusy
3
e) motocykly
1
II. VÝROBCI DÍLŮ
114
z toho : a) převážně mech.díly 67
b) převážně elektr.díly
14
c) ostatní
33
III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE
17
z toho:a) obchodní, služby ap.
6
b) výzkumné, zkušební
11
CELKEM Sdružení AP:
145
z toho účel. nástavby
247
694
96
15 026
8 447
2 387
4 192
815
386
429
24 638
24 384
23 799
16 591
28 889
28 290
30 391
29 240
26 368
22 842
29 542
29 242
246
679
89
15 829
8 731
2 833
4 265
802
315
487
25 437
29 791
25 696
17 530
30 185
29 802
30 908
30 493
29 845
24 722
33 158
31 009
-0,24%
-2,16%
-7,29%
5,34%
3,36%
18,68%
1,74%
-1,60%
-18,39%
13,52%
3,24%
22,17%
7,97%
5,66%
4,49%
5,34%
1,70%
4,29%
13,18%
8,23%
12,24%
6,04%
Výše uvedené tabulky č. 2.7.3 a č. 2.7.4 a také diagram č. 2.7.13 na konci této části
(vývoj – rozevírání „nůžek mezi skupinou „T“ a „D“) dávají přehled o úrovni a vývoji
průměrných mezd ve dvou základních profesních skupinách pracovníků a to u skupiny
dělnických profesí („D“) a u tzv. technicko-administrativních pracovníků („T“).
Poměr v úrovni průměrných mezd jednotlivých skupin „T“ a „D“ za rok 2005 u firem
Sdružení AP dosahuje hodnoty 1,72. Z pohledu delšího časového úseku nedochází
k výraznému posunu této hodnoty. V roce 2002 činila 1,654, v roce 2003 činila 1,695
a v roce 2004 činila 1,673. Jinými slovy lze říct, že průměrná mzda u skupiny „D“
dosahovala u firem Sdružení AP v roce 2005 úrovně 58 % průměrné mzdy dosažené
u skupiny „T“ (v roce 2002 to bylo 60,45 %, v roce 2003 pak 58,99 % a v roce 2004 byla
tato hodnota 59,76 %).
Průměrná měsíční mzda podle krajů
21 136
22 063
19 463
20 093
16 251
15 804
17 658
17 060
19 292
17 326
18 094
20 000
17 236
24 081
22 832
25 000
21 447
Průměrná měsíční mzda podle krajů v roce 2005
Kč /měsíc
30 000
15 000
23 945
10 000
18 626
16 624 17 648 15 986 17 100 17 016 16 369 16 356 16 998 16 302 16 191 17 636 16 420
19 030
5 000
za ČR celkem
Zlínský
Olomoucký
Vysočina
Jihomoravský
Pardubický
Královéhradecký
Liberecký
Ústecký
průměr firem Sdružení AP v kraji
Moravskoslezský
průměrná mzda v kraji
Karlovarský
Plzeňský
Jihočeský
Středočeský
Hlavní město
Praha
0
Diagram č. 2.7.8
Soubor: APCR06c.DOC
90
© Sdružení AP, květen 2006
Diagram č. 2.7.8 porovnává úroveň regionálních mezd s úrovní mezd firem
Sdružení AP na území daného kraje. Z diagramu je patrné, že ve většině případů je
úroveň průměrných mezd ve firmách Sdružení AP v daném regionu větší nebo
minimálně shodná s průměrnými mzdami daného regionu. Řada regionů má určitá
specifika, která se mohou do tohoto srovnání různou měrou promítnout. Jako takové je
možné uvést Hlavní město Prahu, kde vyšší úroveň průměrných mezd neovlivňuje
průmyslová výroba, ale rozhodující měrou se zde promítá vysoká koncentrace sídel
ústředních orgánů, bankovního a pojišťovacího sektoru a zastoupení významných
zahraničních firem. Vysoká koncentrace firem automobilového průmyslu v Libereckém,
Středočeském a Zlínském kraji a tím i vyšší poptávka po kvalifikované pracovní síle se
odráží i na úrovni průměrných mezd podniků automobilového průmyslu v těchto
regionech. V těchto lokalitách pak hodnota průměrných mezd v rámci podniků Sdružení
AP přesahuje krajský průměr o více jak 26 %. V řadě krajů, jako např. kraj Olomoucký,
Jihočeský a Ústecký, přesahuje úroveň průměrných mezd firem Sdružení AP průměr
kraje o 10 %, nebo se této hodnotě přibližuje. Jak bylo uvedeno již v úvodní části tohoto
materiálu, průměrná mzda ve firmách Sdružení AP je dlouhodobě o cca 11 % vyšší
než je průměr za Českou republiku (viz diagram č. 2.7.9).
Relace mezi průměrnou mzdou v České republice
a mzdou u firem Sdružení automobilového průmyslu
25 000 Kč
140%
21 136 Kč
18 035 Kč
18 627 Kč
16 917 Kč
10 000 Kč
17 505 Kč
15 000 Kč
15 707 Kč
20 000 Kč
111,07%
19 030 Kč
111,15%
110,11%
20 046 Kč
111,45%
120%
100%
80%
60%
40%
5 000 Kč
20%
0 Kč
0%
2002
ČR
2003
2004
firmy Sdružení AP
2005
mzda u firem Sdružení AP / mzda v ČR
Diagram č. 2.7.9
Průměrné mzdy u firem se zahraničním partnerem
V rámci Sdružení AP bylo k 31.12.2005 celkem 80 firem se zahraniční účastí.
Jejich průměrná mzda ke stejnému datu dosáhla hodnoty 22 914 Kč. V porovnání
s předchozím rokem 2004 vzrostla o 5,6 %. Oproti období 2004/2003, kdy nárůst činil
5,99 %, došlo i u této kategorie firem ke zmírnění meziročního nárůstu. Porovnáme-li
tuto hodnotu s průměrným nárůstem mezd u firem Sdružení AP, tak je vyšší o 0,56 %.
Průměrné mzdy u firem bez zahraničního partnera
Průměrná mzda u firem bez zahraničního partnera činila u firem Sdružení AP
v roce 2005 16 124 Kč. Meziročně vzrostla o 1,83 % a její tempo růstu se oproti
předchozímu období (kdy činilo 8,58 %) snížilo o 6,75 % (zřejmě došlo k „vyrovnání“
vyššího růstu v předchozím roce).
Srovnání výše průměrných mezd firem Sdružení AP, které mají zahraničního
Soubor: APCR06c.DOC
91
© Sdružení AP, květen 2006
partnera, s průměrnými mzdami firem bez podílu zahraničního partnera ukazuje tabulka
č. 2.7.5, vývoj (meziroční nárůsty) u obou skupin pak tabulka č. 2.7.6. Grafické
znázornění vývoje mezd od roku 2000 do roku 2005 u firem „s“ a „bez“ zahraniční účasti
zachycuje diagram č. 2.7.10.
Tabulka č. 2.7.5
Průměrná mzda (Kč / měs.)
2002
CELKEM Sdružení AP
ve firmách se zahraniční účastí
ve firmách bez zahraniční účasti
průměr na 1 firmu Sdružení AP
ve firmách se zahraniční účastí
ve firmách bez zahraniční účasti
2003
2004
Počet pracovníků
2005
17 505 18 627 20 046 21 136
19 132 20 126 21 333 22 530
13 849 14 581 15 833 16 124
2002
2003
98 755
98 536 101 576 105 302
71 899 77 806 82 388
26 637 23 770 22 914
714
701
726
1 027
1 037
1 030
392
340
382
68 338
30 417
721
1 005
441
2004
2005
Poznámka: Tato tabulka obsahuje údaje za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP k 31.12.2005 (to je
za 145 firem).
Tabulka č. 2.7.6
Průměrná mzda (Kč / měs.)
2002
ve firmách se zahraniční účastí
ve firmách bez zahraniční účasti
2003
2004
meziroční index
2005
2003/2002
2004/2003
2005/2004
1,052
1,053
1,060
1,086
1,056
1,018
19 132 20 126 21 333 22 530
13 849 14 581 15 833 16 124
Růst průměrných mezd u firem bez a se zahraniční účastí
25 000 Kč
20 000 Kč
17 854 Kč
18 468 Kč
19 132 Kč
20 126 Kč
15 000 Kč
10 000 Kč
12 540 Kč
13 176 Kč
13 849 Kč
14 581 Kč
21 333 Kč
22 530 Kč
15 833 Kč
16 124 Kč
2004
2005
5 000 Kč
2000
2001
2002
firmy se zahraniční účastí
2003
firmy bez zahraniční účasti
Diagram č. 2.7.10
Diagram (č. 2.7.10) ukazuje, že do roku 2003 nedocházelo k podstatnému
„rozevírání nůžek“ mezi průměrnými mzdami u firem „s“ a „bez“ zahraniční účasti,
v roce 2004 a 2005 došlo k dílčí změně tohoto trendu. Skutečností však zůstává, že
mzdy u firem bez zahraničního partnera dosáhly cca 72 % úrovně firem se zahraničním
partnerem.
Z uvedeného srovnání také vyplývá, že diference průměrných mezd mezi oběma
skupinami firem mírně osciluje. V roce 1998 činila průměrná mzda ve firmách bez
zahraničního partnera 70,2 % průměrné mzdy dosažené u firem se zahraniční účastí,
v roce 2001 to bylo 71,3 %, v roce 2002 i 2003 to bylo 72,4 % a v roce 2004 se tento
podíl zvýšil na 74,21 %, aby v roce 2005 poklesl na 71,56 %. Je nutné ale upozornit
Soubor: APCR06c.DOC
92
© Sdružení AP, květen 2006
na skutečnost, že tyto údaje do určité míry ovlivňuje výchozí základna a různé počty
pracovníků v uvedených skupinách firem. To se pak následně projevuje v celkových
poměrových ukazatelích.
Průměrné mzdy a míra inflace
Srovnání meziročních indexů růstu mezd v České republice s indexem růstu mezd
firem Sdružení AP ukazuje diagram č. 2.7.11. Diagram je doplněn o údaj meziroční míry
inflace za stejné období. Je zřejmé, že po období roků 2001 až 2003, kdy docházelo
k postupnému sbližování meziročního růstu mezd v rámci firem Sdružení AP s růstem
mezd v rámci celé ČR, předstihl růst průměrných mezd v rámci firem Sdružení AP
v následujícím období přibližně o 1 % růst mezd v rámci ČR s tím, že za rok 2005 se
tyto hodnoty přibližně srovnaly. Reálný přírůstek mezd tak v roce 2005 přesahuje
hodnotu 3 %.
Vývoj indexu průměrných mezd a inflace
(%)
18
16
m íra inflace
14
růst m ezd - firm y Sdružení AP
12
růst m ezd - ČR
10
8
5,5
6
5,43
4
2,20
2
0
1997/1996
1998/1997
1999/1998
2000/1999
2001/2000
2002/2001
2003/2002
2004/2003
2005/2004
Diagram č. 2.7.11
Průměrné mzdy a velikost firmy
Diagram č. 2.7.13 znázorňuje průměrné mzdy podle velikosti firmy, v tomto případě
dané počtem zaměstnanců, v porovnání s údajem průměrné mzdy za celou ČR.
Vyšší hodnotu průměrné mzdy v případě firem do 50ti zaměstnanců ovlivňují
v převážné míře firmy, jejichž činnost nemá výrobní charakter. Průměrné mzdy
u kategorie firem nad 2 500 pracovníků jsou ovlivněny tím, že se jedná o výrobní firmy
jak z oblasti výroby dílů, tak i finálních výrobců, s převážně zahraničním vlastníkem.
*******************************
Z vyhodnocených údajů a podchycených vývojových trendů uvedených v této
kapitole lze učinit následující dílčí závěry:
• průměrné mzdy za období 2005/2004 vzrostly o 5,43 % a proti rokům 2004/2003, kdy
činila meziroční změna 7,62 %, je tento růst nižší o více jak 2 %; ve srovnání
Soubor: APCR06c.DOC
93
© Sdružení AP, květen 2006
•
•
•
•
•
•
•
•
s růstem průměrných mezd za roky 2005/2004 za celou ČR, který činil 5,5 %,
dosahuje mzdový nárůst ve firmách Sdružení AP prakticky shodné hodnoty;
z pohledu míry inflace, která v roce 2005 dosáhla v ČR úrovně 2,2 %, zajišťuje růst
průměrných mezd v rámci firem Sdružení AP více jak tříprocentní růst reálných
mezd;
porovnáme-li růst úrovně průměrných mezd u firem se zahraniční účasti a českých
firem, tak zjistíme, že dochází k určitému zlomu jejich paralelního vývoje a v roce
2005 (viz diagram č. 2.7.10) se zvětšila diference ve prospěch firem se zahraniční
účastí;
z provedeného průzkumu mezi firmami Sdružení AP vyplývá, že pro období roku
2006 předpokládá většina firem zvýšení mezd v rozmezí cca 3 až 4 %; řada firem
uvažuje s růstem, který odpovídá pouze inflaci;
průměrná mzda v automobilovém průmyslu si stále udržuje vyšší úroveň, než jaké
dosahuje průměrná mzda celé ČR; svým indexem růstu je např. na úrovni firem
zabývajících se zemědělskou výrobou, nebo v peněžním a pojišťovnickém sektoru
(viz diagram č. 2.7.7);
růst průměrných mezd jednotlivých základních skupin výrobců Sdružení AP je patrný
z diagramu č. 2.7.2; s výjimkou nevýrobních (účelových) organizací jsou indexy růstu
průměrných mezd prakticky shodné u finálních výrobců vozidel i dodavatelů;
nejvyšší průměrné mzdy jsou u firem do 50 zaměstnanců (zde převažují účelové
organizace) a u velkých firem nad 2 500 zaměstnanců;
dále pokračuje určitá diferenciace („rozevírání nůžek“) mezi průměrnými mzdami
pracovníků kategorie „D“ a „T“ (viz diagram č. 2.7.12);
u firem od 250 do 2 500 zaměstnanců nejsou mezi průměrnými mzdami výrazné
rozdíly (viz diagram 2.7.13).
Růst průměrných mezd u pracovníků "D" a "T"
35 000 Kč
31 009 Kč
30 000 Kč
25 000 Kč
21 823 Kč
23 040 Kč
24 793 Kč
26 856 Kč
28 840 Kč
20 000 Kč
15 000 Kč
10 000 Kč
13 799 Kč
14 365 Kč
14 988 Kč
15 843 Kč
17 235 Kč
17 991 Kč
5 000 Kč
2000
2001
2002
průměrná mzda u pracovníků "D"
2003
2004
2005
průměrná mzda u pracovníků "T"
Diagram č. 2.7.12
Reálná mzdová politika je významným prvkem stability a konkurenceschopnosti firmy.
Ovlivňuje její uplatnění na trhu pracovních sil a v konkurenčním prostředí ve svých
důsledcích ovlivňuje i vlastní zaměstnanost.
Soubor: APCR06c.DOC
94
© Sdružení AP, květen 2006
Průměrná měsíční mzda podle velikosti firmy
Kč/měsíc
30 000
26 603 Kč
25 015 Kč
25 000
21 136 Kč
20 000
19 661 Kč
19 030 Kč
18 551 Kč 18 973 Kč
19 860 Kč
18 526 Kč
15 000
10 000
5 000
nad 2500
pracovníků
do 2500
pracovníků
do 1500
pracovníků
do 1000
pracovníků
do 500
pracovníků
do 250
pracovníků
do 50
pracovníků
Sdružení AP
celkem
Česká republika
0
Firmy Sdružení AP za rok 2005
Diagram č. 2.7.13
Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek
-----------------------------------------------------------------
Český statistický úřad ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR (MPSV)
publikuje již řadu let výsledky strukturální statistiky mezd zaměstnanců. Strukturální šetření
mezd se odlišují od ostatních mzdových zjišťování, a to v několika směrech. Především jsou
zde přímo zjišťovány mzdy jednotlivých zaměstnanců a nikoli celkové objemy na úrovni podniků
či organizací. Jsou podrobně zjišťovány všechny složky hrubého výdělku. Pro případné
porovnání s výsledky firem Sdružení AP, resp. jako rozšíření informací o mzdách, je dále
uvedeno šest zajímavých grafů z tohoto statistického šetření - viz diagramy č. 2.7.14 až 2.7.19).
Diagram č. 2.7.14
Soubor: APCR06c.DOC
95
© Sdružení AP, květen 2006
Diagram č. 2.7.15
Diagram č. 2.7.16
Soubor: APCR06c.DOC
96
© Sdružení AP, květen 2006
Diagram č. 2.7.17
Diagram č. 2.7.18
Soubor: APCR06c.DOC
97
© Sdružení AP, květen 2006
Diagram č. 2.7.19
Zpracoval: Ing. Šípek
2.8 Pracovní neschopnost a pracovní úrazy
2.8.1 Pracovní neschopnost
Míra pracovní neschopnosti patří k nejdůležitějších faktorům, které mají vliv na
fungování a tím samozřejmě i ekonomické výsledky firem. Na základě dostupných
údajů z Českého statistického úřadu vyplývají pro nemocnost některé zobecňující
principy, které se projevují i v automobilovém průmyslu. Míra pracovní neschopnosti
v České republice je v porovnání s ostatním vyspělým světem neúměrně vysoká.
Kromě faktorů, které mají na nemocnost samozřejmě vliv (vrozené dispozice, celkový
zdravotní stav i pracovní prostředí), není k takové disproporci žádný důvod. To
znamená, že při současném systému nemocenských dávek, které jsou často
zneužívány, ovlivňuje nemocnost nejvíce výše příjmu. Vysoké procento nemocnosti pak
ve firmách způsobuje ztráty v produktivitě práce a poruchy výrobního taktu. Tato
omezení mohou v konečném důsledku vyústit až v omezení výroby a tím způsobit ztrátu
zakázek. S rostoucí nemocností se rovněž zvyšuje i potřeba drahé přesčasové práce,
případně využívání pracovníků od zprostředkovatelských agentur. Pro nemocnost
v celostátním kontextu platí, že s rostoucím příjmem procento pracovní neschopnosti
klesá, délka pracovní neschopnosti se prodlužuje a počet případů pracovní
neschopnosti klesá. Tuto tendenci ještě zvýraznila novelizace zákona č. 54/1956 Sb.
o nemocenském pojištění s účinností od 1.1.2004, která přinesla významnou úpravu ve
výpočtu nemocenských dávek (např. se snížila sazba pro výpočet denní dávky
nemocenské za první 3 dny pracovní neschopnosti na polovinu, tj. z 50 % na 25 %,
změnila se i výše vyměřovacího základu pro prvních 14 dnů pracovní neschopnosti ze
100 % na 90 %). Důsledkem toho je pokles počtů nově hlášených krátkodobých
pracovních neschopností a naopak zvýšení podílů případů dlouhodobých pracovních
neschopností. Vývoj průměrné délky pracovní neschopnosti v ČR ukazuje diagram
č. 2.8.1. Průměrná délka pracovní neschopnosti v roce 2005 sice mírně poklesla a to
z hodnoty téměř 35 kalendářních dnů v roce 2004 na hodnotu 33 kalendářních dnů, ale
stále zůstává neúměrně vysoká.
Soubor: APCR06c.DOC
98
© Sdružení AP, květen 2006
Tyto trendy lze interpretovat tak, že pracovníci s vyššími příjmy nezneužívají institut
pracovní neschopnosti, naopak jej nevyužívají, neboť lehčí a krátkodobější nemoci buď
neléčí nebo k jejich léčení využívají dovolenou. Současná konstrukce výpočtu
nemocenského tedy stále znevýhodňuje zaměstnance s průměrnými a vyššími příjmy.
To, kam se bude vývoj v této oblasti ubírat, zejména pokud bude přijat nový zákon
o nemocenském pojištění, který počítá s tím že prvních čtrnáct dnů pracovní
neschopnosti hradí zaměstnavatel, ukáže až čas. Již nyní se ale jako velmi
pravděpodobné jeví argumenty jeho odpůrců, které upozorňují zejména na chybnou
úvahu, která počítá s tím, že princip poskytování náhrady mzdy zaměstnavatelem
představuje určitou formu zainteresovanosti zaměstnavatelů na pracovní neschopnosti
svých zaměstnanců. Diagram 2.8.1 ukazuje, že v této oblasti je situace ve firmách
Sdružení AP příznivější, než je celorepublikový průměr.
ČR - Průměrná délka pracovní neschopnosti
Průměrný počet kalend. dnů
40,0
34,8
35,0
30,0
25,0
18,4
19,9
20,7
23,2
26,8
24,8 23,9 25,8 26,3
26,1 28,0
28,6
30,8 30,5
32,8
Sdružení AP (D)
20,0
15,0
10,0
Sdružení AP (T)
5,0
0,0
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Roky
Zdroj: Český statistický úřad
Diagram č. 2.8.1
Podíváme-li se na vývoj pracovní neschopnosti podrobněji, vycházejí následující
statistické údaje (viz tabulka 2.8.1).
Tabulka č. 2.8.1
Počet dnů pracovní
neschopnosti administrativa
Počet dnů pracovní
neschopnosti dělnické profese
Celkem Sdružení AP
Finální výrobci
Výrobci příslušenství
Účelové organizace
2003
9,4
10,1
9,4
8,4
2004
7,8
8,3
7,8
7,5
2005
7,5
9,3
7,3
6,5
2003
26,3
25,6
26,8
5,0
2004
21,3
22,5
22,0
5,8
2005
22,1
26,0
22,1
6,5
Podniky se zahraniční účastí
Tuzemské podniky
7,0
12,0
6,0
10,2
6,6
8,6
24,4
28,6
19,6
23,5
22,3
21,8
Z tabulky č. 2.8.1 vyplývá, že pracovní neschopnost v automobilovém průmyslu
meziročně dále poklesla, avšak jen v kategorii administrativních zaměstnanců.
Výjimku pak tvoří finální výrobci vozidel. Naopak v kategorii dělnických profesí se v roce
2005 pracovní neschopnost opět mírně zvýšila. Nejvíce opět v kategorii finálních
Soubor: APCR06c.DOC
99
© Sdružení AP, květen 2006
výrobců vozidel, kdy se zvýšila o přibližně 15 %. V administrativě je nemocnost zhruba
třetinová oproti zaměstnancům v dělnických profesích. Výrazně nižší je samozřejmě
u účelových organizací, což je dáno jejich charakterem. I když vezmeme jen dělnické
profese, u kterých je pracovní neschopnost vyšší, je vidět, že průměrná délka pracovní
neschopnosti v automobilovém průmyslu byla v roce 2005 až o 30 % nižší, než je
celostátní průměr. Zajímavé ale je, že na rozdíl od předchozích let poklesla nemocnost
v obou základních sledovaných kategoriích u tuzemských firem, naopak podniky se
zahraniční účastí zaznamenaly u obou kategorií mírný růst. Pracovní neschopnost
v dělnických profesích se tak u obou skupin firem téměř vyrovnala. V administrativních
profesích se toto procento také začíná vyrovnávat a rozdíl mezi tuzemskými
a zahraničními firmami již je jen okolo 24 %. Proti loňsku tedy došlo v těchto poměrech
k poměrně zásadním posunům.
Z výše uváděných důvodů patří stimulátory a motivátory k ovlivňování pracovní
neschopnosti zaměstnanců k jednomu z prioritních úkolů, které musí management
členských firem Sdružení AP neustále řešit. K nejčastěji používaným motivačním
nástrojům ve firmách patří tzv. odměny za přítomnost v práci, ale nově také regenerační
volno (delší dovolená), preventivní léčebné programy nebo např. očkování proti chřipce.
2.8.2 Pracovní úrazy
Ovlivňování a celkový počet pracovních úrazů je ještě důležitější faktor než
nemocnost, protože vytváření podmínek pro bezpečné, nezávadné a zdraví
neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci včetně přijímání opatření k prevenci rizik patří k základním povinnostem
zaměstnavatelů. Výsledná míra bezpečnosti práce v jednotlivých firmách je kromě
prevence a identifikace rizik ovlivněna ještě celou řadou dalších vlivů, kterými jsou
zejména výrobní program a používané technologie, možnosti technického zařízení,
ekonomické možnosti a v neposlední řadě samotný lidský faktor. Pracovní úrazovost
v letech 2003 až 2005 ve firmách Sdružení AP je uvedena v tabulce č. 2.8.2, diagram
č. 2.8.2 pak ukazuje postavení automobilového průmyslu v kontextu České republiky.
ČR- Vývoj průměrné délky pracovní
neschopnosti na pracovní úraz
Průměrný počet kalend. dnů
46
43,7
44
42
38,6
40
37,5
38
36
35,2
39,4
40,8
40,6
41,8
44,1
42,0
38,2
36,0
Sdružení AP
33,2
34
32
30
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Roky
Zdroj: Český statistický úřad
Diagram č. 2.8.2
Soubor: APCR06c.DOC
100
© Sdružení AP, květen 2006
Tabulka č. 2.8.2
Počet pracovních úrazů
Průměrný počet kalendářních dnů
pracovní neschopnosti na úraz
Celkem Sdružení AP
Finální výrobci
Výrobci příslušenství
Účelové organizace
2003
16,1
29,2
14,9
1,0
2004
16,0
29,9
14,9
1,0
2005
15,6
25,3
15,2
1,0
2003
37,2
39,1
36,1
9,5
2004
37,2
38,2
37,0
9,5
2005
36,9
45,2
35,3
42,4
Podniky se zahraniční účastí
Tuzemské podniky
16,5
15,5
18,8
11,9
19,2
10,3
39,2
34,4
36,0
39,7
37,4
35,6
Ze základních podkladových materiálů i z diagramu č. 2.8.2 vyplývá, že
automobilový průmysl je obor s nižší hodnotou průměrného počtu kalendářních dnů
pracovní neschopnosti připadajících na 1 úraz. Oproti celostátnímu průměru je tato
hodnota nižší o 16 %. Z tabulky č. 2.8.2 vyplývá, že na rozdíl od ukazatelů nemocnosti
zůstaly ukazatele pracovních úrazů za celé Sdružení AP oproti předchozím letům 2003
a 2004 téměř beze změny. Totéž platí pro skupinu výrobců příslušenství. Ani zde se
oba základní sledované ukazatele nijak zásadněji neměnily. Naopak ve skupině
finálních výrobců absolutní počet pracovních úrazů poměrně výrazně poklesl, ale
zároveň se téměř o 20 % zvýšila délka kalendářních dnů pracovní neschopnosti
z důvodu úrazu. Průměrný počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti připadajících na
1 úraz se tak v obou základních velkých skupinách na rozdíl od předchozích let rozchází.
Vypovídací hodnota obou parametrů u účelových organizací je pravděpodobně velmi
omezená a to nejen z důvodu malého počtu respondentů, ale samozřejmě i z důvodu
jejich zaměření. Z hlediska vlastnické struktury vychází počet pracovních úrazů již druhý
rok vyšší u podniků se zahraniční majetkovou účastí oproti podnikům tuzemským. Počet
pracovních úrazů byl v podnicích se zahraniční majetkovou účastí zhruba dvojnásobný.
Tyto firmy mají také o něco vyšší průměrný počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti
vztažený na 1 případ úrazu.
Zpracoval: Ing. Ešner
2.9 Vývoj základních ekonomických ukazatelů
Celkové ekonomické výsledky firem Sdružení AP za rok 2005 v řadě parametrů
navázaly na výrazný růst z předchozího období. Tento trend je prakticky v souladu
s celkovým růstem ekonomiky (v tomto případě zejména průmyslové výroby a exportu)
celé ČR. Uvedený úspěšný růst je o to významnější, že byl dosažen v období silného
kurzu koruny vůči EUR a USD. Objektivně je nutné ale uvést, že se zde promítají
a výsledky určitým způsobem ovlivňují i ekonomické výsledky nových členů Sdružení
AP. Jednotlivé výsledky včetně rozdílů u jednotlivých skupin výrobců, tj. u finálních
výrobců, resp. výrobců dílů a příslušenství vozidel, vyplynou z vlastního obsahu
kapitoly.
Produkci firem Sdružení AP ve finančním vyjádření a členěnou podle základních
výrobních skupin ukazuje tabulka č. 2.9.1. Diagram č. 2.9.1 znázorňuje podíly objemu
produkce podle základních skupin jednotlivých výrob a diagram č. 2.9.2 pak samostatně
podíly na objemu v kategorii finálních výrobců.
Soubor: APCR06c.DOC
101
© Sdružení AP, květen 2006
Tabulka č. 2.9.1 VÝVOJ CELKOVÉ PRODUKCE FIREM SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU
objem produkce Sdružení AP
(mil. Kč)
- z toho: finální výrobci
z toho: osobní automobily
nákladní vozy
autobusy
ostatní
výrobci příslušenství
účelové organizace
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
219 302,0
117 322,1
105 38,6
5 368,5
4 479,0
2 336,0
100 779,2
1 201,1
272 900,9
148 969,0
136 326,0
6 122,0
4 714,0
1 807,0
122 50,1
1581,8
304 800,2
159 284,3
146 083,2
6 096,4
5 378,7
1 726,0
144 69,8
946,1
326 452,5
158 285,0
145 715,5
4 527,5
5 848,0
2 194,0
167 46,6
1 120,9
348 403,8
148 282,5
136 140,5
4 075,0
5 929,0
2 138,0
198 909,2
1 212,1
385 550,9
157 691,0
143 595,0
4 479,0
7 042,0
2 575,0
226 552,5
1 307,4
484 063,2
197 003,0
182 900,0
3 782,0
7 113,0
3 208,0
286 105,7
954,5
Podíly jednotlivých výrob na celkovém objemu produkce
(rok 2005, firmy Sdružení AP - 100% = 484 063,2 mil.Kč)
ostatní
0,9%
osobní
automobily
37,8%
díly a
příslušenství
59,1%
nákladní vozy
0,8%
autobusy
1,5%
Diagram č. 2.9.1
Podíly jednotlivých kategorií vozidel na objemu produkce
(rok 2005, finální výrobci Sdružení AP - 100% = 197 003 mil. Kč)
nákladní vozy
1,9%
autobusy
3,6%
přípojná vozidla
1,3%
nástavby
0,3%
motocykly
0,1%
osobní
automobily
92,8%
Diagram č. 2.9.2
Soubor: APCR06c.DOC
102
© Sdružení AP, květen 2006
Předchozí údaje, které vyjadřovaly vývoj celkové produkce ve finančních jednotkách
jsou pro názornost v případě finálních výrobců doplněny o statistický přehled, který se
týká výroby, domácího prodeje a exportu jednotlivých typů vozidel (v kusech za české
výrobce) - viz tabulka č. 2.9.2. V řadě případů počty vyrobených a prodaných vozidel
vyjádří názorněji celkovou situaci odvětví, než tytéž údaje převedené do finančních
jednotek.
Tabulka č. 2.9.2
POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU DVOUSTOPÝCH MOTOROVÝCH VOZIDEL 2005/2004
Výrobce
ŠKODA AUTO
TPCA
MAGMA
Kaipan
Σ Osobní+N1
AVIA
TATRA
PRAGA
Σ Nákladní
KAROSA
SOR
KH motor Centr.
TEDOM
Σ Autobusy
r.2005
494 122
103 819
46
7
597 994
553
1 497
0
2 050
1 897
247
49
5
2 198
výroba
r.2004
443 868
0
50
16
443 934
545
1 654
1
2 200
1 690
235
47
1 972
CELKEM I : 602 242 448 106
FIRMY SDRUŽENÍ AP
to je
602 135
447 993
99,98% 99,97%
změna
11,3%
-8,0%
-56,3%
34,7%
1,5%
-9,5%
-6,8%
12,2%
5,1%
4,3%
domácí prodej
změna
r.2005
r.2004
65 166
64 676
0,8%
533
0
25
35
-28,6%
7
16
-56,3%
65 731
64 727
1,65%
277
336
-17,5%
274
297
-17,6%
0
0
551
633
-13,0%
391
460
-15,0%
164
188
-12,8%
49
47
4,3%
2
606
695
-12,8%
11,5%
34,4% 66 888
34,4% 66 805
0,01% 99,87%
66 055
65 957
99,85%
r.2005
426 945
103 286
21
0
530 252
253
1 035
0
1 288
1 492
83
0
0
1 575
export
r.2004
386 999
0
15
0
387 014
256
1 404
1
1 661
1 228
47
0
1 275
1,3% 533 115 389 950
1,3% 533 094 389 935
0,02% 99,99% 99,99%
změna
10,3%
40,0%
0,0%
37,0%
-1,2%
-26,3%
-22,5%
21,5%
76,6%
0,0%
23,5%
36,7%
41,8%
0,0%
POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU MOTOCYKLŮ 2005/2004
výroba
výrobce
r. 2005
JAWA Moto
PENTO
r. 2004
1 603
4
1 768
17
FIRMY SDRUŽENÍ AP
1 607
1 603
1 785
1 768
to je
99,75%
99,05%
CELKEM II :
změna
-9,3%
-76,5%
-10,0%
9,3%
0,7%
r. 2005
domácí prodej
změna
r. 2004
325
2
232
14
327
325
246
232
99,39%
94,31%
export
r. 2005
1 278
0
r. 2004
1 536
0
40,0%
-85,7%
33,0%
1 278
1 536
40,1%
1 278
1 536
5,4% 100,00% 100,00%
změna
-16,8%
0,0%
-16,8%
-16,8%
0,0%
POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU PŘÍPOJNÝCH VOZIDEL 2005/2004
výrobce
METACO BO.BR.
PANAV
SCHWARZMÜLLER
CELKEM O3+O4::
AGADOS
(O1+O2)
CELKEM III :
FIRMY SDRUŽENÍ AP
výroba
r. 2005 r. 2004
177
203
898
958
1 370
1 428
2 445
2 589
13 210
12 410
15 655 14 999
15 655 13 571
to je 100,00%
Soubor: APCR06c.DOC
90,48%
domácí prodej
export
změna
r. 2005
r. 2004
r. 2005
r. 2004
64
98
113
105
-12,8%
-34,7%
651
620
247
338
-6,3%
5,0%
změna
704
758
1 419
1 476
6,4%
7 664
9 083
4,4%
15,4%
9 083
10,5% 100,00%
8 404
7 646
-4,1%
-5,6%
103
6 928
90,10%
626
670
986
1 113
10,6%
5 470
6 456
8,1%
18,8%
6 456
9,9% 100,00%
6 483
5 813
-7,1%
-3,9%
5 370
89,66%
změna
7,6%
26,3%
-6,6%
-11,4%
1,9%
0,4%
11,1%
11,5%
© Sdružení AP, květen 2006
Poměrně významnou skupinu výrobců vozidel v ČR tvoří jednotliví výrobci různých
účelových nástaveb. Jejich montáž je prováděna v převážné míře na dovážené
podvozky. Přes skutečnost, že se daří velmi obtížně zjistit statistické údaje o výrobě
a prodeji u této skupiny výrobců vozidel, jsou do přehledu zařazeny alespoň údaje od
těch výrobců, kteří statistická data pravidelně poskytují.
Tabulka č. 2.9.2 – pokračování
POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU NÁSTAVEB 2005/2004
výroba
Výrobce
r. 2005 r. 2004
AUTO-Tech
590
556
KAROSERIA
36
64
CTS
511
KOV Velim
355
NAVARA Novosedly
212
196
ČKD Mobil. Jeřáby
21
18
HACAR
345
207
HAGEMANN
312
406
METACO BO.BR.
28
66
SSUB
18
83
16
82
CELKEM IV :
2 511
FIRMY SDRUŽENÍ AP
147
5,85%
1 611
212
13,16%
THT
to je
změna
6,1%
-43,8%
8,2%
16,7%
66,7%
-23,2%
-57,6%
12,5%
1,2%
55,9%
-30,7%
-99,6%
domácí prodej
export
změna
změna
r. 2005
r. 2004
r. 2005
r. 2004
568
545
22
11 100,0%
4,2%
36
64
0
-43,8%
396
115
N/A
N/A
217
196
3
10,7%
10
14
11
4 175,0%
-28,6%
340
203
5
4
67,5%
25,0%
199
403
113
3 3666,7
26
35
18
59
13
75
1 869
1 548
121
174
6,47%
11,24%
-50,6%
-25,7%
38,5%
-21,3%
20,7%
-30,5%
-42,4%
2
0
24
295
%
-93,5%
31
3
7 242,9%
63 368,3%
26
38
8,81%
60,32%
-31,6%
-85,4%
SOUHRN - POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU VŠECH KATEGORIÍ VOZIDEL 2005/2004
výroba
r. 2005
r. 2004
CELKEM I. až IV:
622 015
466 501
FIRMY SDRUŽENÍ AP
619 540
463 544
99,60%
99,37%
to je %
domácí prodej
změna %
33,3%
33,7%
0,23%
r. 2005
78 167
r. 2004
76 523
76 334
73 704
97,65%
96,32%
export
změna %
2,1%
3,6%
1,4%
r. 2005
r. 2004
541 144
398 032
540 854
397 322
99,95%
99,82%
změna %
36,0%
36,1%
0,13%
Z údajů, které jsou uvedeny v předchozích tabulkách vyplývá, že:
Celková výroba vozidel v ČR všech kategorií v roce 2005 (osobní + malá užitková N1
+ nákladní + autobusy + motocykly + nástavby + přípojná) oproti roku 2004 vzrostla
o 33,3 %. S předchozím obdobím 2004/2003, kdy byl zaznamenán meziroční nárůst 1,9
% (u firem Sdružení AP o 1,8 %), je tato hodnota prakticky nesrovnatelná a je
významným způsobem ovlivněna náběhem výroby nového závodu na výrobu osobních
vozidel TPCA v Kolíně a zvýšením výroby ve Škoda Auto.
Z hlediska celkových tuzemských prodejů oproti období 2004/2003, kdy došlo
k poklesu domácích prodejů o 5,7 % (u firem Sdružení AP o 7,3 %), byl tento trend
zastaven a v roce 2005 dochází oproti roku 2004 ke zvýšení prodejů vozidel na českém
trhu o 2,1 % (u firem Sdružení AP o 3,6 %).
Je udržen trend v růstu celkového počtu exportovaných vozidel, který vzrostl
z 2,5 % v období 2004/2003 na 36,0 % za období 2005/2004. Stejně jako v případě
celkové výroby je i údaj o celkovém exportu ovlivněn vývozem firmy ŠKODA AUTO
a automobilky TPCA v Kolíně. Vlivy (podíly) jednotlivých výrobců na tyto hodnoty jsou
přitom rozdílné.
Soubor: APCR06c.DOC
104
© Sdružení AP, květen 2006
K jednotlivým kategoriím vozidel je možné konstatovat:
‰
‰
‰
‰
‰
‰
‰
‰
‰
V oblasti výroby osobních automobilů (M1) a malých užitkových vozidel
kategorie N1 představoval souhrnný nárůst hodnotu 34,7 %. Tuto hodnotu
významným způsobem ovlivnil růst výroby ve Škoda Auto a náběh výroby
v TPCA Kolín.
V celkovém součtu byl z hlediska tuzemského odbytu zaznamenán nárůst
u této kategorie vozidel (osobní automobily M1 a malá užitková N1) o 1,65 %.
Významné bylo z tohoto pohledu uplatnění produkce na zahraničních trzích,
které se promítlo do nárůstu exportu o 37,0 %.
U výrobců nákladních vozidel představoval meziroční pokles výroby 6,8 %
a to mimo firmu AVIA, u které naopak došlo ke zvýšení výroby o 1,5 %. Celkový
pokles byl dán nižší výrobou ve firmě TATRA.
Pokračují problémy s uplatněním českých výrobců nákladních vozidel na
tuzemském i zahraničním trhu. Pokles odbytu byl z tohoto důvodu razantnější
než v předchozích letech. Meziroční pokles na tuzemském trhu činil 13,0 %
a na zahraničním trhu 22,5 %. Na těchto hodnotách se podílejí různou měrou
oba zbývající výrobci nákladních vozidel AVIA a TATRA.
Výroba v kategorii autobusů se dále zvyšuje a za období roku 2005 meziročně
vzrostla o 11,5 %. Výraznou měrou se na této hodnotě podílí největší domácí
výrobce (firma KAROSA), která zaznamenala nárůst výroby o 12,2 %.
Pokles odbytu autobusů na tuzemském trhu o 12,8 % se týká jak firmy KAROSA,
tak i firmy SOR prakticky stejným procentním dílem. Zvýšená výroba nachází
uplatnění na zahraničních trzích, kde hodnota exportu vzrostla v roce 2005
oproti roku 2004 o 23,5 %.
V kategorii výrobců motocyklů se v porovnání s obdobím 2004/2003 zmírnil
pokles výroby, který za období 2005/2004 činil 10,0 %. Je zaznamenán růst
domácího prodeje o 33,0 % s tím, že na druhé straně poklesl export o 16,8 %.
U kategorie přípojných vozidel O3 a O4 nepokračoval pozitivní trend
předchozího roku. V oblasti výroby došlo ve srovnání s rokem 2004 k poklesu
o 5,6 %, v domácím prodeji o 3,9 % a v exportu o 11,4 %.
V případě přípojných vozidel kat. O1 a O2 jsou statistické údaje k dispozici
pouze za firmu AGADOS (člen Sdružení AP), u které pokračuje pozitivní vývoj jak
ve výrobě (+ 6,4 %), tak i v domácím prodeji (+ 10,6 %) a v exportu (+ 1,9 %).
2.9.1 Tržby z vlastní výroby
V absolutní hodnotě vzrostl objem tržeb z vlastní výroby oproti roku 2004
o 98 512,3 mld. Kč. V procentuálním vyjádření to představuje meziroční nárůst
o 25,6 %. Přehled meziročních indexů objemů tržeb z vlastní výroby ukazuje tabulka
č. 2.9.3. Jedná se o pokračující trend a výraznou změnu oproti předchozím obdobím,
které byly charakteristické postupným poklesem indexu. V této souvislosti je nutné mít
na zřeteli další významný fakt, že se zde promítá i vliv růstu členské základny Sdružení
AP.
Celkový růst indexu tržeb byl ovlivněn výrazným způsobem především růstem tržeb
u výrobních organizací a to jak u kategorie finálních výrobců, tak i u výrobců
příslušenství. Detailní hodnoty v podrobnějším členění jsou uvedeny v tabulce č. 2.9.4.
Soubor: APCR06c.DOC
105
© Sdružení AP, květen 2006
Tabulka č. 2.9.3
změna objemu
produkce (tržeb
z průmyslové
činnosti)
(%)
1999/1998
2000/1999
2001/2000
2002/2001
2003/2002
2004/2003
2005/2004
+ 17,4
+ 24,4
+ 11,7
+ 7,1
+ 6,7
+10,7
+25,6
Tabulka č. 2.9.4
rok 2004
objem produkce (tržeb z průmyslové
činnosti) Sdružení AP (mil. Kč)
- z toho: finální výrobci
z toho: osobní automobily
nákladní vozy
autobusy
ostatní
výrobci příslušenství
účelové organizace
Rok 2005
385 550,9
157 691,0
143 595,0
4 479,0
7 042,0
2 575,0
226 552,5
1 307,4
484 063,2
197 003,0
182 900,0
3 782,0
7 113,0
3 208,0
286 105,7
954,5
změna 2005/2004
+25,6 %
+24,9 %
+27,4 %
-15,6 %
+1,0 %
+24,6 %
+26,3 %
-27,0 %
Podíly jednotlivých skupin výrobců na celkovém objemu produkce v % ukazuje
tabulka č. 2.9.5. Je doplňkem výše uvedeného diagram č. 2.9.1. Z tabulky je mimo jiné
patrný neustálý trend zvyšujícího se podílu zejména výrobců dodavatelského sektoru
a to i při celkovém růstu objemu tržeb.
Tabulka č. 2.9.5
r. 2002
objem produkce
326 452,5 mil. Kč
Osobní automobily
44,6 %
nákladní automobily
1,4 %
autobusy
1,8 %
výroba nástaveb
0,1 %
motocykly
0,1 %
přípojná vozidla
0,5 %
dodavatelé
51,2 %
ostatní
0,3 %
výrobci
r. 2003
r. 2004
r. 2005
objem produkce
objem produkce
objem produkce
348 403,8 mil. Kč 385 550,9 mil. Kč 484 063,2 mil. Kč
39,1 %
37,2 %
37,7 %
1,2 %
1,2 %
0,8 %
1,7 %
1,8 %
1,5 %
0,2 %
0,1 %
0,1 %
0,1 %
0,1 %
0,1 %
0,4 %
0,5 %
0,5 %
57,1 %
58,8 %
59,1 %
0,2 %
0,3 %
0,2 %
Jednotlivé firmy Sdružení AP se podle velikosti, dané v tomto případě počtem
