ZPRAVODAJ - Farnosti Boskovice a Svitávka

ZPRAVODAJ - Farnosti Boskovice a Svitávka

ZPRAVODAJ
PRO ŘÍMSKOKATOLICKÉ FARNOSTI
BOSKOVICE A SVITÁVKA
Číslo 5 ročník 14
Vyšlo 1. 5. 2016
KVĚTNOVÁ NADÍLKA BOŽÍCH MILOSTÍ
Měsíc, který právě začínáme prožívat, je pro nás požehnaným časem. Dnes (1. 5.)
se spolu s celou církví máme možnost obracet k Pánu Bohu v prosbách za naše
pronásledované bratry a sestry, kteří trpí kdekoli ve světě. Ve čtvrtek (5. 5.) můžeme
spolu s apoštoly hledět na Krista, který vstupuje na nebe. Tato slavnost
(Nanebevstoupení Páně) je jedním ze základních pilířů slavení církve. V neděli (8. 5.)
bude v Boskovicích slavnost prvního svatého přijímání dětí. Děti z našeho středu
udělají další krok na cestě začleňování se do společenství církve. Jako farnost u toho
nemůžeme chybět. A to nejen svojí přítomností, ale hlavně v modlitbě za děti a jejich
rodiny. Hned následující týden v sobotu (14. 5.) budeme putovat do Křtin, kde máme
možnost v předvečer Slavnosti Seslání Ducha svatého děkovat za všechny milosti,
kterých se nám v uplynulém roce dostalo. A každý z nás si může uvědomit, co jich
bylo! V neděli (15. 5.) zakončíme dobu velikonoční slavením Slavnosti Seslání Ducha
svatého. Tato slavnost (Hod Boží svatodušní) je takovou Popelkou vzhledem k dalším
dvěma Božím hodům. Ale to je škoda. Je třeba ji prožít jako slavnost církve, která
vychází zvěstovat spásu. A to jistě není malá věc!
Týden po této slavnosti bude v Boskovicích Slavnost Seslání Ducha svatého slavena
ještě jednou, a to v osobním přijetí darů Ducha svatého. Stane se to při udílení
svátosti biřmování. Je to veliká slavnost našich farností. Neodcházejte pryč! Přijďte
spolu s námi a s těmi, kteří budou biřmováni, slavit. V 9 h bude samotné udílení
svátosti. Od 15 h jste všichni zváni na farní dvůr k přátelskému posezení. Duch svatý je
ten, který sjednocuje po všech stránkách v dobru. Buďme dobrem jeden pro druhého.
A opět tu máme čtvrteční (26. 5.) Slavnost Těla a Krve Páně (lidově Boží Tělo). V ní
vyjadřujeme pro sebe i pro druhé víru ve stálou přítomnost Krista v eucharistii.
Na závěr měsíce května nás čeká setkání v širším společenství našeho děkanství,
kdy se v sobotu (28. 5.) v Kunštátu na Moravě uskuteční duchovně-soutěžní setkání
mládeže z našeho děkanství nazvané Farnosti bez hranic. Na tuto akci máte
pozvánku níže. A zkuste ji vzít vážně!
Poslední neděli v květnu budeme ve Skalici nad Svitavou slavit poutní slavnost,
ve které si připomeneme zasvěcení této obce Panně Marii Pomocnici křesťanů. Ona je
ta, která nás celým měsícem květnem bude provázet. A to hlavně při májových
pobožnostech. Ty v Boskovicích začínají dnes v 18 h v kostele Všech svatých. A dále
budou vždy půl hodiny před každou pravidelnou večerní mší svatou, v neděli bude
májová pobožnost v 18 h.
Jak vidno je toho docela dost. V měsíci, který je před námi, můžeme právem
očekávat obrovské vylití Božích milostí. Tak nastavme čisté nádoby svého srdce, aby
nebyla Boží milost vylita nadarmo.
M. Šudoma
Zpravodaj
1. 5. 2016
Z KALENDÁŘE FARNOSTÍ
05. 05.
08. 05.
14. 05.
15. 05.
22. 05.
26. 05.
28. 05.
