definování klíčového klienta v ČR, Charvátová, ČZU

Komentáře

Transkript

definování klíčového klienta v ČR, Charvátová, ČZU
Česká zemědělská univerzita v Praze
Provozně ekonomická fakulta
Katedra obchodu a financí
Diplomová práce
Mikrofinance - definování klíčového klienta v ČR
Microfinance - defining the key client in Czech Republic
Vypracovala: Bc. Dominika Charvátová
© 2014 ČZU v Praze
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že svou diplomovou práci "Mikrofinance" jsem vypracovala samostatně
pod vedením vedoucího diplomové práce a s použitím odborné literatury a dalších
informačních zdrojů, které jsou citovány v práci a uvedeny v seznamu literatury na konci
práce. Jako autorka uvedené diplomové práce dále prohlašuji, že jsem v souvislosti s jejím
vytvořením neporušila autorská práva třetích osob.
V Praze dne 31. 3. 2014
__________________________
Bc. Dominika Charvátová
Poděkování
Ráda bych touto cestou poděkovala Ing. Miroslavě Navrátilové za možnost psát tuto práci
pod jejím vedením a za její vstřícnost.
Další mé velké poděkování patří Tomášovi Hesovi za ochotu s jakou se mi věnoval při
konzultacích a jeho pomoc s vytvářením dotazníku. Další veliké poděkování patří Ing.
Haně Vostré Vydrové za její pomoc při konzultaci statistické části práce a za její vždy
poskytující ochotu a podporu při práci s programem SPSS. V neposlední řadě patří mé
díky všem respondentům, kteří vyplnili dotazník a pomohli tak utvořit tuto práci.
Mikrofinance
Souhrn
Předmětem diplomové práce Mikrofinance - definování klíčového klienta v ČR je
zhodnocení mikrofinancí jako investiční příležitosti pro investory a zároveň možnosti
získání udržitelných financí na rozjezd vlastního podnikání jak v rozvojových zemích, tak i
v Evropě. V teoretické části jsou mikrofinance jako nová finanční možnost na trhu
vymezeny a je zde popsána historie jejich vzniku ale i současný stav s náhledem do
budoucího vývoje. V praktické části jsou za pomoci dotazníkového šetření a statistického
programu SPSS definovány hlavní charakteristiky potenciálních mikrofinančních klientů
na českém trhu. V závěru práce jsou shrnuta doporučení pro budoucí mikrofinanční
instituce v ČR k zacílení na klíčového klienta.
Klíčová slova:
Mikrofinance, Mikropůjčka, Úrok, Podnikání, Úvěrová skupina, Mikrofinanční instituce
(MFI)
Microfinance
Summary
The subject of diploma thesis Microfinance - defining of key client in the Czech Republic
is the assessment of microfinance as an investment opportunity for investors as well as the
possibility of obtaining sustainable finance to start up your own business in developing
countries and in Europe also. In the theoretical part are microfinance defined as a new
financial opportunity in the market and described their formation in history and current
situation with the view to development of their future. In the practical part are defined the
main characteristics of potential microfinance clients in the Czech market by using
questionnaire and statistic program SPSS. The end of thesis is conclusion and
recommendations for future microfinance institutions in the Czech Republic to help them
targeting key client.
Keywords:
Microfinance, Microcredit, Interest, Business activities, Interest´s group, Microfinance
institution (MFI)
6
Obsah
1 Úvod .............................................................................................................................. 9
2 Cíl práce a metodika .................................................................................................. 10
2.1
Cíl práce ............................................................................................................... 10
2.2
Metodika práce .................................................................................................... 10
3 Teoretická východiska ............................................................................................... 12
3.1
Mikrofinance a mikroúvěry ................................................................................. 12
3.2
Účastnící mikrofinancí- vztahy a principy mezi nimi ......................................... 17
3.3
Proces při poskytování mikropůjček.................................................................... 21
3.4
Role žen v mikrofinancích ................................................................................... 23
3.4.1
Posílení postavení žen (empowerment of women) ...................................... 24
3.4.2
Ženy a počátky mikrofinancí ....................................................................... 25
3.5
Zdroje financí pro rozjezd malého podnikání ...................................................... 26
3.6
Mikrofinance jako investiční příležitost .............................................................. 29
3.7
myELEN .............................................................................................................. 32
3.8
Propagace ............................................................................................................. 35
4 Historie, současnost a budoucnost mikrofinancí .................................................... 36
4.1
Historie mikropůjček ........................................................................................... 36
4.1.1
Úvěrová družstva ......................................................................................... 37
4.1.2
Státní iniciativa ............................................................................................ 38
4.1.3
Hnutí ACCION ............................................................................................ 39
4.1.4
Banka Grameen............................................................................................ 40
4.1.5
Sdružení SEWA ........................................................................................... 42
4.1.6
Konec tisíciletí ............................................................................................. 43
4.2
Mikrofinance v současnosti ................................................................................. 44
4.2.1
Situace v zahraničí ....................................................................................... 47
4.2.2
Projekty a mikrofinanční příležitosti v České republice .............................. 49
4.2.3
Mikrofinance v Evropské unii ..................................................................... 51
4.3
Perspektiva mikrofinancí do budoucnosti............................................................ 55
5 Praktická část práce .................................................................................................. 56
5.1
Metodika a předpoklady šetření ........................................................................... 56
5.1.1
Dotazníkové šetření ..................................................................................... 56
5.1.2
SPSS program .............................................................................................. 58
5.1.3
Předpoklady ................................................................................................. 59
5.2
Faktorová analýza ................................................................................................ 60
5.3
Křížové tabulky (Crosstabs) ................................................................................ 69
5.4
Popis klíčového klienta mikrofinancí .................................................................. 87
6 Doporučení a závěr .................................................................................................... 90
7 Seznam literatury ....................................................................................................... 92
7.1
Knižní publikace .................................................................................................. 92
7.2
Elektronické dokumenty ...................................................................................... 93
7.3
Události ................................................................................................................ 97
8 Přílohy ......................................................................................................................... 97
7
Seznam zkratek
BPR - People´s Credit banks (Vesnické úvěrové banky)
CGAP - Consultative Group to Assist the Poor (Konzultační skupina pro asistenci
chudým)
CIDA- Canadian International Development Agency (Kanadská organizace na podporu
rozvojových zemí)
CIP - Competitiveness and Innovation Framework Program (Rámcový program pro
konkurenceschopnost a inovace)
DFID- Department for International Development (Odbor pro mezinárodní rozvoj)
EK – Evropská komise
EIB- Evropská investiční banka
EIF- Evropský investiční fond
ENMP - Evropský nástroj mikrofinancování Progress
EOED - Partnerships for Equal Opportunities and Economic Development (Partnerství pro
rovné příležitosti a ekonomický rozvoj)
FoRS – České fórum pro rozvojovou spolupráci
FT – Fair Trade
GTZ- German Technical Corporation (Německá společnost pro technickou spolupráci)
MFI – Mikrofinanční instituce
MISFA- The Microfinance Investment Support Facility for Afghanistan (Mikrofinanční
investiční podpůrné uskupení v Afganistanu)
NFMF – Nadační fond microfinance
NNO- Nevládní nezisková organizace
NGO – Non-government organization (Nevládní organizace)
ROSCA - A Rotating Savings and Credit Association (Asociace rotujících spoření a
úvěrů)
THP's – The Hunger Project´s Mikrofinance Program (Hladový projekt mikrofinančního
programu)
8
„Jestli hledáme jeden konkrétní způsob,
který umožní chudým překonat jejich chudobu,
tak bych se zaměřil na úvěr.“
-Dr. Muhammad Yunus-
Držitel Nobelovy ceny Míru 2006 a zakladatel Geameen Bank
1 Úvod
Mikrofinance byly do ekonomického prostředí vneseny jako efektivní způsob, jak zvýšit
ekonomické zabezpečení chudých lidí, a také jako způsob, jak zredukovat jejich kruh
chudoby, který do sebe stahuje nové generace obyvatel převážně z rozvojových zemí.
Mikrofinance umožňují chudým lidem organizovat si jejich limitované finanční zdroje,
omezovat dopad globálních ekonomických šoků a zvyšovat jejich příjmy a výplaty ve
prospěch udržitelnosti růstu. Globalizace ovlivňuje postupně již celou lidskou populaci a
ne vždy v negativním slova smyslu. Mikrofinance sebou nesou její pozitivní přínos, kdy
nedostatek financí na jednom konci světa je doplněn přebytkem z konce druhého.
Mikrofinance vznikly v 80. letech 20. století jako alternativa k tradiční rozvojové politice.
Ekonomové a politici se snažili zkoumat jak v teorii, tak i v praxi dopad mikrofinancování
na socioekonomickou politiku pro rozvoj země. Po celá léta byl makroekonomický pohled
v podstatě jediným hlediskem uvedeným v literatuře ekonomiky a o to větší zájem vyvolal
na různých koutech světa příchod mikrofinancí, který nabízí alternativní alokování financí
z bohatých rozvinutých zemí, kde je finanční přebytek, do chudých zemí třetího světa.
Mikrofinance nabízí příležitost investorům, jak zhodnotit své aktuálně nevyužívané
finance, které umožní jiným začít podnikat a stát se tam ekonomicky samostatným.
Dnes se na mikrofinance hledí převážně z manažerské perspektivy, není to už jen finanční
berlička
poskytovaná
nejchudším
obyvatelům rozvojových
zemí
neziskovými
organizacemi, ale jsou již něčím víc. Moderní mikrofinanční trh se vyznačuje komplexní
poptávkou po financích a technických službách stejně tak jako bohatou nabídkou a to v
důsledku rostoucí interakce a zájmu ze strany institucionálních dárců, neziskového sektoru
i finančního trhu. Mikrofinance se staly novou příležitostí k investování a výdělku, který
pomáhá sociálně slabým vymanit se z lichvářského kruhu zadluženosti a začít vlastní
podnikání.
9
2 Cíl práce a metodika
2.1 Cíl práce
Cílem diplomové práce je na základě provedení dotazníkového šetření a následné analýzy
definovat klíčového klienta mikrofinancí v České republice a následně zpracovat
doporučení pro mikrofinanční instituce s popisem typu klíčového klienta, na kterého by
bylo vhodné se v oblasti propagace zaměřit. Ke splnění tohoto cíle vedou tyto dílčí kroky:
- vymezit základní pojmy v oblasti mikrofinancí,
- charakterizovat současnou situaci mikrofinančního trhu v České republice a ve
světě,
- formulovat a ověřit předpoklady o potenciálním klientovi mikrofinancí v České
republice,
- vytvořit a zpracovat dotazníkové šetření,
- analyzovat získaná data ve statistickém programu SPSS,
- zhodnotit výsledky analýzy a sepsat odpovídající doporučení
2.2 Metodika práce
Základním zdrojem informací pro teoretickou část této diplomové práce byla především
odborná literatura, která se zabývá tématem mikrofinancí. Literární zdroje byly jak
v českém, tak i anglickém jazyce, protože téma je v České republice nové a některé zdroje
ještě nejsou přeloženy. Veškeré prameny, z nichž bylo čerpáno, jsou uvedeny v seznamu
zdrojů na konci práce. Na základě studia odborné literatury, které je doplněno o aktuální
informace z internetových zdrojů, byla provedena sumarizace dostatečného množství
podkladů a následná syntéze vybraných informací do ucelených kapitol, jak radí Hendl
(2008). Jako informační zdroje posloužily i dvě odborné konference na dané téma, kde
vystoupili odborníci z Čech i zahraničí se svými poznatky z praxe.
Za základní metodický postup analytické části byly zvoleny studium pramenů, dotazníkové
šetření a analýza dat.
Studium pramenů
Studium pramenů bylo zvoleno jako jedna z metod analytického postupu z důvodů
hlubšího pochopení problematiky i se všemi možnými odchylkami od standardu. Tato část
10
práce byla nezbytnou, protože z poznatků získaných u odborné literatury byly následně
vydefinovány předpoklady pro potenciálního klient mikrofinancí v České republice.
Velkým přínosem v poznání aktuálního stavu mikrofinancí v česku v praxi byly
konference v Praze a Brně, kde se sešli mikropodnikatelé, investoři i potencionální noví
klienti mikrofinančních institucí. V rámci vedené diskuze byli účastníci konference
seznámeni s aktuálními úspěchy i problém mikrofinancí v praxi.
Dotazníkové šetření
Pro sběr primárních dat o mikrofinančních klientech na českém trhu byla zvolena metoda
dotazníkového šetření. Tato metoda podle Hendla (2012) umožňuje tazateli neovlivňovat,
byť nechtěně, respondenta svou přítomností. Protože dotazník byl z 90% vyplněn přes
internet a jen v 10% byl tazatel u vyplňování přítomen, je tento vliv přítomnosti tazatele na
odpovědi respondenta minimální. Dotazník je standardizovaný a tvoří ho 15 uzavřených
otázek a jedna otázka s 12 výroky, kde se odpovídá pomocí škály „úplně souhlasí“ až
„úplně nesouhlasí“. Dotazování je zcela anonymní vzhledem k citlivým údajům, na které
se v dotazníku odpovídá. Dotazník byl respondentům přístupný k vyplnění v horizontu 3,5
měsíců a to v elektronické podobě na stránkách google.cz a nebo v papírové formě.
Dotazník byl zasílán již vybraným respondentům z výběrového souboru malopodnikatelů
nebo potencionálních malopodnikatel, kteří by se tak mohli stát klienty mikrofinanční
instituce.
Analýza dat
Analýza nasbíraných primárních dat probíhala ve statistickém programu SPSS, kde byla
data analyzována pomocí statistických testů. Nejprve se však musela provést kontrola, zda
jsou data korektní a transformovat je ze slovní do číselné podoby, která je vhodnější pro
program. Následovala Faktorová analýza, pomocí níž byly vytvořeny shluky neboli typy
potencionálních klientů. Program dále vytvořil Křížové tabulky, podle kterých byl
vytvořen podrobný popis klientů v jednotlivých shlucích. Podrobný popis těchto testů a
všech kroků v SPSS programu je uveden v praktické části práce. Následovala interpretace
zjištěných výsledků a jejich porovnání s původními předpoklady. V závěru práce jsou
sepsána doporučení mikrofinanční instituci, jak zacílit svou propagaci na v práci
vydefinované typy klientů, kteří jsou na mikrofinance senzitivní.
11
3 Teoretická východiska
3.1 Mikrofinance a mikroúvěry
Mikrofinance
Výraz mikrofinance nejčastěji označují nabídku prostých finančních služeb pro lidi
s žádnými nebo velmi omezenými financemi. A tak každá drobná aktivita charakterizovaná
limitovanou hotovostí a nízkými dávkami spadá do škály mikrofinancí. Zdroje financí,
které pocházejí převážně ze státních fondů a nadnárodních organizací jsou velmi často
propojeny s jejich příjemci přes nevládní organizace (NGO´s) a ty pak dále komunikují
s lokálními organizátory, kteří jsou pro příjemce autoritou a kontrolou zároveň. Jedním
z důvodů oblíbenosti mikrofinancí je i budování společensko-ekonomických struktur, která
jsou náhradou za nefunkční vládní či komerční organizace (viz. Obr. č. 1) (La Torre,
Vento;2006), (Goldberg, 2010).
Obrázek 1-Standardní mikrofinanční struktura
Zdroj: La Torre, Vento, 2006; zpracování vlastní
Stejně jako v komerčním světě vše má svou cenu, která se musí uhradit. Pokud dojde k
nesplácení úvěru nebo opožděnému splacení, je stanovena stupnice se zvyšující se mírou
tvrdosti trestů. V takovém případě se postupuje následovně:
finanční penalizace opožděných splátek,
osobní návštěva Credit Officera,
nátlak skupiny, která nechce přijít o povinné úspory,
doživotní vyškrtnutí ze seznamu klientů,
kompenzace ztráty z povinných kolektivních úspor skupiny,
12
vymáhání cestou komunálních autorit a právního sporu,
sociální hledisko- trestem je i poškození sousedských vztahů, hrozba hanby a špatné
pověsti,
zhoršení životní úrovně rodiny dlužníka a další živobytí ve vesnickém kolektivu
(myELEN, 2013).
Mikrofinance zahrnují také kromě mikroúvěru nejrůznější finanční služby, které jsou v
komerčním světě samozřejmostí, ale pro příjemce mikrofinancí jsou od běžných institucí
nedosažitelné. Jde o finanční spoření, pojištění či finanční převody. Tyto služby jim
poskytují větší finanční stabilitu a samostatnost
Mikroúvěry
Mikroúvěry nebo také mikropůjčky jsou jednou z hlavních služeb poskytovanou
mikrofinančními institucemi. Součástí je pochopitelně i úroková sazba, která není jen
symbolická, ale minimálně pokrývá náklady. Její výše se pohybuje se v závislosti na lokaci
a to na již známých trzích jako např. Bangladéš či Indie 12-15% p.a., kdežto na novém trhu
Jižní Ameriky se sazba vyšplhá až na 40-70% p.a.. Tyt mikroúvěry jsou ve většině případů
poskytovány ženám, který mají dle výzkumů i praxe lepší platební morálku a jsou
realističtější v žádostech o výši poskytovaného úvěru (NFMF; 2011), (Goldberg, 2010).
Grameen Bank, která je jednou z prvních bank v mikrofinancování, rozděluje mikroúvěry
podle následujících typů.
1) Tradiční neoficiální mikroúvěr – půjčky od rodiny a blízkých, zastavárny.
2) Mikroúvěr poskytnutý tradičními neoficiálními skupinami – např. ROSCA
(A Rotating Savings and Credit Association) – Rotující spořící a úvěrová sdružení).
3) Mikroúvěr poskytovaný tradičními nebo specializovanými bankami - úvěr na
podporu zemědělství, chovu zvířat, rybolov atd.
4) Venkovská půjčka poskytovaná přes speciální banky.
5) Družstevní mikroúvěr - družstevní úvěry, záložny, spořitelny.
6) Spotřebitelský mikroúvěr .
13
7) Mikroúvěr založený na partnerství banky a neziskové organizace.
8) Typ mikroúvěru Grameen nebo Grameen úvěr.
9) Ostatní typy mikroúvěrů od neziskových organizací.
10) Ostatní typy mikroúvěrů, které nejsou zajišťovány ani poskytovány neziskovou
organizací.
Mnohé z těchto typů mikroúvěrů jsou podporovány ze strany EU, avšak jsou vždy
přizpůsobeny konkrétním členským zemím a jejich požadavkům (Grameen, 2013).
Obtížné je jednoznačně určit výši půjčky, která určuje, zda se jedná o mikroúvěr či je to již
běžný bankovní úvěr. Situaci znepřehledňuje samotná skutečnost, že mikropůjčky se
poskytují na různých lokacích a s rozmanitým životním standardem. Pokud bychom
uvažovali pouze rozvojový svět, tak zde je standardní výše mikropůjčky v řádu jednotek
USD. V Evropských zemích je horní hranice stanovena na 25 000€ (Zpráva komise EU,
2011).
Mikropodnik
Mikropodnik je taková forma podnikání, kde počet zaměstnanců nepřevyšuje číslo 10 a
roční obrat nebo bilanční roční suma rozvahy nepřesáhla 2 miliony euro. Z evidence
Evropské unie vyplývá, že ročně je založeno na 2 miliony nových podniků a z toho činí
95% mikropodnikatelé. Průzkum ukázal i na fakt, že 1/3 z mikropodniků je založena
nezaměstnanými, což pomáhá vést boj s vysokou mírou nezaměstnanosti v Evropě. Rozdíl
mezi mikropodniky a podniky malými středními činí v určitých parametrech velký
skokový rozdíl. I toto je jeden z důvodů, proč si mikropodniky na trhu našly své místo.
Využití volného místa na trhu a potenciálu pomoci zajistit živnost lidem ze slabších
finančních poměrů je neocenitelných přínosem společnosti. Pro názornost rozdílů mezi
malý, středními a mikropodniky je níže přiložena přehledná tabulka (Commision
recommendation, 2003).
14
Tabulka 1: Rozdělení podniků dle EU
Počet
Roční obrat
Roční bilanční suma
zaměstnanců
(mil. €)
rozvahy (mil. €)
Mikropodnik
< 10
≤2
≤2
Malý podnik
< 50
≤ 10
≤ 10
Střední podnik
< 250
≤ 50
≤ 43
Zdroj: European Commision, 2011, zpracování vlastní
Mikrofinancování - 3 Modely
Obrázek 2- 1. Model (bez zastoupení NGO)
V tomto modelu je na obrázku č. 2
naznačený
postup,
poskytnuté
vládou
jak
jsou
finance
dárcovské
distribuovány
mezi
v rozvojových
zemích.
země
jednotlivé
Zde
MFI
se
na
rozdělování a koordinaci podílí i NNO
(nezisková nevládní organizace) z dané
země, která tu zastává funkci pouze
zprostředkovatele. Tento způsob používají
Zdroj: Nadační fond mikrofinance, 2011
například v organizacích Abilius (Fin.)
Obrázek 3- 2. Model (se zastoupením NGO)
V tomto případě se NNO zapojují do distribuce jak
v roli koordinátora tak i zprostředkovatele, ale také
spolupracují s místními organizacemi, se kterými
jednají prostřednictvím svých poboček. Mezi
uživatele
toho
typu
mikrofinancování
patří
Diakonia (Švédsko), Norwegian People´s Aid
(Norsko), Opportunity International UK (Anglie)
či DACAAR (Dánsko).
Zdroj: Nadační fond mikrofinance, 2011
15
Obrázek 4- 3. Model (bez prostřednictví NGO)
Finance mohou být do rozvojových zemí
rozdělovány také díky pomoci vládních
rozvojových agentur daných bohatších zemí.
Je zde možné vložit i kapitálový obnos a
finance jsou poskytovány formou investic a
grantů. Příkladem takoví vládní organizace
může být anglický Odbor pro mezinárodní
Zdroj: Nadační fond mikrofinance, 2011
rozvoj (DFDI) či Německá společnost pro
technickou spolupráci (GTZ).
Základní principy mikrofinancování
Stejně jako Fair trade má pevně stanovené své principy, které musí každá firma, která se
chce honosit logem FT na obalu, tak i mikrofinancování má svá jasně stanovená pravidla.
Tyto pravidla byla poprvé stanovena Consultative Group to Assist the Poor (CGAP) a
v roce 2004 byla schválena na summitu G8.
1) Chudí lidé nepotřebují pouze půjčky, ale i další služby jako jsou pojištění, spoření a
finanční převody.
2) Prvořadým účelem mikrofinance je zvýšení příjmů chudých rodin a podpořit je ve
spoření a shromažďování finančních prostředků stejně tak, jako mají být
nápomocny v ochraně před riziky.
3) Mikrofinance mohou být udržitelné, ale aby mohly pomoci co největšímu počtu
lidí, musí být i ziskové. Liší se od dotací od dárců a vlády, které jsou omezené a
nejisté.
4) Je třeba vybudovat stálé instituce přímo v místě poskytování mikroslužeb a to
v zájmu podpory mikrofinance
5) Cílem mikrofinancí je také začlenění finančních potřeb nejchudších do tradičního
finančního systému dané země.
6) Vláda má za úkol sociálně slabým finanční služby umožnit, nikoli jim je
poskytovat.
7) Dárcovské fondy by měli doplňovat soukromý kapitál a nikoli s ním soužít.
16
8) Je třeba posílit obsazení schopných manažerů a institucí. Dárci by se měli
soustředit na zvyšování kapacity těchto institucí.
9) Žadatelé velice trpí stanovením stropu úrokových sazeb, který omezuje schopnost
mikrofinančních institucí pokrýt jejich náklady na provoz. Toto limituje kapacitu
mikropůjček, které mohou být institucemi poskytnuty.
10) Monitorování činnosti a zveřejňování zpráv o svém provozu a výkonnosti by měly
plnit všechny mikrofinanční instituce a brát také ohled na finanční a sociální dopad
jejich aktivit (Answernest, 2012).
Mikrofinance versus mikrokredit
V odborné literatuře je velice často používán i termín Mikrokredit, který by mohl být pro
laika matoucí. Označují se jím tak pouze velmi malé úvěry pro žadatele disponující malým
finančním objemem. Úvěry tohoto typu poskytují však jen registrované instituce a
neshoduje se známým spotřebním úvěrem. Oproti tomu jako Mikrofinance jsou
označovány služby platební, finanční, úvěrové či pojišťovací, které jsou poskytované
sociálně slabším (Svitáková, 2011).
3.2 Účastnící mikrofinancí- vztahy a principy mezi nimi
Do procesu poskytování mikroúvěru je zapojeno několik hráčů, kteří mají přesně
stanovené role a funkce.
K těm hlavním patří bezpochyby žadatelé o půjčku, tedy mikrofinanční klienti. Jejich
charakteristikou je ve velké míře nízký příjem, jsou to lidé žijící převážně v rozvojových
zemích, drobní podnikatelé na volné noze a nemající přístup k běžným finančním službám.
V 90% to jsou ženy, které mají velmi blízko k hranici chudoby a o mikropůjčku žádají, aby
mohly provozovat drobné podnikání, které živí celou rodinu. Ženy jsou jistější investicí
než muži, kteří peníze často utratí za alkohol. Jsou vnímány jako spolehlivější. Přesto to
však nejsou zcela nemajetní lidé, protože ti nejsou ekonomicky vhodní pro MFI z důvodu
negenerování žádných zisků, kterými se pak půjčka splácí. Žadatelé o půjčku lze uspořádat
do tří skupin podle stupně jejich chudoby.
17
1. Tzv. zranitelní klienti patří do nejchudší skupiny pohybující se okolo hranice
chudoby. Jsou to povětšinou řemeslníci, rolníci, dělníci, prodavači sezónních
plodů, atd. Půjčku využívají na pokrytí základních životních výdajů a
mikropodnikatelskou činnost, což je obvykle pěstování a sklizeň zemědělských
komodit. Lidé v této skupině jsou pro MFI nejrizikovější, protože často nemají
čím ručit a peníze používají na uspokojení jejich základních potřeb, což není
prvotní záměr mikrofinancí.
2. Méně zranitelní klienti pohybující se nad hranicí chudoby jsou bohatší rolníci či
vlastní menší nemovitosti či pozemky, kterými se mohou zaručit. Přesto je pro ně
nemožné dosáhnout na běžnou komerční půjčku, například z důvodů časté
negramotnosti.
3. Do poslední skupiny spadají „majetnější“ osoby, žijící spíše ve větších městech,
než na venkově. I ti se však obtížně dostávají k běžným půjčkám a finančním
službám poskytovaným komerčním sektorem. Tito klienti nejčastěji podnikají
v zemědělství nebo jsou majitelé plantáží. Mají tedy ve vlastnictví pozemky a
nemovitosti, kterými ručí, ale mají i formální účetnictví, které je vstupenkou do
mikrobanky (Svitáková, 2011).
Mezi ne zcela obvyklé klienty mikrobar se v posledních deseti letech zařadili i důchodci a
osoby s pravidelným příjmem. Bohužel průzkum ukázala, že počet lidí, kteří nemají
přístup k základním finančním službám, je až astronomicky vysoký.
Pro lepší zajištění splacení dluhu za půjčku ručí úvěrová skupina, která si do čela zvolí
vedoucího skupiny tzv. Credit Officera. Ten má za úkol vybírat splátky od členů skupiny,
jednat s bankou a dohlíží na dodržování platební disciplíny. Většinou je to zaměstnanec
MFI a bydlí v blízkosti úvěrové skupiny, kterou dobře zná, domluví se s ní a je pro ni
autoritou. Členové úvěrové skupiny si jsou většinou blízcí, a protože za sebe navzájem
ručí, musí mít k sobě i důvěru a vzájemnou odpovědnost za společnou půjčku. Šíří mezi
sebou nové informace, znalosti a navzájem se podporují v podnikání. Členové skupiny jsou
ochotni platit za členství vysokou úrokovou míru i z důvodu toho, že mají zisk z finančních
služeb instituce a v neposlední řadě čerpající pozitiva z informační sítě, které jsou součástí.
Dlužníci mají také svá pravidla, která jim určují, jak často a kolik splácet nebo kdy se
18
scházet na pravidelné povinné schůzky. Dodržování je hlídáno a sankciováno pokutami, či
motivováno odměnami a to hlavně možností vzít si další půjčku nebo výhodnější
podmínky. Samozřejmostí je úrok, který musí příjemce půjčky zaplatit a není to jen
symbolická částka, vždy platí částku minimálně pokrývající náklady. Účelem pro MFI je
mít loajální klienty, kteří mají dobrou platební odpovědnost. Protože se úvěry půjčují
v cyklech, nejprve na menší částky a po bezproblémovém splacení se může částka
navyšovat, mohou si instituce své klienty vycvičit v odpovědném půjčování. Ve většině
případů se jedná o opakované úvěry tzv. úvěrové linky na provoz nikoli občasné žádosti,
což vyžaduje dobré a úzké vztahy. Marketing, jako nedílná součást života nás všech, je
přítomen i této oblasti a to přímou přítomností pracovníků MFI v terénu. Nepoužívají se
placené papíroví reklamy, což je i jedním z principů mikrofinance (NFMF, 2011), (La
Torre, Vento; 2006).
Mikrofinance versus lichva
Běžným komerčním klientům, kteří mají účet u banky, kreditní karty a využívají i dalších
výhod finančního sektoru, může výše mikrofinančního úvěru připadat enormně vysoká. Je
však zapotřebí vzít v potaz lokální podmínky a i to, že půjčka od lichvářů, kteří jsou ještě
stále někde hojně využíváni, je daleko více riziková a i dražší. Rozdíl můžeme vidět i
v tom, že lichva buduje loajalitu metodou „sněhové koule“, která spočívá v nabalování
dalších a dalších úvěrů na sebe. Oproti tomu mikrofinance si loajalitu získávají díky
zlepšujícím se ekonomickým a životním podmínkám, které žadatelé o půjčku pozorují na
svém životě a v podpoře jejich ekonomického růstu (NFMF, 2011).
Mikrofinanční instituce versus banky
Poskytovatelé mikropůjček a souvisejících služeb jsou dvojího typu. Formální, což jsou
