Predikce vývoje ocelářského průmyslu ČR 2015-2020

Transkript

PredikcevývojeocelářskéhoprůmysluČR
naobdobír.2015–2020
svýhledemdor.2030
Duben 2015
Zpracováno Odvětvovým svazem hutnictví železa
1. Úvod
Vývoj v ocelářském průmyslu od r. 2007 (jak v Evropské unii, tak v České republice) je
dlouhodobějšího, strukturálního charakteru. I když je v letošním roce avizováno mírné zlepšení
situace, ocelářský průmysl zcela jistě neobnoví své objemy produkce na úroveň r. 2007. V současné
době lze jako charakteristiku uvést využívání 85% objemů možné produkce z let 2006-2007, což je
i určité vyjádření nadbytečnosti kapacit a tedy nezbytně trvalý tlak na udržení konkurenceschopnosti
cestami
-
snižování nákladů
změnou sortimentu ke kvalitě a finalitě produkce
koncentrace výrob na špičkové technologie i ve vztahu k ekologickým parametrům hutní
výroby.
Evropský region má šanci zůstat důležitým producentem hutních, ocelářských
výrobků.
1.1
EK přijala v roce 2013 dokument průmyslové politiky, jehož cílem bylo zvrátit klesající podíl
průmyslu a z 15 % HDP dosáhnout v roce 2020 hodnoty 20 %.
Pro české ocelářství, udržení životaschopnosti představuje nezbytnost pracovat
s konkurenceschopnými náklady a působit při rovnocenných podmínkách zejména ve sféře
ekologických parametrů a vlivů energetických vstupů.
V kontaktu k EK jde o konkrétní řešení:
-
odstranění jakýchkoliv nepředvídatelných změn regulačních režimů v energetice,
netransparentní cenotvorby a přenášení nákladů, které zatěžují průmyslové podniky,
potenciálního zvyšování úspor energií a snižování energetické a ekologické náročnosti,
v tomto směru využití možnosti evropských strukturálních fondů.
Dosavadní vývoj „parametrů“ průmyslu v EU ukazuje na:
1.2
-
-
podíl průmyslu na celkovém HDP EU klesl. K dosažení cíle – 20% podílu (v r. 2020) bude
nezbytné výrazně posílit investice (poklesly v období 2007-2014 o 417 mld. EURO)
od roku 2007 ztratil průmysl EU takřka 4 mil. prac. míst,
vysoké ceny energií (např. ve srovnání s USA) ohrožují až 30 % energeticky náročného
průmyslu EU
- např.: některé země hledají i nesystémová opatření k podpoře „místních“
průmyslů různými dotacemi, slevami cen energií a tím vytvoří i nerovnocenné
podmínky konkurenceschopnosti.
EU je druhý největší výrobce oceli ve světě (11% světové produkce), krize přinesla pro EU
snížení poptávky o 20 % (k roku 2007). Tlak na restrukturalizaci a snížení výrobních kapacit
jsou patrnými tendencemi pro ocelářství r. 2015-2017.
Investice srovnání produktivity a zaměstnanosti
EU
Úroveň produktivity HDP/hod. k roku 1995 (%)
Míra nezaměstnanosti (%)
Úvod
USA
Japonsko
126
235
132
11
7
3,8
2
Srovnání cen elektřiny pro průmysl (dle IEA)
..... USD/MWh
r. 2013
65
130
200
150
USA
Čína
Japonsko
EU
r. 2020
80
145
165
185
„Steel Action Plan“ – akční plán pro ocelářský průmysl (přijatý v červnu 2013)
měl vykročit k:
1.3
-
přehodnocení energetické politiky EU
motivacím a získání nových investic
bezpečnosti dodávek surovin za konkurenceschopné ceny.
Ocelářské podniky mají sice orientaci, směrování pro své aktivity (např.: zhodnocování a využití šrotu,
investice do energetických úspor, sortimentní zlepšování produkce, zvyšování finality výrobků, řešení
pracovně zaměstnavatelských agend apod.), ale stále zůstává mnoho oblastí, které podniky
(v intencích akčního plánu) nemohou ovlivnit a které jako problémové přetrvávají
-
ekologické souvislosti a důsledky
cenové úrovně energií,
což při nízké rentabilitě více méně ohrožuje konkurenceschopnost evropského ocelářství; vlastníci
ocelářských komplexů musí optimalizovat své portfolio kapacit a tím nabývá na významu i regionální
aspekt dalšího vývoje ocelářství.
Marketingový pohled na možnou situaci v ocelářském průmyslu České
republiky:
1.4
-
průmysl roste již 14 měsíců,
podstatný faktor – pozitivní vliv vývozu,
Konkrétní faktory marketingového pohledu:
-
40% producentů očekává zvýšení zakázek (oproti roku 2014),
pouze 7% avizuje riziko snížení objemu,
přetrvávající nejistota v oblasti investic (úvaha mírného meziročního zvýšení nepokryje
výpadek oddálených, nerealizovaných investic z období 2007-2014)
Pozn.: 36 % podniků očekává zvýšení investic
27 % beze změny
-
mzdový vývoj meziročně nepřekročí 2% růst průměrné hrubé mzdy.
Východiska řešení problému
1.5
-
Úvod
konkurenceschopnost ocelářské produkce a to v kritériích a standardech, aby mohlo být
ocelářství rozvíjeno k nejprogresivnějším a ekologicky šetrným technologiím,
nejde jen o prokázání rentability, ale o získání zdrojů (vlastních zdrojů i přesvědčivosti pro
kapitálové účasti) na potřebné investování,
3
Zpracování „Predikce vývoje ocelářského průmyslu ČR na období r. 2015-2020, s výhledem do r. 2030
vychází nejen z marketingové situace, vývoje ve zpracovatelských odvětvích, ale i z cílů, které EU
vytyčuje pro r. 2020 a v některých sférách (ekologie, energetika) do r. 2030. Nezbytná konkrétní
opatření, investování, mají horizont 5 – 7 let, rovněž tak rozhodování o portfoliu kapacit a jejich
zásadní modernizace (např.: rozhodování o výrobě oceli v elektropecích, recyklace a zpracování
šrotu) vyžaduje pohled v perspektivě i pro období 2020 – 2030.
Úvod
4
2. Makroekonomické aspekty a vliv na ocelářský průmysl
V porovnání s poslední predikcí se vyhlídky světové ekonomiky v uplynulém období mírně zlepšily,
nejistoty ohledně budoucího vývoje však nadále přetrvávají. Za větším optimismem stojí především
silnější než očekávané oživení v rozvinutých ekonomikách. Globální ekonomický růst by měl být tažen
zejména výkonem americké ekonomiky. Hospodářský růst v rozvojových ekonomikách kvůli poklesu
domácí poptávky sice mírně zpomalil, stále si však drží vysokou dynamiku. Zpomalení tempa růstu
částečně souviselo s očekáváním změn v politice Fedu, který v prosinci 2013 omezil stimulační
opatření pro americkou ekonomiku. Obavy z výraznějšího zpomalení čínské ekonomiky ustoupily do
pozadí. K výkonu ekonomiky přispěl vedle vládního stimulu i značný nárůst úvěrové aktivity bank ze
začátku minulého roku. Dále přitom pokračuje snaha o přechod k modelu dlouhodobě udržitelného
růstu založeného na domácí poptávce.
Krize zadluženosti, která naplno probíhala v evropských zemích a zejména v eurozóně ještě roku
2012, v uplynulém roce polevila. Přijatá opatření zejména bankovní sféry na podporu ekonomiky
v problémech, zafungovala a projevila se i ve stabilizaci eura. Rozpad eurozóny na zadlužený jih
a relativně bohatý sever byl zažehnán. Zdravé jádro eurozóny především Německo a Velká Británie se
od 2. čtvrtletí výrazně podílelo na znovu nastartovaném růstu. Ještě výraznější oživení zaznamenaly
USA. To ve svém důsledku vedlo opět k růstu cen akcií a dluhopisů.
Přestože je situace v jednotlivých zemích eurozuóny nadále značně rozdílná, lze za příčinu
obnoveného mezičtvrtletního růstu v druhé polovině roku2013 označit domácí poptávku. Lze
pozorovat zlepšující se sentiment na finančních trzích a v sektoru průmyslu a
služeb. V mnoha případech však oživení nadále brzdí strukturální problémy ekonomik a jejich nízká
konkurenceschopnost. Snaha napomoci hospodářskému oživení je stále patrná u ECB, která
potvrdila, že měnová politika zůstane prorůstová po delší dobu. Bude-li potřeba, je ECB připravena
přijmout další mimořádné kroky pro zlepšení transmise opatření do reálné ekonomiky.
Situace na trhu práce v EU28 jako celku se v závěru minulého roku stabilizovala, vliv vysoké míry
nezaměstnanosti na spotřebu domácností je ale nadále negativní. Míra nezaměstnanosti se od
května minulého roku v EU28 drží na 10,9 %, v eurozóně se od ledna 2013 pohybuje v blízkosti 12 %.
Nejhůře je na tom Řecko, kde míra nezaměstnanosti v říjnu 2013 dosáhla 27,8 %. Ze zemí EU28 byla
nejvyšší ve Španělsku (26,7 %), dále v Chorvatsku (18,6 %) a na Kypru (17,3 %). V Německu se naopak
pohybuje jen slabě nad 5 %. Nízká byla míra nezaměstnanosti také v Rakousku (4,8 %).
2.1.
Hodnocení vývoje v ČR
Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2013, se v mezikvartálním i meziročním pohledu obnovil růst české
ekonomiky, když před tím klesala prakticky nepřetržitě od konce roku 2011. Ve čtvrtém čtvrtletí roku
se hrubý domácí produkt (HDP) meziročně zvýšil o 1,3 % a oproti 3. čtvrtletí roku dokonce o 1,9 %.
Nicméně v celoročním pohledu HDP v roce 2013 meziročně klesl o 0,9 %.
Meziroční snížení HDP bylo převážně důsledkem poklesu investic do fixního kapitálu, a to i přes dílčí
oživení jeho tvorby v posledním čtvrtletí. Výdaje domácností na konečnou spotřebu stejně jako
aktivní saldo zahraničního obchodu v ročním úhrnu stagnovaly. Mírně pozitivně ovlivnily vývoj HDP
výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu.
Níže uvedená tabulka odráží vývoj v uplynulých letech i současný pokles ekonomiky v důsledku
nižšího tempa růstu v Evropě, ale i vnitřních problémů české ekonomiky, z nichž lze jmenovat
zejména nízkou poptávka obyvatelstva, nízkou míru investic, rychle rostoucí nezaměstnanost a s tím
Makroekonomické aspekty a vliv na ocelářský průmysl
5
související i nízkou úroveň inflace. Ve snaze povzbudit ekonomiku, vytvořit nová pracovní místa
a zabránit deflaci, přistoupila Česká národní banka v listopadu minulého roku k devizové intervenci
proti české koruně a poslala kurz koruny k euru nad hranici 27,-Kč. Dopad oslabení kurzu koruny je
poměrně rychlý a důrazný kvůli skutečnosti, že část kontraktů mezi firmami je denominována
v eurech a nikoli korunách
Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly v roce2013 meziročně o 0,4 % při rozdílném vývoji hlavních
složek. Zatímco výdaje institucí vládního sektoru byly meziročně vyšší o 1,9 %, domácnosti utratily ve
srovnání s rokem 2012 o 0,2 % méně, a to i přes obnovený růst v posledním loňském čtvrtletí o 0,7 %.
Tvorba hrubého kapitálu byla v roce 2013 meziročně nižší o 4,0 %, fixního kapitálu bylo vytvořeno
o 3,3 % méně než v roce 2012 především vlivem propadu investic stavebního charakteru. Menší než
v předchozím roce byly také investice do strojního vybavení a dopravních prostředků. V zahraničním
obchodu vzrostly v roce 2013 ve stálých cenách vývoz i dovoz zboží téměř shodně (o 0,9 %, resp.
o 0,8 %), vývozní ceny se zvýšily o 1,3 %, dovozní naopak o 0,3 % klesly.
Na nabídkové stránce ekonomiky se na tvorbě hrubé přidané hodnoty (-0,8% meziročně) podílela
jednotlivá odvětví diferencovaně. K její tvorbě pozitivně přispělo odvětví peněžnictví a pojišťovnictví.
Přínos klíčového odvětví zpracovatelského průmyslu byl v celoročním průměru neutrální, když růst
v posledním čtvrtletí stačil pouze kompenzovat negativní vývoj prvního a částečně i druhého čtvrtletí.
Odvětví zemědělství, stavebnictví, obchodu a některých tržních služeb úrovně předchozího roku
nedosáhla.
Níže uvedená tabulka obsahuje rovněž prognózu pro nadcházející roky. Růst v roce 2014 bude jen
velmi pozvolný, poznamenaný nízkou mírou investic a soukromé spotřeby. Ani prognózovaná tempa
růstu v dalších letech nedosahují úrovně „předkrizových let“. Vysoká nezaměstnanost a stále nízký
objem tuzemských zakázek se jen zvolna projeví v růstu ekonomiky. Důležitým faktorem růstu tak
zůstává vývoz zejména průmyslové produkce, čemuž nahrává jak rostoucí zahraniční poptávka, tak
stávající devizová intervence ČNB. Minimálně do konce letošního roku bude slabší kurz koruny
pomáhat vývozcům k uplatnění své produkce na trzích Evropské unie.
Vývoj základních ukazatelů ČR – tab.
V roce 2013 vzrostl meziročně vývoz v ČR o 2,8 % a dovoz o 1,4 %. Obrat zahraničního obchodu
vzrostl o 124,0 mld. Kč na 5 963,5 mld. Kč. Obchodní bilance skončila opět rekordním aktivem
350,8 mld. Kč, které bylo meziročně o 45,1 mld. Kč vyšší. Ke zlepšení bilance došlo hlavně u strojů
6
a dopravních prostředků (vzestup aktiva o 36,4 mld. Kč) a průmyslového spotřebního zboží.
Prohloubil se naopak schodek obchodu s minerálními palivy o 10,9 mld. Kč.
Zahraniční obchod se státy EU skončil v roce 2013 přebytkem 730,8 mld. Kč, který byl meziročně
o 14,7 mld. Kč vyšší. Se státy mimo EU se schodek zmenšil o 32,5 mld. Kč na 368,2 mld. Kč.
Zahraniční obchod
Výsledky zahraničního obchodu jsou v podmínkách ČR výrazně ovlivněny růstem nebo poklesem
průmyslové produkce. Stále větší část tuzemské průmyslové produkce se vyváží, což je dáno i tím, že
růst zahraničních zakázek v posledních dvou letech převažuje nad růstem tuzemských zakázek.
V roce 2013 se průmyslová produkce po poklesu v minulém roce (-0,7 %) vrátila k růstu (+0,5 %).
Celoroční výsledek pak ovlivnilo zejména čtvrté čtvrtletí, kdy produkce vzrostla o 6,1 %.
Českému průmyslu pomáhá zejména zlepšení ekonomické situace v eurozóně a postupně se bude
čím dál více projevovat pozitivní vliv oslabení kurzu koruny na konkurenceschopnost domácí
produkce. Za příznivými celkovými statistikami jsou především automobilky. Jejich výroba se
v prosinci zvýšila o 17,8 %. Výrazně se zvýšila také výrobna strojů a zařízení (16,1 %), produkce hutí,
tj. kovodělných výrobků (13,9 %), nebo výroba plastů a gumy (10,3 %). Z celoročního pohledu nejvíce
k růstu přispěla odvětví výroby kovodělných výrobků (růst o 5,3%) a výroby motorových vozidel
(+2,5%). K poklesu naopak nejvýznamněji přispěla odvětví těžby uhlí (-11,6%), výroby a rozvodu
energií a výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů (pokles o 8,7 %).
Tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách byly v roce 2013 meziročně vyšší o 1,4 %. Tržby
z přímého vývozu průmyslových podniků se zvýšily v běžných cenách o 5,1 %. Domácí tržby v běžných
cenách klesly o 2,3 %.
7
Průmyslová produkce (meziroční změny)
Nové průmyslové zakázky byly v roce 2013 o 4,3 % vyšší než v předchozím roce. Vývoj nových
zakázek pozitivně ovlivnily především objednávky ze zahraničí, které vzrostly o 5,8 %, zatímco nové
zakázky z tuzemska se vzrostly jen o 1,5 %.
Z odvětvového hlediska k růstu nových zakázek nejvíce přispěla výroba motorových vozidel (růst
o 9,4 %), dále výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (+13,6%) a výroba kovových
konstrukcí a kovodělných výrobků (+7,6). Naopak nejvíce negativně působil úbytek zakázek v odvětví
výroby počítačů (-11,5% a v odvětví výroby základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství
(pokles o 3 %).
Průměrná mzda v podnicích s 50 a více zaměstnanci v roce 2013 činila 26 942 Kč a meziročně vzrostla
o 0,9 %. Evidenční počet zaměstnanců se ve stejném souboru snížil o 1 %.
Pokles stavební produkce pokračoval i v roce 2013. Jedním z důvodů nepříznivé situace ve
stavebnictví je stále slabá poptávka v důsledku pokračujícího opatrného přístupu soukromých
investorů v kombinaci s omezenými možnostmi státního rozpočtu.
Stavební produkce v roce 2013 meziročně klesla o 8,3 %. Produkce pozemního stavitelství
zaznamenala meziroční pokles o 8,1 % a inženýrské stavitelství kleslo o 8,8 %. Ve srovnání
s konjunkturním rokem 2008, klesla stavební produkce v roce 2013 o 25,0 %. Stavebnictví meziročně
klesalo již pátým rokem.
Počet uzavřených stavebních zakázek podniků s 50 a více zaměstnanci v roce 2013 meziročně klesl
o 0,8 %. Celková hodnota těchto zakázek meziročně klesla o 2,6 %. Nicméně čísla o vývoji stavebních
zakázek za 4. čtvrtletí roku signalizují příznivější obrat, kdy zejména v oblasti inženýrského stavitelství
se zakázky meziročně zvýšily o 32,4 %.
Počet vydaných stavebních povolení v roce 2013 meziročně klesl o 13,2 %, stavební úřady jich vydaly
84 864. Orientační hodnota těchto staveb činila 257,7 mld. Kč a v porovnání se stejným obdobím
roku 2012 klesla o 19,1 %.
8
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více zaměstnanci ve stavebnictví se v roce
2013 meziročně snížil o 8,1 %. Průměrná nominální mzda těchto zaměstnanců meziročně klesla
o 3,2 % a činila 29 042 Kč.
2.2. Hodnocení vývoje v EU
Možnosti českého vývozu jako významného prorůstového zdroje v uplynulém roce, jsou těsně
svázány s oživením nebo recesí ve světě zejména ve státech Evropské unie. V této souvislosti je
důležité, že v závěrečných měsících došlo k obnovení tempa růstu zahraničních zakázek pro
rozhodující české průmyslové obory (automobilový průmysl, strojírenství a další). Vývoj v posledních
dvou čtvrtletích minulého roku potvrzuje trend oživení, i když s rozdílnou intenzitou, v největších
zemích EU. Zdá se, že recese, která postihla řadu zemí a především jižní křídlo eurozóny a způsobila
v r. 2012 meziroční pokles HDP Evropské unie (-0,5%), je minulostí. Dle předpokladů klesl HDP ve
státech EU v roce 2013 jen o 0,1%, v druhé polovině roku se vymanily z recese i nejvíce postižené
země jako např. Španělsko a Itálie. Zatímco v EU zaznamenáváme v závěru roku v některých zemích
výraznější známky oživení (Německo, Velká Británie) a v jiných alespoň stabilizaci (Itálie, Španělsko),
údaje z USA jsou ještě optimističtější. Meziroční růst HDP zde dosahuje 1,7%, postupně roste
spotřebitelská poptávka a investice, nezaměstnanost je na nejnižší úrovni od r. 2008. Na rozdíl od
Evropy přispívá k růstu stále více i odvětví stavebnictví.
Výše uvedené se pozitivně odrazilo i na vývoji průmyslové výroby v EU. Zatímco v roce 2012 činil
meziroční pokles ještě 2,2 %, v roce 2013 již pouze 0,5 % a od druhého pololetí průmyslová výroba EU
jako celek roste. V závěrečném čtvrtletí roku 2013 lze hovořit o růstu rozhodujících odběratelů
ocelářského průmyslu zejména automobilového a kovozpracujícího průmyslu. Problémem je
pokračující recese ve stavebnictví.
Stejně jako roste průmyslová výroba, pozitivně se v závěru roku 2013 vyvíjela i výroba v hlavních
odběratelských odvětvích ocelářského průmyslu charakterizovaná tzv. ukazatelem SWIP. V průměru
se SWIP zvýšil ve 4. čtvrtletí poprvé od roku 2011 meziročně o 1,6 %. Přesto díky poklesu
v předchozích čtvrtletích poklesla SWIP produkce za celý rok v průměru o 1,8 % a předstihla tak
meziroční pokles průmyslové výroby EU jako celek. Z hlediska vnitřní struktury je situace podle
jednotlivých hlavních odběratelských odvětví ocelářského průmyslu odlišná. K růstu přispěl
především automobilový průmysl (+0,7 %) a výroby ostatních dopravních prostředků (+2,1 %)
k poklesu pak odvětví strojírenské (-3,6 %) a stavební výroby (-2,9 %).
Vývoj odběratelských odvětví podle prognóz Eurofer – tab.
9
V roce 2010 a 2011 rostla reálná spotřeba ocelářských výrobků meziročně o 5,0 resp. 5,9 %. V roce
2012 naopak o 5,0 % klesla. Důvodem byl pokles aktivity v odběratelských odvětvích a pokles
spotřeby ocelářských produktů (steel aktivity). Za celý rok 2013 se reálná spotřeba ocelářských
výrobků snížila o 1,9 %, s obnovením růstu ve 4. čtvrtletí roku.
Reálná spotřeba – výhled – tab.
(meziroční růst v %)
V r. 2012 se naplno projevil negativní vliv poklesu zakázek spojený s další redukcí zásob. To se
projevilo v meziročním poklesu zjevné spotřeby o 10,1%. Redukce zásob pokračovala i v 1. pololetí
loňského roku (2013). Tento trend se otočil v druhém pololetí, kdy opětovný růst zjevné spotřeby byl
podpořen i vyšší aktivitou spotřebitelů
Zjevná spotřeba – výhled – tab.
(meziroční růst v %)
V porovnání se starými členskými státy Evropské Unie prochází ČR výraznějšími výkyvy
hospodářského cyklu, což je dáno i velikostí tuzemského trhu, kurzovými vlivy i mírou zapojení české
ekonomiky v rámci mezinárodní dělby práce.
2.3. Úroveň cen
Celosvětová ekonomická krize v letech 2008-2009 znamenala citelný pokles poptávky po oceli a cena
oceli klesla pod dlouhodobě udržitelnou úroveň. To vedlo k výraznému omezení produkce a některé
provozy musely být uzavřeny. Ani v roce 2010 a 2011, nedosahovaly úrovně výrobních marží zdaleka
předkrizových úrovní. S druhou polovinou roku 2011 přišlo rychlé ochlazení poptávky po oceli
(zvláště ze strany stavebního průmyslu), které bylo doprovázeno snížením ceny oceli s opětovným
tlakem na výrobní marže ocelářů. To, že došlo k nejvyššímu snížení poptávky i ceny oceli v Evropě,
mělo své příčiny v probíhající dluhové krizi a v obavách o její další zhoršení. V prvé polovině roku
2012 došlo k určité stabilizaci a meziročnímu růstu, který byl od druhé poloviny opět vystřídán
poklesem. S tím souviselo opětovné zastavování výroby, redukce kapacit apod. V roce 2012 klesly
ceny v oborech ocelářské výroby (241-243) meziročně v průměru o 2,2 %. Pokles byl vyvolán stagnací
(elektřina, koksovatelné uhlí) či poklesem (energetické uhlí, železná ruda) cen energií a materiálů při
klesající poptávce po hutních výrobcích.
V porovnání s tím se v roce 2013 sice meziročně zvýšily světové ceny železné rudy v průměru o 5,3 %,
na druhou stranu ceny energetického uhlí se meziročně dále snížily o 11,5 %, ceny koksovatelného
uhlí klesly o 16 %, ceny zemního plynu (původem z Ruska) se snížily o 16,6 % a ceny šrotu rovněž
klesly o 6 %. Světové ceny elektrické energie jen mírně vzrostly (+1,1 %). Ke konci roku 2013 byly ceny
„ruského“ zemního plynu stále více než dvojnásobné v porovnání s cenami „amerického“
břidlicového plynu.
V roce 2013 se ceny průmyslových výrobců v ČR celkem zvýšily meziročně o 0,8 %. Ve stejném období
poklesly ceny oboru 24 o 3,2 % meziročně. Ceny v oborech ocelářské výroby (241-243) v roce 2013
10
meziročně klesly v průměru o 5 % (v roce 2012 o 2,2 %). Produkce rozhodujícího oboru „241- surové
železo, ocel, feroslitiny“ se snížila meziročně o 4,1 %. Pokles cen v letech (2012-2013) korigoval
předchozí růst v letech (2010-2011). Tlak na růst cen nebyl vyvolán ani růstem cen vstupních surovin.
(viz výše).
Pokud bychom vycházeli ze srovnání bazických indexů k roku 2005, byly v roce 2013 ceny oboru 24
o 5,9 % vyšší (obor 241 +3,6 %, 242 +8.4 %, 243 -6.3 %), zatímco ceny v průmyslu celkem vzrostly
v tomto srovnání dokonce o 17,7 %. Průměrná úroveň cen v hutním průmyslu v roce 2013 stále ještě
o cca 7 % zaostávala za úrovní roku 2008 (před krizí). Ceny ocelářských výrobků klesaly nepřetržitě od
počátku roku, tendence k růstu se ukazuje až v závěru roku a v prvých měsících roku 2014.
11
3. Základní produkční charakteristiky
3.1. Vývoj hutní produkce ČR, EU a porovnání se světem
Produkce ocelářských výrobků meziročně rostla až do konce 1. pololetí 2008, kdy se v ČR projevily
důsledky světové finanční a odbytové krize. V průběhu roku 2009 se produkce ocelářských výrobků
meziročně snížila v rozmezí 27 až 35 %. V roce 2010 se objem výroby meziročně zvýšil v jednotlivých
sortimentech o 13 až 24 %. Růstový trend pokračoval i v průběhu roku 2011, ale s mnohem nižší
meziroční dynamikou v rozmezí 1 až 6 %. Již ve 2. pololetí 2011 dochází k výraznějšímu snižování
objemů produkce, a to v důsledku ochlazení poptávky po oceli, vyvolané finančními problémy
v některých zemích Eurozóny, a tím snížením dynamiky ekonomického růstu ve většině zemí EU.
Pokles poptávky po oceli v tuzemsku i zahraničí pokračoval i v průběhu roku 2012, i když pokles se
výrazněji projevil ve 2. pololetí 2012. Celkově se hutní produkce v roce 2012 meziročně snížila
v rozmezí 5 až 10 %. K určitému oživení poptávky dochází v průběhu roku 2013, a to především
v 1. pololetí 2013, což se projevilo i v mírném meziročním zvýšení produkce jak v oblasti prvovýroby,
tak produkce válcovaného materiálu (především dlouhých válcovaných výrobků a plochých výrobků
ZTV), ale také v oblasti ostatních výrobků (úzkého pásu ZSV, taženého drátu a tažené, loupané
a broušené oceli. Tento mírně růstový trend objemů produkce pokračoval i v průběhu roku 2014, a to
především v oblasti prvovýroby a v oblasti finální produkce (polotovary, ploché výrobky ZSV, ocelové
trubky, tyčová ocel TLB, tažený drát a profily tvářené za studena). Ke snížení produkce došlo zejména
u plochých výrobků ZTV.
Přehled vývoje objemů výroby jednotlivých sortimentů hutní produkce v období 2007 až 2014.
Výrobek
V ý r o b a Č R / v tis.t /
změna /%/
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Surové železo
5 287,2
4 737,2
3 482,6
3 986,9
4 136,9
3 935,2
4 039,5
4 152,4
2014/13 2014/07
2,8
-21,5
Surová ocel
7 058,9
6 387,0
4 593,6
5 179,6
5 586,3
5 088,1
5 171,3
5 360,0
3,6
-24,1
Válcovaný materiál
6 301,1
5 800,7
4 300,2
5 077,5
5 088,9
4 688,7
4 831,0
4 829,2
0,0
-23,4
polotovary distribuční
782,4
829,6
536,3
739,2
778,0
724,1
712,0
771,1
8,3
-1,4
v dlouhé výrobky
tom ploché výrobky ZTV
3 423,6
3 171,1
2 655,5
2 995,5
2 993,2
2 964,3
3 075,3
3 060,3
-0,5
-10,6
1 957,7
1 676,9
1 040,3
1 273,9
1 249,8
946,9
990,1
913,1
-7,8
-53,4
ploché výrobky ZSV
137,4
123,1
68,1
69,0
67,9
53,4
53,6
84,7
58,1
-38,4
777,2
718,8
469,1
579,2
595,2
596,7
573,4
606,9
5,8
-21,9
456,6
422,0
254,8
348,9
378,0
364,7
352,7
361,9
2,6
-20,7
Ocelové trubky
v bezešvé
tom svařované
Ostatní výrobky
úzký pás ZSV
v tyčová ocel TLB
tom tažený drát
profily tvář. za studena
320,6
296,8
214,3
230,3
217,2
232,0
220,7
245,0
11,0
-23,6
1 076,9
967,5
695,8
821,3
833,2
836,3
986,5
1 105,0
12,0
2,6
80,1
86,3
50,8
67,0
82,0
65,7
79,1
79,8
0,9
-0,4
163,8
159,1
96,1
142,9
164,1
181,8
215,1
243,7
13,3
48,8
747,2
621,7
473,6
539,5
526,5
533,5
640,6
723,4
12,9
-3,2
85,8
100,4
75,3
71,9
60,6
55,3
51,8
58,1
12,2
-32,3
Je patrné, že dosažené objemy produkce hlavních sortimentních skupin v roce 2014 jsou stále o cca
20 až 25 % nižší než v roce 2007, tj. před počátkem světové odbytové krize. Pouze v oblasti produkce
„ostatních“ výrobků je tento pokles nižší, a to vlivem nárůstu produkce tažené, loupané a broušené
oceli.
Jestliže objem produkce surové oceli v ČR v roce 2014 dosahuje jen cca 76% úrovně roku 2007, tj.
předkrizové úrovně, pak celosvětová výroba přesáhla úroveň roku 2007 již v roce 2010 a v dalších
Základní produkční charakteristiky
12
letech postupně stoupala. Na tomto celosvětovém růstu objemu produkce surové oceli má
především vliv Čína a další země Asie, jak dokumentuje následující tabulka.
Vývoj produkce surové oceli ve světě (tis. t)
Vývoj produkce surové oceli ve světě /tis.t/
Teritorium
Země EU-27
2 007
2 008
2 009
2 010
2 011
2 012
2 013
2 014
tis.t
tis.t
tis.t
tis.t
tis.t
tis.t
tis.t
tis.t
210 260
198 705
139 436
172 911
177 813
168 581
166 343
169 297
změna v %
14/13
1,8
14/07
-19,5
30 533
31 621
29 034
33 650
39 079
39 917
38 627
38 374
-0,7
25,7
Země SNS
124 169
114 345
97 691
108 200
112 663
110 739
108 408
106 080
-2,1
-14,6
Severní Amerika
Ostatní Evropa
132 618
125 138
83 772
111 562
118 675
121 586
118 978
121 233
1,9
-8,6
Jižní Amerika
48 246
47 380
37 776
43 894
48 165
46 379
45 822
45 174
-1,4
-6,4
Afrika
18 675
16 970
15 400
16 624
15 696
15 337
15 963
15 022
-5,9
-19,6
16 452
16 646
17 766
20 000
23 030
24 679
26 467
28 486
7,6
73,1
Čína
489 712
512 339
577 070
638 743
701 968
731 040
822 000
822 698
0,1
68,0
Ostatní Asie
268 673
271 701
234 396
279 106
292 747
294 980
300 771
313 344
4,2
16,6
8 783
8 424
6 014
8 149
7 248
5 805
5 588
5 488
-1,8
-37,5
1 348 121 1 343 269 1 238 355 1 432 839 1 537 084 1 559 043 1 648 967 1 665 196
1,0
23,5
Střední Východ
Oceánie
Celkem svět
Zdroj: Statistika Worldsteel association (WSA), worldsteel 103, březen 2015
Pokračující pokles poptávky po oceli v důsledku přetrvávajících problémů na finančních trzích nejen
zemí Evropy ovlivnil v roce 2012 celkový dosažený objem výroby surové oceli ve světě, který se
meziročně zvýšil pouze o 1,4 %, oproti 7,3 % meziročnímu zvýšení v roce 2011. Určité oživení
poptávky po oceli v průběhu roku 2013 ovlivnil i dynamiku meziročního růstu objemu výroby surové
oceli, který se meziročně zvýšil o 5,8 %. V průběhu roku 2014 se však objem celosvětové produkce
surové oceli meziročně zvýšil pouze o 1,0 %.
Na celkový dosažený objem světové produkce surové oceli v roce 2014 měl negativní vliv především
0,7% pokles produkce v zemích „ostatní“ Evropy (Turecko), 2,1% pokles produkce v zemích SNS
(Ukrajina, Uzbekistán), 1,4% pokles produkce v regionu Jižní Ameriky (Chile, Brazílie, Venezuela),
5,9% pokles produkce v zemích Afriky (Egypt, JAR, Maroko), a také 1,8% pokles produkce v zemích
Oceánie (Austrálie, Nový Zéland)). Na druhé straně pozitivní vliv na meziroční nárůst celosvětové
produkce surové oceli měl 1,8% růst produkce v zemích EU (Francie, Polsko, Velká Británie, Finsko),
7,6% růst produkce v zemích Středního Východu (Irán, Saudská Arábie), 1,9 % růst produkce v zemích
Severní Ameriky (USA, Kanada, Mexiko) a 4,2% růst produkce v ostatních zemích Asie (mimo Čínu, tj.
Indie, Jižní Korea, Tchaj-wan). Významný vliv na objem dosažené světové produkce surové oceli měl
pouze 0,1% růst objemu produkce v Číně. Na dynamiku meziročního vývoje celosvětové produkce
surové oceli má tak stále nejvýraznější vliv Čína. Jestliže v období let 2008 až 2011 se meziroční růst
výroby surové oceli pohyboval v průměru kolem 10 %, pak v období 2012 až 2014 činí průměrný
meziroční růst cca 5 % a postupně klesá.
Porovnáním objemu produkce surové oceli dosažené v roce 2014 s rokem 2007, tj. před počátkem
světové finanční a odbytové krize, je patrné, že sice celková světová výroba se zvýšila téměř o více jak
23,5 %, ale toto zvýšení bylo realizováno především v zemích Asie (Čína, Indie, Jižní Korea), zemích
Středního Východu (Irán) a částečně také v evropských zemích mimo EU (Turecko).