zaměstnanců, podílí na celkové hodnotě tržeb 484 063,2 mil. Kč podle tabulky č. 2.9.6.
Tabulka č. 2.9.6
velikost firmy (počet zaměstnanců)
do 50
50 – 250
250 – 500
500 - 1 000
1 000 - 5 000
nad 5 000
r. 2004
r. 2005
podíl na celkových tržbách v %
(100% = 385 550,9 mil. Kč)
podíl na celkových tržbách v %
(100% = 484 063,2 mil. Kč)
0,3
4,0
7,3
14,1
30,0
45,7
0,2
3,2
7,9
12,6
36,3
39,8
Rozhodující podíl na tržbách z vlastní výroby mají firmy, u nichž je počet
zaměstnanců větší jak 500. Zajímavý je podíl na celkových tržbách malých a středních
firem (to je firem s počtem zaměstnanců do 250 osob). Ten dosahuje 3,4 %
z celkových tržeb firem Sdružení AP. Tyto firmy však tvoří významnou část členské
základny (jejich podíl na celkovém počtu členů Sdružení AP dosahuje 41 %).
Soubor: APCR06c.DOC
106
© Sdružení AP, květen 2006
2.9.2 Přidaná hodnota
V roce 2005 bylo firmami Sdružení AP dosaženo celkové přidané hodnoty ve výši
89 369,5 mil. Kč. Jedná se o významný ekonomický ukazatel, jehož meziroční nárůst
činil 9 %. V porovnání s předchozími obdobími je tempo jeho růstu nižší. Tato
skutečnost vynikne zejména ve srovnání s růstem tržeb. Meziroční indexy ukazuje
tabulka č. 2.9.7 a diagram č. 2.9.3. Jak se jednotlivé hlavní skupiny výrobců za poslední
tři roky podílely na její celkové výši, uvádí tabulka č. 2.9.8.
Tabulka č. 2.9.7
finální výrobci
výrobci příslušenství
ostatní
Celkem
25 897,2
45 496,6
340,9
71 734,7
2004
mil. Kč
2005
mil. Kč
27 166,4
54 542,5
303,0
82 011,9
33 613,8
55 384,8
370,9
89 369,5
Index
2004/2003
2005/2004
1,05
1,20
0,89
1,14
1,23
1,01
1,22
1,09
Růst přidané hodnoty v rámci firem
Sdružení AP
100 000
89 369,50
výše přidané hodnoty (mil. Kč)
90 000
80 000
82 011,90
56 618,40
60 000
50 000
40 000 33 250,10
40%
71 734,70
40,58%
70 000
39 805,00
44 239,20
35%
61 759,79
30%
49 695,90
25%
20%
15%
19,71%
30 000
20 000
10 000
45%
11,14%
12,33%
1999
2000
16,15%
13,93%
10%
14,33%
9,08%
8,97%
meziroční růst přidané hodnoty
2003
mil. Kč
5%
0%
0
1997
1998
výše přidané hodnoty
2001
2002
2003
2004
2005
meziroční růst přidané hodnoty
Diagram č. 2.9.3
Tabulka č. 2.9.8
rok 2003
celková výše přidané
hodnoty
71 734,7 mil. Kč
finální výrobci
výrobci příslušenství
ostatní
rok 2004
celková výše přidané
hodnoty
82 011,9 mil. Kč
36,1 %
63,4 %
0,5 %
33,1 %
66,5 %
0,4 %
rok 2005
celková výše přidané
hodnoty
89 369,5 mil. Kč
37,6 %
62,0 %
0,4 %
Začleněním firmy TPCA do Sdružení AP se „posílila“ skupina finálních výrobců, což
se v tomto případě promítlo i do růstu podílu této skupiny na celkové výši přidané
hodnoty. Z tabulky je zřejmé, že trend v růstu podílu u skupiny firem vyrábějících díly
vozidel a jejich příslušenství na celkové výši přidané hodnoty se sice snížil, ale
v absolutní hodnotě má stále rostoucí tendenci, jak je patrné z tabulky č. 2.9.7.
Soubor: APCR06c.DOC
107
© Sdružení AP, květen 2006
Srovnání podílu jednotlivých skupin výrobců na celkových tržbách a přidané
hodnotě za rok 2005 ukazuje tabulka č. 2.9.9, podíl přidané hodnoty na objemu tržeb od
roku 2003 je podchycen v tabulce č. 2.9.10.
Tabulka č. 2.9.9
údaje za rok 2005
Podíl na celkové
přidané hodnotě
100% = 89 369,5 mil. Kč
37,6 %
62,0 %
0,4 %
Podíl na celkových tržbách
100% = 484 063,2 mil. Kč
Finální výrobci
Výrobci příslušenství
Ostatní
40,7 %
59,1 %
0,2 %
Tabulka č. 2.9.10
Tržby z vlastní
výroby
Přidaná hodnota
Podíl přidané
hodnoty na tržbách
rok 2003
mil. Kč
rok 2004
mil. Kč
rok 2005
mil. Kč
348 403,8
385 550,9
484 063,2
1,107
1,256
71 734,7
82 011,9
89 369,5
1,143
1,089
0,205
0,212
0,184
1,034
0,867
Index
2004/2003
2005/2004
Z tabulek je zřejmé, že se významný růst tržeb z vlastní výroby v roce 2005
nepromítnul do obdobného růstu přidané hodnoty. Tato skutečnost se projevila i na
ukazateli vzájemného podílu přidané hodnoty a tržeb z vlastní výroby, který oproti
předchozímu roku poklesl z hodnoty 0,212 na hodnotu 0,184 a dostal se tak zhruba na
úroveň roku 2002, kdy činil 0,189.
2.9.3 Produktivita práce
Charakteristickým rysem firem Sdružení AP se stává to, že údaje o rostoucích
tržbách jsou podpořeny i růstem produktivity práce. Nejedná se tedy o zvyšování tržeb
pouze na základě cenových kalkulací. Jako orientační hodnotu lze použít poměrového
ukazatele a sice objemu tržeb dosažených na jednoho pracovníka.
Hodnota produktivity práce, vypočtená z tržeb na jednoho pracovníka, má mírně
rostoucí charakteristiku a její změna oproti roku 2004 činí + 19 %. Její vývoj podle
základních skupin výrobců od roku 1999 ukazuje tabulka č. 2.9.11.
Tabulka č. 2.9.11 OBJEM PRODUKCE NA JEDNOHO PRACOVNÍKA U FIREM SDRUŽENÍ AP
Celkem za Sdružení AP
(tis. Kč / rok)
- z toho: finální výrobci
přičemž: osobní automobily
nákladní vozy
ostatní
výrobci příslušenství
účelové organizace
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2 574,1
3 926,0
5 157,3
968,3
1 719,6
1 854,7
1 231,9
3 059,7
4 860,8
6 223,2
1 039,4
2 077,5
2 110,5
2 765,4
3 310,0
5 364,7
6 635,9
1 301,5
2 373,8
2 342,8
1 381,2
3 305,7
5 452,8
6 827,3
1 159,2
2 382,1
2 419,8
1 615,1
3 421,1
5 294,7
6 399,4
1 244,7
2 332,9
2 723,8
1 500,1
3 667,4
5 710,8
6 824,9
1 512,2
2 663,3
2 954,6
1 563,9
4 363,1
6 386,7
7 290,0
1 691,4
2 931,3
3 609,7
1 137,7
Další parametr, který se týká produktivity práce, je uveden v tabulce č. 2.9.12.
Jedná se o celkovou výši přidané hodnoty na jednoho pracovníka. Je důležitým
indikátorem toho, jakým způsobem dokáží firmy zhodnotit vlastní know-how a kvalifikaci
svých pracovníků.
Soubor: APCR06c.DOC
108
© Sdružení AP, květen 2006
Údaje, na jejichž základě je možné získat další pohled na souhrnné výsledky firem
Sdružení AP v roce 2005, jsou uvedeny v tabulce č. 2.9.12. Pro jejich porovnání je
uvedena delší časová řada.
Tabulka č. 2.9.12 POROVNÁNÍ VÝVOJE NĚKTERÝCH DALŠÍCH UKAZATELŮ
Ukazatel
za rok
2002
za rok
2003
za rok
2004
za rok
2005
61 759,8
71 734,7
82 011,9
89 369,5
+ 9,0
625,4
704,4
780,1
805,5
+ 3,3
326 452,5
348 403,8
385 550,9 484 063,2
+ 25,6
3 305,7
3 421,1
3 667,4
4 363,1
+ 19,0
75 830,8
72 682,4
66 882,8
82 916,5
+ 24,0
232 576,6
17 505
17 459
246 495,7
18 627
18 936
306 586,6 359 797,3
20 046
21 136
20 233
+ 17,4
změna (%)
2005/2004
přidaná hodnota
(mil. Kč)
přidaná hodnota / pracovník
(tis. Kč / prac.)
objem produkce
(mil. Kč)
objem produkce / pracovník
(tis. Kč/prac.)
tuzemský prodej (jen položky
autoprůmyslu)
(mil. Kč)
export (jen položky
autoprůmyslu)
(mil. Kč)
průměrná mzda / pracovník */
(Kč/měsíc)
+ 4,5
*/ Údaje v horním řádku jsou údaje odpovídající stavu členské základny v daném roce, ve spodním
řádku se jedná o údaje meziročně přepočtené na shodné počty firem (viz též tabulka č. 2.7.2).
Vývoj vzájemné vazby mezi indexem růstu produktivity práce a růstem mezd je
uveden v diagramu 2.9.4. Pozitivní na jeho průběhu je ten fakt, že přírůstek produktivity
práce jak z přidané hodnoty, tak z tržeb je v relaci s přírůstkem mezd. Ukazuje mimo
jiné i na další fakt a sice ten, že růstu produktivity práce z tržeb neodpovídá růst
produktivity práce z přidané hodnoty. V tomto případě se potvrdila předchozí úvaha, že
se tempo růstu tohoto parametru zpomalí s ohledem na opatření, která byla již ve
většině firmách podniknuta ve využívání nových technologií vedoucích zejména
k optimalizaci počtu pracovních míst. Promítá se zde také vliv nových členů Sdružení
AP (zejména nového závodu TPCA v Kolíně), u kterých je poměrně vysoké procento
nakupovaných dílů.
P o ro vn án í m ez iro č n ích n árů stů " p ro d u ktivity p ráce"
s rů stem p rů m ě rn ých m ez d
%
25
20
15
10
5
0
1999/1998
2000/1999
2001/2000
2002/2001
2003/2002
2004/2003
2005/2004
rů st "p ro d u ktivity" (o b je m trž e b /p ra co vn ík)
rů st "p ro d u ktivity" (p řid a n á h o d n o ta /p ra co vn ík)
n á rů st m e z d
Diagram č. 2.9.4
Soubor: APCR06c.DOC
109
© Sdružení AP, květen 2006
2.9.4 Uplatnění produkce na domácím a zahraničním trhu
Podíl domácího trhu a exportu na celkových tržbách firem Sdružení AP vyplývá
z diagramu č. 2.9.5. Je zde zachyceno období roků 2000 až 2005.
Objem a základní rozdělení produkce
mil Kč
600 000
2005
500 000
2005
400 000
2000
300 000
2000
200 000
2000
2005
100 000
0
celkový objem produkce
dom ácí trh
export
Diagram č. 2.9.5
Rok 2005 je pro firmy Sdružení AP charakteristický dynamickým růstem výroby, což
se pozitivně promítlo do jejího uplatnění jak na domácím, tak i na zahraničním trhu.
Firmy Sdružení AP a celý automobilový průmysl tak přispěl významným způsobem
k celkovému růstu ekonomiky ČR za toto období. Nepokračoval trend ve snižování
tuzemského odbytu a významného nárůstu bylo dosaženo v oblasti exportu. Zde mohla
být situace ještě výraznější, pokud by nebyla ovlivněna kursovými vlivy koruny směrem
k EUR a USD.
Domácí prodej – zvýšení domácích prodejů a významný růst výroby v oblasti
osobních vozidel vytvořil potenciál i pro realizaci výroby dodavatelského průmyslu na
českém trhu. Tato situace se promítla do zvýšení domácího prodeje oproti roku
2004 o 45,4 % Tento fakt částečně koresponduje s údaji v tabulce č. 2.9.2 (růst
tuzemských prodejů u finálních výrobců). V rámci jednotlivých skupin výrobců to
znamená, že v případě výrobců dílů a příslušenství vozidel činil nárůst tuzemského
odbytu 61,9 % a v případě finálních výrobců byl tento nárůst 20,6 %.
Vývoz – jeho „tahounem“ byli v oblasti finálních výrobců především výrobci
osobních vozidel a výrobci autobusů. Na zvýšenou výrobu reagovali obdobným
způsobem i výrobci příslušenství. Zejména zásluhou těchto dvou skupin výrobců vzrostl
vývoz firem Sdružení AP meziročně o 17,7 %. Zde je také odpověď na otázku, jakým
způsobem došlo k realizaci zvýšené výroby v roce 2005. Prakticky o stejnou hodnotu
(o 17,4 %) vzrostl vývoz u položek autoprůmyslu.
Uplatnění produkce na jednotlivých teritoriích ukazuje diagram č. 2.9.6, ze kterého
vyplývá, že rozhodujícím a tradičním místem pro vývoz výrobků firem Sdružení AP
zůstávají země EU, ve kterých bylo jen za rok 2005 realizováno 87,9 % celkového
vývozu. Tento údaj ukazuje na důležitý fakt, a sice že automobilový průmysl České
republiky je plně adaptovaný na podmínky EU, a je tudíž plně konkurenceschopným
Soubor: APCR06c.DOC
110
© Sdružení AP, květen 2006
odvětvím průmyslu ČR. Je zřejmé, že přistoupení k jednotnému evropskému trhu
povzbudilo exportní aktivity firem zejména směrem k tomuto teritoriu.
mil.Kč
Směřování vývozu firem Sdružení AP
350 000
300 000
250 000
2004
200 000
2005
150 000
100 000
50 000
0
Evropská Unie
ESVO
ostatní Evropa
ostatní svět
Diagram č. 2.9.6
Směrem k nejvýznamnějšímu teritoriu vývozu, tj. k zemím EU, je možné diagram
doplnit o následující fakta. Z hlediska absolutní hodnoty dosáhl vývoz firem Sdružení
AP do zemí EU v roce 2005 hodnoty 324 942,3 mil. Kč a oproti roku 2004 vzrostl
o 16,5 %. Vyjdeme–li z údajů ČSÚ, který uvádí za rok 2005 celkový export ČR do zemí
EU ve výši 1 578 546,3,9 mil. Kč, pak podíl firem Sdružení AP činí 20,6 % a oproti
roku 2004 se zvýšil o 1,7 %.
Porovnání podílu hlavních skupin výrobců (finalisté, dodavatelé, ostatní) na
dosaženém objemu produkce a exportu za období roku 2005 bylo provedeno již výše
(v bodě 2.2 této kapitoly).
2.9.5 Vývoj některých dalších ukazatelů
Celková výroba podniků Sdružení AP byla v roce 2005 výrazným způsobem
ovlivněna růstem jak tuzemské poptávky, tak i poptávky zejména ze zemí EU. Růst
výroby pak následně ovlivnil i řadu dalších důležitých ukazatelů, které se z ní odvíjejí.
Jejich dynamika je v řadě případů dvouciferná a to i přes skutečnost, že dochází
pravidelně ke zvyšování výchozí základny pro výpočet meziročního indexu. Úspěšný
růst je však na druhé straně podmíněn řadou systémových opatření, která mají
mimořádný význam pro udržení konkurenceschopnosti firmy.
Hospodářský výsledek
Jedná se o parametr, který je nově uváděn a je mimo jiné využit i v souvislosti
s nově definovanými kritérii soutěže „Podnik roku“.
Firmy Sdružení AP jako celek vykázaly v roce 2005 kladný hospodářský výsledek
před zdaněním ve výši 21 483,1 mil. Kč. Na této hodnotě se však jednotlivé skupiny
výrobců podílely nerovnoměrným způsobem.
Porovnání tržeb z vlastní výroby a hospodářského výsledku ukazuje následující
tabulka č. 2.9.13.
Soubor: APCR06c.DOC
111
© Sdružení AP, květen 2006
Tabulka č. 2.9.13
rok 2005
484 063,2
21 483,1
4,43
Tržby z vlastní výroby (mil. Kč)
Hospodářský výsledek (mil. Kč)
Podíl hospodářského výsledku na tržbách (%)
Pohledávky a závazky po lhůtě splatnosti
To, že je automobilový průmysl prosperujícím odvětvím, se odráží např. i na jeho
úrovni v oblasti závazků a pohledávek po lhůtě splatnosti. Celkovou úroveň pohledávek
ukazuje tabulka č. 2.9.14. Jejich hodnota vztažená k celkovým tržbám se pohybuje za
poslední čtyři roky řádově do dvou procent. Tato situace zobrazuje zejména na straně
inkasa dobrou spolupráci a platební disciplínu firem, které odebírají výrobky
automobilového průmyslu.
Z hlediska závazků došlo ve srovnání s rokem 2004 k určitému zvýšení absolutní
výše závazků po lhůtě splatnosti a to ze 4 526,9 mil. Kč na 5 956,4 mil. Kč. V poměru
k celkovým tržbám však zůstává tento údaj (1,23 %) prakticky na stejné úrovni jako
v roce 2004, kdy činil 1,17 %.
Tabulka č. 2.9.14 Pohledávky po lhůtě splatnosti
pohledávky po lhůtě splatnosti
(mil. Kč)
podíl na tržbách
%
6 166,3
7 537,9
8 922,2
7 814,8
8 006,8
5 827,9
5 269,8
4 052,7
5 771,7
5 631,5
8 574,5
7,0
6,7
5,6
4,1
3,7
2,1
1,7
1,2
1,7
1,5
1,8
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Podniky se zahraniční kapitálovou účastí
Významný podíl z pohledu členské základny Sdružení AP představují firmy se
zahraniční kapitálovou účastí. Ze souhrnného přehledu části jejich ekonomických
výsledků, který je uveden v tabulce č. 2.9.15, vyplývá i jejich rozhodující podíl na
celkových výsledcích firem Sdružení AP. Ten prakticky ve všech ukazatelích převyšuje
podíl, který by odpovídal jejich početnímu zastoupení v rámci Sdružení AP.
Tabulka č. 2.9.15 Podíly firem se zahraniční účastí na celkových výsledcích
• z objemu výroby
celkový objem výroby (mil. Kč) =100%
• z přidané hodnoty
přidaná hodnota celk. (mil. Kč) =100%
• z celkového exportu
celkový export (mil. Kč) = 100%
• z celk. počtu pracovníků
celk. počet pracovníků (osob) = 100%
Soubor: APCR06c.DOC
r. 2002
89,7 %
326 452,5
84,3%
61 759,8
93,5 %
239 560,0
69,2 %
98 755
112
r. 2003
91,1 %
348 403,8
86,4 %
71 734,7
94,0 %
264 275,7
73,6 %
101 840
r. 2004
91,7 %
385 550,9
88,5 %
82 011,9
99,0 %
313 971,7
77,6 %
105 128
r. 2005
93,0 %
484 063,2
89,7 %
89 369,5
95,3 %
369 678,2
79,1 %
110 946
© Sdružení AP, květen 2006
2.9.6 Pozice podniků Sdružení AP v rámci hospodářství ČR
Důležitá data, která se týkají základních ekonomických údajů firem Sdružení AP, již
byla uvedena v úvodu tohoto materiálu. Stejně tak již byl uveden jejich poměr
k makroekonomickým údajům, které se týkají celého národního hospodářství. Řada
poměrových ukazatelů, z nichž je jako nejdůležitější možné uvést podíl firem Sdružení
AP na průmyslové výrobě a celkovém exportu ČR, hovoří jednoznačně ve prospěch
automobilového průmyslu. Z pohledu národního hospodářství tvoří jedno z nosných
odvětví. V další části této kapitoly jsou uvedené údaje doplněny o některé další
skutečnosti.
Celková průmyslová výroba České republiky (vyjádřená tržbami z průmyslové
činnosti firem nad 20 zaměstnanců) dosáhla podle údajů ČSÚ v roce 2005 hodnoty
2 573 134,0 mil. Kč a vzrostla oproti roku 2004 o 8,5 %. Firmy Sdružení AP svým
objemem produkce 484 063,2 mil. Kč dosáhly podílu 18,8 % na celkové
průmyslové produkci ČR. Tento podíl je vyšší než v roce 2004, kdy činil 16,26 %. Je
důležité si uvědomit, že zaměstnává-li průmysl celkem cca 1 150 000 zaměstnanců, tak
těchto výsledků bylo dosaženo s necelými cca 10 % zaměstnanců.
Obdobným způsobem, jakým byl vyjádřen podíl podniků Sdružení AP na průmyslové
výrobě ČR, můžeme vyjádřit i jejich podíl na celkovém vývozu ČR. Jeho hodnota
činila v roce 2005 celkem 1 875 219,7 mil. Kč a oproti roku 2004 se zvýšila o 9,4 %.
Firmy Sdružení AP vyvezly v roce 2005 zboží v hodnotě 369 678,2 mil. Kč, což
znamenalo nárůst oproti roku 2004 o 17,7 %. Podíl firem Sdružení AP na celkovém
vývozu ČR pak dosahuje hodnoty 19,7 % a oproti roku 2004 (kdy dosáhl 18,2 %), je
o jeden a půl procentního bodu vyšší.
Zahraničně obchodní bilance podniků Sdružení AP
Nárůst vývozu se pozitivně promítnul i do zvýšení příjmů, které firmy získaly za
export svých výrobků. O jeho významu svědčí i ta skutečnost, že vývoz firem Sdružení
AP představoval 76,4 % z celkových tržeb. Oproti roku 2004 to představuje zvýšení
exportu o více jak 55 700 mil. Kč. Z celkové hodnoty vývozu 369 678,2 mil. Kč
směřovalo plných 87,9 % do států EU. Situaci přehledně znázorňuje i diagram č. 2.9.6.
Z hlediska zahraničně obchodní bilance je automobilový průmysl nejen významným
odvětvím z hlediska příjmů státního rozpočtu, ale i poměrně náročným odvětvím
z hlediska dovozu dílů a polotovarů, nezbytných pro zajištění své výroby. Pokud
položíme na misku vah tyto dvě veličiny, t.j vývoz v hodnotě 369 678,2 mil. Kč a dovoz
pro výrobní spotřebu (včetně dovozu investic) ve výši 182 883,2 mil. Kč, vytvořily firmy
Sdružení AP kladné saldo zahraničně obchodní bilance ve výši 186 795 mil. Kč.
V porovnání s rokem 2004 je tato hodnota o 2,4 % vyšší.
Investice v podnicích Sdružení AP
Kolik finančních prostředků investovaly firmy Sdružení AP za posledních 11 roků do
svého rozvoje a modernizace výroby, ukazuje názorně tabulka č. 2.9.16.
Úroveň celkových investic za rok 2005 byla nižší ve srovnání s rokem 2004.
Z částky 13 679,1 mil. Kč směřovaly na nákup technologie prostředky ve výši
10 242,2 mil. Kč. Podíl investic do technologického zařízení dosáhnul v roce 2005
hodnoty 74,9 % a v porovnání s rokem 2004, kdy činil 68 %, byl tedy vyšší o 6,9 %.
Soubor: APCR06c.DOC
113
© Sdružení AP, květen 2006
Tabulka č. 2.9.16 Investice ve firmách Sdružení AP
rok
celkem (mil. Kč)
z toho dovoz (mil. Kč)
9 046,0
14 885,1
17 639,9
12 743,6
17 233,5
23 534,4
31 066,7
21 477,1
21 896,9
21 128,0
13 679,1
204 330,3
6 829,8
6 791,0
6 039,0
7 949,9
10 013,2
11 258,4
15 556,2
3 531,2
5 401,0
6 096,1
4 603,7
84 069,5
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
CELKEM:
Investiční prostředky vložené do rozvoje výroby ve srovnání s tržbami z vlastní
výroby a objemem produkce ukazuje diagram č. 2.9.7.
Investice a tržby z vlastní výroby
mil. Kč
%
600 000
500 000
14
11,0
400 000
12
10,2
13,1
6,8
8,6
7,9
10
8
300 000
6,6
200 000
6
6,3
5,5
4
2,8
100 000
2
0
0
1996
1997
1998
investice I (Kč)
1999
2000
2001
tržby T (Kč)
2002
2003
2004
2005
poměr I/T (%)
Diagram č. 2.9.7
Pro porovnání a získání uceleného pohledu o investicích, které proudí do sektoru
automobilového průmyslu, jsou v další části uvedeny i investice, které do ČR směřují
v souvislosti s vládní podporou, která je investorům poskytována. Českým i zahraničním
investorům bez rozdílu je nabízena možnost získat investiční pobídky, jejichž
smyslem je podporovat zavádění nebo rozšiřování výroby v oblasti zpracovatelského
průmyslu a projekty v oblasti strategických služeb a technologických center.
Systém investičních pobídek je v České republice nastaven rozdílně pro různé
druhy investičních projektů viz tab. 2.9.17.
Soubor: APCR06c.DOC
114
© Sdružení AP, květen 2006
Tabulka 2.9.17
Zpracovatelský průmysl
Strategické služby a technologická
centra
Dotace na podnikatelskou činnost
Dotace na školení a rekvalifikaci
Sleva na dani z příjmu právnických osob
Podpora na vytvářená pracovní místa
Podpora na školení a rekvalifikace
Investoři zavádějící novou výrobu nebo rozšiřující stávající výrobu v oblasti
zpracovatelského průmyslu mohou v případě investice vyšší než 100 mil. Kč získat
investiční pobídky podle Zákona o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb. ve znění
platném od 1. 5. 2004.
Investiční podpory v oblasti technologických center a center strategických
služeb se řídí pravidly Rámcového programu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR pro
podporu technologických center a center strategických služeb.
V případě realizace projektů v oblasti poskytování specifických služeb v regionech
s nezaměstnaností za uplynulá dvě pololetí vyšší než 14 % mohou investoři také
požádat o finanční podpory podle Programu na podporu tvorby nových pracovních
míst.
V oblasti automobilového
zpracovatelský průmysl.
průmyslu
jsou
nejvíce
využívány
pobídky
pro
Nabízené pobídky
Sleva na dani z příjmů právnických osob
• úplná sleva na dani z příjmu až po dobu 10 let (nově vzniklé společnosti)
• částečná sleva na dani z příjmu až po dobu 10 let (expandující společnosti)
Hmotná podpora vytvářených pracovních míst
• 200 tis. Kč na jedno nové pracovní místo v regionech s nejvyšší mírou
nezaměstnanosti v ČR (A) + 50 tis. Kč, zaměstná-li se na takovém místě osoba
se zdravotním postižením nebo uchazeč o zaměstnání, který byl veden
v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 6 měsíců
• 100 tis. Kč na jedno nové pracovní místo v regionech s mírou nezaměstnanosti
o 25 % vyšší než celostátní průměr (B) + 25 tis. Kč, zaměstná-li se na takovém
místě osoba se zdravotním postižením nebo uchazeč o zaměstnání, který byl
veden v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 3 měsíců
Hmotná podpora na školení a rekvalifikace
• ve výši 35 % nákladů na školení v regionech s nadprůměrnou mírou
nezaměstnanosti (A, B, C)
Celková hodnota výše uvedených investičních pobídek (kromě školení a rekvalifikace)
nesmí překročit 50 % (resp. 65 % u malých a středních podniků) z investice do
dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Podmínky pro získání pobídek ve
vazbě na míru nezaměstnanosti jsou uvedeny v tab. 2.9.18.
Soubor: APCR06c.DOC
115
© Sdružení AP, květen 2006
Tabulka 2.9.18
Okresy podle míry nezaměstnanosti
A
B
C
D
100
150
200
200
Minimální krytí vlastním kapitálem (mil. Kč)
50
75
100
100
Minimální % do strojů z celkové výše investice
40
40
40
40
Minimální výše investice (mil. Kč)
Řada zahraničních firem reagovala na tuto iniciativu a rozhodla se realizovat svůj
další rozvoj právě na území České republiky. Z poslední doby je možné uvést v rámci
automobilového průmyslu např. firmu HYUNDAI.
Investice, které v r. 2005 uskutečnily firmy ve spolupráci s agenturou CzechInvest
a jejich rozdělení podle sektorů, do kterých směřovaly, znázorňuje diagram č. 2.9.8.
Investice podle sektorů v roce 2005
100 % = 3 245 mil. USD
stavebnictví
3,1%
letecký
2,3%
ostatní
7,3%
strojírenství
12,3%
automobilový
21,6%
elektrotechnický
6,2%
dřevo, textil,
papír
23,1%
chemie ,
biotechnologie,
plasty, guma
22,3%
informační
technologie
1,8%
Diagram č. 2.9.8
Soubor: APCR06c.DOC
116
© Sdružení AP, květen 2006
Pro informaci jsou uvedeny v tabulce č. 2.9.19 některé významné investice v oblasti
automobilového průmyslu, které byly realizovány od ledna do prosince 2005. Při
zpracování přehledu bylo využito podkladů agentury CzechInvest.
V této souvislosti je pro další období reálná změna struktury investic. Investoři
nehledají v České republice pouze levnou pracovní sílu. Firmy mají zájem investovat do
výzkumu, vývoje a strategických služeb, tedy do oblastí s vyšší přidanou hodnotou. Jak
z uvedených údajů vyplývá, do automobilového průmyslu směřuje již několik let největší
procento investic a to nejen z hlediska počtu investorů, ale i z hlediska výše
proinvestovaných prostředků. V tomto odvětví je tradičně nejsilnějším partnerem
Německo, následováno investory z Japonska, Španělska a dalších zemí. Podle
hlediska země původu se objevila řada tuzemských právních subjektů, které dokázaly
pro svůj rozvoj využít investičních pobídek.
Tabulka 2.9.19
Nově
Společnost
Sektor
Země
původu
Investice Investice Investice vytvořená
(mil. EUR) (mil. USD)
16,60
20,91
(mil. Kč)
pracovní
místa
538,00
150
Eberspächer spol. s r.o.
automobilový
Německo
LINDE + WIEMANN CZ, s.r.o.
automobilový
Německo
7,41
9,33
240,00
50
Parker Hannifin Industrial s.r.o.
automobilový
Německo
14,18
14,81
448,00
350
Pierburg s.r.o.
automobilový
Německo
16,50
20,78
534,60
50
Siemens Automobilové systémy, s.r.o.
automobilový
Německo
12,13
15,27
393,00
355
ASMO Czech s.r.o.
automobilový
Japonsko
12,97
13,55
409,88
122
GRUPO ANTOLIN TURNOV s.r.o.
automobilový
Španělsko
33,96
35,47
1 073,00
220
MATTHEY s.r.o.
automobilový
Francie
15,25
19,20
494,10
100
Oiles Czech Manufacturing s.r.o.
automobilový
Japonsko
3,92
4,10
124,00
35
CIE PLASTY CZ. s.r.o.
automobilový
Španělsko
15,70
16,39
496,00
60
KYB Manufacturing Czech s.r.o.
automobilový
Japonsko
23,67
29,81
767,00
214
ŠKODA AUTO a.s.
automobilový
Německo
188,94
237,92
6 121,80
2150
Benteler Automotive Rumburk s.r.o.
automobilový
Německo
47,93
60,36
1 553,00
352
Saint-Gobain Sekurit CR spol. s r.o.
automobilový
11,51
14,49
372,90
108
BLATA, s.r.o.
automobilový
Německo
Česká
republika
14,89
15,55
470,50
280
Mubea, spol. s r.o.
automobilový
Švýcarsko
14,53
15,17
459,00
106
BOSCH DIESEL s.r.o.
automobilový
99,75
125,61
3 232,00
368
WAGON AUTOMOTIVE spol. s r.o.
automobilový
10,93
14,77
332,00
40
F.X. MEILLER Slaný s.r.o.
automobilový
9,10
11,46
295,00
120
Stant Manufacturing s.r.o.
automobilový
Nizozemí
Česká
republika
Česká
republika
Velká
Británie
3,46
4,35
112,00
67
Erich Jaeger, s.r.o.
automobilový
Německo
5,00
6,30
162,00
290
Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek
2.10 Výzkumně vývojová základna
Počet pracovníků v oblasti výzkumu a vývoje (VaV) firem Sdružení AP dosáhl
v roce 2005 počtu 3 742 osob. Jak ukazuje diagram č. 2.10.1, jedná se o údaj, který je
prakticky shodný s předchozím rokem. V delším časovém úseku je vidět, že přes určité
výkyvy je celkový trend ve vývoji počtu pracovníků ve vývojových útvarech pozitivní.
Soubor: APCR06c.DOC
117
© Sdružení AP, květen 2006
Konkrétní počty osob za období 2000 až 2005 jsou pak uvedeny v tabulce č. 2.10.1.
Další tabulka č. 2.10.2 pak charakterizuje situaci po jednotlivých divizích Sdružení AP
v uplynulých čtyřech letech. Pozitivní je skutečnost, že v žádné skupině výrobců
nedochází k dramatickým změnám v počtu pracovníků a dílčí změny souvisí většinou
se změnou členské základny. Počet pracovníků ve vývoji u výrobců příslušenství
reaguje na současnou situaci, kdy je ze strany finálních výrobců vyžadována větší
součinnost v předvýrobních etapách celého projektu. Tento systém přináší větší
zodpovědnost pro dodavatele, možnost rychlé reakce na vzniklý problém
a v neposlední řadě i úsporu nákladů jak na straně finálního výrobce, tak v menší míře
i na straně výrobců dílů. Tato úzká spolupráce pozitivně ovlivnila dodavatelskou
strukturu Sdružení AP a ze 117 členských firem vyrábějících díly a příslušenství vozidel
je více jak 70, které mají charakter dodavatele první řady.
Počet pracovníků ve výzkumu a vývoji
osob
4 000
3 800
3 600
3 400
3 200
3 000
2 800
2 600
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Diagram č. 2.10.1
Tabulka č 2.10.1
počet pracovníků útvarů VaV
2000
3 526
2001
3 415
2002
3 768
2003
3 547
2004
3 788
2005
3 742
Tabulka č 2.10.2
Počet pracovníků VaV
rok 2002
finální výrobci
výrobci příslušenství
účelové organizace
1 851
1 658
259
rok 2003
rok 2004
rok 2005
1 801
1 608
138
1 699
1 895
194
1 711
1 721
310
Pohled na problematiku VaV můžeme shrnout následujícím způsobem:
• Vlastní VaV nebo oddělení související s touto činností má více jak 50 % firem
Sdružení AP. Zaměstnávají 3 742 pracovníků, což je prakticky stejný počet jako
v roce 2004.
• V případě jednotlivých skupin výrobců má vlastní VaV (či obdobný útvar) 66,7 %
finalistů a 52,1 % podniků příslušenství.
Soubor: APCR06c.DOC
118
© Sdružení AP, květen 2006
• Z celkového počtu 82 firem se zahraničním partnerem má vlastní VaV 42 firem,
což je více jak 51 %.
• Podíl pracovníků VaV na celkovém počtu zaměstnanců firem Sdružení AP se
oproti roku 2004, kdy činil 3,6 %, prakticky nezměnil a jeho hodnota je 3,4 %.
• Reálná hodnota neinvestičních prostředků, které firmy Sdružení AP plánují ze
svých rozpočtů na činnost útvarů VaV, se pohybuje u výrobních firem v rozmezí
3 - 4 % - vyjádřeno podílem tržeb z vlastní výroby.
• Počet pracovníků VaV podniků Sdružení AP se podílí přibližně sedmi procenty
na celkovém počtu pracovníků ve výzkumu a vývoji v ČR.
V současné době dochází k realizaci projektů, které směřovaly na podporu vzniku
technologických center a je tedy předpoklad, že dojde k postupnému nárůstu
pracovníků v oblasti výzkumu a vývoje. Strategie budování technologických center je
další z forem podpory, kterou stát poskytuje firmám. Největší investiční projekty
v oblasti technologických center a strategických služeb roce 2005 jsou uvedeny
v tabulce č 2.10.3.
Tabulka č 2.10.3
Investor
Sektor
České aerolinie
Computer
Associates
International
FTE automotive
Lonza Group
LATECOERE
Země původu
Investice
(mil. Kč)
Pracovní
místa
Kraj
letecký
Česká
republika
1 347
400
Praha
informační
technologie
USA
1 100
218
Praha
Německo
1 039
588
Švýcarsko
412
50
Ústecký
Středočesk
Francie
200
150
automobilový
biotechnologi
e
letecký
ý
Praha
Jednou z cest jak využít možností, které jsou v rámci podpory výzkumu a vývoje
poskytovány státem, je zapojení firem do existujících programů jako jsou např.
programy vyhlašované a každoročně upřesňované MPO. Projekty členských firem
Sdružení AP, které prošly výběrovým řízením a u nichž bylo zahájeno řešení v roce
2006, jsou uvedeny v tabulce č. 2.10.4.
Tabulka 2.10.4
Firma
Projekt
Adaptivní světlometové systémy pro motorová
VISTEON - AUTOPAL, s.r.o.
vozidla.
Vytvoření znalostní základny pro zvládnutí
BUZULUK Komárov,
konstrukce, technologie a výroby nové generace
nástupnická a.s.
pístních kroužků.
Axiální startér s planetovou převodovkou
MAGNETON a.s.
o výkonu 2 kW.
Pro podporu projektů výzkumu a vývoje zahajovaných v roce 2007 vyhlásilo
MPO v dubnu 2006 veřejnou soutěž. Jedná se o projekty do následujících programů:
- „TANDEM“ - zajišťuje potřebu výzkumu určeného pro průmysl;
- „IMPULS“ - zajišťuje potřebu průmyslového výzkumu a vývoje.
Soubor: APCR06c.DOC
119
© Sdružení AP, květen 2006
Konečný termín pro podání projektu do uvedených programů na MPO ČR byl stanoven
na 14. červenec 2006.
Pro informaci je v diagramu č. 2.10.2 uveden vývoj státních výdajů na výzkum
a vývoj do roku 2005 a výhled na rok 2006, včetně finančních prostředků, které jsou
v rámci státního rozpočtu přiděleny do gesce MPO.
Výdaje na výzkum a vývoj
20 000
18 167
18 000
celkem ČR
výdaje (mil. Kč)
16 000
14 000
11 820
12 000
10 000
7 772
8 000
6 000
8 732
14 663
12 578
13 920
9 672
6 238
4 551
4 897
1 198
229
182
964
1 000 1 197 1 559
2 186
884
1 830
526
1 420 1 200
177
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2002
2005
2006
4 378
4 000
2 000
16 374
14 987
MPO
0
2001
2003
2004
Diagram č. 2.10.2
Programy EU
Vstupem České republiky do EU se zejména malým a středním firmám a dalším
organizacím otevřela významná možnost čerpání finančních prostředků ze
strukturálních fondů EU. Za tímto účelem byly v průběhu května 2004 vyhlášeny
následující tzv. operační programy (OP):
• OP infrastruktura
• OP průmysl a podnikání
• OP rozvoj lidských zdrojů
• OP rozvoj venkova a zemědělství
• Společný regionální OP
Operační programy byly vyhlášeny na období 2004 až 2006. OP mají určeno
několik priorit a jsou rozděleny na konkrétní programy. V roce 2005 předložilo, nebo již
realizovalo, 20 firem Sdružení AP projekty využívající některý ze strukturálních fondů
EU. V současné době se zpracovávají pravidla pro čerpání prostředků pro období 2007
– 2013.
Další informace lze nalézt na internetových stránkách MPO (www.mpo.cz)
a CzechInvestu (www.czechinvest.org).
Od roku 2002 a následně s pokračováním v roce 2003, 2004 a 2005 se Sdružení
AP (i s členskou firmou Almet) zapojilo do řešení 5. Rámcového programu EU pro
výzkum a vývoj s participací na mezinárodním programu “Oil-Free Powertrain”. Na
základě doporučení závěrečného plenárního zasedání v listopadu 2005 ve Vídni byl
tento projekt již ukončen.
Zpracoval: Ing. Novák
Soubor: APCR06c.DOC
120
© Sdružení AP, květen 2006
2.11 Stav v oblasti certifikace systémů
Jak ukazuje současný stav a vývoj dodavatelsko odběratelských vztahů, firma, která
nemá své výrobky, výrobní cyklus či další prvky výrobního procesu podrobeny řadě
auditů, která nedodržuje ekologické standardy a jejíž úroveň řízení nevyhovuje
stanoveným normám, má minimální šanci uspět jako dodavatel pro automobilový
průmysl. Automaticky jsou tyto požadavky a podmínky finálních výrobců stanoveny pro
tzv. první řadu dodavatelů, ale v současné době jsou vyžadovány a přenášeny i na další
stupně dodavatelského řetězce.
Pro větší názornost je další část kapitoly zpracovaná z hlediska certifikace ve dvou
nejdůležitějších oblastech a to v oblasti řízení kvality a ekologie.
Normy kvality
Rozsah certifikace kvality doznal v posledním období výrazných změn. Kratší
inovační cykly a doby trvání vývoje, rostoucí mezinárodní konkurence a tlak na
snižování nákladů vyžadují v automobilovém průmyslu nové formy organizace, od které
se očekává, že povede k dalšímu zvýšení zodpovědnosti za výrobek. Nejen od vozidla,
ale od každého jeho dílu se očekává stále více užitných vlastností a zodpovědnost za
výrobek je posuzována podle nových právních podkladů.
Otázka tedy není, zda dodavatelé budou muset přejít k certifikaci dle ISO/TS, ale
spíše kdy tak budou muset nejpozději učinit. Nové právní normy se vyznačují
provázaností na dodavatele dalších řad.
Z předaných podkladů vyplývá, že prakticky ve všech výrobních firmách Sdružení
AP je zaveden systém řízení kvality. Zbylou část tvoří nevýrobní organizace, jako jsou
např. školy, konstrukční kanceláře apod.
Stručný přehled o celkové situaci z hlediska norem kvality ve firmách zapojených do
činnosti Sdružení AP podává tabulka č. 2.11.1.
Tabulka č. 2.11.1
certifikace dle ISO 9001-4,
ISO/TS16949, VDA 6.1,
QS 9000
případně audit kvality
odběratelem
rok
má uděleno
usiluje o udělení
ostatní
Celkem Sdružení AP:
počet firem
Sdružení AP
2002
120
7
10
137
2003
126
3
12
141
2004
130
9
8
147
% z firem
Sdružení AP
2005
134
2
13
149
2002
87,6
5,1
7,3
100,0
2003
89,4
2,1
8,5
100,0
2004
88,4
6,2
5,4
100,0
2005
89,9
1,3
8,7
100,0
Audity systému řízení kvality
Organizace, které provádí vlastní hodnocení ve firmách, jsou ve většině případů
specializované firmy se zahraniční kapitálovou účastí. V případě českých subjektů,
které se zabývají audity, se jedná ve většině případů o auditorské firmy s vazbou na
určitý region. Do procesu hodnocení jsou významnou měrou zapojeny samotné
