Bolen jedlík plevel

1
B
ba
bá, nobá (M)
ba-ba
baba
baba zaříkavá
babčica
babčica
babčica (B)
baběna
baběna (B)
babí zub
babička (B)
babinec
babiť
babják
babka
babka (M)
babkování (B)
babkovník (B)
babračka
babrať
babrať sa
babŕzgať (sa)
babsko
babský šturc
babúch (M)
babula, -ša
babúlať, -liť (sa)
babuša
babušistá
babúšiť (sa)
Babuška
babúvka
bacať
bácať
baciť (sebú)
bácnúť
bača (z rm.)
bača starověrec
ano (přisvědčuje vůli jiného), třebas
značí pohrdání
buď - anebo
buchta z kynutého těsta peč. na plechu; 2. pečivo pečené na
"pobabu"; 3. stařena, bába; 4. zátka z hader k ucpání "dýmníku"
zaříkávačka
kovadlinka "brúskařská"; 2. část "haklíku"
kovadlinka
kovadlinka na naklepávání kos a srpů
viz "baba"
stařenka, babička
podběl
pečivo velikonoční (svěc. na Bílou sobotu)
kupka sena nebo shrabané proschlé trávy (na B též "łapa, čapa,
dłapa"); 2. úprava vlasů vdaných žen (též "obalenka")
vázat čepec; 2. pomáhat při porodu
muž porodní báby
porodní bába; 2. matice, do níž se zapíná "haklík"; 3. kovadlinka na
naklepávání kos a srpů; 4. jitrocel větší; 5. stará žena
denár
masopustní hra maškar "babkovníkú"
chlapec na "fašanku" se šátkem "na babku"
namáhavá, zdlouhavá práce
kazit
hrabat, prohrabovat se (v něčem řídkém)
přehrabovat se nechutně v jídle (Enem sa v máčce babŕzgáł.)
baba (pohrdlivě)
viz "rváč"
koláč; 2. pekáč
červená kráva s bílými skvrnami
motat si šátek kolem hlavy a krku
šátek vlněný velký, plachetka; 2. kráva
červená s bílou hubou (o dobytku)
muchlat se (též "bachtať sa")
Barborka
pekáč kameninový na pečení bábovek
bít (v dět. mluvě)
bouchat
praštit (sebou)
udeřit, uhodit, praštit
hospodář, správce salaše
bača zachovávající staré zvyky a práva
2
bačenka
bačík
báčiť
bačovať
bačovisko
bačúvka
bačuvka (F)
badať
baďúrať
baďúrať sa
badyján
bafať
baga
bagán (B)
baganče, -čata
bagda +
bagošiť +
bagovať
bagún
bahénka (M)
bahníd (M)
bahnúť
bahúštačka
bahúštať sa
bachała
bachłat (Z)
bachor, -ro
bachorec (F)
bachory
bachořica
bachráč, -roň
bachraňa
bachratý
bachrmbolty
bachtať sa
bachyňa
bai, baiť (J)
baj, baj-i
báj, báj-že
baja
bajásať +
bájať
žena, která měla na starosti celý provoz kravského salaše - pastvu,
dojení a výrobu másla (častěji se však na Val. užívalo pojmu
"dívka")
pastýř ovcí
pozorovat (Už to báčím.)
pást; 2. chovat ovce; 3. hospodařit; 4. meškat (Des doty bačováł.)
salaš
nádoba vydlabaná z jednoho kusu dřeva, v níž se dělá brynza; 2.
bačova žena
nádoba s odkapanou syrovátkou v níž se odlučuje sýrovina od
syrovátky; 2. hospodyně na kravském salaši
pozorovat, tušit, chápat (Badáł sem to.)
usínat, být ospalý
zdát se
kozlík lékařský
kouřit fajfku
zbytky tabáku vyškrabané z dýmky; 2. "močka" v dýmce
křupan (viz též "řupoň")
boty vojenské
balvan
mámit, balamutit
žvýkat tabák nebo "bagu"
vepř
mokřiny
jíva
bažit
houpačka z ohnutých a svázaných vrbových větví
houpat se v houpačce
viz "bachráč"
mást, zpřeházet (Všecko zbachłáł.)
bachor
bachor; 2. jedlík
vnitřnosti
tlačenka (slovo "presbuřt" bylo neznámé)
bachratý člověk, břicháč, boháč, pupkáč
žena břichatá, tlustá
tlustý, břichatý (u Valachů v opovržení)
licousy
muchlat se (do šálu)
svině plemenná
ano, ovšem
také
samozřejmě
báj(e); 2. výmysl, smyšlenka, bajka
mluvit planě, nesmyslně, popleteně
bájet
3
bajka
bajombák +
bajže
bajzem
bakaný
bakeša, vabakešistý
bakula
bakuňa
bał, báł
bałáchať
bałamuťa
bałamútění
bałamútiť
bałáňať
bałant (M)
bałda
bałda
baldryján
bałek
báleš
bałfas
baliga, -cha
baligání
baligať
báłoha +
balón
balóny (B)
balšán, -nek
bałúchała
bałúchať
bałúsy
bałván
bałviť +
balzamín
bambélať (sa)
bambitka
bambŕlať (sa)
bambulatý
bambúšiť
bambúšiť (sa)
baňa
baňa
baňa na věži
pohádka, smyšlenka
mince uherská
ba, baže
šmahem
ošklivý (v dět. mluvě)
bílá ovce; 2. ovce s černou obrubou kolem očí a huby
se světlou vlnou
polokoule, výduť, opuchlina
peněženka
vál plátna
mluvit nesmysly, nepravdy, žvástat
švindléř, ten kdo "bałamútí"
klam, lež, nepravda
klamat, obelhávat
žvatlat
svůdce, naváděč (ke zlému)
hůl silná, klacek; 2. balvan
hůl, klacek
badyán
vál, štůček vybíleného lněného plátna
pečivo kynuté
hlupák, prosťáček
smyšlenka, nepravda, lež, pomluva (To sú enem také baligy.) ; 2.
