docNové číslo zde
download 
Stížnost Transkript
Nové číslo zde
pvs KVĚTEN – ČERVEN 2012 parlament vláda samospráva M Ě S Í ČN Í K TO P D O DAVAT E LŮ S TÁT N Í S P RÁVY A SA M O S P RÁVY Čeští výrobci klíčových zařízení sekundárního okruhu nedostali šanci na participaci při dostavbě PŘÍLOHA: JE Temelín 3 a 4 Jiří Šmondrk, generální ředitel ŠKODA POWER s.r.o. TOP DODAVATELÉ PRO D1 ENERGETIKA pvs parlament vláda samospráva Vážení čtenáři, otevíráte letní dvojčíslo magazínu Parlament, vláda, samospráva. Možná jste si všimli změny v záhlaví na titulní straně. Náš časopis Parlament, vláda, samospráva zde deklaruje, že chce poskytovat své služby především těm, kdo jsou nebo chtějí být řazeni mezi dodavatele státní správy a samosprávy, a to na všech úrovních. Prostě se snažíme jít s dobou a chceme náš časopis transformovat do podoby periodika, které pomáhá firmám i jednotlivcům, kteří mají co nabídnout, orientovat se v tomto segmentu trhu. Státní úřady a instituce jsou skvělý obchodní partner, proč se tedy nepokusit navázat s nimi obchodní vztahy. Proto v tomto čísle zavádíme další novinku – stálou rubriku TOP DODAVATELÉ státní správy a samosprávy. Obrovskou šancí nejen pro stavební firmy je modernizace dálnice D1. Kdo je nebo by mohl být top dodavatelem této stavby, se dozvíte ve stejnojmenné příloze, která začíná na straně 53. Samozřejmě, že se věnujeme i energetice. Nejde jen o boj o to, kdo se stane dodavatelem technologií pro dostavbu jaderné elektrárny v Temelíně a kdo se zařadí mezi jeho subdodavatele. Ve všech segmentech energetiky se to hýbe. Uhlí hnědé i černé či plyn jako zdroje energie jsou komodity, jimž se v tomto čísle věnujeme. Nezapomněli jsme ani na to, že letošní rok byl vyhlášen Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Jako obvykle přinášíme i exkluzivní rozhovor s některým z ministrů. Tentokrát je to ministr financí Miroslav Kalousek. Věříme, že každý, komu toto číslo našeho časopisu padne do ruky, v něm najde něco pro sebe, něco, co ho zaujme, poučí a třeba mu i pomůže v rozhodování, kam napřít své síly. Pokud ano, pak splnilo svůj účel. Přejeme příjemné okamžiky nad stránkami Parlamentu, vlády, samosprávy. Ivo Nechvátal Vydává: Parol s.r.o. se sídlem Na Truhlářce 25, Praha 8, 180 00 IČO: 63990857 vedená u rejstříkového soudu v Praze, oddíl C, vložka 38888 Šéfredaktor: PhDr. Ivo Nechvátal tel.: 284 683 346 e-mail: [email protected] Redakce a spolupracovníci: Ing. Alena Adámková Nikola Kohnová Ing. Martin Zikmund PhDr. Kristián Chalupa Mgr. Rudolf Musil Příjem inzerce: Dan Albrecht tel.: 733 120 215 e-mail: [email protected] Obchodní oddělení: REX Praha spol. s r.o. Prokopova 148/15, 130 00 Praha 3 Typografie: Josef Karhan Tisk: TISKLEVNE.CZ, a.s., U Blaženky 1858/11, Praha 5 Adresa redakce: Parlament, vláda, samospráva Na Truhlářce 25, 180 00 Praha 8 tel.: 266 311 450 fax: 266 311 451 E-mail: [email protected] [email protected] www.parlament-vlada.cz vychází 10 × ročně Roční předplatné: 990 Kč včetně DPH Objednávky předplatného: [email protected] tel. 266 311 450 Toto číslo vyšlo: 1. 7. 2012 Evidenční číslo: MK ČR E 15962 ze dne 20. dubna 2005 ISSN 1801-240X Titulní foto a ostatní: archiv redakce 5–6 Obsah 4 6 8 9 10 Rozhovor s ministrem financí M. Kalouskem Dění v horní a dolní komoře Parlamentu ČR Český telekomunikační úřad Nejvyšší kontrolní úřad Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 4 12 Anketa – Evropský rok aktivního stárnutí 14 Rok seniorů – rozhovor s ředitelem Jihoměstské sociální 16 Ohlédnutí za 20. Evropským bankovním a finančním fórem PŘÍLOHA – ENERGETIKA 17 Čeští výrobci nedostali šanci 18 ČPU souhlasí se změnou pohledu na energetickou koncepci 19 RWE zdvojnásobila kapacitu zásobníku v Třanovicích 20 Přinese reaktor 4. generace Allegro spásu Dukovansku? 23 ČR potřebuje suroviny, OKD jasnou státní koncepci 24 Uhlí v České republice 25 Uhlí: soumrak, nebo renesance? 26 CNG si zaslouží více podpory 27 Přínosný a žádoucí (zákon o podporovaných zdrojích energie) 28 29 29 30 31 32 34 Vytváření inteligentní infrastruktury budov Hodnocení energetické náročnosti budov Přechod k energeticky úsporným budovám Zelená úsporám ve veřejných budovách Tepelně izolační vlastnosti stavebních materiálů Outsourcing tiskových služeb Zvýšení výkonu firem pomocí aplikačního outsourcingu 14 17 27 36 Informace z ministerstev 48 AdCamp ukázal, čím si získat turisty 50 Marketing se vyplácí dělat odvážně… 52 Mobility management PŘÍLOHA 53 Top dodavatelé pro dálnici D1 53 www.parlament-vlada.cz 3 rozhovor R O Z H O V O R S M I N I S T R E M F I N A N C Í M I R O S LA V E M K A LO U S K E M V exkluzivním rozhovorou pro časopis Parlament, vláda, samospráva se ministr financí Miroslav Kalousek zamýšlí nejen nad úspěchem emisí spořicích dluhopisů, ale především nad úspěšnými arbitrážemi a jejich preventivním dopadem na rozhodování „dravců“, kteří by chtěli uplatnit sporné nároky na náš stát. Hlavním tématem našeho rozhovoru však jsou rozpočtové určení daní a kritický pohled ministra fiancní na hospodaření obcí a krajů. Ministerstvo financí v červnu vydalo druhou emisi spořicích dluhopisů pro domácnosti. Jak jste s ní spokojeni? Jarní emise splnila naše očekávání. Cíl jsme stanovili v rozmezí 10-20 mld. Kč a celková hodnota uhrazených dluhopisů činila 15,3 mld. Kč. Emisi chceme určitě zopakovat ještě na podzim a v dalších letech. Plánujeme, že jako v jiných vyspělých státech se podíl domácností v držbě na státním dluhu postupně přiblíží 10 %. Nyní je to kolem 2 %. Domácnosti mají právo na stejnou bezpečnou investici jako velké finanční skupiny, které dluhopisy obvykle kupují. Starosta se umí kompetentněji rozhodnout o řešení problému v obci než úředník či politik z Prahy, říká Miroslav Kalousek 4 P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A Jaké další subjekty si mohly dluhopisy koupit? Kromě neziskových společností, které měly tu možnost již na podzim, jsme okruh možných zájemců rozšířili o další subjekty – územní samosprávy a jejich sdružení, veřejné výzkumné instituce, zdravotní pojišťovny, stavovské komory či profesní organizace. Potěšil mě zájem obcí, zapojila se jich asi dvacítka, což nepovažuji na začátek za špatný výsledek. Také odborové organizace daly nákupem státních dluhopisů opětovně najevo, že věří rozpočtové politice vlády. www.parlament-vlada.cz rozhovor Nyní k jinému tématu. V médiích se nedávno objevila zpráva, že Česká republika vyhrála mezinárodní arbitráž týkající se Českých lesů. Jaká je bilance v těchto sporech z poslední doby? Musím zdůraznit, že když jsem v roce 2007 nastoupil na Ministerstvo financí, provedl jsem řadu změn v oblasti vedení mezinárodních sporů, včetně změn personálních. A nyní se tyto změny osvědčují. Zatímco před rokem 2007 byla Česká republika poměrně snadnou kořistí zahraničních investorů (např. deset miliard Kč pro CME), od tohoto roku se nám podařilo dosáhnout asi deseti úspěchů na poli mezinárodních arbitráží. Podařilo se tak ušetřit desítky miliard korun českých daňových poplatníků. Má to také preventivní efekt – značně jsme snížili počet probíhajících sporů, protože mnoho „dravců“ se raději rozmyslí, než začne uplatňovat nárok na stát, který se důrazně brání. Chápu ale, že se úspěchy obecně příliš dobře nemedializují. Pokud bychom nějakou arbitráž prohráli, jsme všude na titulních stránkách a negativními komentáři bych si mohl tapetovat pracovnu. Úspěšná arbitráž nikdy tolik publicity nepřinese. To mi však nevadí, protože jde především o záchranu peněz daňových poplatníků. Pane ministře, vláda po delší době schválila novelu zákona o rozpočtovém určení daní. Co přináší nového? Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala, že sníží disproporce, které existují v daňových příjmech obcí. Jednalo se především o požadavek a programový slib TOP 09 a hnutí Starostů a nezávislých. Po dlouhých měsících vyjednávání se podařilo dohodnout koaliční kompromis, který znamená posílení daňových příjmů drtivé většiny obcí. Zároveň dochází k velké decentralizaci, kdy se prostředky z národních dotací určených obcím převádí do daňových příjmů. Jak se tato decentralizace projeví? Zatímco dotace jsou nenárokové a často neefektivně rozdělované, nemluvě o riziku korupce, daňové příjmy jsou de facto jisté a každoročně opakované příjmy. To umožní obcím lépe plánovat investiční akce, a tedy svůj rozvoj. Převedení prostředků z dotací do daňových příjmů znamená posílení samosprávy a subsidiarity, tj. o konkrétním problému se bude rozhodovat co nejblíže tomuto problému. Jinými slovy, starosta, vedení obce a zastupitelstvo se umí kompetentněji rozhodnout o řešení problému v obci než úředník či politik z Prahy nebo krajského města. Kde si mohu vyhledat informace o dopadu na příjmy jednotlivých obcí? Tabulku všech obcí máme uvedenou na webových stránkách Ministerstva financí nebo se můžete podívat na šikovnou aplikaci na adrese www.obcelidem.cz. Zde si můžete zadat konkrétní obce, a dokonce napsat svému starostovi e-mail, na co by měl dodatečný výnos použít – na rozšíření kapacity mateřské školy, opravy chodníků, snížení zadlužení atd. Když o tom hovoříte, hodně se v médiích píše o tom, že se zvyšuje zadlužení obcí a přibývá obcí s rizikovým hospodařením. Co je na tom pravdy? Zadlužení obcí se v posledních letech stabilizovalo na úrovni kolem 80 mld. Kč, přičemž větší část tohoto dluhu se týká čtyř největších měst. Obecně lze tedy říci, že obce hospodaří zodpovědně. Existují však konkrétní případy, často mediálně známé, kdy se obec dostane do dluhové spirály a de facto obec „bankrotuje“. To slovo berme s rezervou, protože se pochopitelně jedná o jinou právní situaci než v případě obchodní společnosti. Tyto odstrašující příklady mnohdy začínají chybným rozhodnutím o investiční akci, na kterou obec nestačí nebo se její investiční záměr nevyplní. Nakonec musí rozprodávat majetek a ani výnos z jeho prodeje nepokryje všechny závazky obce. Jedná se však opravdu o jednotlivé případy z více než 6000 obcí v naší republice. Může zde stát něco udělat a obcím pomoci? Role státu je omezena, protože obce hospodaří se svými prostředky na vlastní odpovědnost a Ústava zaručuje autonomii. Výjimku představuje situace, kdy obec dostane dotaci ze státního rozpočtu nebo z fondů Evropské unie. V jiných případech se ale jedná o rozhodnutí zastupitelstva či vedení obce o tom, jak naloží se svými vlastními penězi. Ministerstvo financí hospodaření všech obcí monitoruje, máme stanoveny určité kritické hodnoty různých ukazatelů a pokud je obec překročí, zařadíme ji do rizikové skupiny. Těchto obcí je zpravidla několik desítek. Potom ministr financí píše dopis, aby zástupci obce situaci vysvětlili. Často totiž jde o krátkodobý problém, kdy si obec vezme úvěr na nějakou investiční akci, přičemž ji v dalším období zaplatí z poskytnuté dotace. Pokud se ale dostane do hodně velkých problémů, pracovníci Ministerstva financí poskytují obecnímu úřadu odborné konzultace, jak situaci řešit, ve výjimečných případech lze poskytnout návratnou či nenávratnou finanční výpomoc. Důležité je ale zajistit prevenci, aby k takovým situacím vůbec nedocházelo. Jak to lze zajistit? Tak především je nutné zajistit informovanost všech zastupitelů a občanů obcí. P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A Někdy dochází k případům, kdy vedení obce zamlčuje údaje o špatném hospodaření. Nemusí tak fungovat veřejná kontrola. Proto jsme na webu Ministerstva financí zprovoznili aplikaci, která umožní každému, aby se podíval na hodnocení hospodaření své obce. Dále v rámci finanční ústavy budeme navrhovat určitou regulaci hospodaření obcí i krajů. O návrhu čekám ještě dlouhou diskusi, nicméně vycházíme z představy, že v rámci delšího období, které se blíží trvání hospodářského cyklu, by mělo být hospodaření územních samospráv vyrovnané. Pokud po určitém období nedojde k nápravě situace, mohlo by dojít k uplatnění určité finanční sankce. Ale znovu opakuji, o tomto návrhu chceme vést diskusi. Přejděme od obcí ke krajům. Ty si již několik let stěžují, že jim stát dává málo peněz, a tak jejich dluh roste. Jaký je váš komentář? S tímto tvrzením nemohu souhlasit. Ano, výnos daní již není na úrovni období silného hospodářské růstu. To se ale týká všech veřejných rozpočtů, nejenom těch krajských. A přitom se tempo růstu zadlužení krajů zvyšuje, zatímco stát snižuje deficity svého rozpočtu. Připomeňme, že za poslední čtyři roky se zadlužení krajů více než zdvojnásobilo. Co je příčinou tohoto vývoje? Příčin je samozřejmě více. Krajské samosprávy si vzaly výhodné úvěry od Evropské investiční banky na opravu a budování dopravní infrastruktury. To nepředstavuje riziko za podmínky, že s prostředky je nakládáno efektivně. Nicméně v krajských rozpočtech lze nalézt řadu výdajů, kde je možné ušetřit a alespoň snížit tempo zadlužení. Kromě populistických projektů typu proplácení regulačních poplatků nebo veřejné dopravy zdarma se jedná o určité typy provozních i investičních výdajů. Mohl byste uvést konkrétní příklady? V oblasti provozních výdajů se podívejme třeba na mzdové náklady. Zatímco stát se snaží šetřit a snížil objem platů meziročně o deset procent a následně je zmrazil, kraje se až na výjimky o nic takového nepokouší. Kdyby šetřily stejně jako stát, jen v minulém roce by získaly 300 mil. korun na splátky svého dluhu. Nemohu nepřipomenout některé investiční akce, které šetří orgány činné v trestním řízení. Kromě medializovaného příkladu Středočeského kraje se jedná např. o předražené nákupy přístrojů Krajské zdravotní Ústeckého kraje. A také je třeba zmínit, že rostoucí úrokové výdaje z dluhu vytěsňují mnohem potřebnější výdaje krajů. ■ www.parlament-vlada.cz 5 dění v dolní a horní komoře Parlamentu ČR Případné úspory v rámci dotačních fondů EU po roce 2013 by měly být přiměřeně rozloženy na úkor všech výdajových kapitol unijního rozpočtu. Politici zemí Visegrádské čtyřky, tedy České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska, chtějí při prosazování tohoto názoru postupovat společně. Shodli se na tom představitelé parlamentních výborů pro veřejnou správu zemí V4, kteří se 9. a 10. května sešli v Praze. V podobných společných setkáních chtějí pravidelně pokračovat. „Pokud má dojít ke krácení evropských fondů, musí se to dít napříč všemi programy. Nemůže to být na úkor pouze strukturálních fondů,“ upozornil předseda výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Stanislav Polčák. „Máme společné výzvy, zájmy a velmi podobné odpovědi,“ zdůraznil předseda výboru pro místní samosprávu a státní správu Senátu Polska Janusz Marian Sepiol. Podle účastníků setkání je potřeba nastavit systém řízení a implementace strukturálních fondů tak, aby minimalizoval riziko vrácení peněz do rozpočtu EU. Zároveň by mělo čerpání prostředků EU v období 2014+ odrážet místní potřeby a jejich rozvojový potenciál v souladu se strategií Evropa 2020. parlament vláda samospráva Zástupci výborů parlamentů zemí V4 se shodli i na požadavku uznatelnosti DPH jakožto výdajů způsobilých k financování ze strukturálních fondů, vyjádřili rezervovaný postoj k podmíněnosti čerpání prostředků EU ve vazbě na tzv. makrokondicianility a společně žádají, aby nebyly vyčleněny zvláštní prostředky z fondu EU, které by směřovaly do nového nástroje propojení Connecting Europe of facility (infrastrukturního fondu), a jsou proti tomu, aby z prostředků kohezních fondů bylo do tohoto nového nástroje přesunuto 10 miliard eur. Evropská komise koncem dubna navrhla pro příští rok rozpočet Evropské unie, který počítá s výdaji ve výši 138 miliard eur (3,4 bilionu korun). To představuje meziroční zvýšení o devět miliard eur. Rozpočet na příští rok bude posledním ze sou- DOPORUČUJE časné finanční perspektivy, tedy sedmiletého rozpočtového rámce. Jednání o dalším dlouhodobějším rozpočtu na roky 2014 až 2020 stále pokračují a i nadále je provázejí odlišné názory. Jde mimo jiné o to, zda a případně jak by měly klesnout výdaje na takzvanou kohezní politiku, jejímž prostřednictvím míří peníze z EU k chudším regionům, nebo jak nově nastavit zemědělské dotace. Zástupci parlamentních výborů pro veřejnou správu při květnovém setkání také podpořili další efektivní zavádění elektronizace veřejné správy s využitím prostředků EU. Vyměnili si zkušenosti o činnosti veřejné správy a shodli se na tom, že i když jde v jednotlivých státech o různé modely fungování veřejné správy – spojený, či rozdělený – pod pojmem veřejná správa se rozumí služba pro občana. MĚSTSKÁ DIVADLA PRAŽSKÁ Hra o touze po lásce, o osamělosti a svobodě, které mohou být požehnáním stejně jako prokletím Historička těsně na prahu středních let si splní svůj sen a koupí si starý dům. Dům s duší a s minulostí, která není zdaleka tak mrtvá, jak by se zdálo. Začátek nového života je příležitostí k účtování s matkou, nevlastní sestrou, otcem, s minulostí, tou vlastní i tou, která se skrývá v minulosti domu. Současný ženský úděl je konfrontován s historií, která ho určila. Příběh viktoriánských žen, jejichž životy ničila podřízenost, závislost a ortodoxní lpění na rodině a které tolik bojovaly za svobodu a rovnoprávnost, se střetává s těmi, které to s rovnoprávností a svobodou přehnaly tak dokonale, že ztratily úplně schopnost žít v páru. Kde se stala chyba? Opravdu jsme schopni dojít jen od jednoho extrému k druhému? Odpovědi nečekejme, ale i dobře položená otázka může být impulsem k uvažování o vlastním životě a k vymezení vlastního postoje. A výborně napsaná hra současné britské dramatičky dobře položenou otázkou nesporně je. Premiéru v režii Radovana Lipuse viděli diváci v červnu 2012. 6 P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A www.mestskadivadlaprazska.cz www.parlament-vlada.cz dění v dolní a horní komoře Parlamentu ČR ■ Plénum Senátu, které bylo zahájeno 25. dubna, projednalo 30 bodů. Senátoři schválili mimo jiné novelu zákona o investičních pobídkách, která si klade za cíl zvýšit konkurenceschopnost České republiky, a to efektivnější podporou investorů v oblasti výzkumu a vývoje a ve strategických službách. Schválena byla také novela živnostenského zákona, který podnikatelům ulevuje od nadměrné administrativy. Souhlasu většiny se dočkala také novela trestního řádu, která za určitých podmínek umožňuje dohodu mezi obviněným a státním zástupcem o vině a trestu. Předloha by měla policii napomoci rozkrývat organizované zločinecké skupiny a odhalovat korupci. Plénum Senátu také podpořilo Petici „Zachraňme Lázně Kyselka“ a vyzvalo Karlovarské minerální vody, a.s., aby maximálně urychlily započatou realizaci alternativní dopravy svých produktů prostřednictvím železnice a učinily kroky k zastavení devastace všech památkově chráněných objektů ve svém vlastnictví. Senátu se naopak nepodařilo schválit návrh ústavního zákona, kterým se omezuje imunita zákonodárců. Další schůze Senátu byla zahájena 24. května. ■ Na poli zahraniční politiky měla velký přínos cesta předsedy Senátu Milana Štěcha v doprovodu podnikatelské delegace do Gruzie, která se uskutečnila ve dnech 22. až 24. dubna. Delegace jednala s prezidentem Gruzie Mikheilem Saakashvilim, premiérem Nikou Gilaurim, předsedou Parlamentu Gruzie Davidem Bakradzem, místopředsedkyní Parlamentu Rusudan Kervalishvili, předsedou Gruzínsko-české parlamentní skupiny přátelství Giorgim Goguadzem, starostou Tbilisi Gigi Ugulavou a bývalým gruzínským prezidentem Edvardem Ševardnadzem. Hlavním tématem jednání byly možnosti zvýšení hospodářské spolupráce a investiční příležitosti pro české firmy. Gruzie se podle slov svých představitelů snaží být maximálně otevřenou ekonomikou pro zahraniční investory, podmínky pro podnikání proto nastavuje zcela transparentně, jasně a bez nadbytečné administrativní zátěže. Velké příležitosti pro české investory přitom nabízejí oblasti jako energetika, dopravní infrastruktura, strojírenství a další. M. Štěch poukázal na to, že potenciál růstu má rovněž gruzínský export do ČR. „Gruzie z hlediska nově přijaté české exportní strategie patří mezi 22 klíčových zemí. Podporujeme samozřejmě další zvýšení českého exportu do Gruzie, ale rovněž navýšení gru- Předseda Senátu Milan Štěch s předsedou Senátu Jordánského hášimovského království Taherem Masrim zínského exportu do ČR tak, aby se vzájemná bilance postupně vyrovnávala,“ uvedl M. Štěch. Klíčovým tématem setkání byly rovněž snahy Gruzie o integraci do Severoatlantické aliance a Evropské unie. ■ Dne 17. dubna se místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková a předseda Výboru pro záležitosti Evropské unie Senátu Luděk Sefzig zúčastnili mimořádné schůze Výboru pro ústavní záležitosti Evropského parlamentu ve Štrasburku. Na programu jednání byl návrh protokolu o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v ČR. Výjimku vůči uplatňování Listiny základních práv EU si na vládě premiéra Jana Fischera a na Evropské radě vymínil prezident Václav Klaus. Učinil tak mimo ústavní procedury poté, co již obě komory Parlamentu ČR vydaly souhlas s ratifikací Lisabonské smlouvy v jejím plném znění a bez jakýchkoli výhrad. Právě tato skutečnost je jedním z důvodů, proč senátoři s touto výjimkou nesouhlasí a vyjadřují i obavy ze snížení standardu ochrany základních práv občanů ČR, ke kterému může jejím uplatněním dojít. „Z pohledu prezidenta a vlády je v tuto chvíli vůbec sporné, proč by výjimku z uplatňování Listiny základních práv Evropské unie měli požadovat. Je zde již judikát Evropského soudu, a to ve smyslu, že ustanovení listiny zůstávají stejná, ať k tomu existuje protokol či nikoliv,“ uvedla A. Gajdůšková. „Naopak, pokud by protokol minimálně měl interpretační závaznost, a to, že by se občané ČR nemohli dovolat stejné ochrany svých práv jako ostatní Evropané vzhledem k přijetí protokolu, pak by česká vláda neměla o nic takového usilovat a měla by od požadavku přijetí této výjimky odstoupit, jak Senát PČR již vládu vyzval ve zmíněném usnesení,“ je přesvědčena A. Gajdůšková. ■ V polovině dubna přivítal M. Štěch ve Valdštejnském paláci předsedu Senátu Jordánského hášimovského království Tahera Masriho. Předsedové horních parlamentních komor se shodli na tom, že vzájemné vztahy obou zemí jsou na velmi dobré úrovni. Přesto je třeba aktivně hle- P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A dat možnosti pro jejich další rozvoj. „Postavení Jordánska v arabském regionu poněkud připomíná situaci, v jaké se historicky nacházelo Československo ve střední Evropě. Země je obklopena velkými sousedy a celým regionem zmítá nestabilita,“ připomněl M. Štěch a poukázal na to, že Česko a Jordánsko mohou spolupracovat více nejen v oblasti zahraniční politiky, ale také v otázkách hospodářských. „Jordánsko je plně závislé na dodávkách energie z okolního světa. Rádi bychom proto s Českou republikou spolupracovali právě na poli energetiky, zvláště při rozvoji alternativních zdrojů energie, ale také při rozvoji jaderné energetiky,“ dodal Taher Masri. Předseda českého Senátu vyzdvihl stabilizační úlohu Jordánska v arabském regionu. Jordánsko, jak potvrdil T. Masri, využilo Arabské jaro k upevnění demokratického systému: „Jsme hrdí na to, že jsme stabilní zemí a v době bouří v okolních zemích u nás nebyla prolita ani kapka krve.“ Předsedové se blíže zaměřili také na situaci v Sýrii a kooperaci Jordánska s EU a NATO. Vernisáž výstavy Boty, botky, botičky pod záštitou A. Gajdůškové ■ 26. dubna byla ve Valdštejnském paláci slavnostně otevřena výstava Boty, botky, botičky, kterou připravila Kancelář Senátu ve spolupráci s Obuvnickým muzeem ve Zlíně. Záštitu nad výstavou drží místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. ■ www.parlament-vlada.cz 7 ČTÚ Aukce kmitočtů digitální dividendy – aktuální stav V předminulém čísle jsem čtenářům slíbil, že je budu pravidelně informovat o aktualitách vztahujících se k aukci kmitočtů uvolněných úspěšnou digitalizací zemského televizního vysílání. Připomenu jen, že aukce si zejména klade za cíl zajistit pokrytí České republiky mobilním vysokorychlostním internetem, přispět k rychlému rozvoji nových 4G technologií (konkrétně technologie LTE) a rozvíjet konkurenci na trhu služeb v sítích 4G. A to včetně motivace případné výstavby nové sítě dalším operátorem. Dovoluji si připomenout, že veřejnou diskusi k využití digitální dividendy v podmínkách ČR zahájil ČTÚ ovšem již v roce 2008, kdy proběhlo 1. kolo diskuse, zakončené workshopem za účasti expertů. Diskuse pokračovala dalšími dvěma koly, z nichž 3. kolo v roce 2010 se již věnovalo širší problematice Strategie správy spektra. Na základě vyhodnocení diskuse tohoto byl připraven pro vládu materiál k postupu Úřadu v záležitosti výběru držitelů přídělů klíčových kmitočtů. Vláda postup schválila v lednu 2011. Poté Úřad otevřel v září 2011 diskusi k Principům aukce. Formulace principů plně vycházela z vládou schváleného cíle a postupu. Co se tedy v příslušném mezidobí událo? V prvé řadě došlo v březnu 2012 k zahájení veřejné konzultace podmínek a pravidel aukce, kdy ČTÚ v zájmu maximální transparentnosti celého procesu předložil k připomínkám návrh kompletní dokumentace. Ta obsahuje: A. Přehled kmitočtů nabízených ve výběrovém řízení, tedy ucelenou nabídku všech volných kmitočtů z pásem 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz. V pásmu 800 MHz se nabízí celkem 2x30 MHz po jednotlivých blocích o velikosti 2x5 MHz, tj. celkem 6 nabídkových bloků. Toto je klíčové spektrum, reprezentující využití digitální dividendy pro mobilní boradband. V pásmu 1800 MHz se nabízí celkem 2x24,9 MHz, a to 1 blok o velikosti 2x15 MHz, 1 blok o velikosti 2x0,8 MHz a 9 blo- ků, každý o velikosti 2x1 MHz (zbývající 0,1 MHz spektra je ochranný úsek). V párové části pásma 2600 MHz se nabízí: 2x70 MHz po jednotlivých blocích o velkosti 2x5 MHz, tj. celkem 14 nabídkových bloků. V nepárové části pásma 2600 MHz se nabízí: 50 MHz, a to 9 jednotlivých bloků o velkosti 5 MHz s tím, že 10. blok získá držitel bloku 2615,0-2620,0 MHz. ČTÚ přitom omezil dosažitelné množství spektra v jednotlivých pásmech tak, aby nový operátor mohl získat obdobné množství kmitočtů, jako mají současní mobilní operátoři. Omezení objemu získatelných kmitočtů také zabraňuje stávajícím operátorům v neodůvodněném hromadění spektra. B. Výčet základních podmínek, mezi něž patří: Výhradní nabídka bloku 2x15 MHz v pásmu 1800 MHz pro nový subjekt. Povinnost/právo národního roamingu, jako podpora pro nový subjekt při výstavbě sítě. Povinnost/právo velkoobchodní nabídky služeb. Rozvojová kritéria pro rychlou nabídku služeb a rozvoj nových sítí (s odkladem 1 roku pro nový subjekt). Platnost přídělu kmitočtů na 15 let. C. Rozvojová kritéria, která budou držitelé kmitočtů v pásmu 800 MHz muset splnit a která mimo jiné obsahují následující pravidla: Okresy České republiky budou rozděleny do dvou skupin podle hustoty zalidnění. Za každý jeden pokrytý řídce osídlený okres (skupina A) může držitel přídělu pokrýt jeden okres z více osídlených oblastí (skupina B). Pro zajištění konečného rozsahu pokrytí obyvatel České republiky jsou stanoveny lhůty o délce 30 měsíců s podmínkou pokrytí obyvatel 95 % okresů skupiny A, a o délce 5 let s podmínkou pokrytí 95 % obyvatel všech okresů skupin A i B a dále železničních tranzitních koridorů I. – IV., dálnic a rychlostních komunikací větších měst. Rozvojová kritéria mají zajistit relativně rychlé pokrytí území České republiky mobilními službami vysokorychlostního přístupu k síti Internet. Takové podmínky mají zabránit tomu, aby se opakovala situace s rozvojem sítí UMTS. Aukce proběhne formou SMRA-S, tj. půjde o vícekolovou, souběžnou aukci, kdy jsou všechny abstraktní kmitočtové bloky draženy paralelně. Po aukci bude následovat samotné rozdělení (umístění) kmitočtů, přičemž pořadí subjektů při výběru konkrétních kmitočtů bude dáno podle výše nabídek na právo přednostního výběru (obálková metoda). Termín pro podání připomínek ke zveřejněnému návrhu podmínek aukce byl 11. květen 2012. ČTÚ k tomuto datu obdržel připomínky od dvaceti devíti subjektů. Jsou mezi nimi jak občané a občanské iniciativy, tak poslanci, profesní sdružení, mobilní operátoři působící na českém trhu, provozovatelé televizního vysílání a další podnikatelské subjekty. Připomínky směřovaly zejména k podmínkám pro vstup nového zájemce na trh, k nabídce kmitočtů a vyvolávacím cenám, k požadavkům rozvojových kritérií, harmonogramu aukce a k problematice potřebné ochrany současných sítí zemského digitálního televizního vysílání. Všechny připomínky jsou zveřejněny na webových stránkách ČTÚ. Na jejich vypořádání má Úřad měsíční lhůtu. Poté uskuteční pracovní setkání se subjekty, které připomínky zaslaly. PhDr. Pavel Dvořák, CSc. předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu 8 P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A www.parlament-vlada.cz NKÚ NKÚ zkontroloval evidenci a účtování daňových příjmů a souvisejících nákladů a výnosů, pohledávek a závazků Cílem kontroly bylo prověřit postup správců daně při evidenci a účtování daňových příjmů a souvisejících nákladů a výnosů, daňových pohledávek a závazků. NKÚ podrobil kontrole zejména nastavení počátečních stavů účtů zřízených pro účtování o daňových příjmech a souvisejících pohledávkách a závazcích, evidenci finančních úřadů v souvislosti s přenosem daňových příjmů, pohledávek a závazků a souvisejících nákladů a výnosů do účetnictví a prověřil také účetní systém, účetní závěrku a inventarizaci z pohledu předmětu kontroly. S účinností k 1. lednu 2010 byly vydány nové právní předpisy vztahující se k účetnictví organizačních složek státu a došlo také k rozsáhlé novelizaci některých zákonů, např. zákona o účetnictví. Upraveny a stanoveny byly nové účetní metody implementující aktuální principy pro vedení účetnictví a výkaznictví, byla zavedena nová směrná účtová osnova a nové výkazy. Finanční ředitelství od 1. ledna 2010 začala v souvislosti s daňovými příjmy, pohledávkami a závazky z daní účtovat též o nákladech a výnosech. Zákon o účetnictví ukládá vybraným účetním jednotkám povinnost postupovat při vedení účetnictví také podle českých účetních standardů (dále také „ČÚS“). Dosud nebyly vydány všechny ČÚS. Vydané ČÚS jen z malé části upravovaly problematiku řešenou původními standardy č. 501 až 522 účinnými do 31. prosince 2009, např. chybí i ČÚS upravující problematiku účtování nákladů a výnosů. Z důvodu neúplnosti účetní regulace platné pro účetní období roku 2010 nehodnotil NKÚ správnost a úplnost účtování na účtech nákladů a výnosů, nýbrž jen soulad zaúčtování částek s daňovou evidencí. Kontrolou bylo zjištěno, že v Automatizovaném daňovém informačním systému (dále jen „ADIS“) nebyly nastaveny podmínky tak, aby finanční ředitelství v letech 2008 až 2010 mohla provádět jednoduchou přímou kontrolu zaúčtování pohledávek a závazků, nákladů a výnosů a plateb porovnáním hodnot vygenerovaných v účetních dokladech s hodnotami zaevidovanými v systému ADIS v příslušném měsíci. Až na základě kontroly NKÚ byl v lednu 2012 Generálním finančním ředitelstvím doplněn v systému ADIS výběr kritérií pro efektivnější a jednoznačnější kontrolu dat souvisejících s účtováním daňových příjmů na finančních úřadech a finančních ředitelstvích. NKÚ kontrolou zjistil nedostatky ve vedení účetnictví kontrolovaných osob. Vzhledem k tomu, že v kontrolovaném období bylo na účtu 318 – Pohledávky z výběru daní a cel účtováno nejen o pohledávkách, ale také o závazcích z výběru daní (přeplatcích na daních, úhradách daňových povinností zaplacených před zaevidováním jejich předpisu apod.), došlo u kontrolovaných finančních ředitelství k vykázání nižšího stavu účtu 318 – Pohledávky z výběru daní a cel oproti skutečnosti – k 31. 12. 2008 o 12,5 mld. Kč, k 31. 12. 2009 o 14,4 mld. Kč a k 31. 12. 2008 o 14,5 mld. Kč. Účetní závěrky čtyř finančních ředitelství k 31. prosinci 2008 a k 31. prosinci 2009 neobsahovaly přílohu účetní závěrky ve smyslu ustanovení zákona o účetnictví. Kontrolou byly dále zjištěny chyby při inventarizacích kontrolovaných osob. Finanční ředitelství porušila ustanovení zá- kona o účetnictví tím, že inventarizace pohledávek a závazků souvisejících s daňovými příjmy nebyla provedena položkově na základě doložených dokladů tak, aby bylo možno zjištěný majetek nebo závazky jednoznačně určit, neboť inventurní soupisy finančních úřadů neobsahovaly položkový soupis pohledávek, resp. závazků, ale pouze souhrnné stavy nedoplatků, resp. přeplatků, jednotlivých daňových subjektů k 31. prosinci. Tím finanční ředitelství porušila ustanovení zákona, neboť inventurní soupisy nebyly průkaznými účetními záznamy ověřujícími, že stav majetku a závazků odpovídá skutečnosti. Kontrola byla prováděna od července 2011 do března 2012. Kontrolováno bylo období let 2008 až 2010, v případě věcných souvislostí i období předcházející nebo následující. Kontrolovanými osobami byly Ministerstvo financí, Generální finanční ředitelství, pět finančních ředitelství a sedm finančních úřadů. Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti NKÚ na rok 2011 pod číslem 11/21. Kontrolní akci řídil a kontrolní závěr vypracoval člen NKÚ Ing. Daniel Reisiegel, MPA. Odbor komunikace, Nejvyšší kontrolní úřad NKÚ zorganizoval mezinárodní seminář věnovaný otázkám kvality kontrolní činnosti Ve dnech 24.–26. dubna 2012 zorganizoval NKÚ v Praze mezinárodní seminář věnovaný otázkám kvality kontrolní činnosti. Seminář se uskutečnil pod patronátem uskupení, které sdružuje nejvyšší kontrolní instituce (SAIs) přistupujících, kandidátských a potenciálně kandidátských států pro vstup do EU a Evropský účetní dvůr. Odbornou, technickou a finanční podporu poskytly Společná pracovní skupina pro auditní činnosti, které spolupředsedá NKÚ, a organizace SIGMA (OECD). Hlavními tématy semináře byly úloha dohledu a přezkumu při výkonu kontroly, implementace dalších bodů standardu ISSAI 40, kterými jsou například vedení, etické standardy či monitoring, P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A a další kroky vedoucí k zajištění kvality kontrolní činnosti. Cílem semináře bylo představit standardy ISSAI a ISQC-1, umožnit výměnu zkušeností s ohledem na implementaci standardů do každodenní praxe, nalézt okruhy pro případná zlepšení a podpořit vzájemnou spolupráci SAIs států usilujících o vstup do Evropské unie. Kromě odborných příspěvků uvedených SAIs své zkušenosti přednesli také zástupci NKÚ, kontrolních úřadů Norska, Německa, Lotyšska a organizace SIGMA. Semináře se zúčastnilo více než 40 účastníků z 18 organizací a institucí. Odbor mezinárodních vztahů, Nejvyšší kontrolní úřad www.parlament-vlada.cz 9 ÚOHS nosti, ale zároveň potvrdil správnost rozhodnutí našeho úřadu ve věci viny účastníků zakázané kartelové dohody. Celková pokuta přesáhla 50 milionů korun,“ doplnil předseda Rafaj. ris Zpráva o vymáhání soutěžního práva v potravinářském sektoru ÚOHS u krajského soudu opět úspěšný Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zaznamenal u Krajského soudu v Brně další významný úspěch. Brněnský krajský soud potvrdil totiž pokutu ve výši 2.316.000 korun uloženou výrobci outdoorového vybavení Husky CZ. ÚOHS jmenované společnosti pravomocně uložil sankci v roce 2011 za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže. Firma Husky CZ založila svou cenovou politiku na ústních dohodách o povinném dodržování doporučených maloobchodních cen internetovými prodejci uvedeného zboží. Ve správním řízení se prokázalo, že firma kontrolovala plnění dohod o doporučených cenách pro další prodej svými odběrateli. Pod hrozbou přerušení dodávek zboží či jiných sankcí pak plnění těchto dohod i vymáhala. Jako důkaz o porušení zákona posloužila zejména emailová komunikace. „Podle zákona o ochraně hospodářské soutěže nemůže dodavatel závazně určit svému odběrateli minimální prodejní cenu. Za zakázané určování cen je považováno i vynucování dodržování doporučených maloobchodních cen,“ uvedl předseda ÚOHS Petr Rafaj. Ačkoliv společnost Husky CZ zpochybňovala uzavření zakázaných dohod, krajský soud dal za pravdu antimonopolnímu úřadu a ve svém rozsudku tak jeho rozhodnutí potvrdil. Soud uznal dokonce za přípustný důkaz užitý Úřadem ve správním řízení i telefonní nahrávku pořízenou jedním internetovým prodejcem, který tak dokládal, že je mu ze strany dodavatele diktována prodejní cena. V únoru letošního roku uspěl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže u Krajského soudu v Brně, který zamítl žalobu Koninklijke Philips Elektronics NV, Panasonic Corporation a dalších tří společností proti rozhodnutí ÚOHS z listopadu 2010. Tehdy Úřad pokutoval zmíněné společnosti za kartelovou dohodu na trhu CRT obrazovek. „Rozsudek krajského soudu sice snížil původní pokutu u jedné společ- 10 Evropská komise 24. května 2012 zveřejnila zprávu shrnující vymáhání soutěžního práva v potravinářském sektoru, kterou vypracovala pracovní podskupina FOOD působící v rámci Evropské soutěžní sítě (European Competition Network – ECN). V uvedené podskupině jsou zastoupeny všechny členské státy a na vypracování zprávy se tedy podíleli i zástupci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. V průběhu posledního roku se činnost podskupiny věnovala právě otázkám aktivit jednotlivých členských států a Komise v sektoru potravin. Výsledkem této práce je nyní zveřejňovaná zpráva, která shromažďuje poznatky o monitorování trhu potravin a šetřeních či řízeních, která jsou či byla vedena členskými státy nebo přímo Komisí. Důvodem zvýšeného zájmu Komise o sektor potravin byly nejen stále se zvyšující ceny potravin, ale i narůstající počet případů protisoutěžního jednání, k nimž dochází ve vztazích mezi jednotlivými členy celého zásobovacího řetězce. Sledovány byly jak některé konkrétní komodity (např. dodávky mléka, pečivo, ovoce a zelenina, nápoje), tak i různé úrovně zásobovacího řetězce (prvovýroba, zpracování, velkoobchod, maloobchod apod.), a to podle situace v jednotlivých členských státech. Z návrhu zprávy vyplývá, že nejvíce případů protisoutěžního jednání se objevuje v odvětví maloobchodního prodeje potravin, především pak v horizontálních vztazích, tedy mezi dodavateli a odběrateli. V odvětví maloobchodního prodeje potravin se uskutečnilo také nejvíc sektorových šetření. Zpráva se rovněž zabývá tím, jak jsou při šetřeních jednotlivých případů porušení soutěžních pravidel aktivní členské státy a Evropská komise. Jako hlavní závěry lze ze zprávy identifikovat následující: soutěžní úřady jsou při monitorování sektoru potravin velmi aktivní; sektor se vyznačuje značným množstvím fúzí; zvyšování cen potravin není jen důsledkem protisoutěžních praktik (stoupající náklady na energie, zajištění zásobování apod.); unfair praktiky byly i mimo soutěžní právo (porušovány jsou i jiné právní předpisy než pouze soutěžní právo); je kladen větší důraz na analýzu chování nákupních aliancí; jsou analyzovány dopady zvyšujícího se počtu privátních značek na ino- P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A vace a možnost výběru pro konečného spotřebitele; blaho spotřebitele je vždy na prvním místě. ris ÚOHS uspěl u Nejvyššího správního soudu ve věci kartelové dohody obchodních řetězců Nejvyšší správní soud potvrdil rozsudek Krajského soudu v Brně, který již dříve potvrdil rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže z října 2003 ve věci kartelové dohody společností Billa a Julius Meinl. Pokuty v konečné výši 23.800.000 a 19.550.000 byly tak uloženy stěžovatelům oprávněně. Antimonopolní úřad kartelovou dohodu mezi zmíněnými obchodními řetězci odhalil a sankcionoval již v roce 2003. Poté se obě společnosti obrátily na Krajský soud v Brně a později i na Nejvyšší správní soud, který případ svým verdiktem nyní s konečnou platností uzavřel. Uvedené společnosti porušovaly v letech 2001 až 2002 zákon o ochraně hospodářské soutěže tím, že se dohodly na koordinaci a slaďování nákupních cen zboží a obchodních podmínek vůči svým dodavatelům. Jednalo se o cenový kartel, který je obecně považován za zvláště závažné omezení soutěže. Společnosti Billa a Julius Meinl (nyní Creditex Holding, a. s.) si v rámci spolupráce vzájemně vyměňovaly informace o svých nákupních cenách a také systému bonusů a slev. Ty si pak porovnávaly a po dodavatelích požadovaly vyrovnání svých dosavadních finančních podmínek pro nákup zboží na úroveň druhého účastníka řízení, jestliže je měl výhodnější. Nezákonný byl rovněž požadavek obou společností na další platbu, tzv. alianční bonus, odůvodněný v podstatě jen možností dodávat stejný sortiment zboží do obou obchodních sítí. V případě nesouhlasu se stanovenými podmínkami se dodavatelé vystavovali hrozbě odstoupení od smlouvy ze strany jmenovaných společností. Kromě sankce uložil tehdy ÚOHS oběma společnostem i opatření k nápravě. Billa a Julius Meinl byly povinny ve stanovené lhůtě informovat o rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže všechny své dodavatele, kterých se porušení zákona týkalo. ris www.parlament-vlada.cz rok seni orů / anketa Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012 Letošní rok byl vyhlášen Evropským rokem stárnutí a mezigenerační solidarity. V České republice má být jeho hlavním výstupem Národní program přípravy na stárnutí na období let 2013 až 2017. Jednou z priorit tohoto programu má být „vytváření zdravého a k seniorům přátelského prostředí v komunitě s ohledem na zajištění vhodného bydlení, dopravu a dostupnost zdravotních a sociálních služeb.“ Poskytovatelům sociálních služeb MPSV letos výrazně snížilo dotace. V reakci na odpor zřizovatelů organizací poskytujících sociální služby MPSV uvolnilo 330 milionů korun na jejich dofinancování. Jak situaci hodnotí představitelé krajů, tedy zřizovatelů největšího množství ústavů sociálních služeb, jsme zjišťovali v naší anketě. Jak se do života zařízení sociálních služeb zřizovaných vaším krajem promítlo snížení dotací poskytovatelům sociálních služeb? Mgr. et Bc. Petr Krčál, radní Kraje Vysočina pro sociální oblast,multikulturní spolupráci a prevenci sociálně patologických jevů Snížení dotací do sociálních služeb v Kraji Vysočina postihlo zejména všechna lůžková zařízení, kde jsou zejména senioři a klienti se zdravotním postižením. Celkově nám na Vysočině chybí přes padesát milionů korun, které budeme muset pravděpodobně hledat v hospodaření Kraje Vysočina. Ohrožena je činnost některých terénních a ambulantních služeb, zejména pak osobní asistence pro osoby se zdravotním postižením. Snížení dotace se samozřejmě dotýká oblasti finančního ohodnocení sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách, kteří jsou nejhůře placenou skupinou zaměstnanců v rámci České republiky. Dotknout se může zcela určitě i kvality služeb, které jsou poskytovány starým a nemocným spoluobčanům. V současné době na Kraji Vysočina evidujeme na třicet žádostí o dofinancování jednotlivých druhů sociálních služeb, a to z řad nestátních neziskových organizací. Žádosti budeme řešit v radě a zastupitelstvu v červnu 2012, kdy chceme předložit i celkové dofinancování na úroveň roku 2011. Na Vysočině nebyla prozatím zaznamenána sociální služba, které by hrozila likvidace z důvodu rapidního snížení dotací na provozování služby. V dalším období se budeme snažit jít cestou víceletého financování některých sociálních služeb, a to zejména terénních a ambulantních sociálních služeb a dále také služeb pro skupiny občanů se zdravotním postižením. Dlouhodobě tak financujeme i hospicovou péči. Tu v současné době financujeme výhradně z prostředků Kraje Vysočina. 12 Pavel Petráček člen rady Libereckého kraje pro resort sociálních věcí Snížení dotací poskytovatelům sociálních služeb zřizovaných Libereckým krajem se do chodu života těchto zařízení promítlo velice citlivě. V prvním návrhu dotace ze strany MPSV činil rozdíl mezi dotací poskytnutou v roce 2011 a dotací na rok 2012 cca 13 mil. Kč. U některých zařízení bylo možné hovořit doslova o likvidaci, i přesto, že ze strany Libereckého kraje došlo k navýšení tzv. provozního příspěvku. Díky jednáním na MPSV se podařilo v rámci dofinancování poskytovatelů sociálních služeb získat finanční prostředky na vybrané poskytovatele sociálních služeb, mezi kterými byly i některé příspěvkové organizace zřizované LK. I přesto bude letošní rok náročný. Mgr. Zuzana Jentschke Stöcklová radní pro oblast sociálních věcí Středočeského kraje Snížení dotací pro naše (ale i všechny) poskytovatele sociálních služeb se promítlo velmi výrazně v negativním slova smyslu. V době, kdy rostou ceny téměř všech vstupů (ceny energií, ceny potravin díky DPH a ostatní...) by bylo logické, že MPSV zvýší celkový objem finančních prostředků na sociální služby. Snížení dotací z jejich strany je tudíž zcela nepochopitelné a neodůvodnitelné. Máme signály z některých organizací, že již na určitou dobu snížily osobní ohodnocení svých zaměstnanců. Přitom není tajemstvím, že platy těchto pracovníků by si zasloužily výrazné zvýšení, díky práci, kterou P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A odvádějí. Uděláme vše pro to, abychom nemuseli propouštět zaměstnance a zhoršit tak kvalitu sociálních služeb. MPSV se sice chlubí tím, že nyní našlo pro sociální služby v celé ČR 140 milionů, to však nenahradí 2 miliardy, o které MPSV sociální služby od roku 2008 postupně připravilo. Mgr. Taťána Nersesjan radní Zlínského kraje Letos nastala abnormální situace vzhledem k nerovnoměrnému rozdělení a krácení dotací MPSV, čímž došlo k existenčnímu ohrožení desítek služeb na území kraje. Po dofinancování v dubnu se situace částečně zlepšila, přesto je na tom většina sociálních služeb zřizovaných Zlínským krajem hůř než loni a je zapotřebí přijímat další úsporná opatření, neboť k postupnému snižování dotací dochází již několik let po sobě. Bez rozdílu zřizovatele se zvyšují nároky sociálních služeb na finanční podporu z rozpočtu Zlínského kraje. Zlínský kraj už rozdělil, a to zejména nestátním neziskovým organizacím, 8 milionů korun, a jsou vedena další jednání o potřebě dofinancování. Bohužel se problém podfinancování sociálních služeb opakuje každý rok a odčerpává poskytovatelům i samosprávám velkou část času a energie, které by mohly být využity daleko smysluplněji, např. k dalšímu rozvoji, zkvalitňování a plánování sociálních služeb. Touto situací samozřejmě trpí také samotní klienti služeb a jejich rodiny. Dotace na sociální služby nebyly předmětem převodu do daňových příjmů krajů v rámci rozpočtového určení daní. Dotace byly ponechány státnímu rozpočtu a od roku 2007 přešly do kapitoly 313 MPSV. Přesto jsou kraje nuceny na základě výsledků dotačních řízení rok od roku přispí- www.parlament-vlada.cz rok seni orů / anketa vat sociálním službám větší sumou finančních prostředků. Je nezodpovědné, že ministerstvo doposud nezpracovalo žádný strategický dokument na celostátní úrovni, nestanovilo minimální síť sociálních služeb a nezajistilo fungující systém víceletého financování, který by umožnil poskytovatelům nabízet stabilní a dostupné služby. Mgr. Jiří Brýdl radní zodpovědný za sociální péči, Pardubický kraj Vzhledem k celkovému poklesu dotací se promítlo snížení dotací do krajských zařízení nutností zvýšit příspěvek kraje oproti roku 2010 o 27 mil. Kč. Zároveň jednotlivá zařízení musela zavést úsporná opatření. Bc. Jana Ryšánková radní pro oblast sociálních věcí, kultury a památkové péče Ústeckého kraje Politika postupného snižování objemu financí do sociálních služeb je velmi krátkozraká. Nesouvisí jen s úspornými opatřeními současné vlády, ale kraje vnímají snižování výdajů do této oblasti dlouhodobě, prakticky hned od účinnosti Zákona o sociálních službách. Konkrétně u Ústeckého kraje poklesla finanční podpora státu poskytovatelům sociálních služeb od roku 2008 o více než 120 mil. Kč. Není to částka malá a je tedy zřejmé, že kraj musel tento výpadek u svých příspěvkových organizací částečně vykompenzovat, aby nedošlo k jejich likvidaci. V letošním roce již tato kompenzace představovala částku 75 mil. Kč navíc z krajského rozpočtu. Ten ale není bezedný a je potřeba si uvědomit, že o co víc musíme namísto státu do této oblasti dát, o to méně zbývá na údržbu silnic, na školy, nemocnice aj. Problém vidím v dlouhodobém nesystémovém financování. Sociální služby fungují na principu ročních dotací z Ministerstva práce a sociálních věcí. Představme si, že v jednom roce dostanete na provoz domova pro seniory 10 mil. Kč, a s touto částkou spolu s výběrem příspěvku na péči od klientů, příjmy ze zdravotního pojištění a příspěvku zřizovatele (kraj nebo obec) jen tak tak vyjdete. V dalším roce vám ministerstvo dotaci bez vysvětlení o 3 mil. sníží. Máte zaměstnance, musíte topit, svítit, vařit, platit lékařskou péči, udržovat objekt. Propustíte třetinu zaměstnanců a pošlete důchodce – klienty domů? Ne, zahájíte úsporný provoz, sháníte sponzory, osekáte výdaje na minimum. A doufáte v lepší zítřky. Ovšem příští rok vám ministerstvo pošle ještě o milion méně. Absurdní? To je realita. Znají ji všichni poskytovatelé, ať již provozujete azylový dům, pečovatelskou službu, denní stacionář pro zdravotně postižené děti nebo ústav sociální péče. Letos přišla další rána. Ti, kteří nelenili a zapojili se do evropských projektů, mohli získat peníze na zajištění až tříletého provozu svých služeb. Státní rozpočet tak několik desítek milionů v Ústeckém kraji ušetřil. Poskytovatelé je získali z Evropy. Ministerstvo přislíbilo, že do konce programovacího období bude projekt pokračovat. Loni v březnu krajům oznámilo, že peníze došly. Od ledna nemají někteří poskytovatelé zajištěno financování. O bezhlavé přípravě sociální reformy, která vstoupila v platnost 1. 1. 2012 a již dnes je zřejmé, že přináší snížení životní úrovně zdravotně postižených, ale i problémy příjemcům sociálních dávek, raději ani nehovořím. Ing. RSDr. Svatomír Recman náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro sociální věci Musím konstatovat, že výrazně negativně. Přestože je financování sociálních služeb založeno na principu vícezdrojového financování a stát se při převodu zřizovatelských funkcí na kraje zavázal, že bude sociální služby financovat prostřednictvím dotačního řízení, představuje každoroční snížení státních dotací pro organizace zřizované Moravskoslezským krajem vážný problém. Za posledních pět let to znamená propad o téměř 200 milionů korun, tzn. o 46 %! Pokles v takovém finančním objemu, posílený v našem kraji ještě o výpadek ve výši dalších 100 mil. Kč na zabezpečení služeb sociální prevence, které byly v uplynulých třech letech financovány z evropských zdrojů, není schopen rozpočet Moravskoslezského kraje sanovat. Naopak, organizace, kde zřizovatelem je obec nebo nestátní nezisková organizace, zaznamenaly za stejné období nárůst státních dotací. K významným zdrojům financování pobytových služeb sociální péče mimo jiné patří úhrady uživatelů služeb, a to včetně příspěvku na péči, a finanční prostředky získané v rámci dotačního řízení Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Dotace ze státního rozpočtu pro r. 2012 na pobytové sociální služby byly v průměru kráceny o 15 % oproti loňskému roku. V r. 2011 bylo krácení dotací u pobytových služeb v průměru o 12 % oproti r. 2010, pokles za dva roky tudíž představuje krácení objemu finančních prostředků přibližně o jednu čtvrtinu. K takovémuto snižování finančních prostředků ze státního rozpočtu ve skutečnosti již dochází od roku 2009. Pro mnohé poskytovatele pobytových služeb sociální péče to znamená, že se ocitli na samé hranici finanční udržitelnosti poskytované služby. V důsledku výše uvedeného krácení dotací musely krajské organizace přistoupit k maximálním úsporám nákladů, včetně snížení počtu svých zaměstnanců. Nezbytná úsporná opatření se zatím podařilo realizovat bez negativního dopadu na kvalitu poskytované služby. Jak dlouho? P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A Ing. Vladimír Derner náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje Snížené příspěvky si vyžádaly i snížení výdajů. A to těch, které nejsou nezbytně nutné k udržení základního provozu zařízení. Znamená to, že je méně prostoru pro sociálně aktivizační aktivity, omezuje se reprodukce majetku, tzn. že naše zařízení jsou nucena užívat zastaralé pomůcky pro práci a manipulaci s klienty. Z krátkodobého hlediska snížení dotací nepovede ke zhoršení péče, které by pocítili uživatelé. Stav financování je však dlouhodobě neudržitelný. Mgr. Ivan Kabický náměstek primátora hlavního města Prahy Snižování dotací poskytovatelům sociálních služeb je skutečností, se kterou se musíme (a to nejen v Praze) vyrovnávat již několikátý rok po sobě. Je velmi těžké, ba nemožné pracovat na rozvoji sítě sociálních služeb a zvyšovat nároky na kvalitu jejich poskytování, když zároveň klesají objemy finančních zdrojů. Co se týče příspěvkových organizací zřizovaných hl. m. Prahou, rámec pro jejich hospodaření je dán zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění. Potenciály úspor byly často do značné míryvyčerpány už opatřeními v předchozích obdobích, kdy v rozpočtech nebyly zohledňovány růsty cen a inflace. Další úspory v nákladech se hledají velmi těžko. Nižší dotace navíc přicházejí v době, kdy se zvyšují ceny energií, ceny potravin a služeb včetně zvýšení DPH. Složitou situaci navíc ještě komplikuje nová úhradová vyhláška Ministerstva zdravotnictví, která je ze strany zdravotních pojišťoven interpretována způsobem, který může mít za následek propad ve výši úhrad zdravotní péče poskytované v zařízeních sociálních služeb v řádech několika set tisíc Kč na jedno zařízení. V tuto chvíli lze konstatovat, že žádnému ze zařízení sociálních služeb zřizovaných hl. m. Prahou nehrozí zrušení, avšak zařízením se nedaří dosahovat vyrovnaného rozpočtu a jsou vystavena riziku primární platební neschopnosti. Jedinou možnou oblastí s potenciálem úspor je údržba, rekonstrukce a obnova interiérového vybavení objektů, ale za cenu vnitřního zadlužování objektů a tím vyšších nákladů v budoucnosti. Případné snížení mzdových nákladů na zaměstnance v oblasti sociální péče přinese další pokles společenské prestiže zaměstnání v sociálních službách, přibude odchodů kvalifikovaného personálu s možným důsledkem snížení kvality poskytovaných služeb. (nc) www.parlament-vlada.cz 13 rok seni orů / rozhovor Síla společnosti se pozná podle toho, jak se dokáže postarat o své seniory „Jihoměstská sociální je akciová společnost, jež vznikla z příspěvkové organizace městské části Praha 11, která se rozhodla, že místo cestou příspěvkových organizací půjde cestou akciové společnosti,“ říká o společnosti, v jejímž čele stojí, ředitel Jan Gabriel. Akciová společnost Jihoměstská sociální byla založena v září 2008, svoji činnost zahájila k 1. 4. 2009, kdy získala registraci jako poskytovatel sociálních služeb. Ve své činnosti Jihoměstská sociální navázala na příspěvkovou organizaci Centrum sociálních služeb Jižní Město. V dnešní době má zhruba 1600 klientů a uživatelů všech možných služeb od terénní pečovatelské služby až po služby v domech s pečovatelskou službou. Kromě toho samozřejmě provozuje i pobytová zařízení, a to domov seniorů a ošetřovatelské centrum, a stravovací centrum. Protože letošní rok byl vyhlášen Rokem seniorů, zašli jsme za ředitelem Janem Gabrielem, abychom se od něj dozvěděli, co se Jihoměstské sociální daří a co naopak by se podle jeho názoru mělo v péči o seniory a handicapované spoluobčany změnit. Čím se liší Jihoměstská sociální od svého předchůdce Centra sociálních služeb Jižní Město? Díky tomu, že jsme akciová společnost, nemáme tolik zaměstnanců, jako mívalo Centrum sociálních služeb. Ke snížení stavu došlo především v úseku ředitelství a kanceláří. Povedlo se nám oprostit se od tabulkových míst a dostat se do situace, kdy převážná část zaměstnanců jsou zaměstnanci v přímé péči. Naši zaměstnanci jsou přímo ve styku s uživateli a s žadateli o sociální službu. Celkem dnes máme 92 zaměstnanců. Spektrum služeb, které seniorům poskytujete, je skutečně široké. Mohl byste některé přiblížit? Především bych chtěl říci, co nabízí naše ošetřovatelské centrum. To poskytuje zdravotní a sociální služby uživatelům, kteří normálně pobývají ve svém přirozeném prostředí doma, ale na určitou dobu odcházejí k nám, aby rodina, která jim poskytuje službu, měla čas si odpočinout, zregenerovat se a nabrat síly do dalších let. Náš domov seniorů je klasický domov seniorů, který byl postaven díky městské části Praha 11. Má 50 lůžek a je součástí areálu, kde je ošetřovatelské centrum. Výhodou tohoto propojení je, že v areálu už stála kuchyň, jídelna a další prostory včetně prádelny. Což znamená, že veškeré naše služby poskytujeme sami, ve vlastních provozech. Máme jednu kuchyň v ošetřovatelském centru a domě seniorů, máme stravovací centrum, kde máme velkou ku- 14 chyň a velkou jídelnu, kam další uživatelé, kterým to vyhovuje, docházejí na obědy. Anebo jim jsou obědy rozváženy do jejich domovů. K tomu máme vlastní vozidla a pečovatelky. Dále poskytujeme služby ve dvou domech s pečovatelskou službou, poskytujeme terénní pečovatelskou službu, provozujeme kluby seniorů, kde pořádáme jak kulturní, tak sportovní akce, zajišťujeme návštěvu kulturních akcí, divadel a všeho toho, čeho si uživatelé žádají. Říkal jste sportovní akce? No samozřejmě. Pravidelnou a hodně známou věcí jsou Sportovní hry seniorů Jižního Města, které letos proběhly po čtrnácté. Je to jednodenní akce, kde senioři sportují v jednotlivých disciplínách, které jim jsou blízké a jsou zvládnutelné. Nejlepší na tom je, že se na tyto akce chodí dívat veřejnost a dochází tak k většímu pochopení dnešních seniorů. Mladá generace vidí, co a jak se děje a jak dnešní senioři žijí. Proto na Sportovních hrách seniorů máme i pomocníky z řad žáků základních škol, což je skvělé, protože i oni by měli vědět, co a jak je, a snažit se pochopit mentalitu seniorů. Vždy je tam vystoupení dětí z mateřské školy. To je další věc, která je zajímavá a pro seniory je to vždycky hezký zážitek. Ale vy se, pokud vím, především snažíte, aby se senioři na vašich akcích sami zapojovali. Jistě, nabízíme jim třeba možnost návštěvy ergoterapeutických dílen. Chodí k nám ergoterapeutky, které se seniory vyrábějí různé upomínkové a dárkové předměty. Rádi bychom ještě do konce roku uspořádali nějakou výstavu, aby se veřejnost mohla zase podívat na to, jak je tu o ně postaráno. A hlavně aby si uvědomila, že senioři tu jsou s námi, žijí tu s námi. O pozitivech vaší práce by se jistě dalo mluvit ještě dlouho, ale určitě existuje i leccos, co vás netěší… Co nás, jako registrovaného poskytovatele sociálních služeb, trápí, o čem si myslíme, že je skutečně závažný problém jak teď, tak do budoucna, to je několik věcí. A nabírají na významu. Všichni víme, že vzhledem k ekonomické situaci je tok peněz do sociální oblasti čím dál tím menší. Přitom na druhou stranu máme pocit, že ty peníze, které jsou na sociální péči určeny, leckdy nejsou použity tak, jak by měly být. P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A Můžete být konkrétní? To se podle mě týká hlavně příspěvku na péči. Ten by měl být použit na to, aby uživateli, který ho pobírá, byla poskytnuta náležitá péče. A měla by být odborná. Rozumím tomu, že je to adresná dávka, která jde do rukou přímo uživateli sociální služby. To je dobře. Ale problémem je její konkrétní využití. Protože ve chvíli, kdy se na to podíváme zblízka, zjistíme, že uživatel, který potřebuje určitou konkrétní sociální službu, velkou část příspěvku nevyužije u registrovaného poskytovatele sociálních služeb. Zdůrazňuji, že příspěvek na péči je adresnou dávkou, která by měla vést k využití služby. Představa toho, že babička a dědeček platí své dceři nebo synovi za to, že je koupe, mi přijde s prominutím opravdu strašná. To je přece základní princip solidarity, jednota rodiny. K tomu nás přece vždycky naši rodiče vedli a my bychom k tomu měli vést i své děti. Myslím si, že to je věc, která by měla být samozřejmostí. A příspěvek na péči by měl být využit skutečně u registrovaného poskytovatele sociálních služeb. Chcete říci, že značná část těchto peněz není využita adekvátně? Tak se podívejte, v roce 2010 bylo jako příspěvek na péči státem vyplaceno asi 18 miliard, ale do systému sociální péče se přes registrované poskytovatele vrátilo pouze 5 miliard. To znamená, že 13 miliard z peněz daňových poplatníků odešlo někam. Kamsi! Budeme si říkat, že to odešlo rodinám, že to odešlo fyzickým osobám, které o někoho pečují. Ale šlo-li to rodinám, je to z mého pohledu trochu divné. Výše příspěvku nám totiž nezaručuje, že ten rodinný příslušník zůstane doma a bude se o seniora, uživatele sociální služby, na plný úvazek starat. Výše toho příspěvku to prostě neumožňuje. A na toto by ani neměl být celý určen. Takže si myslím, že tohle je opravdu veliký problém. A logická by podle mě byla snaha o co největší návratnost finančních prostředků zpět do sociálního systému a tím pádem potom možnost snižovaní dotací, které plynou směrem k těmto zařízením. Nebo naopak k zachování jejich výše a k vylepšení všech těch zařízení, která jsou z velké části postavena v dobách minulých a mnohdy nemají takovou kvalitu a vybavení, které by zaručovaly, že služby budou poskytovány na určité úrovni. A pokud už se o tomhle problému bavíme, tak se dostáváme i k problematice úhrady www.parlament-vlada.cz rok seni orů / rozhovor poskytované zdravotnické péče ze strany zdravotních pojišťoven, především VZP ČR. Úhradová vyhláška MZ ČR nikdy neobsahovala výši úhrady za poskytnuté ošetřovatelsko rehabilitační výkony v zařízeních sociálních služeb. Zdravotní pojišťovny vždy hradily péči výkonově a bez omezení, a to až do roku 2011. V letošním roce VZP ČR, bez předchozího projednání, nám navrhuje zálohovou měsíční úhradu podle roku 2010. Nerespektuje ani podepsanou smlouvu, která jasně říká, že pokud se změnily poměry v zařízení sociálních služeb, tak tyto změny pojišťovna zohlední při výpočtu úhrad. Návrh na úhradu ze strany VZP ČR nerespektuje ani platný zákon č.372/2011, který jasně definuje zařízení, které poskytuje zdravotnické služby ve vlastním sociálním prostředí pacienta a to jsou i zařízení sociálních služeb.VZP ČR svým postojem ohrožuje poskytování zdravotnických služeb a tedy i zhoršení kvality života klientů v zařízeních sociálních služeb. Tady se například bohužel dostáváme k tomu, že mnozí senioři mají vzhledem ke svému věku pohybové problémy, a rehabilitační péče, která je dnes poskytována návštěvou těchto zařízení externím fyzioterapeutem, je omezena časově, je omezena počtem návštěv. Není tam provázanost uživatele na vlastního fyzioterapeuta, což je strašně moc důležité, protože jestliže tento uživatel žije v pobytovém sociálním zařízení, tak kolem sebe potřebuje mít osoby sobě blízké a potřebuje tam být nastolena důvěra. Ti lidé potřebují, aby je ten člověk chápal, aby si s nimi povídal, aby rozuměl jejich problémům. A teprve potom se dostáváme k tomu, že zde existuje důvěra a ta rehabilitační péče je poskytována v takové míře a takovým způsobem, kdy tomu uživateli skutečně pomáhá. Nevedlo by to ke zvyšování nákladů? Díky tomu by se naopak náklady šetřily. Jenom převozy těchto lidí k ošetření proto, že vznikají problémy z dlouhodobého upoutání na lůžko, stojí spousty peněz. Navíc jde o zdravotní péči, jejíž potřeba by vůbec nemusela vyvstat, o zdravotní péči, která by tímto byla ušetřena. A především, ti lidé by byli daleko soběstačnější, cítili by se mnohem lépe. A o to nám přece jde. Ale bohužel takhle to dneska není. Ano, návštěva externího fyzioterapeuta k něčemu je, ale představte si situaci, kdy ten externí fyzioterapeut je omezen časově, kdy na každého toho uživatele má určitý čas. Může přijít a zjistit, že uživatel zrovna svačí, že si povídá, že má problém a potřebuje přebalit apod. V tu chvíli mu ale už běží vymezený čas. Takže když k tomu všemu dojde, stane se, že ten čas už je poloviční. Nemluvě o tom, že dle standardů kvality v sociálních službách je jen a pouze na uživateli sociální služby, kdy bude jakou činnost vykonávat. Proti tomu stojí přesně daný čas docházející fyzioterapeutky. A vrátit se musím k tomu, že tam ne- může být vybudován ten vztah, o němž jsem už mluvil, nastolení vzájemné důvěry. Vy ale zaměstnáváte vlastní fyzioterapeutku… My jsme se vydali cestou, kdy zaměstnáváme fyzioterapeutku, nicméně jsme nuceni platit ji ze svých zdrojů, z našeho finančního limitu. Navíc v zařízení, kde máme 90 uživatelů sociální služby, je jedna fyzioterapeutka opravdu málo. Její výkony nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou. Zařízení sociální péče může poskytovat pouze ošetřovatelskou rehabilitaci, ale ošetřovatelská rehabilitace pro klienta, který je po mozkové mrtvici, přece nemůže stačit k tomu, aby se tento klient vrátil plnohodnotně do života. Mohl byste naznačit nějakou možnost pozitivního vývoje, v čem byste viděl cestu ke zlepšení? Já si myslím, že určitým zlepšením v rámci příspěvku na péči, což se týká hlavně osob, které jsou ve svém přirozeném prostředí doma, je přece vyplácení toho příspěvku formou poukázky, která bude splatná a bude proplácena následně registrovanému uživateli sociální služby. A nakonec zjistíme, že ta poukázka dokonce ani nemusí být na celou výši. Může být třeba na 50 %. A když si vezmeme 50 % z dnešních možná dvaceti miliard vydávaných na příspěvek na péči, zjistíme, že do systému se nám vrátí místo pěti deset miliard. To je opravdu velký rozdíl. A dnes, když hledáme každou korunu, je tohle řešení jednoduché a nikoho to nic nestojí. Uživateli je poskytována ta služba, na kterou ten příspěvek má, je mu dobře a ta služba je odborná, protože je poskytována registrovaným poskytovatelem, a stát dostává zpět to, co na tu službu vydal. Tohle je, myslím, jedna z možností, jak s tím dále pracovat. Protože říkat si, že někdo (neregistrovaný poskytovatel, fyzická osoba, rodinný příslušník) podepíše, že využívá ten příspěvek, protože svojí mamince pomáhá, to už je pro mě hrozné. A vím o čem mluvím, pečovali jsme o moji babičku a představa, že bychom si za to nechávali jako rodina platit, mě opravdu děsí. Chápu, že pokud je to invalidní člověk P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A nebo člověk upoutaný na vozík, že role rodiny a blízkých je nezastupitelná. Ale pak si tedy musíme říct, jak vysoký příspěvek by měl na tuto péči být, protože to už je situace, kdy by se měl někdo takovému člověku věnovat na plný úvazek. A pak si také musíme říct, jestli to výše příspěvku opravdu umožňuje. My poskytovatelé sociálních služeb se dostáváme do situace, kdy VZP omezuje zařízení sociálních služeb platbou, která je totožná s platbami pro lůžková zdravotnická zařízení, která mají sociální lůžka. Těmto zařízením VZP dokonce nabízí dorovnání plateb, pokud by úhrada byla nižší. Zařízením sociálních služeb nic takového VZP nenabízí, a dokonce v návrhu pro úhradu nejsou ani změkčující opatření, platná pro lůžková zdravotnická zařízení. Ve mně to vzbuzuje pocit, že VZP si vybrala zařízení sociálních služeb jako rukojmí svých ekonomických problémů. Jdeme proti proudu. A mě to hrozně mrzí, protože, jestli si zdravotní pojišťovny vybraly pobytová sociální zařízení jako rukojmí svých ekonomických problémů, tak se dostáváme do situace, kdy nás to jednou možná bude mrzet. Každý z těch lidí, kteří o tom rozhodují, by se měl přijít do zařízení sociální péče podívat, aby viděl, jak se o ty uživatele pečuje. A ne tam chodit jen na kontrolu a probírat se papíry. Možná by tam měl strávit den, aby viděl, jak je pro ty uživatele život daleko těžší než pro nás, kteří jsme mladší a relativně zdraví. Že by vaše předchozí slova vyzněla úplně pozitivně a optimisticky, se zrovna říci nedá… Tak dobře. Je Rok seniorů a já věřím, že ač je situace nelehká, že bude lépe. Já můžu říct, že naše společnost se o to určitě bude snažit. A myslím si, že snažit se o to budou všichni, kdo pracují v sociálních službách. To není práce jako zaměstnání, ale je to úděl, je to práce, kterou si vybrali srdcem. A já za sebe jim musím vzdát ohromný dík. Ta práce není vůbec jednoduchá, je těžká fyzicky a strašně moc těžká psychicky. A já všechny tyto lidi, ať dělají pro jakoukoliv společnost, obdivuji a děkuji jim za to, co dělají. (nc) www.parlament-vlada.cz 15 dvacáté EBFF Ohlédnutí za letošním Evropským bankovním a finančním fórem Letošní Evropské bankovní a finanční fórum, které proběhlo ve dnech 27.