odběratelské firmy, které provádějí audity jako součást svých odběratelsko
dodavatelských vztahů. V řadě případů postupují podle vlastních pravidel, která však
berou za základ výše uvedené normy.
Normy pro ochranu životního prostředí
Jak bylo v úvodu kapitoly zdůrazněno, další významnou podmínkou pro uplatnění
firmy jako dodavatele do sektoru automobilového průmyslu je aktivní přístup vedení
Soubor: APCR06c.DOC
121
© Sdružení AP, květen 2006
firmy k problematice ochrany životního prostředí. Z tohoto pohledu mají rozhodující
podíl normy řady ISO 14 000.
Certifikát dokládající plnění těchto norem mělo v rámci firem Sdružení AP v roce
2005 uděleno celkem 84 firem, což představuje více jak 56 % členské základny.
Z firem vyrábějících díly a příslušenství vozidel získalo certifikát více jak 70 %
firem. Další firmy Sdružení AP se na certifikaci připravují.
Ekologické audity
Firmy, které se zabývají prováděním ekologických auditů, jsou ve většině případů
totožné s firmami, které provádějí audity kvality. Z hlediska vlastního procesu se
samozřejmě jedná o odlišnost, ale ta je řešena v rámci organizační struktury
hodnotitelské firmy.
K této kapitole lze závěrem dodat jenom konstatování, že tak jak porostou nároky
na výrobek a na ochranu životního prostředí, bude pokračovat trend v zavádění
vyšších, dokonalejších a pochopitelně i nákladnějších systémů na různých stupních
řízení. Lze očekávat, že do splnění daných norem se zapojí nejen subdodavatelský
sektor, pro který je jejich plnění nutnou podmínkou pro udržení konkurenceschopnosti
firmy, ale ve větší míře se bude týkat i finálních výrobců z hlediska uplatnění konečného
výrobku na spotřebitelském trhu.
Zpracoval: Ing. Novák
2.12 Sociální dialog a kolektivní vyjednávání ve firmách
2.12.1 Podniková úroveň
Kolektivní vyjednávání pro letošní rok bylo jako každoročně ve firmách velmi
odlišné. Z tohoto důvodu jej lze jen těžko popsat určitou zobecňující charakteristikou,
ale na základě nám známých vyjádření obou stran sociálního dialogu tj. odborů
a zaměstnavatelů a také z dostupných veřejných informačních zdrojů vyplývá, že
v některých členských firmách došlo k dohodě zaměstnavatelů a zástupců
zaměstnanců ještě do konce roku 2005 a průběh kolektivního vyjednávání lze
charakterizovat jako nekonfliktní a korektní. V některých firmách ale bohužel vyústilo
kolektivní vyjednávání až v jednání před zprostředkovatelem. Na rozdíl od loňského
roku ale není znám případ, kdy by při kolektivním vyjednávání byl ze strany odborů
využit i nátlakový argument výstražné stávky. Zmiňované rozdílné formy kolektivního
vyjednávání jsou dány nejen ekonomickými výsledky jednotlivých firem, ale i odlišnými
výchozími podmínkami v regionech (zejména úrovní zaměstnanosti a průměrné mzdy).
V této souvislosti je nutno zdůraznit, že nejen management členských firem Sdružení
automobilového průmyslu, ale i zástupci zaměstnanců (odbory) si musí uvědomit, že
kolektivní vyjednávání a jeho výsledky musí odrážet reálné ekonomické možnosti
jednotlivých firem. Pouze za tohoto předpokladu je možno budovat vztahy mezi
zaměstnavatelem a zaměstnancem na korektních základech, protože vzájemně
vyvážená kolektivní smlouva je nezbytným nástrojem k udržení sociálního smíru, ale
samozřejmě i jednou ze základních podmínek pro udržení konkurenceschopnosti firmy.
Zpracované a známé údaje ve věci odborové organizovanosti a stavu kolektivního
vyjednávání včetně předpokládaných mzdových nárůstů k polovině dubna 2006 je
možno shrnout do následujících základních bodů:
-
odborovou organizaci má zhruba 62 % členské základny Sdružení AP, poměr
firem, u kterých působí odbory, spíše stagnuje;
Soubor: APCR06c.DOC
122
© Sdružení AP, květen 2006
-
-
-
-
odborově organizováno je více než 50 % zaměstnanců firem Sdružení AP, což je
odborová organ. vyšší než celostátní průměr (pod 30 % a má klesající trend);
nejpočetněji zastoupeným odborovým svazem je OS KOVO (zastoupen ve více
než 70 % firem s působením odborů), druhým nejpočetnějším svazem je
OS CHEMIE, vedle těchto tradičních odborových svazů se začínají vyskytovat
i firmy, které mají tzv. nezávislé odbory;
k datu zpracování byla kolektivní smlouva uzavřena přibližně v 78 % firem,
u kterých působí odborová organizace;
ve zbylých 22 % firem se o uzavření kolektivní smlouvy dosud jednalo
(v loňském roce to bylo o 5 % více); to částečně vyvrací tvrzení z loňské analýzy,
které hovořilo o tom, že se prodlužují termíny uzavírání kolektivních smluv;
kolektivní smlouvy jsou většinou uzavírány jako víceleté s tím, že každoročně je
obnovována pouze tzv. „MZDOVÁ DOHODA“, která je ze své podstaty samozřejmě
nejproblémovější částí při kolektivním vyjednávání;
jednání o průměrném nárůstu mzdy pro letošní rok je možno shrnout
následujícími zjištěnými souhrnnými údaji:
ƒ v již uzavřených kolektivních smlouvách je růst průměrné mzdy na úrovni 4 %
a příliš se tedy neliší od růstu mezd v roce 2004 a 2005;
ƒ rozptyl očekávaného růstu mezd pro rok 2006 se pohyboval mezi 3 až 7 %;
ƒ nejvyšší zaznamenaný požadavek ze strany zástupců zaměstnanců byl růst 10 %;
ƒ ve skupině finálních výrobců je očekáván průměrný růst mzdy na úrovni
3,7 %, u výrobců příslušenství 4,0 % a u účelových organizací 5,6 %;
ƒ na očekávaný růst mezd nemá příliš velký vliv výrobní program ani působení
odborů ve firmě, ve firmách kde působí odborová organizace vychází
dohodnutý průměr růstu 3,7 %, kde odbory nejsou to je 4,6 %.
Dalšími tradičními hlavními problémovými tématy kolektivního vyjednávání jsou:
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
fond pracovní doby a práce přesčas
příplatky za práci v rizikovém či zdraví škodlivém prostředí
pružná pracovní doba a s ní související fond pracovní doby
agenturní zaměstnávání, včetně zaměstnávání cizinců
odvody sociálního a zdravotního pojištění za odborové funkcionáře
Většina z členských firem Sdružení automobilového průmyslu poskytuje svým
zaměstnancům sociální výhody, jdoucí nad rámec znění současného zákoníku
práce. K nejčastěji uváděným motivačním a stimulačním prvkům patří:
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
delší dovolená (o 1 týden)
kratší pracovní doba (37,5 hod. týdně)
příspěvek na penzijní připojištění (nejčastěji 300 - 400 Kč měsíčně)
příspěvek na kapitálové životní pojištění (v rozmezí 300 - 600 Kč měsíčně)
odměny při životních a pracovních jubileích
příspěvky na stravování, dopravu, rekreaci
směnové příplatky (odpolední - nejčastěji 6 Kč/h., noční - nejčastěji 13 Kč/h.)
různé sociální fondy a programy
zaměstnanecké půjčky
úhrada vstupní a případně výstupní prohlídky
vyšší odstupné
rehabilitační a rekondiční zdravotní pobyty
Soubor: APCR06c.DOC
123
© Sdružení AP, květen 2006
2.12.2 Vyšší odborová úroveň - Kolektivní smlouva vyššího stupně (KSVS)
V platnosti nadále zůstává stanovisko členské základny (vyjádřené několikrát
zopakovaným usnesením Rady ředitelů), že Sdružení automobilového průmyslu
nejedná a nebude jednat o uzavření kolektivní smlouvy vyššího stupně (KSVS)
a rovněž tak i odmítá možnost případného zastupování Sdružení automobilového
průmyslu v těchto jednáních třetím subjektem (např. Svazem průmyslu a dopravy ČR).
Protože automobilový průmysl je specifické odvětví, nepovažujeme za správný ani
institut tzv. plošného rozšiřování KSVS na „příbuzné či blízké“ obory.
Přestože Sdružení AP, hlavně z důvodů velkých rozdílů mezi členskou základnou
(odlišné ekonomické podmínky i výrobní program), nejedná o kolektivní smlouvě
vyššího stupně, členská základna Sdružení AP považuje sociální dialog za důležitý
a žádoucí. Důkazem toho je, že Sdružení AP má od října roku 2001 uzavřenu tzv.
„Dohodu o spolupráci“ s OS KOVO. Sdružení AP navíc, jako vstřícný krok vůči
OS KOVO, iniciovalo její rozšíření spočívající především v definování společných zájmů
a cílů jako základu pro další spolupráci. Tato již konkrétněji definovaná spolupráce je
formulována v „Dodatku“ k „Dohodě o spolupráci“, který platí od března roku 2004.
Dodatek vyjadřuje následující společné základní cíle a principy (oblasti společných
zájmů):
ƒ Flexibilita pracovní síly
ƒ Snižování pracovní neschopnosti
ƒ Liberalizace pracovního práva
ƒ Ovlivňování vzdělávací soustavy ve směru k potřebám trhu práce
ƒ Úsilí o udržení stabilizované situace (ve vazbě na životní cykly výrobků,
změny výrob)
ƒ Motivace a formy odměňování
ƒ Celoživotní vzdělávání a znalostní management
ƒ Transparentní jednání
ƒ Proaktivní chování - shoda vůči ostatním externím partnerům ve smyslu
deklarovaných společných zájmů
Dohoda i její dodatek za čtyři roky svého trvání, dle vyjádření obou smluvních stran,
zatím plní svoji funkci a žádná ze stran zatím necítí potřebu ji vypovědět, ani
nezpochybňuje její princip. Její poslední hodnocení proběhlo v únoru 2006 a oběma
stranami bylo pozitivně hodnoceno zejména několik konstruktivních jednání ohledně
připravovaného Zákoníku práce (ZP) vedených v roce 2005. Ačkoliv Sdružení AP
nesouhlasilo s tím, aby byl ZP v navrhované podobě přijat jako celek, podařilo se najít
některé části, ve kterých panuje s OS KOVO shoda. K těm nejvýznamnějším patří:
konta pracovní doby, možnost nařízení práce přesčas zvýšit na 150 hodin
v kalendářním roce, celkový rozsah práce přesčas bez souhlasů odborů může činit
416 hodin za rok a případné navýšení dovolené umožnit i po jednotlivých dnech.
Dále došlo v průběhu roku 2005 v souladu se zněním dohody k jednání představitelů
obou stran dohody při příležitostech konání valných hromad obou subjektů. Skutečnost,
že vztahy obou stran dialogu jsou korektnější, než je obvyklé v jiných průmyslových
odvětvích, ilustruje i skutečnost, že v závěrečném hodnocení dotazníkového průzkumu
prováděném automobilní sekcí OS KOVO je konstatováno, že firmy Sdružení AP, až na
výjimky vytvářejí základním organizacím OS KOVO odpovídající podmínky a činnost
odborů u zaměstnavatele je z jeho strany respektována.
Zpracoval: Ing. Ešner
Soubor: APCR06c.DOC
124
© Sdružení AP, květen 2006
3. Složení vozového parku v České republice
3.1 Údaje Centrálního registru vozidel
Pololetní zpracovávání údajů z Centrálního registru vozidel MD ČR (dále jen CRV)
a vydávání souhrnného přehledu „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU V ČR“ je jedním
z pravidelných výstupů sekretariátu Sdružení AP.
Od počátku vydávání bylo členské základně předáno již devatenáct publikací.
Publikace je vydávána každého půl roku sekretariátem
Sdružení AP pod názvem „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU V ČESKÉ
REPUBLICE“.
Předchozí publikovaná vydání popisovala stav od 1.1.1997 až
k 31.6.2005. Poslední aktuální vydání k 31.12.2005 bylo ale
poprvé zpracováno z úplně nových základních datových
souborů. V dosavadních statistikách se sledovaly počty vozidel
pouze pro předdefinované značky a typy. Současná verze
statistických datových souborů z CRV obsahuje veškeré
evidované značky a typy.
Počty vozidel v CRV k 31.12.2005 a změny počtu
registrací (pro osobní automobily, tahače a autobusy včetně porovnání oficiálních
prodejů a přírůstku registrací) za období od 1.1.2005 do 31.12.2005 pro:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Osobní automobily dle výrobních značek a typů (modelů)
Nákladní automobily dle výrobních značek a typů (modelů)
Silniční tahače dle výrobních značek a typů (modelů)
Autobusy dle výrobních značek a typů (modelů)
Motocykly dle výrobních značek a typů (modelů)
Speciální automobily dle výrobních značek
Traktory dle výrobních značek
Přívěsy dle výrobních značek
Návěsy dle výrobních značek
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
107 výrobních značek
56 výrobních značek
16 výrobních značek
40 výrobních značek
92 výrobních značek
65 výrobních značek
34 výrobních značek
19 výrobních značek
21 výrobních značek
jsou uvedeny ve výše zmíněném samostatném podkladu. Souhrnný přehled o složení
vozového parku, převzatý z tohoto materiálu, je uveden v tabulce č. 3.1.1.
Z údajů uvedených v předmětné publikaci je možno odvodit základní vztahy mezi
počty vyřazovaných vozů a novými registracemi vozidel a posoudit vývoj trhu vozidel
v jeho jednotlivých segmentech. Dále jsou v tabulce v tabulce č. 3.1.2 poprvé
zpracovány údaje o počtech vozidel v základních kategoriích v rozdělení do jednotlivých
krajů a okresů.
V následující tabulce č. 3.1.3 jsou uvedeny i velmi žádané údaje o počtech tzv.
„prvních“ registrací v daném období v rozdělení na vozidla nová a ojetá, které jsou
důležité zejména pro sledování celkové velikosti tuzemského trhu vozidel. Zde je ale
potřeba zdůraznit, že tyto základní souhrnné údaje z Centrálního registru vozidel se
mohou lišit od očištěných dat o prvních registracích uváděných v následující kapitole 4.
Diference v datech jsou dány skutečností, že pro účely detailního mapování trhu vozidel
jsou tato data zpřesněna, opravena a zatříděna do kategorií na základě informací od
jednotlivých dovozců a prodejců vozidel.
Soubor: APCR06c.DOC
125
© Sdružení AP, květen 2006
Tabulka č. 3.1.1
Sumární počty vozidel v CRV k 31.12.2005
Motorová vozidla
druh vozidla
stáří vozidel uváděno k roku :
31.12.2004
31.12.2005
ostatní L (LA až LE, LM)
autobusy
celkem AB * :
z toho :
M2
M3
ostatní (nezařazeno)
celkem OA * :
osobní
z toho :
M1
nezařazeno
užitkové automobily
celkem N1+N2+N3:
z toho :
N1
N2
N3
celkem NA * :
z toho :
nákladní
z toho :
N1
N2
N3
nezařazeno
tahače
celkem TP+TN+T :
z toho : tahače přívěsů (TP)
tahače návěsů (TN)
jiné (T)
speciální
celkem SA * :
z toho :
N1
N2
N3
nezařazeno
(nezařazeno)
ostatní
(TJE+TKO+TKU+TPA+TR) :
traktory celkem
z toho : jednonápravové (TJE)
kolové (TKO)
kultivační (TKU)
pásové (TPA)
jiný (TR)
757 061
33 294
451
694 271
3 281
2 195
23 569
19 948
3 616
12 835
3 497
3 815 547
3 811 769
3 778
462 441
269 521
100 563
92 357
371 437
258 465
63 663
47 323
1 986
24 769
146
23 307
1 316
54 620
6 110
29 103
18 107
1 300
11 615
142 360
4
131 287
18
478
10 573
794 000
33 932
523
711 288
3 322
2 234
42 701
20 134
3 534
13 345
3 255
3 958 708
3 954 769
3 939
509 836
310 280
104 155
95 401
415 101
299 083
62 611
51 309
2 098
24 060
607
22 153
1 300
51 457
5 884
27 012
17 311
1 250
19 218
142 863
4
130 430
19
479
11 931
rozdíl
registrací
36 939
638
72
1 972
41
39
19 132
186
-82
510
-242
143 161
143 000
161
47 395
40 759
3 592
3 044
43 664
40 618
-1 052
3 986
112
-709
461
-1 154
-16
-3 163
-226
-2 091
-796
-50
7 603
503
0
-857
1
1
1 358
MOTOROVÁ VOZIDLA CELKEM:
5 197 357
5 425 541
228 184
motocykly
z toho :
kategorie
celkem L* :
L1
L2
L3
L4
L5
celkový počet k
2006,00
průměrný rok výroby a věk
k 31.12.2005
1972,91
1988,73
1987,50
1970,41
1963,48
1975,46
2002,40
1991,38
1982,12
1995,13
1986,06
1992,18
1992,18
1992,18
1994,98
1998,09
1988,23
1992,23
1996,34
1998,44
1989,46
1992,50
1996,20
1996,30
1965,40
1997,08
1997,37
1984,52
1989,13
1984,13
1983,16
1990,08
1991,94
1978,91
1964,50
1978,82
1977,95
1960,01
1980,63
33,09
17,27
18,50
35,59
42,52
30,54
3,60
14,62
23,88
10,87
19,94
13,82
13,82
13,82
11,02
7,91
17,77
13,77
9,66
7,56
16,54
13,50
9,80
9,70
40,60
8,92
8,63
21,48
16,87
21,87
22,84
15,92
14,06
27,09
41,50
27,18
28,05
45,99
25,37
1989,27
16,73
/v měsících/
19,7
3,5
4,3
-2,4
10,2
MOTOROVÁ CELKEM:
5,3
Zvýšení stáří ("minus" = snížení) oproti stavu k 31.12.2004 u : motocyklů
(za 12 měsíců, to je za 1 rok)
osobních vozidel
autobusů
užitkových vozidel
traktorů
Soubor: APCR06c.DOC
126
© Sdružení AP, květen 2006
Tabulka č. 3.1.1
- pokračování
Sumární počty vozidel v CRV k 31.12.2005
Přípojná a jiná vozidla
druh vozidla
stáří vozidel uváděno k roku :
kategorie
celkový počet k
31.12.2004
PŘÍPOJNÁ (O1+O2+O3+O4) CELKEM:
z toho :
z toho :
O1
O2
O3
O4
jiná (nezařazeno)
přívěsy za OA celkem (PO *) :
z toho :
O1
O2
nezařazeno
přívěsy za NA celkem (PN *) :
z toho :
O1
O2
O3
O4
nezařazeno
přívěsy traktorové celkem (PT *):
O2
O3
O4
nezařazeno
návěsy
celkem
z toho : cisternový (NC)
nákl. jednonápr. (NJ)
sklápěčkový (NK)
nákladní návěs (NN)
nákl. speciální (NP*)
speciální (NS)
traktorový (NT*)
valníkový (NV)
ostatní, jiné (N)
jiná
(dosud nezařazeno)
MOTOROVÁ a PŘÍPOJNÁ CELKEM */:
ROZDÍL **/:
rozdíl
registrací
31.12.2005
799 949
536 750
67 441
87 867
68 172
39 719
476 253
436 334
39 273
646
147 913
96 222
24 388
8 170
18 361
772
95 724
495
76 298
17 639
1 292
28 573
488
50
1 814
?
5 051
2 159
5 959
12 682
370
51 486
5 997 306
0
806 060
průměrný rok výroby a věk
k 31.12.2005
6 111 1984,40
555 686
18 936
72 614
5 173
87 170
-697
70 700
2 528
19 890
-19 829
483 970
7 717
442 989
6 655
40 205
932
776
130
163 453
15 540
107 611
11 389
27 946
3 558
8 024
-146
18 802
441
1 070
298
95 221
-503
565
70
75 746
-552
17 557
-82
1 353
61
40 785
12 212
560
72
52
2
1 787
-27
11 698 ########
5 826
775
2 088
-71
6 027
68
12 421
-261
326
-44
22 631
-28 855
6 231 601 234 295
0
0
2006,00
21,60
1987,80
1989,85
1975,36
1991,10
1885,16
1984,91
1984,83
1985,59
1995,35
1996,83
1999,49
1995,21
1978,63
1991,67
1998,78
1975,35
1967,28
1974,64
1978,41
1978,76
1996,64
1998,59
1987,50
1995,60
2001,42
1999,84
1992,70
1985,02
1996,95
1999,74
1899,60
1988,64
18,20
16,15
30,64
14,90
120,84
21,09
21,17
20,41
10,65
9,17
6,51
10,79
27,37
14,33
7,22
30,65
38,72
31,36
27,59
27,24
9,36
7,41
18,50
10,40
4,58
6,16
13,30
20,98
9,05
6,26
106,40
17,36
0,00
0,00
/v měsících/
Zvýšení stáří ("minus" = snížení) oproti stavu k 31.12.2004 u :
(za 12 měsíců, to je za 1 rok)
přívěsů O1 a O2 za osobní
18,8
5,3
Poznámky:
přívěsů O1 až O4 za nákladní
*/ Dle součtu registrací v jednotlivých kategoriích
přívěsů O2 až O4 za traktory
13,6
**/ Oproti údaji v CRV ("počet všech vozidel")
návěsů (všech druhů dle tab.)
-21,5
ostatních dosud nezařazených
1029,9
PŘÍPOJNÁ CELKEM :
37,4
evidováno
POČET VŠECH VOZIDEL v CRV :
(ks)
k datu : 31.12.2004 5 997 306
31.12.2005 6 231 601
Od 31.12.2004 do 31.12.2005 (za 1 rok) došlo ke zvýšení o : 234 295
Soubor: APCR06c.DOC
127
průměrný
průměrný
rok výroby
věk (roků)
1988,42
1988,64
0,22
16,58
17,36
0,78
© Sdružení AP, květen 2006
Tabulka č. 3.1.2
SUMÁRNÍ POČTY VOZIDEL PODLE KRAJŮ A OKRESŮ K 31.12.2005
Kategorie
osobní
automobily
Kraj/Okres
M1
nákladní
vozidla
speciální
vozidla
N1, N2, N3 N1, N2, N3
tahače
ostatní
autobusy
motocykly
zeměď.
traktory
přípojná +
ostatní
N2, N3
N1, N2, N3
M2, M3
L1 - L5
T
O1 - O4
Praha
599 603
76 251
6 831
2 369
1 599
3 776
61 288
2 116
61 671
Středočeský
Benešov
Beroun
Kladno
Kolín
Kutná Hora
Mělník
Mladá Boleslav
Nymburk
Praha - východ
Praha - západ
Příbram
Rakovník
490 403
37 741
33 480
63 490
38 622
30 787
40 518
51 269
33 079
52 266
41 090
46 814
21 247
53 144
3 831
3 446
6 185
4 037
2 798
4 592
5 053
3 461
7 380
6 004
4 541
1 816
6 936
613
457
873
548
419
551
608
540
737
680
582
328
3 537
219
273
394
278
137
372
446
207
390
302
267
252
2 647
379
180
178
143
207
159
145
235
178
303
424
116
2 527
166
241
382
206
57
159
301
156
310
160
265
124
106 416
10 470
7 784
11 338
9 828
9 503
7 513
7 532
6 437
11 080
8 452
10 823
5 656
21 316
3 040
1 142
1 614
1 576
1 993
1 405
1 958
1 950
1 429
1 054
2 526
1 629
114 919
10 126
8 314
10 503
9 668
8 645
9 174
12 226
8 765
10 557
8 198
12 760
5 983
Jihočeský
České Budějovice
Český Krumlov
Jindřichův Hradec
Písek
Prachatice
Strakonice
Tábor
259 671
80 723
23 905
35 667
28 238
21 169
28 680
41 289
27 811
10 705
2 030
3 341
2 629
1 925
2 872
4 309
3 445
1 206
245
467
364
270
375
518
2 116
881
107
335
128
120
303
242
1 519
563
187
123
127
144
214
161
1 155
531
37
170
53
48
115
201
60 489
15 173
5 432
9 162
7 011
4 591
8 807
10 313
16 874
3 349
1 368
3 089
1 976
2 019
2 202
2 871
70 521
19 292
5 216
11 961
8 360
5 846
9 095
10 751
Plzeňský
Domažlice
Klatovy
Plzeň - město
Plzeň - jih
Plzeň - sever
Rokycany
Tachov
238 273
23 140
37 082
79 689
26 316
30 629
19 713
21 704
22 892
1 870
3 220
9 191
2 327
2 582
1 736
1 966
2 952
267
564
933
274
357
230
327
1 319
187
165
390
142
141
119
175
1 453
187
412
261
132
222
83
156
1 039
82
92
550
65
92
57
101
51 556
5 964
10 775
8 407
8 416
8 856
4 976
4 162
12 139
2 002
3 774
579
1 679
1 837
929
1 339
55 961
6 626
10 684
13 249
7 288
7 713
5 167
5 234
Karlovarský
Cheb
Karlovy Vary
Sokolov
111 308
34 106
44 679
32 523
10 656
3 255
4 756
2 645
1 502
372
632
498
614
203
237
174
342
119
101
122
588
83
433
72
15 015
4 351
5 768
4 896
2 313
868
1 074
371
17 544
5 510
6 906
5 128
Ústecký
Děčín
Chomutov
Litoměřice
Louny
Most
Teplice
Ústí nad Labem
299 173
46 570
45 435
44 591
33 024
41 741
45 636
42 176
28 846
4 525
3 853
4 221
2 426
3 869
4 762
5 190
4 023
449
618
633
414
629
641
639
1 945
256
196
294
148
187
253
611
1 134
190
87
278
242
68
168
101
1 185
220
191
137
84
229
156
168
61 027
10 686
8 453
11 716
9 021
5 444
9 224
6 483
8 004
778
843
2 522
2 497
461
513
390
57 394
8 157
7 930
11 097
8 488
6 627
7 888
7 207
Liberecký
Česká Lípa
Jablonec nad Nisou
Liberec
Semily
162 288
37 771
32 542
60 381
31 594
16 253
3 395
3 307
6 699
2 852
1 953
465
291
851
346
772
117
123
357
175
787
126
140
283
238
910
140
179
371
220
30 127
7 529
7 326
5 314
9 958
4 963
1 044
521
1 463
1 935
31 612
7 076
5 598
11 253
7 685
Královéhradecký
Hradec Králové
Jičín
Náchod
Rychnov nad Kněžnou
Trutnov
217 732
66 551
31 751
42 075
30 823
46 532
21 098
7 923
2 986
3 667
2 301
4 221
2 942
1 022
443
550
388
539
1 200
316
290
233
162
199
1 192
310
344
240
138
160
898
263
150
179
92
214
56 872
13 923
11 088
11 104
8 477
12 280
10 346
2 438
2 606
1 941
1 842
1 519
56 481
15 983
9 943
11 373
9 200
9 982
Soubor: APCR06c.DOC
128
© Sdružení AP, květen 2006
Tabulka č. 3.1.2 - pokračování
Pardubický
Chrudim
Pardubice
Svitavy
Ústí nad Orlicí
190 550
41 169
65 964
35 026
48 391
18 641
3 535
7 224
3 205
4 677
2 782
559
1 077
551
595
1 150
236
381
230
303
964
185
211
240
328
1 168
412
235
145
376
55 458
10 953
15 662
12 723
16 120
9 953
2 278
1 889
2 913
2 873
49 240
10 977
15 442
9 949
12 872
Vysočina
Havlíčkův Brod
Jihlava
Pelhřimov
Třebíč
Žďár nad Sázavou
187 071
35 189
39 886
28 915
41 778
41 303
17 885
3 233
4 262
2 715
3 873
3 802
2 387
387
639
339
494
528
1 083
129
320
266
161
207
1 344
233
252
215
311
333
845
55
225
101
280
184
52 429
11 805
9 221
7 920
11 847
11 636
17 817
3 294
2 866
3 468
3 571
4 618
56 409
10 723
10 521
10 422
12 018
12 725
Jihomoravský
Blansko
Brno - město
Brno - venkov
Břeclav
Hodonín
Vyškov
Znojmo
408 116
35 398
143 891
63 622
43 021
52 932
28 471
40 781
45 818
3 129
19 792
6 746
4 677
5 170
2 680
3 624
5 351
394
2 091
742
590
693
360
481
2 635
189
727
351
312
466
274
316
1 771
233
268
257
330
218
163
302
1 977
220
744
218
195
273
138
189
92 041
10 638
20 271
17 806
10 551
16 277
5 536
10 962
13 059
1 496
712
2 586
2 447
2 008
1 160
2 650
78 133
7 395
17 015
14 165
10 773
11 538
6 285
10 962
Olomoucký
Jeseník
Olomouc
Prostějov
Přerov
Šumperk
205 059
12 243
74 183
38 858
41 130
38 645
20 337
1 057
8 045
3 655
4 052
3 528
2 960
183
1 121
506
656
494
1 538
45
598
255
356
284
1 206
96
342
253
244
271
668
26
230
217
105
90
50 245
2 803
17 059
11 499
8 474
10 410
8 562
557
2 454
1 683
2 131
1 737
45 941
2 628
14 672
8 636
10 614
9 391
Zlínský
Kroměříž
Uherské Hradiště
Vsetín
Zlín
194 661
35 756
46 202
45 902
66 801
20 873
3 582
4 842
4 427
8 022
2 741
522
561
628
1 030
1 415
175
340
257
643
1 199
208
196
292
503
968
169
227
359
213
41 088
9 331
11 729
11 576
8 452
6 193
1 469
1 273
1 643
1 808
37 578
8 213
8 708
9 100
11 557
Moravskoslezský
Bruntál
Frýdek - Místek
Karviná
Nový Jičín
Opava
Ostrava - město
394 800
29 586
67 601
82 307
49 171
56 540
109 595
34 596
2 751
5 779
4 770
3 690
5 544
12 062
4 652
477
673
564
527
600
1 811
2 367
219
506
347
214
362
719
2 061
219
394
218
207
435
588
2 430
70
337
406
86
223
1 308
59 949
9 016
11 022
8 485
7 438
12 838
11 150
9 208
1 617
1 849
714
1 632
2 601
795
72 656
6 037
12 939
9 803
8 943
17 013
17 921
3 958 708
415 101
51 457
24 060
19 218 20 134
794 000
142 863
806 060
CELKEM
Soubor: APCR06c.DOC
129
© Sdružení AP, květen 2006
Tabulka č. 3.1.3
První registrace vozidel v CRV za 1.-12. měsíc 2005
Motorová vozidla
druh vozidla
motocykly
z toho :
autobusy
z toho :
osobní
z toho :
užitkové automobily
z toho :
z toho :
nákladní
z toho :
tahače
z toho :
speciální
z toho :
traktory
ostatní
celkem
z toho :
kategorie
celkem L* :
L1
L2
L3
L4
L5
LA
LB
LC
LD
LE
LM
nezařazeno
celkem AB * :
M2
M3
nezařazeno
celkem OA * :
M1
nezařazeno
celkem N1+N2+N3:
N1
N2
N3
celkem NA * :
N1
N2
N3
nezařazeno
celkem TP+TN+T :
tahače přívěsů (TP)
tahače návěsů (TN)
jiné (T)
celkem SA * :
N1
N2
N3
nezařazeno
(nezařazeno)
(TJE+TKO+TKU+TPA+TR) :
jednonápravové (TJE)
kolové (TKO)
kultivační (TKU)
pásový (TPA)
jiný (TR)
MOTOROVÁ VOZIDLA CELKEM :
Soubor: APCR06c.DOC
počet prvních registrací
OJETÁ
NOVÁ
15 479
267
5
441
1
21
6 339
17
7 751
7
625
5
0
842
68
763
11
125 166
124 876
290
46 901
38 411
2 401
6 089
44 040
37 921
1 378
4 564
177
543
4
440
99
150
34
63
30
23
2 168
1 691
0
354
1
2
1 334
190 079
130
9 620
439
13
4 872
1
6
540
16
3 605
1
127
0
0
114
27
61
26
141 233
141 122
111
10 839
7 305
857
2 677
9 717
7 149
743
1 789
36
755
0
686
69
120
62
20
32
6
247
225
0
135
0
2
88
162 031
celkem
N+O
25 099
706
18
5 313
2
27
6 879
33
11 356
8
752
5
0
956
95
824
37
266 399
265 998
401
57 740
45 716
3 258
8 766
53 757
45 070
2 121
6 353
213
1 298
4
1 126
168
270
96
83
62
29
2 415
1 916
0
489
1
4
1 422
352 110
průměrný rok výroby
OJETÁ
NOVÁ
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
1999,72
1998,17
1997,54
1998,61
2005,00
1999,67
2000,40
2001,19
2001,19
2004,00
2003,04
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2000,24
1999,52
2000,66
2000,00
1999,03
1999,03
1999,03
2001,25
2000,98
2000,96
2002,09
2001,25
2000,99
2001,04
2002,39
2000,56
2001,74
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2001,79
2001,25
1996,64
1999,39
1995,70
1991,00
2001,44
2002,10
1997,98
1995,40
2004,00
2001,79
1999,22
© Sdružení AP, květen 2006
Tabulka č. 3.1.3 - pokračování
První registrace vozidel v CRV za 1.-12. měsíc 2005
Přípojná a jiná vozidla
druh vozidla
kategorie
přípojná (O1+O2+O3+O4) a jiná vozidla celkem:
z toho :
O1
O2
O3
O4
jiná (nezařazeno)
z toho :
přívěsy za OA celkem (PO *) :
z toho :
O1
O2
nezařazeno
přívěsy za NA celkem (PN *) :
z toho :
O1
O2
O3
O4
nezařazeno
přívěsy traktorové celkem (PT *):
O2
O3
O4
nezařazeno
návěsy
celkem
z toho : cisternový (NC)
nákl. jednonápr. (NJ)
sklápěčkový (NK)
nákl. speciální (NP*)
speciální (NS)
traktorový (NT*)
valníkový (NV)
ostatní, jiné (N)
jiná
(dosud nezařazeno)
PŘÍPOJNÁ A JINÁ CELKEM :
počet prvních registrací
OJETÁ
NOVÁ
celkem
N+O
28 125
14 202
3 082
169
4 926
5 746
2 675
268
390
27
901
1 089
30 800
14 470
3 472
196
5 827
6 835
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2001,13
2000,38
1999,88
1991,85
2002,15
2001,14
2 824
2 296
413
115
14 829
11 039
2 239
123
1 170
258
58
3
15
10
30
2 006
64
0
67
978
28
89
774
6
8 408
291
128
148
15
491
110
115
13
237
16
15
0
10
3
2
389
16
0
29
69
36
6
229
4
1 489
3 115
2 424
561
130
15 320
11 149
2 354
136
1 407
274
73
3
25
13
32
2 395
80
0
96
1 047
64
95
1 003
10
9 897
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
1998,98
1998,12
1999,39
2002,27
2001,31
2002,55
1999,99
1997,31
2001,89
1996,93
1983,33
1982,50
1987,00
1981,98
2002,20
2003,31
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2005,00
2001,62
2002,19
2001,53
2000,17
2002,39
2000,75
2001,38
28 125
2 675
30 800
2005,00
2001,13
evidováno
POČET VŠECH PRVNÍCH REGISTRACÍ v CRV :
k datu :
Soubor: APCR06c.DOC
průměrný rok výroby
OJETÁ
NOVÁ
131
NOVÁ
OJETÁ
(ks)
218 204
164 706
průměrný
průměrný
rok výroby
věk (roků)
2005,00
1999,25
© Sdružení AP, květen 2006
1,00
6,75
3.2. Ukázky zpracování možných výstupů
Zdrojová data CRV je možné využít jako relativně dostatečný výchozí soubor dat ke
zmapování vozového parku v České republice. Po zpracování těchto dat a vytvoření
vazeb s dalšími souvisejícími statistickými údaji je možno získat celou řadu zajímavých
výstupů a provádět různá porovnání. V diagramech č. 3.2.1 a 3.2.2 je pro příklad
aktuálně zpracováno průměrné stáří osobních automobilů v jednotlivých okresech ČR
a počty obyvatel připadající na 1 osobní automobil k 31.12.2005.
Průměrný věk osobních automobilů
v okresech ČR k 31.12.2005
Praha - západ
11,96
Mladá Boleslav
12,43
Brno - město
12,53
Zlín
12,64
Praha
12,76
Praha - východ
13,02
Olomouc
13,09
Kladno
13,29
Uherské Hradiště
13,36
Ostrava - město
13,37
dalších 57 okresů ...
Jičín
14,95
Trutnov
14,97
Rychnov nad Kněžnou
14,98
Chrudim
14,99
Chomutov
15,08
Louny
15,11
Plzeň - sever
15,11
Svitavy
15,15
Jeseník
15,31
Děčín
15,42
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
stáří (roků)
20
Diagram č. 3.2.1
Soubor: APCR06c.DOC
132
© Sdružení AP, květen 2006
Počet obyvatel na 1 osobní automobil
v okresech ČR k 31.12.2005
Praha
1,97
Praha - východ
2,03
Plzeň - město
2,04
České Budějovice
2,23
Mladá Boleslav
2,26
Příbram
2,29
Praha - západ
2,32
Rokycany
2,32
Beroun
2,34
Semily
2,36
dalších 57 okresů ...
Uherské Hradiště
3,11
Vsetín
3,18
Opava
3,19
Šumperk
3,24
Nový Jičín
3,24
Přerov
3,26
Karviná
3,34
Bruntál
3,35
Frýdek - Místek
3,36
3,42
Jeseník
0,00
0,50
1,00
1,50
2,00
2,50
3,00
3,50
4,00
Diagram č. 3.2.2
Soubor: APCR06c.DOC
133
© Sdružení AP, květen 2006
Jak již bylo naznačeno úvodem, tak v porovnání se statistikami z předchozích let
již v údajích z CRV nejsou jen dvě úrovně podrobnosti (globální a detailní), ale 5, kdy
následující soubor je vždy jakýmsi souhrnem součtových řádků pro soubor předchozí.
V každém ze souborů statistik figuruje každé z vozidel právě jednou, tedy křížové
reference navzájem souhlasí. To, že se i díky stálému tlaku ze strany Sdružení AP
podařilo této změny dosáhnout, je oproti letům předchozím výrazný kvalitativní posun,
je ale třeba zdůraznit i některé problémy a nedostatky, které to při zpracování přineslo:
1) Několikanásobně se rozšířil počet typů (modelů). Protože není v možnostech
zpracovatelů provést u všech kategorií a typů korektní porovnání s předchozím
obdobím, zůstaly některé tabulky a jejich části nedoplněny.
2) Do datových souborů byly zahrnuty i údaje za vozidla roku výroby staršího než
1945. V důsledku toho došlo k výraznému nárůstu počtu vozidel některých značek
(např. AERO - OA, Harley Davidson - MTC, aj.), ale i zvýšení stáří některých
kategorií vozidel.
3) Značky a typy vozidel jsou v datových souborech uvedeny přesně tak, jak je zavedlo
registrační místo - pověřená obec. Odtud tedy např. značka škoida má zřejmě být
škoda, dále *citroen má být značka citroen, nikoliv značka * a typ citroen … MV
(CRV) není oprávněno tato data jakkoli měnit, tedy ani opravovat překlepy.
Z hlediska absolutních počtů jsou tyto chyby ale dle našeho názoru statisticky
nevýznamné.
Celkově je v evidenci přes 300 tisíc základních technických popisů (ZTP)
schválených typů vozidel. Podle nejpodrobnějšího členění tedy máme 31 300 typů
vozidel, z toho na 14 617 typech je pouze jedno jediné vozidlo. Na dalších více nežli
1 800 typech jsou vozidla dvě. Tedy více nežli polovina typů obsahuje méně než
3 vozidla. Na druhou stranu tyto typy obsahují více než 95 % všech chyb a nelogičností,
ať již zásadních technických, nebo jen formálních. Pokud neuvažujeme druh a kategorii
vozidla, máme cca 22 300 typů, z toho téměř 13 000 má méně než 3 vozidla
a 10 153 typů jen jedno jediné vozidlo.
Kromě nejrůznějších mnohdy velmi detailně zaměřených výstupů (mají nízkou
univerzální využitelnost), které lze z těchto dat zpracovat, ale data soustředěná
v sekretariátu Sdružení AP umožňují sestavit i trendy ve vývoji registrací jednotlivých
druhů vozidel nebo trendy ve vývoji průměrného stáří vozového parku. Pro
nejdůležitější kategorie vozidel (osobní automobily, užitková vozidla, autobusy
a motocykly) viz diagramy č. 3.2.3 až č. 3.2.6. Rovněž tak je možné, s použitím dat
Českého statistického úřadu, provádět meziroční porovnání vybavenosti obyvatel např.
osobními automobily na úrovni krajů (diagram č. 3.2.7) až okresů či sledovat změny
průměrného věku jednotlivých kategorií vozidel v krajích (pro osobní automobily viz
diagram č. 3.2.8) apod.
Soubor: APCR06c.DOC
134
© Sdružení AP, květen 2006
3 706 012
2003
3 958 708
3 648 905
2002
3 815 547
3 523 277
2001
3 431 481
1999
3 431 573
3 484 001
1998
2000
3 547 745
2 746 995
1993
1997
2 610 297
1992
2 500 000
3 349 008
2 483 222
1991
3 000 000
3 113 476
2 411 297
1990
3 500 000
1995
2 330 755
1989
4 000 000
2 967 253
2 247 773
1988
4 500 000
1994
ks
Počty registrovaných osobních automobilů
(kat. M1)
2 000 000
1 500 000
1 000 000
500 000
2005
2004
1996
0
stav ke konci časového období
Poznámky:
1) Údaje do roku 1997 z dat SDP */, od roku 1998 se již jedná o údaje z CRV */.
2) Pokles registrací v roce 1998 dán "překlopením" na data z CRV, v roce 1999 byl pokles
masovým vyřazováním starších vozidel ve vazbě na povinně smluvní pojištění.
3) Vozový park se za rok 2005 zvýšil oproti konci roku 2004 o ………………… 143 161
4) Podchycené "první registrace" za rok 2005 (nová + ojetá z dovozu) ……… 268 265
Z toho vyplývá, že trvale bylo z provozu vyřazeno …………….. 125 104
*/ SDP = Služba Dopravní Policie
13,53
13,82
2005
13,61
2001
2004
13,51
2000
13,49
13,72
1999
2003
14,29
1998
13,72
14,15
1997
2002
14,18
1996
Průměrný věk osobních automobilů
(kat. M1)
14,10
15
vozidel M1.
vozidel M1.
vozidel M1.
CRV = Centrální Registr Vozidel
1995
roků
20
způsoben
10
5
0
stav ke konci časového období
Poznámky:
Průměrný věk osobních automobilů se od roku 1995 výrazněji nemění. Hlavní vliv na snížení věku má
především trvalé vyřazování starších aut z provozu (k tomu ve větším měřítku došlo v letech 1999
a 2000 (přechod na povinně smluvní pojištění). Rovněž v roce 2003 došlo k vyřazení relativně vysokého počtu osobních automobilů z provozu, což se projevilo na snížení průměrného věku. Poslední 2 roky ale ukazují, že stáří vozového parku začalo opět růst.
Za rok 2005 se průměrný věk parku osobních automobilů zvýšil o …………
0,29 roku.
Diagram č. 3.2.3
Soubor: APCR06c.DOC
135
© Sdružení AP, květen 2006
509 836
462 441
427 820
405 224
382 441
1999
384 539
379 475
286 153
1994
1998
276 946
1993
367 705
278 252
1992
1997
276 648
1991
354 562
271 446
1990
307 502
261 513
1989
300 000
246 111
400 000
1988
500 000
1996
600 000
440 412
ks
Počty registrovaných užitkových vozidel
(kat. N1 až N3 = včetně tahačů a speciálních automobilů)
200 000
100 000
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1995
0
stav ke konci časového období
10,37
7,97
2001
2002
20,19
9,66
9,70
10,28
8,09
9,99
8,55
10,21
8,37
2000
10,27
8,21
18,36
17,46
16,59
15,98