tradiční finanční instituce např. banky a neformální, kam patří právě mikrofinanční
instituce (MFI). Mimo jiné do této druhé skupiny patří i výše zmínění lichváři. Rozdíly
mezi těmito skupinami jsou patrné v následující tabulce, kde jsou názorně srovnány
jednotlivé přístupy a parametry podle kterých instituce poskytují půjčky.
19
Formální (Banky)
Neformální (MFI)
Soustředí se na bohatší a větší
klientelu s možností splnit jejich
podmínky půjčky.
Poskytuje půjčky a služby chudším
farmářům na venkově, domácnostem a
malým živnostníkům ve městech.
Komplikovanější procesy při žádosti o
půjčku vytváří bariéru pro prosté lidi.
Otvírací hodiny jsou pevně dány.
Jasné, přehledné a snadno pochopitelné
podmínky i pro negramotné obyvatele.
Vychází časově vstříc svým klientům.
Spravuje jen větší objem hotovosti.
Nevyužívá úspory klientů.
Využívá úspor klientů MFI.
Podmínky ručení se upravují pro
relativně bohatší klienty. Nutnost
založení spořicího účtu u KB nebo
uložených úspor.
Ručení se
podmínkám.
Úrokové sazby jsou nízké, protože
banky optimalizují svá rizika.
Úrokové sazby jsou vysoké z důvodů
nákladných administrativních prací a
častých návštěv klientů v místě bydliště
Informace jsou pro lidi mimo města
obtížně dostupně a banky nemají
zájem něco měnit, nejsou jejich cílová
skupina.
Snadno dostupné informace, které se
předávají na schůzkách neformálních
rotačních a úvěrových asociacích.
Stává se, že některé banky
neposkytují žádnou formu spoření
či s klesající sazbou.
Úročení vkladů je o trochu vyšší než
u běžných bank, aby motivovalo ke
spoření
přizpůsobuje
místním
Zdroj: Svitáková, 2011
Důvody neochoty bankovního sektoru k poskytování malých půjček.
Banky z komerčního sektoru mají hned několik důvodů, proč se nezaměřují na málo
bonitní klienty a mikropůjčky. Tak především jsou banky orientovány na ziskovost,
efektivitu výdělku a nízkonákladovost, se kterou jsou spojena i balancování rizik.
Poskytování mikropůjček je velice administrativně a nákladově náročně z důvodů již
zmíněných výše v tabulce, ale i proto že jen třeba ohodnotit schopnost splácení daného
klienta. Předchází to pak dalším nákladům, které plynou ze správy nesplacených
pohledávek. Pracovníci banky se orientují podle tzv. Kritického bodu rovnováhy, což je
částky, pod kterou když se klient pohybuje, stává se pro banku prodělečným. A protože
úvěry poskytované chudým zemědělcům a rolníkům jsou ve většině případů pod touto
magickou hranicí, nemají o tyto klienty banky zájem. Chudobu ve světě dokumentuje
20
obrázek č. 9 níže, kde je znázorněna světová populace žijící za méně než $1.25 na den
(Pelc, 1995).
Obrázek 5-Světová populace žijící za méně než $1.25 na den (2009)
Zdroj: Jones, 2011.
3.3 Proces při poskytování mikropůjček
Možnosti volby mikropůjček
Mikrofinanční služby poskytované MFI jsou dvojího typu a to Vesnická banka (Village
Bank) a Solidární skupiny (Solidarity Groups).
Struktura
Záruky
Vesnická banka
Solidární skupiny
15-35členů, 16-ti týdenní cyklus, 4-5 členů, 16-ti týdenní cyklus, větší
nižší částka od 100 USD
částka od 500 USD
Smluvní ručení za druhé
Stejní jako u Vesnické banky
+ Hmotná záruka v min. hodnotě
Spoření 2-5% z úvěru (ke krytí
dvojnásobku sumy úvěru
dluhu neplatících)
Kolektivní úvěrová smlouva
Směnka s podpisem prezidenta
21
Splácení
Podmínky
Průběh
skupiny
Týdně během setkání skupiny
Možnost předčasně splatit jistinu
Zrychlení vstupu do dalšího cyklu
- Pravidelný příjem 1,5 násobku
týdenní splátky
Credit
officer
nezkoumá
jednotlivé obchodní projekty.
- Po 2 úspěšných cyklech může
půjčovat ze zásob, které sama
generuje, vlastním členům.
Týdně, setkání skupiny měsíčně
Možnost předčasně splatit jistinu
- Credit officer zkoumá konkrétní
obchodní plány a záměr.
- Od určitých částek úvěr podléhá
schválení vedení MFI.
Zdroj: Svitáková, 2011
Obrázek 6- Podíl domácností, které nemají přístup k finančním službám (bankám a pojišťovnám),
2007
Zdroj: Access to financial services, 2007
Postup při získávání půjčky
Prvním krokem ke každé půjče je běžně smlouva a nejinak je tomu i u mikrofinance, kde
se podepisuje smlouva se jmenným seznamem všech členů úvěrové skupiny, objem
půjčené částky a přesným splátkovým kalendářem. Podmínkou je i vlastnictví nemovitosti
nebo alespoň existence pevné provozovny. Je tomu tak z důvodů důvěry v solidního
obchodníka a také by se v případě podvodu, kdy by chtěl dlužník utéct s půjčkou bez
placení, obtížněji opouštělo místo bydliště, protože prodej nemovitosti je zdlouhavý
proces. Úvěr se podle zkušeností osvědčilo poskytovat v cyklech. Prvnímu cyklu předchází
tři povinná setkání s žadateli, kde se domluví a sepíšou seznamy členů s jejich osobními
daty, popíše se jak má celý mechanismus půjčky a spolupráce fungovat a odhlasuje se
22
vedení skupiny (prezident, sekretář, pokladník). Právník jim pomůže sepsat oficiální
závaznou žádost o úvěr. Dále je třeba složit povinnou zálohu na účet mikrofinanční
instituce a to ještě před zahájením prvního cyklu, který se zkouší, zda jsou žadatelé schopni
úvěr splácet a snaží se je vycvičit v platební morálce a všech potřebných zvyklostech
(povinné schůzky,…). Tento cyklus nebývá příliš ziskový pro MFI, protože náklady
narůstají a to díky častým osobním návštěvám klientů v místě bydliště, vytvářením
dokumentace či nutnému výběru Credit Officerů, kteří posilují vztahy mezi úvěrovou
skupinou a MFI. Teprve pokud vše u prvního cyklu splátky projde korektně, mohou se
klienti přesunout do druhého cyklu, kde si MFI může dovolit poskytnout větší úvěr či
výhodnější podmínky, protože mechanismus už běží plynule. Pouze zástupce MFI týdně
zběžně dohlíží na funkčnost skupiny a postupem času dojíždí i méně často. Skupina se tak
o svou součinnost stará sama. Při přechodu do třetího cyklu funguje již celý mechanismus
lokálně bez vnějších kontrol.
Splátkový cyklus
Úvěr se poskytuje zpravidla na kratší dobu, teprve u klientů s delší mikrofinanční historií si
instituce dovolí půjčit na delší dobu. Splátky jsou časté a to v řádu jednoho týdne. První
splátka se platí hned první týden po obdržení úvěru. Tyto pravidla jsou stanovena, aby se
klienti naučili disciplíně, když jsou pro MFI náročnější z hlediska nákladů i administrativy.
Dlouhodobá spolupráce je odměněna u prověřených klientů možností individuálního
splácení (Svitáková, 2011).
3.4 Role žen v mikrofinancích
Celosvětový poměr žen a mužů v produktivním věku 15-64 let je 1,01. Ač je žen celkově
méně, tak jejich role v mikrofinancích je velmi důležitá. Právě ony jsou hlavími příjemci
mikropůjček, protože v rozvojovém světě tvoří 70% všech nejchudších obyvatel na světě.
V roce 2009 bylo spočítáno 16,4 mil. žen, které jsou pod hranicí chudoby. Na ženy je
pradávna nahlíženo jako na méněcenné obyvatele a v zemích třetího světa, kde je vývojová
úroveň nízká, je toto přesvědčení rozdílného postavení ve společnosti stále ještě hluboce
zakořeněno. Role ženy je v rozvojových zemích definována jako pečovatelka o děti a o
domácnost bez nároku na finanční odměnu. Tyto její povinnosti jsou považovány za
samozřejmé (NFMF, 2011), (Rozvojovka, 2013).
23
Limitující faktory pro ženy
Postavení žen v rozvojových zemích je komplikované hned z několika důvodů. Prvním již
výše zmíněným limitem žen je nedostatek financí, z kterého následně pramení i nízká
životní úroveň. Pro ženy z rozvojových oblastí světa je velice obtížné dosáhnout na
finanční služby, protože nemají hotovost a ani majetek, kterým by mohly ručit při žádosti o
půjčku. V některých zemích nemají ženy ani právo vlastnit majetek. Z tohoto důvodu
nepřipadá ani v úvahu, že by ženy mohly vlastní majetek či nemovitost dále pronajímat a
mít tak pasivní výdělek, který by je činil ekonomicky samostatnější. Velikou bariérou pro
postavení žen je i vysoká negramotnost v jejich řadách nebo nízké vzdělání. Nedostatečný
přístup ke vzdělání limituje jejich pozdější rozvoj a schopnost získat za svou práci lepší
odměnu. Ve společnosti jsou pouze chápáni jako ekonomicky výděleční a ti kdo živí
rodinu. Ženy jsou na nich plně ekonomicky závislí (NFMF, 2011), (Chyťová, 2008).
3.4.1 Posílení postavení žen (empowerment of women)
Pojem posílení či podpoření práv žen v rozvojových zemích je užíváno v různém kontextu,
kulturách a mnoho organizacích různými způsoby. Myšlenka „síly či moci“ zastřešuje
pojem posílení, který je považován za základní koncept. Bylo popsáno několik definic
moci, v závislosti na tom čí moc je nad kým uplatňována. Moc je vnímána jako nadvláda
nad ostatními, což se projevuje navenek v rozhodovacím procesu, při konfliktu či
donucování. Síla nebo také moc pracuje na několika rozdílných stupních včetně instituční,
domácí či individuální úrovni a může operovat ve čtyřech různých způsobech.
1.
„Moc nad“ (Power over) je negativní síla a kontrola nad ovládaným jedincem ve
vztahu vítěz/poražený.
2.
„Pravomoc“ (Power to) se uplatňují při rozhodovacím procesu pověřenou autoritou.
Otevírá nové příležitosti bez uplatnění dominance.
3.
„Spojení sil“ (Power with) jsou vnímány jako kolektivní síly a silné stránky, kde
lidé kooperují jeden s druhým, aby se vyřešil daný problém a naplnily cíle.
4.
„Síla v „ (Power within) chápeme jako personální moc. Například psychologická
moc v mysli lidí, hodnocení sebe sama, sebevědomí, vědomí sebe sama, asertivita
a sebe respekt.
24
Nadvláda či moc nad někým je více dominantní v případě, kdy je uplatňována mužem nad
muži či mužem nad ženami. Posíleni moci žen je patrné v uplatnění nad muži, kteří se cítí
ohroženi a ztrácejí kontrolu. Tento strach utváří bariéry pro posílení moci žen. A i proto je
žádoucí, aby se ženy dostávaly do ekonomické a politické sféry a do rozhodovacího
procesu, protože mohou pomoci vytvářet nové cesty a benefity. Přispívají společnosti
svým odlišným způsobem vnímání a nahlížení na problémy (Amir, 2008).
3.4.2 Ženy a počátky mikrofinancí
Z důvodů všech výše zmíněných limitujících faktorů se pro ženy staly mikrofinanční
instituce žádanější než pro mužskou klientelu, která je sice také finančně slabá, ale stále je
například vzdělanější. Mikrofinanční instituce se sice původně zaměřovali i na muže, ale
ve studii se ukázalo, že z 350 zkoumaných MFI ze 70 různých zemí světa tvoří ženy 73%
klientely. Nárůst žen lze nalézt i v průzkumu Grameen bank, kdy v roce 1983 se účastnilo
projektů pouze 44% žen a k roku 2000 toto procento narostlo až na závratných 90%. Na
začátku 21. století se počet žen využívajících služeb MFI odhadoval z celkových 190 mil.
klientů na 74% žen. Banky se zaměřily na ženy ze dvou důvodů. Našly místo na trhu, které
komerční banky nedokázaly zaplnit a také odhalily výhody spolupráce se ženami, jako jsou
nízké riziko nesplácení dluhu. Dokonce u MFI, které se zaměřily pouze na ženy, vzrostly
hodnoty faktorů podle, kterých si banky vypočítávají riziko (portfolio at risk - portfolio
v ohrožení, loan-loss provisions - odhad výdajů na případné nesplacené půjčky, loan-loss
write-off - odpisy za nesplacené půjčky).
Ženy jsou tak žádané pro MFI také z mnoha dalších důvodů jako například:
Ženy pečují o blaho celé rodiny
Díky počáteční zkušenosti půjčování mužům i ženám si instituce mohly porovnat přístup
obou dvou stran a rozhodnout se tak objektivně. Banky se snaží minimalizovat rizika, která
při půjčkách podstupují, a proto je pro ně ochranitelský přístup žen výhodnější. Ženy si
berou půjčku na rozjezd podnikání, aby uživily rodinu a poskytly jí tak mnohdy jediný
zdroj obživy. Je tedy pro ně důležité pravidelně splácet a starat se o živnost. Kdežto muži
nejsou tak fixováni na rodinu a velmi často se stávalo, že půjčené peníze utratili za alkohol
a jiné věci.
25
Zodpovědnost žen vede k udržitelnosti mikrofinančního programu
Protože v rozvojových zemích jsou mikrofinance často jediným způsobem (nebereme v
potaz lichvu), jak se dostat k finančním službám, půjčce a pod, je motivace dodržet
podmínky opravdu silná. Dalším důvodem je, že ženy jsou velice úzce spjaty se svou
obchodní skupinou či komunitou a je na ně tak vyvíjen i sociální tlak odpovědnosti. Pro
mnohé je dostatečnou motivací představa sociálních sankcí a vyloučení z kolektivu. Ženy
mají větší zodpovědnost ve splátkové disciplíně ale i ve spoření, což vede k udržitelnosti
mikrofinancí.
Ženy jsou aktivními členkami společnosti
V dnešní době se ženy staly hybnou silou společnosti. Starají se jak o jejich tradiční pole
zájmu jako rodina, kuchyně, ochrana rodinného krbu, tak I nově o udržitelný rozvoj,
ochranu přírody a tradičních zvyků. Ženy všeobecně vice sdílí své zájmy a v nich se
navzájem podporují a informují. Mikrofinance jim v tomto pomáhají, protože je to i pro ně
výhodné. Podpora vede i do sféry posílení práv žen a rovnosti přístupu obou pohlaví.
Ženy mají lepší odhad částky, kterou si chtějí půjčit
Ženy jsou velice obezřetné v otázce, jak vysokou částku si opravdu potřebují půjčit a
kterou jsou pak schopny splácet. Všechny výše uvedené důvody je proto vedou k menším a
reálnějším půjčkám oproti mužům, kteří mají “velké oči”, spoustu plánů, ale v realizaci a
dodržování splácení značně za ženami pokulhávají. (D’Espallier, 2009), (NFMF, 2011)
3.5 Zdroje financí pro rozjezd malého podnikání
„Sociální aspekt podnikání je stejně a ne-li více důležitý než ten finanční“.
-Hannah McDowallUnLtd - Nadace pro sociální podnikání
Konference EOED 2013, Praha
Při začínajícím podnikání jsou finance, stejně tak jako dobrá podnikatelská myšlenka, to
hlavní, co je zapotřebí, aby se mohl byznys postavit na startovní čáru. Někteří podnikatelé
si mohou dovolit začít financovat svojí živnost z našetřených financí, ale těch nebývá
příliš mnoho. Většina si na začátek bere podnikatelský úvěr, kdy při žádosti o něj musí
26
bance prokázat reálnost jeho podnikatelského záměru, zhodnotit okolní prostředí tzn., zda
je ještě na trhu pro jeho business místo, atd. Jsou zde i další možnosti pro případ, že se
chceme úvěru vyhnout:
Leasing – dá se jim financovat jak firemní automobil (hojně využívané) tak i nákup jiných
pracovních strojů od traktorů, přes pracovní stroje až po počítačovou techniku.
Faktoring – jedná se o prodej pohledávky vzniklé prodejem tzv. faktorovi. Ten pak
následně danou pohledávku vymáhá a nese rizika při nesplacení.
Kontokorent – poskytuje majiteli bankovního účtu možnost čerpat finance do mínusu. Na
minusovou částku si pak banka účtuje okolo 15% úrok.
Kreditní karta – je velice podobný princip financí pro podnikatele s tou výhodou, že se
zde nabízí bezplatné období v řádu 40-50 dnů, do kdy se musí peníze vrátit zpět na účet.
Neúčelová hypotéka – funguje jako běžná hypotéka, kdy se ručí nemovitostí, avšak účel
použití už nemusí být na bydlení, ale třeba právě na podnikání (Morávek, 2012).
Tyto způsoby financování jsou však dostupné pouze bonitním klientům či klientům, kteří
prokáží, že jejich podnikatelská záměr je rentabilní a tím pádem i pro banky méně
rizikový. Pokud se bance toto neprokážete, či nesplníte jiné její podmínky, finance
podnikateli nepůjčí.
Většina obyvatelé třetího světa jsou na takovéto situace zvyklí a změnili své zvyky chodit
si pro půjčky do komerčních bank. Jejich překážkou je vysoká negramotnost, žádná
finanční historie, často nemají ani žádnou nemovitost, kterou by mohli ručit, atd. Jejich
rizikovost je pro běžné banky, zaměřené na bonitní klienty, příliš vysoká a administrativa
spojená s organizací a kontrolou jejich malých půjček je příliš finančně náročná. Tito
klienti si jdou půjčit buď k místním lichvářům, nebo se dostanou ke službám
mikrofinančních institucí (MFI). I tyto instituce musí dbát na snižování rizika a tak si
vybírají komu, na jaký druh podnikání a jakou částku půjčí. Tento způsob mikropůjček je
blíže popsán v předchozích kapitolách, proto zde není nutný příliš rozebírat.
Dalším způsobem jak si půjčit peníze na rozjezd podnikání uplatňovaný i mimo země
třetího světa nabízí například Nadace pro sociální podnikatele z Velké Británie. Tuto
myšlenku prezentovala na konferenci EOED v Praze zástupkyně této nadace Hannah
27
McWall. Na konferenci se sjeli lidé z oboru mikrofinancí z celí republiky ale i zahraničí,
aby se podělili se zkušenosti z praxe a jejich názory. Pomoc malým začínajícím
podnikatelům v Británii funguje na dvou stupních.
1) Pre-start nebo také „pilotní projekt“
Zde si mohou budoucí podnikatelé a podnikatelky zažádat o půjčku do 5 900€ na
počáteční start byznysu. Nadace jim poskytne i potřebné poradenství a mentora,
který jim dá potřebné rady do začátku. Co je však zajímavé, je že žadatel většinou
si v této fázi ještě ponechává své předchozí zaměstnání. Nemusí tak příliš riskovat,
protože finance z dosavadního zaměstnání jim zůstanou, ale při tom získávají
zkušenosti a pomalu rozbíhají svůj nový podnik.
Pocit jistoty a zázemí, je velice důležitý faktor při rozhodování se, zda podnikat či
ne. V zemích „bohatého severu“ jsou žadateli o tyto pre-starty velice často ženy
(50%) po mateřské dovolené, nebo kreativní lidi, kteří ale zároveň živí rodinu.
Nemohou si tak dovolit podat v práci výpověď a začít podnikat od nuly, kdy první
opravdové výdělky, v dobrém případě, přijdou až za půl roku či rok.
2) Start-up
Druhým krokem jsou startovací projekty, kde se může zažádat o půjčku na zahájení
podnikání až do výše 12 000€. Účelem těchto projektů je rychlý růst podniku. Není
zde už záchranná „berlička“ původního zaměstnání. Podnikatel se věnuje pouze
této nové výdělečné činnosti a to na maximální výkon. Finance, o které si žádají,
jsou však nadací pouze zprostředkovány od investora k podnikateli. Poměr
podnikatelů a podnikatelek (25%) je zde už stočený na mužskou stranu, stejně jako
u běžných nepodporovaných podniků. Důvod nižšího procentního zastoupení žen
ve start-upech je opět vyššího riziko, které ženy nejsou tak ochotné podstupovat,
jako muži.
V České republice začínají být také běžné projekty v lektorování žen, kde se dozvídají
informace potřebné k založení podnikání, sdílejí své obavy a navzájem se podporují i
v malých podnikatelských úspěších. Česká veřejnost řeší i problém, kterým je malý počet
podnikatelek, které po pre-start projektech opravdu vstupují do toho reálného
podnikatelského prostředí. Důvodem je často nutnost pořídit si živnostenský list a s ním
28
vzniká problém odebrání sociálních dávek, což ženám bere jistotu a je to důvod menšího
počtu nových živnostníků po pre-startech.
Angel investment
V neposlední řadě je možnost andělského investora, která je také využívána ve Velké
Británii. Půjčky lze získat v objemu od 1 200€ až do 120 000€. Je pouze na investorovi zda
si daný podnikatelský záměr vybere a podpoří. Důležité pro jeho rozhodování je, zda
projekt vyplňuje nějakou mezeru na trhu a tím pádem bude mít uplatnění. Zajímá se o jeho
životnost, ale stejnou měrou musí být osobní sympatie a důvěra v podnikatele, který je
nositel myšlenky podnikání (konference EOED, 12. 9. 2013).
Trendem současnost se stávají nebankovní půjčky tvz. P2P lending (peer-to-peer lending),
kdy si dlužník půjčí peníze přímo od věřitele a prostředníkem už není banka ale malá
technologická platforma, díky níž se sníží náklady. Tento způsob půjček je ve světě
přirovnáván k aukčním síním přes internet, kterým je např. eBay. V tomto případě jsou
dražebním předmětem finance. Objemem zprostředkovaných půjček za rok 2013 se P2P
běžným bankám zatím nemůže rovnat a přesto bylo takto v Británii poskytnuto již 1,7 mld.
dolarů a v USA 2,4 mld. dolarů. Překvapivý je však trend a rychlost s jakou se vývoj ubírá,
kdy v Británii každý půlrok zdvojnásobí. Ani Česko v tomto trendu nezaostává, již více
než 3 roky obchoduje P2P projekt Bankerat, který funguje jako internetové prostředí, kde
se setkávají investoři s dlužníky a kde také sjednávají své půjčky. Portál po dojednání
půjčky ohodnotí dlužníkovu bonitu a předá ji věřiteli ke schválení. Zároveň vede
administraci půjčky pro investora, účtuje platby či vede komunikaci s dlužníkem.
Průměrný úrok sjednaný na Bankerat je okolo 30% čímž portál nekonkuruje bankám, ale
spíše nebankovnímu sektoru (Černý, 2014).
3.6 Mikrofinance jako investiční příležitost
Pohled ze strany poskytovatelů mikroúvěrů, je neméně podstatný v porovnání s názorem
příjemců, který byl dosud v práci převážně zmiňován. Bez důvěry a ochoty investorů
podílet se na mikrofinančních projektech by nemohly vzniknout mnohé zajímavé
podnikatelské záměry. Naskýtá se tak otázka, co vede investory k rozhodnutí se poskytnout
svůj kapitál pro rozjezd podnikání?
29
Důležitým faktorem jsou osobní sympatie a důvěra v podnikatele jako takého i v jeho
podnikatelský plán. Mezi oběma stranami musí být vzájemná ochota si naslouchat ale i
vůle podřídit se názoru toho druhého ve prospěch úspěchu businessu, protože to je ten
důvod proč spolupracují (Němec, 2002).
Dalším důvodem, proč si investor může vybrat mikrofinance, je jejich sociální dopad na
společnost a její udržitelný růst. Dle mého názoru, který byl podpořen i názory mnohých
investorů z reálného prostředí vystupujících na konferenci EOED 12. 9. 2013 v Praze,
navzdory ušlechtilým idejím o „spáse“ zemí třetího světa je pro investory hlavní rentabilita
vloženého kapitálu. Dále hrají prim v rozhodování o investování následující faktory.
Stejně jako banky tak i investoři se rozhodují s ohledem na riziko, které pro ně představuje
nenávratnost jejich investice. Každý investor se snaží vybalancovat svá rizika a výnosy na
optimální výši. Mikrofinance jsou obecně brány za středně až výše rizikové investování.
Proti riziku u mikrofinancí se lze bránit již při výběru MFI. Ve většině případů jsou
bohužel MFI neregulované, což znamená, že finanční trh neposkytuje garanci návratnosti
vloženého kapitálu. V reálu to znamená, že pokud MFI nebude plnit závazky podle
smlouvy, investor má právo instituci postavit před rozhodčí soud, kde se bude svých práv
domáhat ale za cenu svého času a ušlého zisku. Toto je často důvod, proč se investoři
obávají mikrofinancí. Před rozhodnutím o investici je však dobré si prostudovat
problematiku do hloubky, kde investor zjistí, že mikrofinanční klienti poskytují záruku
vrácení investice i jinými způsoby než jen garancí trhu. Oporou důvěry investorům může
být skupinové ručení klientů, kdy je tlak na splácení vyvíjen členy skupiny na sebe
navzájem. Další způsob ručení je například i směnkou.
Dalším rozhodujícím faktorem pro investory je výnosnost. Ta záleží na stanovení výši
úrokové sazby (ú.s.), která se liší podle lokace poskytovaných mikropůjček. Faktorem
výšky úrokové sazby je i konkurence jiných MFI v dané oblasti, které půjčku pro klienta
„zlevňují“. Tato pravidla platí v rámci oblasti v průměru, vždy se mohou najít regiony, kde
výjimka potvrzuje pravidlo. Velkou roli hraje i to, jak daná MFI hospodaří a jak rozděluje
finance mezi úrokovou část, operační náklady a díl investora. Investor se může rozhodnout
pro dvě varianty ad a) uplatnit nárok na úrokový výnos nebo ad b) vzdát se tohoto výnosu
a spokojit se jen s jistinou (Syrový, Tyl, 2011).
30
Likvidita také významným faktorek v rozhodování zda investovat. V zásadě se délka
splatnosti mikropůjček pohybuje do jednoho roku a to splacením celé jistiny a úroků ve 12
splátkách nebo po čtvrtletních splátkách do jednoho roku. Může nastat i situace, kdy
dlužník splatí jistinu s poměrnou částí úroku předčasně. To je jediný způsob, jak by se
investor mohl dočkat svého kapitálu dříve, protože nemůže zažádat o předčasné splacení.
Do určité míry se mikrofinance v tomto ohledu likvidity mohou přirovnat k termínovým
vkladům (Valach, 1991).
Půjčka jako investice
Investování jako druh obživy je z pohledu nezasvěcených jednoduché a investor má lehce
vydělané peníze bez práce. Bohužel nic není tak jednoduché, jak to vypadá ba přímo
naopak. Z výše uvedeného obrázku č. 4, který je zveřejněn na stránkách Cetelem, je dobře
rozpoznatelné, jak může být kapitál použit jako investice. Živit se spekulacemi na burze
vyžaduje velké zkušenosti, do jisté míry i šestý smysl na příležitosti a vetší množství
počátečního kapitálu. Tyto podmínky jsou velmi limitující pro většinu lidí zvláště pak pro
občany České republiky, která se potýká se slábnoucí střední třídou a stále více se
rozevírajícími nůžkami sociálních skupin. Je zde však možnost investovat malý finanční
objem, který bude mít i krátkodobou návratnost. Tento způsob uložení naspořeného
kapitálu dává zároveň možnost finančně podpořit drobné podnikatele v jejich startu.
Obrázek 7-Mikrofinance jako investice
Zdroj: Cetelem.cz, 2013
31
V ČR si v takovémto případě může vybrat z několika způsobů, kam peníze vloží.
1) Půjčit přímo mikrofinanční instituci (MFI)
2) Půjčit MFI prostřednictvím fondu kolektivního investování, který má v portfoliu
úvěry či akcie MFI.
3) Nákup akcií MFI – jen pokud MFI emituje akcie na burzu, kde je ale značně
omezený přístup a investor musí zaplatit vysoké náklady na zprostředkování
obchodu.
4) Členství v mikrofinančních úvěrových družstvech – obtížná dostupnost
5) Investiční certifikáty – kopírují vývoj jiných mikrofinančních nástrojů
Tyto způsoby investování jsou vhodné pro středně a více bonitní investory se zkušeností
v investování.
Investorem se může stát každý, kdo má našetřené finance, které dočasně nepotřebuje jinak
využít a tak se může půjčit. Investor si vybere projekt, který finančně podpoří na základě
osobních preferencí. Záleží v jakého žadatele a jeho projekt má důvěru a zda má
dostatečný kapitál, který žadatel o půjčku potřebuje. Tento výběr probíhá na internetu, kde
jsou veškeré potřebné informace. Následně se spolu obě strany mohou setkat osobně, aby
se ujistili ve svém rozhodnutí, osobních sympatiích a vzájemní důvěře, která je nezbytná.
Dalším krokem je uzavření smlouvy a převod domluvené částky na účet podnikatele. Poté
je na řadě žadatel se svými pravidelnými splátkami. Zprostředkování takovéto investiční
podpoře nabízí například stránky myElen.com, které investorům usnadní hledání vhodného
podnikového záměru a podnikatelům nabízí prostor pro prezentování svých nápadů
(Jeníček, 2002).
3.7
myELEN
V České republice není mnoho společností, které by se věnovaly mikrofinancím a
poskytovali prostor pro navázání kontaktů mezi investory a mikropodnikatelé. Nejen toto
je důvod, proč si právě společnost myELEN zaslouží zde hlouběji zmínit. Akciová
společnost Mikrofinance a.s. (moje síť elektronických výměnných půjček) byla na českém
trhu založena již v únoru 2007 a začala českým zájemcům nabízet přístup do
32
celosvětového mikrofinančního hnutí a to díky internetového portálu myELEN, který
vznikl téhož roku v prosinci. Zkratka vznikla z počátečních písmen podnázvu akciové
společnosti, My Electronic Loan Exchange Network.
Obrázek 8- Logo myELEN
Zdroj: myELEN, 2013
Co je úkolem společnosti Mikrofinance, a.s.? Její hlavní rolí je být tzv. marketingový
agent. V rámci této role agent shání subjekty na trhu přebytkovým kapitálem a
zprostředkovává kontakt s mikrofinančními institucemi. Agend tvoří jakýsi pomyslný most
mezi přebytkem v zemích bohatých a nedostatkem v zemích rozvojových. Za rolí
marketingového agenta může být podnikatelský subjekt s vidinou zisku tak i nezisková
organizace. Může to však být i provozovatel internetového portálu, který nabízí
mikrofinančním institucím možnost investice. Takto funguje portál myELEN provozovaný
v České republice nebo také portál MicroPlace z Ameriky či organizace Kiva, známá po
celém světě.
Mikrofinance, a.s. jsou financovány příslušnou mikrofinanční institucí, se kterou navázali
v rozvojové zemi spolupráci. Finanční ohodnocení, které ji náleží, je za reklamní a
zprostředkovatelskou činnost, ale organizace jako taková nenese žádná rizika spojená
s nesplácení dluhů. Je tomu tak, protože smlouvu podepisuje vždy investor s mikrofinanční
institucí mezi sebou. Ve smlouvě se však uvádí, že organizace nemá povinnost sdělovat
investorovi informace o dlužníkovi tedy MFI, které se před uzavřením smlouvy dozvěděla.
Toto opatření slouží jako ochrana organizace před napadením, že neinformovala investora
o například problémech se splácením určitých MFI. Organizace se takto chrání, aby na ní
nemohl investor nárokovat ušlý zisk při nesplácení. Z tohoto důvodu jsou ve smlouvě
uvedeny jen strany věřitele (investora) a dlužníka (mikrofinanční instituce). Přesto jsou na
portálu myELEN k nalezení informace, která instituce splácí s obtížemi a podobné
návodné informace o platební morálce, které si investor může dohledat. Mikrofinance, a.s.
jsou ale smluvně chráněny pro případ, že by si investor stěžoval, že o daných zkušenostech
nebyl výslovně informován.
33
Obrázek 9-Role myELEN v investičním cyklu
Zdroj: Čermák, 2008
Jak funguje celá role portálu myELEN? Investor užije služeb myELEN v roli
zprostředkovatele a díky němu dostane peníze k mikrofinanční instituci v Mexiku.
MyELEN figuruje převážně na poli mexického trhu. MF instituce pak podporuje budování
civilizačních struktur v odříznutých a zapomenutých regionech. Klienty mikropůjček jsou
hlavně tzv. Villige Banks, která mají mimo půjčené obnosu 100 dolarů i další kritéria, což
je vysvětleno v úvodních kapitolách práce. Pracovník MF instituce, Credit Officer,
nezkoumá podnikatelský plán. Druhým typem půjčky, kdy si klienti mohou zažádat o větší
obnos financí, jsou Solidární skupiny, kterým se půjčuje od 500 dolarů. V tomto případě
již Credit Officer podnikatelský plán zkoumá.
Míra nesplacených úvěrů je nižší než u komerčních bank. Je to dáno zejména vzájemným
ručením příjemců úvěru. Pokud dlužník nesplácí, je s ním situace konzultována, následuje
případné prodloužení splátek či restrukturalizace dluhu. Pokud i dále neplatí, nastupují
ostatní, kteří si půjčili peníze. Ti musí úvěr za kolegu zaplatit. Vzhledem k zachování
vlastní dobré pověsti, udržení společenských vazeb a také motivaci získat další úvěry, jsou