–29. března ve spolupráci s Českou národní bankou, bylo celkově už dvacáté. Mezi tradice tohoto setkání patří jeho vynikající úroveň společenská i odborná. Praha se stala díky EBFF místem prestižního setkávání finančníků z Východu a Západu. S otázkou, jak hodnotí jubilejní ročník EBFF, jsme oslovili duši celého podniku, pana Ing. Karla Muzikáře, CSc., prezidenta společnosti Comenius. Očekávání byla naplněna „Moje očekávání ohledně jubilejního dvacátého ročníku se splnila,“ říká pan prezident Muzikář. „I když je pravda, že se nám letos překrývaly shodou okolností termíny. Nepodařilo se nám získat představitele Federálních bank Spojených států, kteří jsou pravidelnými účastníky,“ připouští určitý problém. Ale hned dodává: „Na druhé straně byla velmi pozitivní geografickospolečenská diverzita těchto tří dní jednání. Měli jsme zde třeba předsedu Asociace regionálních bank Ruské federace, kterých je asi 900, což jsou pro nás Středoevropany až udivující čísla.“ Velmi pana prezidenta Muzikáře potěšilo, že se letošního fóra zúčastnil velvyslanec Číny. „Mluvil o vizích Číny a čínské ekonomiky, která je pro nás pro všechny zde v Evropě zásadní. Musíme si uvědomit, že Evropa je v krizi. Všichni víme, že když je Řecko ve finančních problémech, že to není otázka lenosti řeckého obyvatelstva. Prostě nějaký systém je přivedl k tomu, že se tam lehce vydělávaly peníze a chodilo se brzy do penze atd. Zatímco v Číně je nastaven velice tvrdý pracovní režim, velice tvrdý vzdělávací režim. Tam opravdu neexistují školy, které by rozdávaly vysokoškolské diplomy zadarmo, jako se to dělá u nás na některých vysokých školách. Tedy ne snad úplně zadarmo, ale za minimální námahu. Myslím si, že tento fenomén určité lenosti, komfortu, zasáhl celou Evropu a je naprosto k nepochopení, že celá Evropa si celá desetiletí půjčovala a nikoho tady nenapadlo, a to na fóru zaznělo zcela jasně, že jednou musí přijít konec.“ Celoevropský problém K tomu se ostatně vyjadřovali především účastníci prvního panelu. „Velice kvalifikovaně zde hovořila ekonomická expertka OECD, velmi hezky tam vystoupil viceprezident EBRD a kandidát na prezidenta naší republiky pan Jan Fišer. A samozřejmě bylo zajímavé i vystoupení ministra financí Černé Hory,“ chválí účastníky panelu prezident Comenia. Máme skvělého centrálního bankéře V zákulisí fóra byl jako velice zajímavý hodnocen panel centrálních bankéřů. Pan Muzikář k tomu podotýká: „Musím říct, že 16 ku a další biologické produkty,“ zvedá Karel Muzikář kriticky hlas. „Samozřejmě, zelená energie je potřebná a správná, ale musí se vždycky dávat do protikladu s ekonomickými parametry výroby,“ dodává. „Celý ten panel byl velice zajímavý, byli tam i zástupci z Evropské komise, specializovaný zástupce přímo z departmentu, který se zabývá životním prostředím a financováním udržitelného růstu. Velmi zajímavé bylo vystoupení velvyslance Mexika. To má s životním prostředím obrovské problémy. Budoucnost komerčních bank Letos se na EBFF poprvé diskutovalo i o finančních problémech a financování udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí. Svůj panel měli na letošním EBFF i komerční bankéři. Pan Muzikář neskrývá určitý pocit nadšení: „Přístup skutečných bankéřů byl skutečně pozitivní. Měli jsme panel, který se nazýval Zdravá budoucnost komerčních bank v centrální a východní Evropě. Řídil ho generální ředitel České spořitelny pan Pavel Kysilka, který byl mimochodem kdysi také guvernérem naší centrální banky. Je to velmi zkušený bankéř.“ Ale nejen naši bankéři na pana Muzikáře zapůsobili. „Je to možná podivné, ale my děláme dvacet let bankovní fórum, a nikdy jsem si neuvědomil, že třeba existuje ruská banka, která má stoosmdesátiletou historii, přežila celou sovětskou éru, má dvacet tisíc poboček a svými kapitálovými možnostmi zaujímá pozici druhé největší banky na světě,“ popisuje svoje veskrze pozitivní dojmy z prezentace Sergeje Gorkova, místopředsedy představenstva Sberbank. jsme všichni hrdi na to, že máme v čele naší centrální banky pana Singera. Navzdory tomu, že je relativně mladý, je už velice zkušený, prošel i soukromou bankovní sférou a na postu guvernéra ČNB je skutečně oprávněně.“ Ani na ostatní panelisty pan Muzikář nezapomíná: „Byla tam např. zástupkyně ruské centrální banky, výborný byl guvernér norské centrální banky. Zajímavé bylo taky vystoupení guvernéra Národní banky Kazachstánu, který je jedním z mála národnostních Rusů, kteří zůstali ve vrcholné administrativě země.“ Moderní technologie v bankovnictví Letošní novinky Význam Evropského bankovního a finančního fóra podtrhla účast předsedy Senátu Parlamentu ČR Milana Štěcha, který zahajoval první den fóra, a dále pak pražského primátora Bohuslava Svobody, který zahajoval den třetí, a premiéra Petra Nečase, jehož příspěvkem celé fórum končilo. Mluvilo se během něj zejména o investicích z venku k nám. „My jsme stále ještě země,“ zdůrazňuje pan Muzikář, „o kterou se zahraniční investoři velice zajímají. Jsme politicky stabilní, i když mediální obraz vypadá zcela opačně.“ Na závěr pan Karel Muzikář prohlásil: „Dvacáté bankovní fórum splnilo to, co jsme si předsevzali. Že totiž bude otevřenou platformou pro výměnu názorů, pro navázání spojení. A to se nám znovu povedlo.“ (nc) „Letos poprvé jsme zavedli panel o životním prostředí,“ upozorňuje pan prezident, „o finančních problémech a financování udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí.“ Konkrétně energetika byla na letošním EBFF velmi akcentovaným tématem. „My jsme tady v Čechách pod určitými tlaky z EU, ale řekl bych i pod tlaky našich místních lobbistů, přijali některá zákonná opatření, která se ukázala jako finančně nevýhodná. Česká republika se nachází v geografickém pásmu, kde skutečně soběstačná elektrická energie vyráběná ze solárních panelů je prostě iluzí. A fakt, že si tady vyrábíme sluneční energii, na kterou lidi doplácejí, je z hlediska ekonomického nesmysl. Bohužel se k tomu chtějí přiklonit některé další energetické zdroje, mám na mysli řep- P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A Velmi zajímavý byl i panel, v němž se mluvilo o technickém zázemí nebo o tom, co všechno dnešní technologie nabízejí bankovní sféře. „Dnes přecházíme pomalu na bezdotykové karty,“ říká prezident Comenia, „nejdříve se podepisovalo, pak jsme přešli na PIN a dnes budou karty, kterými budeme platit, aniž bychom se čehokoliv dotkli.“ Technologie jdou podle jeho názoru vpřed takovým tryskem, že v obyčejných lidech ten vývoj až budí určitý strach. Primátor, premiér, předseda www.parlament-vlada.cz energetika Čeští výrobci klíčových zařízení sekundárního okruhu nedostali šanci na participaci při dostavbě JE Temelín 3 a 4 Dostavba JE Temelín 3, 4 je dlouho očekávaný projekt již od doby odloženého dokončení první etapy. Všechny české firmy zúčastněné svými dodávkami zařízení a inženýrských služeb v první etapě pochopitelně očekávaly účast minimálně stejnou měrou i v etapě druhé. Očekávaly, že polostátní energetická společnost ČEZ respektive stát umožní českým strojírenským firmám důstojnou účast v tendru, který představuje nejen velký finanční objem, ale také mimořádnou technickou výzvu. Aby měly možnost zúročit svoje zkušenosti z realizace JE Temelín 1, 2 a zhodnotit investice vynaložené do výzkumu a vývoje, speciálních technologií a do výrobních zařízení. Ve světě existuje pouze pět firem, které mají vlastní know-how na výrobu parních turbín a generátorů velkých výkonů pro jaderné elektrárny. ŠKODA POWER a další plzeňská společnost Brush k nim patří. Přesto, nebo právě proto, že jsou nositeli vlastního know-how, nebyla ani jedna ze společností žádným z uchazečů o dostavbu poptána. Uchazeči upřednostňují vlastní turbíny a generátory. Proč by pomáhali zvyšovat konkurenceschopnost českého průmyslu? Žádný stát, který disponuje takovými technickými možnostmi, by nepřipustil, aby na takto ojedinělém projektu neparticipovaly jeho vlastní firmy. ŠKODA POWER, projektant, výrobce a dodavatel zařízení turbínového ostrova pro JE Temelín 1, 2, se aktivně podílí na rozvoji československé/české jaderné energetiky od jejích počátků v Jaslovských Bohunicích. Vývoj turbín pro jaderné elektrárny považuje za nedílnou součást svého výzkumného programu po dobu více než padesát let. ŠKODA POWER, jakožto výhradní nositelka know-how a koncepce vlastních parních turbín, vyvinula mnoho unikátních technických řešení pro turbíny a jejich příslušenství až do jednotkového výkonu 1200 MW. Se samozřejmým očekáváním podílu dodávek pro dostavbu JETE 3 a 4 zdokonalila projekt turbínového ostrova i konstrukci vlastní turbíny tak, aby vyhověla současným nejnáročnějším požadavkům na technickou úroveň, provozní spolehlivost a bezpečnost. svařovaný rotor) či konstrukční prvky (např. koncová lopatka o délce 1220 mm), které jsou s úspěchem využívány na realizovaných turbínách pro klasickou energetiku. Turbíny 1200 MW, popř. 900 MW jsou navrženy opět jako plnootáčkové (3000 ot/min) v provedení vysokotlakový plus tři nízkotlakové díly. Kromě zcela nových, avšak provozně ověřených konstrukčních prvků jsou do koncepce turbín i celého turbínového ostrova přeneseny i zkušenosti z předchozích dodávek a modernizací jaderných elektráren Dukovany a Temelín. ŠKODA POWER v letech 2007–2010 připravila společně se Škoda Praha Invest a Energoprojektem (na objednávku ČEZ) varianty projektového řešení strojovny, vhodné pro všechny tři vytipované uchazeče o dodávku jaderného ostrova, tj. pro reaktor AP 1000, MIR 1200 i EPR 1600. Tato variantní řešení strojoven měla mj. posloužit k odhadu nákladů na celé dílo i jako podklad pro zadávací dokumentaci. Výhody vyplývající z maximální účasti českých firem na projektu jsou nesporné. Zahrnují značný ekonomický přínos pro zadavatele a stát. Představují zaměstnanost v oblasti činností s vysokou přidanou hodnotou. Účast v projektu přinese zhodnocení již vynaložených investic, stejně jako možnost pokračování vývoje i výzkumu v oboru, jehož výsledky se dají realizovat i v rámci exportu. Rovněž představují efektivnější a levnější servisní služby a dodávky, což bude vzhledem k plánované dlouhodobé životnosti JE Temelín rovněž významný ekonomický parametr. ŠKODA POWER současně pracovala na vývoji parních turbín, které by vyhovovaly parametrům a tepelnému výkonu výše uvedených reaktorů. Možné technické řešení, realizované spojením různých reaktorů a k nim navržených turbín ŠKODA, bylo technicky konzultováno se všemi eventuálními dodavateli jaderného reaktoru z hlediska nároků na provozní vlastnosti turbín, které musí vyhovět požadavkům na bezpečný provoz reaktorů. V rámci vývoje těchto turbín byly investovány stovky milionů korun v rámci výzkumných projektů, na kterých v mnoha případech finančně participoval stát, a byly osvojeny nové technologie (např. P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A ŠKODA POWER je přesvědčena o své technické i dodavatelské připravenosti na účast při dostavbě JE Temelín 3, 4 v rámci podobného dodavatelského modelu strojovny, který byl realizován při výstavbě JE Temelín 1, 2, nebo je aplikován v současné době v Číně např. při výstavbě JE Sanmen či Haiyang. ŠKODA POWER oslovila všechny tři uchazeče s nabídkou na spolupráci. Žádný z nich neprojevil zájem. A není divu. Dodavatelský model, na který byl tendr vypsán, v žádném ohledu nenutí uchazeče ke spolupráci s českými strojírenskými firmami. Současně českým firmám ani neumožňuje účast na výběrovém řízení. Jiří Šmondrk generální ředitel ŠKODA POWER s.r.o. www.parlament-vlada.cz 17 energetika ČPU souhlasí se změnou pohledu na energetickou koncepci Česká plynárenská unie (ČPU) oceňuje, že dochází ke změně pohledu na Státní energetickou koncepci (SEK). Souhlasí s vyjádřením Ministerstva průmyslu (MPO), že návrh koncepce předešlého ministra, která počítala s výstavbou až 14 jaderných bloků do roku 2060, je bez úprav nepoužitelná. Podle ČPU je nezbytné nastavit SEK tak, aby nesnižovala konkurenceschopnost. Dle slov Václava Klause je návrat k větší racionalitě v oblasti energetiky pro dlouhodobý ekonomický růst a úspěch naší země naprosto nezbytný. Operátor trhu s elektřinou (OTE) v nové studii, jejíž plná verze je podkladem pro SEK, počítá s nárůstem spotřeby plynu o 50 procent. S výrazným zastoupením zemního plynu v palivo-energetickém mixu souhlasí i členové Poradní komise ministra průmyslu a obchodu. Podle Svazu průmyslu a dopravy (SPD) bude rozšíření výroby elektřiny z jádra vyžadovat elektrárny pro regulaci energetické soustavy a to zajistí právě plynové elektrárny. „Zemní plyn tvoří významnou část energetického mixu celé EU. Důležitost zemního plynu jak pro hospodářství, tak pro obyvatele členských států vzrůstá s rostoucí závislostí na dovozu zemního plynu a jeho využíváním pro výrobu elektrické energie a kogeneraci, při níž je vyráběno i teplo,“ zdůraznil ministr průmyslu Martin Kuba 24. května na konferenci na Pražském hradě. Zpráva OTE, jejíž plná verze je základem pro zpracování SEK, uvádí, že zatímco mezi roky 2010 a 2040 spotřeba elektřiny vzroste o 30 procent na 76,5 terawatthodiny, u plynu za stejné období vzroste spotřeba dokonce o 4,2 miliardy metrů krychlových na 12,5 miliardy metrů krychlových, tedy o celých 50 procent. Hlavní vliv na růst spotřeby plynu v dalších letech bude mít podle OTE větší nasazení plynových elektráren a využití plynu jako náhrady za uhlí. „Energetická koncepce by měla především zajistit odstranění zastaralých nízkoúčinných zařízení spojených s uhlím a nahradit je moderními např. kogeneračními zdroji na zemní plyn. Vždyť 51 procent dnes nově postavené kapacity v EU patří právě plynu – politici zkrátka musí akceptovat potřeby trhu,“ říká Oldřich Petržilka, prezident ČPU. „Kombinace jaderné energie, tlaku na úspory energie a zvýšení po- 18 dílu zemního plynu by nesporně umožnilo splnit nejen emisní limity stanovené EU, ale také vyrovnat se se snižováním těžby hnědého uhlí, udržet liberalizovaný trh s energiemi a tím i rozumné ceny energií v ČR. Navíc je potřeba počítat i s LNG a připravit se na další diverzifikaci trhu se zemním plynem,“ dodává Petržilka. Závěry původního návrhu SEK nebyly zcela zasazené do ekonomické reality. „ČR potřebuje stabilní ceny energií, které nezatěžují státní rozpočty. Je nezbytné nastavit SEK tak, aby nesnižovala konkurenceschopnost,“ řekl na konferenci ministr průmyslu Martin Kuba. S tím ČPU souhlasí, stejně jako se slovy prezidenta Václava Klause, že o energetickém mixu jednotlivých zemí musí primárně rozhodovat tržní mechanismy, nikoli summity státníků. „Nesmyslná je ambice zajistit tzv. energetickou bezpečnost prostřednictvím maximální soběstačnosti, úsilí o udržitelný a bezpečný energetický mix, který je ve skutečnosti zcela iracionální a nesmírně nákladný a který má i konkrétní a změřitelný odraz v cenách energií pro konečné spotřebitele. Tomu všemu je třeba se intenzivně bránit,“ řekl Václav Klaus. Ministr průmyslu a obchodu na řešení SEK přizval osm odborníků z různých oblastí energetiky. Ti předložili ministrovi prů- P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A myslu zprávu komise k SEK. Do konce srpna by původní návrh měl být přepracován. Poradní komise má osm členů a dva spolupředsedy – předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danu Drábovou a akademika Václava Pačese, který dostal podobný úkol od vlády již před čtyřmi lety. „Plyn by měl být určen prioritně pro malé zdroje s vysokou účinností, zejména kogenerace, u kterých je již dnes zcela jasné, že budou mít velkou podporu i ze strany EU,“ říká člen Poradní komise ministra průmyslu a obchodu Vladimír Štěpán. Hynek Beran, tajemník předešlé Pačesovy komise, dodává: „Nefandíme jedné komoditě, důraz klademe na harmonii všech komodit, jejich provázanost a zastupitelnost v případě výpadku jedné. Chtěli bychom nalézt stabilní a ekonomicky přijatelné řešení pro investory a investorem je v našem pojetí i domácnost.“ Podle SPD se energetika bude měnit a prosazovat se bude energetika decentralizovaná. SPD upozorňuje na to, že rozšíření výroby elektřiny z jádra bude vyžadovat elektrárny pro regulaci energetické soustavy. Tuto roli mohou plnit právě plynové elektrárny. SPD se staví se za to, aby dokument nediskriminoval žádný energetický zdroj a dlouhodobě se zasazuje o to, aby byla v koncepci dostatečně zdůrazněna energetická bezpečnost. Česká republika proto doporučila v roce 2009 zařazení staveb rozšíření kapacity zásobníků zemního plynu v Třanovicích a Tvrdonicích do Evropského programu oživení energetiky, a to jak z důvodu jejich strategické důležitosti, tak i s ohledem na zvýšení bezpečnosti zásobování zemním plynem v České republice s možností výpomocí sousedním členským státům. ČR se již nyní (v poměru celkové uskladňovací kapacity zásobníků plynu na svém území k celkové tuzemské roční spotřebě) řadí na jedno z prvních míst v rámci celé Evropské unie a disponuje zásobou až 3,45 miliardy m3 plynu. „Plynová krize z ledna 2009, kdy navzdory 13dennímu úplnému výpadku hlavní zásobovací trasy nebylo nutné u nás jakkoliv omezovat spotřebu, poskytuje dostatečný empirický důkaz o bezpečnosti dodávek,“ uvádí studie Energetická bezpečnost ČR a budoucnost energetické politiky EU zpracovaná Mezinárodním politologickým ústavem Masarykovy univerzity pro Ministerstvo zahraničních věcí. I když je plyn fosilním palivem, jeho ekologické vlastnosti ční vysoko nad ostatní fosilní konkurencí. Emise z plynu jsou dnes 50krát nižší než z uhlí, a proto je mimořádně vhodný pro řešení akutních problémů u nás, to znamená především emisí mikročástic. „Pro střední zdroje je plyn velmi vhodný. Je potřeba co nejrychleji nahradit kondenzační výrobu elektřiny v teplárnách, pokud nechceme, aby celá ČR skončila jako Ostravsko, pokud jde o emise jemného prachu,“ dodává Petržilka. Markéta Schauhuberová www.parlament-vlada.cz energetika – plyn RWE zdvojnásobila kapacitu zásobníku plynu v Třanovicích Společnost RWE Gas Storage uvedla v květnu do provozu nově vybudovanou skladovací kapacitu v objemu 290 mil. m3, která vznikla rozšířením podzemního zásobníku plynu v Třanovicích na Těšínsku. S přispěním evropské dotace tak společnost po třech letech úspěšně zakončila jeden ze svých nejrozsáhlejších investičních projektů. Přestřižením pásky zahájili provoz nové skladovací kapacity v Třanovicích (zleva) CEO RWE Transgas Martina Herrmann, zástupkyně Evropské komise Klára Rundová, ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba a předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Spolu s nedávno dokončeným propojením české a polské přepravní soustavy bude rozšířený zásobník významným příspěvkem RWE k posílení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek zemního plynu nejen na severní Moravě a potažmo v celé České republice, ale i v sousedním Polsku. Význam nové kapacity v Třanovicích pro zvýšení bezpečnosti dodávek při slavnostním aktu vyzdvihnul také ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. „Skladovací kapacitu podzemního zásobníku v severomoravských Třanovicích jsme investicí 2,2 miliardy korun více jak zdvojnásobili na celkových 530 milionů metrů kubických díky rozšíření podzemní části zásobníku o dosud nevyužívané geologické struktury. Realizace projektu znamenala také instalaci 4 výkonných kompresorů a celkovou modernizaci nadzemní technologie potřebné k uskladňování plynu,“ uvedl ke zdárnému průběhu investice Lubor Veleba, jednatel RWE Gas Storage. Význam investice i důležitost podzemních zásobníků v rámci energetické infrastruktury potvrdila Evropská komise přidělením dotace ze svého Evropského energetického programu pro hospodářské oživení ve výši 506 milionů Kč. „Při projektu jsme kladli důraz na maximální ohleduplnost vůči životnímu pro- středí a na plnění veškerých bezpečnostních požadavků a standardů koncernu RWE, které jdou mnohdy nad zákonný rámec, což potvrzuje i skutečnost, že za celou dobu nedošlo k jedinému pracovnímu úrazu,“ řekl Andreas Frohwein, jednatel RWE Gas Storage. RWE se touto investicí zařadila mezi největší investory v severomoravském regionu. Během výstavby vzniklo v regionu několik desítek pracovních příležitostí především pro stavební a vysoce odborné profese. „RWE Gas Storage také dlouhodobě spolupracuje s místní samosprávou P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A Podzemní zásobník plynu Třanovice Podzemní zásobník plynu (PZP) Třanovice je tzv. porézní zásobník plynu, kde se zemní plyn skladuje ve vytěženém přírodním ložisku plynu, jehož geologická struktura byla ideální pro vybudování podzemního zásobníku. Ložisko se nachází v hloubce zhruba 500 metrů. PZP Třanovice, jehož výstavba byla zahájena v roce 1994, byl uveden do provozu v roce 2001. Pomocí 28 sond byl tehdy zemní plyn vtláčen do podzemních prostor, jejichž aktivní uskladňovací kapacita činila 240 mil. m3. V letech 2009 – 2012 zásobník prošel s finanční podporou Evropské unie (Evropský energetický program pro hospodářské oživení) rozsáhlou modernizací spojenou s rozšířením skladovací kapacity na celkových 530 mil. m3 při těžebním denním výkonu až 8 mil. m3. Navýšení skladovací kapacity se dosáhlo zapojením doposud nevyužívané geologické struktury a snížením minimálního pracovního tlaku v zásobníku. Bylo nutné odvrtat deset nových sond, pět starých sond rekonstruovat, modernizovat technologie centrálního areálu a instalovat čtyři nové kompresory. Nejrozsáhlejší novou stavbou je kompresorová hala pro výkonné turbokompresory o hmotnosti 40 tun a celkovém výkonu 25,36 MW. Kompresory umožňují dodávat zemní plyn z PZP Třanovice přímo do přepravní soustavy. a v rámci svého grantového programu dlouhodobě podporuje rozvoj sociálního a kulturního života v Třanovicích a v regionu Českého Těšína,“ dodal Veleba. ■ www.parlament-vlada.cz 19 energetika Přinese Allegro spásu regionu ohroženému sociálním kolapsem? Experimentální reaktor LVR-15 Politici z Třebíčska v čele se senátorem Jonášem bijí na poplach. Pravděpodobnost, že u jaderné elektrárny v Dukovanech vyroste nový výrobní blok, je velice nízká. ČEZ ani ministr Kuba ji nevylučují, uvažují však o ní prozatím pouze jako o možnosti. Z Ústavu jaderného výzkumu v Řeži ovšem zazněla slova o tom, že Dukovansko by mohlo být vhodnou lokalitou pro výstavbu jaderného reaktoru čtvrté generace, Allegra. Co to je Allegro a co by mohlo přinést tomuto regionu, jsme se zeptali Ing. Aleše Johna, MBA, generálního ředitele a předsedy představenstva ÚJV Řež, a. s. Nejdříve by asi bylo dobře vysvětlit, co vlastně v jaderných technologiích znamenají ty generace. To, co nazýváme jaderná energetika, v podstatě začalo někdy v polovině 50. let minulého století. Tehdy byly výsledky výzkumů z vojenských programů převzaty pro civilní programy a vznikla tak tzv. první generace jaderných reaktorů. U nás to byla A1 či V1 v Jaslovských Bohunicích na Slovensku. Všechny ty reaktory jsou v současné době již odstaveny. Ve světě na jaderných elektrárnách bohužel došlo k nějakým haváriím, a tak se začaly požaUspořádání komponent reaktoru ALLEGRO v ochranné obálce davky na bezpečnost reaktorů stupňovat, přidávaly se další bezpečnostní systémy. V podstatě ale v technologickém okruhu zůstal reaktor stále stejný. Vznikla tzv. druhá generace, čili generace reaktorů s vyšší úrovní bezpečnosti. Jsou to ty, které se provozují v současnosti – Dukovany, Temelín. Jejich zabezpečení je dnes na nesrovnatelně vyšší úrovni. Po Černobylu se znovu stupňovaly požadavky na bezpečnost, vznikala další dodatečná bezpečnostní opatření. A samozřejmě začaly vznikat projekty tzv. třetí generace. To jsou ty reaktory, které se teď začínají stavět. Jestliže se budeme bavit o Temelíně 3 a 4, jestliže se budeme bavit o evropském reaktoru EPR od firmy AREVA nebo o modelu AP1000 od Westinghouse nebo ruském modelu MIR 20 2006, to všechno jsou reaktory tzv. třetí generace. Ale technologicky je to pořád jeden a ten samý základ jako u generace první. Reaktor, parogenerátor, turbína. A co reaktory čtvrté generace, ty se od těch předchozích taky nijak zásadně neliší? Jestliže se bavíme o reaktorech čtvrté generace, tak to jsou reaktory, u kterých se předpokládá, že budou fungovat v době, až bude končit generace třetí, až budou končit ty reaktory, které se teď začínají stavět, a s jejich průmyslovým nasazení se počítá někde v horizontu let 2040–2050, tedy spíše ve druhé polovině tohoto století. Čtvrtá generace, to jsou reaktory, které si kladou určité bezpečnostní cíle. Reaktor čtvrté generace je mnohonásobně bezpečnější než jeho předchůdci. Přitom veškeré bezpečnostní principy jsou založeny na fungování přírodních zákonů. Vítr fouká z místa s vyšším tlakem do místa s nižším tlakem, voda teče dolů z kopce, gravitace funguje směrem dolů. Mohl byste to přiblížit? Je to poměrně jednoduchý princip, například jaderná štěpná reakce není u současných reaktorů možná, když není přítomna voda. Jestliže se ztratí voda, reakce se zastaví. Prvním pravidlem pro výstavbu reaktorů čtvrté generace je princip pasivní bezpečnosti. Co nejvíce prvků pasivní bezpečnosti, které fungují na principech přírodních zákonů. Druhým pravidlem je požadavek na palivový cyklus. Víme, že jediný v přírodě ště- Tepelné schéma reaktoru ALLEGRO P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A pitelný izotop uranu je uran 235. V současné době se jako palivo v reaktorech používá palivo na štěpení uranu 235. Vytáhne se po určité době, když je tzv. vyhořelé. Ale v tom vyhořelém palivu je spousta dalších prvků, které jsou schopné štěpení. Je tedy možné použité palivo přepracovat a znovu použít. V tomto případě se bavíme o tzv.uzavřeném palivovém cyklu. A to je jeden ze základních principů čtvrté generace. Aby se palivo dalo použít v uzavřeném palivovém cyklu, musí se používat trochu jiný typ jaderné reakce než v současných reaktorech. Ty používají ke štěpení tzv. termální neutrony a pro štěpení v reaktorech čtvrté generace by se používaly neutrony vysokoenergetické, které vzniknou hned po rozpadu. Čili bavíme se o tzv. rychlých reaktorech, protože používají tzv. rychlé energetické neutrony. Třetím principem je zvýšená účinnost celého energetického cyklu. Zjednodušeně řečeno jde o přeměnu tepla na páru nebo na mechanickou energii a té na elektřinu energie, která se získá ze štěpení, se převádí do páry, pára roztáčí turbínu a turbína roztáčí generátor. V současné době se u jaderných elektráren pohybujeme s účinností na úrovni kolem 30 %. A zbytek se maří v chladicích věžích. A tady nastupuje touha po vyšším využití energie tepelného cyklu. No a zvýšená účinnost toho cyklu je možná, když se použije vyšší teplota. Ve třetí generaci jaderných reaktorů jsou teploty asi 300 stupňů, z toho vzniká pára 250–270 stupňů teplá. Což rozhodně není pára vysoce kvalitní. V tepelných elektrárnách se používá pára až kolem 500 stupňů. U čtvrté generace bychom chtěli jít na teplotu cyklu až do úrovně třeba 1000 stupňů, možná přes 1000 stupňů. Mohli bychom se tak s účinností dostat téměř na 50 %. Když to shrnu, čtvrtou generaci jaderných reaktorů charakterizuje uzavřený palivový cyklus, pasivní bezpečnost a vysoké pracovní teploty. www.parlament-vlada.cz V něčem ale musí být problém, jinak by tady čtvrtá generace už byla, ne? Je to celý komplex problémů. A zásadní problém je právě ta vysoká teplota. Je to o nových materiálech, úplně nových přístupech v materiálovém inženýrství. Jsou zde potřeba jiné výpočty aktivní zóny, jiná konstrukce paliva atd. Takže začaly opět dostihy, kdo si s tím poradí první? Výrobci jaderných elektráren ve světě se shodli na tom, že nemá smysl, aby si každý hrál na svém písečku a vymýšlel něco sám. Shodli se i na tom, že se v principu bude sledovat šest hlavních směrů vývoje reaktorů čtvrté generace. Prvky pasivní bezpečnosti mají všechny stejné, v podstatě se liší jenom způsobem, jak se odvádí teplo štěpné reakce. V současných reaktorech se odvádí vodou.Voda pod tlakem předává teplo do parogenerátoru nebo do dalšího zpracování. Podle typu nositele tepla se reaktory čtvrté generace dělí na ty, které jsou chlazeny tzv. nadkritickou vodou, což je voda, která má parametry více než 400–500 stupňů. Další možnost je chlazení nadkritickým kysličníkem uhličitým nebo vysokoteplotním plynem – heliem. To je právě náš případ, projekt Allegro. Pak je zde ještě možnost chlazení roztaveným kovem – směsí olova a vizmutu. A pak je zde ještě jeden typ – reaktor s roztavenými solemi. To abychom měli výčet úplný. Takže u vás se zabýváte přípravou reaktoru chlazeného heliem… V současné době v Evropě vědecké a výzkumné ústavy uvažují o třech typech reaktorů čtvrté generace. Rychlý reaktor chlazený tekutým sodíkem, projekt se jmenuje Astrid. Rychlý reaktor chlazený vysokoteplotním plynem, v našem případě heliem, to je projekt Allegro. A rychlý reaktor chlazený roztaveným kovem, to je projekt Alfred. Ve Francii existuje výzkumný ústav CEA, který řídí veškerý tamější jaderný výzkum. A ten zahrnuje vše od palivového cyklu přes zbrojní průmysl, jaderné zbraně, jaderné ponorky až po civilní využití v elektrárnách. CEA původně rozjíždělo dva projekty, a to projekt Astrid a projekt Allegro. Asi tak před třemi lety, protože výzkum je drahý a doba je zlá, CEA došlo k závěru, že se bude nadále zaměřovat zejména na projekt Astrid. No a k nám do Řeže přišel dotaz, zda bychom neměli zájem uchopit projekt Allegro. Ale na tomhle projektu nepracujete sami… Založili jsme česko-slovensko-maďarské konsorcium, jehož členy jsou Ústav jader- P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A Studie demojednotky projektu Allegro ného výzkumu Řež, VÚJE na Slovensku a MTA EK KFKI, což je maďarský jaderný výzkumný ústav. A začínáme pomalu ten problém Allegra rozmotávat. Ta cesta bude dlouhá. Na jejím začátku, někde v horizontu roku 2025, by měl být demonstrační projekt, demonstrační jednotka reaktoru čtvrté generace používající jako chladivo helium o vysoké teplotě. Kde bude ten reaktor stát? O tom se teď právě bavíme. Samozřejmě se také bavíme o tom, kdo to zaplatí. Ani to nevíme. A zatím peníze ani neřešíme. Pro nás je teď hlavní otázkou, kdo by měl v tom procesu hrát jakou roli. To znamená jak s materiálním výzkumem, jak s fyzikálními výpočty, s termohydraulickými výpočty atd. V rámci konsorcia připravujeme studii proveditelnosti nebo spíš předběžnou studii proveditelnosti. ➤➤➤ www.parlament-vlada.cz 21 energetika A v současné době se v rámci konsorcia začíná vést diskuze, kde bude Allegro stát. Vedl jsem debatu jak s kapitány energetiky ČEZ, tak s kapitány dozoru na Státním úřadu jaderné bezpečnosti, tak