Ruská cvetná boloňka

Ruská cvetná boloňka
Vážení kolegové !
Jsem rád, že se mi naskytla tato možnost stručně Vám napsat o mém oblíbeném
plemenu o Ruské cvetné boloňce.
Povídání začnu malou exkurzí do historie. Plemeno Ruská cvetná boloňka pochází
z Leningradu a je neodmyslitelně spjato s formováním chovu psů v tomto městě.
Na začátku 50. let si skupina nadšenců pod vedením odborníka celostátního
významu – Žanety Augustovny Česnokovové stanovila za cíl vyšlechtit domácí
dekorativní trpasličí plemeno. V roce 1951 byl získán jeden z prvních vrhů od
černé fenky jménem Tin-Tin a hnědého pejska jménem Pufik. Takovým způsobem
se narodila béžová fenka Lu-Lu. V té době trpasličích psů stejného fenotypu bylo
velmi málo a proto byl přivezen z Maďarska pes Trifon béžové barvy. A z cirkusu,
který tehdy hostoval v Leningradu, byla získána kávová fenka Žu-Žu. Fenka Lu-Lu nakrytá béžovým psem Ežikem
porodila dva vrhy, ve kterých se narodily bílá i černá štěňata. V této etapě formování plemene se aktivně přidávala i
krev zahraničních trpasličích plemen jako Maltézský psík, Shih-tzu, Boloňský psík, Lhasa-apso.
Už na konci 50. let, také díky používání tvrdé selekce podle fenotypu (rozměr, barva, typ
srsti...), byla zformována skupina stejnorodých, exteriérem blízkých jedinců. V
následující etapě od roku 1962 se používal jako nejvíce efektivní výběr podle selekčních
ukazatelů. Bezpochyby, že na prvním místě při uskutečňování podobného výběru byla
nutnost adekvátního třídění zvířat.
Aktivní formování chovatelských linií umožnilo realizaci genealogického seskupení
jednotlivců. Také se používalo třídění za základě výsledků komplexního posouzení podle
fenotypu i genotypu – bonitace.
Základní mezníky v historii plemene jsou zde uvedeny ve formě krátké chronologie:
rok 1951 - objevení prvního páru psů černé a hnědé barvy
rok 1958 – první zápis v plemenné knize LOOOiR pod názvem „Boloňka“
rok 1965 – na 50. jubilejní výstavě se předvedlo 278 psů 16. různých plemen, mezi nimi i cvetné boloňky
rok 1966 - schválení standardu cvetné boloňky Všesvazovým kynologickým výborem
rok 1973 – 57. výstava loveckých a společenských plemen psů. Ruské boloňky cvetné vystaveno 10 psů
rok 1974 – 58. výstava loveckých a společenských plemen psů. Ruské boloňky cvetné vystaveno už 43
rok 1978 – 62. výstava loveckých a společenských plemen psů. 24 psů Ruské boloňky cvetné
konec 70. let – aktivní plemenná práce s boloňkou v Moskvě (MGOLS)
Začátek 80. let je možné celkově nazvat příznivou dobou pro
barevné boloňky – velký, stabilní počet, velká popularita,
existence nadšenců mezi chovateli plemene. V práci Julie
Michailovny Zvonarevové odborníka republikové třídy,
pokračovali
T.Vojevodina, D.Ovčarenko, G.A.Isajeva odborníci II.třídy a posledním vedoucím plemene
v Leningradu byla E.F.Fererovová.
Jak již bylo uvedeno výše, na začátku 70. let se plemeno
objevilo a šířilo také v Moskvě a v Moskevské oblasti. Dlouhý
čas byl zakladním centrem selekčně-genetické práce MGOLS
(Московское городское общество любителей собак),
založené na podzim roku 1973. Vedoucím sekce Ruské cvetné
boloňky tam byla a dosud je Tamara Vasilijevna Podačinová.
