Drobnosti, dodatky, opravy, informace, zajímavosti, ohlasy

Komentáře

Transkript

Drobnosti, dodatky, opravy, informace, zajímavosti, ohlasy
Drobnosti, dodatky, opravy, informace, zajímavosti, ohlasy
Dosud poslední známá zpráva o n m pochází z roku 1534, kdy
byl uveden s p ídomkem ve tvaru „na Stupov “ v titulá i eské
šlechty.7) Majetek po n m poté zd dili brat i Št pán s Janem
a jejich strýc Jáchym, kte í uzav eli 16. dubna 1563 smlouvu
s mosteckými m š any a za 6000 kop míše ských groš jim
prodali „Sstuplhuff dv r poplužní s poplužím, ves celou Rozental
a dvory kmetcí s platem, s mlýny“ a veškerým p íslušenstvím.
Mostecká m stská rada zaplatila požadovanou ástku již za týden
po uzav ení smlouvy a stala se majitelem stoppelhofského statku.8) V jeho držení poté setrvala až do 20. století.
Jak již bylo e eno výše, literatura existenci Stoppelhofu v tšinou pomíjela. Jaroslav Schaller zaznamenal v roce 1787 jako
první existenci vsi Plá u Mostu s poplužním dvorem a jeho
informaci rozší il Johann Gottfried Sommer, který uvedl, že
„nedaleko od Plán leží poplužní dv r zvaný Stoppelhof, pat ící
k panství Kopisty“.9) Následující osudy dvora neznáme. Ješt
schematismus velkostatk v echách z roku 1893 uvád l mezi
majetkem m sta Mostu mj. statek Plá jako sou ást pronájmu
Mostecké cukrovarské spole nosti,10) k n muž Stoppelhof z ejm
ješt tehdy pat il. Jeho další osudy nejsou dosud bohužel známy.
Z uvedených doklad vyplývá, že Stoppelhof byl založen
bu jako šlechtický dv r nebo jako sou ást lenního systému
královského hradu Most. Podle údaj plynoucích z písemných
zpráv a starší literatury lze soudit, že byl založen bu to p ímo
v místech, kde pozd ji vznikla ves Plá , nebo v jejím t sném
okolí. Nevíme ani to, zdali p vodn tvo il p ímou sou ást statku
ervený Dv r. Grynesové proto bu to koupili Stoppelhof
Po stopách zaniklých sídel v echách 4
Zaniklé panské sídlo Stoppelhof u Mostu
Oblast Mostecka dosud nebyla podrobn ji prozkoumána po
stránce historického vývoje a stavební podoby panských sídel.
Naše dosavadní znalosti proto závisejí p evážn na údajích publikovaných Augustem Sedlá kem. Ani on však neza adil do svého
díla všechna sídla, která tu kdysi existovala. Je to velká škoda,
zvlášt uv domíme-li si, že Mostecko bylo v nedávné dob siln
poznamenáno t žební inností, b hem níž zaniklo n kolik desítek
míst v etn tamních sídel. K jejich poznání bude proto nutné
provést p edevším podrobný pr zkum písemných pramen , který
dosud citeln schází, nebo starší auto i v etn zmín ného Sedlá ka ho nerealizovali a terénní výzkum je v ad p ípad již
nerealizovatelný. P íkladem výše uvedených konstatování jsou
zaniklé lokality Spankopice a Stoppelhof.
Ob uvedená místa stávala poblíž Mostu. Literatura si jich
dosud prakticky nevšimla, nebyla jim p id lena ú ední eská
jména. Nenalezneme je ani v Profousov ty dílném korpusu; až
auto i pátého svazku, dopl ujícího jeho dílo, do n ho za adili
lokalitu Stoppelhof, kterou ur ili jako dv r u Kopist.1) Dopustili
se ovšem chyby, když k údaj m náležejícím skute n ke Stoppelhofu p i adili rovn ž zprávy o dvo e Spankopice. Podívejme se
proto na osudy Stoppelhofu tak podrobn , jak nám to dosud
známé prameny umož ují. Spankopicím se budeme v novat
p íšt .
Stoppelhof ležel pravd podobn v t sné blízkosti Kopist, zaniklé vsi stávající t i kilometry severn od Mostu. Nevíme, byl-li
šlechtického založení i naopak vznikl v souvislosti s budováním
manského systému královského hradu Mostu; druhou možnost
p itom nelze zcela vylou it. Pomineme-li zmínky z let 1399
a 1420, které se týkají jist Spankopic, pocházejí nejstarší dosud
známé zprávy o Stoppelhofu až z poloviny 15. v ku. Dlouhá léta
byl v držení len šlechtického rodu z Krynic, nazývajících se
také Grynesové i Krynesové. K jejich majetku náležel v blízkém
okolí zejména ervený Dv r; lze d vodn p edpokládat, že pokud Stoppelhof netvo il manství mosteckého hradu, pak byl
založen na pozemcích odd lených od ervenodvorského statku.
Prvním historicky doloženým majitelem erveného Dvora je
Jind ich z Morav vsi, vlastnící ho v roce 1420. V následujícím
roce ho získali neznámým zp sobem Hartung a Jind ich Grynesové. Statek po nich zd dili brat i Ji í a Št pán a mezi sebou si ho
z ejm rozd lili. Zatímco Št pánovi p ipadl ervený Dv r, Ji í
p evzal odd lený Stoppelhof. Po n m se psal poprvé v roce 1454,
kdy byl jmenován p honcem ve sporu Hanuše z Hochhauzu
s Ji ím Panvicem.2) Je zajímavé, že o rok pozd ji použil týž p ídomek Št pán,3) ovšem je to poprvé a sou asn naposledy, co se
po Stoppelhofu samostatn psal. Pozd ji ho nacházíme
v písemných pramenech výhradn s p ídomkem po erveném
Dvo e. Teprve 20. srpna 1457, kdy Ji í potvrdil spole n
s bratrem mosteckým m š an m dluh, se oba brat i psali se spole ným p ídomkem „czu Ratenhofe und Stoppenhofe gesessen“,
tedy sezením na erveném Dvo e a Stoppenhofu, jak bylo
v zápisu nazváno druhé sídlo.4) Brat i poté z stali v držení obou
statk ješt n kolik let, b hem nichž ídili jejich správu. Nejpozd ji po átkem devadesátých let však vešli v držení statk jejich
nástupci. Zatímco ervený Dv r p ešel na Jind icha Grynese,
doloženého zde od roku 1492, Stoppelhof p evzal po Ji ím Fabián
Grynes. Poprvé se s ním setkáváme v roce 1496, kdy sv d il
s p ídomkem ve tvaru „na Stuphofe“ na listin vydané jeho p íbuzným Jind ichem Grynesem z erveného Dvora.5)
Fabián Grynes vlastnil Stoppelhof n kolik následujících desetiletí. V roce 1504 byl pohnán k soudu Václavem Pehmem
z Konobrž a obvin n z nedodržení smlouvy, nebo mu slíbil
