Mikrofinance a mikroúvěry v rozvojových zemích

Transkript

Mikrofinance a mikroúvěry v rozvojových zemích
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE
FAKULTA FINANCÍ A ÚČETNICTVÍ
bakalářská práce
2011
Jan Pekař
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE
FAKULTA FINANCÍ A ÚČETNICTVÍ
Obor: FINANCE
Mikrofinance a mikroúvěry v rozvojových zemích
bakalářská práce
Autor: Jan Pekař
Vedoucí práce: Ing. Pavel Zetek
Prohlášení:
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a vyznačil veškeré citace z
pramenů.
V praze dne
_______
Poděkování
Na tomto místě bych chtěl co nejsrdečněji poděkovat vedoucímu práce Ing. Pavlu Zetkovi za
trpělivé odborné vedení mé práce. Rovněţ děkuji Tomáši Hesovi a Danielu Valčíkovi ze
společnosti MyElen za obohacující informace, které mi ochotně poskytli.
Obsah
ÚVOD .......................................................................................................................................... 6
1.
HISTORIE ............................................................................................................................. 7
2.
MIKROFINANCE ................................................................................................................. 12
2.1.
Investor ..................................................................................................................... 12
2.1.1.
Investor neorientovaný na zisk ........................................................................... 12
2.1.2.
Zisk hledající investor ........................................................................................ 12
2.2.
Zprostředkovatel....................................................................................................... 13
2.3.
Mikrofinanční instituce ............................................................................................ 13
2.4.
Klient ........................................................................................................................ 13
2.4.1.
Village bankers ................................................................................................... 14
2.4.2.
Vztah s klientem ................................................................................................. 15
2.5.
Charakteristické znaky mikroúvěrů ......................................................................... 16
2.5.1.
Zásadně podnikatelské úvěry ............................................................................. 16
2.5.2.
Zajištění .............................................................................................................. 17
2.5.3.
Podpora mikroúvěrů ........................................................................................... 17
2.5.3.1.
Rok 2005, rok mikroúvěru .......................................................................... 18
2.5.3.2.
Peněţní podpora .......................................................................................... 18
2.5.3.2.1. Dotované mikroúvěry ............................................................................ 19
2.5.3.2.2. Zajištění třetí stranou ............................................................................. 19
3.
4.
GRAMEEN BANK ............................................................................................................... 20
3.1.
Historie ..................................................................................................................... 20
3.2.
Ideje .......................................................................................................................... 21
3.3.
Credit Delivery System ............................................................................................ 22
3.4.
Modus Operandi ....................................................................................................... 23
MyELEN .......................................................................................................................... 24
4.1.
Vznik ........................................................................................................................ 24
4.2.
5.
Princip fungování ..................................................................................................... 25
ÚSKALÍ MIKROFINANCÍ...................................................................................................... 26
5.1.
Nerovnoměrný rozvoj zemí spotřeby ....................................................................... 26
5.2.
Regulace ................................................................................................................... 28
5.2.1.
5.3.
Co jsou ještě mikrofinance? ..................................................................................... 30
5.3.1.
5.4.
Problémy se zaváděním regulace ....................................................................... 28
Úroková míra...................................................................................................... 32
5.3.1.1.
Cena kapitálu .............................................................................................. 34
5.3.1.2.
Další faktory ovlivňující úrokovou míru .................................................... 36
Neinformovanost ...................................................................................................... 37
5.4.1.
Případ Gramín .................................................................................................... 38
6.
Nízká efektivita MF ......................................................................................................... 39
7.
Regulační autorita – budoucnost mikrofinancí?............................................................... 40
ZÁVĚR ....................................................................................................................................... 42
Bibliografie: ............................................................................................................................ 43
OBRÁZKY: ................................................................................................................................ 45
GRAFY: ..................................................................................................................................... 46
ÚVOD
Mikrofinancování představuje zcela specifickou oblast bankovních produktů. Jejich
nejpodstatnější diametrální odlišení oproti klasickým bankovním institucím spočívá v cílové
skupině ţadatelů o úvěr a samotné postatě úvěrové sloţky. Pokud abstrahujeme od zástavy
(zajištění), která v tomto případě neexistuje, je zde častokrát moţno vidět riziko pro MFI
v nesrovnatelné výši v porovnání s klasickým klientem kdekoliv u nás na pobočce.
Dalším často charakteristickým rysem těchto institucí je výše úvěru. Jedna se zpravidla o
půjčky v objemu několika dolarů. Záleţí vţdy na geografické působnosti dané instituce a na
zdrojích financování dané MFI.
Oblasti působnosti mikrofinančních institucí musíme tedy hledat v místech, kde jsou “drahé
peníze”, jinými slovy v ekonomikách, kde je extrémně vysoká cena kapitálu, zatímco další
klíčové faktory, práce a půda, neznamenají překáţku. V současnosti MFI působí zejména
v jiţní a jihovýchodní Asii, Africe, na Blízkém východě a střední Americe, konkrétně v
Mexiku, Indii a Bangladéši. Odtud pochází zakladatel mikrofinančnictví v podobě, jaké ho
známe dnes, profesor ekonomie Muhammad Yunus, laureát Nobelovy ceny míru. Jak
napovídá ocenění profesora Yunuse, mikrofinancování má neopomenutelný sociální rozměr.
Lidem, kterým byl mikroúvěr přidělen, se často pomalu daří uniknout spárům chudoby a
hladu. Dá se tedy říct, ţe investicí do mikrofinancí můţe investor získat nejen procentuální
zisk, ale také jakýsi dobrý pocit z vykonaného dobrého skutku. Některé MFI dokonce byly
zaloţeny a fungují jako neziskové. Během doby se odlišily přístupy komerční a humanistické,
nicméně tak, jak v současnosti fungují, představují mikrofinance jakousi ne zcela nezištnou
formu humanitární pomoci, kterou můţe poskytnout kdokoli a to s nepříliš velkými náklady a
dostačující moţností kontroly vynaloţení úvěru.
Ve své práci se pokusím nahlédnout na mikrofinancování z několika úhlů. Popíši účastníky
procesu i pravidla, jimiţ se řídí. Jako příklady z praxe poslouţí banka Gramín a portál
myElen.com. Nastíním téţ nuance mezi mikrofinančními procesy v závislosti na
geopolitických podmínkách. Zmíním problémy, které sniţují efektivitu mikrofinancí a brání
jejich dalšímu rozvoji, přičemţ se pokusím navrhnout dílčí řešení.
6
Komentář [z1]: To nemusí být pravda,
záleží zda je ta instuce založena na účelem
dostažení zisku – je zisková, nebo nezisková
1. HISTORIE
Bankovnictví, ve smyslu úschovy, transferů či půjčování peněz bylo známo jiţ v dobách
následujících křiţácké výpravy. Původní bankéři jsou opředeni tajemstvími, ať uţ to byli
potomci maltézských rytířů, ilumináti, nebo svobodní zednáři. Zmínky o bankovních sluţbách
se nám podaří najít i v řadě klasických románů, například v úchvatné knize Alexandra
Dumase, Hrabě Monte Christo. Veškeré bankovní sluţby ale byly soustředěny na extrémně
bonitní klientelu, jako rejdaře Morella ve zmíněném románu. Počátky mikrofinančnictví se
datují k sedmdesátým letům 20. století. Finančníci zaujali nový postoj, který hlásal, ţe I chudí
lidé dokáţou splatit úvěr1. Rozvinutím této teze by přijat názor, ţe finanční sluţby je chudým
lidem moţno poskytovat i na základě čistě trţních mechanismů, s vyloučením jakékoli státní
intervence či subvenční politiky. Vývoj mikrofinančního sektoru byl bezesporu formován
geopolitickými vlivy. Za první datovanou mikrofinanční instituci lze pokládat německou
“venkovskou” banku, kterou zaloţil roku 1864 Friedrich Wilhelm Reiffeisen. Banka se
dokázala brilantně přizpůsobit tehdy panujícím poměrům. Po zrušení nevolnictví se na “trhu”
objevilo mnoho svobodných farmářů, kteří byli ochotni pracovat, nechybělo jim úsilí ani
schopnosti, ale nedisponovali ţádným majetkem. Jelikoţ tito, nyní potenciální klienti, po
generace trpěli pod jařmem svých pánů, chyběl jim byť ten nejzákladnější přehled o
moţnostech získání kapitálu a financování svého případného podnikání, ba ani svého
ţivobytí. Tato početná nově vzniknuvší skupina se stala snadnou kořistí protřelých lichvářů,
kteří vyuţívali příleţitosti na extrémně vysoký úrok osvobozených farmářům půjčovali.
Reiffeisenova banka zvýšila finanční gramotnost rolnictva a sama jim nabídla reálně
splatitelné úvěry. Je logické, ţe u lidí s takřka nulovými úsporami šlo zpočátku o velmi malé
částky. A právě v malých částkách tkví podstata mikrofinancí. Tato německá instituce
zaznamenala velký úspěch. V roce 1901 uspokojila poţadavky více neţ dvou milionů klientů
z řad venkovských farmářů. K plnému docenění výsledků Reiffeisen banky je třeba si
uvědomit, ţe na celé planetě ţilo v té době přibliţně jeden a půl miliardy lidí a marketingové
moţnosti byly značně omezené, o reklamě na internetu či v masmédiích ani nemluvě.
K původním mikrofinančním projektům se nezřídka váţe notná dávka zápalu a
sebeobětování. V roce 1900 zaloţil Alphons Desjardins spolu se svou manţelkou úvěrovou
společnost v Quebecu. Aţ do roku 1906, kdy vešla v platnost příslušná právní úprava, ručili
1
Raiffeisen, FW (translated from the German by Konrad Engelmann). The Credit Unions. The Raiffeisen Printing
& Publishing Company, Neuwied on the Rhine, Germany, 1970
7
manţelé Desjardinsovi za závazky banky svým vlastním majetkem. Desjardin riskoval velmi
mnoho, nelze se divit, ţe úměrně velká byla I jeho averze vůči lichvářství, které v té době
vzkvétalo I v Quebecu. Pracoval jako parlamentní zpravodaj a upozorňoval na případy
vydřidušství a lichvářské praktiky. Je vidno, ţe sociální prvek je součástí mikrofinancí od
jejich prvopočátku.2
Jelikoţ je sociální cítění nepříliš často provázeno finanční ziskovostí, muselo dříve nebo
později dojít ke kolizi a vydělení dvou přístupů. Sociálně cítící bankéři se zaměřili na
úvěrování chudých (poverty lending)3, formujíc takzvaný proud sociální pomoci (welfarist
approach)4. Finanční sluţby u nich stále hrály prim, byly však doplňovány programy pro
rozvoj zdravotnictví či školství.
Oproti tomu ekonomicky orientovaný proud budování institucí (institution building approach)
téţ známý jako proud finančního systému (financial system approach). Ten se řídil třemi
základními pravidly.
 Lidem je nutno nabídnout odpovídající protihodnotu, pokud jsou ochotni za pouţívání
institucí platit
 Zajištění finanční udrţitelnosti je stěţejní pro nasycení obrovské poptávky po penězích