10,51
8,82
1997
1999
10,69
9,04
14,62
15,40
10,83
8,84
13,90
1996
10
10,80
8,74
14,06
15
1995
20
10,77
8,94
roků
19,28
Průměrný věk užitkových vozidel
(kat. N1 až N3)
21,48
Poznámky:
1) Údaje do roku 1996 z dat SDP, od roku 1997 se již jedná o údaje z CRV. Přechod na data CRV již
od roku 1997 vyvolán značným rozdílem mezi daty CRV a SDP v roce 1997.
2) Trendem je pozvolný růst registrací, daný zejména přírůstky v kategorii N1. Určité přibrzdění růstu
v roce 1999 a v roce 2000 dáno opět vazbou na povinně smluvní pojištění (větší počet vozidel trvale
vyřazených z provozu).
3) Vozový park se za rok 2005 zvýšil oproti konci roku 2004 o ………………… 47 395 ks N1až N3
4) Podchycené "první registrace" za rok 2005 (nová + ojetá z dovozu) ……… 58 407 ks N1až N3
Rozdíl "první registrace" - přírůstek registrací:
11 012 ks N1až N3
5
nákladní
tahače
speciální
2005
2004
2003
1998
0
stav ke konci časového období
Poznámky:
Z diagramu je vidět značné "stárnutí" speciálních vozidel, u nákladních vozů a tahačů je průměrný věk
vozidel v podstatě ustálený.
Za rok 2005 se průměr. věk parku užitk. vozidel kat. N1 - N3 snížil o ………
0,20 roku.
Diagram č. 3.2.4
Soubor: APCR06c.DOC
136
© Sdružení AP, květen 2006
19 948
2004
20 134
20 627
2003
18 381
2001
21 343
18 253
2000
2002
18 975
20 916
1997
1999
21 460
1996
19 949
21 912
1995
20 000
1998
22 761
1994
26 552
1992
24 654
26 724
26 036
1990
1991
25 646
1989
25 000
24 416
ks
30 000
Počty registrovaných autobusů
(kat. M2, M3)
15 000
10 000
5 000
2005
1993
1988
0
stav ke konci časového období
Poznámky:
1) Údaje do roku 1997 z dat SDP, od roku 1998 se již jedná o údaje z CRV.
2) Pokles registrací autobusů po roce 1991 má dlouhodobý charakter. Přechod na CRV v roce 1998
neměl na tento trend v podstatě žádný vliv. Skokové zvýšení počtu v CRV registrovaných autobusů
v roce 2002 bylo způsobeno "přírůstkem" registrací autobusů zn. ŠKODA (oproti pololetí 2002
"přibylo" v CRV 2 952 ks této značky, rok výroby 1967 až 1989).
3) V letech 2002 až 2004 se počet snižoval, rok 2005 ukazuje na možnou změnu k mírnému růstu.
186 autobusů.
Vozový park se za rok 2005 zvýšil oproti konci roku 2004 o …………………
4) Podchycené "první registrace" za rok 2005 (nové + ojeté z dovozu) ………
908 autobusů.
Rozdíl "první registrace" - přírůstek registrací:
722 autobusů.
14,62
11,92
2001
2005
11,77
2000
14,26
11,76
1999
2004
11,73
1998
14,09
11,35
1997
2003
10,82
1996
14,10
10,39
15
1995
roků
20
2002
Průměrný věk autobusů v ČR
(kat. M2, M3)
10
5
0
stav ke konci časového období
Poznámky:
Průměrný věk autobusů má od roku 1995 trvale se zvyšující trend.
"Přírůstek" registrací v roce 2002 zapříčinil i výrazný vzrůst průměrného stáří autobusů, které se tím
zvýšilo nad 14 let. Jako pravděpodobné vysvětlení se nabízí přesunutí části vozidel ŠKODA 1203
z kategorie osobních automobilů do kategorie autobusů.
Za rok 2005 se průměrný věk parku autobusů zvýšil o ………………….
0,36 roku.
Diagram č. 3.2.5
Soubor: APCR06c.DOC
137
© Sdružení AP, květen 2006
757 061
2004
794 000
751 974
759 409
2002
2003
744 526
1 105 457
1996
2001
1 125 342
1995
737 087
1 142 805
1994
750 000
2000
1 151 748
1993
787 936
1 175 193
1992
914 256
1 174 549
1991
1998
1 172 657
1990
916 671
1 159 169
1989
1 000 000
1997
1 153 474
1 250 000
1988
ks
Počty registrovaných jednostopých vozidel (kat. L)
500 000
250 000
2005
1999
0
stav ke konci časového období
Poznámky:
1) Údaje do roku 1996 z dat SDP, od roku 1997 se již jedná o údaje z CRV. Přechod na data CRV již
od r. 1997 vyvolán značným rozdílem mezi daty CRV a SDP v r. 1997a kontinuitou daného trendu.
2) Od r. 1992 docházelo k poklesu registrací jednostopých vozidel. Tento trend byl umocněn v r. 1999
přechodem na povinně smluvní pojištění, což vyvolalo velké vyřazování motocyklů z evidence.
V roce 2000 tento trend pokračoval mírnějším tempem a od roku 2001 již byl podchycen růst počtu
registrovaných motocyklů (od poloviny roku 2001 je povinná i registrace mopedů).
3) Vozový park se za rok 2005 zvýšil oproti konci roku 2004 o ………………… 36 939 ks kat. L
4) Podchycené "první registrace" za rok 2005 (nové + ojeté z dovozu) ……… 25 208 ks kat. L
Rozdíl "první registrace" - přírůstek registrací: -11 731 ks kat. L
33,09
31,45
2004
30,38
2001
31,08
29,93
2000
2003
29,53
1999
30,71
29,46
1998
2002
28,70
1997
25
28,04
30
1996
roků
35
24,58
Průměrný věk jednostopých vozidel (kat. L)
20
15
10
5
2005
1995
0
stav ke konci časového období
Poznámky:
Relativně "nízký" věk motocyklů v roce 1995 je zřejmě dán tím, že v registru ještě nebyla zanesena
správná data výroby u všech evidovaných motocyklů.
Stáří parku motocyklů je i přes rostoucí první registrace stále velmi vysoké a každoročně roste.
Za rok 2005 se průměrný věk parku vozidel kat. L zvýšil o ………………….
1,64 roku.
V této kategorii se nejvíce projevilo zařazení vozidel s rokem výroby starším než 1945
Diagram č. 3.2.6
Soubor: APCR06c.DOC
138
© Sdružení AP, květen 2006
Porovnání vybavenosti osobními automobily
Počet obyvatel na 1 osobní automobil v krajích ČR
4,5
2,0
2,68
2,59
3,30
3,17
3,25
3,12
3,14
2,87
2,77
2,86
2,75
2,85
2,74
2,83
2,73
2,75
2,65
2,74
2,64
2,60
2,52
2,42
2,42
2,35
2,39
2,31
2,01
2,5
1,97
3,0
2,50
3,5
3,03
4,0
1,5
1,0
0,5
ČR celkem
Olomoucký
Zlínský
Jihomoravský
Ústecký
k 31.12.2004
Moravskoslezský
k 31.12.2005
Karlovarský
Vysočina
Pardubický
Liberecký
Královéhradecký
Jihočeský
Středočeský
Plzeňský
Praha
0,0
kraj
oby-kraj.GIF
Počty osobních automobilů (dle údajů Centrálního Registru Vozidel):
K datu k 31.12.2004 celkem ... 3 815 547 ks
K datu k 31.12.2005 celkem ... 3 958 708 ks
Přírůstek / - úbytek registrovaných vozidel:
143 161 ks
Počty obyvatel v krajích dle údajů zveřejněných ČSÚ
ČR celkem = 10 215 575 obyvatel
10 246 522 obyvatel
Přírůstek / - úbytek obyvatel:
30 947 obyvatel
∅ za ČR k 31.12.2005 =
resp.
∅ za ČR k 31.12.2004 =
resp.
∅ přírůstek / - úbytek:
resp.
2,59
386,35
2,68
373,50
-0,09
12,84
(stav k 30.9.2004)
(stav k 30.9.2005)
obyv./ 1 osobní automobil
osob. automobilů / 1000 obyv.
obyv./ 1 osobní automobil
osob. automobilů / 1000 obyv.
obyv./ 1 osobní automobil
osob. automobilů / 1000 obyv.
Diagram č. 3.2.7
Soubor: APCR06c.DOC
139
© Sdružení AP, květen 2006
Změny průměrného stáří osobních automobilů
(kategorie M1)
13,82
13,53
ČR celkem
14,73
14,66
Pardubický
14,71
14,57
Ústecký
14,59
14,40
Liberecký
14,52
14,38
14,22
14,27
Plzeňský
13,97
14,15
k 31.12.2004
Královéhradecký
k 31.12.2005
Jihočeský
14,10
14,07
Vysočina
13,88
13,97
Olomoucký
13,82
13,68
Karlovarský
13,70
13,73
Moravskoslezský
13,39
13,59
Středočeský
Zlínský
13,30
13,44
13,40
13,20
Jihomoravský
12,76
Praha
16
15
14
13
12
11
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
0
11,64
Průměrné stáří osobních automobilů v krajích ČR
kraj
Rok 2005 znovu potvrdil trend mírného zvyšování průměrného věku osobních automobilů.
Průměrný věk oproti roku 2004 opět vzrostl a to o 0,29 roku. Předchozí pokles z let 2000 a 2001
byl dán zejména vyřazováním starších vozidel značky Škoda a dalších značek původem tzv.
z bývalého vých. bloku a naopak rostoucí dovoz ojetých vozidel trend stárnutí vozového parku .
konzervuje. Omlazení parku je možné jen při větším vyřazování starších vozidel z provozu.
6 okresů s nejstarším a nejmladším vozovým parkem osobních automobilů (k 31.12.2005)
nejstarší park
1 Děčín
2 Jeseník
3 Svitavy
4 Plzeň - sever
5 Louny
6 Chomutov
prům. věk celkem ks
46 570
15,42
12 243
15,31
35 026
15,15
30 629
15,11
33 024
15,11
45 435
15,08
nejmladší park
1 Praha - západ
2 Mladá Boleslav
3 Brno - město
4 Zlín
5 Praha
6 Praha - východ
prům. věk celkem ks
41 090
11,96
51 269
12,43
143 891
12,53
66 801
12,64
599 603
12,76
52 266
13,02
Růst průměrného věku parku osobních automobilů se v roce 2005 projevil více u okresů
s nižším průměrným věkem.
Diagram č. 3.2.8
Zpracoval: Ing. Ešner
pYn pYnpYnpYnpYn
Soubor: APCR06c.DOC
140
© Sdružení AP, květen 2006
4. Vývoj českého trhu a dovozy vozidel
Publikování „SOUHRNNÝCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ“, které jsou pravidelně měsíčně
zpracovávány, je již řadu let činností sekretariátu
Sdružení AP. Přílohou materiálu jsou dále diagramy
o vývoji podílu českých výrobců na domácím trhu.
Čtvrtletně tento materiál obsahuje navíc ještě údaje
o očekávaných trendech na trhu vozidel všech kategorií.
V roce 2005 ale došlo ve spolupráci se Sdružením
dovozců automobilů a Centrálním registrem vozidel ke
zcela zásadní změně. Trh vozidel je vyhodnocován na
základě údajů o prvních registracích. Zdrojová data
z CRV tak zcela nahradila doposud používané údaje
o prodejích vozidel z hlášení jednotlivých výrobců,
prodejců nebo importérů. Údaje o prodejích tak zůstaly
zachovány pouze v kategorii přípojných vozidel O3 a O4.
Od českých finálních výrobců se nadále vyhodnocují
údaje o výrobě a odbytu vozidel v základních kategoriích
(osobní, užitková N1, nákladní N2 a N3, autobusy,
motocykly a mopedy a přípojná vozidla). Do března 2004 materiál obsahoval
i údaje o dovozech jednotlivých kategorií vozidel dle údajů z Generálního ředitelství cel
ČR. Po vstupu ČR do EU ale přešla agenda zveřejňování údajů o zahraničním obchodu
pod ČSÚ a data jsou jen v peněžních jednotkách, nikoliv v absolutních počtech kusů.
Z tohoto důvodu jsou pro členskou základnu téměř nevyužitelná a jejich zpracovávání
bylo zastaveno.
Získané údaje od jednotlivých značek, u motorových vozidel zpracovávané v těsné
spolupráci se Svazem dovozců automobilů (SDA), jsou nyní ihned po jejich zpracování
zveřejňovány na internetových stránkách Sdružení AP, včetně možnosti kompletního
stažení souborů ze stránek SDA. Oficiální rozesílání všem firmám, zapojeným do
činnosti Sdružení AP, je prováděno v rámci distribuce informačních produktů.
4.1 Osobní automobily a užitková vozidla kat. N1
4.1.1 Osobní automobily
V roce 2005 vykázalo na českém trhu nových osobních automobilů první registrace
celkem 63 výrobních značek, to je stejně jako v roce 2004. Vývoj českého trhu nových
osobních automobilů od roku 1993 do roku 2005 spolu s odhadem prvních registrací
pro rok 2006 znázorňuje diagram č. 4.1.1. Celkový přehled prvních registrací na
domácím trhu, včetně porovnání s rokem 2004, je pak uveden v tabulce č. 4.1.1.
Původní odhad celkové velikosti trhu pro rok 2005 (uvedeno 121 796 ks – viz předchozí
vydání tohoto materiálu, diagram 4.1.1) byl mírně pesimistický.
V roce 2005 se na celkové velikosti trhu nových vozidel podílela vozidla z dovozu
55,03 % a tuzemští výrobci 44,97 %. Za celý rok 2005 bylo v tuzemsku dále prvně
zaregistrováno 140 889 ojetých automobilů. Ačkoliv přesné údaje o dovozech ojetých
vozidel nejsou k dispozici, lze dovodit, že celkem bylo do ČR dovezeno téměř 170 000
ojetých vozidel. Z těchto údajů a údajů o prvních registracích za 1. čtvrtletí 2006
vyplývá, že dovoz ojetých vozidel bude hrát stále významnou roli na celkovém trhu
osobních automobilů a jeho hodnota bude ještě nejméně několik příštích let významně
vyšší, než u dovozů osobních vozidel nových.
Soubor: APCR06c.DOC
141
© Sdružení AP, květen 2006
Trh nových vozidel v ČR (osobní automobily - kat. M1)
(Do r. 2004 - prodeje, od r. 2005 první registrace)
200 000
180 000
171 710
154 361
160 000
140 000
148 730 152 175 147 818 149 622
141 310 146 265
116 213
120 000
100 000
80 000
84 825
133 002 127 376
125 412
91 371
60 000
40 000
20 000
0
r.1993 r.1994 r.1995 r.1996 r.1997 r.1998 r.1999 r.2000 r.2001 r.2002 r.2003 r.2004 r.2005 r.2006
Diagram č. 4.1.1
Z diagramu vyplývá, že český trh nových osobních vozidel dosáhl maxima (téměř
172 000 ks) v roce 1997. Po následujícím relativně prudkém poklesu prodejů v roce
1998 se trh v roce 1999 v podstatě stabilizoval a až do roku 2003 osciloval kolem
hodnoty 150 000 ks. V roce 2004 byl zaznamenán poměrně velký propad
o 11,08 %. V roce 2005 pak trh vykázal malý nárůst o 1,28 % - viz. tabulka č. 4.1.1.
Výsledky roku 2005 a první odhad z výsledků za 1. čtvrtletí 2006 (vyhodnocováno
podle prvních registrací - v grafu je proto odlišeno) naznačují, že i v roce 2006 bude
trh spíše mírně klesat a bude se pravděpodobně pohybovat pod hranicí 130 000
prvně registrovaných vozidel. Zajímavý je i vývoj podílu domácích výrobců na trhu
nových vozidel, což ukazují diagramy č. 4.1.2 a 4.1.3.
0%
1993
1994
1995
1996
1997
1998
na trhu nových vozidel
1999
2000
2001
2002
2003
2004
42,18%
2005
na celkovém trhu
19,51%
10%
21,35%
25,31%
44,97%
48,52%
26,89%
47,74%
30,67%
32,53%
50,00%
52,56%
52,60%
35,44%
54,86%
55,74%
49,61%
29,18%
20%
29,80%
30%
31,29%
40%
28,01%
50%
36,73%
60%
31,70%
53,81%
70%
28,43%
80%
61,04%
90%
64,43%
100%
75,24%
Vývoj podílu vozidel tuzemské výroby na českém trhu osobních automobilů
1.-3.
měsíc
2006
Za uvedené období bylo na českém trhu prodáno celkem nových: 1 789 042 ks osobních automobilů
z toho domácími výrobci (vozy vyrobené v ČR):
957 550 ks , to je ................. 53,52%
Na celkovém trhu pak bylo v České republice "zobchodováno": 3 263 325 ks osobních automobilů
z toho domácími výrobci (vozy vyrobené v ČR):
957 550 ks , to je ................. 29,34%
Poznámka: Od r. 2005 jde o podíly na trhu vozidel z dat o prvních registracích Centrálního registru vozidel.
Diagram č. 4.1.2
Soubor: APCR06c.DOC
142
© Sdružení AP, květen 2006
41,40%
44,55%
48,51%
47,73%
50,00%
50%
52,55%
52,59%
49,59%
60%
54,84%
55,72%
70%
53,75%
80%
60,93%
90%
64,26%
100%
74,97%
Podíly tuzemských výrobců vozidel na českém trhu - nové osobní automobily
40%
0,27%
0,17%
0,11%
0,05%
0,01%
0,02%
0,01%
0,01%
0,01%
0,00%
0,01%
0,01%
0,42%
20%
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
10%
0%
ŠKODA AUTO
ostatní tuzemští výrobci celkem
Podíly tuzemských výrobců za celé uvedené období:
ŠKODA AUTO
TATRA (r.1993 - 1999)
TPCA Kolín (od r.2005)
MTX (r.1993 - 1999)
UAZ Č.Dub (r.1993 - 1995)
AVIA Trend (r.1995 a 1996)
KAIPAN (od r. 1999)
GORDON (r.1997 - 2002)
CELKEM:
956 061 ks,
376 ks,
750 ks,
119 ks,
95 ks,
56 ks,
77 ks,
16 ks,
0,79%
30%
1.-3.
měsíc
2006
to je.. 53,44%
to je... 0,021%
to je... 0,042%
to je... 0,007%
to je... 0,005%
to je... 0,003%
to je... 0,004%
to je... 0,001%
957 550 ks
53,52%
Diagram č. 4.1.3
Proporcionální poměry v obchodu s osobními vozidly od roku 1993 do konce března
roku 2006 jsou znázorněny v diagramu č. 4.1.4 a celkové shrnutí od roku 1991 je
pak uvedeno v diagramu č. 4.1.5. Prodeje (odbyt) tuzemských výrobců (ŠKODA
AUTO, TATRA, MTX A KAIPAN) na domácím trhu od roku 1993 do roku 2005 jsou
znázorněny v diagramu č. 4.1.6. – pozor nezaměňovat s údaji o prvních
registracích.
Podíly na celkovém trhu
(osobní automobily kat. M1)
60%
51,90%
46,83%
50%
40%
43,65%
33,88%
31,22%
33,12%
34,20% 32,63%
30,73%
28,09%
29,46%
22,69%
26,97% 27,22% 26,91% 27,61% 32,85%
40,00%
30,99%
30%
20%
10%
43,43%
36,42% 35,15% 38,64%
41,82% 38,58% 40,46% 44,30%
13,16%
0%
r.1993
17,11%
r.1994 r.1995
r.1996 r.1997
prodej tuzemských výrobců
r.1998 r.1999
31,74% 30,67%
r.2000 r.2001
dovoz ojeté
30,69%
47,81%
26,87%
26,89%
r.2002 r.2003
25,31%
52,52%
26,13%
143
26,75%
21,35% 19,51%
r.2004 r. 2005 r. 2006
nová z dovozu celkem
Diagram č. 4.1.4
Soubor: APCR06c.DOC
53,74%
© Sdružení AP, květen 2006
42,8%
Od počátku r. 1993 do konce března 2006
bylo na území České republiky poprvé
uvedeno do provozu celkem 3 131 109 ks
osobních automobilů
30,6%
prodeje tuzemských výrobců = 957 544 ks
nová z dovozu celkem = 834 802 ks
26,7%
ojetá z dovozu = 1 338 763 ks
Diagram č. 4.1.5
Tabulka č. 4.1.1
NOVÉ OSOBNÍ AUTOMOBILY (kat. M1)
výrobní značka
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
Škoda
Renault
Volkswagen
Hyundai
Ford
Peugeot
Citroën
Toyota
Opel
Fiat
Dacia
Chevrolet
Seat
Kia
Audi
Celkem 15 prvních
Ostatních 48 značek
Za období: 1.- 12.měsíc 2005
v ČR
podíl na
podíl na
registrace za
+ nárůst, - pokles */
podílu na trhu
podílu na
registrováno celkovém trhu nových stejné období
počtu
(ks)
registrací
nových
celkovém trhu
trhu v ČR
min. roku
-3,42%
-3,33%
21,15%
60 333
56 743
44,55%
-5,95%
2,13%
0,83%
3,40%
6 328
9 123
7,16%
44,17%
0,18%
-0,10%
2,58%
6 614
6 926
5,44%
4,72%
1,38%
0,53%
2,38%
4 562
6 378
5,01%
39,81%
-0,43%
-0,38%
2,15%
6 226
5 763
4,52%
-7,44%
-0,84%
-0,59%
2,11%
6 650
5 661
4,44%
-14,87%
0,27%
0,03%
1,48%
3 578
3 972
3,12%
11,01%
-0,12%
-0,16%
1,39%
3 829
3 728
2,93%
-2,64%
-0,91%
-0,56%
1,30%
4 598
3 500
2,75%
-23,88%
-0,11%
-0,13%
1,05%
2 925
2 822
2,22%
-3,52%
1,54%
0,72%
0,96%
610
2 584
2,03%
323,61%
-0,18%
-0,16%
0,88%
2 548
2 354
1,85%
-7,61%
-0,50%
-0,32%
0,83%
2 834
2 236
1,76%
-21,10%
0,65%
0,27%
0,76%
1 207
2 051
1,61%
69,93%
0,19%
0,04%
0,71%
1 647
1 905
1,50%
15,66%
-0,16%
-3,31%
43,15%
114 489
1,10%
115 746
90,87%
0,16%
-0,24%
4,34%
11 279
3,11%
11 630
9,13%
TRH NOVÁ:
nové
ojeté
CELKEM
Soubor: APCR06c.DOC
127 376
140 889
268 265
1,28%
rok 2005
rok 2004
Nárůst (+), pokles (-)
z toho: domácí výrobci
dovoz
47,48%
52,52%
100,00%
144
------
-3,55%
127 376 ks (63 značek)
125 768 ks (63 značek)
1 608 ks, to je 100%
-3 589
-223,20%
5 197
323,20%
© Sdružení AP, květen 2006
PRODEJ OSOBNÍCH AUTOMOBILŮ
140 000
120 000
95 580
100 000
80 000
82 734
63 597
77 416
69 474
72 496
78 187 79 948
73 883 71 374
58 717
64 500 64 924
60 000
40 000
20 000
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
600
2005
533
500
400
300
200
100
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
40
30
19
20
18
16
11
10
7
6
0
1993
1994
Soubor: APCR06c.DOC
1995
1996
1997
1998
1999
145
2000
2001
2002
2003
2004
2005
© Sdružení AP, květen 2006
200
167
160
120
80
62
51
63
40
22
9
2
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2001
2002
2003
2004
2005
2004
2005
100
80
60
48
40
27
21
20
12
9
2
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2003
Diagram č. 4.1.6
4.1.2 Užitková vozidla kat. N1
V roce 2005 vykázalo první registrace na oficiálním českém trhu nových užitkových
vozidel kat. N1 celkem 56 výrobních značek (tj. o 3 více než v roce 2004). Přehled
jejich prvních registrací včetně porovnání s rokem 2004 je uveden v tabulce
č. 4.1.2. Vývoj českého trhu nových vozidel této kategorie od roku 1993 do roku
2005, spolu s prvním odhadem pro rok 2006, pak znázorňuje diagram č. 4.1.7. Pro
informaci je možno doplnit, že odhad Sdružení automobilového průmyslu pro rok
2005, provedený před rokem v minulém vydání tohoto materiálu (34 236 ks), byl
i u této kategorie vozidel zhruba o 5 000 vozidel podhodnocený. Tato poměrně
velká chyba je ale ovlivněna přesunem značné části vozidel, která dříve spadala do
kategorie osobních (z důvodu možného odpočtu DPH) a také tím, že odhad vychází
z proporcí trhu za poslední čtyři roky, kdy nebyla dynamika trhu tak velká.
Soubor: APCR06c.DOC
146
© Sdružení AP, květen 2006
Objem trhu nových užitkových vozidel kat. N1 od roku 1997 trvale klesal až na
hodnotu necelých 14 000 ks vozidel v roce 2002. V roce 2003 však nastal prudký
obrat, který má výše zmiňované příčiny a předpoklad, že strmý růst počtu prodejů
bude i nadále pokračovat, se potvrdil, když v roce 2005 trh překonal i dosud
rekordní rok 2004. V roce 2005 bylo prvně registrováno 39 047 ks. V roce 2006 se
dá předpokládat opět značný nárůst trhu na hodnotu přes 50 000 kusů vozidel.
Z pohledu tuzemských výrobců je v této kategorii vozidel třeba znovu připomenout
skutečnost, že Škoda Auto ukončila v roce 2001 výrobu velice populárního modelu
Škoda Felicia Pick-up a model Škoda Fabia Praktik je pouze doplňkový výrobní
program, který ho nenahradil. V roce 2005 se ale Škoda vrátila na první místo
i v tomto segmentu, protože podobně jako ostatní značky využívá legislativní
možnost prodeje klasických osobních vozidel typu kombi (Fabia a Octavia)
s homologací jako lehké užitkové vozidlo kvůli odpočtu DPH.
Tabulka č. 4.1.2
NOVÁ UŽITKOVÁ VOZIDLA kat. N1
výrobní značka
1 Škoda
2 Ford
3 Volkswagen
4 Renault
5 Peugeot
6 Citroën
7 Mercedes-Benz
8 Opel
9 Fiat
10 Hyundai
11 Kia
12 Nissan
13 Toyota
14 Audi
15 BMW
Celkem 15 prvních
Ostatních 41 značek
Za období: 1.- 12.měsíc 2005
v ČR
podíl na
podíl na registrace za
+ nárůst, - pokles */
podílu na
registrováno celkovém trhu nových stejné období
počtu podílu na trhu
(ks)
registrací
nových
celkovém trhu
trhu v ČR
min. roku
16,67%
14,14%
16,91%
971
7 818
20,02%
705,15%
-2,21%
-1,54%
11,12%
4 447
5 140
13,16%
15,58%
-3,70%
-2,79%
10,33%
4 613
4 779
12,24%
3,60%
-1,90%
-1,40%
6,56%
2 800
3 035
7,77%
8,39%
-2,63%
-2,01%
6,29%
2 916
2 908
7,45%
-0,27%
4,52%
2 004
-1,57%
-1,18%
2 090
5,35%
4,29%
3,77%
1 632
-1,18%
-0,88%
1 742
4,46%
6,74%
-0,57%
-0,38%
3,32%
1 300
1 533
3,93%
17,92%
-0,93%
-0,70%
2,58%
1 153
1 194
3,06%
3,56%
0,05%
0,10%
2,48%
834
1 145
2,93%
37,29%
-0,35%
-0,23%
2,19%
850
1 012
2,59%
19,06%
-1,07%
-0,83%
1,84%
938
849
2,17%
-9,49%
-0,65%
-0,49%
1,74%
785
805
2,06%
2,55%
1,39%
418
0,20%
0,20%
643
1,65%
53,83%
1,20%
394
0,06%
0,08%
555
1,42%
40,86%
0,22%
2,09%
76,22%
26 055
35 248
90,27%
35,28%
-0,22%
0,02%
8,22%
2 880
3 799
9,73%
31,91%
TRH NOVÁ:
nová
ojetá
CELKEM
Soubor: APCR06c.DOC
39 047
7 196
46 243
34,95%
rok 2005
rok 2004
Nárůst (+), pokles (-)
z toho: domácí výrobci
dovoz
84,44%
15,56%
100,00%
147
------
2,11%
39 047 ks (56 značek)
28 935 ks (53 značek)
10 112 ks, to je 100%
6 836
67,60%
3 276
32,40%
© Sdružení AP, květen 2006
Trh nových vozidel v ČR (užitková vozidla - kat. N1)
(Do r. 2004 - prodeje, od r. 2005 první registrace)
60 000
54 247
50 000
39 047
40 000
26 750
30 000
21 189 21 578
20 000
11 247
14 039 15 277
18 124
16 350 15 738 15 040 15 004
13 888
10 000
0
r.1993 r.1994 r.1995 r.1996 r.1997 r.1998 r.1999 r.2000 r.2001 r.2002 r.2003 r.2004 r.2005 r.2006
Diagram č. 4.1.7
V dalších diagramech (č. 4.1.8 a 4.1.9) je znázorněn vývoj podílu domácích výrobců
na českém trhu užitkových vozidel kat. N1, diagramy č. 4.1.10 až č. 4.1.12 pak
uvádějí prodeje jednotlivých českých výrobců na tuzemském trhu.
Vývoj podílu vozidel tuzemské výroby na českém trhu užitkových vozidel kat. N1
100%
90%
49,32%
80%
1994
1995
1997
1998
na trhu nových vozidel
1999
2000
2001
2002
2004
24,94%
2005
na celkovém trhu
Za uvedené období bylo na českém trhu prodáno celkem nových:
z toho domácími výrobci (vozy vyrobené v ČR):
Na celkovém trhu pak bylo v České republice "zobchodováno":
z toho domácími výrobci (vozy vyrobené v ČR):
253 652
50 469
288 586
50 469
ks
ks,
ks
ks,
21,50%
16,95%
0,63%
0,79%
20,08%
2003
0,66%
0,89%
4,40%
16,82%
14,37%
18,32%
23,64%
25,16%
31,48%
30,64%
28,58%
27,68%
23,27%
1996
3,38%
0%
1993
16,95%
10%
22,65%
20%
19,48%
30%
18,41%
40%
35,89%
50%
46,29%
60%
34,18%
70%
1.-3.
měsíc
2006
vozidel kat. N1
to je .................. 19,90%
vozidel kat. N1
to je .................. 17,49%
Poznámka: Od r. 2005 jde o podíly na trhu vozidel z dat o prvních registracích Centrálního registru vozidel.
Diagram č. 4.1.8
Soubor: APCR06c.DOC
148
© Sdružení AP, květen 2006
Podíly tuzemských výrobců vozidel na českém trhu - nová užitková vozidla kat. N1)
100%
90%
2005
ostatní tuzemští výrobci celkem
ŠKODA AUTO
24,93%
2004
0,01%
20,02%
0,05%
0,66%
2003
0,13%
2002
0,08%
0,82%
2001
4,20%
2000
0,20%
1999
0,44%
1998
16,38%
17,93%
1997
0,39%
1996
21,96%
26,38%
22,62%
1995
3,20%
1994
5,10%
0,00%
1993
0%
5,96%
0,00%
20%
10%
21,99%
30%
1,28%
40%
17,05%
50%
2,44%
60%
35,89%
70%
49,32%
80%
1.-3.
měsíc
2006
46 979 ks, to je .. 18,52%
Podíly tuzemských výrobců za celé uvedené období:
ŠKODA AUTO
LUBLIN (r. 1997 - 1999)
MAGMA (od r. 1995)
TATRA BETA (r. 1995 - 1999)
DESTACAR (r. 1995 - 1998)
Jlaureta (r. 1998 - 2002)
GAZELA (r. 1997 - 1998)
STAS-Pony (r. 1995 - 1996)
Terrier (jen v r. 1998)
CELKEM:
1 970
760
429
190
74
33
17
17
50 469
ks, to je .....
0,777%
0,300%
ks, to je .....
ks, to je .....
0,169%
ks, to je .....
0,075%
ks, to je .....
0,029%
ks, to je .....
0,013%
ks, to je .....
0,007%
ks, to je .....
0,007%
ks
19,90%
Diagram č. 4.1.9
PRODEJ UŽITKOVÝCH VOZIDEL kat. N1
10 000
9 000
8 000
7 000
6 000 5 547 5 039
5 000
4 660 4 879
4 313
3 456
4 000
2 695 2 457
2 604
3 000
2 000
583
1 000
148
176
242
2003
2004
2005
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
ŠKODA
Diagram č. 4.1.10
Soubor: APCR06c.DOC
149
© Sdružení AP, květen 2006
136
140
116
120
100
80
65
62
60
50
40
20
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2003
2004
2005
BETA / TATRA, ŠKODA ELCAR
1 250
1 004
1 000
750
601
500
365
250
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
LUBLIN / DAEWOO AVIA
240
195
200
164
160
114
120
80
53
54
37
40
48
24
35
14
25
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
MAGMA / ALFINE
Diagram č. 4.1.11
Soubor: APCR06c.DOC
150
© Sdružení AP, květen 2006
50
40
30
20
22
18
20
10
10
4
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2001
2002
2003
2004
2005
JLaureta
150
125
100
100
75
55
50
32
25
3
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
DESTACAR
25
20
20
15
13
10
5
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
GAZELA / ROSS
Diagram č. 4.1.12
Soubor: APCR06c.DOC
151
© Sdružení AP, květen 2006
4.1.3 Shrnutí
Shrneme-li výše uvedené, je možno ve stručnosti konstatovat, že:
• celkově mírný nárůst trhu osobních automobilů + 1,28 % je způsoben zvýšenými
prvními registracemi vozidel z dovozu;
• u malých užitkových automobilů kat. N1 trh dále výrazně narostl o 34,95 %, na
tomto nárůstu se naopak domácí výrobci výrazně podílejí. Tuzemský výrobce
Škoda Auto díky užitkovým modifikacím Fabia a Octavia několikanásobně zvýšil
odbyt a zaujal suverénně vedoucí místo;
• v prodejích osobních automobilů si stále drží nadpoloviční podíl malé a mini
vozy, zachycení dlouhodobějšího trendu zde bohužel není možné, protože v roce
2002 došlo ke změně třídění do jednotlivých segmentů; podíl jednotlivých
segmentů v roce 2005 viz diagram č. 4.1.13.
luxusní
0,31%
velkoprostorové
4,54%
terénní
1,92%
sportovní
0,59%
nezařazeno
1,85%
mini vozy
3,99%
vyšší střední
3,26%
střední
19,12%
malé vozy
48,43%
nižší střední
15,99%
Diagram č. 4.1.13
Jen mírný růst prvních registrací nových osobních automobilů v roce 2005
a zejména pak pokračující strmé zvýšení prodejů lehkých užitkových vozidel má
jednoznačnou příčinu ve stále více využívané možnosti odpočtu DPH u vozidel,
která jsou sice schválena jako nákladní, ale jde o účelově upravená osobní vozidla
tak, aby vyhověla tuzemským finančním předpisům. Další faktory ovlivňující trh
nových vozidel je možno shrnout zhruba do následujících bodů:
• v České republice i přes příznivý ekonomický vývoj posledních let není ještě
koupěschopnost obyvatelstva a částečně i podnikatelské sféry na takové úrovni,
aby docházelo k větší obměně vozového parku;
• z delší časové řady o prodejích rovněž vyplývá, že koupě vozidel probíhá
v určitých cyklech;
• projevuje se i tzv. technický paradox, kdy vozidla jsou stále dokonalejší
a samozřejmě i kvalitnější a není tak často důvod k jejich obměně;
• i v roce 2005 byl trh ovlivňován vysokým podílem dovozů ojetých vozů.
Soubor: APCR06c.DOC
152
© Sdružení AP, květen 2006
V roce 2006 oproti roku 2005 tedy lze, na základě trendů vysledovaných z minulých
let a výsledků za první měsíce letošního roku, očekávat stagnaci prodejů osobních
automobilů a další růst v kategorii malých užitkových automobilů.
Údaje o výrobě a prodejích jednotlivých domácích značek
osobních automobilů a malých užitkových vozidel jakož
i údaje o dovozech vozidel těchto kategorií jsou v souhrnu za
rok 2005 a předcházející čtyři roky uvedeny v pravidelné
publikaci „STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU 2001 2005“, která je rovněž předávána celé členské základně
Sdružení automobilového průmyslu.
4.2 Nákladní automobily, autobusy, motocykly a přípojná vozidla
Zpracování souhrnných přehledů o trhu ostatních kategorií vozidel (nákladních
automobilů, autobusů a motocyklů „do“ a „přes“ 50 ccm) doznalo v roce 2005 významné
změny stejně jako kategorie osobních a lehkých užitkových vozidel. Trh je
vyhodnocován podle prvních registrací, v nezměněné podobě jako v předchozích letech
– tj. podle prodejů je nadále vyhodnocována jen kategorie přípojných vozidel. Údaje za
všechny kategorie vozidel, mimo přípojná vozidla, jsou zpracovávány měsíčně
a předávány průběžně členské základně Sdružení AP, rovněž jako u osobních
automobilů a malých užitkových vozidel, především elektronickou cestou.
4.2.1 Nákladní automobily (kat. N2 a N3)
V roce 2005 uplatnilo své vozy na oficiálním českém trhu nových nákladních
automobilů celkem 26 výrobních značek (o 4 více než v roce 2004). Přehled prvních
registrací včetně porovnání s rokem 2004 je uveden v tabulce č. 4.2.1. Vývoj trhu
nových nákladních vozidel od roku 1993 do roku 2005, spolu s prvním odhadem pro rok
2006, znázorňuje diagram č. 4.2.1.
V této komoditě ztrácejí bohužel postupem času domácí výrobci svůj tržní podíl, což
dokládají diagramy č. 4.2.2 i 4.2.3. Nutno konstatovat, že první registrace tuzemských
výrobců v ČR i při celkovém poměrně výrazném růstu objemu domácího trhu o 8,81 %
(v porovnání 2005/2004) nadále klesají. Potvrdila se tedy úvaha, uváděná
v předchozích vydáních tohoto materiálu, kde bylo uvedeno: „Růst trhu nákladních
vozidel bude pravděpodobně pokračovat, ale nebude zřejmě naplněn domácí produkcí,
avšak nákladními vozy z dovozu (a to dosti výrazně)“.
Odhad prodejů v roce 2005 pro tuto kategorii vozidel, provedený v květnu 2005 na
základě prodejních výsledků za 1. čtvrtletí 2005 (celkem za rok 2005 byl odhadován
prodej 7 814 ks nákladních automobilů), se ukázal zase jako podhodnocený. Skutečné
prodeje nových vozidel v roce 2005 byly oproti odhadu vyšší o zhruba 800 vozidel.
Soubor: APCR06c.DOC
153
© Sdružení AP, květen 2006
Tabulka č. 4.2.1
NOVÁ NÁKLADNÍ VOZIDLA (kat. N2 a N3)
výrobní značka
1
2
3
4
5
6
7
8
Za období: 1.- 12.měsíc 2005
v ČR
podíl na
podíl na
registrace za
+ nárůst, - pokles */
registrováno celkovém trhu nových stejné období
počtu
podílu na trhu
podílu na
(ks)
registrací
trhu v ČR
min. roku
nových
celkovém trhu
2,82%
1,90%
14,69%
1 419
25,93%
1 787
20,71%
-2,43%
-1,82%
10,22%
1 335
-6,89%
1 243
14,40%
2,44%
1,67%
10,18%
944
31,14%
1 238
14,35%
1,40%
0,93%
9,15%
912
22,04%
1 113
12,90%
-0,40%
-0,34%
7,65%
886
4,97%
930
10,78%
-0,85%
-0,66%
6,51%
795
-0,38%
792
9,18%
-0,36%
-0,30%
6,22%
723
4,56%
756
8,76%
-1,18%
-0,86%
2,48%
371
-18,60%
302
3,50%
1,45%
0,52%
67,09%
7 385
10,51%
8 161
94,58%
-1,45%
-1,07%
3,85%
545
-14,13%
468
5,42%
Mercedes-Benz
Iveco
MAN
DAF
Renault Trucks
Scania
Volvo
Tatra
Celkem 8 prvních
Ostatních 18 značek
------
TRH NOVÁ:
nová
ojetá
CELKEM
8 629
3 535
12 164
8,81%
rok 2005
rok 2004
Nárůst (+), pokles (-)
z toho: domácí výrobci
dovoz
70,94%
29,06%
100,00%
-0,55%
8 629 ks (26 značek)
7 930 ks (22 značek)
699 ks, to je 100%
-147
-21,03%
846
121,03%
Trh nových vozidel v ČR (kat. N2 a N3, včetně tahačů)
(Do r. 2004 - prodeje, od r. 2005 první registrace)
10 000
8 000
6 000
5 870
5 309
6 853
6 370
5 782
4 752
7 024
6 591
6 260
7 798
8 629
9 269
6 554
5 167
4 000
2 000
0
r.1993 r.1994 r.1995 r.1996 r.1997 r.1998 r.1999 r.2000 r.2001 r.2002 r.2003 r.2004 r.2005 r.2006
Diagram č. 4.2.1
1994
1995
1996
1997
na trhu nových vozidel
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
na celkovém trhu
Za uvedené období bylo na českém trhu prodáno celkem nových:
z toho domácími výrobci (vozy vyrobené v ČR):
Na celkovém trhu pak bylo v České republice "zobchodováno":
z toho domácími výrobci (vozy vyrobené v ČR):
82 832
29 309
104 472
29 309
6,57%
4,66%
5,76%
8,13%
10,76%
7,65%
11,72%
8,09%
15,75%
11,23%
24,52%
19,73%
33,56%
27,84%
45,38%
38,35%
56,08%
46,68%
59,48%
54,30%
67,89%
63,71%
74,75%
70,31%
84,93%
100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
1993
81,85%
Vývoj podílu vozidel tuzemské výroby na českém trhu nákladních automobilů
1.-12.
měsíc
2005
ks vozidel kat N2, N3
ks, to je ..... 35,38%
ks vozidel kat N2, N3
ks, to je ..... 28,05%
Poznámka: Od r. 2005 jde o podíly na trhu vozidel z dat o prvních registracích Centrálního registru vozidel.
Diagram č. 4.2.2
Soubor: APCR06c.DOC
154
© Sdružení AP, květen 2006
8,72%
4,75%
2,24%
3,00%
0,37%
3,50%
4,32%
7,15%
0,54%
3,24%
8,61%
0,65%
2,57%
11,96%
19,31%
2,33%
3,14%
12,31%
3,82%
10,10%
3,31%
10,37%
4,62%
13,83%
6,26%
7,19%
4,59%
10%
5,44%
20%
4,98%
30%
2,98%
40%
27,92%
36,01%
50%
41,10%
42,18%
60%
50,60%
59,79%
70%
65,66%
Podíly tuzemských výrobců vozidel na českém trhu - nové nákladní automobily
0,07%
0%
1993
1994
1995
1996
DAEWOO AVIA / AVIA
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
1.-12.
měsíc
2005
ostatní celkem
TATRA
Podíly tuzemských výrobců za celé uvedené období: DAEWOO AVIA / AVIA
TATRA
ŠKODA / LIAZ (do r. 2001)
ROSS (r. 1994 - 1998)
PRAGA (od r. 1995)
MAGMA (od r. 2005)
CELKEM:
21 963
3 488
2 933
480
444
1
29 309
ks, to je ..... 26,52%
ks, to je ..... 4,21%
ks, to je ..... 3,54%
ks, to je ..... 0,58%
ks, to je ..... 0,54%
ks, to je ..... 0,00%
ks, to je ..... 35,38%
Diagram č. 4.2.3
Rovněž trh nákladních vozidel (včetně tahačů) je dlouhodobě ovlivňována dovozem
ojetých vozidel. To je vidět např. z diagramů č. 4.2.4 a č. 4.2.5. V roce 2006 se,
podle vývoje za 1. čtvrtletí, očekává opětné zvýšení prvních registrací ojetých
nákladních automobilů a tahačů oproti roku 2005, kdy tyto hodnoty také rostly.
2000
2002
2004
8 888
3 894
8 062
2005
381
567
633
704
2003
3 535
7 165
3 189
5 850
2 643
6 202
822
2001
dovoz nové
3 132
2 645
5 554
1 037
1999
4 727
1998
nové tuzemské
1 511
1997
1 533
1 732
3 435
1 213
1996
2 620
3 162
1 049
1995
3 558
2 812
1 252
618
4 057
2 796
385
1 885
10 000
9 000
8 000
7 000
6 000
5 000
4 000
3 000
2 000
1 000
0
3 985
Skladba trhu - nákladní automobily kat. N2, N3 (včetně tahačů)
r.2006
dovoz ojeté
Diagram č. 4.2.4
Soubor: APCR06c.DOC
155
© Sdružení AP, květen 2006
1995
1997
1999
2000
nové tuzemské
2001
2002
dovoz nové
10
6
1
2003
2 150
3 629
1 630
3 125
1 344
2 036
9
1 018
2 753
1 454
3
8
10
14
1998
2 495
1 668
2 322
1 157
1 839
582
59
77
1996
655
1 816
1 478
736
1 025
454
215
339
701
438
4 500
4 000
3 500
3 000
2 500
2 000
1 500
1 000
500
0
4 208
Skladba trhu - návěsové tahače
2004
2005
r.2006
dovoz ojeté
Diagram č. 4.2.5
Další diagramy (č. 4.2.6 a 4.2.7) znázorňují vývoj prodejů českých výrobců
nákladních automobilů (AVIA, TATRA, LIAZ/ŠKODA LIAZ, PRAGA a ROSS) na domácím
trhu v období let 1993 až 2005.
PRODEJ NÁKLADNÍCH AUTOMOBILŮ
4 000
3 486
3 500
2 841 2 970 2 877
3 000
2 608
2 500
2 079
2 000
1 441
1 500
1 207
787
1 000
604
468
500
336
277
2004
2005
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
AVIA / DAEWOO AVIA
450
422
400
340
350
300
397
297
289
267
218
250
171
200
186
207
274
212
180
150
100
50
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