29. 05.
29. 05.
03. 06.
04. 06.
10.-12.06.
19. 06.
24. 06.
29. 06.
Slavnost Nanebevstoupení Páně
První svaté přijímání v Boskovicích - v 9 h
Farní pouť do Křtin
Slavnost Seslání Ducha svatého
Biřmování v Boskovicích - v 9 h
Slavnost Těla a Krve Páně (Boží Tělo)
Setkání mládeže děkanátu – Farnosti bez hranic (Kunštát na Moravě)
Slavnost Nejsvětější Trojice
Pouť ve Skalici nad Svitavou
Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova
Farní pouť do Sloupu
Společný ministrantský výlet
Pouť ve Svitávce
Slavnost Narození sv. Jana Křtitele
Slavnost sv. Petra a Pavla
V SOBOTU 14. 5. 2016 BUDE FARNÍ POUŤ DO KŘTIN
Pro ty, kteří chtějí jít pěšky, je sraz v 6 h v Boskovicích u kapličky na Bělé. S sebou:
dobrou obuv, svačinu, pláštěnku. Návrat autobusem, kterým přijedou další poutníci.
Asi 29 km. Jde se za každého počasí.
Pro ty, kteří chtějí jet autobusem:
Autobus odjíždí v 14:30 z Růžového náměstí.
Mše svatá ve Křtinách je v 16 h.
Autobus ze Křtin do Boskovic odjíždí v 18 h.
V sobotu 28. května pořádá boskovické děkanství
SETKÁNÍ MLÁDEŽE V KUNŠTÁTU NA MORAVĚ
„FARNOSTI BEZ HRANIC“
Jedná se o duchovně-soutěžní setkání mladých lidí od 12 do 18 let.
Z každé farnosti, která se přihlásila, se zúčastní soutěžní tým složený z mladých lidí
výše uvedeného věku. Tito mladí lidé budou měřit své „síly“ s těmi z jiných farností.
K tomu však potřebují podporu. Touto podporou může být kdokoli z nás.
Takže na toto setkání může přijet kdokoli – bez rozdílu věku.
A tak vás tímto zvu do Kunštátu na Moravě.
Přijeďte podpořit náš tým. Začínáme v 9:30 společnou mší svatou.
Pro opravdové fanoušky: našemu týmu byla vylosována hnědá barva.
(To jen, kdybyste nevěděli, jak se na fandění obléknout.)
M. Šudoma
-2-
Zpravodaj
1. 5. 2016
GULAG
Beseda se ženou, která přežila gulag. Přijměte pozvání na besedu v neděli odpoledne
na faře ve školičce. Hostem bude paní, která prožila skoro 20 let v ruském gulagu
a vrátila se domů!
Věděla jsem hned, že tuhle příležitost si nechci nechat ujít. Nikdy jsem toho moc
neslyšela o poměrech a životních podmínkách v ruských táborech. O poměrech
v koncentračních táborech se povídalo a psalo hodně; z jakých důvodů byli lidé
posíláni do koncentračních táborů, jak s nimi bylo zacházeno, jak končily životy
nevinných lidí. V mých představách byl gulag zařízení, kde si odpykávali trest lidé
odsouzení za svůj spáchaný trestný čin. Nevěděla jsem, že do gulagu byly odvlečeny
celé rodiny, že se odtud málokdo vrátil a když měl štěstí a byl mu povolen návrat zpět
do vlasti, byl pod přísahou, že o tom s nikým nebude mluvit. Najednou se mně naskytla
příležitost setkat se s někým, kdo gulag prožil, vrátil se domů, a po letech mu bylo
umožněno o životě podat svědectví!
Když jsem přišla do farní učebny, byla už obsazená do posledního místa. Usoudila
jsem, že takových ne zvědavých, ale neznalých poměrů v ruských táborech je mezi
lidmi hodně. V první řadě seděla nenápadná paní, a když mladý muž zahájil besedu,
byla nám představena paní Věra. Žena, která prožila skoro 20 roků s maminkou
a mladší sestrou v ruském gulagu. Každý život píše román. Život paní Věry (omlouvám
se za familiérní oslovení) psal drama už od jejího útlého dětství.