Na druhé straně dopad světové finanční a odbytové krize se projevil nejvýrazněji v regionu zemí EU,
zemích Severní a Jižní Ameriky, zemích SNS, zemích Oceánie, a z důvodů politických nepokojů
i v zemích Afriky. Za posledních 10 let se podíl zemí Asie na světové výrobě surové oceli zvýšil ze 45 %
13
na 68,2 % v roce 2014 (z toho podíl Číny se zvýšil z 23 % na současných 49,5 %), a to na úkor poklesu
podílu zemí EU z 20 % na 10 %, zemí Ameriky z 18 % na 10 % a zemí SNS z 11 % na 6,4 %. Je patrný
zřetelný přesun těžiště výroby surové oceli z atlantické oblasti do oblasti pacifické a tento trend bude
pravděpodobně nadále pokračovat. I složité období světové hospodářské a finanční krize přežil
ocelářský průmysl hlavně tím, že dobrou spoluprací s odběrateli prokazoval, že ocel jako materiál
nemá ve svém uplatnění konkurenci.
Globální kapacita na výrobu oceli expandovala celosvětově a dosahuje 2 mld. t, daleko převyšuje
poptávku po oceli, 1.5 mld. t, a vytváří ohromný rozdíl mezi nabídkou a poptávkou. Navíc do konce
roku 2015 se uvažuje s rozšířením kapacit výroby surové oceli o dalších 250 až 300 mil. tun především
v regionu Asie a Středního Východu.
V EU se odhaduje na 30 až 40 mil.t nadbytečných kapacit, se kterým se ocelářství doposud
neuspokojivě vypořádává. V roce 2014 činily kapacity EU cca 230 mil. tun, vyrobeno bylo jenom
169 mil. tun oceli (využití kapacit 73 %). Souběžně se ale mohou kapacity výroby ještě zvýšit, což vede
k úvaze, že využití kapacit by kleslo pod 70 %. Podle Eurofer je nevyhnutelně nutné, aby evropské
ocelářské kapacity byly zredukovány nejméně o 25 %, aby umožnily obnovu průmyslu.
Ještě zřetelněji vypovídá o vývoji využití kapacit v posledním období graf vývoje měsíčních hodnot. Je
zde patrný strmý pokles hodnoty využití kapacit světové výroby oceli v průběhu roku 2008 až na
necelých 59 % v prosinci 2008, a také skutečnost, že v období 2009 až 2014 se ani v jednom měsíci
nedostala hodnota využití kapacit na optimální úroveň. Navíc v průběhu roku 2012 docházelo
postupnému snížování využití kapacit až na cca 70 %. V období let 2013 a 2014 se využití kapacit
výroby surové oceli kolísavě pohybovalo v rozmezí 75 až 80 %. Koncem roku 2014 se však využití
kapacit dostalo pod 73 %.
Měsíční využití kapacit světové výroby surové oceli
100
91,9%
90
využití kapacit v %
optimální úroveň využití kapacit
83,4% 83,4%
83,6%
81,9%
82,4% 79,4%
78,8%
80
76,5%
71,4%
70
73,2%
81,5%
78,1%
78,7 %
76,1%
74,7%
73,4%
79,6%
72,7%
73,4%
70,6%
67,6%
78,9%
78,3%
76,2%
75,9 % 75,1% 74,3 %
72,5%
64,8%
60
58,9%
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
2015 01
50
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Zdroj: Worldsteel association (WSA), World steel capacity utilisation ratio for press release, březen 2015
14
3.2. Tuzemský trh a zjevná spotřeba
Tuzemský trh je v porovnání se sousedními trhy EU poměrně malý, takže každá změna na trzích EU se
následně projeví na našem tuzemském trhu. Vzhledem k tomu, že náš zpracovatelský průmysl je
značně proexportně orientován vedla odbytová krize ve světě i k výraznému snížení poptávky po
ocelářských výrobcích od 2. pololetí 2008. V průběhu 1. pololetí 2009 sice došlo k určitému oživení
poptávky, ale zrealizované objemy dodávek byly podstatně nižší než v období před krizi. Nárůst
poptávky a tím i růst objemu tuzemského trhu ocelářských výrobků nastal až v průběhu 1. pololetí
2010, ale ve 2. pololetí opět dochází k poklesu objemu poptávky. Výraznější růst poptávky po oceli
nastal v průběhu 1. pololetí 2011, kdy se objem tuzemského trhu meziročně zvýšil o 14 %. V důsledku
dluhové krize v řadě zemí Evropy se v průběhu 2. pololetí 2011 postupně snižovala poptávka po
ocelářských výrobcích. Přesto celkový objem tuzemského trhu byl za rok 2011 meziročně o 3,1 %
vyšší. Počátkem roku 2012 sice dochází k opětovnému růstu objemu tuzemského trhu, ovšem záhy
v důsledku dalšího prohlubování dluhové krize zemí Eurozóny, dochází k dalšímu snižování poptávky.
Celkově se objem tuzemského trhu ocelářských výrobků v průběhu roku 2012 meziročně snížil
o 4,3 %. V průběhu 1. pololetí 2013 pokračuje trend snížené poptávky po ocelářských výrobcích, což
se projevilo meziročním poklesem objemu tuzemského trhu o 5,9 %. K oživení poptávky a tím i růstu
objemu tuzemského trhu dochází koncem 1. pololetí 2013 a pokračuje až do konce roku 2013. Objem
tuzemského trhu se za 2. pololetí 2013 meziročně zvýšil o 8,2 %, což pozitivně ovlivnilo celoroční růst
objemu tuzemského trhu ocelářských o 0,8 %. Pozitivní vývoj růstu poptávky po ocelářských
výrobcích a tím i růstu objemu tuzemského trhu pokračoval i v průběhu roku 2014. V průběhu
1. pololetí 2014 se objem tuzemského trhu meziročně zvýšil o 5,3 % a v průběhu 2. pololetí 2014
došlo k meziročnímu růstu o 4,7 %. Celkově se pak objem tuzemského trhu ocelářských výrobků za
rok 2014 meziročně zvýšil o 5 %.
Vývoj měsíčních objemů produkce, vývozu, dovozu a tuzemského trhu v ČR (Ocelářské výrobky
celkem)
15
Z přehledu je patrný výrazný růst vlivu objemu dovozu na celkovém objemu tuzemského trhu
ocelářských výrobků v posledním období. Objem tuzemského trhu v posledních letech silně převyšuje
objem tuzemské produkce ocelářských výrobků, což při vysokém podílu exportu na celkové produkci
a tím sníženém objemu dodávek od domácích výrobců na tuzemský trh, rozšiřuje prostor pro
zvyšování objemu dovozu.
Objem tuzemské produkce ocelářských výrobků byl od 2. pololetí 2008 ovlivněn jak poklesem
zakázek na dlouhé výrobky, tak na ploché výrobky. V průběhu roku 2009 dochází k meziročnímu
snížení objemu zakázek na ploché výrobky o cca 35 %, na dlouhé výrobky (o 4 %) a na polotovary
o 20 %. V roce 2010 dochází k postupnému nárůstu objemu zakázek, a to především na ploché
výrobky (o cca 25 %), ale i na dlouhé výrobky (o cca 10 %). V průběhu roku 2011 se pak v plné míře
projevily dopady dluhové krize v Evropě, což přineslo meziroční pokles celkového objemu nových
zakázek o cca 6 %. K nárůstu objemu zakázek dochází až počátkem 1. čtvrtletí 2012, ale záhy se
objem nových zakázek opět snižuje. Celkově se objem nových zakázek v roce 2012 meziročně snížil
o 10 %. V průběhu 1. pololetí 2013 se meziročně objem zakázek na ploché výrobky snížil o 2,6 %,
zatímco objem zakázek na dlouhé výrobky se zvýšil o 5,9 %. V průběhu 2. pololetí 2013 dochází
k meziročnímu zvýšení objemu nových zakázek na ploché výrobky o 13,8 % a na dlouhé výrobky
o 7,4 %. Celkově se objem nových zakázek v roce 2013 meziročně zvýšil o 6,5 % (z toho dlouhých
výrobků o 6,6 %, plochých výrobků o 5,3 % a polotovarů o 4,6 %). V průběhu roku 2014 sice došlo
k meziročnímu snížení celkového objemu nových zakázek o 1,1 % (snížení zakázek dlouhých výrobků
o 3 %, plochých výrobků o 5 %, ale nárůst zakázek polotovarů o 10 %). Pozitivní je však pokračující
nárůst nových zakázek od tuzemských odběratelů na úkor nových zakázek ze zemí EU a tzv. třetích
zemí, což potvrzuje pokračující oživení tuzemského zpracovatelského průmyslu.
Měsíční vývoj nových zakázek v ČR výrobků CPA 24.1 podle sortimentů z nelegované a legované
oceli (mimo nerezavějící)
16
Porovnáme-li objem nových zakázek v průběhu roku 2014 s rokem 2007, pak lze konstatovat, že
celkový objem nových zakázek je stále nižší o 20,1 % (z toho objem zakázek na dlouhé výrobky je nižší
o 11,7 % a na ploché výrobky dokonce o 48,2 %, ale vzrostly zakázky na polotovary o 32,7 %.
Objem tuzemského trhu ocelářských výrobků v sobě zahrnuje i spotřebu ingotů, polotovarů,
dlouhých a plochých výrobků na produkci výrobků I. transformace; tzv. "výrobní spotřebu". Objemy
dovozu jsou navíc poníženy o duplicitní polotovary, které sloužily pro výrobu dlouhých a plochých
výrobků. Objem zjevné domácí spotřeby je oproti objemu tuzemského trhu (hrubé domácí spotřeby)
snížen o objemy "výrobní spotřeby" jednotlivých sortimentů, a to i podle svého původu (od
tuzemských výrobců a z dovozu). Objem zjevné domácí spotřeby je pak dán vztahem: výroba + dovoz
– vývoz - výrobní spotřeba.
Podle nejnovějších údajů Worldsteel Association (WSA) se celosvětový objem zjevné spotřeby v roce
2014 meziročně zvýšil pouze o 0,6 %. V roce 2015 se očekává nárůst celosvětové spotřeby
ocelářských výrobků o 0,6 % a v roce 2016 o 1,4 %. Proti předchozím prognózám je současný odhad
vývoje zjevné spotřeby mnohem střízlivější. V následující tabulce je zpracován přehled o dosažených
objemech a očekávaném vývoji zjevné spotřeby ocelářských výrobků v jednotlivých regionech světa.
Přehled o dosažených objemech a očekávaném vývoji zjevné spotřeby ocelářských výrobků
v jednotlivých regionech světa
Zjevná spotřeba
(tis.t)
2007
2009
2010
2011
2012
2013
2014
změna změna změna změna
výhled výhled
14/13 15/14 16/15 16/07
2015
2016
v%
v%
v%
v%
Svět celkem
1 222,4 1 140,3 1 305,6 1 411,8 1 439,3 1 528,4 1 537,3 1 546,0 1 567,1
EU-28
197,1 119,6
145,4
155,5
139,2
140,4
146,8
149,9
154,1
Ostatní Evropa
31,6
23,9
28,8
32,7
34,1
36,9
37,0
38,0
38,5
CIS
56,6
36,0
48,3
55,4
58,0
59,5
56,5
52,4
52,2
NAFTA
140,5
83,5
111,7
123,2
132,7
129,9
144,6
143,3
145,1
Již. a Střed. Amerika
41,7
33,8
44,7
46,0
47,0
50,1
48,1
48,1
49,7
Afrika
22,0
26,9
27,7
28,6
31,9
35,4
36,9
39,6
41,5
Střední Východ
44,2
42,1
47,7
51,3
50,7
50,0
51,9
53,3
55,6
Čína
422,5 551,4
587,6
641,2
660,1
735,1
710,8
707,2
703,7
Ost. Asie & Oceánie
266,2 223,1
263,6
277,9
285,8
291,1
304,8
314,3
326,7
Zdroj: Worldsteel Association (WSA), Preliminary SRO tables, duben 2015
0,6
4,5
0,2
-4,9
11,3
-3,9
4,2
3,7
-3,3
4,7
0,6
2,1
2,8
-7,3
-0,9
0,0
7,4
2,8
-0,5
3,1
1,4
2,8
1,4
-0,3
1,3
3,4
4,9
4,2
-0,5
3,9
28,2
-21,8
21,8
-7,7
3,3
19,3
89,0
25,8
66,5
22,7
Pokles objemu celosvětové spotřeby ocelářských výrobků v letech 2008 a 2009, jež byl způsoben
celosvětovou finanční a odbytovou krizi, byl překonán již v roce 2010 a v následujících létech dochází
k dalšímu postupnému růstu zjevné spotřeby ocelářských výrobků. Rozdílný byl však vývoj spotřeby
v jednotlivých regionech světa. Porovnáme-li dosažené objemy spotřeby roku 2014 a prognózované
objemy na období 2015 a 2016 s rokem 2007, pak vidíme, že úroveň spotřeby roku 2007 v zemích EU,
nebude dosažena ani v roce 2016. Každopádně meziroční růsty objemu celosvětové spotřeby jsou
realizovány v jiných regionech, a to především v Číně, v některých zemích Jižní Ameriky, Středního
Východu, Asie a Afriky. Jedná se o postupný přesun spotřeby do zemí dnes nazývaných „rozvojové“.
Zajímavý je vývoj spotřeby v Číně, kdy v období 2007 až 2013, kdy okolní svět se vypořádával
s dopady odbytové krize, vzrostla spotřeba ocelářských výrobků o neuvěřitelných 74 %. Ke zlomu
dochází, až v roce 2014, kdy se objem zjevné spotřeby meziročně snížil o 3,3 % a v letech 2015 a 2016
jsou očekávány další meziroční poklesy o 0,5 %. Příčinou „nové doby ledové“ v čínském ocelářském
oboru by moha být zaprvé padající cena oceli, zadruhé pak stále klesající domácí poptávka, vyvolaná
ochabnutím v oblasti nemovitostí a také v jiných stavebních oborech. Čínská poptávka po oceli slábne
a co je horší, Čína sama má velké přebytečné kapacity a snaží se své přebytky exportovat do
zahraničí. Eurofer v roce 2015 a dalších letech očekává sice pomalý, ale stálý růst. K rizikům, která by
17
mohla tuto prognózu ohrozit, počítá Eurofer zejména konflikt na Ukrajině, zřetelně zabrzděný růst
v nově zprůmyslněných zemích a trvající slabost na francouzském a italském trhu
Na základě informací předních poradenských finančních a ekonomických firem ohledně očekávaného
vývoje meziročního indexu průmyslové produkce hlavních odběratelských odvětví zpracovatelského
průmyslu a stavebnictví, byl nově zpracován očekávaný vývoj objemů zjevné a reálné spotřeby
ocelářských výrobků v ČR na období 2015 až 2020. Vycházelo se také z informací WSA (Oxford
Economics Study) o vývoji zjevné spotřeby ocelářských výrobků v jednotlivých regionech světa, a také
z výhledu zjevné spotřeby v zemích EU, který zpracoval Eurofer.
V následujícím grafu je uveden vývoj čtvrtletních objemů zjevné a reálné spotřeby ocelářských
výrobků za období 2001 až 2014 a predikce vývoje v letech 2015 až 2020.
Vývoj čtvrtletních objemů zjevné a reálné spotřeby ocelářských výrobků za období 2001 až 2014
a predikce vývoje v letech 2015 až 2020.
2 000
1 800
1 600
Spotřeba v tis.t
1 400
1 200
1 000
predikce
800
600
400
0
2001/1Q
3Q
2002/1Q
3Q
2003/1Q
3Q
2004/1Q
3Q
2005/1Q
3Q
2006/1Q
3Q
2007/1Q
3Q
2008/1Q
3Q
2009/1Q
3Q
2010/1Q
3Q
2011/1Q
3Q
2012/1Q
3Q
2013/1Q
3Q
2014/1Q
3Q
2015/1Q
3Q
2016/1Q
3Q
2017/1Q
3Q
2018/1Q
3Q
2019/1Q
3Q
2020/1Q
3Q
200
zjevná spotřeba
reálná spotřeba
Reálná (skutečná) spotřeba ocelářských výrobků se od zjevné spotřeby liší objemem změny stavu
zásob u obchodníků a spotřebitelů. Vzhledem k tomu, že neexistuje sledování stavu těchto zásob, je
reálná spotřeba zjišťována na základě regresního vztahu mezi dlouhodobým vývojem zjevné domácí
spotřeby a váhovým průměrem indexu průmyslové produkce jednotlivých odběratelských odvětví
ocelářských výrobků (swip).
V průběhu 1. pololetí 2009, z důvodu vysokých zásob u obchodníků a spotřebitelů se pokles spotřeby
projevil daleko výrazněji u zjevné spotřeby, kde meziroční pokles činil téměř 40 %, zatímco reálná
spotřeba se snížila jen o cca 23 %. Výsledky roku 2009 ukazují, že meziroční snížení objemu zjevné
spotřeby činilo 30,8 %, zatímco reálné jen 20,8 %. V průběhu roku 2010 vzrostla meziročně zjevná
spotřeba ocelářských výrobků o 22,6 % a reálná spotřeba o 9,0 %. K výraznému růstu zjevné spotřeby
pak dochází v průběhu 1. pololetí 2011, kdy se celkový objem meziročně zvýšil o 12,5 %, zatímco
reálná spotřeba se zvýšila pouze o 2,3 %. V důsledku ochlazení poptávky po oceli, vyvolané
18
zesilujícími se finančními problémy v některých zemích Eurozóny ve 2. pololetí 2011 dochází ke
snížení zjevné spotřeby (o 14,6 %), ale reálná spotřeba se snížila jen o 2 %, v důsledku vyššího čerpání
zásob. Celkově se meziročně zjevná spotřeba ocelářských výrobků v ČR zvýšila o 9,9 % a reálná
spotřeba jen o 4,4 %. Počátkem roku 2012 sice vzrostla jak zjevná, tak reální spotřeba vlivem
doplňování zásob ocelářských výrobků v jednotlivých odběratelských odvětvích, ale realizovanými
vládními úspornými investičními opatřeními, došlo k postupnému snižování celkového objemu jak
zjevné, tak reálné spotřeby. Celkově se zjevná spotřeba meziročně snížila o 3,5 % a reálná spotřeba
o 3,4 %. V průběhu 1. pololetí 2013 se meziročně zjevná spotřeba snížila o 5,7 % a reálná spotřeba
o 5,1 %. K růstu spotřeby dochází až v průběhu 2. pololetí 2013, a to dříve u zjevné spotřeby, čímž
dochází k meziročnímu růstu o 6,4 %, zatímco reálná spotřeba se zvýšila jen o 1,5 %. Celkově se
zjevná spotřeba v roce 2013 meziročně zvýšila o 0,3 %, ale reálná spotřeba se snížila o 2,2 %. Růstový
trend spotřeby ocelářských výrobků pokračoval i v průběhu roku 2014. Vyšší meziroční dynamika
růstu spotřeby byla v 1. pololetí 2014, kdy se zjevná spotřeba zvýšila o 5,6 % a reálná spotřeba
o 7,8 %, zatímco v průběhu 2. pololetí 2014 se zjevná spotřeba zvýšila o 4,6 % a reálná spotřeba
o 4,8 %. Celkově se zjevná spotřeba v roce 2014 meziročně zvýšila o 5,1 % a reálná spotřeba se zvýšila
o 6,3 %. V dalším období se bude dynamika meziročního růstu celkové zjevné spotřeby pohybovat
v rozmezí 1 až 3 %, přičemž v důsledku očekávaného oživení stavební výroby bude dynamičtější růst
spotřeby dlouhých výrobků a trubek, než plochých výrobků.
Zjevná spotřeba ČR
Zjevná spotřeba
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
výhled výhled výhled výhled výhled výhled
2015 2016 2017 2018 2019 2020
tis.t
2 098,1 2 066,8 1 441,5 1 679,3 1 877,7 1 898,8 1 902,9 1 913,2 1 970 2 040 2 090 2 140 2 210 2 240
Dlouhé
výrobky % změna (y-y)
-1,5 -30,3
16,5
11,8
1,1
0,2
0,5
3,0
3,6
2,5
2,4
3,3
1,4
tis.t
3 877,5 3 864,5 2 681,1 3 355,0 3 594,1 3 489,2 3 481,9 3 719,9 3 800 3 910 4 010 4 110 4 240 4 280
Ploché
výrobky % změna (y-y)
-0,3 -30,6
25,1
7,1
-2,9
-0,2
6,8
2,2
2,9
2,6
2,5
3,2
0,9
tis.t
Ocelové
trubky % změna (y-y)
tis.t
Spotřeba
celkem % změna (y-y)
592,5
572,9
378,5
484,5
591,2
462,1
480,5
532,7
550
570
590
610
630
640
-3,3
-33,9
28,0
22,0
-21,8
4,0
10,9
3,2
3,6
3,5
3,4
3,3
1,6
6 568,1 6 504,2 4 501,1 5 518,8 6 063,0 5 850,1 5 865,2 6 165,8 6 320 6 520 6 690 6 860 7 080 7 160
-1,0
-30,8
22,6
9,9
-3,5
0,3
5,1
2,5
3,2
2,6
2,5
3,2
1,1
Poznámka: V dlouhých výrobcích je započtena spotřeba polotovarů, tažených ocelových tyčí a taženého drátu; v plochých výrobcích pak profily tvářené za studena.
V průběhu roku 2009 bylo z hlediska sortimentů výraznější snížení zjevné spotřeby u ocelových
trubek než u dlouhých a plochých výrobků, což bylo dáno portfoliem odběratelů, kdy hlavní
odběratelská odvětví ocelových trubek (kovodělný průmysl a strojírenství) vykázala výraznější
meziroční pokles průmyslové produkce. V letech 2010 až 2011 sice poptávka po ocelářských
výrobcích v ČR, ale i v Evropě roste, ale stále je negativně ovlivněna nízkou úrovní stavební produkce,
což se týká především dosažených objemů spotřeby dlouhých válcovaných výrobků. Další ochlazení
poptávky po oceli, vyvolané přetrvávajícími finančními problémy v řadě zemí Eurozóny, a tím snížené
dynamiky ekonomického růstu ve většině zemí EU ovlivnilo i tuzemskou spotřebu ocelářských
výrobků v roce 2012, jež meziročně klesla o 4,5 %. Výraznější snížení spotřeby ocelových trubek je
ovlivněno vysokou spotřebou v roce 2011, kterou ovlivnil zvýšený dovoz ocelových trubek v roce
2011 (předzásobení) pro výstavbu ropovodu v letech 2011 a 2012. Pozitivnější výsledky zjevné
spotřeby ocelářských výrobků v roce 2013 ovlivnil především vývoj ve 2. pololetí 2013. Nárůst
spotřeby ocelových trubek je dán nízkou základnou roku 2012 (viz výše). Přestože dochází
k dlouhodobému trendu meziročních poklesů indexu stavební produkce, je mírný meziroční pokles
19
zjevné spotřeby dlouhých výrobků ovlivněn růstem spotřeby především taženého drátu a tažené,
loupané a broušené oceli. Spotřeba plochých výrobků byla ovlivněna především vývojem odvětví
automobilového průmyslu. Výraznější nárůst zjevné spotřeby ocelářských výrobků v roce 2014 se
projevil nejvýrazněji u ocelových trubek a plochých výrobků, ale růst byl zaznamenán i u dlouhých
výrobků, což bylo ovlivněno růstem indexu produkce především automobilového průmyslu, ale
i strojírenství a kovodělného průmyslu. Po dlouhé době vzrostla i stavební výroba.
Na tuzemský odbyt hutní produkce v ČR pozitivně působí především růst průmyslové produkce
v odvětví automobilového průmyslu, strojírenského průmyslu, kovodělného průmyslů
a elektrotechnického průmyslu, tj. největších odběratelských odvětví ocelářských výrobků. V dalším
období by pak dynamika růstu u komodity dlouhé výrobky měla byt vyšší, v důsledku očekávaného
oživení stavební výroby, jak dokumentuje následující tabulka očekávaného vývoje objemů zjevné
spotřeby ocelářských výrobků podle jednotlivých odběratelských odvětví.
Zjevná spotřeba podle odběratelských odvětví
Zjevná spotřeba
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
tis.t
%
tis.t
%
tis.t
%
tis.t
%
tis.t
%
tis.t
%
tis.t
%
Kovodělný prům.
1 795,2 27,3 1 814,1 27,9 1 276,6 28,3 1 686,0 30,6 1 918,7 31,6 1 831,6 31,3 1 782,8 30,4
Strojírenství
823,0 12,5 880,9 13,5 577,0 12,8 712,8 12,9 845,7 13,9 825,9 14,1 890,8 15,2
Automobilový prům.
1 540,0 23,4 1 581,9 24,3 1 093,3 24,3 1 423,4 25,8 1 612,5 26,6 1 572,0 26,9 1 611,1 27,5
Stavebnictví
1 154,4 17,6 1 042,4 16,0 762,9 16,9 741,8 13,4 741,2 12,2 686,9 11,7 669,8 11,4
Elektrotechnický prům. 317,8 4,8 350,6 5,4 244,0
5,4 302,8 5,5 322,3 5,3 324,9
5,6 360,2 6,1
Ostatní odvětví
608,1 9,3 591,0 9,1 410,7
9,1 509,8 9,2 474,4 7,8 464,7
7,9 428,7 7,3
Obchod
329,6 5,0 243,4 3,7 140,6
3,1 142,2 2,6 148,2 2,4 144,1
2,5 121,8 2,1
Zjevná spotřeba celkem 6 568,1 100,0 6 504,3 100,0 4 505,1 100,0 5 518,8 100,0 6 063,0 100,0 5 850,1 100,0 5 865,2 100,0
Odběratelské odvětví
Odběratelské odvětví
2014
tis.t
%
Kovodělný prům.
1 844,0 29,9
Strojírenství
971,0 15,7
Automobilový prům.
1 693,1 27,5
Stavebnictví
725,6 11,8
Elektrotechnický prům. 369,7 6,0
Ostatní odvětví
441,8 7,2
Obchod
120,6 2,0
Zjevná spotřeba celkem 6 165,8 100,0
výhled 2015
tis.t
%
1 880 29,7
990 15,7
1 710 27,1
790 12,5
380 6,0
450 7,1
120 1,9
6 320 100,0
Zjevná spotřeba
výhled 2016 výhled 2017
tis.t
%
tis.t
%
1 920 29,4 1 960 29,3
1 030 15,8 1 060 15,8
1 750 26,8 1 780 26,6
850 13,0
920 13,8
390
6,0
390 5,8
460
7,1
460 6,9
120
1,8
120 1,8
6 520 100,0 6 690 100,0
výhled 2018
tis.t
%
1 990 29,0
1 090 15,9
1 810 26,4
1 000 14,6
390 5,7
460 6,7
120 1,7
6 860 100,0
výhled 2019
tis.t
%
2 040 28,8
1 130 16,0
1 850 26,1
1 080 15,3
390
5,5
470
6,6
120
1,7
7 080 100,0
výhled 2020
tis.t
%
2 040 28,5
1 140 15,9
1 860 26,0
1 150 16,1
390 5,4
470 6,6
110 1,5
7 160 100,0
3.3. Zahraniční obchod
Objemy dosažené produkce ocelářských výrobků jsou ovlivněny vývojem poptávky, a tím objemem
zrealizovaných objemů tuzemských a zahraničních dodávek. Produkce dané společnosti je totiž
výsledkem odbytových možností, konkurenceschopnosti výrobků na straně výstupů
a dostatečným provozním kapitálem a zdroji surovin na straně vstupů. Důležité je tedy znát přehled
o vývoji objemů vývozu a dovozu ocelářských výrobků. Uvedené údaje jsou zpracovány dle celních
statistik ČSÚ.
20
Přehled o vývoji objemů vývozu ocelářských výrobků v tis. t a mil. Kč
Sortiment
ingoty a polotovary
Objemy vývozu v tis. t
2007
2008
2009
2010
2011
Indexy v %
2012
2013
2014
2014/13 2014/07
585,3
499,0
221,0
319,5
354,9
292,4
259,9
284,0
109,3
dlouhé výrobky
2 219,8
2 064,4
1 871,0
2 150,2
2 226,3
2 411,5
2 370,1
2 017,8
85,1
90,9
ploché výrobky ZTV
1 168,8
1 034,3
663,6
816,1
872,6
713,1
833,3
675,5
81,1
57,8
229,6
240,8
204,7
229,8
270,7
280,4
306,5
313,5
102,3
136,5
ocelové trubky vč. přísluš.
648,4
584,7
414,7
529,1
556,6
588,3
594,0
636,5
107,2
98,2
96,7
98,2
63,9
97,0
119,1
138,0
150,7
153,7
102,0
158,9
353,5
358,9
317,5
344,6
330,0
396,6
413,0
421,5
102,1
119,2
22,6
26,4
20,3
25,9
34,4
35,2
39,4
39,5
100,1
174,8
5 324,7
4 906,7
3 776,7
4 512,2
4 764,6
4 855,5
4 967,0
4 542,0
91,4
85,3
TLB
tažený drát
otevřené ohýbané profily
Ocelářské výrobky celkem
Sortiment
Objemy vývozu v mil. Kč
48,5
Indexy v %
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
9 774,0
9 352,5
2 965,4
4 902,2
6 258,3
4 836,2
4 301,8
4 946,6
115,0
50,6
dlouhé výrobky
35 534,8
37 218,5
23 576,9
29 852,9
36 637,9
37 782,2
36 029,4
32 952,3
91,5
92,7
20 986,1
21 589,9
9 327,4
12 486,2
15 294,8
11 878,3
12 405,6
10 816,7
87,2
51,5
113,3
ingoty a polotovary
2014/13 2014/07
7 763,1
7 452,4
6 396,7
6 879,1
7 926,0
7 966,7
8 079,5
8 798,2
108,9
24 685,4
22 881,6
16 228,3
18 686,6
22 100,4
22 680,5
22 182,8
24 563,7
110,7
99,5
TLB
2 920,3
2 908,0
1 509,2
2 346,8
3 294,9
3 574,7
3 451,4
3 707,0
107,4
126,9
tažený drát
8 605,4
8 847,1
6 530,6
7 978,8
8 505,6
10 015,0
10 173,7
11 264,9
110,7
130,9
625,1
735,8
526,5
643,0
900,6
862,8
999,6
1 033,9
103,4
165,4
Ocelářské výrobky celkem 110 894,2
110 985,7
67 060,9
83 775,6
100 918,4
99 596,3
97 623,9
98 083,3
100,5
88,4
Objem celkového vývozu se v roce 2014 meziročně snížil o 8,6 %, na čemž se se podílel především
pokles objemu vývozu dlouhých válcovaných výrobků a plochých výrobků ZTV, zatímco objem vývozu
ostatních sortimentních skupin meziročně vzrostl. Pokles vývozu dlouhých válcovaných výrobků byl
ovlivněn vysokým „nereálným“ objemem vývozu roku 2013 (šetření kauzy DPH vzájemného obchodů
s Polskem betonářskou oceli).
V porovnání s rokem 2007, tj. před počátkem odbytové krize, je však celkový objem vývozu stále
o 14,7 % nižší, na čemž se podílí nižší objemy vývozu především plochých výrobků ZTV
a polotovarů, ale také dlouhých válcovaných výrobků a ocelových trubek, zatímco objemy vývozu
ostatních ocelářských výrobků již překročily úroveň vývozu roku 2007. Obdobný vývoj byl i z hlediska
meziročního porovnání vývozu v hodnotovém vyjádření.
Přehled o vývoji objemů dovozu ocelářských výrobků v tis. t a mil. Kč
Sortiment
ingoty a polotovary
Objemy dovozu v tis. t
2007
2008
2009
2010
2011
Indexy v %
2012
2013
2014
2014/13 2014/07
412,9
500,1
220,7
620,3
321,9
350,6
351,0
287,0
81,8
dlouhé výrobky
1 055,1
1 046,8
774,7
877,5
1 098,9
1 237,3
1 134,2
873,8
77,0
69,5
82,8
1 352,7
1 330,8
747,7
1 023,9
1 278,7
1 399,9
1 429,4
1 432,6
100,2
105,9
2 046,2
2 186,1
1 726,2
2 138,1
2 237,5
2 210,3
2 276,5
2 398,7
105,4
117,2
436,5
429,3
298,1
391,4
514,8
438,9
462,8
498,1
107,6
114,1
TLB
115,0
97,3
49,0
81,1
105,9
88,5
92,3
107,0
115,9
93,0
tažený drát
170,7
175,8
141,1
134,6
158,6
165,3
171,3
181,5
106,0
106,3
66,5
53,6
38,6
37,2
48,1
46,0
47,9
46,8
97,8
70,4
5 655,6
5 819,8
3 996,1
5 304,1
5 764,4
5 936,8
5 965,3
5 825,5
97,7
103,0
21
Objemy dovozu v mil. Kč
Sortiment
2007
ingoty a polotovary
2008
2009
2010
2011
Indexy v %
2012
2013
2014
2014/13 2014/07
5 302,3
7 764,5
2 250,7
7 818,0
4 444,3
4 430,3
4 198,3
3 657,3
87,1
69,0
dlouhé výrobky
19 267,5
20 070,2
10 374,8
13 911,8
19 499,1
20 911,0
18 959,5
17 035,4
89,9
88,4
28 266,7
27 233,0
12 156,6
17 406,2
23 291,3
24 125,9
23 529,8
23 982,8
101,9
84,8
47 353,9
47 490,1
34 039,3
44 150,6
49 751,5
48 121,2
48 796,2
53 358,7
109,4
112,7
104,8
18 769,9
17 192,1
11 624,7
14 768,5
19 418,4
17 453,5
17 731,1
19 662,5
110,9
TLB
4 014,4
3 299,9
1 616,1
2 622,5
3 650,4
3 139,8
3 077,3
3 520,4
114,4
87,7
tažený drát
4 264,6
4 347,3
2 761,6
3 224,3
4 081,3
4 448,0
4 265,3
4 781,9
112,1
112,1
1 810,5
1 602,3
1 099,5
1 035,8
1 301,7
1 212,3
1 263,1
1 355,4
107,3
74,9
Ocelářské výrobky celkem 129 049,8
128 999,3
75 923,2
104 937,7
125 438,1
123 842,0
121 820,7
127 354,4
104,5
98,7
Objem celkového dovozu se v roce 2014 meziročně snížil o 2,3 %. Nejvýrazněji se na tomto celkovém
snížení objemu dovozu podílel pokles objemu dovozu dlouhých válcovaných výrobků, polotovarů
a profilů tvářených za studena, zatímco objem dovozu ostatních sortimentních skupin vzrostl.