zmatek
pomlouvání
dělat klepy
viz "baliga"
míč
knedlíky švestkové z kynutého těsta
máta (dlouholistá, kadeřavá, peprná)
lhář
tvrdit nesmysly, mást (též "bałamútiť")
vousy
balvan, kus kamene; 2. mračno kouře
mluvit z cesty, mluvit nesmysly, nemluvit pravdu (S tým je zle, už
bałví! Proč bałví řečú?)
balzám
houpat se, pohupovat se
pistole předovka (perkusní)
houpat se, pohupovat se
buclatý
vyvrhovat, kuchat (větší zvěř)
viz "babúšiť (sa)"
viz "kozłub"
koule; 2. vosí hnízdo; 3. důl, kamenolom; 4. úder rukou, facka; 5.
láhev kulatá velká; 6. velké množství (Baňa chłapú.)
báň, kopule
4
Banát v Uhrách
mohutně kouřit (z fajfky); 2. pohlavkovat
utrácet
kapela muzikantská; 2. tlupa, protispolečenská skupina osob; 3.
skupina řezníků nakupující ovce v Uhrách
břicho
banďoch (M)
břicho velké
bandorec (B)
rohlík velký; 2. hadrová panenka
bandur (F)
bandurovy notař (F) pokoutní písař
cihly nepálené
bandúry (J)
kameninová baňka nad "kozłubem"; 2. láhev kameninová, "kubáč";
baňka
3. skleněná koule; 4. vánoční ozdoba; 5. skleněná nádobka
používaná v hospodě na konzumaci tvrdého alkoholu
navádět
baňkať
bankovka, bankocetle (první papírové platidlo rak. měny v
bankocetla
hodnotách 5, 10, 25, 50, 100, 500, 1000 zlatých)
litovat (něčeho), želet
banovať
hlomozit, převracet s rachotem; 2. kuchat; 3. slídivě prohlížet,
bantovať
prohledávat
cokoliv
bár(s) co
číkoliv, kohokoliv
bár(s) čí
kdekoliv
bár(s) de
kdokoliv
bár(s) do
kdykoliv
bár(s) dy
jakkoliv
bár(s) jak
jakýkoliv, lecjaký
bár(s) jaký
komukoliv, každému
bár(s) kemu
kterýkoliv, leckterý
bár(s) kerý
ačkoli, třeba, též (Bar je bohatá, přeca jí nechcu.)
bar, bars
předpona leda- ("bardo, -co, -dy, -jak, -kemu" ap.)
barkaluž, louže ("hnojúvky"); 2. mokřina, močál
bara
nůše; 2. viz "baba" (NH)
bára
chatrč
barabizňa
beran; 2. špalek dřeva tažený za vozem jako brzda; 3."nářitek"
baran
nesený jen za "tráčky" přehozené přes rameno; 4. hlupák
naléhat, přesvědčovat, nutit
baráňať
beránci (ovečky)
baranci
beran
baranec (R)
okraj u pletených pracovních rukavic; 2. velikonoční pečivo svěcené
baránek
na Bílou sobotu; 3. hoblík bednářský
polévka ze skopového masa
baraní guláš
kuřátka jarmuzová a zlatá (též "baraňúvky, kozí brada, jelení rožky")
baraní kule
Baňát
báňať
bančiť
banda
baraní ocas
baranica
baranica čérná
laskavec (květina)
beranice z ovčí kožešiny jednoduchá, bílá nebo černá
beranice z černých beránků (se zkroucenou srstí)
5
baranica se střapcem beranice černá s černým hedvábným střapcem
baranica se šmukem beranice vyšší, která měla vpředu ozdobu ze tří pentliček s přezkami
a "ščičkami", zakončena byla červeným třapcem
maso z berana nebo ovce, skopovina; 2. pitomost
baranina
rýpat se, prohrabávat se v něčem
baraniť
přemlouvat usilovně, vysvětlovat, hučet do někoho
baraniť (keho)
obchodník se skopovým dobytkem
barankář
shlukovat se (o mráčcích na obloze)
baránkovať sa
mraky drobné, bílé
baránky mn.
basa
barbora
Barbora
Barborka
prohledávat, probírat něco
barcovať
barvírna
barevňa
barvíř
barevník
látka hrubá bavlněná na rubu s vlasem
barchét
beran
zdrobněle
baroš
bartolomějský
bartołomský (M)
stínka (korýš); 2. stonožka
baruška
kočičky, jehnědy (vrby nebo jívy)
barušky
barvy dětské
barvičky
brčál, barvínek
barvínek
barvíř, který barvil více barvami než soukeník
barvíř pestrý
natírat
barviť (M)
barva nevýrazná, bledost (Nemá barvútky žádnéj.)