i s dalšími a došli jsme k závěru, že bychom se neměli bát nabídnout lokalitu v Česku. Slováci uvažují o Jaslovských Bohunicích. V tomto kontextu jsem mluvil se starosty a s politiky v místě a shodli jsme se na tom, že Dukovansko je docela dobrá lokalita. A to z toho důvodu, že energetika tam je. Ten region je přijatelný z hlediska kritérií pro výběr umístění reaktoru, obyvatelstvo je tomu nakloněno, protože má třicetiletou zkušenost s provozem elektrárny Dukovany. Byl by to i dlouhodobě signál, že se s touto lokalitou dál počítá. V podstatě mě nenapadlo, proč by to tam nemohlo být. Jenomže nemluvíte o výrobním bloku, ale o demonstrační jednotce. Je to demonstrační jednotka. Vysokoteplotní reaktor chlazený plynem má v cílovém stavu, čili při komerčním nasazení, dvě využití. Jedním je výroba elektřiny s vyšší účinností a druhým je zdroj technologického tepla. A v případě Allegra se bavíme o teplotách 800–900 stupňů, podle typu paliva. To je zajímavá teplota pro technologické využití – ve sklářství, v metalurgii, chemickém průmyslu atd. To, o co my usilujeme pod pojmem demonstrační jednotka, je jenom reaktor bez výrobní části, takže nenavazuje na to ani výroba elektřiny, ani nějaká jiná technologická záležitost. Prostě ta energie, která vznikne, se bude muset nějakým způsobem zmařit. Možná pro vlastní spotřebu, to je všechno ve hvězdách. V podstatě tento projekt poslouží k ověření fungování reaktoru, základních principů, výpočtů, fungování bezpečnostních systémů. Všechno, na co se jen podíváme, je potřeba vyvinout, navrhnout, zkonstruovat, vyrobit. Vysokoteplotní čerpadla na helium, které má velkou pronikavost, všude se dostane. Je tam spousta technologicky zajímavých úloh. To, co bychom chtěli v budoucnu na Dukovansku udělat, není elektrárna, ale je to experimentální reaktor. Počítá se s výkonem asi 100 MW tepelných. Jenom pro srovnání, současný jeden reaktor v Dukovanech jede na 3000 W tepelných. Kdy by se mohlo začít? Jednáme teď s CEA o transferu know-how. V případě, že dojde k dohodě, by se někdy v roce 2020 mohlo začít s projektováním a počítáme, že v roce 2025 by se mohlo kopnout do země. Jakmile budeme mít hotovou tu předběžnou studii proveditelnosti, o níž jsem mluvil před chvílí, můžeme začít pracovat na dalších záležitostech. Tedy EIA, bezpečnostní zprávy, technické zadání, parametrizace projektu. No a samozřejmě paralelně s tím běží otázka shánění financí. Jak už jsem uvedl, nevíme, kdo to zaplatí. Bavíme se totiž o desítkách miliard, možná 22 vedení energie, chladicí vody, a proto říkám úmyslně Dukovansko. Neumím v současné době zabořit prst do mapy. Ani to není podstatné. A taky musíme soutěžit se Slováky. Plynová smyčka experimentálního reaktoru LVR-15 z fondů EU. Na druhou stranu je to ale příležitost pro firmy, které by na tom mohly získat ostruhy. V ústavu jsme letos rozběhli velký investiční projekt s dotací EU. Jedna část tohoto projektu je zaměřená i na reaktory čtvrté generace. Budujeme v Řeži experimentální smyčku pro vysokoteplotní helium. Takže budeme mít, řekl bych, v roce 2014–2015 k dispozici zařízení, kde bychom mohli v podmínkách vysokoteplotního helia zkoušet některé části. Jdeme do toho čelem a budujeme si výzkumně-vývojovou základnu. A na jak dlouhou dobu se dá plánovat provoz toho zařízení? To mě zkoušíte z těžkých otázek, ale bude to dlouho. Experimentální reaktor v Řeži byl spuštěn v roce 1957 a stále běží. Počítáme, že bude běžet minimálně ještě do roku 2025. Pokud se to povede, reaktor na Dukovansku poběží hodně dlouho, desítky let. Nemluvíte o Dukovanech, ale o Dukovansku. Proč? Termín Dukovansko používám úmyslně, protože lokalita Dukovany je dána pouze tím trojúhelníkem mezi zaniklými obcemi Skryje, Heřmanice a Lipňany a Dukovansko je širší. Stavba Allegra nemá velké nároky na prostor. Bude mít ale nárok na při- Elektrárna v Dukovanech je ale největším zaměstnavatelem na Třebíčsku. A když tedy nepůjde o výrobní kapacitu, jak to bude s pracovními příležitostmi? Rozhodně to nebude průmyslový komplex typu elektrárny Dukovany nebo Temelín, který bude sloužit ke komerční výrobě. Bude to zařízení, které bude skutečně sloužit k výzkumu a vývoji dalších technologií, které by se potom nastavovaly v komerčním režimu. Prostě firma, která dělá čerpadla, která dělá výměníky, bude mít možnost si tam leccos vyzkoušet. Jde o experimentální zařízení, které bude poskytovat pracovní příležitosti především při výstavbě. A pak tam získají práci vysoce kvalifikovaní výzkumníci. Co se těch týče, budou to ovšem týmy složené z výzkumníků tří států, které uzavřely konsorcium. To je ale celkem jedno, protože když tam v té lokalitě budou žít a pracovat, budou tam utrácet peníze. Experimentální plynová kazeta v aktivní zóně reaktoru LR-0 Takže Allegro je šance pro střední a vysoké školství v regionu? Stoprocentně. Je to v zásadě šance na to, aby tam chodili studovat studenti z celé republiky. My říkáme, pojďme udělat demo jednotku a z demo jednotky je pak krůček k nějaké další. Vlastně dáváme perspektivu na druhou polovinu tohoto století. Výstavba tohoto pokusného reaktoru je na výstavbě dalšího bloku v Dukovanech naprosto nezávislá. A mohla by přinést rozvoj především v oblasti školství a udržení znalostí. (nc) Ing. ALEŠ JOHN, MBA generální ředitel a předseda představenstva ÚJV Řež, a. s. • Absolvent Vysokého učení technického v Brně v oboru sdělovací elektrotechnika, postgraduální studium na Univerzitě Komenského v Bratislavě v oboru jaderná energetika a životní prostředí, absolvent MBA na Prague International Business School. • Člen Governing Board WANO a Inženýrské akademie ČR. P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A www.parlament-vlada.cz energetika – těžba uhlí ČR potřebuje suroviny, OKD jasnou státní koncepci Státní koncepce týkající se surovin i energetiky by měly být přijaty bez snahy o politický populismus, protože na surovinách jsou závislé české průmyslové firmy a na dodávkách energií celá země. Musí se na nich podílet odborníci, aby nepadly s politickou garniturou, která je připraví, a neohýbaly se podle krátkodobých zájmů lobbistů. Těžba surovin totiž vyžaduje promyšlené a dlouhodobé investice, vysvětlil v rozhovoru pro PVS ředitel pro rozvoj a strategii a místopředseda představenstva OKD Ján Fabián. Jak se díváte na aktuální diskuze kolem budoucnosti české energetiky? Svět energetiky už nebude nikdy takový jako dříve. To můžeme konstatovat – s úlevou – po několika událostech z posledních let, které nasměrovaly energetickou politiku, především tu evropskou, od nerealistických dobrodružství k realitě. Mám na mysli nejen neštěstí v japonské Fukušimě, ale především procitnutí veřejnosti v souvislosti s vnímáním obnovitelných zdrojů. Jasně to vidíme v mnoha zemích Evropské unie a myslím, že podobné trendy začínají být patrné i u nás. Myslíte, že využívání obnovitelných zdrojů už má svůj vrchol za sebou? Naopak, obnovitelným zdrojům patří budoucnost. Všichni ale vidíme, jak jejich nerozumné preferování poškodilo celou evropskou ekonomiku. Ale myslím, že už to všichni začínají chápat. Zatímco dříve nejrůznější komise lidi přesvědčovaly, že větrníky nebo solární panely jsou spásou lidstva a že jde v podstatě o jakési perpetuum mobile, dnes naopak lidé začínají naslouchat důvěryhodným vědcům a ekonomům, kteří nabádají k rozumnému přístupu. Místo vysněných pohádek o obnovitelných zdrojích je třeba se bavit o reálném surovinovém mixu. Pojďme k aktuální situaci v OKD. Nedávno jste ohlásili záměry na rozšíření těžby. Jak jsou pro OKD důležité? Efektivní podnikání, a tím také práci pro téměř 20 tisíc našich lidí a byznys pro všechny dodavatele a odběratele, můžeme zajistit jen v případě, že udržíme produkci uhlí v určitém objemu. Takže těžba se logicky musí rozšiřovat do dalších oblastí a ty, které opouštíme, postupně rekultivujeme a vracíme přírodě či lidem. Ještě nedávno se ale mluvilo o útlumu těžby uhlí na severu Moravy. Jak je možné, že se teď chcete a můžete rozvíjet? Vše se změnilo v roce 2008, kdy naše mateřská společnost New World Resources rozhodla o modernizaci těžebních technologií ve všech dolech OKD. Od té doby jsme do této oblasti investovali přes 11 miliard korun. Mimořádně to zvýšilo bezpečnost horníků, ale zároveň nám to umožnilo těžit efektivněji. Navíc si můžeme takříkajíc sáhnout na ložiska a typy slojí, které bychom dříve nemohli vytěžit. Investice při- tom dále pokračují, v rámci programu PERSPektiva dále financujeme zvýšení bezpečnosti, správu zásob, péči o naše zaměstnance, zlepšení logistiky nebo lepší služby pro odběratele, tedy konkrétní projekty pro perspektivní růst společnosti. Největší pozornost veřejnosti teď vzbudily informace o záměrech rozšíření těžby Dolu Karviná, konkrétně závodu ČSA. Těžba by údajně měla zničit stovky domů, ze kterých se lidé nechtějí vystěhovat. To je samozřejmě v současnosti zajímavé téma pro média. My jsme teprve na začátku celého procesu, v tuto chvíli připravujeme kompletní dokumentaci pro proces EIA. Svolení k případné těžbě dostaneme jen tehdy, když se dohodneme s majiteli všech nemovitostí, které by naše těžební aktivity zasáhly. Chceme postupovat naprosto transparentně. Máme už za sebou několik veřejných jednání s občany, vydali jsme tištěné informační materiály, aktuality zveřejňujeme na speciálním webu, který jsme připravili právě pro tento projekt. Připravujeme i mnoho dalších aktivit směrem k občanům i firmám, aby měli všichni přístup k potřebným informacím a argumentům. Je nám jasné, že těžba v nových lokalitách začne jedině tehdy, když bude přínosná pro všechny strany. Mimochodem, na stránkách ministerstva životního prostředí jsou dostupné veškeré informace k tomuto projektu. Pojďme nyní k dalšímu tématu, které je nyní aktuální. Důl Frenštát. Pro nezasvěcené: proč se o něm začalo mluvit zrovna nyní? Důl byl postaven v osmdesátých letech minulého století a od devadesátých v něm zajišťujeme konzervační režim, což nás ročně stojí padesát až šedesát milionů korun. Jde o poslední a největší neprozkoumané ložisko uhlí ve střední Evropě. Konzervovat jej musíme do okamžiku, kdy stát definitivně neoznámí, že ložisko uhlí nepotřebuje. Uhlí je majetkem státu, nikoliv OKD. Naši akcionáři nyní usoudili, že vzhledem k nákladům, které tam každoročně vkládáme, by bylo prospěšné ložisko lépe prozkoumat. Když říkám prospěšné, myslím tím nejen na OKD, ale také na stát a místní obyvatele. Potřebujeme více detailů, zatím máme jen informace z několik desítek let starých vrtů. Teprve pak můžeme od- P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A JÁN FABIÁN Vystudoval hornickou fakultu Technické univerzity v Košicích, poté pracoval pro americkou společnost Colenco Power Consulting. V letech 1992 až 1998 absolvoval doktorandské studium na institutu geověd TU Berlin, v jeho průběhu úzce spolupracoval s těžebními společnostmi na Slovensku, v Německu a Austrálii. V letech 1998 až 2007 pracoval v českém vedení přední světové poradenské společnosti Roland Berger Strategy Consultants. Od srpna roku 2007 pracuje ve vedení společnosti OKD, a.s. jako ředitel pro rozvoj a strategii, zástupce generálního ředitele a místopředseda představenstva. Ze své pozice ve vrcholovém managementu mateřské společnosti New World Resources (NWR) zodpovídá za organizační řízení OKD a dohled nad dalšími dceřinými firmami NWR. V rámci užšího vedení společnosti se podílí na přípravě a realizaci dlouhodobé podnikatelské strategie. povědně debatovat o budoucnosti dolu a celého ložiska. Jak by tedy probíhala průzkumná ražba v dole Frenštát, o kterou usilujete? V současné době jsou v Dole Frenštát již z dřívější doby vyhloubeny dvě vertikální jámy. Z jedné z nich, pokud získáme všechna potřebná povolení pro průzkum, vyrazíme v hloubce asi 1000 metrů pod povrchem kilometrovou horizontální průzkumnou ražbu, čili chodbu, a z této pak vrty směrem k uhelným slojím. Náklady průzkumu odhadujeme na 300 milionů korun. Dopad ražby na povrch je prakticky nulový. Zhruba čtyři roky po zahájení průzkumu by mělo být jasněji, co a jak dál. ■ www.parlament-vlada.cz 23 energetika – těžba uhlí černé uhlí: 37 procent hnědé uhlí: 60 procent lignit: 3 procenta Uhlí v České republice Už od předminulého století je těžba, zpracování a využití uhlí v Čechách a na Moravě významným průmyslovým odvětvím. V 90. letech minulého století došlo k útlumu v těžbě všech druhů zdejšího uhlí, nyní se však k tomuto energetickému zdroji opět obrací pozornost. Uhlí se skládá převážně z uhlíku a různého množství dalších příměsí. Podle složení, způsobu vzniku, stáří, obsahu uhlíku a energetické vydatnosti se rozlišuje několik základních druhů uhlí: lignit, hnědé uhlí, černé uhlí a antracit. Uhlí se z praktického hlediska rozlišuje také podle možnosti využití, například zplynovatelné uhlí nebo koksovatelné uhlí, uhlí pro chemické výroby atd. V Ostravsko-karvinském revíru se těží nejkvalitnější černé uhlí (včetně typů vhodných pro výrobu koksu) a antracit. Uhlí je dodnes nejvýznamnějším pevným palivem a jedním z nejvýznamnějších zdrojů elektrické energie. V České republice se z uhlí získává přibližně polovina veškeré vyrobené elektřiny. Podobně je tomu například i v USA, zatímco v celosvětovém měřítku se uhlí podílí na produkci elektřiny asi čtyřiceti procenty. Způsobů využití je více Navzdory nedávnému zatracování této suroviny v budoucnosti energetický význam uhlí ještě vzroste. Jeho zásoby se totiž odhadují na nejméně 200 až 300 let, zatímco zásoby ropy na pouhých 40 až 50 let a uranu na přibližně jedno století. Již dnes existují technologie, které dokáží přeměnit uhlí na tekutá či plynná ekologicky šetrná paliva se všemi přednostmi ropných produktů, avšak bez jejich nectností, zejména negativního vlivu na životní prostředí. Na dalším zdokonalování a zefektivňování těchto postupů vědci usilovně pracují. Uhlí ale má i další využití. Vedle zušlechťování na koks se donedávna používalo v plynárenství, hutnictví a chemickém průmyslu. Zejména v chemickém průmyslu 24 poptávka po uhlí v budoucnosti opět poroste díky zvyšování cen ropy. Vedlejším produktem těžby v podmínkách Ostravsko-karvinského revíru je také metan. Plyn, který odedávna představoval úhlavního nepřítele horníků, má stále větší význam jako čisté a vysoce výhřevné palivo. Bez zajímavosti není ani to, že důlní vody jsou základem lázeňství na Ostravsku. Černé uhlí v Ostravsko-karvinském revíru těží výhradně OKD. Všechny doly OKD jsou hlubinné, uhlí se těží prostřednictvím šachet a systému štol – dnes již výhradně za použití mechanizovaných postupů a moderních technologií. Hlubinná těžba probíhá za složitých geologických podmínek v souvrstvích sahajících do hloubek mnoha set metrů. Uhlí je prvohorního (karbonského) stáří a dobývá se z ostravského a karvinského uhlonosného souvrství. Mocnost hlouběji uložených ostravských slojí (těží Důl Paskov – lokalita Staříč a Důl Lazy) se pohybuje od 0,8 do 1,3 m. Mocnost karvinských slojí se pohybuje od 1 do 6,5 metru. Těžba probíhá v současné době v činné části revíru na ploše 133,65 km2 v osmi dobývacích prostorech dolů: Důl Karviná 1. závod ČSA 2. závod Lazy 3. Důl ČSM 4. Důl Darkov 5. Důl Paskov 6. Důl Frenštát (konzervační režim) Kolik máme ještě zásob? Zásoby uhlí v České republice se odhadují přibližně na 10 mld. tun, z toho asi polovina je ekonomicky těžitelných. Struktura zásob je následující: P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A Roční produkce uhlí v České republice je přibližně 60 mil. t. Asi 70 procent výroby elektrické energie pokrývají elektrárny spalující uhlí. V roce 2006 byla celková domácí spotřeba černého uhlí asi 9 mil. tun. Prakticky všechno koksovatelné uhlí končí v ocelárnách, 2/3 energetického černého uhlí byly využity pro výrobu elektrické energie a tepla a 1/3 v průmyslových podnicích. Téměř celá domácí spotřeba uhlí a lignitu slouží k výrobě elektřiny a tepla. Výše exportu v roce 2006 činila 6,518 mil. tun a u koksu to bylo 0, 985 mil. tun. Množství exportovaného hnědého uhlí bylo 1,302 mil. tun. V roce 2006 asi 1,238 mil. tun černého uhlí a 1,8 57 mil. tun hnědého uhlí jakož i 0,507 mil. tun koksu bylo importováno do ČR. Většina černého uhlí byla dovezena z Polska, hnědé uhlí potom z Německa a Rakouska. V budoucnosti energetický význam uhlí ještě vzroste i navzdory nedávnému zatracování této suroviny. Jeho světové zásoby se, jak již bylo napsáno výše, totiž odhadují na nejméně 200 až 300 let (ropy na 40 až 50 let, uranu na 100 let) a již dnes existují technologie, které dokáží přeměnit uhlí na tekutá či plynná ekologicky šetrná paliva, a to se všemi přednostmi ropných produktů, avšak bez jejich nectností, zejména negativního vlivu na životní prostředí. Vliv na životní prostředí Na severní Moravě a ve Slezsku se vlivem těžby černého uhlí zásadně změnila tvář krajiny, demografické a společenské podmínky a kvalita životního prostředí. Společnost OKD si uvědomuje odpovědnost související s dopady dobývání na okolní prostředí a realizuje projekty, které je zmírňují. Firma v oblasti ochrany životního prostředí úzce spolupracuje s významnými subjekty a institucemi, jako jsou například Český báňský úřad, Ministerstvo životního prostředí ČR, místní samosprávy, hornické komunity a ekologické organizace. Management ovlivňování dopadů na životní prostředí se zaměřuje především na ochranu před znečištěním vody a ovzduší, nakládání s odpady či s nebezpečnými látkami a na rekultivační činnost v okolí našich dolů. V roce 2010 neshledaly kontrolní orgány v dotčených oblastech žádné zásadní nedostatky. V letech 1991–2010 představovaly náklady na zahlazení následků hornické činnosti 9,246 miliardy korun. V období 1993-2000 se na náhradě důlních škod podílel rovněž státní rozpočet, a to v rámci dotace na útlum hornické činnosti v ostravské části revíru. Od roku 2001 je tato oblast plně financována z vlastních zdrojů OKD, a.s., finanční rezervy a provozních prostředků. (aa) www.parlament-vlada.cz energetika – těžba uhlí Uhlí: soumrak, nebo renesance? Éra hnědého uhlí u nás nemusí skončit, v českých pánvích jsou ho za hranicí limitů pořád skoro 4 miliardy tun, připomínají zástupci uhelného průmyslu. Premiér Petr Nečas ale trvá na tom, že levná energie bude čím dál větším dílem pocházet z jádra, a to právě na úkor uhelných elektráren. Ještě téměř třicet procent elektřiny v Evropské unii se vyrobí z uhlí. Například Polsko ho využívá dokonce z devadesáti procent. Česká vláda se chce vydat opačnou cestou, ale výroba energie ze všech ostatních zdrojů vyjde dráž. „Tento druh energie je ekonomický. Jeho cena si na trhu oproti dalším energiím bude stát dobře, protože je levná. A proto na ní můžete například vybudovat průmysl, protože budete konkurenceschopní. Toho jsme svědky v Německu i jiných evropských zemích,“ tvrdí Brian Ricketts, generální tajemník Eurocoal. Jak moc bude nakonec Česko uhlí při výrobě energie využívat, má určit Státní energetická koncepce. Její úplné znění mělo být známé do konce června. Jádro nemá trhu dominovat tak, jak si to představoval předchozí ministr průmyslu Martin Kocourek, který mluvil až o 14 nových jaderných blocích. V takzvaném energetickém mixu se ale s uhlím počítá rozhodně méně než dosud. „My jsme přesvědčeni, že nadešel čas k narovnání standardních tržních podmínek, protože energetický trh je tímto velmi silně deformován. Součástí toho je, do roku 2020, odstavení tisíc osmi set megawattů uhelných elektráren, čili ten Temelín je nutný i proto, že bez jeho dostavby by došlo k výpadku produkce elektrické energie,“ uvedl premiér Petr Nečas. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) předloží vládě novou verzi státní energetické koncepce během tří měsíců. Kuba to uvedl po návštěvě severočeského Mostu, kde si prohlédl hnědouhelný důl ČSA. Kuba tvrdí, že koncepce počítá s co nejlepším využitím uhlí před územními limity, jejichž prolomení prý zatím není aktuální, přesto jej ale nevyloučil. Zároveň připustil, že v budoucnu by si stát mohl říct za své uhlí těžařům víc. Veřejné rozpočty by tím mohly získat ročně až dvě miliardy korun navíc. „Pokud se budeme bavit o prolomení limitů, musí tam být jasná záruka státu. Další těžbu by musela garantovat společnost s významnou státní účastí a musel by se značně zvýšit odvod z těžby nerostu, a to nikoli jen do obce, kde se těží, ale i do okolních měst. Dále by musela být splněna podmínka, že vytěžené uhlí musí sloužit jen českým potřebám a směřovat výlučně na výrobu tepla,“ uvedl Kuba v rozhovoru pro Deník. Uhlí patří formálně státu, jemuž za něj těžaři platí. Ze zákona může chtít stát až deset procent, vyhláška ministerstva financí ale pro hnědé uhlí stanovuje jen 1,5 procenta. Odpůrci těžby s tím nesouhlasí a chtějí, aby stát využil své možnosti naplno, s čímž zase nesouhlasí těžaři – desetiprocentní odvody by jim prý výrazně zkomplikovaly situaci v dalších letech, kdy se budou podmínky těžby zhoršovat. Tři hnědouhelné firmy v roce 2010 utržily 29 miliard korun a vydělaly 6,2 miliardy. Více mají dostat velká města Kuba zastáncem zvyšování odvodů ale není, místo toho chce vybrané peníze přerozdělit. Malým obcím hned u dolů by ubral a pe- INZERCE níze by naopak dal velkým městům v okolí, která nyní z odvodů nemají prakticky nic. „Můžeme se bavit o zvýšení nějakého poplatku, ale potrestáme tím spotřebitele, kteří to zaplatí,“ řekl Kuba. O prolamování limitů se zatím bavit nechce. „Existuje nějaké usnesení, které pořád platí. Energetická koncepce to může jen vyjasnit. Ale ignorovat státní energetickou koncepci a co v ní je, to nejde,“ řekl. Významnými úkoly jsou podle něj maximálně efektivní využití uhlí před limity a vyřešení dodávek pro teplárny. Zásoby hnědého uhlí jsou větší, než se čekalo Uhlí z českých pánví se loni vytěžilo přes 46 a půl milionu tun. Při současné spotřebě Česka by zásoby vystačily přibližně na 18 let. Na další spotřebu by ale bylo nutné prolomit těžební limity. Premiér Nečas ale trvá na tom, že za jeho vlády k žádným změnám v limitech nedojde. Podle studie Institutu energetických informací (Inergin)však aktuální zásoby hnědého uhlí v Česku vystačí mnohem déle, než se původně čekalo. Institut dospěl k závěru, že pro zajištění fungování všech efektivních provozů, to znamená mimo odstavované elektrárny společnosti ČEZ, a po zohlednění dalších korekcí na straně spotřeby hnědého uhlí je dost suroviny na následujících šestadvacet let. Tedy do konce roku 2038, což je o osm let delší období, než naznačují některé jiné studie, které se touto problematikou zabývají. Do zmíněných zásob je započítáno jen hnědé uhlí, které se nachází před územními limity. Ty udávají, kam až se může surovina dobývat. Institut navíc uvádí, že v případě zpřístupnění těžby za územními limity v lomu Bílina, který patří Severočeským dolům, lze udržet fungování hnědouhelné energetiky v Česku po započtení očekávaných korekcí na straně spotřeby až do konce roku 2044. „Výše uvedené časové horizonty však bude možné naplnit pouze při zavedení aktivní regulace tuzemského trhu s takzvaným volným hnědým uhlím,“ upozornil Inergin ve studii. (aa) P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A www.parlament-vlada.cz 25 energetika – doprava CNG si zaslouží více podpory Ve světě jezdí dnes na zemní plyn 14 518 200 vozidel v 80 zemích. Na světě je 20 519 plnicích stanic CNG a roční světová spotřeba zemního plynu jako pohonné hmoty byla v roce 2010 ve výši 40 mld. m3. V Evropě je více než 1,5 mil. CNG vozidel v 37 zemích a 3 976 plnicích stanic CNG. Spotřeba zemního plynu jako pohonné hmoty byla v Evropě za rok 2010 ve výši 8,7 mld. m3. Do roku 2020 byl pro ČR stanoven cíl v podobě ročního prodeje zemního plynu v sektoru dopravy cca 800 mil. m3, počet CNG vozidel postupně navýšit na 300 000 a postavit celkem cca 300 plnících stanic. V České republice se v průběhu posledních 6 let podařilo postupně nastavit několik podpor, které motivují k pořízení vozidla s pohonem na CNG. Přesto jsou to stále kapičky v moři. Dotace Zatím nejvýhodnější podmínky pro nasazení CNG vozidel jsou v rámci městské hromadné dopravy a linkové autobusové dopravy. Tato oblast použití je dostatečně podporována jak legislativně, tak finančně. Např. plynárenské společnosti podporují nákup nových CNG autobusů částkou 200 tisíc Kč na každý nový CNG autobus. Od roku 2006 bylo takto podpořeno již 212 CNG autobusů. Bohužel zatím neexistují jiné pozitivní motivace pro občany, aby si pořídili osobní či užitková vozidla na CNG, vyjma toho, že samozřejmě je tato pohonná hmota nejlevnější. Ale například na Slovensku existuje velká podpora (SPP a Ekofond). Při nákupu nového auta na CNG je v rámci grantu právnickým osobám (ne podnikatelům, ale městům, obcím, veřejně prospěšným organizacím apod.) nabízen příspěvek na nákup auta až do výše 50 procent z ceny vozidla (do 7 000 eur) a fyzické osoby mohou získat příspěvek do 2 000 eur. V Německu už v roce 2000 za podpory německého ministerstva životního prostředí, zastupitelstva města Berlína a dodavatelů plynu (GASAG a RuhrGAS) začal projekt nazvaný „1 000 zelených taxíků pro Berlín“. Cílem bylo podpořit využívání stlačeného zemního plynu jako pohonu vozidel v Berlíně. Celkový rozpočet činil 11,5 milionu eur a plánovala se podpora nákupu a provozu jednoho tisíce automobilů na CNG a také rozšíření sítě čerpacích stanic. Podpora se zaměřila na vozy taxislužby a autoškol. Dnes v Německu jezdí 96 215 CNG vozidel. CNG se stalo v Německu v roce 2011 nejoblíbenějším alternativním palivem. Jen během prvního pololetí bylo registrováno celkem 3 600 nových aut na CNG. Z toho 800 byly autobusy a nákladní auta. Německo se také může pyšnit již devítistou čerpací stanicí, která byla otevřena v hlavním městě Berlíně. Spotřební daně Jak pro autobusy, tak i pro osobní či užitková vozidla je stanovena daň pro zemní plyn použitý pro pohon motorů. Zemní plyn jako pohonná hmota měl do 31.12. 2011 tuto daň nulovou. V současné době se již navýšila na 0,36 Kč za m3, což je ale oproti spotřebním daním na klasické kapalné pohonné hmoty částka zanedbatelná. V období do r. 2020 se pak bude dále postupně mírně navyšovat až na úroveň min. sazby EU. Spotřební daně na rafinérské pohonné hmoty (benzín, nafta), které dnes činí cca 13 Kč/litr, resp. cca 11 Kč/litr, se mají podle návrhů EU v budoucnu naopak zvyšovat. Silniční daně V novém zákoně o silniční dani z roku 2009 jsou vozidla pro dopravu osob nebo vozidla pro dopravu nákladů s největší povolenou hmotností méně než 12 tun, která používají jako palivo stlačený zemní plyn označovaný jako CNG, od povinnos- Podpory zemí EU v rámci CNG lze shrnout do následujících bodů: • koncepce plynofikace dopravy je součástí dopravní a ekologické politiky; • ze strany státu jsou podporovány programy plynofikace dopravy. Tyto programy jsou většinou součástí systémové podpory rozvoje městské hromadné dopravy; • v nejvíce ekologicky exponovaných lokalitách (lázně, rekreační oblasti, chráněná území, národní parky…) jsou realizovány demonstrační projekty; • je garantováno daňové zvýhodnění zemního plynu jako pohonné hmoty na delší časové období; • existují dotace do rozvoje infrastruktury; • existují přímé dotace vícenákladů spojených s provozováním plynových autobusů; • existují přímé dotace na nákup všech vozidel mladších 3 let s plynovým pohonem; • plynofikace dopravy má legislativní podporu; • je podporován výzkum a vývoj; • v centrech měst je používání plynových vozidel zvýhodněno pro zásobování, taxi atd. (parkování, vjezd do center atd.). ti platit silniční daň osvobozena. Osvobození se tedy týká všech CNG autobusů, kdy úspora dosahuje cca 20 až 40 000 Kč/rok v závislosti na součtu největších povolených hmotností náprav v tunách. Úspora na osobním automobilu je ve výši 1 200 až 4 200 Kč v závislosti na zdvihovém objemu motoru a u nákladních vozidel s největší povolenou hmotností méně než 12 tun může být tato úspora až 12 000 Kč za rok v závislosti na součtu největších povolených hmotností náprav v tunách. Normativní dokumenty týkající se CNG Legislativa, související s provozem CNG vozidel, platná v České republice, je tvořena souborem normativních dokumentů. České technické normy: ČSN 73 0804, ČSN 73 60 58, ČSN 65 6517, ČSN EN 60079 Technická doporučení: TDG 304 02, TDG 982 01, TDG 982 02, TDG 982 03 Právní předpisy – zákony: 361/2000 Sb., 56/2001 Sb., 86/2002 Sb. Vyhlášky: 341/2002 Sb., 197/2006 Sb. Mezi ty důležité vyhlášky zcela jistě patří dlouho očekávaná vyhláška č. 268/2011 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, která upravuje vyhlášku č. 23/2008 Sb., řešící vybavení garáží pro parkování CNG vozidel, vybavení servisu nebo opraven CNG vozidel a parkování CNG vozidel v podzemní hromadné garáži pro veřejné užívání. Laicky řečeno, pokud provozovatel garáží dodrží několik technických opatření, CNG auta mohou v podzemních veřejných hromadných garážích bez problémů parkovat. Plaketové vyhlášky a emisní zóny Téměř čtyři desítky německých měst již zavedly nebo zpřísnily pravidla nízkoemisních zón, která omezují vjezd automobilů s vysokými emisemi jemných prachových částic ve výfukových plynech. V Německu bylo vyhlášeno šest nových nízkoemisních zón a zpřísněna pravidla pro vjezd do devatenácti už existujících zón včetně významných center, jako jsou Stuttgart, Frankfurt nad Mohanem, Karlsruhe nebo Mannheim. K vjezdu do center desítek tamějších měst opravňuje barevná známka, kterou si řidiči vylepí na čelní sklo: nejvyšší emise značí červená barva, následuje žlutá a nejekologičtější zelená. Naprostou novinkou je zřízení regionální nízkoemisní zóny Porúří, která zahrnuje území čtrnácti měst mezi Dortmundem a Duisburgem a zahrnuje plochu okolo 850 kilometrů čtverečních. Naše ministerstvo životního prostředí se v Německu inspirovalo a v Česku se také připravuje zavedení nízkoemisních zón, právě kvůli emisím pevných částic. Kromě Ostravy, která se špatným vzduchem bojuje dlouhodobě, už nízkoemisní zóny chystají v Praze, Plzni a Karlových Varech. Další města, jako například Klimkovice, zavedení zón zvažují již dlouho. ■ Více informací na www.cng.cz nebo http://www.facebook.com/cngfans. 