Obdobně jako u vývozu byl pokles dovozu dlouhých válcovaných výrobků ovlivněn vysokým
„nereálným“ objemem dovozu roku 2013 (šetření kauzy DPH vzájemného obchodů s Polskem s
betonářskou ocelí). V porovnání s rokem 2007, tj. před počátkem odbytové krize, je celkový objem
dovozu již o 3,0 % vyšší, na čemž se podílí především nárůst dovozu plochých výrobků ZSV a ZTV,
ocelových trubek a taženého drátu. Stále nižší objem vývozu byl v roce 2014 v porovnání s rokem
2007 dosažen u ingotů a polotovarů, profilů tvářených za studena, dlouhých válcovaných výrobků
a tyčové oceli tvářené za studena. Z hlediska hodnotového vyjádření vzrostla v roce 2014 celková
hodnota dovozu o 4,5 % v důsledku nárůstu dovozních cen. Proti roku 2007 je však celková hodnota
dovozu stále o 1,3 % nižší.
Saldo zahraničního obchodu v tis. t a mil. Kč
Sortiment
ingoty a polotovary
dlouhé výrobky
Saldo ZO v tis. t
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
172,4
-1,1
0,3
-300,8
33,0
-58,2
-91,1
-3,0
1 164,7
1 017,6
1 096,3
1 272,7
1 127,4
1 174,2
1 236,0
1 144,0
-183,9
-296,5
-84,1
-207,8
-406,1
-686,8
-596,2
-757,1
-1 816,6
-1 945,3
-1 521,5
-1 908,3
-1 966,8
-1 929,9
-1 969,9
-2 085,2
211,9
155,4
116,6
137,7
41,8
149,4
131,2
138,4
TLB
-18,3
0,9
14,9
15,9
13,2
49,5
58,4
46,7
tažený drát
182,8
183,1
176,4
210,0
171,4
231,3
241,7
240,0
Sortiment
ingoty a polotovary
dlouhé výrobky
-43,9
-27,2
-18,3
-11,3
-13,7
-10,8
-8,4
-7,3
-330,9
-913,1
-219,4
-791,9
-999,8
-1 081,3
-998,3
-1 283,5
Saldo ZO v mil. Kč
2007
2008
2009
2010
2011
4 471,7
1 588,0
714,7
-2 915,8
1 814,0
2012
405,9
2013
103,5
2014
1 289,3
16 267,3
17 148,3
13 202,1
15 941,1
17 138,8
16 871,2
17 069,9
15 916,9
-7 280,7
-5 643,1
-2 829,2
-4 920,0
-7 996,5
-12 247,6
-11 124,2
-13 166,1
-39 590,7
-40 037,6
-27 642,6
-37 271,5
-41 825,5
-40 154,4
-40 716,7
-44 560,5
4 901,2
TLB
tažený drát
5 915,5
5 689,5
4 603,6
3 918,1
2 682,0
5 227,0
4 451,7
-1 094,1
-391,9
-106,9
-275,7
-355,6
434,8
374,1
186,6
4 340,8
4 499,7
3 769,0
4 754,5
4 424,3
5 567,0
5 908,4
6 483,0
-1 185,4
-866,5
-573,0
-392,8
-401,1
-349,6
-263,5
-321,5
Ocelářské výrobky celkem -18 155,6
-18 013,6
-8 862,3
-21 162,1
-24 519,7
-24 245,7
-24 196,9
-29 271,1
Je patrné, že v roce 2014 se objem pasivního salda zahraničního obchodu ocelářských výrobků
meziročně zvýšil jak v objemovém, tak hodnotovém vyjádření. Z hlediska objemového vyjádření se na
zvýšení pasivního salda ZO podílel jednak výraznější meziroční pokles celkového objemu vývozu
22
oproti dovozu, a také sortimentní skladba dovozu a vývozu. Negativně na prohlubování objemu salda
ZO, jak z hlediska objemového, tak hodnotového, působilo jednak prohloubení pasivního salda ZO
plochých výrobků ZSV a ZTV, ale také snížení aktivního salda ZO dlouhých válcovaných výrobků,
taženého drátu a tažených ocelových tyčí. Naopak pozitivně působilo zvýšení aktivního salda ZO
ocelových trubek a polotovarů (hodnotové vyjádření). Aktivní formu salda ZO jak v objemovém, tak
hodnotovém vyjádření si stále uchovávají dlouhé válcované výrobky, ocelové trubky a tažené výrobky
za studena.
3.4. Vývoj výrobkové struktury do roku 2020
Rostoucí podíl exportu z tuzemské produkce ocelářských výrobků a trvalé rostoucí objem dovozu
negativně ovlivňuji podíl tuzemské produkce na zjevné spotřebě ocelářských výrobků.
Podíl tuzemské produkce na zjevné spotřebě
Objemy v tis. t
Položka
2015 2016 2017 2018 2019 2020
Celková zjevná spotřeba 6 568,1 4 501,1 5 518,8 6 063,0 5 850,1 5 865,2 6 165,8 6 320 6 520 6 690 6 860 7 080 7 160
2007
2009
2010
2011
2012
2013
2014
od tuzemských výrobců 2 112,3 1 244,3 1 504,3 1 407,4 1 198,9 1 259,5 1 632,8
1 680
1 740
1 800
1 860
1 930
1 970
26,5
26,6
26,7
26,9
27,1
27,3
27,5
4 455,8 3 256,8 4 014,4 4 655,6 4 651,2 4 605,7 4 533,0
4 640
4 780
4 890
5 000
5 150
5 190
73,4
73,3
73,1
72,9
72,7
72,5
tj. % z celkové spotřeby
z dovozu
32,2
tj. % z celkové spotřeby
67,8
27,6
72,4
27,3
72,7
23,2
76,8
20,5
79,5
21,5
78,5
73,5
Jestliže v roce 1995 byl podíl dovozu na tuzemském trhu cca 36 %, pak v průběhu roku 2001 se tento
podíl zvýšil již na téměř 60 %. Změnou přístupu výrobců k tuzemským zákazníkům se podařilo
následně snížit podíl dovozu na zjevné spotřebě pod 52 %. V průběhu roku 2004, po vstupu naší země
do EU, a především v průběhu roku 2005 byl tento trend opět zvrácen ve prospěch zvyšování podílu
dovozu, který pokračoval až do roku 2012 na úroveň 79,5 %. Bylo to dáno plnou liberalizaci našeho
tuzemského trhu a přílivem zahraničního investičního kapitálu do naší republiky. Na druhé straně je
nutno zmínit, že některé sortimentní skupiny se v ČR nevyrábějí nebo jen v omezené míře (jedná se
především o plechy a pásy za studena válcované a plechy a pásy s povlaky, určené pro automobilový
průmysl). Objem tuzemské spotřeby ocelářských výrobků je tak stále výrazněji uspokojován
dodávkami ze zahraničí, což negativně ovlivňuje dosahované objemy tuzemské produkce ocelářských
výrobků. V posledních dvou letech se podařilo v důsledku sníženého objemu vývozu, ale také objemu
dovozu tento trend zlomit. Podíl dovozu na celkové zjevné spotřebě v roce 2014 tak dosáhl úrovně
73,5 %. Pro další období do roku 2020 očekáváme další postupné snižování podílu dovozu na
celkovém objemu zjevné spotřeby ocelářských výrobků.
Na základě výše predikovaných objemů zjevné spotřeby a očekávaného vývoje zahraničního obchodu
ocelářské produkce byl zpracován i očekávaný vývoj potřebných objemů tuzemské finální ocelářské
produkce v letech 2015 až 2020.
Očekávaný vývoj potřebných objemů tuzemské finální ocelářské produkce
Objemy v tis. t
2007
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Změna v %
14/13 15/14 16/15 17/16 18/17 19/18 20/19
2015 2016 2017 2018 2019 2020
Čistá výroba *)
6 237,2 4 281,7 4 726,9 5 063,2 4 768,8 4 866,9 4 882,3 4 970 5 090 5 190 5 290 5 430 5 480
0,3
1,8
2,4
2,0
1,9
2,6
0,9
Vývoz
5 324,7 3 776,7 4 512,2 4 764,6 4 855,5 4 967,0 4 542,0 4 590 4 640 4 730 4 840 4 950 5 090 -8,6
1,1
1,1
1,9
2,3
2,3
2,8
Dovoz
5 655,6 3 996,1 5 304,1 5 764,4 5 936,8 5 965,3 5 825,5 5 940 6 070 6 230 6 410 6 600 6 770 -2,3
Zjevná spotřeba 6 568,1 4 501,1 5 518,8 6 063,0 5 850,1 5 865,2 6 165,8 6 320 6 520 6 690 6 860 7 080 7 160
5,1
2,0
2,2
2,6
2,9
3,0
2,6
2,5
3,2
2,6
2,5
3,2
1,1
Vysvětlivky: *) Čistá výroba je objem produkce bez objemu válcovaného materiálu určeného na produkci výrobků I. transformace (výrobní spotřeba)
23
Z hlediska základních sortimentních skupin hutní produkce odpovídají propočteným potřebám
„hmoty“ následující objemy výroby:
Dosažené a očekávané objemy výroby
Výroba (tis.t)
2007 2009 2010 2011 2012 2013 2014
změna změna změna změna změna změna změna
14/13 15/14 16/15 17/16 18/17 19/18 20/19
2015 2016 2017 2018 2019 2020
v% v% v% v% v% v% v%
Surové železo
5 287,2 3 482,6 3 986,9 4 136,9 3 935,2 4 039,5 4 152,4 4 080 3 920 3 970 4 020 4 100 4 150
2,8 -1,7 -3,9
1,3
1,3
2,0
1,2
Surová ocel
7 058,9 4 593,6 5 179,6 5 586,3 5 088,1 5 171,3 5 360,0 5 300 5 080 5 140 5 210 5 300 5 360
3,6 -1,1 -4,2
1,2
1,4
1,7
1,1
0,0
1,7
2,4
2,0
1,9
2,5
1,1
5,8
2,2
3,2
3,1
2,3
3,0
2,2
Válcovaný materiál 6 301,1 4 300,2 5 077,6 5 088,9 4 688,7 4 831,0 4 829,2 4 910 5 030 5 130 5 230 5 360 5 420
Ocelové trubky
777,2 469,1 579,2 595,2 596,7 573,4 606,9
620
640
660
675
695
710
Přes očekávaný negativní vliv růstu cen energie, nákladů na zlepšení životního prostředí
a přetrvávajících finančních problémů řady zemi Evropy je očekáván v letech 2015 až 2020 návrat
k růstovému trendu objemů finální ocelářské produkce v rozmezí 1 až 3 %. Výjimkou je pokles
produkce surové oceli a surového železa v roce 2015 a 2016 v důsledku očekávaného zastavení
výroby surové oceli koncem roku 2015 ve společnosti Vítkovice Steel, a.s. Potřeba oceli na produkci
válcovaného materiálu bude realizována zvýšeným dovozem duplicitních polotovarů.
Na základě výše uvedených vlivů a propočtených objemů potřebné finální produkce byla zpracována
predikce vývoje potřebných průměrných měsíčních objemů produkce surové oceli ČR v jednotlivých
čtvrtletích roku 2015 až 2020.
Predikce vývoje průměrných měsíčních výrob surové oceli
Pro evropské i naše výrobce je pro zachování ocelářské výroby důležitá cesta od tunového pohledu
k hodnotovému pohledu. Dobrou spoluprací s odběrateli roste tlak na výrobky s vyšší přidanou
hodnotou. Výsledky se projevují nejen širším uplatněním ocelářských výrobků, ale také ve zvyšování
ekonomických ukazatelů a v ziskovosti. Novým elementem v tomto směru, se kterým musí ocelářský
průmysl počítat je změna cen i dostupnosti vstupních materiálů, zejména pak železné rudy a uhlí.
Cestou ke zlepšení situace v této oblasti je vytváření dodavatelských řetězců a to nejen ve vstupech,
ale i v následném zpracování ocelářských výrobků.
24
Evropský i český ocelářský průmysl nemá jinou šanci než vyrábět výrobky s vysokou přidanou
hodnotou, technologií vstřícnou k životnímu prostředí, které budou dosahovat jak vyšších užitných
parametrů, tak nižší zátěže životního prostředí. Splnění tohoto cíle bez aplikací výzkumu a vývoje
téměř není možné. Celosvětově narůstají požadavky na aplikovaný výzkum, nutným faktorem je
v tomto směru potřebná spolupráce s vysokými školami a technickými univerzitami. Výsledky se
projevují jak ve zvýšení konkurence-schopnosti, tak ve vztahu k jiným konkurenčním materiálům.
V současné pokračující napjaté finanční situaci v některých zemích Evropy a pokračujícímu konfliktu
na Ukrajině, a z toho plynoucích restriktivních opatření ze strany EU vůči Rusku, bude nutno hledat
nová odbytiště tuzemské produkce i v jiných regionech, aby byl zachován alespoň mírný meziroční
růst tuzemské produkce i v dalších letech.
Evropský parlament schvalil akční plán komise EU pro podporu evropských výrobců oceli, který by
měl zajišťovat konkurenceschopnost ocelářského průmyslu při plnění environmentální a energetické
politiky EU do roku 2030. Ocelářský sektor vytváří bázi pro generování přidané hodnoty evropským
průmyslem a má strategickou důležitost pro různé hlavní evropské průmysly, jako jsou pozemní
a námořní doprava, stavebnictví, strojírenství, elektrické přístroje pro domácnost, automobily,
energetika a obrana. Udržitelný růst závisí na silném evropském průmyslu, a tudíž Evropský
parlament vybízí komisi a členské státy, aby podporovaly strategický rozvoj klíčových ocel
spotřebovávajících sektorů.
3.5. Cenové aspekty
Očekávaný vývoj produkce oceli a finálních ocelářských výrobků může výrazně ovlivnit v průběhu
predikovaného období vývoj cen vstupních surovin (především železné rudy, koksovatelného uhlí,
šrotu), které budou mít vliv na vývoj cen ocelářských výrobků a tím i negativní dopad na utlumení
poptávky ze strany spotřebitelských odvětví v tuzemsku i v zahraničí.
Následující grafy porovnávají vývoj kvartálních cen ocelářských výrobků a cen vstupních surovin za
období 1. Q 2000 až 4. Q 2014.
Vývoj průměrných čtvrtletních cen plochých a dlouhých výrobků na trzích ČR a EU
1 400
1 300
1 200
Transakční cena v USD/t
1 100
1 000
900
800
700
600
500
400
300
I.Q 00
III.Q 00
I.Q 01
III.Q 01
I.Q 02
III.Q 02
I.Q 03
III.Q 03
I.Q 04
III.Q 04
I.Q 05
III.Q 05
I.Q 06
III.Q 06
I.Q 07
III.Q 07
I.Q 08
III.Q 08
I.Q 09
III.Q 09
I.Q 10
III.Q 10
I.Q 11
III.Q 11
I.Q 12
III.Q 12
I.Q 13
III.Q 13
I.Q 14
III.Q 14
200
EU ploché výrobky
EU dlouhé výrobky
ČR ploché výrobky
ČR dlouhé výrobky
Zdroj: MEPS - International Seel Review
25
Vývoj cen vstupních surovin ocelářského průmyslu
700
600
Cena v USD/t
500
400
300
200
100
koksovatelné uhlí
železná ruda
III.Q 14
I.Q 14
I.Q 13
III.Q 13
I.Q 12
III.Q 12
I.Q 11
III.Q 11
I.Q 10
surové železo
III.Q 10
III.Q 09
I.Q 09
III.Q 08
I.Q 08
I.Q 07
III.Q 07
I.Q 06
III.Q 06
I.Q 05
III.Q 05
I.Q 04
III.Q 04
III.Q 03
I.Q 03
III.Q 02
I.Q 02
I.Q 01
III.Q 01
I.Q 00
III.Q 00
0
ocelový šrot
Zdroj: www.steelonthenet.com/commodity_prices
koksovatelné uhlí = exportní cena USA
železná ruda = importní cena prachové rudy 62 % Fe (Čína)
surové železo = brazilská exportní cena
šrot = exportní cena "old scrap" (f.o.b. Německo)
V průběhu sledovaného období dochází k výrazným změnám cen jak ocelářských výrobků, tak také
vstupních hutních surovin.
V letech 2000-2003 ocelářský průmysl kopíroval celkový makroekonomický trend minimálního růstu
nebo poklesu cen ocelářských výrobků. Průměrné ceny plochých výrobků se pohybovaly v rozmezí
320-420 USD/t a ceny dlouhých výrobků v rozmezí 250-310 USD/t. Vývoj cen byl diktován nejen
vývojem tuzemské a zahraniční poptávky po oceli, ale zejména vývojem cen vstupních surovin.
V průběhu tohoto období se cena koksovatelného uhlí pohybovala v rozmezí 40-45 USD/t, železné
rudy v rozmezí 12-14 USD/t a ocelového šrotu v rozmezí 80-140 USD/t.
K výraznějšímu růstu cen plochých a dlouhých válcovaných výrobků dochází od počátku roku 2004 až
do 1. čtvrtletí 2005, a to jak na tuzemském trhu, tak na trzích EU. V průběhu uvedeného období se
ceny plochých a dlouhých výrobků zvýšily v průměru o 70 %. Růst cen byl diktován nejen pokračující
konjunkturou na domácím a evropském trhu, ale také vývojem cen surovinových vstupů. Cena
koksovatelného uhlí se v tomto období zvýšila o 85 % a cena železné rudy o 100 %. Cena železného
šrotu se do konce roku 2004 zvýšila o 45 %, ale v průběhu 1. pololetí 2005 se následně snížila o 25 %.
V průběhu roku 2005 se pak ceny plochých a dlouhých výrobků snížily o 20 až 25 %, při minimální
změně cen vstupních surovin.
V následujícím období (rok 2006 až počátek 3. čtvrtletí 2008) dochází vlivem nárůstu poptávky jak na
tuzemském trhu, tak na světových trzích, ale i růstem cen vstupních surovin, k dalšímu výraznějšímu
nárůstu cen jak plochých, tak dlouhých výrobků. Průměrné ceny plochých výrobků na konci
3. čtvrtletí 2008 dosáhly úrovně cca 1 180 USD/t a dlouhých výrobků cca 1 150 USD/t. Ceny
26
koksovatelného uhlí se zvýšily na úroveň 160 USD/t, železné rudy na 60 USD/t a ocelového šrotu na
570 USD/t.
Výrazný pokles poptávky od 2. poloviny roku 2008 a zejména v 1. pololetí 2009 znamenal nejen
snížení objemu produkce, ale i cen ocelářských výrobků. Ceny plochých a dlouhých výrobků se za toto
období celkově snížily o cca 55 %. Cena surového železa se snížila o 50 %, přestože cena železné rudy
se snížila jen o cca 25 % a cena koksovatelného uhlí se dokonce zvýšila o 20 %. Cena železného šrotu
se za uvedené období snížila o 60 %.
V období od 2. poloviny roku 2009 až do konce 1. pololetí 2011 dochází k postupnému nárůstu
poptávky po ocelářských výrobcích, tím ceny plochých i dlouhých válcovaných výrobků postupně
pulsujícím způsobem narůstaly. Celkově se v průběhu uvedeného období zvýšily na tuzemském a
unijním trhu ceny plochých výrobků o cca 70 % a ceny dlouhých válcovaných výrobků o cca 60 %.
Vedle oživení poptávky měl na nárůst cen ocelářských výrobků vliv i růst cen vstupních surovin.
V průběhu uvedeného období se cena koksovatelného uhlí zvýšila o cca 70 %, cena železné rudy o
170 % a cena železného šrotu se navýšila o 98 %.
Od 2. pololetí 2011 v důsledku zesílené nejistoty na finančních trzích některých zemí EU, ale
i pokračujícímu propadu produkce některých odběratelských odvětví, jako např. stavebnictví, se
poptávka po oceli výrazněji snížila, což se projevilo ve snížení cen jak plochých, tak dlouhých výrobků.
Trend snížování poptávky a cen plochých i dlouhých výrobků jak na tuzemském, tak na evropském
unijním trhu pokračoval i v průběhu roků 2012 až 2014, vždy s určitým oživením poptávky, a tím
zvýšením cen plochých a dlouhých výrobků počátkem každého roku, v důsledku doplňování zásob.
V průběhu tohoto období se ceny plochých výrobků celkově snížily o 35 % a ceny dlouhých výrobků
o 25 %. Za rok 2014 se průměrné ceny plochých výrobků na tuzemském trhu meziročně snížily
o 3,5 % a ceny dlouhých výrobků o 2 %. Vývoj cen byl diktován nejen vývojem tuzemské a zahraniční
poptávky po oceli, ale zejména vývojem cen vstupních surovin. Řada výrobců oceli pro udržení cen
omezovala produkci, což se projevilo ve snížení poptávky po surovinách. V průběhu tohoto období se
cena koksovatelného uhlí snížila cca o 55 %, cena železné rudy o 60 % a cena ocelového šrotu
o cca 30 %.
Znalci trhu z britského institutu MEPS počítají v průběhu roku 2015 s dalším poklesem cen
ocelářských výrobků. Důvodem jsou klesající ceny surovin a energie. Vvzhledem ke slabosti eura je
sice na unijním trhu nabízeno méně importů ze třetích zemí, ale nabídka je stále ještě vyšší než
poptávka.
Důležitou roli ve vývoji cen vstupních surovin z hlediska poptávky a nabídky stále výrazněji sehrává
vývoj meziroční dynamiky růstu ocelářské produkce v Číně, která produkuje téměř polovinu světové
produkce oceli. Snižující se dynamika meziročního růstu produkce surového železa a oceli Číny
v posledních letech a očekávaný obdobný vývoj i v příštích letech, při současném nárůstu těžebních
kapacit železné rudy, vyvolává u 3 hlavních těžebních společnosti obavu, že v roce 2015
i dalších letech překoná nabídka poptávku, což bude tlačit cenu železné rudy dolů. Počátkem roku
2015 cena železné rudy atakovala úroveň cca 50 USD/t. Vzhledem k vysokým zásobám železné rudy
v čínských přístavech a otevíraných nových kapacit (Austrálie) by se mohla cena železné rudy
v průběhu roku 2015 dostat i pod touto úroveň.
Experty na vývoj trhu oceli a surovin byl na www.steelonthenet.com zpracován ekonometrický model
očekávaného vývoje cen ocelářských výrobků a vstupních surovin do roku 2025. Podle tohoto modelu
by ceny plochých a dlouhých výrobků, ale také ceny železné rudy a ocelového šrotu měly mírně klesat
ještě v průběhu roku 2015. V následujícím období by ceny oceli i surovin měly postupně růst až do
27
roku 2019 (s vyšší dynamikou růstu v letech 2016 a 2017), načež by následovala nejprve částečná
stagnace růstu cen a následně výraznější růst cen až do roku 2022 na úroveň zhruba odpovídající
cenám roku 2011. Pak by následoval výraznější pokles cen ocelářských výrobků i vstupních surovin až
do roku 2025.
3.6. Ocelový a litinový odpad
Ocelový a litinový odpad (dále jen šrot) je významnou druhotnou surovinou, která je nezbytná pro
výrobu oceli a litiny. Vývoj spotřeby šrotu a podíl této spotřeby na výrobě v České republice
v časové řadě od roku 2001 ukazuje následující tabulka:
Vývoj spotřeby šrotu a podíl této spotřeby na výrobě (údaje v kt )
rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
výroba surové oceli a litiny
6 890
7 067
7 356
7 629
6 797
7 500
7 659
spotřeba šrotu na výrobu
3 223
3 245
3 288
3 477
3 132
3 400
3 566
podíl spotřeby na výrobě
46,8
45,9
44,7
45,6
46,1
45,3
46,6
rok
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
výroba surové oceli a litiny
6 957
5 124
5 770
6 181
5 644
5 752
5 900
spotřeba šrotu na výrobu
3 276
2 143
2 525
2 844
2 517
2 445
2 453
podíl spotřeby na výrobě
47,1
41,8
43,8
46,0
44,6
42,5
41,6
Podíl šrotu na výrobě je dlouhodobě vyšší než 41% a je dán především strukturou výrobních agregátů
hutních podniků, v menší míře pak technologií výroby, zakázkovou náplní a nákupní cenou.
Šrot potřebný na výrobu oceli je hutními podniky získáván ze dvou hlavních zdrojů:
1.
Vlastní výskyt ve výrobním podniku (vratný šrot, demoliční šrot a pod.),
2.
Nakupovaný šrot (z výrobních podniků, od zpracovatelů šrotu, od obchodních firem
a z dovozu).
V materiálových bilancích hutních podniků se obvykle počítá se třemi zdroji odpadů:
1. Výrobní (vratný) odpad vznikající při hutní výrobě,
2.
Zpracovatelský odpad vznikající při zpracování hutních výrobků ve zpracovatelském
průmyslu,
3.
Spotřebitelský (amortizační) odpad vznikající po definitivním vyřazení výrobku
(součásti) z činnosti, pro kterou byl určen.
Vývoj struktury zdrojů šrotu v ČR od roku 2001:
rok
2001
výrobní odpad
2002
2003
2004
2005
2006
2007
1 073
1 135
1 178
1 236
1 205
1 262
1 240
499
517
530
621
576
657
722
amortizační odpad
2 388
2 395
2 387
2 359
2 354
2 374
2 345
odpad celkem
3 960
4 047
4 095
4 216
4 135
4 292
4 308
zpracovatelský odpad
28
pokračování tabulky
rok
2008
výrobní odpad
2009
2010
2011
2012
2013
2014
1 248
876
1 023
1 049
900
866
873
715
495
552
655
625
625
654
amortizační odpad
2 357
2 404
2 418
2 417
2 413
2 272
1 816
odpad celkem
4 320
3 775
3 993
4 121
3 939
3 763
3 342
zpracovatelský odpad
Objemově nejmenší podíl zdrojů šrotu tvoří zpracovatelský odpad, který závisí na množství
ocelářských výrobků spotřebovaných ve zpracovatelském průmyslu a na technické úrovni zpracování.
Větší podíl tvoří výrobní odpad, jehož množství však v časové řadě pokleslo s nástupem plynulého
odlévání a v posledních letech se v závislosti na výši výroby surové oceli ustálilo na cca 900 kt/rok.
Objemově nejvýznamnější je šrot amortizační, jehož objektivní množství lze stanovit velmi obtížně.
Ve výše uvedené tabulce byl použit propočet, který vychází z evropského standardu, přičemž
výsledné množství amortizačního odpadu je vztaženo k výrobě oceli a současně se počítá s dobou
obrátky odpadu 23 let.
Pro zpracovatelský + amortizační odpad se mnohdy souhrnně používá pojem „odběratelský odpad“,
což je využito v následující tabulce, která prognózuje možné zdroje odpadu v České republice do roku
2020. V prognóze je zohledněn vliv zastavení ocelářské kapacity ve společnosti Vítkovice Steel.
Zdroje odpadu v České republice do roku 2020 (údaje v kt )
poř. č.
Ukazatel
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2 453
2 560
2 460
2 490
2 520
2 560
2 590
873
880
850
860
870
880
890
1
spotřeba šrotu na výrobu oceli
2
vlastní výskyt
3
nákup šrotu
1 580
1 640
1 575
1 595
1 610
1 640
1 660
4
vývoz šrotu
2 054
1 950
1 950
1 950
1 900
1 900
1 900
5
dovoz šrotu
596
600
600
600
600
600
600
6
saldo vývoz – dovoz
1 458
1 350
1 350
1 350
1 300
1 300
1 300
7
zdroje šrotu celkem (ř. 1 + 6)
3 910
3 910
3 810
3 840
3 820
3 860
3 890
8
z toho šrot odběratelský (ř. 7 – 2)
3 038
3 030
2 960
2 980
2 950
2 980
3 000
Následující tabulka ukazuje vývoj vývozu a dovozu železného a ocelového odpadu v ČR od roku 2001.
Patrný je prudký nárůst vývozu od roku 2004, kdy se ČR začlenila do EU.
Vývoj vývozu a dovozu železného a ocelového odpadu v ČR od roku 2001(údaje v kt )
rok
vývoz šrotu
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
1 000,5 1 057,0 1 178,6 1 561,6 1 216,1 1 444,0 1 684,1
dovoz šrotu
347,5
372,3
503,7
595,1
362,2
544,5
saldo vývozu a dovozu
653,0
684,7
674,9
966,5
853,9
899,5 1 170,1
514,0
29
pokračování tabulky
rok
vývoz šrotu
dovoz šrotu
saldo vývozu a dovozu
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
1 843,1 1 473,2 1 836,3 2 034,9 2 028,4 1 882,0 2 053,9
507,6
392,4
401,8
496,8
505,7
577,7
596,2
1 335,5 1 080,8 1 434,5 1 538,1 1 522,7 1 304,3 1 457,7
Vzhledem k tomu, že zahraniční obchod v rámci jednotného trhu EU lze jen velmi těžko omezovat
legislativními opatřeními jednotlivých členských zemí, nedá se předpokládat, že vývoz šrotu z ČR
výrazně poklesne – viz tabulka prognózy zdrojů šrotu výše. Exportu přeje i současná měnová politika
ČNB, kdy je intervencemi zasahováno do kurzu CZK vůči Euru. Udržení vyššího objemu šrotu
v tuzemsku je tedy zejména otázkou tržní ceny této komodity.
Další možností jak zvýšit zdroje šrotu je jeho dovoz. V zemích EU je šrotu přebytek, neboť značné
množství je exportováno do třetích zemí, především do Turecka (v roce 2014 více než 72% celkového
čistého exportu). Od krizového roku 2008 se export do třetích zemí výrazně zvýšil, což je patrné
z následujícího grafu. Situace souvisí především se snížením objemu výrob surové oceli
v tomto období.
30
4. Finanční analýza
4.1. Vývoj ekonomické situace
V roce 2012 došlo po dvou letech růstu v meziročním srovnání ke snížení průmyslové výroby celkem i
produkce v rámci CZ-NACE 24 (výroba základních kovů a hutní zpracování). Za celý rok se produkce
odvětví snížila o 8,1 %, přičemž průmysl celkem meziročně klesl jen o 0,7 %. Index průmyslové výroby
se rovnoměrně snižoval v průběhu celého roku.
V roce 2013 činil meziroční růst průmyslové produkce celkem 5 %, ale v rámci CZ-NACE 24 byla
produkce stále ještě meziročně nižší o téměř 3 %. Od 2. pololetí minulého roku dochází
k postupnému růstu a ve 4. čtvrtletí roku 2013 činil meziroční růst produkce základních kovů již 4,5 %.
V celoročním pohledu se objem kontrahovaných zakázek v odvětví v r. 2013 meziročně snížil o 3 %
(v průmyslu celkem vzrostly zakázky za celý rok v průměru o 4,3 %). Z pohledu vývoje v jednotlivých
čtvrtletích se situace postupně zlepšovala a meziroční pokles vystřídal v druhém pololetí růst
(z hodnoty -8,4 % v 1. čtvrtletí až na hodnotu +4,1 % ve 4. čtvrtletí). Obdobný trend platil i pro další
odběratelská odvětví hutního průmyslu i pro průmysl celkem. Zvlášť dynamicky se zvýšila zakázková
náplň v odvětví výroby motorových vozidel. Výraznější nárůsty se týkají zahraničních zakázek.
Bazický index (srovnání proti průměrnému čtvrtletí roku 2010) dosáhl ve 4. čtvrtletí 2013 u odvětví
24 hodnoty pouze 93,0 % proti hodnotě 114,5 % za průmysl celkem, což dokumentuje skutečnost, že
v současné době hutní výroba stále ještě zaostává za hodnotami „prvého pokrizového období“.
Zatímco v roce 2012 se tržby celkem v běžných cenách v ocelářském průmyslu meziročně snížily
o 13 %, v roce 2013 klesly „jen“ o 5,4 %, přičemž však ještě v 1. pololetí byly meziročně nižší o 12 %.
Ve 2. pololetí a zejména v posledním čtvrtletí roku došlo k výraznému zvýšení dynamiky růstu hutní
výroby.
Přes meziroční pokles tržeb vzrostla přidaná hodnota a zisk, což způsobilo, že se ukazatele rentability
vyvíjeli v meziročním srovnání výrazně pozitivně. V porovnání se srovnatelným obdobím došlo
k významným úsporám materiálových i mzdových nákladů o čemž svědčí i vývoj mzdové
a materiálové nákladovosti. Díky příznivějšímu vývoji ve 2. pololetí roku, přesáhl účetní hospodářský
výsledek hodnotu 1 mld. Kč, mj. i vlivem kladného finančního výsledku (přijaté dividendy a úroky
z půjček). Provozní výsledek znamenal zisk cca 208 mil. Kč. Meziroční vývoj dokumentuje i hodnota
hrubé (provozní) marže, která činila (+0,2 %) proti hodnotě (-0,1 %) srovnatelného období. Výrazně
meziročně vzrostla rentabilita tržeb i vlastního kapitálu, i když z pohledu přínosu pro akcionáře
zůstává nadále nízká (1,2 resp. 1,6 %).
Finanční analýza
31
Celková zadluženost aktiv se meziročně zvýšila o 26,3%. Vzrostly zejména krátkodobé úvěry (+52 %).
Na druhé straně dlouhodobá zadluženost se meziročně snížila o 20,3%. To lze dát do souvislosti mj.
s postupným zlepšováním zakázkové náplně v průběhu druhého pololetí.
Ukazatel běžné likvidity se meziročně snížil o 54% a dosáhl k 31. 12. 2013 hodnoty 98,2 %, což souvisí
především se snížením krátkodobých pohledávek a částečně i se zvýšením krátkodobých závazků.
Poměr závazků k pohledávkám činil k 31. 12. 91,2 % a meziročně výrazně stoupl.
Doba obratu zásob se k datu 31. 12. v meziročním srovnání zvýšila o 15,5 %, což při snížení tržeb
způsobilo prodloužení doby obratu zásob o 9 dní. Ostatní ukazatele aktivity se vyvíjely ve vazbě na
uvedený meziroční pokles tržeb a růst zásob o 7,4 %.
I když v roce 2013 zůstaly tržby pod úrovní roku 2012, meziroční srovnání vychází především
v ukazatelích rentability příznivěji. Ke konci období se postupně zvyšoval objem kontrahovaných
zakázek což vedlo ke zlepšování ukazatelů rentability a produktivity práce. V průběhu roku podniky
aplikovaly celou řadu úsporných opatření, vč. přechodných odstávek kapacit, snižování počtu
pracovníků, opatření v oblasti mezd, rekvalifikací apod. To v souhrnu vedlo k udržení výroby
i kmenové zaměstnanosti. Rozhodující společnosti hospodařily i za nepříznivých vnějších i vnitřních
podmínek se ziskem. Na druhé straně, oživení je prozatím především záležitostí zahraničních zakázek,
tuzemské zakázky postrádají potřebnou dynamiku.
Nedostatek zakázek si v uplynulém období vynutil odstavování výrobních kapacit a snižování mezd ať
již cestou zkracování pracovního týdne, či snižování počtu pracovníků. Míra využití kapacit v celém
technologickém řetězci v průběhu, to samé platilo i o produktivitě práce. V tomto smyslu znamenal
rok 2013 pozitivní obrat. Mzdová náročnost i při meziročním poklesu výroby a tržeb meziročně klesla
o 8 %, přičemž materiálová náročnost poklesla o 6,2 %.