barvútka
louže
bařina
basa, kontrabas val. lid. kapel (tří nebo čtyřstrunný, vyrobený
bas
podomácku)
basa malá, též "púłky" val. lid. kapel (tří nebo čtyřstrunný, vyrobený
bas małý
podomácku)
kontrabas; 2. kláda k trestání provinilců (dělená s otvory pro ruce a
basa
nohy)
nadávka maď. původu
basoma terentete
vodník (též "besrman, hastrman"); 2. hračka (kolík s kamínkem)
basrman
tabák dýmkový (druh pašovaný z Uher)
bašák
ovce, která již měla jehňata
baška
pochoutka
bašta
jíst
baštiť
bát se
báť sa
strýc, hloupý dobrák
baťa
bajka, pletka, povídačka
batěła +
čakan bačovský, ozdobně vyřezávaný
batina
přemlouvat, navádět (koho) , nalhávat
baťkať
batoh, nůše, nůše trávy, ranec
baťoh
ranec, uzel, raneček
baťúžek
viz "batina"
batyk
mul
batyst
6
baviť sa
bavylna
baže
bažénka
bažica
bažik (Vi)
bažiť
bažiť sa
baživosť
bažka, -ža
bažný
bé-cé
bebé
bebłať
bebłoň
beč
bečák
bečať
bečeť
bečevný
bečica
bečica sypací
bečka
bečva
Bečva
bečvář
Bečvjané
Bečvy
běda
běda réta!
běda rosto!
bědákať
beďar (F)
bedliť
bednář
bednářské náčiní
bedno
zdržovat se od práce
bavlna
ano, ba, samozřejmě, ovšem
chuť
mlsná ovce
beran
toužit, přát si, těšit se, prahnout, žebrat
mít chuť (na něco dobrého)
touha, žádostivost
ovce, ovečka mlsná, "bažná"
chtivý, lačný po něčem, mlsný, toužící, žádostivý
ani slovo (Neřek ani bé-cé.)
viz "bolinko"
blábolit, mluvit přes nos (při rýmě), reptat
usmrkanec
pláč
dítě, které často pláče
plakat, brečet (o dětech)
bečet (o ovcích)
pocházející z Bečvy (o vodě)
bečka malá; 2. soudek
násypná nádoba
bečka; 2. sud ("bečka vína" = 10 věder = 400 mázů = 560 litrů;
"bečka piva" = 4 vědra = 160 mázů = 225 litrů)
bečka
Horní Bečva - Vsetínská, Dolní Bečva nyní Rožnovská; 2. na
Valašsku řeka obecně
bečkař, bednář (vyráběl větší výrobky z dubového dřeva, které měly
železné obruče - bečky, sudy, kádě ap.)
obyvatelé horních dědin (horních toků Bečvy)
Horní, Dolní a Prostřední Bečva
neštěstí
běda! (vyjadřuje bolest, smutek, hrůzu, zoufalství)
běda přeběda!
bědovat, naříkat, na "bědu" volat
nadávka
dbát, hlídat, dávat pozor (bedlivě)
bednář (vyráběl dřevěné nádobí z měkkého - smrkového a borového
dřeva), viz "bedno"
nářadí pro bednářskou výrobu
hoblíky:"macek, baránek, uběrák, hładík, hłavník, cidič, příčinkář,
karbovník, nádobkář" a dále "poříz rovný a křivý, útorník,
brámovník, stahovák, sekáč, prúboj, kovadlinka, palička, sedlík,
hemerajz, prohłubník, křivák, skobla, kružidło, mustry, míry"
výrobky bednářské ("hrotky, díže, fasky, mosory, puténky, masnice,
solnice, okříny, putyry" ap.)
7
bedno koz(ł)ubu
bedrunička
běhať
běhať sa
během
běhula
běhún
běhutý
bek, bekot
békała
békať
békat sa (Z)
béknúť
běłaňa, -lica
běłárňa
bělena
béleš, bábelhóňať sa (M)
bělica
bělice mn.
běličistý
bělina
belina, -nka
belinka
běłka
běłohřivý
bělší
bembek
bembela, bambenda (Z)
bér
Bereh, Berk
berně
berstva +
berunka
besedář
beskyd
Beskydy
bez
bez odpěku
bez paměti
bez sebe
bez siły
běžať
bezdomovec
bezedník
dno "koz(ł)ubu" s ochrannými znaky nebo nápisy
slunéčko sedmitečné
běhat, pobíhat
toužit po oplodnění (u dobytka)
rychle, ihned, úprkem
žena lehká, která běhá za "chłapy" (též "honcula")
vrchní otáčivý mlecí kámen; 2. velká ručička hodin; 3. čep v
dolním prahu vrat stodoly; 4. zařízení v němž se dítě učí chodit
tekoucí, proudící
bečení , pláč (pejor.)
křikloun
nadávat, křičet, řvát; 2. bečet (beran)
sápat se (na koho)
zařvat, zakřičet
bílá ovce
bělírna plátna, bělidlo
kořalka levná, "šedá" (líh ředěný vodou)
placek z kynutého těsta oboustranně pečený na tuku
belhat se
ovce celá bílá; 2. třešeň (druh)
třešně světlé barvy
bílý (o ovcích)
kopretina
trocha, troška, trošinka, skoro nic (Je teho belinka.)