26 P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A www.parlament-vlada.cz Přínosný a žádoucí, jen tak dál JUDr. PhDr. Vratislav Košťál, vedoucí odboru Právní služby, ČEPS, a.s. Společnost ČEPS, a.s., která je provozovatelem páteřní přenosové soustavy v elektroenergetice v České republice, v mnohém vítá poslední legislativní vývoj na úrovni právní úpravy podpory obnovitelných a jiných podporovaných zdrojů energie. Konkrétně za úspěch považuje skutečnost, že se v poslední fází normotvorného procesu ocitl zcela nový zákon o podporovaných zdrojích energie, který lépe než jeho předchůdce zohledňuje ekonomické předpoklady zdárného fungování systému a který je silněji prodchnut příjemným aromatem ekologické udržitelnosti podruhé nastoupené cesty. Evropské tlačení na pilu ohledně prosazování zelených zdrojů do evropské elektrizační soustavy vytvořilo nejen na tuzemské úrovni vhodnou živnou půdu pro zrození adekvátní národní reakce, zohledňující principiálně sice zásadní, tím však obtížněji realizovatelnou ideu Evropy bez fosilních a jiných konvenčních zdrojů výroby elektřiny. Vedle často neuvážených či více či méně nedomyšlených evropských rozhodnutí však poslední legislativní počin v podobě nového zákona v oblasti podporovaných zdrojů výroby elektřiny klade ryze racionálně důraz i na ekonomičnost tohoto celoevropského podniku tak, aby se v dnešní nelehké době napjatých veřejných rozpočtů nestal alespoň u nás deficitním. A to v dnešní době, kdy tolik fouká silný studený vítr z bruselského náměstí Schumann, není rozhodně málo. Nový zákon o podporovaných zdrojích energie nahrazuje dosavadní právní úpravu zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, v platném znění, jenž ve své prvotní podobě, s prvky euforie a neodůvodněného furiantství, postrádal adekvátní zabudované mechanismy zamezující ekonomické a snad i ekologické sebedestrukci systému. Nové prvky prakticky neomezené podpory všech druhů zdrojů řazených z různých důvodů mezi tzv. obnovitelné zdroje umožnily neuvěřitelný rozkvět zdrojů výroby elektřiny, které ovšem nejsou ani ekologicky, ani technologicky nejvhodnější. Ty navíc vsadil do naprosto nepřipravené infrastrukturní české reality založené historicky na centralizaci výrobních zdrojů. Chronicky opakovaná kauza dílčího systémového selhání podporou fotovoltaických elektráren je nejviditelnějším dědictvím éry právě nahrazovaného právního předpisu. Přínosy nového zákona Hlavní prvky nového právního rámce regulatorních opatření nového zákona spočívají především v zásadě, že subvence musejí rovněž být ekonomicky a ekologicky odůvodnitelné, potažmo udržitelné, tudíž že výroba elektřiny je ekonomická a ekologická jen potud, pokud o ní je na straně poptávky v daný okamžik zájem. Stav poptávky neúprosně podléhá ekonomickým zákonitostem, a tak i subvenční politika podle nového zákona přináší promítnutí přirozených mechanismů trhu do výše vyplácených podpor. Druhým výrazným přínosem nové právní úpravy je vytvoření rámce pro základní koncept nastavení celého systému tak, aby náležitě, tedy udržitelně, zohledňoval přírodní zdroje České republiky a aby se v jeho důsledku optimálně a bezpečně vyvíjela domácí paleta používaných zdrojů energie. Tak je do systému implantován národní akční plán, jenž by energetice i občanům měl vrátit koncepčnost a s ní související pocit bezpečí. Do třetice všeho dobrého pak nový zákon stahuje pod jednu střechu všechny dotované výrobce elektřiny, tj. i elektřinu z kombinované výroby elektřiny a tepla a též z druhotných zdrojů. Zákon tak systémově do jednoho místa shrnuje ty výrobce, jejichž fungování není na rozdíl od ostatních výrobců z poněkud konvenčnějších zdrojů tak úplně produktem výdobytků táhlého procesu celoevropské liberalizace trhu s elektřinou, leč jejich účast je z důvodu veřejného zájmu hodna takové míry podpory, která nepopírá existenci otevřené tržní soutěže na straně výrobců. Nový zákon v neposlední řadě přináší i přenesení břemena výplat podpor z jednotlivých provozovatelů distribučních soustav, mimo jiné i ze společnosti ČEPS, a.s., jako provozovatele jim nadřazené přenosové soustavy, na operátora trhu, což je rovněž logický krok, neboť se jím důsledně odděluje provozování přirozených monopolů energetické infrastruktury od nakládání s transportovanou elektřinou, zlevňuje fungování celého systému a lépe realizuje koncept nezávislosti na jakémkoliv tržním zájmu na straně přenosu a distribuce elektřiny. Společnost ČEPS, a.s., novému zákonu, jakož i energetice jako celku, přeje zasažení kýžených cílů a klidnou budoucnost plnou předvídatelnosti a jistoty. K tomu pak ještě navrch stejnou míru rozhodnosti, s jakou čeští zákonodárci přistupovali k této zákonné předloze, do níž přes evropskou nepřízeň dokázali vlít i nepřehlédnutelný regionální prvek. A tohoto českého řešení citlivé evropské materie nejsme pod vlivem silných unijních tlaků bohužel svědky příliš často. ■ P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A INZERCE energetika IT a stavebnictví Víc než jen budova: vytváření inteligentnější fyzické infrastruktury Na budovy nemá vliv pouze to, co se nachází uvnitř, ale také tak to, co je vně jejich stěn. Kolem budov se totiž nacházejí objekty, které vyžadují dodatečnou údržbu – rampy, silnice nebo automobily. Jejich optimalizací je možné zlepšit fungování celé infrastruktury. Sloučení všech aktiv pod jedním holistickým pohledem může navíc účinně propojit fyzický svět s digitálním. Sběrem, správou a analýzou dat mohou organizace od škol přes muzea až po průmyslové komplexy získávat důležité informace a vytvářet inteligentnější udržitelnější fyzické infrastruktury. Kouzlo spočívá ve schopnosti naslouchat a analyzovat data tak, aby bylo možné identifikovat neefektivní položky a vytvořit udržitelnější a úspornější celek. Vše začíná vytvářením systémů pro automatizaci, jejichž účelem je snížení nákladů na energii. Kombinace automatizace s dalšími řešeními pro inteligentní budovy, například s monitoringem v reálném čase, analytickými nástroji nebo vyspělými dynamickými ovládacími panely, přinese přehlednou a efektivní správu všech fyzických aktiv. Americké letectvo směřuje k zelenějšímu provozu Dobrým příkladem toho, jak rozmanitý může být stavební projekt, je americké letectvo. To nedávno zahájilo iniciativu, jejímž cílem je zvýšit energetickou účinnost a automatizovat správu portfolia fyzické infrastruktury. Nařízení vydaná prezidentem USA vyžadují, aby každá výkonná pobočka ministerstev a úřadů měla vypracovaný plán pro správu svých aktiv, aby zavedla měření výkonu a zajistila efektivní správu federálního majetku prostřednictvím celého jeho životního cyklu. Dále byly vydány pokyny, že všechny státní úřady musí zlepšit svou energetickou účinnost, snížit spotřebu přírodních zdrojů a snížit produkci odpadu s cílem redukovat emise oxidů uhlíku. Splnění těchto nařízení nebylo pro americké letectvo snadné, neboť v jeho majetku se nachází více než 58 milionů metrů čtverečních nemovitostí, přes 83 milionů metrů čtverečních letištních ploch a 10 milionů akrů pozemků. Aby bylo možné vydaná nařízení splnit, začal úřad vojenského letectva využívat automatizační software, jenž nabízí monito- 28 ring v reálném čase, správu událostí i analytické zpracování. Cílem je získat lepší přehled a kontrolu nad fyzickými aktivy. Tento software nabízí vojenskému letectvu standardizovanou technologickou platformu, jež umožňuje analyzovat data týkající se nemovitostí, zefektivňuje objednávky a spolupráci s dodavateli a snižuje spotřebu energie v tisícovkách budov. Prostřednictvím tohoto softwaru vojenské letectvo výrazně posílí svou infrastrukturu – odstraní totiž nadbytečné systémy a provede optimalizaci hlavních procesů. To umožní lepší rozhodování o správě aktiv tak, aby bylo možné snižovat provozní náklady a spotřebu energie a přitom zvyšovat návratnost rozpočtu. Školy snižují svou energetickou náročnost Projekt Tulanské univerzity v New Orleans je zase dobrou ukázkou, jak významně zvýšit udržitelnost a efektivitu s pomocí automatizačního a analytického softwaru u komunity budov, kde se část fyzických aktiv nachází mimo jejich stěny. Po ničivém hurikánu Katrina Tulanská univerzita významně přestavěla svůj univerzitní kampus tak, aby byl energeticky účinnější. Cesta k inteligentnější infrastruktuře začala u fakulty architektury, jmenovitě u sto let staré Richardsonovy koleje. Podobně jako řada dalších podobně starých budov i Richardsonova kolej měla rozvody topení, elektřiny i vody staré dvacet až čtyřicet let. Univerzita zvolila inteligentnější technologii, jež dokáže využívat údaje o vytápění, chlazení, osvětlení a spotřebě vody. Díky tomuto holistickému přístupu tak může dosahovat mnohem lepších výsledků. Vzájemné propojení těchto prvků zajistí, že budova bude mít schopnost se sama sledovat a nabízet rady, jakým způsobem by měla být provozována tak, aby došlo k maximální úspoře využívaných přírodních zdrojů. Obvod sjednocených škol v Los Angeles (Los Angeles Unified School District, LAUSD) pojal plán zvýšit ekologičnost infrastruktury trochu jinak. LAUSD je největší systém veřejných škol v Kalifornii a druhý největší ve Spojených státech: provozuje více než 14 ti- P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A síc budov na rozloze 1 800 kilometrů čtverečních. Za účelem zlepšení a zjednodušení údržby byl vyvinut program, který umožňuje studentům, zaměstnancům i správcům hlásit případné problémy v objektech prostřednictvím chytrých telefonů. Tato aplikace umožňuje využít soukromých poznatků a postřehů lidí pohybujících se v areálech škol a výrazně snížit dobu potřebnou pro případný zásah. V tomto typu tzv. „crowdsourcingu” se vlastně studenti i zaměstnanci stávají lidskými čidly. Kdykoli některý ze zúčastněných narazí na problém, který je třeba řešit – kapající kohoutek, graffiti, rozbitý záchod – může prostřednictvím programu zažádat o servisní zásah odesláním textové zprávy s fotografií. Všechny podněty přicházející z mobilních aplikací jsou pak shromažďovány v databázi, kde jsou vyhodnocovány a po jejich potvrzení odesílány servisním zaměstnancům. Díky této aplikaci může LAUSD využít kolektivních poznatků lidí pohybujících se v prostředí škol a výrazně zredukovat interval mezi zjištěním problému a servisním zásahem. Před zavedením této aplikace se LAUSD spoléhal na vyučující a nepedagogické pracovníky, kteří technické problémy hlásili správci budovy či areálu. Ten musel každé takovéto hlášení vyhodnotit a následně vyslat příslušného technického pracovníka problém vyřešit. Nyní jsou hlášení odesílána přímo na servisní dispečink. Využití rostoucí propojenosti obyvatel a dat sesbíraných uživateli umožňuje LAUSD vytvářet inteligentnější a efektivnější infrastrukturu. Tyto příklady ukazují, že dalším krokem ve zvyšování efektivnosti a snižování nákladů je zlepšení fyzického prostoru, který každodenně obýváme – a nejen uprostřed oněch čtyř stěn budovy. Propojením fyzického a digitálního světa můžeme pomoci lidem lépe naslouchat a porozumět informacím produkovaným naším fyzickým prostorem tak, že nalezneme nové způsoby jak se zbavit případných nedostatků. Tím hlavním cílem je potom vytvářet budovy, školy, areály či průmyslové komplexy, které budou výrazně účinnější a produktivnější. Martin Wagner obchodní ředitel IBM Česká republika www.parlament-vlada.cz Hodnocení energetické náročnosti budov ? ANO Bez budov naše civilizace žít (už) neumí, očekáváme od nich stále lepší komfort a klademe tak na ně stále větší požadavky. Od otevřeného ohniště s kotlíkem jsme došli k automatickým systémům vytápění i chlazení, optimalizovanému osvětlení, teplá voda o přesné teplotě vytéká podle potřeby… Často bývají budovy (ve smyslu spotřeby energie) srovnávány s automobily, u kterých jsme již většinou zvyklí posuzovat nejen velikost, rychlost, výbavu, barvu, ale také srovnávat spotřebu paliva s konkurencí. Stejně tak neustále sledujeme cenu paliva a snažíme se ušetřit. To vše sice děláme bez nařízení státu, ale legislativa nám pro to vytvořila podmínky a stejně tak to dělá u budov. Vozidlo muselo projít homologací – budovu posuzuje stavební úřad. Auto má technický průkaz (jeho součástí je i teoretická spotřeba) – pro budovu získáte průkaz energetické náročnosti. Až sem je srovnání auta s budovou celkem odpovídající, ale jeden velký rozdíl tu je ve výrazně rozdílné době jejich životnosti. Proto se kromě statiky, hygieny apod. reguluje legislativně i spotřeba energie v budovách nových nebo při rekonstrukci stávajících. Nová legislativa, která je nyní v Poslanecké sněmovně, nebude zásadně měnit způsob hodnocení energetické náročnosti budov, ale očekává se, že přinese postupné zpřísňování požadavků až k téměř energeticky nulovým novostavbám v roce 2021. Významnější změnou je povinné předložení průkazu energetické náročnosti budovy při jejím prodeji nebo pronájmu. Minimálně v sedmi evropských zemích (např. Lucembursko, Anglie, atd.) již realitní kanceláře využívají energetických certifikátů pro reklamní účely (aniž by jim to nařizoval zákon) a zjistily, že budovy s hodnocením D a horším je obtížnější prodat či pronajmout. A to samozřejmě ovlivňuje i jejich cenu. Budova s nízkou energetickou náročností bude tedy šetřit naši peněženku, ale také samozřejmě přispěje lepšímu životnímu prostředí pro nás všechny snížením emisí, které vznikají při záso- bování energií. Pokud vás zajímá problematika energetické náročnosti budov, rádi vám pomohou odborníci ze společnosti ENVIROS, s.r.o. Petr Sopoliga odborník na hodnocení energetické náročnosti budov Přechod k energeticky úsporným budovám povede k ekonomickému přínosu mi úsporami, resp. ekonomickou výhodností. Mezi přínosy se řadí především: Energetické štítkování budov začne platit od roku 2014. Nicméně hlavní dopady budou následovat s časovým odstupem. Tedy nové budovy mají dosáhnout téměř nulové spotřeby energie až od 31. 12. 2020. Pro budovy užívané a vlastněné orgány veřejné správy toto opatření nabývá účinnosti již po 31. 12. 2018. Samotným vlastníkům a provozovatelům budov potom nová právní úprava přinese možnost provádět renovace postupně, bez možného znehodnocení ekonomického potenciálu budoucích renovací. Možné náklady budou kompenzovány energetický- Nižší platby za energie České budovy zatím energií zbytečně plýtvají. V kombinaci s její rostoucí cenou to pro české domácnosti, instituce a firmy znamená nemalé finanční ztráty. Přitom potřebné stavební materiály, technologie a postupy, které tyto ztráty výrazně omezí, už máme k dispozici. Firmy a odborníci sdružení v Šanci pro budovy jsou schopni na jednotlivých budovách uspořit 30 až 90 % energie. Vyčíslené přínosy Ekonom Miroslav Zámečník se svým týmem vypočítal, že přechod k energeticky úsporným budovám podle směrnice povede k ekonomickému přínosu (čisté současné hodnotě) 223 miliard Kč při poměrně konzervativních předpokladech: 3% reálném růstu ceny energie a životnosti budov 25 let. Pokud ale cena energie poros- P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A te rychleji, ekonomické přínosy se násobí. Úsporné budovy tedy zajišťují své vlastníky a provozovatele proti růstu cen energie i případným cenovým šokům. Vyšší konkurenceschopnost Pro rozvinuté ekonomiky znamená nízká spotřeba energie konkurenční výhodu, což názorně vidíme na příkladu Dánska. Pokud cena energie na světových trzích roste, Dánové se radují, neboť jejich konkurenceschopnost se zvyšuje. Důvodem je poloviční energetická náročnost jejich hospodářství oproti průměru EU. Česká republika má naopak i kvůli budovám s nákladným provozem energetickou náročnost na jednotku HDP o polovinu vyšší, než je průměr Evropské unie. Mimo to se bude od energetického štítku odvíjet i cena nemovitosti, přičemž platí, že vyšší účinnost znamená vyšší cenu nemovitosti na trhu. Matyáš Vitík tiskový mluvčí MŽP a vedoucí tiskového oddělení www.parlament-vlada.cz 29 stavebnictví Čerpání dotací z programu Zelená úsporám Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa splnil svůj slib a umožnil čerpání dotací na úspory energií ve veřejných budovách z programu Zelená úsporám. Nyní mohou žadatelé ze sektoru veřejných budov obnovit své požadavky na přidělení dotací na zateplení a změnu způsobu vytápění z programu Zelená úsporám. Současná aktivní bilance programu Zelená úsporám umožňuje už od druhé poloviny května alokovat ve prospěch veřejných budov prvních 200 miliónů korun a případné další finanční přebytky v programu budou také použity pro tento sektor. K dalšímu uvolňování finančních prostředků by tak podle odhadu mohlo dojít v průběhu července a října 2012. „Dotacemi budou podporovány budovy sociálního, školského či kulturního sektoru, tedy především školy a mateřské školky, pečovatelské domy pro seniory nebo zdravotnická zařízení,“ říká ministr životního prostředí Tomáš Chalupa a dodává: „Na ministerstvu ani na Státním fondu životního prostředí nepočítáme s tím, že by byly podporovány například rekonstrukce ministerstev nebo jiných státních budov a byrokratického aparátu.“ Obce, města a kraje tak v době nepříznivé ekonomické situace získají finanční prostředky, které pomohou jejich rozpočtům, a zároveň realizací těchto opatření dojde u staveb k výrazně nižším nákladům na platby za energie. Nezanedbatelným přínosem jsou i pozitivní dopady na místní pracovní trh, protože umožní stavebním firmám vytvořit nová či alespoň udržet stávající pracovní místa. Žadatelé o dotace na zateplení veřejných budov budou nyní moci čerpat finance buď z programu Zelená úsporám, nebo z 35. výzvy Operačního programu Životní prostředí prioritní osy 3., oblast podpory 3.2. (Re- 30 alizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry). Žádost může být podána v obou programech, ale v momentě přiznání dotace v jednom z programů bude žadatel automaticky vyřazen z programu druhého, aby tak nemohl na jedno a totéž opatření čerpat dotaci dvakrát. Program Zelená úsporám Program Zelená úsporám byl zahájen 22. dubna 2009 a byl určen výhradně pro vlastníky rodinných a nepanelových bytových domů a následně od 1. září 2009 byl otevřen také pro panelové bytové domy. Od 19. července 2010 byl rozšířen i na investice do veřejných budov. Příjem žádostí ale bylo nutné po výrazném nárůstu počtu žádostí v druhé polovině roku 2010 přerušit a získat čas na překontrolování správnosti údajů u všech podaných žádostí a upřesnit sumu disponibilních prostředků. V dubnu 2011 bylo jasné, že v programu chybí téměř 8 miliard korun. Ministerstvo životního prostředí proto navrhlo systémová opatření, která by vedla k zajištění vyrovnaného stavu. Prvním z nich byla úplná redukce dotací do segmentu veřejných budov a dále se předpokládalo, že kontrolou všech typů žádostí se ušetří miliarda korun. Další finance měly přinést prodeje emisních kreditů a úspory. Ministr Chalupa tehdy řekl: „Museli jsme se vypořádat s celým problémem a zároveň jsme chtěli uspokojit co největší počet soukromých žadatelů o podporu v programu Zelená úsporám, pro které byl program původně určen. Velmi mne mrzí, že města a obce nedostanou podporu, nicméně mají na rozdíl od soukromých žadatelů další možnosti, jak žádat o příspěvky. Jedním z nich je například Operační program Životní prostředí.“ Vláda ČR přijala řešení navržené ministrem životního prostředí usnesením č. 298 ze dne 20. 4. 2011 s optimistickým výhledem snížení deficitu na sumu více než 500 miliónů korun. Usnesením vlády ze dne 11. 1. 2012 byl schválen výdajový limit fondu. Ministr Tomáš Chalupa opakovaně deklaroval, že v případě, kdy po uspokojení všech řádných žádostí rodinných a bytových domů v programu Zelená úsporám dojde k přebytku, bude použit přednostně k vyplácení žádostí z oblasti veřejných budov. Současná aktivní bilance programu Zelená úsporám, kdy je již proplaceno přes 14 miliard korun (61 286 žádostí za 14 071 932 Kč), umožňuje alokovat ve prospěch veřejných budov prvních 200 miliónů korun. Matyáš Vitík Obce mají o program Zelená úsporám velký zájem Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa 28. června v rámci svých výjezdů do regionů navštívil Jihočeský kraj. Při setkání se starosty místních obcí jim prezentoval možnosti získání dotací z programů, které jsou v kompetenci Ministerstva životního prostředí. „Práce ministra životního prostředí musí být vidět hlavně v regionech, mezi lidmi v obcích. Tam jsou problémy, které tento resort pomáhá řešit. Na setkání se starosty se s tímto názorem setkávám velmi často. Dnešní jednání s jihočeskými zá- P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A stupci obcí se týkalo zejména programu Zelená úsporám a jeho nástupnického ekvivalentu. Starosty jsem ujistil, že v novém programu bude jednu z hlavních rolí hrát podpora rekonstrukcí a výstavby veřejných budov. Obce tuto variantu, kterou nyní rozpracováváme, vítají, protože podobné nástroje jim usnadňují shánění financí na energetické úspory. Program bychom chtěli otevřít v polovině příštího roku. Čerpat z něho budou moci i soukromí žadatelé,“ říká ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Matyáš Vitík www.parlament-vlada.cz IN ZE RCE Precizně zpracované a správně zabudované okno přinese úspory Teplně izolační parametry stavebních materiálů jsou dnes v popředí zájmu stavebníků. Na trhu je nepřeberné množství materiálů, stačí si jen správně vybrat. A v tom je ten problém – vyznat se v nabídce. Jaká kupříkladu zvolit okna. Plastová, dřevěná, dřevo-karbonová, hliníková či dřevo-hliníková? Petr Hůlka z firmy Okna & Company říká: „Pro výběr platí pravidlo: za více peněz více muziky. Když okna za 100 tisíc vydrží 10 let, je to 10 tisíc ročně. Když okna za 140 tisíc vydrží 20 let, je to 7 tisíc ročně.“ Nejobvyklejšími materiály jsou dřevo a plast. Nejčastějším řešením jsou dnes okna plastová. Za standard jsou považována plastová okna z pětikomorových profilů o stavební hloubce minimálně 70 mm. Hůlka doporučuje poněkud větší stavební hloubku, a to 80–90 mm. „Ale i ta hloubka může být zavádějící parametr. Uživatel si neužije počtu komor nebo síly oken, užitek mu přinese precizně zpracované a zabudované izolující okno, se kterým nebude mít starosti. Stav některých 10 let starých oken svědčí o tom, že jejich majitelé hrubě podcenili údržbu. Neexistuje systém, který by byl dlouhodobě bezúdržbový, minimálně kování je třeba pravidelně mazat.“ Celkový výsledek může ovšem fatálně ovlivnit montáž. „Nepovedená montáž může z kvalitního výrobku udělat zmetek či alespoň radikálně snížit životnost. Norma TNI 74 6077 se kromě pravoúhlosti a správného kotvení oken věnuje i připojovací spáře, její správné velikosti a požadavku na těsnost,“ vypočítává Hůlka, na co je třeba dát pozor. Z nejnovějších trendů upozorňuje na rámy vyplněné izolační hmotou: „Týká se to všech systémů od plastu až po dřevo-hliníkovou konstrukci.“ Pokud jde o přednosti či nedostatky plastových oken, má Petr Hůlka jasno: „Mezi výhody nesporně patří jednoduchá výroba, cena, menší náchylnost k oděrkám, není nutná povrchová úprava – lakování. Nevýhodami jsou vysoká tepelná roztažnost, nižší estetická hodnota…“ Na otázku, zda by tedy on sám preferoval plastová okna, odpovídá: „Je dobré začít u toho, co vlastně od oken chci. Nejlepší je obrátit se na odborníka, který navrhne pro konkrétní nemovitost vhodné řešení. I v rámci jedné stavby narazíme na několik protichůdných požadavků: do obytné části dáme například výborně izolující dřevěná okna, do vlhkého a jen temperovaného suterénu nebo garáže se lépe hodí (nebo stačí) plastová okna s dvojsklem.“ Jak by si tedy sám Petr Hůlka vybíral? „Nikdy nedoporučuji vybírat podle ceny. Jen osobní konzultací zjistíme, co vlastně potřebujeme.“ (nc) P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A outsourcing Outscourcujte tiskové služby Je to snadné a dostupné V dnešní době je outsourcing nejběžnějším modelem financování řady procesů a služeb. Jde o efektivní způsob, jak šetřit náklady na IT systém – ať už máte zájem o outsourcování celku nebo jednotlivých částí. Platí to i pro oblast tiskových služeb. Výhoda outsourcingu tiskového prostředí spočívá především v tom, že se jedná o relativně univerzální služby. Každý dodavatel má pochopitelně určité specifické řešení, ale technické odlišnosti jsou z komplexního pohledu zanedbatelné. Klíčový je individuální přístup k zákazníkům a jednotlivým institucím. Důležité také je, že se jedná o oblast jednoduše měřitelnou a ocenitelnou. V případě dodávky služeb tiskových řešení je cenovou jednotkou vždy vytištěná stránka (černobílá nebo barevná) nebo sken. Dá se tedy říci, že účtování nákladů bude velmi průhledné. V oblasti nastavení SLA jsou základní parametry popsány a známy. Klíčem je vždy nastaveni doby pro zprovoznění nebo odstranění závad, případně kritéria pro garanci dostupnosti tisku. Nadto existuje bohatá nabídka dalších služeb. A na závěr to nejdůležitější – optimalizace tiskového prostředí je skutečně potenciálním zdrojem významných úspor. Celkové zjednodušení systému, přesunutí tisku na chodbové multifunkční zařízení a sjednocení tiskového prostředí celé instituce kromě zpřístupnění řady nových vlastností (mj. rychlý barevný tisk, třídění, vázání...) pravděpodobně přinese úsporu 30-50 % celkových nákladů na tisk. Proces outsourcingu tiskového řešení lze shrnout do tří hlavních fází: 32 1. fáze: Detailní analýza požadavků zákazníka a současného stavu – dodavatel tiskového prostředí by měl kompletně zmapovat současný stav, zakreslit plánek současného rozmístění tiskových zařízení, prověřit skutečné objemy tisku a náklady na údržbu. Zatímco náklady na stránku jsou u tiskáren na trhu relativně známé, odhad objemů tisku je větším oříškem. Ideální je, pokud se po dohodě s IT dočasně nainstaluje monitorovací software, který tisková data sleduje. 2. fáze: Návrh cílového tiskového řešení a popis procesů – v této fázi se projeví, jak moc toho firma nabízející outsourcing umí. S konceptem optimalizace dnes přichází většina velkých dodavatelů tiskových zařízení, ale zdaleka ne všichni umějí připravit srozumitelnou a přehlednou analýzu s detailním popisem cílového stavu. Nejlepší firmy mají pro tuto oblast specializované konzultanty, kteří pomocí sofistikovaných softwarových nástrojů připravují modely cílového stavu. Ze strany zákazníka je třeba učinit především rozhodnutí o míře centralizace tiskových služeb, které bude následně potřeba i prosadit uvnitř vlastní organizace. P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A 3. fáze: Detailní návrh úrovně a cen služeb – nastavení SLA vypadá jako jednoduchá věc, stanoví se rychlost opravy multifunkčního zařízení a garance zprovoznění tisku, hlavně ať to moc nestojí. Podstatně efektivnější a ve výsledku přínosnější bude právě v této oblasti získat další výhody outsourcingu. Ptejte se svého dodavatele služeb na následující: • Jak můžete zautomatizovat správu našich zařízení, umějí si sama nahlásit požadavky na opravu? • Jak řešíte dodávky spotřebního materiálu? Lze dodávat až na místo, ke strojům? Automaticky, bez nutnosti někam telefonovat? A umíte to už dopředu, aby se nestalo, že stroj stojí a čeká na spotřební materiál? • Kdo vlastně provádí vámi nabízené služby, jsou to vaši zaměstnanci, nebo máte další smlouvy se subdodavateli? Neliší se náhodou úroveň SLA v Praze, Ostravě, Zlíně či Karlových Varech? • Můžeme zadávat naše požadavky přes webové rozhraní? A umíte na webu zobrazit i aktuální stavy našich požadavků? www.parlament-vlada.cz outsourcing • Jak budou procesy fungovat s naším interním helpdeskem? • Umíte úroveň služeb také vyhodnocovat? • Jaká je vaše nabídka na školení uživatelů a personifikace prostředí? Vzhledem k tomu, že oblast dodávek tiskových služeb obsahuje i velmi úzké propojení na dodávky hardwarových zařízení, je třeba stanovit odpovídající model outsourcingu služeb, který vás zbaví starostí, ale bude interně „zapadat“ do vašich klíčových procesů. Rozhodnete-li se outsourcovat tiskové řešení, jste na nejlepší cestě ušetřit náklady a získat řadu výhod. Na rozdíl od interních IT aplikací se s výsledkem bude denně setkávat většina zaměstnanců včetně managementu. Extrémně důležité je vytrvat a dotáhnout změny do konce. Přesvědčte uživatele, že mají používat chodbové stroje tím, že začnete sami u sebe. Trvejte na kvalitním SLA a kompletní garanci služeb. Komfort používání, automatizace a garance provozu vám v důsledku přinesou podstatně větší efekt než haléřové rozdíly v ceně za list papíru nebo vytištěnou stránku. Jak zajistit efektivní fungování tiskové infrastruktury? Efektivní formu outsourcingu nabízí balíček služeb Optimized Print Services (OPS) společnosti Konica Minolta, který zahrnuje poradenství, zajištění technického vybavení, implementaci a komplexní obsluhu systémů pro tvorbu a oběh dokumentů. Na základě spolehlivých údajů zpracováváme strategii zdokonalení procesů jednotlivých institucí, a následně ji uvádíme do života. Díky našim znalostem a zkušenostem nabytým v průběhu let zajišťujeme minimalizaci nákladů a bezproblémovou realizaci procesu reorganizace podniku. S koncepcí Optimized Print Services (OPS) vám přinášíme optimalizaci nejen v oblasti a centralizaci tiskových zařízení, ale i v dalších oblastech procesu tvorby a oběhu dokumentů: Stroje: Na základě rozboru potřeb a charakteru jednotlivých institucí připravíme návrhy týkající se počtu a rozmístění tiskových zařízení. Zavedeme procesy dovolující dálkové monitorování jejich technického stavu, spotřeby tonerů a vyslaných hlášení o chybách. Zajistíme software umožňující sledovat produktivitu a úroveň provozování tiskové infrastruktury nezávisle na tom, kdo je její výrobce. S OPS vám ulehčíme řízení logistiky spotřebního materiálu, předvídání lhůty pro jeho výměnu a plánování pravidelných prohlídek a údržby. Procesy: Díky tomu získáte nejen lepší technickou kontrolu tiskových zařízení, ale také zvýšení efektivity činnosti celé kanceláře. Centrálně integrované systémy řízení dovolují mj. definování procedur a pravidel tisku, digitalizaci, vytěžování a archivaci dokumentů, sledování cyklu jejich životnosti a návrh nejefektivnějšího způsobu oběhu dokumentů v obchodních procesech. Finance: Široký výběr z možností pronájmu, koupě, leasingu či úplného outsourcingu a také rozmanité varianty smluv vám umožní vybrat si nabídku přizpůsobenou potřebám a možnostem vašeho podniku. S využitím naší nabídky software pro sledování nákladů na tisk vám zprůhledníme veškeré náklady spojené s tvorbou a oběhem dokumentů v celé instituci. Bezpečnost: Pro zajištění maximální ochrany dat zpracovávaných ve vašem podniku vypracujeme a implementujeme cílená řešení v oblasti IT bezpečnosti a utajení informací. Zajistíme pokročilý systém autorizace uživatelů umožňující např. vytváření odstupňovaných úrovní přístupu k zařízení. K vašim dokumentům se nedostane nikdo nepovolaný, tisk probíhá vždy až po přihlášení uživatele. Opotřebovaná zařízení určená k výměně odvezeme nebo zajistíme recyklaci metodami a postupy zajišťujícími bezpečnou likvidaci vašich důvěrných informací uložených na pevných discích. S OPS vám také nabízíme vlastní pokročilé síťové zabezpečení, stejně jako možnosti integrace s existujícími systémy ochrany dat. Koncepce OPS je postavena na třech základních pilířích: Poradenství, Implementaci, Řízení a kontrole. Ing. RADEK BROŽ OPS Consultant, Konica Minolta Business Solutions Czech P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A www.parlament-vlada.cz 33 outsourcing Zvýšení výkonu firem pomocí aplikačního outsourcingu Firmy působící na současném globálním trhu spoléhají při všech svých operacích na aplikační systémy, které jim poskytují nezbytnou podporu. V zájmu zvýšení své efektivity a výkonu by ovšem měly důkladně zvážit, zdali je nezbytně nutné, aby se o své aplikace staraly samy. Společnost Accenture již více než 15 let spolupracuje s vedoucími manažery společností po celém světě, aby pomocí aplikačního outsourcingu řešila jejich kritické obchodní potřeby, kterými jsou především: • Snížení celkových nákladů na vlastnictví IT Každý výdaj od počáteční investice přes užívání, údržbu a aktualizace je nezbytné řídit pro maximalizaci efektivity a minimalizaci nákladů. • Zvýšení hodnoty investic do IT Portfolia aplikací by měla být pečlivě sladěna s předmětem podnikání a musí být racionalizována. Každá aplikace musí být řešením základní podnikatelské potřeby a musí přispívat ke konkrétnímu obchodnímu výsledku. • Zlepšení kontroly řízení a flexibility Úrovně služeb a výdajů by se měly řídit v souladu s rozvíjejícími se prioritami podniku. Pro zajištění efektivního řízení na každé úrovni by měla existovat klíčová měřítka výkonu. • Zlepšení organizační výkonnosti Odborníkům na IT je třeba zajistit kariérní cestu, která rozvíjí jejich schopnosti a umožňuje maximalizovat jejich zapojení. poskytuje klientům transparentnost a vyšší stupeň kontroly managementu nad službami a výkony aplikačního outsourcingu. – Sadu Accenture Service Management Suite, která řídí a kontroluje dodávku klientských služeb zajišťovaných outsourcingem. – Sadu Accenture Application Optimization Suite, která hodnotí a optimalizuje hodnotu dodávky podle portfolia aplikací pomocí industrializovaného komplexního řešení. • Měřítka a řízení výkonnosti Společnost Accenture poskytuje prostřednictvím automatizovaných reportů náhled na výkonnost podnikových procesů a IT. • Kvalita a soustavné zlepšování Při podpoře kvality služeb využívá společnost Accenture ověřené průmyslové postupy, vlastní metodiky i nejlepší zkušenosti z praxe. Pro podporu snižování nákladů, zlepšování kvality, zvyšování opakovatelnosti používá procesy v souladu s CMMI a programem neustálého zlepšování založeným na konceptu Six-Sigma. Maximalizace návratnosti pomocí aplikačního outsourcingu Strategické sladění řešení IT s hlavními potřebami podniku by mělo být vždy na prvním místě. Proto společnost Accenture s klienty spolupracuje nejen při výběru softwaru, ale zajišťuje i dodržování moderních ověřených postupů při implementaci řešení. Pozitivní dopad na celkové výsledky podporuje Accenture pomocí svých prověřených schopností při: • Řízení služeb, především definováním požadovaných úrovní služeb, zajištěním správného řazení příchozích požadavků a minimalizací činností bez přidané hodnoty. • Řízení poptávky, identifikací výběrových požadavků, které si zasluhují přidělení zdrojů na základě toho, jak přispívají k hodnotě podniku a celkovému vyrovnávání poptávky a nabídky. • Optimalizací portfolia aplikací, která podporuje transformaci s cílem snížit provozní náklady, zlepšit stabilitu a flexibilitu a zajistit soulad s předmětem podnikání klienta. Optimalizační řešení společnosti Accenture je komplexní schopnost, která obsahuje posouzení, doporučení, vývoj obchodního případu, stanovení priorit a realizaci transformačních programů pro dosažení měřitelných obchodních výsledků. • Řízení programu či projektu, kdy je využíváno hlubokých znalostí v oboru, organizačních a technických dovedností, efektivního přehledu a kritického hodnocení pro vývoj aplikací a činnosti údržby. • Inovaci a transformaci podniku, která je založena na našich bohatých odborných znalostech v oblasti konzultací a průmyslu. Vždy dotahujeme věci do detailu, abychom se ujistili, že podniková řešení skutečně poskytují očekávanou obchodní hodnotu. Aplikační outsourcing zahrnuje změny v oblastech vývoje a údržby aplikací, které umožňují klientům dosahovat vysoké výkonnosti. Naše schopnosti poskytují za konkurenční ceny služby nejvyšší kvality, přičemž se zaměřujeme i na poskytování přidané hodnoty zajištěním strategického sladění investic do IT s hlavními potřebami zákazníka. Společnosti tak získávají flexibilitu, jsou schopny své zaměstnance znovu zaměřit na kritické podnikové potřeby a upravovat servisní úrovně outsourcingu tak, aby splňovaly jejich měnící se potřeby. Snižování celkových nákladů na