Díky předchozímu vývoji je finanční kondice většiny společností i nadále na úrovni zajišťující jejich
bezproblémové fungování. To se projevilo i z hlediska hodnocení pomocí tzv. ukazatelů
Finanční analýza
32
životaschopnosti, které se proti stavu k 31. 12. 2012, poměrně výrazně zlepšily i když ještě nedosahují
kriteriálních hodnot.
Kritéria životaschopnosti vč." price squeeze"
kritéria
skut. (1 - 6) 2012 skut. (1 - 12) 2012 skut. (1 - 6) 2013 skut. (1 - 12) 2013
hrubá marže
EBIT/obrat
úroveň odpisů
podíl fin.nákladů
údaje v %
0,9
-3,4
6,6
3,1
0,5
-4,7
6,7
3,6
10,3
-1,8
6,7
3,5
5,7
-2,4
6,6
3,5
limit
>10,0
>1,5
>5,0
>3,5
Další předpoklad vývoje je obsažen níže v tabulce a grafu a reflektuje určité předpokládané zvýšení
tvorby zisku a výraznější obnovení dynamiky od r. 2014. Nicméně ani v tomto roce ještě
nepředpokládáme dosažení cílových parametrů ukazatelů životaschopnosti, tak jak tomu bylo před
„krizí“ v r. 2007 a 2008.
Ukazatele životaschopnosti oboru v letech 2006 – 2017 – tab. a graf
Ukazatel/rok
hrubá marže
EBIT/obrat
4.2.
2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Standard
12,7 18,3 10,8
-3 -2,2
2,1
0,5
5,7
7,0
8,5 10,0 12,0 >10,0
7,8
14
4,5 -7,9 -4,0 -3,6 -4,7 -2,4
1,0
4,0
5,5
7,5
>1,5
Produktivita práce
Pokles tržeb a zakázek, který akceleroval zejména v prvé polovině roku 2009 a znovu v závěru roku
2012, měl svůj dopad v oblasti produktivity práce a vyžádal si v minulých letech postupně
i odpovídající redukci v oblasti zaměstnanosti. V roce 2010 klesl průměrný evidenční počet
pracovníků (bez agenturních pracovníků) meziročně o 6,5 %, v roce 2011 došlo ke snížení o 5 %
Finanční analýza
33
a v roce 2012 o dalších 7,3 %. Ani uplynulý rok nebyl v tomto směru výjimkou, když se počet
pracovníků znovu meziročně snížil o 3,6 %. Snížení zaměstnanosti bylo fakticky vyšší, neboť
v uplynulých letech (zejména v r. 2011) došlo i k výraznému snížení zaměstnávání agenturních
pracovníků. V roce 2013 ocelářský průmysl zaměstnával v průměru 14 851 pracovníků ve stálém
pracovním poměru, a dále 673 agenturních pracovníků.
Na rozdíl od roku 2012 se v loňském roce 2013 meziroční snížení počtu pracovníků promítlo do růstu
průměrných výdělků jen minimálně, když průměrný výdělek vzrostl o 1,1 %. Obdobně jako v případě
růstu průměrné mzdy v ČR celkem (+0,1 %) však tento růst znamenal vzhledem k výši inflace (+1,4 %)
pokles reálných výdělků.
Ve vztahu k stejnému období minulého roku se v roce 2013 snížila produktivita práce,
z tržeb v b.c. meziročně o 2,8 %. To odpovídá většímu poklesu tržeb, v porovnání se snížením
zaměstnanosti.
Pro další období (do roku 2017) bude významné udržení „kmenové zaměstnanosti“ tj. i za cenu
dočasného uvolnění z výrobních procesů např. do projektů vzdělávání a rekvalifikací. Je evidentní, že
pokles zakázek a s tím související dočasné zastavování výrobních provozů by mohlo nastat kdykoliv
v budoucnosti, zvláště když uvážíme doposud křehké oživení zejména v Evropě. Aktuální proto
zůstávají všechny možnosti podpory zaměstnanosti vč. řešení dočasné nezaměstnanosti, rozšíření
možnosti „předčasného důchodu“ zejména u „rizikových profesí“, daňové úlevy u nových
zaměstnanců, řešení postavení seniorů, podpora možností rekvalifikace a další. Případné využití
evropských fondů (ESF) na řešení zaměstnanosti a vzdělávání, by mělo být výrazně zjednodušeno, tak
aby nebránilo přístupů podniků k vypsaným projektům (snížení administrativní náročnosti, větší
transparentnost, individuální (zákaznický) přístup.
Finanční analýza
34
Nízká inflace a vládní restriktivní opatření v rozpočtové sféře, omezily v letech 2010-2012 v ČR růst
průměrných výdělků. To spolu s růstem nezaměstnanosti a poklesem spotřeby přispělo ke stagnaci
ekonomiky ČR v rozsahu vyšším než v okolních zemích. V roce 2013 došlo jen k mírnému růstu
nominálních výdělků, přičemž tento růst nepřevýšil ani i tak nízkou úroveň inflace. I reálné výdělky
proto meziročně klesly.
Výraznější meziroční růst průměrných výdělku v ocelářském průmyslu byl spíše odrazem předchozího
vývoje a dále skutečnosti výrazné úspory pracovníků, nezbytné pro udržení úrovně produktivity
práce.
Dá se předpokládat, že růst výdělků v ČR (nominálně i reálně) se i vzhledem k předpokládanému
vývoji inflace (nepřímé daně by měli spíše klesat a kompenzovat tak případný nárůst přímých daní,
převažující tendence k poklesu cen energií a surovin, nízké úrokové sazby) opět obnoví od roku 2014.
Prognóza vývoje mezd vztažených na celou Českou republiku, v souvislosti s vývojem kurzu koruny
k euru, je uvedena v následující tabulce:
Vývoj mezd v relaci k vývoji kurzu koruna - € - tab.
2009
Inflace v %
2010
2011
2012
2013
2015P
2016P
2017P
1,0
2,4
0,9
2,0
26,8
26,4
1,0
1,5
1,9
3,3
23 353
23 858
24 452
25 109
Nominální index (Y/Y)
3,4
2,2
2,5
2,7
0,1
2,5
4,2
Reálný index
(Y/Y;2005=100)
2,3
0,7
0,6
-0,6
-1,3
1,5
1,8
26,5
25,3
24,6
25,2
26,0
27,3
27,2
Průměrná mzda
(Kč/měsíc)
CZK/EU (průměr)
1,4
2014P
25 128 25 900
27 000
P - předpověď
Devizová intervence České národní banky zvýšila kurz koruny vůči euru ve snaze zabránit deflaci a
podpořit exportně orientovanou ekonomiku. To na druhé straně vedlo ke zdražení dovážených
surovin a polotovarů. Dopad intervence ČNB byl hodnocen nejednoznačně i podle toho na jaké
úrovni byl u jednotlivých podnikatelů zafixován kurz české koruny k euru. V dalších letech tak bude
důležité, jakým způsobem dojde k opětovnému posílení české koruny. Kurz koruny tak může
variabilně ovlivnit konkurenceschopnost výrobců na zahraničních trzích, objem zakázek a v tomto
smyslu může ovlivnit i růst průměrného výdělku. I tak ale růst průměrné mzdy zůstane i do budoucna
zejména záležitostí růstu produktivity práce, což bude v hutním průmyslu souviset nutně i s růstem
kvalifikace pracovní síly.
Finanční analýza
35
5. Ekologie
Oblast ekologie – snížení dopadů na životní prostředí v okolí podniků – je možno pro hutnictví
charakterizovat:
z vlastních zdrojů bylo v uplynulém období (od r. 1993) investováno 103 miliard Kč
(do modernizace výrobní základny 64 miliard, do projektů na ochranu životních prostředí
39 miliard)
-
dosažené výsledky (od r. 1993)
•
emise tuhých znečišťujících látek – pokles o 92 %
•
emise SO2 - pokles o 68,7 %
•
emise kysličníků dusíku – pokles o 64 %
•
produkce odpadů – pokles o 57 %.
Samostatné vyčlenění ekologie jako kategorie vládní (nikoliv hospodářské) politiky, hodnotí
zahraniční průmysl z pohledu obsahu i formy jako katastrofický scénář kolapsu průmyslu.
5.1 Obchodování skleníkovými plyny po roce 2012
1.
Velikost celkové vstupní alokace pro podnik: podnikům spadajícím dle nařízení
2010/2/EU mezi odvětví ohrožená únikem uhlíku (carbon-leakage) byly povolenky již
přiděleny, ale pouze pro přímé hutnické technologické operace, nikoliv pro výrobu energií
pro tyto operace v teplárnách metalurgických podniků. V důsledku toho podniky, které
zahrnují ve svém rámci teplárnu, budou muset dokupovat i více než 50% potřebných
povolenek v aukcích. Pro povolenky přidělené podnikům zdarma byl nově stanoven
progresivní redukční koeficient s průměrnou velikostí krácení propočtených objemů o 2,2%
meziročně.
2.
Pravidla pro provádění aukcí povolenek jsou stanovena, aukce probíhají, cena
povolenky se pohybuje okolo 6 EUR – z trhu bylo staženo 900 mil. povolenek, které mají být
přiděleny do tržní stabilizační rezervy (MSR), o detailech její formy a uplatnění se v současné
době jedná.
3.
Pro výrobce elektřiny v ČR vláda rozhodla o přidělení 30% povolenek zdarma na
období let 2013 – 2020 při splnění kritérií nastavených legislativou ČR, především při nutnosti
investovat do technologií pro snížení emisí CO2. Z hutních společností se týká Energetiky
Třinec, a.s. a ArcelorMittal Energy Ostrava a.s., pro něž povolenky zdarma budou teprve
přiděleny (probíhá notifikace návrhu ČR v Komisi EU). Teplárny ostatních hutních podniků
nespadají to této skupiny a všechny povolenky pro výrobu energií budou muset nakupovat
v aukcích.
4.
Použití prostředků z aukcí. V souladu s legislativou EU má být min. 50% z výnosů aukcí
použito na programy pro snížení emisí a obdobné (příjemci MŽP + MPO). To je v ČR
dodrženo, zbylých 50% je příjmem státního rozpočtu. Nejsou tak naplněny naše představy
o použití financí z tohoto prodeje k financování programů výzkumu a vývoje nízkoemisních
a nízkoenergetických technologií, kofinancování investičních a modernizačních akcí pro
ochranu životního prostředí a výstavba zařízení s vyšší energetickou účinností. Obdobně by
část přínosu z prodeje povolenek určená pro státní rozpočet měla být využita ke snížení
Ekologie
36
poplatku za obnovitelné zdroje, který platí každý spotřebitel elektřiny a jehož výše pro rok
2015 činí 495 Kč/MWh (v roce 2013 činil 583 Kč/MWh). O snížení tohoto poplatku se jedná
v Parlamentě.
5.
Dle Komise je pro ČR je alokováno 4,6 % z výnosu evropských aukcí.
5.2. Klimaticko-energetický balíček do roku 2030
V roce 2014 byly Komisí EU vyhlášeny a schváleny cíle do roku 2030:
(1)
snížit emise skleníkových plynů v EU o 40% oproti skutečnosti roku 1990 (do roku
2020 je cíl „pouze“ ve výši 20%) a to bez ohledu na to, že doposud nedošlo k celosvětové
dohodě o snižování emisí skleníkových plynů.
(2)
Zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energií na 27% ze spotřeby.
(3)
Zvýšit energetickou účinnosti o 40% oproti roku 1990 (do roku 2020 byl stanoven cíl
ve výši 20% a plnění není doposud na úrovni EU provedeno). Tento pojem znamená ve
skutečnosti snížení spotřeby energií, nikoliv zvýšení energetické účinnosti tak, jak je
definována.
K balíčku jako celku máme negativní stanovisko, protože stanovuje cíle EU bez ohledu na mezinárodní
souvislosti, zvyšuje dále finanční zatížení podniků v ČR i EU pro jejich splnění oproti konkurentům
z jiných regionů. Požadovali jsme, aby byl stanoven pouze jeden závazný cíl a ostatní cíle by měly být
uzpůsobeny pro jeho dosažení. Podle našeho názoru by tímto cílem mělo být snížení emisí
skleníkových plynů max. o 35%, v případě dosažení celosvětové dohody na konferenci v Paříži v roce
2015 pak o max. 40%. Zde je nutno upozornit na to, že snížení emisí v odvětví hutnictví železa je
možné dle různých studií max. o 15% - zdroje snížení bude tedy nutno hledat v ostatních odvětvích
(např. energetika) a u spotřeby energií u obyvatelstva.
5.3. Problematika implementace směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích
a)
Novela zákona 76/2002 Sb., o IPPC proběhla a nový zákon pod číslem 69/2013 Sb. je
platný od 19.3.2013.
b)
K novele zákona byla zpracována novela vyhlášky 554/2002 Sb., která uvádí vzor
žádosti o integrované povolení – vyšla pod číslem 288/2013 Sb.. Novými částmi zde jsou
zpracování tzv. základní zprávy a možnost požádat o výjimku z emisních limitů stanovených
v nejlepších dostupných technikách (jejich hodnota nesmí být vyšší než ve složkové
legislativě) – obě metodiky jsou již platné.
c)
Náklady na implementaci směrnice měly dosáhnou v metalurgii železa za celé období
let 2010 – 2020 podle studie MPO z listopadu 2010 celkem cca. 35 mld. Kč., z toho značnou
část bylo předpokládáno vynaložit již do roku 2016. Uvedená částka je průběžně
upřesňována – jsou z ní odečítány již realizované akce a přičítány požadavky nově vzniklé na
základě nové a upřesňované legislativy. Za období let 2010 – 2015 budou v odvětví hutnictví
železa realizovány akce v hodnotě cca 19 mld. Kč, t.j. cca 60% z celkové částky. Do této částky
nejsou započteny investice na splnění nových velmi přísných limitů pro znečišťující látky,
které teprve budou stanoveny pro velká spalovací zařízení v Závěrech o BAT (před
ukončením), ani pro emisní limity, které mají být stanoveny v připravované směrnici pro
spalovací zdroje 1 – 50 MW (práce na úrovni EU probíhají).
Ekologie
37
5.4. Řešení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji (dotace)
V rámci Operačního programu Životní prostředí, Prioritní osa 2, bylo vyhlášeno pro Moravskoslezský
kraj několik výzev. V rámci 36. a 38. výzvy bylo možno požádat o dotaci až 90% z uznatelných
nákladů. Projekty s velikostí do 7,5 mil. EUR byly schvalovány na SFŽP, projekty nad tuto hodnotu
musely být notifikovány každý samostatně Komisí EU, což se v roce 2013 (červen, září) podařilo. Nyní
je největším problémem realizovat schválené akce v termínu dle platné legislativy, t.j. aby realizace
vč. fakturace byla ukončena do konce roku 2015.
Současně probíhají práce na studii o možnostech řešení problematiky ochrany ovzduší
v Moravskoslezském kraji i ČR jako celku do roku 2020. Do její tvorby jsou hutní podniky zapojeny
především formou připomínek k předloženým návrhům. Bohužel neznáme doposud pravidla pro
čerpání fondů EU v období 2014-2020, abychom mohli posoudit možnost čerpání dotací z nich.
Vycházíme z informací, že dotace nebudou moci čerpat velké podniky a výše dotací bude omezena.
5.5. Novela zákona o odpadech
Začátkem roku 2014 byly zahájeny práce na novelizaci odpadové legislativy. Stávající zákon
o odpadech č. 185/2001 Sb., je novelizován tak, že z něj vzniknou dva samostatné zákony:
(a) zákon o výrobcích s ukončenou dobou životnosti (také nazývaný zákon o zpětném odběru
výrobků) - řeší např. problematiku zpracování autovraků, pneumatik,
(b) zákon o odpadech.
Pro tvorbu věcného záměru obou zákonů bylo na základě memoranda o spolupráci mezi Svazem
průmyslu, Hospodářskou komorou, ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem životního
prostředí vytvořeno celkem 6 pracovních skupin, které řešily a řeší jednotlivé části věcných záměrů.
Jsou v nich zastoupeni i zástupci našeho odvětví.
U zákona o odpadech (implementace směrnice 98/2008/EU) hutím musí zůstat i nadále zachováno
postavení zařízení na recyklaci kovů - nejsou to zařízení na likvidaci odpadů. Znění směrnice
o odpadech tuto možnost připouští, ve spolupráci odvětvových svazů vč. HŽ s MŽP a MPO je
navržena legislativní cesta, jak toto postavení hutí jakožto recyklačních podniků zachovat.
Problematika se dotýká i papíren, skláren.
5.6. EIA – posuzování vlivů na životní prostředí
Byla přijata novela zákona o vlivu na životní prostředí č. 39/2015 Sb., která povoluje vstup do řízení
novým účastníkům v jakékoliv fázi povolovacího řízení. Na místě jsou obavy ze zablokování celého
procesu EIA tím i investiční výstavby a modernizací zařízení vč. staveb pro ekologii. Proto je nutno
urychleně provést celkovou novelu nejen zákona o EIA, ale současně s tím i celého povolovacího
procesu tak, abychom se alespoň přiblížili standardu obdobných řízení v okolních státech.
5.7. Závěr
Práce probíhající ve výše uvedených oblastech jsou velmi dynamické. Zástupci odvětví přímo
spolupracují s ministerstvem životního prostředí, ministerstvem průmyslu a dopravy, dotčenými
svazy a asociacemi jiných odvětví a také se Svazem průmyslu a dopravy tak, aby konkrétní problémy
byly v daném časovém úseku vyřešeny bez negativního dopadu na odvětví hutnictví železa.
Ekologie
38
6. Rovnocenné podmínky pro ocelářství
6.1. Ocelářský průmysl v celé EU bojuje o udržení životaschopnosti a tím de facto
o svojí existenci.
Údaje za období od roku 1970 – do letošního roku jasně ukazují, že vývoj zřetelně sděluje:
-
ocelářství již neobnoví svojí produkci na úroveň před rokem 2007,
v odvětví je stále 15 % nadbytečných kapacit,
strukturální „manévr“ restrukturalizace v EU ve směru k vyšším finalitám a sofistikovaným
výrobám musí pokračovat.
Ocelářství je zatěžováno vlivy ekologické legislativy a růstem nákladů z vývoje cen energií.
Konkurence dovozů hutních materiálů (Turecko, Čína, Jižní Korea ) je faktorem, který prokazuje, že
jiná pravidla v oblasti ekologie a energetiky, dávají šanci získat silnou pozici na trhu –dříve
saturovaným výrobou evropských ocelářských podniků.
6.2. Steel Action Plan (SAP), přijatý v červnu 2013 jako dokument pro udržení
konkurenceschopnosti ocelářského průmyslu v EU, měl nastartovat řadu
impulsů ke zlepšení situace. Hlavní kapitoly
-
vysoké ceny energií
dostupnost surovin
cesta recyklace a zhodnocení šrotu
atraktivnost průmyslu pro kvalifikované pracovníky
investice pro inovace a technologie šetrné k životnímu prostředí.
SAP doporučuje využití programu RFCS pro realizaci projektů výzkumu a vývoje v ocelářství, klade
důraz na strukturální změny ve výrobcích hutního průmyslu a to podle marketingových analýz trhu
a jeho vývoje.
Pro dosažení záměrů SAP je nezbytná součinnost EU a národních vlád a to v otázkách
-
vývoje cen energií, řešení vlivu OZE na ceny
daňové, tarifní a dotační politiky k segmentům průmyslu
možností Operačních programů, využití strukturálních a kohezních fondů
spolupráce se sociálními partnery při řešení sociálních dopadů a k dosažení dohod v oblasti
zaměstnanosti.
Jako konkrétní příklady lze uvést
-
-
náklady na energie představují 40% provozních nákladů v ocelářství. Ceny energií budou do
roku 2020 stoupat o 3-5 % ročně a řešení předpokládá možnost uzavírání dlouhodobých
smluv na dodávky energie (elektřina, plyn, uhlí ...) a předvídatelnost nákladů na energie,
maximalizace výroby oceli ze šrotu má odůvodnění v přínosech
- více jak 70% úspory energií
- 90% úspory vstupních surovin
- snížení o 80% znečištění ovzduší a 30% snížení spotřeby vody.
Politické priority EK jsou zahrnuty do pracovního plánu, který obsahuje 23 iniciativ zaměřených
především na zvýšení počtu pracovních míst, hospodářského růstu a podpoře investic. Snaha o
Rovnocenné podmínky pro ocelářství
39
získání 315 miliard EU během 3 let, tedy k vytvoření energetické unie, strategie vnitřního trhu,
vzájemné uznávání výrobků a standardizace, rozvinuté strojírenství – to jsou některé iniciativy.
Strategický rámec pro energetickou unii se zaměří na bezpečnost dodávek energie, integraci
národních trhů s energií, snížení poptávky po energii v EU, dekarbonizaci energetického mixu,
výzkumu a vývoje v oblasti energetiky, revizi ETS jako součást legislativního rámce po roce 2020.
6.3. Tendence a poznatky ze zahraničních informací (zdrojů).
a) V EU budou patrné regionální „nesrovnatelností“
- určitá ekonomická krize se bude udržovat v jižní Evropě
- dříve „robustní trhy východní Evropy“ jsou mnohem silněji ovlivněny možnými krizovými
situacemi
- konkurence na trzích se v letech 2015-2020 dále zvýší,
b) Tendence roku 2015 pro ocelářství
zásoby u obchodníků jsou relativně nízké, což může podnítit růst cen
rozdílné faktory ovlivňují vývoj cen surovin (rudy, uhlí, šrot),
- dominantní postavení těžařských společností
- spekulace komoditních burz
- dojednávané parametry obnovitelných energetických zdrojů (cenový aspekt), nejsou
stále vyhovující,
to vše bude působit na vývoj cen ocelářských výrobků. Vývoj cen bude diferencovaný podle
sortimentu, ale celkově půjde o relativně malý růst několika %.
c) V Evropě je přebytek 20 mil. t/r kapacit ocelářství a nebude jiné řešení, než během 3-5 let
přizpůsobit kapacity a strukturu produkce. Průmyslové korporace si stěžují, že platí daleko
více za elektřinu a plyn než konkurenti např. v USA (důsledek boomu plynu z břidlic) – což je
negativní faktor ke ztrátě konkurenceschopnosti v Evropě.
d) Vliv „politiky klimatu“ na průmyslové aktivity
- ceny elektrické energie vzrostly od roku 2007 o 28 %
- ETS (Emission Trading System) ovlivňuje 11-15 mld. EUR konkurenceschopnost (podle
EUROFERU)
- „.. výroba musí vydělávat své peníze z výroby a ne z obchodování uhlíkem ...“.
e) Reálnost a účinnost „Akčního plánu EU pro ocelářství“ (SAP)
- zdroje z obchodu s povolenkami směřovat na podporu nových technologií v branži
- nezbytnost kontroly a průkaznosti efektivnosti zavádění OZE, obnovitelných zdrojů
energie
- konkrétní projekty a jejich finanční zajištění
- vývoj, výzkum, inovace
- ekologicky čisté investice
- recyklace, vytěžitelnost šrotu
- optimalizace relací a jistot cen energií pro průmysl
- podpora k regionům při uzavírání a restrukturalizaci podniků, je podmíněna
rozpracováním a proveditelností v jednotlivých zemích EU.
f) RFCS (Research Fund for Coal and Steel) využívá 56 mil. EURO ročně a je účelově zaměřen na
oblast uhlí a oceli. Projekty výzkumu, vývoje a inovací jsou připravovány ročně (vždy do září
pro následující rok).
40
6.4. Ekologie a energetika – stěžejní faktory konkurenceschopnosti
Ekologie – v celém svém rozsahu norem, legislativy, limitů a rozhodování – je bezesporu nejvážnějším
ohrožením ocelářství. Právě v této oblasti je smysl rovnocenných podmínek podstatný. Je nezbytné:
-
nepřipustit do legislativy zvyšování daní a poplatků, zavádění nových poplatků pro oblast
ekologie, energetiky
nepřipustit přijetí legislativy, která nepostihuje všechny zdroje znečišťování (ovzduší, odpady,
vody) a je diskriminující k průmyslovým odvětvím.
Ocelářský průmysl je zasažen obchodováním emisemi. Jakékoliv mimořádné daně mohou být
existenční podmínkou pro těžký průmysl (a jeho přesun mimo EU) a pak relevantní pravidla pomoci
státu jsou nezbytná.
Druhou oblastí jsou tzv. ekologické poplatky. Považujeme je za přežitý a neefektivní nástroj. Jde o to,
že finanční zdroje z těchto poplatků nemusí skončit využitím pro financování akcí pro zlepšování
ovzduší, do nejlepších technologií.
Charakteristika situace v hodnocení parametrů vlivu na životní prostředí
-
přestože se od roku 2004 trvale snižuje energetická náročnost hutní výroby, zůstává dnešní
pozice nad parametry nejúčinnějších technologií,
materiálová náročnost klesá od roku 1997 (nejvýrazněji v období 2004-2007). ČR však má
stále více jak 1,4 násobnou materiálovou náročnost než je průměr EU (15),
trvale klesá emise skleníkových plynů za ČR (průměrně o 4,7 % ročně),
nejčastějším způsobem odstraňování odpadu je nadále skladování (96 % z celkového
odstraňování odpadů), nikoliv jeho využívání,
koncentrace zhoršené kvality ovzduší do některých regionů není jen důsledkem
průmyslových činností, ale faktickým působením řady dalších faktorů (doprava, lokální
topení, dálkový přenos znečištění, historicky daná koncentrace průmyslu na malém území).
Energetika – dostupné stabilní a cenově akceptovatelné dodávky energií.
1. Vývoj cen energií je nepříjemným signálem pro konkurenceschopnost ocelářství. Růst cen
energií se již nedaří tlumit snižováním energetické náročnosti v celém rozsahu a tak působí
na snižování rentability (marží), což bezprostředně ovlivňuje možnosti tvorby a využití
vlastních zdrojů například pro investování do nejprogresivnějších technologií výroby hutních
materiálů nebo do oblasti zhodnocování hutních materiálů (finality, sofistikovaných produktů
a pod.).
2. Energie – problematika před ocelářským průmyslem
- je očekávatelné, že růstem podílu obnovitelných zdrojů energií (OZE) bude cena
elektrické energie stoupat. Bezesporu působí i nezbytnost řešení přenosových sítí,
- určitým faktorem energetického zajištění jsou okolnosti stability dodávek energií z OZE
(sluneční svit a p.). To bude vyžadovat udržování klasických zdrojů, které nejsou
nejefektivnější a mají svá ekologická rizika,
41
-
ilustrace cenové úrovně elektrické energie (cena za 1 kwh ..... 0,84 EURO)
SRN
100 %
USA
48 %
Brazílie
69 %
Rusko
48 %
Belgie
85 %
Česká republika
120 %
Francie
84 %
Polsko
90 %
Maďarsko
124 %
6.5. Sociálně zaměstnanecké důsledky
V ocelářství pracuje v hutních profesích 15 000 pracovníků a ocelářství dává prostor pro zaměstnání
více jak 70 000 pracovníků.
Struktura pracovních míst je (a bude) odlišná ve srovnání s rokem 2007
-
nové profese, přesun tradičních povolání i mimo EU
v průmyslu nebude potřeba tolika pracovních míst.
Řešení spočívá ve:
-
spolupráci vzdělávacích institucí a průmyslu (podniků)
podpoře, motivaci zájmu o technické a řemeslné obory
optimalizaci sítě a struktury škol, včetně regionálního uspořádání
provázanost vzdělávání na trh práce.
Realizační postupy
1. Stanovení priorit pro regionální a sektorové dohody
- co je rozhodující, jak vyplývá z analýz a projekcí možných vývojů v regionu.
2. „Národní dohoda“ vyjadřuje doporučení
- k podpoře technickému a řemeslnému vzdělávání
- ke spolupráci školství a podniků
- k formulování potřeb trhu práce – pro orientaci vzdělávání, náplně školství.
Definování potřeb trhu práce (nové technologie, požadavky na profese, kvalifikace a potřeby dalšího
vzdělávání) a formulování konkrétních východisek (v sektorových dohodách) za účasti zástupců SPD
ČR, HK a Odvětvových svazů v projektech roků 2015, 2016.
3. Efektivnost systému technického vzdělávání.
Zadání pro ocelářský průmysl:
-
Potřeba důsledné orientace na výrobkovou skladbu s vyšší přidanou hodnotou,
Image oceli je nutno zlepšovat mnohem intenzivnějším prokazováním potenciálu oceli
v oblasti zlepšování životního prostředí jak na poli zlepšování ekologie samotné výroby
a zpracování oceli, tak na poli nezpochybnitelných přínosů pro užití v celém spektru
konečné spotřeby a recyklovatelnosti,
42
Konkrétní návrhy jsou cíleny na:
-
definování jaké znalosti, odbornost a dovednosti ocelářské firmy potřebují,
specifikování možností uplatnění absolventů v praxi (včetně prezentace úspěšných příkladů),
co nejdetailnější formy spolupráce firem a škol typu
- nábor žáků, studentů a motivace k absolvování
- zařazení témat do osnov škol
- režimu „týden ve škole, týden v praxi“
- přednášek odborníků z firem
- prosazování možností „odpočtu“ při zdaňování poskytovaných darů a stipendií
- prezentace firem a nabídek uplatnění absolventů.
6.6. Obchodní vztahy, bariery a podpora
1. Úsilí o podporu průmyslu v EU se potýká s poklesem poptávky, s konkurencí dovozů z třetích
zemí.
V oblasti obchodních vztahů půjde o uplatnění těchto opatření:
-
dovozní cla
antidumpingová opatření proti konkrétním zemím a výrobkům
množstevní limity na dovozy do EU.
Antidumpingová šetření byla uplatněna v rámci EU v 7 případech (trubky, válcovaný drát, ocelová
lana ale i na spojovací prostředky z nerezavějících ocelí). V platnosti jsou i opatření na dovozy
materiálů, zpracovávaných v hutnictví (Ferrosilicium, koks, grafitové elektrody, žáruvzdorné
materiály). Vždy jde o akce Evropské komise a stanoviska asociace Hutnictví železa respektují názory
členů Odvětvového svazu.
Považujeme za vhodné zapojit se podstatně více do struktur EUROFER, ESTA a dalších asociací
v Evropské unii, kde jsou hutní společnosti členy buď přímo (EUROFER, Worldsteel) nebo
prostřednictvím národních asociací, jako je tomu v členství v ESTA prostřednictvím AVOT.
2. Oblast dostupnosti surovin, soběstačnost (v rozsahu 30 % vlastních dodávek, zdrojů) a vliv na
efektivnost.
Je skutečností, že ocelářství nemá silnou pozici v jednání s dodavateli paliv, energií surovin. Na
druhou stranu je zájem na dohodě dodavatelů – odběratelů a proto vývoj cen (např. železné rudy) je
kolísající.
Ocelárny udržují nízké zásoby a usilují o výhodné nákupy. Provázanost dodávek (nákupu) surovin
s vývojem výroby oceli podle zakázek přináší
-
6.7.
úvahy o redukci investic a někdy i uzavírání „ztrátových kapacit“,
snahu o stabilitu, dostupnost dodávek surovin budováním vlastních zásobovacích cest
a kapacit.
Podpora projektů
životaschopnosti.
řešení
věcných
problémů
dosažení
a
udržení
1. Faktory vývoje ukazují na tyto trendy
a) vytváření velkých seskupení (s produkcí nad 10 mil. tun ročně),
b) dosahování synergických efektů z nákupů zejména surovin, energií, ale i z koncentrace
výroby na nejproduktivnější agregáty, z centralizace služeb,
43
c) standardy životaschopnosti (např.: více jak 10 % provozní marže), jsou indikací, zda
společnost má dostatek zdrojů, plynulý finanční tok k reprodukci a k dynamickému rozvoji,
d) dosažení a udržení parametrů životaschopnosti vyžaduje utlumení růstu cen pořizovaných
surovin, energií, protože není reálné promítání těchto vlivů v plné výši do cen hutní
produkce.
2. RFCS (Research Fund for Coal and Steel)
Projekty (výzkumu, vývoje, inovací) jsou posuzovány ročně (vždy do září pro následující rok)
a mají bonifikaci při uplatnění vysokých škol, při zapojení více zemí.
V čerpání zdrojů RFCS pro realizaci projektů je ČR (přibližně shodně se SR, Dánskem) na 15 %
ve srovnání se SRN (140 mil. EURO) na 20 % k Francii a na 50 % k Polsku.
Problémem zůstávají
-
možnosti „vlastních zdrojů“ v období recese na kofinancování akcí,
personální možnosti ocelářských společností na procesu přípravy projektů a prosazení
v týmech RFCS.
3. Operační programy (OP).
Finanční zdroje OP budou obdobné jako v roce 2014:
- OP podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (MPO)
- OP výzkum, vývoj, vzdělávání (MŠMT) – sektorová rada mpř. vlády MVDr. Bělobrádka
- OP zaměstnanost (MPSV)
- OP životní prostření (MŽP).
Ocelářské podniky znají oblasti, ve kterých lze účelně a efektivně investovat, jsou
připravovány projekty, ale ještě stále nedostačující rentabilita neumožňuje realizovat
investiční akce bez účasti fondů, prostředků EU.
Na projekty do OP budou v létě 2015 vyhlášeny „dotační výzvy“ (na období 2015-2020).
Dotace by mohla dosáhnout výše 25-45 % zdrojů pro projekty, což znamená zvýšení podíl vlastních
zdrojů podílů (oproti r. 2012-2014). Zároveň rezorty avizují sjednocení pravidel a zjednodušení
podávání žádostí (www.dotaceEU.cz). Rezorty jednotlivých OP koordinuje MMR a MF.
Pro nás (ocelářský průmysl) je podstatný OP podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který
bude cca o 30 % vyšší oproti minulému období a bude dosahovat částky 4,33 mld. EURO.
Daňové zvýhodnění výzkumu a vývoje.
Daňové zvýhodnění mohou využít firmy, které na výzkum, vývoj a inovace nečerpají jiné veřejné
prostředky. Odečitatelná položka je daňově uplatnitelná pro výzkum, vývoj a od ledna 2015 i pro
nakupovaný výzkum. V r. 2013 bylo uplatněno v odpočtu 10,5 mld. Kč (snížení daňového základu)
a tím byla dosažena úspora finančních zdrojů ve výši 1,9 mld. Kč.
Za nejvýznamnější projekty k investování lez považovat:
-
-
ekologické projekty
- 8-9 mld. Kč do akcí na ochranu ovzduší,
- 1-2 mld. Kč do projektů zpracování odpadů,
realizace nejoptimálnějších technologií (prvovýroba, výroba oceli)
dokončení projektů, které přinesou českému ocelářství konkurenční schopnost
investice do finalizace hutní produkce (tepelné zpracování, úpravny, ....).