 Sluţby mimo střed zájmu, školství, zdravotnictví, mají být financovány neziskovým
sektorem
Koncept mikrofinancí, vnímaný jako naděje pro obyvatelstvo rozvojových zemí postupem
času narazil na aplikační problém. Zatímco ve městech fungoval skvěle – podnikaví obyvatelé
mohli po zpřístupnění peněz zaměstnat méně podnikavé sousedy čímţ výrazně zvyšovali
celkový ekonomický výkon země – na vesnicích, kde jsou lidé po generace zvyklí pracovat
zejména na svých zahradách či polích, selhal. Bohuţel většina nejchudších lidí ţije právě na
venkově a peníze jsou často tak vzácné, ţe jsou v běţném ţivotě nahrazovány středověkým
směnným obchodem.
2
DESJARDINS: Alphonse Desjardins – timeline, (2005) dostupné z:
http://www.desjardins.com/en/a_propos/profil/histoire/sommaire_biographique.jsp
3
LEDGERWOOD, JOANNA (1998): The Microfinance Handbook : World Bank Publications. ISBN 0821343068
4
LEDGERWOOD, JOANNA (1998): The Microfinance Handbook: World Bank Publications. ISBN 0821343068
8
Mikrofinanční programy se musejí přizspůsobovat venkovské realitě. Je logické, ţe pokud
jakýsi farmář hospodaří v malebném údolí čtyři dny cesty od nejbliţší banky, pravděpodobně
si nepoběţí uloţit kaţdé ušetřené peso či rupii. Dle známého rčení o Mohammedovi a hoře
začali finanční instituce vyuţívat takzvaných venkovských zprostředkovatelů, kteří přivádějí
banky za rolníky, přičemţ jim otvírají flexibilní účty, na kterých jsou často jen velmi malé
částky. Uţ otevírání účtů ale znamená částečnou institucionalizaci venkova, která je nutná pro
organizaci a efektivní realizaci mikroúvěrů.
Muhammad Yunus5
Otcem mikrofinancí tak jak je známe dnes je bezesporu profesor ekonomie Muhammad
Yunus, o kterém se traduje, ţe v roce 1974 poskytl v Bangladéši první mikroúvěr. K rozkvětu
společnosti v jihoasijských státu přispěl takovou měrou, ţe mu byla v roce 2006 udělena
Nobelovou cena míru6.
Doktor Muhammad Yunus se narodil 28. června 1940 ve bangladéšské vesnici Bathua v
oblasti Chittagong ţeně jménem Sufia Khatun. Ve vesnici, kde se narodil, strávil první roky
svého ţivota. V roce 1944 se s rodinou přestěhoval do Chittagongu, kde měl jeho otec, Hazi
Dula Mia Shoudagar, klenotnictví. Doktor Yunus měl bezesporu štěstí, ţe jeho rodině
záleţelo na vzdělání jejich syna. Chodil jak do vesnické, tak posléze do městské školy. Ve
škole Muhammad vynikal. Ekvivalent maturity sloţil s šestnáctým nejlepším výsledkem z
39000 studentů. Nezajímal se pouze o matematiku či ekonomii, byl činný v divadle a zejména
skautském oddíle, díky němuţ se jako reprezentant Pákistánu měl moţnost podívat i do
Kanady.
V roce 1957 se zapsal na katedru ekonomie na Dhácké univerzitě, kterou roku 1961 opustil s
magisterským diplomem. V témţe roce začal sám přednášet na Chittagong University. Vroce
1969 získal doktorský titul na Vanderbiltově Univerzitě ve Spojených Státech. Finance na
jeho studium poskytla Fullbrightova nadace. Následně se vrátil do zpět do Bangladéše, kde
pokračoval ve svém působení na Univesity of Chittagong.
5
YUNUS, MUHAMMAD (WITH ALAN JOLIS) (1999): Banker to the Poor: Micro-Lending and the Battle Against World
Poverty. New York : PublicAffairs. ISBN 1891620118
6
NOBEL PRIZE(2002): Muhammad Yunus. .(2011-04-04) dostupné z
http://nobelprize.org/nobel_prizes/peace/laureates/2006/yunus-diploma.html
9
V roce 1974 se vydal se svými studenty na terénní studii na venkov v okolí školy. Narazil na
ţenu, která z bambusových stonků splétala nábytek. Z jeho hovoru s touto ţenou vyplynulo,
ţe aby nakoupila bambusové tyče, musí si od lichvářů půjčit na velmi vysoký úrok, takţe i
kdyţ prodá všechno vyrobené zboţí, nebude mít dostatek prostředků, aby uţivila svou rodinu.
Doktor Yunus ji ze svých vlastních peněz sumu odpovídající 17 britským librám. Přišlo mu
nemyslitelné, ţe ţena, která umí vyrábět drobný nábytek a má ochotu pracovat nemůţe
důstojně ţít z důvodu nedostupnosti kapitálu. Svým činem, který pravděpodobně pramenil
spíše v soucítícím srdci neţ ekonomickém mozku, poskytl první mikroúvěr v podobě, jak je
známe dnes. Věřil, ţe půjčit i tak minimální sumu má význam a můţe danou ţenu a její
rodinu vysvobodit ze zajetí chudoby. Nelze opomenout ani fakt, ţe čím více se lidé starají
sami o sebe, tím méně se o ně musí starat stát. Muhammad Yunus nedbal rad vlády ani
ekonomických učenců a rozvíjel systém mikropůjček. V roce 1983 zaloţil banku Grameen,
která sama sebe nazývala “vesnickou bankou”7. 94% procent klientů banky jsou ţeny a 98%
úvěrů je bez problémů spláceno. Tento model se stal záhy vzorem pro financování chudých
venkovských provincií v latinské Americe, avšak v určité podobě byl přejat i rozvinutými
státy jako Francie či Norsko.
Muhammada Yunuse lze směle povaţovat za vizionáře. Jeho cílem je vymýtit chudobu a
zvednout ţivotní úroveň těch nejchudších. On sám říká: „Grameen je poslem naděje, program
na vypuzení chudoby a sociální izolace do muzea, do kterého jednou přijdou naše děti a
budou se divit, jak jsme mohli kdysi dopustit, aby něco tak hrozného existovalo tak dlouhou
dobu8.“ Svou prací se snaţí sladit svět bohatých a chudých tak, ţe se snaţi všechny přinutit
uvědomit si, jaká jsou jejich práva, jejich moţnosti a také jejich závazky. Světová banka ve
svém prohlášení uvedla, ţe přístup k úvěrům, který je vlastní bance Gramín, vyvedl
z chudoby miliony lidí.
Dá se říct, ţe doktor Yunus je v jakési rovnováze mezi ekonomickým a sociálním proudem.
Působí zejména ve finanční sféře rozvoje venkova, avšak je silně ovlivněn humanitním
smýšlením. Právo na úvěr povaţuje dokonce za jedno ze základních lidských práv. Z toho
7
GRAMEEN BANK: Short history of Grameen Bank [on line]. 2011-01-11 [cit 2011-04-26] dostupné z
http://www.grameen-info.org/index.php?option=com_content&task=view&id=19&Itemid=114
8
GRAMEEN BANK: Breaking the vicious circle of poverty through microcredit [on line] 2011-01-11
cit [2011-04-26] dostupné z
http://www.grameen-info.org/index.php?option=com_content&task=view&id=25&Itemid=128
10
vyplývá, ţe kritéria pro přidělení úvěrů byla vţdy nastavena tak, aby nikdo nebyl předem
z výběrového procesu vyloučen.
V roce 2006 byla Muhammadu Yunusovi udělena prestiţní Nobelova cena z mír za jeho
zásluhy v oblasti zvedání ţivotní úrovně a rozvoje venkova. Komise toho roku rozhodla o
rozdělení Nobelovy ceny napůl mezi Muhammada Yunuse a banku Gramín. Zpráva komise
vyzdvihuje pozitivní efekt činnosti obou na široké vrstvy obyvatel:
Banka Gramín v čele s Muhammadem Yunusem umoţňuje úspěšný rozvoj “zdola”. Chcemeli se dobrat trvajícímu míru, nelze neţ umoţnit co nejširším vrstvám najít cestu z chudoby.
Rozvoj “zdola” rovněţ velmi výrazně podporuje demokracii a dodrţování základních
lidských práv.
Muhammad Yunus dokázal přeměnit vize ve skutečnost, ku prospěchu milionů lidí nejen v
Bangladéši. Úvěry pro chudé bez finančního zajištění bývaly pouhou idejí. Před třemi
dekádami dokázal Yunus prostřednictvím banky Gramín udělat z mikroúvěrů jeden z
nejdůleţitějších prostředků v boji proti chudobě. Dále vzniknuvší MFI čerpaly inspiraci a
základní funkční modely právě z banky Gramín.
Každý jedinec má právo i schopnost žít slušný život. Yunus a Gramín ukázali, že všude na
světě, napříč kulturami, se mohou i ti nejchudší z chudých dopracovat k životu na snesitelné
úrovni.
Mikroúvěry se rovněž ukázaly být důležitou osvobozující silou ve společnostech, kde ženy
často čelí předsudkům a znevýhodňujícím tradicím a socioekonomickým strukturám. Těžko lze
dosáhnout rozkvětu a demokracie, je-li utlačována ženská polovina lidu.
Dlouhodobým cílem Mohammada Yunuse je vymýtit chudobu z povrchu zemského.
Mikrofinance samotné toho nemohou dosáhnout. Yunus a Gramín ale ukazují, že v trvalém
snažení musí mikroúvěry hrát hlavní roli.9
Profesor Yunus by rovněţ rád zamířil do politických vod, kde by mohl i nadále rozvíjet své
ideje a sny.
9
THE NORWEGIAN NOBEL PRIZE COMITEE: Microcredit. [on line] 2011-01-11. cit (2011-04-30) dostupné z
http://www.grameen-info.org/index.php?option=com_content&task=view&id=197&Itemid=197
11
2. MIKROFINANCE
Na mikrofinanční sluţby lze nahlíţet ze dvou úhlů. Jako na klasické bankovní produkty, které
se ale týkají pouze minimálních částek - MFI nepohrdne ani půjčkou v řádu desítek
amerických dolarů – a jako na humanitární program. MFI jsou pouţívány jako nástroj pro
rozvoj nejchudších oblastí. Co se týče projektů nadnárodních humanitárních organizací proti
boji s chudobou, pohlíţí se na mikrofinance reprezentované neziskovými MFI jako na velmi
efektivní zbraň. Plní se tak vize Muhammada Yunuse o tom, ţe kaţdý člověk má dostat šanci
prorazit začarovaný kruh chudoby a uţ nikdy netrpět hladem či zimou10.
Definujme si účastníky procesu mikrofinancování
2.1. Investor
Typově můţe být subjektů investujících do MF celá řada. Liší se motivací, způsobem i
objemem investice.
2.1.1. Investor neorientovaný na zisk
Jedná se o subjekt, kterého nemotivuje zisk, ale dobročinnost. Jedná se o vládní nebo nevládní
organizaci humanitárního či charitativního charakteru. Často sdruţují drobné investory,
především jednotlivce, kteří rovněţ neočekávají zisk. Tyto instituce či sdruţení investují
středně velké, či velké částky přímo do MFI. Při výběru MFI se nesoustřeďují na ekonomické
moţnosti, které tato MFI skýtá, ale například na místo působení MFI. Vyberou si pak MFI,
která operuje v co nejchudší oblasti, aby investované prostředky přinesly kýţený, byť špatně
měřitelný, sociální uţitek.
2.1.2. Zisk hledající investor
Hojněji zastoupená skupina investorů. Jedná se o velké investiční fondy vytvořené bankami,
podílové fondy či veřejné fondy, soukromými subjekty, firmami i jednotlivci. U investic
malého objemu jsou vyuţíváni zprostředkovatelé, kteří shromaţďují peníze a následně je
investují prostřednictvím MFI. Nejdůleţitějším parametrem investice je její ziskovost.
10
GRAMEEN BANK: Breaking the vicious circle of poverty through microcredit [on line] 2011-01-11
cit [2011-04-26] dostupné z
http://www.grameen-info.org/index.php?option=com_content&task=view&id=25&Itemid=128
12
Komentář [z2]: Tady by to ale chtělo
upřesnit, protože efektivní zbraň
představují jen nevydělečné MFIs, ty
výdělečné – ziskové takový efekt nemají.
Poţadovaná výše zisku je proměnlivá případ o případu a nepřímo úměrná charitativním
tendencím daného investora. Někteří se orientují čistě na zisk, jiní chtějí získat rovněţ pocit z
vykonaného dobrého skutku.
2.2. Zprostředkovatel
Společnost, která sama úvěry neposkytuje, ani nevyhledává klienty. Zjednodušeně lze říci, ţe
jádro její činnosti spočívá spíše v administrativě. Realizováním úspor z rozsahu a
zhodnocením oborového know-how zprostředkovatelé velmi výrazně sniţují transakční
náklady na jeden investovaný dolar. Pracují s malou marţí, zaměřují se proto na aktivní
rozšiřování portfolia investorů. Jako příklad je moţno uvést český portál myElen.com.
2.3. Mikrofinanční instituce
Banka působící přímo v oblasti spotřeby mikroúvěru. Přijímá peníze od investorů či
zprostředkovatelů a následně je rozděluje mezi ţadatele o úvěr. Při přidělování úvěrů se řídí
jasnými pravidly. Stejně tak parametry jednotlivých úvěrů jsou silně šablonovité. Procesy
společné všem bankám musejí být u MFI upravovány a měněny, kvůli nutnosti přizspůsobit
se místním podmínkám a specifikům mikrofinančnictví. První MFI je bangladěšká Gramín
bank.
2.4. Klient
Běţné banky důkladně zkoumají zázemí ţadatele o úvěr. Vytvoří jakýsi jeho finanční profil.
Na základě charakteristik tohoto profilu pak ţadateli půjčí nebo nepůjčí peníze. Od jeho
profilu se rovněţ odvíjí nastavení výše splátek, výše úroků, doba splatnosti a další. Lze říci, ţe
nejlepší profil a z něj vyplývající nejlepší podmínky bude mít ten ţadatel, který vlastně úvěr
vůbec nepotřebuje, tzn má velký pravidelný příjem, rozsáhlý majetek, kterým je schopen ručit
za úvěr. Přihlédnuto bývá rovněţ k rizikovým faktorům. Manţelství znamená riziko rozvodu.
U starého člověka se špatným zdravotním stavem hrozí, ţe v případě jeho úmrtí odmítnou
jeho dědicové (pokud vůbec nějací budou) pozůstalost a banka přijde zkrátka. Cílem běţného
bankéře je tedy přidělit výhodný úvěr nejlépe jen takovému ţadateli, který jiţ nyní disponuje
majetkem a rizikové faktory nesplácení jsou co nejmenší
Dá se říci, ţe MFI přidělují úvěry na přesně opačném principu. Mikroúvěry jsou totiţ určeny
těm nejchudším z chudých.. Je jasné, ţe jde-li o poraţení chudoby, je třeba ji najít a čelit jí na
13
jejím vlastním území. Pokud bychom chtěli přehánět, mohli bychom říct, ţe MFI sama
chudému rolníkovi mikroúvěr vnutí.
V klientském portfoliu MFI mají vysadní postavení ţeny. Půjčky plní jednak obecnou funkci
mikroúvěru, navíc ale přispívají rovnoprávnosti, neboť ţeny se často nedostanou k rodinou