TATRA
Diagram č. 4.2.6
Soubor: APCR06c.DOC
156
© Sdružení AP, květen 2006
800
734
700
613
600
500
434
443
380
400
300
166
200
73
100
86
4
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
39
38
2003
2004
2005
LIAZ / ŠKODA LIAZ
100
90
80
68
57
60
54
47
40
24
22
20
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
PRAGA
250
200
170
150
128
105
100
59
50
18
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
ROSS
Diagram č. 4.2.7
Soubor: APCR06c.DOC
157
© Sdružení AP, květen 2006
4.2.2 Autobusy (kat. M2 a M3)
Trh nových autobusů se mezi roky 2001 - 2004 výrazně neměnil. Po růstu v roce
2002 a téměř shodném výsledku v roce 2003 došlo sice v roce 2004 k nepatrnému
poklesu, ale dá se říci, že trh se pohyboval okolo hodnoty 950 ks prodávaných
autobusů. V roce 2005 tuzemský trh nových autobusů (bráno podle prvních
registrací) ale poměrně výrazně propadl až na hodnotu 816 ks. Pozitivní výsledky
prvního čtvrtletí 2006 ale naznačují, že rok 2006 by mohl být rokem změny trendu
tohoto negativního trendu. První odhad pro letošní rok naznačuje, že trh by mohl
poměrně výrazně růst a to až na hodnotu přes 1 000 ks - viz diagram č. 4.2.8. Podíl
domácích výrobců osciloval v posledních letech okolo 75 %, v roce 2005 to bylo
méně, ale rok letošní by měl být opět na zhruba původních hodnotách. Tyto
skutečnosti dokumentují diagramy č. 4.2.9 a 4.2.10. Přehled prvních registrací
nejvýznamnějších značek v roce 2005 je uveden v tabulce č. 4.2.2. Celkem bylo
v tomto roce na trhu podchyceno 23 značek, v roce 2004 to bylo 28 značek.
Diagramy č. 4.2.11 a 4.2.12 znázorňují prodeje českých výrobců autobusů na
domácím trhu v letech 1993 až 2005.
Tabulka č. 4.2.2
NOVÉ AUTOBUSY (kat. M2 a M3)
výrobní značka
1
2
3
4
5
Za období: 1.- 12.měsíc 2005
+ nárůst, - pokles */
v ČR
podíl na
podíl na
registrace za
podílu na trhu
podílu na
registrováno celkovém trhu nových stejné období
počtu
(ks)
registrací
nových
celkovém trhu
trhu v ČR
min. roku
30,40%
318
0,49%
-0,27%
276
33,82%
-13,21%
17,29%
214
-3,19%
-3,35%
157
19,24%
-26,64%
2,57%
2,00%
15,31%
138
0,72%
139
17,03%
-2,88%
-2,84%
8,15%
114
-35,09%
74
9,07%
0,93%
0,77%
3,85%
32
9,38%
35
4,29%
-2,08%
-3,69%
75,00%
816
-16,54%
681
83,46%
2,08%
1,56%
14,87%
138
-2,17%
135
16,54%
Karosa
SOR
Mercedes-Benz
Irisbus
Ford
Celkem 5 prvních
Ostatních 18 značek
TRH NOVÁ:
nové
ojeté
CELKEM
816
92
908
-14,47%
rok 2005
rok 2004
Nárůst (+), pokles (-)
z toho: domácí výrobci
dovoz
89,87%
10,13%
100,00%
------
-2,13%
816 ks (23 značek)
954 ks (28 značek)
-138 ks, to je 100%
-137
99,28%
-1
0,72%
Trh nových vozidel v ČR (autobusy - kat. M2 a M3)
(Do r. 2004 - prodeje, od r. 2005 první registrace)
1 200
1 000
892
874
800
784
842
838
922
806
985
983
1 050
959
816
729
693
600
400
200
0
r.1993 r.1994 r.1995 r.1996 r.1997 r.1998 r.1999 r.2000 r.2001 r.2002 r.2003 r.2004 r.2005 r.2006
Diagram č. 4.2.8
Soubor: APCR06c.DOC
158
© Sdružení AP, květen 2006
Odhad prodejů nových autobusů pro rok 2005, učiněný v předchozím vydání tohoto
souhrnu (942 ks), se ukázal příliš optimistický. Skutečnost byla o cca 125 ks nižší.
74,87%
63,93%
62,62%
2004
56,28%
66,38%
73,47%
75,36%
66,43%
80,04%
88,87%
83,57%
2003
58,97%
1998
64,37%
1997
75,28%
78,64%
1996
40%
96,45%
95,16%
65,25%
95,93%
65,26%
50%
95,48%
96,22%
60%
66,92%
70%
97,55%
80%
85,68%
90,34%
90%
89,56%
100%
94,39%
Vývoj podílu vozidel tuzemské výroby na českém trhu autobusů
30%
20%
10%
0%
1993
1994
1995
1999
2000
2001
2002
2005
na celkovém trhu
na trhu nových vozidel
10 516
9 063
12 821
9 063
Za uvedené období bylo na českém trhu prodáno celkem nových:
z toho domácími výrobci (vozy vyrobené v ČR):
Na celkovém trhu pak bylo v České republice "zobchodováno":
z toho domácími výrobci (vozy vyrobené v ČR):
1.-3.
měsíc
2006
ks autobusů
ks, to je .... 86,18%
ks autobusů
ks, to je .... 70,69%
2,58%
1,14%
2,31%
5,79%
7,09%
3,63%
3,27%
5,49%
4,50%
5,28%
3,59%
4,97%
30,48%
43,85%
19,24%
19,61%
18,47%
13,05%
15,03%
9,96%
10,14%
10%
10,26%
20%
4,04%
0,46%
30%
9,70%
40%
42,89%
48,63%
50%
19,87%
60%
52,16%
59,83%
70%
62,50%
68,35%
83,22%
81,39%
78,13%
80,44%
80%
91,20%
90%
91,82%
100%
94,62%
Diagram č. 4.2.9
0,49%
0,53%
0%
1993
1994
KAROSA
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
ostatní tuzemští výrobci celkem
SOR (od r. 1994)
Podíly tuzemských výrobců za celé uvedené období: KAROSA
SOR (od r. 1994)
KH motor CENTRUM (od r. 1994)
ŠKODA Ostrov (r.1997 - 2001)
OASA (do r. 1994)
TEDOM (od r. 2005)
Zlinner (r. 1995 - 1996)
CELKEM:
1.-3.
měsíc
2006
7 400 ks, to je ....
70,37%
1 272
324
35
26
4
2
12,10%
3,08%
0,33%
0,25%
0,04%
0,02%
86,18%
ks, to je .......
ks, to je .......
ks, to je .......
ks, to je .......
ks, to je .......
ks, to je .......
9 063 ks
Diagram č. 4.2.10
Soubor: APCR06c.DOC
159
© Sdružení AP, květen 2006
PRODEJ AUTOBUSŮ
1 200
1 000
827
819
800
632
514
600
518
610
538
570
473
499
508
460
391
400
200
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
191
188
2005
KAROSA
210
180
164
154
150
119
120
104
90
62
68
1996
1997
67
73
1998
1999
60
28
30
4
0
1993
1994
1995
2000
2001
2002
2003
2004
2005
47
49
2004
2005
SOR Libchavy
100
80
60
44
36
40
15
20
32
25
23
23
1997
1998
1999
36
35
7
0
1993
1994
1995
1996
2000
2001
2002
2003
KH motor CENTRUM
Diagram č. 4.2.11
Soubor: APCR06c.DOC
160
© Sdružení AP, květen 2006
40
23
20
3
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
6
5
2000
2001
2002
2003
2004
2005
OASA Čáslav
40
22
20
1
1
1998
1999
0
1993
1994
1995
1996
1997
2002
2003
2004
2005
ŠKODA Ostrov
Diagram č. 4.2.12
4.2.3 Motocykly a mopedy (kat. L)
V kategorii jednostopých motorových vozidel byl v roce 2005 opět zaznamenán
růst. Na českém trhu motocyklů a mopedů v roce 2005 byla podchycena první
registrace celkem 112 výrobních značek (tedy o 18 více než v roce 2004) - viz
tabulka č. 4.2.3. Téměř 50% růst v této kategorii, tak jak ukazuje výše zmiňovaná
tabulka porovnávající první registrace, je ale pravděpodobně zkreslen ještě ne zcela
přesnými (úplnými) údaji za rok 2004. Proto je pravděpodobně realističtější
srovnávat údaje za prodej z roku 2004 s prvními registracemi za rok 2005
z diagramu č. 4.2.13. První odhad pro letošní rok naznačuje další výrazně růstový
potenciál trhu až přes hodnotu 17 000 ks. Celkový vývoj trhu nových motocyklů
a mopedů a vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu je znázorněn
v diagramech až 4.2.14 až 4.2.15. Stejně jako u nákladních vozidel však vývoj
podílu domácích výrobců není „v souladu“ s celkovou velikostí trhu, ale má bohužel
v souhrnu opačný - tedy sestupný trend.
Soubor: APCR06c.DOC
161
© Sdružení AP, květen 2006
Trh nových vozidel v ČR (mtc a mopedy - kat. L)
(Do r. 2004 - prodeje, od r. 2005 první registrace)
20 000
17 264
18 000
15 625
14 566 15 029
16 000
14 000
12 000
8 805
10 000
8 000
6 000
13 060
11 653 11 154
5 362
7 320
6 460
8 376
8 847
10 032
4 000
2 000
0
r.1993 r.1994 r.1995 r.1996 r.1997 r.1998 r.1999 r.2000 r.2001 r.2002 r.2003 r.2004 r.2005 r.2006
Diagram č. 4.2.13
První odhad trhu pro rok 2005, který byl součástí loňského vydání tohoto materiálu
se ukázal jako podhodnocený a to o přibližně 1 500 ks.
Tabulka č. 4.2.3
NOVÉ MOTOCYKLY (kat. L)
Za období: 1.- 12.měsíc 2005
(včetně mopedů, čtyřkolek a sněžných skútrů)
+ nárůst, - pokles */
v ČR
podíl na
podíl na
registrace za
registrováno celkovém trhu nových stejné období
počtu
podílu na trhu
podílu na
trhu v ČR
(ks)
registrací
nových
celkovém trhu
min. roku
-4,05%
-2,19%
5,97%
1 439
Honda
1 505
9,63%
4,59%
-1,66%
-0,78%
5,58%
1 122
25,40%
Kentoya
1 407
9,00%
8,82%
5,47%
5,56%
15
TMEC
1 401
8,97%
9240,00%
4,28%
2,76%
5,52%
486
186,21%
Keeway
1 391
8,90%
-1,43%
-0,68%
4,60%
931
Yamaha
1 159
7,42%
24,49%
-4,70%
-2,64%
4,43%
1 246
-10,43%
Qingqi
1 116
7,14%
-0,48%
-0,19%
2,65%
501
Suzuki
669
4,28%
33,53%
1,80%
1,15%
1,98%
147
Baotian
499
3,19%
239,46%
-2,75%
-1,57%
1,79%
593
-23,95%
Peugeot
451
2,89%
2,68%
1,66%
1,66%
0
Jinlun
419
2,68%
#DIV/0!
2,50%
2,99%
39,74%
6 480
Celkem 10 prvních
54,58%
10 017
64,11%
-2,50%
-0,65%
22,25%
4 038
Ostatních 102 značek
38,88%
5 608
35,89%
výrobní značka
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
TRH NOVÁ:
nové
ojeté
CELKEM
Soubor: APCR06c.DOC
15 625
9 583
25 208
48,55%
rok 2005
rok 2004
Nárůst (+), pokles (-)
z toho: domácí výrobci
dovoz
61,98%
38,02%
100,00%
162
------
2,33%
15 625 ks (112 značek)
10 518 ks (94 značek)
5 107 ks, to je 100%
122
2,39%
4 985
97,61%
© Sdružení AP, květen 2006
Vývoj podílu vozidel tuzemské výroby na českém trhu motocyklů a mopedů
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
137 537
13 049
213 213
13 049
Za uvedené období bylo na českém trhu prodáno celkem nových:
z toho domácími výrobci (vozy vyrobené v ČR):
Na celkovém trhu pak bylo v České republice "zobchodováno":
z toho domácími výrobci (vozy vyrobené v ČR):
0,61%
1.-3.
měsíc
2006
na celkovém trhu
na trhu nových vozidel
1,02%
1,89%
1,17%
1,66%
1,11%
1,28%
2,07%
2,04%
2,82%
4,58%
2,59%
2,96%
4,93%
6,41%
5%
0%
1993
7,51%
7,12%
10%
4,99%
15%
12,56%
20%
5,96%
21,69%
25%
9,40%
16,08%
30%
11,23%
35%
22,88%
26,92%
40%
14,51%
32,46%
45%
ks motocyklů a mopedů
ks, to je .......................... 9,49%
ks motocyklů a mopedů
ks, to je .................. 6,12%
Poznámka: Od r. 2005 jde o podíly na trhu vozidel z dat o prvních registracích Centrálního registru vozidel.
Diagram č. 4.2.14
Podíly tuzemských výrobců vozidel na českém trhu - nové motocykly a mopedy
35%
24,60%
30%
1993
1994
1995
JAWA Moto
1996
1997
1998
1999
2 000
2001
2002
2003
2004
2005
ostatní tuzemští výrobci celkem
Podíly tuzemských výrobců za celé uvedené období:
JAWA Moto
ČZ Cagiva (r. 1993 - 1997)
DANDY / MOTOUNION (r. 1996 - 1999)
STELLA / PENTO (od r. 1997)
PRAGA (od r.1999)
CELKEM:
5 968 ks, to je ..
4 324
1 895
637
225
13 049
ks, to je .....
ks, to je .....
ks, to je .....
ks, to je .....
ks
0,05%
0,97%
1,87%
0,02%
0%
0,09%
1,56%
0,31%
1,76%
0,57%
2,25%
1,16%
3,41%
1,16%
3,78%
5,38%
4,02%
8,52%
2,72%
9,91%
4,60%
7,86%
6,27%
0,85%
5%
4,38%
10%
11,69%
15%
11,74%
20%
15,18%
25%
1.-3.
měsíc
2006
4,34%
3,14%
1,38%
0,46%
0,16%
9,49%
Diagram č. 4.2.15
Soubor: APCR06c.DOC
163
© Sdružení AP, květen 2006
Meziroční trend v tržních podílech jednotlivých kategorií jednostopých motorových
vozidel braných ale podle prodejů, nikoliv podle prvních registrací, je vidět
z diagramů č. 4.2.16 a 4.2.17.
Složení trhu motocyklů a mopedů (TUZV + OFI) - dle prodejů
rok 2005
mtc nad 800 ccm
7,59%
3 nebo 4 kolky
3,96%
sněžné skůtry
0,60%
mtc od 500 do 800
ccm
9,83%
mopedy
16,74%
mtc od 350 do 500
ccm
3,30%
mtc do 50 ccm
33,09%
mtc od 125 do 350
ccm
6,68%
mtc od 50 do 125 ccm
18,21%
CELKEM
16 647
Diagram č. 4.2.16
Složení trhu motocyklů a mopedů (TUZV + OFI)
rok 2004
3 nebo 4 kolky
2,68%
mtc od 500 do 800
ccm
8,78%
mtc nad 800 ccm
9,05%
sněžné skůtry
0,50%
mopedy
10,65%
mtc od 350 do 500
ccm
3,36%
mtc od 125 do 350
ccm
7,81%
mtc do 50 ccm
37,61%
mtc od 50 do 125
ccm
19,57%
CELKEM (100%): 14 861 ks
Diagram 4.2.17
Soubor: APCR06c.DOC
164
© Sdružení AP, květen 2006
Přehled o prodejích jednotlivých domácích výrobců na českém trhu od roku 1993 je
shrnut v diagramech č. 4.2.18 a č. 4.2.19.
PRODEJ MOTOCYKLŮ a MOPEDŮ
1 600
1 367
1 400
1 200
1 000
800
873
627
600
405
403
400
335
333
341
1999
2000
2000
325
292
249
232
2001
2002
2003
2004
2005
2001
2002
2003
2004
2005
2004
2005
198
200
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
JAWA / JAWA Moto (motorcycles)
1 000
800
626
600
450
510
400
309
200
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
DANDY / MOTOUNION (motorcycles)
100
80
59
60
51
44
38
40
29
20
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
PRAGA (motorcycles)
Diagram č. 4.2.18
Soubor: APCR06c.DOC
165
© Sdružení AP, květen 2006
300
257
250
200
150
111
102
100
51
57
30
50
15
14
2
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
STELLA / PENTO (mopeds)
2 500
2 107
2 000
1 767
1 500
1 000
500
160
235
55
0
1993
1994
1995
1996
1997
ČZ Cagiva / ČZ (motorcycles)
Diagram č. 4.2.19
4.2.4 Přípojná vozidla (kat. O3 a O4)
Trh přípojných vozidel zaznamenal i v roce 2005 nárůst, i když již ne tak výrazný
jako v roce předchozím. Celkově trh vzrostl o 3,99 %. Potěšitelné je, že tuzemští
výrobci si na tomto trhu udržují přibližně třetinový podíl a to i přes silnou konkurenci
velkého počtu zastoupení zahraničních značek. Vývoj českého trhu u této kategorie
silničních vozidel, včetně prvního odhadu trhu pro rok 2006, který počítá s růstem
až na hodnotu 5 000 ks prodaných vozidel, je znázorněn v diagramech č. 4.2.20 až
4.2.22. Poptávka v této kategorii je do značné míry ovlivňována poptávkou
v kategorii těžkých nákladních vozidel (tahačů). Trh přípojných vozidel se nadále
vyhodnocuje pouze čtvrtletně a zatím stále podle hlášení o prodejích od
jednotlivých značek, na rozdíl od předchozích kategorií, u kterých došlo v r. 2005
k přechodu na statistiku tzv. „prvních registrací“.
Soubor: APCR06c.DOC
166
© Sdružení AP, květen 2006
Trh nových vozidel v ČR (kat. O3, O4)
(prodeje tuzemských výrobců + Σ nová z dovozu)
6 000
5 000
4 487
4 000
3 510
3 927
4 666
5 004
3 502
2 917
3 000
2 105
2 000
1 279
1 408
1 252
2 252
1 799
2 074
1 000
0
r.1993 r.1994 r.1995 r.1996 r.1997 r.1998 r.1999 r.2000 r.2001 r.2002 r.2003 r.2004 r.2005 r.2006
Diagram č. 4.2.20
Pro rok 2005 byly v minulém vydání tohoto podkladu odhadnuty prodeje v této
kategorii vozidel na cca 4 961 ks. Dosažená skutečnost činila 4 666 ks prodaných
přípojných vozidel, v této kategorii tak byl odhad nejpřesnější.
Vývoj podílu vozidel tuzemské výroby na českém trhu - přípojná vozidla (kat. O 3,4)
80%
27,94%
24,60%
30,41%
26,75%
27,62%
32,90%
24,65%
29,34%
20,91%
27,15%
22,05%
25,53%
33,61%
38,53%
24,40%
34,15%
24,13%
23,44%
34,41%
32,54%
28,98%
26,96%
20%
24,61%
30%
28,12%
40%
33,52%
50%
24,24%
37,45%
60%
30,22%
70%
10%
0%
1993
1994
1995
1996
na trhu nových
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
na celkovém trhu (tj. včetně ojetých *)
Za uvedené období bylo na českém trhu prodáno celkem nových:
z toho domácími výrobci (vozy vyrobené v ČR):
Na celkovém trhu pak bylo v České republice "zobchodováno":
z toho domácími výrobci (vozy vyrobené v ČR):
35 299
11 125
44 631
11 125
2004
2005
1.-3.
měsíc
2006
ks přípoj. vozidel kat. O3,O4
ks, to je .................. 31,52%
ks přípoj. vozidel kat. O3,O4
ks, to je .................. 24,93%
*/ Ojetá vozidla do provozu - dle údajů CRV za 1.-3. měsíc 2006
Diagram č. 4.2.21
Soubor: APCR06c.DOC
167
© Sdružení AP, květen 2006
Podíly tuzemských výrobců vozidel na českém trhu - nová přípojná vozidla (kat. O 3,4)
50%
PANAV
METACO BO.BR / BSS
2004
2005
ostatní
SCHWARZMÜLLER (od r. 2000)
Podíly tuzemských výrobců za celé uvedené období:
PANAV
SCHWARZMÜLLER (od r. 2000)
METACO BO.BR / BSS
KÖGEL / Orličan (r.1993 - 1999)
SSUB (r. 1997 - 1999)
CELKEM:
17,66%
10,28%
2003
0,00%
2002
0,00%
15,09%
13,95%
16,89%
14,68%
13,82%
13,00%
12,43%
12,72%
2001
1,37%
2000
2,45% 14,80%
12,97%
5,29%
1999
3,09%
17,53%
26,99%
4,53%
1998
6,24%
23,49%
1997
2,18%
1996
1,65%
1995
6,13%
8,03%
8,45%
23,37%
19,18%
9,38%
1994
2,01%
1993
2,61%
0%
1,14%
5%
0,43%
1,95%
10%
3,35%
15%
15,02%
20%
9,74%
25%
19,62%
30%
15,87%
35%
23,35%
40%
13,00%
45%
1.-3.
měsíc
2006
5 968 ks, to je .. 16,91%
3 337
1 485
301
34
11 125
ks, to je ..... 9,45%
ks, to je ..... 4,21%
ks, to je ..... 0,85%
ks, to je ..... 0,10%
ks
31,52%
Diagram č. 4.2.22
Prodeje jednotlivých výrobců přípojných vozidel, realizované na českém trhu, jsou
znázorněny v následujících diagramech (č. 4.2.23 a 4.2.24).
PRODEJ PŘÍPOJNÝCH VOZIDEL
800
700
620
600
529
499
495
482
2001
2002
420
400
300
454
492
500
651
440
270
251
188
200
100
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2003
2004
2005
PANAV
Diagram č. 4.2.23
Soubor: APCR06c.DOC
168
© Sdružení AP, květen 2006
250
203
200
169
150
122
152
132
138
105
100
88
82
98
76
64
56
50
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
BSS Metaco / METACO BO.BR
100
87
80
80
60
42
37
40
25
24
20
6
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
KÖGEL / Orličan
1 000
758
800
600
434
471
497
2002
2003
704
370
400
200
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2004
2005
SCHWARZMÜLLER
Diagram č. 4.2.24
Soubor: APCR06c.DOC
169
© Sdružení AP, květen 2006
Aby byl výčet prodejů všech tuzemských výrobců v jednotlivých kategoriích
kompletní, je v posledním diagramu 4.2.25 znázorněn prodej firmy AGADOS, která
vyrábí přívěsy za osobní vozidla. Celkové údaje o prodejích se v této kategorii
pravidelně nesledují, protože údaje od ostatních subjektů působících na tuzemském
trhu nejsou kompletní.
10 000
7 664
8 000
6 928
5 630
5 495 5 238
5 098
6 000
3 302 3 272
4 000
2 000
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Diagram č. 4.2.25
4.3 Údaje o ojetých vozidlech
Zdrojem oficiálních údajů o dovozech vozidel (obchodní a individuální dovoz) do České
republiky bylo až do konce 1. čtvrtletí 2004 Generální ředitelství cel (GŘC), které navíc
již od roku 1999 zveřejňovalo souhrnné údaje o obchodních dovozech na svých
internetových stránkách. Částečným nedostatkem těchto údajů byla skutečnost, že
třídění vozidel prováděné GŘC bylo nutně podle položek celního sazebníku, což sice
neodpovídalo členění používanému v CRV, resp. obvyklé kategorizaci vozidel
používané podle předpisů EHK v automobilovém průmyslu (osobní M1, autobusy M2
a M3, malé užitkové N1, nákladní N2 a N3, motocykly L1 až L5, přípojná O1 až O4), ale
alespoň v hrubých rysech dávalo přehled o dovozu zejména ojetých vozidel do České
republiky.
Po vstupu ČR do EU přešla agenda sledování zahraničního obchodu pod Český
statistický úřad (ČSÚ). Ten sice rovněž má na svých internetových stránkách aplikaci se
statistikou zahraničního obchodu, ale data, která se týkají dovozů vozidel, zejména pak
absolutní údaje o počtu dovážených kusů, nejsou dle našeho expertního posouzení
zatím v takové kvalitě, aby s nimi mohlo být dále pracováno. Údaje o individuálních
dovozech původem z EU, kterých je v našem oboru drtivá většina, se bohužel nesledují
vůbec.
Z tohoto důvodu může být trh ojetých vozidel v roce 2005 popsán jen údaji o prvních
registracích ojetých vozidel podle dat z Centrálního registru vozidel (CRV). Tato data na
jednu stranu přesně vypovídají o tom, kolik dovezených ojetých vozidel bylo v ČR
skutečně uvedeno do provozu, na druhou stranu z nich ale nelze vysledovat, kolik
vozidel je dále reexportováno, nebo použito na náhradní díly.
Soubor: APCR06c.DOC
170
© Sdružení AP, květen 2006
Získaná data o prvních registracích ojetých vozidel podle jednotlivých kategorií
(za rok 2005 a jejich porovnání s rokem 2004)
Osobní automobily (kat. M1)
Za rok 2005 bylo v ČR poprvé zaregistrováno 140 889 ks ojetých osobních automobilů
(jedná se o automobily z dovozu). Oproti roku 2004 zde tedy byl zaznamenán nárůst
registrací o 16,72 % (to je o 20 187 ojetin více). Podíl prvních registrací ojetých
osobních automobilů z dovozu na celkových registracích osobních automobilů v ČR
dosáhl v souhrnu za rok 2005 hodnoty 52,52 % (v roce 2004 to bylo „jen“ 48,97 %).
Průměrný věk poprvé registrovaných ojetých osobních automobilů (tedy ojetých
z dovozu) se přitom zřejmě pohybuje nad hranicí 10 let. Z údajů předchozích let lze
odhadnout, že dalších min. 15 000 ks (spíše však více) ojetých vozů bylo letos
dovezeno tzv. „na náhradní díly“ a jejich průměrný věk asi přesahoval i zmíněnou
desetiletou hranici.
Počet prvních registrací ojetých osobních automobilů z dovozu za rok 2005 je smutným
historickým maximem. Nejvyšší dovoz ojetých osobních automobilů za celý rok (včetně
dovozů vozidel tzv. „na náhradní díly) byl zatím zaznamenán v roce 1999 (dovoz
celkem 151 611 ks, z toho poprvé registrováno cca 122 000 ks) a v roce 2004 (dovoz
celkem 149 860 ks, z toho první registrace 121 852 ks). Průměrný věk poprvé
registrovaných ojetých osobních automobilů (tedy ojetých z dovozu) činí 6,81 roku
(vykázaný průměrný rok výroby = 1998,19).
Přestože údaje o dovozech osobních automobilů za leden až prosinec 2005 nejsou
k dispozici, lze odhadnout (na základě porovnání údajů o registracích a dovozech
z předchozích let), že do ČR bylo za toto období dovezeno o 15 až 20 % více ojetých
osobních automobilů, než činí údaj o jejich registracích (tedy až 170 000 ks ojetých
osobních automobilů).
Malá užitková vozidla (kat. N1)
V ČR bylo za rok 2005 poprvé zaregistrováno 7 196 ks ojetých malých užitkových
vozidel kategorie N1, což je o 986 ks (o 15,88 %) více než v roce 2004. Vzhledem
k vyššímu nárůstu registrací nových však podíl ojetých vozidel na celkových
registracích v této kategorii mírně poklesl (o více než 2 procentní body) z 17,67 %
v roce 2004 na 15,56 % v roce 2005.
Průměrný věk poprvé registrovaných ojetých malých užitkových automobilů (tedy
ojetých z dovozu) činí 5,02 roku (vykázaný průměrný rok výroby = 2000,98).
Nákladní automobily (kat. N2 a N3)
V průběhu roku 2005 bylo v ČR poprvé zaregistrováno celkem 3 535 ks ojetých
nákladních vozů kategorie N2 a N3. Oproti roku 2004 je to o 11,76 % (372 ks) více.
Podíl poprvé registrovaných ojetých nákladních automobilů (to je ojetých z dovozu) na
celkovém počtu nových registrací v této kategorii vozidel se oproti roku 2003 prakticky
nezměnil a za rok 2005 dosáhl 29,06 % (za rok 2004 to bylo 28,51 %). Průměrný věk
dovezených ojetých nákladních automobilů činí 4,18 roku (vykázaný průměrný rok
výroby = 2001,82).
Soubor: APCR06c.DOC
171
© Sdružení AP, květen 2006
Autobusy (kat. M2 a M3)
Za celý rok 2005 bylo v ČR poprvé zaregistrováno celkem 92 ks ojetých autobusů
(kategorie M2 a M3). Ve srovnání s rokem 2004 se první registrace ojetých autobusů
zvýšily o 10,84 %. V uvedeném roce bylo zaregistrováno 83 ojetých autobusů.
Průměrný věk poprvé registrovaných ojetých autobusů z dovozu činí 5,76 roku
(vykázaný průměrný rok výroby = 2000,24).
Motocykly (kat. L)
Za leden až prosinec 2005 bylo v ČR poprvé zaregistrováno 9 583 ojetých jednostopých
vozidel (z dovozu). Registrace ojetých motocyklů tak vzrostly o výrazných 34,71 % (o 2
469 ks). Podíl ojetých se rovnal 38,02 % (v r. 2004 to bylo 40,35 %). Průměrný věk
ojetých motocyklů a mopedů činí 6,28 roku (vykázaný průměrný rok výroby = 1999,72).
4.4 Shrnutí
Protože tuzemský trh vozidel je pravidelně měsíčně sledován a vyhodnocován již od
roku 1993, lze z extrapolace časových řad již poměrně přesně odhadovat jeho velikost
a trendy. Vyhodnotíme-li tedy dostupné údaje od roku 1993, je i přes výše uvedené dílčí
komentáře a závěry možno k jednotlivým tržním kategoriím konstatovat následující:
• Trh nových osobních automobilů (kat. M1) dosáhl maxima v roce 1997 a není
možné očekávat, že by tato rekordní hodnota byla v nejbližších letech překonána.
Porovnáním výsledků posledních tří let tj. 2005/2004 a 2004/2003
a vysledovaného vývoje prodejů resp. prvních registrací v jednotlivých měsících
roku (podle % podílu z prodejů celého roku nebo podle počtu prodaných kusů)
můžeme usuzovat, že v roce 2006 bude trh osobních automobilů pravděpodobně
stagnovat a dosáhne hodnoty kolem 125 000 prvně registrovaných nových
vozidel. Z dosavadních údajů se zatím zdá málo pravděpodobné, že by trh nových
osobních vozidel v roce 2006 i nejbližších dalších letech nějak výrazně překonal
hranici 150 000 ks. Dalším zajímavým vysledovaným trendem na trhu je, že dojde
ke zpomalení růstu podílu vozidel se vznětovým motorem. Jejich podíl sice
pravděpodobně nadále mírně poroste, ale dynamika již bude jen velmi mírná.
• U kategorie nových malých užitkových vozidel (kat. N1) byla až do roku 2003
situace na trhu nejlepší v letech 1996 a 1997, od té doby docházelo ke
každoročnímu poklesu prodejů. Od mezního roku 2003 začal trh každoročně
výrazně růst. Výsledky roku 2005 ale předčily všechna očekávání, když trh dosáhl
svého historického maxima 39 047 kusů. Výsledky 1. čtvrtletí 2006 naznačují, že
výrazná růstová dynamika bude pokračovat i v roce letošním. Z těchto dat
a rovněž pak porovnáním ročních údajů lze dovodit, že v roce 2006 by trh lehkých
užitkových vozidel měl dosáhnout opět rekordních hodnot a počet prvně
registrovaných lehkých užitkových vozidel pravděpodobně přesáhne hranici
50 000 prodaných vozidel .
• Trh nových nákladních vozidel (kat. N2 a N3) oproti roku 2004 opět vzrostl
a dosáhl hodnoty 8 629 prvně registrovaných vozidel. Výsledky za 1. čtvrtletí 2006
naznačují, že i v roce 2006 lze očekávat podobný vývoj. Celkový růst trhu se bude
pravděpodobně pohybovat na úrovni 7-10 % a podle první prognózy by měl
dosáhnout hodnoty kolem 9 000 nových vozidel. Z příznivého vývoje na trhu
Soubor: APCR06c.DOC
172
© Sdružení AP, květen 2006
nákladních vozidel profitují zatím jen oficiální importéři. Ani dosavadní příznivé
výsledky roku 2006 bohužel nenaznačují, že by letošní rok mohl znamenat obrat
v tomto trendu a domácí výrobci by opět začali svůj tržní podíl zvyšovat.
• Trh nových autobusů (kat. M2 a M3) v roce 2005 dále poklesl. Maximální
historická hodnota z roku 2002, kdy český trh dosáhl téměř 1 000 prodaných
autobusů, zůstala opět jen výzvou. Výsledky 1. čtvrtletí 2006 ale naznačují, že
v roce 2006 by trh tuto hranici s největší pravděpodobností mohl překonat.
Absorbce trhu nových autobusů by v letošním roce měla být ještě o něco vyšší a to
na úrovni kolem 1 050 ks prvně registrovaných autobusů.
Stále platí, že vzhledem k průměrnému stáří vozového parku autobusů v ČR (viz
údaje z Centrálního registru vozidel ČR) je tempo obměny na úrovni mezi 900 až 1
000 ks za rok zcela nedostatečné a vozový park autobusů každoročně „stárne“
a může tak v nejbližších letech znamenat vážný problém zejména s ohledem na
bezpečnost cestujících.
• Trh nových motocyklů a mopedů zaznamenal v roce 2005 opět růst. Trh vzrostl
až na hodnotu přesahující 15 600 ks prvně registrovaných motocyklů a mopedů.
Dosavadní tempo růstu zaznamenané za první čtvrtletí roku 2006 naznačuje, že
v letošním roce by trh měl dosáhnout až na hodnotu kolem 17 000 prvně
registrovaných motocyklů a mopedů. Podíl českých výrobců na trhu nových
motocyklů a mopedů však i přes celkový růst trhu v letech 2002 až 2005 neustále
klesá a za rok 2005 skončil na hodnotě pod 2 %.
• Trh nových přípojných vozidel (kat. O3 a O4) vykázal v roce 2005 také nárůst,
i když již ne tak výrazný jako v roce 2004, kdy přesáhl 30 %. Trend mírného růstu
kolem hodnoty 5 % ročně je možno očekávat i v roce 2006, kdy se předpokládá
nárůst trhu až k hodnotě 5 000 ks prodaných přívěsů a návěsů.
Nic se nezměnilo a ani v počátku roku 2006 zatím nemění (a změna se zřejmě nedá
očekávat ani v nejbližších letech) v negativním ovlivňování a deformaci tuzemského
trhu vozidel dovozem ojetých vozidel.
Na internetových stránkách Sdružení AP jsou údaje o prvních registracích
nových a ojetých vozidel pravidelně (měsíčně) zveřejňovány (viz tabulka č. 4.4.1
s údaji za leden až duben 2006).
Z údajů o prvních registracích vozidel vyplývá, že dovoz ojetin není jen problém
kategorie osobních vozidel, kde je samozřejmě nejvíce vidět, ale rozmohl se i do
ostatních kategorií vozidel. Zejména pak v kategorii užitkových (nákladních vozidel) je
pravděpodobně jednou z hlavních příčin poklesu tržního podílu tuzemských výrobců.
Z dat soustředěných v sekretariátu Sdružení AP by bylo možno sestavit celou řadu
dalších srovnávacích tabulek a grafů týkající se trhu vozidel. To však není účelem
tohoto materiálu, který má ukázat jen základní trendy a naznačit rozsah a možnosti
zpracování dat, která jsou k dispozici v sekretariátu Sdružení AP pro případné zájemce
(z řad pracovníků členské základny) o detailnější pohledy na danou problematiku.
Zpracoval: Ing.Ešner
Soubor: APCR06c.DOC
173
© Sdružení AP, květen 2006
Tabulka 4.4.1
První registrace motorových vozidel v ČR
za období: 1.- 4.měsíc 2006 (+ porovnání se stejným obdobím roku 2005)
I. Základní kategorie vozidel
počet prvních registrací
Osobní automobily (kat. M1)
nové
ojeté (z dovozu)
CELKEM:
podíl ojetých:
rok 2006
37 773
45 442
83 215
54,61%
rok 2005
40 512
40 845
81 357
50,20%
počet prvních registrací
Malá užitková vozidla (kat. N1)
nové
ojeté (z dovozu)
CELKEM:
podíl ojetých:
rok 2006
13 759
2 259
16 018
14,10%
rok 2005
10 167
2 209
12 376
17,85%
počet prvních registrací
Osobní a malá užitková (M1+ N1)
nové
ojeté (z dovozu)
CELKEM:
podíl ojetých:
+
rok 2006
51 532
47 701
99 233
48,07%
rok 2005
50 679
43 054
93 733
45,93%
počet prvních registrací
Nákladní automobily (kat. N2 + N3)
nové
ojeté (z dovozu)
CELKEM:
podíl ojetých:
rok 2006
4 001
1 123
5 124
21,92%
rok 2005
2 594
1 214
3 808
31,88%
počet prvních registrací
Autobusy (kat. M2 + M3)
nové
ojeté (z dovozu)
CELKEM:
podíl ojetých:
rok 2006
302
50
352
14,20%
rok 2005
138
36
174
20,69%
počet prvních registrací
Motocykly a mopedy (kat. L)
nové
ojeté (z dovozu)
CELKEM:
podíl ojetých:
rok 2006
4 547
3 319
7 866
42,19%
rok 2005
3 517
2 647
6 164
42,94%
nárůst (-pokles)
%
ks
-6,76%
-2 739
11,25%
4 597
1 858
2,28%
4,40%
nárůst (-pokles)
%
ks
35,33%
3 592
2,26%
50
3 642
29,43%
-3,75%
nárůst (-pokles)
%
ks
1,68%
853
10,79%
4 647
5 500
5,87%
2,14%
nárůst (-pokles)
%
ks
54,24%
1 407
-7,50%
-91
1 316
34,56%
-9,96%
nárůst (-pokles)
%
ks
118,84%
164
14
38,89%
178
102,30%
-6,49%
nárůst (-pokles)
%
ks
29,29%
1 030
672
25,39%
1 702
27,61%
-0,75%
II. Souhrny
počet prvních registrací
MOTOROVÁ VOZIDLA
os obní autom obily
+ m alá užitk ová vozidla
+ nák ladní + autobus y
+ m otocyk ly a m ope dy
nová
ojetá (z dovozu)
rok 2005
56 928
46 951
%
6,07%
11,16%
ks
3 454
5 242
CELKEM MOTOROVÁ:
112 575
103 879
8,37%
8 696
46,36%
45,20%
podíl ojetých:
počet prvních registrací
OST ATNÍ VOZIDLA
přívě s y a návě s y
vš e ch k ate gorií
+ ne zařadite lná do
uve de ných k ate gorií
nová
ojetá (z dovozu)
CELKEM OSTATNÍ:
podíl ojetých:
CELKEM SILNIČNÍ VOZIDLA
nárůst (-pokles)
%
15,16%
12,55%
ks
1 161
93
9 652
8 398
14,93%
1 254
8,64%
8,82%
122 227
nová
ojetá (z dovozu)
podíl ojetých:
1,17%
rok 2005
7 657
741
rok 2006
8 818
834
počet prvních registrací
rok 2005
rok 2006
z toho:
nárůst (-pokles)
rok 2006
60 382
52 193
69 200
53 027
43,38%
112 277
64 585
47 692
42,48%
-0,18%
nárůst (-pokles)
%
ks
8,86%
7,15%
11,19%
0,91%
9 950
4 615
5 335
pYn pYnpYnpYnpYn
Soubor: APCR06c.DOC
174
© Sdružení AP, květen 2006
5. Zapojení a spolupráce s jinými organizacemi
Jednou s významných aktivit Sdružení AP je udržování a především rozvoj kontaktů
a součinnosti s tuzemskými i se zahraničními organizacemi obdobných zájmů,
profesního či podnikatelského zaměření. Tato spolupráce se využívá ve prospěch
jednotlivých členských firem, ale i domácího a evropského autoprůmyslu jako celku.
Velký důraz Sdružení AP klade na dobrou spolupráci v legislativní oblasti s věcně
příslušnými ministerstvy průmyslu a obchodu (MPO ČR) a dopravy (MD ČR). Probíhá
rovněž spolupráce s MŽP, MMŠT a MF. K řadě připravovaných novel zákonů
a vyhlášek se mohou členové Sdružení AP vyjádřit v připomínkovém řízení i přímo,
protože vysocí zástupci uvedených ministerstev jsou zváni na zasedání Rady ředitelů,
divizí a dalších orgánů Sdružení AP. V některých případech se členské firmy mohou
podílet i na přípravě legislativy. Obdobnou úroveň má i spolupráce s některými
nevládními organizacemi či partnerskými svazy, asociacemi a sdruženími.
Výběr některých vládních i nevládních subjektů z ČR, se kterými Sdružení AP
v současné době spolupracuje, je uveden v kapitole 5.1. Současně je zde uvedena
i stručná charakteristika spolupráce a kontaktní pracovníci za Sdružení AP v orgánech
těchto organizací. Obdobným způsobem je zpracována i spolupráce se zahraničními
subjekty (viz kapitola 5.2).
5.1 TUZEMSKO (vnitřní vztahy)
5.1.1 SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY (SP ČR)
Sdružení AP je jedním z nejaktivnějších členských subjektů SP ČR. Zapojení do
SP ČR pomáhá při vzájemné informovanosti a koordinaci postupu s jednotlivými
zájmovými, profesními a zaměstnavatelskými svazy v celé řadě společných
problémů týkajících se např. legislativně - právní oblasti, pracovně - právních
vztahů, mezinárodní spolupráce, hospodářské politiky atd.
Z řad členů Rady ředitelů Sdružení AP pracují ve statutárních orgánech:
Dr.h.c. Ing. Vratislav Kulhánek (předseda dozorčí rady ŠKODA AUTO a.s. a prezident
Sdružení AP) – viceprezident SP ČR.
Ing. Miroslav Dvořák (předseda představenstva Motor Jikov Group a.s. a člen
představenstva Sdružení AP) – člen dozorčí rady SP ČR
Ing. Antonín Šípek (ředitel sekretariátu Sdružení AP ) - člen smírčího výboru SP ČR
a zástupce Sdružení AP v Radě členů SP ČR
Do činnosti v rámci aktivit SP ČR jsou dále zapojeni:
Ing. Pavel Ešner (sekretariát Sdružení AP) - člen Komise rozvoje lidských zdrojů
Ing. Zdeněk Novák (sekretariát Sdružení AP) – legislativní oblast, problematika výzkumu
a vývoje.
---------------------------Sdružení AP je dle Stanov SP ČR členským subjektem SP ČR. Členové Sdružení AP
mohou používat označení člen SP ČR, platba na SP ČR je hrazena z rozpočtu Sdružení AP.
5.1.2 HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY (HK ČR)
Obdobně jako členství v SP ČR je i členství v HK ČR využíváno především
k prosazování společných zájmů podnikatelských subjektů v legislativní oblasti,
k získávání obchodně - ekonomických informací a k navazování kontaktů.
Sdružení AP patří dlouhodobě k velmi aktivním členům HK ČR. V roce 2005
Sdružení AP např. navíc využilo možnost prezentovat se v rámci HK ČR na akci
Soubor: APCR06c.DOC
175
© Sdružení AP, květen 2006
nazvané „Komorový jarmark“ (druhého ročníku v roce 2006 se však již
nezúčastnilo).
Zvolenými zástupci Sdružení AP v orgánech HK ČR jsou:
Ing. Pavel Juříček, PhD., (předseda představenstva a generální ředitel Brano Group a.s.
a viceprezident Sdružení AP), člen Představenstva HK ČR
Ing. Antonín Šípek (ředitel sekretariátu Sdružení AP), člen Představenstva HK ČR
---------------------------Sdružení AP je složkou (začleněným společenstvem) HK ČR. Členové Sdružení AP
(firmy – podnikatelské subjekty) jsou členy HK ČR. Platby na Úřad HK ČR (odvod dle
Platebního řádu HK ČR) jsou hrazeny z rozpočtu Sdružení AP. Za ty členy Sdružení AP,
kteří jsou současně členy místně příslušné okresní či regionální hospodářské komory,
není odvod na Úřad HK ČR hrazen.
V regionálních (krajských či okresních) složkách HK ČR je dále zapojena i řada
představitelů členských firem Sdružení AP. Pro potenciální kontakt či jednání na
regionální úrovni (komory, krajské orgány, státní správa a samospráva) byl