vlastnictví pomocí industrializace Přestože jsou náklady na pracovní síly důležitou složkou celkových nákladů na vlastnictví aplikací, existují ještě další faktory, které je třeba zvážit. Společnost Accenture proto důsledně využívá svých schopností, aby zajistila vysoce kvalitní a efektivní outsourcing aplikací: • Integrované organizační modely Vytvoření vysoce výkonných týmů vysokou kvalitou procesů zaručuje, že jsou služby a řešení klientům poskytovány na optimální úrovni kvality. • Standardní procesy, metody a nástroje Sada Accenture Delivery Suite for Outsourcing slouží jako standardní rámec pro spolehlivou a rychlou implementaci řešení ve spolupráci s klienty. Naše schopnosti podporují životní cyklus aplikačního outsourcingu a zahrnují následující výkonné prostředky: – Sadu Accenture Rapid Transition Suite, která podporuje efektivní zachycení a převod znalostí pro zprovoznění a operace nového servisního prostředí. – Sadu Accenture Performance Management Suite, která 34 Zvyšování hodnoty z investic do IT Flexibilní rozsah služeb outsourcingu aplikací Společnost Accenture pomáhá firmám a organizacím působícím v různých odvětvích po celém světě posunout se na vyšší úroveň výkonnosti vývojem inovativních řešení outsourcingu aplikací. Navrhujeme a strukturujeme zapojení outsourcingu tak, abychom dosáhli u klientů konkrétních obchodních výsledků, přičemž pečlivě zvažujeme jejich velikost a složitost. Pomocí dvou rozměrů definujeme rozsah naší spolupráce: P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A www.parlament-vlada.cz outsourcing • Rozsah služeb Společnosti si mohou vybrat základní služby řízení aplikací nebo odpovědnost rozšířit, aby zahrnovala zlepšování aplikací, jejich aktualizace nebo komplexní vývoj. Je možné úrovně služeb dále upravovat tak, aby vždy reflektovaly měnící se podnikatelské potřeby klienta. • Šíře aplikací Dohody o outsourcingu se mohou zaměřit na jednu kritickou aplikaci, skupinu souvisejících aplikací nebo na celé portfolio aplikací. Accenture bude spravovat a rozvíjet software vyvinutý na míru nebo standardní aplikace, včetně podnikových řešení, jako jsou SAP, Oracle, PeopleSoft či Siebel. Služby outsourcingu aplikací společnosti Accenture jsou šité na míru potřebám našich zákazníků. Accenture nabízí rovněž specifické služby outsourcingu aplikací: • Řízení aplikací – Accenture poskytuje pokračující podporu stávajícího souboru aplikací. • Kapacitní služby – Accenture poskytuje IT oborníky na podporu vývoje, testování anebo údržby. • Testování aplikací – Accenture poskytuje testování aplikací a manažerské služby. • Řízení aplikací pro hlavní podnikový software – Accenture poskytuje plnou podporu aplikací SAP, Oracle, PeopleSoft, Siebel a dalších. • Komplexní vývoj a řízení aplikací – Accenture poskytuje vývoje, realizaci a pokračující řízení služeb pro nové i stávající aplikace a komplexní portfolio aplikací. Outsourcing aplikací často spojujeme s jinými našimi službami v oblasti outsourcingu. Příkladem může být: – Outsourcing aplikací spojený s outsourcingem podnikových procesů. V souladu s naší hlavní činností v oblasti BPO zahrnujeme outsourcing aplikací pro související podnikové systémy. – Outsourcing aplikací spojený s outsourcingem infrastruktury, kdy Accenture přebírá odpovědnost za úplnou transformaci a dlouhodobé řízení IT aplikací, infrastruktury a operací klienta. Našim klientům dodáváme skutečné výhody Společnost Accenture spolupracuje se stovkami světových společností, aby jim pomocí outsourcingu umožňovala dosahovat vysokého výkonu. Konkrétní přínosy outsourcingových projektů • Snížení celkových nákladů na vlastnictví aplikací o 20–50 %. • Dosahování spolehlivosti dodávek – nejméně 90 % dodávek je realizováno včas a podle rozpočtu. • Zlepšování vývoje aplikací a produktivity managementu o 30–50 %. • Zlepšování kvality procesů – certifikace CMMI. • Zlepšování provádění služeb – plnění kritických SLA na více než 90 %. • Změny v podnikových procesech, aby fungovaly na nejlepší úrovni ve své třídě. Další výhody • Získání přístupu k vysoce specializovaným schopnostem. • Zvýšení schopnosti zaměřit se na hlavní kompetence. • Získání větší kontroly nad investicemi do vývoje a údržby aplikací. • Racionalizace portfolia aplikací a související infrastruktury. • Aktualizace technologické platformy. • Realizace flexibilního náboru pracovníků podle potřeb podniku. Na základě bohatých procesních dovedností, širokých provozních schopností a globální realizace dodávek nabízí Accenture při sloučení služeb outsourcingu další výrazné přínosy: Accenture. Slučování více funkcí klientům poskytuje tradiční přínosy outsourcingu jedné funkce a další snížení nákladů i provozní efektivitu standardizace a racionalizace IT. • Slučování end-to-end procesů Tato služba je komplexnější než slučování více funkcí a je plně řízena procesy, přičemž eliminuje mnoho individuálních funkcí a neefektivity, které s nimi souvisejí. Společné modely platforem a řízení IT se zde slučují s dalšími výhodami modelu sdílených služeb. Accenture zajišťuje vysoký výkon Společnosti dnes potřebují komplexní řešení. Aplikační outsourcing poskytovaný společností Accenture poskytuje prověřený a pragmatický přístup, který pomáhá aktivizovat a transformovat modely podnikání tak, aby dosahovalo vysokého výkonu. Společnost Accenture je úspěšnou v oblasti aplikačního outsourcingu, protože: • Rozumíme podnikání našich klientů Máme bohaté zkušenosti v mnoha průmyslových oblastech a podnikových procesech a dokážeme pracovat s obrovskou řadou podnikových aplikací. Naše odborné znalosti jsou založeny na vývoji úspěšných strategií, dodávce inovativních podnikových řešení a vytváření citlivě reagujících technologických řešení. • Sloužíme našim klientům lokálně i na celém světě Společnost Accenture v dnešní době poskytuje služby klientům v 54 zemích na šesti kontinentech. Síť našich dodavatelských center se skládá z více než 40 lokalit, které nabízejí celosvětové pokrytí 24 hodin denně 7 dnů v týdnu. • Zajišťujeme rychlý a hladký přechod Díky principu speed-to-value pomáhají naše schopnosti industrializovaných dodávek klientům zajistit rychlý a hladký přechod podniku s minimálním narušením každodenních činností. Naše standardizované metodiky a nástroje vedou k efektivní, rychlé a nákladově úsporné realizaci přínosů. Úspěšnost projektů aplikačního outsourcingu a realizace očekávaných přínosů je vždy závislá na mnoha faktorech. Volba kompetentního outsourcingového partnera, zaměření se na klíčové faktory úspěchu a vzájemná důvěra přitom patří mezi ty nejdůležitější. [email protected] www.accenture.cz • Slučování více funkcí Pomocí této služby je na základě jediné smlouvy jedna nebo více podnikových funkcí zajišťována outsourcingem společnosti P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A ACCENTURE V ČESKÉ REPUBLICE V České republice působí Accenture v oblasti poskytování poradenských služeb, outsourcingu obchodních procesů a aplikačního outsourcingu. Aplikační outsourcing je poskytován pro řadu významných společností v oblasti telekomunikací, utilit, bankovnictví a pojišťovnictví i veřejné správy. Do našich projektů v oblasti aplikačního outsourcingu je lokálně zapojeno více než 100 specializovaných odborníků. www.parlament-vlada.cz 35 FINANCE Vláda schválila novelu zákona o rozpočtovém určení daní Ministerstvo financí předložilo koncem měsíce října 2011 vládě ČR návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. V souladu s Programovým prohlášením vlády jsou hlavními principy návrhu posílení sdílených daní obcí a snížení disproporcí v příjmech na obyvatele mezi obcemi. N a základě dosaženého koaličního kompromisu byla Ministerstvem financí zpracována varianta změny zákona o rozpočtovém určení daní, kterou vláda 23. května t.r. schválila: Návrhem se zvyšuje objem sdílených daní obcí ze státního rozpočtu o 12 mld. Kč (z toho 1,5 mld. Kč by představoval dosavadní příspěvek na školství poskytovaný z kapitoly VPS). Nadále bude zachováno oddělení propočtu největších měst (Prahy, Plzně, Ostravy a Brna) prostřednictvím vlastních přepočítacích koeficientů. Pokles sdílených daní u největších 4 měst v porovnání s objemem sdílených daní vyplývajícím z platné konstrukce v úhrnu o 1,1 mld. Kč. Z tohoto poklesu bude snížení u hl. m. Prahy činit 0,65 mld. Kč. Celkový pokles o 0,45 mld. Kč u měst Plzně (90 mil. Kč), Ostravy (158 mil. Kč) a Brna (203 mil. Kč) bude procentuálně vyvážený ve vztahu k objemu jejich příjmů ze sdílených daní. Použije se shodný přepočítací koeficient u těchto tří měst. Kompenzace ke krytí předpokládaného poklesu sdílených daní poskytnuty nebudou. Váha kritéria celkové rozlohy katastrálních území obce se návrhem nemění (zůstává ve výši 3 %), dochází však k významné změně, pokud jde o rozsah, v jakém je katastrální území obce promítnuto do propočtu. Výměra, která je zohledněna v propočtu, se návrhem omezuje maximálně na plochu 3 hektary na obyvatele. Důvodem pro toto opatření je dlouhodobá kritika existujících neopodstatněných extrémů v daňových příjmech některých obcí, které získávají vlivem značné výměry katastrálních území. K poklesům příjmů v porovnání s modelem současného systému sdílených daní takto dochází u 378 obcí, a to zejména v nejnižších velikostních kategoriích. Na základě zadání Programového prohlášení byla předkladatelem zkoumána také vhodnost kritérií uplatněných při přerozdělení sdílených daní. Návrh obsahuje zvýšení váhy kritéria (prostého) počtu obyvatel na 10 % (dnes 3 %), nově se navrhuje zapojení kritéria počtu žáků ZŠ a dětí MŠ s váhou 7 %. Hodnota výnosu na obyvatele, zjištěná jako průměr výnosů za jednotlivé obce v rámci sledovaných velikostních kategorií, bude na úrovni 9 tis. Kč nebo vyšší. Účinnost právní úpravy se navrhuje od počátku roku 2013. ■ Praktický den v životě finančního ředitele a jak ho ulehčit – CFO Congress 2012 Český trh je ve většině svých segmentů nasycen a dny rychlého růstu patří v mnoha firmách do podnikové historie. Cesty k úspěchu se významně změnily, klíčovou roli na současném trhu hraje dokonalá kontrola nákladů, řízení zdrojů a zkušený finanční management. Není přitom pochyb o tom, že tento trend bude do budoucna dále posilovat. Zásadní roli v řízení firem tak stále více hrají muži a ženy s vizitkou CFO, případně titulem podobným. Rozvoj jejich znalostí a vytvoření platformy pro jejich setkávání a sdílení zkušeností může být zcela jistě cestou k dalšímu posílení konkurenceschopnosti českých firem. Společnosti ECONOMIA a Blue Events, vědomy si potřebnosti takovéto aktivity, rozhodly se společně založit tradici pravidelných vrcholových setkání finančních ředitelů firem působících v České republice. Tato událost se pod značkou CFO Congress poprvé uskuteční dne 3. 10. 2012 v hotelu Boscolo Prague. Naším společným cílem je platforma, na které jsou sdíleny praktické poznatky a zkušenosti, které pomohou klasický den CFO ulehčit. CFO Congress 2012 je určen pro všechny, kdo zodpovídají za finanční toky ve firmách. Klade si za cíl inspirovat zástupce firem všech typů i velikostí napříč obory. Navazuje tak na úspěšné zkušenosti z obdobných setkání, která pro další skupiny vrcholových managerů již Blue Events pořádají, jmenovitě kon- 36 ference Leadership for Life a HR Management či kongres Marketing Management. CFO Congress je koncipován jako odborná a ryze praktická událost. Ambicí ročníku 2012 je podívat se na jeden praktický den v životě CFO a hledat cesty, jak jednotlivé aktivity učinit ještě efektivnějšími, jaké jsou v daných oblastech horké novinky, které mohou být pro CFO důležité, ale také jak ulehčit nelehký život CFO a jeho týmu. Nosnou částí programu budou tématické bloky věnované praktickým aktivitám, které CFO v průběhu dne opravdu řeší – mimo jiné tomu, jak mít skutečně pod kontrolou tok všech peněz ve firmě, jak dál optimalizovat jednotlivé aktivity v portfoliu finančního ředitele a jak dále rozvíjet vztah CEO-CFO. Kongres se bude opírat o zkušenosti významných CFO českých firem, přinese však i řadu zahraničních příspěvků. V jeho rámci tak budou například prezentovány mezinárodní studie společnosti Deloitte, které sledují aktuální trendy v práci CFO jak v Čechách, tak ve světě se zaměřením na praktické aspekty práce CFO. Kongres vyvrcholí panelovou diskusí za účasti významných CFO a finančních expertů. CFO Congress 2012 se koná za podpory společností Deloitte jako Gold partner a GfK Czech jako Silver partner. Odborným partnerem je Finanční management, hlavními mediálními partnery jsou Hospodářské noviny, Ekonom, Moderní řízení, Bankovnictví, Finanční Management a ManagerWeb.cz. Podrobnosti z příprav kongresu najdete na www.cfocongress.cz. P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A www.parlament-vlada.cz PRŮMYSL A OBCHOD Ministr Kuba chce využít izraelských zkušeností v oblasti komerčního využití výsledků výzkumu Schůzka ministra Kuby s jeho izraelským protějškem Shalomem Simhonem v Praze, která se uskutečnila v rámci návštěvy vládní izraelské delegace, v jejímž čele do Česka přicestoval premiér Benjamin Netanjahu, potvrdila vysokou úroveň vzájemných hospodářských vztahů a celkový zájem obou zemí tyto vztahy dále rozvíjet a prohlubovat. „ N adále pozitivně se vyvíjí obchodní výměna, která se v uplynulém roce přiblížila hranici jedné miliardy amerických dolarů, tedy úrovni, jež se před deseti lety mohla zdát zcela iluzorní,“ poukázal ministr Kuba na statistické údaje. „Netajíme se tím, že nám imponuje schopnost Izraele zavádět výsledky vědy a výzkumu do praxe. Proto máme zájem na dalším rozšíření naší spolupráce o možnost konzultací a čerpání izraelských zkušeností jednak v oblasti komerčního využití výsledků vědy a výzkumu, tak i politiky podpory malých a středních začínajících inovativních firem,“ prohlásil Kuba. Schůzku využili ministři také k debatě Ministr Kuba se svým izraelským protějškem Shalomem Simhonem o konkrétních projektech realizovaných českými firmami v Izraeli a izraelskými v České republice. „Z obou stran jsme připraveni podnikatelské záměry našich fi- rem podpořit, přirozeně v rámci možností, které k tomu máme,“ dodal k tomu Kuba. V neposlední řadě se bavili také o tom, jakým způsobem usnadnit vzájemný obchod, přičemž ministr průmyslu a obchodu poukázal především na povinnost zpětného nákupu izraelského zboží ve výši 20 procent při dodávkách českých firem pro izraelský státní sektor. Vzájemné obchodní vztahy prošly od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 rychlým a velmi pozitivním vývojem. Podle statistik vzrostla v roce 2011 vzájemná obchodní výměna již na 911 milionů dolarů. Veronika Forejtová tisková mluvčí Nejzajímavější myšlenky z konference Fresh Food 2012 Ve středu 23. května se v pražském hotelu Olympik Artemis uskutečnila konference Retail in Detail – Fresh Food 2012 na které se sešlo okolo 130 aktérů a odborníků v oblasti čerstvých potravin na českém trhu. Program konference sestával ze tří tématicky různorodých částí. V úvodním bloku věnovaném vývojovým trendům na trhu čerstvých potravin nejvíce zaujal vstupní příspěvek i odborná moderace Zdeňka Skály a dále zajímavé vystoupení Jany Dostálové, místopředsedkyně Společnosti pro výživu, která se věnovala rozdílům v pojetí kvality čerstvých potravin (legislativní, výživové a subjektivní spotřebitelské) a hovořila o škodlivosti potravinových a výživových mýtů, které se v době internetu šíří čím dál tím rychleji napříč celou společností. V závěrečném bloku Příběhů kvality po česku plných inspirace i osobního odhodlání nejvíce zaujalo vystoupení Miloslava Hlavsy z Konzumu Ústí nad Orlicí s koncepcí na podporu stovky výrobců, chovatelů a pěstitelů z regionu pod názvem Jsme tu doma. Na rozdíl od jiných řetězců COOP podporuje lokální producenty jako své sousedy a příbuzné ze své přirozenosti, nikoliv jako vynucený marketingový tah. Posluchače rovněž velmi oslovil Claudio La Carbonara, naturalizovaný Ital žijící v České republice, který se vybudováním sýrárny Gran Moravia a rozvojem vlastní sítě prodejen snaží „posilovat kulturu kvalitního a dobrého jídla v Čechách“. Stěžejní částí konference byla diskuze řízená Martinem Maříkem z týdeníku Ekonom o tom, jak zlepšit důvěru v kvalitu čerstvých potravin v obchodních řetězcích. Zúčastnili se jí zástupci řetězců, výrobců i státních dozorových orgánů. Za nejdůležitější myšlenky, které zde padly, lze považovat: „Zjištění SZPI primárně nesignalizují problémy bezpečnosti potravin, ale jakosti potravin.“ „Kvalitu nelze vykontrolovat, ale je třeba ji primárně vyrobit.“ „Obchodníci nechtějí bagatelizovat zjištěné prohřešky, jen usilují o to, aby se říkala celá pravda.“ P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A „Mediálně je třeba odlišovat i to, za co může maloobchod a za co dodavatel.“ „Větší množství negativních zjištění prohřešků na prodejnách do velké míry souvisí s větším množstvím cílených kontrol za posledních 5 měsíců.“ „Je zapotřebí diferencovat a oddělovat zásadní prohřešky od běžných nahodilých pochybení a nevyvolávat zbytečnou paniku mezi spotřebiteli.“ „Obchodníci by měli proaktivně komunikovat i pozitivní stránky nabídky řetězců, například podíl nabízených potravin domácí výroby.“ „Na trhu citelně chybí zákaznická osvěta. Slabinou je nedostatečná role organizací zastupujících zájmy spotřebitelů, které by mohly sehrát významnou úlohu při výchově zákazníků k lepšímu pochopení parametrů kvality čerstvých potravin.“ V závěru se účastníci znovu odkázali na slova místopředsedkyně Společnosti pro výživu Jany Dostálové: „V současné době většina spotřebitelů považuje za nebezpečné různé dílčí vlastnosti potravin, ale neuvědomují si, že největším rizikem spojeným s potravinami je nevhodná výživa, tedy vlastní složení stravy.“ ■ www.parlament-vlada.cz 37 DOPRAVA Vláda schválila novelu zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích Vláda na svém jednání dne 30. května projednávala novelu zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, která svým rozsahem zasahuje téměř do všech pasáží zákona s výjimkou oblasti historických a sportovních vozidel. Jedná se v podstatě o první velkou novelu tohoto zákona od jeho přijetí a reaguje jak na problémy vzešlé z praxe, tak na posuny legislativy Evropské unie. P ředložený materiál zavádí klíčové změny zejména ve třech oblastech stávající právní úpravy - registrace silničních vozidel, schvalování technické způsobilosti vozidel a kontrola technického stavu vozidel v provozu. Zásadním problémem technické podoby registru silničních vozidel byla skutečnost, že dosavadní úprava vycházela z koncepce dílčích registrů vozidel. Jednalo se tedy o systém, který neumožnil efektivně využít možností elektronických databází a propojení na ostatní systémy státní správy. Problematická byla také ne zcela jasná úprava postupu při změně údajů o vlastníku nebo provozovateli vozidla, kdy nebylo garantováno, že změna bude do registru silničních vozidel zapsána odpovídajícím způsobem. Podle ministra dopravy Pavla Dobeše vytváří novela právní podklad pro nový moderní registr silničních vozidel, který bude jednotným systémem, propojeným se základními registry, policejní evidencí a rovněž příslušnými zahraničními evidencemi. „Zjednoduší tedy správní postupy při zaznamenávání údajů o vozidle a jejich změn, zejména změ- ny vlastníka a provozovatele už nebudou probíhat ve více krocích. Novela rovněž umožní i účinnější potírání trestné činnosti, zejména napojením na příslušné domácí i zahraniční evidence s údaji o odcizených vozidlech,“ dodal ministr Dobeš. Novela rovněž nahrazuje dosavadní úpravu tzv. vyřazování vozidel z registru a zavádí vedle dočasného a trvalého vyřazení nový institut tzv. dlouhodobého vyřazení vozidla z provozu silničních vozidel. Pravidla se přitom nastavují tak, aby tato vozidla byla likvidována v souladu se zákonem o odpadech. Zcela novým institutem v oblasti registrace vozidel je pak zavedení tzv. registrační značky na přání, tedy možnosti zvolit si za zvýšený správní poplatek jako registrační značku k vozidlu vlastní kombinaci alfanumerických znaků. „Touto úpravou jsme jednak vyšli vstříc požadavkům veřejnosti a rovněž si od této úpravy slibujeme omezení prostoru pro potenciálně korupční jednání při přidělování registračních značek,“ řekl ministr dopravy. Druhou oblastí, kde dochází ke klíčovým změnám, je otázka schvalování technické způsobilosti vozidel. Novela zejména nově upraví typové schvalování vozidel a schvalování vozidel jednotlivě dovezených. Nově navržené znění plně přebírá unijní i mezinárodní právo v této oblasti a zjednodušuje procedury při dovozu vozidel ze zemí EU. Posledním okruhem změn je zpřísnění a doplnění právní úpravy v oblasti stanic technické kontroly (STK) a stanic měření emisí (SME). Novelou dochází k zakotvení nových povinností provozovatelů STK a SME a kontrolních techniků a mechaniků, za jejichž porušení se stanovují odpovídající sankce. Podle ministra Dobeše je významný výslovný zákaz zasahování do stavu počítače ujeté vzdálenosti, tedy tzv. přetáčení tachometrů. „Novela zavádí kontrolu stavu tachometru jako povinné součásti technických prohlídek silničních vozidel a za porušení této povinnosti také stanovuje sankce. Pokud by stav tachometru pozměnila právnická či fyzická podnikající osoba, hrozí jí pokuta až do výše 5 milionů korun. Pokud by stav tachometru pozměnila fyzická osoba, lze uložit pokutu do 50 tisíc korun,“ uzavřel ministr dopravy Pavel Dobeš. ■ A U T O S A LO N K LO K O Č K A uspořádal dětský den! Autosalon Klokočka patří mezi největší autorizované prodejce vozů značek Volkswagen, Škoda, Audi a SEAT v České republice. Je specialistou na prodej nových a ojetých vozů, nabízí svým zákazníkům profesionální servisní služby. A kromě toho myslí i na děti svých (i potenciálních) zákazníků. Důkazem může být například sobota 26. května, kdy přímo ve svém areálu v Praze 6 – Řepy pořádala společnost Autosalon Klokočka Centrum, a.s., dětský den. Pro všechny velké i malé byla připravena hra s mottem: „Pojďte s námi procestovat všechny světadíly!“ Děti si užily cestování s Klokočkou po světě na jednotlivých stanovištích, která evokovala jednotlivé světadíly. Skákací boty, trampolína, nafukovací hrad pro nejmenší a spousta dobrot přilákaly rekordní množství návštěvníků včetně známých tváří. Akci si nenechal ujít herec Martin Stropnický s dcerou Kordulou, DJ Luca, pohádkový princ Miroslav Šimůnek, Michal Dvořák, Norbert Peticzky a další. 38 P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A www.parlament-vlada.cz Výpůjčka elektrovozu Smart ED od autopůjčovny Sixt v Praze zdarma na víkend! ĚŽ! T U O S POČÁTKY SIXT V ROCE 1912 Když se automobil stal mezi bohatými cestujícími a řidiči módní záležitostí, přišel německý milovník automobilů Martin Sixt na chuť podnikání. V roce 1912 napsal dopis svému bratru, aby za ním přijel do bavorského Mnichova, že má nápad. Založili firmu „Sixt Autofahren und Selbstfahrer.“ Jednalo se o jednu z prvních německých společností podnikajících v oblasti půjčování automobilů, která měla sídlo v Mnichově. Sixt začal podnikat se sedmi vozy značek Mercedes a Luxus-Deutz-Landaulet. O pouhé dva roky později, na počátku první světové války, německá armáda jeho vozidla zabavila. Dvacetiletý synovec Martina Sixta, Hans Sixt, převzal podnik v roce 1927. K obchodní filozofii firmy Sixt přidal dvě nové zásady: tvořivost a inovace. Sixt vybral jako jedinou značku domácí model Mercedes a brzy vybudoval vozový park sestávající z 20 automobilů. Celosvětový hospodářský bojkot nacistického Německa, které se připravovalo na válku, vedl v roce 1938 k výraznému poklesu podnikání v segmentu půjčování aut. O rok později byla Sixtova vozidla opět zabavena německou armádou, aby byla využita na bojištích druhé světové války. Ke konci války nesl zakladatel společnosti Martin Sixt velmi těžce zničení svého životního díla bombovými útoky spojenců. Zemřel v květnu 1945. Hans Sixt zahájil podnikání „od píky“ následující rok s vozem značky Mercedes 230, který přečkal válku ukrytý ve stodole v Horním Bavorsku. Ve druhé polovině devadesátých let zahájila společnost Sixt AG pod vedením Ericha Sixta agresivní expanzi po celém světě. V roce 1998 byly otevřeny pobočky autopůjčovny Sixt na hlavních letištích v Evropě a mimo jiné i na pražské Ruzyni. Česká republika byla ostatně první franšízovou zemí Sixtu. Dnes provozuje Sixt po celém světě více než 250.000 aut. Soutěžní otázka: Kolik let slaví letos světová autopůjčovna SIXT? Organizátorem soutěže je Parol, s.r.o. Soutěže se může účastnit fyzická osoba s trvalým pobytem na území EU starší 18 let, plně způsobilá k právním úkonům. Z účasti v soutěži jsou vyloučeni zaměstnanci organizátora a osoby jim blízké. Organizátor soutěže si vyhrazuje právo zkrátit, přerušit, nebo zrušit soutěž, či změnit její pravidla. Odpovědí na soutěžní otázku se příslušná osoba zavazuje dodržovat bez výhrad pravidla soutěže. Každá osoba, která odpoví organizátorovi soutěže, výslovně souhlasí s tím, aby organizátor soutěže zpracovával jí poskytnuté osobní údaje, a to pro účely vyhodnocení soutěže, pro potřeby kontaktu s těmito osobami, jakož i pro informování těchto osob o titulech vydávaných organizátorem soutěže. Ze správných odpovědí, doručených do 27. 7. 2012 na adresu redakce [email protected] vylosujeme výherce, jehož jméno uveřejníme v následujícím vydání PVS. Odpovědi posílejte ve vzoru: jméno, obec/firma, funkce, kontaktní telefon, e-mailová adresa. P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A www.parlament-vlada.cz 39 PRÁCE A SOCIÁLNÍ VĚCI / ZDRAVOTNICTVÍ Ministerstvo práce a sociálních věcí spustilo nový web o důchodové reformě Na adrese http://duchodovareforma.mpsv.cz občané najdou přehledně a srozumitelně vysvětleno vše podstatné, co se reformy penzí týká. Stránky jsou členěny do tematických kategorií a přináší přehled nejdůležitějších změn, které začnou platit po startu reformy od ledna 2013. Z ařazeny jsou také časté dotazy související se penzijní reformou, důležité odkazy či slovníček nejdůležitějších pojmů. Krátká videa vysvětlují nutnost reforem v důsledku demografických změn a popisují jednotlivé typy fondů čili možné způsoby zhodnocování úspor v rámci penzijního spoření. V důchodové kalkulačce si může každý zájemce spočítat orientační výši svého budoucího důchodu. Porovnáním dvou výší důchodu snadno pozná, jestli se mu vyplatí spoléhat se pouze na státní důchod, nebo je pro něj výhodnější zapojit se do důchodové reformy. Nechybí odkazy na důležité zákony. V elektronické podobě si lze stáhnout letáky k důchodové reformě, které MPSV také připravilo a jejichž distribuci v tištěné podobě zajistilo pro úřady práce, s blížícím se zahájením reformy budou k dispozici i na OSSZ či na finančních úřadech. MPSV plánuje posílit Call centrum České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), na nějž se již ke konci roku budou moci lidé obracet nově i s dotazy na téma důchodové reformy. Na přelomu roku MPSV plánuje uspořádat ve všech krajích sérii kulatých stolů určených nejen pro zaměstnance ČSSZ a další státní úředníky, ale také třeba pro personalisty významných firem v regionech. Zástupci MPSV a Ministerstva financí na nich účastníkům představí hlavní změny v rámci důchodové reformy. Hlavním cílem důchodové reformy je umožnit lidem, kteří se nechtějí spoléhat pouze na v budoucnu nižší státní důchod, spořit si s velmi nízkými náklady na penzi ve více pilířích, doplnit svůj důchodový příjem a rozložit tak případná rizika zajištění tohoto příjmu. Zvolením vhodné investiční strategie mohou navíc vložené prostředky zajímavě zhodnotit. K reformám resortu odkazuje na webu rozcestník Reformy MPSV, kde se nabízí informace jak o sociální reformě, tak o reformě důchodové. Veškeré komunikační aktivity jsou hrazeny z Evropského sociálního fondu (ESF) prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, a to z projektu „Posilování efektivnosti výkonu veřejné správy a veřejných služeb v oblasti připravovaných reforem MPSV“ (registrační číslo projektu CZ.1.04/4.1.00/59.00064). Viktorie Plívová vedoucí tiskového oddělení Česká veřejnost ocenila výzkum v oblasti farmacie Ministr zdravotnictví Leoš Heger předal v úterý 29. května 2012 týmu PharmDr. Kateřiny Dvořáčkové, Ph.D., Cenu veřejnosti za nejlepší výsledky a přínos pro české zdravotnictví. C enu získala za projekt „Mikročásticová léková forma pro terapii nespecifických střevních zánětlivých onemocnění“, který byl realizován na půdě Farmaceutické fakulty Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Cenu získal tým doktorky Kateřiny Dvořáčkové na základě ankety určené široké veřejnosti, jejíž třetí ročník vyhlásil v prosinci loňského roku ministr zdravotnictví Leoš Heger v rámci slavnostního předání Ceny ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj. Veřejnost vybírala z řešitelských týmů navržených na Cenu ministra a měla možnost udělit jednomu z nich právě Cenu veřejnosti jako ocenění za nejlepší výsledky a přínos pro zdravotnictví. Do hlasování se zapojilo celkem 39 633 lidí, což zna- 40 čí výrazně vyšší zájem široké veřejnosti oproti předchozím ročníkům. „Jsem velice rád, že má česká veřejnost zájem o zdravotnický výzkum a v tak hojném množství se zapojila do hlasování o Cenu veřejnosti za nejlepší výsledky a přínos pro české zdravotnictví. Všechny zúčastněné projekty byly velmi zajímavé a představují pro české zdravotnictví P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A významný přínos,“ říká ministr zdravotnictví Leoš Heger. Hlavním cílem vítězného projektu byla formulace, vývoj, příprava a hodnocení laboratorní lékové mikroformy k terapii nespecifických střevních zánětlivých onemocnění. V rámci projektu se vyvinula léková forma s obsahem syntetického léčiva 5aminosalicylové kyseliny a přírodního léčiva rutinu s profylaktickými a podpůrně terapeutickými antioxidačními účinky. Na druhém místě se umístil tým Ing. Romana Kotlína, Ph.D., s projektem „Vrozené a získané dysfibrinogenemie a hypofibrinogenemiedocenta“ a třetí místo obsadil tým Ing. Roberta Fialky, MBA, s projektem „Optimalizace vytěžování informací z klinických zdravotnických registrů NZIS“. Vlastimil Sršeň Ministerstvo zdravotnictví ČR www.parlament-vlada.cz SPRAVEDLNOST Ministři spravedlnosti středoevropského regionu jednali o cestách ke snižování počtu vězňů nebo systémech vymáhání pohledávek Ministři spravedlnosti středoevropského regionu (Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Chorvatsko, Slovinsko) ve dnech 24. a 25. května v Kroměříži projednávali aktuální justiční otázky. Zahraniční delegace do České republiky zavítaly na pozvání ministra Jiřího Pospíšila a v rámci tří tematických bloků diskutovaly o problematice snižování počtu vězněných osob, patentovém soudnictví a o otázce výkonu rozhodnutí v exekučním řízení. D voudenní multilaterální jednání se konalo při příležitosti vrcholícího českého předsednictví v rámci Visegradské skupiny. Česká republika pomyslné žezlo předsednictví předala na přelomu června a července sousednímu Polsku. Setkání zástupců středoevropského regionu zahájilo téma Cesty ke snižování počtu osob ve výkonu trestu odnětí svobody. Ministři projednali zejména možnosti zákonných úprav, které by vedly ke snížení počtu vězňů, představili národní systémy pro vymáhání výživného, vyměnili si v této souvislosti zkušenosti s odebíráním řidičských průkazů a zhodnotili i možnosti ukládání alternativních trestů v případě neplacení výživného. „Máme obdobné problémy jako v České republice. Míra přeplněnosti chorvatských věznic někde dosahuje až 180 procent a nejsme schopni přijímat vězně, kteří byli odsouzeni k několikadennímu výkonu trestu,“ popsal situaci chorvatský ministr Orsat Miljenić. Na řadu přišlo i téma elektronického dohledu, kdy polští představitelé prezentovali své úspěchy s ukládáním trestu domácího vězení, které ve svém důsledku přispělo ke snížení míry přeplněnosti polských věznic. „Podle nejnovějších statistik se míra přeplněnosti našich věznic drží pod hranicí 100 procent a jedním z důvodů je efektivní využívání elektronického dohledu, které je zavedeno od roku 2009,“ uvedl polský náměstek ministra Wojciech Wegrzyn. Dalším bodem jednání byly otázky související s přípravou dohody o jednotném patentovém soudnictví. Zástupci jednotlivých zemí představili svůj postoj k projektu jednotného patentového soudu, prodiskutovali zejména problematiku statutu a kompetencí tohoto soudu a vysvětlili i národní úmysly ohledně uspořádání soudu prvního stupně. Vytvoření jednotného patentového soudnictví je považováno za nutný předpoklad pro fungování budoucího patentu Evropské unie a užitečné zlepšení ve vztahu k vymáhání práv z evropských patentů, a to předně s ohledem na potřebu zajištění rovnoměrné kvality a konzistentnosti soudních rozhodnutí, a tedy i právní jistoty pro majitele patentů. Závěrečným tématem setkání ministrů středoevropského regionu bylo srovnání národních systémů v problematice výkonu rozhodnutí