vložit do zemských desek poddanskou usedlost v Konobržích,
kterou od n ho koupil za 10 kop eských groš , a slib nesplnil.6)
Stoppelhof (okr. Most), vý ez z katastrální mapy vsi z r. 1842.
Poplužní dv r je rozložen p i levém b ehu mlýnského náhonu,
p ibližn uprost ed vesnické zástavby, její jižní okraj náleží již ke
Kopist m. Šrafami zna eny budovy z nespalného a te kami budovy ze spalného materiálu, pln vodní plochy a toky (kresba autor)
59
rozsáhlejším pozemkovým majetkem a krom n kolika statk na
Slánsku držel také hrad Svojkov na eskolipsku. Od té doby
st ídav užíval predikát „z Ka ice“ a „ze Svojkova“.6) Díky
tomu se v ad publikací uvádí jako dv rozdílné osoby.
V roce 1457 potvrdil král Ladislav Pohrobek Ctiborovi zástavní držbu majetk z roku 1420, avšak po jeho smrti roku 1462
tyto statky p ipadly královské komo e. Zástava tedy platila z ejm
jen po dobu jeho života, jak bylo tehdy v echách b žnou praxí.7)
Od komory toto zboží získal Ambrož Mulfár, písa kancelá e
krále Vladislava II.,8) a na po átku 16. století se Rynholec stal
natrvalo sou ástí panství ve Sme n Bo it z Martinic.
Tvrz zanikla pravd podobn b hem 15. století. Pokud by byla v majetku Ctibora z Ka ice, p estala by sloužit jako vrchnostenské sídlo, nicmén by stále z stávala op rným bodem na
d ležité cest . Je proto možné, že byla zni ena b hem vále ných
událostí za husit nebo zpustla v dob pod bradské. Opušt na
mohla být také v druhé polovin 15. století, kdy ji držel písa
Mulfár, který se zdržoval u dvora a statek m l jen jako zdroj
p íjm . Pokud by však tvrz byla v držení vladyk z Rynholce,
z ejm by i nadále sloužila jako rodové sídlo. Nejpozd ji by pak
zanikla po p ipojení vsi k martinickému panství ve Sme n , kdy
by definitivn ztratila svou obytnou funkci.
Poznámky: 1) J. Orth – F. Sládek: Topograficko-statistický
slovník ech. Praha 1870, s. 797. 2) A. Profous – J. Svoboda:
Místní jména v echách, jejich vznik, p vodní význam a zm ny
IV. Praha 1957, s. 129. 3) Kolektiv autor : Encyklopedie eských
tvrzí III. Praha 2005, s. 724. 4) 680 let obce Ka ice. Výro ní
sborník. Ka ice 1998, s. 17. 5) R. And l a kol.: Hrady, zámky a
tvrze v echách, na Morav a ve Slezsku III. Severní echy.
Praha 1984, s. 432. 6) L. Vytla il: Osudy slánského rytí e v 15.
století. Ctibor z Ka ice a ze Svojkova. In: Posel z Bud e 24,
Kladno 2007, s. 21 – 22. 7) Citace v pozn. 6. 8) Citace v pozn. 5.
s pozemky jako sou ást erveného Dvora, nebo ho snad v dob
kolem poloviny 15. století sami založili. Poté z n ho vytvo ili
samostatný statek, p id lovaný jako majetkový podíl mladším
len m rozv tveného rodu. Stoppelhof si udržel samostatné
postavení do poloviny 16. v ku, po roce 1563 se však stal sou ástí mosteckého m stského majetku a pozbyl významu. Nejpozd ji
v témže roce jist zanikla rovn ž jeho reziden ní funkce, nepozbyl-li jí už d íve. M stu pat il do 20. století. Jeho pozd jší osudy
dosud neznáme, lze však p edpokládat, že pokud nebyl odstran n
b hem první poloviny minulého v ku, zanikl v souvislosti
s t žbou uhlí b hem sedmdesátých let.
Jak bylo zmín no, polohu poplužního dvora a sídla se dosud
nepoda ilo ur it. Jen velmi opatrn m žeme p edpokládat, že je
totožný s poplužním dvorem stávajícím tém uprost ed Plán ,
který zachytila katastrální mapa vsi z roku 1842.11) Tehdy tu
stávalo t sn p i mlýnském náhonu rozsáhlé ty k ídlé založení
dvora na nepravidelném p dorysu, sestávající ze ty objekt (viz
obr.). Pokud je bývalý Stoppelhof totožný s tímto dvorem, pak
z mapy nelze pochopiteln rozpoznat, zdali tehdy ješt stávalo
bývalé sídlo majitel statku. Jelikož dosud nebyl nalezen ani jeho
popis, nevíme, jak vlastn vypadalo. Lze si je samoz ejm p edstavit jako p ízemní i patrovou budovu, možná obklopenou
p íkopem, nebo obdobných sídel majících tutéž podobu stávalo
v okolí Stoppelhofu n kolik, le jistotu nemáme. Nezbývá nám
proto než ekat, dokud nebudou nalezeny další doklady o historii
a stavební podob zaniklého poplužního dvora a sídla Stoppelhof.
Poznámky: 1) Svoboda, Jan – Šmilauer, Vladimír, Místní
jména v echách. Jejich vznik, p vodní význam a zm ny, díl
pátý, Dodatky k dílu Antonína Profouse, Praha 1960, s. 275 –
276. 2) Desky dvorské Království eského, díl 8, druhá kniha
p honná z let 1407 – 1530, ed. Friedrich, Gustav, Praha 1944, s.
182, . 247. 3) Tamtéž, s. 183, . 248. 4) Stadtbuch von Brüx, c.
d., s. 152 – 153, . 348. 5) Listina je do asn uložena v 1. odd lení Národního archivu mimo archivní soubory. 6) Desky dvorské
Království eského 8, c. d., s. 532, . 803. 7) Z Licka, Brikcí,
Titulá , Praha 1534, fol. H 3v. 8) Národní archiv (dále NA) –
Desky zemské v tší 14, fol. E 14v – 15, totéž Desky zemské v tší
56, fol. E 24 – 25v a juxta na fol. E 24v. 9) Schaller, Jaroslav,
Topographie des Königreichs Böhmen, Siebenter Theil, Saatzer
Kreis, Praha a Víde 1787, s. 220, . 4; k tomu srovnej Profous,
Antonín, Místní jména v echách. Jejich vznik, p vodní význam
a zm ny, díl t etí (M – ), Praha 1951, s. 366, . 4. Dále viz
Sommer, Johann Gottfried, Das Königreich Böhmen, Vierzehnter
Band, Saazer Kreis, Praha 1846, s. 112, . 2. 10) Tittel, Ignác,
Schematismus velkostatk v Království eském, Praha 1893, s.
941 – 942. 11) NA – Indika ní skici, katastrální mapa obce Kopisty, Žatecko 122.
Ji í Úlovec
Lukáš Vytla il
Rychnovské st ípky Augusta Sedlá ka
Druhým profesorským místem mladého Augusta Sedlá ka se
v roce 1869 stal Rychnov nad Kn žnou. Zde napsal jednu ze
svých prvních prací, krátké d jiny m sta Rychnova nad Kn žnou1) a u Josefa Vladimíra Pelikána se seznámil se svou budoucí