nahromaděným prostředkům, vzhledem k převládajícím patriarchálním tradicím.
Graf 1: Podíl ţen mezi dluţníky
Zdroj: ŠVECOVÁ, Jana. Mikrofinance - efektivní nástroj řešení chudoby, ano či ne?. Praha, 2009. 59 s.
Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze.
2.4.1. Village bankers11
Člověk ţijící na odlehlém venkově nemá šanci dostat se k ţádným informacím. Nejbliţší
banka můţe být vzdálena několik dní cesty. Banka tedy musí přijet za klientem. Ke slovu se
dostávají village bankers, tedy vesničtí bankéři. Jde v podstatě o jakési terénní pracovníky
MFI. Přicházejí, aby informovali o moţnostech mikroúvěru. Přicházejí mikroúvěry sjednávat.
Rovněţ řesí případné problémy. Jsou to tedy bankovní poradci, kteří místo ve své kanceláři
pracují v autě, v Mexiku dokonce čas od času i v sedle. Bohuţel právě sloţitá dostupnost
poznamenává mikroúvěry obrovskými transakčními náklady.
11
GRAMEEN BANK: Credit Lending Models [on line]. 2011-01-11 [cit 2011-04-30]. dostupné z
http://www.grameen-info.org/index.php?option=com_content&task=view&id=43&Itemid=93
14
2.4.2. Vztah s klientem
Kdyţ MFI přiřkne ţadateli mikroúvěr, pevně věří, ţe tento nebude poslední. Mějme stále na
paměti hlavní cíl mikrofinancí, tedy rozvoj chudých oblastí a pomoc lidem na cestě z
bludného kruhu chudoby. MFI se snaţí stát se v přeneseném slova smyslu partnerem ţadatelů.
Snaţí se jim nabídnout soustavnou asistenci ve finanční oblasti. Důvěra je pro vztah klient –
MFI nenahraditelná12. Prvoţadatel se musí vţdy spokojit s půjčkou velmi malého rozsahu.
Avšak v momentě, kdy splatí své závazky tak, jak bylo dohodnuto, otevírají se mu rázem
dveře k mnohem většímu úvěru. Po několika letech mohou úvěry dosáhnout výše statisíců.
Bylo by na místě nepouţívat uţ předponu mikro. Na další straně, pokud by se jednalo o
přidělení úvěru v takové výši, velmi přísně by se hodnotil přínos realizace zamýšlené
investice. Neupouštějme od podmínky, ţe se jedná o podnikatelský úvěr, který má pomoci
nejen samotnému ţadateli, ale celé komunitě. Je tedy jasné, ţe pokud by ţadatel plánoval
zřízení automatické výrobní linky, která by mu umoţnila sníţit náklady a počet zaměstnanců,
čímţ by výrazně stouply jeho zisky, jeho šance na získání úvěru jsou minimální. Oproti tomu,
pokud by se ţadatel s doboru kreditní historií, který jiţ dokázal, ţe půjčený kapitál dokáţe
přetavit v obchodní úspěch, ucházel o peníze na stavbu rukodílné výrobní haly, čímţ by
vytvořil 100 pracovních míst, jistě by se na něho bankéři MFI nedívali skrz prsty.
Dlouhodobý vztah banky a klienta je prospěšný pro obě strany. MFI ví, ţe s největší
pravděpodobností bude přidělený úvěr splacen bez jakýchkoli komplikací. Na druhou stranu
klient můţe mít jistotu, ţe můţe spoléhat na silného ekonomického partnera, který bude vţdy
otevřen jeho poţadavkům, pokud tyto budou splňovat předem jasně daná kritéria o
prospěšnosti pro komunitu. Měla-li by si MFI vybrat mezi čtyřiceti mikroúvěry, nebo jedním
větším úvěrem, díky němuţ budou vytvořena pracovní místa pro všech čtyřicet potenciálních
ţadatelů, nepochybně zvolí druhou moţnost.
12
MYELEN: Mikrofinance: Principy mikrofinancování(2007) [on line]. 2009-03-24
[cit 2011-05-01] dostupné z:
http://www.myelen.com/myelen/Pages/Static/Microfinance/Microfinance.jsf
15
2.5. Charakteristické znaky mikroúvěrů
Některé společné rysy, které mikroúvěry vykazují
2.5.1. Zásadně podnikatelské úvěry
Celý koncept mikrofinancí pracuje s předpokladem, ţe na chudém venkově ţijí schopní lidé,
kteří ale z objektivních důvodů, ať uţ nedostatku kapitálu, malé informovanosti či sociální
nebo místní odloučenosti, nemohli svépomocí rozvíjet svůj talent13. Je nutno vzít v potaz také
fakt, ţe mikrofinančníci si kladou za cíl zlepšit ţivotní úroveň svých klientů, jakoţ i ţivotní
standard lidí v jejich společenství. Podmínění úvěru existencí jakéhosi business v plánu by
mělo v praxi vést k tomu, ţe daný talentovaný ţadatel rozvine svůj podnikatelský záměr, čímţ
sám sebe zaměstná. Budeme-li vycházet z optimistického předpokladu, ţe nově vzniknuvší
ţivnost bude úspěšná, dostane se podnikatel dříve nebo později do situace, kdy uţ nebude sám
stačit na vykonávání veškeré práce a začne se poohlíţet po pomocné pracovní síle. Stejně jako
všude na světě, ani v Mexiku či Indii není společnost tvořena pouze lidmi s obchodním
talentem a podnikavou povahou. Vytvoření pracovního místa je tedy v konečném důsledku
stejně důleţité, jako prvotní zaměstnání sama sebe. Jelikoţ lze důvodně předpokládat, ţe
rozvoj nového podniku neskončí zaměstnáním jednoho jediného pracovníka, můţeme říci, ţe
jeden mikroúvěr můţe vytvořit několik, třeba i několik desítek pracovních míst14. Jelikoţ jsou
mikroúvěry zpřístupňovány i obyvatelům těch nejmenších osad, není přehnané říct, ţe jeden
takový, na naše poměry velmi malý, podnik můţe v podstatě udrţet při ţivotě vesnickou
ekonomiku. Nelze opomenout ani fakt, ţe nic nepomůţe hospodářství tak, jako spotřeba a
výdaje domácností a obyvatel. Je jasné, ţe pokud bude někdo z vesnice úspěšný, častěji
vyuţije místní restaurační zařízení, častěji vyuţije krátkodobé námezdní síly na sklizení úrody
ze svého pole, čímţ opět zajišťuje příjem dalším vesničanům.
Z čistě ekonomického pohledu je moţno namítnout, ţe pro věřitele je nejvýhodnější
poskytovat právě spotřební úvěry, k jejichţ překlenutí by pak byl potřeba další a další úvěr.
Přesně tak vyuţívají situace místní lichváři proti nimţ MFI bojují. Některé mikrofinančníky
uţ jistě napadlo lichváře vytlačit a následně se uchýlit k jejich praktikám. Legitimní MFI ale
13
HANYKOVÁ, L. (2008).: Mikrofinance – příležitosti a rizika, aneb startování
mikroekonomikytortilami [on line] 2009-01-25 [cit 2011-05-02],dostupné z:
http://www.slideshare.net/petrbase/mikrofinance-plezitosti-a-rizika-presentation
14
MYELEN: Proces poskytování mikrofinančního úvěru (2007) [on line] 2009-03-2009
[cit 2011-05-02], dostupné z:
http://www.myelen.com/myelen/Pages/Static/Microfinance/Microfinance.jsf
16
podléhají kontrole místních autorit. Zkazit si reputaci by mělo pro MFI katastrofální náslekdy
hned ze dvou důvodů. Odebrání licence k provozování bankovní činnosti regulatorním
orgánem by na sebe jistě nenechalo dlouho čekat. MFI se navíc často dostává podpory ze
strany vládních či nevládních organizací, musí proto dbát o dobré jméno u svých mecenášů.
2.5.2. Zajištění
Za mikroúvěry je ztěţí někdo schopen ručit svým majetkem. Zajištění tedy zásadně funguje
na kolektivním principu. Všichni členové komunity ručí za své úvěry navzájem. Zodpovědná
osoba vţdy v určenou dobu vybírá splátky od ostatních členů společenství. Potenciální
neplatič tedy čelí něčemu mnohem horšímu, neţ případné právní sankce. Hanba, zesměšnění,
potaţmo sociální vyloučení z komunity funguje velmi dobře jako záruka splácení. Je nutno si
uvědomit, ţe v chudých venkovských oblastech je ţivot mnohem více svázán tradicemi a
spoléhání se jednoho na druhého je nevyhnutelné. Efekt veřejné ostudy je tedy nesrovnatelně
větší neţ by byl například u nás, v mnohem anonymnějším prostředí.
V některých případech je mikroúvěr zajištěný třetí stranou, nejčastěji vládní či nevládní
humanitární organizací. Toto schéma se častěji uplatňuje ve větších městech, kde soudrţnost
komunity není tak silná a tedy ani hrozba vyloučení z ní nemá tak stimulující efekt.
2.5.3. Podpora mikroúvěrů
Jak jiţ bylo zmíněno, mikrofinance poţívají velký respekt na poli humanitárních a
dobročinných programů15, coţ samo o sobě je pro finanční instituci přinejmenším netypické.
Na poskytování mikrofinanční sluţeb je nahlíţeno jako na velmi efektivní cestu k rozvoji
chudého venkova. Proto jej podporují jak státní, tak nevládní organizace zabývající se
zvyšováním kvality ţivota obyvatel odlehlých, málo rozvinutých oblastí.
15
WORLD HEALTH ORGANIZATION: Protecting Health – thinking small (2010) [on line]. 2010-11-09
[cit 2011-05-03]. dostupné z
http://www.who.int/bulletin/volumes/88/9/09-071530/en/
17
2.5.3.1.
Rok 2005, rok mikroúvěru16
Role mikrofinancí je při rozvoji chudého venkova vnímána jako stěţejní, coţ dala na velmi
jasně najevo Organizace Spojených Národů, kdyţ vyhlásila rok 2005 rokem mikroúvěru. 18.
prosince 2004 zdůraznil tehdejší generální tajemník OSN Kofi Annan ve svém projevu mimo
jiné následující:
“Mikrofinance prokázaly svůj význam jakoţto zbraň proti chudobě a hladu. Skutečně
umoţňují lidem změnit své ţivoty k lepšímu. A to zejména těm, kteří to potřebují
nejnaléhavěji.
.Pro rodinu s nízkým příjmem mohou i tak samozřejmé věci jako malý úvěr, spořící konto či
schopnost převádět své prostředky znamenat výraznou změnu. Jsou-li jim zpřístupněny
mikrofinanční sluţby, mohou více vydělat, nastřádat více peněz a lépe odolávat
neočekávaným situacím a ztrátám. Mohou se odpoutat od ţivoření ze dne na den a soustředit
se na budoucnost. Mohou prolomit začarovaný kruh chudoby.
Nic si nenalhávejme, mikrofinance nejsou charita. Je to cesta, jak zpřístupnit práva a sluţby
chudým lidem v takové míře, jako komukoli jinému. Je to poznání, ţe chudí lidé jsou řešením,
ne problémem. Je to cesta jak realizovat jejich sny, umocňovat jejich energii, rozvíjet jejich
vize. Je to cesta k vybudování úspěšných podniků, coţ přinese komunitám spokojenost a
prosperitu.
Země, ve kterých nelze podnikat, nemohou vzkvétat. Nechť Mezinárodní Rok Mikroúvěrů
umoţní milionům rodin vydat se na cestu k prosperitě.”
2.5.3.2.
Peněţní podpora
Kdyţ odlehlou komunitu navštíví humanitární pracovník, určitě v rámci zlepšování
informovanosti rolníků zmíní mimo moţností očkování, kontrolování plodnosti a dalšího také
dostupnosti mikrofinančních sluţeb. Jak uţ tomu ale bývá, nejvděčnější jsou MFI za finanční
podporu. Špatná informovanost, nefungující infrastruktura a velké vzdálenosti v místech
působnosti MFI výrazně zvyšují transakční náklady mikroúvěru. Uţ v případě, ţe by MFI
16
ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ, KOFI ANNAN, Video message (2004). [on line] 2004-11-18
[cit 2011-05-04]
dostupné z http://www.un.org/News/Press/docs/2004/sgsm9601.doc.htm
18
poţadovala pouze pokrytí skutešných nákladů, by musel klient zaplatit mnohem větší částku
oproti výši půjčky. Tím by se úvěr opět stal nedostupným.
2.5.3.2.1.
Dotované mikroúvěry
Jak zmínil Kofi Anann ve svém projevu, mikrofinance nejsou charita. Navíc si MFI kladou za
cíl nejen zprostředkovat venkovanům finanční prostředky, ale rovněţ zajistit jejich finanční
gramotnost. Mezi “výchovné” prvky mikroúvěrů patří mimo jiné to, ţe kaţdý úvěr má své
úročení a svůj splátkový kalendář. Panuje všeobecná shoda, ţe peníze ve smyslu likvidity
mají nezpochybnitelně svou cenu. Proto by přístup k prostředkům, navíc tak ojedinělý v
dotyčných oblastech, měl mít v očích klienta patřičnou hodnotu. Skutečná úroková míra
mikroúvěrů po zohlednění transakčních nákladů by se lišila v závislosti na zemi, přírodních i
sociálních podmínkách a podobně od 10% aţ po 60%. Dotace mikroúvěru spočívá v pokrytí
rozdílu mezi částkou nutnou k pokrytí skutečných nákladů (v případě ziskových MFI včetně
poţadovaného zisku) a částkou, která odpovídá zmíněnému výchovnému úroku. V důsledku
by měly být peníze dostupné chudým po celém světě bez rozdílu. Stejně tak MFI by neměly
naráţet na ekonomické bariéry při působení v různých zemích.
2.5.3.2.2.
Zajištění třetí stranou
MFI mají vlastní postupy, jak docílit, aby klienti své dluhy patřičně spláceli. Řádná platební
morálka je vlastní více neţ 90ti % dluţníků. I přesto MFI rády vyuţijí zajištění úvěru vládní či
nevládní organizací. Ta pro MFI vytváří jakýsi nárazník proti nesplácení úvěrů. Jinými slovy,
třetí strana se finančně zaručí za poskytnutý úvěr. MFI tedy můţe mnohem lépe predikovat
cashflow a nemusí si dělat starosti s rezervami a opravnými poloţkami.
Některé MFI byly zaloţeny jako komerční a spravují peníze soukromých investorů, jiné jsou
od začátku pod kontrolou státu či nevládní organizace. Komerčním MFI se výše zmíněné
pomoci dostává na základě smluv (moţnost vypovězení smlouvy je silný motivační faktor,
aby se MFI chovala tak, jak se od ní očekává), zatímco u vládních MFI má integrovaný
charakter.
Vysvětlili jsme si, na jakém principu mikrofinance fungují. Definovali jsme si rovněţ profil
typického klienta. Do kontaktu s tímto klientem přicházi pracovnící MFI. Vezměme si jako
příklad jiţ zmiňovanou banku Gramín.
19
3. GRAMEEN BANK
3.1. Historie17
Jak jiţ bylo zmíněno, zaloţena byla banka roku 1976. Faktické zaloţení bylo důsledkem
výzkumného projektu, jenţ tehdy Muhammad Yunus vedl. Projekt měl za cíl nalézt nové
moţnosti, jak dostat finanční prostředky k chudým bangladéšským venkovanům. Aktivita
banky směřovala k těmto cílům18:

Rozšířit bankovní sluţby natolik, aby obsáhly i odlehlé chudé oblasti

Zamezit zneuţívání chudých lichváři

Umoţnit početným venkovanům bez práce, aby si vydělávali sami na sebe

Ukázat znevýhodněným lidem, zejména ţenám z těch nejchudších domácností
takový model organizace ţivota, kterému by rozuměly a díky němuţ by se v
důsledku dokázaly samy o sebe dobře postarat

Otočit starodávný začarovaný kruh malý příjem – malé úspory – malé investice, na
naději dávájící cyklus malý příjem – finanční injekce – investice – větší příjem –
větší úspory – větší investice- větší příjem
Šťastnou vesnicí, kde Yunus testoval svou teorii, byla Jobra, chudá, nepříliš vzdálená vesnice.
Následně byla, s podporou národní banky a znárodněných komerčních bank, působnost
projektu rozšířena do dalších okresů. V roce 1983 byl projekt Gramín legislativně přeměněn
na nezávislou banku. V současné době patří banka těm, kterým slouţí. Z 90-ti procent je
vlastněna svými klienty, zbylých 10% kontroluje vláda
17
GRAMEEN BANK: Short history of Grameen bank (2011) [on line] 2011-11-01 [cit 2011-05-04]
dostupné z
http://www.grameen-info.org/index.php?option=com_content&task=view&id=19&Itemid=114
18
GRAMEEN BANK: Short history of Grameen bank (2011) [on line] 2011-11-01 [cit 2011-05-04]
dostupné z
http://www.grameen-info.org/index.php?option=com_content&task=view&id=19&Itemid=114
20
3.2. Ideje
Gramín si napříč desetiletími uchoval důraz kladený na sociální rozměr svého působení.
Ačkoliv funguje jako banka, drţí se idejí Muhammada Yunuse a boj proti chudobě staví nad
svůj vlastní ekonomický zisk. Zůstává věrná svým heslům a zásadám19

Začněme problémem a ne jeho řešením. MFI musí ustavit svůj systém fungování
na výsledcích průzkumu sociální situace klientů a ne na zaběhnutých principech
bankovnictví

Zaujměme aktivní přístup. Výsledné polepšení si venkovanů je dlouhý proces a je
přímo úměrné nasazení ekonomických operátorů

Ujistěme se, ţe systém slouţí svým klientům a nikdy naopak. Lidé MFI navštěvují
vesnice, aby rolníci poznali své věřitele

Upravujme případ od případu naše metody tak, abychom pomáhali cílové skupině
obyvatel – chudobou postiţené lidi, kteří nemají ţádný přístup k finančním
prostředkům

Vaţme zpočátku úvěry pouze a jenom na peníze přinášející projekty dle
svobodného výběru klienta. Nastavme podmínky tak, aby bylo moţné úvěr řádně
splatit.

Budujme vztah zaloţený na důvěře. Spoléhejme na skupiny ručící navzájem za své
úvěry. Vyuţijme tak i vzájemnou důvěru klientů.

Nechť vlastní úspory ţadatele nejsou podmínkou poskytnutí úvěru

Snaţme se zkloubit podrobný dohled nad klienty se zavedením systému, který by
byl co nejjednodušší a standardizovaný.

Čiňme vše, co je v našich silách, aby byl celý systém v finanční rovnováze
19
GRAMEEN BANK: Method of action (2011). [on line] 2011-11-01 [cit 2011-05-05]
dostupné z http://www.grameen-info.org/index.php?option=com_content&task=view&id=33&Itemid=169
21