peníze běžně spláceny (Čermák, 2008).
Bavíme-li se o neziskových organizacích, tak většina má mikrofinance jako pouze jeden
bod z jejich celkového plánu na rozvoj. Najdou se ale i zde organizace zaměřující se jen na
mikrofinance a některé i zprostředkovávají mikropůjčky. Mezi ty patří například Diakonia
ze Švédska či Opportunity International UK z Velké Británie. Financování takovýchto
34
neziskových organizací je zajišťováno několika způsoby. Jedním z nich mohou být dary od
soukromých sponzorů nebo je může podporovat vláda z grantů.
Obrázek 10 - Logo Nadačního fondu mikrofinance
zdroj: NFMF, 2013
Další aktivitou webového portálu myELEN je spolupráce s Nadačním fondem
Mikrofinance, který šíří a podporuje ideu pomoci chudým regionům po celém světě.
Podrobněji se o Nadačním fondu hovoří v kapitole 4.2.2 Projekty a mikrofinanční
příležitosti v ČR.
3.8 Propagace
Protože mikrofinance nejsou v České republice ještě příliš známy, bude budoucí
mikrofinanční instituce zvolit vhodnou propagaci této pro Čechy zatím nepříliš známé
finanční služby.
Pro úspěch MFI je nezbytné vytvořit u klientů důvěru v novou službu. V této fázi
osvojování si novinek na trhu je pro instituci zásadní zvolit si vhodnou image, kterou se
budou navenek prezentovat. Při jejím tvoření je třeba obezřetnosti, protože ji může snadnp
poškodit negativní publicita a jen obtížně a v některých případech vůbec, lze image
napravit či vytvořit zcela novou. Vhodnou image v tomto případě je seriózní ale přesto
přátelská a otevřená image, která bude protiváhou zkostnatělému bankovnímu sektoru
(Clow, Baack, 2008).
Hlavním úkolem marketingového týmu je analýza propagační příležitosti, která si klade za
cíl prozkoumat propagační příležitosti pro daný podnikatelský záměr na daném území.
Tento proces se využívá k identifikaci cílového klienta pro nabízený produkt a služby a pro
komunikační strategie, které jsou využity k oslovení tohoto klienta. Na globálním trhu jsou
spotřebitelé ovlivňováni nabídkami konkurenčních společností, proto je nutné mít určený
cíl, na který se propagace zaměří. Takovým cílem je klíčový klient, který je senzitivní na
propagaci firmy, protože produkt nebo službu využívá a potřebuje.
35
Komunikace s tímto
klientem bude v takovém případě specifická, zaměřená přímo na klientovi potřeby. Takto
se docílí efektivity propagační kampaně (Clow, Baack, 2008).
V současném hektickém světě internetu, kde je reklama již ve velké míře přehlížena, jsou
stále média lídři ve světě propagace. Firmy si najímají specializované mediální agenty, aby
jim zajistili 30 sekund propagace v televizi v hlavním vysílacím čase, který sleduje největší
počet diváků a tedy potencionálních klientů. Přestože je tento způsob velmi nákladný a u
většiny kampaní i úspěšný, nemusí být vždy nedílnou součástí úspěchu kampaně.
V některých případech je dokonce mediální propagace pro produkt zcela nevyhovující. Je
na zvážení budoucí MFI, zdali není vhodnější metoda propagace v jiné oblasti, např. na
internetu, product placement (PP), atd. Nezbytné jsou však vždy tyto otázky: Jaké jsou cíle
propagace?, Kolik můžeme investovat?, Jaká zpráva by měla být odeslána? Jaká média by
měla být použita?, Jak by se měly hodnotit výsledky? (Pražská, 2006).
4 Historie, současnost a budoucnost mikrofinancí
Mikrofinance mají tu neocenitelnou přednost a to, že jejich historie se nedatuje do příliš
vzdálených let minulých. Je tedy poměrně snadné nalézt její prvopočátky myšlenky, z
kterých vzešla. Na druhou stranu je tu i ta stinná stránka a tou je fakt, že tak krátkou dobu
působení se myšlenka mikrofinancí a mikropůjček nestihla rozšířit do celé šíře světa.
Nevýhodou a určitým limitujícím faktorem krátkého působení na trhu by mohla být
vnímána i omezená doba a prostor na evoluci a vývoj k optimální podobě mikrofinancí.
V současnosti je těžké zhodnotit v jakém stádiu vývoje se mikrofinance nacházení. Toto
hodnocení je vždy snazší určovat až zpětně. Přesto přes všechno je nasnadě se domnívat,
že největší část cesty mají mikrofinance teprve před sebou a čeká je ještě kus cesty, než
dosáhnou celého svého potenciálu, který bezpochyby mají.
4.1 Historie mikropůjček
Je- li otázkou, co stálo za vznikem první myšlenky vzniku mikrofinancí, je třeba se zeptat,
jaké jsou příčiny, které vedly ke vzniku mikropůjček. Nic nevzniká samovolně. Vše je
navzájem propojeno a akce předchází reakci. V tomto případě se pod pojmem akce
schovává nedostatku finančních prostředků v rozvojových zemích a reakce je snaha řešit
tento problém pomocí mikrofinancí.
36
Začátky mikrofinancích prvních krůčků byly naznačeny již například v Ghaně, kdy se
jednalo o tzv. "susus" nebo indický "chit funds", mexický "tandas", indonéský "arisan" či
"pasanaku" v Bolivii. Ve všech těchto příkladech byl princip obdobný. Lidé se seskupili do
skupin, kde společně spořili a vzájemně se úvěrovali. Takovéto skupiny existovaly po
staletí po celém světě. Jednou z prvních mikrokreditních organizací na západě byla Irish
Loan Fund system, založená začátkem 17. století slavným literárním autorem Jonathanem
Swiftem. Organizace poskytovala úvěry chudým lidem převážně na venkově, kteří často
neměli čím ručit. Tato idea pomoci nejchudším se postupně rozšířila a v roce 1840 již
instituce zastřešovala 300 fondů v celém Irsku. Hlavním produktem se staly malé půjčky s
úrokem na krátké časové období. Ve svém nejúspěšnějším čase poskytovaly úvěry až 20 %
všech irských domácností (Hes, 2006).
4.1.1 Úvěrová družstva
V Evropě 18. století začaly objevovat různé typy větších a oficiálnějších spořících a
úvěrových institucí a to především mezi venkovskými a městskými chudými. Tyto
instituce byly známé jako lidové banky (People´s bank), družstevní záložny a spořící a
úvěrová družstva.
Koncept družstevní záložny byl vyvinut Friedrichem Wilhelmem Raiffeisenem a jeho
spolupracovníky. Jejich altruistické jednání bylo motivováno zájmem pomáhat
venkovskému obyvatelstvu vymanit se ze závislosti na lichvářích a zlepšit jejich sociální
podmínky. V době 19. století byly na německém území na vzestupu trend volnějších
ekonomických vztahů, tedy nevolnictví a roboty. S tím souvisí i více volného času, který
najednou lidé měli a snažili se s ním naložit ve svůj prospěch. Mnoho z nich ale nebylo
nijak finančně vzděláno a tak často padali do rukou lichvářů a zaplétali se do dluhových
pastí, ze kterých si nedovedli pomoci. Na tuto situaci reagovat pan Raiffeisen, který na to
konto založil úvěrové družstvo. Od roku 1870 se sdružení rozrůstalo velmi rychle v
rozsáhlý sektor situovaný v Porýní a dalších oblastech Německa. Družstevní hnutí se
rychle rozšířilo i do jiných zemí v Evropě a Severní Americe. S podporou družstevního
hnutí se rozšířilo i do vyspělých zemí.
37
V Indonésii se v roce 1895 založily organizace jako např. Vesnické úvěrové banky
(People´s Credit banks - BPR) nebo The Bank Perkreditan Rakyat. BPR se stala největším
systém mikrofinancování v Indonésii s téměř 9000 jednotkami (The history of
microfinance, 2006).
Příkladem úspěšného působení úvěrového družstva do dnešních dní je finanční instituce
Desjardins, která byla založena v Kanadě v roce 1900 manžely nesoucími stejné jméno.
Její začátky byly tvořeny jednou pobočkou v Quebecu, ale postupem času se družstvo
rozrůstalo i na další místa v Quebecku. Nezůstalo jen u půjčování mikroúvěrů, dnes se
družstvo věnuje také pojišťovacím službám a bankovním službám v USA. Hlavním
mottem celé organizace jsou od jejích začátků až do dnešních dní slova jejího zakladatele:
„ Přispívat k blahobytu jedinců a společnosti.“ (Desjardins, 2013).
4.1.2 Státní iniciativa
V 19. století se různé varianty výše zmíněných modelů začaly objevovat v určitých částech
venkova Latinské Ameriky. Cíl těchto venkovských finančních zásahů byl obvykle
zaměřený na modernizaci zemědělských sektoru. Zaměření bylo obvykle na více
konkrétních cílů: zvýšení komercializace venkovského sektoru, mobilizaci "nečinných"
úspor, zvýšení investic prostřednictvím úvěrů a zeslabení represivních feudálních vztahů,
které se prosazovaly prostřednictvím zadluženosti. Ve většině případů tyto nové banky pro
chudé nebyly ve vlastnictví samotných chudých, neboť byly situovány v Evropě, a proto
byly v rukou vládních orgánů nebo soukromých bank. Během let se tyto instituce staly
neefektivní a nespravedlivé.
V letech 1950 až 1970 se vlády a dárci zaměřili na poskytování zemědělských úvěrů pro
malé a okrajové zemědělce v naději, že se tak zvýší jejich produktivita a potažmo příjmy.
Tyto snahy o rozšíření přístupu k zemědělským úvěrům zdůraznily dodávky vedené vládní
zásahy v podobě cílených úvěru ze strany státních institucí, financování rozvoje nebo
zemědělských družstev. V některých případech obdrželi zvýhodněné úvěry a dále
půjčovali zákazníkům za nižší než tržní úrokové sazby. Tyto dotované programy byly jen
zřídka úspěšné. Úvěry byly poskytovány prostřednictvím státních rozvojových agentur
nebo farmářských družstev. Rozvojové zemědělské banky trpěly špatnou disciplínou
38
splácení svých dlužníků. Stávalo se, že se fondy ani nedostaly k potřebným lidem, ale
naopak skončily u bohatších farmářů. Kritizované subvencování rozvojové pomoci
připravilo podpůrné prostředí pro nový přístup k rozvojové pomoci. Pohled na finanční
služby dostal konečně důležitost a začalo se na něj nahlížet jako na jakékoli jiné zboží,
které by mělo být poskytováno trhem (The history of microfinance, 2006).
Mikrofinance začaly být zakládány v 80. let 20. století a to za účelem poskytování
mikropůjček. Tyto instituce úspěšně fungují a přečkaly až do dnešní doby. Následující tři
instituce - banka Grameen, hnutí ACCION a sdružení SEWA – jsou pro historický vývoj
ale i dnešní působení natolik významné, že se jim budu věnovat samostatně v kapitolách
níže (Gregorová, 2011).
4.1.3 Hnutí ACCION
Obrázek 11- Logo hnutí ACCION
Hnutí ACCION bylo jako časný průkopník založeno
studentem právnické fakulty Josephem Blatchfordem.
Původem založení bylo řešení otázky chudoby ve
městech Latinské Americe. Blatchford začal již jako
Zdroj: ACCION, 203
student řídit dobrovolnické činnosti v chudinské čtvrti Caracasu. V 70. letech 20. století
bylo v hledáčku zaměření hnutí odhalení příčiny chudoby ve městech latinskoamerických a
to hlavně nedostatek ekonomických příležitostí. Zkoumáním bylo zjištěno, že problémy
vznikaly, protože se zemědělci z vesnických, hlavně horských oblastí, přesouvali do měst
ve víře získání lepších životních podmínek. Na takový nárůst přistěhovalců ale města
nestíhala reagovat vytvářením stejného množství pracovních příležitostí a tak se stávalo, že
někteří zemědělci nemohli sehnat uplatnění ve městech. Východiskem jim bylo drobné
podnikání jako prodej sezónní zeleniny a ovoce nebo tkaní provazů. Toto podnikání jim
sice vystačilo pouze na obživu, ale již nezbývaly finance, které by si mohli ušetřit a
podnikání rozšířit či zefektivnit. Tradiční banky jim nemohly půjčit úvěr z důvodů
nevedení účetnictví a malých záruk. Tato situace vytvořila ideální podhoubí pro vznik
hnutí ACCION, které se dalo v roce 1973 do poskytování pomoci a mikropůjček
zemědělcům. Obavy z nesplácení se hned po prvním roce rozplynuly, když se ukázalo, že
až na 0,5% úvěrů bylo vše splaceno.
39
Od počátečních 90.000 amerických dolarů získaných od soukromých společností se hnutí
ACCION vypracovalo v dnes jednu z předních mikrofinančních organizací na světě. Mimo
jiné vlastní síť půjčkových partnerů, která zahrnuje Latinskou Ameriku, Spojené státy a
Afriku (ACCION International, 2013).
4.1.4 Banka Grameen
Obrázek 12- Logo Grameen bank
Za vznikem Grameen banky stálo několik
hned
podnětů
a
jedním
z nich
byl
ekonomický jev tzv.“propojených trhů“,
který velmi často vyskytuje ve venkovských
oblastech
Bangladéše.
Chceme-li
Zdroj: Grameen, 2013
pojem
„propojených trhů“ zjednodušeně vysvětlit, tak ho definujeme jako stav, když výrobce
určitého produktu není i jeho konečným prodejcem. Tím se stává dodavatel důležité
suroviny pro výrobu daného produktu, kterou si ale jeho výrobce nemůže z finančních
důvodů dovolit zakoupit. Výrobce tak dostává minimální částku za své výrobky, kdežto
prodejce a dodavatel v jedné osobě získává obchodní marži z prodeje. Obchodník by sice
byl ochotný poskytnout půjčku výrobci na nákup suroviny, ale vyžádal by si ohromný úrok
(až 10% za den), což se výrobci nevyplatí a tak dál setrvává v nevyhovující situaci, kde
nemá šanci ušetřit peníze.
Začarovaný kruh „propojených trhů“ má ale důsledky i dalekosáhlejší než jen neschopnost
spořit a rozvíjet podnikání. Negativní vliv má i na vzdělání dětí, které si rodiče nemohou
dovolit zaplatit a tak jsou potomci ve špatných šlépějích svých rodičů bez východiska.
Velikým problémem v samostatném úspěšném podnikání jsou místní lichváři, kteří dříve
tvořili jedinou možnost, jak si půjčit peníze. V zemích třetího světa se bohužel stává, že
lichva je společensky akceptovaná a funguje podle určitých principů. Například
v Bangladéši se lichva opírá o dva systémy. První byl ve zkratce popsán výše a druhý
spočívá v tom, že majitel půdy si půjčí na zakoupení osevu, ale splatit má pak dvojnásobek
a zároveň lichvář může půdu během nesplacené doby používat. Pokud by z nějakého
důvodu zemědělec nemohl splatit, tak celý pozemek si může lichvář, za předem sjednanou
cenu, odkoupit.
40
Co je však na celé problematice nesmutnější a pro lidi „bohatého severu“ (rozvinuté země
od rovníku na sever- Evropa, Severní Amerika, severní Asie, Japonsko,…) nepochopitelné
je to, že často je částka, která drží zemědělce v lichvářském kruhu v řádech pár set korun
(cca 27 USD). Tento fakt byl překvapující i pro Yunuse, když to v roce 1976 zjistil a to u
zhruba 42 případ. To, že jediné co malopodnikatelé potřebují ke svobodnému podnikání,
když celý život tvrdě pracují, je pár dolarů vedlo Yunuse k tomu, že první půjčky
zemědělcům poskytl z vlastních financí. Domluvili se na individuálních splátkách podle
potřeb a možností dlužníka a bylo až s podivem, jak spolehlivě byl dodržován splátkový
režim, aniž by musel být ze strany věřitele vyvinut nějaký tlak.
Když byl úspěšně proveden tento pokusu několika jedinců, nastal čas poskytovat
mikropůjčky pro více lidí a tedy založení instituce, která nastaví portfolio úvěrových
služeb a podmínek přesně na míru dané cílové skupině. Stejně jako u většiny nových
přelomových projektů tak ani zde to na začátku nebylo jednoduché. Sehnat financování se
Yunus pokoušel od Janata Bank pomocí úvěru, kde se osobně zaručil. Protože návratnost
byla vyšší i než u běžné bonitní klientely v Bangladéši, mohl začít spolupracovat s dalšími
bankami a postupně přešel na státní banku, kde použil jako ručení prostředky získané od
firmy Ford Foundation.
Přestože takto nastavený systém půjčování fungoval dobře, Yunus měl vizi založení vlastní
instituce, která by mu dala nezávislost, kterou o jiných bank postrádal. Vznik Grameen
bank se uvádí 1. 10. 1983, což je datum, kdy byl uveden v platnost speciální zákon, který si
Yunus po několika peripetiích prosadil. Tento zákon upravuje činnost banky v Bangladéši.
Název vznikl z bangladéšského slova vesnická banka neboli grameen bank. Nejprve byl
majoritním vlastníkem stát a to z 60% a jen 40% vlastnili dlužníci, ale do dvou let se podíl
vlastnických práv otočil.
Princip, podle kterého funguje Grameen bank je dost podobný, jak bylo popsáno v úvodu,
přesto jsou tu některá specifika. Instituce poskytuje mikropůjčky výhradně ženám, protože
s nimi má lepší zkušenosti se splácením. Půjčky se poskytují do skupiny pěti žen, kdy je
půjčka poskytnuta dvěma ze skupiny a ty když včas splatí dluh, tak si další dvě ženy ze
skupiny mohou zažádat o další půjčku. Poslední krok, tedy půjčení i poslední člence
41
skupiny nastane, pokud i tyto dvě členky skupiny splatí svou půjčku. Je tomu tak, aby
fungoval princip sounáležitosti a společné odpovědnosti. Ženy mají velice silná sociální
pouta a ta drží skupinu pohromadě a navzájem na sebe dohlížejí, aby splácely včas. Banka
ženy motivuje ke spoření a také jim poskytuje užitečné informace z finančního světa, aby
se mohly lépe orientovat.
Grameen bank je jakýmsi majákem nebo vlajkovou lodí mikrofinančního sektoru. Je tomu
i díky snahám dostat toto téma do povědomí široké veřejnosti, k čemuž velice přispělo
v roce 2006 ocenění pana Yunuse Nobelovou cenou míru, jak bylo již na samotném
začátku práce u citace zmíněno. Instituce se snaží neustrnout a dále se rozvíjet a být
nápomocná aktuálním potřebám jako je v dnešní době například poskytováním půjček na
bydlení, spořící služby či individuální programy pro lidi, kteří se ocitli na ulici a jedinou
jejich obživou je žebrání. Pokud je řeč o rozšiřování kompetencí banky, tak se musí zmínit
vznik sesterské společnosti Grameen Phone, která poskytuje a rozvádí sítě pro
telekomunikaci na venkově Bangladéše (Chyťová, 2008), (Yunus, 2003), (Dowla, Barua;
2006).
4.1.5 Sdružení SEWA
Obrázek 13-Logo SEWA
SEWA
je
odborová
indická
organizace
registrovaná v roce 1972. Je to organizace
chudých, žen samostatně výdělečně činných. Jsou
to
ženy,
které
vydělávají
na
Zdroj: SEWA, 2013
živobytí
prostřednictvím své práce nebo prací v malých a středních podnicích. Tyto ženy nemohou
získat pravidelně placené zaměstnání a potažmo sociální dávky, jako je tomu u pracovníků
v organizovaném sektoru. Jedná se o nechráněné pracovní síla Indie, které tvoří 93%
pracovní síly neorganizovaného sektoru. Ženské pracovní síly v Indii je to více než 94 % v
neorganizovaném sektoru. Jejich práce se však nepočítá, a proto zůstávají neviditelné. Ve
skutečnosti
je
pracujících
žen
nespočet,
jsou
všudypřítomné
ale
neviditelné.
Hlavním cílem SEWY je organizovat pracující ženy do plné zaměstnanost. Plná
zaměstnanost znamená zaměstnání, při kterém pracovníci získali pracovní bezpečnost,
jistotu příjmu, bezpečnost potravin a sociální zabezpečení (alespoň zdravotní péči, péči o
42
děti a staré). SEWA organizuje ženy, aby se zajistilo, že každá rodina dostane plnou
zaměstnanost. Pojmem „samostatnost“ se myslí, že ženy by měly být autonomní a
soběstačné, individuální a kolektivní, a to jak ekonomicky tak i z hlediska jejich
rozhodovacích schopností.
V organizaci organizují své společníky, aby dosahovaly svých cílů, plné zaměstnanosti a
soběstačnosti prostřednictvím strategie úsilí a rozvoje. Úsilí žen proti mnohým omezením a
limitům, jež na ně ze strany společnosti a ekonomiky dopadají, stojí proti rozvojovým
aktivitám v posílení žen, které jim přinášejí sílu a nabízejí nové alternativy. Prakticky to
funguje tak, že strategie se provádí prostřednictvím společného působení odborů a
družstev. Gándhího myšlení je vůdčí silou pro chudé, osoby samostatně výdělečně činné
členy SEWY v organizaci pro sociální změnu. V organizaci se řídí zásadami „satya“
(pravdy), „ahimsa“ (nenásilí), „sarvadharma“ (integraci všech vyznání všech lidí) a
„khadi“ (propagace místní zaměstnanosti a soběstačnosti).
SEWA je i organizace ale také hnutí. Hnutí SEWA umocňuje jeho bytí „sangam“ nebo
také soubor trojice hnutí: pracovní hnutí, družstevní hnutí a ženské hnutí. Je tu i hnutí osob
samostatně výdělečně činných: jich vlastních, domácí hnutí s ženami jako vůdci.
Prostřednictvím svého vlastního hnutí se ženy staly silné a viditelné. Jejich obrovský
ekonomický a sociální přínos byl uznán v souvislosti s globalizací, liberalizací a dalšími
ekonomickými změnami. Tyto přínosy jim otevřely nové možnosti, ale i ohrožení
některých tradičních oblastí zaměstnanosti.
Více než kdy jindy jsou členové organizace připraveni čelit proudu změn. Moc dobře vědí,
že se musí sdružovat a budovat svou vlastní sílu, která jim pomůže plnit náročné úkoly.
Stále ale existují miliony žen, které zůstávají v chudobě a jsou využívány a to navzdory
dlouhým hodinám tvrdé práce. Ženy z organizace SEWA nesou tíhu změn v Indii a musí
vplout do hlavního proudu, který jim ukáže, jak lépe využívat nových příležitostí, které se
rozvíjejí s ohledem na zaměstnanost (SEWA, 2013).
4.1.6 Konec tisíciletí
Jednotlivá historická období se vyznačovala určitým přístupem k problematice
mikrofinancí, ať už to byla počáteční nedůvěra v placení závazů či postupné upevňování
43
vztahů mezi věřitelem a dlužníkem. Pokud však můžeme mluvit o opravdovém nadšení a
propagaci mikrofinancí, jedná se léta devadesátá, kdy se lidé pro tento způsob pomoci
lidem z chudoby nadchli.
Obrázek 14-Logo Fair Trade
K rozvoji mikrofinancí přispěla globalizace a s ní spojený vzestup
mezinárodního obchodu, což vedlo k tomu, že se dávalo více pozornosti,
co se děje za hranicemi v okolních státech. Lidé z tzv. bohatého severu
si pomalu začali uvědomovat provázanost trhů a to, že jejich nákupní
rozhodnutí může ovlivnit život například obyčejného farmáře v Africe.
Toto je však problematika, kterou se zabývá Fair Trade, neboli podpora
zdroj: Fair Trade
International, 2013
malých zemědělců z chudých oblastí díky odpovědnému nakupování
daných produktů označených logem Fair Trade. Více se této problematice věnuji
v bakalářské práci s názvem Fair Trade analýza vybraného produktu
Dalším hybnou silou v rozjezdu mikrofinancí byla technika, která napomohla překonat
vzdálenost, která dělí oblasti s přebytkem kapitálu od těch, kde ho je nedostatek. Jedná se o
dostupnost telekomunikačních sítí, mobilních telefonů a také internetu. Právě internetem se
velice rychle a do všech koutů světa šíří informace a osvěta spojená s novým způsobem
boje proti chudobě. Násobily se počty založených podniků, které poskytují finanční služby
drobným podnikatelům, ale přesto byly lokalizovány více v městech a hustě obydlených
oblastech venkova. Posun nastal i v terminologii, kdy do teď se používal výraz
mikropůjčky (microcredit), který začal být nahrazován pojmem mikrofinance, který
zastřeší všechny finanční služby s tím pojené (Cihelková a spol., 2001).
4.2 Mikrofinance v současnosti
V dnešní době 21. století si mikrofinance ve světě vydobyly své místo. Stojí za nimi již
okolo 70 mikrofinančních institucí, které se starají o své klienty jak ze zemí třetího světa
tak i Jižní Americe, Asii ale i v Evropě.
Pozice, kde se teď mikrofinance nacházejí je poměrně stabilní a důvěryhodná i díky
reálným číslům, které hovoří samy za sebe. Úspěšnost splácení je totiž vyšší i než
například u studentských půjček, protože míra splácení u MF je mezi 95 % až 98 %, jak
uvádí Grameen Foundation. Tato organizace byla založena 1997, aby pomáhala
44
nejchudším bojovat s chudobou. Dnes má několik sekcí, které se specializují na jednotlivá
odvětví jako například: finanční servis, zdraví, zemědělství atd. Mají založené i speciální
nástroje pro organizaci: Progress out of poverty® („Pokrokem ven z chudoby“), Bankers
without borders® („Bankéři bez hranic“), Impact investing („Dopad investování“)
(Grameen Foundation, 2013).
Dalším důvodem proč si mikrofinance našly své místo na trhu je, že dovedou „uživit“.
Věřitelé jsou ochotni zaplatit dostatečně vysokou úrokovou míru, která zaplatí potřebné
náklady spojené s poskytováním mikroúvěru. Mikrofinance prokázaly i že dokážou ve
značné části být udržitelné a nezávislé na příspěvcích od státu či sponzorů. Vyplývá to
z údajů, které uveřejnil internetový finanční zpravodaj CGAP, kde ve svém článku uvádí
autor Richard Rosenberg, že z 1300 MFI mělo v roce 2006 565 institucí kladný výnos
z aktiv. I když se počet institucí s kladným výnosem může zdát nízké, tak naznačuje
budoucí trend (Rosenberg, 2008).
Mikrofinance jsou známy svým působením v rozvojových zemích, ale postupem času si
našly své místo i v zemích, které jsou považovány za země vyspělé. Opět se i zde jedná o
lidi, kteří chtějí začít podnikat, ale jsou v obtížné finanční situaci, kdy jim banky nejsou
ochotné půjčit. Jde o pre-starty a start-up projekty či business angel, které byly popsány již
výše v kapitole 3.4 Zdroje financí pro rozjezd malého podnikání. Běžně používané
k podpoření živnostníků v zahájení vlastního podnikání a tak vytváření nových pracovních
míst. Tento způsob používaný například ve Velké Británii se velice osvědčil i v dalších
evropských státech, kde pomohl v boji proti vysoké nezaměstnanosti. Nápomocné jsou i
nejrůznější pořady, kde malopodnikatelé prezentují se svými nápady a přítomní investoři
se rozhodují, který projekt podpoří. Takovéto pořady byly i na obrazovkách českých
televizí k vidění a měli poměrně vysokou sledovanost a oblibu u diváků, což svědčí o tom,
že dané téma, „zahájení vlastního podnikání“, je ve společnosti aktuální a žádané.
Aktuálně velmi často skloňované téma je ekonomické či chcete-li finanční krize. Otázkou
je zda měla, má či teprve bude mít vliv na mikrofinanční trh. Krize byla započata
zhroucením trhu se subprime úvěry, což jsou půjčky vzniklé v USA deregulací
hypotečního trhu a daňovou reformou tak, aby na ně dosáhli i lidé méně bonitní. Takové
půjčky byly pochopitelně zatížené vyšším úrokem, aby se pokrylo vyšší riziko nesplácení.
45
Tento krok americké vlády byl ke spokojenosti jak bankéřů, tak i žadatelů o půjčku. Vše
probíhalo k plné spokojenosti obou stran až do doby, kdy banky začaly maximalizovat
zisk, což mělo za následek zanedbávání a zneužívání dlužnických úroků až vše vyústilo
následnou krizí (Vlčková, 2009).
Podle Muhammada Yunuse by neměl být vliv probíhající krize ve vyspělých státech téměř
patrný. Přisuzuje to faktu, že většina MFI působí na lokálním trhu, který je světovou
ekonomickou situací ovlivněn jen vzdáleně a tak by nemělo dojít ke změnám v
pravidelném splácení půjček. Přesto jsou zde i názory, které argumentují tím, že značná
část kapitálu poskytovaná v mikrofinančními institucemi je z rozvinutých zemí a ty kvůli
působení krize seškrtávají výdaje na podporu rozvojové pomoci, což povede ke zmenšení
oběhového množství kapitálu na mikropůjčky. Na druhou stranu finance pro MFI poskytují
i nezávislí soukromí investoři, kterým se v minulých letech dařilo své investiční fondy
navyšovat (The Economist, 2009).
V roce 2010, kdy vrcholila krize, se objevovaly zprávy z Indie, která je „matkou
mikrofinancí“, že dlužníci odmítají splácet své dluhy a indické banky se dostávají do
nelehkých situací, protože svůj kapitál až z 80% půjčili MFI. Tyto nedobytné pohledávky
sahaly až do výše 4miliard dolarů a představovaly vážný problém v chodu celé místní
ekonomiky. Velké obavy byly i z šíření těchto negativních tendencí i do dalších oblastí,
kde mikrofinance působí (Jižní Amerika, Afrika, ..) (Tesař, 2010).
Naštěstí se tyto obavy o rok později rozplynuly, jak to lze vyčíst ze studie serveru
MicroRate z roku 2011, která zaznamenala pravý opak obávaného scénáře. V roce 2009 a
2010 nastal pokles poptávky po MFI, ale již koncem roku 2010 a v roce 2011 se opět výše
poptávka začala obnovovat do svého předchozího stavu (MicroRate, 2013).
Krize sice na mikrofinance neměla takový negativní dopad, jak se mnozí obávali, ale to
nijak neubírá důležitosti problémů, které mají mikrofinance samy o sobě. Důvěra klientů
byla značně otřesena po události v indickém státě Andra Pradesh v roku 2010, kdy se
několik desítek klientů MFI dostalo do dluhové pasti, kdy nedokázali splácet své
mikroúvěry a tak se70 z nich rozhodlo spáchat sebevraždu. Do této bezvýchodné situace se
mohli dostat díky několika faktorům: vysokým úrokovým sazbám, přecenění schopnosti
46
rodiny splácet dluh, zadlužení se u několika MFI, příliš krátké splátkové období nebo fakt,
že rodiny zemřelých dostanou vyplacené pojistné z životního pojištění (Mohan, 2011).
4.2.1 Situace v zahraničí
Jak již bylo několikrát zmíněno v předchozích kapitolách, tak myšlenka mikrofinancí má
své kořeny v rozvojových zemích, kde se osvědčila a našla si své klienty. Několik
organizací a sdružení již byli popsáno a proto se tato kapitola bude zabývat vybranými
programy podporující mikrofinance v rozvojových zemích.
AFRIKA
The Hunger Project´s (THP´s) Microfinance Program – „Hladový projekt“
mikrofinančního programu je školící, spořící a úvěrový program, který usiluje o ukončení
kritické úrovně hladu v Africe. Snaží se ekonomicky podpořit nejdůležitější a přesto
nejméně podporované pěstitele potravin v kontinentu, jakými jsou právě africké ženy.
Projekt působí na území států Benin, Burkina Faso, Etiopie, Ghany, Malawi, Mozambiku,
Senegalu a Ugandy od roku 1999 a jeho finanční portfolio dnes dorostlo až ke 2,9 milionu
US. Napomáhání ženám pěstitelkám základních potravin dosáhnout na půjčku, dostat
adekvátní finanční trénink a vysvětlení nezbytnosti úspor vede k zvyšování jejich příjmů.
Tyto peníze pak mohou dále investovat do jejich vlastního podnikání, zaplatit dětem
školné, nakoupit léky, lékařskou péči a hygienické pomůcky (The hunger project, 2013).
FINCA International – je organizace, která si vzala za cíl zprostředkovávat finanční
služby podnikatelům s nejnižšími příjmy, aby mohli dále pracovat, vytvářet zisk a
zlepšovat svůj životní standard. Vizí je jim vytvoření globální mikrofinanční sítě, která
slouží nízkopříjmovým podnikatelům v osamostatnění se a dosažení efektivity jejich práce.
Finca v Africe působí ve státech Zambie, Uganda, Tanzánie, Malawi, Demokratická
republika Kongo, přičemž své první působení zahájili v Ugandě v roce 1992. Dnes má díky
organizaci 250 000 klientů přístup finančním službám, které jim nabízejí mikrofinanční
profesionálové s ceněnými dovednostmi a zkušenostmi. Tato organizace následně rozšířila
své působení i do Latinské Ameriky, Euroasie a na Blízký východ (Finca, 2013).
47
LATINSKÁ AMERIKA
V této oblasti je významnou zemí po stránce mikrofinancí Mexiko, které má velké
problémy s poskytováním bankovních financí velké části jeho obyvatel. Od roku 2000 se
však situace v Mexiku prolomila a mluvíme o mikrofinančním boomu v Mexiku. Vláda