44
Zatímco investování do ocelářských technologií (nahrazení neefektivních kapacit) je podnikatelským
záměrem investorů – vlastníků, nelze o ekologických investicích uvažovat bez spoluúčasti státu,
fondů EU, Operačních programů MŽP, tedy bez kofinancování.
Konkrétním výsledkem realizovaných projektů je pozitivní vliv na rentabilitu (hrubou marži)
a dosažení, udržení životaschopnosti.
Hrubá marže (%)
r. 2013
r. 2014
r. 2015
r. 2017
r. 2020
3,0
3,1
4,4
7,1
10,1
(zisk/tržby)
45
7. Závěr
1. Aktivnější přístup EU k průmyslu je principiálně nezbytný. Průmysl EU lze trendově
charakterizovat fází vymísťování. Průmysl jako takový není vnímán „příznivě“, jsou zvýrazňovány
ekologické a logistické zátěže.
Cíl EK – dosáhnout v r. 2020 ... 20% podíl průmyslu na HDP je vysoce ambiciózní. Charakteristiky
ocelářského průmyslu EU:
-
350 000 kvalifikovaných pracovníků
1 500 000 pracovních příležitostí
170 000 000 tun roční produkce
100% recyklovatelnost výrobků
25% snížení CO2 emisí od r. 1990,
15% snížení pracovních míst od r. 2007
20% snížení objemu produkce
200% cen elektřiny oproti např. USA
300% cen zemního plynu ve srovnání s USA.
Přitom bez ocelářských výrobků se neobejdou žádná průmyslová odvětví (strojírenství, doprava,
stavebnictví), ale ani investice do ekologizace, do energetiky (vč. obnovitelných zdrojů – OZE).
Heslo „nevytvářejme průmyslové muzeum v Evropě“ motivuje k přijetí konkrétních opatření
k dosažení konkurenceschopnosti – tedy k vytvoření rovnocenných podmínek evropského ocelářství:
a) přehodnotit průmyslovou, energetickou a ekologickou politiku a vyhlašované cíle
b) konkurenceschopné ceny energií (včetně vlivu OZE)
c) technicky a ekonomicky dosažitelné hodnoty (cíle) ekologických parametrů
(vč. reformování ETS – Emissions Trading Scheme) pro ocelářství
d) zintenzivnění investování do optimálních technologií.
2. Cestou pro dosažení a udržení konkurenceschopnosti ocelářství v ČR je
- optimalizace portfolia kapacit z přehledu trhu, zakázek a koncentrace výrob na
nejprogresivnější technologie,
- vertikální integrace (k surovinám, energiím) má svůj důvod a efektivnost, zvyšování využití
v potenciálu výroby oceli na bázi šrotu,
- trvalá snaha o maximum realizace projektů výzkumu, vývoje, inovací.
Pro životaschopnost ocelářství v ČR platí i nadále
-
nepřipustit do legislativy zvyšování daní a poplatků pro oblast ekologie, energetiky
nepřipustit přijetí legislativy, která nepostihuje všechny zdroje znečišťování (ovzduší, odpady,
vody) a je diskriminující k průmyslovým odvětvím.
3. Český ocelářský průmysl potřebuje vytvořit mezinárodně porovnatelné (rovnocenné) podniky,
neboť je vystaven globální konkurenci.
Konkrétní zaměření
1. Ekologická a energetická politika
- základní axiom: technicky a ekonomicky dosažitelná řešení přinášející nejvyšší
dostupný standard a nezatěžující ocelářské podniky náklady souvisejícími
s environmentální politikou EU.
Závěr
46
2. Ceny energií
- základní axiom: eliminování rozdílu v cenách a nákladech na energie mezi průmyslem
EU a konkurencí; ocelářství by mělo mít možnost vynětí (eliminace) nákladů, které
nemá konkurence.
3. Technologické výzvy, realizace výzkumu, vývoje a projektů inovací
- základní axiomy: trvalé zvyšování přidané hodnoty ocelářských, hutní výrobků,
nahrazování surovinových zdrojů recyklovaným šrotem, zvyšování potenciálu
elektrických obloukových pecí a nahrazování koksovatelného uhlí plynem.
4. Zvyšování poptávky po hutních výrobcích
axiom: podporovat klíčové odvětví spotřebovávající hutní výrobky, vytváření rovných
obchodních podmínek, monitorování překážek obchodu a zlikvidování nekalých
praktik cenových, daňových.
5. Sociální dialog, zaměstnanost
axiom: využití prostředků z Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro
přizpůsobení se globalizaci na rekvalifikace, na zmírnění sociálních dopadů
restrukturalizace ocelářství (doprovodné sociální programy) a nalezení účinných
řešení přípravy k profesím, technickému vzdělávání.
4. Zaměření činnosti Odvětvového svazu hutnictví železa
a) analyzovat faktory konkurenceschopnosti a přitažlivosti investičního prostředí (ekologicky
akceptovatelné technologie),
b) účinně stimulovat podporu – výzkumu, vývoje, inovací, vzdělávání. Podporovat společné
projekty podniků a technických škol,
c) propojit obsahové zaměření rekvalifikací s možnostmi pracovního uplatnění (nedostatkové
profese, změny kvalifikace pro udržení zaměstnanosti),
d) revize podpory obnovitelných zdrojů energie jako faktor konkurenceschopnosti průmyslu
(vytváření rovnocenných podmínek),
e) přijatou environmentální legislativu zhodnotit v dopadu na průmysl a připravovat nezbytné
korekce. Angažovat se v revizi klimaticko-energetických záměrů EU směrem k zachování a
posilování konkurence schopnosti průmyslu a příjmy z „daňové a poplatkové“ oblasti využít
pro investice v průmyslu.
Pro udržení konkurenceschopnosti českého ocelářství je zřejmé, že v reakci na potřeby trhu musíme
do výrobního portfolia zařazovat takové výrobky, sortimenty, které díky inovacím a kvalitě produkce
přinesou významnou změnu sortimentu k vysoké finalizaci a k vyšším přidaným hodnotám.
Závěr
47
8. Přílohy
Příloha č. 1a/1
Vývoj objemu produkce surové oceli ve světě
Země/Regiony
Rakousko
Belgie
Bulharsko
Chorvatsko
Česká republika
Finsko
Francie
Německo
Řecko
Maďarsko
Itálie
Lotyšsko
Lucembursko
Nizozemí
Polsko
Portugalsko
Rumunsko
Slovensko
Slovinsko
Španělsko
Švédsko
Velká Británie
EU-28
Turecko
Švýcarsko
Srbsko a Černá Hora
Bosna-Hercegovina
ostatní země Evropy
Ostatní Evropa
Bělorusko
Kazachstán
Rusko
Ukrajina
ostatní SNS
SNS
Kanada
Mexiko
Spojené státy americké
ostatní země Střed. Ameriky
Severní a Střed. Amerika
Argentina
Brazilie
Chile
Kolumbie
Peru
Venezuela
ostatní země Již. Ameriky
Jižní Amerika
Příloha 1
2007
7 578
10 692
1 909
75
7 059
4 431
19 250
48 550
2 554
2 227
31 553
696
2 858
7 368
10 632
1 853
6 261
5 089
638
18 999
5 673
14 317
210 260
25 754
1 264
1 652
533
1 330
30 533
2 410
4 782
72 387
42 830
1 760
124 169
15 572
17 573
98 101
1 372
132 618
5 387
33 782
1 678
1 260
881
5 005
253
48 246
2008
7 594
10 673
1 330
89
6 387
4 417
17 879
45 833
2 477
2 097
30 590
635
2 582
6 853
9 728
2 017
5 035
4 489
642
18 640
5 198
13 521
198 705
26 806
1 312
1 832
608
1 063
31 621
2 589
4 250
68 510
37 279
1 717
114 345
14 945
17 209
91 895
1 089
125 138
5 541
33 716
1 549
1 053
1 001
4 224
296
47 380
2009
5 662
5 635
726
43
4 594
3 066
12 840
32 670
2 000
1 403
19 848
692
2 141
5 194
7 128
1 614
2 761
3 747
430
14 358
2 804
10 079
139 436
25 304
934
1 191
519
1 086
29 034
2 417
4 146
60 011
29 855
1 262
97 691
9 292
14 132
59 384
964
83 772
4 013
26 506
1 308
1 053
718
3 808
370
37 776
Produkce
2010
7 206
7 973
737
95
5 180
4 029
15 414
43 830
1 821
1 678
25 750
655
2 548
6 651
7 993
1 543
3 721
4 583
606
16 343
4 846
9 709
172 911
29 143
1 320
1 384
592
1 211
33 650
2 530
4 220
66 942
33 432
1 076
108 200
13 009
16 870
80 495
1 188
111 562
5 138
32 948
1 011
1 213
880
2 207
497
43 894
v tis. t
2011
7 474
8 026
835
96
5 586
3 989
15 780
44 284
1 934
1 746
28 735
568
2 521
6 937
8 801
1 942
3 828
4 236
648
15 504
4 867
9 478
177 813
34 107
1 400
1 464
649
1 459
39 079
2 614
4 699
68 852
35 332
1 166
112 663
12 891
18 110
86 398
1 276
118 675
5 611
35 220
1 615
1 287
877
2 980
575
48 165
2012
7 421
7 301
633
1
5 088
3 759
15 609
42 661
1 247
1 542
27 252
805
2 208
6 879
8 358
1 960
3 292
4 403
632
13 639
4 326
9 579
168 581
35 885
1 450
466
700
1 416
39 917
2 687
3 676
70 209
32 975
1 192
110 739
13 507
18 073
88 695
1 311
121 586
4 995
34 524
1 671
1 302
981
2 359
547
46 379
2013
7 953
7 093
523
135
5 171
3 517
15 685
42 645
1 030
883
24 080
198
2 090
6 713
7 950
2 050
2 985
4 511
618
14 252
4 404
11 858
166 343
34 654
1 530
466
722
1 255
38 627
2 245
3 275
69 008
32 771
1 109
108 408
12 417
18 242
86 878
1 441
118 978
5 186
34 163
1 323
1 236
1 069
2 139
706
45 822
% změny
2014
2014/13 2014/07
7 859
-1,2
3,7
7 331
3,4
-31,4
612
17,0
-67,9
167
23,7
122,7
5 360
3,7
-24,1
3 807
8,2
-14,1
16 143
2,9
-16,1
42 943
0,7
-11,5
1 022
-0,8
-60,0
1 152
30,5
-48,3
23 735
-1,4
-24,8
0
-100,0
-100,0
2 193
4,9
-23,3
6 964
3,7
-5,5
8 541
7,4
-19,7
2 070
1,0
11,7
3 158
5,8
-49,6
4 706
4,3
-7,5
615
-0,5
-3,6
14 249
0,0
-25,0
4 549
3,3
-19,8
12 120
2,2
-15,3
169 297
1,8
-19,5
34 035
-1,8
32,2
1 475
-3,6
16,7
723
55,2
-56,2
793
9,8
48,8
1 348
7,4
1,4
38 374
-0,7
25,7
2 513
11,9
4,3
3 681
12,4
-23,0
71 461
3,6
-1,3
27 170
-17,1
-36,6
1 255
13,2
-28,7
106 080
-2,1
-14,6
12 730
2,5
-18,3
18 995
4,1
8,1
88 174
1,5
-10,1
1 334
-7,4
-2,8
121 233
1,9
-8,6
5 488
5,8
1,9
33 912
-0,7
0,4
1 129
-14,7
-32,7
1 208
-2,3
-4,1
1 150
7,6
30,5
1 485
-30,6
-70,3
802
13,6
217,0
45 174
-1,4
-6,4
48
Příloha č. 1a/2
Vývoj objemu produkce surové oceli ve světě - pokračování
Produkce v tis. t
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2014
2014
Alžírsko
1 278
619
597
662
551
557
417
415
-0,5
-67,5
Egypt
6 224
6 198
5 541
6 676
6 485
6 627
6 754
6 485
-4,0
4,2
Libye
1 250
1 137
914
825
100
315
712
712
0,0
-43,0
Jihoafrická republika
9 098
8 246
7 484
7 617
7 546
6 938
7 162
6 550
-8,5
-28,0
ostatní země Afriky
825
770
864
844
1 014
900
918
860
-6,3
4,2
Afrika
18 675
16 970
15 400
16 624
15 696
15 337
15 963
15 022
-5,9
-19,6
Irán
10 051
9 964
10 908
11 995
13 197
14 463
15 422
16 331
5,9
62,5
Katar
1 147
1 406
1 448
1 970
2 038
2 145
2 236
3 019
35,0
163,2
Saudská Arábie
4 644
4 667
4 690
5 015
5 275
5 203
5 471
6 291
15,0
35,5
Spojené Arabské Emiráty
90
90
200
500
2 000
2 408
2 878
2 390
-17,0 2 555,6
ostatní země Stř. Východu
520
519
520
520
520
460
460
455
-1,1
-12,5
Střední Východ
16 452
16 646
17 766
20 000
23 030
24 679
26 467
28 486
7,6
73,1
Čína
489 712 512 339 577 070 638 743 701 968 731 040 822 000 822 698
0,1
68,0
Indie
53 468
57 791
63 527
68 976
73 471
77 264
81 299
86 530
6,4
61,8
Indonesie
4 160
3 915
3 501
3 664
3 621
2 254
2 644
2 800
5,9
-32,7
Japonsko
120 203 118 739
87 534 109 599 107 601 107 232 110 595 110 666
0,1
-7,9
Jižní Korea
51 517
53 625
48 572
58 914
68 519
69 073
66 061
71 543
8,3
38,9
Malajsie
6 895
6 423
5 354
5 694
5 941
5 612
4 693
5 000
6,5
-27,5
Filipiny
718
711
824
1 050
1 200
1 260
1 308
1 425
8,9
98,5
Taiwan,Čína
20 903
19 882
15 814
19 755
20 178
20 664
22 282
23 121
3,8
10,6
Thajsko
5 565
5 211
3 646
4 145
4 238
3 328
3 579
3 500
-2,2
-37,1
Vietnam
2 024
2 250
2 700
4 314
4 900
5 298
5 474
5 700
4,1
181,6
ostatní země Asie
3 220
3 154
2 924
2 995
3 078
2 995
2 836
3 059
7,9
-5,0
Asie
758 385 784 040 811 466 917 849 994 715 1 026 020 1 122 771 1 136 042
1,2
49,8
Australie
7 939
7 625
5 249
7 296
6 404
4 893
4 688
4 607
-1,7
-42,0
Nový Zeland
845
799
765
853
844
912
900
881
-2,1
4,3
Oceánie
8 784
8 424
6 014
8 149
7 248
5 805
5 588
5 488
-1,8
-37,5
Svět
1 348 122 1 343 269 1 238 355 1 432 839 1 537 084 1 559 043 1 648 967 1 665 196
1,0
23,5
Zdroj: Worldsteel Association (WSA), worldsteel 103, březen 2015
Země/Regiony
Příloha 1
49
Příloha č. 1b/1
Vývoj měsíční produkce surové oceli ve světě
březen
2015
tis.t
Rakousko
662
Belgie
650
Bulharsko
50
Chorvatsko
20
Česká republika
464
Finsko
360
Francie
1 435
Německo
3 872
Řecko
55
Maďarsko
155
Itálie
2 095
Lucembursko
210
Nizozemí
636
Polsko
850
Slovensko
436
Slovinsko
58
Španělsko
1 265
Švédsko
462
Velká Británie
1 118
ostatní země EU
460
Celkem EU-28
15 313
Bosna-Herzegovina
80
Makedonie
10
Norsko
55
Srbsko
85
Turecko
2 758
Ostatní Evropa
2 988
Bělorusko
232
Kazachstán
344
Moldavsko
20
Rusko
5 988
Ukrajina
1 696
Uzbekistán
61
C.I.S. (6)
8 341
Kanada
1 065
Kuba
25
Salvador
10
Guatemala
30
Mexiko
1 625
Trinidad a Tobago
35
6 551
Střed. A Sever. Amerika 9 341
Argentina
430
Brazilie
2 768
Chile
100
Kolumbie
95
Ekvador
55
Paraguay
1
Peru
95
Uruguay
1
Venezuela
145
Jižní Amerika
3 690
Příloha 1
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
únor
2015
tis.t
646
603
45 e
17
424 r
332
1 283
3 512
47
138
1 968
187
551
767 r
388
50
1 142
409
964 r
406 e
13 879
70
10 e
50
71
2 394 r
2 595
210 r
227 r
12 r
5 775 r
1 587 r
53 r
7 864
960 e
21
8
27
1 465 e
32
6 186 r
8 699
377
2 667 r
95
89
50
1
94
1
142
3 516
březen
% změny
2014
březen
15/14
tis.t
706
-6,2
584
11,3
53
-5,7
14
42,9
478
-2,9
350
2,9
1 393
3,0
4 050
-4,4
105
-47,6
70
121,4
2 323
-9,8
221
-5,0
610
4,3
708
20,1
381
14,4
59
-1,7
1 333
-5,1
430
7,4
1 128
-0,9
458 e
0,4
15 454
-0,9
69
15,9
17
-41,2
52
5,8
58
46,6
2 875
-4,1
3 071
-2,7
225
3,1
299
15,1
32
-37,5
5 978
0,2
2 635
-35,6
63
-3,2
9 232
-9,7
1 033
3,1
20
25,0
9
11,1
28
7,1
1 714
-5,2
44
-20,5
7 505
-12,7
10 353
-9,8
472
-8,9
2 991
-7,5
109
-8,3
118
-19,5
54
1,9
3
-66,7
97
-2,1
7
-85,7
109
33,0
3 960
-6,8
leden - březen % změny
2015
2014
15/14
tis.t
tis.t
1 995
2 010
-0,7
1 888
1 876
0,6
145
149
-2,7
45
56
-19,6
1 375
1 368
0,5
1 025
991
3,4
4 024
4 094
-1,7
11 063
11 288
-2,0
174
236
-26,3
418
227
84,1
5 947
6 622
-10,2
571
584
-2,2
1 784
1 754
1,7
2 434
2 130
14,3
1 251
1 126
11,1
164
161
1,9
3 660
3 649
0,3
1 297
1 184
9,5
3 146
3 224
-2,4
1 283
1 223
4,9
43 689
43 952
-0,6
230
208
10,6
30
49
-38,8
150
153
-2,0
225
162
38,9
7 735
8 483
-8,8
8 370
9 055
-7,6
646
553
16,8
804
844
-4,7
40
72
-44,4
17 976
17 194
4,5
5 153
7 519
-31,5
171
177
-3,4
24 790
26 359
-6,0
3 087
3 076
0,4
66
65
1,5
26
25
4,0
83
82
1,2
4 711
4 957
-5,0
100
146
-31,5
19 996
21 635
-7,6
28 069
29 986
-6,4
1 192
1 249
-4,6
8 420
8 365
0,7
292
294
-0,7
270
273
-1,1
154
151
2,0
3
8
-62,5
281
275
2,2
3
14
-78,6
418
390
7,2
11 034
11 017
0,2
50
Příloha č. 1b/2
Vývoj měsíční produkce surové oceli ve světě - pokračování
březen
únor
březen
% změny
leden - březen % změny
2015
2015
2014
březen
2015
2014
15/14
14/13
tis.t
tis.t
tis.t
tis.t
tis.t
Alžírsko
35 e
35 e
35
0,0
105
100
5,0
Egypt
610
585
561
8,7
1 801
1 624
10,9
Libye
25 e
17
85
-70,6
88
238
Maroko
10 e
10 e
61
-83,6
30
158
-81,0
550 e
500 e
591
-6,9
1 600
1 766
-9,4
Afrika
1 230
1 147
1 333
-7,7
3 624
3 886
-6,7
Irán
1 315
1 409
1 329
-1,1
4 089
3 729
9,7
Katar
229
209
266
-13,9
614
683
-10,1
Saudská Arábie
565 e
509
540
4,6
1 632
1 571
3,9
Spojené arabské emiráty
260
216
211
23,2
701
593
18,2
Střední Východ
2 369
2 343
2 346
1,0
7 036
6 576
7,0
Čína
69 485
61 940 e
70 329
-1,2
200 103 203 523
-1,7
Indie
7 950 e
7 179
7 228
10,0
22 782
20 816
9,4
Japonsko
9 286
8 441 r
9 721
-4,5
26 749
27 567
-3,0
Jižní Korea
5 650 e
5 097 r
6 406
-11,8
16 663
17 827
-6,5
Taiwan, Čína
1 965 e
1 774
1 891
3,9
5 720
5 438
5,2
Asie
94 336
84 431
95 575
-1,3
272 017 275 171
-1,1
Austrálie
365 e
402
417
-12,5
1 189
1 156
2,9
Nevý Zeland
70
65
72
-2,8
215
218
-1,4
Oceánie
435
467
489
-11,0
1 404
1 374
2,2
Celkem svět
138 045
124 938
141 811
-2,7
400 033 407 376
-1,8
Zdroj: Statistika World Steel Association (WSA), worldsteel 102, duben 2015
Vysvětlivky: e - odborný odhad; r - oprava
Příloha 1
51
Příloha č. 1c/1
Vývoj zjevné spotřeby ocelářských výrobků ve světě a výhled na roky 2015 a 2016
Země/Regiony
Rakousko
Belgie-Lucembursko
Česká republika
Finsko
Francie
Německo
Maďarsko
Itálie
Nizozemí
Polsko
Slovensko
Slovinsko
Španělsko
Švédsko
Velká Británie
ostatní země EU
EU-28
Turecko
Ostatní Evropa
Kazachstán
Rusko
Ukrajina
ostatní SNS
SNS
Kanada
Mexiko
NAFTA
Argentina
Brazilie
Chile
Kolumbie
Peru
Venezuela
ostatní země S&J Ameriky
Střední a Jižní Amerika
Alžírsko
Egypt
Moroko
Afrika
Příloha 1
Zjevná spotřeba v mil.t
2007
4,143
5,600
6,568
2,541
16,619
42,700
2,649
36,300
4,125
12,051
2,278
1,395
23,342
4,856
12,705
19,182
197,054
23,770
7,864
31,634
2,986
40,379
8,306
4,933
56,604
15,511
17,036
107,999
140,546
4,617
22,060
2,388
3,138
1,543
3,647
4,289
41,682
3,235
5,465
1,567
5,991
5,721
21,979
2009
3,230
4,100
4,506
1,563
10,998
28,200
1,533
20,075
2,877
8,194
1,386
0,875
11,876
2,569
6,217
11,353
119,552
18,026
5,909
23,935
2,637
24,944
3,845
4,540
35,966
9,532
14,791
59,206
83,529
3,203
18,576
1,705
2,233
1,585
2,684
3,808
33,794
4,277
9,361
1,727
4,456
7,125
26,946
2010
3,641
4,600
5,520
1,404
13,065
36,200
1,777
25,652
3,160
9,952
1,800
0,991
13,068
3,640
8,790
12,116
145,376
23,567
5,276
28,843
2,105
35,630
5,474
5,133
48,342
14,090
17,760
79,897
111,747
4,620
26,104
2,382
2,799
2,421
2,266
4,093
44,685
3,063
8,617
1,633
5,001
9,404
27,718
2011
3,960
5,030
6,063
1,116
14,013
40,712
1,888
26,507
3,844
11,021
1,843
0,913
13,114
3,892
9,019
12,613
155,548
26,931
5,812
32,743
2,312
41,490
6,330
5,241
55,373
14,171
19,804
89,200
123,175
5,338
25,032
2,738
3,218
2,422
2,606
4,643
45,997
3,787
7,780
1,934
5,332
9,745
28,578
2012
3,755
4,460
5,850
1,917
12,565
37,497
1,706
21,519
3,462
10,406
1,839
0,801
10,493
3,502
8,444
10,937
139,153
28,454
5,618
34,072
3,132
42,793
6,285
5,776
57,986
15,575
20,911
96,200
132,686
4,899
25,181
2,921
3,506
2,676
2,990
4,832
47,005
4,644
9,468
1,531
5,266
10,949
31,858
2013
2014(e) 2015(f)
2016(f)
3,521
3,762
3,624
3,700
4,350
4,480
4,595
4,715
5,865
6,166
6,320
6,520
1,720
1,737
1,807
1,897
12,578
12,511
12,448
12,759
38,013
39,169
39,755
40,678
1,863
2,030
2,110
2,168
21,960
22,119
22,733
23,381
3,408
3,488
3,680
3,761
10,398
12,190
12,705
12,900
2,017
2,078
2,140
2,215
0,717
0,681
0,747
0,798
10,430
10,760
11,040
11,588
3,589
3,356
3,432
3,507
8,460
9,637
9,843
10,129
11,529
12,617
12,912
13,368
140,418 146,781 149,891 154,084
31,301
30,739
31,650
32,000
5,596
6,224
6,339
6,516
36,897
36,963
37,989
38,516
3,800
3,071
3,172
3,171
43,770
43,142
40,246
39,614
5,582
4,268
3,371
3,843
6,311
6,057
5,614
5,594
59,463
56,538
52,403
52,222
14,095
15,223
13,701
13,975
20,131
22,487
23,061
23,969
95,700
106,900
106,500
107,200
129,926 144,610 143,262 145,144
5,064
5,009
4,870
4,971
26,425
24,638
24,191
24,946
3,644
2,760
2,567
2,842
3,488
4,041
4,179
4,251
2,766
3,483
3,492
3,644
2,837
1,937
2,559
2,636
5,833
6,222
6,217
6,442
50,057
48,090
48,075
49,732
5,641
6,173
6,685
7,070
9,207
10,182
10,712
11,323
1,740
1,786
2,025
2,140
5,689
5,183
5,616
5,688
13,107
13,535
14,564
15,320
35,384
36,859
39,602
41,541
52
Příloha č. 1c/2
Vývoj zjevné spotřeby ocelářských výrobků ve světě a výhled na roky 2015 a 2016 - pokračování
Země/Regiony
Zjevná spotřeba v mil.t
2007
2009
2010
2011
2012
2013
2014(e) 2015(f) 2016(f)
Irán
19,072
17,187
19,548
20,941
18,179
16,733
17,251
18,125
19,210
Saudská Arábie
8,395
7,944
9,912
12,200
13,300
13,700
14,100
14,400
14,800
7,481
4,714
6,628
6,833
7,044
6,820
7,111
7,154
7,198
9,221
12,224
11,621
11,300
12,174
12,792
13,427
13,646
14,345
Střední Východ
44,169
42,069
47,709
51,274
50,697
50,045
51,889
53,325
55,553
Čína
422,525
551,443
587,570
641,200
660,105
735,120
710,768
707,214
703,678
Indie
51,480
57,892
64,940
69,788
72,383
73,653
75,306
79,968
85,845
Indonesie
7,245
7,420
8,950
10,952
12,500
12,692
13,559
14,414
15,279
Japonsko
81,160
52,790
63,570
64,100
63,940
65,240
67,520
65,900
66,600
Malajsie
7,694
6,645
8,314
8,238
8,922
10,049
10,373
10,923
11,403
Filipiny
3,600
3,518
3,999
5,108
6,008
6,705
7,374
7,728
8,030
Singapur
2,900
2,800
2,680
3,897
3,780
4,338
3,868
3,570
3,670
Jižní Korea
55,204
45,411
52,390
56,391
54,069
51,762
55,392
56,860
58,000
Taiwan,Čína
18,080
11,280
17,790
18,096
17,777
18,492
19,572
19,964
20,164
Thajsko
12,720
10,713
14,085
14,518
16,784
17,695
17,339
18,518
18,888
Vietnam
9,316
10,472
10,572
9,698
10,956
11,769
12,758
13,727
14,880
ostatní země Asie
8,404
8,151
8,466
10,251
11,303
12,012
14,354
15,256
16,205
Asie
680,328 768,535 843,326 912,237 938,527 1 019,527 1 008,183 1 014,042 1 022,642
Australie
7,337
5,341
6,966
6,024
6,458
5,757
6,449
6,453
6,735
Nový Zeland
0,930
0,560
0,735
0,700
0,737
0,769
0,843
0,846
0,836
ostatní země Oceánie
0,110
0,117
0,141
0,132
0,135
0,126
0,135
0,135
0,140
Oceánie
8,377
6,018
7,842
6,856
7,330
6,652
7,427
7,434
7,711
Svět
1 222,373 1 140,344 1 305,588 1 411,781 1 439,314 1 528,369 1 537,340 1 546,023 1 567,145
Zdroj: Worldsteel Association (WSA), Preliminary SRO tables, březen 2015
Příloha 1
53
Příloha č. 1d/1
Vývoj zjevné spotřeby ocelářských výrobků v kg na osobu a rok
Země/Regiony
Rakousko
Belgie-Lucembursko
Česká republika
Finsko
Francie
Německo
Maďarsko
Itálie
Nizozemí
Polsko
Slovensko
Slovinsko
Španělsko
Švédsko
Velká Británie
ostatní země EU
EU-28
Turecko
Ostatní Evropa
Kazachstán
Rusko
Ukrajina
ostatní SNS
SNS
Kanada
Mexiko
NAFTA
Argentina
Brazilie
Chile
Kolumbie
Peru
Venezuela
ostatní země S&J Ameriky
Střední a Jižní Amerika
Alžírsko
Egypt
Moroko
Afrika
Příloha 1
Zjevná spotřeba v kg/os/rok
2007
498,6
508,4
636,8
480,3
269,2
517,5
263,8
610,1
250,9
315,5
419,5
693,2
523,3
530,0
208,7
259,9
394,7
339,6
245,7
310,1
192,9
281,8
179,5
92,8
219,2
470,4
156,0
357,3
316,2
117,3
116,2
143,6
70,7
54,8
132,2
45,2
94,6
95,4
71,0
50,5
122,7
7,4
22,9
2009
385,9
367,4
431,6
292,6
176,1
342,2
153,3
333,2
173,7
214,2
254,2
432,3
260,2
275,9
100,8
153,9
237,6
250,9
183,1
229,9
166,5
174,4
84,1
84,3
139,2
283,1
132,0
192,4
184,2
80,0
96,1
100,5
48,9
55,1
94,1
39,0
75,0
122,4
117,4
54,6
89,6
8,8
26,9
2010
433,8
410,0
526,1
261,7
208,0
439,8
178,0
423,6
190,2
260,0
329,5
488,4
283,6
388,1
141,7
164,0
287,9
323,9
163,0
274,4
131,3
249,2
120,5
94,9
187,0
414,2
156,6
257,4
244,1
114,3
133,9
139,2
60,5
83,3
78,2
41,4
98,1
86,4
106,2
51,1
99,8
11,3
26,9
2011
470,7
446,3
575,5
207,3
222,0
495,5
189,4
436,1
230,7
287,7
336,8
448,6
282,3
412,3
144,5
170,7
307,2
365,7
179,0
308,6
142,7
290,5
140,1
96,2
214,0
412,6
172,5
284,9
266,5
130,9
127,3
158,6
68,6
82,4
88,5
46,3
99,8
105,3
94,2
59,9
105,7
11,4
27,1
2012
445,5
394,3
553,7
354,8
198,0
457,4
171,5
352,9
207,1
271,6
335,6
392,5
224,3
368,8
134,5
148,0
274,2
381,9
172,5
318,2
191,2
307,2
139,8
105,3
226,9
449,2
180,0
304,6
284,3
119,1
126,9
167,7
73,7
90,0
100,0
47,5
100,9
127,3
112,8
47,0
103,8
12,5
29,6
2013 2014(e) 2015(f) 2016(f)
417,1
444,7
427,5
435,5
383,4
393,2
401,6
410,4
553,9
581,1
594,5
612,1
317,4
319,4
331,1
346,3
197,2
195,1
193,1
196,9
464,7
479,8
487,8
500,1
187,5
204,6
213,0
219,2
359,5
360,9
369,6
378,8
203,3
207,4
218,2
222,3
271,1
317,6
330,7
335,6
367,5
378,0
388,6
401,6
350,5
332,0
363,2
387,0
221,7
227,0
231,1
240,8
375,9
349,3
355,0
360,5
133,9
151,6
153,9
157,5
156,1
170,7
174,7
180,8
276,0
287,7
293,0
300,4
415,4
403,1
410,1
409,8
173,8
193,4
197,1
202,7
343,1
340,9
347,5
349,4
229,7
183,6
187,5
185,4
307,0
302,8
282,7
278,4
124,9
96,0
76,3
87,5
114,3
109,0
100,4
99,4
229,6
218,1
202,0
201,2
402,8
430,9
384,1
388,0
171,4
189,2
191,8
197,0
300,5
332,8
328,7
328,0
275,9
304,2
298,5
299,6
122,1
119,7
115,4
116,7
132,1
122,1
118,9
121,5
207,4
155,7
143,5
157,5
72,4
82,8
84,5
84,8
92,0
114,6
113,6
117,3
93,5
62,9
81,8
82,9
56,6
59,5
58,7
60,0
106,3
101,1
99,9
102,3
152,5
164,5
175,6
183,1
107,8
117,2
121,2
126,0
52,8
53,6
60,2
63,0
111,6
101,0
108,7
109,5
14,6
14,7
15,4
15,8
32,1
32,7
34,3
35,1
54
Příloha č. 1d/2
Vývoj zjevné spotřeby ocelářských výrobků v kg na osobu a rok - pokračování
Země/Regiony
Zjevná spotřeba v kg/os/rok
2 007 2 009 2 010 2 011 2 012 2 013 2014(e) 2015(f) 2016(f)
Irán
267,0
235,0
264,3
280,0
240,4
219,0
223,3
232,1
243,3
Saudská Arábie
329,2
296,3
361,1
434,4
463,3
467,2
470,2
469,6
471,9
1 384,0
679,3
882,4
865,9
869,0
830,9
830,4
800,9
772,4
98,0
122,6
113,4
107,4
112,8
115,7
118,3
117,2
120,1
Střední Východ
224,9 203,6 225,7 237,4 230,1 222,9 226,3 227,8 232,3
Čína
319,7
413,1
438,0
475,8
487,6
540,8
520,5
515,5
510,6
Indie
43,9
47,9
53,0
56,2
57,5
57,8
58,3
61,1
64,7
Indonesie
31,2
31,3
37,3
45,2
51,1
51,3
54,2
57,0
59,8
Japonsko
641,5
417,1
502,4
506,7
505,7
516,3
534,6
522,0
527,7
Malajsie
284,4
237,8
292,7
285,4
304,3
337,4
342,8
355,2
365,0
Filipiny
40,6
38,3
42,9
53,9
62,3
68,3
73,9
76,1
77,8
Singapur
632,5
566,2
526,9
751,2
719,1
816,3
714,9
648,0
654,3
Jižní Korea
1 162,2
946,8 1 087,3 1 165,3 1 112,8 1 061,2 1 130,9 1 155,9 1 174,2
Taiwan,Čína
787,1
487,2
766,3
777,9
763,2
793,4
838,3
853,7
860,8
Thajsko
187,6
156,0
203,8
208,8
240,2
251,9
245,4
260,7
264,4
Vietnam
109,6
120,5
120,3
109,2
122,1
129,8
139,2
148,2
159,0
ostatní země Asie
20,5
19,4
19,9
23,8
25,8
27,1
32,0
33,6
35,2
Asie
188,6 208,9 227,1 243,4 248,1 267,1 261,7 260,8 260,6
Australie
347,4
243,9
312,8
266,5
281,8
248,0
273,8
270,0
277,7
Nový Zeland
219,7
129,6
168,3
158,6
165,2
170,6
185,1
183,8
179,7
ostatní země Oceánie
495,1
220,0
288,6
246,5
262,8
246,4
266,0
268,0
280,0
Oceánie
327,5 225,0 289,1 248,8 262,8 235,6 259,5 256,3 262,2
Svět
187,1 170,6 193,1 206,5 208,3 218,7 217,5 216,3 216,8
Zdroj: Worldsteel Association (WSA), Preliminary SRO tables, březen 2015; dopočet Hutnictví železa
Příloha 1
55
Příloha č. 2
Poznatky a informace ze zahraničí
2.1 Vývoj cen (výrobky, energie, suroviny)
Brazílie Výrobci ploché oceli plánují zvýšení cen (Flachstahl-Produzenten planen Preiserhöhungen)
(Stahl Aktuell 12.12.2014)
Brazilští výrobci ploché oceli vyrukovali při aktuálních cenových jednáních s výraznými požadavky na
zvýšení cen. Řeč je o zvýšení o 12 %. Přes aktuálně slabší automobilní poptávku vystupuje ocelářský
průmysl velmi sebevědomě a signalizuje, že je odhodlán zvýšení cen na trhu prosadit. Důvodem je
především aktuální slabost brazilského reálu. Z hlediska UBS se zdá pravděpodobnější zvýšení cen
v rozsahu do 6 %. Podle údajů brazilského svazu výrobců aut činila výroba automobilů v listopadu
265.000 jednotek a klesla tak z ročního hlediska o 9,7 %. Skladové zásoby u lehkých vozidel jsou
v současné době na 42 dnech.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------International
11.12.2014)
Šrot - cenová úroveň dále klesá (Schrott – Preisniveau weiter rückläufig) (Stahl Aktuell
Ceny šrotu v první polovině prosince dále klesly, informuje banka UBS. V Jižní Koreji zavřela
společnost Dongkuk Steel svoji elektroocelárnu, tím zmizí z trhu další požadavky na šrot. Poptávka po
šrotu tak v Asii dále krátkodobě poklesne. I Turecko nyní poptává méně šrotu.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Asie
Oceláři profitují z propadu cen surovin (Stahlkocher profitieren von Rohstoffpreisverfall)
Asijský ocelářský průmysl sice trpí podstatně nadbytečnými kapacitami, profituje ale ze zřetelného
propadu cen železné rudy, která na spotových trzích zlevnila od začátku roku o 48 %. Ve stejném
časovém období zlevnila cena pro referenční produkt (betonářská stavební ocel) jen o 17 %. Tím
mohli mnozí z asijských výrobců oceli zvýšit své ziskové marže. Analytici vycházejí z toho, že ceny
železné rudy půjdou dolů i v roce 2015, především z toho důvodu, že velké těžařské koncerny jako
Rio Tinto chtějí své kapacity v příštím roce rozšířit o zhruba 10 %. Většina nových těžařských projektů
zahájí výrobu již v prvním pololetí roku 2015. Výrobci oceli, jako je např. čínský Baosteel by mohli na
tomto pozadí profitovat z jejich strategického soustředění se na vysokojakostní plechy pro
automobilní průmysl. Baosteel prodává zhruba 70 % svých jemných plechů zahraničním výrobcům
aut, kteří rostou rychleji než průměrný trh.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------International UBS – „Světové ceny oceli by se mohly stabilizovat“ (UBS – „Globale Stahlpreise
dürften sich stabilisieren“) (Stahl Aktuell 26.11.2014)
Kapacitní vytížení evropských oceláren se o 1,0 % zlepšilo, na 74 %, udává světový svaz výrobců oceli.