Investujme do osobního rozvoje. Venkov dosáhne rozkvětu tehdy, pokud ho
k němu povedou informovaní, kreativní lidé z řad jeho obyvatel
Yunusovy teze mohou být pro středoevropana samoţřejmé a banální, uvědomme si
ale, kolik lidí ţije ve světě pod hranicí chudoby.
Obrázek 1: Procento populace žijící za méně než 1 USD na den
Zdroj: UNITED NATIONS POPULATION FUND (UNFPA): Country Profiles for Population and Reproductive
Health, (2005), [on line] 2009-05-04 dostupné z:
20
http://www.unfpa.org/upload/lib_pub_file/524_filename_country_profiles_2005.pdf
3.3. Credit Delivery System21
Gramín se od počátku zaměřovala na ty nejchudší lidi v nejodloučenějších oblastech, tedy na
lidi, pro něţ je dostupnost běţného úvěru limitně blízká nule. Aby dostála svým předsevzetím,
respetkuje základní interní pravidla pro přidělování a realizaci mikroúvěrů.
Sociální postavení ţadatelů je bráno jako určující faktor. Cílovou skupinou jsou ti nejchudší
z chudých, oslovuje potenciální klienty a vyřazuje ty, jeţ měli v ţivotě větší štěstí neţ ostatní.
Vědomi si sociálních tradičních postojů, bankéři z Gramínu přidělují úvěry prioritně ţenám..
20
ŠVECOVÁ, J. Mikrofinance - efektivní nástroj řešení chudoby, ano či ne?. Praha, 2009. 59 s. Bakalářská práce.
Vysoká škola ekonomická v Praze
21
GRAMEEN BANK : Credit delivery system (2011). [on line] 2011-01-11 [cit 2011-05-05] dostupné z
http://www.grameen-info.org/index.php?option=com_content&task=view&id=24&Itemid=127
22
Mikroúvěry jsou určeny chudým klientům. Působí také jako výchovný stimulant. Pro začátek
jsou novým klientům poskytovány úvěry malé velikosti. Splátky jsou roztaţeny na celý rok,
aby se jednalo o minimální sumy a nebyly tak pro klienta příliš zatěţující. Další úvěr je
podmíněn splacením úvěru původního. Samozřejmě platí, ţe úvěry nejsou spotřební, ale musí
být vyuţity k zavedení výdělečné činnosti. Je na invenci ţadatele, jakým způsobem bude
peníze získávat. Obecně se předpokládá, ţe daný budoucí podnikatel má potřebné dovednosti
a absence vstupního kapitálu je pro něj poslední překáţka. Vyuţívání prostředků je při jejich
čerpání pod bedlivým dozorem jak skupiny, tak pracovníků banky. Včasné a řádné splácení je
základní předpoklad budoucí spolupráce banky a klienta. Svou roli opět sehrává skupina
dluţníků, kde se klienti navzájem kontrolují moţná ještě důsledněji. Banka věří, ţe úvěr
pomůţe vesničanům k trvalému příjmu. Myslí také na to, jak budou v důsledku s těmito
příjmy nakládat. Jde-li vše podle plánu, klienti přestanou ţít ze dne na den a začnou být
schopni vytvářet úspory. Gramín nabízí moţnost uloţení prostředků a to zejména proto, aby
se rolníci vyvarovali pochybných investic a aby neuvázli v tenatech podvodníků. Systém je
postaven tak, aby mu dokázal laik co nejlépe porozumět. Apelujíce na kolektivní smýšlení,
všechny transakce jsou prováděny veřejně ve vesnicích. Pro nově vzniklé skupiny jsou
připraveny rozvojové programy. Vzdělání v oblasti základní finanční gramotnosti, důleţité
informace pro podnikatele a základy mikromanagementu se tak stávají dostupnými
v oblastech, které byly aţ do doby mikrofinancí suţovány negramotností a neinformovaností.
Portfolio nabízených úvěrů se neustále rozšiřuje. Věří se, ţe potom, co se vyuţitím a
splacením základního úvěru klienti seznámí s principy úvěrování a pochopí fungování vztahu
banky a klientů, budou schopni vybrat si takový úvěr, který by jim vyhovoval ze všech nejvíc
a byl tak nejefektivnější. Postupně jsou tedy seznamováni s dalšími a dalšími moţnostmi a
dalšími typy úvěrů.
3.4. Modus Operandi22
Poté, co banka určí lokality, ve které chce začít nově nabízet své sluţby, postupuje
následovně.
Pro oblast pokrývající asi 15 – 22 vesnic je zaloţena filiálka, té je přiřazen ředitel a několik
niţších manaţerů, kteří budou mít následně za úkol navštěvovat vesnice a spolu s dalšími
22
GRAMEEN BANK : Credit delivery system (2011). [on line] 2011-01-11 [cit 2011-05-05] dostupné z
http://www.grameen-info.org/index.php?option=com_content&task=view&id=24&Itemid=127
23
pracovníky působit v terénu. Jako první vyrazí do všech vesnic a seznámí se s místními
specifiky a následně vzhledem k nim upraví svůj operační program. V rámci pobytu v terénu
rovněţ vytipují potenciální perspektivní klienty a ty informují o moţnostech, které spolu
s bankou přinášejí. Jsou formovány skupiny po pěti potenciálních klientech. V první fázi je
úvěr přiřknut pouze dvěma z nich. Po dobu jednoho měsíce je skupina těsně sledována.
Zjišťuje se, zda všichni její členové rozumějí pravidlům banky a jsou schopni se jimi řídit.
Zbylí tři členové skupiny mohou ţádat o úvěr pouze v případě, ţe první dva dluţníci začnou
splácet své závazky do šesti týdnů po jejich vzniku. Zde se poprvé ukazuje jiţ tolirát
zmiňovaný princip kolektivní odpovědnosti. Skupina ohlídá jednotlivce. Odpovědnost
skupiny tedy plní roli ručitele. Úvěry jsou sice malé, avšak postačují k financování malých
podniků vedených klienty. Rýţová políčka, opravny strojů, rikšy, dojné krávy, kozy, oblečení,
hrnčířské dílny a další, to vše je moţno mikroúvěrem pokrýt. Úroková míra je u všech úvěrů
stejná – 16%. Pouze 5% klientů má problémy se splácením a to díky tlaku skupiny a silné
motivaci kaţdého jedince.
Ačkoli banka rovněţ spravuje vklady svých klientů, drtivá většina peněz, které poskytuje,
bývá získána na základě obchodních smluv od centrální banky, jiných finančních institucí, na
volném trhu a od spřátelených organizací zaměřených na potírání chudoby. Jako modelový
příklad instituce, která shromaţďuje kapitál a investuje jej do MFI, můţeme pouţít český
zprostředkovatelský portál Myelen.com.
4. MyELEN
4.1. Vznik
V roce 2007 uvedla skupina podnikatelů v chod mikrofinanční portál s názvem myELEN.com
(My Electronic Loan Exchange Network). Jedná se o portál, který zprostředkovává investice,
tedy vybírá peníze od investorů a následně je vkládá do MFI v místě působnosti, kterým bylo
ponejvíce Mexiko. Princip fungování firmy byl naplánován velmi jednoduše. Znalost
konceptu mikrofinancí a zejména projektu Gramín dala vzniknout stovkám MFI po celém
světě. Lidé z MyElen působili přímo v Mexiku, dohlíţeli na investice a vyhlíţeli nové
investiční příleţitosti.
24
4.2. Princip fungování23
Elen funguje od začátku jako internetový portál. Vklady přijímá elektronicky, lidé mohou
investovat z pohodlí svého domova. Jeden z bodů marketingu elen je moţnost věřitele
sledovat své peníze aţ ke konkrétnímu spotřebiteli. Elen skutečně umoţňuje kontrolovat stav
uloţených peněz, dokonce zobrazovat profil spotřebitele úvěru.
Mechanismy, které při vybírání klientů vhodných pro poskytnutí půjčky pouţívají partnerské
MFI jsou stejné nebo podobné těm uplatňovaným v bance Gramín. Opět se jedná pouze o
podnikatelské úvěry, jejichţ příjemci jsou z větší části ţeny, zajištěné na principu
kolektivního ručení. Vzhledem k nerozvinuté infrastruktuře a velkým vzdálenostem musí
tamnější bankéři rovněţ fungovat na základě rčení o Mohammedovi a hoře. Banky chodí za
lidmi. Peníze putují z konta investora do rukou spotřebitele dle následujícího schématu.
Obrázek 2: Schéma fungování myElen
Zdroj:myelen.com dostupné z http://www.myelen.com/myelen/Pages/Static/Microfinance/HomePage.jsf
23
MYELEN: Princip fungování mikrofinancí (2007) [on line] 2009-03-29 [cit 2011-05-05] dostupné z
http://www.myelen.com/myelen/Pages/Static/Microfinance/HomePage.jsf
25
Činnost Elen je tedy rozdílná oproti práci Gramínu. Jsou ve vertikálním vztahu, tedy Elen by
teoreticky mohla jako shromaţďovatel kapitálu investovat peníze do banky Gramín, jako
MFI. Stejně jako Gramín, i Elen hraje při lákání investorů na sociální notu. Podporu jí
poskytují populární osobnosti, které se věnují nadačním, či charitativním činnostem.
Ačkoli Elen z principu nepůsobí přímo v lokalitě konečného spotřebitele úvěru, snaţí se v co
největší míře přispívat rozvoji daného regionu. Hovoříme-li o Mexiku, mluvíme o zemi, která
sousedí s bohatými Spojenými státy, avšak je kulturně velmi odlišná, bohatá a pro obchodníky
či turisty ze severu velmi zajímavá. Podnikatelské úvěry umoţní mexičanům mnohé vyrobit,
zásadní problém ale posléze tkví v nemoţnosti komunikace a neexistujících distribučních
kanálech. Elen proto uvedla do chodu projekt „community inspiration“. Jedná se o
dobrovolnou, neziskovou činnost, jejichţ náplní je prosté vyučování angličtiny. Dobrovolníci
samozřejmě nepobírají plat, působí za byt a stravu. Zejména pro mladé čechy a češky se jedná
o fascinující moţnost vycestovat do zcela neznámého prostředí, avšak nebýt zcela odtrţen a
bez zázemí. Netřeba mluvit o osobním uspokojení, které tato dobrovolnická činnost přináší.
Elen se tedy nesnaţí o pouhou finanční stimulaci, ale o vytvoření prostředí, které by
umoţňovalo realizovat plány a uvádět ve skutečnost sny.
5. ÚSKALÍ MIKROFINANCÍ
5.1. Nerovnoměrný rozvoj zemí spotřeby
Mikrofinancování mělo od počátku slouţit především jako nástroj rozvoje. Institucím činným
v této oblasti jde tedy primárně o tvorbu hodnot, nikoli zisku. Jelikoţ jsou nicméně
mikrofinanční investiční nástroje velmi lákavé, celé odvětví zaţilo boom a zájem o ně
neopadl a neopadá. MF jsou ale pouhým prostředkem k rozvoji, nejsou indikátorem rozvoje
samotného. Ba právě naopak, překotný rozvoj mikrofinančního sektoru nenásledovaný
budováním
infrastruktury
či
zlepšením
finanční
gramotnosti
můţe
být
nakonec
kontraproduktivní a sám sobě nebezpečný.
Mexiko je nyní v situaci, kdy na trhu působí vlemi mnoho MFI. V zemi je sice velmi mnoho
lidí, kteří zoufale potřebují úvěr, avšak vzdálenost a neexistující infrastruktura je odsouvá na
okraj zorného pole MFI. Ty soustřeďují svou činnost zejména do okolí velkých měst,
odpadají tak těţkosti s logistikou i další výdaje. Jelikoţ MFI vzniklo obrovské mnoţství, dá se
říci, ţe v některých lokalitách převaţuje nabídka peněz poptávku po nich, přesněji nabídka
26
peněz přesahuje poptávku vytvářenou klienty, kteří profilově zapadají do konceptu MFI a u
nichţ operační riziko nesplacení úvěru nepřesahuje stanovenou tolerovatelnou hranici.
Dalším negativním dopadem přesycenosti trhu MFI je přetahování zaměstnanců mezi
institucemi. Dominantní hráč na trhu se snaţí nabízet nejlepším bankéřům konkurence co
nejlepší platební podmínky. Prázdné místo musí následně původní zaměstnavatel zaplnit
jiných pracovníkem. Důsledkem mikrofinančního boomu ale dochází často k situaci, ţe
nejsou k dispozici kvalifikovaní a zkušení lidé, kteří by mohli na pozici nastoupit. K velkým
pravomocem a zodpovědnosti se pak dostanou lidé s neodpovídajícími schopnostmi a
kvalifikací. Poklesne tedy kvalita analýzy úvěru rizika. Větší mnoţství úvěrů pak můţe
skončit ztrátově, nezřídkakdy takový opakovaný proces vede k zániku MFI. Neúspěch kaţdé
jednotlivé instituce, byť jasně zaviněný nekvalitně odvedenou prací, vede k poškození
mikrofinancí jako celku v očích veřejnosti, tedy v očích potenciálních investorů.
Jak uţ bylo několikrát řečeno, MFI poskytují zásadně podnikatelské úvěry. Projekty jsou
z drtivé většiny zaměřeny na výrobu, pouze minimum má jako předmět podnikání
poskytování sluţeb. MF tedy podnikateli zprostředkují peníze, čímţ mu umoţní realizovat
první krok, tedy zakoupit vybavení či zařídit dílnu a vyrobit produkt. Jenţe aby se stala celá
činnost rentabilní, musí se výrobky rovněţ prodat. Právě zde se ukazuje nepoměr mezi
rozvojem MF a zbylých, pro podnikání důleţitých, oblastí jako velký problém.
Kaţdý ekonom si z hodin marketingu pamatuje pro úspěch podnikání klíčovou teorii 4P, tedy
Product, Package, Price, Placement. Řekněme, ţe se řemeslníkovi povedlo vyrobit geniální
věc, která se hodí úplně kaţdému a byla by po ní obrovská poptávka. Dovolím si v této
hypotéze vynechat parametr Package – tedy balení – jelikoţ ho povaţuji za produkt
blahobytné společnosti. Jsem si jist, ţe podvyţivenému mexičanovi na barvě pytle mouky
nesejde. Zbývá tedy cena a místo prodeje výrobku. Neexistující infrastruktura, ať uţ co se
týče dopravních cest, nebo moţnosti informačních toků, zasazuje podnikateli smrtelnou ránu.
Buď se totiţ k potenciálním zákazníkům vůbec nedostane, nebo bude muset na dopravu
vynaloţit prostředky ve výši, která výrobek po promítnutí se do jeho celkové ceny učiní
nekonkurenceschopným a neprodejným. Základní odbyt je samozřejmě stále moţno nalézt
v bezprostředním okolí, v komunitě, v blízkém sousedství atd. V důsledku jsou ale vyloučeny
jakékoli plány zahrnující masivní produkci. Mezi mnoţstvím výroby a potřebou pracovní síly
je samozřejmě přímá úměra. Ačkoli by MFI poskytly prostředky k výstavbě velkého podniku
s desítkami pracovních míst, další podmínky dají vzniknout pouze malé dílničce. To, ţe
27
podnikavci nemohou rozjet výrobu ve velkém pak vede ke vzniku tzv „dětské ekonomiky“.
Nikdo se nevěnuje výrobě ve velkém, neprovozuje továrny, kaţdý se raději stará o svůj
vlastní malý stánek na ulici. To se promítá do portfolia vyrobených statků v dané oblasti.
Tímto způsobem lze totiţ produkovat a prodávat jen omezený sortiment výrobků. S rostoucím
počtem výrobců pak roste konkurence, která tlačí ceny dolů a sniţuje rentabilitu pracovní
činnosti a tedy i rentabilitu přijatého úvěru. Pokud by se popsaná situace dostala do extrému,
dalo by se předpokládat, ţe úspěch mikrofinancí nakonec povede k jejich zkáze.
5.2. Regulace
Důvodem nevídaného rozmachu MF je, mimo atraktivní ziskovosti, která jiţ byla zmíněna,
také minimální, nebo omezená regulace tohoto odvětví. Regulace je nutná hned z několika
důvodů. Některé instituce se nechávají natolik unést svým dravčím instinktem, ţe překročí
úrokový Rubicon a jejich přínos pro společnost se stane záporným.(únosná, správná, či
spravedlivá úroková míra není stanovena, dostaneme se k ní posléze). Jasná regulatorní
opatření by tomu pochopitelně byla schopná bránit. Dalším problémem je neprůhledné
účetnictví MFI. Ze zkušeností vyplývá, ţe prezentovaná data jsou velmi často upravená a
zavádějící, někdy dokonce vůbec neodpovídají skutečnosti. MFI se ohýbáním dat snaţí zvýšit
svou atraktivitu pro investory. Zejména v případě, kdy má MFI v důsledku špatného
hospodaření, nebo jakéhokoli jiného důvodu závazky, které není schopna splatit, ze včech sil
se snaţí najít nového investora. Prostředy určené k rozprostření pomocí mikroúvěrů pak
vyuţije pouze k zacelení stávající díry v rozpočtu..
5.2.1. Problémy se zaváděním regulace
Vytváření regulatorních opatření je ovšem problematické. Vláda spotřebitelské země totiţ
hledí na mikrofinance jako na nástroj rozvoje, tedy jako na věc velmi prospěšnou. Nemůţe
tedy regulacemi příliš ztěţovat jejich působení či zvyšovat jejich náklady, aby instituce
nezačaly zvaţovat přesun do méně regulovaných krajin.
Cílem regulace ale zůstává ochrana občanů. Musí tedy limitovat úrokovou míru, reálné
náklady spojené s půjčkou a všemoţně činit mikroúvěry „consumer friendly“. Navíc je třeba
řešit problémy se zaostalostí jiných sektorů potřebných pro rozvoj podnikání.
Stanovená pravidla musí v neposlední řadě chránit investory. Autority si uvědomují, ţe MF
jsou ţivotně závislé na ochotě investorů vkládat peníze. Musí tedy vytvářet co
28
Komentář [z3]: To zaleží na geografické
působnosti a na typu MFIs
nejtransparentnější prostředí a snaţit se zamezit podvodům, tunelování, falešnému vykazování
a podobně.
Z výše uvedeného vyplývá, ţe regulátoři stojí před velmi těţkým úkolem. Musí vţdy
postupovat vyváţeně a snaţit se prospět společnosti, co nejméně přitom poškodit MFI a
zvyšovat svými kroky jistotu investorů.
Je moţno tvrdit, ţe kaţdý subjekt vládu pochválí za opatření zvyšující transparentnost.
Důsledná pravidelná kontrola výkazů či standardizované smlouvy by jistě nepřiměly ţádnou
seriózní MFI protestovat.
Mnohem obtíţnější ale je implementovat do regulace poţadavky na investice do oblastí, které
s MF bezprostředně nesouvisí. Vezměme v potaz například vzdělání. Autority nemohou dost
dobře nařídit MFI, aby postavily školu či organizovaly výukové semináře. Takové nařízení by
jim zvyšovalo náklady. Můţe je však subvencovat. Jednoduchá subvence by byla například
benevolentnější regulace. Regulace ale není ţádná, nelze ji tedy ani jako pobídku přizpůsobit.
V tomto ojedinělém případě přichazí regulace do jiţ rozvinutého sektoru. Standardně jsou
dána pravidla a hráči postupně vstupují do hry. Na základě dalšího vývoje mohou být pravidla
upravována tak, aby byla schopna reagovat na proběhnuvší, ale i předpokládaný vývoj
v odvětví. Oproti tomu za současné situace vstupují regulátoři do jiţ zralého, ne-li přezrálého
trhu. Uţ na svém počátku tedy musí regulace počítat se všemi eventualitami a musí
reflektovat dlouhé období vývoje. Regulace musí být funkční, účinná a v nejlepším případě by
měla vládě či centrální bance dávat rovněţ nástroj a moc ovlivňovat situaci v daném sektoru.
Dá se tedy říci, ţe vláda chce převzít moc nad odvětvím, avšak nemůţe se jí zmocnit silou,
neboť by mohla porušit rovnováhu tří subjektů zmíněných dříve. Musí tedy vymyslet tak
propracovaný systém, aby se dal za pochodu implementovat, vyhovoval všem poctivým
účastníkům mikrofinančního trhu a byl zároveň plně funkční a neztrácel smysl. Jasná pravidla
hry by nepochybně uvítali všichni zúčastnění.
Ekonomie se zabývá čisly, nabízí se tedy jednoduché určení poţadavků a limitů jako intervalů
absolutních čísel. Hovoříme však o velmi komplexním odvětví. MF se musí přizspůsobovat
globálním i lokálním situacím. Na jedné straně jsou komunity spotřebitelů, na straně druhé
investoři, příslušníci úplně jiných kultur. Jelikoţ je pouze na vůli investorů, zda do MF vloţí
své úspory, nebo nikoli, musí se MFI i zprostředkovatelské portály do značné míry starat o
svou image a to, jak jsou vnímáni veřejností. Musí tedy jednat tak, aby ve spotřebitelské zemi
byli hospodářsky efektivní, zároveň se ale v zemi původu kapitálu nesmí znelíbit tamnější
29
veřejnosti. Z kulturních rozdílů, neinformovanosti či neschopnosti představit si odlišnou
realitu pak vyplývají značné problémy. Kamenem úrazu je uţ vytyčení hranice mezi
dobročinným mikroúvěrováním a lichvou. V tomto momentě se začíná ekonomie prolínat
s filosofií. Proto je velmi obtíţné nastavit následující kritéria jak provozně uvnitř instituce, tak
regulatorně z pohledu místních autorit.
5.3. Co jsou ještě mikrofinance?
V předešlých kapitolách jsme pojednali o mikrofinancích. Řekněme, ţe kaţdý děj je moţno
úspěšně popsat, definujeme-li jeho účastníky (investor, zprostředkovatel, MFI, klient) a
algoritmus jejich vzájemných interakcí (způsob vybírání klientů, modus operandi, credit
delivery system). Mělo by být tedy jednoduché podle určitých kritérií rozhodnout,
co
mikrofinance jsou a co ne. Je ale třeba vzít v potaz, ţe na stejnou věc existuje několik
pohledů. Základním prvkem mikrofinancí je navíc motivace být přínosem pro společnost. Jeli cíl špatně měřitelný, jak hodnotit, kdo ho dosahuje a kdo ne? Na přetřes se navíc dostávají
etické otázky a aspekt „dobrých mravů“. Z jasného ekonomického popisu mikrofinancí se
záhy stává aktuální společenská otázka.