první manželkou Ernestinou Hlavatou.2) Sedlá ek i Pelikán bydleli v novém jednopatrovém zd ném dom na samém severovýchodním okraji Rychnova u javornické silnice. Byl to poslední
obytný d m, dále se nacházely již jen stodoly. Podle Sedlá ka se
d m nacházel u cesty ke Studánce, láze skému a rekrea nímu
místu rychnovských. Cesta k ní odbo ovala ze silnice až daleko
za m stem. Z memoár lze odvodit, že August Sedlá ek m l
pronajatý byt v p ízemí a J. V. Pelikán bydlel se svou rodinou
v pat e.3) Jednalo se o d m p. 497 na dolním konci dnešní ulice
Javornické, nep íliš daleko od místa piaristického gymnázia, které
stálo za záv rem zámeckého kostela Nejsv t jší Trojice. Sedlá kovo bydlišt odd lovala od gymnázia zámecká zahrada.
Tvrz Sobín a její majitelé v 15. století
Skromné zbytky tvrze nazývané Sobín se rozkládají p l kilometru jihovýchodním sm rem od Rynholce (okr. Rakovník).
Není známo, kdy byla založena, protože o ní písemné prameny
ml í. Vzhledem k poloze v t sné blízkosti cesty z Prahy do Rakovníka je možné, že sloužila k její ochran . Z ejm souvisela se
vsí Rynholcem, protože o samotné tvrzi nejsou žádné zmínky.1)
V 19. století byl v blízkosti poplužní dv r Sobín.2)
Na po átku 15. století byla ves Rynholec rozd lena na dv
ásti, z nichž jedna náležela klášteru sv. Anny v Praze,3) druhou
pak držela nižší šlechta, z ejm vladykové z Rynholce. D lení vsí
na více ástí bylo tehdy na Slánsku b žné, protože se drobily mezi
po etnou nižší šlechtu. Na po átku husitských válek však klášter
o sv j majetek p išel a v roce 1420 jej císa Zikmund zastavil
spolu s dalším majetkem v cen 156 kop groš bratr m Ctiborovi
a Petrovi z Ka ice.4) Jednalo se o vsi Honice, Svojetín a Rynholec.
Ctibor se p ipomíná op t v roce 1437, avšak v témže roce se
ve stejné vsi uvádí Old ich z Rynholce se synem Janem.5) Protože
tvrz op t není zmín na, nevíme, ve kterém z obou díl se nacházela a kdo byl tedy jejím držitelem. Ctibor v té dob disponoval
D m p. 497, ve kterém August Sedlá ek bydlel za svého rychnovského pobytu
60
tvrz písemn doložena a p ípadnou klášterní rezidenci bychom
spíše p edpokládali p i zdejším románsko gotickém kostele sv. Víta
na H rce nad vesnicí, kloní se nové bádání spíše k záv ru, že sklepy
byly vybudovány pro pot eby vrchnostenského pivovaru. Až
k nízkému pahrbku za poplužním dvorem, kde údajná tvrz stávala,
dosahovaly vody velkého Svatovítského rybníku, zrušeného roku
1851. Ví se, že až do 18. století sloužily sklepy panskému pivovaru,
potom v nich do roku 1865 bydlela panská ele a nakonec sloužily jako stáje pro dobytek. Zbytky sklep byly v okolí p. 75 patrné
ješt 1956, kdy byly zbo eny. Dodnes se zde íká „V lochách“.2)
Srbice se dostaly k panství hradu Roupova a když se o Velikonocích roku 1574 ty i brat i z Roupova rozd lili o zd d né panství,
obdržel Hynek jeho tvrtý díl. Byl tvo en ástmi n kolika vsí,
polovicí Kolov e s panským domem a také panským dvorem
s ov ínem v Srbicích. Protože na t etím a tvrtém dílu d dictví
„bytu stav ného ješt nebylo“, vymínili si jejich noví majitelé, že
budou až do sv. Martina bydlet v jistých pokojích na hradu Roupov (který p ipadl k prvnímu a druhému dílu). Kolove a Srbice,
jakožto církevní zápisné zboží, brat i dokoupili do plného vlastnictví roku 1577 a Hynek sv j srbický díl prodal roku 1580 a spolu
s manželkou získal Vrchotovy Janovice.3)
Z uvedeného vyplývá, že v Srbicích v té dob tvrz nebyla. Nezdá se, že by ji do p l roku od rozd lení Hynek vystav l, zvlášt ,
když šlo nikoli o vlastní, ale zápisné zboží. Spíše se po sv. Martinu
roku 1574 nast hoval do upraveného panského domu v Kolov i.
K výstavb tvrze v Srbicích by mohlo dojít po jejich získání do
plnohodnotného vlastnictví roku 1577, ale protože už roku 1580
jsou Srbice s p íslušenstvím prodány, ani tato možnost se nejeví
moc pravd podobnou. Badatelé se proto shodují, že tvrz si
v srbickém dvo e vystav l až nový majitel, Jind ich Žákavec
z Žákavy, který p ikoupil druhou polovinu Kolov e a další majetky.4)
Žákavci poskytli v prosinci roku 1632 na srbické tvrzi krátkodobý útulek nemocnému vojev dci Albrechtovi z Valdštejna
a posléze v roce 1664 prodali Srbice s p íslušenstvím hrabat m
z Bubna a Litic a ti nakonec pro dluhy nechali roku 1714 ud lat
odhad majetku. Z popisu tvrze (zámku) jde najevo, že v ní bylo
hodn místností, „zejména v p ízemí sín veliká, kuchyn klenutá,
sklepy rozli né a pokoj elední, v 1. poschodí krom pokoj
a komor tabulnice a t i velké pokoje“. Hned potom byly Srbice
p ikoupeny k Chudenicím,5) kam náležely až do konce patrimoniálního období.
Víme, že tvrz i zámek v Srbicích byla za Žákavc vybavena
jejich malovaným rodovým vývodem, který si zde opsal u ený
jezuita Bohuslav Balbín. V heraldické výzdob pokra ovali hrabata
z Bubna, kte í dali ve sv tnicích namalovat znaky svých p edk .
Zahanbit se nedali ani ernínové; vyzdobili tabulnici (tj. jídelnu)
erby deseti p íslušník svého rodu a jejich manželek, obrazem
Samsona a eským lvem.6)
August Sedlá ek na základ pam tí hrab te Eugena ernína
z Chudenic zaznamenal, co se vypravovalo o tom, jak zámek zpustl: „V zámku byla velká hostina, když najednou všechny sví ky na
lustru, visícím u stropu, zhasly a spadly. Když ud šená spole nost
vstala a z tmavé tabulnice dve mi vyb hla, sesul se strop s velkým
h motem“. Ze zámku podle Sedlá ka zbývala jen ze p i vratech
do dvora, která pod nov jší omítkou skrývá rustiku.7) Nov jší
souhrnná díla o panských sídlech se až na výjimku o zp sobu
zániku objektu nezmi ují; vypráv ní o z ícení stropu bylo patrn