Podle odhadu analytiků UBS se v oboru prosazuje proces zotavování. V listopadu stouplo i vytížení
globální, protože trh se udržel díky tradičnímu vyprazdňování skladů před koncem roku. „Zlepšení
kapacitního vytížení by mohlo vést k tomu, že se stabilizují světové ceny oceli a zlepší se ziskové
marže“. Po zřetelném poklesu cen oceli koncem října, který byl podmíněn zřícením cen u železné
rudy a šrotu, registruje UBS nyní stabilizační tendence. Kromě toho UBS předpokládá, že snížení
úroků v Číně by mohlo znovu nastartovat růst ve stavebnictví a poskytnout oboru nový vítr do
plachet.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Čína Ceny železné rudy a oceli v Číně padají do rekordní hloubky (Eisenerz- und Stahlpreis fällt in
China auf Rekordtief) (Reuters 18.11.2014)
Příloha 2
56
Převis nabídky a oslabující čínská konjunktura stlačily ceny rudy a oceli do rekordní hloubky. Future
železné rudy spadla na burze Dalian o 3,9 % na 487 Yuanů (79,57 USD) za tunu. V Šanghaji stála ocel
s cenou 2431 Yuanů za tunu (397 USD) rovněž tak málo, jako ještě nikdy. Na burze v Singapuru spadla
cena tuny železné rudy s dodávkou do Číny na pětapůlleté minimum 75,10 USD. Konec této „jízdy“
není podle analytiků v dohledu.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------International Prognóza MBI - Sestupný trend u cen oceli bude pokračovat (MBI-Stahlprognose - Der
Abwärtstrend bei den Stahlpreisen dürfte sich fortsetzen) (Stahl Aktuell 24.11.2014)
Aktuální prognóza vypadá jako více medvědí, než ještě začátkem listopadu. Ceny železné rudy a šrotu
spadly víc, než bylo očekáváno. Na pozadí zhoršujících se hospodářských indikátorů se objevují další
argumenty, které hovoří v příštích týdnech pro zřetelný sestupný potenciál u cen ocelí. MBI počítá
s tím, že se ceny ještě do konce roku sníží na německém spotovém trhu o 2 až 3 %. U elektrooceli je
sestupný potenciál dokonce až 4 %. MBI prognostikuje, že ziskové marže budou v příštím roce opět
velmi těsné a trend u cen oceli bud následovat vývoj cen surovin a výchozích materiálů. Hlavním
argumentem přitom je pokles výrobních nákladů.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------International Železná ruda – Experti vidí padat cenu u železné rudy až na 50 USD/t (Eisenerz –
Experten sehen den Stahlrohstoff bis auf 50 US-Dollar pro Tonne fallen) (Stahl Aktuell 20.11.2014)
Jízda z kopce u cen železné rudy vypadá, že nemá konce: v prvních listopadových týdnech se cena
znovu dostala do skluzu a pohybuje se zřetelně pod značkou 80 USD/t. Analytici mezitím korigovali
své cenové prognózy na příští rok výrazně směrem dolů. Citibank vidí sestupující cenovou úroveň ve
druhé polovině roku 2015 dokonce až k 50 USD/t a tím k úrovni začátku finanční krize v roce
2008.“Cenový propad bude poháněn především klesající poptávkou čínských oceláren“ zdůrazňuje
analytik Ivan Szpakowski z Citibank. Uvolnění není na obzoru, právě naopak: největší těžařské
koncerny se drží svých rozšiřovacích záměrů, především v Austrálii. Jen v uplynulých 14 dnech
poklesly ceny železné rudy o téměř 6 %!
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Rusko Průmysl výroby kovů znovu objevuje sám sebe (Metallbranche erfindet sich neu) (Russia
beyond the Headlines – Beilage Handelsblatt 05.11.2014)
Klesající ceny surovin nutí ruský průmysl výroby kovů ke snižování nákladů a k tvrdým škrtům.
Přestavba se ale vyplácí, i když tučná léta jsou už asi definitivně pryč. Horentní ceny kovu, na nichž
ruští oceláři díky zdánlivě nekonečné poptávce z Číny a Indie zbohatli, se tak rychle nevrátí.
Zpovykaný obor se proto v uplynulých letech musel podrobit tvrdému fitness programu a bolestivým
škrtům, což znamenalo prodej zahraničních podílů, investice do modernizace zařízení a koncentrace
na základní obchod. Koncern Rusal, vyrábějící hliník, působí dnes v 19 zemích na pěti kontinentech.
Poptávka po hliníku stoupá (v prvním pololetí o 6 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku
na 27 milionů tun), nejvíce z Číny, Jižní Koreje, Japonska, Jižní a Střední Ameriky. Tento obor také není
postižen západními sankcemi. Rusko je dnes třetí největší vývozce hutního hliníku a oceli na světě
a disponuje druhými největšími světovými zásobami uhlí a třetími největšími světovými zásobami
železné rudy. Hutě v Norilsku pokrývají svými výrobky 14 % světové potřeby niklu a 41 % potřeby
palladia. S 11 % podílu na světovém trhu patří Norilsk také ke čtyřem největším producentům platiny.
Koncern NLMK byl letos v srpnu nejziskovějším ocelářským podnikem na světě. EBIDTA tohoto
podniku tvořil ve druhém čtvrtletí 461 milionů € a zisková marže se pohybovala kolem 21 %. Tím
nechává NLMK všechny konkurenty ve stínu za sebou. Rovněž ocelářský a těžební koncern Severstal
náleží se svou marží 19 % k 25 nejziskovějším ocelářským podnikům na světě.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Příloha 2
57
EU
V příštích týdnech se očekává pokles cen oceli (Stahlpreise in den kommenden Wochen
rückläufig erwartet) (Stahl Aktuell 28.10.2014)
V prognóze MBI jsou uváděny dva hlavní faktory pro pokles cen v evropských průmyslových zemích –
stoupající nejistota kolem dalšího vývoje evropského hospodářství a klesající ceny surovin.
Krátkodobá prognóza MBI očekává v nejbližších čtyřech až šesti týdnech zřetelný pokles cen v řádu tří
procent resp. 15 € na tunu. To platí jak pro sektor dlouhé, tak také ploché oceli. U cen železné rudy
předpokládá MBI ceny v letech 2015 a 2016 mezi 85 a 100 USD/t, podle přesvědčení analytiků je ale
cena podstřelená. Poptávka z Číny by měla koncem roku stoupnout a ceny rudy by se měly koncem
roku pohybovat kolem 92 USD/t, což vytvoří určitý tlak i na vzestup cen u oceli.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------International Cena železné rudy spadla na pětileté minimum (Eisenerz-Preis fällt auf Fünf-JahresTief) (deutsche-wirtschafts-nachrichten.de 23.09.2014)
Od určité doby již není cena železné rudy pevná. Cena ocelářské suroviny dramaticky klesla a rychlé
zotavení není na obzoru. Přitom je železná ruda pro významné těžařské koncerny tak důležitá, že
tvoří základ jejich výnosů. Australsko-britský koncern Rio Tinto např. v minulém roce dosáhl 85 %
provozních zisků právě s touto surovinou, u brazilského koncernu Vale je tento podíl zhruba stejný.
U BHP Billiton a Anglo American tvoří tento podíl 50 %. Propad ceny v tomto roce je dramatický: od
začátku ledna šla cena rudy s obsahem 62 % Fe, dodávané do Číny o 40 % dolů. V září bylo s cenou
82 USD za tunu dosaženo nejnižší hodnoty od roku 2009. Nízké známky jsou důsledkem převisu
nabídky. Analytici banky Goldman Sachs vycházejí z toho, že převis nabídky v exportu bude letos
kolem 52 milionů tun, v příštím roce ale dosáhne hodnoty 163 milionů tun. V roce 2012 prošla cena
rudy také výkyvem, ale poté se vzpamatovala. Na rozdíl od té doby je ale růst nabídky mnohem větší.
V roce 2012 dodaly čtyři největší důlní společnosti na trh 48 milionů tun, letos to ale bude až 130
milionů tun. Je to následek vysokých investic v minulých letech. Pro „upuštění páry“ by mohly
existovat dvě cesty – zavření dolů, které těží příliš draze, a zvýšení zásob dobré rudy. Fáze investování
podle Goldman Sachs každopádně končí. Nastává fáze vytěžování, která bude charakterizována
nízkými cenami, malými investicemi a stoupající efektivitou.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Polsko Ceny energií zatěžují polské hutnictví (Energiepreise belasten polnische Stahlbranche)
(Stahlmarkt 7/2014)
Nálada v polském hutnictví je smíšená: zatímco výrobci se nacházejí pod masivním tlakem,
obchodníci vidí po dvou tvrdých letech světlo na konci tunelu. Podniky si ale celkově stěžují na z jejich
hlediska příliš vysoké ceny energie. Výsledkem diskuse na každoročním hospodářském kongresu
v Katovicích je konstatování, že zahraniční výrobci nabízejí lepší ceny a domácí výrobci vykazují
v hospodářské soutěži deficity. Country manager ArcelorMittal Polsko Surojit Ghosh požaduje, aby
vláda proti vysokým cenám energie zasáhla. V zásadě ale Polsko disponuje ocelářstvím, které je
jedním z nejlepších v celé Evropě. Polsko může být pyšné na svoje hutnictví, do kterého bylo
v uplynulých deseti letech investováno 2,4 miliardy €. Současně ale většinu ocelových výrobků
importuje, protože domácí výrobky jsou příliš drahé.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------EU
energy costs more than twice those of US (Financial Times, 21.1.2014) (Ceny elektrické
energie v EU více než dvojnásobné proti cenám v USA)
Pilita Clarková, Londýn, a Christian Oliver, Brusel - autoři této informace - uvádějí, že rozdíl nákladů
na elektrickou energii mezi Evropou a jejími největšími obchodními partnery se rozšiřuje, podle
oficiálního materiálu, zveřejněného Bruselem, který ukazuje, že ceny elektrické energie pro průmysl
v tomto regionu jsou více než dvojnásobné proti cenám v USA a o 20% vyšší než v Číně. Ceny plynu
pro průmysl jsou tři až čtyřikrát vyšší v EU, než srovnatelné ceny v USA a v Rusku a o 12% vyšší než
Příloha 2
58
v Číně, říká se v materiálu Evropské komise, založeném na nejkomplexnějších oficiálních analýzách
cen energie a nákladů v EU. "I když Evropa nebyla nikdy levnou energetickou lokací, v posledních
letech se rozdíl cen elektrické energie mezi EU a jejími hlavními ekonomickými partnery dále zvýšil",
říká se v materiálu, jehož koncept Financial Times viděly. Má být komisí odhalený tento týden jako
součást klimatického a energetického balíku, který bude profilovat spotřebu elektrické energie EU až
do r. 2030. Tento balík vyvolal debatu napříč bloku o tom, zda je konkurenceschopnost Evropy
ovlivňována jejími stávajícími politikami klimatu a energie, které vydrží jen do r. 2020. Lakshmi Mittal,
předseda a šéf exekutivy ocelářské skupiny ArcelorMittal píše v dnešních FT, že nový balík pro
elektrickou energii a životní prostředí musí "ukončit ohromný nákladový rozdíl, který je hrozbou pro
energeticky náročné průmysly Evropy". "Jestliže bychom platili na našich zařízeních v EU ceny
elektrické energie USA, naše náklady by klesly o více než 1 mld. $ ročně", říká p. Mittal. Bruselský
materiál říká, že rozdíl ceny mezi EU a jejími ekonomickými partnery se zvýšil z řady důvodů, z nichž
jeden je ten, že EU má malou schopnost jej ovlivnit. Mezi důvody patří také domácí subvence
v některých zemích výrobců a růst plynu z břidlic v USA. V materiálu se také uvádí, že dodávky
elektrické energie jsou mnohem spolehlivější ve většině členských států EU než v USA, Číně, Rusku
nebo Japonsku, což znamená, že průmysly EU nečelí nákladům kvůli přerušení dodávek elektrické
energie, které pociťují rivalové v zahraničí. Navíc se dodává, že po r. 2020 se ceny pravděpodobně
stabilizují a pak mírně klesnou, protože obnovitelné energie nahradí fosilní paliva. Bude to třeba
podrobně prostudovat, protože Brusel tento týden odhaluje cíle pro redukci emisí skleníkového
plynu, které bude třeba splnit do r. 2030. Británie, Francie, Německo, Itálie, Španělsko a Nizozemí
usilují o závaznou redukci nejméně o 40% proti úrovni r. 1990. A komisaři s průmyslovými portfolii
tlačí na 35% redukci. Lidé, blízcí jednáním říkají, že jednotlivé evropské země možná neobdrží závazné
cíle v obnovitelnosti, ačkoli zde bude překlenující cíl až 27% pro EU jako celek. Komise má také
zveřejnit směrnice pro exploataci břidlic. Lakshmi Mittal: Ve středu Evropská komise vystoupí se svým
balíkem energetické politiky a politiky klimatu pro r. 2030. Brusel by měl využít tuto příležitost
k odstranění ohromného rozdílu v cenách, který ohrožuje evropské energeticky náročné průmysly,
a k řešení nadměrných směrnic, které poškozují konkurenceschopnost evropské výroby. Nečinnost by
mohla nahlodat výrobní bázi Evropy. ArcelorMittal je globální společnost. Vyrábíme a prodáváme
ocel ve vyspělých i ve vynořujících se ekonomikách. Navzdory obtížnému ekonomickému prostředí
jsme udělali všechno možné, abychom ochránili provozy a pracovní místa v Evropě. EU říká, že
výrobní průmysl je motorem růstu. Naneštěstí energetická a environmentální politika EU trestá
ocelářský sektor a další energeticky náročné průmysly, což má vážný vliv na naši
konkurenceschopnost. Porovnejte to s USA, kde politika pro plyn z břidlic a politika, mnohem
přátelštější k průmyslu, vedla k mnohem nižším nákladům pro průmyslové uživatele energie. Jestliže
bychom my platili ceny energie USA na našich zařízeních v EU, naše náklady by klesly o více než
1 mld. $ ročně. V době, kdy tržní poptávka zůstává o 25% pod úrovněmi r. 2007, je rozhodující tuto
nerovnováhu řešit. V sázce je více než konkurenceschopnost evropského ocelářského průmyslu.
Mnoho dalších globálních energeticky náročných průmyslů s evropskými provozy se nacházejí ve
stejné pozici. Pokud EU nepřijme opatření, náklady se budou dále zvyšovat. To by mohlo zahubit
výrobní průmysly, které jsou páteří ekonomiky Evropy. Evropský ocelářský průmysl podporuje
opatření pro povzbuzení nákladově účinného rozvoje technologií, které redukují emise uhlíku.
Obstaráváme ocel pro větrné a solární energetické farmy. Vysoce pevná ocel pomáhá stavět lehčí
automobily s nižšími emisemi. V mnoha případech - za životní cyklus produktu, má ocel nižší
uhlíkatou stopu, než alternativní materiály. Avšak neexistuje zde žádný realistický výhled pro brzké
uplatnění obnovitelné energie v evropském ocelářském průmyslu. Navzdory mnoha zlepšením jsou
současné dostupné technologie omezené, uplatňování nerealistických požadavků EU na redukci emisí
je nedosažitelné i pro nejpokrokovější provozy. Za další, přechod k obnovitelným energiím,
uskutečňovaný v mnoha evropských zemích, se neprovádí trhem poháněným a nákladově efektivním
způsobem. To prohlubuje konkurenceschopnou nevýhodu Evropy. My - spolu s dalšími energeticky
náročnými průmysly - chceme, aby byla přijata řada opatření na obnovu globální
konkurenceschopnosti Evropy. "2030 Energy and Climate Framework (rámec)" určí směr evropské
energetické politiky pro příští desetiletí a půl. Až dosud diskutované návrhy zahrnují striktní cíle
Příloha 2
59
v redukci emisí, které by zablokovaly reindustrializaci Evropy. Tata opatření dále zvýší cenu energie
a povedou k větší nejistotě. Politika by namísto toho měla vytvářet impulzy pro prospěch všech
průmyslů EU. Mělo by se začít řešením selhání systému obchodování emisemi (ETS), který zavádí
obchodovatelné povolenky pro omezení emisí skleníkového plynu. Ve své současné podobě jde ETS
proti svému původnímu cíli redukovat emise nákladově efektivním způsobem s povzbuzováním
průmyslu, aby snižoval spotřebu energie a investoval do většího užití obnovitelné energie. Namísto
toho se stal další daní. Když výrobní provozy zvyšují produkci v obnovující se ekonomice, využijí
přebytek kreditů na uhlík, naakumulované v době, kdy provozy byly nečinné nebo výroba byla během
nedávné recese zredukovaná. Do r. 2020 budou dokonce nejvýkonnější ocelářské provozy nakupovat
asi 50% emisních povolenek, které potřebují. To proto, že alokace, které obdržely od Bruselu,
reflektují efektivní orientace pro ocelářské provozy, stanovené komisí, které jsou jednoduše
nedosažitelné. Nutné jsou dvě reformy. Za prvé, komise by měla upravit systém kreditů na uhlík tak,
aby dovolil našemu průmyslu přispívat k ekonomickému růstu. Kredity by měly být alokovány na
základě realistických orientací, které reflektují realitu ve výrobě. Za druhé, potřebné jsou kroky na
povzbuzení "udržitelné dekarbonizace" sektoru energie. Průmysloví uživatelé elektrické energie by
neměli platit více, než jejich férový podíl nákladů na přechod generování elektrické energie od
fosilních paliv k obnovitelným technologiím. Dnešní svět je více vzájemně propojený, než kdykoli
dříve. Z toho vyplývá, že restrikce emisí CO2 a větší užití obnovitelné energie - nutnost, kterou my
akceptujeme - by měly být dojednávány na globální úrovni. EU potřebuje cíl v redukci CO2, který je
založený na realistických hodnoceních toho, co může každý sektor dosáhnout, a v souladu se závazky
našich mezinárodních konkurentů. To je předpoklad pro udržení konkurenceschopnosti evropského
průmyslu a jeho ekonomické prosperity. Ve stejné době by se EU a její globální partneři měli
dohodnout na plánu pro řešení emisí CO2 a aplikovat je férově. A brzy. - Autorem je předseda a ceo
ArcelorMittal.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo
Čekání na zelený hospodářský zázrak (Warten aufs grüne Wirtschaftswunder) (VDI
Nachrichten 28.11.2014)
Německé hospodářství má trvale růst a být orientované do budoucna. Musí se ale nově a řádně
uspořádat, aby se zelené hospodaření vyvinulo z niky do mainstreamu. Spolková ministryně pro
výzkum a vývoj Johanna Wanka a spolková ministryně pro životní prostředí Barbara Hendrich
představily minulý týden v Berlíně své cíle. Ještě stále akceptujeme energetické a materiálové ztráty
při výrobě jako cennou produkci a způsobujeme tak zbytečné škody a náklady a zatížení životního
prostředí. Kvůli nedostatku efektivních technologií a procesů se 80 % nákladů na zhotovení výrobků
ztrácí při výrobním procesu. Jen málo německých podniků se systematicky zabývá tím, jak a s jakými
metodami by se daly snížit emise CO2. Spolková vláda reaguje na tento stav, a spolu se zástupci
politiků, ekonomiky, vědy a odborů sestavila výzkumnou agendu. Namátkou jmenujeme některé
body: využívání procesních plynů z vysokých pecí, chemické procesy a možná využití CO2, využití
strusky atd.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo
Osvobození od EEG poplatků bylo legální (EEG-Befreiung war rechtens) (Frankfurter
Allgemenine 26.11.2014)
Spolková vláda může konečně udělat čáru za sporem s Evropskou komisí o podporu ekologického
proudu. Jak Komise sdělila, ukončila jednání o nepovolené státní pomoci kvůli rabatům
poskytovaným průmyslu a většinu jich povolila. Hrozba miliardových vratek přeplatků je tak
definitivně zažehnána. O výši vratek u neschválených dotací ale nebylo zatím rozhodnuto.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo
Malá zvířata jsou také efektivní (Kleinvieh ist auch effizient) Energiewirtschaftliche
Tagesfragen 2014, Heft 11)
Příloha 2
60
Ulrich Grillo – šéf BDI (spolkový svaz německého průmyslu) se zasazuje o to, aby se
konkurenceschopnost německých podniků nezhoršovala politickými úkoly a aby se zvyšování
efektivity stalo denním chlebem všech podnikatelů. V jeho vlastních energeticky náročných firmách,
například u největšího výrobce stavebního zinku v Evropě Rheinzink v Datteln, se optimalizací
osvětlení v halách dosáhlo úspory 200 MWh proudu ročně. Zavedl se flexibilní model pracovní doby,
který umožnil lepší využití tavicích pecí, což šetří dalších 300 MWh. Je pravda, že to jsou spíš malé
krůčky. Ale množstvím takovýchto opatření snížil Rheinzink spotřebu energie za rok o přibližně
4 GWh a snížil tak emise CO2 o 2300 tun. V Německu stoupla cena elektřiny od roku 2000 o 92 %.
V roce 2007 byla cena elektřiny v USA vyšší než v Německu. Od roku 2009 se ale situace obrátila.
Mezitím jsou proud a především plyn v USA zřetelně levnější s výsledkem, že provoz ocelárny v USA
je přibližně o 15 % levnější než v Německu. Následkem toho je, že se v USA na rozdíl od Evropy staví
nové závody a i koncerny jiných oborů dnes raději investují za Atlantikem.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo
Kritika usnesení EU k obchodu s emisními povolenkami (Kritik an EU-Votum zu
Emissionsrechtehandel) (Stahl Aktuell 27.10.2014)
S obavami reagovalo Hospodářské sdružení Ocel (WV Stahl) na zostření pravidel pro obchod
s emisními povolenkami. „Předpokládané krácení emisních povolení o 43 % do roku 2030 povede
u ocelářského průmyslu v Německu i přes pokračování bezplatného přidělování povolenek
k neúnosným nákladům pro získávání certifikátů ve výši až 1,4 miliard € ročně, komentuje usnesení
Hans Jürgen Kerkhoff, prezident oborového sdružení. „Při takovém scénáři nemůže náš obor
v soutěži s konkurencí v zemích bez obchodu s povolenkami obstát“ obává se prezident. Tvrzení rady
EU, že pro nejefektivnější zařízení nepřinese usnesení EU žádné nepřiměřené náklady, je jen
paprskem naděje. Ocelářský průmysl požaduje, aby přidělování CO2 certifikátů bylo prováděno
bezplatně ve výši emisí nejefektivnějších zařízení a kromě toho, aby nedocházelo k žádnému krácení
počtu těchto certifikátů. Na druhé straně svazy ochránců životního prostředí a Zelení vidí situaci jako
černý den pro ochranu klimatu, jako první hřebík do rakve pro mezinárodní smlouvu, která by měla
být podepsána příští rok v Paříži. Zklamání je obrovské.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo
Evropská klimatická politika znervózňuje oceláře (Europas Klimapolitik nervt die
Stahlkocher) (Frankfurter Allgemeine 20.10.2014)
Evropští šéfové vlád mají tento týden v Bruselu stanovit klimatické cíle EU až do roku 2030. U mnoha
ocelářských představenstev jsou nervy napnuté k prasknutí. Obávají se nákladové, existenci
ohrožující laviny. Krizí otřesený evropský ocelářský průmysl nedochází klidu. Na světové ocelářské
konferenci v Moskvě byly před pár dny střednědobé prognózy růstu sníženy o 30 %. Pro zhruba 300
oceláren v EU je slabou útěchou, že zde poptávka po dlouhém období zase trochu roste. Potřeba je
stále ještě o čtvrtinu pod úrovní předkrizového roku 2007. To jsou ale jen problémy všedního dne.
Očekává se, že v Bruselu bude schváleno snížení emisí CO2 do roku 2030 o 40 % proti roku 1990.
Přesně to je ten nejdůležitější bod, který napíná nervy ocelářů na neúnosnou mez. Doposud dostávali
oceláři potřebné emisní certifikáty a povolenky zdarma. Ale Brusel stanovil technické požadavky na
kompletní přidělení bezplatných povolenek po roce 2013 tak vysoko, že tomu nevyhoví ani jedna
ocelárna v Evropě. Takže se rýsuje, že ocelářský průmysl bude muset od roku 2017 emisní práva
přikupovat.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo
Poplatky na ekologický proud lehce klesnou (Ökostrom-Umlage sinkt leicht)
(www.saarbruecker-zeitung.de 16.10.2014)
Poté, co poplatky na ekologický proud roky stoupaly, budou v roce 2015 o něco nižší. Mnoho
odborníků ale vychází z toho, že jde o jednorázový efekt. Naproti tomu je spolkový ministr
hospodářství Gabriel klidný. Podle názoru expertů ale z tohoto poklesu nebudou mít odběratelé
Příloha 2
61
proudu téměř nic. Přirážka se sice v roce 2015 z dnešních 6,24 centu sníží na 6,17 centu za kWh.
Důvodem je přebytek na kontu ekologického proudu. „ O obratu při vývoji cen proudu ale nelze
hovořit“, minulost ukázala, že „mnoho podniků si ponechá snížený podíl ceny jako dodatečný zisk
a nepřenese ho dále na zákazníky“ sděluje spotřebitelské centrále spolkový svaz. Ochránci
spotřebitelů současně varují před novými přirážkami – výstavba nových přenosových sítí se na cenách
proudu zcela jistě odrazí.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------EU
Z hlediska nákladů nejsme konkurenceschopní („Kostenmässig nicht konkurrenzfähig“)
(Börsen-Zeitung 04.10.2014)
Wolfgang Eder z VoestAlpine, nový prezident světového ocelářského svazu předpovídá pro evropský
ocelářský obor těžké časy – zotavení cen není na obzoru. Šéf rakouského koncernu VoestAlpine
varuje před příliš optimistickým hodnocením současné ocelářské konjunktury. Od léta se trh opět
ochlazuje a je nutné počítat se slabším druhým pololetím. Na vzestup cen, prognostikovaný
některými analytiky, nevěří. Eder doufá v rozvážnost politiků při stanovování cílů klimatické politiky
a to zvláště v oblasti emisí CO2. Jinak některé obory průmyslu narazí na technologické hranice, které
nebude možné překonat. „Neexistuje výroba oceli bez emisí CO2“ říká. Není žádná
konkurenceschopná technologie, která by umožnila snížit emise CO2 do roku 2030 o 30% nebo
dokonce 40 %. „Technicky to prostě není možné“, snad jen v případě přechodu na elektrotechnologie
na bázi levného, to znamená subvencovaného elektrického0 proudu z atomových elektráren. Což by
ovšem znamenalo vyhánění čerta ďáblem.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo
Usnesení k zákonu o obnovitelných energiích musí být znovu projednáno (EEGBeschluss muss nachverhandelt werden) (Stahl Aktuell 30.06.2014)
Hospodářské sdružení Ocel kritizuje usnesení spolkové vlády k obnovitelným zdrojům. Oborový svaz
požaduje, aby se s Evropskou komisí znovu jednalo. „Tento zákon nevytváří žádnou jistotu pro
podniky a znemožňuje inovace v budoucnosti“ komentuje svazový prezident Kerkhoff v Berlíně
odsouhlasenou novelu zákona o obnovitelných zdrojích (EEG). Samozřejmě sdružení Ocel vítá, že
redukce EEG poplatků pro energeticky náročné podniky (i když se škrty) může po omezenou dobu
dále pokračovat. „Ale na dva roky ohraničená ochrana důvěry pro vlastní zařízení na výrobu proudu
naproti tomu není způsobilá odstranit ocelářskému průmyslu starosti před masivními nákladovými
břemeny“ zdůraznil Kerkhoff. Zavedení plného poplatku za proud, vyrobený ve vlastních zařízeních,
povede v branži ke zvýšení nákladů v rozsahu 600 milionů € ročně. Zatěžovat vlastní energetický
potenciál dalšími náklady je hospodářsky a ekologicky naprosto nesmyslné.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo „Nejzelenější“ ocelárna světa v nebezpečí“ (Das „grünste“ Stahlwerk der Welt in Gefahr)
(AKTIV in Norden 4/2014)
ArcelorMittal Hamburg - odvrácená strana mince: i přes největší energetickou efektivitu se 550
zaměstnanců strachuje o existenci. Nejsevernější oceláři v Německu mají starosti. Přitom jsou
pravděpodobně energeticky nejefektivnější ocelárnou na světě. 55 % oceli se zde dnes vyrábí
recyklováním šrotu. Moderní zařízení podstatně snížilo emise CO2. A pro vytápění a teplou vodu do
sprch se využívá odpadní teplo z vlastní výroby. Přesto podniku hrozí zavření, a sice tehdy, budou-li
muset za energii dávat víc, než utrží prodejem své oceli. Budou-li rabaty, které se dnes v Německu
poskytují energeticky náročným výrobám, zrušeny, bude muset podnik platit 50 mil. € navíc, při zisku
10 mil. €. „90% oceli se vyrábí na jiných kontinentech. My jediní se pokoušíme zachraňovat světové
klima“ říká Lutz Bandusch, jednatel provozu ArcelorMittal v Hamburgu.
Příloha 2
62
2.2 Ekonomika
EU
Evropský trh s ocelí stabilní i v roce 2015 (Europas Stahlmarkt auch 2015 stabil) (BörsenZeitung 10.12.2014)
Ratingová agentura Fitch počítá s tím, že se západoevropský ocelářský průmysl bude v příštím roce
vyvíjet stabilně. V nové studii prognostikuje agentura poptávku z oborů zpracovávajících ocel vyšší
o 2,5 až 3,0 %. Agentura ve své studii vychází z toho, že všechny důležité zákaznické obory, tedy
stavební, automobilní a strojírenský průmysl vykážou v roce 2015 další růst, přičemž stavebnictví by
mělo být nejslabší. Fitch předpovídá cenu tuny železné rudy v roce 2015 průměrně kolem 80 USD, což
by bylo o 40 % méně, než v roce 2013. Ceny železného šrotu a uhlí by měly rovněž zůstat na nízké
úrovni. Setrvá ovšem vzestup importů oceli do Evropy. Vzestup cen oceli předpokládá Fitch
maximálně na úrovni kolem 5 %.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------EU
Výhled na rok 2015 – Moody´s vidí evropský ocelářský obor pro rok 2015 optimisticky
(Ausblick auf 2015 – Moody´s für Europas Stahlbranche optimistisch) (Stahl Aktuell 10.12.2014)
Mnozí evropští výrobci oceli se budou moci v roce 2015 radovat z vyšších ziskových marží. Větší
výrobní množství při současném odbourávání některých kapacit, programy na snížení nákladů a jiná
opatření na zvýšení efektivnosti by mohly vést k tomu, že zisk před zdaněním (Ebitda) v tomto
a v příštím roce se lehce zvýší, píše Moody´s Investor Service. Navíc bude pokračovat růstový trend
v obou nejdůležitějších odběratelských oborech – stavebnictví a automobilním průmyslu. Vytížení
kapacit by se v příštím roce mělo pohybovat mezi 75 a 80 %. Problém bude se zvyšováním prodejních
cen.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Rusko Ruská spotřeba oceli v roce 2015 zřejmě klesne (Russlands Stahlverbrauch im Jahr 2015 wohl
rückläufig) (Stahl Aktuell 15.12.2014)
Agentura Fitch počítá s tím, že spotřeba oceli na ruském vnitřním trhu půjde v příštím roce o 5 %
dolů. Důvodem jsou výrazně zachmuřené hospodářské rámcové podmínky. Současně se ruským
ocelářským podnikům podaří alespoň částečně vykompenzovat domácí negativní vývoj zvýšeným
vývozem. Klesající ruskou spotřebu oceli lze podle hodnocení agentury Fitch odvodit ze slabšího trhu
s automobily, menších infrastrukturních výdajů a zřetelně se zhoršujícími podmínkami ve
stavebnictví. Na druhé straně má ale Fitch pro ruské oceláře i dobrou zprávu – jsou dobře vybaveni
na to, aby v těchto obtížných podmínkách na vnitřním trhu obstáli. Splnili spoustu domácích úkolů,
mají dobrou likviditu a jsou schopni plnit své dluhové závazky.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------EU
Trh s ocelí - Žádné známky zlepšení (Stahlmarkt – Keine Anzeichen der Besserung)
(Handelsblatt 01.12.2014)
Evropský ocelářský průmysl se nachází v hluboké krizi. Poptávka se sice od propadu v roce 2008
zotavila, leží ale stále ještě hluboko pod dřívějšími vysokými stavy. Impulsy, jako byla výstavba
dopravní infrastruktury ve Španělsku, která spolykala miliony tun oceli, se nebudou zatím opakovat.
