Tučňáci

F -X c h a n g e
F -X c h a n g e
pdfx
N
y
bu
to
k
lic
chan
w
.
Tu
íše
:
Kmen :
Živo ichové
Strunatci (Chorda)
ád
:
Tu áci (Sphenisciformes)
ele
:
1 – Tu ákovití (Spheniscidae)
Druhy :
áci
17
Tu áci, jsou mo skými nelétavými ptáky, jsou p izp sobeni k plavání a k životu
v extrémn chladném podnebí. V tšinu života tráví ve vod , kterou se prohán jí pomocí
ploutvovitých k ídel a loví ryby, olihn , sépie, chobotnice atd. Jejich t lo je porostlé krátkými,
ekrývajícími se pery. Ope ení zdokonaluje proudnicový tvar t la, které je nesmá ivé a
dokonale zadržuje t lesné teplo. Nepropustnost t lního pokryvu a jeho termoizola ní
schopnost je dána t emi vrstvami: hustou masou p ekrývajících se masných per, silnou
vrstvou podkožního tuku a mezi nimi situovanou vrstvou vzduchu, oh ívanou t lem. Mnohé
druhy hnízdí na b ehu, kde tvo í velké kolonie. Na pevnin se tu áci pohybují kolébavou
ch zí. Vyskytují se pouze na jižní polokouli. Nejb žn jší jsou v oblastech chladného klimatu,
ale vyskytují i v oblasti tropického pásma, kde pronikají z jihu chladné mo ské proudy.
Anatomie: Mají buclaté oblé t lo, nohy krátké, s plovací blanou mezi prsty, posazené dozadu
do té míry, že musí stát na zemi vzp ímen a rovnováhu udržovat nohama a krátkým, tuhým
ocasem. P i ch zi celou svou váhu p enášejí na prsty, a proto je tak nemotorná. Na sn hu a
ledu se kloužou po b iše a pohán jí se vp ed nohama a k ídly. Má mimo ádn krátké,
šupinovité ope ení a díky tomu p i plavání dochází k minimálnímu t ení. Ope ení horní strany
la erné nebo šedé, spodina bílá. Jiné zbarvení a h ebeny nebo chocholky u o í jsou jen
na hlav nebo na krku.
Rozmnožování:
tšina tu ák se rozmnožuje v koloniích, které se skládají ze stovek až
tisíc pták . Hnízda jsou vybudována z trávy, per nebo oblázk . Samice klade 1 – 2 vejce.
Samice n kterých druh ihned po nakladení vajec opouští hnízdo a odchází do mo e lovit
potravu, zatím co samec udržuje vejce v teple, drží je na horní ploše nohou a pod kožními
záhyby na b iše. M že s vejcem dokonce i chodit, a p itom je u sebe udrží v náležité pozici.
Tato první ást inkuba ní dony m že trvat týdny i m síce a samec v této dob nep ímá
potravu a žije z tukových zásob. Po návratu samice si partne i vym ní úlohy.
w.
cz
ge
C
cz
w.
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
pdfx
chan
ge
.
F -X c h a n g e
F -X c h a n g e
pdfx
N
y
bu
to
k
lic
chan
w
.
Plavání: Tu áci používají p i plavání r zné techniky. P i odpo inku plavou pomalu
na hladin se vzty enou hlavou a ocasem, veslují k ídly. B hem lovu pod hladinou se
pohybují pomocí prudkých úder k ídel. Pod vodou jsou v tšinou minutu, ale byly
zaznamenány i dvaceti minutové ponory. T etím stylem napodobují delfíny, plavou t sn pod
hladinou a periodicky vyskakují nad vodu.
Zástupci:
Tu ák císa ský – je nejv tší druh tu ák – dor stá výšky až 1,1 m. Dokáže se
potopit až do hloubek 530 m a až po dobu 20 minut. V zim samice klade jediné vejce,
ekulí je po horní ploše nohou samici, aby nezmrzlo, a odchází do mo e. Samec má
vejce na nohou, shora p ekryté ope eným kožním záhybem. Samci odcházejí z bezpe í
ledového oceánu a vydávají se na cestu do jejího st edu.
Same ci s vají kem v teplém úkrytu mezi nohama elí vich ici v kruhovém útvaru, a v
teplém st edu se st ídají.
V prvních chvílích po vylíhnutí je s mlád tem same ek. I on je schopen v omezené mí e
mlád nakrmit.
w.
cz
ge
C
cz
w.
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
pdfx
chan
ge
.
F -X c h a n g e
F -X c h a n g e
pdfx
N
y
bu
to
k
lic
chan
w
.