troška, špetka
houska (z bílé mouky)
plavý, světlovlasý, albín
světlejší
hromotluk
nekňuba
tlustý muž
proso (drsnější odrůda)
Javorníky (maďarský název)
daně
vrstva
beruška, slunéčko sedmitečné
besedník, návštěvník besed
horský travnatý hřbet, spojující dva vrcholy
horská pásma Západních Karpat
šeřík
bez oddechu, neustále
omráčený
v mdlobách
mdlý, zesláblý
běžet
kdo nemá domova
tlusté střevo (z prasete)
8
bezekýř
bezełži
bezkyd
bezmatečný (M)
beznaboh
bezoblečený
bezočivý
bezoďétý
bezpustný
bezrozumný
beztak
bezteho
bezúročitý
bibulka
bibza
bičisko
bidačiť sa
bidéłco
bidéłco na bílení
bidéłec, -łce
bidéłko
bidło
bídný
biják
bíjať, -jávať (sa)
bijatyka
bíłá gořałka
bíłá húba (R)
bíłá řepa
bíłá vyšívka (R)
bílák
bílé
bilija
bíliť (M)
bíłko
bilunký
bíłý
bíłý kořen
bimbasa
bir!
bírať, -rávať
birčistý
birecký
birečka
birečný
bírka
biť do kule
bylina starček obecný
opravdu
vrchol hory neporostlý
bez matky (u včel)
neznaboh
svlečený z kabátu (nikoli z šatů)
závistivý, nepřející, bezohledný
neoblečený, nahý
rozpustilý
nerozumný, hloupý
tak jako tak, všelijak
bezpochyby, zajisté
neočarovatelný
house
míchanice, směs, nevzhledné jídlo
hůl k biči
žít v bídě
bidlo před pecí na sušení oděvů; 2. trámec mezi podtrámnicemi
rám na zavěšení běleného plátna
bidélko
zádlab v dutině brťového a klátového úlu
tyč, žerď
chudý, štíhlý, vyzáblý; 2. nezdravý, ubohý, špatný; 3. chudobný
dolní část cepu; 2. rváč
bít, tělesně trestat; 2. rvát (se), bít se (často)
bitka
líh s vodou
ryzec peprný
tuřín (též "kvak, kvaka, kvačka")
výšívka na rožnovských žen. krojích
odrůda brambor
bělmo (Díváł sa na mňa enem tým bíłým.)
bída
malovat vápnem (dům zvnějšku)
bílek
bílý, čistě bílý
bledý
merlík všedobr ?
viz "ozembúch"
zvolání k uklidnění dojené ovce
brávat, brát občas
mající krátkou, hustou vlnu
související s ovcí "bírkú"
vlna z ovcí "bírek"
ovčí (z "bírky")
ovce (s krátkou vlnou a menší dojivostí); 2. veš
držet dohromady
9
biť sa
bití
bitý
biza
blabotať
bładzgavý
błahovať
błahút
blajšift (z n.)
blákať
blambélať
błana
bláňať
blaňavý
blantovať
błatnica
błato, -cko
blavajz (M)
blavúňať, -vúzblavýzňať
błažejská koleda
blazg, -ga
blazgačka
blazganica
blázgať +
błazgo
błáznica
błáznivý (M)
blbaňa
blboň
blčať
bleďák
bledokvětovaný
bledula
bledý
blém
blemblať
bleščiť +
blevajs
blfkať
blikotať
blinkať
bliskať (sa)
bliskula
bliščať sa
bliščivý
blíž, -žéj
bít se, rvát se
kování
kovaný
dýmka; 2. severní vítr
blekotat
bezvládný tělem, mdlý (jako bláto)
blahořečit (komu)
bláhovec, pošetilec
tužka
vykřikovat, řvát (též "škřékať")
kývat se; 2. zvonit plechovým ovčím zvoncem
blána
zvonit na poplach (nepravidelně); 2. toulat se
nosový (hlas, nota, řeč)
hořet prudce plamenem
lopata dřevěná s plochou hlavou pro manipulaci s hlínou v cihelnách
bláto
tužka
štěkat
zuřivě štěkat
koleda učitelská a varhanická (3.2.)
rozbředlý sníh s blátem, řídké bláto
viz "blazg"
deštivé počasí
pršet (se sněhem), brodit se blátem; 2. žvanit
velké bláto
blázinec
snadno se plašící
žena hloupá
hlupák
plápolat, hořet velkým plamenem (z chvojí)
sukno světlemodré (mlynářské)
modrotiskový
květina ?
světle modrý, blankytný
člověk bledý, churavý
slintat
dívat se, čumět
tužka
poštěkávat; 2. nadávat
blikat
brnkat paličkami na cimbál
zablesknout (se) (Bliská sa na čase. Řiť sa jí bliská.)
dívka, která ráda "háže očama" po chlapcích
lesknout se
třpytivý
blíže, blíž
10
blížiť
blizňáci, -ata
bližní (Vi)
bĺkať
bĺkat (B)
bĺknúť
bĺknút (B)
ubližovat (Nebliž mu!)
dvojčata; 2. píšťalka dvojitá (z "jednoručky")
bližší
zasvítit (nevýrazně), vyšlehovat plamenem
přebíhat, sem tam pobíhat
proletět, mihnout se
přeběhnout, vběhnout (Bĺknúł přes potok. Bĺkła zadkem k Francce.)
blkotať
Blnica +
blombovať (M)
bloncať
błoščka, płobłud
plápolat, hořet plamínkem; 2. plkat (Blkotáł gdo ví co.)