S maminkou a mladší sestrou byly zavlečeny do gulagu, kde neprožívaly nic dobrého.
Hlad, zimu, znásilňování od bachařů, těžkou práci v lese, nejistotu, jestli se dožijí rána.
Velkou bolest jim způsobila smrt maminky. Zůstaly samy, ale ujala se jich polská žena,
která tam měla dvě své děti, stala se jejich maminkou.
Celým povídáním paní Věry se nesly myšlenky na Boha, v modlitbách nacházely sílu
nést svůj kříž, život prověřoval jejich fyzickou a psychickou odolnost proti nepřízni
osudu. Žádost o návrat domů přišla po čtyřech letech zamítnuta. Naděje umírá
poslední a ta jejich neumřela, ale stalo se souhrou náhod, že přišla zpráva, že se vrátí
do vlasti. Byla to šťastná minuta jejího těžkého života. Návrat domů nebyl
bez problémů. Po návratu do vlasti pracovaly v zemědělském družstvu v Novém
Šaldorfu na Znojemsku.
Čas prý rány zahojí, ale paní Věře se její rány hojí velmi pomalu, protože během
celého vzpomínání se neubránila slzám, které jí kanuly po tvářích. Bylo mně jí líto.
Snad nastane doba, že jenom se smutkem v srdci bude vzpomínat na velmi těžké
období života. Při loučení opakovala a kladla všem na srdce, abychom nikdy
nedopustily, aby se historie opakovala.
Přeji paní Věře všechno dobré, hodně zdraví a Boží milosti.
Bedřiška Sychrová
Přátelství s tichem nám pomůže dostat se do vlastního nitra. Tam ať jsi, kdo jsi - najdeš Boha. Tam pochopíš, kdo je on, a co jsi ty, jaká je
Zaujalo nás tvá cesta a tvé dary. Z ticha přijdou slova, postupně se s Bohem třeba
i dohaduješ, a nakonec zase přejdeš do ticha. Protože už není třeba
v KT:
slov, rozumíš si s Pánem intuitivně, jako se to stává lidem, kteří
se milují. I beze slov vědí, jak se ten druhý cítí, co si myslí.
-3-
Zpravodaj
1. 5. 2016
Z FARNÍ KNIHOVNY
Jiří S. Kupka: KRVAVÉ JAHODY; Příběh ženy, která přežila gulag
Paní Věra Sosnarová (nar. 5. 5. 1931) je obdivuhodná žena. Po dlouhé době nuceného
mlčení měla sílu promluvit o nepředstavitelných hrůzách, které prožila v pracovním
táboře na Sibiři. Její vyprávění, které jsme mohli vyslechnout i v naší farnosti, zapsal
prozaik a scénárista Jiří Svetozar Kupka v roce 2008.
Vydalo Kartuziánské nakladatelství v roce 2015
Václav Renč: MÁJOVÉ ÚVAHY; Mariánské meditace
Poslední dílo Václava Renče (1911-1973) bylo napsáno v době, kdy už básník tušil, že
mu zbývá málo dnů. Přátelům v něm předává, k čemu dozrál ve svém duchovním
životě: „Smět prožít svůj život jako křesťan - je radost.“
Vydala Křesťanská akademie Řím v roce 1996
Připravila Marie Zvěřinová
MISIJNÍ KOLÁČ
Přesně jako v úlu to vypadalo při pečení misijního koláče. V pátek v podvečer se sešlo
dvaadvacet skautek a jeden odvážný hoch - prvňák. Zdánlivě chaos, ale každá
„včelička“ věděla, co je jejím úkolem. I pět nejmladších světlušek, které se účastnily
poprvé, se k práci postavilo statečně a po chvíli suverénně zabalilo tvaroh do těsta.
Také u Honzíka bylo vidět, že průprava od tří, čtyř let (kdy dával rozinky), nese své
plody. Letos se k práci postavil jako zkušený pekař a všechny koláče vysázel
na plechy. Některá děvčata chystala krabice, malovala obrázky pro bulharské děti
a dvě sedmačky trénovaly hlídání a zabavení pětiměsíčního dítěte, což se jim jistě
bude hodit.☺ Výsledky práce všech jste mohli ochutnat.