Za svůj moderní vzhled, své fenotypické zvláštnosti vděčí plemeno dlouhodobé a plodné spolupráci specialistůkynologů z Leningradu (nyní Petrohrad) a Moskvy, kteří v průběhu několika desítek let, od začátku 90. let,
vyzdvihli plemeno na jinou, vyšší úroveň rozvoje. Díky odborné plemenné práci a také aktivní popularizaci
plemene se na konci 80. a začátku 90. let významně zvýšil počet Ruských cvetných boloněk. V MGOLS byly
zformovány početné linie a rodiny, ze kterých byly nejznámější linie na psy Filipka a jeho potomky Toto a Vlada
Toto. Začátek 90. let v Moskvě byl ve znamení vzniku velkého
množství chovatelských stanic a klubů, pokračujících v práci na
zdokonalování plemene. K nejznámějším patří: «Русская
История» (základní chovatelská linie Terika, Graždanína Mojej
strany), «Из Центра Хакис» (základní chovatelská linie
Ferdinanda Bibo), «Русканис» (základní chovatelská linie
Ruscanis Bum-Bum), «С берега Яузы» (chovatelská rodina na
fenku Želtaja Žemčužinka).
Počínaje rokem 2000 se znovu objevil zájem o plemeno
v Petrohradě. Řada chovatelů a chovatelských klubů se jím
začala zabývat. Největší počet Ruské cvetné boloňky se
koncentruje v následujících chovatelských stanicích: «Невская Услада» (chovatelská linie - Umka, Polnočnyj
Perepoloch a Atos), «С Волчьей Земли» (rodina na Naděždu), «Колизей» (chovatelská linie – Fortunát Jasnyj)
Chtěl bych obrátit vaši pozornost, vážení kolegové,
zejména na zvláštnosti exteriéru, které odlišují naše
plemeno od většiny ostatních malých společenských
plemen. Většina chovatelů boloňky na území Ruské
federace v souladu s posledním schváleným standardem (v
současnosti jediným platným) pro plemeno Ruská cvetná
boloňka (ze dne 30.1.1997, Věstník RKF č.4) vítá hlavně
jednobarevné celistvé zbarvení, konkrétně: černé, hnědé,
rezavé a jejich odstíny. Zatím jsou výjimečně přípustné
i barvy s pálením.
Další zvláštností je rozměr a váha. Historicky je Ruská
cvetná boloňka trpasličím plemenem, proto pro pravidla
chovu musí být přijaty horní a spodní hranice výšky a váhy a také žádoucí, nejoptimálnější hodnoty těchto veličin.
Nejpřijatelnější hodnoty pro toto plemeno je pro feny i psy výška v kohoutku 20-24 cm a váha 3-4 kg.
A ovšem už při prvním pohledu na Ruskou cvetnou boloňku nelze přehlédnout bohatou srst. U ruských cvetných
boloněk musí být dlouhá, hustá, vlnitá nebo lehce kadeřavá srst s výraznou podsadou. Zvláštní pozornost se
doporučuje věnovat srsti na tlamě. Psi s nejbohatším zdobným vousem by měli být ve větší míře využiti v chovu.
Bohužel, bez včasného poznání standardu se chovatelé
plemene často potýkají s těmito nebo jinými nedostatky
nebo vadami exteriéru, mezi které hlavně patří:
1. překročení výškové hranice (vyšší než 28 cm
v kohoutku)
2. změněné proporce hlavy a jmenovitě: značné
prodloužení tlamy vzhledem k hlavě, málo výrazný
stop (přechod od lebky k tlamě)
3. nedostatečné osrstění trupu a zvláště tlamy
4. barvy odlišné od základních a konkrétně černé a hnědé
a jejich oslabených variant - béžové a šedé.
5. přítomnost bílých znaků nepřípustných standardem
plemene
Problémů a potíží při chovu plemene je mnoho, ale já
věřím, že se je podaří překonat a přispět tím
k popularizaci plemene v celém světě.
Vážení přátelé připojte se !
Vitaly Kudryavtsev
chovatelská stanice "Nevskaya Uslada"
http://www.rusbolonka.com