přistoupila na určitá opatření, která se snaží nelehkou finanční situaci vylepšit a pomoci tak
například zemědělskému sektoru nejrůznějšími podpůrnými programy ale i podporou
mikrofinancí. Mexická vláda tuto myšlenku podporuje legalizací mikrofinančních institucí.
ANMYF - je jednou ze dvou nevýznamnějších MFI v Mexiku, která má pod sebou 41
členských organizací s 200 000 klienty. Tato MFI byla založena v roce 2002 a spojuje
instituce, které se prosazují v různých oblastech finančnictví. Berou si za cíl zastupovat
klienty před státem a zasazovat se v politice za prosperitu a podporu mikrofinancí. Další
informace a podrobnosti jsou k dostání na stránkách <www.anmyf.org.mx>.
ProDesarrollo- je druhou nejvýznamnější MFI v Mexiku. ProDesarrollo je národní sítí
institucí poskytujících finanční služby, jejichž cílem je přispět k hospodářskému rozvoji a
boji proti chudobě prostřednictvím efektivní alokace úvěrů, spoření, poradenství a osvětu
obyvatelstva žijícího v chudobě jako součást procesu na podporu udržitelného rozvoje.
V současné době zahrnuje 85 členů populárních organizací poskytujících finanční služby,
sociálního a soukromého sektoru, která nabízí přes 1522 poboček po celé zemi více než 4,3
milionu lidí, z nichž 85% jsou ženy. Více podrobností lze najít na stránkách organizace
<www.prodesarrollo.org>.
ASIE
KASHF – tato pákistánská nadace na zmírnění chudoby, která poskytuje tolik potřebné
mikrofinanční služby malobonitním žadatelům s omezenými finančními možnostmi. Stejně
jako MFI v jiných rozvojových zemí a zde se nadace zaměřuje především na ženy, pro
které se snaží vybudovat silnější životní a ekonomickou pozici ve společnosti. Nadace
vede internetové stránky, díky nimž je tento projekt snadno k nalezení a jsou zde všechny
potřebné informace – <www.kashf.org>.
MISFA – Mikrofinanční investiční sdružení působící v Afganistanu bylo založeno již
v roce 2003. Účelem jeho vzniku bylo zřízení nástroje, který zprostředkuje technické a
finanční prostředky obyvatelům v Afganistanu od mezinárodních dárců. Do celého
48
projektu se zapojila i vláda, která projekt podporovala a tím se snažila o posílení
mikrofinančního sektoru v zemi. U podpory však vláda nezůstala sama, přidali se k ní
mnohé další mezinárodní organizace jako např. CIDA, CGAP, DFID, Světová banka,
velvyslanectví Finska, Dánska, Nizozemska a další organizace. Informace ohledně
sdružení lze nalézt na jejich stránkách <www.misfa.org>.
NABARD- indická banka přichází s venkovským finančním programem, který si vzal za
cíl zlepšit vzdělání venkovského obyvatelstva v udržitelném a kvalitním financování, aby
byli lépe schopni hospodařit se svými příjmy a nedostávali se tak často do bludného kruhu
lichvářských půjček. Snahou této banky je usnadnit průtok půjček na podporu a rozvoj
zemědělství, vesnického průmyslu i řemesel a malé průmyslové výroby. Banka vyvíjí
snahy udržet integrovaný udržitelný rozvoj venkova a tím tak zajistit prosperitu rozsáhlého
venkova v chudé části Indie. I tato organizace si je vědoma síly internetu, kde se prezentuje
na svých stránkách <www.nabard.org>.
4.2.2 Projekty a mikrofinanční příležitosti v České republice
Podle některých skeptiků se mikrofinance na území České republiky nehodí, protože zde
pro ně není vhodné prostředí, atmosféra, morálka, atd. Opak je však pravdou. Již v historii
ČR můžeme nalézt příklady, které se mikroúvěrům až nápadně podobaly. Již v 50. letech
19. století vznikaly tehdejší „kampeličky“ založené F. C. Kampelíkem, který se pokoušel
spojit obyvatele v určité oblasti dohromady a tím akumulovat podnikatelské prostředky na
jednom místě, kde byly třeba, např. na českém venkově.
V České republice existuje i pár webových portálů, které se zabývají mikrofinancemi
obecně a tedy jejich prostřednictvím informují české investory o možnosti podpory
obyvatel rozvojového světa, ale berou si za cíl i šíření této myšlenky a předávání
aktuálních informací na český trh.
Jedním z prvních takovýchto portálů je již výše v kapitole 3.6 zmíněný portál myELEN
provozovaný společností Mikrofinance a.s. Portál spustil Tomáš Hes koncem roku 2007 a
z grafu je dobře patrné jaký zájem o poskytnutí návratných malých půjček byl již
v krátkém období po zahájení provozu portálu.
49
Obrázek 15-Objem poskytnutých mikroúvěrů přes portál myELEN.com
Zdroj: Hypoindex, 2008
Na portálu myELEN spolupracuje ve velké míře s MFI v Mexiku a jak sám pan Hes řekl
na konferenci EOED v Praze v září 2013, úvěry poskytnuté přes jeho portál mají 100%
návratnost. Spolehlivost a jakou klienti splácejí své půjčky je neočekávání pozitivní,
čemuž na konferenci nemohl uvěřit nejeden z účastníků diskuze, kteří mají zkušenosti
s mikrofinancemi buď ze strany investorů či podnikatelů. Samozřejmě že se investoři
rozmýšlení, do které mexické MFI investovat s nejmenším rizikem. Stejně jako
v komerčním světě se situace na trhu mění, tak i zde musí investoři sledovat několik
ukazatelů, které jim napomohou se lépe orientovat. Jsou jim například procento
ohrožených mikroúvěrů (tedy úvěry nesplacené 30 a více dní), míra kapitálové
přiměřenosti,
provozní
soběstačnosti
MFI,
objem
úvěrového
portfolia,
atd
(Hypoindex,2008), (myELEN, 2013).
Mezi další velice úspěšné internetové portály patří portál rozvojové spolupráce Nadačního
fondu mikrofinance (NFMF), který vznikl v roce 2007. Jeho hlavním cílem bylo dostat
mikrofinance do vědomí lidí v České republice tak, aby mohli být nápomocni
malopodnikatelům v zemích třetího světa, kde je nedostatek investorů.
Hlavní činnosti NFMF:
-
vzdělávání v oblasti mikrofinancí,
-
pomoc při zapojení MF do projektových portfolií neziskových organizací,
-
poradenské a konzultační služby,
-
podpora aktivit vytvářející a chránící rozvoj mikropodnikání v rozvojových zemích.
50
NFMF je také organizátorem několika vzdělávacích seminářů, kde informuje účastníky o
mikrofinancích, jejich vzniku a působení, či o aktuálních problémech na mikrofinančním
trhu. Takovéto semináře proběhli i na akademické půdě ČZU pod názvem „Mikrofinance a
rozvojová pomoc v době finanční krize“ nebo na VŠE „ Mikrofinance: nový trend v boji
proti chudobě“. Postupem času rozvíjel nadační fond své okruhy působení v rozvojovém
vzdělávání i na žáky a pedagogy středních škol, kam rozšířil svou působnost v roce 2011.
Rozvojový portál je zároveň otevřenou neziskovou platformou a díky rozhodnutí valní
hromady se v roce 2010 stal členem FoRS – České fórum pro rozvojovou spolupráci
(NFME, 2013).
Na portálu se prezentují různé neziskové organizace se svými projekty a investor si tak
může přehledně vybrat ten projekt, který se rozhodl podpořit. Důkazem originality a
úspěšnosti projektů prezentovaných na portálu jsou i ocenění, která za dobu působení
portálu měly některé projekty šanci nasbírat. V roce 2011 Ministerstvo zahraničních věcí
České republiky ocenilo grantem ve výši 270 000 Kč projekt „Rozšíření mikrofinancování
jako způsob rozvojové spolupráce“ a označilo ho za projekt v oblasti priorit zahraniční
politiky (Gregorová, 2011).
4.2.3 Mikrofinance v Evropské unii
Následující kapitola se bude věnovat mikrofinancím v rámci Evropské unie, která
mikrofinance začlenila i do své legislativy a přislíbila jejich podporu v hned několika
programech zacílených právě na mikrofinance a malopodnikatele. Jaké jsou tedy konkrétní
nástroje Evropské komise na podporu mikrofinancí ze strany EU?
Evropský nástroj mikrofinancování Progress (ENMP)
Progress je nevýznamnější snahou EU pro iniciování mikrofinancování. Jeho platnost
započala 8. 4. 2010 Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 283/2010/EU. Není
náhoda, že projekt se zrodil v právě v roce 2010, kdy hospodářská krize ovlivňovala
úvěruschopnost mnoha evropských podniků. Účelem vzniku byla podpora oživení podniků
a pomoc začínajícím evropským podnikatelům poskytovat skutečné mikropůjčky pro
vymanění se z hospodářského propadu. ENMP nabízí oporu mikrofinančním institucím,
tím že vydává záruky a poskytuje finance. Díky těmto činnostem se podílí na riziku ze
ztráty vložené investice, ale získává i určité výhody v podobě např. podnícení investičního
51
zájmu ze soukromého sektoru, často to bývají firmy, které se chtějí zviditelnit v podpoře
sociálního podnikání (Zpráva komise EP, 2011).
Program PROGRESS (2007-2013)
Program PROGRESS je nástrojem EU a oblastí, kde je uplatňován, je zaměstnanost a
sociální začleňování. Na program jsou dále navázány společnosti poskytující mikroúvěry.
Takovou společností je například microStart, která sídlí v Belgii a začala poskytovat
mikroúvěry od roku 2011. Půjčky mohou poskytovat až do 25 000 € a prozatím o ně
mohou požádat podnikatelé pouze z Belgie, Bulharska, Nizozemska, Polska a Rumunska.
Cíle programu jsou podpora zaměstnanosti a to s důrazem na ženy, rovnoprávnost
v zaměstnávání a stejné pracovní podmínky. Podpora programu je určena hlavně občanům
s úmyslem stát se OSVČ, současným a budoucím drobným podnikatelům, zakladatelům
social business, nezaměstnaných osobám a klientům s problémy získat úvěr (Answernest,
2013).
Často se chybně zaměňuje program PROGRESS s ENMP. Rozdílem mezi nimi je, že
PROGRESS je nástrojem Evropské komise (EK), kdežto ENMP je podporováno EK a
Evropskou investiční bankou (EIB) a spravováno Evropským investičním fondem (EIF).
ENMP je tedy typem financování, které EU může v rámci programu PROGRESS žadateli
poskytnout. Mikropůjčky může ENMP poskytnout žadatelům z členských zemí EU a zemí
kandidátských na členství i potenciálně kandidátských a země ESVO/EHP (Norsko, Island,
Lichtenštejnsko) (program PROGRESS, 2014).
Tabulka 2- Proces mikrofinancování
Kdo může čerpat podporu ENMP?
EK + EIB
financování
-
Nebankovní mikrofinanční
instituce
-
EIF
Půjčky
Banky-soukromé i
Neziskový investor
Nepřímé záruky
Zprostředkovatelé mikroúvěrů
veřejnoprávní
-
Přímé záruky
Mikroúvěr do 25 000€
Příjemci (obyvatelé a mikropodniky)
Zdroj: Microfinance products, 2013
52
Z tabulky č. 4 je patrné, jak celý proces mikrofinancování v EU pracuje. Finance
poskytnuté od Evropské Komise a Evropské investiční banky jdou do rukou Evropského
investičního fondu, který je dále spravuje. Zprostředkovatelé obdrží finance od EIF ve
formě půjček, přímých či nepřímých záruk a dále s nimi pracují dle určení. Posledním
krokem cyklu je vyplacení financí příjemci v maximální výši 25000€.
Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) – (2007-2013)
Obrázek 16-Logo CIP
Program je určen na podporu malých a středních podniků
(MSP) v různých oblastech a zaměřuje se na podporu
inovace, včetně ekologických inovací, zajišťuje lepší přístup
k financím a poskytuje služby na podporu podnikání
v regionech. Tento program není zacílený výhradně jen na
mikrofinance, ale ve svém portfoliu má celou řadu oblastí od
ekologie,
IT
technologií
až
po
finanční
prostředky
Zdroj: CIP, 2014
malopodniků. Rozpočet na celou dobu 6 let působení program činí 3 621 mil. €. Program
je rozdělen do tří operačních celků:
- Program pro podnikání a inovace
- Program pro podporu politiky informačních a komunikačních technologií
- Program Inteligentní energie pro Evropu
Každý z programů má své cíle a priority, kterými se řídí tak, aby poskytl podnikatelům
výhodu v konkurenceschopnosti a pomohl lépe dosáhnout na inovace (CIP, 2014).
Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky
(COSME) – (2014-2020)
Obrázek 17-Logo COSME
Program CIS s platností do roku 2013 je
nahrazen novým programem COSME, který
má platnost dalších 6let s rozpočtem 2,3 bil €.
Tento
program
má
za
cíl
napomáhat
podnikatelům v uchycení se na trhu a
podporovat
je v podnikatelské činnosti,
Zdroj: COSME, 2014
zlepšit vstup nových malých a středních podnikatelů na trh, zajistit příznivější podmínky
53
pro tvorbu podnikání a její růst. Každá ze zmíněných částí má své specifické cíle, kterých
se snaží docílit. Například celek Lepší přístup k financím pro malé a střední podniky má za
cíl Garanci úvěrových možností a rovné příležitosti k růstu.
Evropský sociální fond (ESF) – (2007-2013)
Obrázek 18-Logo ESF
Fond podporuje iniciativy podporující nebývalé
nové pracovní dovednosti a zlepšení vyhlídek na
pracovní uplatnění na trhu. Náplní je poskytovat
finanční prostředky po celé EU se zaměřením na
nejpostiženější oblasti a to oblasti s HDP nižším
Zdroj: ESF, 2014
než je celoevropský průměr. K této činnosti má vyhrazeno 76 mil. € v rozpočtu. ESF může
snížit úrokové sazby institucím, které poskytují mikroúvěry s ohledem na postup níže.
- Informace o nástroji jsou dostupné na městském úřadu práce nebo od NGO.
- Klient je odkázán na vhodného poskytovatele mikroúvěru, zde předloží návrh.
- V případě vyhovění požadavku je podepsána smlouva, kde i žadatel má možnost
získat snížení ú.s. od ESF.
- Žadatel má po celou dobu možnost využít školení a poradenství od ESF.
- Podpora je zaměřena na mikropodniky s méně než 10 zaměstnanci (ESF, 2014).
Obrázek 19-Strategie Evropa 20/20/20
Strategie Evropa 2020
Strategie nazvaná Evropa 2020 je tvořená 5
celky, které mají měřit pokrok v plnění
strategie. Součástí jsou však i vnitrostátní cíle,
které jsou nastaveny na míru konkrétnímu státu
či regionu a pracuje se zde s lokálními
podmínkami.
Na diagramu níže je zobrazeno všech 5 měřítek
úspěšnosti strategie, tak jak si je stanovila EU.
Najdeme zde 75% zaměstnanost pro věkovou
Zdroj: konference EOED, Praha 2013, Petrik Michal,
zpracování vlastní
kategorii 20 až 64 let; 3% růst HDP EU investovaný do vědy; vývoje a inovací; 20/20/20
znamená 20% snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990, o 20% více energie
54
z obnovitelných zdrojů a 20% zvýšení energetické účinnosti; Snížení o 10% nedokončení
vzdělání a 40% vysokoškolsky vzdělaných obyvatel ve věku 30-34let; Chudoba bojuje za
snížení počtu chudých a sociálně vyloučených lidí o 20 milionů.
4.3 Perspektiva mikrofinancí do budoucnosti
Budoucnost pro mikrofinance započala již krátce po začátku tisíciletí, kdy vznikl první
internetový portál společnosti Kiva. Tento způsob získávání nových investorů je tak
důležitý pro mikrofinance právě tím, že zkracuje vzdálenosti, časové prodlevy a přináší
lidské osudy přímo do domů obyvatel již hospodářsky rozvinutých zemí s veškerým
komfortem.
Obrázek 20-Logo KIVA
KIVA
Kiva je webový portál, který vznikl jako první svého druhu
v roce 2005. Na portálu s adresou www.kiva.org se
potkávají investoři z prosperujících zemí „bohatého severu“
Zdroj: KIVA, 2013
s chudými obyvateli s podnikatelskými záměry z rozvojových
zemí. Tento projekt má tak veliký úspěch a vzbudil ohlas právě proto, že nabízí investorům
vybrat si, jaký projekt finančně podpoří. Půjčky jsou od dolní dranice 25 dolarů a věřiteli
není přislíben žádný zisk a i přesto se investoři zapojují. Možným důvodem může být
rozvojová pomoc a přesvědčení, že právě mikropůjčky jsou cesta, která vyvede země ze
začarovaného kruhu chudoby.
Prosper a Microplace
Obrázek 21-Prosper logo
Obrázek 22-Microplace logo
Zdroj: PROSPER, 2013
Zdroj: MICROPLACE, 2013
Na úspěšnost Kivy se brzy přidaly odezvy v podobě založení podobných portálů, které šly
ale ještě dál a nabízejí věřitelům atraktivní úroky jako zisk. Takovýmto portálem je
například Prosper (www.prosper.com) nebo Microplace (www.microplace.com), kde je
nastavená rovnováha sil, tak aby ze spolupráce měly přínos obě strany, jak
mikropodnikatelé tak i investor díky přiměřenému zisku.
55
5 Praktická část práce
V praktické části se práce zabývá otázkou, definicí a charakteristikou klíčového klienta
mikrofinancí na českém trhu. Tento výzkum byl zvolen po podrobném prozkoumání
mikrofinančního segmentu na území ČR a konzultaci s odborníkem na mikrofinance
Tomášem Hesem, který pracuje v oblasti mikrofinancí přímo v terénu a to konkrétně
v Mexiku, pro které shání mikrofinance pomocí již zmíněného internetového portálu
myELEN.
5.1 Metodika a předpoklady šetření
Metodikou v praktické části diplomové práce bylo především sestavení dotazníku
s požadovanými otázkami pro další analýzu ve statistickém programu SPSS, který usnadnil
práci s větším objemem dat.
5.1.1 Dotazníkové šetření
Pro praktickou část diplomové práce byl připraven speciálně sestavený dotazník zaměřený
na výběrový soubor respondentů v mikrofinančním segmentu českého trhu. Sestavení
dotazníku probíhalo na základě návrhu a následných konzultací s panem Hesem, kde byly
řešeny případné doplňkové otázky. Další úpravou prošel dotazník na základě podnětů od
předem kontaktovaných organizací pohybujících se v oboru mikrofinancí např. organizace
Masif, která pracuje na regionálním rozvoji Frýdlandska. Dotazník je tvořen 15
uzavřenými otázkami, kde měl respondent možnost vybrat z nadefinované nabídky
možných odpovědí a v poslední části účastník výzkumu vyjadřuje svůj postoj k výrokům.
Na výběr je číselná škála sedmi možných úrovní ztotožnění se s daným výrokem. Lichý
počet sedmi možností škály je zvolen záměrně, aby byla nabídnuta jedna středová neutrální
odpověď. První část dotazníku se věnuje všeobecným dotazům, týkajících se pohlaví, věku
či vzdělání respondenta. Tato lehká část dotazování je zařazena na začátek dotazníku podle
sociologických pravidel o tvoření dotazníkového šetření. Účelem je neodradit
dotazovaného od vyplnění dotazníku komplikovanou či osobní otázkou hned na začátku,
kdy je nejcitlivější k zavrhnutí. Druhou část dotazníku je zaměřena na finanční situaci a
56
zvyky s touto životní oblastí pojené dotazovaného. Zde se již přechází k osobnějším
údajům a podrobnějším informacím vztaženým k finančním možnostem a dispozicím. Ve
třetí poslední části je umístěno 12 výroků spojených s finančním chováním a zvyklostmi
respondenta, který odpovídá vybráním z možností „úplně souhlasí“ až „úplně nesouhlasí“,
podle výrokové logiky. Tato část je velmi důležitá v následném statistickém testování.
Výběrový soubor má standardní počet 100 dotazovaných respondentů, ale pro potřebu této
praktické práce bylo vybráno pouze 70 respondentů. Zdůvodněním této redukce je
provedení expertní analýzy mikrofinančního segmentu na českém trhu, kde bylo zjištěno,
že trh v České republice je poměrně malý a mikrofinanční trh v něm tvoří jen malý
segment. Proto je počet sedmdesáti výběrových respondentů dostatečným statistickým
vzorkem pro praktickou část této diplomové práce.
Sbírání dat pomocí dotazníků probíhalo v několika krocích. Nejprve byla provedena
selekce vybraných respondentů ze segmentu mikrofinančního trhu. Dotazování a selekce
výběrové skupiny respondentů probíhalo pomocí emailových a telefonických kontaktů.
Oslovování proběhlo v několika kolech a to v časovém horizontu 3 a půl měsíce, kdy byly
emaily rozesílány na kontaktní osoby jednotlivých vybraných organizací či konkrétním
malopodnikatelům. Se sbíráním dat pomáhala také Radka Illéšová z Fakulty Tropického
zemědělství na ČZU, která píše na téma mikrofinance bakalářskou práci, kde bude
používat a komentovat primární data z dotazníku vypůjčeného z této diplomové práce. Zde
jsou příklady několika organizací, které spolupracovali na vyplnění dotazníku či jeho šíření
mezi své členy a klienty.
-
Regionální hospodářská komora
-
Ministerstvo zemědělství-Rozvoj venkova
-
JIC-Jihomoravské investiční centrum
-
P3-Planet, People, Profit, o.p.s.
-
HUB-Inspirativní pracovní prostor Praha
-
Pro-Bio
-
Ženy s.r.o.
-
Centrum podpory podnikání Praha, o.p.s.
-
Farmářské trhy
-
Psychiatrická léčebna Bohnice
57
5.1.2 SPSS program
SPSS program neboli Statistical Products and Service Solution je program určený ke
statistickým výpočtům používaný například v oblasti marketingového výzkumu. Je to
základní software pro analýzu dat v sociálněvědní oblasti. V této diplomové práci byl
program použit k usnadnění statistických výpočtů s velkým objemem dat a pomoci tvorby
názorných grafů potřebných k rozhodování o dalším postupu.
Postup, který byl zvolen, pro práci s programem SPSS byl nejprve vyzkoušen na dvou
semestrálních projektech na zahraniční studijní stáži s Belgii při studii kurzu Marketingové
výzkumné metody (Marketing research methods). Zde vznikl nápad použít tuto metodu pro
analýzu mikrofinančních klientů v České republice. Přestože je trh mikrofinancí v ČR
velmi odlišný od běžného komerčního trhu, s ing.Vostrou Vydrovou byly náležitě
prokonzultovány změny, které byly nutné udělat v postupu analýzy mikrofinancí, tak aby
odrážely realitu.
Prvním přípravným krokem bylo převést nasbíraná data z elektronického dotazníku
(doodle) do excelové tabulky. Následně bylo nutné data, která byla zapsána slovně
transformovat do číselné podoby, se kterou pracuje SPSS program. Bylo tedy nutné celou
excelovou tabulku převést a následně nahrát do programu, ve kterém se následně
nadefinovalo, jak má program na jednotlivé údaje nahlížet. U všech otázek, které měly
možnosti výběru odpovědi předem nadefinované, bylo v poli měření (measure) přiřazeno
„ordinal“ a u otázky zda je respondent muž či žena změněno na „nominal“, protože se
vybírá pouze ze dvou možností. Poslední přípravnou úpravou před samotnými výpočty
bylo nadefinování u každé otázky, jaká odpověď se skrývá pod daným číslem, které bylo
na začátku transformováno v excelové tabulce. Tak bude program SPSS schopen ve
výstupech zobrazovat komentáře a popisy slovy, aby byla interpretace jednodušší a
názornější.
Dalším krokem bylo vytvořit Faktorovou analýzu, kde bylo třeba nadefinovat, které testy a
podle jakých kritérií má program pracovat. Předem je nutné upozornit, že pomocí
konkrétního nadefinování určitých testů mohou vyjít trochu odlišné výsledky, přesto však
58
stále správné a odpovídající realitě. Proto definování, jaké hledisko má program počítat,
může následně pomoci lépe interpretovat výsledky, které bude lépe kopírovat předpoklady.
Poslední prováděnou analýzou bylo pomocí Wardovi metody vytvořit novou proměnnou,
ve které se každý respondent zařadí do jednoho ze shluků předem vydefinovaných ve
Faktorové analýze. Pomocí této nové proměnné se pro každou z 15 otázek vytvoří Křížová
tabulka a tabulka χ2 testu, která určuje statistickou významnost dané otázky. Díky
Křížovým tabulkám a porovnáním s předem stanovenými předpoklady je možné popsat
charakteristiky klíčového klienta mikrofinancí.
5.1.3 Předpoklady
Po prostudování odborné literatury a diskuze s odborníky z praxe byly stanoveny
následující předpoklady pro popsání klíčového mikrofinančního klienta v České republice.
Podle praxe v ostatních zemích, převážně rozvojových, jsou mikrofinance využívány
v převážné většině ženami. Předpoklad je, že i v ČR budou ženy zastávat alespoň
nadpoloviční většinu klientely. Z historických důvodů 40 let okupace a vytržení
z přirozeného konkurenčního prostředí se předpokládá, že zájem o zahájení vlastního
podnikání i s nižšími finančními prostředky budou mít spíše lidé nižšího či středního věku.
Budou to tedy lidé krátce po ukončení vzdělání, kdy se na trhu práce začínají rozhlížet,
protože nenašli hned uplatnění ve svém oboru nebo mají obchodního ducha. Ze zemí
třetího světa se počítá s praxí, že klienti jsou často negramotní, což se v podmínkách ČR
může vyloučit. Jelikož jsou to spíše obyvatelé mladší, tak je předpoklad, že velká část ještě
nebude mít založenou rodinu a budou tedy bezdětní. V otázkách případného zaměstnání je
předpoklad, že budoucí klienti budou mít flexibilní pracovní úvazek, tak aby měli pro
začátek finanční oporu a mohli podstoupit riziko začínajícího podnikání. Předpokladem je i
velikost města či obce, kde klienti žijí. Domněnkou na velikost obce či města, kde klienti
žijí, jsou velkoměsta, protože tam se shromažďuje kapitál a tedy i potenciál získání
zákazníků pro rozjezd podnikání. V otázce příjmů je praxe z rozvojových zemí
jednoznačná. Klienti mikrofinancí mají velice nízké příjmy a pohybují se mezi nejchudšími
skupinami. Příjmy klientů mikrofinancí v Evropě a již rozvinutých zemí jsou již o nějaký
ten stupeň finančního zajištění výše, přesto se ve velké většině pohybují okolo průměrné
mzdy v dané zemi.
59
5.2 Faktorová analýza
Při postupování práce v programu SPPS podle výše uvedené metodiky byly dosaženy
následující výstupy. V první fázi výpočtů byla provedena Faktorová analýza, což je
statistická metoda seskupování dat, která spolu vysoce korelují (souvisí) a redukce
původních počtu proměnných na menší počet faktorů (dimenzí). Používá se k vysvětlení
rozptylu pozorovaných proměnných pomocí menšího počtu latentních proměnných
(faktorů).
Tabulka 3- Výstup z SPSS – Faktorová analýza – průměry odpovědí
Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní
60
Zkoumanou otázkou, na kterou respondenti odpovídali v dotazníku, byla „Jakou roli hrají
finance v mém životě?“. Na tuto otázku se odpovídalo pomocí škály od „úplně souhlasí“,
kdy se doplnila „1“ až po „úplně nesouhlasí“ s hodnotou „7“. Je proto žádoucí sledovat
průměry blížící se k hodnotě 1 či 2. Na základě průměrů (mean) sledovaných proměnných
lze usoudit, že nejvíce se malopodnikatele a potencionální malopodnikatele ztotožňují
s těmito výroky:
-
1)Mám rád/a své výdaje pod kontrolou
-
4) Vím, co obnáší nesplácení půjčky, a proto si půjčuji méně často či menší obnos.
-
11) Jsem součástí nějaké komunity (rodiny, kruhu přátel, skupina blízkých...), která
má navzájem propojené vztahy.
Nejméně se však shodovali názory drobných podnikatelů s výroky:
-
2) Nevycházím s financemi a proto si často půjčuji-např. spotřební úvěr v obchodě.
-
7) Při konzultaci s bankéřem/finančním poradcem se obtížně orientuji v odborných
finančních pojmech
Směrodatné odchylky (Std. Deviation) ukazují, nakolik se respondenti v názorech na své
finance v jednotlivých hodnotách shodují či naopak rozcházejí. Největší shodu můžeme
pozorovat u hodnot, se kterými se dotazovaný nejvíce shodovali. Zajímavé je, že u výroku
„Nevycházím s financemi a proto si často půjčuji“ byla spočítána odchylka poměrně nízká
(1,6101), což značí, že na tomto bodu se značná část dotazovaných shodla a shodně
označili, že výrok neodpovídá jejich vzorci chování. Třetím v pořadí je sloupec s počtem
respondentů, kteří otázku zodpověděli.
Dalším důležitým výstupem při Faktorové analýze je kontrola Korelační matice. V této
upravené matici (původní celá tabulka je umístěna v přílohách na konci práce) je patrné
hodnoty jsou v převážné míře nízké, což znační nízkou kolinearitu a tedy i slabé vztahy
mezi jednotlivými otázky. Tato matice slouží i pro zhodnocení sestavení otázek
v dotazníku. Můžeme tedy usuzovat, že dotazník byl postaven správně, protože otázky
mají minimálně vzájemně silné vztahy. Tyto silné vztahy se vyskytují pouze u pár otázek a
tyto případy budou vysvětleny pod tabulkou.
61
Tabulka 4-Korelační matice
1
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
1
-,
277
1
-0,146
-, 076
-, 029
-, 060
-, 129
-, 199
-, 305
-, 304
,039
-, 140
,349
,082
,169
,220
,158
,321
,384
,267
,163
1
-, 068
1
,189
,223
1
,264
,205
,519
1
,149
-, 096
,253
,381
1
,323
,081
,254
,446
,332
1
,372
,129
,236
,423
,191
,515
1
,381
,077
,206
,379
,286
,625
,851
1
-,
116
,023
,190
,045
,021
,023
,060
,102
,159
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
,160
,036
,293
,452
,161
,421
,464
,472
,283
1
Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní
1) Mám rád/a své výdaje a příjmy pod kontrolou.
2) Nevycházím s financemi a proto si často půjčuji-např. spotřební úvěr v obchodě.
3) Před výplatou mi příliš peněz na účtu nezbývá a tak obtížně spořím.
4) Vím, co obnáší nesplácení půjčky, a proto si půjčuji méně často či menší obnos.
5) V běžných komerčních bankách mi nabízejí jen pro mě nevyhovující/nedostupné
produkty.
6) Je pro mě obtížné dosáhnout na podmínky k dostání úvěru v běžných bankách.
7) Při konzultaci s bankéřem/finančním poradcem se obtížně orientuji v odborných
finančních pojmech.
8) Chtěl/a bych začít podnikat, ale nemám dost financí na rozjezd.
9) Mikropůjčka je pro mě šance, jak se dostat k udržitelným financím.
10) Mikrofinance jsou pro mě šance, jak začít podnikat.
11) Jsem součástí nějaké komunity (rodiny, kruhu přátel, skupina blízkých,…), která má
navzájem propojené vztahy.
12) Mé rozhodování ve finančních otázkách (např. zda si vezmu půjčku) mají dopad na
život lidí okolo mě (mé komunity, rodiny,…).
Nejsilnější korelace (0,851) je mezi otázkou 10 a 9. Značí tedy blízký vztah otázek, kde
mikrofinance jsou pro podnikatele šance, jak začít podnikat a zároveň se dostat
k udržitelným financím. Z tohoto lze usuzovat, že respondenti vnímají velice blízce
souvislost mikropodnikání a udržitelnost jejich financí.
62
Poměrně silná korelace (0,625) se lze pozorovat i mezi otázkou 10 a 8. Opět se jedná o
otázku, kdy mikrofinance poskytují šanci začít podnikat, ale tentokrát je korelující
s otázkou vztahující se s obavou, že podnikatel nemá na zahájení podnikatelské činnosti
dostatek financí. Tato silná korelace může být zdůvodněna vnímáním malopodnikatelů
nebo budoucích malopodnikatelů, že pro zahájení jejich podniku je třeba značný obnos.
Zahájení podnikání a dostatek kapitálu jde tedy podle vnímání malopodnikatelů ruku
v ruce. Tyto otázky chápou respondenti velice podobně či velmi provázaně. Toto zjištění je
do určité míry ovlivněno lokací, kde se provádělo dotazníkové šetření. V porovnání např.
s Amerikou, kde je míra podnikání mnohokrát vyšší oproti České republice. Kdyby se tedy
dotazníkové šetření konalo na jiném území, např. měně citlivém na provázanost financí a
podnikání a s nižší historickou zátěží, jistě by korelace vyšla mnohem nižší. Historickou
zátěží pro Českou republiku je myšleno 40 let trvání komunistického a socialistického
ovlivňování přirozeného vývoje trhu a s ním i lidských – potažmo podnikatelskýchzvyklostí.
Mezi otázkou 5. a 6. byla naměřena středně silná korelace s hodnotou 0,519. Obě otázky se