Nakonec se vzrostlejší mlád vydá spolu s rodi em k oceánu.
Tu ák císa ský s mlád tem.
Tu ák kroužkový – je jedním z mála tu ák , který hnízdí na antarktické pevnin
podél b eh , kde v lét není led. Na horní stran t la je p evážn modro erný, na dolní
je ist bílý a kolem o í má výrazný bílý kroužek. Tento druh tu áka je pom rn
agresivní a pozorovatelé zjistili, že dosp lí asto kradou kamínky ze sousedních hnízd.
w.
cz
ge
C
cz
w.
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
pdfx
chan
ge
.
F -X c h a n g e
F -X c h a n g e
pdfx
N
y
bu
to
k
lic
chan
w
.
Tu ák uzdi kový – je charakteristický tenkou ernou árou táhnoucí se od ucha
k uchu pod zobákem. Shora je p evážn modro erný a spodní ást t la, tvá e, bradu a
hrdlo má bílé. V tšinou se vyskytuje na slabších plovoucích ledových polích; rozmnožuje
se ve velmi hustých koloniích, které jsou v pob ežní zón na místech, kde není led. Hnízda
jsou kruhovité plošky vystlané kamínky s m lkou hnízdní kotlinkou a asto jsou na nich kosti
a pe í. Tu ák uzdi kový tráví hodn asu údržbou pe í, aby uchoval jeho izola ní
schopnosti pro dlouhé pobyty v ledových antarktických vodách s teplotami kolem 0ºC.
w.
cz
ge
C
cz
w.
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
pdfx
chan
ge
.
F -X c h a n g e
F -X c h a n g e
pdfx
N
y
bu
to
k
lic
chan
w
.
Tu ák Humboldt v - malá kolonie tohoto druhu tu áka se vyskytují podél
západního pob eží Jižní Ameriky, tj. v oblasti chladného, ale na ryby bohatého
Humboldtova proudu. Zbarvení je v tšinou na ernale šedé, spodní ást t la bílá,
dosp lí mají výraznou ernou podkovovitou pásku na prsou a bílý proužek na hlav .
Tento druh obvykle loví potravu ve skupinách, v m lké vod ; pronásleduje hejnové
druhy ryb hlavn sardele a sardinky. Hnízdí v podzemních doupatech, v dutinách a
št rbinách mezi balvany.
Tu ák nejmenší – tento modrošedý pták je nejmenší druh tu ák a také jedním
z n kolika mála druh , kte í z stávají aktivní i po setm ní. Ve dne se krmí v mo i.
V dob hnízd ní se po západu slunce vrací k pevnin a vychází pod ochranou tmy
na b eh. Obvykle hnízdí v podzemních doupatech, ale též v dutinách, št rbinách a
pod vegetací mezi balvany a n kdy pod domy. Klade dv vejce na podložku z klací
nebo trávy. V mo i hledají potravu samostatn nebo v malých skupinkách. Chytají
malé ryby a polykají je pod vodou.
Známe dalších 12 druh tu ák nap . tu ák žlutorohý nebo patagonský.
w.
cz
ge
C
cz
w.
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
pdfx
chan
ge
.
F -X c h a n g e
F -X c h a n g e
pdfx
N
y
bu
to
k
lic
chan
w
.
Zajímavosti:
-
-
-
Všechny druhy tu ák s výjimkou tu áka žlutookého tvo í kolonie. V nich se
dorozumívají hlasovými signály a gestikulací, kde jsou jejich partne i a mlá ata.
Pohyb tu áku je mnohem efektivn jší ve vod n ž na suchu. N které druhy mohou
plavat rychlostí 14km/hod.
Na povrchu zem hnízdí jen n které druhy tu ák . Tu áci magellanští hnízdí
v m lkých doupatech c otev eném terénu a skrývají se tam p ed nápory p írodních
živl i p ed predátory.
V drsných podmínkách se tu áci císa ští a jejich mlá ata choulí k sob , aby získali
více tepla. Ve st edu skupiny je asi 10 °C vyšší teplota než na okraji. Tu áci se na
okrajích skupiny postupn st ídají.
Tu ák oslí - rodi e z mo e svým mlá at m p inášejí už natrávenou potravu (ryby) ve
svém voleti. Mlá ata si ji pak berou metodou "ze zobáku do zobáku".
Správný as na po ádný spánek p ichází pro tu áky odpoledne. Jak objevili
francouzští ekologové, spí tito velcí ptáci po ob
mnohem tvrd ji, než v ranních
rušných hodinách.
Kolonie tu áka megelanského.
w.
cz
ge
C
cz
w.
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
pdfx
chan
ge
.