Bylnice
plombovat
kymácet se, pohupovat se; 2. potulovat se
štěnice
bludy; 2. bludný kámen nebo kořen (nesmíme jej překročit, jinak
zabloudíme), kámen čarovný; 3. povětroň, meteorit
bezvěrec
bludička
viz "błud"
viz "błud"
viz "zbłúkať"
odrůda švestek
pokukovat na někoho po očku (Děvčice naň bluskały.)
mrsknout okem, "střelit" očima
bíle kvetoucí květina
málo hořet, doutnat
hořet, svítit (slabým plamenem)
lesknout se, třpytit se
puškvorec
zvracet, dávit, blít
mluvit z cesty, sdělovat vize; 2. tlachat, láteřit
pes; 2. nadávka (blbec, blboun, hlupák), křikloun, mudrlant; 3.
helvít
blyštivý, svítivý
žena strašící
bubák; 2. dukát
mluvit marně
trus ovčí, kozí, kraličí
lusk bobu
divit se; 2. dovolávat se boha
potloukat se
padat dolů (Bobrováł ze schodú.)
ovčí trus
čáp
mračit se, zlobit se, dívat se bokem
kapsa vnitřní u "bruncleku"; 2. boční prkno "hnojňáku"
aby, kdyby
ať, nech, bodejť, kéž (Bodaj by ťa hus kopła!)
błudař
błudica (Vi)
błudný kameň
błudný kořeň
błukať (F)
bluma
bluskať
blusknúť
blúšč
bluščeť
blúščiť
bluščiť sa
bluškvor (F)
bluť
błúzniť
blvoň
błyščavý
bobača
bobák
bobčiť (F)
bobek
bobołusk
bobošiť (sa)
bobrovať (J)
bobrovat (Z)
bobřinec (F)
bocán, -áň
bočiť sa
bočnica
bodaj
bodaj!
11
bodajzdrav!
bogdáł
Boh pomozi
boháčka
bohákať
bohoň
bohón
bohovaný (Z)
bohunemile
bohyňa
bochének (R)
bojazlivec
bojazlivý
bojkovica (B)
bok dědiny
bokem
boky
bolačka
bołáchať
bolavé oči
bolavé uši
boléní břucha
boléní břucha
boléní prsú
boléní v krku
boléní žałúdka
boléní zubú
bolhón
bolinko
bolont (F)
bombík
bonk, pobor
bor hedbávný
borák, -čisko
borčúch (J)
borek (M)
borek (Z)
borovica
borovička
borskuk
borsuk (z p.)
buď zdráv!, Bůh dej zdraví!
viz "bocán"
pomáhej Pánbůh
bohatá žena
naříkat, dovolávat se boha
viz "bohón"
hodný čaroděj, léčitel, hadač, věštec, zaklínač (též "boh, bohoň,
božec")
boží (Cełý bohovaný deň.)
nemile Bohu
hodná čarodějka, zaklínačka, vědma, věštkyně, hadačka; 2.
bylinkářka, kořenářka, lid. léčitelka
houska
strašpytel, bázlivec
bázlivý, bojácný
kabela zvěroklestičská
mimo dědinu (Cesta ide bok dědiny.)
stranou
obvodová, opracovaná část "kadłubu"
bolák, podebraná zanícená rána (obv. na prstech)
žvástat
oční choroby (lék - odvar chrpy, hadí sádlo)
ušní choroby (lék - tlučený netřesk)
bolest žaludku (lék - odvar zeměžluči)
bolesti břicha (lék - odvar zeměžluči s heřmánkem)
bolest na hrudi (lék - odvary z plícníku, řepíčku, bukvic,
dobromyslu, vřesu, jitrocele, nebo mazat psím sádlem)
bolení v krku (lék - obklady psím sádlem, strouh. brambory, užít
střelný prach s medem)
bolest žaludku (lék - odvary ze zeměžluči, pelyňku, heřmánku)
bolesti zubů (lék - slivovice, libeček, nakuřování vosími hnízdy)
úročník bolhoj (bylina)
bolák, poranění (v dět. řeči)
mluvka
knoflík ozdobný, mosazný na "bruncleku"; 2. plod bramborového
květu
stůl pracovní (stolařský, truhlářský, kolářský)
borovice
borovice vejmutovka
chudák, ubožák
nůše malá
borovice
stromek nesený po upálení (utopení) Morany
borovice, sosna
jalovcová kořalka
morous, zamračený člověk
jezevec; 2. lovec jezevců, léčitel jezevčím sádlem
12
borúchať
borytáš +
boří
bóří (B)
bořuta
bosek
bosky
bosora, -rka (z rm.)
bosorák
bosorák
bosorča
bosorka
bosý
bot, botisko
boty
boty okładové
boty přezúvací
božacko
božákať
bozať
božátko
božec
božekovať
božemúj
boží
boží dar
boží dřívco
boží miłosti
Boží těło
božiť sa
brabanský olej (M)
brabec, -lec (M)
brablc (Vi)
bráč
brada
bradávka [v/f]
bradka
brajgl
brak
bramór
brámovník
brání
bránka
rozbourávat, bořit
třapec na holínce
mlází borové
les borový
neotesánek
úd pohlavní, řiť kančí (s tukem)
bos, na boso
divoženka, čarodějnice, ježibaba
zlý čaroděj
člověk, vysedávající dlouho do noci
bosorčino děcko, které vyměnila v kolébce
zlá čarodějnice (též "bosora, čaragaňa, megera, magara, čagara,
stryga")
neokovaný (Kúň si odbíł podkovu a je bosý.)