Děkujeme za 14.458,- Kč, které podpoří salesiány v Bulharsku.
Vanda, Márinka, Zuzka, Ivuška, Eliška, Liduš, Anežka, Nanynka, Aby, Zuzka, Mady,
Lenička, Karoli, Verča, Majda, Eliška, Klíček, Maruška, Šperk, Zuzka, Joli, Štěpi
a Honzík
POZVÁNKA
KLAS (Klub aktivních seniorů) Boskovice Vás srdečně zve na Poutní mši svatou
v kostele Navštívení Panny Marie v Suchdole-Jednově, s návštěvou Mariánské
zahrady, v pátek 13. května.
Odjezd autobusu v 16 h od Penzionu v Mánesově ulici, se zastávkami na parkovišti
u Zlaté růže a u Domova pro seniory v Sadové ulici.
Přihlášky u sester a M. Kosatíkové, mob. 737 750 537.
Poplatek 50 Kč - v autobuse.
Předpokládaný návrat ve 20 h.
Marie Kosatíková
-4-
Zpravodaj
1. 5. 2016
ROZHOVOR
Možná jste již zaznamenali, že na naší faře bylo v letošním roce vytvořeno nové
pracoviště brněnského biskupství. Paní Eva Opluštilová zde má na starosti
ekonomickou agendu farností boskovického děkanství, a proto jsem ji pozval
ke krátkému rozhovoru:
Můžete se krátce představit?
Bydlím s rodinou v malé vesničce v nedalekých Kunicích. Mám tři dospělé děti.
Vystudovala jsem ekonomickou školu, už deset let jsem zaměstnaná na brněnském
biskupství pro boskovické děkanství.
V letošním roce brněnské biskupství zřídilo nové pracoviště na boskovické faře,
kde nyní pracujete. Jakou práci zde děláte?
Od letošního roku musí farnosti, které mají majetek vyšší než 3 miliony Kč, vést
povinně podvojné účetnictví, proto bylo zřízeno pracoviště u Vás v Boskovicích. Zde
se soustřeďují všechny účetní doklady ze všech farností a jsou zpracovány.
Spolupracujeme společně s Ing. Josefem Kánským – technikem stavebních investic,
zvláště vzhledem k dotacím, a s paní Lenkou Pohlovou – pastorační asistentkou.
Co je náplní Vaší práce?
Mám na starosti vést podvojné účetnictví 21 farností, včetně veškeré daňové agendy,
inventarizace. Oblast účetnictví je obsáhlá, bude se zpracovávat programem VEMA.
V současné době je moje práce náročnější, jednak se naučit pracovat s programem
a také si soustředit veškeré podklady z farností pro nastavení počátečních stavů
v účetnictví. Práce se mi líbí, pracuji v příjemném prostředí kanceláře na faře
a hlavně s rozumnými a milými lidmi.
Děkuji za rozhovor.
Ptal se Antonín Klíč
MODLITBA ZA PRONÁSLEDOVANÉ KŘESŤANY
Dnes slavíme 6. neděli velikonoční (1. 5.), která je v katolické církvi věnována
modlitbám za pronásledované křesťany. Jde o naléhavý úkol, protože zemí, ve kterých
se situace křesťanů v uplynulém roce zhoršila, je víc než zemí, kde zaznamenáváme
nějaké zlepšení. Zvláště v regionu Blízkého východu pokračuje agrese džihádistů proti
křesťanům a ostatním náboženským menšinám. Jsme svědky pokusu o úplnou
likvidaci křesťanských církví v regionu.
Křesťané jsou diskriminováni ve 139 zemích, což je více než 70 % zemí světa. A jsou
mezi nimi i ty nejlidnatější – Čína a Indie. Pronásledování křesťanů nabývá v těchto
zemích v různé míře různých podob – od společenské diskriminace, nerovného
přístupu ke spravedlnosti a omezování náboženského života až po únosy, nucené
konverze, vyhánění, zotročování, věznění, mučení, popravy, atentáty a genocidu (IS).