v dubnu 2005 zřízen institut „kontaktních firem Sdružení AP“, kterými jsou:
kraj
„kontaktní firma Sdružení AP“
Středočeský kraj
Liberecký kraj
Ústecký kraj
Karlovarský kraj
Plzeňský kraj
Jihočeský kraj
Královéhradecký kraj
Pardubický kraj
Kraj Vysočina
Olomoucký kraj
Moravskoslezský kraj
Zlínský kraj
Jihomoravský kraj
Hl. město Praha
SAINT-GOBAIN SEKURIT ČR, spol. s r.o.
CADENCE Innovation, k.s.
METAL Ústí nad Labem, a.s.
WITTE Nejdek, spol. s r.o.
KDYNIUM a.s.
MOTOR JIKOV Group, a.s.
TANEX Plasty a.s.
KAROSA, a.s.
MOTORPAL, a.s.
HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o.
BRANO GROUP, a.s.
KASTEK UB, spol. s r.o.
GUMOTEX, akciová společnost
sekretariát Sdružení AP
5.1.3 KOMORA PRO HOSPODÁŘSKÉ STYKY SE SNS
Jedná se o obchodní komoru zaměřenou na rozvoj styků se zeměmi Společenství
nezávislých států. Sdružení AP je jejím členem od roku 1998. Sdružení AP včetně
členských firem prostřednictvím této komory získává ekonomické a legislativní
informace z uvedeného teritoria. Komora dále zajišťuje konzultace, marketingové
služby, poskytuje pomoc při zakládání společných podniků a vyhledávání
obchodních partnerů a organizuje specializované mise. Informace získané z této
Komory jsou podle potřeby předávány zejména členům Pracovní skupiny pro
spolupráci s firmami Ruské federace a dalších zemí SNS.
Kontaktní pracovník za sekretariát Sdružení AP: Ing. Svatopluk Doležal
5.1.4 CZECHINVEST
Vzhledem k charakteru automobilového oboru v ČR je CZECHINVEST - agentura
pro podporu podnikání a investic logicky jednou z nejvýznamnějších organizací,
s nimiž Sdružení AP spolupracuje. Spolupráce se zaměřuje především na nově
připravované projekty zahraničních firem v oblasti automobilové výroby v ČR,
podporu při jejich realizaci, vzájemnou výměnu informací, konzultace, přípravu
prezentací pro potenciální investory, možnosti využití strukturálních fondů EU
Soubor: APCR06c.DOC
176
© Sdružení AP, květen 2006
apod. V roce 2005 jsme např. spolupracovali při přípravě databáze firem, která je
rovněž využitelná pro oblast autoprůmyslu.
Kontaktní pracovníci za sekretariát Sdružení AP: Ing. Svatopluk Doležal,
Ing. Zdeněk Novák
5.1.5 EUROKLUB HK ČR
EUROKLUB byl založen v roce 1999 jako součást Centra pro evropskou integraci
HK ČR. Hlavní náplní jeho činnosti v roce 2005 bylo poskytovat aktuální informace
o situaci a přístupech vlády a dalších institucí ČR na nejvyšší úrovni těsně po
vstupu do EU. Členy EUROKLUBU je samostatně několik firem ze Sdružení AP.
5.1.6 SVAZ DOVOZCŮ AUTOMOBILŮ (SDA)
Dlouhodobá a velmi úzká spolupráce mezi Sdružením AP a SDA vyplývá z řady
společných zájmů v rámci automobilového oboru. Prakticky průběžně probíhá
intenzivní výměna informací. Rozvíjí se spolupráce především při zpracovávání
statistických údajů o trhu motorových vozidel (v roce 2005 došlo k přechodu
z vykazování „prodejů“ na „první registrace“ vozidel), při přípravě technické
legislativy (v procesu přípravy právních dokumentů týkajících se výroby a užití
vozidel) a při společném vystupování na veřejnosti či vůči sdělovacím prostředkům
(problematika padělků, dovozu ojetin, životního prostředí, kamionové dopravy
apod.). Důležitá je spolupráce v oblasti výstavnictví (při přípravě mezinárodních
výstav AUTOSALON a AUTOTEC v Brně a MOTOCYKL v Praze).
Kontakt na SDA: Ing. Pavel Tunkl, tajemník (tel.: 261 142 018)
5.1.7 SDRUŽENÍ IMPORTÉRŮ A VÝROBCŮ SOUČÁSTÍ AUTOMOBILŮ
A SERVISNÍ TECHNIKY (SISA)
Spolupráce mezi SISA a Sdružením AP vyplývá ze zaměření obou organizací.
SISA se orientuje na import komponentů, dílů a příslušenství motorových vozidel
pro náhradní a dodatečnou spotřebu a oblast servisní techniky. V posledním
období se jedná např. o společné aktivity v oblasti kampaně proti používání
nehomologovaných či dokonce padělaných náhradních dílů při opravách vozidel,
v oblasti výstavnictví i dalších činnostech. Pro informaci členů Sdružení AP jsou
využívány i informace, které souvisí s členstvím SISA v mezinárodní organizaci
FIGIEFA.
Kontakt na SISA: JUDr. Miroslav Brůžek, tajemník (tel.: 241 402 648)
5.1.8 RADY VLÁDY
1/ PRO ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ
Jedná se o vazbu na aktivity Sdružení AP v oblasti vzdělávání na všech úrovních
s cílem jejich prosazování na vládní úrovni (při přípravě legislativy, strategií
rozvoje v této oblasti apod.). V roce 2005 byl členem této rady Ing. Ladislav Glogar
(předseda Rady jednatelů VISTEON – AUTOPAL), v počátku roku 2006 se po dohodě
stal členem Ing. Martin Jahn (člen představenstva ŠKODA AUTO).
Člen Rady vlády: Ing. Martin Jahn, člen představenstva ŠKODA AUTO (tel.: 326 811 702)
2/ PRO VÝZKUM A VÝVOJ
Členství zástupce Sdružení AP v této radě sleduje v dané oblasti v podstatě stejné
cíle jako v případě rady pro rozvoj lidských zdrojů. V roce 2005 byl tímto
zástupcem Dr.h.c. Ing. Vratislav Kulhánek (předseda dozorčí Rady ŠKODA AUTO),
Soubor: APCR06c.DOC
177
© Sdružení AP, květen 2006
své působení v této radě však ukončil a členem se stal tak jako v předešlém
případě Ing. Martin Jahn.
Člen Rady vlády: Ing. Martin Jahn, člen představenstva ŠKODA AUTO (tel.: 326 811 702)
3/ PRO BEZPEČNOST SILNIČNÍHO PROVOZU (BESIP)
Sdružení AP se angažuje v této Radě vlády pro BESIP obdobně jako
v předchozích letech, tzn. v legislativní oblasti spojené obecně s motorismem,
bezpečností silničního provozu a automobilovým průmyslem. V průběhu roku 2005
BESIP zahájil konkrétní rozpracování aktivit zaměřených na splnění hlavního cíle
národní strategie ČR do roku 2010, tj. snížení počtu usmrcených v silničním
provozu na 50 % úrovně roku 2002.
Člen Rady vlády pro BESIP: Ing. Antonín Šípek - ředitel sekretariátu Sdružení AP
5.1.9 SDRUŽENÍ PRODEJCŮ A OPRAVÁŘŮ MOTOROVÝCH VOZIDEL ČR (SAČR)
Vzájemná spolupráce vychází z oblasti působnosti SAČR - např. zlepšení situace
ve spotřebě náhradních dílů, nároky na servisní a opravárenská zařízení, ale i na
otázku používání nehomologovaných náhradních dílů. V roce 2005 se spolupráce
a vzájemná informovanost týkala např. problematiky falzifikátů dílů automobilů.
Pokračovala také spolupráce v oblasti výstav.
Člen správní rady SAČR: Ing. Antonín Šípek - ředitel sekretariátu Sdružení AP
5.1.10. ČESKÁ ASOCIACE PETROLEJÁŘSKÉHO PRŮMYSLU A OBCHODU (ČAPPO)
Probíhá spolupráce založená na výměně informačních podkladů a konzultací
k problematikám společným pro členy Sdružení AP a ČAPPO.
Kontaktní pracovník za sekretariát Sdružení AP: Ing. Zdeněk Novák
5.1.11 AUTOKLUB ČESKÉ REPUBLIKY (AČR)
Rámec spolupráce mezi Sdružením AP a AČR byl zaměřen na akce týkající se
široké motoristické veřejnosti, sportu a propagace motorismu. Spolupráce
v uplynulém období probíhala především prostřednictvím dceřiné společnosti AČR
- Autoklub Bohemia Assistance (ABA), která je řádným členem Sdružení AP.
V roce 2005 se však vlastníkem ABA stal ÚAMK, jenž je také zapojen do činnosti
Sdružení AP.
5.1.12 ÚSTŘEDNÍ AUTOMOTOKLUB (ÚAMK)
Jak bylo uvedeno výše, ÚAMK, s.r.o. je řádným členem Sdružení AP. Jeho činnost
je obdobná jako činnost AČR a proto i spolupráce se Sdružením AP se v roce
2005 uskutečňovala při obdobných akcích a v rozsahu jako v případě AČR.
5.1.13 ČESKÁ AUTOMOBILOVÁ SPOLEČNOST (ČAS)
Spolupráce mezi Sdružením AP a ČAS probíhá ve dvou hlavních oblastech. Jedná
se o zabezpečování doprovodných programů (konference AUTOSYMPO) při
mezinárodních výstavách AUTOTEC a AUTOSALON v Brně a přednáškové cykly
ČAS, o nichž je členská základna Sdružení AP informována, může se jich účastnit
a odborníci ze Sdružení AP na nich přednášejí.
Kontaktní pracovník za sekretariát Sdružení AP: Ing. Zdeněk Novák - člen výboru ČAS
5.1.14 ČESKÝ SVAZ VĚDECKOTECHNICKÝCH SPOLEČNOSTÍ (ČSVTS)
Sdružení AP dlouhodobě spolupracuje s ČSVTS v rámci odborné sekce
Automobily. Tato sekce pracuje při ČSVTS jako součást České strojnické
Soubor: APCR06c.DOC
178
© Sdružení AP, květen 2006
společnosti. Spolupráce se orientuje především na organizaci pravidelných
konferencí automobilového průmyslu.
Kontaktní pracovník za sekretariát Sdružení AP: Ing. Zdeněk Novák - člen odborné
sekce Automobily ČSVTS a člen výboru Strojnické společnosti ČSVTS
Zpracoval: Ing.Kyncl + Ing.Šípek
5.2. ZAHRANIČÍ (vnější vztahy)
Mezinárodní vztahy, zabezpečované sekretariátem Sdružení AP, je možno
orientačně roztřídit do těchto oblastí:
5.2.1. Jednotlivé zahraniční firmy výrobní, obchodní a servisní
5.2.2. Národní sdružení automobilového průmyslu či obchodu
5.2.3. Mezinárodní sdružení automobilového průmyslu či obchodu
5.2.4. Vládní a polovládní organizace
5.2.5. Obchodní komory
5.2.6. Obchodní sekce diplomatických zastoupení ČR v zahraničí a zahraničních
diplomatických zastoupení v ČR
5.2.7. Mezinárodní programy výzkumu a vývoje
5.2.1. JEDNOTLIVÉ ZAHRANIČNÍ FIRMY VÝROBNÍ, OBCHODNÍ A SERVISNÍ
V roce 2005 se jako každoročně realizovala řada operativních písemných či
osobních kontaktů. Organizace Sdružení AP byly průběžně informovány o všech
pro ně zajímavých faktech, poptávkách, nabídkách, námětech na spolupráci atd.,
podle povahy informace buď jednotlivě či hromadně.
5.2.2. NÁRODNÍ SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČI OBCHODU
Sekretariát Sdružení AP byl v pravidelném kontaktu s více než 40 partnerskými
sdruženími z celého světa.
Smlouva o kooperaci a vzájemné podpoře mezi národními sdruženími existuje
s SMMT (Anglie), FIEV (Francie), NAACAM (JAR), AVTOSELCHOZMAŠ-holding
(Rusko) a MAJOSZ (Maďarsko). Spolupráce se zaměřuje na výměnu informací,
podporu členských firem smluvního partnera při působení na území druhé strany
(například podnikatelské mise do ČR, kolektivní účasti zahraničních firem na
výstavách organizovaných Sdružením AP apod.) a na kooperaci v propagaci
včetně výstavnictví.
V roce 2005 přijela do ČR mimo jiné delegace brazilské asociace SINDIPECAS
a italského sdružení UCIMU.
ZAP SR
Slovenské Združenie automobilového priemyslu (ZAP SR) má ve vztahu ke
Sdružení AP specifickou pozici mezi zahraničními asociacemi vzhledem k tradiční
historické vazbě obou národních automobilových průmyslů. ZAP SR je se svojí
členskou základnou kolektivním členem Sdružení AP, představitelé ZAP SR jsou
zastoupeni ve vrcholových orgánech Sdružení AP. Spolupráce probíhá v podstatě
ve všech oblastech, zejména ale na úseku informačním, zprostředkování
mezinárodních kontaktů a ve výstavnictví.
Soubor: APCR06c.DOC
179
© Sdružení AP, květen 2006
KONTAKTY S AUTOMOBILOVÝM PRŮMYSLEM ZEMÍ BÝVALÉ RVHP
SNS
AVTOSELCHOZMAŠ-HOLDING (ASM), sdružující většinu podniků průmyslu
automobilové a zemědělské techniky SNS, je smluvním partnerem Sdružení AP
od roku 1993. Spolupráce je založena především na výměně informací.
Z internetových stránek Sdružení AP je možné přímé propojení na internetové
stránky ASM, obsahující také přehled firem působících v ruském autoprůmyslu.
Podobným způsobem spolupracuje Sdružení AP i s relativně novou asociací
ruských automobilových výrobců OAR (člen OICA) a též s asociací výrobců
automobilových komponentů NAPAK.
Ve vztahu k SNS se využívá i poznatků získaných díky členství Sdružení AP
v Komoře pro hospodářské styky se SNS.
MAĎARSKO
Zde existuje Maďarský celostátní svaz výrobců automobilového příslušenství
(MAJOSZ). V roce 1999 byla podepsána dohoda o spolupráci MAJOSZ - Sdružení
AP. Vztah je založen především na informační spolupráci. Dále se rozvinula
spolupráce i s Maďarskou asociací výrobců vozidel (MGSZ), členem OICA a nyní i
ACEA.
POLSKO
Nejlépe spolupracující organizací je Polská komora motorizace (PIM - Polska Izba
Motoryzacji) sdružující formou odvětvové hospodářské komory firmy z oblasti
výroby, obchodu a servisu motorových vozidel. Se Sdružením AP si vyměňuje
informace včetně publikací.
Dalším sdružením je Sdružení zaměstnavatelských organizací v autoprůmyslu
(ZPM - Zwiazek Pracodawcow Motoryzacji).
V roce 2005 se začala rozvíjet spolupráce i s nově vzniklou asociací a také novým
členem ACEA, kterým je Sdružení automobilového průmyslu (SOIS - Zwiazek
Motoryzacyjny), které se vyvinulo z původní importérské asociace SOIS.
RUMUNSKO
Sdružení automobilových výrobců a dovozců (APIA - Automotive Producers and
Importers Association) je společným reprezentantem rumunské výroby i obchodu
a členem OICA. Organizuje Bukurešťský autosalón (SAB). Se Sdružením AP se
realizuje pravidelná výměna informací, zejména z oblasti statistiky.
Dalším sdružením výrobců automobilů a dílů, které se stalo členem ACEA, je
ACAROM. Přímé kontakty se Sdružením AP se zatím uskutečňovaly během
příslušných jednaní Styčného výboru ACEA.
SLOVINSKO
Občasná výměna informací s asociací nazvanou Klub slovinských výrobců dílů
motorových vozidel (KSPDMV).
Dále ve Slovinsku existuje Sdružení automobilových výrobců a autorizovaných
dovozců (ADS - Avto društvo Slovenije - Association of Automobile Manufacturers´
Representatives and Authorised Importers), které se stalo členem OICA.
Relativně novějším uskupením je Hospodářské zájmové sdružení - automobilový
cluster (GIZ Slovenski avtomobilski grozd), které navázalo první kontakty se
Sdružením AP.
Soubor: APCR06c.DOC
180
© Sdružení AP, květen 2006
CHORVATSKO
Občasná výměna informací se Sdružením dovozců a distributorů vozidel (CAVID Croatian Association of Vehicle Importers and Distributers), přidruženým členem
OICA, které existuje při Chorvatské hospodářské komoře.
BULHARSKO
V zemi existuje Svaz automobilových dovozců Bulharska (UIAB - Union of the
Importers of Automobiles in Bulgaria), přidružený člen OICA a nyní i ACEA. Přímé
kontakty se Sdružením AP se zatím uskutečňovaly během příslušných jednání
Styčného výboru ACEA.
5.2.3. MEZINÁRODNÍ SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČI OBCHODU
Sdružení AP bylo v r. 2005 členem čtyř mezinárodních nevládních organizací
(OICA, ACEA, IMMA, ODETTE) a členem národní asociace SEMA - USA.
OICA (od 1.1.1993)
Je to celosvětově působící nadnárodní sdružení národních asociací výrobců
automobilů a současně nejvlivnější mezinárodní organizace v oblasti
autoprůmyslu. Přínosem vyplývajícím z členství a aktivní účasti na činnosti OICA
je přístup k informacím z oblasti tvorby budoucí legislativy, ekonomiky, statistiky,
obchodu a propagace včetně výstavnictví a možnost přímého ovlivňování těchto
oblastí (důsledkem je například zařazování autosalónů pořádaných Sdružením AP
ve spolupráci s Veletrhy Brno do nejvyšší kategorie světových automobilových
výstav - v roce 2005 to byl AUTOSALON Brno, v roce 2006 to je AUTOTEC).
Příslušní zástupci Sdružení AP se v roce 2005 zúčastnili zasedání Výstavního
výboru OICA v Ženevě a Valného shromáždění OICA v Interlakenu.
Zástupci Sdružení AP v OICA:
Valné shromáždění - Dr.h.c. Ing. V. Kulhánek (prezident Sdružení AP, předseda
dozorčí rady ŠKODA AUTO), J. Štefl (sekretariát Sdružení AP)
Výstavní výbor - Ing. A. Šípek (ředitel sekretariátu Sdružení AP)
Statistický výbor - J. Štefl (sekretariát Sdružení AP)
Technický výbor - Ing. V. Tajzich, CSc. (TÜV UVMV)
ACEA (od 10.7.2002)
Asociace evropských výrobců automobilů ACEA (Association des Constructeurs
Européens d´Automobiles = European Automobile Manufacturers Association) je
nejvýznamnějším evropským sdružením výrobců automobilů, které úzce
spolupracuje s příslušnými institucemi EU.
Sdružení AP v ACEA působí v postavení Přidružené organizace (Associated
Organisation) v tzv. Styčném výboru (Liaison Committee), ve kterém jsou sdruženy
národní asociace automobilového průmyslu členských zemí EU. Řádnými členy
ACEA totiž mohou být pouze výrobci vozidel.
Administrativně značně rozsáhlá spolupráce probíhá například ve formě přípravy
a výměny různých materiálů (stanoviska, analýzy, statistiky apod.) v mnoha
oblastech dotýkajících se výroby a užití automobilů (například technická
a dopravní legislativa, životní prostředí).
Soubor: APCR06c.DOC
181
© Sdružení AP, květen 2006
V roce 2005 se stálý delegát Sdružení AP zúčastnil zasedání Styčného výboru
v březnu v Bruselu, v květnu v Budapešti a v listopadu znovu v Bruselu.
Zástupci Sdružení AP v ACEA:
Vrcholové akce - Dr.h.c. Ing. Vratislav Kulhánek - prezident Sdružení AP (předseda dozorčí
rady ŠKODA AUTO)
Styčný výbor - Ing. S. Doležal (sekretariát Sdružení AP)
IMMA (od 22.5.1997)
Světové sdružení výrobců motocyklů (obdobné evropské sdružení je ACEM, které
je také členem IMMA). Přínosy jsou vesměs stejné povahy jako u OICA, ale
v oblasti motocyklů. Na základě členství Sdružení AP v IMMA byla do Výstavních
kalendářů IMMA a ACEM zařazena výstava MOTOCYKL 2005 Praha.
V návaznosti na vstup ČR do EU a existující organizační strukturu IMMA a ACEM
bylo rozhodnuto přesunout členství Sdružení AP z IMMA do ACEM s účinností od
1.1.2006.
Zástupci Sdružení AP v IMMA:
Valné shromáždění a Tech. výbor - Ing. M. Vacek, předseda Motocyklové sekce Sdružení AP
(JAWA Moto)
Koordinace vztahů k IMMA - Ing. S. Doležal, tajemník Motocyklové sekce Sdružení AP
(sekretariát Sdružení AP)
Zástupci Sdružení AP v ACEM (od 1.1.2006):
Valné shromáždění - Ing. M. Vacek
Koordinace vztahů k ACEM - Ing. S. Doležal
ODETTE (od 1.1.1994)
Evropská organizace, která koordinuje zavádění elektronické výměny dat (EDI)
v oblasti automobilového průmyslu a obchodu. Jedná se o mezinárodní sdružení
příslušných národních organizací. Do činnosti ODETTE ČR je aktivně zapojeno
17 českých podniků včetně Sdružení AP. V roce 2005 se uskutečnilo v Praze
zasedání Pracovní skupiny ODETTE INTL. pro RFID.
Zástupci Sdružení AP v ODETTE:
Předseda ODETTE ČR - Ing. M. Nettl (ŠKODA AUTO)
Tajemník ODETTE ČR - p. J. Štefl (sekretariát Sdružení AP)
SEMA USA (od 1.1.1994)
Není to sice mezinárodní asociace, uvádíme ji ale pro úplnost - je to jediná
zahraniční národní asociace, kde je Sdružení AP členem. Zabývá se
aftermarketem ve speciálním automobilovém příslušenství a vybavení. Informační
spolupráce se využívá i k propagaci členů Sdružení AP v aftermarketu v USA
a přes některé informační produkty SEMA (včetně elektronických) i celosvětově.
5.2.4. VLÁDNÍ A POLOVLÁDNÍ ORGANIZACE
Sdružení AP dlouhodobě spolupracuje s řadou národních agentur pro podporu
průmyslu a obchodu, případně investic, jako je například BTI a BL (Anglie), UBI
(Francie), ICE (Itálie), JETRO (Japonsko), KOTRA (Korejská rep.).
V roce 2005 se například uskutečnilo v ČR jednání s COMEX 93 - North East
Paris Development Agency, navíc v koordinaci s CzechInvestem byla provedena
prezentace Sdružení AP pro misi irských podnikatelů.
Kontakty s dalšími nadnárodními (například EU, EHK OSN či OECD) a národními
institucemi vládního charakteru se realizují převážně zprostředkovaně přes
příslušné české oficiální orgány.
Soubor: APCR06c.DOC
182
© Sdružení AP, květen 2006
5.2.5. OBCHODNÍ KOMORY
Spolupráce probíhá buď přímými kontakty se zahraničními komorami
(celostátními či regionálními) nebo prostřednictvím HK ČR. V roce 2005 byla
nejaktivnější teritoria Německo, Francie, Anglie.
V červnu například proběhlo ve Wuppertalu Podnikatelské fórum o autoprůmyslu
ČR a SR organizované komorou IHK Wuppertal s prezentací našeho sdružení
(zajistila firma EDSCHA BOHEMIA). V říjnu se při MSV 2005 Brno uskutečnilo
6. česko-saské hospodářské fórum, zorganizované Česko-německou obchodní
a průmyslovou komorou, s prezentací Sdružení AP.
5.2.6. OBCHODNÍ SEKCE DIPLOMATICKÝCH ZASTOUPENÍ ČR V ZAHRANIČÍ
A ZAHRANIČNÍCH DIPLOMATICKÝCH ZASTOUPENÍ V ČR
Tyto úřady jsou zásobovány aktuálními informacemi o výrobním programu
a potenciálu členských organizací Sdružení AP. Nezastupitelnou úlohu v této
činnosti hrají propagační materiály Sdružení AP (Ročenka, Statistika, Adresář,
Overview, Address Book, Facts and Figures atd.), které v tištěné či elektronické
podobě pronikají již i do nejvzdálenějších koutů světa. Ze zastupitelských úřadů
jsou velmi aktivní například dále uvedené (v abecedním pořádku):
- v ČR: Belgie, Čína, Finsko, Francie, JAR, Kanada, Rakousko, Španělsko,
Tchaiwan, USA, Velká Británie
- v zahraničí: Belgie, Francie, Holandsko, Itálie, Japonsko, Německo,
Rakousko, Rumunsko, Švédsko, Velká Británie
V roce 2005 se například pod patronací Čínského velvyslanectví a SPČR
realizovala prezentace Sdružení AP pro delegaci čínských podnikatelů, dále za
koordinace velvyslanectví USA jednání s americkou podnikatelskou misí.
5.2.7. MEZINÁRODNÍ PROGRAMY VÝZKUMU A VÝVOJE
Již v roce 2002 se Sdružení AP (i s členskou firmou Almet) zapojilo do
mezinárodního programu výzkumu a vývoje “Oil-Free Powertrain” (bezolejový
hnací agregát). Je to kolektivní výzkumný program EU založený v období 5. RP
(Rámcového programu) a pokračující v období 6. RP. Za českou stranu se
programu účastnil ještě Svaz výrobců a dodavatelů strojírenské techniky (SST).
Ze zahraničních asociací šlo o SRN - VDMA, Rakousko - FMS, Maďarsko MAGOSZ.
Zahajovací zasedání tohoto programu se konalo v listopadu 2002 ve Vídni. V roce
2003 se uskutečnila další 2 řádná zasedání, a to Praze a v Drážďanech. Na ně
navázala 2 řádná zasedání v roce 2004, a to ve Frankfurtu a/M a znovu v Praze.
V květnu roku 2005 se konalo řádné zasedání v Garchingu (Mnichov) a závěrečné
zasedání v listopadu ve Vídni.
Na koordinačních a kontrolních zasedáních prezentovaly řešitelské organizace své
průběžné výsledky v jednotlivých výzkumných úkolech. Výsledky výzkumu byly
posouzeny ostatními partnery v projektu včetně jejich potenciálních uživatelů, tj.
představitelů průmyslových asociací a výrobních organizací. Vždy byl upřesněn
plán dalších prací v rámci projektu.
Na závěrečném zasedání byly shrnuty výsledky celého výzkumného programu.
Kompletní informace o uskutečněném projektu je pro zájemce k dispozici na:
URL: www.oil-free-powertrain.de
Přihlašovací jméno (Login): OFP 2004
Soubor: APCR06c.DOC
Heslo (Password): Without_Liquid_Lubrication
183
© Sdružení AP, květen 2006
5.3. SHRNUTÍ
Uvedený přehled se zaměřil jen na nejvýznamnější spolupráci a kontakty Sdružení
AP s tuzemskými a mezinárodními subjekty. Aktivita v této oblasti je pochopitelně
zaměřena na instituce a organizace, které profesně či podnikatelsky souvisejí
s předmětem činnosti Sdružení AP. Zásadou Sdružení AP je přistupovat k této
spolupráci co nejaktivněji a působit tak jednoznačně ve prospěch Sdružení AP a jeho
členské základny. Přitom je však plně respektována individualita jednotlivých členů.
Z hlediska mezinárodních vztahů je strategie Sdružení AP orientována na prosazování
zájmů českého autoprůmyslu. Stále více se však angažujeme i ve prospěch
autoprůmyslu evropského, neboť v souvislosti s členstvím v EU se národní zájmy
prolínají se zájmy automobilového oboru v celoevropském rámci. Proto již nelze
považovat Sdružení AP pouze za vrcholného představitele a integrující článek českého
autoprůmyslu, ale je i za důležitý prvek evropského automobilového průmyslu jako
celku.
Kapitola 5. slouží nejen jako přehled kontaktů a spolupráce Sdružení AP
s organizacemi a institucemi v ČR a v zahraničí za uplynulé období. Měl by především
sloužit členské základně (zejména novým členům) Sdružení AP k praktickému využití
zmíněných aktivit a kontaktů ve prospěch podnikatelských aktivit jednotlivých firem.
Zpracoval: Ing. Doležal, p. Štefl
pYn pYnpYnpYnpYn
Svaz průmyslu a dopravy ČR
Hospodářská komora ČR
Mezinárodní organizace výrobců automobilů
(Organisation Internationale des Constructeurs d´Automobiles)
(International Organisation of Motor Vehicle Manufacturers)
Evropská asociace automobilových výrobců
(Association des Constructeurs Européens d´Automobiles)
(European Automobile Manufacturers Association)
Evropská asociace výrobců motocyklů
(Association des Constructeurs Européens de Motocycles)
Soubor: APCR06c.DOC
184
© Sdružení AP, květen 2006
6. Problematika řešená v rámci Sdružení AP
Problematika řešená v rámci Sdružení AP vychází z definice úkolů a činností,
které byly prezentovány na 47. zasedání Rady ředitelů Sdružení AP v listopadu 2001
a z jejich dalšího postupného upřesnění na 54. a 60. zasedání Rady ředitelů v březnu
2004 a 2006. Zejména ty činnosti, které jsou orientovány k prosazování společných
zájmů Sdružení AP směrem ke státní správě jsou motivovány tím, že:
- Automobilový průmysl je významným odvětvím z hlediska příjmu státního
rozpočtu a tvorby HDP
- Trvale vytváří pracovní místa a je odvětvím, kde roste zaměstnanost
- Podpora odvětví ze strany státu je minimální
- Sdružení AP je konsolidovanou organizací s aktivní činností jeho členů
Na základě uvedených skutečností vyplynuly tyto následující oblasti působnosti
činností Sdružení AP:
1. Hospodářská politika
2. Legislativa ovlivňující podnikání v automobilové dopravě
3. Životní prostředí ve vazbě na automobilovou výrobu
4. Informovanost členské základny
5. Zaměstnavatelské vztahy a vazby
6. Automobilové a motocyklové výstavy
Těchto šest oblastí lze charakterizovat jako „Směry hlavních činností Sdružení AP“
s tím, že se jedná o trvale otevřený materiál s možností jeho aktualizace podle potřeb
členské základny.
Na posledním zasedání Rady ředitelů v březnu letošního roku byl projednán
i výsledek šetření, které provedl sekretariát Sdružení mezi členskou základnou a jehož
cílem bylo jednak na základě došlých námětů provést jejich konfrontaci se stávajícím
rozsahem činnosti Sdružení AP a jednak dosáhnout dalšího zvýraznění a zefektivnění
jeho činnosti a to i formou doplnění jeho stávajících aktivit. Z reakce členské základny
však vyplynulo, že „Směry hlavních činností“ mají logickou skladbu a nadčasový
charakter. Došlé náměty prakticky zapadly do celkové koncepce činnosti Sdružení AP
a bylo je možné k jednotlivým „Směrům hlavních činností“ přiřadit. Ve většině případů
se jedná o prohloubení stávajících činností.
Přes skutečnost, že se uvedenou problematikou zabývala Rada ředitelů v březnu
letošního roku, je důležité se o některých činnostech zmínit.
6.1 Oblasti související s hlavní činností
6.1.1 Hospodářská politika
Významné místo z pohledu hospodářské politiky zaujímá mimo jiné i otázka
ochrany tuzemského trhu před padělky výrobků. Klamání spotřebitele padělanými
výrobky je velmi vážný současný problém nejen automobilového průmyslu a proto je
celé záležitosti věnována pozornost i v této kapitole. Je nutné uvést, že pokračovala
řada jednání, která navazovala na prezentaci tohoto problému při jednání Divize
příslušenství a Divize finálních výrobců za účasti pracovníků GŘ Cel a ČOI. V této
souvislosti je nutné připomenout, že klamání spotřebitele nabídkou nebo prodejem
výrobků nebo zboží porušujících některá práva duševního vlastnictví, tedy výrobků,
které jsou již na tuzemském trhu, spadá do kompetence České obchodní inspekce.
Soubor: APCR06c.DOC
185
© Sdružení AP, květen 2006
Je důležité upozornit na základní legislativu, o kterou je možné se opřít. Jedná se o
zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, č. 64/1986 Sb., o České obchodní
inspekci, č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách, č. 121/2000 Sb., autorský zákon,
č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, č. 207/2000 Sb., o ochraně
průmyslových vzorů, č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, č. 452/2001 Sb., o ochraně
označení původu a zeměpisných označení.
Výrobky nebo zboží porušující některá práva duševního vlastnictví jsou podle
uvedené legislativy např. padělek, nedovolená napodobenina, výrobek nebo zboží
porušující práva majitele patentu, výrobek nebo zboží porušující práva majitele užitného
vzoru, výrobek nebo zboží porušující práva toho, jemuž svědčí ochrana zapsaného
označení původu nebo zeměpisného označení. Definice jednotlivých kategorií je ve
výše uvedené legislativě. Dalším omezujícím faktorem je Zákaz klamání spotřebitele
s tím, že nikdo nesmí klamat spotřebitele, zejména uvádět nepravdivé, nedoložené,
neúplné, nepřesné, nejasné, dvojsmyslné nebo přehnané údaje anebo zamlčet údaje
o skutečných vlastnostech výrobků nebo služeb či úrovni nákupních podmínek. Za
klamání spotřebitele se považuje také nabídka nebo prodej výrobků nebo zboží
porušujících některá práva duševního vlastnictví (jakož i skladování těchto výrobků
nebo zboží za účelem nabídky nebo prodeje).
Při zjištění výše uvedených skutečností má majitel práva duševního vlastnictví možnost
podat podnět ke kontrole na Českou obchodní inspekci.
Majitel práva duševního vlastnictví (majitel ochranné známky, majitel autorského
práva, majitel nebo spolumajitel patentu, majitel práva k průmyslovému vzoru, majitel
práva k užitnému vzoru) má možnost obrátit se na Českou obchodní inspekci
s podnětem ve věci výrobků nebo zboží porušujících některá práva duševního
vlastnictví.
Majitel práva duševního vlastnictví;
- předkládá potřebnou dokumentaci;
- skládá přiměřenou jistotu (za účelem úhrady nákladů dozorového orgánu
v případech, kdy kontrolou nebude prokázána oprávněnost podnětu; prokáže-li se
kontrolou oprávněnost podnětu, je ČOI povinna poukázat složenou jistotu zpět);
- poskytuje součinnost při kontrole;
- odpovídá za případnou škodu (v důsledku jím předložené nevyhovující
dokumentace).
V případě, že se jedná o problematiku dovážených výrobků, které ještě nejsou
propuštěny do spotřebitelského oběhu, spadá řešení do kompetence GŘ Cel.
Základní podmínkou pro zahájení jednání je, že majitel musí mít řádně
zaregistrovanou ochrannou známku, autorské právo, patent nebo vynález, průmyslový
vzor nebo užitný vzor na Úřadu průmyslového vlastnictví.
Další tématikou, která souvisela s obecnou charakteristikou hospodářské politiky, je
využití možností, které pro podniky Sdružení AP představují „Strukturální fondy EU“.
S konkrétním zaměřením na „Klastry“ se uskutečnila prezentace CzechInvestu při
jednání Divize příslušenství a finálních výrobců na podzim loňského roku. Některé
z firem Sdružení AP využily této možnosti a jsou součástí „klastrů“, které vznikly
v regionech jejich působnosti. Z materiálu vyplývá, že více jak 20 firem Sdružení AP
v roce 2005 předložilo nebo již realizovalo projekty využívající některý ze
strukturálních fondů EU.
Významnou roli pro vytváření pozitivního obrazu o českém automobilovém
průmyslu a možné spolupráci hrají prezentace Sdružení AP v zahraničí. V období
roku 2005 se jednalo např. o účast na akci Z- Messe Lipsko a na výstavě EQUIP AUTO
Soubor: APCR06c.DOC
186
© Sdružení AP, květen 2006
v Paříži apod. Dále pokračuje intenzivní spolupráce a výměna informací zejména
s evropským sdružením výrobců automobilů ACEA.
Další významnou součástí hospodářské politiky je podpora inovačního podnikání
včetně výzkumu a vývoje. Z projektů, které předložily firmy Sdružení AP na MPO,
v roce 2005 byly pro zahájení řešení v roce 2006 vybrány projekty firem VISTEON AUTOPAL, s.r.o., BUZULUK Komárov, nástupnická a.s. a MAGNETON a.s.
Spolupráce na mezinárodním výzkumném programu (i s členskou firmou Almet)
“Oil-Free Powertrain” (bezolejový hnací agregát) byla v roce 2005 na základě
doporučení závěrečného plenárního zasedání v listopadu 2005 ve Vídni ukončena
a řešení projektu bylo zastaveno.
6.1.2 Legislativa ovlivňující podnikání v automobilové výrobě
Spolupráce při tvorbě legislativy byla zaměřena zejména na proces zkvalitňování
rozhodujících zákonů a to jak v technické oblasti, tak i v pracovně právní oblasti. V této
souvislosti se Sdružení AP aktivně zapojilo do připomínkového řízení k novele zákona
č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích – zejména té části,
která se týkala zavedení digitálních tachografů. Za účasti odborných pracovníků MD ČR
byla na technické sekci Sdružení AP v říjnu 2005 projednána např. otázka
homologačních předpisů z hlediska současného stavu i výhledu do budoucnosti. Velmi
diskutovanou otázkou z pohledu zejména finalistů, ale i některých výrobců příslušenství
je současný stav právní ochrany náhradních dílů průmyslovými vzory. Jedná se
zejména o aplikaci návrhu Evropské komise na vyloučení ochrany designu náhradních
dílů – tzv. „opravárenská klauzule“. Legislativní proces ve věci tohoto návrhu je
v současnosti na počátku. Návrh je nyní posuzován jednotlivými členskými státy. Poté
jej musí schválit, případně odmítnout Evropský parlament společně s Radou EU.
V případě jeho přijetí by byla stanovena obvyklá lhůta pro implementaci do národních
právních řádů v délce 2 roky. Účinky by se mohly projevit nejdříve v roce 2008.
Obdobný pokus o uzákonění opravárenské klauzule se vyskytl také v České
republice. Tento návrh byl Parlamentem ČR jednoznačně zamítnut. V řadě případů byla
vypracována stanoviska sloužící jako podklad pro vystoupení zástupců ČR v EK. V této
souvislosti je možné uvést stanovisko Sdružení AP k návrhu směrnice o právní ochraně
vzorů a předloh. Koordinace stanovisek v tomto případě měla nadnárodní rámec a bylo
využito i platformy, která sdružuje evropské výrobce automobilů ACEA.
Z hlediska pracovně právní legislativy je možné za důležité považovat ustavení
pracovního týmu složeného ze zástupců z firem Sdružení AP, sekretariátu Sdružení AP
a firmy PriceWaterhouseCoopers, který se zabýval problematikou novely zákona
o dani z příjmu a s ní související aplikace uznatelných nákladů na výzkum a vývoj.
Jednání proběhla na úrovni Sdružení AP a MF ČR s následnou účastí náměstkyně
ministra financí na Radě ředitelů na jaře letošního roku. Některé významné náměty se
také podařilo projednat v rámci připomínkového řízení k novele Zákoníku práce, který
byl po vrácení Senátem a prezidentem republiky schválen Poslaneckou sněmovnou
Parlamentu ČR dne 23. května 2006.
V řadě případů proběhla přímá jednání Rady ředitelů s jednotlivými představiteli
ministerstev, viz např. problematika další etapy reformy veřejných financí, která byla
projednávána s náměstkyní ministra financí v březnu 2005 a opětovně v březnu 2006.
Zpracoval: Ing. Novák
-----------------------------------------------------------------
Oblast daní bude do budoucna jedním z faktorů konkurenceschopnosti průmyslu obecně.
Ze studie „NEW REPORT ON TAXATION IN THE EU FROM 1995 TO 2004“, kterou 17. května 2006
Soubor: APCR06c.DOC
187
© Sdružení AP, květen 2006
zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat vyplývá, že v ČR jsou daně s úrovní 36,6
procenta HDP mírně pod průměrem EU. Daňové zatížení v EU s podílem 39,3 procenta na
hrubém domácím produktu přitom převyšuje daňové příjmy Japonska a USA asi
o 14 procentních bodů. Porovnání celkového daňového zatížení, výše spotřebních daní
a zdanění práce za rok 2004 je pro informaci uvedeno v diagramech č. 6.1.1 až 6.1.4.
Diagram 6.1.1
Za posledních deset let mezi roky 1995 a 2004 se snížilo daňové zatížení jen
minimálně (o 0,4 procentního bodu). V ČR došlo i při výrazném absolutním růstu