považováno za smyšlenku. Jako d vod zániku je roku 1985 uvád no, že p i pozd jší p estavb dvora byly zdi zchátralého zámku
strženy. Jako jeho zbytky jsou prezentovány štítová ze zdobená
sgrafitem v sýpce JZD, klenuté sín v sousedních stájích a ze
skladu, kde se zachovala pod nov jší omítkou omítka stará, se
sgrafitovou rustikou.8) Turistický pr vodce z roku 1996 ješt p ipomíná starou pov st o z ícení stropu (viz výše) a íká, že zámek je
zcela p estav n a využíván k hospodá ským ú el m, v interiéru
jsou zachovány klenby a na zdivu pod st echou se dochovaly zbytky sgrafita a renesan ní ímsa.9) Encyklopedie eských tvrzí se
k d vodu zániku sídla nevyjad uje, ale dodává, že se z ní p i dvo e
zachovalo obvodové zdivo budovy, klenutá místnost s výraznými
Pam tní deska Augusta Sedlá ka a Anatola Provazníka
Kdo byl Josef Vladimír Pelikán? Vlastenecký právní ú edník, spisovatel, vlastiv dný pracovník a vydavatel asopisu Polabský Slovan, narozený 12. kv tna 1808 ve východo eských
Ho icích. Bez v tší pozornosti tedy vloni uplynulo výro í 200 let
od jeho narození. Po ukon ení právnických studií nastoupil
k magistrátu do Hradce Králové (1832 – 1835), pak byl m stským syndikem v Týništi nad Orlicí (1835 – 1841), kde roku
1836 založil a pak vedl m stskou pam tní knihu, v roce 1836
spoluzaložil školní knihovnu a v roce 1839 pat il mezi elné
inovníky zakládaného m stského muzea (!). Pro neshody
se správou astolovického velkostatku, která ho mimo jiné nenechala bádat v pozd ji do stoupy vyvezeném archivu velkostatku,
však Týništ po nep íliš dlouhé dob opustil. P sobil pak ve
Dvo e Králové, Sezemicích, Holicích, Plzni (1852 – 1854)
a Rychnov nad Kn žnou (1854 – 1865),4) kde z ejm z stal
s rodinou po ukon ení služby. Zde se setkával s mladým st edoškolským profesorem a za ínajícím historikem Augustem Sedlá kem, který si k n mu chodil vyp j ovat knihy.5) J. V. Pelikán
zem el 19. srpna 1876 v Kostelci nad ernými lesy, kam odešel z
Rychnova.
V dom p. 497 pak bydlel u itel hudby Alois Provazník se
svou rodinou a v roce 1887 se zde narodil jeho syn Anatol Provazník, hudební skladatel a propagátor hudby.6) Na dom byla
p vodn umíst na pam tní deska Anatola Provazníka. Desku
však 8. dubna 2005 ukradl vandal a na její místo byla v ervenci
roku 2006 umíst na nová deska p ipomínající jak Provazníka, tak
i Augusta Sedlá ka.7)
Poznámky: 1) Sedlá ek Vožický, A.: Rychnov nad Kn žnou,
pokus d jepisný. Praha 1871. 2) Sedlá ek, A.: Pam ti z mého
života. Praha 1997, s. 60. 3) Citace v pozn. 2. 4) Juza, J. a kol.:
Významné osobnosti okresu Rychnov nad Kn žnou. Rychnov
nad Kn žnou 2001, s. 226. 5) Citace v pozn. 2. 6) Citace v pozn.
4, s. 249. 7) Krám, J.: Pr vodce Rychnovem nad Kn žnou. DVD
nosi , 18. vydání (2009), Obrázky, Ulice Javornická.
Ji í Slavík
Zánik zámku v Srbicích
O Srbicích u Kolov e (okr. Domažlice, nezam ovat se Srbicemi okr. Klatovy), náležejících od roku 1226 do husitských válek i
s Kolov í doksanskému klášteru, se August Sedlá ek vyslovil
v tom smyslu, že „za kláštera snad postavena tvrz p i rybníku, kde
se na pahrbku staré veliké sklepy nacházejí“.1) Protože však není
61
v nedalekém Merklín .22) Zdá se tedy, že na p elomu 17. a 18.
století byl srbický zámek barokn upravován, možná i rozší ován.
Že by Fontana pracoval na kostele sv. Víta se nezdá být pravd podobným.
Do nejstarší kolove ské matriky byla nakonec také zapsána
událost, která se stala až po jejím uzav ení. Nejprve je popsáno cosi
jako zázrak: „Léta 1712 15. ervna, totižto na slavnost sv. Víta
patrona chrámu Pán srbického, práv p i shromážd ní velebných
pán v fará v okolních, i také p i p ítomnosti pán v oficír v chudenických, kte ížto ješt p i tabuli sed li, spadla svíce z vosku
žlutého nenapálená a neoby ejná, v dlouhosti své majíc t i tvrtiny
lokte, totiž na parkán v zámku srbickém v menším pokojí ku jest
spadla, což žádný, odkud by spadnout m la, z duchovních lidí ani
z pán v správc v vyzkoumati nemohl“.23) Vidíme, že hrab Eugen
ernín, žijící v letech 1796 – 1868,24) zaznamenal událost
z vypráv ní po cca 150 letech již modifikovanou. Zápis pokra uje:
„Léta svrch psaného v m síci srpnu parkán i kus sv tni ky
i s oknem se zbo ilo a dol spadlo, potom zase v osmi dnech polovici parkánu se zbo ilo, takže ostatek pro nebezpe enství a nejistotu
samu se poraziti dáti muselo“.25) Nez ítil se tedy strop v jídeln .
Zdá se, že spadnutí svíce bylo zp sobeno statickými poruchami a pohybem zdiva, které se po t ech m sících od prvních p íznak za alo hroutit. Otázkou z stává, co vlastn bylo strženo, nebo
v Srbicích stále p etrvávají zbytky renesan ní tvrze (viz výše). Jen
jako domn nku lze nazna it, že práce políra Fontany byla natolik
nekvalitní, že se p edpokládaná v parkánu špatn založená p ístavba
po n kolika letech z ítila a strženo muselo být pak p edevším patro
tvrze. Uvedenou domn nku by se mohlo poda it prokázat nebo
vyvrátit porovnáním dnešních zbytk renesan ních zdiv s plány
zámku, uloženými ve Státním archivu v Jind ichov Hradci.26)
Poznámky: 1) Sedlá ek, A.: Hrady, zámky a tvrze Království
eského IX – Domažlicko a Klatovsko. Praha 1893, s. 55. 2) B lohlávek, M. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v echách, na Morav a ve
Slezsku IV. Praha 1985, s. 316; Procházka, Z.: Srbice. In: Encyklopedie eských tvrzí III. Praha 2005, s. 734. 3) Citace v pozn. 1, s.
200. 4) Díla citovaná v pozn. 1 a 2. 5) Citace v pozn.1 a první citace
v pozn 2. 6) Citace v pozn. 1. 7) Citace v pozn. 1 8) První citace
v pozn. 2. 9) Procházka, Z.: Domažlicko a Kdy sko. Domažlice