Přesně naopak: stavební konjunktura v jižních státech Evropy je srovnatelně slabá. Zotavení cen oceli
tak může trvat ještě roky. Obor trpí nadbytečnými kapacitami, jsou nevyužity závody s roční
kapacitou kolem 40 milionů tun. Že by tyto závody rychle zmizely, není zatím možné očekávat. Zatím
jen vůdci světového trhu ArcelorMittal a Tata Steel zavřeli některé kapacity. To ale zdaleka nestačí.
Konsolidace je naprosto nutná. Řešením by mohlo být soustředění se na vysoce kvalitní ocel, jak je
poptávaná výrobci aut, letadel a strojů. Výrobky musí být totiž stále lehčí a výkonnější.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Příloha 2
63
Německo
Ocelářský svaz zůstává u růstové prognózy
Wachstumsprognose) (www.handelsblatt.com 03.11.2014)
(Stahlverband
bleibt
bei
Německý ocelářský průmysl stále počítá, i přes přibývající konjunkturální rizika, a na rozdíl od
evropského ocelářského svazu, s lehkým růstem obchodů. Očekává letos růst kolem jednoho
procenta na 43 milionů tun vyrobené oceli. Průměrné vytížení kapacit u ocelářského průmyslu
v Německu se tak zvýší z 83 na 86 %, průměr v EU zůstává kolem 77 %. Opatrný optimismus je
založen na očekáváních nejdůležitějších odběratelů, což jsou strojírenství a automobilový průmysl.
Pro příští rok 2015 se u těchto odvětví odhaduje růst mezi jedním a dvěma procenty a německý
ocelářský svaz proto očekává stabilní až mírně rostoucí poptávku. Přitom by se mohlo ocelářskému
průmyslu dařit lépe. Prezident německého ocelářského svazu Kerkhoff je znepokojen trvajícím
nedostatkem investic, který vede ke klesající poptávce. Svaz požaduje konstantní politické podmínky
– krátce po přijetí reformy zákona o obnovitelných energiích (EEG) se začalo znovu s diskusí kolem
odvodů z výroby elektrického proudu ve vlastních elektrárnách. „To znemožňuje ocelářům
jakémukoliv plánovací a investiční jistotu“ říká Kerkhoff. Evropský ocelářský svaz Eurofer své
prognózy pro roky 2014 a 2015 minulý týden snížil.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo
01.09.2014)
Na Západě mnoho nového (Im Westen viel neues) (Energie Informationsdienst
Ocelářský průmysl silně investuje do modernizace svých zařízení a do zvýšení efektivnosti výroby. Tím
je posilován především největší evropský ocelářský region Duisburg. Koncerny i starosta Duisburgu
požadují unisono spolehlivost politiky. V Duisburgu se vyrobí rok co rok 15 milionů tun oceli, 24 tisíc
lidí zde nachází zaměstnání. Obor se ovšem musí postavit ke změnám, musí investovat. K tomu je
ovšem třeba spolehlivost politiky. U reformy EEG (obnovitelné zdroje) se ještě průmyslu podařilo
proklouznout, současně však Hans Jürgen Kerkhoff, president hospodářského sdružení Ocel varuje:
„plány, jako zostření obchodu s emisními povolenkami nebo jen do roku 2016 platné osvobození
vlastní výroby energie zatěžují a znejišťují odhodlanost k investicím“. Zatím ocelářský průmysl silně
investuje. V ocelářském městě byla v uplynulých třech letech proinvestována více jak miliarda €.
Hutní závody Krupp Mannesmann (HKM) v posledních pěti letech investovaly v lokalitě Huckingen na
jihu Duisburgu jako nikdy předtím. V březnu byla uvedena do provozu druhá koksárenská baterie,
která sama spolkla více jak 400 milionů €. Výdaji mezi 400 až 500 miliony € udržuje ThyssenKrupp svá
zařízení na nejvyšší technické úrovni. ArcelorMittal postavil světově nejmodernější drátovou trať v
Duisburgu s nákladem 135 milionů €.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo
Ocelářský svaz se vůči ukrajinské krizi tváří uvolněně (Stahlverband gibt sich
angesichts der Ukraine-Krise entspannt) (Stahl Aktuell 19.08.2014)
President ocelářského hospodářského sdružení Hans Jürgen Kerkhoff varuje před přeháněním při
hodnocení následků krize na Ukrajině na německé ocelářské podniky a říká, že by se neměly
překreslovat rozměry. Hospodářské sdružení Ocel je i nadále přesvědčeno, že vysoké pece
v Německu vytaví v tomto roce 43 milionů tun surového železa, což by bylo lehké zlepšení proti
minulému roku, kdy produkce surového železa obnášela podle údajů hospodářského sdružení 42,6
milionů tun. Jako hlavní problém Kerkhoff vidí stoupající energetické náklady a problémy spojené
s podporou alternativních zdrojů. Šéf druhého největšího výrobce oceli v Německu, koncernu
Salzgitter, ale popsal krizi na Ukrajině jako riziko pro ocelářskou branži. Podniky z EU by se mohly
dostat na již nyní těžce konkurenčním trhu do konkurence s podniky z Ukrajiny. Ukrajina vyrábí ročně
kolem 33 milionů tun oceli, kterou zatím exportovala z větší části do Ruska. Budoucnost těchto
exportů je ale přinejmenším pochybná.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Příloha 2
64
Německo
24.07.2014)
Co tlačí ocelářský průmysl (Was die Stahlindustrie drückt) (Frankfurter Allgemeine
Na první pohled poskytuje dnes německý ocelářský průmysl, sužovaný po roky problémy, přívětivý
pohled. Výroba surové oceli za první pololetí letošního roku stoupla o dobrá čtyři procenta. Tento
růst je o víc než polovinu vyšší než růst čínské výroby surové oceli. I v mezinárodním srovnání
představuje dobrá zaměstnanost dojem, že v Berlíně a v Bruselu lamentující německá ocelářská lobby
silně přehání. Dojem klame. Plusový růst je dán v první řadě zvláštními faktory. Není dán pravým
uzdravením oboru, který dnes zaměstnává 87.000 lidí a dosáhl v minulém roce obratu těsně pod 42
miliard €. Německé ocelárny se musí osvědčit v soutěži se stále sílícími výrobci z rozvíjejících se zemí,
což mohou samozřejmě zvládnout jen tehdy, budou-li dosahovat zisku. Tři největší výnosová rizika
(a tím i rizika přežití) jsou v nákladech na pracovní sílu, na suroviny a energii spojené s náklady na
ochranu životního prostředí. Výsledek tarifního vyjednávání, kde odbory dosáhly dvoustupňového
zvýšení mezd o čtyři procenta je velmi bolestný. V mezinárodní soutěži to ovšem není ten hlavní
problém, protože i v rozvíjejících se ekonomikách stoupají mzdy. Na celém světě dosahují dnes
výrobci oceli ztrát. Jedinou výjimkou jsou USA, které profitují z nízkých cen energie. Podobné je to
s cenami surovin. Největší ohrožení pro ocelářskou branži však dnes představují ceny energie
a politika ochrany životního prostředí. Pro podniky v branži tak neexistuje žádná jistota plánování
a investice do modernizace kapitálově náročných ocelářských provozů se stává čirým hazardem.
K tomu dále přichází (se stoupajícími účty za proud) mizící připravenost obyvatelstva dále finančně
přispívat na ulehčení výrobcům oceli, kteří zatěžují životní prostředí. Mezi obyvatelstvem už základní
průmysl nemá tu podporu, kterou si zaslouží.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo
Německý ocelářský průmysl do roku 2015 bez dynamiky (Deutsche Stahlindustrie
ohne Schwung bis 2015) (Deutsche Mittelstands Nachrichten 22.07.2014)
Pro letošní rok již ekonomové v ocelářském oboru nepočítají se zlepšením. Pouze v případě, pokud
zřetelně přidá konjunktura, lze očekávat oživení. Lepší vytížení kapacit a konec cenového propadu
surové oceli není na obzoru. Zásoby jsou vysoké, takže pro výrobce může být určitou opcí dokonce
i přechodné zastavení provozu vysokých pecí. V příštím roce stoupne výroba oceli v Německu max.
o 1,7 % na 43,6 milionů tun, ovšem pouze za předpokladu zvýšené konjunktury. Vytížení kapacit ale
zůstane (celosvětově) na neuspokojivě nízké úrovni. Protože jednotliví výrobci cíleně ukládali ingoty
do skladů, nemusí být konjunkturní situace ocelářského oboru tak dobrá, jak by se mohlo zdát z 90 %
opravdu dobrého vytížení kapacit. Druhé pololetí letošního roku by proto mohlo být mnohem slabší
než první. Pokud bude výroba oceli vyšší v příštím roce jen o 1,7 %, klesne vytížení kapacit na 85 %.
Rozhodující pro mezinárodní ocelářskou konjunkturu bude v prognózovaném období poptávka Číny,
která sama vyrábí téměř polovinu celosvětové výroby oceli. Tam se ovšem přírůstek výroby od
začátku letošního roku zřetelně zpomalil. Kromě slabšího růstu hospodářství je na vině i fakt, že
industrializace tam probíhá již s ne tak vysokou spotřebou oceli.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Rakousko
VoestAlpine si chce udržet špičkové postavení (VoestAlpine will Spitzenstellung
halten) (Börsen-Zeitung 13.06.2014)
Podle šéfa VoestAlpine Edera hrozí evropskému ocelářskému průmyslu střednědobě ztráta statisíců
pracovních míst. Stoupající ceny energií a striktní politika EU, pokud jde o životní prostředí, vyhání
evropské koncerny do zahraničí. Evropský ocelářský průmysl nevychází ani 6 let po krachu Lehman
Brothers z krize. Evropští výrobci oceli nemohou z nákladových důvodů držet krok s konkurencí
z Turecka, Číny, Koreje a Ruska. Tyto země vyrábějí až o 25 % levněji a mohou si dovolit vysoké
dopravní náklady. Roční výroba EU kolem 170 milionů tun oceli bude střednědobě dále klesat. Již
nyní má evropský ocelářský průmysl přebytečných kapacit až kolem 50 milionů tun ročně. Eder
odhaduje, že Evropa bude v roce 2030 vyrábět celkově už jen 60 milionů tun oceli. Důsledky na
pracovní trh mohou být zničující – na evropské oceli závisí kolem 360.000 pracovních míst. Zhruba
Příloha 2
65
180.000 pracovních míst může zaniknout nebo se přestěhují do zahraničí. Přesto chce VoestAlpine
zvýšit svůj zisk v běžícím roce o 50 až 80 milionů €. Podnik se v uplynulých letech vyvinul na
dodavatele speciálních zakázek, ocel nepokládá již za masové zboží, ale koncentroval se a dále
zpracovává díly karoserií, trubky plynovodů nebo kolejnice. Dlouhodobě chce koncern investovat v
Americe a Asii.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Lampe nedoporučuje ocelářské akcie (Lampe rät von Stahlaktien ab) (Börsen-Zeitung, 18,, 19.4.2014)
Analytici považují růst cen za vyloučený – při nadbytečných kapacitách 400-500 mil. tun. Vlastně by
bylo na čase změnit trh. Podle bankovního domu Lampe je na místě opatrnost. Hrozí zvýšení nabídky
z Číny a pouze Salzgitter má růstový potenciál. Ocelářský průmysl se potýká se strukturální krizí a
čeká na relaxaci. Postavení na trhu v Německu, hlavní výrobní základně EU, se stává v poslední době
jistější. Podle německé ocelářské federace výroba surové oceli v březnu v Německu vzrostla na 4,05
mil. tun ve srovnání se stejným měsícem loňského roku o 6 %. Poprvé po 35 měsících byla překročena
hranice čtyř milionů tun. Na to však mohl mít i vliv mírné zimy a přehnaný ekonomický trend. Ale
celkově platí, že mírné oživení v ocelářské ekonomice pokračuje. I ceny by mohly být v klidu.
Předpokladem pro oživení cen v Evropě jsou stabilní ceny železné rudy. Rizikovým faktorem je Čína,
kde se analytici obávají rozvoje čínského trhu i přes klesající poptávku a toho, že čínská ocel bude
muset jít na export. Tento trend se projevuje již v Asii a nyní i v USA. Podle WSA říše středu podíl na
světové produkci v posledních deseti letech více než zdvojnásobila. Zatímco německá výroba oceli
byla v roce 2013 necelých 43 mil. tun, Čína dosáhla 780mil. tun. Očekává se, že v krátkém časovém
horizontu budou těžit producenti, kteří přistoupili k restrukturalizačním opatřením. Salzgitter již
reagoval a stáhl více než milion tun oceli z elektrooceláren. V současnosti je hodnocen lépe než
ThyssenKrupp a to i díky 40% podílu vlastního kapitálu. Analytici očekávají, že v roce 2015 se
společnost vrátí k ziskovosti. ThyssenKrupp i přes silnou diverzifikaci průmyslového zboží zůstává
s obchodem téměř 20 mil. tun významně vyšším hráčem na trhu, ale 10% vlastní kapitál je příliš nízký.
I přes vstup Cevianu jsou pochybnosti, zda ThyssenKrupp může dlouhou krizi vydržet. Klöckner&Co
podle Lampe očekává zlepšení ve srovnání s loňským rokem. Ceny v USA jsou pod větším tlakem,
protože se tam tlačí čínský vývoz jednoduchých výrobků, což bude mít negativní dopad.
2.3 Energetika
Německo
Osvobození od EEG poplatků bylo legální (EEG-Befreiung war rechtens) (Frankfurter
Allgemenine 26.11.2014)
Spolková vláda může konečně udělat čáru za sporem s Evropskou komisí o podporu ekologického
proudu. Jak Komise sdělila, ukončila jednání o nepovolené státní pomoci kvůli rabatům
poskytovaným průmyslu a většinu jich povolila. Hrozba miliardových vratek přeplatků je tak
definitivně zažehnána. O výši vratek u neschválených dotací ale nebylo zatím rozhodnuto.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo
Úspěšný energetický obrat potřebuje silný průmysl (Eine erfolgreiche Energiewende
braucht eine starke Industrie) (Welt der Fertigung 6/2014)
Frank Schulz, předseda vedení ArcelorMittal Germany Holding se vyjadřuje ke klimatické politice EU:
„ S technicky nesplnitelnými měřítky a korekturními faktory, které neodpovídají vlastnostem výroby
oceli, nebude možné obstát ve světové soutěži. EU nemůže chtít po průmyslu zvýšit podíl na brutto
domácím produktu ze 14 % v roce 2014 na 20 % v roce 2020 a současně oslabovat průmyslový základ.
Je nutné se rozhodnout: buď chceme v Evropě vyrábět ocel – samozřejmě s nízkými emisemi CO2 –
a využívat ji ve vysokých jakostech pro výrobu aut s nízkými emisemi a jako prakticky nekonečně
využitelný materiál, pak ale potřebujeme realistické a technicky i ekonomicky smysluplné nástroje.
Snížení emisí CO2, dosahované použitím ocelí, jsou šestkrát tak velké, jako emise, které při výrobě
Příloha 2
66
oceli vznikají. Přehnané a jednostranné, na Evropu omezené emisní cíle nepomáhají ale ani splnění
cíle, zdvihnout podíl průmyslové tvorby hodnot znovu až na 20 %, ani tomu, snížit celosvětově emise.
Ocel, která je vyráběna v EU, je vyráběna s několikanásobně menšími emisemi, než ve většině jiných
regionů světa.“
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------USA
Americké ocelářské koncerny profitují z energetického boomu. Nucor zvyšuje zisk o 66
procent (US-Stahlkonzene profitieren vom Energieboom. Nucor steigert den Gewinn um 66 Prozent)
Americký ocelářský koncern Nucor zvýšil svůj čistý zisk ve třetím čtvrtletí o 66 %. Profituje především
z dynamické poptávky po ocelových produktech pro energetický průmysl. Ale jako zřetelně zotavená
se ve Spojených státech ukazuje i průmyslová výstavba. Nucor je tak už druhý americký ocelářský
koncern, který v běžící sezóně vykazuje velmi dobré výsledky. Na začátku týdne dokázal i konkurent
Steel Dynamics zvýšit svůj netto zisk za čtvrtletí o 59 %. Jak Nucor dále oznámil, velmi silně jsou
poptávány ocelové plechy pro použití při těžbě a dopravě plynu. Jejich cena se od začátku roku
zvýšila ze 753 USD/t na 863 USD/t. I z automobilního průmyslu přicházejí důležité signály – nové
předpisy budou vyžadovat v budoucnu mnohem stabilnější palivové nádrže.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo
Náklady na energie: průmysl doufá na Gabrielův šestibodový plán (Energiekosten:
Industrie hofft auf Gabriels 6-Punkte-Plan) (Energie Informationsdienst 13.10.2014)
Silnější zdůraznění průmyslové politiky by mělo posílit průmyslové regiony Německa, jenže
v závislosti na oboru se představy o tom, jak by měla chytrá průmyslová politika vypadat, výrazně liší.
Všichni přitom hrají s kartou zaměstnanosti. Průmysl v Německu má dva největší problémy. Jednak je
to stagnující konjunktura, v srpnu klesla průmyslová výroba o 4 % proti červenci a celkově letos
poroste německé hospodářství jen o 1 %, jak soudí ekonomové. Druhé téma je energie (ceny)
a ochrana klimatu. Nebudou-li přijata efektivní ochranná opatření, může obchod s emisními
povolenkami mezi roky 2020 až 2030 stát průmysl celkově až 100 miliard €. Určitou naději slibuje
ohlášený šestibodový plán ministra hospodářství Sigmara Gabriela na zvýšení konkurenceschopnosti
německého průmyslu a novou orientaci průmyslové politiky. Centrálním bodem tohoto plánu je
snížení cen energie. V žádné jiné zemi Evropy nebojuje průmysl s tak vysokými cenami energie jako
v Německu. Přitom se stanovují nové ambiciózní cíle pro rozvoj obnovitelných energií, které by se
podle slov Hermanna Alberse, prezidenta spolkového svazu větrné energie (BWE), měly postupně
vyvinout v obor, mající stejný význam, jako automobilový průmysl.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo
Poplatky na ekologický proud lehce klesnou (Ökostrom-Umlage sinkt leicht)
(www.saarbruecker-zeitung.de 16.10.2014)
Poté, co poplatky na ekologický proud roky stoupaly, budou v roce 2015 o něco nižší. Mnoho
odborníků ale vychází z toho, že jde o jednorázový efekt. Naproti tomu je spolkový ministr
hospodářství Gabriel klidný. Podle názoru expertů ale z tohoto poklesu nebudou mít odběratelé
proudu téměř nic. Přirážka se sice v roce 2015 z dnešních 6,24 centu sníží na 6,17 centu za kWh.
Důvodem je přebytek na kontu ekologického proudu. „ O obratu při vývoji cen proudu ale nelze
hovořit“, minulost ukázala, že „mnoho podniků si ponechá snížený podíl ceny jako dodatečný zisk
a nepřenese ho dále na zákazníky“ sděluje spotřebitelské centrále spolkový svaz. Ochránci
spotřebitelů současně varují před novými přirážkami – výstavba nových přenosových sítí se na cenách
proudu zcela jistě odrazí.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Energy costs for renewable subsidies still an issue: Eurofer (Steel Business Briefing, 10.4.2014)
(Náklady na energii pro podporu obnovitelné energie stále problémem: Eurofer)
Příloha 2
67
Náklady na elektrickou energii jsou podle Eurofer pro výrobce oceli v Evropě stále velkým
problémem, protože globální konkurenceschopnost tohoto sektoru je nadále ohrožena. Gordon
Moffat, generální ředitel asociace, ve středu vydal prohlášení, komentující nejnovější směrnice EU,
sdělující, že "minimální 15% příspěvek k národním subvencím pro obnovitelné zdroje ještě stále
povede k dalšímu podstatnému nárůstu v nákladech na elektrickou energii pro mnohé energeticky
náročné společnosti v EU, k nákladům, které konkurenti nemusejí nést". Moffat řekl, že asociace
"oceňuje záměr směrnic, že energeticky náročný průmysl, jako je ocelářský průmysl, by měl být
chráněný před umělým nárůstem v cenách elektrické energie", ale poznamenal, že během posledních
let "zelené politiky měly největší vliv na ceny elektrické energie, zvláště subvence pro obnovitelné
zdroje, které zcela destabilizovaly trhy elektrickou energií v Evropě".
-----------------------------------------------------------------------Reducing energy while the sun shines (Steel Times International Weekly News Bulletin, 20.2.2014)
(Redukce spotřeby energie s využitím solární energie)
ArcelorMittal, největší světový výrobce oceli, a Conserval Engineering spojily své síly pro uplatnění
SolarWall, technologie, která využívá sluneční záření pro ohřev budov; tvrdí, že v tomto procesu se
redukují náklady na ohřev budov až o 50%. Podle plánu má být SolarWall uplatněna v provozu
Haironville společnosti ArcelorMittal, který je součástí ArcelorMittal Construction France. SolarWall
se produkuje z oceli a je integrována do samotných budov. ArcelorMittal říká, že tento produkt zajistí
velký příspěvek ke splnění cíle EU v energii do r. 2020, který se zaměřuje na zvýšení užití obnovitelné
energie o 20%. I když je využití technologie solární energie rozšířeno po celém světě, změny
v regulaci v Evropě zde uzpůsobí využití SolarWall. Další evropské normy - jako je EN1339, které pro
budovy stanovují mandatorní požadavky na čistý vzduch, byly uvedeny v platnost - tvrdí Arcelor
Mittal, aby stanovily "přísnější požadavky na pláště budov; to je v souladu se schopností SolarWall
ohřívat velké objemy čerstvého vzduchu. SolarWall je integrovaný systém ohřívání vzduchu solární
energií, využívající solární radiaci pro dodávky přirozeně ohřátého vzduchu do budov, poskytující
zdroj obnovitelného tepla. Je instalovaný jako dodatečný plášť budovy pro vytvoření vzduchových
dutin (air cavity) a sestává z kolektoru, vyrobeného z předem pokovované oceli (pre-coated steel),
umožňující vysokou absorpci tepla při vysoké korozní odolnosti, protože jsou zde "tisíce
zkonstruovaných perforací (dutin), rozšířených napříč celého povrchu pro shromažďování ohřátého
vzduchu", uvádí ArcelorMittal. "Když sluneční paprsky dopadají na ocelový plášť, energie se
absorbuje, ohřívá povrch a vytváří tepelnou hraniční vrstvu. A zase, tato vrstva ohřátého vzduchu,
která lemuje povrch kolektoru, vede přes perforace a do ventilačního systému budov", říká ocelářský
gigant. Od instalace je životnost systému 30 let, a ve skutečnosti nevyžaduje žádnou údržbu. Jean
Christophe Kennel, ceo ArcelorMittal Construction řekl, že zde existuje trend, směřující k vysoce
účinnému, holistickému řešení ohřevu, které - jak říká, lze kombinovat se stávajícími obnovitelnými
technologiemi, které se "zaměřují na zvýšení energetické účinnosti a na redukci emisí CO2". Dodal, že
technologie SolarWall nabízí nové řešení pro komerční, průmyslový a terciální sektor v pojetí redukce
provozních nákladů i emisí. Ceo SolarWall, John Hollick, řekl, že jsou velmi potěšeni spoluprací
s ArcelorMittal, a že jsou schopni nabídnout nízkonákladovou technologii SolarWall jako prostředek
na pomoc Evropě pro dosažení jejích cílů v obnovitelné energii.
2.4 Obchod, marketing
International Čínské exporty oceli by mohly v roce 2015 stoupnout o dalších 12 procent.
(Chinesische Stahlexporte könnten 2015 um weitere 12 Prozent zulegen) (Stahl Aktuell 02.12.2014)
Podle odhadu expertů Citibank by mohly čínské exporty oceli v roce 2015 dále stoupnout.
„Očekáváme, že čínské exporty půjdou dále do Evropy a USA, kde se ceny ještě pohybují na
srovnatelně vysoké úrovni. Další kvanta půjdou do jihovýchodní Asie, kde existuje strukturální
nedostatek“ říkají analytici. Podle Citibank stoupnou netto exporty ve srovnání s rokem 2014 o 10
milionů tun oceli, což je nárůst o 12 %.
Příloha 2
68
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo
Ocel z Číny se dere do Evropy (Stahl aus China drängt nach Europa) (Frankfurter
Allgemeine 04.11.2014)
I pět let po finanční krizi se spotřeba oceli v EU krčí téměř o čtvrtinu níže, než byla úroveň roku 2007.
Právě teď vzal evropský ocelářský svaz zpět své prognózy pro rok 2014 vzhledem k letní slabosti
poptávky a nabídky. Vzhledem k tomu, že i pro západní svět již poptávka po oceli ani v Číně neroste
a přebytečné kapacity tam způsobují podstatné ztráty, významně rostou dovozy z Říše středu. Hans
Jürgen Kerkhoff, prezident hospodářského sdružení Ocel informuje, že v tomto roce exporty oceli
z Číny vzrostly o 40 % a jen v září o 73 %. Další množství oceli se tlačí na evropský trh i z Ruska.
Nejvíce jsou z Číny importovány dlouhé výrobky, které jdou do stavebnictví (+ 165 %), ale i v oboru
ploché oceli došlo ke zvýšení importů o 24 %. Přepočteme li to na celý rok, budou se čínské exporty
pohybovat kolem 1 milionu tun, což je asi čtvrtina celkového přírůstku poptávky v EU v tomto roce.
„Růst v Číně skončí pravděpodobně dřív, než se čekalo, a tím se problematika nadbytečných kapacit
ještě vyostří“ řekl Kerkhoff.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------International
05.11.2014)
V hledáčku příjmy (Die Einnahmen in Blick) (Die Welt – Sonderausgabe Stahl 2014
Ocelářské koncerny hledají nové a finančně atraktivní obchodní oblasti. Přebytečné kapacity ale
náladu na trzích s ocelí kazí. Tlačí citelně na velikost marží a ziskovost. A existují přitom výrobci oceli,
většinou státem subvencovaní výrobci, kteří vidí svoji záchranu především v tom, vyrábět ještě více
oceli a tlačit tak na trh. Střízlivé omezení množství vyráběné oceli mezi stovkami ocelářských
koncernů po celém světě se nedá dosáhnout. Ale i tento temný horizont se začíná pomalu
prosvětlovat. Přebytečné kapacity surové a válcované oceli v rozsahu dobrých 20 % by mohly náležet
minulosti rychleji, než se dosud čekalo. K tomuto závěru vybízí rozsáhlá studie švýcarské velkobanky
UBS. Zdá se, že Čína, světově největší výrobce oceli, konečně započala s rušením prastarých kapacit,
aniž by zaplavovala Evropu levnou ocelí. Restrukturalizace dělá pokroky i v Evropě, kde existují
kapacity na výrobu až 180 milionů tun oceli ročně a zapotřebí je jen asi 150 milionů tun. Už v letech
2016 – 2018 by mohly tyto přebytečné kapacity z EU zmizet. Kromě toho pracují evropské ocelářské
koncerny nejen na snižování nákladů, ale také na zvyšování kvality, na prodlužování výrobního
řetězce až ke spotřebitelům a tak by se mohly dostat do oblastí, kde je možné dosahovat dalších
výnosů.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------USA
Tržní podmínky v USA jsou stabilní (Marktbedingungen in den USA sind stabil) (Stahl Aktuell
30.10.2014)
Druhý největší výrobce oceli v USA, U.S. Steel omezil ve třetím čtvrtletí 2014 své ztráty a zvýšil obrat.
Podnik hovoří o „stabilních“ tržních poměrech v USA. Vlastní obor ploché oceli se vrátil do
„normálního stupně vytíženosti“. Ve třetím čtvrtletí 2014 vykázal koncern ztrátu 207 milionů USD, ve
srovnatelném období roku 2013 to bylo ještě 1,79 miliardy USD. Kanadská dcera koncernu byla
v průběhu roku poslána do ochrany před věřiteli, byly zrušeny investice v Minnesotě a Indianě za 800
milionů dolarů. Obrat se ve třetím čtvrtletí pohyboval kolem 4,59 miliardy USD, což odpovídá zvýšení
o 4 % proti předcházejícímu roku. Výsledky obchodu s Evropou se oproti předcházejícímu čtvrtletí
snížily. Ve čtvrtém čtvrtletí se ale očekávají lepší výsledky.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------EU
Eurofer znepokojen stoupajícími dovozy oceli do EU ze třetích zemí (Eurofer besorgt über
steigende Stahleinfuhren aus Drittländern in die EU) (Stahl Aktuell 10.10.2014)
Importy oceli z třetích zemí do EU se podle nejnovějších údajů celních úřadů EU v červenci a v srpnu
dále zvýšily a to narůstajícím tempem. Dovozy hotové oceli se zvýšily ve srovnání se stejným obdobím
Příloha 2
69
loňského roku o 32 %. V prvním čtvrtletí 2014 činil vzestup oproti předchozímu roku 6 %, ve druhém
čtvrtletí ale už 33 %. Importy plochých výrobků se zvýšily v ročním srovnání o 15 %, zatímco dovozy
dlouhých výrobků o 49 %.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Polsko Polský výrobce trub se musí udržet (Polnischer Rohrproduzent muss sich behaupten) (Stahl
Markt 10/2014)
První čtvrtletí přineslo polskému výrobci trub Alchemia znovu ztráty. Důvodem je fakt, že Polsko čelí
těžké konkurenci z Číny, která s dumpingovými cenami zaplavuje trh. Představenstvo podniku se nyní
stále více spoléhá na zákazníky z těžařského ropného a plynařského průmyslu. V prvních třech
měsících letošního roku zaznamenala firma ztrátu 2,8 milionu zlotých (670 tisíc €). Ve stejném období
minulého roku zaznamenalo účetnictví ještě zisk 1,8 milionu zlotých (430 tisíc €). Polsko před
několika lety rozjelo velmi ambiciózní projekt těžby břidlicového plynu za několik miliard € a Varšava
doufá, že se tím země stane méně závislou na ruských dodávkách. Tato investice znamená i lukrativní
objednávky pro ocelářské podniky, jako je Alchemia.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------USA
Šok a radost nad obchodními rozhodnutími ITC (Schock und Freude über ITCHandelsentscheidungen) (Stahl Markt 10/2014)
Poslední rozhodnutí ITC (International Trade Commission), úřadu vlády USA, vyrazilo dech vedoucím
osobnostem amerického ocelářského sektoru. Po neobvyklém rozhodnutí proti žalujícím ocelářským
společnostem a pro německé, japonské a polské importéry o pásové elektrotechnické oceli
s neorientovanou strukturou se z ocelářské branže neozval ani jediný veřejný komentář. Zvyklí na to,
že ITC a ministerstvo obchodu USA nakonec vždy rozhodnou pro domácí výrobce a uvalí trestná cla
na údajný dumping nebo subvencované obchody, potřebovali iniciátoři žaloby nepochybně čas, aby
se z takové nepříliš časté porážky vzpamatovali. Zcela jinak tomu bylo před pěti dny, když ITC rozhodl
o trestných clech na ocelové trouby z Jižní Koreje, Tchaj-wanu, Indie, Vietnamu, Turecka a Ukrajiny.
Důležité bylo především zavedení cel na výrobky z Jižní Koreje, což je v této oblasti zdaleka největší
hráč.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo
Zásobování z místně blízkých zdrojů slábne (die ortsnahe Versorgung nimmt ab)
Obchod s ocelí se bude v Německu v nadcházejících letech dále konsolidovat, přičemž zejména domy
s malými maržemi budou muset bojovat o život. Bylo-li před vypuknutím krize v roce 2009
v Německu kolem 750 podniků, obchodujících s ocelí, smrsknul se tento počet dodneška na ca 300
podniků. Zásobování z blízkých míst slábne a nebude již v budoucnu poskytováno tak, jako
v minulosti. Obchod si dnes ve zvyšující se míře začíná konkurovat přímo s výrobci. Ti sami trpí
přebytečnými kapacitami na trhu a vytvářejí nevázaným obchodníkům konkurenci. Obchodníci
mohou s tímto jevem bojovat, když cíleně prodlouží svůj hodnotový řetězec, což ovšem vyžaduje
investice. Klaus Kremper, předseda představenstva firmy Knauf Interfer říká: „měsíčně mi přistanou
na stole dvě nabídky na odkup firem z oboru, ovšem jsou to všechno již neživotaschopné firmy. Ty
podniky, které se nabízejí k prodeji, nepotřebujeme a ty, které bychom event. potřebovali, stojí
peníze. To je dnešní dilema“.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Česká republika Ministerstvo obchodu USA potvrzuje importní cla na některou českou ocel (U.S.
Commerce Dept confirms import dutin on some Czech steel) (Reuters 23.09.2014)
Ministerstvo obchodu USA potvrdilo cla na import speciálních ocelí z České republiky poté, co zjistilo,
že zboží bylo v USA prodáváno za příliš nízké ceny. Na oceli s orientovanou strukturou, užívané
Příloha 2
70
především ve velkých a středních elektrických transformátorech byla uvalena cla až do výše 35,93 %.