týkají dostupnosti úvěrů pro mikropodnikatele u běžných komerčních bank a jejich
nedostatek služeb poskytovaných pro tuto skupinu na trhu. Je zde tedy předpokládaná
vyšší korelace z důvodů provázanosti vzájemných vztahů v obou otázkách. Přesto jsou obě
otázky v dotazníku nezastupitelné.
Středně silná korelace (0,515) se vyskytla i u otázek 9 a 8, kdy respondenti shledali
podobnost či souvislost mezi nedostatkem financí na zahájení podnikání a faktem, že
mikrofinance jim poskytují přístup k udržitelným financím. Zde je hodnota korelace jen
mírně nad limitní hodnotu 0,5, a proto souvislost mezi těmito otázkami je jen nepatrně
vyšší, než bylo požadováno. Není tedy důvod, brát tento údaj příliš za zřetel.
Všechny naměřené údaje vyhovují požadavkům či byly náležitě okomentovány a
zdůvodněny případné odchylky od požadavku. Není tedy třeba některá data z testů
vypouštět či upravovat, aby neznehodnocovala výsledky testování.
Přesto, že z Korelační matice se dá vyčíst mnoho informací, tak důležitá je také
velikost Kaiser-Meyer-Olkinovy míry (KMO). Ta, jak je patrné v tabulce č. 8 nabývá
63
hodnoty 0,726. Hodnota je podle požadavků vysoká a napovídá vhodnosti použití
faktorové analýzy.
Také Bartlettův test posuzuje, je-li při velkých výběrech rozdíl rozptylů jen velmi malý,
považujeme hypotézu o stejných rozptylech normálních rozdělení za přijatelnou. Test vede
k zamítnutí nulové hypotézy, že korelační matice zkoumaných proměnných je jednotková
(pozorovaná hladina významnosti je rovna 0,000). To znamená, že korelační koeficienty
mezi proměnnými nejsou nulové a je tedy splněn základní předpoklad pro použití
faktorové analýzy.
Tabulka 5-KMO test a Bartlettův test
KMO and Bartlett's Test
Kaiser-Meyer-Olkin Measure of Sampling Adequacy.
,726
Approx. Chi-Square
Bartlett's Test of Sphericity
260,405
df
66
Sig.
Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní
,000
Stanovení počtu faktorů
Při rozhodování o počtu faktorů hraje roli několik teoretických předpokladů. Většina
těchto faktorů je k nalezení v jedné z výstupních tabulek při Faktorové analýze a to
z tabulky „Total Variance Explained“ (celkové vysvětlení odchylky). Pravidla kolik
faktorů bude vybráno, se řídí těmito body:
-
> 60% celkové kumulativní procento vysvětlení
-
Kaiserovo pravidlo -Počáteční vlastní číslo nesmí být > 1,0
-
Držet se minimálního počtu faktorů
-
Pomocí sutinového grafu (Scree plot)- kde se láme křivka
-
Pomocí teoretických předpokladů
-
Pomocí rotační matice (Rotation Varimax) – nekorelace faktorů
Když se zaměříme na sutinový graf na obrázku č 19, je z něj názorně patné, že pokud není
žádoucí omezit se jen na jeden nebo dva faktory, dochází k většímu poklesu grafu mezi
čtvrtým a pátým faktorem. Toto je také jeden z důvodů, proč program vybral čtyři faktory.
64
Kontrolou mu bylo i tzv. Kaiserovo pravidlo, kde vyjdou také čtyři faktory, protože vlastní
číslo je do tohoto počtu faktorů vyšší jak hodnota 1 a pro ostatní faktory klesá pod tuto
hodnotu. Lze to vidět v tabulce č. 9. níže. Přesto se nelze spoléhat jen na výpočty
programu, ale musí se na celý model pohlížet komplexně a brát v potaz i interpretační
souvislosti včetně předpokládané teorie. Z tohoto důvodu byly vybrány pro následnou
práci jen tři faktory. Na grafu je pomocí šipek naznačeno, že pokles znatelný i mezi 3. a 4.
bodem.
Obrázek 23-Sutinový graf
Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní
Výsledky výstupů z tabulky celkového vysvětlení rozptylu (tabulka č. 9 níže) ukazují, že
pro model jsou vhodné čtyři faktory. Program vyhodnotil tento počet faktorů na základě
naprogramovaných pravidel a to hlavně vzhledem k pravidlu, že vlastní číslo musí být
větší jak hodnota 1 a procentuální kumulace musí vysvětlovat minimálně 60 % modelu.
Přestože SPSS program správně vyhodnotil čtyři faktory jako optimální počet, bylo
rozhodnuto, že v této diplomové práci se dále bude pracovat pouze se třemi faktory.
65
Důvodem proč byly vybrány jen tři faktory a nikoli programem navrhované čtyři je
několik. Především podíváme-li se na tabulku 9, je zde vidět, že čtvrtý faktor sice splňuje
podmínku více jak 60% vysvětlení, ale hodnota vlastního čísla už je jen zanedbatelně o
0,098 vyšší nad hodnotu jedna. Celým důvodem, proč mohou být pravidla v horní tabulce
takto poupravena, jsou výsledky z následujících tabulek Rotačních komponentních matic.
Tyto tabulky definují, které otázky spadají pod daný faktor a ovlivňují následný název
faktoru. Pokud je hodnota nad 0,5, je tato otázka v daném faktoru, o kterém můžeme tvrdit,
že ovlivňuje chování potencionálního mikrofinančního klienta. V tabulce č. 10 je
označeno, kolik otázek přísluší jakému faktoru a pro faktor čtyři splňuje podmínku > 0,5
pouze jediná otázka. Tato otázka také tematický spadá do třetího faktoru, kde je společným
prvkem sociální cítění a odpovědnost za své rozhodování. Z tohoto důvodu bylo
rozhodnuto pracovat jen se třemi faktory.
Tabulka 6- Celkové vysvětlení odchylky
Total Variance Explained
Initial Eigenvalues
Total
% of
Cumulative
Variance
%
Extraction Sums of Squared
Rotation Sums of Squared
Loadings
Loadings
Total
% of
Cumulative
Variance
%
Total
% of
Cumulative
Variance
%
1
3,943
32,855
32,855
3,943
32,855
32,855
2,503
20,859
20,859
2
1,415
11,793
44,648
1,415
11,793
44,648
2,146
17,880
38,739
3
1,224
10,203
54,851
1,224
10,203
54,851
1,850
15,420
54,158
4
1,098
9,152
64,004
1,098
9,152
64,004
1,181
9,845
64,004
5
,875
7,288
71,292
6
,746
6,217
77,509
7
,687
5,723
83,232
8
,626
5,217
88,449
9
,492
4,100
92,549
10
,453
3,779
96,327
11
,329
2,740
99,067
12
,112
,933
100,000
Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní
66
Tabulka 7-Rotační komponentní matice pro 4 faktory
Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní
Dalším podstatným důvodem proč pracovat jen se třemi faktory je fakt, že otázky takto
v jednotlivých faktorech se sebou lépe korespondují a vytváří tam ucelenější faktor. Zde ve
třetím faktoru jsou dvě otázky, které sem patří jako hodnotou tak i obsahem, ale byla sem
přidána i otázka č. 12, která má mírně nižší hodnotu. Tyto drobné niance jsou ale minoritní
a vše se vyváží jednoznačností obsahové náplně otázky, která jednoznačně do tohoto
faktoru patří.
Otázka 3. v pořadí (Mám rád své finanční příjmy pod kontrolou) má zápornou hodnotu (0,658). Otázku bylo třeba překódovat, aby byla definována ve stejném směru jako ostatní
otázky. Nově by měla znít – Nemám rád své finanční příjmy pod kontrolou. Tato
interpretace však nedává příliš smysl a proto bude otázka chápana ve smyslu „Jsem
ochoten riskovat své finance do malého ale vlastního podnikání“. Tento výrok lépe zapadá
do celkového obrazu definování mikrofinančního klienta. Jinak říká, že malopodnikatel je
ochotný vložit své, byť malé množství finančních prostředků, do vlastního podnikání a je
ochoten nést i vyšší riziko, že o finance v podnikání přijde. Tento přístup
samozaměstnávání je v české ekonomice v současné situaci vysoké nezaměstnanosti velice
vítaný.
67
Tabulka 8- Rotační komponentní matice pro 3 faktory
Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní
Následným krokem je vytvoření z faktorů tzv. shluky nebo podle anglického názvu
„clusters“ lze také užívat výraz clustery. V těchto shlucích je důležité správně pojmenovat
jednotlivé skupiny, tak aby název vystihoval obsah otázek uvnitř obsažených.
Cluster č. 1 = „malopodnikatel začátečník“
1) Mám rád/a své výdaje a příjmy pod kontrolou => nově změněno na: Jsem ochoten
riskovat své finance do malého ale vlastního podnikání.
2) Nevycházím s financemi a proto si často půjčuji-např. spotřební úvěr v obchodě.
3) Před výplatou mi příliš peněz na účtu nezbývá a tak obtížně spořím.
8) Chtěl/a bych začít podnikat, ale nemám dost financí na rozjezd.
9) Mikropůjčka je pro mě šance, jak se dostat k udržitelným financím
10) Mikrofinance jsou pro mě šance, jak začít podnikat.
68
Cluster č. 2 = „Bankovní vyvrhel“
5) V běžných komerčních bankách mi nabízejí jen pro mě nevyhovující/nedostupné
produkty.
6) Je pro mě obtížné dosáhnout na podmínky k dostání úvěru v běžných bankách.
7) Při konzultaci s bankéřem/finančním poradcem se obtížně orientuji v odborných
finančních pojmech.
Cluster č. 3 = „Sociálně uvědomělý“
4) Vím, co obnáší nesplácení půjčky, a proto si půjčuji méně často či menší obnos.
11) Jsem součástí nějaké komunity (rodiny, kruhu přátel, skupina blízkých,.), která
má navzájem propojené vztahy.
12) Mé rozhodování ve finančních otázkách (např. zda si vezmu půjčku) mají dopad
na život lidí okolo mě (mé komunity, rodiny,…).
5.3 Křížové tabulky (Crosstabs)
Po faktorové analýze, kde bylo cílem vytvořit shluky, ve kterých se jednotlivé respondenti
sdružují, přichází další krok, kde je cílem popsat či vydefinovat respondenty – klienty či
potencionální klienty mikrofinancí.
Důležitým bodem bylo vygenerovat novou proměnnou, která určuje, do jakého shluku,
který daný respondent spadá. Tento krok se provádí v SPSS programu pomocí funkce
„Hierarchical cluster“ v překladu hierarchické shluky. Zde se v menu může zvolit
z několika možností výpočtu. Pro výpočet v diplomové práci byla zvolena Wardova
metoda jako nejoptimálnější. Pomocí této nově vzniklé proměnné, kterou můžeme nalézt
na konci celé databáze odpovědí od respondentů, je možné vytvořit křížové tabulky. Tyto
tabulky porovnávají jednotlivé otázky 1. - 14. z dotazníku s touto nově vzniklou
proměnnou, která je tvořena pouze čísli 1, 2 a 3., čímž se určuje příslušnost
k odpovídajícímu clusteru. Jednotlivé křížové tabulky program vytvoří pomocí funkce
„Crosstabs“.
69
Níže jsou upravené tabulky, které vycházejí z vygenerovaných křížových tabulek
z programu SPSS. Originální SPSS křížové tabulky jsou všechny k nahlédnutí v přílohách
diplomové práce. V samotné práci budou uvedeny jak přepsané (zpřehledněné) výstupní
tabulky z SPSS programu tak hlavně tabulky, kde jsou hodnoty pro názornost a snadnou
orientaci převedeny do znaků +, - a 0. Tyto znaky snadněji znázorňují, pro jakou odpověď
se rozhodlo více či méně respondentů. Převod procent na znaky nemá pevně stanovenou
hranici, protože je vždy třeba přihlížet k celkovému počtu zodpovězených respondentů na
danou odpověď.
Škála převodu:
++ = velmi vysoké skóre
+ = vysoké skóre
0 = neurální
- = nízké skóre
-- = velmi nízké skóre
2
Pro každou tabulku zvlášť program spočítal i χ (Chí kvadrát) test, podle něhož se určuje,
která z otázek je statisticky významná (signifikantní). Bohužel až na jednu otázku ze všech
15 dotazovaných vyšly všechny statisticky nevýznamné. Toto lze zdůvodnit nízkým
počtem respondentů. Pro statistickou průkaznost je potřeba vzorek o mnohonásobně větší
velikosti, než byl použit pro tento výzkum. Přesto je vzorek 70 respondentů v oblasti
mikrofinancí dostatečně veliký z důvodů malého zastoupení mikropodnikatelů na území
České republiky. Dalším pozitivem, které zvyšuje kvalitu nasbíraných dat, kterou program
nemůže přičíst k dobru testu, je fakt, že dotazník byl zasílán k vyplnění předem vybraným
respondentům ze zvoleného výběrového souboru „potencionální mikrofinanční klienti“. Po
zvážení těchto výše zmíněných důvodů, bylo rozhodnuto, že v dalším v kroku
komentování křížových tabulek se nebude brát v úvahu statistická nevýznamnost. Všechny
otázky budou považovány na významné a budou okomentovány, aby napomohly vytvořit
obraz klíčového klienta mikrofinancí v České republice.
Všechny výchozí tabulky vygenerované programem SPSS jsou k nahlédnutí v přílohách
2
diplomové práce. Jsou zde i tabulky χ testů ke každé křížové tabulce. Tyto tabulky nejsou
v samotné práci vloženy z výše zmíněných důvodů statistické nevýznamnosti všech otázek.
70
Otázka č. 1 - Jaký je Vás věk?
V otázce na věk respondentů bylo na výběr z pěti kategorií, kam se měli respondenti
umístit. Největší zastoupení bylo naměřeno v kategorii „26-35 let“, kde součet ve všech
třech clusterech je 35 odpovědí, což je celých 50%. Protože respondenti z prvního shluku
měli vyšší zastoupení v kategoriích 18-25let a respondenti z druhého shluku se shromáždili
více v kategorii 26-35let a 36-45let, lze z toho usuzovat, že cluster „Začátečník
mikropodnikatel“ bude spíše mladší osoba do 25let, kdežto „Bankovní vyvrhel“ je mladší
až středně starý mikropodnikatel ve věku až do 45let. Obecně však lze první skupině
přiřadit nižší věkovou kategorii a druhé mladší až střední věk. Pro třetí shluk není věk
příliš určující, protože dosahuje napříč všemi kategoriemi nízkého skóre, přesto však
nejvíce respondentů je v kategorii „26-35let“, což odpovídá představě celkově nižšího
věku klientů. Kategorie „17 a méně“ stejně jako „71 a více“ zde nejsou uvedeny, protože
do nich nikdo se svou odpovědí nezařadil.
Tabulka 9 - Jaký je Vás věk?
?
Shluk
18-25 let
26-35 let
36-45 let
46-55 let
56-70 let
Σ
1
8
13
3
3
3
30
2
5
16
5
2
2
30
3
2
6
1
1
0
10
Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní
Tabulka 10-Jaký je Váš věk? - názorná tabulka
?
Shluk
18-25 let
26-35 let
36-45 let
46-55 let
56-70 let
1
++
+
+
-
2
+
++
+
-
3
0
0
0
0
Zdroj: vlastní zpracování
71
Σ
15 (21,4 %)
35 (50 %)
9 (12,9 %)
6 (8,6 %)
5 (7,1 %)
70
Otázka č. 2- Jaké je Vaše pohlaví
V tabulkách níže je patrné, že ve shluku 1 jsou více zastoupeni muži a to v 11 případech
z 21 respondentů, kdežto v druhém shluku se častěji vyskytují ženy. Ty jsou ve cloudu
nazvaném „bankovní vyvrhel“ zastoupeny v poměru 22 ze 49 respondentů. I zde se třetí
shluk v otázce pohlaví nepříliš vyhranil, ale přesto splňuje předpoklad vyššího zastoupení
žen. Z výše zmíněných informací lze usuzovat, že začátečníci mikrofinanční podnikatelé
jsou z 52,4% muži a bude-li chtít budoucí mikrofinanční instituce zaujmout tuto cílovou
skupinu, zaměří se na muže. Pokud však bude chtít banka pokrýt volné místo na trhu, což
mikrofinance představují, bude se naopak zaměřovat na ženy, protože ty jsou ve shluku
„bankoví vyvrhel“ zastoupeny ze 44,9%. Přesto je však jasně patrné, že i v České republice
stejně jako ve světě, jsou mikrofinance silněji zacílené a využívané právě ženami.
V dotazníku se to prokazuje v součtu
Tabulka 11-Jaké je Vaše pohlaví?
?
Shluk
Muži
Ženy
Σ
1
11
19
30
2
8
22
30
3
2
8
10
Σ
21 (30 %)
49 (70 %)
70
Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní
Tabulka 12-Jaké je Vaše pohlaví? - názorná tabulka
?
Shluk
18-25 let
26-35 let
1
++
+
2
+
++
3
+
Zdroj: vlastní zpracování
Otázka č. 3 – Jaký je Váš rodinný stav?
V otázce rodinného stavu se jako nejvýraznější umístila odpověď „svobodný/á bez dětí“.
Tento předpoklad koresponduje s otázkou věku respondentů. Zde vyšlo, že větší
zastupitelnost (48,6%) mají mladší a středně staří až mladší respondenti, kteří ve většině
případů ještě nemají založenou rodinu a jsou tak ochotnější vložit vyšší rizika do
podnikání. Možným důvodem rozpadu dat do tak malých skupin je i poměrně velká škála
možných odpovědí. Aby mohly být data lépe porovnatelná, byly sloučeny skupiny
72
odpovědí, kde se uvádí, že respondenti mají děti – tedy: Rozvedený/á bez dětí, Svobodný/á
bez dětí a Ženatý/Vdaná bez dětí. Následně je výsledná nová skupina tvořena 28
respondenty, což tvoří protiváhu 34 respondentům, kteří uvedli, že jsou svobodní bez dětí.
Shluky č. 1a 2 skórují v kategoriích bez i s dětmi velmi podobně, proto tato otázka nebude
hrát roli při zacilování na klienta. Třetí cluster je opět zastoupen nízkým počtem, kde ale
skóruje nejvíce ve výše zmíněných kategoriích stejně jako shluky 1 a 2. Odpovědi
„rozvedený/á s dítětem/dětmi mimo mou péči“, „Ovdovělý/á s dítětem/dětmi“ a
„Ovdovělý/á bez dítěte/dětí“ nebyli zaznamenány ani v jednom případu a proto jsou
z tabulek vyloučeny.
Tabulka 13-Jaký je Váš rodinný stav?
?
Shluk
Jiné
Rozvedený/á bez dětí
Rozvedený/á s dětmi
Svobodný/á bez dětí
Svobodný/á s dětmi
Ženatý/Vdaná bez dětí
Ženatý/Vdaná s dětmi
Σ
1
1
1
1
14
2
2
9
30
2
0
0
2
16
1
3
8
30
3
0
0
0
4
2
1
3
10
2
3
-++
-0
+
0
0
--0
Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní
Tabulka 14-Jaká je Váš rodinný stav? - názorná tabulka
Shluk
?
Jiné
Rozvedený/á bez dětí
Rozvedený/á s dětmi
Svobodný/á bez dětí
Svobodný/á s dětmi
Ženatý/Vdaná bez dětí
Ženatý/Vdaná s dětmi
1
---++
--+
Zdroj: vlastní zpracování
73
Σ
1 (1,4 %)
1 (1,4 %)
3 (4,3 %)
34 (48,6 %)
5 (7,1 %)
6 (8,6 %)
20 (28,6 %)
70
Otázka č. 4 – Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
V otázce vzdělání mají nevětší zastoupení vysokoškolsky vzdělaní respondenti a hned
v závěsu jsou středoškolsky zdělaní. Tyto dvě skupiny jsou stejně rozmístěny v prvním a
druhém clusteru. Ve třetím clusteru platí nižší počet respondentů, jako u předchozích
otázek, ale přesto se drží vyššího skóre v kategoriích VŠ a SŠ. Pro hodnocení
mikrofinančního klienta bude tedy vzdělání hrát nižší roli, protože nejsou rozdíly mezi
shluky, přesto lze usuzovat, že klienti se středoškolským a vysokoškolským vzděláním
budou v České republice vyhledávat více služby mikrofinancí než klienti nižšího vzdělání.
Předpoklad přebraný ze zemí třetího světa, že klienti mikrofinancí jsou z nejchudší sociální
třídy, tedy v ČR neplatí. Přesto se musí vzít v potaz, že ČR je v Evropě, kde jsou zákonem
dané určité vzdělávací standardy oproti například Africe.
Tabulka 15-Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
?
Shluk
SŠ
VŠ
VOŠ
ZŠ
Σ
1
10
18
1
1
30
2
11
17
2
0
30
3
3
6
0
1
10
Σ
24 (34,3 %)
41 (58,6 %)
3 (4,3 %)
2 (2,9 %)
70
Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní
Tabulka 16-Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání- názorná tabulka
?
Sluk
SŠ
VŠ
VOŠ
ZŠ
1
+
++
---
2
+
++
--
3
0
+
--
Zdroj: vlastní zpracování
Otázka č. 5 – Pracujete v úvazku?
V České republice je co do počtu možných pracovních úvazku či stavů velice rozmanitá.
V dotazníku proto bylo poměrně velké množství možností, což je i příčinnou nízkého
počtu v jednotlivých kategoriích. Přesto je zde několik vyčnívajících měření. Kategorie,
kde jsou respondenti zaměstnání nejčetněji je zaměstnání na plný úvazek a to dokonce
74
v téměř 53% (34 respondentů). Toto množství je rozděleno na 20 lidí v clusteru „bankovní
vyvrhel“ a 12 v clusteru mikrofinanční podnikatel začátečník. V druhém zmíněném shluku
se následně umístilo 14 lidí rozmístěných do kategorií, kde je určitá možnost mít čas na
vlastní podnikání oproti plnému úvazku u zaměstnavatele. Tímto byl alespoň z části splněn
předpoklad o možnosti klienta začít podnikat a přesto mít v počátku oporu ve stávajícím
zaměstnání. Oproti předchozím výsledkům, kdy cluster 3 kopíroval cluster 2, i když
s poměrově nižšími hodnotami, tato otázka se vymyká. Shluk „sociálně uvědomělý“ se i
v kategorii zaměstnání na plný úvazek, která v clusteru 2 převyšuje ostatní hodnoty, drží na
nízké úrovni. Z toho lze usuzovat, že „sociálně uvědomělá“ cluster je na pracovním úvazku
nezávislý.
Tabulka 17 - Pracujete v úvazku?
?
Shluk
Částečný úvazek
Jiné
Na DPČ
Na DPP
Na státní podpoře
OSVČ
Plný úvazek
Poloviční úvazek
Σ
1
2
3
3
2
1
5
12
2
30
2
0
2
3
1
0
3
20
1
30
3
1
1
2
1
1
2
2
0
10
2
3
--------
Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní
Tabulka 18 - Pracujete v úvazku - názorná tabulka
?
Shluk
Částečný úvazek
Jiné
Na DPČ
Na DPP
Na státní podpoře
OSVČ
Plný úvazek
Poloviční úvazek
1
---0
+
--
--++
--
Zdroj: vlastní zpracování
75
Σ
3 (4,3 %)
6 (8,6 %)
8 (11,4 %)
4 (5,7 %)
2 (2,9 %)
10 (14,3 %)
34 (52,9 %)
3 (4,3 %)
70
Otázka č. 6 – Do jaké kategorie patří Vaše převažující činnost?
Z tabulek je vyčleněna odpověď „nezaměstnaný/á, protože nebyla ani jsou ze 70 případů
respondentů použita. Největší podíl odpovědí se nashromáždil v sekci „zaměstnanec“ a to
nejsilněji ve shluku „bankovní vyvrhel“ s 12 respondenty. První shluk mírně zaostává za
pošty hlasů v této kategorii, zato v druhé nejpočetnější odpovědi „zaměstnanec - odborná
práce“se oba shluky vyrovnaly se stejným počtem dotazovaných. Třetí shluk „sociálně
uvědomělých“ opět kopíruje početní výkyvy s poměrově nižšími hodnotami. Vyšší počet je
možné pozorovat i u kategorií charakteristických pro nižší věkovou skupinu jako
„brigádník“, „student“ a „podnikatel“. Tyto kategorie jsou v prvním shluku zastoupeny 14
hlasy oproti 5 hlasům v druhém shluku. V kategorii „živnostník“ jsou v druhém shluku
sice pouze 3 hlasy, které jsou ale jediné přes všechny tři shluky, což podporuje
charakteristiku „bankovního vyvrhele“ jako typ živnostníka s na trhu nevýhodnými
bankovními produkty.
Tabulka 19-Do jaké kategorie spadá Vaše převažující činnost?
Shluk
?
Brigádník
Podnikatel
Student
V domácnosti/na mateřské/v
důchodu
Zaměstnanec
Zaměstnanec-neodborná práce
Zaměstnanec- odborná práce
Zaměstnanec- úřednická práce
Nezaměstnaný/á
Živnostník
Σ
1
3
6
5
2
2
2
1
3
1
2
1
Σ
6 (8,6 %)
10 (14,3 %)
7 (10 %)
1
1
1
3 (4,3 %)
7
0
7
1
0
0
30
12
0
7
1
1
3
30
3
1
1
0
0
0
10
22 (31,4 %)
1 (1,4 %)
15 (21,4 %)
2 (2,9 %)
1 (1,4 %)
3 (4,3 %)
70
Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní
76
Tabulka 20 - Do jaké kategorie patří Vaše převažující činnost - názorná tabulka
Shluk
?
Brigádník
Podnikatel
Student
V domácnosti/na mateřské/v důchodu
Zaměstnanec
Zaměstnanec-neodborná práce
Zaměstnanec- odborná práce
Zaměstnanec- úřednická práce
Nezaměstnaný/á
Živnostník
1
0
+
+
-+
2
--++
+
--
+
--0
3
---0
---
Zdroj: vlastní zpracování
Otázka č. 7 – Kolik členů má Vaše domácnost, kde současně žijete?
Na tuto otázku má nepochybně velký vliv demografické a sociologické podmínky daného
teritoria, kde se výzkum prováděl. V ČR proběhlo za poslední dekádu několik baby
boomů, ale přesto se Češi drží svého osvědčeného současného trendu jednoho až dvou dětí.
Z tabulky vyplývá, že vzorek mikropodnikatelů je velkou částí tvořen bezdětnými páry
nebo samostatně žijící (singles), což podporuje výsledky v otázce věku klientů, kde
vycházel mladší a střední věk jako nejčastější. Přesto nejsou téměř žádné rozdíly mezi
clustery 1 a 2, kde se výkyv pohybuje mezi 1-4 členy v domácnosti. Odlišným faktem je,
že cluster „sociálně uvědomělý“ se pohybuje sice opět v nižší početní hladině ale i
posunutém vrcholu počtu členů a to od 2 do 3 členů v domácnosti, jak je vidět z grafu níže.
Přesto pří zacílení na klienta nelze v otázce počtu členů v domácnosti přikládat
významnější váhu. Možnost 6 a více členů nebyla ani v jednom případě zaznamenána.
Tabulka 21- Kolik členů má Vaše domácnost, kde současně žijete?
Shluk
?
1
2
3
4
5
Σ
1
5
12
7
5
1
30
2
6
12
7
5
0
30
3
0
3
5
2
0
10
Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní
77
Σ
11 (15,7 %)
27 (38,6 %)
19 (27,1 %)
12 (17,1 %)
1 (1,4 %)
70
Tabulka 22- Kolik členů má Vaše domácnost, kde současně žijete - názorná tabulka
Shluk
?
1
2
3
4
5
1
0
++
+
0
--
2
+
++
+
0
3
0
--
Zdroj: vlastní zpracování
Obrázek 24- Graf počtu členů v domácnosti
Zdroj: vlastní zpracování
Otázka č. 8 - V současné době žiji s …?
Nejčastěji respondenti odpovídali, že současně žijí s manželem či manželkou, kde
v clusterech mírně více skóroval první shluk oproti druhému, ten však skóre vyrovnal
v možnosti „žiji s partnerem či partnerkou“. Následně byla častá odpověď „žiji sám“, kde
oba dva clustery měli téměř stejný počet hlasů. Třetí cluster opět kopíroval hodnoty dvou
předchozích s nižším poměrem hlasů. Z výsledků se dá vyvodit závěr, že „mikropodnikatel
začátečník“ bude spíše ženatý, kdežto „bankovní vyvrhel“ bude s partnerem či partnerkou
žít nesezdán. Zůstává tu však u obou poměrně četná možnost „žít sám“ či „ s rodiči“.
78
Obrázek 25- V současné době žiji s…?
?
Shluk
Jiné
S kamarádem /spolubydlícím
Manželem/kou
Partnerem/kou
Partnerem/kou a dětmi
Rodiči
Sám
Σ
1
1
1
10
5
4
4
5
30
2
1
0
7
10
3
3
6
30
3
1
0
3
3
2
1
0
10
Σ
3 (4,3 %)
1 (1,4 %)
20 (28,6 %)
18 (25,7 %)
9 (12,9 %)
8 (11,2 %)
11 (15,7 %)
70
Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní
Obrázek 26-V současné době žiji s…? - názorná tabulka
?
Shluk
Jiné
S kamarádem /spolubydlícím
Manželem/kou
Partnerem/kou
Partnerem/kou a dětmi
Rodiči
Sám
1
--++
+
0
0
+
2
--
3
--
+
++
0
0
+
0
0
--
Zdroj: vlastní zpracování
Otázka č. 9 – Bydlíte v …?
V otázce bydlení bylo na výběr několik možností, a proto se odpovědi rozprostřely
poměrně v nízkém počtu. Bylo proto pro interpretaci výhodné sloučit si kategorie odpovědí
dohromady a to do vlastnictví bydlení, kam patří byt či dům rodičů a vlastní byt či dům.
Protiváhou proto byly odpovědi pronájem bytu či domu. Sečtené hodnoty v poměru
vlastní/pronajatý vyšly pro první cluster 20/9 a pro druhý 17/13. Z toho se může usoudit,
že „malopodnikatel začátečník“ bude bydlet spíše ve vlastním bytu či domu a „bankovní
vyvrhel“ nebude příliš činit rozdíly mezi vlastním bydlení a pronájmem. V clusteru
„sociálně odpovědný“ byly zvýšené hodnoty získány u vlastnictví domu a pronájmu bytu.
79
Obrázek 27- Bydlíte v ...?
Shluk
?
Byt rodičů
Dům rodičů
Jiné
Pronájem bytu
Pronájem domu
Vlastní byt
Vlastní dům
Σ
1
1
1
10
5
4
4
5
30
2
1
0
7
10
3
3
6
30
3
1
0
3
3
2
1
0
10
2
3
Σ
3 (4,3 %)
1 (1,4 %)
20 (28,6 %)
18 (25,7 %)
9 (12,9 %)
8 (11,2 %)
11 (15,7 %)
70
Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní
Obrázek 28- Bydlíte v…? -názorná tabulka
?
Shluk
Byt rodičů
Dům rodičů
Jiné
Pronájem bytu
Pronájem domu
Vlastní byt
Vlastní dům
1
-+
+
+
-0
++
++
0
-0
Zdroj: vlastní zpracování
Otázka č. 10 – Žiji v regionu …
Výsledky demografického rozložení mikropodnikatelů mohou a pravděpodobně i jsou
zkresleny výběrovým zasíláním dotazníků do jednotlivých organizací po celé ČR. Nejvíce
organizací bylo dotazováno z regionu Středočeský a Praha, což se značně projevilo i
v dotazníku. Faktem ale je, že novinky a inovace jsou nejdříve přijaty ve větších městech a
až pak se šíří do celé ČR. Přesto nebylo možné zajistit odpovědi ze všech regionů, a proto
v tabulkách chybí regiony Pardubický, Karlovarský a Liberecký. Jediná odchylka mezi
prvními dvěma clustery je, že v Olomouckém kraji je více „bankovních vyvrhelů“ kdežto
v Jihomoravském a Plzeňském kraji je více „malopodnikatelů začátečníků“.
80
Obrázek 29- Žiji v regionu…
?
Shluk
Jihočeský
Jihomoravský
Královéhradecký
Olomoucký
Plzeňský
Praha
Středočeský
Ústecký
Vysočina
Zlínský
Σ
1
1
5
0
0
2
15
5
1
0
1
30
2
0
1
0
3
0
20
4
0
1
1
30
3
0
1
1
0
0
4
4
0
0
0
10
Σ
1 (1,4 %)
7 (10 %)
1 (1,4 %)
3 (4,3 %)
2 (2,6 %)
39 (52,9 %)
13 (18,6 %)
1 (1,4 %)
1 (1,4 %)
2 (2,6 %)
70
Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní
Obrázek 30- Žiji v regionu… - názorná tabulka
?
Shluk
Jihočeský
Jihomoravský
Královéhradecký
Olomoucký
Plzeňský
Praha
Středočeský
Ústecký
Vysočina
Zlínský
1
+
2
3
-
-
0
0
++
+
-
++
0
0
0
-
Zdroj: vlastní zpracování
Otázka č. 11 – Kolik obyvatel má obec/město, kde žijete?
Z předchozí otázky bydliště v regionu vyplývají i výsledky na počet obyvatel v obci či
městě, kde respondenti žijí. Z důvodů velkého zastoupení respondentů z Prahy a
Středočeského kraje se výsledky v této otázce pohybují přes 60 % v hladině nad 100 000
obyvatel. Přesto je veliký úspěch, že se naplnily všechny kategorie alespoň jedním
zástupce. Toto zjištění je možné plošně interpretovat tak, že malopodnikatelé se dají nalézt
jak ve velkoměstech, kde je jich většina, tak ale i v malých obcích, kde budou zastoupeni
jedním či dvěma podnikateli. Domněnka, že klienti budou spíše ve velkoměstech, se tedy
potvrdila, ale nové zjištění přidává upozornění, že i malé obce skýtají určitý potenciál. Co
81
se týče rozdělení do clusterů, tak lze říci, že „malopodnikatelé začátečníci“ jsou ve většině
ve velkoměstě, ale do značné míry žijí i v malých obcích, kdežto „bankovní vyvrhelové“
žijí spíše ve velkoměstech a větších městech od 10 000 obyvatel. „Sociálně uvědomělí“
kopírují model života ve velkoměstě a stejně jako druhý cluster preferují i malé obce do
10 000 obyvatel.
Tabulka 23- Kolik obyvatel má město či obec, kde žijete?
Shluk
?
Do 1000
1001-10 000
10 001-100 000
Nad 100 000
Σ
1
4
4
3
19
30
2
2
3
5
20
30
3
1
4
1
4
10
Σ
7 (10 %)
11 (15,7 %)
9 (12,9 %)
43 (61,4 %)
70
Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní
Tabulka 24-Kolik obyvatel má město či obec, kde žijete? - názorná tabulka
?
Shluk
Do 1000
1001-10 000
10 001-100 000
Nad 100 000
1
0
0
++
2
0
++
3
-0
-0
Zdroj: vlastní zpracování
Otázka č. 12 – Jak vysoké jsou hrubé měsíční příjmy ve Vaší domácnosti celkem?
Z grafu níže je názorně vidět, jak jsou celkové příjmy v jednotlivých shlucích rozděleny.
Protože otázka zněla na celkové příjmy v domácnosti, musí se brát v potaz počet členů.
Rodina, kde jsou dva příjmy (manžel/ka či partner/ka) budou do domácnosti
pravděpodobně
přispívat
většími
společnými
příjmy oproti
samostatně
žijícím
respondentům. Přestože v otázce „s kým daný klient žije“ nebyly příliš viditelné odchylky
mezi životem v páru či rodině s dětmi a samostatným životem, tak v otázce příjmů
v domácnosti rozdíly mezi shluky patrné jsou. Ačkoli oba dva první shluky skórují nejvíce
v poslední kategorii s nejvyššími příjmy tak ostatní kategorie mají rozděleny odlišně.
Nejvyšší příjmy nad 40 000 Kč budou pravděpodobně patřit domácnostem, kde žijí dvě
výdělečně činné osoby. Shluk 1 má druhou nejvyšší kategorii o polovinu nižší než je
maximální škála, tedy 20-25tis. Kč, což může odpovídat příjmu jednotlivce. Tuto kategorii
má početně zastoupenou i druhá shluk, který ale významné skóruje i v kategorii 30-40tis.
82
Kč, což vede k domněnce, že v této kategorii bude přeci jen o něco více párů nebo velice
dobře finančně zabezpečené jedince, což vzhledem k názvu „bankovní vyvrhel“ není příliš
pravděpodobné. Podstatná informace pro bankovní sektor je, že i přes průměrně nejvyšší
příjmy mají lidé v 2. shluku poměrně výrazné problémy s nabízenými produkty
v bankovním sektoru. 3. shluk „sociálně uvědomělých nemá extrémně hodnoty u vysokých
příjmů, zato jsou jeho příjmy rovnoměrně rozloženy u vyšších příjmů okolo 20-40tis. Kč.
Klienti v tomto shluku budou více příjmově vyrovnaní než je tomu u předchozích clusterů.