bota (druhy: "úkłaďáky, šité na rám, flokované")
boty kožené vysoké, boty mužské
boty z hrubé kůže "na okład šité"
boty lehké na přezutí do místnosti
chudinka
naříkat
políbit (vulg.) (Bozaj ňa v ...!)
ubožátko
věštec, hadač; 2. lid. léčitel, bylinkář
viz "božákať"
viz "poťábło"
užívá se v mnoha významech: "boží dar, boží milosti, boží muka,
boží oko (důlek v pecnu), boží vúla, boží ráno, poledně, deň, týdeň,
rok (ale ne noc)"; 2. opilý
chléb
boží dřevec, pelyněk brotan
koláčky z nudlového těsta, smažené
červnový církevní svátek
boha se dovolávat; 2. přisahat
lék pro dobytek ?
vrabec
vrabec
zloděj
brada; 2. věnec počesaného lnu (též "kočka nebo gracka")
bradavice
vybrání v dolní části ostří sekery
vřava, hlomoz
druh
mramor
hoblík bednářský pro zhotovení úkosu dna
v klátovém úlu vydlabaný svislý obdélníkový prostor pro dílo
polodveře venkovní; 2. branka zahradní; 3. letní dveře chlévové; 4.
část hrabice
13
brant (z n.)
brantál
brány dřevěné
branže (Vi)
branzol
brať
brať krky
brať na sebe
brať na vojnu
brať od líca
brať sa
brať sa dołu
brať sa íť
braťka
bratranča
bratrové!
brávek
bravenčí kopenec
bravenec, -blebravenišče
brázdiť
braziliánský
brbłať
brbłať si
brbolec
brce
brco
brča
brčať
brdisko
brdo
brdo, -dce
brdúc!
brdúcnúť
brebencovať
brebentiť
breberuša, -ška
breberyja
brek
brenťák
brézle
brhel
sněť, gangréna, infekční rozpad tkáně
hřeb asi 15 - 20 cm dlouhý, ručně kovaný
brány starého typu (souč.: "podbranky, deščice, klučky, klíny,
řetázka")
sebranka
stélka
brát; 2. přibývat, brát na sebe
uřezávat hlavy při loupežničení (svých vlastních druhů, aby nebyli
poznáni)
tloustnout, přibývat (o dobytku)
odvádět na vojnu
mířit
chystat se k odchodu (domů), ubírat se, jít (pomalu); 2. mít se,
chystat se (k práci, činnosti); 3. brát (do ruky); 4. ženit se
připravovat se na smrt
chystat se k odchodu
slovenský podomní obchodník
syn otcova nebo matčina bratrance (Oni sú bratrančata.) (též
"pobratranča")
přátelé! (ale: milí bratři)
kanec vyřezaný
mraveniště
mravenec
mraveniště
rovnat pole pomocí bran
brazilský
reptat, nadávat, odmlouvat (nesrozumitelně skrz zuby)
mluvit sám se sebou
hrbolek (masitý výrůstek na těle)
rozporka, brdce, souč. vah na voze
vahadlo malé (součást "hákoviska")
bručoun
bručet, zlobit se, hubovat, domlouvat
svah strmý
poleno, které ztěžuje ovci volné pobíhání
paprsek s brdovými listy na ručním stavu
žďuch!
zhroutit se (s hřmotem); 2. bouchnout
brebentit
brebtat, mluvit cizí řečí
veš
kořalka žitná
pláč
líh denaturovaný
strouhanka
brhlík (pták)
14
brchať sa
brinérky (M)
brkač
bŕkání
bŕkať
brkať sa
bŕknúť
brko
brkotať
brła
brlina
brliny mn.
brłka
brłomtať
brłý
brmbolec
brňastěť
bŕňať
brňavý
bŕňavý
brnčať
brněť
brodiť
broskyňa
brová kaša
brovár
brozg
brstevník
bršený (Z)
bršlica
brť
brťařiť
brtník
bruclek
bruda
brúk
brunclek
Brúnov +
brúnovský
brusací
brusák
bruscukr (B)
brúsek
sebrat se, uzdravit se, vzpamatovat se, probírat se (ze spánku, škody,
nemoci)
obuv ženská
píšťalka z brka
zmatečné poletování
poletovat neuměle, poplašně (Ptáci bŕčú v kleci a dyš sa učijá
létať.)
říhat se
utéci, ufrnknout, uletět, vzletět
brk; 2. pero na psaní
mluvit rychle a nesrozumitelně
berla
kmínek stromu kulatý neotesaný; 2. tyč neoloupaná z kůry
tyče dřev. neoprac. na ohrady, podlahy a můstky
krátká válcovitá kladka, začepovaná příčně do okraje násady lopaty,
ráče, vidlí ap.
brblat, reptat, bručet; nejasně mluvit
rychlý, hbitý
bambule; 2. opuchlina malá
brnět (Hłava ně brňastí.) ; 2. šedivět
poletovat, přeletovat (Muchy bŕňały na słunéčku.)