HDP k relativnímu zvýšení daňového zatížení, zatímco Slovensko ze všech zemí unie
daně snižovalo nejrazantněji.
Diagram 6.1.2
Soubor: APCR06c.DOC
188
© Sdružení AP, květen 2006
Největším zdrojem představujícím asi polovinu evropských daňových příjmů zůstává v EU
zdanění práce, kde ČR zaujímá šestou nejvyšší hodnotu.
Diagram 6.1.3
Daně ze spotřeby představují 28 procent daňových příjmů. I tady je ČR svou hodnotou nad
horní polovinou nejvyšších hodnot (na devátém místě).
Diagram 6.1.4
Zpracoval: Ing. Šípek
6.1.3 Životní prostředí
Ochrana životního prostředí je jednou z významných priorit odvětví automobilového
průmyslu. Projevuje se to jednak ve finálních výrobcích, při jejich provozu, kdy zejména
Soubor: APCR06c.DOC
189
© Sdružení AP, květen 2006
motorová vozidla plní zpřísňující se normy pro ochranu ovzduší. Není opomenuta ani
fáze ukončení životnosti vozidla a s tím i související plnění novely zákona č. 185/2001
Sb., o odpadech. Při řešení věcných problémů se stalo Sdružení AP v řadě případů
konzultačním místem pro zájemce z členských firem, které projevily zájem se na tomto
procesu podílet.
Význam ochrany životního prostředí se projevuje i v opatřeních při vlastním
výrobním procesu. O této skutečnosti hovoří i dosažené výsledky v oblasti
environmentální politiky. Poslední předané údaje jasně ukazují na významný růst podílu
firem, které mají provedenu certifikaci podle norem řady ISO 14 000. Certifikát
dokládající plnění těchto norem mělo v rámci firem Sdružení AP v roce 2005 uděleno
celkem 84 firem, což představuje více jak 56 % členské základny. Z firem
vyrábějících díly a příslušenství vozidel získalo certifikát více jak 70 % firem. Další
firmy Sdružení AP se na certifikaci připravují.
6.1.4 Informovanost členské základny
Jednou ze základních informačních platforem pro členskou základnu jsou jednání
Rady ředitelů a jednání jednotlivých Divizí Sdružení AP. Řada otázek má totiž
společného jmenovatele a jejich řešení se týká celého spektra firem. Významnou roli
hrají i materiály, které jsou firmám Sdružení AP k dispozici jak v tištěné, tak
i elektronické podobě. Jedná se o Zpravodaj automobilového sdružení a Sekretariát
Sdružení AP informuje. Jejich obsah bývá uveřejněn i na internetových stránkách
Sdružení AP. V této souvislosti je snaha dle požadavku členů připravit nové rubriky,
které umožní firmám upozornit např. na volné kapacity výroby, volná pracovní místa,
atd.
Dalším důležitým zdrojem informací jsou internetové stránky. Jejich obsah je
pravidelně aktualizován a v sekci „pro členy“ jsou umístěny všechny významné
dokumenty zpracované sekretariátem Sdružení AP. Jedná se jednak o obecné
materiály jako jsou Ročenka, Statistika a Adresář, ale i souhrnné materiály Sdružení
AP např. aktuální statistické údaje o prodejích, výrobě a registraci vozidel.
V průběhu roku 2005 byla obsahově upravena vstupní internetová stránka
Sdružení AP, na které jsou uváděny stručné aktuální informace, informace
o připravovaných akcích, které jsou zabezpečovány přímo Sdružením AP nebo ve
spolupráci s dalšími organizacemi, jakož i informace o akcích uskutečněných. Na této
stránce jsou umístěny též odkazy na konference, semináře a kongresy připravované
pro obor automobilového průmyslu a na současný stav v projednávání zákonů
Parlamentem ČR. Tento systém informovanosti členské základny je možné považovat
za minimální standard, který bude dále rozvíjen ve vazbě na požadavky členské
základny.
Mimo to členská základna Sdružení AP dostává některé statistické údaje
pravidelné i v tištěné podobě, jako jsou např. informace o prodejích dovozech
a registracích vozidel, údaje o počtech pracovníků a průměrných mzdách atd.
Tyto „pravidelné“ materiály jsou doplňovány aktuálními informacemi o dění v oboru
automobilového průmyslu s tím, že jsou Sekretariátem Sdružení AP průběžně
zpracovávány a vydávány jako tiskové informace.
Informace o ekonomických výsledcích odvětví automobilového průmyslu, a to jak
směrem ke členským firmám, tak i pro novinářskou obec, jsou prezentovány vždy
u příležitosti konání automobilových výstav v Brně.
Soubor: APCR06c.DOC
190
© Sdružení AP, květen 2006
6.1.5 Zaměstnavatelské vztahy a vazby
Aktivity Sdružení automobilového průmyslu spadající pod tuto definovanou prioritu
jsou zaměřeny do tří následujících oblastí:
- Spolupráce s Odborovým svazem KOVO, zejména pak jeho odvětvovou sekcí pro
automobilový průmysl, ve smyslu platné „Dohody o spolupráci“.
- Pracovněprávní legislativa (ZP - zákoník práce a s ním související zákony a vyhlášky).
Celkový názor Sdružení AP na současný návrh novely ZP je negativní (z důvodu
nedostatečného respektování praktických požadavků a představ zaměstnavatelů, jeho
nepřehlednosti a popírání principu „co není zakázáno je povoleno“). V roce 2005 bylo
o ZP vedeno několik jednání s OS KOVO. Ačkoliv se názory obou stran na ZP liší,
v řadě případů byly nalezeny některé „shody“, které se smluvní strany dohodly
společně prosazovat. Sdružení AP a OS KOVO při jednání deklarovaly společná
stanoviska (shodu) při podpoře a společném prosazování následujících ustanovení
novely ZP: konta pracovní doby, možnost nařízení práce přesčas zvýšit na 150 hodin
v kalendářním roce, celkový rozsah práce přesčas bez souhlasů odborů může činit
416 hodin za rok, případné navýšení dovolené - umožnit i po jednotlivých dnech
a další drobné, zejména formulační, úpravy.
- Podpora vzdělanosti zaměřená zejména do oblasti učňovského školství. Základní
podmínkou k naplňování této priority je rozvoj spolupráce v oblasti profesního
vzdělávání v regionálních podmínkách. Tuto skutečnost řeší projekt IQ AUTO, který
přirozenou cestou prosazuje systém partnerství mezi průmyslem, školstvím a trhem
práce na regionální i odvětvové úrovni. Toto partnerství je založeno na zvýšení role
zaměstnavatelů a průmyslu při koncipování obsahu a forem výuky ve vzdělávací
soustavě ČR. Pro podporu tohoto projektu byl v dubnu t.r. zorganizován již 3. ročník
konference „Vzdělávání a výcvik pro automobilový průmysl“.
Účastníci konference mimo jiné považují za nezbytné, aby další rozvoj projektu byl
zajištěn účinnou (aktivní) spoluprací se státní správou zastoupenou zejména Radou
vlády pro RLZ, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem práce
a sociálních věcí a Ministerstvem průmyslu a obchodu a krajskými samosprávami,
jako zřizovateli středního odborného školství.
6.1.6 Výstavnictví
Sdružení AP patří mezi respektované partnery nejvýznamnějších domácích
výstavních společností jako jsou Veletrhy Brno a Incheba. Jedná se sice o neformální
pracovní vztahy, ty jsou ovšem podpořeny určitými dohodnutými smluvními závazky.
Kromě finančního přínosu jsou zde definovány i podmínky pro účast firem Sdružení AP
na výstavách – v případě Veletrhů Brno na veletrhu AUTOTEC a AUTOSALON BRNO
a v případě Incheby na výstavě MOTOCYKL a na druhé straně odpovídající reciproční
závazky Sdružení AP. Jednou z povinností Sdružení AP je mimo jiné zajistit zařazení
předmětných výstav do mezinárodního kalendáře organizací OICA a ACEM. Zejména
jednání o udržení světové priority automobilových výstav v Brně jsou náročná
a významným úspěchem na tomto poli je skutečnost, že se tuto prioritu podařilo udržet
až do roku 2008 s předpokladem dalšího prodloužení.
Ze strany sekretariátu Sdružení AP je každoročně pro členskou základnu
připravován kalendář českých a světových výstav s automobilovou tematikou. Kalendář
výstav má mimo tištěné formy i elektronickou podobu a je uveřejněn na internetových
stránkách Sdružení AP. V této souvislosti je možné připomenout, že v roce 2005 došlo
Soubor: APCR06c.DOC
191
© Sdružení AP, květen 2006
k rozšíření sekce “výstavy a konference“ uvedené na internetových stránkách Sdružení
AP o stále aktualizovaný přehled výstav, konferencí, seminářů apod. s podporou i bez
podpory Sdružení AP.
Z hlediska další perspektivy u domácích výstav zůstává i nadále prioritou
Sdružení AP spolupráce s firmou Veletrhy Brno (BVV) na veletrzích AUTOSALON
a AUTOTEC a s Inchebou na výstavě MOTOCYKL. Kritickým místem spolupráce je
zejména klesající počet vystavovatelů a velikost objednané plochy firmami Sdružení
AP. V případě zahraniční prezentace Sdružení AP budou, ve vazbě na požadavky
členských firem, na vytipovaných výstavách i nadále zabezpečovány společné stánky
Sdružení AP. Z posledních akcí je možné jmenovat např. účast Sdružení AP na výstavě
EQUIP AUTO v Paříži. V této souvislosti je důležité připomenout, že Sdružení AP
spolupracuje s MPO při sestavování návrhu výstav s podporou MPO. Zde se vychází
z požadavků firem Sdružení AP, ty ovšem mohou být korigovány ve smyslu nově
koncipované proexportní politiky MPO.
6.2 Další řešená problematika
Mimo řešení problematiky, která souvisí přímo s definovanými „Směry hlavních činností“
je řada problémů, jejichž řešení vyžaduje operativní přístup a obtížně se do jednotlivých
„přihrádek“ zařazují. Jedná se zejména o úkoly související s jednotlivými zasedáními
Představenstev, Divizí nebo Rad ředitelů Sdružení AP. Lze je podle zkušeností rozdělit
v podstatě do následujících okruhů.
A. směřující k členské základně s orientací zejména na:
- zpracování specifických informací pro členskou základnu, které jsou využitelné
pro operativní řešení daného problému. Za tím účelem jsou prováděny cílené
průzkumy (z poslední doby lze jmenovat např. průzkumy v oblasti nemocnosti,
výše meziročních nárůstů mezd atd.) nebo zrealizovaná šetření či akce ke
konkrétní problematice (v roce 2005 např. k problematice pojištění odpovědnosti
při stažení výrobku z trhu).
B. směřující ke státní správě
- udržet konkurenceschopnost odvětví rozumnou aplikací stále tvrdších norem
a nevytvářet novou českou legislativou přísnější podmínky pro výrobce, než jsou
v ostatních zemích EU;
- aktivně využít zkušeností, které pro automobilový průmysl vyplynuly ze současné
aplikace finanční pomoci z fondů EU a využít možností, které z hlediska
legislativy nabídne období 2007 – 2013;
- příprava legislativních změn v pracovně právní oblasti;
- orientace na problematiku lidských zdrojů, zejména učňovského, středního
odborného a vysokého školství, jako budoucí základnu kvalifikované pracovní
síly pro automobilový průmysl (projekt IQ Auto);
- spolupráce s regionálními orgány při řešení problémů jednotlivých členů
Sdružení AP (např. investiční pobídky, školská problematika, klastry atd.).
C. směřující k orgánům Evropské unie
- omezení regulačních rámců, které ohrožují konkurenceschopnost evropského
automobilového průmyslu;
- návrhy zákonů týkající se automobilového průmyslu a dostatečný časový prostor
pro jejich realizaci (např. návrh zákona o zpřísnění limitů na emise z automobilů
anebo týkající se bezpečnosti vozidel, jeho skupin a dílů apod.).
Soubor: APCR06c.DOC
192
© Sdružení AP, květen 2006
D. vzájemná podpora a spolupráce firem Sdružení AP při prosazování a řešení
konkrétních problémů. Z poslední doby je možné uvést:
- problematika schvalování a lokalizace investičních pobídek;
- nebezpečí pro české vystavovatele zejména na veletrzích AUTOSALON Brno
a AUTOTEC pramenící z toho, že není dostatečným způsobem ošetřena
možnost bezprostředního zásahu v případě, kdy je na veletrhu zjištěn padělaný
díl;
- problematika související s aplikací zákona o ochraně spotřebitele a občanského
zákoníku, zejména té části, která se týká dvouleté záruční lhůty a z ní i možnosti
určitého zneužití např. k získání nového vozidla.
Členská základna je informována o výsledcích jednak prostřednictvím Rady ředitelů
Sdružení AP resp. formou informačních materiálů vydávaných sekretariátem Sdružení
AP.
Zpracoval: Ing. Novák
pYn pYnpYnpYnpYn
České noviny, 22. května 2006
Automobilový průmysl znervózňují plány a požadavky EU
Výběr:
Brusel - Evropské automobilky mají pocit, že se stávají nemilovaným průmyslem v očích Evropské
komise, která má sklon na ně klást vyšší požadavky než na jiná odvětví. Regulace tak
ohrožuje konkurenceschopnost této klíčové evropské aktivity v době, kdy čelí stále silnější
soutěži ze zámoří, stěžuje si šéf Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) Ivan Hodač.
ACEA je ochotna se smířit se zpřísněním limitů na emise oxidů dusíku ze vznětových motorů, je
ochotna montovat do těchto aut filtry na lapání znečišťujících částic. Tvrdší limity na oxidy
dusíku u benzinových motorů jí však připadají jako zbytečné šikanování.
Debata se odehrává na pozadí loňských výsledků práce špičkové poradní skupiny CARS 21 (ČR
v ní zastupoval místopředseda vlády Martin Jahn), kde se EK dohodla s vládami a s výrobci
automobilů na desetiletém programu pro tento sektor, který zahrnuje zjednodušení předpisů,
zpřísnění ekologických norem a bezpečnostních parametrů. Slíbila také, že bude bojovat za
zájmy tohoto klíčového odvětví ve světě, například vůči Číně.
Šéf ACEA si myslí, že vláda ČR jako největšího výrobce aut v EU v přepočtu na hlavu by měla
být ještě aktivnější v obraně tohoto sektoru; pasivitu vyčítá slovenské vládě.
Soubor: APCR06c.DOC
193
© Sdružení AP, květen 2006
7. Výsledky hospodaření Sdružení AP za rok 2005
„V
VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ SDRUŽENÍ AP ZA ROK 2005“ byly tak jako každoročně
projednány a schváleny na zasedání Rady ředitelů. Do této publikace jsou, spolu
s vývojem hospodaření za uplynulých 7 let (od roku 1999), zařazeny opět pro úplnost
této informace.
Dle „Společenské smlouvy o Sdružení AP“ jsou příjmy a výdaje v tzv. „rozpočtové“
a „ziskové“ části hospodaření sledovány odděleně. To platí obdobně v části získaných
dotací, případně i pro vyúčtování mimořádných plateb (v roce 2005 žádné mimořádné
platby nebyly realizovány).
A. ROZPOČTOVÁ ČÁST (účetní stř. 1)
schválený
(hrazeno z plateb firem Sdružení AP)
rozpočet
(údaje v Kč) na rok 2005
10 536 000,00
Rozpis vlastních záloh na služby pro rok 2005
k tomu rozepsané DPH 19 %
2 001 840,00
Rozpis neuhrazených nákladů z minulých let
113 037,86
Rozpis plateb na rok 2005 celkem
12 650 877,86
PŘÍJMY PLATEB CELKEM
(1) + (3)
11 704 840,00
k 31.12.2005
/1/ 11 704 840,00
z toho: a) dosažené příjmy
z toho: platby na rok 2005
přeplatky stanovených plateb
úhrady za předchozí roky
b) neuhrazené platby
z toho: platby na rok 2005
neuhrazeno za předchozí roky
Další příjmy (mimo rozpis plateb)
/2/
/3/
/4/
Náklady na hlavní činnost celkem
z toho: nepodléhající DPH
základ pro DPH 19 %
/4a/
/4b/
skutečnost
k datu
31.12.2005
11 075 423,33
2 104 330,84
113 037,86
13 292 792,03
13 161 124,62
13 074 081,62
11 704 840,00
0,00
0,00
12 912 227,72
99 960,00
61 893,89
833 000,00
318 670,41
719 962,14
113 037,86
0,00
267 526,44
51 143,97
87 043,00
8 912 500,00
0,00
8 912 500,00
8 036 266,27
699 897,00
7 336 369,27
2 750 000,00
2 615 846,00
1 693 375,00
CELKEM (náklady na hlavní činnost + odvod 19 % DPH) ………… 10 605 875,00
ROZPOČTOVÝ PŘEBYTEK
/1/ + /3/ - /4/
1 098 965,00
/1/
+
/3/
/4/
/5/
923 500,00
z toho: přeplatky záloh firem Sdružení AP
175 465,00
přeplatky DPH
1 393 910,16
9 430 176,43
3 730 948,18
3 138 301,03
592 647,15
B. ZISKOVÁ ČÁST (účetní stř.2)
/1/
schválený
plán
na rok 2005
5 200 000,00
skutečnost
k datu
31.12.2005
5 590 661,24
/2/
5 006 250,00
5 181 528,45
275 000,00
1 675 000,00
130 736,50
1 390 610,00
193 750,00
62 710,00
409 132,79
268 992,79
28,00%
26,00%
z toho mzdové
DPH 19 % ze základu pro daň (= 0,19 * /4b/)
/5/
(hrazeno z vlastních aktivit Sdružení AP)
(údaje v Kč)
Výnosy (tržby) celkem
Výdaje na realizaci výnosů
z toho: daňově neuznatelné
mzdové
Účetní hospodářský výsledek
POUŽITELNÝ ZISK
/1/ - /2/
Při sazbě daně z příjmu:
Soubor: APCR06c.DOC
194
© Sdružení AP, květen 2006
C. SHRNUTÍ PŘÍJMŮ a VÝDAJŮ
schváleno
(nezahrnuje dotace a mimořádné platby - viz dále)
(údaje v Kč)
CELKOVÉ PŘÍJMY Sdružení AP
CELKOVÉ VÝDAJE Sdružení AP
na rok 2005
skutečnost
k datu
31.12.2005
1/ = Σ A./1/ + B./1/
16 904 840,00
18 751 785,86
2/ = Σ A./2/ + B./2/
13 918 750,00
275 000,00
4 425 000,00
13 217 794,72
130 736,50
4 006 456,00
z toho: daňově neuznatelné
mzdové
D. HOSPODÁŘSKÉ VÝSLEDKY
schváleno
(nezahrnuje dotace - viz dále)
Radou ředitelů
(údaje v Kč)
Účetní hospodářský výsledek
C.1/ -C.2/
z toho: Přebytek (přeplatky záloh)
Daň ze zisku
Sazba daně z příjmu
Použitelný zisk
E. ZÍSKANÉ DOTACE
Radou ředitelů
(účetní stř. 3 - OKC)
SP ČR - Oborové kontaktní centrum pro AP
(údaje v Kč)
Přidělené dotace (příjmy) celkem
Náklady na řešení celkem
na rok 2005
1 292 715,00
1 098 965,00
131 040,00
28,00%
62 710,00
schválený
plán
na rok 2005
skutečnost
k datu
31.12.2005
/1/
/2/
0,00
0,00
120 000,00
120 000,00
0,00
75 655,00
/1/ - /2/
0,00
0,00
z toho: mzdové
ZŮSTATEK DOTACÍ
skutečnost
k datu
31.12.2005
4 140 080,97
3 730 948,18
140 140,00
26,00%
268 992,79
Výše uvedené výsledky hospodaření byly po schválení Revizní skupinou
a Představenstvem Sdružení AP projednány a schváleny Radou ředitelů Sdružení
AP na jejím 57. zasedání dne 23. března 2006 v Praze.
Vývoj základních ukazatelů hospodaření Sdružení AP
od roku 1999 s výhledem na rok 2006
Základní záloha a skutečné roční náklady člena
100 000 Kč
80 000 Kč
61 336 Kč
60 587 Kč
2001
2002
2003
2004
2005
65 000 Kč
64 069 Kč
2000
62 122 Kč
1999
60 510 Kč
20 000 Kč
52 160 Kč
40 000 Kč
59 487 Kč
60 000 Kč
0 Kč
základní záloha člena
nárůst nákladů člena 2006/1999:
Soubor: APCR06c.DOC
skutečné roční náklady člena
9,27%
195
výhled
2006
to je v průměru meziročně 1,32%
© Sdružení AP, květen 2006
2000
2001
2003
2004 */
1 154 000 Kč
2002
1 527 786 Kč
2 136 253 Kč
1999
2 292 450 Kč
0 Kč
1 607 809 Kč
1 000 000 Kč
2 350 833 Kč
2 000 000 Kč
1 770 735 Kč
3 000 000 Kč
3 138 301 Kč
Dosažený rozpočtový přebytek / přeplatek záloh
2005 **/ výhled
2006
*/ V roce 2004 došlo ke změně vlivem nutnosti platby DPH za poskytované služby. Jedná se tedy
o přeplatek záloh, který je vlastně rozpočtovým přebytkem sníženým o platbu DPH.
Přeplatek (zůstatek) záloh ve výši min. 1,0 mil. Kč je nutný pro financování činnosti v počátku roku.
**/ Součástí přeplatku za rok 2005 je "stálá záloha" ve výši 1 180 099 Kč.
Vytvořený zisk k rozdělení
86 359 Kč
2002
2003
2004
57 760 Kč
75 983 Kč
50 000 Kč
62 502 Kč
100 000 Kč
61 779 Kč
150 000 Kč
35 287 Kč
200 000 Kč
84 934 Kč
250 000 Kč
268 993 Kč
300 000 Kč
0 Kč
1999
2000
2001
2005
výhled
2006
Vytvořený zisk je převáděn do zvlášního fondu Sdružení AP, o jeho užití rozhoduje Představenstvo.
Získané dotace a mimořádné platby
získané dotace
2003
120 000 Kč
2002
120 000 Kč
2001
2004
2005
mimořádné dobrovolné platby členů
0 Kč
0 Kč
0 Kč
50 000 Kč
236 000 Kč
259 500 Kč
2000
100 000 Kč
225 000 Kč
0 Kč
200 000 Kč
0 Kč
1999
150 000 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
200 000 Kč
300 000 Kč
250 000 Kč
0 Kč
300 000 Kč
160 000 Kč
350 000 Kč
výhled
2006
pYn pYnpYnpYnpYn
Zpracoval: Ing. Šípek
Soubor: APCR06c.DOC
196
© Sdružení AP, květen 2006
8. Závěr
Souhrnný přehled „AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE - ZÁKLADNÍ ÚDAJE
A FAKTA - AKTUALIZACE ZA ROK 2005“ je další aktualizovanou a členskou základnou
očekávanou publikací. Spolu se „STATISTIKOU AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČR za roky
2001 - 2005“, „ROČENKOU SDRUŽENÍ AP 2006“, publikací „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU
v ČESKÉ REPUBLICE“ a dalšími podklady, poskytovanými sekretariátem Sdružení AP
průběžně v rámci jeho základní činnosti, vytváří kompaktní informační, rozborový
a zároveň i argumentačně využitelný dokument nejen pro činnost Sdružení AP jako
celku, ale i jeho jednotlivých členů. Vzhledem k možnosti vytvoření dlouhodobější
časové řady (od roku 1993, v některých případech i pod touto hranicí) jsou zde
znázorněny trendy projevující se na českém trhu, údaje o složení vozového parku dle
základních kategorií vozidel i stručný přehled společné problematiky řešené z úrovně
Sdružení AP. To dává firmám členské základny Sdružení AP nejen možnost porovnání
výsledků za jednotlivá časová období, ale i možnost již výše zmíněného přímého
porovnávání.
Cílem každoroční publikace „AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE“ je
předkládat členské základně Sdružení AP pravidelný pohled na obor, ve kterém firmy
podnikají. Až na určité výjimky (ve výsledcích soutěže „Podnik roku“) nejsou
publikovány údaje za jednotlivé firmy, ale uvádějí se pouze „agregované“ údaje za
vybrané skupiny firem. Firmy tak mají možnost porovnání jimi dosažených ukazatelů se
statistickými průměry, mohou se zorientovat a posoudit, kde se nacházejí, resp. jakým
způsobem se ubírá jejich vývoj v jednotlivých oblastech v současných ekonomických
podmínkách.
Zpracovatelé materiálu si dlouhodobě uvědomují určitou nepřesnost, které se
dopouštějí, když pokládají rovnítko mezi Sdružení AP = automobilový průmysl v ČR.
I když členská základna stále roste, existuje stále řada firem, které jsou významnými
dodavateli světovým automobilkám i tuzemským výrobcům, avšak do činnosti Sdružení
automobilového průmyslu nejsou zapojeny (viz např. seznam firem v příloze). Rovněž
tak v ČR působí řada výrobců nástaveb a přípojných vozidel kat. O1 a O2, přičemž
statistiku za tyto výroby není možno zpracovat, i když by mohla být následně využitelná
zainteresovanými firmami.
Faktem zůstává, že diference jsou rok od roku menší, neboť tyto firmy se do
činnosti Sdružení AP postupně zapojují, nebo alespoň některé z nich poskytují základní
podklady o svých výsledcích. V tomto roce již potřetí a zhruba ve stejném rozsahu jako
v přehledu za roky 2003 a 2004 jsou v dílčích částech tohoto materiálu (vždy „pod
čarou“) a dále pak v příloze uvedeny i údaje za 36 „nečlenských“ firem, které poskytly
základní podklady anebo byly z různých jiných zdrojů získány potřebné údaje.
Shrnutí základních hospodářských výsledků (základních ekonomických ukazatelů) a
statistických údajů od převážné většiny firem českého automobilového průmyslu je
trvalým cílem sekretariátu Sdružení AP. Musí proto dojít k dalšímu rozšíření spolupráce
s orgány státní správy a MPO ČR, neboť údaje za celý automobilový průmysl jsou na
Sdružení AP požadovány jak těmito orgány, tak některými orgány EU či potencionálními
zahraničními investory.
Odhad, že z pohledu objemu produkce tvoří firmy Sdružení AP cca 85 až 90 %
celkového objemu výroby českého automobilového průmyslu, byl údaji uvedenými
v tomto materiálu prakticky potvrzen.
Uvedené agregované údaje vychází prioritně z podkladů předaných jednotlivými
firmami Sdružení AP. Všem firmám Sdružení AP, které předaly sekretariátu Sdružení
Soubor: APCR06c.DOC
197
© Sdružení AP, květen 2006
AP vyplněný „Databázový list“ i dalším firmám, které tak učinily, patří poděkování
zpracovatelů. Ti současně zaručují, že předané individuální údaje nebudou bez vědomí
(souhlasu) firem poskytovány třetím osobám.
Je pozitivní, že tak jako v ostatních vyspělých zemích, dostává i u nás automobilový
průmysl stále výrazněji novou dimenzi, umocněnou tradicí automobilové výroby v ČR
a úzkými vazbami na automobilovou výrobu v sousedních zemích. Každoročně se
potvrzuje, že český automobilový průmysl jako celek, tedy výrobci vozidel
a dodavatelský sektor, je v současné době zřejmě nejvýznamnějším výrobním oborem
nejen v rámci domácího průmyslu, ale celé české ekonomiky. Možno tedy opakovaně
konstatovat, stejně jako v několika uplynulých letech, že pozice automobilového
průmyslu v ČR a s tím i související pozice jednotlivých firem Sdružení automobilového
průmyslu je národohospodářsky důležitá a v řadě charakteristik též ukázková. I tento
moment zřejmě přispěl ke vstupu dalších zahraničních investorů do České republiky.
Na úplný závěr je nutno vyslovit poděkování a uznání za výsledky dosažené v roce
2005 všem vedoucím pracovníkům firem a samozřejmě i ostatním zaměstnancům
pracujícím v českém automobilovém průmyslu.
Zpracoval: Ing. Šípek
pYn pYnpYnpYnpYn
V Praze, 26. května 2006
Předkládá: Ing. Antonín Šípek
ředitel sekretariátu
Tento materiál je společným duševním majetkem firem zapojených do činnosti SDRUŽENÍ
Souhrnné kopírování a předávání tohoto podkladu by proto nemělo
směřovat mimo subjekty členské základny SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU.
V případě potřeby je možno, po dohodě se sekretariátem SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU, obdržet
tento podklad na dodaném elektronickém nosiči (CD ROM), resp. je možno jej zaslat na sdělenou E-mail
adresu. Kompletní soubor je možno též získat z internetové stránky SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO
PRŮMYSLU určené pro členy. Zpracovatelé však upozorňují na velikost souboru ( ve formátu „doc“ cca 7,5
MB), což může při přenosu dat vyvolat u některých uživatelů problémy. Některé tabulky a všechny
diagramy jsou přitom do souboru APCR2005.DOC (ve WORD 9.0) vloženy z důvodu minimalizace
velikosti souboru pouze jako obrázky nebo bitové mapy (nelze je tedy dále upravovat).
AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU.
Zhotoveno celkem 160 výtisků.
Závěrečná korektura: Ing. Novák, Ing. Ešner a Ing. Doležal - text a data
Ing. Kyncl a p. Štefl - úprava, pravopis
Tato verze byla jako konečná uložena 26.5.2006 v 11.00 hod.
NEPRODEJNÉ!
Příloha: Souhrnné údaje za dalších 36 firem autoprůmyslu ČR
Soubor: APCR06c.DOC
198
© Sdružení AP, květen 2006
Příloha
Souhrnné údaje za dalších 36 firem*/ autoprůmyslu ČR
(zpracováno na základě „Databázových listů“ 2003, 2004 a 2005 a dalších získaných údajů)
Počty pracovníků a průměrné mzdy:
CELKEM za všech 36 firem:
(pracovníci)
poměr THP/D
% THP a D
průměrný počet pracovníků na 1 firmu
Průměrná mzda
celkem
rok 2004
THP
D
celkem
rok 2005
THP
D
16 117
3 368
12 749
16 974
3 172
13 802
26,42%
20,90%
79,10%
celkem
THP
D
nárůst pracovníků 2005 / 2004
448
94
354
17 468 Kč 25 396 Kč 15 373 Kč
průměrný nárůst mezd 2005 / 2004
celkem
5,31%
471
18 398 Kč
5,33%
22,98%
18,69%
THP
-5,82%
88
28 717 Kč
13,08%
81,31%
D
8,26%
383
16 027 Kč
4,25%
V porovnání 2005/2004 (stejně jako při srovnání 2004/2003) je patrná tendence
snižování podílu pracovníků THP. Mzdový růst u skupiny THP byl přitom (rovněž jako
při porovnání v minulých letech) vyšší než u skupiny D. Hodnoty růstu jsou
srovnatelné s průměrnou úrovní firem Sdružení AP.
Souhrnné výsledky:
CELKEM za všech 36 firem:
průměr na 1 pracovníka
rok 2004
Přidaná
Tržby
hodnota
Export
(mil. Kč)
40 338,1
8 792,1
25 963,0
průměrný nárůst 2005 / 2004
2,503
0,582
1,611
průměrný nárůst 2005 / 2004
rok 2005
Přidaná
Tržby
hodnota
(mil. Kč)
46 387,0
8 798,9
15,00%
0,08%
2,733
0,553
9,19%
-5,03%
Export
29 786,7
14,73%
1,755
8,94%
V absolutním porovnání 2005/2004 došlo (s výjimkou přidané hodnoty na
pracovníka) k nárůstu všech hodnocených ukazatelů, hodnoty růstu jsou však pod
úrovní odpovídající průměru firem Sdružení AP.
Na základě vyhodnocení údajů za daných 36 firem autoprůmyslu*/ je možno dále
konstatovat, že v této skupině:
‰
‰
‰
‰
převažují malé a střední firmy (do 250 zaměstnanců) – viz diagram P 1;
většinu firem (31, to je více než 85 %) tvoří výrobci skupin, dílů a příslušenství
vozidel – viz diagram P 2;
stejně tak jako u firem Sdružení AP je patrné jasné vymezení dvou základních
skupin vlastníků s nepatrným podílem DIK a IF (viz diagram P 3);
vzhledem k počtu (více než 50 %) českých firem (viz diagram P 4) je však podíl
zahraničních partnerů na celkovém základním jmění nižší než u firem
zapojených do Sdružení AP.
--------------------------------------------------------------------------------*/ Seznam těchto 36 firem je uveden v závěru této přílohy.
Soubor: APCR06c.DOC
1
© Sdružení AP, květen 2006
Struktura dalších 36 firem autoprůmyslu
(dle počtu zaměstnanců - stav k 31.12.2005)
od 500
do 1 000
(5 firem)
13,89%
od 1 000
do 5 000
(3 firmy)
8,33%
do 250
(17 firem)
47,22%
od 250
do 500
(11 firem)
30,56%
Diagram P 1
Struktura dalších 36 firem autoprůmyslu
(dle výrobního programu - stav k 31.12.2005)
výrobci
vozidel (4)
11,11%
účelové
organizace (1)
2,78%
výrobci dílů a
příslušenství
(31)
86,11%
Diagram P 2
Soubor: APCR06c.DOC
2
© Sdružení AP, květen 2006
Struktura vlastníků dalších 36 firem autoprůmyslu
(podíly na základním jmění - stav k 31.12.2005)
Zahraniční
partner
43,39%
Ostatní
(ČR)
55,18%
Investiční fondy
0,07%
DIK
1,36%
100% = 6 116,86 mil. Kč
Diagram P 3
Struktura vlastníků dalších 36 firem autoprůmyslu
(počty dle zemí - stav k 31.12.2005)
Švýcarsko - 1
2,78%
Nizozemsko - 3
8,33%
USA - 2
5,56%
Rakousko - 1
2,78%
Francie - 1
2,78%
Německo - 9
25,00%
ostatní (ČR)
- 19 firem
52,78%
Diagram P 4
pYn pYnpYnpYnpYn
Zpracoval: Ing. Šípek
Soubor: APCR06c.DOC
3
© Sdružení AP, květen 2006
Seznam firem „dalších 36 firem“ automobilového průmyslu ČR
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36.
Aisan Bitron Czech s.r.o., Louny
AUTO-Tech Vinoř, s.r.o., Praha
AVON AUTOMOTIVE a.s., Rudník
BENEŠ a LÁT, slévárna a strojírna a.s., Průhonice
Collins & Aikman Automotive s.r.o., Hodonín */
DELPHI PACKARD ELECTRIC ČR s.r.o., Bakov nad Jizerou
EuWe Eugen Wexler ČR, s.r.o., Rokycany */
EvoBus Bohemia s.r.o., Holýšov */
Fehrer Bohemia s.r.o., Česká Lípa–Dubice */
FOSTRON a.s., České Budějovice */
IDEAL AUTOMOTIVE Bor, s.r.o., Bor
KAIPAN, s.r.o., Smržovka
KOMAS spol. s r.o., Opava
KOVOLIS HEDVIKOV a.s., Třemošnice
Kovoplast Chlumec nad Cidlinou, a.s., Chlumec nad Cidlinou
Lear Corporation Czech s.r.o., Přeštice */
LIP spol. s r.o., Chrastava
Magna Cartech spol. s r.o., České Velenice
MIKRA – MILAN KRÁL, Praha */
MITAS a.s., Praha
MORAVAN – SAFETY BELTS a.s., Otrokovice */
MOVANA spol. s r.o., Zádveřice */
NAVARA Novosedly a.s., Novosedly na Moravě */
PAI, s.r.o., Beroun
PARAMO, a.s., Pardubice */
PLASTIK HT a.s., Horšovský Týn */
Rücker ČR, spol. s r.o., Mladá Boleslav
SARNAMOTIVE BOHEMIA s.r.o., Liberec */
SEV Litovel, s.r.o., Litovel
SIEMENS Automobilové systémy s.r.o., Frenštát pod Radhoštěm */
Slévárna HEUNISCH, a.s., Krásná */
Strojírna Potůček s.r.o., Slatiňany
TAKATA – PETRI PARTS, s.r.o., Dolní Kalná
TVM, spol. s r.o., Valašské Meziříčí
Westfalia Metal s. r.o., Hustopeče */
ZKL Hanušovice, a.s., Hanušovice */
---------------------------------------------------
*/ U těchto firem byly použity údaje z databázových listů za rok 2004 (pro zpracování využit údaj
„výhled na rok 2005“ a další) a údaje z jiných zdrojů.
*********************************
Firem působících zcela nebo částí svého výrobního programu v automobilovém
průmyslu na území ČR (nezapojených dosud do činnosti Sdružení AP) je, jak bylo
uvedeno v úvodu tohoto materiálu, mnohem více než zde uvedených „36 firem“.
V tomto roce se sekretariátu podařilo získat přímé kontakty na téměř 90 firem (seznam
uveden na další straně), což je o cca 20 firem více než v minulém roce. Použitelné
podklady však byl získány pouze od těchto 36 firem.
Soubor: APCR06c.DOC
4
© Sdružení AP, květen 2006
Seznam oslovených firem českého automobilového průmyslu se žádostí o zaslání
podkladů pro zpracování tohoto podkladu
(od tučně uvedených 36 firem - viz výše - byly získány použitelné podklady pro zpracování)
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37.
38.
39.
40.
41.
42.
43.
44.
45.
46.
47.
48.
49.
50.
51.
AEV, spol. s r.o., Kroměříž
Aisan Bitron Czech s.r.o., Louny
AKUMA a.s., Mladá Boleslav
ALFINE, a.s., Brno
Alfmeier CZ s.r.o., Plzeň
Aoyama Automotive Fasteners Czech s.r.o., Lovosice
Auto Závod Český Dub, spol. s r.o., Český Dub
AUTOBATERIE, spol. s r.o., Česká Lípa
AUTOMOTIVE LIGHTING spol. s r.o., Jihlava
AUTO-Tech Vinoř, s.r.o., Praha
AVON AUTOMOTIVE a.s., Rudník
BENEŠ a LÁT, slévárna a strojírna a.s., Průhonice
BORGERS CS spol. s r.o., Plzeň
Collins & Aikman Automotive s.r.o., Hodonín
CTS - servis, spol. s r.o., Poděbrady
DELPHI PACKARD ELECTRIC ČR s.r.o., Bakov nad Jizerou
Dura Automotive Systems CZ, s.r.o., Kopřivnice
EuWe Eugen Wexler ČR, s.r.o., Rokycany
EvoBus Bohemia s.r.o., Holýšov
Faurecia Exhaust Systems s.r.o., Bakov nad Jizerou
Faurecia Lecotex a.s., Tábor
Fehrer Bohemia s.r.o., Česká Lípa–Dubice
FORSCHNER, spol. s r.o., Uherské Hradiště
FOSTRON a.s., České Budějovice
FP FORMAGRAU s.r.o., Pardubice
GALVANOPLAST FISCHER BOHEMIA k.s., Liberec
HAPPICH Plzeň s.r.o., Plzeň
HATZ CZ s.r.o., Vlachovo Březí
Hanácké železárny a pérovny, a.s., Prostějov
Hanhart Morkovice s.r.o., Morkovice-Slížany
HUTCHINSON s.r.o., Rokycany
CHERRY, spol. s r.o., Klášterec nad Ohří
IDEAL AUTOMOTIVE Bor, s.r.o., Bor
ITW PRONOVIA, s.r.o., Velká Bíteš
JAWA DIVIŠOV, a.s., Divišov
KAIPAN, s.r.o., Smržovka
KHMC s.r.o., Opava
KOITO CZECH s.r.o., Žatec
KOMAS spol. s r.o., Opava
KOVOLIS HEDVIKOV a.s., Třemošnice
KOVOLIT, akciová společnost, Modřice
Kovoplast Chlumec nad Cidlinou, a.s., Chlumec nad Cidlinou
Koyo Steering Systems Czech s.r.o., Plzeň
KSM Castings CZ s.r.o., Hrádek nad Nisou
Lear Corporation Czech s.r.o., Přeštice
LINAPLAST s.r.o., Kralice na Hané
LIP spol. s r.o., Chrastava
Magna Cartech spol. s r.o., České Velenice
MASSAG, a.s., Bílovec
METAL PROGRES Strakonice s.r.o., Strakonice
MIKRA – MILAN KRÁL, Praha
Soubor: APCR06c.DOC
5
© Sdružení AP, květen 2006
52.
53.
54.
55.
56.
57.
58.
59.
60.
61.
62.
63.
64.
65.
66.
67.
68.
69.
70.
71.
72.
73.
74.
75.
76.
77.
78.
79.
80.
81.
82.
83.
84.
85.
86.
87.
88.
89.
MITAS a.s., Praha
MORAVAN - SAFETY BELTS a.s., Otrokovice
MOVANA spol. s r.o., Zádveřice
NATIVEL k.s., Stochov
NAVARA Novosedly a.s., Novosedly na Moravě
Nemak Czech Republic s.r.o., Most
PAI, s.r.o., Beroun
PAL International a.s., Praha
PARAMO, a.s., Pardubice
PETER – GFK spol. s r.o., Kocbeře
PLASTIK HT a.s., Horšovský Týn
PLOMA, a.s., Hodonín
PRAGA Hostivař a.s., Praha
RONAL CR s.r.o., Jičín
Rücker ČR, spol. s r.o., Mladá Boleslav
SARNAMOTIVE BOHEMIA s.r.o., Liberec
Semperflex Optimit, a.s., Odry
SEV Litovel, s.r.o., Litovel
SIEMENS Automobilové systémy s.r.o., Frenštát pod Radhoštěm
Silniční technika, a.s., Nová Paka
Slévárna HEUNISCH, a.s., Krásná
Sněžka, v.d. Náchod, Náchod
s.n.o.p. cz a.s., Písek
Strojírna Potůček s.r.o., Slatiňany
STROJPLAST, a.s., Tachov
SWOTES s.r.o., Jihlava
Šroubárna Ždánice a.s., Kyjov
ŠKODA OSTROV s.r.o., Plzeň
Takada Industries Czech Republic s.r.o., Louny
TAKATA – PETRI PARTS, s.r.o., Dolní Kalná
TEDOM s.r.o., Třebíč
TEMAC, a.s., Zvěřínek
Toyoda Gosei Czech, s.r.o., Klášterec nad Ohří
TRCZ s.r.o., Louny
TVM, spol. s r.o., Valašské Meziříčí
VARTA Autobaterie, spol s r.o., Česká Lípa
Westfalia Metal s. r.o., Hustopeče
ZKL Hanušovice, a.s., Hanušovice
pYn pYnpYnpYnpYn
Zpracoval: Ing. Šípek
Soubor: APCR06c.DOC
6
© Sdružení AP, květen 2006