Vzhledem k průměrné mzdě v ČR pro rok 2013 (25 101 Kč/měsíčně) se shluk 2 pohybuje
převážně nad průměrem a shluk 1 a 3 okolo průměru. Domněnka o podprůměrných
příjmech se z výše vyplývajících informací nepotvrdila, skutečnost se posunula výše a
zahrnuje průměrné a lehce nadprůměrné mzdy. Možný vliv na výši příjmu může mít i
ekonomická krize, která stále ještě ovlivňuje ekonomiku v České republice ale i Evropě
celkově.
Obrázek 31-Graf příjmů v domácnosti celkem
<8 500 Kč
počet respondentů
10
8
8 600-10 500 Kč
6
10 600-15 500 Kč
4
15 600-20 000 Kč
2
20 001-25 000 Kč
25 001-30 000 Kč
0
1.
2.
3.
30 001-40 000 Kč
shluky
>40 000 Kč
Zdroj: Vlastní zpracování
Tabulka 25- Jak vysoké jsou měsíční hrubé příjmy ve Vaší domácnosti celkem?
?
Shluk
< 8 500 Kč
8 600-10 500 Kč
10 600-15 500 Kč
15 600-20 000 Kč
20 001-25 000 Kč
25 001-30 000 Kč
30 001-40 000 Kč
> 40 000 Kč
Σ
1
1
3
3
2
5
4
4
8
30
2
0
1
0
1
8
4
7
9
30
3
0
1
0
2
1
2
2
2
10
Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní
83
Σ
1 (1,4 %)
5 (7,1%)
3 (4,3 %)
5 (7,1% )
14 (20 %)
10 (14,3 %)
13 (18,6 %)
19 (27,1 %)
70
Tabulka 26- Jak vysoké jsou měsíční hrubé příjmy ve Vaší domácnosti celkem? - názorná tabulka
?
Shluk
< 8 500 Kč
8 600-10 500 Kč
10 600-15 500 Kč
15 600-20 000 Kč
20 001-25 000 Kč
25 001-30 000 Kč
30 001-40 000 Kč
> 40 000 Kč
1
-+
0
0
++
2
3
--
--
-++
0
++
++
--
Zdroj: Vlastní zpracování
Otázka č. 13 – Peníze si v případě potřeby půjčuji od …?
Otázka na půjčování financí je velice citlivý údaj a je proto možné, že ačkoli byly
dotazníky zcela anonymní, tak se respondenti mohli snažit vylepšit svůj profil uměle a
neodpovídat úplně pravdivě. Tento fakt by mohl zapříčinit vyšší skóre u odpovědi
„nepůjčuji si“, které vyšlo 44 %. Dalším důvodem může být česká mentalita, kdy se Češi a
to hlavně starší generace snaží, co nejméně zadlužovat, ačkoli se tento trend v posledních
10 letech snižuje. Přesto však je pro dotazník důležitější údaj, že 30 % respondentů si
finance půjčuje od kamarádů či rodiny. Zde je možné volné místo na trhu pro
mikrofinanční instituce, pro budoucí podnikatele bez finančně zajištěného nebo ochotného
příbuzenstva. Zde je potenciál vyšší u „malopodnikatelů začátečníků“. Třetí nejpočetnější
kategorií jsou bankovní půjčky, kde se umístilo nečekaně 9 respondentů ve shluku
„bankovní vyvrhel“. Příčinou může být důvěra Čechů v bankovní instituce nežli
v soukromé investory, kteří dostali jen 2 hlasy. Je tedy nasnadě nabídnout mikrofinanční
produkty pod záštitou známých bank, jako například může nabízet dceřiná společnost
banky.
Tabulka 27- Peníze si v případě potřeby půjčuji od ...?
?
Shluk
Banky
Nepůjčuji si
Privátních věřitelů
Rodiny a kamarádů
Σ
1
3
14
1
12
30
2
9
14
1
6
30
3
4
3
0
3
10
Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní
84
Σ
16 (22,9 %)
31 (44,3 %)
2 (2,9 %)
21 (30 %)
70
Tabulka 28- Peníze si v případě potřeby půjčuji od…? - názorná tabulka
?
Shluk
Banky
Nepůjčuji si
Privátních věřitelů
Rodiny a kamarádů
1
++
-++
2
+
++
-+
3
0
-
Zdroj: Vlastní zpracování
Otázka č. 14 – Finance si půjčuji nejčastěji na …?
Škála možností na, co vše si klienti mohou půjčovat finance je poměrně značná a tak i přes
široké možnosti nabízené v dotazníku se necelých 42 % respondentů nenašlo v žádné
možnosti krom „jiné“. Důležitým poznatkem je však nízké skóre v možnosti půjčování
financí na spotřebu, protože mikrofinance nejsou určeny na spotřební úvěry. V tabulkách
se nezobrazí možnost půjčky na léčební výlohy, což je znakem kvalitních zdravotních
pojištění v ČR. Dále v tabulce nebude zanesena možnost „nepůjčuji si“, kterou také
nezvolil nikdo z respondentů, což jenom přikládá důraz na domněnku v předchozí otázce,
kde jako možnost, finance si nepůjčuji, odpovědělo 44 % respondentů. Je tedy zřejmý vliv
tzv. vylepšování svého obrazu. V ČR je stále ještě do značné míry zakořeněný postoj, že
půjčky jsou špatné, který přetrvává z dob komunismu. Ohledně clusterů je nejvýrazněji
utvořen 2. cluster, kde převažuje soukromá investice, výpadek příjmů a podnikatelská
investice. Důvodem, proč se cluster 2 stal „bankovním vyvrhelem“ je výběr odpovědi,
peníze si půjčuji na pokrytí výpadku příjmu. Tento fakt je nejspíše častou překážkou
bankovních institucí k půjčení tomuto typu klientů. Mikrofinance by mohly zastoupit
banky a sehrát důležitou roli pro tyto klienty. Shluk č. 1 často využívá půjček na
domácnost a podnikání, stejně tak jako cluster 3, je podnikání podnikatelská investice
oblíbená volba.
85
Tabulka 29- Finance si půjčuji nejčastěji na ...?
?
Shluk
Domácnost
Jiné
Podnikání
Podnikatelská
investice
Výpadek příjmů
Soukromá investice
Spotřeba
Studia
Σ
1
4
14
3
1
1
3
2
2
30
2
1
13
2
3
3
1
2
3
2
4
5
2
0
30
0
0
1
1
10
Σ
6 (8,6 %)
29 (41,4 %)
8 (11,4 %)
6 (8,6 %)
5 (7,1 %)
8 (11,4 %)
5 (7,1 %)
3 (4,3 %)
70
Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní
Tabulka 30- Finance si půjčuji nejčastěji na…? - názorná tabulka
?
Shluk
Domácnost
Jiné
Podnikání
Podnikatelská
investice
Výpadek příjmů
Soukromá investice
Spotřeba
Studia
1
0
++
0
2
++
-
3
0
--
0
-
-0
-
0
+
-
---
Zdroj: Vlastní zpracování
Otázka č. 15 – Jaká je podnikatelské oblast Vašeho zájmu či v jaké již podnikáte?
Tato otázka vyšla v programu SPSS jako jediná statisticky významná i přes nižší počet
dotazovaných v šetření. Bohužel nejvíce odpovědí se sešlo v kategorii jiné služby, což
značí, že služby jsou v mikrofinancování velmi žádaná oblast podnikání, ale z dotazníku
nelze vyčíst konkrétní druh služeb, na který se malopodnikatelé zaměřují. Cluster 1 skóruje
v kategorii „farmaření-prodej produktů“ a „jiné“. V cluster 2 se nejčastěji vyskytovali
kategorie „služby - kosmetické a práce s dětmi“, dále pak „prodej potravin“ a „jiné“. U 3.
Clusteru došlo k vydefinování u kategorií služby jiné a práce s dětmi což poukazuje na
sociální cítění patřící k „sociálně uvědomělým.
86
Tabulka 31- Jaká je podnikatelská oblast Vašeho zájmu či v jaké již podnikáte?
?
Shluk
Farmaření- prodej
produktů
Jiné
Prodej potravin
Prodej zboží
Služby-kosmetické
Služby- jiné
Služby- práce s
dětmi
Výroba zboží
Σ
1
6
6
1
0
0
16
1
0
30
2
1
Σ
3
1
2
2
0
2
21
2
0
0
1
1
3
3
0
30
1
10
8 (11,4 %)
8 (11,4 %)
3 (4,3 %)
1 (1,4 %)
3 (4,3 %)
40 (57,1 %)
6 (8,6 %)
1 (1,4 %)
70
Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní
Tabulka 32 - Jaká je podnikatelská oblast Vašeho zájmu či v jaké již podnikáte? - názorná tabulka
?
Shluk
Farmaření- prodej
produktů
Jiné
Prodej potravin
Prodej zboží
Služby-kosmetické
Služby- jiné
Služby- práce s
dětmi
Výroba zboží
1
2
3
+
--
--
+
--
-
++
++
--0
--
-
0
--
Zdroj: Vlastní zpracování
5.4 Popis klíčového klienta mikrofinancí
Pomocí výpočtu křížových tabulek ze statistického programu SPSS bylo možné detailně
prozkoumat každou z patnácti otázek kladených v dotazníku a provázat ji s třemi
vzniklými shluky z Faktorové analýzy. Popis potencionálního klienta mikrofinancí stojí na
již zmíněných třech shlucích, kde každý představuje jiný potenciál pro mikrofinance a
jinak je také třeba na potencionální klienty v daném shluku zacílit.
87
Shluk č. 1 – „Malopodnikatel začátečník“
Shluk vznikl uspořádáním otázek již výše zmíněných, kde se respondenti odkazují na
jejich problémy se spořením, s nedostatkem financí, který řeší půjčkami a na druhé straně
touhou po zahájení podnikání i přes nižší finanční možnosti, které jsou ale ochotni i
s větším rizikem do podnikání vložit. Mikrofinance pro ně znamenají možnost, jak se
dostat k financím na rozjezd podnikání a přesto to budou finance udržitelné a nezatáhnou
je do dluhové pasti.
Z křížových otázek vyplynulo, že potencionální klienti nacházející se v tomto shluk budou
spíše mladšího věku mezi 18 a 35 lety věku a budou to z větší části muži, kteří budou
odhodláni začít vlastní podnikání. Tito muži mladšího věku budou žít nesezdáni
s partnerkou bez dětí nebo v manželském svazku, kde již budou mít dítě či děti. V otázce
vzdělání to budou lidé středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělaní, kteří mají mimo
omezenou pracovní dobu v zaměstnání možnost využít tento čas k věnování se vlastnímu
podnikání. Přesto se v této skupině mohou najít lidé zaměstnaní na plný úvazek. Pokud by
se tito klienti měli zacílit podle jejich zaměstnání, tak by to byli podnikatelé, zaměstnanci
v odborné činnosti nebo studenti, což odpovídá nízkému věku kategorie. V domácnosti,
kde žijí, jsou buď sami, nebo mohou mít až čtyřčlennou rodinu, což by odpovídalo
sezdaným typům žijícím v rodině s dvěma dětmi. Tito klienti žijí často ve velkoměstech,
ale mohou díky postupujícímu trendu bydlení v klidu na venkově žít i v malých obcích a to
často v nebo u Prahy, ve Středočeském kraji či v Jihomoravském a v Plzeňském kraji.
Bydlí povětšinou v bytě či domu ve svém vlastnictví nebo jejich rodičů. Finanční příjmy
má jejich domácnost nad 40 000 Kč, což odkazuje na domácnost dvou výdělečně činných
osob, nebo o polovinu menší, žije-li sám. V oblasti půjček se nejčastěji obrací na svou
rodinu či kamarády, kteří jim půjčují především na domácnost či podnikání. Oblastí jejich
podnikatelského zájmu je sekce farmaření, kde by prodávali své vypěstované výrobky.
Shluk č. 2 – „Bankovní vyvrhel“
Druhý shluk dostal daný název z důvodů častých odpovědí respondentů, kdy si stěžovali,
že v komerčních bankách obtížně dosahují na nabízené produkty či že jim bankéři
nenabízejí pro ně vhodné produkty a při komunikaci s nimi se špatně orientují v používané
finanční terminologii.
88
Popis takovéhoto klienta nacházejícího se ve druhém shluku je odpovídající mladé až
středně staré ženě, která stejně jako předchozí shluk může být vdaná a mít děti nebo žít
nesezdána s přítelem a bez dětí, od toho se odvíjí počet členů v její domácnosti. Bude žít
jak sama, tak i s partnerem nebo v rodině až se dvěma dětmi. Také bude mít středoškolské
či vysokoškolské vzdělání a pracovat bude převážně na plný pracovní úvazek jako
zaměstnankyně s odbornou činností nebo jako živnostník. Takovéto ženy bydlí často
v pronajatém domě či bytě, ačkoli ani osobní vlastnictví není výjimkou. Žijí ve velkoměstě
či ve větších městech a to hlavně v Praze, ve Středočeském kraji a v kraji Olomouckém.
Finanční situace je v této kategorii o trochu horší než v předchozím shluku. Přestože se zde
vyskytují domácnosti s příjmy nad 40 000 Kč, tak jsou zde i tací, kde se pravděpodobně
dvě osoby skládají na domácnost s příjmy do 40 000 Kč či jedinci s příjmy do 25 000 Kč.
Přestože těmto klientům banky plně nevyhovují, tak pokud si mají jít půjčit, tak jdou právě
do banky, kde si nejčastěji půjčují na soukromé či podnikatelské investice a při výpadku
příjmů. Hlavním oborem podnikatelského zájmu jsou služby a to kosmetické či práce
s dětmi.
Shluk č. 3 – „Sociálně uvědomělý“
Poslední shluk je definován otázkami, kde se respondenti nejčastěji ztotožňovali s výroky,
že jsou součástí nějaké komunity, jako je rodina či blízký kruh přátel a jsou si vědomi, že
jejich rozhodování ve finančních otázkách má na ně přímý vliv. Dále si jsou plně vědomi
odpovědnosti spojené s půjčkami a jejich splácením, které může ovlivnit nejenom je
samotné, ale i jejich rodiny a jim blízké lidi.
V tomto případě se pomocí Křížových tabulek potencionální klienti v daném shluku příliš
neodlišovali od shluku č. 2, ačkoli jejich zastoupení hlasy bylo vždy poměrově níže
zastoupené. Přesto vyšlo pár odlišností, kterými jsou „sociálně uvědomělí“ klienti
charakterističtí. Popis odpovídá středně starým klientům mezi 26 a 35 lety, kdy není
vydefinováno, zda jde spíše o muže či ženy. Pracovní úvazek klientů je rozmanitý, nejde
ho zařadit do jedné kategorie. Nejčastěji je součástí domácnosti o třech členech, což
poukazuje na sezdané osoby s jedním dítětem. S rodinou žijí většinou ve vlastním domě či
v pronajatém bytě a to hlavně v Praze či ve Středočeském kraji ve velkoměstě či v obci do
10 000 obyvatel, což značí, že půjde o menší města, kde jsou sociální vazby mezi lidmi
89
více provázány. Příjmy osob v tomto shluku jsou mnohem více vyrovnané než
v předchozích dvou a pohybují se okolo průměrné a lehce nadprůměrné hodnoty.
V otázkách půjčování financí věří jak bankám, tak i rodině, kde si nejčastěji půjčují na
podnikání či na podnikatelskou investici. Sociální faktor ovlivňuje i jejich podnikatelský
zájem, kde se zajímají o služby obecně a o služby spojené s péčí o děti.
6 Doporučení a závěr
V současné době se na území České republiky neutvořila žádná mikrofinanční instituce, i
když se může očekávat, že tomu tak nebude navěky, protože Tomáš Hes z organizace
myELEN se již začíná poohlížet po spoluinvestorech do projektu s cílem založit první
mikrofinanční instituci v ČR. A právě pro takovouto nebo i jinou nově vzniklou MFI jsou
určeny následující doporučení vzešlé z výše uvedeného a okomentovaného dotazníkového
šetření a následného statistického zpracování pomocí marketingových výzkumných metod.
Doporučením pro MFI je stanovit si svého klíčového klienta, na kterého se poté budou
orientovat a kterému se budou snažit nabídnout vhodný produkt, po kterém bude na trhu
poptávka, a přesto bude v současné konkurenci jedinečný. Výše byly nabídnuty tři možné
profily potenciálních mikrofinančních klientů, pro které by nová MFI mohla představovat
cestu k podnikatelským začátkům. Důležité je neslučovat nabídky pro všechny tři typy
klientů do jednoho balíčku, protože výše zmíněné typy jsou odlišné a potřebují i rozdílné
mikrofinanční nabídky. Možným ústupkem v tomto doporučení je sloučení „Bankovního
vyvrhele“ se „Sociálně uvědomělým“, protože v mnoha otázkách se odpovědi respondentů
v těchto shlucích shodovali, přestože třetí shluk měl vždy početně nižší zastoupení.
Pro MFI je vhodné se zaměřit na shluk „mikropodnikatel začátečník“, protože toto je
skupina senzitivní na danou tématiku mikropodnikání a bude snadněji reagovat na
nabízené mikrofinanční produkty. Jsou to lidé mladšího věku, kteří jsou otevřeni novinkám
na trhu a novým možnostem financování podnikatelských začátků. Doporučení a možný
volný prostor na trhu se pro bankovní instituce skýtá ve shluku č. 2 „Bankovní vyvrhel“,
který věří v bankovní produkty a je jim věrný, i když je se službami, které banky nabízejí
nespokojený. Nabízí se tedy možnost, jak o takovéto zákazníky nepřijít a to například
90
poskytováním mikrofinančních služeb pod dceřinou společností bankovní společnosti.
V takovéto dceřiné MFI by se klientům více věnovali a nabízeli jim mentoring v rámci
jejich podnikání a samozřejmostí by bylo seznámení s finančními pojmy používanými ve
finančním sektoru zcela automaticky bez bližšího osvětlení, co se pod pojmem skrývá.
Třetí shluk „Sociálně uvědomělý“ typ klienta tvoří v české mikrofinanční společnosti
menší podíl, že předchozí dva, přesto by neměl být opomíjený. Jde o klienty
s podnikatelskými úmysly, kteří jsou ale velmi citliví na zadlužení, protože si plně
uvědomují, jaký to může mít negativní dopad na jejich okolí či rodinu v případě, že by se
jim nedařilo splácet. Zde je potenciální možnost pro MFI, která jim může nabídnout
individuální přístup a již zmíněný mentoring a odbornou pomoc v začátcích jako při Startupech. Tato podpora je pro třetí typ velice důležitá, protože jim pomáhá předcházet
chybám v podnikání ústícím v neúspěch.
Mikrofinance jsou na území České republiky novinkou a Češi jsou obecně nedůvěřivý a
skeptický národ k novinkám či věcem, které se vymykají zaběhnutým kolejím. Je tedy
třeba dát mikrofinancím šanci a podpořit je, aby se dostaly do povědomí lidí. Dobrým
způsobem, jak na sebe upozornit a dát lidem se společnými zájmy šanci se potkat, jsou
různé workshopy a společné meetingy. Zde je vysoká šance, že se navážou nové
podnikatelské vztahy nebo vzniknou nové projekty. Jsou to často velice inspirativní
prostředí, které dává vzniknout novým kontaktům a nápadům.
Stejně jako nic na světě není jen černé nebo bílé, tak i mikrofinance mají své stinné stránky
a skeptiky, kteří tento způsob financování odsuzují jako zbytečné zadlužování domácností
s přílišnou zátěží vysokého úvěru. Cílem práce nebylo vynesení rozsudku, kdo je v právu,
jestli zastánci či odpůrci mikrofinancí. Úkolem bylo zhodnocení relevantních informací
z dostupných světových zdrojů. Mikrofinance představují jeden z nových směrů, kterými
se může podnikatel, který teprve začíná nebo již plně v oboru pracuje, vydat. Podmínky
volného trhu v ekonomice i politické finanční intervence mají vliv na to, jak bude aktuální
nabídka na trhu vypadat. Zda mikrofinance zůstanou přelomovým novým směrem ve
financování podnikání a investování či budou za nějakou dobu zapomenuty pro
neúspěšnost. To je však otázkou pro další generace, které budou o jejich dalším vývoji
rozhodovat.
91
7 Seznam literatury
7.1 Knižní publikace
1. AMIR, Salma. Microfinance and women empowerment in Pakistan: A case study of
Khwendo Kor. Gent, Belgie, 2008. Diploma thesis. Universiteit Gent.
2. CIHELKOVÁ, Eva, Jana KŘÍŽKOVÁ, Hana KUNEŠOVÁ a David
MARTINČÍK. Světová ekonomika: nové jevy a perspektivy. Vyd. 1. Praha: C. H.
Beck, 2001, xvii, 257 s. ISBN 80-717-9311-6.
3. CLOW, Kenneth E a Donald BAACK. Reklama, propagace a marketingová
komunikace. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, xx, 484 s. ISBN 978-80-2511769-9.
4. DOWLA, A., BARUA, D.: The Poor Always Pay Back: The Grameen II Story.
Bloomfield: Kumarian Press, Inc., 2006. 293 s. ISBN 978-1-56549-231-8.
5. GOLDBERG, Mike a Eric PALLADINI. Managing risk and creating value with
microfinance. Washington, D.C.: World Bank, c2010. ISBN 978-0-8213-8228-8.
6. GREGOVOVÁ, Zuzana. Mikrofinance jako možnost investování. Brno, 2011.
Diplomová práce. Masarykova univerzita. Ekonomicko-správní fakulta, Katedra
financí
7. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 3. vyd.
Praha: Portál, 2008, 734 s. ISBN 978-802-6202-196.
8. HENDL, Jan. Přehled statistických metod. 4., rozš. vyd. Praha: Portál, 2012, 734 s.
ISBN 978-80-262-0200-4.
9. CHYŤOVÁ Monika. Ekonomická analýza Grameen bank, Diplomová práce, 2008,
Brno, Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie
10. JENÍČEK, Vladimír. Globalizace světového hospodářství. Vyd. 1. Praha: C. H.
Beck, 2002. ISBN 80-717-9787-1.
11. LA TORRE, Mario, A. VENTO, Gianfranco. Microfinance. Great Britain: CPI,
Antony Rowe, 2006. ISBN 978-1-4039-9789-0.
12. NĚMEC, Vladimír. Řízení a ekonomika firmy. 1.vyd. Praha: Grada Publishing,
1998, 315 s. ISBN 80-716-9613-7.
13. PELC, Vladimír. Hospodářská soutěž. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 1995, 162 s.
ISBN 80-716-9124-0.
92
14. PRAŽSKÁ, Lenka. Obchodní podnikání: Retail management. 2. přeprac. vyd.
Praha: Management Press, 2006, 874 s. ISBN 80-726-1059-7.
15. SVITÁKOVÁ, Jiřina. Mikrofinancování z dobré i stinné stránky: aneb... jak to
funguje a zkušenosti českých organizací. 1. vyd. Brno: Nadační fond Microfinance,
2011, 89 s. ISBN 978-802-6009-429.
16. SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. Osobní finance: řízení financí pro každého. 1. vyd.
Praha: Grada, 2011, 207 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-3813-0.
17. VALACH, Josef. Základy finančního řízení podniku. Vyd. 2. Praha: Nad zlato,
1991. ISBN 80-900-3834-4.
18. VLČKOVÁ, Petra. Mikrofinancování a ekonomická krize. Praha, 2009. Bakalářská
práce. VŠE.
19. YUNUS, Muhammad. Banker to the Poor: Micro-lending and the Battle against
World Poverty. New York: Public Affairs, 2003. 273 s. ISBN 978-1-58648-198-8.
7.2 Elektronické dokumenty
1. Access to Financial Services. In: Allianz [online]. 2007 [cit. 2014-03-25]. Dostupné
z: <http://www.conocimiento.allianz.com.ar/?804/Access-to-Financial-Services>
2. ACCION [online], 2013 [2013-11-20], dostupné z:
<www.accion.org/page.aspx?pid=797>
3. ANMYF, [online], [cit. 2013-12-26], dostupné z:<www.anmyf.org.mx>
4. ANSWERNEST, What is microfinance [online], 14. 12. 2012 [cit. 2013-11-02],
dostupné z < http://finance.qandas.com/business-finance/what-ismicrofinance.html>
5. CETELEM, [online], 2013 [2013-12-11], dostupné z:< http://www.cetelem.cz/onas/magazin-c-plus/cislo-10/mikrofinancovani-a-mikrouvery--pomoc-nejchudsimi-zajimava-investice.html>
6. CIP – Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace [online]. 2014 [cit.
2014-01-25]. Dostupné z:< http://ec.europa.eu/cip/index_cs.htm>
7. Commision Recommendation of 6 May 2003 concerning the definition of micro,
small and medium-sized enterprises. In: L 124/3. 2003. Dostupné z: <http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2003:124:0036:0041:en:PDF>
93
8. COSME [online]. 2014 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z:<
http://ec.europa.eu/cosme/index_cs.htm>
9. ČERMÁK, Petr. Jak slušně vydělat a zároveň pomoci chudým.
In: Peníze.cz [online]. 2008 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z:
<http://www.penize.cz/investice/42935-jak-slusne-vydelat-a-zaroven-pomocichudym>
10. ČERNÝ, Aleš. Půjčování peněz bez bank. Světem se šíří takzvaný P2P lending a
dorazil i do Česka.IHNED.cz [online]. 2014 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z:
http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-61900190-pujcovani-penez-bezbank-svetem-se-siri-takzvany-p2p-lending-a-dorazil-i-do-ceska
11. D’ESPALLIER, B., GUÉRIN, I., MERSLAND, R.: Women and Repayment in
Microfinance [online], 2009-2, [cit. 2013-09-21], dostupné z: < http://www.rumerural-microfinance.org/IMG/pdf_WP_200902.pdf>
12. DESJARDINS [online], 2013 [cit. 2013-11-20], dostupné z
<http://www.desjardins.com/en/a_propos/profil/histoire/>
13. ESF, Evropská Komise [online]. 2014 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z:
<http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=325&langId=cs>
14. FAIR TRADE INTERNATIONAL, [online], [cit. 2013-12-19], dostupné
z:<www.fairtrade.com>
15. FINCA. 2013. [online], [cit. 2013-12-14], dostupné z
<http://www.finca.org/site/c.6fIGIXMFJnJ0H/b.6088431/k.BB82/Mission_and_Vi
sion.htm#.UqYA7tLuKGM>
16. GRAMEEN FOUNDATION: Microfinance Basics [online], 2013, [cit. 2013-1115], dostupné z <http://www.grameenfoundation.org/what-we-do/microfinancebasics>
17. HES, T.: Mikrofinanční organizace přinášejí zajímavý způsob úvěrování [online],
2006 [cit. 2013-11-06], dostupné z <http://www.finance.cz/zpravy/finance/77307mikrofinancni-organizace-prinaseji-zajimavy-zpusob-uverovani/>
18. KASHF, [online], [cit. 2013-12-26], dostupné z:<www.kashf.org>
19. KIVA, [online], [cit. 2013-12-19], dostupné z:<www.kiva.org>
20. MICROPLACE, [online], [cit. 2013-12-19], dostupné z:<www.microplace.com>
94
21. NFMF, Nadační fond mikrofinancí, [online], [cit. 2013-12-12], dostupné z:
<www.nfmf.cz>
22. Hypoindex.cz, Mikrofinance u Čechů získávají na oblibě. [online]. 2008 [cit.
2013-12-26]. Dostupné z: <www.hypoindex.cz/mikrofinance-u-cechu-ziskavajina-oblibe/>
23. JONES, Jason. One Dollar Per Day: A Beginner’s Guide (Part 1). In: Social
Entrepreneur Guide: The Resource for Social Entrepreneurship on the
Internet [online]. 2011 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z:
http://www.socialentrepreneurguide.com/one-dollar-per-day-%E2%80%93-abeginner%E2%80%99s-guide-part-1
24. Microfinance products. In: European investment fund [online]. 2013 [cit. 2013-1126]. Dostupné z: http://www.eif.org/what_we_do/microfinance/index.htm
25. MicroRate, The State of Microfinance Investment 2011 [online], 2011, [cit. 201312-14], dostupné z <http://microrate.com/wp-content/uploads/2011/09/The-Stateof-Microfinance-Investment-2011-MicroRate.pdf>
26. MISFA, [online], [cit. 2013-12-26], dostupné z:<www.misfa.org>
27. MOHAN, S.,Siddharth, P.: When the poor became bankable: Microfinance crisis
in Andhra Pradesh. 2011. [online], [cit. 2013-12-14], dostupné z <http:// lkyspp.
nus.edu.sg/wpcontent/uploads/2013/07/LKYSPPCaseStudy1103_When_the_poor
_became_bankableMicrofinance_crisis_in_Andhra_Pradesh.pdf >
28. MORÁVEK Daniel. Pět možností financování podnikání, když nechcete klasický
úvěr. Podnikatel.cz [online]. 2012 [cit. 2013-09-29]. Dostupné z:
<www.podnikatel.cz/clanky/pet-moznosti-financovani-podnikani-kdyz-nechceteklasicky-uver/>
29. MyELEN.com: my electronic loan exchange network [online]. 2007 [cit. 2013-0926]. Dostupné z: <www.myelen.com>
30. NABARD, [online], [cit. 2013-12-26], dostupné z:<www.nabard.org>
31. PRODESARROLLO, [online], [cit. 2013-12-26], dostupné z:
<www.prodesarrollo.org>
32. Program PROGRESS, Evropská Komise [online]. 2014 [cit. 2014-01-25].
Dostupné z: <http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=cs&catId=987 >
33. PROSPER, [online], [cit. 2013-12-19], dostupné z:<www.prosper.com>
95
34. ROSENBERG, R.: How sustainable is microfinance, really? CGAP. [online],
2008-12-15, [cit. 2013-12-07], dostupné z <http://microfinance.cgap.org/
2008/12/15/how-sustainable-is-microfinance-really/>
35. ROZVOJOVKA, [online], [cit. 2013-12-27], dostupné z:<
http://www.rozvojovka.cz/publikace/26-priloha-zeny-ve-svete-mf-dnes-2012.htm>
36. SEWA, [online], 2013 [2013-11-11], dostupné z: <www.sewa.org>
37. TESAŘ, Martin. Bude “mikrofinanční krize” indickou obdobou hypoteční krize v
USA?, Patria [online], [cit. 2013-10-18], Dostupné z: <http://www.patria.cz/
Zpravodajstvi/1725751/bude-mikrofinancni-krize-indickou-obdobou-hypotecnikrize-v-usa.html>
38. The Economist: Sub-par but not subprime [online], 2009-3-19, [cit. 2013-12-14],
dostupné z:< http://www.economist.com/node/13342261>
39. The history of microfinance [online], 2006-4-14 [cit. 2013-11-17], dostupné z
<http://globalenvision.org/library/4/1051/>
40. The Hunger Project, Mikrofinance Program in Africa, [online], [cit. 2013-12-18],
dostupné z:<
http://www.thp.org/what_we_do/key_initiatives/microfinance/overview>
41. What is Microcredit: What is Microcredit?, Grameen-info.org [online]. September,
2013 [cit. 2013-09-15]. Dostupné z: <http://www.grameeninfo.org/index.php?option=com_content&task=view&id=28&Itemid=108 >
42. Zpráva o finanční stabilitě 2012/13-ČNB, dostupné z:
<www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/fs… /fs_2012-2013.pdf>>
43. Zpráva Komise Evropskému Parlamentu, Radě, Evropskému Hospodářskému a
Sociálnímu Výboru a Výboru Regionů: Provádění evropského nástroje
mikrofinancování Progress. In: KOM/2011/019 . 2011. Dostupné z: <http://eurlex.europa.eu/Notice.do?mode=dbl&lang=en&lng1=en,cs&lng2=bg,cs,da,de,el,en,
es,et,fi,fr,hu,it,lt,lv,mt,nl,pl,pt,ro,sk,sl,sv,&val=570093:cs&page=1&hwords=>
96
7.3
Události
1. Konference…aby peníze dávaly smysl, Brno, 12. 9. 2013. Dostupné z:<
http://www.thinktank.cz/>
2. KUBÁLKOVÁ, Petra. Konference EOED 2013: Small investment for big change.
Praha, 12. 9. 2013. Dostupné z: <www.eoedprague.com>
8 Přílohy
Seznam příloh:
Příloha č. 1: Informační email
Příloha č. 2: Dotazník
Příloha č. 3: Kompletní výsledky dotazníkového šetření v programu SPSS
97
Příloha č. 1: Informační email
Dobrý den,
Ráda bych se nejprve představila, jsme Dominika Charvátová, studentka posledního
ročníku na Zemědělské univerzitě v Praze. Závěr mých studií je spojen s diplomovou prací
(DP), na které teď pracuji. Hlavní součástí DP je praktická část, která vychází z dotazníku.
A to je ta část, pro kterou potřebuji najít ty správné respondenty. Po konzultaci s panem
Tomášem Hesem z myElen, jsem na Vás dostala kontakt a doporučení ke spolupráci, která
by byla na národní úrovni a s akademickým výstupem. Níže jsem shrnula podstatné body,
které by Vás k tomu mohly zajímat.
Čeho se DP týká?
Píši na téma Mikrofinance a mikroúvěry. Je to nové téma v ČR, ale nikoli v světě.
Nejrozšířenější je v zemích třetího světa, kde se ve většině případů týká žen ze slabého
sociálního prostředí. Mikropůjčky jsou půjčky na malé částky, které se půjčují málo
bonitním klientům na rozjezd podnikání, které pak živí celou rodinu. Půjčky zajišťují
mikrofinanční instituce (MFI), které jsou ochotny (na rozdíl od běžných bank) na sebe vzít
riziko spojené s půjčkou pro klienta bez platební historie, často bez bankovního účtu a
negramotného. Věnují se mu individuálně a klient (většinou skupina navzájem si ručících)
má tak přístup k finančním službám, na které by jinak u komerčních bank (KB) nedosáhl.
Pochopitelně je půjčka pro klienta dražší, než jsme my z KB zvyklí (cca 15% úrok). Je to z
důvodů většího rizika, velká administrace spojená s individuální péčí o klienta.
Takto to standardně funguje v rozvojových zemích, ale mikrofinance jsou rozšířeny i v
Evropě (VB, Holandsko,…). Základem je myšlena malých půjček pro podnikání, které
klientovi obstarává živobytí. V ČR ještě nic takového přímo rozjeté není a tak
mým cílem je v DP definovat klíčového klienta pro případný rozjezd mikrofinancí v ČR.
Kdo je vhodný respondent?
Dotazník by se měl dostat do rukou lidem, kteří už mají nebo teprve by chtěli začít živit
malým podnikáním (drobné farmy, stánky na trhu, malé domácí pekárny, prodej výrobků,
šití či pletení,…). Byl by však asi problém sehnat půjčku od banky na tak malé podnikání
(finance na nákup většího objemu surovin na pečení, nový šicí stroj a látky,…). Mohou to
být ženy i muži nad 18let, většinou s nižšími finančními možnostmi.
Co nabízím?
Uvědomuji si, že máte dost své práce v organizaci, ale přesto bych s Vámi ráda požádala o
spolupráci a zahrnula Vás do vědeckého výzkumu v mé DP, kterou bych Vám pak ráda
poskytla a se kterou byste se mohli prezentovat, jako partneři jedinečného projektu. Do
práce zahrnu i odstavec o Vaší organizaci s logem. Práce Vám bude k dispozici v PDF
formátu s právy na její užívání.
I
O co prosím?
Potřebuji vyhledat výše zmíněný typ respondentů, kteří by byli ochotni mi anonymně
zodpovědět krátký dotazník na max. 3min. Dotazník Vám poskytnu v elektronické formě,
kdy se link zašle respondentovi na email-on vyplní a údaje se samy uloží. Mohu Vám ho
však poskytnout i v písemné tištěné formě (zašlu poštou nebo přímo dovezu do kanceláře),