České oceli bylo v roce 2013 dovezeno v hodnotě přes 9 milionů dolarů.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------EU
Zavedeno přezkumné ukončovací řízení u válcovaného drátu (Auslaufüberprüfung bei
Walzdraht eingeleitet) (Stahl Aktuell 07.08.2014)
Před ukončením antidumpingových opatření při dovozu drátu, válcovaného za tepla a s původem
z Číny, obdržela Evropská komise žádost o přezkumné řízení. Žádost byla doručena Evropským
ocelářským svazem Eurofer jménem výrobců, na které připadá více jak 25 % celkové unijní produkce
tohoto drátu. U doposud platících opatření se jedná o antidumpingové clo, které bylo zavedeno
nařízením č. 703/2009. Přezkoušení se týká tyčí a prutů v nerovnoměrně navinutých rolích (Coils) ze
železa, nelegované i legované oceli s původem v Číně. Žádost o přezkum byla podána z toho důvodu,
že jsou obavy z nového dumpingu, jakmile by nařízení přestalo platit.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------EU
Stoupající importy dělají ocelářskému oboru v EU starosti (Steigende Importe bereiten der
EU-Stahlbranche Sorgen) (Börsen-Zeitung 22.07.2014)
Evropský trh s ocelí očekává v tomto a v příštím roce přibývající zotavení konjunktury, je ale
znepokojen ze stále stoupajících importů oceli. Podle údajů evropského svazu oceli Eurofer stoupají
dovozy silněji než domácí dodávky. Eurofer očekává, že importy zůstanou až do roku 2015 na vysoké
úrovni a že mezinárodní konkurence bude svou produkci přivádět na trhy agresivním způsobem.
Prognostikuje vzestup spotřeby oceli v Evropě z 3,7 % v tomto roce na 3,3 % příští rok. Tento vzestup
může být ale neutralizován vysokými importy. Vývoj bude určován stálým růstem ve zpracovatelském
průmyslu – především novými investicemi ve stavbě strojů a zařízení, ale také ve stavebnictví.
Poptávka vzrostla již v prvním čtvrtletí o 7 %, ve druhém čtvrtletí se tento pozitivní trend udržel.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------EU
Zásobovací rizika u důležitých surovin stoupají (Versorgungsrisiken bei wichtigen Rohstoffen
steigen) (Stahl Aktuell 14.07.2014)
Podle zprávy Evropské komise se rizika při zásobování důležitými surovinami rozšiřují. Množství
surovin, zařazených jako „kritické“ se zvýšilo na 19 resp. 20 (dvě hlavní skupiny vzácných zemin byly
komisí poprvé rozděleny do dvou skupin). Ve své poslední zprávě z roku 2010 zařadila EU do
kritického stupně jen 14 surovin. Dierk Paskert, jednatel surovinové aliance nevidí i přes současný
umírněný cenový vývoj žádný důvod k optimismu. „Trhy se surovinami jsou určovány státními
intervencemi a světová poptávka bude dále stoupat. V každém okamžiku může dojít opět ke zhoršení
situace“. Paskert radí, mimo obstarávání surovin na spotových trzích zařadit do zásobovací strategie i
dlouhodobější prvky.
2.5 Pracovníci
Německo
Neklid v ThyssenKrupp - zaměstnanci mají strach z rozbití (Unruhe bei Thyssenkrupp
– Arbeitnehmer befürchten Zerschlagung) (www.n-tv.de 10.12.2014)
Zůstane ThyssenKrupp jako jeden celek? Podniková rada je striktně proti prodeji ocelářské divize.
Zástupci zaměstnanců už mezitím našli svého hlavního protivníka – finančního investora Cevian.
„Prodá-li se ocelářská divize, bude ohrožen ThyssenKrupp jako celek“ varuje šéf podnikové rady
koncernu Wilhelm Segerath v Duisburgu. „ThyssenKrupp bez ocelářské divize bude jak obývací pokoj
bez pohovky“. V podezření, že pracuje na rozdělení koncernu, je především nový majitel 15 % podílu
Cevian Capital. Tento švédský finanční investor je podle Segeratha jako „saranče“, které jde za
okamžitým ziskem. Zaměstnanci v Duisburgu protestovali proti škrtům v divizi již začátkem prosince.
Evropská ocelářská divize smíšeného koncernu se nachází, jako celý obor, pod tlakem.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Příloha 2
71
Itálie
ThyssenKrupp řeší stávku v Terni (ThyssenKrupp löst Terni-Streit) (www.n-tv.de 04.12.2014)
Když bude osazenstvo souhlasit, mohl by plán sanace odstranit napětí: hluboko v italském zázemí
dávají odboráři zelenou pro sanaci ocelárny Terni. Německý koncern smí ušetřit na personálních
nákladech. ThyssenKrupp se dohodl na sanačním plánu, který ušetří na osobních nákladech 30
milionů €. Úspory nebude dosaženo výlučně jen odbouráním pracovních míst, ale i jinými kroky, např.
snížením příplatků za noční směny apod. Zaměstnanci musí ale ještě plán schválit.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Libérie Ebola ohrožuje 400 pracovních míst (Ebola bedroht 400 Arbeitsplätze) (tageblatt.lu
01.12.2014)
ArcelorMittal bude asi muset propustit 400 spolupracovníků, protože dodavatelé zastavili v Libérii
práci. Epidemie eboly těžce poškozuje hospodářství Libérie. Největší světový surovinový koncern BHP
Billiton se totiž chce z Libérie stáhnout a svůj tamější majetek prodat. ArcelorMittal již dříve vyjádřil
obavy, že epidemie eboly může ohrozit jeho expanzi v Libérii. Koncern totiž provádí výstavbu svého
vysoce ziskového dolu na železnou rudu v Mount Nimba. Již od srpna se ovšem západní společnosti
ze západní Afriky stahují, 15 z nich s celkem 645 zaměstnanci již využily katastrofických článků ve
svých smlouvách a stáhly se. Proč je důl na železnou rudu v Libérii pro ArcelorMIttal tak důležitý?
Koncern zde produkuje 5 milionů tun rudy ročně a toto množství chce zdvojnásobit. Náklady na
získání tuny rudy zde leží pod 30 USD/t.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo
Snižování stavu pracovních míst v ocelářském oboru (Stellenabbau in der
Stahlbranche) (Weser Kurier 10.11.2014)
Prezident Světového ocelářského svazu Wolfgang Eder počítá se snižováním počtu pracovních míst
v ocelářské branži v celé Evropě. „Evropský ocelářský průmysl sedí na 40 milionech tun nadbytečných
kapacit a vyrábí příliš draze“ řekl Eder novinám „Rheinische Post“. „Musíme najít odvahu připustit
očištění“. Bude třeba zrušit nekonkurenceschopné výroby. Všechna pracovní místa nejsou udržitelná
v žádném scénáři. Evropa ještě stále sází – částečně i se subvencemi – na velké objemy a standardní
kvalitu.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo
Ženská síla v kovodělném provozu (Frauenpower im Metallwerk) (Frankfurter
Allgemeine 20.09.2014)
V německém ocelářském průmyslu nacházíme jen málo žen ve vedoucích funkcích nebo jako
inženýrky pro náročné úkoly. Nakonec už po dvě století platí, že pracovní zařazení u vysoké pece je
typický čistě mužský svět. Ale již poměrně dlouho také platí, že si už i v metalurgii ženy dokázaly
vybojovat rozhodující pozice. Např. dr. Alexandra Hirsch nastoupila v roce 2006 u ArcelorMIttal
Duisburg GmbH jako první jednatelka v německé ocelárně. Pro metalurga paní Brigitte Hammer je
i po 30 letech práce ve výzkumu vícefázových ocelí u ThyssenKrupp Steel Europe ocel fascinujícím
mnohostranným materiálem. Vícefázové oceli jsou zcela nové druhy ocelí, které nacházejí použití
především v automobilovém průmyslu u ultralehkých automobilů. Pro dr. Hirsch, šéfku optimalizace
procesů ve vysokých pecích a kontroly kvality pro vsázkové suroviny jako koks, železná ruda, sintr
a pelety u ThyssenKrupp není nic neobvyklého, že její tým sestává až z 30 % z mladých žen. Tým se
ovšem nezabývá jen normální kontrolou kvality, nýbrž také novými cestami a inovativními technikami
k optimalizaci výroby surového železa a oceli a ke snížení emisí CO2.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo
Weser Wind propouští 130 spolupracovníků (Weser Wind entlässt 130 Mitarbeiter)
(www.weser-kurier.de 26.08.2014)
Příloha 2
72
Offshore stavební firma Weserwind z Bremerhavenu propouští kvůli chybějícím zakázkám 130
spolupracovníků, což je zhruba třetina osazenstva ve výrobě a správě. Podnik se v budoucnu bude
zabývat pouze stavbou fundamentů pro offshore větrné elektrárny. Výroby platforem pro
trafostanice podnik zanechá. Náhradou za ně mají přijít nové obchodní možnosti, jako jsou mostové
jeřáby. Již od ledna vládne v některých částech podniku Kurzarbeit.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Velká Británie Tata Steel chce zrušit 400 pracovních míst v ocelárně Port Talbot ve Walesu (Tata
Steel will 400 Stellen im walisischen Stahlwerk Port Talbot streichen) (Stahl Aktuell 02.07.2014)
Indický koncern plánuje zrušit 400 pracovních míst ve své ocelárně v Port Talbot ve Walesu. Jako
důvod uvádí dlouhodobou slabost evropské poptávky po oceli a očekávanou stagnaci této poptávky
i cen v nejbližších letech. Dalším důvodem jsou britské vysoké náklady na energii, které ve srovnání
s jinými evropskými zeměmi nejsou konkurenceschopné. Tata Steel přitom v uplynulých dvou letech
investoval do ocelárny Port Talbot více jak 250 milionů britských liber. V podniku je zaměstnáno více
jak 4.000 lidí a vyrábí se tam až 5 milionů tun oceli, která je dále zpracovávána na plochou ocel,
především pro automobilový průmysl, domácí spotřebiče nebo pro obalovou techniku.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo
Skupina SMS hrozí zrušením praxí pro zaškolované pracovníky při zavedení minimální
mzdy (SMS Group droht mit Aus für Praktika bei Mindestlohn) (Rheinische Post 18.06.2014)
Výrobce průmyslových zařízení SMS z Düsseldorfu se jasně vyslovil proti zavedení minimální zákonné
mzdy pro praktikanty. Konkrétně hrozí podnik tím, že již nebude přijímat žádné dobrovolné
praktikanty. V současné době využívá zaškolení u SMS zhruba 150 žáků a studentů. Novým opatřením
je z toho ohroženo alespoň 30 dobrovolných praktikantů. Odměny by u nich vyskočily z dnešních 250
€ na 1400 € měsíčně.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------USA - US Steel plánuje snížení počtu zaměstnanců kvůli snížení nákladů (US Steel plans headcount
reduction to cut costs) (Steel Guru / Steel Trade Today 05.05.2014
US Steel se chystá propustit řadu pracovníků po celém světě, což ale zahrnuje i nějaké množství lidí
v Pittsburghu. Společnost to pokládá za nezbytné z důvodu úspor peněz. Tvrdí, že bylo obtížné
přijmout toto rozhodnutí. Rozhodnutí bylo přijato po zevrubných diskuzích. Společnost zaměstnává
asi 5000 zaměstnanců v regionu a asi 37.000 na různých místech ve světě.
2.6 Ostatní
Německo
Hnací kolo inovací automobil (Innovationstreiber Automobil (Stahlmarkt 12/2014)
Výrobci ploché oceli stojí, tak jako celá ocelářská branže v Evropě, před celou řadou výzev. Vyrovnat
se je třeba se stoupajícími importy, energeticko-politickými rámcovými podmínkami a se soutěží
s alternativními materiály. Jako odpověď na tyto výzvy vyvíjejí oceláři nové výrobky, které se ještě
více blíží požadavkům jejich velkých odběratelů – jako např. výrobců automobilů. Stav tohoto vývoje
ozřejmil na konferenci MBI Stahl koncem září ve Frankfurtu Dr. Sebastian Bross, jeden z jednatelů
Salzgitter Flachstahl GmbH. Velký tlak na ocelářský obor vyvíjejí substituční materiály jako hliník
a CFK. Jednou z největších inovací podniku Salzgitter Flachstahl s velkým potenciálem je způsob
pásového lití „Belt Cast Technology“ (BCT). Byl vyvinut ve spolupráci s SMS Siemag a univerzitou
v Clausthalu a spotřebovává podstatně méně energie. Současně nabízí perspektivu vyrábět úplně
novou generaci ocelí, tzv. HSD oceli (High Strength and Ductility), které při použití v lehkých
konstrukcích, např. v automobilech, rovněž přispívají k úsporám energie. Tyto oceli svojí vysokou
pevností a dobrou tvářitelností umožňují snížení váhy automobilních konstrukčních dílů až o 38 %.
Dalším novým výrobkem, se kterým Salzgitter boduje při stavbě automobilů, jsou bainitické oceli,
Příloha 2
73
vysoce hodnocené pro svoji velmi dobrou tvářitelnost a bezproblémové svařování. „V Evropě máme
velký náskok v know-how, to ale není rozhodující“ říká Bross. „Nejmodernější výrobní kapacity
a zařízení na světě stojí v Číně a dá se proto předpokládat, že tento náskok bude brzy odbourán.“
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo
„Budoucnost průmyslu“ – vláda, BDI a IG Metall zakládají pakt k zajištění ekonomiky
(Zukunft der Industrie – Regierung, BDI a IG Metall gründen Bündniss zur Sicherung der Wirtschaft)
(Börsen-Zeitung 26.11.2014)
Spolková vláda, průmysl a odbory založily pakt „Budoucnost průmyslu“. Tím by měla být zajišťována
konkurenční schopnost německého průmyslu. Společně načrtnuté úkoly by měly být závazně
zpracovávány. Cílem je čelit společně obrovským výzvám – počínajíc digitalizací, přes nízkou investiční
činnost, obrat v energiích až k nedostatku odborníků. Částí paktu jsou oborové dialogy, ve kterých by
mělo být zjišťováno, jaké podmínky musí být plněny, aby byl průmysl i v budoucnu úspěšný. Zároveň
chtějí partneři založit nadaci „Budoucnost průmyslu“. Mezi partnery však nepanuje úplná shoda.
Například spolkový ministr hospodářství Gabriel musí dávat před požadavky průmyslu přednost
úkolům, vyplývajícím ze závazků k ochraně životního prostředí. Nedůvěra průmyslu je příslušně velká.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo
Rekordy po celém světě (Rekorde rund um den Globus) (Die Welt – Sonderausgabe
Stahl 2014 05.11.2014)
Není důležité, zda se jedná o obrovské turbíny nebo světově největší transportovatelné ruské kolo:
vývojáři sázejí na osvědčené materiály. Düsseldorf se blíží ke světovému rekordu – v jeho přístavu
vzniká největší a nejúčinnější plynová elektrárna na světě. Srdcem elektrárny je plynová turbina
Siemens - kolos, vážící 444 tun, jehož účinnost je 61 % a budeme-li počítat s teplárnou, pak dokonce
85 %. Běžné uhelné elektrárny využijí jen asi 1/3 v palivu obsažené energie. Ve srovnání s uhelnou
elektrárnou o stejném výkonu mohou být ušetřeny za rok zhruba tři miliony tun kysličníku uhličitého.
Tento výkon umožňují žárupevné oceli, vyvinuté specielně pro tlakově a teplotně namáhané
konstrukční součásti. Turbína sestává z 95 % z kovaných a litých ocelových součástí a má po uvedení
do provozu v roce 2016 dodávat 600 MW elektrické a 300 MW tepelné energie. Mimořádný je také
projekt, spojující Kypr a Turecko – přes Středozemní moře plovoucí potrubí zásobuje Turecko severní
Kypr pitnou vodou. Potrubí je 80 km dlouhé a pluje 250 m pod mořskou hladinou. Nezvyklá je
kombinace oceli a plastu. Ocelové potrubní oblouky, vyrobené firmou Salzgitter v Mülheimu, spojují
vždy 500 m dlouhé plastové trubky. Ocel se postarala také o další světový rekord – ruské kolo vysoké
78 m a s průměrem 74 m, které se dá postavit za 5 dnů a za tři dny demontovat, se dá naložit do
celkem 22 kontejnerů a téměř celé transportovat po železnici.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo
Mimořádné vlastnosti oceli umožňují obzvlášť velké rozměry (Aussergewöhnliche
Stahleigenschaften machen besonders grosse Dimensionen möglich) (www.blechnet.com.
29.09.2014)
Pro stavbu těžkotonážních offshore jeřábů MTC 78000 použil Liebherr vysokovýkonné oceli od
Dillinger Hütte s mimořádnými vlastnostmi. Zakládací lodě pracují bez přerušení několik měsíců na
moři při výstavbě, přestavbě nebo likvidaci mořských plošin, pokládají kilometry potrubí nebo
montují větrné elektrárny. Sesterské lodě Goliáš a Sampson se svými 180 m délky, 32 m šířky
a hrubou tonáží 25.812 BRZ patří k největším plavidlům tohoto typu na světě. Na palubě mají
k dispozici tři jeřáby – jeřáb pro těžká břemena Liebherr s maximální únosností 2000 tun a dva menší
pro 100 tun a 70 tun. Jeřáb pro těžká břemena má vyložení 35 m pro maximální zátěž. Při vyložení
74 m může ještě zdvíhat až 530 tun a při maximálním vyložení 87 m 500 tun. Tento jeřáb je i přes
svoji velikost konstruován s konvenčními valivými ložisky. Ložiska mají průměr 9 metrů. Ocel pro
jeřáby dodávala firma Dillinger Hütte, celkem 1400 tun, z toho 1200 tun vysokopevnostních hrubých
Příloha 2
74
plechů s minimální mezí kluzu 690 MPa. Plechy byly pro dokonalou homogenizaci válcovány při tlaku
válců 11.000 tun a poté byly zušlechtěny.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------EU
Ceresana Research: nová studie o evropském trhu s rourami (Ceresana Research: Neue
Studie zum europäischen Markt für Rohre) (plasticker.de 25.09.2014)
Velkolepé potrubní projekty zaměstnávají nejen mezinárodní politiku, ale také průmysl. Ceresana
vzala evropský trh s potrubím pod lupu. Institut očekává, že poptávka po rourách stoupne do roku
2021 nad 51 milionů tun. Aby se zmenšila závislost tranzitních cest přes Bělorusko a Ukrajinu, plánuje
Rusko postavit plynovod South Stream, dlouhý přes 1.000 km, který povede přes Černé moře
a Balkán až do Rakouska. Stavba již započala, v Bulharsku je ale momentálně ohrožena. Další ruský
plynovod Nord Stream byl zprovozněn již v roce 2011. Místo ztroskotaného projektu Nabucco se
plánuje plynovod „Trans Adriatic Pipeline“ z Turecka do Itálie. Více jak polovina všech rour a potrubí
je z oceli. Nejvíc rour se vyrábí v Rusku – přes 10 milionů tun ročně. Dalšími velkými výrobci jsou
Turecko, Německo a Itálie. V budoucnu by ale mohla větší část trhu získat výroba plastových rour,
které jsou mnohem lehčí a levnější.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo
Obor v transformaci. Jak se stal Amazon vzorem pro ocelářské koncerny. (Branche im
Umbruch. Wie Amazon zum Vorbild für Stahlkonzerne wird) (www.wiwo.de 11.09.2014)
Aby zvládly změny v ocelářském oboru, kráčí německé koncerny různými cestami. Mnohé se zbavují
zaměstnanců, některé investují – do nové techniky nebo do nového modelu odbytu. Po 21 letech
nepřetržitého provozu uhasly plameny ve vysoké peci Schwelgern II na severu Duisburgu.
V uplynulých 3 měsících se osádka téměř zdvojnásobila, z běžných asi 550 spolupracovníků, jich je
zde náhle až 1.000, a to na všech sedmi úrovních. Největší vysoká pec v Evropě se od základu
modernizuje. Že pec nepracuje, je znát i na celkové německé výrobě surové oceli. Když se v červnu
pec zastavila, zřítil se růst výroby ze 7,4 % v květnu na 0,7 %. V srpnu šla výroba dokonce o 1 % dolů.
Pec by se měla koncem září znovu rozběhnout. I když ThyssenKrupp nově rozšiřuje svůj úsporný kurs
a chce v nákupu ušetřit ročně až 500 milionů €, investovala jeho ocelářská divize do modernizace
vysoké pece 200 milionů €. Za dalších 90 milionů provádí koncern také generální opravu zařízení na
plynulé lití oceli. Na druhé straně, aby se zbavil nadbytečných kapacit, chce ThyssenKrupp škrtnout
550 pracovních míst z 2.600 v ocelárně v italském Terni. I jiní němečtí oceláři přizpůsobují své
kapacity aktuální poptávce – to znamená, že pracovníci v prodělávajících podnicích musí odejít.
U druhého největšího německého výrobce oceli Salzgitter bude propuštěno více jak 1.500 z celkem
25.000 pracovníků. Ve druhém čtvrtletí se Salzgitter sice dostal do černých čísel, což byla ovšem
zásluha majetkové účasti na výrobci mědi Arubis. Pokroky v obchodu ocelí ale zklamaly. Také
obchodník s ocelí Klöckner si musel naordinovat tvrdý úsporný program ba dokonce propustit 2.300
lidí. Aby mohl v budoucnu lépe reagovat na požadavky zákazníků, prosazuje Klöckner neobvyklou
cestu – přestavuje svůj odbytový systém. Místo poptávek po telefonu, faxu a mailu sází koncern na
internet. V časech Amazonu to nezní neobvykle, v ocelářském oboru je to ale výrazný předěl. Do pěti
let chce koncern více jak polovinu svého obchodu s ocelí realizovat přes internet. Objedná-li zákazník
narychlo přes internet, může být ocel dodávána přímo zákazníkovi bez meziskladu.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo
Materiál s pevností oceli a hmotností plastu (Werkstoff mit der Festigkeit von Stahl
und dem Gewicht von Kunststoff) (www.machinenmarkt.vogel.de 29.08.2014)
Volkswagen vyrobil model Polo pro závodní sport. V nové malé sérii Polo R WRC je použit nový
hybridní ocelový materiál Litecor od ThyssenKrupp Steel Europe. Tým Volkswagenu se stal se svým
modelem WRC mistrem světa ve FIA světové Rallye Championship 2013 a pro fanoušky je nyní tento
model v silniční verzi v prodeji. Motivováni motoristickým sportem vyvinuli ve Wolfsburgu model
Polo R WRC, který byl nyní vyroben v sérii 2500 kusů. Aby dosáhli co nejvyššího výkonu, vzali
Příloha 2
75
konstruktéři pod lupu jednotlivé díly ze sériového modelu. Řadu komponentů vyvinuli konstruktéři
pro Polo R WRC nově, například kapotu motoru. Společně s inženýry z ThyssenKrupp Steel Europe
navrhli přední kryt kabiny z nového hybridního materiálu Litecor a snížili tak hmotnost oproti
normálnímu přednímu krytu o téměř 2 kg. Litecor je materiál obzvlášť odolný proti vyboulení a tuhý v
ohybu, který kombinuje vysokou pevnost oceli s nízkou váhou plastu. K tomu účelu spojili
konstruktéři lehké polymerové jádro odolné proti posuvu se dvěma ocelovými krycími plechy do
stabilního sendviče. Litecor se optimálně hodí pro ploché součásti lehkých konstrukcí s vysokými
požadavky na tuhost, jako jsou střecha, dveře, zadní výklopné dveře a kapota motoru. Je rovněž
ideální i pro některé vnitřní díly. Je mnohem lehčí než monolitické ocelové plechy a představuje tak
skutečnou alternativu k použití hliníku.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo
25.08.2014)
Kovy by se měly samy léčit (Metalle sollen sich selbst heilen) (Industrieanzeiger 19.14
Jak škody na karoseriích, tak na nosných konstrukcích mostů – samoregenerující se kovy by měly
v budoucnu opravovat mechanické defekty bez vnějších zásahů a obnovovat jejich původní
funkčnost. Výzkumná skupina „adaptivní strukturální materiály“ z Institutu Maxe Plancka
v Düsseldorfu zkoumá a zavádí princip samoregenerace a bude podporována tři roky částkou 400.000
€. Nejzajímavější jsou samoregenerační materiály u konstrukčních součástí, které jsou obtížně
přístupné (například ve větrných elektrárnách) nebo při takovém jejich nasazení, kde musí být
zaručena absolutní spolehlivost, jako je tomu v letecké a kosmické technice. Základní myšlenkou při
této „terapii“ je zavádění nanočásteček z titanu a niklu do potenciálních míst, kde by mohly vznikat
trhliny. Tyto částečky jsou z tzv. „slitiny s tvarovou pamětí“, která se po mechanickém tváření vrátí do
svého původního tvaru.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Švédsko
Hlavní město rudy se stěhuje (Die Hauptstadt des Erzes zieht um) (Kölner Stadt
Anzeiger 17.07.2014)
Kiruna, nejsevernější město Švédska je před zhroucením. Žije ze svého dolu a zároveň s ním bude
pohřbeno. Co s tím? Z kanceláře místostarosty je krásný rozhled – borovice a břízy Laponska se
táhnou až k obzoru. Jediné, co pohled narušuje, jsou terasy a dopravníky dolu. Větší podzemní důl na
železnou rudu na světě neexistuje. A nyní ohrožuje město – velké trhliny v půdě se blíží k centru
města. Vznikají poklesy půdy, velké jako fotbalový stadion. Kiruna byla založena v roce 1900 a má
dnes 23.000 obyvatel, kteří se budou stěhovat. Nejprve bude strženo celé dnešní centrum.
A postaveno 3 km východně: 3000 bytů, nemocnice, domov důchodců, školy, obchody. Jako první
půjde radnice. To všechno z důvodu, aby mohl růst důl. Hodnota železné rudy, ležící pod městem, je
odhadována na 440 miliard švédských korun. Koncern, provozující důl, patří ze 100 % švédskému
státu.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo
Ocel na nových lodních trasách - následky změny klimatu (Stahl auf neuen
Schifffahrtsrouten – Folgen des Klimawandels) (Stahlreport 6/2014)
V letních měsících ubývá rychle ledu v Arktidě. Tím změna klimatu otevírá obchodní mořeplavbě nové
trasy východně nebo západně kolem severního pólu. Aby lodě mohly bezpečně proplouvat na těchto
trasách, musí být proti ledu chráněny. Tím přichází ke slovu ocel. Možné nové trasy nabízejí velké
ekonomické výhody. Při cestě např. z Hamburgu do Tokia přes Středozemní moře, Suez a Indický
oceán musí loď urazit 21.000 km. Na cestě severovýchodní pasáží kolem Norska a pobřeží Ruska činí
tato vzdálenost jen 13.000 km. To zkracuje cestu nejen o 10 dnů na moři, ale snižují se i emise a šetří
se pohonné hmoty v ceně přes 130.000 €. Protože se ale na těchto trasách mohou vyskytovat i v létě
jednotlivé lední plochy, musí být trup i pohon konstruovány tak, aby mohly projet i metr tlustým
ledem. Materiál pro trup lodi musí být i při -40°C natolik houževnatý aby mu nárazy do ledu tlustého
Příloha 2
76
až jeden metr neublížily. Materiály, které tyto požadavky splňují, jsou např. oceli s vyšší pevností,
které projdou procesem termomechanického válcování.
Příloha 2
77
9. Obsah
Predikce vývoje ocelářského průmyslu ČR ..................................................................................... 1
na období r. 2015 – 2020 .............................................................................................................. 1
1
Úvod .................................................................................................................................... 2
1.1
1.2
1.3
1.4
1.5
2
Evropský region má šanci zůstat důležitým producentem hutních, ocelářských výrobků ..................... 2
Dosavadní vývoj „parametrů“ průmyslu v EU ukazuje na: .................................................................... 2
„Steel Action Plan“ – akční plán pro ocelářský průmysl (přijatý v červnu 2013) měl vykročit k:........... 3
Marketingový pohled na možnou situaci v ocelářském průmyslu České republiky: .............................. 3
Východiska řešení problému .................................................................................................................. 3
Makroekonomické aspekty a vliv na ocelářský průmysl ......................................................... 5
2.1
Hodnocení vývoje v ČR ........................................................................................................................... 5
Vývoj základních ukazatelů ČR – tab. ............................................................................................................ 6
Zahraniční obchod – graf. .............................................................................................................................. 7
Průmyslová produkce – meziroční změny – graf. .......................................................................................... 8
2.2
Hodnocení vývoje v EU ........................................................................................................................... 9
Vývoj odběratelských odvětví podle prognóz Eurofer – tab. ......................................................................... 9
Reálná spotřeba – výhled – tab. .................................................................................................................. 10
Zjevná spotřeba – výhled – tab. ................................................................................................................... 10
2.3
Úroveň cen ........................................................................................................................................... 10
3
Základní produkční charakteristiky ..................................................................................... 12
3.1
Vývoj hutní produkce ČR, EU a porovnání se světem ........................................................................... 12
Přehled vývoje objemů výroby jednotlivých sortimentů hutní produkce v období 2007 až 2014. ............... 12
Vývoj produkce surové oceli ve světě (tis. t) ................................................................................................ 13
Měsíční využití kapacit světové výroby surové oceli .................................................................................... 14
3.2
Tuzemský trh a zjevná spotřeba .......................................................................................................... 15
Vývoj měsíčních objemů výroby, vývozu, dovozu a tuzemského trhu v ČR - Ocelářské výrobky celkem...... 15
Měsíční vývoj nových zakázek v ČR výrobků CPA 24.1 podle sortimentů z nelegované a legované oceli
(mimo nerezavějící) ..................................................................................................................................... 16
Přehled o dosažených objemech a očekávaném vývoji zjevné spotřeby ocelářských výrobků v jednotlivých
regionech světa............................................................................................................................................ 17
Vývoj čtvrtletních objemů zjevné a reálné spotřeby ocelářských výrobků za období 2001 až 2014 a predikce
vývoje v letech 2015 až 2020. ...................................................................................................................... 18
Zjevná spotřeba ČR ...................................................................................................................................... 19
Zjevná spotřeba podle odběratelských odvětví ........................................................................................... 20
3.3
Zahraniční obchod ............................................................................................................................... 20
Přehled o vývoji objemů vývozu v tis. t a v mil. Kč. ...................................................................................... 21
Přehled o vývoji objemů dovozu v tis. t a v mil. Kč ....................................................................................... 21
Saldo zahraničního obchodu v tis. t a v mil. Kč ............................................................................................ 22
3.4
Vývoj výrobkové struktury do roku 2020 ............................................................................................. 23
Podíl produkce na zjevné spotřebě .............................................................................................................. 23
Očekávaný vývoj potřebných objemů tuzemské finální ocelářské produkce ............................................... 23
Obsah
78
Dosažené a očekávané objemy výroby ........................................................................................................ 24
Predikce vývoje průměrných měsíčních výrob surové oceli.......................................................................... 24
3.5
Cenové aspekty .................................................................................................................................... 25
Vývoj průměrných čtvrtletních cen plochých a dlouhých výrobků na trzích ČR a EU ................................... 25
Vývoj cen vstupních surovin ocelářského průmyslu ..................................................................................... 26
3.6
Ocelový a litinový odpad ...................................................................................................................... 28
Vývoj spotřeby šrotu a podíl této spotřeby na výrobě ................................................................................. 28
Vývoj struktury zdrojů šrotu v ČR od roku 2001 ........................................................................................... 28
Zdroje odpadu v České republice do roku 2020 ........................................................................................... 29
Vývoj vývozu a dovozu železného a ocelového odpadu v ČR od roku 2001 ................................................. 29
4
Finanční analýza ................................................................................................................. 31
4.1
Vývoj ekonomické situace .................................................................................................................... 31
Výsledky ocelářských podniků v letech 2008-2013 a výhled do r. 2017 (mil. Kč) ......................................... 31
Výsledky ocelářského průmyslu v letech 2005-2017.................................................................................... 32
Kritéria životaschopnosti vč. „price squeeze“ .............................................................................................. 33
Ukazatele životaschopnosti oboru v letech 2006 – 2017 – tab.................................................................... 33
Ukazatele životaschopnosti v letech 2005-2017- graf ................................................................................. 33
4.2
Produktivita práce ............................................................................................................................... 33
Vývoj produktivity práce a průměrných výdělků .......................................................................................... 34
Vývoj mezd v relaci k vývoji kurzu koruna - € - tab. ..................................................................................... 35
5
Ekologie ............................................................................................................................. 36
5.1
5.2
5.3
5.4
5.5
5.6
5.6
6
Obchodování skleníkovými plyny po r. 2012 ........................................................................................ 36
Klimaticko-energetický balíček do roku 2030 ...................................................................................... 37
Problematika implementace směrnice 2010/75/EU o IPPC ................................................................. 37
Řešení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji (dotace) .................................................................. 38
Novela zákona o odpadech .................................................................................................................. 38
EIA – posuzování vlivu na životní prosředí ........................................................................................... 38
Závěr .................................................................................................................................................... 38
Rovnocenné podmínky pro ocelářství ................................................................................. 39
6.1
Ocelářský průmysl v celé EU bojuje o udržení životaschopnosti a tím de facto o svojí existenci. ........ 39
6.2
Steel Action Plan (SAP), přijatý v červnu 2013 jako dokument pro udržení konkurenceschopnosti
ocelářského průmyslu v EU, měl nastartovat řadu impulsů ke zlepšení situace. Hlavní kapitoly ..................... 39
6.3
Tendence a poznatky ze zahraničních informací (zdrojů). ................................................................... 40
6.4
Ekologie a energetika – stěžejní faktory konkurenceschopnosti ......................................................... 41
6.5
Sociálně zaměstnanecké důsledky ....................................................................................................... 42
6.6
Obchodní vztahy, bariery a podpora ................................................................................................... 43
6.7
Podpora projektů řešení věcných problémů dosažení a udržení životaschopnosti. ............................. 43
7
Závěr ................................................................................................................................. 46
8
Přílohy ............................................................................................................................... 48
Příloha č. 1a/1.............................................................................................................................................. 48
Příloha č. 1a/2.............................................................................................................................................. 49
Příloha č. 1b/1.............................................................................................................................................. 50
Příloha č. 1b/2.............................................................................................................................................. 51
Příloha č. 1c/1 .............................................................................................................................................. 52
Obsah
79
Příloha č. 1c/2 .............................................................................................................................................. 53
Příloha č. 1d/1.............................................................................................................................................. 54
Příloha č. 1d/2.............................................................................................................................................. 55
Příloha č. 2: 1 –Vývoj cen (výrobky, energie, suroviny ................................................................................. 56
Příloha č. 2: 2 - Ekonomika .......................................................................................................................... 63
Příloha č. 2: 3 - Energetika ........................................................................................................................... 66
Příloha č. 2: 4 – Obchod, marketing ............................................................................................................ 68
Příloha č. 2: 5 – Pracovnici ........................................................................................................................... 71
Příloha č. 2: 6 – Ostatní................................................................................................................................ 73
Obsah
80

Predikce vývoje ocelářského průmyslu ČR 2015-2020

Transkript

Podobné dokumenty

Predikce vývoje ocelářského průmyslu ČR na

syllabus - CryoEco

english synopsis - Časopis stavebnictví

Solární tepelné kolektory a jejich integrace

výzkum fúze - European Fusion Network Information

Porkovák č. 2/2016

TP 340 - coates.cz

Podklady návrhu