1996, s. 96. 10) Druhá citace v pozn. 2. 11) Karel, T. – Kr má , L.:
Panská sídla západních ech – Plze sko. eské Bud jovice 2006,
s. 225. 12) Státní oblastní archiv v Plzni, fond Sbírka matrik, fara
Kolove , kniha 1. 13) Citace v pozn. 12, s. 45v, 51, 94v. 14) Citace
v pozn. 12, s. 9, 98, 222. 15) Citace v pozn. 12, s. 7, 49, 76v. 16)
Citace v pozn. 12, s. 38v, 137. 17) Citace v pozn. 12, s. 238v. 18)
Citace v pozn. 12, s. 237v, 221. 19) Citace v pozn. 12, 129v. 20)
Citace v pozn. 12, 122v, 173. 21) Vl ek, P. a kolektiv: Encyklopedie architekt , stavitel , zedník a kameník v echách. Praha
2004. 22) Rožmberský, P.: Merklínský zámek a jeho obyvatelé
v nejstarší matrice, Hláska XVIII, 2007, s. 59. 23) Citace v pozn.
12, s. 239. 24) Kolá , M.: ernínové z Chudenic. In: Ott v slovník
nau ný VI. Praha 1893, s. 626 – 627. 25) Citace v pozn. 12, s. 239.
26) Druhá citace v pozn. 2.
Petr Rožmberský
štukovými h ebínky a štítová ze se zbytkem sgrafita a renesan ní
ímsou.10) Uvedené poz statky renesan ní tvrze, která byla z ásti
stržena, se nachází v západní ásti p vodního areálu dvora.11)
Zajímavé údaje k zániku tvrze v Srbicích a další informace poskytla nejstarší kolove ská matrika z let 1656 – 1700.12) Poznáváme
hrab cí ú edníky, jako nap . Adama Ernsta Khernera, m š ana
Nového m sta pražského, srbického správce i hejtmana, nebo je
zaznamenán Mates erný „pan purkrabí srbický aneb Jebací“.13)
O zámeckou zahradu pe ovali roku 1663 zahradník Matouš, roku
1688 zahradník Adam Jonáš a roku 1672 zahradník Jind ich Zach.14) Zajímavou funkcí byl truba . V roce 1662, ješt za Žákavc ,
tu byl truba em Zikmund. Roku 1675 byl truba em hrab te
z Bubna pan Matouš František Cahas z m sta Št tího u Litom ic
a pozd ji je p ipomínána paní Anna Sejdlicová „ze Srbic truba ka“,15) tedy manželka truba e. Autorem heraldické výzdoby tvrze
za hrabat z Bubna mohl být malí Hv zda z Kolov e, který se stal
roku 1672 otcem. Zda je totožný s Mat jem Hv zdou z Kolov e,
zem elým roku 1673 ve v ku okolo 52 let a poh beným u sv. Víta
nad Srbicemi,16) není jisté.
Do matriky byly vzadu nebo na volných místech zapsány
i skute nosti, které se udály p ed zavedením matriky nebo i po jejím
uzav ení. Tak je zde zaznamenáno, že roku 1590 „usnul v pánu“
urozený rytí Jind ich Žákavec, pán na Srbicích, „pochován jest
u sv. Víta nad Srbicemi“. Totéž je zde uvedeno k roku 1654 o jeho
milosti Janu Žákavcovi, s udáním p esného data 4. b ezna. Ovšem
hned pod tímto zápisem se informace slovo od slova opakuje, až na
„p esné“ datum, které je v tomto p ípad stanoveno na 10. b ezna.17) Mohlo by jít o datum úmrtí a o datum poh bu. Z „p edmatrikálního“ období pochází také záznam o p enesení fary ze Srbic do
Kolov e: „V roce 1652 urozený pan Diviš Žákavec z Žákavy, pán
na Srbicích, vyžádal v pražské konzisto i toto: aby fara srbická
z bývalého d kanství p enesena byla do m sta Kolov e tak, aby ty
pole, luka i les Holec mohl pán i budoucí všichni užívati, že
v Kolov i dá panu fará i Vav incovi ernovskému grunt Muštovský a Sipovský a každoro n pro lepší vyživení jemu fará i i všem
jeho potomk m (tj. následovník m) ze dvora srbického každoro n
10 kop míše ských a z každé várky jedno v dro piva, což i všichni
budoucí páni držitelové toho statku srbického toho povinni budou
initi na v né asy, k emuž konzisto také svolila a pan fará
ernovský do Kolov e se p est hoval“. Další fará , který do matriky tyto informace zaznamenal, pokra uje: „ Ó jak spravedliv to
uvážili! Tak dobrá pole výnosná v Srbicích, luka i les Holec, za tak
mizerný pole kolove ský!“ Dále si ješt st žuje, že v dra piva
vynášely ro n cca 15 sud piva, nyní se mén va í a piva je tudíž
také mén . U kostela sv. Víta nad Srbicemi, nejspíše v objektu
bývalého d kanství, byl poté usazen poustevník – k roku 1688 je
zachycen jako sv dek Ji ík Frynda, poustevník od sv. Víta.18)
V matrice je zaznamenán i p ípad, se Srbicemi p ímo nesouvisející, ale p esto zajímavý: „Léta 1641 8. b ezna dokonal b h sv j
velebný a dvojí cti hodný kn z, pan Joannes Fretig, toho asu fará
úbo ský spolu i lšt nský, z stávajíce s manželkou svou ve ví e staré
a katolické, až do veliké starosti své, kdežto potom zavrhnouce p ed
sebou víru a cestu zlou, na dobrou katolickou p evrácen a až do
smrti i s manželkou svou (která jemu jakožto sta i ká s dovolením
práva duchovního povolena byla), fará em a pastý em dobrým ovcí
svých jest z stal; kterýžto skrze partaj voják v švejdských náramn
mu en, i také ku tly(?) svírán a kon mi šlapán byl, od kteréhožto
mu ení po tvermo z cesty úbo ské do m styse Kolov e asem
no ním jest p ilezl, kdežto i v chrámu Pán Mati ky boží v Kolov i
ádem pobožným a náležitým pochován jest, ležící pod kazatedlnicí, o ekávaje slavného a veselého z mrtvých vstání“.19)
Matrika zachytila v Srbicích také stavební aktivitu. 3. kv tna
1699 je kmotrem Jarolím, polír ze Srbic a 12. 10. 1700 kmotrují p i
k tu ze Srbic hrab cí služebník Adalbert erný a Jarolím Fontana,
polír zednický.20) Tento zednický mistr byl tedy p íslušníkem rozv tvené italské rodiny stavitel , štukatét a zednických mistr
Fontana, kterých v echách eviduje p íslušná encyklopedie celkem
17, Jarolíma (ani nikoho s podobným jménem, nap . Jeroným,
Hieronymus) však nezná.26) Možná je totožný s Hieronymem
Fontanou, italským polírem p sobícícím v letech 1694 a 1697
Už jste etli...?
XVIII. historický seminá Karla Nejdla, K. Vary 2009
(z obsahu: J. Klsák: Památky hrdelního soudnictví v regionu Loketska, J. Brtek: Císa v v ze na hrad v Lokti, R. Šrek, L. Zeman:
Krajiná ské úpravy v K. Varech a okolí v 19. století).
J. Brtek
Památky st edních ech XXIII, . 1/2009. Z obsahu: Koráková, V. – Pešta, J.: Renesan ní most v Brandýse nad Labem,
s. 24 – 40 (množství plán a vedut spole n mostu se zámkem).
Kroupa, P.: Pr zkum jižní a západní fasády zámku v Brandýse
nad Labem, s 41 – 47.
Redakce
Anderle, J. – Švábek, V.: Strašické hrady. Edice Zapomenuté hrady, tvrze a místa . 16. Druhé upravené a dopln né vydání, Plze 2009. Možno objednat u nakladatelství Ing. Petr Mikota
(tel. 603828377, e-mail [email protected]). Cena nep esahuje
cenu krabi ky cigaret.
P. Rožmberský
62
tem okolí. O hrad pe uje Spolek p átel hradu Lukova, Hradská
280, Lukov (Toulavá kamera, T 1, 19. 7. 2009).
Potštejn (okr. Rychnov n. Kn.). Zámek, postavený r. 1749
hrab tem J. L. Harbuvalem de Chamaré a r. 1945 zabavený
Dob enským, nyní vlastní Zden k Nová ek s chotí. Iniciáto i
postupné obnovy manželé Nová kovi r. 2005 jeho ást zp ístupnili, r. 2008 do prohlídkového okruhu p ibyl opravený Mramorový
sál, kde se konají ob asná setkání šlechty. Pod omítkami byly
odkryty fresky s nám tem obležení Tróje, provádí se oprava
zámecké kaple, do konce r. 2010 by m l být zveleben i zámecký
park. Návšt vy lze vyjednat na mobilu 494 546 064 i na mailu
[email protected] (Toulavá kamera, T 1, 19. 7.
2009).
Buben (okr. Plze -sever). Rada Plze ského kraje schválila
p evod hradní z íceniny do vlastnictví ob anského sdružení Excalibur, které o ni pe uje již 6 let nap . sekáním trávy a vy ezáváním
náletových d evin. P evod umožní zahájení oprav, m. j. z ícené
ásti parkánové zdi. (Region. zprávy T 1, 21. 7. 2009).
Bouzov (o. Olomouc) – b hem letní sezóny 2009 tu mohli
návšt vníci obdivovat funk ní makety historické obléhací techniky jako trojského kon , dobývací v ž s beranidlem, praky a metací stroje, ale i palné zbran jako houfnice, tarasnice, bombardy,
píš aly, luky, kuše atd. Zhotovil je p. Ladislav Kun ar a jeho
p átelé (Toulavá kamera T 1, 26. 7. 2009).
Sion (okr. Kutná Hora) – terénní poz statky hrádku slavného
husitského hejtmana Jana Rohá e z Dubé, vzniklého asi v letech
1426 –1437, obsahují v R nejstarší obezd nou zemní d lovou
baštu, reliéf Jana Rohá e od socha e J. Vávry z r. 1940 i
v nedalekých Chlístovicích k 570. výro í dobytí hradu r. 2007
otev ené muzeum p. 38 s reprodukcemi dobových zobrazení
husit , s expozicí archeologických nález z r. 1935 a ze 60. let 20.
století (výzkum vedla dr. Jánská-Šádová), i s modelem hradu. To
jsou zdejší nabídky turist m každou sezónu. Objednat se lze na
tel. 324 595 313 (Toulavá kamera, T 1, 26. 7. 2009).
Ropice (okr. Frýdek-Místek). Dlouhodob chátrající barokní
zámek u T ince nezachránilo ani p evzetí soukromou firmou
Exakta management s. r. o., jejíž zájem je zejména o sousední
pozemky na golfové h išt a k budoucnosti objektu se odmítá
vyjád it. Po vich ici z ervence 2009 jsou zhroucené krovy
a propadlá st echa. Demolici kdysi barokního skvostu odhaduje
obecní ú ad na 5 mil. K . a pro nekomunikativnost majitele firmy
asi ponese náklady na ni sám (Zprávy T 1, 26. 7. 2009).
Litom ice – Archeologický výzkum objevil zbytky hradu
z éry Jana Lucemburského. Mezi nálezy jsou zbytky válcové v že
i st edov ký prevét, staro esky výsernice. (Zprávy TV Nova, 29.
7. 2009).
Kunín (okr. Nový Ji ín). P ívalové dešt , jež v ervnu 2009
postihly severní Moravu a Slezsko, vytopily též barokní zámek
Kunín. Voda tu uv znila 3 osoby, které byly vyprošt ny hasi i.
Bylo vytopeno p ízemí zámku v etn bytu kastelána p. Zezul íka,
jeho soukromý archiv a knihovna, došlo k poškození elektroinstalace atd. P i odstra ování škod, vysoušení objektu atd. zam stnanc m zámku vydatn pomáhají i lidé z okolí, jež se s obnovou
ztotožnili. V areálu, který se kdosi pokusil vykrást, jsou drženy
dobrovolné no ní hlídky (Kultura.cz, T 2, 3. 8. 2009) J. Brtek
Z hrad , zámk a tvrzí
N kdy na ja e roku 2009 byl pro ezán porost na tvrzišti
v Hrade n (okr. Kladno). Veškerý materiál však z stal na míst ,
takže zna n ztížil pohyb po tvrzišti a viditelnost relikt . Zbytky
okolního systému hrází, které dopl ovaly fortifikaci tvrze, byly
vy ezávány jen z ásti a jsou dob e patrné.
L. Vytla il
Ostravské studio eské televize vyrobilo r. 2008 v cyklu Ta
naše povaha eská filmový dokument „Šlechtici bez titul “.
Režisérka Hana Teislerová v n m dala slovo jak zástupkyni Nár.
památkového ústavu v Praze ing. arch. V e Ku ové, tak soukromým majitel m n kterých panských sídel. Ve filmu zazn ly
názory vlastníka z íceniny hradu Starý Berštejn u Doks (okr.
eská Lípa), privatizovaného roku 1972, dále výtvarník Michala
a Marie Pavlovských, majitel renesan ního zámku Slatina u
Jevišova (okr. Znojmo), i botanika Pavla Dokoupila, držitele
ruiny hradu Fulštejna na Osoblažsku (okr. Bruntál). Dozv d li
jsme se o d vodech, jež soukromníky vedly k p evzetí nelehkého
b emene obnovy i o „stýkání a potýkání se“ s názory památká ,
o fandovství i vandalismu ( T 2, 8. 10. 2008).
Totéž studio r. 2006 nato ilo dokument režiséra Petra Lokaje
„Ob an Aristokrat“. P íslušníci n kterých šlechtických rod se
v n m zamýšlejí nad úlohou aristokracie u nás dnes, nad jejími
osudy ve 20. stol. i nad jejími tradicemi a hodnotami v etn
vztahu k historii a k restituovanému majetku. V po adu vystupují
Marie Salm-Reifferscheidová, kníže a politik Karel Schwarzenberg, D pold a Tomáš Czerninové, opavsko-ostravský biskup
František Lobkowicz, Jan Kolowrat-Krakowský-Libštejnský, ale i
noviná Karel Steigerwald, autor knih o šlecht spisovatel Vladimír Votýpka, historici Milan Buben a Jan N me ek nebo šéf