kde ho budou moci Vaši členové/klienti/spolupracovníci vyplnit a zanechat v krabici. Já
bych si pak pro vyplněné dotazníky přijela, nebo jestli máte scanner, tak by mi stačil i
jejich scan.
Omlouvám se za tak dlouhý email, ale víc zkrátit se mi to nepovedlo.
Ráda Vám vše vysvětlím i po telefonu, můj kontakt je 604 906 705 - stačí jen prozvonit
nebo zaslat SMS.
Pokud byste měli kontakt na někoho, kdo by mohl dotazník vyplnit či na nějakou
organizaci, která sdružuje lidi s tímto podnikatelským duchem, budu ráda za předání jejich
kontaktu.
V příloze zasílám pracovní verzi dotazníku, pro Vaši představu, ještě tam budou možná
malé úpravy.
Budu vděčná za Vaši odpověď a budu se těšit na spolupráci.
S pozdravem
Dominika Charvátová
II
Příloha č. 2 - Dotazník
Dobrý den,
Jmenuji se Dominika Charvátová a jsem studentka posledního ročníku Zemědělské
univerzity v Praze. V současné době píši diplomovou práci na téma Mikrofinance, ke které
patří část výzkumná s dotazníkem. Chtěla bych Vás proto poprosit o vyplnění přiloženého
dotazníku, z kterého budu následně analyzovat výsledky. Dotazník je pro celou práci velice
důležitý, protože pomůže zmapovat potřeby potenciálních příjemců mikroúvěrů, přispěje
k lepšímu poznání potřeb trhu. Výsledná práce může být do jisté míry jedinečná, protože
žádný podobný výzkum se v ČR ještě neuskutečnil, a tak bude užitečná i v reálném
podnikatelském prostředí.
Co že to jsou vlastně ty MIKROFINANCE či MIKROÚVĚRY? Pokud jste se s tímto
termínem ještě nesetkali, nevadí. V ČR je tento způsob financování teprve v počátcích a
jedná se o malé půjčky na rozjezd podnikání poskytované mikrofinačními institucemi
(MFI), které se o své klienty starají individuálně. Mikropůjčky fungující v zahraničí jsou
zaměřené převážně na ženy, které podnikáním zajišťují často jediný příjem celé rodiny.
Klienti se obracejí na MFI, protože běžné banky by jim na takto malou částku nedali
půjčku či protože je pro ně klient příliš rizikový (nemá bankovní účet, doloženou platební
historii, …). Pod pojem mikrofinance se schovají i další finanční služby jako je spoření,
pojištění, atd.
Dotazník je zcela anonymní a nebudu se v něm ptát na Vaše jméno ani kontakt. Nasbíraná
data budou statisticky zpracována a cílem šetření je definovat klíčového klienta
mikrofinancí.
https://docs.google.com/forms/d/1djAnZuDFm8MHDxMZ4hOo2uUxslnTq9j7mNN3F79v
Mac/viewform
_____________________________________________________________________
Všeobecné dotazy (U otázek, kde není uvedeno jinak, vyberte prosím pouze jednu
odpověď, která nejvíce odpovídá skutečnosti)
1) Jaký je Váš věk?
a) 17 a méně; b) 18-25; c) 26-35; d) 36-45; e) 46-55; f)56-70; g) 71 a více
2) Jaké je Vaše pohlaví?
a) žena; b) muž
3) Jaký je Vás rodinný stav?
a) svobodný/á bez dětný/á; b) svobodný/á s dítětem/dětmi;c) ženatý/vdaná bez dětný/á; d)
ženatý/vdaná s dítětem/dětmi; e)rozvedený/á bez dětí; d) rozvedený/á s dítětem/dětmi
v péči; e) rozvedený/á s dítětem/dětmi mimo mou péči; e)ovdovělý/á s dítětem/dětmi; f)
ovdovělý/á bez dítěte/dětí; g) jiné
4) Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
III
a) základní; b) střední bez maturity; c) střední s maturitou; d) vyšší odborné;
e)vysokoškolské
5) Pracujete v úvazku?
a ) plný úvazek; b) poloviční úvazek; c) částečný úvazek; d)více částečných úvazků; e) na
DPČ1) f) na DPP2) g) OSVČ3) ; h) na státní podpoře; i) nepracuji; j) jiné
6) Do jaké kategorie patří Vaše převažující činnost (možnost vybrat z max. 2 odpovědí)
a)v domácnosti/na mateřské/ v důchodu; b) živnostník; c) zaměstnanec; d) podnikatel; e)
zaměstnanec -úřednická práce; f) zaměstnanec -odborná práce; g) zaměstnanec neodborná práce h) brigádník; i)student/ka; j)nezaměstnaný/á;
7) Kolik členů má Vaše domácnost, kde současně žijete?
a) 1; b ) 2; c) 3; d) 4; e) 5; f) 6 a více
8) V současné době žiji s …
a) sám/a; b)manželem/kou; c)rodiči; d) partnerem/kou; e) partnerem/kou a dětmi; f)
kamarády/spolubydlícími; g) jiné
9) Bydlíte v …
a) pronajatém bytu; b) pronajatém domě; c) vlastním bytu; d) vlastním domu; e) bytě
rodičů; f) domě rodičů; g) jiné
10) Žiji v regionu…
a)Praha; b) Středočeský; c) Jihočeský; d) Pardubický; e) Ústecký; f) Jihomoravský; g)
Karlovarský; h) Královéhradecký; i) Olomoucký; j) Zlínský; k)Vysočina; l) Plzeňský; m)
Liberecký
11) Kolik obyvatel má obec (město), kde žijete?
a) do 1000; b) 1001 - 10 000; c) 10 001 – 100 000; d) nad 100 000
Druhá část dotazníku bude zaměřená na Vaši finanční situaci a zvyky s ní spojené.
Odpověděním otázek pomůžete zjistit, jaké finanční podmínky jsou nejčastější u klientu
mikrofinancí. (Opět prosím vybírejte pouze jednu odpověď, pokud tomu není u otázky
určeno jinak)
12) Jak vysoké jsou měsíční hrubé příjmy4) ve Vaší domácnosti celkem? 5)
a) do 8 500kč; b) 8 600-10 500kč; c) 10 600-15 500kč; d) 15 600- 20 000kč; e) 20 00125 000kč; f) 25 001- 30 000kč; g) 30 001- 40 000kč; h) 40 001 a více
13) Peníze si v případě potřeby půjčuji 6) od …
a)banky; b)privátních věřitelů; c) rodiny a kamarádů; d)nepůjčuji si
14) Finance si půjčuji nejčastěji na …
a) podnikání; b) spotřebu (nákup); c) fungování domácnosti; d) léčebné výlohy; e)
soukromou investici 7); f) podnikatelskou investici 8); g) studia; h) pokrytí výpadku příjmů;
i) jiné; j) nepůjčuji si
IV
15) Jaká je podnikatelská oblast Vašeho zájmu 9), či v jaké již podnikáte?
a) prodeje zboží; b) prodej potravin; c) výroba zboží; d) výroba potravin; e) službykosmetické; f) farmaření-prodej produktů; g) služby-jiné; h) služby-práce s dětmi;
Třetí poslední část dotazníku se zaměřuje na Vaše chování, zvyky a postoje k financím.
Odpovědi jsou seřazeny do škály 1.(úplně souhlasí) - 7. (úplně nesouhlasí). Jedno
vybrané číslo ze škály připište ke každé jedné větě (1.-12.) do čtverečku.
Prosím označte vaši odpověď na škále, která na vás sedí nejlépe.
16) Jakou roli hrají finance v mém životě?
1.
2.
3.
4.
Úplně
Souhlasí
Spíše
Nevím
souhlasí
souhlasí
5.
Spíše
nesouhlasí
6.
Nesouhlasí
7.
Úplně
nesouhlasí
1) Mám rád/a své výdaje a příjmy pod kontrolou.
2) Nevycházím s financemi a proto si často půjčuji-např. spotřební úvěr v obchodě.
3) Před výplatou mi příliš peněz na účtu nezbývá a tak obtížně spořím.
4) Vím, co obnáší nesplácení půjčky, a proto si půjčuji méně často či menší obnos.
5) V běžných komerčních bankách mi nabízejí jen pro mě nevyhovující/nedostupné
produkty.
6) Je pro mě obtížné dosáhnout na podmínky k dostání úvěru v běžných bankách.
7) Při konzultaci s bankéřem/finančním poradcem se obtížně orientuji v odborných
finančních pojmech.
8) Chtěl/a bych začít podnikat, ale nemám dost financí na rozjezd.
9) Mikropůjčka je pro mě šance, jak se dostat k udržitelným financím 10) .
10) Mikrofinance jsou pro mě šance, jak začít podnikat.
11) Jsem součástí nějaké komunity (rodiny, kruhu přátel, skupina blízkých,.), která
má navzájem propojené vztahy.
12) Mé rozhodování ve finančních otázkách (např. zda si vezmu půjčku) mají dopad
na život lidí okolo mě (mé komunity, rodiny,…).
1)
2)
3)
4)
5)
6)
7)
8)
9)
10)
Dohoda o pracovní činnosti
Dohoda o provedení práce
Osoba samostatně výdělečně činná
Plat uváděný ve vyšší částce, kde ještě není stržená daň ani sociální a zdravotní pojištění
Příjmy v domácnosti celkem jsou myšleny hrubé příjmy všech lidí, se kterými současně žijete a sdílíte domácnost
a finance (rodina, přítel/kyně, rodiče,…)
Půjčkou není myšleno využití kontokorentu (jít do mínusu na bankovním účtu).
Soukromou investicí je myšleno např. koupě bytu, kde bydlí moje rodina a použité finance tak slouží jako uložení
kapitálu do nemovitosti.
Podnikatelská investice je na např. koupě bytu k pronájmu jiné osobě.
Podnikatelská oblast zájmu, v jaké byste chtěli podnikat za předpokladu, že byste se dostali k financím/možnosti,
dostali odvahu/příležitost.
Pojmem „Udržitelné finance“ se rozumí např. půjčka, která se pravidelně splácí v únosné míře a nenabaluje na
sebe další půjčky na nesplacené předešlé půjčky.
V
Příloha č. 3 - Kompletní výsledky dotazníkového šetření v programu SPSS
Faktorová analýza
4 faktory
Descriptive Statistics
Mean
Std. Deviation
Analysis N
Mámrádasvévýdajeapříjmypodkontrolou
1,471
,7935
70
Nevycházímsfinancemiaprotosičastopůjčujinapřspot
6,043
1,6101
70
V18
4,271
2,2517
70
Vímcoobnášínesplácenípůjčkyaprotosipůjčujiméněč
2,500
2,0341
70
V20
3,786
1,8407
70
V21
4,457
2,1514
70
Přikonzultacisbankéřemfinančnímporadcemseobtíž
4,914
2,0126
70
4,500
2,3390
70
4,029
2,1533
70
Mikrofinancejsouproměšancejakzačítpodnikat
4,257
2,1311
70
Jsemsoučástínějakékomunityrodinykruhupřátelskup
2,900
2,0011
70
3,757
2,0812
70
řební
asto
něorientuj
Chtělabychzačítpodnikatalenemámdostfinancínaroz
jezd
Mikropůjčkajeproměšancejaksedostatkudržitelnýmfi
nancí
inablí
Mérozhodovánívefinančníchotázkáchnapřzdasivez
mupůjčku
4 faktory
KMO and Bartlett's Test
Kaiser-Meyer-Olkin Measure of Sampling Adequacy.
Approx. Chi-Square
Bartlett's Test of Sphericity
,726
260,405
df
66
Sig.
,000
3 faktory
KMO and Bartlett's Test
Kaiser-Meyer-Olkin Measure of Sampling Adequacy.
Approx. Chi-Square
Bartlett's Test of Sphericity
,726
260,405
df
66
Sig.
,000
VI
4 faktory
3 faktory
Communalities
Initial
Extraction
Extraction
Mámrádasvévýdajeapříjmypodkontrolou
1,000
,474
,375
Nevycházímsfinancemiaprotosičastopůjčujinapřspo
1,000
,582
,428
V18
1,000
,406
,406
Vímcoobnášínesplácenípůjčkyaprotosipůjčujiméně
1,000
,836
,303
V20
1,000
,694
,648
V21
1,000
,734
,733
Přikonzultacisbankéřemfinančnímporadcemseobtíž
1,000
,517
,405
1,000
,583
,568
1,000
,770
,770
Mikrofinancejsouproměšancejakzačítpodnikat
1,000
,815
,792
Jsemsoučástínějakékomunityrodinykruhupřátelsku
1,000
,672
,626
1,000
,597
,529
třební
často
něorientuj
Chtělabychzačítpodnikatalenemámdostfinancínaro
zjezd
Mikropůjčkajeproměšancejaksedostatkudržitelnýmfi
nancí
pinablí
Mérozhodovánívefinančníchotázkáchnapřzdasivez
mupůjčku
VII
4 faktory
Total Variance Explained
Component
Initial Eigenvalues
Total
% of Variance
Extraction Sums of Squared Loadings
Cumulative %
Total
% of Variance
Rotation Sums of Squared Loadings
Cumulative %
Total
% of Variance
Cumulative %
1
3,943
32,855
32,855
3,943
32,855
32,855
2,503
20,859
20,859
2
1,415
11,793
44,648
1,415
11,793
44,648
2,146
17,880
38,739
3
1,224
10,203
54,851
1,224
10,203
54,851
1,850
15,420
54,158
4
1,098
9,152
64,004
1,098
9,152
64,004
1,181
9,845
64,004
5
,875
7,288
71,292
6
,746
6,217
77,509
7
,687
5,723
83,232
8
,626
5,217
88,449
9
,492
4,100
92,549
10
,453
3,779
96,327
11
,329
2,740
99,067
12
,112
,933
100,000
3 faktory
Total Variance Explained
Initial Eigenvalues
Component
Total
% of Variance
Extraction Sums of Squared Loadings
Cumulative %
Total
% of Variance
Cumulative %
Rotation Sums of Squared Loadings
Total
% of Variance
Cumulative %
1
3,943
32,855
32,855
3,943
32,855
32,855
2,958
24,651
24,651
2
1,415
11,793
44,648
1,415
11,793
44,648
2,107
17,557
42,208
3
1,224
10,203
54,851
1,224
10,203
54,851
1,517
12,643
54,851
4
1,098
9,152
64,004
VIII
4 faktory
Correlation Matrix
Mámrádasvévý
Nevycházímsfin
dajeapříjmypod
ancemiaprotosič
splácenípůjčkya
kontrolou
astopůjčujinapřs
protosipůjčujimé
potřební
něčasto
Mámrádasvévýdajeapříjmyp
V18
Vímcoobnášíne
1,000
-,277
-,146
-,076
-,277
1,000
,349
,082
V18
-,146
,349
1,000
-,068
Vímcoobnášínesplácenípůjč
-,076
,082
-,068
1,000
V20
-,029
,169
,189
,223
V21
-,060
,220
,264
,205
Přikonzultacisbankéřemfina
-,129
,158
,149
-,096
-,199
,321
,323
,081
-,305
,384
,372
,129
-,304
,267
,381
,077
,039
-,116
-,023
,190
-,140
,163
,160
,036
odkontrolou
Nevycházímsfinancemiaprot
osičastopůjčujinapřspotřební
kyaprotosipůjčujiméněčasto
nčnímporadcemseobtížněori
Correlation
entuj
Chtělabychzačítpodnikatale
nemámdostfinancínarozjezd
Mikropůjčkajeproměšanceja
ksedostatkudržitelnýmfinanc
í
Mikrofinancejsouproměšanc
ejakzačítpodnikat
Jsemsoučástínějakékomunit
yrodinykruhupřátelskupinablí
Mérozhodovánívefinančních
otázkáchnapřzdasivezmupůj
čku
Correlation Matrix
V20
V21
Přikonzultacisba
Chtělabychzačítp
nkéřemfinančním
odnikatalenemá
poradcemseobtíž mdostfinancínaro
něorientuj
Mámrádasvévýdajeapříjmypo
zjezd
-,029
-,060
-,129
-,199
,169
,220
,158
,321
,189
,264
,149
,323
dkontrolou
Correlation
Nevycházímsfinancemiaproto
sičastopůjčujinapřspotřební
V18
IX
Vímcoobnášínesplácenípůjčk
,223
,205
-,096
,081
V20
1,000
,519
,253
,254
V21
,519
1,000
,381
,446
Přikonzultacisbankéřemfinanč
,253
,381
1,000
,332
,254
,446
,332
1,000
,236
,423
,191
,515
,206
,379
,286
,625
,045
,021
,023
,060
,293
,452
,161
,421
yaprotosipůjčujiméněčasto
nímporadcemseobtížněorient
uj
Chtělabychzačítpodnikatalene
mámdostfinancínarozjezd
Mikropůjčkajeproměšancejaks
edostatkudržitelnýmfinancí
Mikrofinancejsouproměšancej
akzačítpodnikat
Jsemsoučástínějakékomunityr
odinykruhupřátelskupinablí
Mérozhodovánívefinančníchot
ázkáchnapřzdasivezmupůjčku
Correlation Matrix
Mikropůjčkajepro
Mikrofinancejsoup
Jsemsoučástíněja
měšancejaksedost roměšancejakzačít kékomunityrodinyk
atkudržitelnýmfina
ruhupřátelskupina
podnikat
ncí
Mámrádasvévýdajeapříjmypodk
blí
-,305
-,304
,039
,384
,267
-,116
V18
,372
,381
-,023
Vímcoobnášínesplácenípůjčkya
,129
,077
,190
V20
,236
,206
,045
V21
,423
,379
,021
Přikonzultacisbankéřemfinanční
,191
,286
,023
,515
,625
,060
1,000
,851
,102
ontrolou
Nevycházímsfinancemiaprotosič
astopůjčujinapřspotřební
protosipůjčujiméněčasto
Correlation
mporadcemseobtížněorientuj
Chtělabychzačítpodnikatalenem
ámdostfinancínarozjezd
Mikropůjčkajeproměšancejakse
dostatkudržitelnýmfinancí
X
Mikrofinancejsouproměšancejak
,851
1,000
,159
,102
,159
1,000
,464
,472
,283
začítpodnikat
Jsemsoučástínějakékomunityro
dinykruhupřátelskupinablí
Mérozhodovánívefinančníchotáz
káchnapřzdasivezmupůjčku
Correlation Matrix
Mérozhodovánívefinančníchot
ázkáchnapřzdasivezmupůjčku
Mámrádasvévýdajeapříjmypodkontrolou
Nevycházímsfinancemiaprotosičastopůjčujinapřspot
-,140
,163
řební
V18
,160
Vímcoobnášínesplácenípůjčkyaprotosipůjčujiméněč
,036
asto
Correlation
V20
,293
V21
,452
Přikonzultacisbankéřemfinančnímporadcemseobtíž
,161
něorientuj
Chtělabychzačítpodnikatalenemámdostfinancínarozj
,421
ezd
Mikropůjčkajeproměšancejaksedostatkudržitelnýmfi
,464
nancí
Mikrofinancejsouproměšancejakzačítpodnikat
,472
Jsemsoučástínějakékomunityrodinykruhupřátelskupi
,283
nablí
Mérozhodovánívefinančníchotázkáchnapřzdasivez
mupůjčku
XI
1,000
Component Matrix
a
Component
1
2
3
4
Mikrofinancejsouproměšancejakzačítpodnikat
,828
-,097
-,312
,153
Mikropůjčkajeproměšancejaksedostatkudržitelnýmfi
,819
-,115
-,292
-,007
,751
-,055
-,006
,125
V21
,686
,295
,418
-,033
Mérozhodovánívefinančníchotázkáchnapřzdasivez
,638
,303
-,172
,261
V18
,516
-,364
,091
,008
Nevycházímsfinancemiaprotosičastopůjčujinapřspot
,498
-,417
,077
-,393
,149
,592
-,504
,215
nancí
Chtělabychzačítpodnikatalenemámdostfinancínaroz
jezd
mupůjčku
řební
Jsemsoučástínějakékomunityrodinykruhupřátelskup
inablí
XII
Mámrádasvévýdajeapříjmypodkontrolou
-,365
,387
,303
,315
V20
,493
,389
,504
-,214
Přikonzultacisbankéřemfinančnímporadcemseobtíž
,449
-,029
,451
,335
,178
,501
-,144
-,730
něorientuj
Vímcoobnášínesplácenípůjčkyaprotosipůjčujiméněč
asto
4 faktory
Rotated Component Matrix
a
Component
1
Nevycházímsfinancemiaprotosičastopůjčujinapřspot
2
3
4
,706
,196
-,184
,107
,688
,215
,501
,003
-,658
,152
-,028
-,132
Mikrofinancejsouproměšancejakzačítpodnikat
,634
,214
,594
-,119
V18
,552
,242
,014
-,208
Chtělabychzačítpodnikatalenemámdostfinancínaroz
,498
,412
,384
-,136
V21
,189
,805
,204
,087
V20
,040
,786
,031
,270
Přikonzultacisbankéřemfinančnímporadcemseobtíž
,110
,590
,071
-,390
-,232
-,086
,752
,213
,189
,346
,664
-,039
,069
,151
,104
,893
řební
Mikropůjčkajeproměšancejaksedostatkudržitelnýmfi
nancí
Mámrádasvévýdajeapříjmypodkontrolou
jezd
něorientuj
Jsemsoučástínějakékomunityrodinykruhupřátelskup
inablí
Mérozhodovánívefinančníchotázkáchnapřzdasivez
mupůjčku
Vímcoobnášínesplácenípůjčkyaprotosipůjčujiméněč
asto
4 faktory
Component Transformation Matrix
Component
1
2
3
4
1
,669
,575
,471
-,005
2
-,632
,337
,491
,496
3
-,222
,745
-,596
-,200
4
-,322
,018
,427
-,845
XIII
3 faktory
Rotated Component Matrix
a
Component
1
Mikrofinancejsouproměšanc
2
3
,817
,198
,292
,812
,203
,265
,621
,401
,145
-,590
,150
,063
,566
,204
-,256
V18
,549
,242
-,215
V21
,239
,800
,188
V20
,009
,786
,171
Přikonzultacisbankéřemfina
,198
,586
-,151
,019
-,107
,784
-,050
,153
,527
,420
,326
,496
ejakzačítpodnikat
Mikropůjčkajeproměšanceja
ksedostatkudržitelnýmfinan
cí
Chtělabychzačítpodnikatale
nemámdostfinancínarozjezd
Mámrádasvévýdajeapříjmyp
odkontrolou
Nevycházímsfinancemiapro
tosičastopůjčujinapřspotřeb
ní
nčnímporadcemseobtížněor
ientuj
Jsemsoučástínějakékomuni
tyrodinykruhupřátelskupinab
lí
Vímcoobnášínesplácenípůjč
kyaprotosipůjčujiméněčasto
Mérozhodovánívefinančních
otázkáchnapřzdasivezmupů
jčku
3 faktory
Component Transformation Matrix
Component
1
2
3
1
,788
,563
,248
2
-,487
,324
,811
3
-,377
,760
-,529
XIV
Křížové tabulky
1) Jaký je Váš věk?
Crosstab
Ward Method
1
Count
1
% within JakýjeVášvěk
JakýjeVášvěk
% within JakýjeVášvěk
5
2
15
53,3%
33,3%
13,3%
100,0%
13
16
6
35
37,1%
45,7%
17,1%
100,0%
3
5
1
9
33,3%
55,6%
11,1%
100,0%
3
2
1
6
50,0%
33,3%
16,7%
100,0%
3
2
0
5
60,0%
40,0%
0,0%
100,0%
30
30
10
70
42,9%
42,9%
14,3%
100,0%
Count
3
% within JakýjeVášvěk
Count
4
% within JakýjeVášvěk
Count
5
% within JakýjeVášvěk
Count
Total
% within JakýjeVášvěk
3
8
Count
2
2
Total
Chi-Square Tests
Value
df
Asymp. Sig. (2sided)
Pearson Chi-Square
a
8
,926
3,798
8
,875
3,126
Likelihood Ratio
N of Valid Cases
70
2) Jaké je Vaše pohlaví?
Crosstab
Ward Method
1
Count
2
JakéjeVašepohlaví
% within JakéjeVašepohlaví
Count
2
Total
3
11
8
2
21
52,4%
38,1%
9,5%
100,0%
19
22
8
49
38,8%
44,9%
16,3%
100,0%
30
30
10
70
42,9%
42,9%
14,3%
100,0%
1
% within JakéjeVašepohlaví
Count
Total
% within JakéjeVašepohlaví
Chi-Square Tests
XV
Value
df
Asymp. Sig. (2sided)
Pearson Chi-Square
Likelihood Ratio
N of Valid Cases
a
2
,530
1,289
2
,525
1,270
70
3) Jaký je Váš rodinný stav?
Crosstab
Ward Method
1
Count
10
% within JakýjeVásrodinnýstav
Count
5
% within JakýjeVásrodinnýstav
Count
6
JakýjeVásrodinnýstav
% within JakýjeVásrodinnýstav
Count
1
% within JakýjeVásrodinnýstav
Count
2
% within JakýjeVásrodinnýstav
Count
3
% within JakýjeVásrodinnýstav
Count
4
% within JakýjeVásrodinnýstav
Count
Total
% within JakýjeVásrodinnýstav
Chi-Square Tests
Value
df
Asymp. Sig. (2sided)
Pearson Chi-Square
Likelihood Ratio
N of Valid Cases
a
12
,852
7,587
12
,817
7,092
70
XVI
2
Total
3
1
0
0
1
100,0%
0,0%
0,0%
100,0%
1
0
0
1
100,0%
0,0%
0,0%
100,0%
1
2
0
3
33,3%
66,7%
0,0%
100,0%
14
16
4
34
41,2%
47,1%
11,8%
100,0%
2
1
2
5
40,0%
20,0%
40,0%
100,0%
2
3
1
6
33,3%
50,0%
16,7%
100,0%
9
8
3
20
45,0%
40,0%
15,0%
100,0%
30
30
10
70
42,9%
42,9%
14,3%
100,0%
4) Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
Crosstab
Ward Method
1
Count
3
% within JakéjeVašenejvyššídosaženévzdělání
Count
5
JakéjeVašenejvyššídosaženévzdělání
% within JakéjeVašenejvyššídosaženévzdělání
Count
4
% within JakéjeVašenejvyššídosaženévzdělání
Count
1
% within JakéjeVašenejvyššídosaženévzdělání
Count
Total
% within JakéjeVašenejvyššídosaženévzdělání
Chi-Square Tests
Value
df
Asymp. Sig. (2sided)
Pearson Chi-Square
Likelihood Ratio
N of Valid Cases
a
6
,717
4,224
6
,646
3,699
70
XVII
2
Total
3
10
11
3
24
41,7%
45,8%
12,5%
100,0%
18
17
6
41
43,9%
41,5%
14,6%
100,0%
1
2
0
3
33,3%
66,7%
0,0%
100,0%
1
0
1
2
50,0%
0,0%
50,0%
100,0%
30
30
10
70
42,9%
42,9%
14,3%
100,0%
5) Pracujete v úvazku?
Crosstab
Ward Method
1
2
Count
částečný úvazek
% within Pracujetevúvazku
% within Pracujetevúvazku
0
1
3
66,7%
0,0%
33,3%
100,0%
3
2
1
6
50,0%
33,3%
16,7%
100,0%
3
3
2
8
37,5%
37,5%
25,0%
100,0%
2
1
1
4
50,0%
25,0%
25,0%
100,0%
1
0
1
2
50,0%
0,0%
50,0%
100,0%
5
3
2
10
50,0%
30,0%
20,0%
100,0%
12
20
2
34
35,3%
58,8%
5,9%
100,0%
2
1
0
3
66,7%
33,3%
0,0%
100,0%
30
30
10
70
42,9%
42,9%
14,3%
100,0%
Count
na DPČ
% within Pracujetevúvazku
Count
na DPP
% within Pracujetevúvazku
Pracujetevúvazku
Count
na státní podpoře
% within Pracujetevúvazku
Count
OSVČ
% within Pracujetevúvazku
Count
plný úvazek
% within Pracujetevúvazku
Count
poloviční úvazek
% within Pracujetevúvazku
Count
Total
% within Pracujetevúvazku
Chi-Square Tests
Value
Pearson Chi-Square
Likelihood Ratio
N of Valid Cases
df
Asymp. Sig. (2-sided)
a
14
,564
14,268
14
,430
12,529
70
6) Do jaké kategorie patří Vaše převažující činnost?
XVIII
3
2
Count
jiné
Total
Crosstab
Ward Method
1
Count
8
% within DojakékategoriepatříVašepřevažujícíčinnost
Count
4
% within DojakékategoriepatříVašepřevažujícíčinnost
Count
9
% within DojakékategoriepatříVašepřevažujícíčinnost
Count
1
% within DojakékategoriepatříVašepřevažujícíčinnost
Count
3
DojakékategoriepatříVašepřevažujícíčinnost
% within DojakékategoriepatříVašepřevažujícíčinnost
Count
7
% within DojakékategoriepatříVašepřevažujícíčinnost
Count
6
% within DojakékategoriepatříVašepřevažujícíčinnost
Count
5
% within DojakékategoriepatříVašepřevažujícíčinnost
zaměstn Count
anecodborná
2
Total
3
3
2
1
6
50,0%
33,3%
16,7%
100,0%
6
2
2
10
60,0%
20,0%
20,0%
100,0%
5
1
1
7
71,4%
14,3%
14,3%
100,0%
1
1
1
3
33,3%
33,3%
33,3%
100,0%
7
12
3
22
31,8%
54,5%
13,6%
100,0%
0
0
1
1
0,0%
0,0%
100,0%
100,0%
7
7
1
15
46,7%
46,7%
6,7%
100,0%
1
1
0
2
50,0%
50,0%
0,0%
100,0%
0
1
0
1
0,0%
100,0%
0,0%
100,0%
0
3
0
3
0,0%
100,0%
0,0%
100,0%
30
30
10
70
42,9%
42,9%
14,3%
100,0%
% within DojakékategoriepatříVašepřevažujícíčinnost
práce
Count
2
% within DojakékategoriepatříVašepřevažujícíčinnost
Count
Total
% within DojakékategoriepatříVašepřevažujícíčinnost
XIX
Chi-Square Tests
Value
Pearson Chi-Square
Likelihood Ratio
N of Valid Cases
df
Asymp. Sig. (2-sided)
a
18
,354
19,649
18
,353
19,622
70
7) Kolik členů má Vaše domácnost, kde současně žijete?
Crosstab
Ward Method
1
Count
1,0
% within KolikčlenůmáVašedomácnostkdesoučasněžijete
Count
2,0
KolikčlenůmáVašedomácnostkdesoučasněžijete
% within KolikčlenůmáVašedomácnostkdesoučasněžijete
Count
3,0
% within KolikčlenůmáVašedomácnostkdesoučasněžijete
Count
4,0
% within KolikčlenůmáVašedomácnostkdesoučasněžijete
Count
5,0
% within KolikčlenůmáVašedomácnostkdesoučasněžijete
Count
Total
% within KolikčlenůmáVašedomácnostkdesoučasněžijete
XX
2
Total
3
5
6
0
11
45,5%
54,5%
0,0%
100,0%
12
12
3
27
44,4%
44,4%
11,1%
100,0%
7
7
5
19
36,8%
36,8%
26,3%
100,0%
5
5
2
12
41,7%
41,7%
16,7%
100,0%
1
0
0
1
100,0%
0,0%
0,0%
100,0%
30
30
10
70
42,9%
42,9%
14,3%
100,0%
Chi-Square Tests
Value
df
Asymp. Sig. (2sided)
Pearson Chi-Square
a
8
,670
7,343
8
,500
,463
1
,496
5,796
Likelihood Ratio
Linear-by-Linear Association
N of Valid Cases
70
8) V současné době žiji s …
Crosstab
Ward Method
1
Count
7
1
1
3
33,3%
33,3%
33,3%
100,0%
1
0
0
1
100,0%
0,0%
0,0%
100,0%
10
7
3
20
50,0%
35,0%
15,0%
100,0%
5
10
3
18
27,8%
55,6%
16,7%
100,0%
4
3
2
9
44,4%
33,3%
22,2%
100,0%
4
3
1
8
50,0%
37,5%
12,5%
100,0%
5
6
0
11
45,5%
54,5%
0,0%
100,0%
30
30
10
70
42,9%
42,9%
14,3%
100,0%
% within Vsoučasnédoběžijis
% within Vsoučasnédoběžijis
Count
2
Vsoučasnédoběžijis
% within Vsoučasnédoběžijis
Count
4
% within Vsoučasnédoběžijis
Count
5
% within Vsoučasnédoběžijis
Count
3
% within Vsoučasnédoběžijis
Count
1
% within Vsoučasnédoběžijis
Count
Total
% within Vsoučasnédoběžijis
Chi-Square Tests
Value
df
Asymp. Sig. (2sided)
Pearson Chi-Square
Likelihood Ratio
N of Valid Cases
a
12
,847
8,901
12
,711
7,158
70
9) Bydlíte v …
XXI
3
1
Count
6
2
Total
Crosstab
Ward Method
1
Count
5
% within Bydlítev
0
3
100,0%
0,0%
0,0%
100,0%
3
2
0
5
60,0%
40,0%
0,0%
100,0%
1
0
1
2
50,0%
0,0%
50,0%
100,0%
9
11
4
24
37,5%
45,8%
16,7%
100,0%
0
2
0
2
0,0%
100,0%
0,0%
100,0%
8
11
1
20
40,0%
55,0%
5,0%
100,0%
6
4
4
14
42,9%
28,6%
28,6%
100,0%
30
30
10
70
42,9%
42,9%
14,3%
100,0%
Count
Bydlítev
% within Bydlítev
Count
1
% within Bydlítev
Count
2
% within Bydlítev
Count
3
% within Bydlítev
Count
4
% within Bydlítev
Count
Total
3
0
% within Bydlítev
7
2
3
Count
6
Total
% within Bydlítev
Chi-Square Tests
Value
df
Asymp. Sig. (2sided)
Pearson Chi-Square
a
12
,225
17,922
12
,118
15,306
Likelihood Ratio
N of Valid Cases
70
10) Žiji v regionu…
Crosstab
Ward Method
1
Count
3
Žijivregionu
% within Žijivregionu
% within Žijivregionu
0
0
1
100,0%
0,0%
0,0%
100,0%
5
1
1
7
71,4%
14,3%
14,3%
100,0%
0
0
1
1
0,0%
0,0%
100,0%
100,0%
Count
8
% within Žijivregionu
3
1
Count
6
2
Total
XXII
Count
9
% within Žijivregionu
0
3
0
3
0,0%
100,0%
0,0%
100,0%
2
0
0
2
100,0%
0,0%
0,0%
100,0%
15
20
4
39
38,5%
51,3%
10,3%
100,0%
5
4
4
13
38,5%
30,8%
30,8%
100,0%
1
0
0
1
100,0%
0,0%
0,0%
100,0%
0
1
0
1
0,0%
100,0%
0,0%
100,0%
1
1
0
2
50,0%
50,0%
0,0%
100,0%
30
30
10
70
42,9%
42,9%
14,3%
100,0%
Count
12
% within Žijivregionu
Count
1
% within Žijivregionu
Count
2
% within Žijivregionu
Count
5
% within Žijivregionu
Count
11
% within Žijivregionu
Count
10
% within Žijivregionu
Count
Total
% within Žijivregionu
Chi-Square Tests
Value
df
Asymp. Sig. (2sided)
Pearson Chi-Square
a
18
,158
24,663
18
,134
23,906
Likelihood Ratio
N of Valid Cases
70
11) Kolik obyvatel má obec (město), kde žijete?
Crosstab
Ward Method
1
Count
3
% within Kolikobyvatelmáobecměstokdežijete
Count
Kolikobyvatelmáobe
2
cměstokdežijete
% within Kolikobyvatelmáobecměstokdežijete
Count
2
Total
3
3
5
1
9
33,3%
55,6%
11,1%
100,0%
4
3
4
11
36,4%
27,3%
36,4%
100,0%
4
2
1
7
57,1%
28,6%
14,3%
100,0%
19
20
4
43
44,2%
46,5%
9,3%
100,0%
30
30
10
70
1
% within Kolikobyvatelmáobecměstokdežijete
Count
4
Total
% within Kolikobyvatelmáobecměstokdežijete
Count
XXIII
% within Kolikobyvatelmáobecměstokdežijete
42,9%
42,9%
14,3%
100,0%
Chi-Square Tests
Value
df
Asymp. Sig. (2sided)
Pearson Chi-Square
Likelihood Ratio
a
6
,355
5,714
6
,456
6,643
N of Valid Cases
70
12) Jak vysoké jsou měsíční hrubé příjmy ve Vaší domácnosti celkem?
Crosstab
Ward Method
1
Count
3
% within
2
Total
3
3
0
0
3
100,0%
0,0%
0,0%
100,0%
2
1
2
5
40,0%
20,0%
40,0%
100,0%
5
8
1
14
35,7%
57,1%
7,1%
100,0%
4
4
2
10
40,0%
40,0%
20,0%
100,0%
4
7
2
13
30,8%
53,8%
15,4%
100,0%
8
9
2
19
42,1%
47,4%
10,5%
100,0%
3
1
1
5
Jakvysokéjsouměsíčníhrubépříjmy
veVašídomácnosticelkem
Count
4
% within
Jakvysokéjsouměsíčníhrubépříjmy
veVašídomácnosticelkem
Count
5
% within
Jakvysokéjsouměsíčníhrubépříjmy
Jakvysokéjsouměsíčníhrubép
veVašídomácnosticelkem
říjmyveVašídomácnosticelke
Count
m
6
% within
Jakvysokéjsouměsíčníhrubépříjmy
veVašídomácnosticelkem
Count
7
% within
Jakvysokéjsouměsíčníhrubépříjmy
veVašídomácnosticelkem
Count
8
% within
Jakvysokéjsouměsíčníhrubépříjmy
veVašídomácnosticelkem
2
Count
XXIV
% within
60,0%
20,0%
20,0%
100,0%
1
0
0
1
100,0%
0,0%
0,0%
100,0%
30
30
10
70
42,9%
42,9%
14,3%
100,0%
Jakvysokéjsouměsíčníhrubépříjmy
veVašídomácnosticelkem
Count
% within
1
Jakvysokéjsouměsíčníhrubépříjmy
veVašídomácnosticelkem
Count
% within
Total
Jakvysokéjsouměsíčníhrubépříjmy
veVašídomácnosticelkem
Chi-Square Tests
Value
df
Asymp. Sig. (2sided)
Pearson Chi-Square
Likelihood Ratio
a
14
,604
13,037
14
,524
12,035
N of Valid Cases
70
13) Peníze si v případě potřeby půjčuji od …
Crosstab
Ward Method
1
Count
1 % within
2
Total
3
3
9
4
16
18,8%
56,3%
25,0%
100,0%
14
14
3
31
45,2%
45,2%
9,7%
100,0%
1
1
0
2
50,0%
50,0%
0,0%
100,0%
12
6
3
21
57,1%
28,6%
14,3%
100,0%
30
30
10
70
Penízesivpřípaděpotřebypůjčujiod
Count
4 % within
Penízesivpřípadě
Penízesivpřípaděpotřebypůjčujiod
potřebypůjčujiod
Count
2 % within
Penízesivpřípaděpotřebypůjčujiod
Count
3 % within
Penízesivpřípaděpotřebypůjčujiod
Total
Count
XXV
% within
42,9%
42,9%
14,3%
100,0%
Penízesivpřípaděpotřebypůjčujiod
Chi-Square Tests
Value
df
Asymp. Sig. (2sided)
Pearson Chi-Square
Likelihood Ratio
a
6
,321
7,663
6
,264
6,996
N of Valid Cases
70
14) Finance si půjčuji nejčastěji na…
Crosstab
Ward Method
1
Count
3
% within Financesipůjčujinejčastějina
Count
9
% within Financesipůjčujinejčastějina
Count
1
% within Financesipůjčujinejčastějina
Count
6
Financesipůjčujinejčastějina
% within Financesipůjčujinejčastějina
Count
8
% within Financesipůjčujinejčastějina
Count
5
% within Financesipůjčujinejčastějina
Count
2
st
ud
ia
% within Financesipůjčujinejčastějina
Count
% within Financesipůjčujinejčastějina
Count
Total
% within Financesipůjčujinejčastějina
XXVI
2
Total
3
4
1
66,7%
16,7%
14
13
48,3%
44,8%
3
2
37,5%
25,0%
1
3
16,7%
50,0%
1
4
20,0%
80,0%
3
5
37,5%
62,5%
2
2
40,0%
40,0%
2
0
66,7%
0,0%
30
30
42,9%
42,9%
1
6
16,7% 100,0%
2
29
6,9% 100,0%
3
8
37,5% 100,0%
2
6
33,3% 100,0%
0
5
0,0% 100,0%
0
8
0,0% 100,0%
1
5
20,0% 100,0%
1
3
33,3% 100,0%
10
70
14,3% 100,0%
Chi-Square Tests
Value
df
Asymp. Sig. (2sided)
Pearson Chi-Square
Likelihood Ratio
N of Valid Cases
a
14
,269
18,826
14
,172
16,761
70
15) Jaká je podnikatelská oblast Vašeho zájmu, či v jaké již podnikáte?
16)
Crosstab
Ward Method
1
Count
2
Total
3
6
1
1
8
75,0%
12,5%
12,5%
100,0%
6
2
0
8
75,0%
25,0%
0,0%
100,0%
1
2
0
3
33,3%
66,7%
0,0%
100,0%
0
0
1
1
0,0%
0,0%
100,0
100,0%
6
% within JakájepodnikatelskáoblastVašehozájmu9čivjakéjižpodn
Možnost 9
Count
% within JakájepodnikatelskáoblastVašehozájmu9čivjakéjižpodn
Count
2
JakájepodnikatelskáoblastVašehozájmu9čivjakéjižpodn
% within JakájepodnikatelskáoblastVašehozájmu9čivjakéjižpodn
Count
1
% within JakájepodnikatelskáoblastVašehozájmu9čivjakéjižpodn
Count
5
% within JakájepodnikatelskáoblastVašehozájmu9čivjakéjižpodn
Count
7
% within JakájepodnikatelskáoblastVašehozájmu9čivjakéjižpodn
XXVII
%
0
2
1
3
0,0%
66,7%
33,3%
100,0%
16
21
3
40
40,0%
52,5%
7,5%
100,0%
Count
8
% within JakájepodnikatelskáoblastVašehozájmu9čivjakéjižpodn
Count
3
% within JakájepodnikatelskáoblastVašehozájmu9čivjakéjižpodn
Count
Total
% within JakájepodnikatelskáoblastVašehozájmu9čivjakéjižpodn
Chi-Square Tests
Value
df
Asymp. Sig. (2sided)
Pearson Chi-Square
Likelihood Ratio
N of Valid Cases
a
14
,005
28,126
14
,014
31,344
70
XXVIII
1
2
3
6
16,7%
33,3%
50,0%
100,0%
0
0
1
1
0,0%
0,0%
100,0
100,0%
%
30
30
10
70
42,9%
42,9%
14,3%
100,0%