v rámci exekučního řízení. Ministři si vyměnili své zkušenosti týkající se národních systémů vymáhání pohledávek a pohovořili i na téma odměn soudních exekutorů a advokátů poskytujících právní pomoc. „U nás je situace odlišná, namísto soudních exekutorů máme státní orgán, finanční agenturu, která mimo jiné plní funkci vymáhání peněžitých pohledávek,“ řekl chorvatský ministr Orsat Miljenić. Do Kroměříže společně s národní delegací zavítal například slovenský ministr pvs parlament vláda samospráva spravedlnosti Tomáš Borec, maďarský ministr spravedlnosti Tibor Navracsics nebo chorvatský ministr spravedlnosti Orsat Miljenić. „Jsem velice rád, že se podařilo navázat na loňské zasedání středoevropských ministrů spravedlnosti v maďarském Vészprému. Během dvou dnů jsme si vyměnili názory na řadu otázek a doufám, že věcné diskuse budou pro zúčastněné strany přínosné a že každá delegace bude mít možnost poučit se z praxe v ostatních zemích,“ komentoval výsledky jednání ministr Jiří Pospíšil. Zástupci jednotlivých zemí středoevropského regionu v Kroměříži měli kromě oficiálních jednání příležitost prohlédnout si interiéry arcibiskupského zámku a ochutnat tradiční moravská vína. Petra Hrubá tisková mluvčí ministerstva spravedlnosti DOPORUČUJE NAKLADATELSTVÍ C. H. BECK Jaroslav Svejkovský a kol. Nový občanský zákoník SROVNÁNÍ NOVÉ A SOUČASNÉ ÚPRAVY OBČANSKÉHO PRÁVA Publikace je základní pomůckou, jejíž pomocí se čtenář snadno zorientuje v nové úpravě občanského práva. Obsahuje srovnávací přehled nové a současné úpravy civilního práva. Proti znění nového zákona jsou přiřazena jednotlivá ustanovení nejen stávajícího občanského zákoníku, ale i obchodního zákoníku, zákona o rodině, zákona o vlastnictví bytů a dalších předpisů dotčených novým zákoníkem. Kniha přináší i obrácené srovnání, vycházející ze znění dosud platných předpisů – občanského a obchodního zákoníku a zákonů o rodině a o vlastnictví bytů – k nimž jsou přiřazena odpovídající ustanovení nového zákoníku. Knihu uzavírá obsáhlý věcný rejstřík, jehož pomocí si čtenář snadno najde hledaná ustavení v novém občanském kodexu. Brožované, 808 stran, cena 790 Kč, obj. číslo M36 tady bude odkaz, kde knihu objednat? P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A www.parlament-vlada.cz 41 VNITRO / OBRANA Ministerstvo vnitra nabízí finanční podporu při zapojení do programů EU Za účelem zvýšení účasti tuzemských subjektů v projektech financovaných z programů EU (dříve komunitárních programů) v oblasti informační společnosti vyhlašuje Ministerstvo vnitra program podpory zapojení do programů EU, jehož cílem je finančně motivovat k zapojení do jednotlivých evropských projektů, resp. být iniciátorem těchto projektů. Finanční podporu je možné získat na formování konsorcia za účelem předložení projektu, zapojení do vznikajícího konsorcia stejně jako na úhradu nákladů souvisejících s činností konsorcia a účasti v projektu. V současné době je program aktuální především pro výzvu Rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP ICT-PSP), jehož 6. projektová výzva s uzávěrkou 15. května 2012 je zaměřena na témata a cíle ze strategie Digitální agenda pro Evropu a obsahuje pět základních témat. Program podpory je možné využít rovněž pro předkládání programů v rámci výzvy programu Bezpečnější internet (Safer Internet) pro rok 2012 uzavřené 29. března 2012. Programy EU představují jeden z finančních nástrojů Evropské unie. Na rozdíl od mediálně známějších strukturálních fon- dů jsou programy EU ve většině případů administrovány přímo příslušným útvarem Evropské komise v Bruselu nebo Lucemburku a finanční prostředky jsou alokovány dle jednotlivých programů, nikoliv jednotlivých států. Cílem programů EU je podpora a prohloubení spolupráce mezi členskými zeměmi v různých specifických oblastech přímo souvisejících s politikami Společenství. Obecným pravidlem pro získání podpory je vytvoření partnerství mezi subjekty z různých států (konsorcium) a evropská přidaná hodnota, kterou projekty deklarují nadnárodní význam. Ministerstvo vnitra zastupuje ČR v řídících výborech programů CIP ICT-PSP a Safer Internet a u těchto programů rovněž plní funkci tzv. Národního kontaktního bodu, jehož cílem je pomoci českým žadatelům při zapojování do projektů financovaných či spolufinancovaných z výše uvedených programů. Součástí podpory zapojení českých subjektů do evropských projektů je pak rovněž výše uvedená iniciativa finanční podpory. Podrobnosti k získání podpory a jednotlivým programům naleznete na stránkách MV – http://www.mvcr.cz/komunitarniprogramy.aspx. ■ Summit NATO schválil koncept mnohonárodního centra pro letecký výcvik Summit NATO v Chicagu mezi projekty v rámci alianční iniciativy ke sdílení schopností tzv. Smart Defence schválil také koncept na vytvoření Mnohonárodního centra pro letecký výcvik (Multinational Aviation Training Centre – MATC), který předložila Česká republika. Ta bude také v roli vedoucí země tento mnohonárodní projekt v nejbližších letech dále rozvíjet. „ 42 J sem rád, že rozhodnutí chicagského summitu potvrdilo postavení České republiky jako země, která se v oblasti rozvoje schopností vrtulníkového letectva dlouhodobě aktivně angažuje,“ zhodnotil výsledek ministr obrany Alexandr Vondra. Tuto pozici ČR dokládá například skutečnost, že je od roku 2009 vedoucí zemí v rámci alianční iniciativy HIP Helicopter Task Force a od léta loňského roku převzala také roli administrátora a předsednické země v další mezinárodní iniciativě, kterou je „svěřenecký fond“ Multinational Helicopter Initiative. ČR se také významně podílí na výcviku personálu afghánského vrtulníkového letectva a amerických leteckých instruktorů, v současné době se připravuje také opětovné nasazení tří čes- kých vrtulníků Mi-171Š do operace ISAF v Afghánistánu. Rozhodnutí summitu v Chicagu nyní vytvořilo podmínky k intenzivnímu jednání se zeměmi, které by se do projektu mohly zapojit. Zájem již deklarovaly Chorvatsko, USA a Slovensko, dalšími případnými účastníky by se mohly stát Maďarsko, Litva, Lotyšsko či další země. Výchozí platformou MATC by měly být vrtulníky typu Mi. Při výstavbě MATC budou využívány existující kapacity a programy pro zajištění teoretického a praktického výcviku pilotů a dalšího létajícího i pozemního personálu z aliančních i partnerských zemí od základního přes pokračovací až k bojovému. Základním posláním MATC bude efektivní dělba práce, projekt předpokládá P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A vznik mnohonárodně financované iniciativy využívající expertní znalosti a zkušenosti zúčastněných zemí s cílem sjednotit výcvik a vzdělávání pilotů vrtulníků a podpůrného personálu. Konkrétní ukázkou praktické spolupráce v rámci budoucího MATC je probíhající výcvikový program pod názvem Air Advisor Team Pre-deployment Training pro letové osádky a pozemní specialisty českých a chorvatských vzdušných sil. Dvouletý program se skládá ze šesti kurzů, z nichž každý je rozdělen na dvě části. První blok v délce jednoho týdne probíhá na trenažéru (tzv. simulátor letových postupů) v ČR. Na něj navazuje cca třítýdenní praktický letecký výcvik v chorvatském Zadaru. ■ www.parlament-vlada.cz MÍSTNÍ ROZVOJ Ministerstvo pro místní rozvoj spustilo první e-tržiště Od 3. května 2012 začal fungovat nový systém e-tržišť. Prvním z e-tržišť, které v rámci nového systému elektronického zadávání veřejných zakázek úspěšně prošlo akceptačními testy, je e-tržiště GEMIN od společnosti Syntaxit. Z avedení nového systému e-tržišť je jedním z podstatných kroků v procesu elektronizace veřejných zakázek. Zlomovým okamžikem, od kdy musí svá e-tržiště spustit všech pět provozovatelů, je počátek července. Do konce června by tak měla akceptačními testy projít i další čtyři e-tržiště, která MMR ČR v koncesním řízení vybralo. Vybraní zadavatelé musí tato e-tržiště k zadávání veřejných zakázek začít využívat rovněž od 1. 7. 2012. Vláda ČR však dala provozovatelům možnost spustit své portály e-tržišť v tzv. zkušebním provozu už od 1. 5. 2012, od tohoto data je také mohou povinní i nepovinní uživatelé začít dobrovolně využívat. Nový systém e-tržišť, který podstatně zprůhledňuje a zjednodušuje zadávání veřejných zakázek, je součástí projektu Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) a je dalším významným krokem v postupné elektronizaci veřejné správy. Po zavedení nové podoby e-tržišť dosáhne státní správa výrazných finančních úspor, v první řadě díky nižší ceně nakupovaných komodit. „Sníží se také transakční náklady spojené s procesem zadávání veřejných zakázek, a to nejen na straně zadavatelů, ale i dodavatelů. Snadný přístup k informacím o zakázkách prostřednictvím e-tržiště a transparentnost celého procesu navíc otevře cestu k veřejným zakázkám pro více dodavatelů, zejména z řad malých a středních podniků,“ upřesňuje Jan Sixta, náměstek ministra pro místní rozvoj. E-tržiště jsou určena pro rychlé operativní nákupy snadno standardizovatelného zboží, služeb či stavebních prací (tzv. komodit), tedy např. kancelářského vybavení a potřeb, počítačů atd. Povinnost zadávat určené veřejné zakázky prostřednictvím e-tržišť mají v novém systému ústřední orgány státní správy a jim podřízené organizace. Ostatní zadavatelé, např. územní samosprávné celky, mohou tento nástroj využívat za stejných podmínek jako organizace, které mají povinnost používat e-tržiště danou. Povinnost zadávat zakázky na e-tržištích se vztahuje na veřejné zakázky malého rozsahu (VZMR) v hodnotě od 50 tis. Kč bez DPH, případně na nákup komodit ve zjednodušeném podlimitním řízení nebo na realizaci veřejných zakázek zadávaných na základě definovaných rámcových smluv s více uchazeči. ■ Vše se točí kolem DAT & DOKUMENTŮ V jinak rozbouřených vodách světa informačních technologií platí jedno zlaté pravidlo: ať děláme, co děláme, vždy to děláme pro elektronická data. A můžeme se na problematiku podívat skrze hardware, bezpečnost, virtualizaci, sítě nebo třeba aplikace – vše děláme právě a jen pro elektronická data. Pouze si to ne vždy uvědomujeme. Kromě toho, že veškeré naše snažení je v oblasti ICT směrováno k elektronickým datům, jsou tato pro veškeré naše snahy a aktivity klíčová. Jejich objem roste, naše závislost na jejich kvalitě a dostupnosti taky. Ochota tolerovat výpadky, nebo dokonce ztrá- ty je čím dál menší: s vysvětlením, že „data se ztratila“ dnes neuspěje ani komerční firma, ani úřad. Proto rostou i nároky na správu, dostupnost, zálohování či archivaci elektronických dat. Ruku v ruce s tím rostou nároky na naše znalosti: celý informační systém totiž nelze skládat z víceméně náhodně pořízených komponent, ale je nutné jej pečlivě vyladit. „S trochou nadsázky bychom jej mohli přirovnat k hudebnímu vystoupení,“ vysvětluje Michael Hurych, jeden z pořadatelů konference DATA & DOKUMENTY 2012. „Kdyby každý hrál, jak nejlépe umí, ale po svém, výsledek bude rvát uši. Kvalitní informační systém musí být vyladěný jako sehraný orchestr, kde každý článek má svoji větší či menší, ale v konečném důsledku nezastupitelnou roli.“ Právě konference DATA & DOKUMENTY 2012 je tradičním průvodcem ve světě elektronických dat. Účastníci díky ní mají možnost získat komplexní přehled o životním cyklu elektronických dat, o převodu papírových dokumentů do elektronické podoby, o nejnovějších projektech z oblasti eGovernmentu, o sdílení či bezpečnosti dokumentů. Konference se uskuteční ve čtvrtek 21. června 2012. „Partneři i posluchači dlouhodobě oceňují skutečnost, že konference není vyloženě technicky a technologicky orientovaná,“ doplňuje Michael Hurych. „V případě elektronických dat totiž musíme řešit celou řadu oblastí: namátkou jmenujme legislativní požadavky. Jste si jistí, že je bezezbytku znáte a splňujete? A co třeba bezpečnost: dáte ruku do ohně za to, že vašim dokumentům opravdu nic nehrozí?“ DATA & DOKUMENTY 2012 je jednou, nikoliv však jedinou konferencí, kterou společnost 4U SUPPORT v letošním roce pořádá. Detailní informace o všech akcích včetně podrobného programu lze nalézt na stránce www.konferenceit.cz. Tomáš Přibyl ŠKOLSTVÍ Ministr Petr Fiala přijal izraelského ministra vědy a techniky Daniela Hershkowitze M inistr školství, mládeže a tělovýchovy České republiky prof. Petr Fiala a ministr vědy a technologie Státu Izrael prof. Daniel Hershkowitz projednali koncepci dvoustranné česko-izraelské spolupráce ve výzkumu a vývoji. v oblastech neurodegenerativních onemocnění a pokročilého programování. Vyjádřili rovněž potěšení z výstupů 3. zasedání Smíšené česko-izraelské komise pro program Gesher/Most, které proběhlo v Praze dne 7. května 2012. Na závěr svého jednání ministři vyjádřili přesvědčení, že podpora společných česko-izraelských výzkumných projektů napomůže upevnit vztahy a prohloubit spolupráci mezi českou a izraelskou vědeckou komunitou a může být rovněž vhodným nástrojem pro podporu přípravy výzkumných projektů řešených na multilaterální úrovni. ■ Oba ministři ocenili výsledky prvního zasedání Smíšené česko-izraelské komise pro vědeckou spolupráci, které se uskutečnilo v Jeruzalémě dne 23. února 2012, a v návaznosti na které byla v partnerských státech dne 16. května 2012 vyhlášena výzva k podávání návrhů společných česko-izraelských projektů základního výzkumu s dobou řešení 2013–2015 rozvíjených Ministr Petr Fiala a izraelský ministr vědy a techniky Daniel Hershkowitz. LG OLED TV začíná novou ultimátní zkušenost se sledováním televize Společnost LG Electronics (LG) představila na Salle des Etoiles v Monaku největší a nejtenčí 55“ OLED televizor (140 cm). Zahajuje tak novou éru televizorů s nekompromisní kvalitou obrazu i designu televizoru. Je to největší inovace v televizorech od příchodu barevných obrazovek. „Jako první na trhu jsme přinesli komerčně prodávaný OLED televizor a náskok, který v OLED televizorech máme, hodláme i dále využívat. OLED televizory překonávají současné technologie ve všech směrech. Nabízí zkrátka dokonalé zobrazení,“ říká Martin Malý, tiskový mluvčí společnosti LG Electronics CZ. Na rozdíl od konkurenčních OLED televizorů je každý pixel LG OLED TV tvořen čtyřmi barvami. Díky tomu je barevné podání televizorů přesnější, přirozenější a více konzistentní. Do standardního modelu RGB je ještě přidána bílá barva pro zdokonalení barevného výstupu. Tento systém je známý jako White OLED nebo WRGB technologie. Přidáním čtvrté barvy lze dosáhnout vyššího jasu a přirozenějších barev. Obraz je pak více živý a příjemnější pro lidské oči. Perfektní obraz je zaručen za všech okolností – za jasného okolí i při pozorování z jakéhokoliv úhlu. 44 Ať už ve 2D nebo ve 3D, LG OLED TV nabídne obraz, který nebyly schopny vyprodukovat ani LCD, ani LED panely. Technologie nabízí nekonečný kontrast, rychlost překreslení pixelu činí 0,02 ms. To je 100× rychlejší překreslení, než jaké umožňují konvenční displeje. Díky tomu je obraz křišťálově čistý, ostrý a bez šmouh. Jak jsou televizory LG OLED TV vybaveny technologicky, tak neztrácí krok ani v designu. Technologie samotná nepotřebuje žádné podsvícení, díky tomu je možné dosáhnout unikátního designu – není potřeba podsvětlovací lampa. Televizor je tak extrémně plochý – pouze 4 mm. Při instalaci na stěnu tak televizor dokonale splývá a vypadá jako obraz v galerii. LG OLED TV je napěchován tou nejlepší technikou z dílen LG. O brilantní 3D se stará technologie LG CINEMA 3D, nadstandardní funkční výbava je zajištěna díky Smart TV. Design CINEMA SCREEN znamená, že rámeček kolem obrazovky je široký pouze 1 mm, díky tomu vás filmový obsah dokonale vtáhne do děje. Televizor umí 2D obraz převést do 3D, sami si pak můžete určit intenzitu 3D efektu. Lehké 3D brýle poskytují ostrý obraz bez blikání, díky čemuž má divák ten nejlepší 3D zážitek. P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A Další funkce televizor získává díky stovkám aplikací, které jsou pro televizor dostupné prostřednictvím Smart TV. Divák zde najde například LG 3D World, který obsahuje množství vlastních 3D programů. Televizor umí přehrávat obsah i z notebooků, tabletů, mobilních telefonů nebo USB flash disků, to vše díky funkci Smart Share Plus. Dlouho očekávané OLED TV jsou ukázkou technologické pokročilosti společnosti LG. Kvalita obrazu je lepší v každém měřitelném aspektu. LG OLED TV nabízí takový obraz, jaký nemá žádný jiný televizor na světě. Kvalita obrazu i design televizoru jsou světelné roky před konkurenčními produkty. LG OLED TV znamenají novou éru v domácích televizorech. LG OLED TV budou v omezeném množství dostupné na vybraných evropských trzích, větší nabídka přibude ve druhé polovině tohoto roku. ■ www.parlament-vlada.cz bezpečnost CLOUD Poskytovat kvalitní cloudové služby nemůže každý České Radiokomunikace jsou nejen tradičním dodavatelem moderních telekomunikačních služeb - od roku 2010 poskytují firemním zákazníkům také vlastní fyzická i virtuální datová centra a ICT infrastrukturu jako službu. Na výhody a přínosy cloudových služeb jsme se zeptali Marcela Procházky, manažera pro rozvoj služeb a strategii společnosti. V čem vidíte hlavní výhodu cloudových služeb? Hlavní půvab nákupu ICT služeb jsou výrazné provozní úspory, redukce investičních nákladů, flexibilita a zbavení se starostí s provozem. Co vše musí poskytovatel veřejných cloudových služeb splňovat? Je důležité upozornit, že poskytovat kvalitní cloudové služby s garantovanou vysokou dostupností nemůže každý. Především je třeba zajistit, aby provoz u poskytovatele cloudových služeb nabízel stejnou nebo vyšší úroveň poskytovaných IT služeb, jako by je zákazník provozoval nadále na vlastních prostředcích u sebe v lokální síti. Nezbytnou podmínkou je zázemí v podobě technologických budov s vynikající dostupností elektrické energie z více na sobě nezávislých vynapěťových přípojek, zálohovanou datovou konektivitou do páteřních optických sítí národních i zahraničních poskytovatelů a vynikající konektivitou do Internetu. Další nezbytnou součástí kvalitního virtuálního datového centra je investice do výkonného hardware ve vysoce dostupné architektuře a nad ním vystavěné virtuální platformy. Vše nejlépe jako garantované řešení od silného mezinárodního dodavatele, zajišťujícího podporu, kompatibilitu a škálovatelnost po mnoho let. Neobejdete se samozřejmě bez podpory lidí - kvalitních odborníků zajišťujících provoz a dohled nad celým prostředím a také implementaci zákaznických řešení, migraci a další. Samostatnou kapitolou je bezpečnost. Tu je třeba zajistit ve všech oblastech – fyzické, provozní – i bezpečnost dat. Pouze splněním všech výše uvedených podmínek lze garantovat vysokou dostupnost služeb a SLA na úrovni až 99,9 %. Z čeho mají zákazníci v oblasti bezpečnosti největší obavy? Obavy vznikají nejčastěji z teze, že cloud je veřejné úložiště, kde se mísí data mnoha anonymních vlastníků, a navíc není jasné, kde jsou v danou chvíli právě moje data fyzicky uložena. Profesionální virtualizace a sdílení infrastruktury však v praxi přináší spíše posílení bezpečnosti díky komplexnímu přístupu a moderním technologiím, které si jednotlivci nemohou dovolit. Jakými cestami bezpečnost řešíte? V Českých Radiokomunikacích dokážeme zajistit bezpečnost provozní, síťovou a fyzickou. Toto základní zabezpečení je již zahrnuto v ceně služby a je vždy její součástí. Dále nabízíme širokou škálu doplňkových bezpečnostních služeb s použitím osvědčených technologií nejvýznamnějších světových výrobců. To nám dává mož- P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A nost poskytnout zákazníkům skutečně chráněné prostředí, kombinující bezpečnost fyzickou a provozní s vysokou bezpečností dat. Co je nejdůležitější pro bezpečný provoz cloudové infrastruktury? Bezpečnost znamená mít dokonalý přehled nad spravovanou infrastrukturou od celku až po nejmenší detail. Dále je důležité dodržování bezpečnostních standardů, důsledné aplikování aktualizací a patchů na použité technologie. Nezbytná je trvalá kontrola a dohled. V případě bezpečnostního incidentu pak přichází na řadu předem přesně stanovený postup podle krizového plánu. U citlivých dat je na místě zvláštní ochrana pomocí šifrování a specializovaných technologií zabraňujících jejich ztrátě či zneužití. Co byste poradil zájemcům o cloud, kteří váhají právě kvůli obavám o bezpečnost? Spolehlivého dodavatele, který je schopen poskytnout nejenom cloudové služby prostřednictvím špičkové technologie, ale také garantovanou datovou konektivitu nejen do cloudu, ale také směrem k uživateli služby. Pouze kombinace cloudových a datových služeb umožňuje poskytnout komplexní „end to end“ řešení s vysokou úrovní dostupnosti a tím i související SLA. Kvalitní poskytovatel je ochoten individuálně projednat se zákazníkem případná rizika a sestavit individuální bezpečnostní plán. Samozřejmostí by mělo být poskytnutí informace, kde jsou data fyzicky uložena a jak jsou zabezpečena nejen během trvání smluvního kontraktu, ale i po případném ukončení služby ze strany zákazníka. Seriózní poskytovatel vám dá rovněž možnost nezávazně si provoz v jeho virtuálním prostředí vyzkoušet. ■ www.parlament-vlada.cz 45 ZEMĚDĚLSTVÍ Zasedání Rady pro zemědělství a rybářství v Lucemburku Ministři zemědělství jednali 18. 6. v Lucemburku zejména o reformě Společné zemědělské politiky (SZP). Diskuse se soustředila na rozvoj venkova s ohledem na životní prostředí a možnosti spolufinancování jednotlivých opatření. Končící dánské předsednictví také představilo svou zprávu o pokroku v projednávání reformy SZP. M inistři projednali další témata, například pohodu zvířat, dopady rezistence vůči antibiotikům u zvířat či situaci na trhu s mlékem. Českou delegaci vedl náměstek ministra zemědělství Martin Hlaváček. Zástupci předsednického Dánska přednesli zprávu o pokroku, kterého se jim podařilo dosáhnout v diskusi o reformě SZP. „Česká republika oceňuje intenzitu, se kterou dánské předsednictví pracovalo na úpravách návrhů Evropské komise k reformě Společné zemědělské politiky. Výsledky zapracované ve zprávě o pokroku odrážejí naše hlavní priority a jsou základem pro další jednání nadcházejícího kyperského předsednictví,“ hodnotí práci končícího dánského předsednictví ministr zemědělství Petr Bendl. „Jedná se také o signál vůči Evropskému parlamentu. Doufáme, že se kyperské předsednictví bude soustředit na co největší pokrok v jednáních tak, aby SZP na léta 2014–2020 byla připravena co nejdříve. Mezi klíčové oblasti, o kterých se vedou největší diskuse, stále patří zastropování a struktura přímých plateb včetně začlenění ozelenění SZP, definice aktivního farmáře, zjednodušení SZP nebo stanovení finanční obálky pro rozvoj venkova,“ dodal náměstek Hlaváček. Debata o rozvoji venkova potvrdila, že SZP by měla odpovídajícím způsobem přispět k ochraně životního prostředí, řešení problémů s biologickou rozmanitostí a dopadů změn klimatu. „Každý členský stát má specifické podmínky. Pokud však bude zave- Úsporné zářivky nejochotněji třídí kraje Pražský a Královehradecký Češi jsou ve sběru a recyklaci úsporných žárovek rok od roku lepší. Loni firmy a domácnosti sebraly a předaly k recyklaci 801 tun světelných zdrojů, což představuje zhruba pět milionů kompaktních a lineárních zářivek, výbojek a LED světelných zdrojů. Oproti roku 2010 jde o 11% nárůst. Do přírody se tak díky odborné recyklaci „úsporek“ nedostalo 25 kg toxické rtuti, která by jinak mohla znečistit vodu o objemu 80 Máchových jezer. Nejvíce „úsporek“ se sebralo v Praze (144,1 tun), Moravskoslezském (91,6 tun) a Středočeském (79,4 tun) kraji. Na konci žebříčku se umístil kraj Karlovarský (16,58 tun), Liberecký (24,3 tun) a Pardubický (33,2). Nejaktivnější v recyklaci jsou hlavně firmy: „Zatím se do sběru zapojilo zhruba 40 % domácností. Běžné spotřebitele se daří k odevzdání vysloužilých úporných žárovek přimět osvětou pomaleji,“ říká Radoslav Chmela, zástupce společnosti EKOLAMP, která zajišťuje zpětný odběr a recyklaci osvětlovacích zařízení. 46 O ochotě chránit životní prostředí však více vypovídá počet sesbíraných žárovek na jednoho obyvatele kraje. „V tomto ohledu si nejlépe vede Praha, Královéhradecký a Jihočeský kraj, kde každý občan sebral téměř jednu úspornou žárovku (0,75 žárovky). Nejméně úspěšné byly kraje Karlovarský a Liberecký, kde každý odevzdal k recyklaci jen 0,34 žárovky,“ shrnuje Radoslav Chmela. Lepší výsledky v ekologické likvidaci úsporných žárovek některých krajů lze přičíst širší síti sběrných míst a hlavně eko- P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A den povinný podíl na financování opatření k ochraně životního prostředí, tak by se na tom měl každý členský stát podílet odpovídajícím způsobem,“ říká Martin Hlaváček. Kateřina Böhmová ředitelka Odboru komunikace MZe logičtějšímu smýšlení obyvatel. Počet sběrných míst navíc roste: nyní jich je 3300. „Doposud jsme jich rozmístili více než 1400 a jen letos jich přibude dalších zhruba 400. Zájem firem o umístění sběrných nádob meziročně narostl o 26 %,“ uzavírá Radoslav Chmela. Systém zpětného odběru a recyklace nabízí EKOLAMP zdarma nejen pro domácnosti, ale i pro firmy. „Zářivky za ně ekologicky sesbíráme a zrecyklujeme, postaráme se o veškerou administrativu a navíc partnery odměníme za každý kilogram sesbíraných zářivek, výbojek a svítidel,“ uzavírá Petr Číhal, obchodní manažer společnosti EKOLAMP. RYCHLÁ FAKTA: • loni se sebralo 801 tun úsporných žárovek a 287 tun průmyslových svítidel • to je o 9 % více než v roce 2010 • „úsporky" k recyklaci vrací jen 40 % domácností • ročně se recykluje cca 25 kg toxické rtuti • EKOLAMP zřídil více než 3000 sběrných míst a každým rokem přibývají stovky dalších • zpětný odběr zdarma zajistí i každá elektro prodejna www.parlament-vlada.cz ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Ministerstva životního prostředí a dopravy připravila generální dohodu k modernizaci dálnice D1 Ministerstvo životního prostředí se s resortem dopravy dohodlo na výstavbě nových ekoduktů přes dálnici D1. Obě instituce připravily generální dohodu o realizaci a podmínkách v rámci celé budoucí modernizace dálnice D1. V e čtvrtek 24. května ji na Ministerstvu životního prostředí podepsali náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař a náměstek ministra dopravy Lukáš Hampl. „Přes dálnici D1 se postaví nové koridory pro migraci zvěře. Dálnice je jednou z největších umělých bariér pro zvěř v České republice. Nové přechody budou místo z původně plánovaného betonu ze dřeva, což povede ke snížení nákladů z původních 300 milionů na 30 milionů korun. Při rekonstrukci dálnice vzniknou dva 40 metrů široké nadchody v prioritních úsecích na 94. kilometru u Humpolce a na 175. kilometru dálnice D1,“ říká náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař. „Jsem rád, že oba resorty touto dohodou deklarovaly společný zájem na realizaci modernizace D1 při respektování požadavků ochrany přírody a krajiny. Věřím, že tato spolupráce bude pokračovat i ve všech dalších krocích přípravy a realizace toho- to záměru,“ řekl 1. náměstek ministra dopravy Lukáš Hampl. V projektu rekonstrukce dálnice se i nadále počítá s využitím stávajících mostů. Oprava dálnice mohla být zcela zastavena kvůli chybějící dokumentaci právě k aktuálně zahájené stavbě nových migračních koridorů. Ministerstvo životního prostředí vyšlo projektu opravy vstříc a původní EIA na rekonstrukci dálnice, která se řešila v letech 2007 – 2010, uznalo i v rámci změny v plánech opravy komunikace. Podobně řešené přechody pro zvěř jsou i na německých nebo slovenských komunikacích. Cílem koridorů je minimalizace zásahů člověka do přírody a umožnění přirozené migrace zvěře na jejích trasách. Matyáš Vitík inzerce inzerce marketing MARKETING se vyplácí dělat odvážně, autenticky a komunikovat pravdivě Čtvrtek 3. května patřil 13. ročníku konference Marketing Management. Více než 130 účastníků se sešlo v pražském hotelu Boscolo, aby se ujistili, zda se z českého marketingu ještě nevytratila odvaha. Přestože u agentur i klientů na našem trhu převážně chybí vůle prosazovat odvážnější nápady, některé sdílené domácí a zahraniční příklady byly pro účastníky inspirací a snad i motivací. STARÉ OSVĚDČENÉ RECEPTY První část programu představovala zamyšlení nad tím, zda v marketingové kuchyni ještě platí staré osvědčené recepty, nebo je zapotřebí vařit zcela jinak. Martin Mravec, Managing Director GfK Česká republika a Slovensko, poskytl základní přehled změn na straně spotřebitelů v zemích střední a východní Evropy. Záplava grafů a čísel se týkala primárně penetrace telekomunikačních a internetových technologií do společnosti, řeč přišla ale i na rostoucí cenovou citlivost zákazníků. Mravec upozornil, že ačkoliv cena zůstává hlavním kritériem při rozhodování, důležitou roli hraje také přístup k zákazníkovi a kvalita. Klíčovou se stává komunikace pro existující klienty, kteří chtějí adresnou kampaň. Jako další se slova chopil marketingový ředitel společnosti Bohemia Sekt Martin Fousek: „Stojím tady proto, abych řekl, že nemusíme všechno dělat jinak.“ Společnost Bohemia Sekt zůstává věrná televizní reklamě a doplňuje ji o reklamu v kině, tisku a indoorem v restauračních zařízeních a maloobchodě. Využívá však i nové platformy a technologie. „Internetové kampaně a Facebook jsou nezbytným kořením klasických kampaní.“ Podle Fouska není podstatné rozlišení marketingových nástrojů na nové a staré, ale jejich správné použití. Martina Jaroše, viceprezidenta marketingové komunikace společnosti T-Mobile, organizátoři požádali, aby se vyslovil k odvaze: „I když spoustu věcí děláte tak, jak je osvědčené a dobré, tak přeci jen něco málo jinak udělat musíte. Všechna pravidla nemůžete porušit, ale můžete jich zachovat jen 80 % a 20 % udělat vždy jinak.“ Jeho 50 prezentace měla podobu čtyř zábavně podaných příběhů o čtyřech druzích odvahy: být jiný, jít do předem prohrané bitvy, provést změnu a odvaha udělat chybu a napravit ji. Všechny příběhy spojovala myšlenka: „Vyplácí se dělat věci autenticky a komunikovat o nich pravdivě.“ INOVACE, INOVACE, INOVACE V úvodu 2. konferenčního bloku poskytl jeho moderátor Jan Binnar z McCANN Erickson oprávněně největší prostor Riki Drori, marketingové ředitelce společnosti Google pro jižní a východní Evropu. Její energická, přehledná a zároveň komplexní prezentace se soustředila na výčet osmi základních inovačních principů a forem jejich zapojení do marketingu Googlu. Mezi účastníky nejvíce rezonovaly názory na otevřenost společnosti v interní i externí komunikaci a vůči přijímání dobrých nápadů. Také připravenost riskovat v zájmu rychlosti byla sympatická. Velmi důležité bylo závěrečné poselství „Make it Matter“ – hledání inovací k zapojení Googlu jako media se schopností zapojit spoustu lidí a napomáhat pozitivnímu vývoji. Aktuální případovou studii společně vytvářeného produktu energetického nápoje Semtex Cool představili ředitelé marketingu Jiří Vlasák z Kofoly a Denisa Schulzová z FTV Prima. Partnerská spolupráce jim, jak věří, napomůže posílit komunikační kanály, které nejsou jejich doménou. „Kofola získá optimální vysílací časy pro reklamu Semtexu Cool na Prima Cool. Prima se produktem zmaterializuje a získá větší prostor k oslovení fanoušků na sociálních sítích či v místech konzumace – v restauracích nebo na letních hudebních festivalech.“ Jan Vágner v závěru dopoledního programu poskytl návod, jak se nebát uspět aneb čtyři pilíře úspěchu společnosti Ravak, jejíž marketing reprezentuje. Důležité je podle něj neustále inovovat nejen produkty, ale i jejich nabídku, a nebát se lidí zeptat, co chtějí – mapovat měnící se potřeby zákazníků. MLADÍ A GENERÁLNÍ Blok nazvaný „Mladí a generální“ uvedl moderátor Petr Jindra z Marketingového institutu údaji z výzkumu, podle kterého průměrný český manažer v letošním roce oslaví padesátku a svoji řídící roli zastává dvacet let. Bude mít panel podstatně mladších generálních ředitelů jinou odvahu a vztah k marketingu? CEO České pojišťovny Pavel Řehák hned v úvodu svého vystoupení kladně odpověděl na otázku: „Dá se zatřást molochem?“ Toto tvrzení podložil změnami, kterými prošla Česká pojišťovna od roku 2010. Uvnitř této organizace vládla podle Řeháka „intelektuální arogance“, kdy zaměstnanci měli pocit, že tu Česká pojišťovna vždy byla a bude. Pracovat ve firmě, která funguje již od roku 1828, je přitom pře- P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A devším závazek. Za hlavní problém prosazování změn považuje Řehák apatii. Příliš marketingově svou prezentaci nepojal Jakub Havrlant, CEO Allegro Group. Přítomné seznámil se svým pohledem na rozdíly mezi malými a velkými firmami a jejich chováním na trhu. Popis řízení portfoliového businessu Allegro Group byl sice zajímavý, ale neřekl nic o odlišnostech marketingu jeho jednotlivých částí. Nejmladším CEO, který v rámci bloku vystoupil, byl spoluzakladatel a jednatel společnosti Socialbakers Jan Řežáb. Ten začal podnikat ve čtrnácti letech a s postupem času se mu podařilo expandovat na globální trh. Češi se podle Řežába bojí neúspěchu a nemají odvahu zakládat start-upy. Pro marketéry může být podpora start-upům dobrou zkušeností, která jim dá větší radost a naplnění. MÝTY A PŘEDSUDKY Závěrečný diskusní panel na téma „Pravdy a nepravdy v marketingové komunikaci“ řídil spoluzakladatel Marketingového institutu Tomáš Poucha. Vystoupení jednotlivých panelistů i navazující diskuse se nesla v duchu odlehčení po celodenním nabitém programu. Velmi zábavné bylo vystoupení Jana Hanuše, jednatele společnosti Nobuu, jenž vyvrátil mýty a předsudky panující o prezentacích. „Jsme malá země a všichni jsme absolvovali podobné tréninky prezentačních dovedností. Pokud se jich budeme striktně držet, budou naše vystoupení jako přes kopírák.