červenočerný (kočka); 2. ten kdo v řeči okolkuje
zjančený, prchlý, přelétavý
brnět
brblat, vyčítat
přecházet, brodit vodou (Dyš ho zhlédła, brzo by jí były paty
rozprávjały a smích jí tak v očoch brodíł.)
broskev
viz "brovár"
kaše prosná z "béru"
poupata na stromech před rozkvětem
vrstevník, současník stejné generace
naplněný a zalitý voskem (plást medu)
bršlice (plevel)
úl stromový, plást medu
včelařit postaru
včelař; 2. medvěd hnědý
viz "brunclek"
smetana, vzniklá při vaření žinčice
brouk
vesta soukenná k muž. kroji (červená, tmavěfialová)
Brumov
brumovský
brusný
brousek, kámen obrušovací "brúskařský"
cukrová hmota ("kačení mydlo")
brousek
15
brusinky (Z)
brúsiť
brutvan
brutvanica
brúzdať (sa)
brúzgať sa
brveno
brvno (Z)
bryča (Vi)
bryga (z rm.)
bryja
brykule mn.
brykyš +
bryndáček, žgrybrynérky
brynza (z rm.)
brynzoch
brýtka
brýzgať, brúbryzula
bržďałka
brze (R,J)
brzgłý
brzgnúť
bržlica (F)
brzo
brzo nidy
břak
břaňať
břančať
břaněť (R)
břaňk, -něk
břask
břazíč (M)
břazula
Břecłava
břécť
břed, -disko
břemének
břemeno (R)
borůvky
brousit
plech na pečení, pekáč
koláč z řídkého kynutého těsta pečený na plechu
brouzdat (se), brodit se vodou
babrat se, špinit se (v čem)
poleno, část rozřezaného kmene
břevno
bryčka
dřevěná tyč (na ohradě), žerď
polévka ovocná (z jablek a hrušek); 2. marmeláda z rozvařeného
ovoce (B); 3. rozvařené trnky na řídko (též "lízačka")
schválnosti, těžkosti
sukno flanderské červené
náprsníček
boty vyšší šněrovací
sýr peprný vzniklý z "hrudkového syra"
Rozmělněný, nasolený se napěchoval do "fasky", kde uzrál a za
několik dnů dostal charakteristickou říznou chuť. Pro delší
uschování se pěchoval do "putyry", zakryl křenovým listem (někde
javorovým), lněnou tkaninou a "dénkem", které se zatížilo.
ten, kdo na salaši připravuje brynzu
marmeláda z hrušek a švestek
špinit se, babrat se; 2. tlachat (Ten brýždže!); 3. odprýskávat
dřevo brazilské barvivé; 2. barvivo
žinčice čerstvá, teplá
brzo
nakyslý (o mléku)
srážet se (o mléku)
brzlík
téměř, téměř tak, téměř tolik, skoro tolik
skoro nikdy
štěrk drobný; 2. druh; 3. jeřáb; 4. brak
třískat, řinčet, břinkat, chřestit řetězem; 2. hrát na hudební nástroj
(hlučně)
břinkat, břinčet; 2. pronikavě bečet
řinčet, rachotit
říz
skřek, křik
březičí
kráva barvy břízy
Břeclav
brodit se
vřed
nůše
nůše (klestí, trávy)
16
břen
břésknúť
břest
břeť (M)
břež
březa
březa-hrab
březák
březak (F)
březí
březica
březíč (M)
březina
březistá
březovec
březovka
březula
březula (F)
březúvka [v/f]
břidła, -lica
břiła
břím
bříňať
břinčať, břanbřinčiť, -knúť
břiněť
břiňk, břaňk
břinkanec
břinkať
břinknúť
břinkotať (R)
břítelnica (Z)
břitký
břížek, -éžek
břuch
břuchál
břuchaňa
břucho
břúša
bubáča
bubačiť
búbela
bubłák
bubłotať
bucnúť si
bučák, -ček
mřenka (ryba)
vřísknout
jilm
???
břízoví, březový háj
bříza
březové proutí
hřib kozák březový
březový prut
břízoví
březí kráva; 2. mladá břízka
březičí
březový hájek
březí
březové koště
březová voda (z navrtané břízy)
jméno krávy
vřes
míza z břízy, březová voda
břidlice
břidlice, kamenná deska, kámen plochý; 2. drtidlo soli na salaši; 3.
plochý kámen položený na "sopúchu"
modřín
řinčet
řinčet (rozbitým sklem)
udeřit
strašit
zvuk kovu
facka, políček
hrát na cimbál; 2. bít po tváři
praštit, uhodit
břinčet
slepýš
polotuhý, mazlavý
břeh, svah, stráň (krátký)
břicho
břicháč
pila břichatka
břicho
bříško
strašidlo, strašák
strašit
bubák
holub
bublat, kapat
lehnout si (v dět. mluvě)
buk, bukový špalek
17
bučí, -čáčí
bučina (B)
bučník
buďa
buďačka (R)
búdka
budovať sa
budovať si
budúcí
budúcně
budunek
Búh
búch!
búchaná słáma
búchanec
búchať (sa)
búchavý větr
buchetka
búchnúť
búchnutý měchem
búchořica
buchta
buchýc!