Investor – vládní, nebo nevládní nezisková organizace, banka se státní účastí,
nebo bez ní, komerční finanční instituce, firma, jednotlivec
Co se týče investičního procesu, tkví největší rozdíl nikoli ve statusu investora, ale v objemu
investované částky. Zatímco velké sumy mohou být investovány přímo do MFI, u malých
častek se vyuţívá sluţeb zprostředkovatele, který spojuje malé investice a tak sniţuje
transakční náklady na jednotku peněz.
Je ale v pořádku, ţe se do mikrofinancování na začátku řetězce zapojují subjekty, které
mohou mít a mají i jiné, neţ čistě humanitární úmysly?
Mikrofinance slouţí k rozvoji společnosti. Pokud počáteční investoři touţí po zisku, povede
to nutně k tomu, ţe zprostředkovatelé a MFI budou jednat tak, aby zisku dosáhli a mohli
investory uspokojit. Rentabilita jejich činnosti se tedy stane ukazatelem číslo jedna a odsune
do pozadí povinnost pomáhat. Bankéři se sice pokusí dodrţovat základní principy
„dobročinného úvěrování“, ale to vše jen v případě, ţe budou splňovat podmínku o zisku.
30
Přínosový potenciál peněz, které do rozvojové země přitečou, tak nebude plně vyuţit. Bohatí
budou ještě bohatší, ale chudí zůstanou chudí. Proto by měly do mikrofinančního procesu
vstupovat z pozice investora pouze neziskové organizace, které sice budou investici realizující
MFI důkladně kontrolovat, nebudou se však soustředit na ekonomické ukazatele, ale na to,
zda jsou peníze opravdovým přínosem pro tamnější komunitu. Chtějí – li takto přispět
soukromé firmy či jednotlivci, ať své prostředky poukáţí neziskové organizaci, která je za
prostřednictvím MFI investuje. Pokud uţ by se nemělo jednat o charitativní činnost, dojde ke
splacení jistiny. A i kdyby se investice nevrátila, nejdůleţitější je pomoc a pocit z darování
budoucnosti a naděje.

Zprostředkovatel (myElen.com) – shromaţďuje peníze od investorů a investuje
prostřednictvím MFI
Role zprostředkovatele by měla být plně nahrazena nevládní organizací, která bude spravovat
investiční portfolio investorů.

MFI
(Gramín)
–
mikrofinanční
instituce,
rozděluje
přijaté
investice
prostřednictvím mikroúvěrů mezi chudý lid. Při posuzování ţadatelů se řídí
danými pravidly. (jen podnikatelský úvěr atd.)
Skutečná mikrofinanční instituce není orientovaná na zisk. Neposuzuje ţadatele o úvěr ppodle
ekonomických ukazatelů, ale podle urgence jeho potřeb. Velkou vzdálenost a odloučení od
okolního světa nesmí MFI vnímat jako předzvěst velkých transakčních nákladů, ale jako další
důvod pomoci. Soustřeďování se pouze na začínající podnikatele není dobré, nejdůleţitější je
dopřát lidem důstojné ţivotní podmínky, jako kanalizaci, přístup k pitné vodě a podobně. Ze
shromáţděných peněz by se měly financovat školy a nemocnice, právě tak se co nejvíce
zvedne ţivotní úroveň chudých a sociální přínos bude maximální.