-5-
Zpravodaj
1. 5. 2016
V celosvětovém měřítku tvoří křesťané 80 % všech pronásledovaných
pro náboženské přesvědčení. V současné době je každý desátý křesťan kvůli své víře
v Ježíše Krista obětí diskriminace, pronásledování nebo čelí hrozbě smrti. Ve světovém
měřítku se jedná až o 200 miliónů křesťanů. Ve 20. století se nejhorší perzekuce církví
odehrály v komunistických zemích, přičemž kruté pronásledování ještě stále trvá
v KLDR. V posledních desetiletích se ale těžiště agrese přesunulo do islámských
států. Nejhorší je Saúdská Arábie, kde netolerují žádný projev neislámského
náboženství. Prohřešky proti právu šaría jsou trestány podobně brutálně jako v IS.
Džihádistický teror proti křesťanům pokračuje také v Nigérii a Pákistánu.
Mlčení
Počty zabitých, zraněných nebo vyhnaných křesťanů jsou obrovské. Někteří autoři
proto hovoří o globální válce proti křesťanům. Křesťané v krizových oblastech si často
stěžují na nedostatečný zájem a podporu ze strany západních církví. O důvodech, proč
církve na západě mlčí, uvažoval americký autor John Allen. Podle Allena v mnoha
křesťanských denominacích sílí představa, že primární funkcí náboženství je
podporovat vnitřní mír a klid. Zprávy o muslimech, kteří unáší křesťanské dívky
a ženy, nutí je k sňatku a přestupu na islám, nebo o věznění eritrejských křesťanů
v železných kontejnerech, jsou zneklidňující a nepříjemné a takové zprávy někteří
křesťané na Západě nevyhledávají.
Křesťané také mají tendenci nedívat se za hranici společenství, ve kterém žijí, a jsou
zavaleni a unaveni množstvím požadavků na charitativní a solidární pomoc úplně
všemu pod sluncem.
Církve investovaly mnoho energie do mezináboženského dialogu a bojí se ho narušit,
např. poukázáním na islámský útlak křesťanů. Politici, ale i představitelé církví,
se zdráhají islám za nadřazenost k jinověrcům kritizovat. Je za tím pochopitelná snaha
neradikalizovat umírněné muslimy a dál nezhoršovat situaci křesťanů a zároveň
neriskovat obvinění z islamofobie. Vidíme ale, že se tento přístup neosvědčil –
křesťané jsou ve stále větším nebezpečí a navíc jejich situace zůstává světové
veřejnosti utajena.
Co dělat?
Ježíš křesťanům předpověděl, že budou tupeni, zesměšňováni, pronásledováni
a zabíjeni pro jeho jméno. My, kteří pronásledováni nejsme, bychom neměli nečinně
přihlížet s tím, že to tak je správně, když to Ježíš předpověděl v blahoslavenstvích.
Pro křesťany platí zvláštní povinnost vyplývající z evangelia. Křesťan je křtem začleněn
do těla Kristova a „trpí-li jedna část, trpí s ní části všechny“ (1. Kor 12:26). Nemůžeme
tedy mlčet!
Prosím Vás proto, abyste o 6. neděli velikonoční v modlitbách prosili za naše
pronásledované bratry a sestry i za jejich pronásledovatele.
Kromě modlitby je možné pronásledovaným křesťanům pomoci také prostřednictvím
specializovaných organizací (Charita, CSI, řeholní řády, atd.)
Doufám, že silný hlas na podporu pronásledovaných křesťanů dolehne z naší církve
až k uším těch, kteří mají moc a možnost situaci křesťanů i prakticky řešit. Hájení
náboženské svobody by mělo být jednou z priorit jak pro představitele církví, tak i
pro politiky.