“ Ještě častěji zazníval smích v sále během příspěvku Petra Šourka, zakladatele cestovní agentury Corrupt Tour: „O marketingu nic nevím, ale ke čtyřem P jsme u nás přidali ještě páté – politiku.“ Následná diskuze se točila okolo strachu marketérů z nových pohledů na věc, z proměnlivého prostředí a z čísel. Podle Tomáše Hrivnáka ze společnosti Idealisti chybí tzv. kontextualizace: „Čísla jsou jen data zapisující nějakou informaci, kterou je třeba interpretovat.“ Problematická je i práce některých agentur. Zatímco spektrum a hloubka problémů na straně klientů roste exponenciálně, schopnost pochopit je ze strany reklamních agentur roste jen lineárně. Navíc to, co agentury produkují u nás, je naprosto nesouměřitelné s tím, co dělají jinde ve světě. U nás jednoznačně chybí motivace pro odvážnější nápady, u agentur i klientů. Nicméně návrh, aby se posílily takové modely spolupráce, kdy se obě strany domluví, že ponesou rizika, včetně dělby zisků i ztrát při úspěchu/neúspěchu marketingové komunikace společně, nevyvolal mnoho zájmu. Na závěr shrnul Tomáš Poucha s nadsázkou diskuzi takto: „Zůstává otázkou, jestli celkově nevýrazné kampaně jsou důsledkem chybějící odvahy na straně marketérů a agentur, nebo je to známka české kultury a pohodlnosti, nebo tím, že se u nás hodně hulí a pije …“ ■ www.parlament-vlada.cz E F E KT I V N Í Ú D R Ž B K A T S Ě SI E C LN I ŠE A C V DEJTE NÁM METRY, MY VÁM DÁME NEPŘEKONATELNOU CENU Naceňujeme Zdarma vám zkonzultujeme, zaměříme a naceníme Vaše opravy, pozvěte si nás Opravujeme Výtluky, výmoly, praskliny, propady síťových výkopů, plošné rozpady, prasklé lité asfalty Recyklujeme Vykoupíme a zpracujeme v rámci zakázky váš starý vyfrézovaný nebo vybouraný asfalt Sjednocujeme Spojujeme v jeden celek různé povrchy z předchozích dílčích oprav (ACO, ACP, litý asfalt, studenou balenou apod.) Rozehříváme Pracujeme celou zimu až do –10 °C, podklad si ohřejeme a opravu provedeme jako v sezóně Metoda ITHR bez montážní spáry Cena opravy novou asfaltovou směsí od 450 Kč/m2 Kirstone a.s. www.asfaltservis.cz Na Žertvách 44, 180 00 Praha 8, tel. 739 333 680, 266 311 450 fax: 266 311 451, [email protected] mobili ty management První český kongres Mobility Management nabídl nové vize Ve čtvrtek 26. dubna se v pražském Hotelu President uskutečnil první ročník konference Mobility Management. Toto setkání bylo prvním svého druhu v České republice. Zástupci společností s vlastními vozovými parky, leasingových společností, automobilek a dalších dodavatelů zde řešili, jakou podobu bude mít mobilita v blízké budoucnosti a jak se stát součástí pokroku v této oblasti. Účastníci setkání se shodli na tom, že hlavní problém prosazování nových technologií v oblasti mobility nejsou a nebudou finanční prostředky, ale nutnost změny myšlení a neochota měnit zaběhnuté postupy. Predikcemi je sdílení ekologicky šetrných automobilů a s tím spojený postupný zánik osobního vlastnictví tohoto statku. navázal šéf společnosti Carlson Wagonlit Travel Jiří Homolka. Seznámil auditorium s tím, jaké služby mohou dnes nabízet cestovní kanceláře zaměřené na služební cesty na míru v době, kdy je mobilita především o možnosti vykonávat pracovní činnost odkudkoliv za pomoci moderních technologií, a co všechno obnáší cestovní politika společnosti. Nové vize firemní mobility Tlak na změnu přinese velká zlepšení i bezpečnost První blok konference, nazvaný „Všechno se mění – význam inovací v mobilitě osob stoupá“, zahájil ředitel České inovace Daniel Sobotka. V prvním příspěvku Martin Hausenblas, místopředseda představenstva společnosti Adler International, seznámil přítomné se svou vizí budoucnosti mobility. V americkém státě Nevada byl přijat zákon povolující pohyb autonomních vozidel (tj. bez řidiče) po silnicích. Podle Hausenblase ve chvíli, kdy lidé přestanou řídit auta, zanikne potřeba osobního vlastnictví vozidel. Vozidla na elektrický pohon budou sdílená, což s sebou ponese celou řadu výhod především v podobě energetických, emisních i finančních úspor. Vznikne obrovský nový trh. Česká republika má výrobní základy, technologie, know how – vše, co je potřeba, aby se stala lídrem v této oblasti. Jako další se mikrofonu chopil Radovan Mužík, Managing Partner společnosti Fleet Partners, který ve své prezentaci shrnul současné trendy mobility managementu: „Sdílená mobilita znamená přínosy pro uživatele, celou společnost i výrobce vozů.“ Téma elektromobilů otevřel Petr Kristl, vedoucí Elektrotrakce Mobility, spolu se svým předřečníkem a kolegou ze společnosti Škoda Auto Martinem Fellerem, vedoucím Regionu 1 – ČR – Prodej. Na jejich velmi dobře přijatou prezentaci 52 Druhou část kongresu zahájili zástupci společnosti PricewaterhouseCoopers ČR. Petra Šafková velmi výstižně hovořila o daních a zvýhodnění, které v oblasti služebních vozů umožňují zákony. Ředitel poradenské divize PWC Jan Malý dodal: „Mnoho firem ještě dnes neví, jaké jsou reálné náklady na jejich vozový park!“ Zdůraznil také důležitost vhodného načasování a interní komunikace při změnách ve vozovém parku, neboť problematika interního fleetu jde napříč celou firmou. Jednatel společnosti ŠkoFIN Jan Kranát představil vize této přední leasingové společnosti. V prioritách zákazníků stále vidí na prvním místě cenu, až na druhém pak kvalitu a rozsah služeb. Velice originálně pojal svůj příspěvek nazvaný „Proč znovu vymýšlet kolo“ konzultant Roman Řípa z poradenské společnosti Blue Strategy. Ukázal paralelu automotive a oblasti IT, ve které v minulosti působil. Na začátku stačilo mít nový produkt. S postupem času však zákazníci nechtějí produkty, ale řešení konkrétních problémů. Na otázku, proč prosazování inovativních technologií trvá tak dlouho, odpověděl Řípa tím, že finanční krize byla příliš měkká na to, aby lidi vykolejila z běžného chování a jednání. P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A Rostoucí roli technologií v mobilitě si vzal na paškál Tomáš Trejbal ze společnosti O2. Také on vidí mobilitu jako lék na klientovy problémy. Prvním řešením je přístup k firemním informacím odkudkoliv pomocí chytrých telefonů a tabletů. Dochází tak ke snižovaní počtu naježděných kilometrů i času stráveného na cestách. Druhou možností je monitoring vozidel za pomoci GPS čipu. Budoucnost vidí ve větší míře využívání videokonferencí, které dávají možnost pracovat na dálku či z domova. Diskuse otevřely konkrétní prostor pro vzájemně výhodnou spolupráci Odpoledne patřilo diskusím. V té první zasedli u jednoho stolu klíčoví zástupci leasingových firem spolu s představiteli společností, které jejich služby nakupují. Moderátor Martin Dokoupil, Managing Partner společnosti Blue Strategy, se soustředil na citlivé vztahy mezi zákazníky a dodavateli a od počátku panelu byla v sále cítit mírná nervozita jeho aktérů. Velmi trefně vše glosoval po návratu ze zahraniční mise Jaromír Hájek, generální ředitel Lease Plan Česká republika mottem Žij a nech žít. Generální ředitel společnosti Grünenthal Czech Libor Schwarz rozehřál publikum, když vylíčil svoji negativní zkušenost s hledáním nejvýhodnější nabídky operativního leasingu: „Nejenže celá záležitost trvala nepřiměřeně dlouho, ale některé z firem vůbec nekomunikovaly.“ Jednatel společnosti ŠkoFIN Jan Kranát poznamenal, že obdobnou zkušenost mají bohužel všichni, kdo v České republice něco poptávají. Elias Drakopoulos, General Manager společnosti Business Lease, připomenul, že nedostatky existují na obou stranách. Na mysli měl především nejasná výběrová řízení. Se specifickými příklady z praxe seznámil přítomné Jan Kubásek, ředitel odboru dopravy, sekce řízení dopravy České pošty. Kubásek přirovnal podpis leasingové smlouvy k roztočení rulety, kdy obě strany čekají, jak to celé dopadne. Ukázalo se, že existuje obrovský prostor pro vzájemně výhodnou spolupráci firem a leasingových společností například v monitoringu zacházení uživatelů s firemními vozidly. Před samotným závěrem kongresu došlo k obměně diskutérů a moderování se chopil Stanislav Zelenka, prezident České asociace Fleet managementu. Ten ke všem otázkám neopomněl připojit čísla z nejrůznějších průzkumů a výzkumů. Dotazovanými, kteří odpovídali na otázky auditoria, byli zástupci firem s různě velkými vozovými parky a rozdílnou car policy. V diskuzi přišly na řadu otázky ohledně využívání či zneužívání GPS, možnosti šetření pohonných hmot i alternativní způsoby mobility. ■ www.parlament-vlada.cz TOP DODAVATELÉ Zdroj: ceskedalnice.cz Důvody a přínosy modernizace dálnice D1 podle Ministerstva dopravy Dálnice D1 je nejdelší a současně nejstarší českou dálniční komunikací. První známky stavby komunikace se datují do roku 1967. Od té doby se stav komunikace významně zhoršil. Mezi deset problémových oblastí dálnice D1 patří: 1. Naprosto nevyhovující technický stav vozovky po více než čtyřicetiletém provozu. 2. Vznikají komplikace v dopravě při opravách – aktuálně nelze vést dopravu ve 2 pruzích v každém směru na jedné polovině dálnice, to znamená, že dochází k omezení na 1 jízdní pruh, což při opravách vyvolává dopravní omezení a kolony. 3. Velmi špatný je technický stav většiny mostů. 4. Parametry odbočovacích a připojovacích pruhů jsou v rozporu s technickými předpisy a nevyhovují bezpečnosti dopravy. 5. Nevyhovující je stav záchytných zařízení. 6. Na dálnici se vyskytují kolizní místa a neochráněné nebezpečné překážky. 7. Chybí standardní vybavení telekomunikačními sítěmi a optickými kabely. 8. Úzké zpevněné krajnice zvyšují nebezpečí v dopravě při odstavení autobusů nebo nákladních vozidel. 9. Chybějí odstavné zálivy v místech stoupacích pruhů bez zpevněné krajnice. 10. Nevyhovující je stav odvodnění dálnice. Přínosy Doposud rekonstrukce dálnice D1 probíhala metodou dílčích oprav. Tento postup je již neefektivní a významně zatěžuje rozpočet dopravní infrastruktury. Přišel čas na generální moderni- zaci celé komunikace, která řeší větší část problémů spojených s provozem a údržbou dálnice D1. Mezi největší přínosy modernizace patří: 1. Dálnice bude pokryta novým moderním betonovým povrchem odpovídajícím nejvyšším standardům v silniční dopravě 21. století. 2. Modernizací dálnice se zlepší bezpečnost silničního provozu ve standardních i ztížených podmínkách. 3. Sníží se počet dopravních kolon a tím i zdržení pro řidiče, protože při navazujících opravách a rekonstrukcích na D1 bude možné vést dopravu vždy v režimu 2+2 jízdní pruhy na jedné polovině dálnice. 4. Dojde ke zlepšení dopravního komfortu, což bude mít pozitivní vliv na ekonomiku a hospodářství, které je závislé na silniční dopravě, především: a. Úspora času řidičů; b. Příjmy z mýtného do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury; c. Úspory nákladů ze snižování nehodovosti. 5. Doplněním telematických zařízení se zlepší prevence a dohled nad bezpečností dopravy na dálnici D1 - a zlepší se informovanost řidičů o dopravních kolonách a nehodách. 6. Doplněním protihlukových opatření se sníží hlukové zatížení v okolí dálnice. 7. Dojde k úspoře nákladů ve snížení počtu dopravních nehod. 8. Rekonstrukce odvodňovacích zařízení bude mít pozitivní dopad na životní prostředí, dojde k odstranění nebo ochraně nebezpečných překážek, k sanaci okolních skal, zlepší se kultura cestování. 9. Další pozitivní vlivy vyvolané moderní komunikací na hospodářství ČR. 10. Dojde k úspoře provozních nákladů v dopravní infrastruktuře. P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A www.parlament-vlada.cz 53 TOP DODAVATELÉ kvalita, odbornost, kompetence a spolehlivost. V konečném důsledku to našim zákazníkům přináší vynikající poměr mezi kvalitou a cenou. ■ Na jakou stavbu jsme hrdí? V posledních letech patřila k nejprestižnějším projektům naše účast na výstavbě jihozápadní části silničního okruhu kolem Prahy. Jako vedoucí účastník sdružení jsme se zde podíleli na realizaci stavby č. 514 Lahovice – Slivenec. Stavba jihozápadní části vnějšího pražského okruhu byla oceněna v soutěži Stavba roku 2011 pořádané Nadací pro rozvoj architektury a stavitelství a získala i Cenu veřejnosti hlavního města Prahy. ■ Kdo jsme? STRABAG, a.s., patří k nejvýznamnějším společnostem na českém trhu v oborech dopravního, pozemního a inženýrského stavitelství. Opírá se o efektivní organizační strukturu, odborné znalosti svých zaměstnanců, moderní technologie a také o 170 let rozvoje mateřského koncernu STRABAG, jeho ekonomickou sílu a koncernově sdílené know-how. ■ Co umíme? Jsme stavební společnost s působností ve všech regionech České republiky. Portfolio našich činností sahá od výstavby a rekonstrukcí bytových, veřejných, komerčních a průmyslových objektů, inženýrských staveb a staveb technologie životního prostředí přes výstavbu dálnic, silnic a letišť až po menší regionální projekty v infrastruktuře. Cokoliv děláme a vytváříme, podřizujeme naší filozofii, jejímiž základními stavebními kameny jsou ■ Tři největší projekty realizované v rámci firmy/skupiny 1. Stavba 514 Lahovice –Slivenec–výstavba silničního okruhu kolem Prahy (vedoucí účastník sdružení) 2. Stavba D4704 Lipník nad Bečvou–Bělotín (ve sdružení) 3. Probíhající výstavba dálnice D3 Tábor–Veselí nad Lužnicí (ve sdružení) ■ Proč bychom na tak významné stavbě neměli chybět? Společnost STRABAG se specializuje zejména na dopravní stavitelství a má díky tomu mnohaleté zkušenosti s realizací významných dálničních a silničních projektů. Naše zkušenosti s výstavbou a opravami silnic a dálnic, odborné znalosti a ekonomické zázemí jsou i v případě modernizace dálnice D1 zárukou, že jsme schopni nabídnout maximální kvalitu za minimální možné náklady. Ing. Jaroslav Katzer předseda představenstva STRABAG, a.s., Na Bělidle 198/21, 150 00 Praha 5 Tel: +420 222 868 174 e-mail: [email protected] TOP DODAVATELÉ ■ Kdo jsme? Společnost COLAS CZ, a.s., působí na českém stavebním trhu pod značkou COLASu od roku 2001, ale její kořeny a zkušenosti sahají až do předválečných let minulého století. Hlavním těžištěm jsou standardní práce silničního stavitelství – výstavba, rekonstrukce, opravy a další práce na pozemních komunikacích a mostech či monolitických konstrukcích. Do našeho portfolia patří také těžba kamene, výroba drceného kameniva a výroba modifikovaných asfaltů a asfaltových emulzí. V rámci naší činnosti dále stavíme a rekonstruujeme inženýrské sítě. ■ Co umíme? Zdrojem našeho úspěchu je kvalitní provedení staveb s maximálním důrazem na bezpečnost, ohleduplnost k okolnímu prostředí a profesionální vztah s investory. Prostřednictvím sesterské společnosti Čermák a Hrachovec, a.s., jsme schopni zajistit i opravy, rekonstrukce a speciální technologie v oblasti vodovodních a kanalizačních řadů. ■ Na jakou stavbu jsme hrdí? V letošním roce se podílíme například na výstavbě D3 – úsek Tábor – Veselí nad Lužnicí, spolupracujeme na obchvatu města Kolín. Z těch opravdu významných projektů jsme v minulých letech vedli sdružení, které stavělo obchvat města Příbor a podíleli se na přeložce I/14 v Liberci. Za tuto stavbu jsme v roce 2009 54 získali titul „Dopravní stavba roku 2008“. Hlavním významem této přeložky bylo zajištění plynulého výjezdu z Liberce na Kunratice a tím nahrazení původní trasy přes Vratislavice n. Nisou. Technicky zajímavě zde byl vyřešen most pro tramvajovou trať spojený s vylehčenou galerií nad polovinou vozovky. Neobvyklé bylo i řešení pěší a cyklistické dopravy samostatnou lávkou. ■ Proč bychom na tak významné stavbě neměli chybět? Už jen tento veskrze stručný a neúplný výčet ukazuje, že skupina COLAS v České republice je v současné době schopna komplexně realizovat i velmi rozsáhlé a technologicky náročné zakázky na celém území České republiky. I proto věříme, že na modernizaci D1 nebudeme chybět a přispějeme našimi zkušenostmi a znalostmi ke zlepšení silniční infrastruktury u nás. Ing. Ivo Šimek, CSc. předseda představenstva COLAS CZ, a.s. Ke Klíčovu 9, 190 00 Praha 9 Tel: 286 003 502 e-mail: [email protected] P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A www.parlament-vlada.cz TOP DODAVATELÉ ■ Co umíme? Dopravní, inženýrské a pozemní stavby – v těchto oborech realizujeme široké spektrum stavebních prací a doprovodných služeb. ALPINE Bau CZ s.r.o. ■ Na jakou stavbu jsme hrdi v rámci skupiny? Projekt Y, PPP region Východ, balík 1, zahrnující 51 km trasu dálnice A5 jih a rychlostní silnice S1 východ, S1 západ & S2. Projektem Y se v Rakousku poprvé realizuje silniční stavba v rámci modelu PPP. Projekt zahrnuje rychlostní silnici S1 od Korneuburgu až do Eibesbrunnu a od Süssenbrunnu do Eibesbrunnu a rychlostní silnici S2 – obchvat Süssenbrunnu – na severním okraji Vídně. U Eibesbrunnu se S1 a S2 napojují na severní dálnici A5, která po dokončení povede od Eibesbrunnu do Schricku. Název „Projekt Y“ symbolizuje optické uspořádání tří silničních propojení, které tvoří obrácené písmeno ypsilon. ■ Tři největší projekty realizované v rámci firmy v ČR 1. Silnice I/11 Jablunkov–obchvat 2. Silniční okruh kolem Prahy, úsek 513 Vestec–Lahovice 3. Silnice I/58 Příbor–obchvat ■ Kdo jsme? ALPINE Bau CZ je součástí jednoho z největších evropských stavebních koncernů, který působí po celém světě. ■ Proč bychom na tak významné stavbě neměli chybět? Společnost má dlouhodobé zkušenosti z výstavby dopravní infrastruktury, je zárukou perfektního provedení ve stanovené lhůtě, používá špičkové stroje a technologie, má vysoce kvalifikované, spolehlivé zaměstnance. Peter Russegger, Ing. Michal Kocián jednatelé společnosti Alpine Bau CZ s.r.o. Jiráskova 613/13, 757 43 Valašské Meziříčí Peter Russegger, tel.:+420 533 439 704 e-mail: [email protected] Ing. Michal Kocián, tel:+420 571 750 200 e-mail: [email protected] TOP DODAVATELÉ DÁLNIČNÍ STAVBY PRAHA a. s. ■ Kdo jsme? Dálniční stavby Praha, a.s., patří již od svého vzniku v roce 1992 k předním dodavatelům staveb dopravní infrastruktury, jehož těžištěm činnosti je výstavba silnic, dálnic a letišť. Největšími přednostmi jsou odborný personál, moderní strojní vybavení a zkušenosti nejen z velkých dálničních staveb, ale i menších dopravních staveb nejrůznějšího charakteru. ■ Co umíme? Vynikáme speciální vyspělou technologií pro pokládku cementobetonových vozovek vhodných pro vysoce zatížené dálniční a letištní vozovky. Tato technologie splňuje nejpřísnější evropské standardy. ■ Na jakou stavbu jsme hrdi? Hrdí jsme na každou stavbu bez rozdílu. Navíc stavby slouží široké veřejnosti a je se za čím „ohlédnout“. ■ Tři největší projekty realizované v rámci firmy/skupiny 1. Dálnice D5, úsek 511, 512 Plzeň – Rozvadov 2. Silniční okruh kolem Prahy, jihozápadní a západní segment, stavby 512, 513, 514, 515, 516 3. Dálnice D1, Brno-Kroměříž-Lipník nad Bečvou, stavba 0133 Vyškov – Mořice ■ Proč bychom na tak významné stavbě neměli chybět? Mít za partnera zkušeného a odborně erudovaného zhotovitele je pro každého investora nejen základem úspěchu, ale u takto exponované stavby vlastně nezbytnost. Navíc vyspělá technologie cementobetonových vozovek, kterou disponujeme, se pro takto zatíženou komunikaci, jakou dálnice D1 bezesporu je, přímo nabízí. Ing. Tomáš Hajič předseda představenstva Dálniční stavby Praha, a.s. Na Bělidle 198/21, 150 00 Praha 5 Tel.: +420 222 868 225 e-mail: [email protected] P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A www.parlament-vlada.cz 55 TOP DODAVATELÉ ■ Kdo jsme? Metrostav, a.s., je stavební společnost s více než 40letou tradicí. Za tuto se přeměnil z úzce specializovaného podniku ve stavební společnost univerzálního zaměření a působí ve všech segmentech stavebnictví – v dopravním stavitelství, průmyslové, bytové a občanské výstavbě i rekonstrukcích památkových objektů. Na pražském metru, na něž odkazuje i jeho název, dosud vybudoval 120 km tunelů a 57 stanic. ■ Co umíme? Metrostav se může pochlubit v tomto stavebním odvětví mnoha úspěchy – je za ním např. 18 km silničních, 4 km železničních a 8,5 km ostatních tunelů v ČR. Dalších 17 km nejrůznějších tunelů zhotovil v zahraničí – od Německa přes Island a finské Helsinky až po Turecko. Za posledních 10 let postavil též desítky kilometrů silnic a dálnic a na nich více než 40 mostů za téměř 6 miliard korun. Výsledky práce jeho odborníků může veřejnost vidět na všech českých dálnicích – např. 7 mostů na D1 v úseku Kroměříž – Říkovice, most přes rybník Koberný na D3, téměř tři realizované kilometry a tunel Valík na D5, most Oparno a pět kilometrů na D8, mosty Sedlice, Osičky přes D11 a mnoho kilometrů dalších rychlostních silnic a estakád. ■ Na jakou stavbu jsme hrdí? Metrostav a jeho pracovníci jsou náležitě hrdí na všechna výše uvedená díla i ostatní realizované projekty. Věří ale, že ty nejlepší projekty jsou teprve před nimi. ■ Tři největší projekty realizované v rámci firmy/skupiny Metrostav nemůže jmenovat pouhé tři projekty. Spíše jeho velikost ukazují ekonomické ukazatele – např. výsledky v žebříčku Top 100 českých firem, kde se za rok 2011 umístil jako nejlepší stavební firma v naší zemi. Výrazem jeho nynějšího postavení je prestižní ocenění AAA ratingové agentury ČEKIA Stability Award a v hodnocení odborného časopisu Construction Europe patří Metrostavu podle obratu místo na rozhraní první a druhé stovky v Evropě. ■ Proč bychom na tak významné stavbě neměli chybět? Metrostav posílil svou konkurenceschopnost v tomto segmentu stavebnictví i akvizicí podílu ve společnosti BES, specializované na dopravní stavby. Ta právě nyní otevřela novou obalovnu asfaltových směsí v Chotýšanech u Vlašimi. Ing. Pavel Pilát generální ředitel Metrostav, a.s. Koželužská 2246, 180 00 Praha 8 Tel.: 266 709 110 -2 e-mail: [email protected] TOP DODAVATELÉ SMP CZ a.s. ■ Kdo jsme? Jsme společnost SMP CZ, která jako první v České republice od roku 1953 začala stavět mosty z předpjatého betonu. Od roku 2000 je naším stoprocentním vlastníkem francouzská společnost VINCI. Společně s našimi třemi dceřinými společnostmi – slovenskou SMS a českými ARKO TECHNOLOGY a Freyssinet CS – tvoříme skupinu SMP. ■ Co umíme? Během naší historie jsme postavili desítky mostů nejrůznějšími technologiemi, rekonstruovali řadu dalších mostů a inženýrských staveb, podíleli se na vybudování či opravách úpraven vod či čistíren odpadních vod apod. V neposlední řadě jsme se podíleli na obnově elektrárny v Tušimicích. Oblast podzemních staveb je zastoupena např. pracemi v tunelech na stavbě pražského okruhu. ■ Na jakou stavbu jsme hrdí? Je těžké rozhodnout, která z námi realizovaných staveb je ta nej…, jestli je to dnes už historický Nuselský most, Barrandovský most, Estakáda v Ruzyni nebo 25 mostů postavených za dva roky mezi Nitrou a Banskou Bystricí v rámci prvního projektu PPP na Slovensku nebo již téměř dokončený most na dálnici D3 ve Veselí nad Lužnicí. ■ Tři největší projekty realizované v rámci firmy/skupiny Naše účast na výstavbě dálnic má bohatou historii. Začínali jsme na D1 mezi Prahou, Mirošovicemi až po Soutice. V dalších letech to byly desítky dálničních mostů na D5 od Prahy až do Rozvadova. Na dálnici D8 stojí kromě ostatních i nejdelší most v Doksanech přes řeku Ohři, dlouhý 1 005 m. Od začátku výstavby D3 jsme postavili řadu mostů v úseku Chotoviny–Tábor s dlouhou estakádou Čekanice. ■ Proč bychom na tak významné stavbě neměli chybět? Myslíme, že historicky i aktuálně je naše firma svázána s českými dálnicemi pupeční šňůrou, kterou by bylo třeba zachovat. Bylo by určitě škoda, kdyby jméno SMP CZ chybělo na seznamu firem modernizujících naši páteřní dálnici D1. Ing. Pavel Kameník tiskový mluvčí SMP CZ, a. s. Pobřežní 667/78, 186 00 Praha 8 Tel.: +420 222 185 111 e-mail: [email protected] 56 P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A www.parlament-vlada.cz TOP DODAVATELÉ HOCHTIEF CZ a. s. ■ Kdo jsme? Akciová společnost HOCHTIEF CZ je od roku 1999 součástí silného nadnárodního stavebního koncernu HOCHTIEF AG, který prostřednictvím svých společností působí jak v Evropě, tak po celém světě. ■ Co umíme? Společnost HOCHTIEF CZ má pevné postavení na českém trhu, zejména v oblasti pozemního stavitelství, dopravního stavitelství a developmentu. Svým zákazníkům tedy může nabídnout širokou škálu služeb, od prvních diskusí nad projektem až po realizaci těch nejnáročnějších zakázek. ■ Na jakou stavbu jsme hrdí? Silniční okruh kolem Prahy je jednou z nejvýznamnějších dopravních staveb nejen pro město a Středočeský kraj, ale také pro dopravní infrastrukturu celé České republiky. Jsme hrdí na to, že jsme se mohli podílet na výstavbě jedné z částí tohoto projektu – úseku 514 Lahovice – Slivenec. Mezi významné objekty na této trase se řadí tunel Lochkov o délce 1 640,4 m, který realizovala společnost HOCHTIEF CZ. Ražba dálničního třípruhového tunelu probíhala v náročných geologických podmínkách v příčném profilu přes 100 m2. ■ Tři největší projekty realizované v rámci firmy/skupiny. Mezi naše největší realizace v oblasti dopravního stavitelství v České republice se řadí práce na již dokončeném a zmíněném projektu „Silniční okruh kolem Prahy, úsek 514 Lahovice – Slivenec“, na právě probíhajícím „Prodloužení trasy metra V.A“ a na stavební části č. 79 a 80 ze „Souboru staveb městského okruhu“. Všechny stavby jsou či byly realizovány naší divizí Dopravní stavby. Tato jednotka se nyní uchází o účast ve výběrových řízeních na vyhlášené soutěže „D1 modernizace – úseky 5, 9, 14, 21 a 22“. ■ Proč bychom na tak významné stavbě neměli chybět? HOCHTIEF CZ a. s. je mezinárodní stavební společnost s dlouholetou praxí, zkušenostmi a know-how nejen v oblasti dopravního stavitelství. V České republice se řadí mezi nejvýznamnější a největší stavební společnosti, a je proto přirozené, že se zajímá o soubor veřejných zakázek, jakým je „D1 modernizace – úseky 5, 9, 14, 21 a 22“. Petr Průša ředitel divize Dopravní stavby HOCHTIEF CZ a.s. Plzeňská 16/3217, 150 00 Praha 5 Tel.: +420 257 406 301, fax.: +420 257 406 006 e-mail:[email protected] TOP DODAVATELÉ SDS Exmost, spol. s r.o. ■ Kdo jsme? Společnost SDS Exmost, spol. s r.o., vznikla v lednu roku 1994. Jejím prvním výrobním programem byla výstavba všech druhů provizorních příhradových mostů a provádění speciálních činností pro stavbu stálých mostů všech druhů (např. skruže, osazování segmentů, atd). Následně společnost vstoupila na trh řádného mostního stavitelství. Začala se prosazovat výstavbou mostních konstrukcí, které mají velmi příznivé parametry pro průtočné profily v řečištích (příznivé konstrukční výšky). ■ Co umíme? Jedná se především o předepnuté monolitické konstrukce s parapetními nosníky. Dále se ve společnosti začala prosazovat výstavba s velmi esteticky zajímavými, tzv. Langrovými ocelovými nosníky se spřaženou ocelobetonovou mostovkou a visutých i zavěšených lávek pro pěší, např. lávka pro pěší v Uherském Brodě – viz snímek. ■ Na jakou stavbu jsme hrdí? V roce 2003 dostala společnost ocenění most roku za výstavbu mostu přes Labe na silnici II/272 v Litolu dokončeném v roce 2001 a ocenění stavba Jihomoravského kraje za most přes Svratku na Kšírově ulici v Brně. V roce 2004 společně s VHS Teplice a SaM Česká Lípa ocenění za výstavbu železničního mostu v km 19,456 tratě Děčín – Oldřichov přes dálnici D8 dokončeném v roce 2002. V roce 2006 ocenění v soutěži Dopravní stavba roku 2006 za stavbu visutého mostu přes Labe v Kolíně. V roce 2009 obdržela cenu časopisu Silnice a Železnice o konstrukční detail na lávce u strakonického hradu. V roce 2011 cenu ředitele SFDI za lávku pro pěší v Uherském Brodě. V letošním roce společnost obdržela čestné uznání v soutěži Stavba roku 2011 Zlínského kraje za stavbu I/50 Bánov, obchvat – realizace stavby. ■ Proč bychom na tak významné stavbě neměli chybět? Do dnešní doby jsme realizovali více kompletních dodávek dopravních staveb a velkých liniových staveb např. 10,5 km rychlostní komunikace R6 v úseku Praha-Pavlov ve sdružení s firmami IMOS Brno a Heitkamp, stavba I/50 Bánov, obchvat – realizace stavby společně s IMOS Brno, a.s., a silnice I/42 Brno-Žabovřesky, mosty evid.č. 42-002.1 a evid .č. 42-002A1,2. Spolupracujeme s předními odborníky v oblasti mostního stavitelství. Ing. Pavel Janků statutární zástupce a jednatel Údolní 413/66, 602 00 Brno Tel.: 543 432 300 e-mail: [email protected] P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A www.parlament-vlada.cz 57 TOP DODAVATELÉ Kirstone a.s. VAŠE CESTA K EFEKTIVNÍ ÚDRŽBĚ SILNIC ■ NACEŇUJEME Zdarma vám zkonzultujeme, zaměříme a naceníme vaše opravy, pozvěte si nás ■ OPRAVUJEME Výtluky, výmoly, praskliny, propady síťových výkopů, plošné rozpady, prasklé lité asfalty Cena opravy novou 2 asfaltovou směsí od 450 Kč/m Metoda ITHR bez montážní spáry ■ RECYKLUJEME Vykoupíme a zpracujeme v rámci zakázky váš starý vyfrézovaný nebo vybouraný asfalt ■ SJEDNOCUJEME Spojujeme v jeden celek různé povrchy z předchozích dílčích oprav (ACO, ACP, litý asfalt, studenou balenou apod.) ■ ROZEHŘÍVÁME Pracujeme celou zimu až do –10 °C, podklad si ohřejeme a opravu provedeme jako v sezóně KIRSTONE a.s. Na Žertvách 44, 180 00 Praha 8 Tel. 739 333 680, 266 311 450, fax: 266 311 451 e-mail: [email protected], www.asfaltservis.cz ČD – Telematika s nejlepším výsledkem v historii Podle auditovaných výsledků dosáhla společnost ČD – Telematika, a.s., v roce 2011 externích tržeb ve výši 1 352 mil. Kč. Provozní výsledek hospodaření vzrostl na 71,7 mil. Kč. Výsledek hospodaření po zdanění dosáhl hodnoty 51,9 mil. Kč. Zásadními milníky roku 2011 bylo založení samostatné dceřiné společnosti a získání nových zakázek, které se významně podílejí na celkovém finančním výsledku společnosti. Na konci prvního čtvrtletí roku 2011 ČD – Telematika založila dceřinou společnost ČDT – Informační Systémy, a.s., a vložila do ní část podniku, úsek Systémy a technologie. Prezentované finanční výsledky tak reflektují fakt, že do nově vzniklé společnosti byly převedeny všechny stávající obchodní aktivity pro zákazníky ze skupiny České dráhy. V konsolidovaných výsledcích obou společností bylo dosaženo meziročního růstu externích tržeb o 8 %, provozní výsledek hospodaření dosáhl hodnoty 74,6 mil. Kč a výsledek hospodaření po zdanění vzrostl o 83 % na 62,5 mil. Kč. Společnost tak dosáhla nejlepšího výsledku hospodaření od svého vzniku. 58 K výrazně lepším výsledkům hospodaření – díky novým zakázkám a vyšší produktivitě – přispěly obě divize společnosti, úsek Telekomunikační služby a úsek Servis infrastruktury. Tržby telekomunikačních služeb v meziročním porovnání dosáhly přibližně stejné úrovně jako v roce 2010. Podíl úseku na provozním výsledku hospodaření, a tedy i dosažená marže byly díky efektivnějšímu fungování vyšší než v minulém roce. Tržby úseku infrastruktury a dceřiné společnosti rostly díky projektům v oblasti systémové integrace a dodávek systémů a služeb pro sektor železniční dopravy a infrastruktury. V neposlední řadě ČD – Telematika pokračovala i v roce 2011 v optimalizaci provozních nákladů, což se také pozitivně promítlo do růstu hospodářského výsledku. „Za zvláště pozitivní považuji skutečnost, že se nám v roce, který byl pro mnohé naše partnery a konkurenty těžkou výzvou, podařilo dosáhnout růstu tržeb a produktivity. Zpětná vazba, kterou nám naši zákazníci dávají, svědčí o tom, že vnímání společnosti ČD – Telematika se výrazně zlepšilo,“ uvedl k výsledkům předseda představenstva Ing. Juraj Rakovský a dodal: „Těšíme se větší důvěře a jsme viděni jako spolehlivý partner.“ P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A Výše investic společnosti ČD – Telematika dosáhla hodnoty 220,5 mil. Kč, čistý přírůstek peněžních prostředků v roce 2011 na účtu společnosti činil 120 mil. Kč. K zisku před zdaněním přispěl finanční výsledek hospodaření ve výši 5,4 mil. Kč. ČD – Telematika, a.s., je významným poskytovatelem ICT řešení a také dodavatelem služeb v oblasti správy, údržby a výstavby telekomunikačních systémů, nezbytných k zabezpečení provozu a provozuschopnosti drážní infrastruktury. Mezi její zákazníky patří státní správa a samospráva či velké tuzemské společnosti. Významnou část svých obchodních aktivit směřuje ČD – Telematika do telekomunikačního sektoru, kde působí jako dodavatel velkoobchodních datových a hlasových služeb. ČD – Telematika vlastní jednu z nejrozsáhlejších optických infrastruktur v České republice, centrální úložiště dat, servisní a další specializovaná pracoviště po celé ČR. Jana Váňová ředitelka odboru Marketing www.parlament-vlada.cz