Klient
Je chybou kategorizovat ţadatele o úvěr. Peníze potřebují všichni, nejen ti, kteří uţ mají vizi,
co s penězi udělají. O úvěr by lidé neměli ani ţádat, měl by jim být poskytován plošně.
Klientem by tedy měl být kaţdý obyvatel cílové oblasti.
Výše zmíněné myšlenky a teze působí, jako by byly vyhnané do extrému. Jsem si však jist, ţe
leckterý stoupenec proudu welfare, sociolog, či humanista by se pod uvedené výroky s hrdostí
podepsali.
31
Stálo mě mnoho empatie podívat se na věc z pro mě nepochopitelného pseudohumanistického
hlediska. Dá se říct, ţe já sám reprezentuji pro-komerční, logický pohled na věc:
Není důleţité, z jakého zdroje peníze pochází. Klient má nepochybně větší uţitek z úvěru, ze
kterého musí splácet úrok, neţ z úvěru, který nedostal, protoţe není dostatek peněz
k investování. Nejdůleţitější je zajistit kontinuální cashflow z rozvinutých zemí do zemí
chudých. Motivace investorů je irelevantní. Navíc ziskem motivované instituce jsou zpravidla
mnohem efektivnější neţ ty neziskové. Nebál bych se tvrdit, ţe v některých případech je
rozdíl v efektivitě vyuţívání investic větší, neţ procentuální úrok, který musí klient zaplatit.
MFI musí udrţovat ziskovost, je totiţ logické, ţe po první úspěšné investici se investor vrátí a
zainvestuje znovu a pravděpodobně více neţ prvně. Aby MFI zůstala zisková, musí si pečlivě
vybírat své klienty. Kritérium podnikatelského úvěru je naprosto klíčové. Úvěr musí zajistit
stálý příjem peněz. Protoţe právě stálý příjem je klíčem k pozvednutí ţivotní úrovně daného
člověka. Se stabilním příjmem si pak můţe různě zpříjemňovat ţivot, nemluvě o tom, ţe tím
bude do místní ekonomiky stabilně přilévat vydělané peníze. V potaz je nutno vzít i fakt, ţe
při podnikatelské činnosti vznikají pracovní místa, která mohou zaplnil méně podnikaví
sousedé a tím si zajistit i své ţivobytí. Právě podpora podnikání přivádí společenství na cestu
k lepšímu ţivotu. Povinnost platit úrok ronvěţ učí spotřebitele, ţe v ţivotě není nic zadarmo a
musí se postarat sami o sebe. Jednorázové poskytování plošné finanční podpory na úkor
subvencí sofistikovaných podnikatelských aktivit povaţuji všeobecně za krátkozraké a
populistické. Nelze si nevšimnout společných rysů se socialismem, který za pouhých 40 let
dokázal ze světové velmoci udělat ekonomicky bezvýznamného trpaslíka z východního bloku.
V této podkapitole jsem uvedl jen dva z mnoha rozličných pohledů a názorových směrů, které
je na věc moţno mít. Nekladu si za cíl nikoho přesvědčit, ani mu jeho názor vyvrátit.
Pokouším se jen ilustrovat, ţe hranice mezi neziskovou MFI, komerční MFI a lichvou jsou
přinejmenším rozmazané. Nemluvě ani o kulturních rozdílech napříč světem. Funkční
soustava regulatorních opatření pro svět mikrofinancí zůstane i proto nadlouho utopickou
představou.
5.3.1. Úroková míra
Jistě se shodneme na tom, ţe nejjednodušší a nejkomplexnější ukazatel investice na ose
charita-lichva je roční procentní sazba nákladů (RPSN). Jenţe naráţíme na další problém.
V rozvinutých zemích je kapitálu dostatek, proto se ostatně prostřednictvím MF vyváţí. Ve
velkých městech rozvojových zemí je jistě kapitálu více, neţ v odlehlých vesnicích. Dle
32
ekonomických pravidel se cena určuje průnikem nabídky a poptávky. Čím niţší nabídka, tím
vyšší cena. Měli by tedy klienti z venkova platit vyšší úrok neţ ti z města? Má-li MFI
působnost jak ve městech, tak na venkově, podle čeho posuzovat přiměřenost sazeb? Určovat
a následně kontrolovat sazbu případ od případu je nemoţné.
I v případě, ţe by došlo ke shodě, ţe MFI mohou zůstat ziskové, naráţíme opět na etický
problém. Měla by přiměřená výše úroku reagovat na ekonomické ukazatele, jako transakční
náklady, nebo by měla být „spravedlivá“, i kdyţ by to znamenalo, ţe část nákladů ponesou
jiní klienti tak, aby výsledná statistika MFI splňovala poţadovaná kritéria?
Evropského drobného investora při první analýze nabídek MFI ve světě zarazí značné rozdíly
v úrokových měrách poskytovaných úvěrů v různých zemích. Celosvětový průměr se
pohybuje okolo 35%. Klienti na Srí Lance mohou spotřebovávat úvěry s úrokovou měrou
niţší neţ 20%. To v Mexiku musí ţadatel počítač s více neţ 60-ti procentním úrokem.
Graf 2: Výše úrokové míry v závislosti na poměru úvěru a příjmu na obyvatele
Zdroj: Richard Rosenberg, Why do microcredit interest rates vary so much around the world?,
www.cfap.com (2008)[on line] 2008-06-20 dostupné z http://microfinance.cgap.org/2008/06/20/why-domicrocredit-interest-rates-vary-so-dramatically-around-the-world/
33
Při srovnání pěti nejvyšších a nejniţších úrokových měr si lze všimnout výrazných rozdílů.
Graf 3: Země s nejvyšší a nejnižší úrokovou mírou
Zdroj: CGAP, Variations in microcredit interest rates (2008) dostupné z
http://www.responsability.com/domains/responsability_ch/data/free_docs/1_0807_CGAP_Variations_
in_Microcredit_Interest_Rates_2.pdf
Určená úroková míra reflektuje především výši nákladů, které musí pokrýt. Faktory zvyšující
náklady, tedy špatná infrastruktura, nefungující trh práce, extrémně malá hustota zalidnění
analogicky zvyšují i úrokovou míru úvěru.
MFI nemohou ignorovat ani politickou situaci a celkovou atmosféru v zemi. Pokud například
vláda poskytuje dotované úvěry, MFI se musí podvolit tlaku a nabízet co nejniţší úrok.
Průměrnou úrokovou míru země také ovlivňuje stupeň rozvinutí mikrofinancí jako takových.
Čím víc se trh s mikroúvěry blíţí k dokonalé konkurenci, tím silněji tlačí na sniţování cen
úvěrů, tedy sniţování úrokových měr.
5.3.1.1.
Cena kapitálu
Výchozím bodem pro určení úrokové míry by mohla být rovnováţná cena kapitálu.
Zjišťování této přirozené ceny je ale extrémně sloţité. Často se bavíme o zemích, kde
s nadsázkou nefunguje téměř nic. Vláda či nezávislé statistické instituce mohou mít
zmapovány situaci státního rozpočtu a reality v hlavním městě, situace na venkově můţe být
34
ale diametrálně odlišná. MFI tedy nemá stěţejní statistické údaje k ekonomickému určení
úrokové míry. To vše pomineme-li etické problémy, o kterých je pojednáno výše. Pro
základní nástin situace lze pouţít statistiky Světové Banky, pomocí které porovnáme zápujční
sazby některých zemí.
Určující proměnnou pro cenu kapitálu je makroekonomický faktor zápůjční úrokové míry
(Lending Interest Rate). Porovnejme tedy v dříve zmiňovaných zemích LIR a úrokovou míru
nabízenou MFI.
Graf 4: Porovnání úrokové míry mikroúvěru a státní zápůjční úrokové míry
Zdroj: tabulka, World bank: Lending interest rate (2011), dostupné z
http://data.worldbank.org/indicator/FR.INR.LEND
Ačkoli je LIR bezesporu jedním z určujících faktorů, jeho statistická váha není
nejvýznamnamnější. Mezi úrokovými mírami není v přesně definovatelný vztah. V zásadě IR
MFI převyšuje LIR několikanásobně.
35
Graf 5: Poměr úrokové míry mikroúvěru a státní zápůjční úrokové míry
Zdroj: tabulka, World bank: Lending interest rate (2011), dostupné z
http://data.worldbank.org/indicator/FR.INR.LEND
5.3.1.2.
Další faktory ovlivňující úrokovou míru
Výsledná úroková míra odráţí celkové náklady na poskytnutí úvěru. V případě komerčně
orientovaných institucí je třeba připočíst ještě poţadované zhodnocení a rizikovou prémii.
Zaměřme se tedy na faktory, které ovlivňují náklady na poskytnutí úvěru.
Takových vlivů je celá řada. Analyzovat všechny je téměř nemoţné, uţ jen z důvodu
neexistujících důvěryhodných statistik, nebo obtíţné kvantifikace vyplývající z jejich
podstaty. Na základě korelační analýzy je moţno určit přímou či nepřímou úměrnost mezi
jednotlivými faktory a výslednou úrokovou mírou mirkoúvěru.
36
Graf 6: Korelace jednotlivých faktorů s mikroúvěrovou úrokovou mírou
Z grafu vyplývá přímá závislos IR MFI na místní zápůjční úrokové míře, hrubém domácím
produktu. Nepřímo úměrná je pak hustota zalidnění a počet aktivních mikrofinančních
institucí v dané zemi. Rozloha země se neukazuje jako statisticky významná
5.4. Neinformovanost
Další komplikace pro mikrofinance je nedostatečná informovanost široké veřejnosti. Jak jsem
jiţ v této práci uvedl, MF čerpají zdroje mimo jiné z řad firem a společností (nefinančního
charakteru) i jednotlivců. Pochopitelně je svobodnou vůlí těchto subjektů, kam se rozhodnou
investovat přebytek svých prostředků. MF si tedy musí udrţovat dobrý obraz a nesmí za
ţádnou cenu ztrácet sympatie veřejnosti – potenciálních investorů. Drtivá většina
mikroinvestorů ale nemá vzdělání ekonomického směru a není tedy schopna správně
interpretovat fakta, která jí jsou předkládána médii, a to buď zcela bez kontextu, nebo
dokonce s „odborným“ komentářem novináře, který problematice evidentně vůbec nerozumí.
Poněkolikáté zmiňuji komplikace spojené s určováním správné úrokové míry mikroúvěru.
Nemůţou se shodnout vzdělaní ekonomové se zkušenostmi z praxe. Co teprve laik. Výše
úroků ho můţe znechutit jen proto, ţe neví, od čeho se odvíjí.
Pokud člověk nemá sám v sebe v rozhodovacím procesu dostatečnou důvěru, začínají v něm
růst stádové tendence. Ke slovu nyní přichází davová psychologie. Jako typický příklad
špatné interpretace faktů v důsledku nevědomosti a následné davové psychózy poslouţí
aktuální téma – problémy banky Gramín.
37
5.4.1. Případ Gramín24
Ţaloba na banku Gramín a jejího ředitele Muhammada Yunuse byla podána uţ roku 2007.
Právnící norských investičních fondů uvádějí, ţe prostředky určené k rozptýlení mezi lid
v podobě mikroúvěrů banka prostřednictvím mnoha drobných transakcí a krycích operací
pouze rozmělnila mezi své početné účty. V podstatě tímto Yunuse nařkly z defraudace. Případ
začal okamţitě projednávat bangladéšský soud, který mimo jiné odvolal Yunuse z pozice
generálního ředitele banky. Odvolání drţitele nobelovy ceny bylo zamítnuto s tím, ţe věk
odchodu do důchodu je v Bangladéši stanoven na 60 let. Křepký sedmdesátník Yunus by se
tedy měl začít věnovat golfu a řízení banky přenechat mladším. Z případu se pochopitelně
stalo celosvětově diskutované téma. Zaznívaly hlasy, ţe odsun Yunuse z aktivní činnosti měl
velmi dehonestující charakter a měl by být proto spojován s jeho politickými ambicemi.
Nutno podotknout, ţe soud v případě samotného obvinění ohledně defraudace ještě nerozhodl.
Na základě obvinění nicméně mnohé státy, jako Norsko, Austrálie a další zmrazily Gramínu
účty a tím značně omezily jeho schopnost operovat. Problémy nastaly rovněţ v Indii, kde se
kvůli masivnímu nesplácení dostal gramín do hledáčku místních guvernéru, kteří zablokovali
jeho činnost. S postupem času banku opět uschopnili a mikrofinanční mechanismus se
obnovil. Bylo by velmi sloţité rozebírat dopodrobna celý případ, natoţ pokoušet se vynést
ortel. Soudní senát se tím zabývá uţ hodnou chvíli. Pouvaţujme raději nad tím, jaký vliv měl
či má tento proces na veřejné mínění.
Prostřednictvím internetu, zejména ne zcela seriózních médií a rádoby osvícených blogerů se
začala šířit světem poplačná zpráva. „Mikrofinanční krize“, „Gramín novým Lehman
Brohers’“, hlásaly titulky. Velmi rychle se dostalo do širokého povědomí, ţe
mikrofinančnictví jako celek prochází hrůzostrašnou krizí a lze důvodně předpokládat, ţe se
nákaza rozšíří na všechny MFI po celém světě, stejně jako tomu bylo u hypoteční krize, která
vyustila v celosvětovou krizi finanční. Humanisté a levicově orientovaní myslitelé vnímali
situaci jako impulz podělit se se světem o své poznatky, zejména co se týče lichvářských MFI
a manonem ovládaných spiklencích kolem mikrofinancí.
Etické otázky nebudeme znovu otevírat. Soustřeďmě se na celosvětově sdílenou obavu o
totální kolaps mikrofinancí analogicky s finanční krizí. Zasvěceným je jasné, ţe
mikrofinanční krize se nikdy konat nebude. Zásadní rozdíl je ten, ţe zatímco finanční a
24
NEWS FOR EUROPE, (2011) [on line] 2011 [cit 2011-05-06] dostupné z
http://www.inthenews.eu/bangladesh-resumes-grameen-case.html
38
hypoteční domy byly provázany toxickými balíčky, zástavními listy, obligacemi a opcemi –
prostředí ideální pro šíření krizové nákazy – MFI nejsou mezi sebou propojeny. Tedy i kdyby
mělo dojít ke kolapsu Gramín banky – coţ nelze v současné době predikovat – MF jako
odvětví budou nadále bez problémů fungovat. V lokálním měřítku dojde ke krátkodobé krizi
jen do té doby, neţ jiné MFI převezmou teritorium Gramínu.
Veřejnosti bylo naštěstí vše vysvětleno dostatečně rychle, nelze totiţ statisticky prokázat, ţe
by zájem o investice do mikrofinancí signifikantně poklesl.
6. Nízká efektivita MF25
Uveďme si konkrétní problémy, které sniţují efektivitu mikrofinancí. Jako příklad pouţijeme
Jiţní Afriku, nejrozvinutější stát černého kontinentu.

Vzdálenost a mobilita – klienti jsou roztroušeni na obrovském území, často
odděleni neobydlenými pásmy pastvin či rezervací. Credit Officers, kteří
většinou nemají vlastní dopravní prostředek, jsou závislí na nespolehlivé a špatně
fungující hromadné dopravě.

Přístup k práci – často špatný na obou stranách. Credit Officers jsou často mladí
lidé, kteří sotva dochodili školu. Nemají dostatečné ţivotní zkušenosti k tomu,
aby úspěšně jednali s lidmi, kteří na ně uţ odpočátku hledí s nedůvěrou.
Málokterý z klientů kdy v ţivotě pracoval, hodnotu peněz si neuvědomuje. Chybí
základní povědomí o drobném podnikání, nemluvě o špatné pracovní morálce

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků – chybí dostatek lidí pro manaţerské
funkce. Credit officers tak nad sebou nemají důsledný dohled, coţ často vede
k nekorektnímu jednání z jejich strany.