Podobné dokumenty

Sdružení AP - Sdružení automobilového průmyslu

Sdružení AP - Sdružení automobilového průmyslu Na meziroční zvýšení HDP v roce 2006 reálně o 6,1 % měl největší vliv (2,2 p. b.) růst výdajů na konečnou spotřebu domácností o 4,2 % se zrychlením růstu o 1,8 p. b. Větší zrychlení růstu běžných v...

Více

Sdružení AP - Sdružení automobilového průmyslu

Sdružení AP - Sdružení automobilového průmyslu Přehled o celkových výsledcích firem českého automobilového průmyslu je sekretariátem Sdružení automobilového průmyslu (dále jen Sdružení AP) vydáván každoročně na přelomu května a června již od ro...

Více

Sdružení AP - Sdružení automobilového průmyslu

Sdružení AP - Sdružení automobilového průmyslu 2.6 Počty pracovníků, jejich struktura a kvalifikace 2.7 Průměrné mzdy 2.8 Pracovní neschopnost a pracovní úrazy 2.9 Vývoj vybraných ekonomických ukazatelů 2.10 Výzkumně vývojová základna 2.11 Stav...

Více

Sdružení AP - Sdružení automobilového průmyslu

Sdružení AP - Sdružení automobilového průmyslu 2.2 Rozvoj výroby skupin, dílů a příslušenství vozidel 2.3 Přehled firem zapojených do Sdružení AP (stav k 21.5.2009) 2.4 Základní struktura členské základny Sdružení AP 2.5 Vlastnická struktura 2....

Více

ČR - Sdružení automobilového průmyslu

ČR - Sdružení automobilového průmyslu z dlouhodobě podchycených trendů ve vývoji jednotlivých ukazatelů. Je však třeba upozornit, že některé souhrnné výsledky v tomto přehledu se mohou lišit od údajů uvedených v dříve vydaných publikac...

Více

AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE

AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE 2.6 Počty pracovníků, jejich struktura a kvalifikace 2.7 Průměrné mzdy 2.8 Pracovní neschopnost a pracovní úrazy 2.9 Vývoj vybraných ekonomických ukazatelů 2.10 Výzkumně vývojová základna 2.11 Stav...

Více

SAP - Sdružení automobilového průmyslu

SAP - Sdružení automobilového průmyslu Důvěrné! Určeno jen pro potřeby vedení členských firem SAP.

Více

Setkání uživatelů 2015 - E

Setkání uživatelů 2015 - E V případě vystavení souhrnného daňového dokladu (§ 31b), tj. dokladu za několik samostatných plnění (nebo přijatých úplat), které plátce uskuteční pro stejnou osobu, uvede plátce souhrnnou hodnotu ...

Více

Strategická výzkumná agenda

Strategická výzkumná agenda stav je charakterizován celkovou bezkoncepčností resp. nevyjasněností rozvoje tohoto odvětví i souvisejících oblastí (energetika, energetická politika, silniční doprava, ochrana životního prostředí...

Více