eských roajalist Václav Srb, p edseda Koruny eské a editor
Monarchistických list ( T 2, 30. 7. 2009).
Kolod je (okr. Praha-východ). Pražský odvolací soud dal po
17 letech p e za pravdu Vít zslavu Kumperovi a rozhodl o vrácení zámku. Ten byl r. 1948 neoprávn n zestátn n jeho otci, továrníku Antonínu Kumperovi, a to v rozporu s tzv. Benešovými
dekrety, neb mu po 2. sv. válce bylo vystaveno tzv. „osv d ení
o státní a národní spolehlivosti“ za okupace (Zprávy T 1, 13. 10.
2008).
Stará Dubá (okr. Benešov) – ruiny hradu u Hv zdonic na
Sázav musí dle rozsudku nejv. správního soudu zabezpe it fa.
Lesy R jako vlastník pozemku. Ta rozsudek považuje za pr lomový precedens pro adu jiných z ícenin na svých lesních pozemcích (Zprávy T 1, 8. 2. 2009).
Choltice (okr. Pardubice). Penzionovaný italský námo ní
kapitán Berthold Thun-Hohenstein, po r. 1945 s matkou uprchlý
do Benátek, prost ednictvím svého právníka JUDr. Jaroslava
apka vyzval Choltice, Veselí a další obce na Pardubicku
o dobrovolné vydání n kdejšího rodového majetku Thun , který
podle jeho názoru byl jeho otci jako íšskon meckému ob anu r.
1945 údajn zkonfiskován neprávem, nebo hrab Leopold,
zem el již r. 1944. O restituce se hodlá soudit podle eského
i evropského práva. Odborníci jeho žádostem p íliš nad jí nedávají, muselo by dojít k prolomení Benešových dekret
a k nep ípustné retroaktivit práva. Témuž Bertholdovi Thunovi
byl po r. 1990 omylem památká vydán v restituci, na niž nem l
nárok, mobiliá ze zámku Choltice, do 24 hodin vyvezený z R.
V roce 2003 prohrál B. Thun jedenáctiletý spor o vydání zámku
v Cholticích (Právo 5. 12. 2003, Zprávy T 1, 4. 4. 2009).
1. 5. 2009 skon ilo p echodné období, vyjednané p ístupovými dohodami R k Evropské unii, a její ob ané sm jí nap íšt
v R bez omezení kupovat nemovitosti, a to jak pozemky, tak
domy i zámky. P íliv zájemc z EU se však neo ekává jednak
kv li krizí podvázané koup schopnosti obyvatel EU, jednak kv li
vysokým cenám nemovitostí u nás i zchátralosti ady zámk
(Právo, 11. 5. 2009).
Lukov (okr. Zlín). Z ícenina hradu Lukova u Fryštáku
v Hostýnských vrších dostala novou nau nou stezku, jež má 9
zastavení, vztahujících se k historii hradu i p írodním zajímavos-
B hem léta jsem navštívil n kolik hrad v Posázaví. Mimo
jiné také tzv. „drnoburky“ ejchanov (okr. Benešov), Hradové
St imelice (okr. Kolín) a Ježov (okr. Praha-východ). ejchanov
ležící poblíže Komorního Hrádku je zbaven náletových d evin
a tak je zajímavé místo p kn p ehledné. Dob e vypadá i
informa ní tabule na p edhradí. Dobrý dojem kazí istírna
odpadních vod n kolim metr od hradu a absence jakéhokoli
p ístupu. Ke hradu vede pouze zarostlá p šinka, která se špatn
hledá. Horší situace je na hrádku Ježov. Ten se ukrývá za
strážním domkem u nádraží Senohraby. Hrad byl poni en
výstavbou železnice a domku. Malé zbytky zdí jsou zarostlé
stromy a houštím. V hradním p íkopu se nachází smetišt . Katastrofální je situace u hradu v Hradových St imelicích. Hrad se
obtížn hledá. Ve vsi není informa ní tabule, natož n jaký
ukazatel nebo zna ení. Ker z ícenin je možno se dostat pouze
63
z ícenin je možno se dostat pouze p ekonáním elektrického
ohradníku. Celá ploch je zdevastovaná zalesn ním a malým
lomem. Vrcholem je zavážení hradního p íkopu ko ským hnojem. V budoucnu tak zbytky malého, ale zajímavého a pravd podobn luxusního hrádku zmizí úpln .
P. Mašek
Je tu op t podzim a s ním placení p ísp vk . lenové pobo ky
tedy do konce listopadu (2009, nikoli 2010!) uhradí p iloženou
složenkou 100 K (60 K p ísp vky, 40 K Hláska. Letošní auto i
platí pouze 60 K , lenové neodebírající Hlásku pouze 20 K ).
P ísp vky mohou také uhradit na lenských sch zkách p ímo
pokladní nebo jejímu zástupci, ímž se vyhnou nehoráznému poplatku eské pošt za platbu složenkou a ješt si mohou vyslechnout p ednášku. O prázdninách se p ednášky nekonaly, v zá í
vtipn pohovo il o tureckých hradech Mgr. F. Kasl. Po p ednášce 4.
listopadu se bude konat lenská sch ze s obvyklým programem.
Velká p ednáška se koná v Sedlá kov ul. 15 na Filozofické
fakult Z U ve 2. poschodí ve st edu 18. listopadu od 17. hod. Od
Zde ka Procházky se dozvíme výsledky stavebn historického
pr zkumu z ícenin hradu Švamberka-Krasíkova.
Podzimní autobusový poznávací zájezd se pro nedostatek zájemc (p ihlášeno 17, minimáln je t eba 30) nekonal. Lidé jsou
patrn po prázdninách „nacestovalí“ do zásoby a z ejm tedy podzimní zájezdy konat nebudeme. P esto byla oznámená trasa na
hrady v okolí Tábora navštívena zájemci dv ma automobily
a p edevším Choustník a na zpáte ní cest tvrz v Sedlici je nadchly.
Oficiální autovycházka se však koná v sobotu 17. íjna a bude
sm ovat do Pošumaví. Navštívíme z íceninu hradu Pajrek, hradzámek Byst ici n. Úhlavou (kam bude zajišt n p ístup), tvrze Dešenice a Petrovice n. Úhlavou, na zpáte ní cest t eba p es Úborsko
(nelokalizované sídlo), B ha ov se záme kem, Miletice se zbytky
zámku, Dlažov s poz statky sídla, Bukovou (pod budovami dvora
údajn sklepení tvrze), Slavíkovice (poz statky sídla asi v p. 1)
a Úsilov (tvrz) do Polen (tvrz, dva kostely; jeden ve z íceninách).
Možná n co cestou objevíme a pojedeme dom . Odjezd je tradi n
z parkovišt pod Hamburkem v 8 hod. Vede pan T. Karel (tel.
606666415), u n j je t eba po átkem posledního týdne p ed konáním akce nahlásit majiteli aut, kolik mohou vzít pasažér ; „p šáci“
se koncem týdne na uvedeném ísle dozví, zda je míst dostatek.
Upozorn ní. Nespolehlivost eské pošty v doru ování Hlásky
p etrvává. Nedostanete-li Hlásku do poloviny m síce, v n mž má