Ing. Monika Kahancová
výkonná ředitelka Křesťanské mezinárodní solidarity – CSI CS
(výňatek z dopisu)
-6-
Zpravodaj
1. 5. 2016
Z FARNÍ KRONIKY
založené roku 1883 za důstojného pana faráře Ignáta Peciny
Rád se tentokrát vracím k úryvkům, které se snad dají zařadit do kategorie běžné
události ze života naší farnosti.
str. 75, rok 1935
Májové pobožnosti těšily se velké oblibě, denně byl kostel plný, na kůře dávána denně
sólová, sborová, nebo hudební vložka. V neděli a svátky bylo večer (první a poslední)
májové kázání. Letos kázal z ochoty P. Ant. Votoupal, profesor náboženství
na gymnásiu.
str. 131, rok 1956
Farní pouť do Sloupu se konala dne 10. června. Za značně nepříznivého počasí.
Od rána stále i střídavě pršelo. Byla však letos hudba a tak to poutníci přece vydrželi.
str. 144, rok 1959
Poněvadž staré byly vykrádány, opatřeny 3 tresorové pokladnice. 2 ve farním kostele,
1 v kostele všech svatých.
Poněvadž zahrada byla v hrozném stavu, byly brigádnicky vysekány, černý bez, staré
lískové keře. Místo pralesa bylo zasázeno 32 stromky.
str. 175, rok 1982
V lednu byly pořízeny nové lavice do kostela Všech Svatých. Zhotovila je truhlářská
provozovna v Lipové, cena 20.013.40 Kčs.
3. března shořel motor u varhan, za převinutí dáno 740 Kčs.
19. března se ulomilo vrchní svislé rameno kříže před farním kostelem a urazilo pravé
vodorovné rameno.
Po pohřební mši sv. uklouzl na schodcích oltáře v kostelíku kostelník Adolf Šafář
a od té doby nevykonává kostelnickou funkci. Je mu 76 let.
Na závěr jeden zápis z roku 1955, který upozorňuje na věc známou nám i dnes, i když
v trochu jiné, modernější podobě.
str. 129, rok 1955
V neděli 12. února bylo nutno upozornit z kazatelny na staronový nešvar a pověru,
t. zn. řetězové modlitby. Začalo se to znovu lavinovitě šířit po farnosti a kde kdo je tím
obtěžován.
Ladislav Oujeský ml.
-7-
Zpravodaj
1. 5. 2016
PRO ZVÍDAVÉ
1. Májové pobožnosti zavedl:
a) sv. Ludvík z Montfortu
b) sv. Terezie z Avily
c) sv. Filip Neri
2. Jak se jmenovali rodiče Panny Marie?
a) Jáchym a Alžběta
b) Jáchym a Anna
c) Jáchym a Marta
3. Kde se zjevila Panna Maria sv. Bernadettě?
a) ve Fatimě
b) v Lourdech
c) v Santiagu de Compostella
4. O tomto zjevení pojednává kniha Píseň o Bernadettě. Jejím autorem je:
a) Franz Kafka
b) František Křelina
c) Franz Werfel
Správné odpovědi: 1c, 2b, 3b, 4c.
Připravila Alena Kubínová
VTÍPEK PRO ZASMÁNÍ
Svatý Petr uslyší klepání na nebeskou bránu, otevře a uvidí tam stát muže. Než se ho
stačí na cokoliv zeptat, muž zmizí. Po chvíli se klepání ozve znovu. Když svatý Petr
otevře, stojí před ním tentýž muž, ale v příští vteřině zmizí. „Poslyšte,“ zavolá za ním
svatý Petr, „vy si ze mě děláte srandu, nebo co?“ „Ne,“ ozve se v dálce, „oni se mě
snaží vzkřísit.“
Jaký je rozdíl mezi fotbalistou a lupičem?
Lupič říká: „Peníze nebo střelím.“
Fotbalista říká: „Peníze nebo nestřelím.“
Jde si takhle jedna tlustá paní po ulici a zpívá si: „Kdybych byla jahodou...“
Náhodný kolemjdoucí se přidá: „To by bylo džemu…“
Vybrali Anna a Vašek
ZPRAVODAJ pro římskokatolické farnosti Boskovice a Svitávka.
Vydává Římskokatolická farnost Boskovice, Masarykovo nám. 20, 68001 Boskovice,
tel.: 777629348; e-mail: [email protected]; http://boskovice.farnost.cz/
-8-