Relativita příjmů – málokde na světě se setkáme s tak rozdílnou výší příjmů.
Chudí klienti jsou ideální spotřebitelé mikroúvěru. Avšak pracovnící MFI
vzhledem ke svému statusu a vzdělání poţadují mnohonásobně vyšší plat. Dá se
25
TED BAUMANN: Pro-poor Microcredit in South Africa (2011)
39
dokonce říct, ţe poţadují plat srovnatelný s odměnami v rozvinutém světě. To
činí mikroúvěry v Jiţní Africe velmi nákladnými.
Ačkoli bylo výše zmíněné zjištěno v Jihoafrické republice, v menší, či větší míře těmito
problémy trpí mikrofinance ve všech zemích. Kaţdý stát má svá specifika, některá úskalí jsou
však společná.
7. Regulační autorita – budoucnost mikrofinancí?26
MIVs a MFIs nepodléhají centralizované regulaci. Jednotlivé země regulují MF na svém trhu
samy, někde však regulace chybí docela. To pak vede k různým nekalým praktikám, od
nekorektního jednání s kliento po falšování účetních výkazů, kreditní historie atd.
Základním kritériem přínostu MFI je jakési „sociální dobro“, které MFI svou činností přináší.
Neexistuje ale jednotný přístup k měření tohoto přínosu. Nelze tedy určit hodnotu toho
klíčového parametru, coţ prakticky znemoţňuje jakýkoli benchmarking.
Neexistuje ţádný kodex ani právní postup, jak se vyrovnávat s bankrotujícími institucemi. Jak
ošetřit její pohledávky vůči klientům a závazkům vůči investorům a jiným finančním
subjektům.
Odpovědí na všechny zmíněné problémy je dle ekonomů České Zemědělské Univerzity
vytvoření jednotné globální regulační instituce – Global Microfinance Authority (GMFA).
Ta by dohlíţela na MFI i MIV, na jejich vnitřní procesy, účetnictví či etiku. Rovněţ by
standardizovala postupy jejich vzájemné interakce. Stanovila by měřítka, podle kterých by
istituce hodnotila, a na základě kterých by je podpořila či nikoli. Pouze instituce schválené
GMFA by se mohly prezentovat prestiţní registrační známkou Development Microfinancial
Institution (DMI) a spolupracovat s neziskovým sektorem a vládami. GMFA by fungovala
jako rozhodčí autorita v případě defaultu či neshopnosti MIV a MFI dostát vzájemným
závazkům.
26
DIPL.KFM. TOMÁŠ HES, PH.D. STUDENT, ASSOC. PROF. KAREL SRNEC PH.D: Proposal for strategies to build
missing foundations of the current microfinance industry (2011), Česká zemědělská univerzita
40
Obrázek 3: Schéma fungování GMFA
Zdroj:DIPL.KFM. TOMÁŠ HES, PH.D. STUDENT, ASSOC. PROF. KAREL SRNEC PH.D: Proposal for strategies to
build missing foundations of the current microfinance industry (2011), Česká zemědělská univerzita
GMFA by tedy, dle publikované studie, řešila mnoho problémů, které MF brání plně vyuţít
jejich potenciál a rozvinout venkovské oblasti, vyrvat jejich obyvatele ze spárů chudoby a
dopřát jim naději na důstojný ţivot.
41
ZÁVĚR
Mikrofinance jsou mladé a nedokonale prozkoumané ekonomické odvětví. Některé procesy,
které do mikrofinancí patří, nejsou ošetřeny ani teoriemi, nemluvě o aplikačních modelech,
které by poskytly spolehlivý návod, jak udělat z mikrofinancí trvale udrţitelný nástroj rozvoje
chudých oblastí. Jedná se o proces napůl sociálná a napů ekonomický, přičemţ tyto dvě sféry
se prolínají a splývají spolu, bez definované hranice. Nedávné události v Bangladéši ukázaly,
ţe i MFI mohou čelit váţným problémům masového nesplácení.
Klíč k dalšímu rozvoji spatřuji v jasném definování MF, a v umoţnění efektivního měření
výkonu MFI. Nelze kategoricky tvrdit, ţe komerční MFI by měly být zapuzeny, rozhodně je
ale třeba u kaţdé MFI jasně určit, o jaký typ instituce se jedná. Je jasné, ţe kaţdá země má
specifické podmínky a MF musí zůstat pruţné, aby byly aplikovatelné. Stále však vidím velký
prostor pro standardizaci některých procesů, zejména co se týče samotných MFI a vztahů MFI
a MIV. U těchto subjektů by se neměla vyskytovat ţádná informační asymetrie, která jinak
standardizace znemoţňuje.
Ukazuje se, ţe mikrofinanční instituce jsou schopny plnit úlohu velmi efektivní zbraní v boji
proti chudobě. Zároveň jsou ale náchylné k selhání. Je jasně patrno, ţe idea mikrofinancí je
plně funkční, ale zatím se ji nepodařilo aplikovat tak, aby byla bezriziková. Mikrofinance se
mohou stát trvale udrţitelným prostředkem rozvoje chudých krajin, ale neţ se tak stane, musí
toto odvětví projít standardizací, musí se analyzovat a minimalizovat všechna s tím spojená
rizika. Na své cestě k vysoké efektivitě a minimální rizikovosti navíc nesmí eticky poklesnout
v očích široké veřejnosti ve vyspělém světě.
42
Bibliografie:
1. Balkenhol, B. Microfinance and public policy : outreach, performance and efficiency.
Houndmills: Palgrave Macmillan, 2007. ISBN 978-92-2-119347-0.2.
2. Armendáriz de Aghion, B. – Morduch, J. (2005): The Economics of Microfinance.
Cambridge, Massachusetts Institute of Technology Press, 2005.3.
3. Torre La, M. – Vento, G. A. (2006): Microfinance. Basingstoke, Palgrave Macmillan,
2006, p. 20-38.
4. Raiffeisen, FW (translated from the German by Konrad Engelmann). The Credit
Unions. The Raiffeisen Printing & Publishing Company, Neuwied on the Rhine,
Germany, 1970Desjardins: Alphonse
5. DESJARDINS: Alphonse Desjardins – timeline, (2005) dostupné z:
http://www.desjardins.com/en/a_propos/profil/histoire/sommaire_biographique.jsp
6. LEDGERWOOD, JOANNA (1998): The Microfinance Handbook : World Bank
Publications. ISBN
7. YUNUS, MUHAMMAD (WITH ALAN JOLIS) (1999): Banker to the Poor: Micro-Lending
and the Battle Against World Poverty. New York : PublicAffairs. ISBN 1891620118
8. NOBEL PRIZE(2002): Muhammad Yunus. .(2011-04-04) dostupné z
http://nobelprize.org/nobel_prizes/peace/laureates/2006/yunus-diploma.html
9. GRAMEEN BANK: Short history of Grameen Bank [on line]. 2011-01-11 [cit 2011-04-26]
dostupné z http://www.grameeninfo.org/index.php?option=com_content&task=view&id=19&Itemid=114
43
10. GRAMEEN BANK: Breaking the vicious circle of poverty through microcredit [on line]
2011-01-11 cit [2011-04-26] dostupné z http://www.grameeninfo.org/index.php?option=com_content&task=view&id=25&Itemid=128
11. THE NORWEGIAN NOBEL PRIZE COMITEE: Microcredit. [on line] 2011-01-11. cit (201104-30) dostupné z http://www.grameeninfo.org/index.php?option=com_content&task=view&id=197&Itemid=197
12. HANYKOVÁ, L. (2008).: Mikrofinance – příležitosti a rizika, aneb startování
mikroekonomikytortilami [on line] 2009-01-25 [cit 2011-05-02],dostupné z:
http://www.slideshare.net/petrbase/mikrofinance-plezitosti-a-rizika-presentation
13. MYELEN: Proces poskytování mikrofinančního úvěru (2007) [on line] 2009-03-2009
[cit 2011-05-02], dostupné z:
http://www.myelen.com/myelen/Pages/Static/Microfinance/Microfinance.jsf
14. WORLD HEALTH ORGANIZATION: Protecting Health – thinking small (2010) [on line]. 201011-09[cit 2011-05-03]. dostupné z http://www.who.int/bulletin/volumes/88/9/09071530/en/
15. ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ, KOFI ANNAN, Video message (2004). [on line] 2004-11-18
[cit 2011-05-04] dostupné
http://www.un.org/News/Press/docs/2004/sgsm9601.doc.htm
16. GRAMEEN BANK: Method of action (2011). [on line] 2011-11-01 [cit 2011-05-05]
dostupné z http://www.grameeninfo.org/index.php?option=com_content&task=view&id=33&Itemid=169
17. ŠVECOVÁ, J. Mikrofinance - efektivní nástroj řešení chudoby, ano či ne?. Praha, 2009.
59 s. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze
18. GRAMEEN BANK : Credit delivery system (2011). [on line] 2011-01-11 [cit 2011-05-05]
dostupné z http://www.grameeninfo.org/index.php?option=com_content&task=view&id=24&Itemid=127
44
19. MYELEN: Princip fungování mikrofinancí (2007) [on line] 2009-03-29 [cit 2011-05-05]
dostupné z
http://www.myelen.com/myelen/Pages/Static/Microfinance/HomePage.jsf
20. NEWS FOR EUROPE, (2011) [on line] 2011 [cit 2011-05-06] dostupné z
http://www.inthenews.eu/bangladesh-resumes-grameen-case.html
21. TED BAUMANN: Pro-poor Microcredit in South Africa (2011)
22. DIPL.KFM. TOMÁŠ HES, PH.D. STUDENT, ASSOC. PROF. KAREL SRNEC PH.D: Proposal
for strategies to build missing foundations of the current microfinance industry
(2011), Česká zemědělská univerzita
OBRÁZKY:
Obrázek 1: Procento populace ţijící za méně neţ 1 USD na den
Zdroj: UNITED NATIONS POPULATION FUND (UNFPA): Country Profiles for Population
and Reproductive Health, (2005), [on line] 2009-05-04 dostupné z:
http://www.unfpa.org/upload/lib_pub_file/524_filename_country_profiles_2005.pdf
Obrázek 2: Schéma fungování myElen
Zdroj:myelen.com dostupné z
http://www.myelen.com/myelen/Pages/Static/Microfinance/HomePage.jsf
Obrázek 3: Schéma fungování GMFA
Zdroj:DIPL.KFM. TOMÁŠ HES, PH.D. STUDENT, ASSOC. PROF. KAREL SRNEC PH.D:
Proposal for strategies to build missing foundations of the current microfinance industry
(2011), Česká zemědělská univerzita
45
GRAFY:
Graf 1: Podíl ţen mezi dluţníky
Zdroj: ŠVECOVÁ, J. Mikrofinance - efektivní nástroj řešení chudoby, ano či ne?. Praha,
2009. 59 s. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze
Graf 2: Výše úrokové míry v závislosti na poměru úvěru a příjmu na obyvatele
Zdroj: Richard Rosenberg, Why do microcredit interest rates vary so much around the
world?, www.cfap.com (2008)[on line] 2008-06-20 dostupné z
http://microfinance.cgap.org/2008/06/20/why-do-microcredit-interest-rates-vary-sodramatically-around-the-world/
Graf 3: Země s nejvyšší a nejniţší úrokovou mírou
Graf 4: Porovnání úrokové míry mikroúvěru a státní zápůjční úrokové míry
Zdroj: tabulka, World bank: Lending interest rate (2011), dostupné z
http://data.worldbank.org/indicator/FR.INR.LEND
Graf 5: Poměr úrokové míry mikroúvěru a státní zápůjční úrokové míry
Zdroj: tabulka, World bank: Lending interest rate (2011), dostupné z
http://data.worldbank.org/indicator/FR.INR.LEND
Graf 6: Korelace jednotlivých faktorů s mikroúvěrovou úrokovou mírou
46

Podobné dokumenty

Srovnání systémů alternativních finančních

Srovnání systémů alternativních finančních jako dlouhodobě udržitelnou formu pomoci a zařadila ho tak mezi své hlavní rozvojové cíle. Mikrofinance jsou známé nejen v rozvojových zemích, ale i ve vyspělých zemích. Kromě poskytování mikroúvěr...

Více

Písní proti totalitě? — Spirituál kvintet jako (anti)

Písní proti totalitě? — Spirituál kvintet jako (anti) „Poučného“ setkání se Spirituál kvintetu (po rozšíření o zpěvačku už natrvalo přejmenovanému) dostalo, když spolu s Pete Seegerem vystupoval na jeho turné v Československu. Kromě toho, že tím získa...

Více

Cesty městy / Průvodce udržitelnou dopravou

Cesty městy / Průvodce udržitelnou dopravou nespornou výhodou cestování na bicyklu je jeho zdravotní přínos. Každodenní používání jízdního kola jako dopravního prostředku je snadnou a pohodlnou cestou k integraci fyzické aktivity a městského...

Více