buják
bújať (si)
bujnica
bukotať
bukový hłas
bukša
bukva, -kev
bukvica
bulavý
bumbať
buntovať
buračka
búrať
burčák
burda
burgyň, -ňa
burnus
buroň (B)
burý
hustý bukový porost (mladý)
les bukový
les bukový
přechodník nesklonný (Buďa małým, sem sa naděłáł.)
buzení děvčat (při "šmigrustu")
strážní stanoviště "vartéřú"; 2. přístavek pro personál obsluhující
pilu valašku; 3. záchod
stavět si
pořizovat si
budoucí
příště
budova
užívá se v mnoha spojeních ("do Boha" - hojnost; "z Boha čłověk" velmi hodný; "na ty (z)bohy" - na štěstí)
bouch!, bouchnutí
sláma ručně mlácená
rána rukou do zad
bít se v prsa; 2. bouchat
nárazový vítr
žemle z žitné mouky pečená v peci
bouchnout, praštit (Búch!)
přihlouplý, praštěný pytlem
bouchoř, plod švestky znetvořený
bábovka
prásk!
býk
bujet, bujně růst; 2. hořet velkým plamenem; 3. být bujným, hýřit,
dovádět, vyvádět (Bújáł si v hospodě.)
jahoda tvrdá
plápolat
znělý, plný hlas; bas
kovová vložka v "hłavě" kola
bukvice
bukvice lékařská
tlustý, plný, nadutý
pít (jako dítě)
bouřit, popouzet, pobuřovat; 2. navádět
směs bílé a černé vlny (netříděná vlna)
bořit, bourat
víno z jablek nebo hrušek
člověk hřmotný, křikloun
krmná řepa; 2. řepa cukrovka
kabát dlouhý zimní, vespod rozšířený ("burnusy" byly melírované, s
bílou vlněnou podšívkou, nikoli "buré jako župice")
býk
šedohnědý (vyrobený z vlny strakatých ovcí)
18
burýš
búření
buřina
búřiť
búřiť koty
buřt
bustina (R)
bušák
bútor, -ra
buz (F)
buzerovať
byblija
býča
býčák
býl
býlí
byskup
bystrý
bystřička (B)
byt
byť
byť (g)desi
byť (s kým)
byť baba
byť bosky
byť co k čem
byť čučno
byť dobrý
byť doma
byť haňba
byť hanbjéj
byť hneď doma
byť jak bzdina
byť k sobě
byť líno
byť mu
byť na (ve) vině
byť na nevízce
byť na pomoci
byť na prójítú
byť na příku
byť na rozvaze
byť na svém chlebě
byť na téj (tem)
byť na úchytku
byť na vidíku
byť osožný
kabát "burý"
bouřka
býlí, plevel
bouřit, hřmět; 2. tlouci, bouchat (na dveře)
mrskat nohama (u zhasínající zvěře)
vuřt, salám
nádoba dřev. dlabaná, tvaru škopku
oheň prudký, mohutný
člověk hřmotný, rváč
hrudka sýra čerstvého
šikanovat
bible
býček
bič na býky; 2. býkovec
lodyha
plevel
biskup; 2. kloaka drůbeže
rychlý, pohyblivý (Była bystrá tajak křepéłka.)
švestka (druh)
doba, čas (Za starých bytú.)
být
být někde
setkat se (Včéra sem s ním býł.)
být bojácný
být ještě nedospělý
stát za něco
být smutno
sejít se (Bude ti ešče dobrý.)
vzpamatovat se, vzpomenout si
stydět se (Było ju haňba.)
zastydět se
rychle pochopit
slabý (Chłap jak bzdina.)
mít někoho rád, vážit si
lenošit, zahálet
jmenovat se
být vinen
nevědět si rady
pomáhat
ujít, být na ubytí
přít se, hádat se, nesnášet se
být nerozhodný, váhat
mít vlastní živnost, obživu
domnívat se, být rozhodnutý
být potřebný, všemi zvaný
být zřejmé, být vidět
mít prospěch z něčeho
19
byť po chuti
byť při sile
byť súcí
byť svojéj mysli
byť škodný
byť tam bytem
byť třebný
byť tupo
byť v chybě
byť v jedno
byť v nos
byť v penězoch
byť v ráži
byť vředem zaťatý
byť z rodiny
byť zapsaný
byť złý
byť złý (na keho)
bytelně
bytelný
bytem
bytovať
bývání
bývať
bývať (s kým)
bzdina
bzdinec
bzdiť, -děť
bzďoch
bzíkať
bžúňať si
bzúňať, -něť
být vhod
ještě nedozrálý (obilí, ovoce, brambory)
být schopen; být s to
být svéhlavý
způsobit si ztrátu (útratou, ošizením)
neustále
potřebovat
být smutno
chybovat, mýlit se
mít někoho rád, vážit si
být vhod
mít dobrou cenu (Obilé je v penězoch.)
být rozzlobený, rozdováděný
mít křeče, záchvat padoucnice
být z přízně, spřízněný, příbuzný
být známý pro své vlastnosti
zlobit se, zuřit
hněvat se, mít zlost (na někoho)
stále
mohutný, pevný, trvalý, stálý
stále, neustále (Bytem v hospodě sedí.)
pobývat
bydlení
bydle (Bývá v komoře.)
setkávat se (Máłody s ním bývám.)
drobnost; 2. nedochůdče; 3. prd
prd
pšoukat potichu
ten kdo "bzdí"
poletovat zbrkle, pobíhat z místa na místo
naparovat se
bzučet