vyjít, mejlujte nebo volejte. V p ípad , že zm níte zasílací adresu, je
nutné to oznámit písemn , telefonicky nebo e-mailem. Nesta í
napsat novou adresu na složenku p i placení p ísp vk – adresy ze
složenek neporovnáváme s adresami v kartotéce lenstva.
Zprávy z klubu
Rada
Kontaktní adresa: KAS, Kopeckého sady 2, 301 36 Plze . Tel.
604261000, e-mail [email protected]
Jedenáctý ro ník Konference D jiny Staveb 2010 se koná
op t ve školícím st edisku Západo eské univerzity v Ne tinech ve
dnech 26. – 28. 3. 2010. P ihlášky na adrese pmikotavpost.cz,
podrobnosti na www.evida.cz/shp.
Upozorn ní pro pokladníky pobo ek: nejpozd ji do 15. 12.
2009 odešlete na ú et Rady KASu . 0721629319/0800 za každého
lena za rok 2009 „desátek“, tj. 10 K , spole n s p edplatným
Hlásky (tj. 40 K ) na rok 2010. Zárove je nutné zaslat na adresu
Rady (nebo na el. adresu uvedenou výše) jmenné seznamy (tj. za
koho je co placeno). Na základ seznam budou neplati i „desátku“
vy azeni z centrální kartotéky a p edplatitel m hromadn na pobo ky zasílána Hláska. P edplatné Hlásky neplatí auto i p ísp vk
do Hlásky 2009. Jsou to z pobo ky Plze pánové a dámy Pížl,
Chmelí , Slabý, Rožmberský, Beránek, Kamenická, Hanzl,
Karel, Mikota, Brtek, Morávka, Vytla il, Gersdorfová, Hobl, P.
Mašek, z pobo ky Praha Nosek, Šafránek, Úlovec, z pobo ky Zlín
Vrla, z pobo ky Brno Št tina, z pobo ky Humpolec Kocman,
z pobo ky Hradec Králové Slavík. Za ostatní leny jim d kuje
redakce.
Brn nská pobo ka (její funkcioná i) nedbala poslední výzvy
k dodržení stanov KASu a bylo proto p ikro eno k vážnému kroku:
všem len m této pobo ky byl zaslán dopis s výzvou, aby svolali
lenskou sch zi pobo ky, která rozhodne, zda budou zvoleni funkcioná i kte í vy eší resty, nebo zda se pobo ka pro nedostatek v le
k existenci sama zruší. Vše musí být vy ízeno do 1. prosince; nebude-li, p estává brn nská pobo ka existovat.
Redakce Hlásky se omlouvá autorovi a tená m lánku „První z Písnic na Hartenberku“ vyšlém v minulém ísle. Omylem
došlo na s. 43 pravý sloupec, 2. odstavec k nepochopitelné chyb –
spisovné „se zpodobn nými letopo ty“ bylo nahrazeno nespisovným „se spodobn nými letopo ty“. Na s. 42, levý sloupec dole
a pravý sloupec naho e – v ta o úvaze komory rozprodat královský
pozemkový majetek byla p i lámání textu do sloupc náhodnou
chybou programu nesmysln zopakována. Doufáme, že nám bude
odpušt no.
Redakce znovu a patrn marn vyzývá leny (i ne leny)
k publika ní innosti v našem zpravodaji. Bohužel nem žeme platit
honorá e, ani není Hláska „V.I.P.“ asopisem, kde jsou za publikování „body“, d ležité pro odborné pracovníky. P esto je zvláštní, že
o prázdninách navštívili kastelologické objekty, n eho si tam
povšimli a informace poslali do rubriky „Z hrad , zámk a tvrzí“
jen dva lenové klubu.
K výro í 20 let existence asopisu Hláska byl p ipraven
rejst ík všech dvaceti ro ník , a to jak rejst ík lokalit, tak autor a
v cí. M l by p isp t k lepší orientaci len klubu a dalších tená
v kastelologické produkci ve zpravodaji Klubu Augusta Sedlá ka.
Jedná se o samostatnou složku o 8 stranách a lenové klubu jej
obdrží zdarma s tímto íslem Hlásky. Pro ne leny bude prodejný
samostatn .
Další informace od pobo ek
redakce do uzáv rky tohoto ísla neobdržela.
Kontakty na ostatní pobo ky:
Pobo ka Praha
KAS Pobo ka Praha, PhDr. Ji í Úlovec, T . Milady Horákové
133, 166 21 Praha 6 – Dejvice,
e-mail: [email protected], [email protected]
Pobo ka Brno
Ing. Pavel Švehla, Ondrá kova 3, 628 00 Brno – Líše ,
e-mail: [email protected]
Pobo ka Humpolec
KAS, pobo ka Humpolec, Hradská 818, 396 01 Humpolec.
e-mail: [email protected],
[email protected]
Pobo ka Zlín
KAS pobo ka Zlín, MUDr. Ji í Hoza, eská 4760, 760 05 Zlín.
Tel. 737177346.
Pobo ka Hradec Králové
Ing. Ji í Slavík, Nerudova 1210, 517 41 Kostelec n. Orlicí,
e-mail: [email protected], [email protected]
Pobo ka Plze
Kontaktní adresa: KAS, Kopeckého sady 2, 301 36 Plze . Tel.
604261000, e-mail [email protected]
Uzáv rka dalšího ísla: 10. 12. 2009
(vyjde v první lednové dekád 2010)
HLÁSKA, zpravodaj Klubu Augusta Sedlá ka. ISSN 1212-4974.
Vychází tvrtletn . Toto íslo vyšlo v 1. íjnové dekád 2009.
Šéfredaktor Petr Rožmberský, technický redaktor ing. Petr Mikota, redaktor pro internet Petr Beránek, (www.klubaugustasedlacka.cz).
Adresa redakce: Klub Augusta Sedlá ka, Kopeckého sady 2, 301 56 Plze ([email protected] nebo [email protected])
Vydává Klub Augusta Sedlá ka za p isp ní Nada ního fondu pro kulturní aktivity ob an m sta Plzn .
Registrováno pod zna kou OK UmP 23/1991. 360 výtisk
64

Podobné dokumenty

Červen 2008 - Obec Bouzov

Červen 2008 - Obec Bouzov Bouzovský hrad jsme opustili v polovin 14. století, kdy na n m podle existujících zpráv kon il rod B z z d vod , které se už asi nikdy nedozvíme. Po nich se majiteli hradu i celého zpo átku malého ...

Více

2010/3 - Klub Augusta Sedláčka

2010/3 - Klub Augusta Sedláčka dcerou získal statek Týnec roku 1624 Vilém Albrecht Krakovský z Kolovrat, který postupn skoupil množství okolních statk a vesnic a vytvo il z Týnce rozlehlé panství. Zem el roku 1688 – synu Maxmili...

Více

Larissa FC AZ Alkmaar

Larissa FC AZ Alkmaar MATCH REPORT Group stage - Group A - Matchday 1 Thursday, 29 November 2007 - 20:45 CET (20:45 local time)

Více

archivní pomůcka v PDF

archivní pomůcka v PDF Harbuvalové byli nižší šlechtou, která si svoje postavení a majetek vysloužila ve vojsku majitelů Nizozemí. V 16. stol. se uvádí Jan Baptista Harbuval baron Chamaré, který se měl vyznamenat jako kr...

Více