Podobné dokumenty

obecná analýsa a ziskovost, Špinar, Metropolitní

obecná analýsa a ziskovost, Špinar, Metropolitní v této kapitole zodpovězena otázka, zda je vůbec moţné aby mikrofinanční instituce byly ziskové. Součástí této kapitoly bude i porovnání výnosnosti aktiv a výnosnosti vlastního kapitálu čtyř mikrof...

Více

Mikrofinance jako možnost investování, Gregorová, MU, Brno, CZE

Mikrofinance jako možnost investování, Gregorová, MU, Brno, CZE Předmětem diplomové práce „Mikrofinance jako moţnost investování“ je zhodnocení mikrofinancí jako potenciálního investičního nástroje pro širokou investiční veřejnost. Mikrofinance jako poměrně nov...

Více

CGAP oznámila vítěze fotografické soutěže 10. ročníku

CGAP oznámila vítěze fotografické soutěže 10. ročníku ročníku 2015, kterým se stal Sujan Sarkar z Indie. Vítězná fotografie s názvem „Pěstování rýže" byla vybrána z více než 3 300 kandidátů ze 77 zemí, a to díky své úchvatné kompozici a hluboké kvalit...

Více

Mikrofinance a ekonomická krize - Vysoká škola ekonomická v Praze

Mikrofinance a ekonomická krize - Vysoká škola ekonomická v Praze Prohlašuji na svou čest, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

Více

Efekty mikrofinancování na cílovou populaci

Efekty mikrofinancování na cílovou populaci službám. Existuje mnoho nástrojů a programů, které se snaží zmírňovat chudobu a zrovnoprávňovat postavení lidí s nízkými příjmy. Mikrofinancování má za účel zpřístupnit chudým lidem finanční služby...

Více

microfinance revolution: recent controversies and challenges

microfinance revolution: recent controversies and challenges Moderní mikrofinancování se dnes neváže pouze na potřebu financovat obchodní aktivity formou úvěrů, ale rozšiřuje se i na poptávku po spořících produktech, eventuálně řešení finančních transakcí po...

Více

The Selected Factors Influencing the Participation of Women in

The Selected Factors Influencing the Participation of Women in Ačkoliv tento mírný klesající trend zatím nepředstavuje žádnou výraznou odchylku od současného paradigmatu mikrofinancí, jako odvětví posilujícího postavení žen ve společnosti, může se nicméně jedn...

Více

PDF Publikace Programy EK

PDF Publikace Programy EK Evropského rozvojového fondu, který formálně stojí mimo rozpočet EU (jedná se např. o programy Nástroj pro rozvojovou spolupráci, Nástroj partnerství, Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva...

Více